LISTY - Katolická teologická fakultaktf.cuni.cz/~barton/ClanekLF2016.pdfJOSEF TUMPACH ñ ANTONÕN...

139/2016/3ñ4

LISTYFILOLOGICKÉ

FOLIAPHILOLOGICA

00obsah.pm6 19.12.2016, 17:37237

00obsah.pm6 19.12.2016, 17:37238

395ADJEKTIVA NA -(V)äÕ V EVANGELNÕM PÿEKLADU

Listy filologickÈ CXXXIX, 2016, 3ñ4, pp. 395ñ428

* Tato studie byla vypracov·na v r·mci projektu PRVOUK P01 ÑTeologie jakozp˘sob interpretace dÏjin a kulturyì. Vznikla rozöÌ¯enÌm a rozpracov·nÌm textu refe-r·tu P¯eklad Frantiöka NovotnÈho z Luûe jako z·sobnice ran˝ch doklad˘ p¯echodnÌ-kov˝ch adjektiv na -(v)öÌ, p¯ednesenÈho autorem na mezin·rodnÌ konferenci Historyof Bible Translation (Praha 15.ñ16. 10. 2015).

1 Autor tÈto stati chyst· komplexnÏjöÌ zpracov·nÌ tÈmatu ËeskÈho biblickÈho p¯e-kladu doby n·rodnÌho obrozenÌ (s perspektivou publikov·nÌ monografie v r. 2020).

ADJEKTIVA NA -(V)äÕV EVANGELNÕM PÿEKLADU

FRANTIäKA NOVOTN…HO Z LUéE

A JEJICH CÕRKEVNÃSLOVANSK¡

INSPIRACE *

JOSEF BARTO“ (Praha)

1. Katol ick˝ bibl ick˝ p¯ekladv poË·teËnÌ f·z i obrozenÌ

Je obecnÏ zn·m˝m faktem, ûe v procesu rekodifikace ËeskÈho jazyka napoË·tku n·rodnÌho obrozenÌ sehr·lo z·sadnÌ inspiraËnÌ ˙lohu ohlÈdnutÌdo liter·rnÌ produkce doby veleslavÌnskÈ a ûe v pop¯edÌ st·la zvl·ötÏ au-torita nejv˝znamnÏjöÌho ËeskÈho biblickÈho tlumoËenÌ staröÌ doby, bra-trskÈ Bible kralickÈ. Naopak se dnes ñ i v odborn˝ch kruzÌch biblist˘i bohemist˘ ñ tak¯ka nevÌ o tom, ûe obdobÌ kolem p¯elomu 18. a 19. sto-letÌ obohatilo Ëeskou liter·rnÌ produkci takÈ nÏkolika nov˝mi biblick˝-mi p¯ekladatelsk˝mi poËiny, a to z katolickÈ strany.1 V ÑhlavnÌ liniiìËeskÈ biblickÈ p¯ekladovÈ tradice, p¯Ìmo a ˙zce navazujÌcÌ na baroknÌBibli svatov·clavskou, resp. na jejÌ revidovanou verzi, tzv. Bibli cÌsa¯-

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49395

396 JOSEF BARTO“

skou z let 1778ñ1780, se nese Nov˝ z·kon Frantiöka Faustina Proch·z-ky2 publikovan˝ r. 1786 a kompletnÌ Bible Ëesk· (taktÈû z Proch·zkovyruky) vydan· r. 1804. PonÏkud stranou tohoto hlavnÌho proudu stojÌ za-jÌmav˝ poËin olomouckÈho teologa Frantiöka Poll·öka, velmi Ñvoln˝ìNov˝ z·kon z r. 1791, a takÈ svÈr·znÈ tlumoËenÌ Ëty¯ evangeliÌ z peradnes tÈmÏ¯ zapomenutÈho obrozenskÈho knÏze Frantiöka NovotnÈhoz Luûe (1768ñ1826), publikovanÈ v letech 1810/1811, kterÈ bylo done-d·vna z bibliografickÈho hlediska zcela zasuto, a tÌm skryto p¯ÌpadnÈodbornÈ reflexi.

2 . ÑZtracen˝ì p¯eklad Frant iöka NovotnÈho z Luûe

Vöechny podstatnÏjöÌ studie, kterÈ odbornÏ prezentovaly biblick˝ p¯e-klad 19. stoletÌ (od z·sadnÌ p¯ehledovÈ stati Josefa Vraötila3 aû do zcelaned·vnÈ doby),4 ale i dneönÌ klÌËovÈ elektronickÈ knihovnÌ katalogy(Centr·lnÌ katalog »R, resp. vöechny katalogy do nÏj zapojenÈ), re-gistrujÌ pouze NovotnÈho p¯eklad evangelia Matouöova. äùastnou sou-hrou n·hod se mi p¯ed ned·vnem poda¯ilo odhalit, ûe seöit Matouöovaevangelia (s vroËenÌm 1810) nez˘stal osamocen, ale ûe jej n·sledoval(v r. 1811) svazek s ostatnÌmi t¯emi evangelii, kter˝ se pak nejspÌö ob-vykle svazoval s Matouöem do jedinÈ knÌûky ñ Ëtveroevangelia. Proto-ûe vöak byl vlastnÌm samostatn˝m titulnÌm listem podle vöeho vybavenpouze seöit s Matouöov˝m evangeliem (lze to vyvodit ze dvou exempl·-¯˘ Ëtveroevangelia, jeû se mi fyzicky dostaly do rukou) a patrnÏ v˘becneexistoval spoleËn˝ titulnÌ list pro celÈ Ëtveroevangelium (asi proto, ûeautor mÏl v pl·nu p¯eloûenÌ a vyd·nÌ celku NovÈho z·kona, k jehoûrealizaci ale nakonec nedoölo), povÏdomÌ o existenci zb˝vajÌcÌch t¯ÌevangeliÌ se prostÏ ztratilo.5 A vzhledem k tomu, ûe Ëesk· biblistika

2 Proch·zka se podÌlel i na p¯ÌpravÏ CÌsa¯skÈ bible jakoûto spolupracovnÌk svÈhouËitele V·clava Fortun·ta Durycha.

3 JOSEF VRAäTIL, »eskÈ p¯eklady biblickÈ, in: »esk˝ slovnÌk bohovÏdn˝, III, (vyd.)JOSEF TUMPACH ñ ANTONÕN PODLAHA, Praha, V·clav Kotrba 1926, s. 334ñ339.

4 ZejmÈna je t¯eba jmenovat klÌËovou bibliografii Vernerovu (FRANTIäEK VERNER,Bibliografie Ëesk˝ch p¯eklad˘ celÈ bible i jejÌch Ë·stÌ, Praha, »esk· katolick· charita1987).

5 PodrobnÏji ke vzniku a vyd·nÌ p¯ekladu, okolnostem ÑztracenÌ a nalezenÌì Ëtve-roevangelia a bibliografick˝m sou¯adnicÌm viz m˘j Ël·nek: JOSEF BARTO“, Zapomenu-

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49396


i filologie z rozmanit˝ch d˘vod˘ dlouho nech·valy bez pokus˘ o hluböÌreflexi katolickÈ kompletnÌ bible Ëi NovÈ z·kony vzniklÈ v 19. stoletÌ,6

nenÌ divu, ûe nikdo nezamÏ¯il svou badatelskou pozornost k poËinu po-kl·danÈmu za pouhÈ malÈ torzo ñ k domnÏle osamocenÈmu Matouöovuevangeliu.

Pr·vÏ Ñztracen˝ì a nynÌ znovunalezen˝ text evangeli·¯e FrantiökaNovotnÈho z Luûe byl v jistÈm ohledu velk˝m p¯ekvapenÌm: vykazujetotiû mnohÈ pozoruhodnÈ charakteristiky t˝kajÌcÌ se textologie, p¯ekla-datelskÈ techniky a zvl·ötÏ vyuûitÌ jazykov˝ch prost¯edk˘.7 V centrupozornosti tohoto naöeho v˝kladu bude jeden zcela mimo¯·dn˝ jazy-kov˝ prvek z pomezÌ slovotvorby a morfologie, kter˝ n·ö p¯ekladateluplatnil jako jednu ze sv˝ch specifick˝ch inovacÌ, totiû slovesn· (p¯e-chodnÌkov·) adjektiva na -(v)öÌ.

3 . Recepce adjekt iv na - (v)ö Ì do ËeskÈhojazykovÈho sys tÈmu

P¯echodnÌkov· adjektiva na -(v)öÌ se podle celkem shodnÈho mÌnÏnÌ lin-gvist˘ v ËeötinÏ objevila jako zvenËÌ p¯iöedöÌ novotvar v dobÏ obrozenÌ.Za pramen tohoto sv˝m zp˘sobem unik·tnÌho obohacenÌ ËeskÈho jazy-kovÈho systÈmu (t˝k· se morfologie a slovotvorby) se obvykle povaûu-je ruötina8 a zpravidla se v tÈ souvislosti zmiÚujÌ jmÈna Josefa Jungman-na nebo AntonÌna Marka, kte¯Ì mÏli k ruskÈmu jazyku mimo¯·dnÏ v¯el˝vztah. KonkrÈtnÌ kontury poË·tk˘ uûÌv·nÌ adjektiv na -(v)öÌ ale byly za-haleny oparem nevÏdÏnÌ (Ëi zapomnÏnÌ). Bylo to zjevnÏ hlavnÏ proto, ûe

t˝ p¯eklad pozapomenutÈho obrozence: ËeskÈ Ëtveroevangelium Frantiöka NovotnÈ-ho z Luûe, in: Clavibus unitis 3, 2014, s. 183ñ195 (zvl. s. 184ñ187).

6 V poslednÌch letech se k tÈmatu biblick˝ch tlumoËenÌ 19. stoletÌ objevila staùKARLA KOM¡RKA, »eskÈ katolickÈ bible v 18. a 19. stoletÌ aneb DÏdictvÌ svatov·clav-skÈ, in: Historie ñ ot·zky ñ problÈmy 5, 2013, Ë. 2, s. 195ñ206, a moje jiû zmÌnÏn·p¯edloÚsk· studie (JOSEF BARTO“, Zapomenut˝ p¯eklad pozapomenutÈho obrozence).

7 TextologiÌ, za¯azenÌm do ËeskÈ p¯ekladovÈ tradice a typick˝mi jazykov˝mi zna-ky se souhrnnÏ zab˝v·m ve v˝öe zmÌnÏnÈm Ël·nku (JOSEF BARTO“, Zapomenut˝ p¯e-klad pozapomenutÈho obrozence, s. 188ñ195).

8 V˝jimeËnÏ se mluvÌ öÌ¯e o jin˝ch slovansk˝ch jazycÌch, nap¯. Gebauer ¯Ìk·, ûe setato forma objevila ve spisovnÈ novÈ ËeötinÏ Ñöùastn˝m napodobenÌm slovanötinyostatnÌ, kde tvary takovÈ jsou, zvl·ötÏ ruötinyì (JAN GEBAUER, Historick· mluvnice ja-zyka ËeskÈho, IV: Skladba, Praha, »AVU 1929, s. 613).

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49397

398 JOSEF BARTO“

tato po mnoha str·nk·ch exkluzivnÌ kategorie st·la aû doned·vna zcelana okraji odbornÈho z·jmu. Opravdu zevrubnÈ reflexe (z pohledu syn-chronnÌho i diachronnÌho) se jÌ dost·v· aû v poslednÌch letech, p¯ede-vöÌm z·sluhou curyösko-praûskÈho badatele Marka Gigera. Ten se nej-prve (s vyuûitÌm diachronnÌ Ë·sti »eskÈho n·rodnÌho korpusu) pokusilovÏ¯it, zda dotyËn· adjektiva p¯ece jen nemajÌ staröÌ dom·cÌ ko¯eny: na-lezl nÏkolik doklad˘ na -(v)öÌ z 18. stoletÌ, avöak vûdy se jedn· o nomi-nativy sg. f. nebo n. a jejich funkce je p¯echodnÌkov·. Tyto tvary tedyGiger povaûuje (s nejvyööÌ pravdÏpodobnostÌ opr·vnÏnÏ) nikoli za ad-jektiva, n˝brû za p¯echodnÌky (se standardnÌ formou na -(v)öi) a dlouhÈ-Ì v zakonËenÌ m· za Ñfaleönou kvantituì (danou ned˘slednostmi v pra-vopisu Ëi kolÌs·nÌm ve v˝slovnosti).9 NejstaröÌ vcelku nepochybn˝ do-klad skuteËnÈho p¯echodnÌkovÈho adjektiva (nom. sg. m. byvöÌ) p¯ed-kl·d· k r. 1810 z textu A. Marka (v p¯ekladu b·snÏ z nÏmËiny, kter˝Marek vytvo¯il r. 1810 a publikoval 1814),10 k tÈmuû roku pak v Jung-mannovÏ (rukopisnÈm) p¯ekladu Slova o pluku IgorovÏ shled·v· dvadoklady na -vöÌ, jeû vöak jsou opÏt nejistÈ (v jednom p¯ÌpadÏ jde jistÏo nom. sg. f., v druhÈm buÔ o nom. pl. m. nebo spÌöe opÏt o nom. sg. f.,a m˘ûe jÌt tudÌû zase o p¯echodnÌky s Ñfaleönou kvantitouì jako ve zmÌ-nÏn˝ch dokladech z 18. stol.).11 Giger takÈ zjiöùuje, ûe prvnÌ gramati-kou, kter· jiû p¯in·öÌ paradigma adjektiv na -(v)öÌ, je mluvnice Frantiöka

9 MARKUS GIGER, Partizipien als Exportschlager. Zum Einfluss des Russischen aufandere slavische Sprachen im 19. Jahrhundert, in: Slavistische Linguistik 2006/2007,(Hrsg.) PETER KOSTA ñ DANIEL WEISS, M¸nchen, Sagner 2008, s. 132ñ133, a MARKUS

GIGER, Weiteres von den slavischen Partizipien im 19. Jh.: Was f¸r ein Russismus istdas tschechische Partizip Pr‰teritum aktiv?, in: Wiener Slawistischer Almanach 65,2010, s. 15ñ16. Emil Dvo¯·k o p˘l stoletÌ d¯Ìve (na okraj svÈho podrobnÈho b·d·nÌo Ëesk˝ch p¯echodnÌcÌch ve staröÌ dobÏ) hodnotÌ v z·sadÏ obdobn˝m zp˘sobem (ûetotiû Ñlze p¯edpokl·dat, ûe jsou to vlastnÏ jmennÈ tvaryì) formy na -(v)öÌ, jeû mÌstynalezl v textech 16.ñ17. stoletÌ, vËetnÏ ojedinÏl˝ch tvar˘ m. sg. nebo pl.: vûdy jdetotiû o formy nominativnÌ a funkce je pravdÏpodobnÏ p¯echodnÌkov·. P¯estoûe Dvo-¯·k p¯ipouötÏl i moûnost, ûe by snad v tÏchto p¯Ìpadech mohlo jÌt o ÑsloûenÈ tvarymajÌcÌ oporu v analogii s tvary jmenn˝mi v dobÏ, kdy diferenciace jmenn˝ch a slo-ûen˝ch tvar˘ nebyla ani u participia praesentis activi dokonËena,ì jednoznaËnÏ seklonÌ k mÌnÏnÌ, ûe ÑsloûenÈ tvary participia praeteriti activi nebyly ve staröÌ ËeötinÏ˙tvarem ûiv˝m.ì (EMIL DVOÿ¡K, V˝voj p¯echodnÌkov˝ch konstrukcÌ ve staröÌ ËeötinÏ,Praha, Universita Karlova 1970, s. 13ñ14).

