Listopad 2012Studentský časopis

Gymnázium KOMenského Havířov

12 Kč

INZERCE EDITORIAL | SLOVO ŠÉFREDAKTORA

Je to popelář?Je to zelinář?Je to akcionář? Je to milionář? Je to proletář?

NE!Je to

KOMÁROVSKÝ NOVINÁŘ!!!

Kontaktujte nás na emailové adrese: casopiskomar@seznam.cz

Budou nás zástupy!Přidej se i Ty!

Listopadové číslo časopisu Komár je v prodeji pouze v prostorách školy Gymnázia Komen-ského v Havířově. Redakce není zodpovědná za tiskové chyby.

INZERCE EDITORIAL | SLOVO ŠÉFREDAKTORA

EDITORIAL

Vážení čtenáři,

vzhledem k události, která nedávno zasáhla všechny z nás, jsme se rozhodli věnovat toto číslo vzpomínce na pana ředitele.

Těm, kteří jej znali, připomenout a těm, kteří se s ním alespoň potkávali na chodbách, ukázat, jak významnou osobou pro naši školu byl a v čem se pro ni zasloužil.

A protože jeho ředitelská funkce nebyla určitě leckdy jed-noduchá a k dosažení úspěchů musel překonávat mnoho zábran a problémů, pokusme se i my dostat PŘES PŘEKÁŽKY.

Přes ty velké i malé, které nám stojí v životě v cestě, ale vždy vedou k cíli. Snad vás žádná z nich nikdy nezastaví a půjdete kupředu.

Rovněž bychom chtěli poděkovat panu Šimkovi a Gwóźdźowi a paní Adamovské a Glacové za ochotu při poskytování potřeb-ných informací a materiálů s tím spojených.

4

OBSAHStudentský měsíčník | Číslo: 3 | Ročník: 3 | Listopad 2012

TÉMA - PŘES PŘEKÁŽKY06 VZPOMÍNKA NA ŘEDITELE

14 KDO S KOHO?

22 KOLEGO, UKAŽTE MI ČIP

28 VEDLE SEBE V SEDLE

KOM - ZPRÁVY08 KONCERT PRO VARHANY

ZA NĚMČINOU DO OSTRAVY

09 GRATULACE

EXPOZICE MECHANIKA S POVOLENÍM FOTOGRAFOVAT

10 ROZHOVOR - I. VLČKOVÁ

16 PLAKÁT - M. BOUCHALOVÁ

20 OSMIDENNÍ POUŤ PO SLUNNÉM KATALÁNSKU

24 PROFESOŘI VZPOMÍNAJÍ - Y. PUFFEROVÁ

Šéfredaktorka: Karolína Andraková | Redakce: Hana Bouchalová, Veronika Fišerová, Jan Kolar-czyk, Roman Kula, Petr Lukašík, Jakub Svoboda, Barbora Šilcová, Martin Vértěši | Grafická úpra-va a sazba; plakát: Hana Bouchalová | Korekční úprava: Marie Hlavačková | Titulka: | Ilustrace: Karolína Andraková, Hana Bouchalová | Karikatura: Lukáš Gomola | Inzerce: Jakub Svoboda | Webmaster: Karolína Andraková | Manažer: Petr Lukašík | Křížovka: www.kampocesku.cz | Tisk: AMOS REPRO | Externisté: Vendula Běhunčíková, Nelli Niessnerová, Sekunda, Martin Svoboda

5

Náklad: 100 ks | Cena: 12 Kč Web: casopiskomar.webs.com | Email: casopiskomar@seznam.czSponzor:

KULTURA15 FAKT VELKÉ PLÁTNO

18 OBJEV - Známky na internetu? Výhoda? Vězení!

19 BÁSNĚ - Akrostich

21 KONZERVATORISTÉ SE CHOPILI MAM’ZELLE NITOUCHE

26 KNIŽNÍ RECENZE - To by přece bylo Jako zabít ptáčka

27 ŠTAFETOVÁ POVÍDKA - Hadidršťkovi III.

VÍTE, ŽE...

30 YELLOW SUBMARINE - The Gap

31 SPORT - Velký úspěch basketbalistů

20

10 16 28

0622 26

24

21

6

Denně nás minou spousty lidí, mnohdy si jich nevšímáme, víme o nich, jen máme jiné starosti. Skoro zapomí-náme, že má také někdo starost o nás. Něco považujeme za zcela samozřej-mé a jen velká událost nás donutí být vděční nebo alespoň s díky vzpome-nout. Touto událostí bylo, bohužel, úmrtí našeho pana ředitele, takže ná-sledující řádky patří právě vzpomínce na něj.

Ačkoli byl pan ředitel důležitou osob-ností naší školy, většina z nás s ním nepři-šla příliš často do kontaktu, přestože se s výsledky jeho práce setkáváme denně. Jeho cesta ředitele našeho Gymnázia započala 1. září 2005, kdy přejal tuto funkci po Pavlu Böhmovi. O tom, zda-li bylo jeho vedení pro školu přínosem, není pochyb. Dnes jsou, po více než sedmi letech, jeho zásluhy výrazně patrné.

Stačí se podívat na budovu Gymná-zia, nová okna a vstupní dveře jsou pouze zlomkem toho, co je patrné na první pohled. Jenom samotný vestibul prošel proměnou, kdy v něm bylo vymalováno a také zde byla zřízena nová posezení, stejně tak jako na mezipatrech v jednotlivých poschodích. Nové výmalby se rovněž dostalo chodbám, třídám a kabinetům. Kabinety byly vyba-

TÉMA PŘES PŘEKÁŽKY TÉMA PŘES PŘEKÁŽKY

7

Karolína Andraková | SeptimaVeronika Fišerová | SeptimaJakub Svoboda | SeptimaFoto: Petra Adamovská

TÉMA PŘES PŘEKÁŽKY TÉMA PŘES PŘEKÁŽKY

veny novým nábytkem a v některých pří-padech došlo také k opravě podlah. Rekon-strukce podlah ve třídách jsme se dočkali v tomto školním roce, kdy byla položena nová podlahová krytina. Do tříd byly také v posledních letech opatřeny moderní lavice. Nezapomnělo se ani na učebnu fyziky či její laboratoř. V neposlední řadě bylo vybudo-váno také nové sociální zařízení.

Zásluhou pana ředitele bylo také to, že se naše škola zapojila do několika projek-tů. V rámci programu Comenius to jsou například projekty Moving2Health a The Changing Face of Europe – Our Future. Pro podporu ekologického cítění u dětí se Gym-názium stalo součástí projektu Zelená ško-la. Již od roku 2007 pracují studenti v rámci klubu Mladých debrujárů. V současné době dochází k podpoře chemického a fyzikální-ho vzdělávání, jejíž součástí je projekt Nové přístupy k využití ICT ve výuce přírodověd-ných předmětů na středních školách.

Toto je ovšem pouze zlomek výsledků jeho práce, která byla i přes jeho poměrně krátký život pro nás všechny významná. Nepracoval jenom pro školu, velice důležité místo v jeho životě zaujímala i rodina.

Na jeho život, zájmy a přátelé zavzpo-míná v příštím čísle také jeden z našich pro-fesorů.

8

KOM-ZPRÁVY KOM-ZPRÁVY

Za němčinou do Ostravy

Opravdu, název není zavádějí-cí. Naše Gymnázium se stalo

jednou z několika dalších škol, které měly tu možnost zúčastnit se před-nášky a workshopu na fakultě germa-nistiky v Ostravě.

