Název školy Základní škola a Mateřská škola TateniceČíslo projektu CZ. 1.07Název šablony klíčové aktivity
Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti ICT
Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikaceVzdělávací období 3.Předmět Český jazykTéma hodiny Moderní umělecké směryOznačení OP VK (III/2) – Čj/8 – 33 Vyučující Mgr. Michal Oblouk
LITERATURA KONCE 19. STOLETÍ A
POČÁTKU 20. STOLETÍ
MODERNÍ UMĚLECKÉ SMĚRY
SPOLEČENSKO- HISTORICKÁ SITUACE
od 90. let 19. století do konce 1. světové války konec 19. století – nesplněné naděje ve svobodu
člověka, ve svět blahobytu, ve vědecké poznání narůstající problémy: boje velmocí o sféry vlivu,
války, sociální krize – radikalizace dělnictva, projevy anarchismu
nové filozofické koncepce: Arthur Schopenhauer, Friedrich Nietzsche, Sigmund Freud (psychoanalýza)
ODRAZ V LITERATUŘE individualismus
výjimečnost bohémství (provokace)
oslava zla a satana tvůrčí svoboda
výlučnost elity nadřazené ostatním odpor k poměrům doby
protest proti měšťanské morálce nové umělecké směry
IMPRESIONISMUS
IMPRESIONISMUS
z lat. impressio = dojem 70. léta 19. století podle názvu obrazu malíře Clauda Moneta Imprese, východ
slunce zachycení okamžitého, neopakovatelného smyslového vjemu,
dojmu, okamžité atmosféry dané chvíle do hudby přinesl nové prostředky, např. uvolnění harmonie nebo
relativní osamostatnění hlasů malíři É. Manet, A. Renoir, E. Degas, P. Cézanne, P. Gaugin, H.
de Toulouse – Lautrec, V. van Gogh, A. Slavíček, K. Purkyně, A. Chittussi, hudební skladatelé C. Debussy, V. Novák, J. Suk
IMPRESIONISMUS V LITERATUŘE sdělení bezprostředního subjektivního dojmu (radost,
smutek) popisy emocí a nálad
posílení lyričnosti a hudebnosti verše citovost, potlačení rozumové části obsahu
v popředí lyrika, zvl. přírodní a intimní využití zvuků, barev, světelných odstínů -
melodičnost v dramatu a próze uvolnění kompozičního schématu
– oslabení příběhu, lyrizace prózy
SYMBOLISMUS
SYMBOLISMUS z řečtiny symbolón = znak reakce na realismus, naturalismus i impresionismus vznikl ve Francii v r. 1886 jejich cílem bylo zobrazovat věci, které nelze racionálně
popsat (nálady, emoce, myšlenky, city), tj. zobrazit (nakreslit, popsat) nezobrazitelné
snažili se proniknout k podstatě skutečnosti - usilovali o vnímání umění všemi pěti smysly
k tomu jim měl pomáhat symbol, který se měl stát prostředníkem mezi skutečným světem a „světem duše“ a měl v náznaku odkrývat tajemství ukryté v nitru věcí
vyjádření nepřímé – symbol, náznak, nápověda, obraznost, mnohoznačnost, abstraktnost
v malířství G. Moreau, G. Klimt, M. Švabinský, J. Zrzavý, v sochařství F. Bílek, A. Rodin
SYMBOLISMUS V LITERATUŘE využití bájí, mýtů a pohádek
symbol měl umožnit čtenáři uhodnout tajemství ukryté v nitru věci
představy se vyjadřují nepřímo (metaforou) prudký rozvoj básnické obraznosti
velký důraz na hudebnost volný verš
básník chce svým dílem především zapůsobit, nezáleží mu na plném pochopení
zdůrazňoval se ideál svobodného, naprosto ničím nespoutaného jedince
DEKADENCE
z francouzštiny la décadence = úpadek 90. léta 19. století vychází z pocitů marnosti, prázdnoty a nudy, případně i zklamání a
beznaděje jednotlivce projev vypjatého individualismu, disharmonie, odpor k měšťáctví,
zdůrazňovala svébytnost umění provokace tabuizovanými tématy (erotika, poetizace zla, oslava
satana, morbidita - kult smrti, rozkladu) k životu dekadentů se často vázalo bohémství, satanismus,
nevázaný sex, alkohol zalíbení v náladách smutku, skepse, nudy, marnosti, opovržení
životem, pocit přesycenosti a únavy, únik z reálného světa k mystice, snům
rafinovanost výrazu – eufonie, metaforika, složitá syntax časopis Moderní revue (1894–1925) – měsíčník, vydávali ho
Arnošt Procházka a Jiří Karásek ze Lvovic
CIVILISMUS přelom 19. a 20. století obdiv k technickým vymoženostem moderní doby, k
civilizaci probuzení zájmu o sociální otázky dokumentární vztah ke skutečnosti dynamika verše oslava všedních věcí a lidské práce mnohem později než v poezii se civilismus se na krátkou
dobu promítl i do filmu, nejvýrazněji to bylo ve Velké Británii v období let 1940 až 1945
představitelé - Walt Whitman, Émile Verhaeren, Stanislav Kostka Neumann, Josef Hora, Skupina 42
NOVOROMANTISMUS pozdní romantismus romantická literární díla vznikající zhruba v druhé polovině
19. století, ale i na počátku 20. století souhrnné označení pro různé umělecké směry a proudy
objevující se zhruba v letech 1890 až 1920 představitelé většinou napodobovali složitý a archaistický
sloh pozdního romantismu a obnovili tím v literatuře romantickou tajemnost, konzervativní kult minulosti a katolictví, ale také mystiku a morbidnost
představitelé - Robert Louis Stevenson, Hugo von Hofmannsthal, Edmond Rostand, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, v hudbě Richard Wagner, Hector Berlioz a Ferenc Liszt
ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Impresionismus http://www.impresionismus.cz/category/francouzsky-impresionismus/ http://www.slavneobrazy.cz/gogh-vincent-slunecnice-impresionismus-obra
zy-reprodukce-obrazu-plakaty?idm=1&kam=jedenhotovy&idh=25 http://cs.wikipedia.org/wiki/Paul_Gauguin http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Slav%C3%AD%C4%8Dek http://cs.wikipedia.org/wiki/Symbolismus http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_B%C3%ADlek http://www.ceryx.de/kunst/gk_symbolismus.htm http://cs.wikipedia.org/wiki/Dekadence http://cs.wikipedia.org/wiki/Civilismus https://cs.wikipedia.org/wiki/Arno%C5%A1t_Proch%C3%A1zka https://cs.wikipedia.org/wiki/Novoromantismus