10 MARKUS GIGER, Weiteres von den slavischen Partizipien im 19. Jh., s. 14.11 MARKUS GIGER, P¯ÌËestÌ minulÈ ËinnÈ na -(v)öÌ v dneönÌch Ëesk˝ch publicistic-

k˝ch textech, in: Korpus ñ Gramatika ñ Axiologie 1, 2010, Ë. 2, s. 3ñ23.

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49398


NovotnÈho z Luûe z r. 1818,12 a vyslovuje hypotÈzu, ûe Novotn˝ semohl v tÈto z·leûitosti inspirovat v cÌrkevnÌ slovanötinÏ.13 Marku Gige-rovi unikl staröÌ kratiËk˝ v˝klad V·clava Vondr·ka (1926),14 kter˝ sou-dil, ûe Ñzp˘sob tento... poch·zÌ od Jungmannaì, a uvedl dva p¯Ìkladyz obrozencova p¯ekladu Miltonova ZtracenÈho r·je (znamenÌ, jenû byvöÌvzh˘ru zdviûeno a rek˘ plÈmÏ, v·lËivöÌch). Giger takÈ nezaznamenal stu-dii Galiny A. LiliËovÈ (1962),15 kter· pr·vÏ Vondr·kovy z·vÏry rozvÌjÌ,konstatuje celkov˝ poËet öesti doklad˘ pro Ëeskou verzi Miltonovyskladby a dospÌv· k tomu, ûe Jungmanna p¯Ìmo ovlivnilo ruskÈ p¯etlu-moËenÌ Ë·sti ZtracenÈho r·je z ruky Vasilije P. Petrova (1777). »esk˝p¯eklad vyöel v r. 1811, ale podle svÏdectvÌ samÈho Jungmanna16 vzni-kal uû mezi lety 1800 a 1804, a öest adjektiv na -(v)öÌ ve ZtracenÈm r·jiby tedy p¯edstavovalo zatÌm ˙plnÏ nejstaröÌ doklady.

Mimo pozornost V·clava Vondr·ka, Galiny A. LiliËovÈ i Marka Gi-gera pak ale p¯edevöÌm z˘stal svÈr·zn˝ p¯eklad Ëty¯ evangeliÌ FrantiökaNovotnÈho (zjevnÏ kv˘li tomu, ûe text byl v podstatÏ zcela Ñzapomenutì,viz v˝öe). Vzhledem k dobÏ vyd·nÌ (1810/1811) a okolnostem vzniku(p¯eklad p¯inejmenöÌm Matouöova evangelia, ale moûn· uû vöech Ëty¯evangeliÌ, byl jako rukopis hotov k vyd·nÌ jiû v r. 1805, kdy text obdrûel

12 Giger takÈ poznamen·v·, ûe na podobÏ NovotnÈho mluvnice mÏl jist˝ podÌlJungmann, protoûe ji Ñkorigoval, i kdyû s jejÌ koneËnou podobou nebyl spokojenì(Giger odkazuje na Jungmannovu korespondenci A. Markovi), viz MARKUS GIGER,Participi·lnÌ systÈm Ëeötiny a pozice p¯ÌËestÌ minulÈho ËinnÈho na -(v)ö- v nÏm, in:»eötina v pohledu synchronnÌm a diachronnÌm, (vyd.) SVÃTLA »MEJRKOV¡ ñ JANAHOFFMANNOV¡ ñ JANA KLÕMOV¡, Praha, Karolinum 2012, s. 567ñ574, zde s. 568.

13 Giger svou hypotÈzu stavÌ na tom, ûe Frantiöek Novotn˝ uûÌv· ve svÈ knizeBiblioteka Ëesk˝ch BiblÌ od t¯in·ctÈho vÏku aû do lÈta 1810 (Praha ñ Mlad· Boleslav,Fr. Je¯·bek 1810) cÌrkevnÏslovanskÈ p¯Ìklady, zatÌmco zach·zenÌ s ruötinou u nÏj ne-lze prok·zat, viz MARKUS GIGER, Partizipien als Exportschlager, s. 140; T›û, Weite-res von den slavischen Partizipien im 19. Jh., s. 16; T›û, Participi·lnÌ systÈm Ëeötiny,s. 568ñ569.

14 V¡CLAV VONDR¡K, V˝voj souËasnÈho spisovnÈho ËeskÈho jazyka, Brno, FF MU1926, s. 49. Vondr·k sdÏluje (o Jungmannovi): ÑS ˙spÏchem zav·dÏl takÈ ñ zvl·ötÏpodle ruötiny ñ urËit˝ tvar p¯ech. minulÈho [...] Jinak p¯Ìklady toho druhu nenalÈz·-me p¯ed nÌm nikde, ani v KralickÈ bibli. Pak jest arciù hodno pozoru uûitÌ tÈto vazbyve v˝raze Ñbyvöie blahostì v RK (Z·boj 60).ì

15 GALINA ALEXEJEVNA LILI», K voprosu o vzaimodÏjstvii Ëeöskogo i russkogo litÏ-raturnych jazykov, in: Slavjanskoje jazykoznanije. UËenyje zapiski LGU, No. 316,(ed.) BORIS ALEXANDROVI» LARIN, Leningrad, IzdatÏæstvo Leningradskogo universitÏta1962, s. 34ñ42. V tÈto studii je zmiÚov·n i v˝klad Vondr·k˘v.

16 V p¯edmluvÏ k druhÈmu vyd. z r. 1843.

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49399

400 JOSEF BARTO“

˙¯ednÌ cenzurnÌ aprobaci ñ a jen z vnÏjöÌch p¯ÌËin se k vytiötÏnÌ mohlop¯ikroËit aû o pÏt let pozdÏji)17 je zjevnÈ, ûe toto NovotnÈho tlumoËenÌpat¯Ì k absolutnÏ nejranÏjöÌm svÏdk˘m vyuûitÌ pojedn·vanÈho typu ad-jektiv a dokonce se ËasovÏ stavÌ p¯Ìmo po bok b·snickÈmu p¯ekladuJungmannovu a spolu s nÌm aspiruje na samo prvenstvÌ.

4 . NovotnÈho inovace inspirovanÈcÌrkevnÏslovansk˝m p¯ekladem bible

PoËin Frantiöka NovotnÈho je vlastnÏ intelektu·lnÌm tlumoËenÌm, dnesbychom ¯ekli biblick˝m p¯ekladem ÑstudijnÌho typuì. CelkovÏ tÌhne spÌ-öe k doslovnosti, vztahuje se v˝raznÏ k ¯eckÈmu origin·lu (vedle Vulg·-ty m· jako p¯edlohu dobovÏ modernÌ kritick˝ ¯eck˝ text Griesbach˘v),18

v ¯adÏ ohled˘ vÌce neû k latinskÈ Vulg·tÏ, pr˘bÏûnÏ vyznaËuje d˘leûitÈrozdÌlnosti mezi lat. a ¯ec. znÏnÌm, v pozn·mk·ch pod·v· n·vrhy p¯e-kladov˝ch alternativ atd. SouËasnÏ je z¯ejmÈ, ûe autor na tlumoËenÌevangeliÌ zkouöel a modeloval moûnosti pr·vÏ se obrozujÌcÌho ËeskÈhojazyka a patrnÏ chtÏl i nÏkterÈ svÈ jazykovÈ experimenty Ñvtisknoutì dotvo¯ÌcÌho se vyööÌho stylu pr·vÏ tÌm, ûe je uûil v sakr·lnÌm textu. Tako-v˝ text zpravidla nese zvl·ötnÌ p¯Ìznak prestiûnosti (jazyk se tu Ñdot˝k·transcendentnaì) a v poË·tcÌch obrozenÌ zde mohla p¯Ìmo p˘sobit i star-öÌ p¯edstava o nejvyööÌm ÑsvatopÌsemskÈm styluì Ëeötiny (pojem se vy-skytuje u KomenskÈho a dalöÌch baroknÌch autor˘).

Jak jsme jiû naznaËili, NovotnÈho pr·ce se vyznaËuje ¯·dkou zajÌma-v˝ch charakteristik v oblasti zach·zenÌ s jazykov˝mi prost¯edky. Pat¯Ìsem takÈ pomÏrnÏ n·padnÈ (a mÌsty celkem vydatnÈ) Ëerp·nÌ z biblickÈ-ho p¯ekladu cÌrkevnÏslovanskÈho, a to v r˘zn˝ch rovin·ch jazyka. T˝k·se to nap¯. lexika a frazeologie ñ leckdy v ÑoûivenÌì staroËesk˝ch v˝ra-z˘, kterÈ majÌ z·roveÚ cÌrkevnÏslovanskou oporu (nap¯. ostaviti Ñzane-chatì, porouhati Ñznev·ûitì, jako Ñasiì), nÏkdy v p¯Ìm˝ch v˝p˘jËk·ch(nap¯. obliËiti Ñobvinitì, p¯eobraziti se ÑpromÏnit seì; v alternativnÌch

17 PodrobnÏji viz JOSEF BARTO“, Zapomenut˝ p¯eklad pozapomenutÈho obrozence,s. 186.

18 KonkrÈtnÏ jde o tuto edici: Novum Testamentum Graece. Textum ad fidem codi-cum, versionum et Patrum emendavit et lectionis varietatem adiecit IOANNES IACOBUSGRIESBACH, I: Evangelia et Acta apostolorum complectens, Halae, Ioannes IacobusCurtius 1777.

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49400


p¯ekladech v pozn·mk·ch pod Ëarou jsou dokonce v˝razy bÏsnovati seÑb˝t posedl˝ dÈmonemì, prokaûen˝ Ñmalomocn˝ì nebo samovidci ÑoËi-tÌ svÏdciì). PodobnÏ se mÌsty vyskytujÌ r˘znÈ konstrukce zjevnÏ napo-dobujÌcÌ cÌrkevnÏslovanskÈ znÏnÌ,19 jako opisnÈ slovesnÈ formy s p¯e-chodnÌkem (Mk 13,25 A hvÏzdy nebeskÈ budou spadajÌce ñ bu9dutq...spadáŸøe), instrument·l mÌsto tradiËnÌho (latinizujÌcÌho/grecizujÌcÌho)Ñvì nebo Ñskrzeì (L 10,21 rozveselil se duchem svat˝m JeûÌö ñ voz-ra9dovasò dx=omq G6i=sq; J 1,17 milost a pravda JeûÌöem Kristem stala señ bl=hodátú ;e i6 i3stina G6i=sq Xr&to9mq býstú) apod. CÌrkevnÏslovan-sk˝m vlivem je t¯eba vysvÏtlit takÈ zv˝öen˝ v˝skyt (v porovn·nÌ s Kra-lickou i katolick˝mi biblemi hlavnÌho proudu) adjektiv slovesn˝ch na-cÌ (L 16,26 chtÌcÌ p¯ejÌti odsud k v·m Ñti, kdo chtÏjÌ p¯ejÌtì ñ xotò9ø¾iprejti7) a zejmÈna pr·vÏ p¯Ìtomnost novÏ zaveden˝ch slovesn˝ch ad-jektiv na -(v)öÌ, kter˝m se budeme vÏnovat podrobnÏji v n·sledujÌcÌchv˝kladech. P¯ÌmÈ p˘sobenÌ text˘ ruskojazyËn˝ch je zde vylouËeno, pro-toûe p¯eklad bible do ruötiny v dobÏ vzniku NovotnÈho evangeliÌ jeötÏnebyl k dispozici a rusk· cÌrkev st·le uûÌvala tlumoËenÌ cÌrkevnÏslo-vanskÈho.20

5. Soubor doklad˘ adjekt iv na - (v)ö Ì v NovotnÈhoËtveroevangel iu

Na rozdÌl od nÌzkÈho poËtu uûitÌ (celkem 6) p¯echodnÌkov˝ch adjektivna -(v)öÌ v dosud zn·mÈm nejranÏjöÌm prameni, zmÌnÏnÈm Jungmanno-vÏ tlumoËenÌ ZtracenÈho r·je, nach·zÌme v soudobÈm novoz·konnÌmp¯ekladu Frantiöka NovotnÈho z Luûe podstatnÏ vyööÌ poËet doklad˘:v 53 evangelnÌch versetech jsou celkem 54 v˝skyty (ve versetu J 1,40 sevyskytujÌ dvÏ sledovan· adjektiva). Ani v tomto p¯ÌpadÏ nejde o zvl·öùrozs·hl˝ tezaurus, ale uû pro fakt, ûe jde o mimo¯·dnÏ ran· doloûenÌsledovanÈho jevu a o velmi obtÌûnÏ dostupn˝, dosud nezn·m˝ pramen,stojÌ po mÈm soudu za to cel˝ tento soubor publikov·nÌm zp¯Ìstupnit

19 Csl. znÏnÌ v p¯Ìkladech uv·dÌm podle Bible carevny AlûbÏty (1751), viz nÌûev oddÌle 5.

20 Problematiku p¯ekl·d·nÌ bible do ruötiny p¯ehledovÏ pojedn·v· nap¯. LEVN. SMIRNOV, Iz istorii perevoda Biblii na russkij jazyk, in: O prekladoch Biblie doslovenËiny a do in˝ch slovansk˝ch jazykov, (ed.) J¡N DORUºA, Bratislava, Slavistick˝kabinet SAV 1997, s. 220ñ231.