Celá akce nesla podtitul „Aneb jak ti zobák narostl…“. Spolu s něko-lika rodilými mluvčími a jinými lek-tory ostravské Filozofické fakulty se 23 studentů Septimy a 3. ročníku a mnoho dalších seznamovalo s pro-blematikou vztahu němčiny a ostat-ních jazyků. V první části se účastní-ci dozvěděli něco více o statistice pro cizince nejznámějších německých filmů, hudebních skladatelů, vyná-lezů, osobností a mnoha dalších. Touto částí provázel také Rakušan Marko Winkler, jímž byla tato před-náška obohacena o setkání studentů s „nefalšovanou“ němčinou. První část trvala přibližně devadesát mi-

nut, načež měli návštěvníci možnost přestávky.

Druhou částí programu o stejném trvání se stala fonetika. Tato část byla zajímavá, avšak pro méně zkušené němčináře poněkud obtížnější. Hos-tující lektorka se snažila studenty zasvětit do komplikované výslovnos-ti němčiny a nepatrných chyb, které mohly mít v důsledku nepříjemné následky. Velmi zajímavé byly také pokusy některých studentů správně vyslovovat německá slovíčka, čemuž měl napomoci gumový medvídek v ústech, tak úporné, že hrozilo riziko újmy na zdraví zadušením.

Dle mého názoru byla pro někte-ré posluchače tato exkurze příjem-ným zpestřením a inspirací pro ná-sledné studium německého jazyka. Pro ty ostatní šlo alespoň o příjemně strávené dopoledne v Ostravě zalité sluncem.

Jan Kolarczyk | Septima

Koncert pro varhany

Charitativní koncert, jehož vý-těžek je věnován na opravu

varhan zorganizovala profesorka Sylva Mokrošová. Konal se 18. října v bludo-vickém evangelickém kostele. Program koncertu byl skutečně pestrý. Studen-ti se předvedli při hře na flétny, klavír, kytary, akordeon či saxofon. Zazpívali také skladby různých žánrů od popové

Christiny Perri a její skladby Jar of He-arts, přes Set fire to the rain od Adele, Stojí hruška v širém poli či Pár přátel až po rockové Simple Plan a jejich Welco-me to my live. Nechyběla ani kulturní vsuvka v podobě recitace. Nakonec lze snad podotknout i to, že Koncert pro varhany sklidil kladné ohlasy jak z řad studentů, tak i u jejich rodičů.

Barbora Šilcová | 1.A

9

Koncem října dorazila do naší školy putovní expozice foto-

grafií Ladislava Sitenského – Fakta a zajímavosti o II. světové válce.

Ladislav Sitenský byl významný český fotograf druhé světové války, který ve svých fotografických cyklech zachytil boje na západní frontě, jichž se účastnil jako příslušník českoslo-venské zahraniční armády. Působil v 312. peruti Britského královského letectva coby mechanik s povolením fotografovat. Své nejlepší snímky vy-dal po roce 1990 ve dvou publikacích Z válečného deníku a Stíhače.

Z těchto dvou knih vybrala členka Českého svazu bojovníků za svobodu Ludmila Václavíková přibližně sto fo-tografií, jejichž fotokopie umístila na několik panelů, které jsme měli mož-

nost shlédnout ve vestibulu školy, později v mezipatře v přízemí.

Dne 1. listopadu byla pro studen-ty Septimy připravena rovněž beseda s již zmiňovanou Ludmilou Václaví-kovou, která kromě zajímavých ko-mentářů k fotografiím přinesla také pravdu o leckdy mylném či nepřes-ném výkladu historie podávaného médii.aného medií.

Expozice mechanika s povolením fotografovatKarolína Andraková | Septima

Také v letošním roce proběhlo ocenění nejúspěšnějších žáků

středních škol, kteří v minulém škol-ním roce dosáhli mimořádných vý-sledků. Předávání proběhlo dne 19. října 2012 na Janáčkově konzervatoři a Gymnáziu v Ostravě. V kategorii jed-notlivců bylo oceněno 25 nejúspěšněj-ších žáků středních škol a v kategorii školních týmů bylo oceněno 5 nejlep-ších týmů středních škol Moravsko-slezského kraje. Můžeme být tedy hrdí

na to, že naše škola měla zástupce v obou kategoriích. Za jednotlivce byl oceněn bývalý student Ondřej Bou-chala. Mezi 5 nejlepších týmů se do-stal tým ve složení Ondřeje Bouchaly, Lukáše Folwarczného, Zuzany Čapan-dové, Dominiky Václavíkové, Jakuba Smolky, Jakuba Hrabovského a Břeti-slava Choda. Součástí slavnostního od-poledne bylo také vyhodnocení a oce-nění vítězů soutěže „Ekologická škola v Moravskoslezském kraji“.

Veronika Fišerová | Septima

Gratulujeme

KOM-ZPRÁVY KOM-ZPRÁVY

10

KOM-ZPRÁVY - ROZHOVOR KOM-ZPRÁVY - ROZHOVOR

IVANA VLČKOVÁ Mezi mé přátelé patří rovněž vodáci z BerlínaKarolína Andraková | SeptimaVeronika Fišerová | SeptimaFoto: Archiv I. Vlčkové

Paní profesorka Vlčková je v naší škole známá především jako němčinářka, ale před svým okolím neutají také svého spor-tovního ducha. Jaké sporty má ráda, jak se dostala od geologie

k němčině a nejen to, se dočtete v následujícím rozhovoru.

Jak byste se charakterizo-vala několika slovy?

Myslím si, že jsem všestranná, sportovně založená a dělám to, co mě baví. Jsem spíše optimistkou než pe-simistkou, snažím se brát život tako-vý jaký je a udělat si z toho tu nejlepší variantu.

Projevuje se vámi zmiňova-ný optimismus také ve škole?

V kontaktu se studenty jsem vždycky přátelská, i když samozřejmě se najdou takoví, kteří si budou stěžo-vat, ale více méně si myslím, že mám dobrý vztah, nejenom se studenty, ale i se svými přáteli a kolegy.

Můžete nám prozradit, jak jste se k učení vlastně dosta-la?

Když jsem byla na gymnáziu, uva-žovala jsem o dvou možnostech, buď že se budu věnovat sportu nebo pří-rodním vědám. Přece jenom zvítězil sport, takže jsem šla studovat těles-nou výchovu na fakultu v Olomou-ci. Musela jsem si ovšem zvolit další předmět. Bavily mě jazyky, především ty západní, ale ty v té době nebyly tak

žádané jako dnes a k variantě s rušti-nou jsem měla jistou averzi. Takže to jsem odmítla a přibrala jsem si geolo-gii.

Studovala jste tedy těles-nou výchovu a geologii, jak to, že nyní vyučujete němčinu?

Tento jazyk jsem studovala na gymnáziu a po roce němčiny jsem si

11

KOM-ZPRÁVY - ROZHOVOR KOM-ZPRÁVY - ROZHOVOR

IVANA VLČKOVÁ Mezi mé přátelé patří rovněž vodáci z Berlína

začala dopisovat s kamarádkou z Ber-lína, se kterou mám dobré kontakty dodnes. Díky sportu jsem získala další přátelé v Německu, vodáky ze západ-ního Berlína. Vesměs mám spousty přátel v Berlíně. Takže jsem si němči-nu stále udržovala kontaktem. Využi-la jsem tak první možnost si němčinu po revoluci osvojit. Můj otec pracoval jako tlumočník, sice dodnes mu ne-mohu odpustit, že mě více nepřitáhl k angličtině, ale asi mu to v době totali-ty nepřipadalo příliš smysluplné. Ne-měl na mě tolik času, všechno jsem si musela zjišťovat sama a nikdy mi ne-poradil ani jediné slovíčko, ale to bylo taky k něčemu dobré, protože mě vy-choval k naprosté samostatnosti. Tak jsem si nakonec, už při zaměstnání, dodělala germanistiku na Filozofické fakultě tady v Ostravě.