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49401

402 JOSEF BARTO“

21 Opravuji (v Bibli carevny AlûbÏty 1751 chybÌ mÏkk˝ jer: ñ3vlš¾òsò).

a podrobit jej z·kladnÌ anal˝ze. N·sledujÌcÌ p¯ehled tedy prezentujevöechna mÌsta, kter· obsahujÌ p¯ÌsluönÈ p¯echodnÌkovÈ adjektivum,s nutn˝mi kontexty. JednotlivÈ paragrafy jsou opat¯eny ËÌsly, na nÏû pakbude odkazov·no v dalöÌm v˝kladu. Pokud doklad poch·zÌ nikoliz hlavnÌho p¯ekladovÈho textu, n˝brû z pozn·mky pod Ëarou (kde hoNovotn˝ pouûil v alternativnÌm p¯ekladu Ëi p¯ekladu textovÈ varianty),upozorÚuji na to zkratkou Ñpozn.ì p¯ed oznaËenÌm p¯ÌsluönÈho versetu(nap¯. Ñpozn. L 8,45ì) a znÏnÌ hlavnÌho textu pak uv·dÌm nÌûe (v kolon-ce oznaËenÈ jako ÑhlavnÌ textì). CÌrkevnÏslovansk˝ text je citov·n pod-le Bible carevny AlûbÏty (v 1. vyd·nÌ z r. 1751), ¯eck˝ text je ve znÏnÌstandardnÌ modernÌ edice 28NestleñAland, podle pot¯eby je p¯ipojeno tÈûznÏnÌ Griesbachovy edice z r. 1777, kter· byla vlastnÌ p¯edlohou Novot-nÈho (zvl·ötÏ tam, kde by NovotnÈho p¯eklad neodpovÌdal hlavnÌmutextu modernÌ edice 28NA). V ¯adÏ p¯Ìpad˘ je pro porovn·nÌ uvedenatakÈ latinsk· verze vulg·tnÌ (dle stuttgartskÈ edice ve vyd. z r. 1983).P¯ÌpadnÈ koment·¯e za¯azuji vûdy v z·vÏru danÈho paragrafu.

(01) Mt 2,7pilnÏ vyzvÏdÏl od nich Ëas uk·zavöÌ se hvÏzdyvre9mò ñ3vlúš¾òsò21 ïvìzdy7∏kr¯bvsen parí a⁄tÂn tŒn xrÕnon to◊ wainom≠noy §st≠roqdiligenter didicit ab eis tempus stellae quae apparuit eis

Dokonav˝ vid u NovotnÈho ukazuje k csl. verzi i k Vulg·tÏ, alevzhledem k ¯ec. origin·lu (part. prÈz. to◊ wainom≠noy) je p¯ekladvlastnÏ defektnÌ.

(02) pozn. Mt 19,4stvo¯ivöÌ s poË·tku, muûskÈ pohlavÌ a ûenskÈ stvo¯il je?sotvorívyj i5skoni7”ti “ kt¯saq §pí §rx∑q •rsen ka˘ u∑ly Øpo¯hsen a⁄to’qGriesbach (v hlavnÌm textu): “ poiµsaq mÌsto “ kt¯saqquia qui fecit ab initio masculum et feminam fecit eoshlavnÌ text: NeËtli-li jste, ûe (ten), kter˝û stvo¯il ËlovÏka s poË·tku,muûe a ûenu stvo¯il je?

Ze znaËek v NovotnÈho textu plyne, ûe stvo¯ivöÌ je alternativou k sek-venci (ten), kter˝û stvo¯il.

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49402


(03) Mt 27,3Tehdy vida Jid·ö zradivöÌ ho, ûeby odsouzen byl, ûeleje navr·tilG6u9da preda9vyj ë5ho7TÕte ≈d‰n � Io’daq “ paradido÷q a⁄tÕn ”ti katekr¯uh, metame-lhue˘q ∞strecenIudas qui eum tradidit

Novotn˝, csl. i lat. majÌ proti ¯ec. part. prÈz. “ paradido’q ekviva-lent Ñpodle smysluì, tj. formu vyja¯ujÌcÌ dokonavost.22

(04) pozn. Mk 5,15bÏsnovavöÌho sevídìša bìsnovávšahosòuevro◊sin tŒn daimonizÕmenon kauµmenon …matism≠non ka˘svwrono◊nta

illum qui a daemonio vexabaturhlavnÌ text: uz¯eli toho, kter˝û b˝val tr·pen od Ô·belstvÌ, sedÌcÌhoa odÏnÈho, a p¯i zdravÈm rozumu

Ze znaËek v NovotnÈho textu plyne, ûe bÏsnovavöÌho se je alternati-vou k sekvenci toho, ... Ô·belstvÌ.

(05) Mk 5,16I povÌdali jim vidÏvöÌ, kterak se stalo tomu, kter˝û mÏl Ô·belstvÌ,i o vep¯ÌchPovì9daša ;e i1mq vídìvš¾i, kákw by9stúka˘ dihgµsanto a⁄to¡q o… ≈dÕnteq pÂq Øg≠neto tò daimonizo-m≠nÑ ka˘ per˘ tÂn xo¯rvn.et narraverunt illis qui viderant qualiter factum esset

(06) pozn. Mk 5,18prosil ho bÏsnovavöÌ semolò9še ë5ho7 bìsnovávyjsòparek°lei a⁄tŒn “ daimonisue¯qcoepit illum deprecari qui daemonio vexatus fuerathlavnÌ text: poËal ho prositi ten, kter˝û tr·pen b˝val od Ô·belstvÌ

22 Vulg·ta a csl. text mohly p¯ÌpadnÏ takÈ vych·zet z ¯ec. p¯edlohy, kter· byv tomto mÌstÏ mÏla formu aoristnÌ (parado’q), jeû je nÏkter˝mi rukopisy doloûena,

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49403

404 JOSEF BARTO“

(07) Mk 7,1I seöli se k nÏmu farizeovÈ a nÏkte¯Ì z z·konnÌk˘, p¯iöedöÌ z Jeru-zalÈmaprišédš¾i ö G6er&límaKa˘ syn°gontai prŒq a⁄tŒn o… Farisa¡oi ka¯ tineq tÂn gram-mat≠vn ØluÕnteq §pŒ � Ierosol’mvn

(08) Mk 16,10Ona öedöi zvÏstovala b˝vavöÌm s nÌm, lkajÌcÌm a plaËÌcÌm.vozvesti7 sq nímq bývšymq, pláèuøymsò i5 rydáŸøymqØke¯nh poreyue¡sa §pµggeilen to¡q metí a⁄to◊ genom≠noiq pen-uo◊si ka˘ kla¯oysinilla vadens nuntiavit his qui cum eo fuerant lugentibus et flentibus

(09) Mk 16,14ûe vidÏvöÌm ho vsk¯ÌöenÈho, nevÏ¯iliñ3kw vídìvšymq ë5ho7 vostávša ne ñ3ša vì9ry”ti to¡q ueasam≠noiq a⁄tŒn Øghgerm≠non o⁄k Øp¯steysanquia his qui viderant eum resurrexisse non crediderant

(10) L 1,3VidÏlo se i mnÏ, vystihöÌmu vöecko od poË·tku pilnÏ, po¯·dnÏ tobÏps·tiI6zvólisò i5 mnì 7 poslì9dovavšu výše vsò5 i5spýtnw∞doje k§mo˘ parhkoloyuhkÕti •nvuen p£sin §kribÂq kauej∑qsoi gr°caivisum est et mihi adsecuto a principio omnibus diligenter ex ordinetibi scribere

(11) L 1,66I poloûili vöickni slyöevöÌ v srdci svÈm, ¯kouceI6 polo;íša vsi7 slýšavš¾i v sérdcì svoémq, hlaho9lŸøeka˘ ∞uento p°nteq o… §ko’santeq Øn tè kard¯Ç a⁄tÂn l≠gonteqet posuerunt omnes qui audierant in corde suo dicentes

srov. kritick˝ apar·t v 28NA. Griesbach˘v kritick˝ apar·t vöak variantu s part. aor. ne-uv·dÌ.

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49404


(12) pozn. L 2,18A vöickni slyöavöÌ divili seI6 vsi7 slýšavš¾i divíšasòka˘ p°nteq o… ako’santeq Øua’masanet omnes qui audierunt mirati sunthlavnÌ text: I divili se vöickni, kte¯Ìû slyöeli

(13) L 6,49podoben jest ËlovÏku stavÏvöÌmu d˘m sv˘j na zemi bez gruntupodóbenq ë3stú èelovì9ku sozdávšemu xráminu”moiÕq Østin §nur„pÑ o≈kodomµsanti o≈k¯an Øp˘ t∂n g∑n xv-r˘q uemel¯oysimilis est homini aedificanti domum suam

Adj. stavÏvöÌmu je tu kontrastnÌ vzhledem k adj. stavÏjÌcÌmu (= zí-;duøu = o≈kodomo◊nti) v bezprost¯ednÏ p¯edchozÌm versetu L 6,48.

(14) L 7,39Uz¯ev pak farizeus pozvavöÌ ho, pravilVídìvq ;e Far¾séj vozzvávyj ë5ho7, reèe7≈d‰n dÆ “ Farisa¡oq “ kal≠saq a⁄tŒn e»pen

(15) L 8,36ZvÏstovali pak jim i vidÏvöÌ, kterak zdrav uËinÏn jestVozbìstíša ;e i2mq vídìvš¾i, kákw spasésò§pµggeilan dÆ a⁄to¡q o… ≈dÕnteq pÂq Øs„uhGriesbach: ka˘ o… ≈dÕnteqnuntiaverunt autem illis et qui viderant quomodo sanus factus esset

(16) L 8,45aKdo jest doteköÌ se mne?kto7 ë3stú kosnu9vyjsò mnì 7;t¯q “ ®c°menÕq moy;quis est qui me tetigit

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49405

406 JOSEF BARTO“

23 NovotnÈho p¯eklad, kter˝ se drûÌ Griesbachovy edice (n·sleduje tak ostatnÏi Vulg·tu), obsahuje druhou Ë·st versetu 45 (zahrnujÌcÌ zopakov·nÌ JeûÌöovy ot·zky),kterou modernÌ edice nepovaûujÌ za p˘vodnÌ (28NA ji m· jen v apar·tu).

24 StandardnÌ tvar (tak i v novÏjöÌch edicÌch csl. textu): bývšyò.

(17) pozn. L 8,45b23

Kdo jest doteköÌ se mne?któ ë3stú kosnu9vyjsò mnì 7;t¯q “ ®c°menÕq moy; (Griesbach v hlavnÌm textu, 28NA v apar·tu)quis me tetigithlavnÌ text: Kdo se mne dotekl?

V hlavnÌm textu v tÈto Ë·sti versetu (L 8,45b) m· Novotn˝ ñ snads ˙myslem vyhnout se stereotypnÌmu opakov·nÌ ñ vÏtnou konstrukciodpovÌdajÌcÌ Vulg·tÏ (Kdo se mne dotekl?), na rozdÌl od prvnÌ Ë·stiversetu (L 8,45a), kde pouûil p¯Ìmo v hlavnÌm textu p¯echodnÌkovÈadjektivum doteköÌ se (viz v˝öe doklad 16; srov. tÈû nÌûe doklad 32).

(18) L 10,11I prach p¯ichytivöÌ se n·s z mÏsta vaöÈho vytÌr·me na v·sI6 práxq prilì9pš¾j námq ö hra9da va9šeho ötròsáemq vámq.ka˘ tŒn koniortŒn tŒn kollhu≠nta ºm¡n Øk t∑q pÕlevq fimÂn e≈qto÷q pÕdaq §pomassÕmeua fim¡nGriesbach: v hlavnÌm textu vynech·v· e≈q to÷q pÕdaq

(19) L 10,13kdyby v T˝ru... ËinÏnÈ byly moci byvöÌ ËinÏnÈ v v·sa3øe v Þ Tü9rì... býša si5ly býli bývšaò [sic!]24 v Þ vásqe≈ Øn T’rÑ... Øgenµuhsan a… dyn°meiq a… genÕmenai Øn fim¡nGriesbach: Øg≠nonto mÌsto Øgenµuhsansi in Tyro... factae fuissent virtutes quae in vobis factae suntAlternativnÌ p¯eklad v pozn. pod Ëarou: ËinÏni byli divovÈ, kte¯Ìûv v·s ËinÏni jsou

(20) pozn. L 10,16Kdo pak mne zamÌt·, zamÌt· poslavöÌho mne.ömetáetsò poslávšahw mò7“ dÆ ØmÆ §uetÂn §uete¡ tŒn §poste¯lant° me.spernit eum qui me misithlavnÌ text: Kdo pak mnou pohrd·, pohrd· tÌm, kdo mne poslal.

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49406


25 Novotn˝ na tuto skuteËnost ve svÈm textu p¯Ìmo odkazuje hornÌmi uvozovkami(p¯iöedöÌmu ìjemuì s pole), kterÈ pouûÌv· jako znaËku signalizujÌcÌ, ûe ÑtÏch slovtext ¯eck˝ neklade, neû toliko latinsk˝ì. »ten·¯, kter˝ by chtÏl ËÌst p¯ekladov˝ textÑpodlÈ ¯eckÈhoì, tedy m˘ûe takto oznaËenÈ slovo (˙sek textu) jednoduöe vynechat.Viz NovotnÈho Zpr·va historick· p¯ipojen· za vyd·nÌ Ëtveroevangelia.

(21) L 10,36Kdo... zd· se tobÏ bliûnÌm b˝ti padöÌmu mezi lotry?Kto7... blí;n ¾ j mníttisò býti vpádšemu vq razbójniki;t¯q... plhs¯on doke¡ soi gegon≠nai to◊ ØmpesÕntoq e≈q to÷qlÉst°q;

quis... videtur tibi proximus fuisse illi qui incidit in latrones

(22) L 17,7jenû p¯iöedöÌmu jemu s pole ¯eknei3;e prišédšu ë5mu7 s Þ sela7 reèétq‘q e≈seluÕnti Øk to◊ §gro◊ Øre¡ a⁄tòGriesbach: chybÌ a⁄tò25

qui regresso de agro dicet illi

NovotnÈho p¯eklad n·sleduje v po¯adÌ slov text csl. (nikoli ÑtradiËnÌìVulg·tu; v p¯edlohovÈm textu ¯eckÈm v GriesbachovÏ edici je elip-sou vynech·no z·jmeno a⁄tò). P¯echodnÌkovÈ adj. zde vyjad¯ujeËasovou okolnost (Ñkdyû p¯ijde z poleì).

(23) pozn. L 18,26slyöevöÌRì9ša ;e slýšavš¾i, to7 kto7 mo9;etq spase9nq býti;e»pan dÆ o… §ko’santeq{ ka˘ t¯q d’natai svu∑nai;et dixerunt qui audiebanthlavnÌ text: ÿekli pak ti, kte¯Ìû slyöeli: I kdoû m˘ûe spasen b˝ti?

Ze znaËek v NovotnÈho textu plyne, ûe slyöevöÌ je alternativou k sek-venci ti, kte¯Ìû slyöeli.

(24) L 22,52ÿekl pak JeûÌö k p¯iöedöÌm naÚ arciknÏûÌmReèe9 ;e G6i=sq ko prišédšymq nánú a5rx¾eréwmqE»pen dÆ � Ihso◊q prŒq to÷q paragenom≠noyq Øpía⁄tŒn §rxiere¡q

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49407

408 JOSEF BARTO“

(25) pozn. L 23,48A vöickni p¯iöedöÌ z·stupovÈ na divadlo toto,I6 vsi7 prišédš¾i naródi na pozórq séj... vozvraøáxusò.ka˘ p°nteq o… symparagenÕmenoi –xloi Øp˘ t∂n uevr¯anta’thn, uevrµsanteq t¢ genÕmena, t’ptonteq t¢ stµuh fip-≠strewon.

Griesbach: v hlavnÌm textu uevro◊nteq t¢ genÕmena t’ptonteq≤aytÂn t¢ stµuhEt omnis turba eorum qui simul aderant ad spectaculum istud... re-vertebanturhlavnÌ text: A vöecken z·stup spolu p¯Ìtomn˝ch na tomto divadle vidÌ-ce, co se d·lo, bijÌce se v prsy svÈ, navr·covali se.

Novotn˝ touto podË·rnÌ pozn·mkou upozorÚuje na odliönost ¯eckÈhoznÏnÌ od vulg·tnÌho.

(26) J 1,22ÿekli tedy jemu: Kdo jsi? aù odpovÏÔ d·me poslavöÌm n·s.da övì9tq dámy poslávšymq ny7e»pan o›n a⁄tò{ t¯q e»; na §pÕkrisin dÂmen to¡q p≠mcasinºm£q

(27 [= 27a, 27b]) J 1,40Byl pak Ond¯ej bratr äimona Petra jeden z obou slyöevöÌch od Jana,a za nÌm öedöÌch.Bì9 ;e A6ndréj... ë5dínq ö o5boíxq slýšavšixq ö G6wánna, i5 ponémq šédšixq.ˆ Hn � Andr≠aq... eÃq Øk tÂn d’o tÂn §koys°ntvn par¢ � Iv°nnoyka˘ §koloyuhs°ntvn a⁄tò

(28) J 2,9sluûebnÌci pak vÏdÏli nabÌravöÌ vodusluhí ;e vì9dòxu poèérpš¾i vóduo… dÆ di°konoi ëdeisan o… ∏ntlhkÕteq tŒ fldvrministri autem sciebant qui haurierant aquam

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49408


(29) J 3,13A niû·dn˝ nevstoupil na nebe, toliko sstoupivöÌ s nebe Syn ËlovÏka,jsa na nebi.tókmw sšédyj sq nebese7, Sn=q èelovì9èesk¾j sýj na nb=si7ka˘ o⁄de˘q §nab≠bhken e≈q tŒn o⁄ranŒn e≈ m∂ “ Øk to◊ o⁄rano◊katab°q, “ y…Œq to◊ §nur„poy.Griesbach: “ Øk to◊ o⁄rano◊ katab°q, “ y…Œq to◊ §nur„poy, “ ËnØn tò o⁄ranò.nisi qui descendit de caelo Filius hominis qui est in caelo

Interpretuji funkci p¯echodnÌkovÈho adjektiva sstoupivöÌ tak, ûe je an-teponovan˝m p¯Ìvlastkem k substantivu Syn. Naopak v csl. textu sig-nalizuje interpunkce (Ë·rka po slovu nebese7), ûe je slovo Sn=q patrnÏt¯eba ch·pat jako voln˝ p¯Ìstavek k sšédyj (zpodstatnÏlÈmu); k tÈ-muû ch·p·nÌ v ¯eckÈm origin·lu (“ y…Œq to◊ §nur„poy jakoûto p¯Ì-stavek) ukazuje umÌstÏnÌ Ëlen˘. ZnÏnÌ Vulg·ty je dvojznaËnÈ, alem·m za to, ûe vÏta qui descendit de caelo m· pravdÏpodobnÏji funkcip¯Ìvlastku k subst. Filius ñ a toto ch·p·nÌ bylo asi d˘vodem pro to, ûeNovotn˝ za spojenÌ s nebe nepoloûil Ë·rku.

(30) J 4,34M˘jù pokrm jest, abych Ëinil v˘li poslavöÌho mnevólŸ poslávšahw mò7ØmŒn brÂm° Østin na poiµsv tŒ u≠lhma to◊ p≠mcantÕq me

(31) J 5,37A poslavöÌ mne Otec s·mù svÏdectvÌ vydal o mnÏI6 poslávyj mò7 O6c=q sa9mq svidì9telstvova w5 mnì7ka˘ “ p≠mcaq me pat∂r Øke¡noq memart’rhken per˘ Ømo◊.Griesbach: a⁄tŒq memart’rhke

(32) J 6,39Tato pak jest v˘le poslavöÌho mne Otce, abych...vólò poslávšahw mò7 O6c=a7, da...to◊to d≠ Østin tŒ u≠lhma to◊ p≠mcantÕq me, na...voluntas eius qui misit me Patris ut...

ZajÌmavÈ je, ûe v p¯edchozÌm versetu 38 Novotn˝ obdobnÈ slovnÌspojenÌ (tŒ u≠lhma to◊ p≠mcantÕq me ñ voluntatem eius qui misitme ñ vólŸ poslávšahw mò7 O6c=a7 [sic!]) p¯eloûil vÏtnou konstrukcÌ

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49409

410 JOSEF BARTO“

(v˘li toho, kter˝û mne poslal). Mohlo by to naznaËovat, ûe p¯echodnÌ-kovÈ adj. ve v. 39 uûil z d˘vodu synonymie, aby text nebyl zatÌûenmonotÛnnÌm opakov·nÌm tÈûe konstrukce (srov. tÈû v˝öe doklady 16a 17).

Novotn˝ m· v prim·rnÌm znÏnÌ svÈho textu (tj. v takovÈm, jeû Ëten·¯Ëte, pokud ignoruje veökerÈ pomocnÈ znaËky) v souladu s Vulg·tou(a takÈ s csl. tlumoËenÌm) slovo Otce, a p¯i tomto ËtenÌ m· p¯echod-nÌkovÈ adj. ponÏkud jinou funkci neû participium v ¯eckÈm origin·lu,tj. nefunguje jako zpodstatnÏlÈ adj., n˝brû jako p¯Ìvlastek (v˝raz Otceje v NovotnÈho tisku vytËen hornÌmi uvozovkami, coû znaËÌ, ûev edici ¯eckÈho origin·lu nenÌ).26

(33) J 6,40Tato pak jest v˘le Otce mÈho poslavöÌho mne, aby kaûd˝...vólò poslávšahw mò7, da7 vsò9kq...to◊to g°r Østin tŒ u≠lhma to◊ patrÕq moy, na p£q...Griesbach: tŒ u≠lhma to◊ p≠mcantÕq me, na p£q...haec est enim voluntas Patris mei qui misit me ut omnis...

Novotn˝ m· v prim·rnÌm znÏnÌ svÈho textu (tj. v takovÈm, jeû Ëten·¯Ëte, pokud ignoruje veökerÈ pomocnÈ znaËky) v souladu s Vulg·touslova Otce mÈho, a p¯i tomto ËtenÌ m· p¯echodnÌkovÈ adj. ponÏkud ji-nou funkci neû participium v ¯eckÈm origin·lu (i neû v csl. tlumoËe-nÌ), tj. nefunguje jako zpodstatnÏlÈ adj., n˝brû jako p¯Ìvlastek (spoje-nÌ Otce mÈho je v NovotnÈho tisku vytËeno hornÌmi uvozovkami, coûznaËÌ, ûe v edici ¯eckÈho origin·lu nenÌ).27

(34) J 6,5928

Tentoù jest chlÈb, s nebe sstoupivöÌSéj ë3stú xlì9bq sšédyj sq nb=se7o·tÕq Østin “ •rtoq “ Øj o⁄rano◊ katab°q

26 Srov. v˝öe, pozn. 25.27 Srov. v˝öe, pozn. 25.28 Novotn˝ m· ËÌslov·nÌ dle Vulg·ty; podle ËÌslov·nÌ edice ¯ec. (28NA i Gries-

bacha) i csl. jde o v. 58.

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49410


(35) J 7,18hledajÌcÌ pak chv·ly poslavöÌho jej, ten pravdiv˝ jesta5 i5øáj slávy poslávšahw ë5ho7“ dÆ zhtÂn t∂n dÕjan to◊ p≠mcantoq a⁄tŒn o·toq §lhuµq Østin

(36) J 7,28ale jestiù pravdiv˝ poslavöÌ mne, jehoû vy nezn·teno ë3stú i3stinenq poslávyj mò7, ë5hw9;e vy7 ne vì9ste§llí ∞stin §lhuinŒq “ p≠mcaq me, ‘n fime¡q o⁄k o∆date

(37) J 8,16nebo s·m nejsem, ale j· a poslavöÌ mne Oteca3zq i5 poslávyj mò7 O6c=q”ti mÕnoq o⁄k e≈m¯, §llí Øg‰ ka˘ “ p≠mcaq me patµr

(38) J 8,18a svÏdectvÌ vyd·v· o mnÏ poslavöÌ mne Oteci5 svidì9telstvuetq w5 mnì 7 poslávyj mò7 O6c=qka˘ martyre¡ per˘ Ømo◊ “ p≠mcaq me patµr

(39) J 8,26ale poslavöÌ mne, pravdiv˝ jestno poslávyj mò7 i3stinenq ë3stú§llí “ p≠mcaq me §lhuµq Østin

(40) J 8,29A poslavöÌ mne, se mnou jestI6 poslávyj mò7, so mnóŸ ë3stúka˘ “ p≠mcaq me metí Ømo◊ Østin

(41) J 8,31Pravil tedy JeûÌö k uvÏ¯ivöÌm jemu éid˘mkq vì9rovavšymq ë5mu7 G6udéwmq∞legen o›n “ � Ihso◊q prŒq to÷q pepisteykÕtaq a⁄tò � Ioyda¯oyq

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49411

412 JOSEF BARTO“

(42) J 9,4J· musÌm dÏlati dÌla poslavöÌho mne, dokudû den jestdì9lati dìla7 poslávšahw mò77ºm£q de¡ Ørg°zesuai t¢ ∞rga to◊ p≠mcantÕq me ≥vq ºm≠raØst¯n

Griesbach: � EmÆ de¡ Ørg°zesuai

(43) J 9,18aû povolali rodiË˘ toho proz¯evöÌhodo9nde;e vozhlasíša rodítelej tohw7 prozrì9všahw≥vq ”toy Øw„nhsan to÷q gone¡q a⁄to◊ to◊ §nabl≠cantoq

(44) J 11,33jakû vidÏl ji plaËÌci [sic!], i p¯iöedöÌ s nÌ éidy plaËÌcÌñ3kw bídì Ÿ1 pláèuøusò, i5 prišédšyò sq néŸ G6udë9i pláèuøòÍq e»den a⁄t∂n kla¯oysan ka˘ to÷q syneluÕntaq a⁄tè � Ioyda¯-oyq kla¯ontaqut vidit eam plorantem et Iudaeos qui venerant cum ea plorantes

(45) J 12,12nz·stup mnoh˝, p¯iöedöÌ k sv·tku slyöevöe... nabrali ratolestÌnaródq mnóhq prišédyj vq prázdnikq“ –xloq pol÷q “ Ølu‰n e≈q t∂n ≤ortµn, §ko’santeq... ∞labon t¢ba√a

turba multa quae venerat ad diem festum cum audissent... acceperuntramos

Tvar p¯iöedöÌ je nepochybnÏ nom. sg. m. (srov. csl., ¯ec. a lat. text).

(46) J 12,49ale poslavöÌ mne Otec, onù mi p¯ik·zanÌ dalno poslávyj mò7 O6c=q§llí “ p≠mcaq me pat∂r a⁄tÕq moi Øntol∂n d≠dvken

(47) J 13,16NenÌ... ani posel vÏtöÌ poslavöÌho jej.nì9stú... ni poslánnikq ból¾j poslávšahw ë5hw7.o⁄k ∞stin... o⁄dÆ §pÕstoloq me¯zvn to◊ p≠mcantoq a⁄tÕn.

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49412


(48) J 14,24a ¯eË... nenÌù m·, ale poslavöÌho mne Otcei5 slóvo... nì9stú moe7, no poslávšahw mò7 O6c=a7.ka˘ “ lÕgoq... o⁄k ∞stin ØmŒq §ll¢ to◊ p≠mcantÕq me patrÕq.

(49) J 18,21Ptej se slyöavöÌch, co jsem mluvil jimvoprosi7 slýšavšyxq, èto7 hl=axq i1mqØr„thson to÷q §khkoÕtaq t¯ Øl°lhsa a⁄to¡qinterroga eos qui audierunt quid locutus sum ipsis

(50) J 19,11Protoû vydavöÌ mne tobÏ vÏtöÌ h¯Ìch m·.sehw7 rádi predávyj mò7 tebì7 ból¾j hrì9xq i3matú.di¢ to◊to “ parado’q m≠ soi me¯zona ®mart¯an ∞xei.Griesbach: “ paradido’q m≠ soipropterea qui tradidit me tibi maius peccatum habet

Novotn˝, csl. i lat. majÌ proti ¯ec. part. prÈz. “ paradido’q ekviva-lent Ñpodle smysluì, tj. formu vyjad¯ujÌcÌ dokonavost.