Který ze sportů tenkrát ovlivnil Vaše rozhodnutí?

Byla jsem všestranně zaměřená, ale hlavně jsem lyžovala, po dobu svého studia jsem jezdila první ligu za Olomouc. Vzali nás jako tři doros-tenky z Moravy, abychom tam posílily jejich družstvo.

Dosáhla jste v lyžování ně-jakých výraznějších úspěchů?

V rámci Republiky jsem jezdila první ligu, a to především v Krkono-ších a na Slovensku. Podmínky, které zde v té době panovaly, nebyly příliš nakloněny výjezdům do zahraničí. Posledního soustředění jsem se navíc nemohla zúčastnit, protože jsem měla zánět achilovky. To jsem pochopitelně obrečela.

A jaký sportům se věnujete

12

KOM-ZPRÁVY - ROZHOVOR KOM-ZPRÁVY - ROZHOVOR

dnes?V zimě lyžuji, nejen sjezdové ly-

žování, kterému jsem se věnovala, ale také to běžecké. Běžky vytáhnu tady do okolí a sjezdovému lyžování se vě-nuji hlavně v zahraničí, kde jsou pro to lepší podmínky. Většinu roku jez-dím také na kole a ještě dělám léta cvi-čitelku. Cvičím pro veřejnost pohybo-vé aktivity, ty které jsou stále v kurzu od aerobiku po zumbu, body styling, pilates, ale také třeba pomalejší power yogu.

Máte nějaké jiné zájmy kro-mě sportu?

Určitě jazyky. Stále se snažím zdo-konalit ve francouzštině a v angličti-ně, samozřejmě že už jenom komi-nikativně pro sebe, nikdy ty jazyky

neovládnu k naprosté dokonalosti. Dále mě baví kultura, literatura, hud-ba a pochopitelně rodina. Mám tři vnoučátka, tak to je teď můj největší střed zájmů.

Vedla jste i své děti ke spor-tům a jazykům?

Děti už jazyky naštěstí zvládly ve škole. Co se týče sportu, chodily se mnou odmalička do tělocvičny, kde jsem dělala trenérku lyžování pro malé děti. Pak si ale našly svoji parke-tu a svoje aktivity, kterým se věnova-ly. Dcera je hudebně založená, takže tam jsme pochopili, že závodní lyžo-vání ji neobohacuje tolik jako hudba a klasická kytara, nechali jsme ji proto v tomto směru vyvíjet a syn zůstal u toho sportu.

„Cvičím pro veřejnost pohybové aktivity, ty kte-

ré jsou stále v kurzu od aerobiku po zumbu, body

styling, pilates... “

13

KOM-ZPRÁVY - ROZHOVOR KOM-ZPRÁVY - ROZHOVOR

Příští týden odjíždíte se studenty do Bad Kissingenu, cestujete ráda?

Cestování je mým dalším koníč-kem, to souvisí se sportem a s jazyky. Pochopitelně cestuji ráda, nejen do zemí, kde jazyk ovládám a mohu tam komunikovat, ale v létě i do běžných mořských destinací, které jsou pro mě dostatečně atraktivní.

Navštívila jste nějakou zemi, kterou byste našim čte-nářům ráda doporučila?

Kdybych byla tak mladá jako jste vy, využila bych každé šance podívat se kamkoliv. Myslím si, že každá země má svůj půvab, své kouzlo a stojí za to ji navštívit.

Máte nějaké sny do budouc-na?

Pokud to půjde, tak se ještě podí-vat někam do světa, samozřejmě co nejvíce se věnovat svým vnoučátkům. Dále si přeji, aby byla celá rodina zdra-vá a abychom všichni žili v pohodě a přátelském kruhu.

Zvykněte si na náš nový web s přehledem!

casopiskomar.webs.comwebmaster: K. Andraková

14

TÉMA PŘES PŘEKÁŽKY TÉMA PŘES PŘEKÁŽKY

Kdo s koho?

Každý z vás si tímto dilematem prošel. Jedno město, dvě gymnázia. Já sám jsem přihlášku měnil na poslední chvíli. A ani poté jsem si nebyl zcela jist, zda jít na „dolní“ gympl bylo tou správnou volbou. Každoročně

tato otázka nepochybně trápí mnoho desítek studentů. Vybrat si to správné gymná-zium totiž není jednoduché. Porovnání gymnázií v kraji nám ukázalo, že naše gym-názium si stojí velmi dobře. Je to ale dostačující? Gymnázium je především o lidech, kteří vás obklopují a o prostředí, ve kterém studujete. Kvalita výuky je irelevantní ve srovnání s pocitem pohodlí a nadšení, který vám gymnázium může poskytnout. V závislosti na tom se nebudeme zde zabývat porovnáním výsledků státních maturit, či úspěchů na polích různých olympiád, kde nepochybně panuje rivalita mezi „horním“ a „dolním“ gymplem. Pro nás však bude klíčové vědět, jak se kde student cítí.

Přinášíme vám rozhovor s Katkou Jendřišákovou, bývalou studentkou osmile-tého gymnázia na „horním“ gymplu, letošní septimánkou. Mimo pocitů, které jsou subjektivní, může tento rozhovor přinést i řadu jiných faktických informací.

Je větší budova „horního“ gymnázia než naše?

Nad tím jsem nikdy nepřemýšlela, ale myslím, že přibližně stejná, akorát horní gympl má učebny vždycky v mezipatře a nemá podkroví.

jak bys srovnala výuky obou gymnázií?

To záleží na konkrétních učitelích, jsou učitelé, kteří probírají přesně podle učebnice, ale taky takoví, kteří probírají věci navíc, pouští filmy a podobně. Měla jsem třeba profesorku češtiny, která sko-ro všechny hodiny zakládala na interpre-tacích literárních děl, což se může zdát dobré, ale když třeba 10x po sobě slyšíte Romea a Julii tak už je to celkem nudné. Taky je pravda, že horní gympl má asi vyšší úroveň jazyků a dolní biologie, ale rozdíl v biologii je podle mě o hodně větší a dohánět to dá celkem zabrat. Co se týče exkurzí na horním gymplu jezdí kvinty na lyžák do Alp, ale prváky a sekundy do ČR, většinou na Praděd. Myslím si,

že vztah učitelů k žákům je lepší tady a celkově je tady taková lepší a příjemnější atmosféra.

Jak bys porovnala vybavení školy?