(51) J 19,39P¯iöel pak i NykodÈm, p¯iöedöÌ k JeûÌöovi v noci prvÈPr¾íde ;e i5 N¾kodímq prišédyj ko G6i=sovi nóø¾Ÿ pré;deªluen dÆ ka˘ NikÕdhmoq, “ Ølu‰n prŒq a⁄tŒn nyktŒq tŒ prÂtonGriesbach: prŒq tŒn � Ihso◊n nyktŒq

(52) J 20,8veöel i ten druh˝ uËedlnÌk, p¯iöedöÌ prvÈ k hrobu, i vidÏlvníde i5 druh_9j ù5èeníkq, prišédyj pré;de ko hróbue≈s∑luen ka˘ “ •lloq mauht∂q “ Ølu‰n prÂtoq e≈q tŒ mnh-me¡on ka˘ e»den

(53) pozn. J 20,29nevidÏvöÌ a uvÏ¯ivöebla;éni ne vídìvš¾i, i5 vì9rovavšemak°rioi o… m∂ ≈dÕnteq ka˘ piste’santeqbeati qui non viderunt et crediderunthlavnÌ text: blahoslavenÌ, kte¯Ìû nevidÏli, a uvÏ¯ili

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49413

414 JOSEF BARTO“

6. V˝skyt adjekt iv na - (v)ö Ìv NovotnÈho Ë tveroevangel iu a je j ich v las tnos t i

Jak uû bylo v˝öe p¯edbÏûnÏ zmÌnÏno, v NovotnÈho Ëtveroevangeliu senach·zejÌ celkem 54 doklady p¯echodnÌkov˝ch adjektiv na -(v)öÌ. Nikdyse nevyskytujÌ v metatextu (v neËetn˝ch a struËn˝ch komentujÌcÌch pa-s·ûÌch Ëi v Zpr·vÏ historickÈ, tj. autorovÏ refer·tu k p¯ekladu), pouzev samÈm textu p¯ekladovÈm (v hlavnÌm textu nebo v alternativnÌch znÏ-nÌch p¯ekladu v pozn·mk·ch pod Ëarou). Jsou lokalizov·ny v 53 verse-tech (v. J 1,40 obsahuje dva doklady: 27a a 27b). V MatouöovÏ evange-liu jsou tato adjektiva doloûena 3◊ (dokl. 01ñ03; z toho 1◊ v podË·rnÌpozn·mce), v MarkovÏ 6◊ (dokl. 04ñ09; z toho 2◊ v pozn·mce), v Lu-k·öovÏ 16◊ (dokl. 10ñ25; z toho 5◊ v pozn·mce) a v JanovÏ 29◊ (dokl.26ñ53; z toho 1◊ v pozn·mce). StoupajÌcÌ poËet v˝skyt˘ v jednotliv˝chevangeliÌch zd· se s vysokou pravdÏpodobnostÌ ilustrovat postup od oje-dinÏl˝ch pokus˘ k autorovu sebevÏdomÏjöÌmu a promyölenÏjöÌmu za-ch·zenÌ s novou formou (srov. nÌûe, zvl·ötÏ oddÌly 6.8 a 7).

6 .1 . Doloûenost forem adjekt iv na - (v)ö Ìco do rodu, p·du, Ë Ìs la

V NovotnÈho evangelnÌm p¯ekladu jsou doloûeny tyto konkrÈtnÌ tvary:

nom. sg. m. 19◊ (02, 03, 06, 14, 16, 17, 29, 31, 34, 36, 37, 38, 39, 40,45, 46, 50, 51, 52)

gen. sg. m. 8◊ (30, 32, 33, 35, 42, 43, 47, 48)dat. sg. m. 4◊ (10, 13, 21, 22)ak. sg. m. 3◊ (1◊ neûiv. 18; 2◊ ûiv. 04, 20)gen. sg. f. 1◊ (01)nom. pl. m. 9◊ (05, 07, 11, 12, 15, 23, 25, 28, 53)gen. pl. m. 3◊ (27a, 27b, 49)dat. pl. m. 5◊ (08, 09, 24, 26, 41)ak. pl. m. 1◊ (ûiv. 44)nom. pl. f. 1◊ (19)

Drtiv· vÏtöina forem je v muûskÈm rodÏ, femininum m·me doloûeno jenve dvou p¯Ìpadech, neutrum ani v jedinÈm. SouvisÌ to zjevnÏ se skuteË-nostÌ, ûe adjektiva na -(v)öÌ jsou z velkÈ Ë·sti pouûita v pas·ûÌch vypovÌ-

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49414


dajÌcÌch o Bohu Otci a o JeûÌöovi (srov. nÌûe v oddÌle 6.8). Na druhoustranu je zajÌmavÈ, ûe v NovotnÈho textu shled·v·me p¯ece jen alespoÚt¯i p¯Ìpady uûitÌ takÈ ve vztahu k neosobov˝m entit·m (01 hvÏzda, 18prach, 19 moci Ñz·zrakyì; v˝raz z·stup v dokl. 25 a 45 pak samoz¯ejmÏznaËÌ mnoûinu osob, v dokl. 34 se pomocÌ sledovanÈho verb·lnÌho ad-jektiva rozvÌjÌ slovo chlÈb, ten je vöak pr˘hlednou metaforou pro osobu--JeûÌöe).

6 .2 . Slovesa , od nichû jsou adjekt ivana - (v)ö Ì doloûena, h ledisko vidu

Rejst¯Ìk sloves, od nichû m·me sledovanÈ formy doloûeny, je v Novot-nÈho Ëty¯ech evangeliÌch ohraniËen poËtem 22, p¯itom jde o slovesaobojÌho vidu (d ñ dokonavÈ sloveso, n ñ nedokonavÈ):

bÏsnovati se n 2 (04, 06)b˝ti n 1 (19)b˝vati n 1 (08)dotknouti se d 2 (16, 17)jÌti n 1 (27b)nabÌrati n 1 (28)padnouti d 1 (21)poslati d 16 (20, 26, 30, 31, 32, 33, 35, 36, 37, 38, 39,

40, 42, 46, 47, 48)pozvati d 1 (14)proz¯Ìti d 1 (43)p¯ichytiti se d 1 (18)p¯ijÌti d 8 (07, 22, 24, 25, 44, 45, 51, 52)slyöeti n 5 (slyöevö-: 11, 23, 27a; slyöavö-: 12, 49)stavÏti n 1 (13)stvo¯iti d 1 (02)sstoupiti d 2 (29, 34)uk·zati se d 1 (01)uvÏ¯iti d 1 (41)vidÏti/nevidÏti n 4 (vidÏti: 05, 09, 15; nevidÏti: 53)vydati d 1 (50)vystihnouti d 1 (10)zraditi d 1 (03)

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49415

416 JOSEF BARTO“

Z uveden˝ch sloves je dokonav˝ch 14, nedokonav˝ch 8. Tvar˘ od do-konav˝ch sloves je celkem 38 (dokl. 01, 02, 03, 07, 10, 14, 16, 17, 18,20, 21, 22, 24, 25, 26, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41,42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 50, 51, 52), tvar˘ od nedokonav˝ch sloves je16 (dokl. 04, 05, 06, 08, 09, 11, 12, 13, 15, 19, 23, 27a, 27b, 28, 49, 53).Lze konstatovat, ûe nedokonav˝ch sloves i forem od nich utvo¯en˝chje sice menöina, avöak nikoli zanedbateln· ñ poloûky s charakteristi-kou nedokonavosti p¯edstavujÌ v kaûdÈm z obou rejst¯Ìk˘ kolem t¯etinyv˝skyt˘.

6 .3 . Vztah k form·m ¯eckÈho or ig in·lua k c Ì rkevnÏs lovanskÈmu vzoru

Ve vöech 54 p¯Ìpadech je p¯echodnÌkovÈ adjektivum na -(v)öÌ pouûitojako p¯ekladov˝ ekvivalent ¯eckÈho participia. Novotn˝ tedy tÈto formynikdy nepouûil zcela ÑautonomnÏì ñ jako protÏjöku nÏjakÈ z·sadnÏ od-liönÈ (neparticipi·lnÌ) ¯eckÈ konstrukce. V drtivÈ vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ jev ¯eckÈm origin·le participium aoristu, jen 4◊ participium prÈzentu (01,03, 04, 50) a 4◊ participium perfekta (10, 28, 41, 49).

DotyËn· ¯eck· participia jsou vÏtöinou urËena Ëlenem (jde buÔ o par-ticipia ve funkci p¯Ìvlastku, nebo o zpodstatnÏl· participia), pouze ve4 p¯Ìpadech nikoliv: z toho dvakr·t stojÌ jako p¯Ìvlastek u neurËenÈhov˝razu (u podmÏtu v dokl. 07, u p¯edmÏtu v dokl. 13), dvakr·t plnÌfunkci doplÚku k (z·jmennÈmu) p¯edmÏtu,29 p¯iËemû vyjad¯ujÌ p¯Ìslo-veËnou, nejspÌöe Ëasovou okolnost (10, 22).

Pokud jde o vztah k cÌrkevnÏslovanskÈmu znÏnÌ, pak bez v˝jimky navöech 54 odpovÌdajÌcÌch mÌstech slovanskÈho textu nalÈz·me partici-pium prÈterita aktiva (s-ovÈ). P¯itom naprosto p¯evl·dajÌ dlouhÈ (sloûe-nÈ) formy, pouze ve dvou p¯Ìpadech je kr·tk· (jmenn·) forma csl. parti-cipia (10, 22).30 Vidovou str·nku postihuje Novotn˝ v z·sadÏ souladnÏ

29 V dokl. 22 p¯edlohov˝ text v ¯eckÈ edici GriesbachovÏ z·jmenn˝ p¯edmÏt elip-ticky vypouötÌ (domyölenÌ p¯edmÏtu vypl˝v· z p¯edchozÌho kontextu).

30 V csl. paradigmatech jsou u jmenn˝ch a sloûen˝ch participiÌ nÏkter· zakonËenÌhomonymnÌ, z tvar˘ doloûen˝ch u NovotnÈho by p¯ich·zel v ˙vahu konkrÈtnÏ jendat. pl. m. -ymq. NejednoznaËnost tvaru by se pak teoreticky mohla t˝kat doklad˘08, 09, 24, 26, 41; pravdÏpodobnÏ jde vöak vûdy o formu sloûenou (celkem bezpeËnÏna to lze usuzovat na z·kladÏ kontext˘ a takÈ proto, ûe v ¯eckÈm origin·lu je v tÏchtomÌstech vûdy participium se Ëlenem).

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49416


s csl. znÏnÌm,31 s v˝jimkou t¯Ì p¯Ìpad˘, kde je vid u csl. slovesa a jehoËeskÈho protÏjöku opaËn˝ (10, 13, 28). Co do samÈ volby Ëesk˝ch le-xÈm˘ nach·zÌme zde zpravidla takov· slovesa, jeû majÌ s cÌrkevnÏslo-vansk˝mi z¯etelnou spoleËnou etymologii (pat¯Ì sem i n·padn· p¯Ìm· le-xik·lnÌ p¯ejÌmka bÏsnovati se, jiû autor uplatnil jen v alternativnÌchp¯ekladov˝ch n·vrzÌch v pozn·mk·ch pod Ëarou), celkem 8 pouûit˝chsloves je pak etymologicky nep¯Ìbuzn˝ch (vyskytujÌ se v deseti dokla-dech: 01, 03, 10, 13, 16, 17, 18, 28, 29, 34), jeden p¯Ìpad je na pomezÌ(dokl. 19, kde proti csl. tvaru bývšaò stojÌ ñ patrnÏ pod vlivem vulg·t-nÌho znÏnÌ quae... factae sunt ñ ËeskÈ sloûenÈ pasivum a pomocnÈ slo-veso b˝ti je pr·vÏ ve formÏ p¯echodnÌkovÈho adjektiva: byvöÌ ËinÏnÈ).Za zmÌnku stojÌ takÈ dva p¯Ìpady, kdy jednomu csl. slovesu odpovÌd·vûdy dvojice r˘zn˝ch Ëesk˝ch ekvivalent˘ (preda9ti ñ 03 zradivöÌ, 50vydavöÌ; býti ñ 08 b˝vavöÌm, 19 byvöÌ ËinÏnÈ); celkovÏ tedy proti Ëes-k˝m 22 sloves˘m tvo¯ÌcÌm sledovanÈ p¯echodnÌkovÈ adjektivum (srov.v˝öe v subkap. 6.2) nach·zÌme v csl. souboru o dvÏ slovesa mÈnÏ. Lze¯Ìci, ûe se n·ö autor p¯ece jen nev·ûe na csl. vzor s nÏjakou otrockoubezmyölenkovitostÌ, ale ûe s novou kategoriÌ pracuje aspoÚ v jistÈ mÌ¯eÑsvobodnÏì (na okraj podot˝k·m, ûe pro volby lexik·lnÌch ¯eöenÌ liöÌ-cÌch se od csl. vzoru je moûno vÏtöinou nalÈzt d˘vod v inspiraci Ëeskoup¯ekladovou tradicÌ kralicko-svatov·clavsko-proch·zkovskÈ linie).

6 .4 . Funkce adjekt iv na - (v)ö Ì ve vÏtÏ

Funkce verb·lnÌch adjektiv na -(v)öÌ ve struktu¯e vÏty drtivou vÏtöinoup¯Ìmo korespondujÌ s funkcemi p¯Ìsluön˝ch ¯eck˝ch a cÌrkevnÏslovan-sk˝ch participiÌ.32 Jsou Ëast· v roli shodnÈho p¯Ìvlastku, aù anteponova-

31 Jako souladnÈ ch·pu i p¯Ìpady, kdy ËeskÈ sloveso m· jeden vid a cÌrkevnÏslo-vanskÈ je obouvidovÈ. KonkrÈtnÏ jde o tyto dvojice: b˝ti ËinÏn˝, b˝vati ñ býti, jÌt ñi5ti7, slyöeti ñ slýšati, uvÏ¯iti ñ vì9rovati, vidÏti ñ vídìti.