Horní gympl má asi víc odborných učeben, jako třeba učebna zeměpisu, dě-jepisu, učebny jazyků apod., které se ale časem různě přejmenovávají a zařizují se nové, takže v tom občas může být celkem zmatek. Ale zase nemají projektory ve tří-dách a laboratoř fyziky, takže to vyjde tak nastejno. V některých učebnách jsou in-teraktivní tabule, které se ale stejně skoro vůbec nevyužívají. V laboratoři biologie jsou rybičky, želva, Jáchym (užovka čer-vená) a strašilky, které ale občas utíkají, takže se vám klidně může stát že příjdete a zjistíte, že vedle vás sedí strašilka. Svo-ji jídelnu horní gympl nemá, ale chodí se na oběd buď na ŽŠ Fr. Hrubína nebo na hotelovku, která je sice dál, ale aspoň vás obslouží a obědy jsou tam lepší a máte na výběr ze tří jídel. A řekla bych, že naše

Roman Kula | Septima

KULTURA

15

TÉMA PŘES PŘEKÁŽKY TÉMA PŘES PŘEKÁŽKY

12. října se téměř po dvou le-tech otevřely brány do ha-

vířovského kina Centrum. V rámci dne otevřených dveří si měli návštěvníci možnost zrekonstruovanou budovu z 60. let prohlédnout. K projekci byla pro tento slavnostní den vybrána Velká pod-mořská dobrodružství v 3D a Tajemství staré bambitky. Na programu byl rovněž připraven český film Posel režiséra Vladi-míra Michálka, který se projekce osobně zúčastnil. Dorazili také dva hlavní před-stavitelé zmiňovaného snímku – Matěj Hádek a Eva Leimbergerová.

Během 20 měsíců doznalo kino čet-ných změn, kdy náklady na jeho opravu dosáhly 120 milionů korun. Byly zde zří-zeny dva kinosály, kinokavárna, filmový klub a prostory pro Městské informační centrum. Oba sály jsou opatřeny nej-modernější technikou, jak už pro pro-jekci klasickou, tak digitální ve formátu 3D. Velký sál pojme 370 diváků a je vy-baven promítacím plátnem o velikosti

14,6×6,2 metrů a tímto se stal čtvrtou největší promítací plochou v České re-publice. Malý sál je určen pro 68 diváků.

Kino nabízí svým návštěvníkům všechny premiérové filmy vždy v termí-nu celostátní premiéry. Sobotní a neděl-ní dopoledne jsou věnována dětem, a na-opak jeden den v týdnu je vždy vyznačen pro filmy dokumentární.

Prostory kina mají také posloužit k přednáškám nebo prezentacím firem.

Pokud byste chtěli zhlédnout krásy nově zrekonstruovaného kina Centrum a zároveň se podívat na nějaký zajíma-vý film, přinášíme vám aktuální seznam toho nejlepšího, co kino nabízí. Pro milovnice svalnatých mužů, slunného Thajska a romantiky je připraven film Mazel. Pokud si chcete odpočinout, kino Centrum vám nabízí rodinnou komedii Hotel Transylvánie, naopak pro milovní-ky adrenalinu je zde akční film 96 hodin: Odplata. Tak se pojďme podívat na to fakt velké plátno.

Fakt velké plátnoKarolína Andraková | SeptimaVeronika Fišerová | Septima

jídelna vaří oproti té na ŽŠ Fr. Hrubína celkem dobře. Tělocvičny jsou na horním gymplu dvě, velká a malá. Velká je klasic-ká tělocvična a malá je spíše na gymnas-tiku apod.

… a prostředí?Asi největší výhodou jsou tady la-

vičky na chodbě. Ty na horním gymplu nejsou a tak celkem často slyšíte větu „Slezte z toho parapetu!“ Taky jsou su-per skříně ve třídách, horní gympl má sice místo šaten skříňky, ale komu by se

chtělo tam každou přestávku chodit pro učebnice. Na chodbách jsou stejně jako u nás práce studentů, ale nejsou tam kytky ani lavičky takže v porovnání působí ta-kové holé.

Katka ovšem není jediná studentka, které se rozhodla k opuštění horního gymnázia. Ve třídě 2. A je také žák jmé-nem Jan Šmíd, jehož působení na horním gymplu se přeneslo na ten dolní. Zajíma-vým zjištěním je, že u obou byl příčinou jejich odchodu konflikt s učitelem.

KULTURA

16

KOM-ZPRÁVY - PLAKÁT Foto: Hana Bouchalová

17

MO

NIK

A B

OU

CH

ALO

VÁ

KOM-ZPRÁVY - PLAKÁT Foto: Hana Bouchalová

18

KULTURA - OBJEV KULTURA - BÁSNĚ

Nedávno se objevila nová no-vinka, byla velebena nejen učiteli, ale také lístečky a

možná i rodiči. Jsou to známky na inter-netu naší školy. Každý zde mohl vidět jen samé výhody, možná snad kromě učitelů, kteří teď musí pracně vyplňovat kolonky po každé písemce a rozpomínat se jakou známku vlastně dali.

Naše škola není jedním z prvních, kteří toto znám-kování zavedli a to redakci Komára nutilo k zvědavosti, naše škola, jindy zvláště po-kroková, nyní jde až s davem? Právě to se nám nezdálo.

A opravdu, po třech týd-nech ležení v kanále před vchodem do školy nejme-novaný redaktor zaslechl útržek rozhovoru, znělo to jako „tajný evaluační program“, ale podle redaktora, který nestihl zachytit více to mohl být i „divný oběd“, my však věříme správnějšímu, prvnímu výkladu. To nás, celou redakci, dovedlo na skvělou stopu. Celé dny jsme chodili pro křídu, někdy i několikrát za hodinu, abychom nenecha-li sekretariát nehlídaný. V sekretariátě se objevovali podivní a podezřelí lidé, všich-ni z toho však byli profesoři a ty máme „zmáknuté“. Jejich koše na odpadky jsou soustavně prohledávány a jejich komuni-kace monitorována. Takže zatím nebez-pečí nehrozilo.

Konečně jednoho dne se u sekretář-

ky objevil muž s kufírkem, to už bylo vše jasné, zatímco prázdně tlachal se sekre-tářkou, zavalili jsme mu auto křídou (té bylo dost po špehování sekretariátu) a počíhali jsme si na něj u vchodu.

Když na něj jeden redaktor, jak je zvyklý, vykřikl oblíbenou frázi: „Dej sem prachy a svačinu!“ muž s kufírkem se ule-kl a všechno řekl.

Mezi vzlyky jsme se do-zvěděli, že se jmenuje Silovoj Ukrutný a je zvláštní zmoc-něnec Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro „přísné hodnocení všech škol“. Prý to funguje takto: Škola postupně zavede ná-stroje kontroly nad žáky, jako je třeba čipový systém, kon-trola známek přes internet a kamerový systém (více o

předražené zakázce v dalším čísle). Pak už mají učitelé cestu volnou. Všechny žáky zavřou do školy a celou dobu je sledují, aby nebyli otravováni ochránci lidských práv a podobnou verbeží, tak žáky (tedy nás) nahradí roboty, ti jsou docela propracovaní, na otázku, co bylo ve škole, umí odpovědět „Ale, dobrý“ a sedají k počítači. Rodiče tedy nemají šanci nic poznat.

A jak na tom budeme my? To zatím ještě nevíme, ale vyzývám Vás! Zůstá-vejte bdělí! Nepodlehněte falešným sli-bům! A pokud je to alespoň trochu mož-né, nechoďte do školy!

Známky na internetu?Výhoda? Vězení!

Jakub Svoboda | Septima

19

KULTURA - OBJEV KULTURA - BÁSNĚ

AkrostichSEKUNDA

Fyzika je hrozná,Everyday ji mámeNuže, co s tím uděláme?Otravná je až to bolíMozek se mi celý drolí.Energii ze mě sajeNo jo, fyzika si s náma hraje.

Padá listí do zahradyObíráme stromy, sadyDo bedýnky dáme jabkaZima není vůbec krátkáI zvířátka to dobře vědíMedvědi už doma sedí

Spolu už už tu bojujeme druhým rokem o 106Energie přebývá nám, těžko s námi hovor vést.Kantoři si nervy ničí, puberta to holt vyhráváUrputně tu s námi cvičí a mozek nám ovládá.Nenuťtě nás do učení, vůbec nás to nebavíDejte klid a prostor k snění, i vám se tak uleví.Akrostich to možná není, ale snad Vás pobaví.

Houby rostou všude v lese,

Už se podzim blíží!

Strejda plný košík nese,

Až mu luplo v kříži.

Jelen skáče po lese,

Angrešt v hubě přinese.

Hází si s ním sem a tam,

Oknem vletí, tenhle krám.

Dědovi až do hrnce,

Angrešt je jak v bavlnce

Sluníčko nám hezky svítí,Kupujte si krásné kvítí.Levandule, slunečníceOpadnou vám za měsíce.

20

KOM-ZPRÁVY KOM-ZPRÁVY

Přestože už se pomalu blíží zima a ze všech stran na nás začína-jí vykukovat vánoční motivy,

máte nyní příležitost, alespoň v myšlen-kách, zavítat do slunného Katalánska, kde řada studentů našeho Gymnázia strávila pár zářijových dnů.

Konkrétně se podíváme na dny mezi 22. a 30. zářím, kdy patnáct studentů, především ze Sexty a 4. B, společně s panem profesorem Šebestou procházeli působivá místa země ležící na severový-chodě Španělska.

Svou osmidenní pouť započali tra-dičně dlouhou cestou již v sobotu, do cí-lové destinace tedy dorazili během neděle. Putovat po krásných místech Katalánska však začali až třetím dnem.

V pondělí se vydali do malebného městečka San Pol de Mar, kde se zúčast-nili exkurze ve zdejší pekárně a cukrárně.

Úterní program pro studenty před-stavoval výlet na Montserrat, což je hora, na jejímž úbočí leží benediktinský kláš-ter. Při jeho prohlídce si mimo jiné mohli

poslechnout i chlapecký sbor Escolanía, který je jedním z nejstarších zpívajících sborů v Evropě.

Pátý den katalánského zájezdu zna-menal výlet do hlavního města. Barce-lonu poznávali po stopách architekta Antonia Gaudího. Měli možnost spatřit kupříkladu Park Güell. Nejstarší stave-niště na světě, které nese název Sagrada Família a stále zůstává Gaudího nedokon-čeným dílem. Či nepřehlédnutelný dům Casa Milà se zabudovaným systémem abstraktních vyhlídek a komínů.

I čtvrteční den byl věnován význam-nému katalánskému umělci, tentokrát Salvadoru Dalímu. Navštívili město Ca-daqués a především nedalekou vesničku Port Lligat, kde Salvador pobýval a tvořil. Zde se také nachází muzeum. Prohlídku výtvorů tohoto malíře zakončili obědem s nádherným výhledem na Středozemní moře.

Pátek byl dnem návratu do Barcelony, který zaručeně potěšil fotbalové fanouš-ky, jelikož měli možnost navštívit stadion

Osmidenní pouť po slunném KatalánskuBarbora Šilcová | 1.AFoto: Markéta Kučová | Sexta

KULTURA

21

KOM-ZPRÁVY KOM-ZPRÁVY

Konzervatoristé se chopili Mam’zelle Nitouche

Mam’zelle Nitouche měla svou premiéru v Paříži již v roce 1883, kde se okamžitě setka-

la s velkým diváckým nadšením. Není tedy divu, že za uplynulá léta vzniklo mnoho zpra-cování. To nejnovější publiku nabízí studen-ti hudebně dramatického oboru Janáčkovy konzervatoře v Ostravě. Vypráví příběh veli-ce odlehčenou formou, s množstvím vtipných dialogů, za zvuků hudby živé kapely, která doprovází celé představení.

„Tato opereta byla přijata,“ vychází z úst hlavního hrdiny Floridora, který při-pravuje premiéru své hry a zároveň před všemi skrývá své tajemství. Jméno Flori-dor je totiž pouze pseudonym, za kterým se schovává klášterní varhaník Célestin. Není tedy divu, že se děj pořádně zamotá hlavně ve chvíli, kdy Floridorovo dokon-

čené dílo objeví Denisa, schovanka klášte-ra „U Vlaštoviček“. Sama Denisa má však také problémy, musí se provdat za poručí-ka Champlatreuxe, kterého dosud ani ne-spatřila. Z tohoto důvodu je také ctihod-nou matkou poslána domů v doprovodu Célestina. Shodou okolností je to, ale v den premiéry jeho operety, a tak se na noc musí stát opět Floridorem…

Studenti se zhostili svých rolí na-nejvýš znamenitě. Každý z nich dokázal svou postavu udělat něčím výjimečnou a zajímavou. Dobrou práci odvedla i kapela, která v určitých momentech představení dokonce „hrála“ spolu s herci. Mam’zelle Nitouche je sice v podmínkách konzer-vatoře trochu komornější, ale tím víc si může své diváky získat. Určitě vás nezkla-me.

Barbora Šilcová | 1.AFoto: www.jko.cz

Nou Camp, který je zároveň domácím hři-štěm klubu FC Barcelona. Na své si však přišli i ti, kdož fotbalovými fanoušky ne-jsou, mohli se totiž podívat do mořského parku Marineland s akvárii a bazény, ve kterých spatřili delfíny, lachtany či kosat-ky. Už tak nabitý páteční den ještě dopl-nila procházka ulicí La Rambla. Jedná se o ulici, na níž naleznete spoustu umělců, malířů, karikaturistů nebo živých soch. Zde zhlédli i sochu Kolumba či fontánu. Podle slov studentek Sexty byla právě Bar-celona tím místem, které na ně nejvíce za-působilo. Snad díky krásám, které nabízí

katalánská architektura, nebo možnosti prozkoumat okolí na vlastní pěst. Pan profesor totiž umožňoval časté rozchody, které bývají u studentů velmi oblíbené.

Tím však zájezd pomalu končil. Na všechny čekala dlouhá cesta domů a ná-vrat do školních lavic. Do těch se už, ale vrátili bohatší o množství nezapomenu-telných zážitků, které jim letošní cesta do Katalánska poskytla.

Mnohokrát děkuji studentkám Sexty – Markétě Kučové a Markétě Budínské za poskytnutí rozhovoru a četných zážitků, které si přivezly.

KULTURA

22

TÉMA PŘES PŘEKÁŽKY

Komu by se chtělo postávat v nekonečné řadě u školní jí-delny po šesté vyučovací ho-

dině, kdy se mačkáte v davu hladových a nedočkavých studentů skoro z celé ško-ly… Stále se tak zvyšuje počet strávníků, kteří navštěvují obědy o přestávkách mezi jednotlivými hodinami. A protože někteří z nich stále myslí na své zdraví, kdy si nechtějí uhnat žaludeční vředy, jelikož deset minut opravdu není dosta-čující doba ke zkonzumování polévky a hlavního chodu, vymysleli opravdu dů-myslný způsob, jak na to.