32 P¯Ìpady, kdy m· ËeskÈ p¯echodnÌkovÈ adjektivum jinou vÏtnÏËlenskou roli neûodpovÌdajÌcÌ participium v ¯ec. Ëi csl. textu, jsou jen Ëty¯i a odliönosti jsou d·ny r˘z-n˝mi skuteËnostmi. V dokl. 21 Ëesk· konstrukce n·sleduje csl. vzor, nekopÌrujÌcÌ ˙pl-nÏ doslovnÏ konstrukci ¯ec. origin·lu. V dokl. 29 se NovotnÈho ¯eöenÌ odkl·nÌ od csl.i ¯ec. znÏnÌ zvolenou interpunkcÌ. V dokl. 32 a 33 prim·rnÌ ËeskÈ p¯ekladovÈ znÏnÌ(tedy to, jeû Ëten·¯ Ëte, kdyû ignoruje veökerÈ pomocnÈ znaËky) textologicky ñ vevÏci p¯ijetÌ slova Otce do textu ñ odpovÌd· Vulg·tÏ, nikoli pouûitÈ ¯eckÈ (Griesbacho-vÏ) edici; v dokl. 32 se tato volba shoduje s csl. znÏnÌm, v dokl. 33 nikoli. Srov. tÈûkoment·¯e u p¯Ìsluön˝ch doklad˘ v oddÌle 5.

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49417

418 JOSEF BARTO“

nÈho (01, 24, 25, 29, 31, 32, 37, 38, 41, 44, 46, 48) nebo postponovanÈ-ho (03, 07, 13, 14, 18, 19,33 28, 33, 34, 45, 51, 52), dvakr·t zast·vajÌfunkci doplÚku k p¯edmÏtu, vyjad¯ujÌce p¯ÌsloveËnou okolnost (10, 22).NejvÌce p¯echodnÌkov˝ch adjektiv je vÌce Ëi mÈnÏ substantivizovan˝ch(02, 04, 05, 06, 08, 09, 11, 12, 15, 16, 17, 20, 21, 23, 26, 27a, 27b, 30,35, 36, 39, 40, 42, 43, 47, 49, 50, 53) a jako takov· plnÌ roli podmÏtu,p¯edmÏtu a neshodnÈho p¯Ìvlastku, jednou (jakoûto genitiv srovn·vacÌu komparativu) p¯ÌsloveËnÈho urËenÌ mÌry (47), dvakr·t (ovöem v jedi-nÈm delöÌm versetu, p¯i opakov·nÌ zcela shodnÈ sekvence slov) jmennÈ-ho p¯Ìsudku (16, 17).

6 .5 . Rozvi tos t

Nov· kategorie u NovotnÈho podrûuje mnoho ze slovesnÈho charakteru(podobnÏ jako p¯ÌbuznÈ p¯echodnÌky). VÏtöina adjektiv na -(v)öÌ je roz-vita p¯edmÏtem podle vazby slovesa (dokonce asi vËetnÏ z·visl˝chp¯edmÏtn˝ch vÏt: 15, 49),34 pomÏrnÏ ËastÈ je volnÈ doplnÏnÌ adverbi·l-nÌ, nÏkdy se objevÌ rozvitÌ obÏma zp˘soby souËasnÏ. P¯edmÏt ani p¯Ìslo-veËnÈ urËenÌ nenalÈz·me pouze v menöinÏ doklad˘ (01, 04, 05, 06, 11,12, 23, 43, 53, eventu·lnÏ i 15, 49).35 V naöem souboru jsou p¯echodnÌ-kov· adjektiva nÏkolikr·t rozvita takÈ p¯Ìvlastkem (v dokl. 36 je i vztaû-n· p¯Ìvlastkov· vÏta), kter˝ naopak jakoby podtrhuje jejich Ñsubstantiv-nostì; za povöimnutÌ stojÌ, ûe ani v p¯Ìpadech p¯ÌvlastkovÈho rozvitÌz·roveÚ leckdy nechybÌ p¯edmÏt Ëi adverbi·lnÌ doplnÏnÌ (08, 27a, 27b,36). RozvitÌ doplÚkem se objevuje t¯ikr·t, p¯iËemû doplnÏk rozvÌjÌ p¯e-chodnÌkovÈ adjektivum plnÌcÌ roli podmÏtu (11), p¯edmÏtu (04) a nosi-tele predikace (09).

33 V dokl. 19 je p¯Ìvlastkem cel· sloûen· pasivnÌ forma byvöÌ ËinÏnÈ.34 Budeme-li vedlejöÌ vÏtu povaûovat za z·vislou na (bliûöÌm) p¯echodnÌkovÈm ad-

jektivu (vidÏvöÌ, slyöavöÌch), nikoli na (vzd·lenÏjöÌch) urËit˝ch slovesn˝ch tvarech(zvÏstovali, ptej se), jak to asi ostatnÏ odpovÌd· intencÌm ¯eckÈho origin·lu. K obdob-n˝m konstrukcÌm v ¯eckÈ koinÈ s t·zacÌm slovem uvozujÌcÌm vedlejöÌ vÏtu srov. nap¯.F…LIX-MARIE ABEL, Grammaire du grec biblique, Paris, Librairie Lecoffre 1927,s. 143.

35 P¯itom z uveden˝ch p¯Ìpad˘ lze v dokl. 05 (vidÏvöÌ), 11, 12 a 23 (slyöevöÌ/slyöav-öÌ), p¯ÌpadnÏ i 53 (nevidÏvöÌ) mluvit o pouhÈm eliptickÈm vynech·nÌ z·jmennÈhop¯edmÏtu (to) ve snaze co nejvÌce napodobit ¯eckou p¯edlohu. O pouhou elipsu z·-jmennÈho p¯edmÏtu by mohlo jÌt takÈ v dokl. 15 a 49 ñ v p¯ÌpadÏ, ûe bychom vedlejöÌp¯edmÏtnÈ vÏty interpretovali jako z·vislÈ na urËitÈm slovese, nikoli na p¯echodnÌko-

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49418


6.6 . »asov· pla tnost

Podle bÏûn˝ch mluvnick˝ch v˝klad˘ vyjad¯ujÌ Ëesk· adjektiva na -(v)öÌrelativnÌ Ëasovost, konkrÈtnÏ p¯edËasnost v˘Ëi ÑËasu vyj·d¯enÈmu p¯Ì-sudkov˝m slovesemì.36 Radek Ocel·k ned·vno podnikl podrobnÏjöÌzkoum·nÌ ËasovÈho aspektu u adjektiv slovesn˝ch na -cÌ a -(v)öÌ v mo-dernÌ ËeötinÏ a formuloval p¯esnÏjöÌ vymezenÌ, p¯edevöÌm upozornil nato, ûe relativnÌ p¯edËasnost se nÏkdy vztahuje i k jin˝m Ëasov˝m bod˘mrelevantnÌm pro danou predikaci a adjektivum na -(v)öÌ m˘ûe vz·cnÏvyjad¯ovat takÈ absolutnÌ minulost.37 Je namÌstÏ takÈ podtrhnout, ûe Ëa-sovÈ v˝znamy adjektiv na -(v)öÌ jsou v obecnosti p¯ÌbuznÈ Ëasov˝mfunkcÌm Ëesk˝ch p¯echodnÌk˘ minul˝ch38 (jeû jsou v jistÈm smyslu v˝-chodiskovou kategoriÌ sledovan˝ch adjektiv).

V naöich ran˝ch dokladech z evangeliÌ Frantiöka NovotnÈho shled·-v·me u velkÈ vÏtöiny adjektiv na -(v)öÌ ÑtradiËnÌì, nejobvyklejöÌ Ëaso-vou platnost, tj. vyjad¯ujÌ p¯edËasnost v˘Ëi dÏji bezprost¯ednÏ nad¯aze-nÈ predikace, nejËastÏji tedy v˘Ëi minulosti (nap¯. dokl. 05, 14, 43, 51),o nÏco mÈnÏ Ëasto v˘Ëi p¯Ìtomnosti (nap¯. dokl. 18, 34, 38, 50). V nÏko-lika p¯Ìpadech lze zaznamenat vztah p¯edËasnosti v˘Ëi dÏji mimoËaso-vÈmu (13, 20, 22, 35, 47, 53). »asov˝ v˝znam nÏkter˝ch p¯echodnÌko-v˝ch adjektiv na -(v)öÌ je pak podle mÈho soudu na mÌstÏ interpretovatjako absolutnÌ minulost (t˝k· se to dokl. 19, 26, 30, 49, kde pozorovan·adj. vyjad¯ujÌ p¯edËasnost nikoli v˘Ëi Ëasu predikace, n˝brû v˘Ëi oka-

vÈm adjektivu (srov. v˝öe pozn. 34). O elipsu p¯edmÏtu jde takÈ v dokl. 02 a 27a(v nichû jsou p¯echodnÌkov· adjektiva rozvita adverbi·lnÌm doplnÏnÌm): stvo¯ivöÌ(ËlovÏka) a 27a slyöevöÌch (to).

36 MILAN JELÕNEK, TranspoziËnÌ verb·lnÌ adjektiva aktivnÌ, in: SbornÌk pracÌ Filozo-fickÈ fakulty brnÏnskÈ univerzity, A ñ ¯ada jazykovÏdn· 52, 2003, s. 113ñ123, zdes. 114. PodobnÏ MIROSLAV KOM¡REK ET ALII, Mluvnice Ëeötiny, II: TvaroslovÌ, Praha,Academia 1986, s. 146: ÑoznaËujÌ dÏjovou vlastnost vzniklou p¯ed dÏjem p¯ÌsudkovÈ-ho slovesa.ì

37 Srov. RADEK OCEL¡K, »asov˝ v˝znam aktivnÌch deverbativnÌch adjektiv typu -ÌcÌ/-oucÌ a -(v)öÌ, in: Naöe ¯eË 93, 2010, Ë. 3, s. 125ñ138. Viz tÈû MARKUS GIGER, P¯ÌËestÌminulÈ ËinnÈ na -(v)öÌ v dneönÌch Ëesk˝ch publicistick˝ch textech, s. 5 a 16.

38 Srov. EMIL DVOÿ¡K, P¯echodnÌkovÈ konstrukce v novÈ ËeötinÏ, Praha, UniversitaKarlova 1983, s. 63ñ70, a T›û, V˝voj p¯echodnÌkov˝ch konstrukcÌ ve staröÌ ËeötinÏ,s. 115ñ126. Dvo¯·k mj. konstatuje (s. 115), ûe Ñv p¯Ìpadech, kde p¯echodnÌk minul˝nedok. vyjad¯uje minul˝ dÏj souËasn˝ s dÏjem ¯ÌdÌcÌho slovesa, m˘ûeme vidÏt p¯eûi-tek p˘vodnÌho absolutnÌho Ëasu.ì

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49419

420 JOSEF BARTO“

mûiku promluvy, a dokl. 02 a 46, kde adj. slovesnÈ vyjad¯uje dÏj koexi-stujÌcÌ, resp. vlastnÏ t˝û dÏj jako urËitÈ sloveso) a nenÌ bez zajÌmavosti,ûe v r·mci naöeho souboru p¯edstavujÌ relativnÏ vysok˝ podÌl (11 %). Jeale t¯eba mÌt st·le na z¯eteli, ûe (vzhledem k p¯ekladovÈmu charakteruevangelnÌch text˘ a k ˙zkÈ v·zanosti novÈ kategorie na csl. vzor) se p¯e-chodnÌkov· adjektiva u NovotnÈho vlastnÏ snaûÌ kopÌrovat Ëasovouplatnost, jakou vyjad¯ujÌ p¯Ìsluön· participia ve vzorovÈm textu cÌrkev-nÏslovanskÈm.

6.7 . Rar i tn Ì konst rukce: sou¯adnÈ spojenÌs p¯echodnÌkem

UrËitou funkËnÌ interakci mezi p¯echodnÌkov˝m adjektivem a p¯Ìbuz-n˝m p¯echodnÌkem (umoûnÏnou nejspÌö tehdejöÌm jeötÏ ne zcela vyjas-nÏn˝m rejst¯Ìkem funkcÌ naprosto ËerstvÈ inovace, v textu teprve uv·dÏ-nÈ v ûivot) m·me zachycenu v zajÌmavÈm dokl. 53, kde stojÌ obÏ formyvedle sebe v sou¯adnÈm (sluËovacÌm) vztahu. Je nabÌledni, ûe autor chcena p¯echodnÌk uvÏ¯ivöe p¯enÈst Ñadjektivnostì od (v danÈm p¯ÌpadÏzpodstatnÏlÈho) p¯ÌdavnÈho jmÈna nevidÏvöÌ. Jde samoz¯ejmÏ o kalkpodle cÌrkevnÌ slovanötiny, kde celkem bÏûnÏ st·l sign·l urËenosti (nÏ-kdejöÌ staroslovÏnskÈ postpozitivnÌ -jú) jen u prvnÌho ze dvou nebo vÌceparticipiÌ, obdobnÏ jako v ¯eËtinÏ postaËoval jedin˝ Ëlen. Podobnou situ-aci pak shled·v·me v dokl. 29, kde pro zmÏnu p¯echodnÌk p¯Ìtomn˝ jsaplnÌ (vych·zÌme-li z ¯ec., lat. i csl. znÏnÌ) funkci postponovanÈho p¯Ì-vlastku, p¯iËemû Ñadjektivnostì na nÏj m· patrnÏ p¯ejÌt od prvnÌho (an-teponovanÈho) p¯Ìvlastku sstoupivöÌ. (V tomto p¯ÌpadÏ vöak m· ¯ec. Ánsv˘j vlastnÌ Ëlen a s ohledem na to je csl. sýj pravdÏpodobnÏ t¯eba po-vaûovat za dlouhou formu,39 takûe Novotn˝ zde asi pouûitÌm p¯echodnÌ-ku jsa nekalkuje, n˝brû postupuje samostatnÏ.)40 V obou p¯Ìpadech jdeo ojedinÏl˝ experiment, o p¯ekladatel˘v pokus podsunout adjektivu na

39 ATANASIJ BON»EV, C„rkovnoslavjanska gramatika i reËnik na c„rkovnoslav-janskija ezik, Sofija, Sinodalno izdatelstvo 1952, s. 63, rozliöuje v novÈ cÌrkevnÌ slo-vanötinÏ kr·tkou a dlouhou formu part. prÈz. akt. v nom. sg. m. (uv·dÌ odliön· zakon-ËenÌ: -y a -yj), jinÈ standardnÌ novocÌrkevnÏslovanskÈ mluvnice vöak uv·dÏjÌ prokr·tkou i dlouhou formu shodnÈ zakonËenÌ (od p˘vodu dlouhÈ -yj). Tvar sýj s·mo sobÏ tedy m˘ûe b˝t ch·p·n jako dvojznaËn˝.