Trik spočívá v tom, že o přestávce po čtvrté vyučovací hodině přijde stu-dent do jídelny sníst polévku a o další přestávce pak pokračuje hlavním cho-dem. Tento styl „dělené stravy“ se začal na našem Gymnáziu, dle mého vlast-ního pozorování, rozmáhat přibližně před rokem. Až do června to nikomu ze školní jídelny nevadilo a studenti a jejich žaludky byli spokojení.

Když však začátkem září přišli tito lidé do jídelny a nabrali si polévku, jak byli zvyklí, čekal je šok. Okamžitě při-běhla z kanceláře vedoucí školní jídelny (povaha této paní byla většině studentů známa z dřívějších dob), která začala ar-gumentovat tím, že polévka přeci není zadarmo. Dotčení žáci se s klidem pro-kázali čipem a mysleli si, že je problém vyřešen. Paní vedoucí se ovšem nedala odbýt, poučila všechny přítomné, že řád školní jídelny hovoří jasně a že toto není dovoleno. V průběhu dalších dvou týdnů prošlo tímto nepříjemným setká-ním několik dalších strávníků z našeho

Gymnázia. Věta „Ukaž čip!“ doprováze-ná typickým výrazem paní vedoucí se zamhouřenýma očima či úsměvná his-torka, kdy se snažila F. Szturce z Oktávy přesvědčit, že „ani on není Szturc“, pa-tří k historkám, které většinu pobavily. Ovšem zábavou celý problém není, ve-doucí školní jídelny přistoupila i k drs-nějším metodám. Pohovor s vedením naší školy či zablokované obědy, to jsou opravdu nepříjemné záležitosti.

Diskuze na téma, zda jsou v prá-vu studenti, či školní jídelna je takřka neutichající. Studenty potěšila i nepří-má podpora od některých kantorů. Já osobně jsem se do osobního konfliktu s touto paní nejednou dostal a od té doby mě moc ráda nepotkává. Jisté jsou ovšem dvě věci. Za služby posky-tované školní jídelnou poctivě platíme a v tolik diskutovaném řádu jídelny se žádná přímá formulace zakazující tento způsob nenachází. A proto: STUDENTI, NEDEJME SE A JEZME!

Kolego, ukažte mi čipPetr Lukašík | Septima

RMČÍSLO

POPISNÉ ZKR.

ZKR. EKONOM.

ODD.

HLASITE LOKAT

SEVER NĚMECKY

ZNAČ.ČES. SPOTŘE-

BIČŮ

PODZEMNÍ CHODBY

AROMA-TICKÁ

ROSTLINA

KOMISE TUMÁTEOBCHODNÍ INSPEKCE

ŘÍMSKÝCH 45

DRUH LÁTKY

VÁPENC. ÚZEMÍ LÝČÍ

FÁZE

MĚSÍCE VÝBUŠNINA

POZITIVUMSKLOVITÁ POLEVA TAJENKA

OBDĚLÁVAT HLÍNU

JEDNOTKA

VLNĚNÍ ZÁDA

TROJICE ZÁCHVAT

PŘÍPONAVESMÍRNÉ

TĚLESO ZAPLNĚNO

PACKAL MPZ MADA-

GASKAR VRCH

SUŠENKAOBRUBY ZAKULA-

CENĚ

KINO ČES. SPISO-

VATEL

ZÁVĚRY

POHÁDKOVÁ BYTOST

STARO-ŘEOVÉ

ELEKTRÁR. BOHUNICE

ZKR.

HIMALÁJSKÁ ROSTLINA

ODVÁŽNĚ SLOV.

PODBRADEK

ŽALUDEČNÍ

LÉKY

NIZOZEM. LET.SPO-LEČNOST

HOSPOD. STAVENÍ MÍSTO U

DOMU SLOV.

SEDMÁ ČÁST

ZNAČKA AMERICIA

DĚT.SERIAL. POSTAVA

SPORTOVNÍ SDRUŽENÍ

??? VIDI VICI

ZNAČKA PLATINY

STROPY

DŘEVĚNÉ MILILITR

DOHRO-MADY

OBYVATEL AUSTRÁLIE

DŘEVINAZELENÉ PLOCHY

Nejstarší meteorologická stanice nejen v Praze, ale i v Evropě je ….., kde se měří

teploty od roku 1753 a pravidelné záznamy jsou vedeny od roku 1775.

Tajenka z minulého čísla: Slavia Lažanských

24

KOM-ZPRÁVY - PROFESOŘI VZPOMÍNAJÍ KOM-ZPRÁVY - PROFESOŘI VZPOMÍNAJÍ

Karolína Andraková | SeptimaVeronika Fišerová | SeptimaFoto: Archiv Y. Pufferové

V měsíci listopadu zavzpomínáme s profesorkou Puffero-vou na její šusťákový kabátek, plyšovou lištičku či sbírku ency-klopedií. Zda dostala vždy vše, co si přála se dočtete níže.

Kde jste vyrůstala? Vyrůstala jsem v Plzni, kde jsem

chodila na základní školu a gymnázium, pak jsem přešla na Přírodovědeckou fa-kultu do Prahy a tam jsem po studiích začala učit.

Máte nějaké sourozence?Mám o šest let staršího bratra.Jaká byla v dětství Vaše ob-

líbená hračka?Nejraději jsem měla plyšové hrač-

ky – medvídky, lištičky, pejsky a všichni cvičili gymnastiku.

Vzpomínáte si na svůj první školní den?

Vzpomínám. Na můj první školní den pršelo, měla jsem krásný šušťákový kabátek červené barvy, aktovku na zá-dech a čekala jsem, která paní učitelka ke mně bude patřit a odvede si mě do třídy.

Jaká jste byla žákyně na zá-

YVONA PUFFEROVÁ Zkoušela jsem dělat lukostřelbu

25

KOM-ZPRÁVY - PROFESOŘI VZPOMÍNAJÍ KOM-ZPRÁVY - PROFESOŘI VZPOMÍNAJÍ

kladní škole?Poctivá, pilná a do školy jsem chodi-

la ráda, protože mě to bavilo. Díky škole jsem se také začala zajímat o nové věci, získala jsem si vztah k přírodě a biologii, takže jsem si pak vždy na Vánoce přála nějakou knihu, nejčastěji encyklopedii přírody.

Měla jste nějaké mimoškol-ní zájmy?

Od druhé třídy jsem dělala sportov-ní gymnastiku, ale potom co jsem přišla na gymnázium, jsem už neměla příliš času, takže jsem s tím skončila. Zkou-šela jsem dělat lukostřelbu, hrála jsem míčové hry, chodila jsem bruslit, ale ne-bylo to ovšem závodně.

Chtěla jste někdy něco strašně moc a rodiče vám to ne-chtěli dovolit?

Měla jsem velmi hodné rodiče, kteří se mi snažili udělat radost. Když jsem něco chtěla, zaměřila jsem se jenom na

jednu věc a nechtěla jsem mezitím nic dalšího, bylo to úplně jinak, než když teď něco chtějí třeba mé vlastní děti. Ni-kdy jsem však neměla takovou nouzi, že bych třeba neměla kolo, nebo abych si ho od někoho půjčovala. Nevzpomínám si na nic, co by mi nekoupili. Umožnili mi jezdit na tábory, různé výlety, takže nemám pocit, že by mi něco nedopřáli, ale má přání byla skromná, takže jsem

se dokázala těšit i z maličkostí a to i mi zůstalo dodneška.

Chodila jste do tanečních?Chodila, byly to takové velké akce,

na které jsme se jako holky pečlivě při-pravovaly a užívaly jsme si to. Vůbec jsme se ale ve škole nemohly vymlou-vat, že jsem měly večer taneční, protože to nikoho nezajímalo, přestože to bylo školou organizováno.

Kdy jste se osamostatnila od rodičů?

Osamostatňovat jsem se začala v průběhu vysoké školy. Jelikož jsem z Plzně, vracela jsem se na víkendy domů, protože to bylo z Prahy asi ho-dinu a čtvrt vlakem. Ale po té, co jsem odpromovala, jsem zůstala v Praze by-dlet a začala jsem tam pracovat. Takže po skončení vysoké školy, zhruba v pět-advaceti letech.

26

KULTURA - KNIŽNÍ RECENZE KULTURA - ŠTAFETOVÁ POVÍDKA

„To by přece bylo Jako zabít ptáčka…“

Tak jako v prvním, zářijovém čísle letošního školního roku se vrátíme o pár desítek let zpátky, tentokrát do tři-cátých let dvacátého století, opět na jih Spojených států. Tam v malém městeč-ku zvaném Maycomb žije rodina práv-níka Atika Finche.

Hlavní hrdinkou románu Jako za-bít ptáčka je malá Čipera (Jana Luisa Fincheová), která se svým bratrem Je-mem podniká různá dobrodružství po maycombském zemědělském okrese.

Příběh, nápadně se podobající sty-lu Marka Twaina, nás přes četné ved-lejší scény z dětských her zavede až k případu Toma Robinsona:

Slušný mladý černoch Tom Ro-binson je obviněn ze znásilnění dívky z rodiny Ewellů, rodiny s pochybnou minulostí, negramotné, kterou celé městečko považuje za vyvrhele spo-lečnosti… jenže bílé. A protože je Tom Robinson černoch, jeho nevina a Ewe-llova zjevná radost z lhaní nic nezna-menají. Není možné, aby Atikus Finch, který Toma zastupuje, soud vyhrál.

Tady nám Harper Leeová umož-ňuje podívat se na takový nerovný spor dětskýma očima stejně, jako ona, když byla svědkem soudních procesů v raném dětství. Čipera, která sotva nastoupila první třídu, se dostává do centra dění, které je nad její chápání. Dostává se do sporu se svými spolužá-ky, podle svého nejlepšího přesvědčení

sympatizuje s černochy, až vše vyústí v její a Jemovo nebezpečí ze strany Boba Ewella.

Leeová nám nabízí zábavné, milé čtení, které nás samotné zavede do dětských let. Připomene nám, že každý dostane jednou za život případ, který nemůže vyhrát, ale který nemůže od-mítnout, protože by svým dětem ne-mohl jít příkladem.

Za svůj první a jediný román získa-la v roce 1961 Pulitzerovu cenu.

Hana Bouchalová | SeptimaFoto: www.bookfan.eu

Harper Leeová(Z angl. originálu To Kill a Mockingbird 1960 | přeložili Marcela Mašková a Igor Hájek)

KULTURA - VÍTE,ŽE...

27

KULTURA - KNIŽNÍ RECENZE KULTURA - ŠTAFETOVÁ POVÍDKA

Hadidršťkovi III.Martin Svoboda | Prima

Osudy rodiny Hadidršťků jsou pouze ve vašich rukou, každý díl píše totiž někdo jiný. V tomto čísle doputovala štafeta až do Primy .

„Co si to dovoluješ,“ rozčilovala se paní Hadidršťková. „Taková opovážlivost!“ „Ta boule tolik bolí,“ pomyslel si Evžen. „Ale že mi to povolení na návštěvu

toalet dáte,“ prosil Evžen. Bez něj by byl nahraný. Všichni na škole by ho měli a on ne. To nemohl připustit. To se stát nesmí.„Běž do obchodu a to povolení ti nedám,“ stále se rozčilovala paní Hadidršťková. „A honem!“ „Jo, vždyť už jdu.“ Obul si své hnědé boty s oranžovými proužky. Otevřel staré dubové dveře o kterých by mohl hodně vyprávět, ale ne lichotivě. Dubové dveře ho štvaly. Třeba jednou do nich vrazil a rozbil si hlavu, a to proto že byl náměsíčný. Evžen nebyl na žádné obyčejné planetě, v obyčejném městě, natož v obyčejné galaxii.

Víte, že…Jan Kolarczyk | Septima

… se v poslední době začíná uvažo-vat nad kapacitou lidského mozku a jejím nejefektivnějším využitím? Lidský mozek je tak složitý aparát, že srovná-vání s jakýmkoli paměťovým zařízením (např. v počítači) je zavádějící a nepřesné a vyjádření mozkové kapacity průměr-ného jedince v GB či TB je velmi obtíž-né. Podle jedné teorie, kterou sestavil Robert Birge, zabývající se uchováním dat v proteinech, je možné určit rozsah paměti mozku mezi 3 a 10 TB (teraby-ty), ten byl odvozen od počtu neuronů a předpokladu, že jeden neuron (nervová buňka) nese asi 1 bit.

Pokud bychom ale do jiných složi-tých výpočtů zahrnuli také množství sy-napsí (kontaktů) mezi jednotlivými neu-rony, dosáhli bychom až téměř magické hranice 1000 TB! Je tedy opravdu velice

těžké zhodnotit, jak a které informace mozek uchovává.

Na závěr je možné dodat, že se také diskutuje o využití lidského mozku. Pů-vodní myšlenka, že člověk využívá pou-ze 10% své mozkové kapacity a využití zbylých 90% je zodpovědné za nadpřiro-zené schopnosti, je dnes už zamítáno se zdůvodněním, že pokud by bylo oněch 90% mozku nějakým způsobem me-chanicky poškozeno, neutrpěl by člověk žádnou ztrátu na zdraví či na psychice, což je očividně nesmysl. Naopak někteří odborníci dnes tvrdí, že lidé využívají asi 95 % kapacity mozku. Zbytek kapacity tvoří podvědomí a nevyužitá tvořivost.

Lidský mozek je pro člověka samot-ného velkou záhadou a bude nejspíš ješ-tě dlouho trvat, než objasníme všechna jeho tajemství.

KULTURA - VÍTE,ŽE...

28

TÉMA PŘES PŘEKÁŽKY TÉMA PŘES PŘEKÁŽKY

Co si vybavíte pod pojmem kůň? Mnozí z vás by řekli zví-ře, sport, dostihy, hnůj, seno...

Ale málokdo ví, co starání a ježdění na koních opravdu obnáší. Není to tak, jak si mnozí myslí – tedy sednout a jet. Koně musíte poznat a vědět, že každý kůň je jiný, některý temperamentnější, jiný klidný a přátelský.

U koní jsme všichni alespoň jednou určitě byli. My jsme se ke koním společ-ně vydaly až v roce 2011. Do té doby Ne-lli jezdila sama a poté mi nabídla, že by-chom mohly zkusit tábor v Albrechticích. Po příjezdu byla klidná atmosféra a moc jsme se těšily, až se podíváme za koň-mi. Během dvanácti dní našeho pobytu jsme získaly nové jezdecké zkušenosti a rozhodly jsme se jezdit spolu i nadále. Asi v září roku 2011 jsme navštívily Stáj Václav v Horní Suché na Pašůvce. Tam jsme se postupně zlepšovaly a propra-covaly až k parkuru. Z nedostatku času jsme však postupně přestávaly jezdit. Nedávno jsme dostaly nabídku na tréno-vání (zaježďování) koně v Těrlicku. Před touto nabídkou jsme jezdily na různých koních. Jezdily jsme mladé koně ve vý-cviku i divoké plnokrevníky. Nyní už moc společně nejezdíme..