40 V NovotnÈho p¯ekladu lze ojedinÏle narazit i na jinÈ, do urËitÈ mÌry p¯ÌbuznÈkonstrukce, kde p¯echodnÌk hraje roli p¯ÌdavnÈho jmÈna (jako adjektivnÌ p¯Ìvlastek

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49420


-v(öÌ) zcela specifickou funkci, natolik exkluzivnÌ, ûe se ji uû v nej-bliûöÌm obdobÌ, kdy se novotvar usazoval v ËeskÈm jazykovÈm systÈmu,patrnÏ nikdo z obrozensk˝ch autor˘ nepokouöel uplatÚovat.41

6.8 . Stylov· poloha konst rukcÌ s p¯echodnÌkov˝miadjekt ivy na - (v)ö Ì

Jak bylo konstatov·no v˝öe, vöechny doklady adjektiv na -(v)öÌ jsouÑpodloûenyì csl. vzorem (tj. konstrukcemi s s-ov˝m participiem). Nadruhou stranu Novotn˝ ve svÈm p¯ekladu obsazuje p¯echodnÌkov˝miadjektivy na -(v)öÌ jen malou Ë·st pozic, kde v csl. textu shled·v·me p¯Ì-sluönou participi·lnÌ konstrukci. VÏtöinou v tÏchto situacÌch nach·zÌmejinÈ, dom·cÌ ËeskÈ prost¯edky, jako jsou vedlejöÌ vÏty vztaûnÈ (J 13,20p¯ijÌm· toho, kter˝û mne poslal ñ poslávšahw mò7), nÏkdy adjektiva na-cÌ (L 10,18 VidÏl jsem satana... s nebe padajÌcÌho ñ vídìxq satanu7...sq nb=se7 spa9dša), adjektiva od l-ov˝ch p¯ÌËestÌ (Mt 10,6 k ovcem za-hynul˝m ñ ko o5vcámq pohíbšymq) Ëi adjektiva od pasivnÌch p¯ÌËestÌ(J 2,9 okusil... vody vÌnem uËinÏnÈ ñ vkusi7... v¾na7 bývšahw ö vody7).Novotn˝ p¯itom mnohdy p¯Ìmo p¯ebÌr· p¯ekladov· ¯eöenÌ hlavnÌ linieËeskÈ biblickÈ p¯ekladatelskÈ tradice (jeû mj. projevuje vÏtöÌ Ëi menöÌz·vislost na Vulg·tÏ), z nÌû nevystupuje za kaûdou cenu.42

Zd· se tedy, ûe inovativnÌ p¯echodnÌkov· adjektiva pouûÌv· Novotn˝spÌöe experiment·lnÏ a s ˙myslnou umÌrnÏnostÌ. Je to jakÈsi stylistickÈko¯enÌ, jeû m· nejspÌö podtrhovat p¯Ìznak Ñd˘stojnostiì sluöÌcÌ sakr·lnÌ-mu textu. Tuto domnÏnku mohou podpo¯it nÏkterÈ konkrÈtnÌ detaily,vytanuvöÌ p¯i bliûöÌm prozkoum·nÌ kontext˘. D˘leûitÈ zjiötÏnÌ je zejmÈ-na to, ûe zkouman· inovace se v nadpoloviËnÌ vÏtöinÏ doklad˘ (28◊) na-lÈz· v p¯Ìm˝ch ¯eËech pron·öen˝ch sam˝m JeûÌöem. Z nich pak vysokÈ

nebo zpodstatnÏlÈ adjektivum), nap¯. Mt 8,28 potkali ho dva majÌce Ô·belstvÌ, z hro-bu vych·zevöe (v tomto konkrÈtnÌm p¯ÌpadÏ se n·ö p¯ekladatel patrnÏ p¯Ìmo inspiro-val pro zmÏnu konstrukcÌ staroËeskou: Dr·ûÔansk· bible utk·öta jej dva, jmajÌcev sobÏ bÏsy, z rovuov vstavöe; csl. znÏnÌ je zde konstruov·no odliönÏ: srìto9sta ë5ho7dva7 bì9sna ö hrw9bq isxodò9øa). Problematika funkcÌ p¯echodnÌk˘ u NovotnÈho byvöak jiû öla daleko za tematick˝ r·mec tÈto studie.

41 Toto domnÏnÌ mi potvrdil Markus Giger, kter˝ se funkcemi adjektiv na -(v)öÌv ËeötinÏ prvnÌ pol. 19. stol. podrobnÏ zab˝v· a kterÈmu dÏkuji za ˙stnÌ konzultaci.

42 Ke vztahu NovotnÈho tlumoËenÌ k ËeskÈ biblickÈ p¯ekladovÈ tradici viz JOSEFBARTO“, Zapomenut˝ p¯eklad pozapomenutÈho obrozence, s. 188ñ195.

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49421

422 JOSEF BARTO“

procento obn·öejÌ p¯ÌmÈ v˝povÏdi o Bohu Otci a boûskÈm posl·nÌ JeûÌ-öovÏ, a to drtivou vÏtöinou v JanovÏ evangeliu, komplikovanÏji teolo-gickÈm v porovn·nÌ se synoptiky. KonkrÈtnÏ jde o formy od slovesstvo¯iti (1◊ u Matouöe), sstoupiti (2◊ u Jana) a p¯edevöÌm pak od slove-sa poslati (1◊ u Luk·öe a 14◊ u Jana, vûdy o Bohu Otci na zp˘sob ust·-lenÈho epiteta; jen jedinkr·t, v dokl. 26, je adjektivum poslavöÌ uûitoo Ñprof·nnÌch postav·chì). V p¯ekladatelovÏ intenci jde tedy velmipravdÏpodobnÏ o kniûnÌ prost¯edek vysokÈho stylu, kter˝ m· patrnÏ na-vÌc v obrozenskÈm intelektu·lovi (a ide·lnÏ i v jinÈm Ëten·¯i pouËenÈmo slovansk˝ch, cyrilometodÏjsk˝ch z·kladech naöeho k¯esùanstvÌ) vyvo-lat reminiscenci na starobylost tradice biblickÈho p¯ekladu v Ëesk˝chzemÌch a navodit pocit jejÌ nep¯etrûitosti.

7 . Dodatek: zvl·ö tnÌ tvary na - (v)ö i

Pro ˙plnost je t¯eba aspoÚ struËnÏ komentovat jeötÏ dalöÌch pÏt mÌstz NovotnÈho Ëtveroevangelia, kter· obsahujÌ konstrukce, v nichû by-chom pr·vÏ p¯echodnÌkov· adjektiva na -(v)öÌ mohli oËek·vat, nalÈzajÌse zde vöak zvl·ötnÌ kr·tkÈ participi·lnÌ formy (p¯ÌbuznÈ tvar˘m p¯e-chodnÌku minulÈho podobnÏ jako Ñdlouh·ì p¯echodnÌkov· adjektiva,jimû jsme se dosud vÏnovali). Na prvnÌ pohled se nabÌzÌ moûnost ch·patje jako pouhou tiska¯skou chybu, tj. jako formy ÑdlouhÈhoì adjektiva na-(v)öÌ s opominutÌm koncovÈ dÈlky. M·m vöak za to, ûe tyto tvary s kr·t-k˝m zakonËenÌm lze interpretovat jin˝m zp˘sobem, a proto jim nynÌvÏnujeme samostatn˝ kr·tk˝ v˝klad. N·sledujÌcÌ hypotÈzy vych·zejÌz p¯edpokladu, ûe jde o formy ÑregulÈrnÌì, autorem p¯i pr·ci na p¯ekla-du pouûitÈ ˙myslnÏ a promyölenÏ. Mohly b˝t p˘vodnÏ uûity na vÌcemÌstech textu a Ëasem nahrazov·ny Ñdlouh˝miì adjektivy, coû se na do-tyËn˝ch pÏti mÌstech z nÏjakÈho d˘vodu nestalo: snad je autor Ñp¯ehlÈ-dlì pr·vÏ proto, ûe s nimi v p¯edchozÌch f·zÌch p¯ekl·d·nÌ zkouöel nor-m·lnÏ pracovat. V kaûdÈm p¯ÌpadÏ û·dnÈ z naöich pÏti mÌst nenÌ nijak¯eöeno v corrigendech.43

43 SouË·stÌ obou v˝tisk˘ Ëtveroevangelia, kterÈ jsem mÏl fyzicky k dispozici, jsoudva listy (2◊2 strany) s corrigendy, jeû se t˝kajÌ chyb na s. 4ñ85 a 89ñ252 (nezahrnujÌtedy evangelium Janovo a moûn· ani konec evangelia Luk·öova, jeû konËÌ aû nas. 268). P¯inejmenöÌm doklady *01ñ*04 by tedy do str·nkovÈho rozsahu corrigendn·leûely (doklad *05 je aû na s. 264), ta ale nepoûadujÌ û·dnou ˙pravu û·dnÈhoz naöich kr·tk˝ch tvar˘ na -(v)öi. P¯itom u p¯echodnÌk˘ p¯Ìtomn˝ch / p¯echodnÌko-

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49422


(*01) Mt 11,21kdyby v T˝ru a SidÛnu byly ËinÏny moci, byvöi ËinÏny v v·s, d·vnobybyli... pok·nÌ Ëinilia3øe... býša si5ly býli bývšyò vq vásqe≈ Øn T’rÑ ka˘ SidÂni Øg≠nonto a… dyn°meiq a… genÕmenai Ønfim¡n, p°lai ¶n... metenÕhsansi... factae essent virtutes quae factae sunt in vobisAlternativnÌ p¯eklad v pozn. pod Ëarou: byli ËinÏni divovÈ ti, kte¯Ìûbyli ËinÏni v v·s

(*02) Mt 11,23kdyby v SodomÏ byly ËinÏny moci byvöi ËinÏny v tobÏa3øe... býša si5ly býli bývšyò vq tebì 7e≈ Øn SodÕmoiq Øgenµuhsan a… dyn°meiq a… genÕmenai Øn so¯Griesbach: Øg≠nonto mÌsto Øgenµuhsansi... factae fuissent virtutes quae factae sunt in teAlternativnÌ p¯eklad v pozn. pod Ëarou: byli ËinÏni divovÈ ti, kte¯Ìûbyli ËinÏni

(*03) Mk 5,30A hned JeûÌö poznav s·m v sobÏ moc vyöedöi z nÏho... ¯eklsílu i5zšédšuŸ ö nehw7ka˘ e⁄u÷q “ � Ihso◊q Øpigno÷q Øn ≤aytò t∂n Øj a⁄to◊ d’namin Øj-eluo◊san... ∞legenet statim Iesus cognoscens in semet ipso virtutem quae exierat de eo...aiebat

(*04) pozn. Mk 8,3944

p¯iöedöi v moci // aû uz¯Ì, ûe kr·lovstvÌ BoûÌ p¯iölo v mocidónde;e vídòtq cr&tv¾e B; = ¾ e prišédšee vq sílì≥vq ¶n ∆dvsin t∂n basile¯an to◊ ueo◊ Ølhlyuy¡an Øn dyn°meidonec videant regnum Dei veniens in virtutehlavnÌ text: aû uz¯Ì kr·lovstvÌ BoûÌ p¯ich·zejÌcÌ v moci

v˝ch adjektiv na -cÌ, kde se objevuje analogick˝ problÈm (dÈlka/kr·tkost v zakon-ËenÌ), korektury zaznamen·v·me ñ Ëty¯ikr·t se koriguje zakonËenÌ -ci na -cÌ nebo na-opak, nap¯.: Mk 6,26 pro p¯Ìsahu a spolustolÌci se opravuje na spolustolÌcÌ (adj. ak.pl. m.); L 13,16 dcera Abrahamova jsoucÌ na jsouci (p¯ech. p¯Ìt. sg. f.).

44 Novotn˝ m· ËÌslov·nÌ dle Vulg·ty; podle ËÌslov·nÌ 28NA, Griesbacha i csl. sejedn· o v. 9,1.

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49423

424 JOSEF BARTO“

Novotn˝ touto podË·rnÌ pozn·mkou upozorÚuje na odliönost ¯eckÈhoznÏnÌ (part. pf.) od vulg·tnÌho (part. prÈz.); pozn·mka p¯itom nabÌzÌdvÏ moûnosti p¯ekladu ¯eckÈho znÏnÌ.

(*05) L 23,49St·li pak vöickni zn·mÌ jeho zdaleka, i ûeny spolu p¯iöedöi za nÌm odGalilee, vidouce to.Stoò9xu ;e vsi7... i5 ;eny7 sposlì9dstvovavš¾ò [sic!]45 ë5mu7 öHal¾léi, zrò9øe s¾ò5.E…stµkeisan dÆ p°nteq o… gnvsto˘ a⁄tò §pŒ makrÕuen ka˘ gy-na¡keq a… synakoloyuo◊sai a⁄tò §pŒ t∑q Galila¯aq “rÂsaita◊ta.

Griesbach: a… synakoloyuµsasai a⁄tòstabant autem omnes... et mulieres quae secutae erant eum a Ga-lilaea haec videntes

Doklady *01 a *02 obsahujÌ formu nom. pl. f. byvöi. Ta vystupuje jakosouË·st sloûenÈ pasivnÌ konstrukce byvöi ËinÏny, kter· m· funkci p¯Ì-vlastku (jak vypl˝v· z konstrukce Ë. vÏty, z ¯ec., csl. a lat. protÏjök˘i z alternativnÌho p¯ekladu pod Ëarou). V samÈm NovotnÈho tlumoËenÌpak nach·zÌme na paralelnÌm mÌstÏ v L 10,13 konstrukci jiû se standard-nÌm (Ñdlouh˝mì) p¯echodnÌkov˝m adjektivem a takÈ se zp¯ÌdavnÏl˝m(Ñdlouh˝mì) p¯ÌËestÌm pasivnÌm: byvöÌ ËinÏnÈ (viz v˝öe doklad 19). Zd·se, ûe zde (ve dvojÌm doloûenÌ formy byvöi ËinÏny v p¯ÌvlastkovÈ funkcia v jejÌm v˝voji na formu byvöÌ ËinÏnÈ) nach·zÌme pomÏrnÏ hmatatelnÈsvÏdectvÌ toho, ûe kr·tkost v zakonËenÌ -öi nenÌ n·hodnou technickouchybou, ale spÌö neodstranÏnou staröÌ autorovou volbou.