Koně nás stojí dost času, je velmi dů-

ležité nezanedbat péči, koně potřebují čistit boxy, hřebelcovat, každodenní tré-nink – kvůli výdrži a morálce – a krmit a napájet. Ježdění někdy bývá nebezpeč-ný a docela drahý sport. Nemůžete jezdit

Vedle sebe v sedle

Vendula Běhunčíková | TercieNelli Niessnerová | TercieFoto: Archiv V.B.; N.N.

S překážkami se už nejednou setkaly také Vendula Běhunčíková a Nelli Niessnerová z Tercie, které je dokážou rovněž zdolat. O jaké překážky jde, a jak k nim holky přišly, se dozvíte v jejich pří-běhu.

29

TÉMA PŘES PŘEKÁŽKY TÉMA PŘES PŘEKÁŽKY

v teplácích a sandálech, jezdecké vybave-ní bývá dost drahé a o vybavení pro koně

- sedla, uzdečky - ani nemluvě. Častokrát jsme zažily, jak koně můžou být nebez-peční a mohou ublížit. Nejdůležitější je po pádu zpět nasednout do sedla, abyste později neměli strach.

Zaměřujeme se na anglický styl jež-dění, ale zkoušely jsme už i westernový styl. Anglický styl ježdění se od wester-nového dost liší. Nejen sedlem, uzdeč-kami a třmeny, ale i způsobem ovládání koně. Westernový styl zná určitě každý

– představte si kovboje. Pro western je typický kovbojský klobouk místo přilby,

košile a džíny se střapatými návleky – chapsy. Anglický styl je pravý opak. Wes-tern se označuje jako divoký, namísto toho anglie je vznešená, upravená. Pro anglii je typická černá nebo šedá přilba (popřípadě barevná), rajtky – jezdecké kalhoty, vysoké jezdecké boty, popřípadě pérka s mini chapsy. Nejlepší je přiroze-ná komunikace s koněm, tedy ježdění bez sedla a pro zkušené i bez uzdečky. Tento způsob je ale dost náročný, musíte mít dobrou fyzičku a hlavně skvělý kon-takt se zvířetem.

Ježdění nás baví, hlavně získávání nových zkušeností.

30

KULTURA - YELLOW SUBMARINE KULTURA - SPORT

The GapVeronika Fišerová | Septima

In the 19th century, Oscar Wilde said: “We have really everything in com-mon with America nowadays except, of course, language.“ This statement

shows the big gap between British and American English.

When the first English colonists came to America, they saw a lot of new things. So they invented new words for things they were seeing for the first time, for ex-ample for plants and animals that did not exist in their homeland. These are for ex-ample canoe, wigwam and moccasin. They met Spanish there who brought the next new words to the English, for example canyon, ranch, coyote and so on. The French contributed their vocabulary, including Mardi Gras (“Fat Tuesday” - the New Orle-ans carnival). West African slaves added words such as banjo and gumbo (seafood soup). Other different cultures also brought new words. Cookie (koekje – little cake) or boss (baas – master) are of Dutch origin.

Some “Americanisms“ are in fact from Briticism where they have changed over time. The American gotten was used in Shakespeare’s time for the first time. This word isn’t used in British English but it’s still used by Americans.

There are spelling differences too.• AmE drops the –u (humor, flavor), BrE (humour, flavour)• AmE prefers –z to –s (cozy), BrE (cosy)• AmE drops the double consonant in words (traveler, canceled), BrE (traveller, can-celled)• American words commonly end in –er instead of –re (theater, kilometer), BrE (the-atre, kilometre)• American words sometimes drop – ue in words (dialog, catalog), BrE (dialogue, catalogue)

Also the meaning of many words has changed. Here are some examples:• American says: “Crack the window.“ (Doslovný překlad je Rozbij okno, ale myslí tím Otevři okno)• Englishman says: “Open the window a crack.“ (Otevři okno trochu=crack)• American says: “Put your purse in the trunk“, which should be in British English “Put your handbag in the boot”. There are differences in the meaning of the words: AmE purse = handbag BrE/kabelka, AmE trunk = boot BrE/zavazadkový prostor v autě), for American „boot“ is only something to be worn on the feet.

How the British understand American telling him: “I live in an apartment on the first floor”, you’ll find out the next time.

The Gap

H.B.

31

Ve středu 24.října se v Měst-ské sportovní hale Slavie v Havířově uskutečnilo měst-

ské kolo Středoškolských her v basket-balu chlapců. A družstvo sestavené z našich žáků dosáhlo obrovského úspě-chu…

Turnaj proběhl za účasti šesti haví-řovských středních škol, a to Gymnázi-um Komenského, Gymnázium Student-ská, SŠTO Lidická, SŠ Sýkorova, SPŠ Stavební Havířov a SPŠ Elektrotechnic-ká Havířov. Zúčastněná družstva byla rozdělena do dvou tříčlenných základ-ních skupin. Výběr našeho Gymnázia se ve skupině střetl s družstvem ze SŠTO Lidická, kterému chlapci podlehli, a ze SPŠ Stavební, nad kterým zvítězili. Ve vzájemném utkání pak byl úspěšnější tým Lidické, který díky tomu ovládl da-nou základní skupinu. Naši hoši obsa-dili druhé místo, což pro ně znamenalo postup do semifinále s vítězem protější skupiny. V té byla nejúspěšnější SŠ Sýko-rova. Druhou příčku obsadilo Gymnázi-um Studentská a na poslední třetí příčce pak tým z SPŠ Elektrotechnické.

V semifinále se tedy střetly dvojice Gymnázium Studentská – SŠTO Lidická

a Gymnázium Komenského – SŠ Sýko-rova. V prvním utkání trochu překvapivě zvítězil celek horního Gymnázia, ačkoliv chlapci z Lidické si v základní skupině počínali víceméně suverénně. V druhém semifinálovém střetnutí pak družstvo SŠ Sýkorova podlehlo našemu výběru. Vzhledem k výsledkům tedy došlo na fi-nálový zápas, který má vždy, ať už jde o jakýkoliv sport či soutěž, speciální náboj, souboj dvou havířovských gymnázií. Po vyrovnaném průběhu utkání strhli hráči našeho výběru vítězství na svou stranu v dramatickém závěru. Dosáhli tak obrov-ského úspěchu, kterým je první místo v městském kole. Potvrzuje se tak, že je na naši škole v poslední době větší po-čet schopných basketbalistů. K tomuto úžasnému úspěchu jim samozřejmě gra-tulujeme! Navíc si vítězstvím zajistili účast v následujícím kole, kterým by v hierarchii soutěží mělo být kolo okresní.

Úspěšný tým tvořili: Karel Dostalík ze Septimy, Tomáš Minarovič a Martin Šiša ze 3.A, Marek Pörner z Oktávy, Jan Mareček z druhého ročníku, Jan Cesar a jako nehrající podpora Tomáš Dvořák. Pedagogickým doprovodem byl pan Da-niel Gwóźdź.

Velký úspěch basketbalistůPetr Lukašík | Septima

KULTURA - YELLOW SUBMARINE KULTURA - SPORT

Proč si koupit Komára?Ty se vůbec ptáš?Můžeš, už od rána,číst si v pohodě!Nenechej to náhodě,Pár korun snad máš.

32

KARIKATURA