Doklad *03 obsahuje tvar vyöedöi, kter˝ vystupuje jako doplnÏk (in-terpretujeme-li funkci na z·kladÏ ¯ec. textu a vych·zÌme-li z faktu, ûejde o pozorovan˝ dÏj po slovese smyslovÈho vnÌm·nÌ) nebo moûn· p¯Ì-vlastek (pokud by se p¯ekladatel v˘bec neohlÌûel na ¯ec. origin·l, n˝brûjen na csl. text a Vulg·tu, coû je spÌö nepravdÏpodobnÈ) k ak. sg. f. sub-stantiva moc. Do jistÈ mÌry analogickou konstrukci lze nalÈzt v J 11,33(viz v˝öe, v r·mci dokladu 44), kde je ve funkci doplÚku pouûit tvar p¯Ì-tomnÈho p¯echodnÌku: vidÏl ji plaËÌci (tento p¯Ìpad m·m vöak za zcelaojedinÏl˝, Novotn˝ v takov˝chto konstrukcÌch bÏûnÏ pouûÌv· ÑdlouhÈìadjektivnÌ formy na -cÌ).46 N·ö p¯ekladatel byl takÈ znalcem starÈ Ëeöti-

45 StandardnÌ tvar (tak i v novÏjöÌch edicÌch csl. textu): sposlì9dstvovavšyò.

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49424


ny, a mohl se tu inspirovat (souËasnÏ se snahou napodobit cÌrkevnÏslo-vanskÈ, potaûmo ¯eckÈ znÏnÌ) staroËesk˝mi konstrukcemi typu vizíu tÏleûiec, vizíu jej um¯Ïvöe.47

Doklad *04, kde je p¯iöedöi jistÏ doplÚkem (latinskÈ veniens ñ na roz-dÌl od vulg·tnÌho znÏnÌ quae exierat v dokladu *03 ñ nevynucuje p¯Ì-vlastkovÈ ch·p·nÌ) k ak. sg. n. kr·lovstvÌ, je obdobou konstrukce z do-kladu *03.

Doklad *05, kde forma nom. pl. f. p¯iöedöi (v kalkovÈm spojenÌ spo-lu p¯iöedöi)48 plnÌ funkci p¯Ìvlastku, je podobn˝ doklad˘m *01 a *02.M·me takÈ k dispozici obdobnÏ konstruovanÈ mÌsto v pozn·mce k tÏs-nÏ p¯edchozÌmu versetu L 23,48, kterÈ obsahuje standardnÌ (ÑdlouhÈì)p¯echodnÌkovÈ adjektivum (v muûskÈm rodÏ): vöickni p¯iöedöÌ z·stupo-vÈ (viz doklad 25).

Pokud jde o danÈ formy z hlediska tvaroslovÌ, m˘ûeme se o jejich p˘-vodu jen dohadovat. Zd· se, ûe je lze interpretovat jako relikty jakÈhosip¯ekladatelova experimentu s cÌlem dotvo¯it k p¯echodnÌkovÈmu z·kla-du na -(v)ö- deklinaËnÌ paradigma jmennÈho typu. Tvar pro nom. pl. f.na -(v)öi (doklady *01, *02, *05) snad mohl Novotn˝ kopÌrovat podlevariantnÌho cÌrkevnÏslovanskÈho zakonËenÌ kr·tk˝ch forem part. prÈt.akt. -š-y (vedle vÏtöinovÈho, ÑstandardnÌhoì ja-kmenovÈho -š-ò, kterÈzn·me z klasickÈ staroslovÏnötiny).49 Formu pro ak. sg. n. (p¯iöedöi; do-klad *04) mohl n·ö p¯ekladatel zÌskat p¯enesenÌm z (nominativnÌ) formyp¯echodnÌku v neutru (podle zn·mÈho pravidla o shodÏ tvaru akuzativuneutra s nominativem ve star˝ch indevropsk˝ch jazycÌch). Pro ak. sg. f.(vyöedöi; doklad *03) mohl p¯ekladatel tvar na -öi (a mohlo by to obdob-nÏ platit i pro v˝öe citovan˝ ojedinÏle uûit˝ ak. sg. f. formy na -ci) buÔmechanicky p¯evzÌt z (nominativnÌ) formy p¯echodnÌku,50 nebo ho do-tvo¯il (rekonstruoval) podle kr·tkÈ (akuzativnÌ) formy cÌrkevnÏslovan-skÈ (csl. -u; p¯edpokl·danÈ praËeskÈ *-íu by po provedenÌ p¯ehl·skydalo -i).

46 Soustavnou excerpci p¯echodnÌk˘ p¯Ìtomn˝ch a adjektiv na -cÌ jsem neprovedl,ale z desÌtek nam·tkou vypsan˝ch doklad˘ (kde vöude figuruje Ñdlouh˝ì tvar) odha-duji, ûe tento p¯Ìpad je v NovotnÈho evangeliÌch buÔ jedin˝, nebo jeden z m·la.

47 Srov. JAN GEBAUER, Historick· mluvnice jazyka ËeskÈho, IV: Skladba, s. 600a 616.

48 Slovo spolu je u NovotnÈho vys·zeno menöÌmi literami, coû signalizuje, ûe dan˝v˝raz m· oporu v ¯eckÈ p¯edloze, nikoli ve Vulg·tÏ.

49 Viz nap¯. ATANASIJ BON»EV, C„rkovnoslavjanska gramatika, s. 64.50 Pro nom. sg. f. m· u NovotnÈho p¯echodnÌk minul˝ (i dnes obvyklou) formu na

-(v)öi, p¯echodnÌk p¯Ìtomn˝ pak (starou) formu na -ci.

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49425

426 JOSEF BARTO“

ZmÌnÏn˝ch pÏt zvl·ötnÌch p¯Ìpad˘ asi p¯edstavuje stopy urËitÈho po-Ë·teËnÌho t·p·nÌ z doby, kdy Frantiöek Novotn˝ hledal zp˘soby, jak conejdoslovnÏji a z·roveÚ Ñslovanskyì p¯ev·dÏt ¯ec. participia, a nemÏljeötÏ k dispozici paradigma dlouhÈho p¯echodnÌkovÈho adjektiva na-(v)öÌ, p¯ÌpadnÏ kdy teprve krystalizovaly samy podoby tvar˘ novÈ kate-gorie v souvislosti s p¯ekladatelsk˝m a lingvistick˝m ohmat·v·nÌmfunkcÌ, jeû bylo û·doucÌ vyj·d¯it. O tom, ûe tyto kr·tkÈ formy, jakÈsip¯edch˘dkynÏ Ëi z·rodky p¯echodnÌkov˝ch adjektiv, z˘staly z¯ejmÏ ne-chtÏnÏ zapomenuty v textu a p¯edstavujÌ reziduum z nÏjakÈ staröÌ f·zepr·ce na p¯ekladu, m˘ûe svÏdËit i skuteËnost, ûe û·dn˝ takov˝ tvar nenÌdoloûen v poslednÌm evangeliu JanovÏ, kde jinak m·me nejvyööÌ frek-venci p¯echodnÌkov˝ch adjektiv na -(v)öÌ.51

8. Z·vÏrem

Doned·vna prakticky nezn·m˝ titul z poË·tku 19. stoletÌ, svÈr·zn˝ p¯e-klad evangeliÌ Frantiöka NovotnÈho z Luûe, se uk·zal b˝t ñ v porovn·nÌs dosud zn·m˝mi pouze ojedinÏl˝mi v˝skyty slovesn˝ch (p¯echodnÌko-v˝ch) adjektiv na -(v)öÌ z tÈhoû obdobÌ ñ unik·tnÌ a co do kvantity na-prosto nejbohatöÌ z·sob·rnou ran˝ch doklad˘ uûitÌ tÏchto forem. P¯esrelativnÏ vysok˝ poËet v˝skyt˘ (54) vöak ani tento nov˝ materi·l nenÌnatolik hojn˝ a r˘znorod˝, aby bylo moûno vyvodit z nÏj nÏjakÈ da-lekos·hlÈ zobecÚujÌcÌ z·vÏry. P¯edloûenÈ interpretace tedy z˘st·vajÌspÌö pozn·mkami a post¯ehy (vÏtöinou na ˙rovni hypotÈz), ale i tak mo-hou p¯ispÏt k lepöÌmu pozn·nÌ sam˝ch poË·tk˘ uûÌv·nÌ jednÈ zajÌmavÈobrozenskÈ inovace z oblasti slovotvorby a morfologie.

JasnÏ se prok·zalo, ûe p¯Ìm˝ zdroj inspirace uûitÌ adjektiv na -(v)öÌv pr·ci Frantiöka NovotnÈho z Luûe je na mÌstÏ hledat v p¯ekladovÈmbiblickÈm textu cÌrkevnÏslovanskÈm, s nÌmû autor intenzivnÏ pracoval.Toto zjiötÏnÌ definitivnÏ potvrzuje a up¯esÚuje domnÏnku, kterou Mar-kus Giger postavil jen na nep¯ÌmÈm d˘kazu (viz v˝öe v oddÌlu 3).

51 OstatnÏ jistÈ v·h·nÌ ohlednÏ podob a uûitÌ jednotliv˝ch forem m·me doloûenoi v podstatnÏ pozdÏjöÌ dobÏ, nap¯. jeötÏ k r. 1830 Markus Giger upozorÚuje na grama-tiku praûskÈho knÏze Karla Kysely (KAREL KYSELA, NejnovÏjöÌ mluvnice Ëesk·, Praha,Jan Spurn˝ 1830), v nÌû je v oddÌlu P¯estupec (= p¯echodnÌk) p¯edloûeno jakÈsi smÌ-öenÈ paradigma: nominativy obou ËÌsel zde majÌ formu p¯echodnÌku, ostatnÌ p·dyÑdlouhouì formu adjektiv na -(v)öÌ. Viz MARKUS GIGER, Partizipien als Exportschla-ger, s. 135ñ136.

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49426


Rozbor nalezen˝ch p¯echodnÌkov˝ch adjektiv (s ohledem na kontex-ty a ve vztahu k text˘m ¯eckÈmu, cÌrkevnÏslovanskÈmu a latinskÈmu)uk·zal ve vÌce aspektech jejich tÈmÏ¯ naprostou z·vislost na cÌrkevnÏ-slovanskÈm textu a takÈ urËitÈ sepÏtÌ s Ëesk˝mi p¯echodnÌky jako v˝-chodiskovou kategoriÌ. Z·roveÚ se do jistÈ mÌry odkryla motivace jejichuûÌv·nÌ, kter· je u NovotnÈho podle mÈho mÌnÏnÌ dan· snahou jednaknajÌt nov˝ prost¯edek k co nejdoslovnÏjöÌ n·podobÏ ¯eckÈho origin·lu,jednak obohatit nejvyööÌ stylovou vrstvu obrozujÌcÌ se Ëeötiny a konkrÈt-nÏ v ËeskÈm biblickÈm p¯ekladovÈm jazyce zd˘raznit moment kontinui-ty se staröÌm a nejstaröÌm obdobÌm. Anal˝za textu vynesla na svÏtloi nÏkterÈ jednotlivÈ zvl·ötnosti (viz zejmÈna oddÌly 6.7 a 7), jeû jsouz¯ejmÏ svÏdectvÌm poodhalujÌcÌm konkrÈtnÌ hled·nÌ a v·h·nÌ spojen· sesam˝m procesem prvopoË·teËnÌho uv·dÏnÌ novÈ kategorie v ûivot. No-votnÈho dÌlko tedy p¯edstavuje zajÌmav˝ pr˘zor umoûÚujÌcÌ nahlÈdnoutdo jazykovÈ laborato¯e, pomyslnÈ tv˘rËÌ dÌlny obrozence, kter˝ z·pasilo znovuvytvo¯enÌ novÈ ÑvysokÈì Ëeötiny a patrnÏ takÈ o rozöÌ¯enÌ speci-fick˝ch stylov˝ch prost¯edk˘ sakr·lnÌ jazykovÈ sfÈry. NepochybnÏ byst·lo za to do budoucna podrobit toto ËeskÈ Ëtveroevangelium jeötÏ dal-öÌm detailnÌm zkoum·nÌm ñ zejmÈna se zamÏ¯enÌm na p¯ÌbuznÈ katego-rie, tj. na vöechny druhy p¯echodnÌk˘ a slovesn· (p¯echodnÌkov·) adjek-tiva na -cÌ.52

52 Autor tÈto stati moment·lnÏ p¯ipravuje ˙plnou edici NovotnÈho p¯ekladu s per-spektivou kniûnÌho publikov·nÌ v r. 2018.

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49427

428 JOSEF BARTO“

Summary

ADJECTIVES ENDING IN - (V)äÕ IN THE GOSPELT R A N S L A T I O N B Y F R A N T I ä E K N O V O T N › O F L U é EAND THEIR CHURCH SLAVONIC INSPIRATION

At the time of the Czech National Revival several new Biblical transla-tions appeared. One of them was a virtually unknown translation of fourGospels by Frantiöek Novotn˝ of Luûe (published in 1810/1811).A very important discovery is the fact that there are 54 occurrences ofthe verbal adjective ending in -(v)öÌ (the adjective is derived from thepast transgressive). This type of verbal adjectives is an innovation intro-duced into the word formation / morphology of Czech just at the time ofthe Czech National Revival, and it is usually considered a Russianism.Novotn˝ís translation is the richest thesaurus of the occurrences of thisform at the beginning of the Revival. The article tries to prove that thetranslator was inspired by the Church Slavonic Biblical text. All the ad-jectival occurrences are analyzed in detail (and confronted among otherwith the Greek original and Church Slavonic translation) and interpret-ed from the viewpoint of linguistic functions including stylistic aspects.

Keywords: Frantiöek Novotn˝ from Luûe; Czech Biblical translation;Biblical translatology; Czech Biblical style; word formation in Czech;Czech verbal adjectives ending in -(v)öÌ; Czech transgressives; ChurchSlavonic

JOSEF BARTO“, Katolick· teologick· fakulta Univerzity Karlovy,Th·kurova 3, 160 00 Praha 6, [email protected].

07-barton.pm6 20.12.2016, 15:49428

Date post:	07-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

LISTY - Katolická teologická fakultaktf.cuni.cz/~barton/ClanekLF2016.pdfJOSEF TUMPACH ñ ANTONÕN...

Documents