Literatura v době osvícenství

(17.-18. století)

Na úvod k osvícenství ….

Osvícenství je soubor myšlenkových proudů, které

vyjadřovaly odvrat od víry a církevních dogmat ve prospěch

rozumu, vědeckého poznání a tolerance. V osvícenských

názorech na smysl lidské existence již nedominovala spása

člověka, ale prosazování lepších podmínek pro život člověka

na Zemi.

Historické souvislosti:

- ve střední a východní Evropě se prosazuje osvícenský

absolutismus (Marie Terezie a Josef II. - Rakousko, Kateřina

Veliká - Rusko, Fridrich II. Veliký – Prusko);

- v západní Evropě dochází k revolucím – Velká francouzská

revoluce (1789 – 1799).

Znaky osvícenství - zápis:

- začíná kritizovat vládu panovníka (nemá vládnout

despoticky, ale „osvíceně“);

- klade důraz na rozum a vzdělání (víru v boha nahrazuje

vírou v rozum);

- vyjadřuje odpor k autoritě církve;

- prosazuje rovnost mezi lidmi, svobodu myšlení;

- literatura souvisí s filozofií

Fridrich II. Veliký Kateřina II. Veliká Marie Terezie Josef II.

Anglie

Daniel Defoe (1660 – 1731)

- spisovatel, novinář, obchodník

- pocházel z rodiny londýnského

svíčkaře a řezníka

- obchodoval s vínem a tabákem i

s jinými artikly a investoval kapitál

do zámořských plaveb

- byl několikrát obžalován z

podvodů a stanul mnohokrát před

soudem

- 1703 odsouzen a postaven na

pranýř

- organizoval špionážní síť, bývá

považován za zakladatele

anglické špionážní služby

Život a zvláštní podivná dobrodružství Robinsona

Crusoa, námořníka z Yorku

- dobrodružný román s prvky realismu

- kniha je založena na skutečném příběhu námořníka

Alexandra Selkirka

- Robinson toužil po dobrodružství, a proto se vydal na moře,

upadl do otroctví, podařilo se mu utéct, usadil se v Brazílii a

věnoval se plantážnictví a obchodu s otroky

- při plavbě do Afriky jeho loď ztroskotala, trosečník se

dostane na pustý ostrov a učí se přežít

- po 28 letech je zachráněn anglickou lodí, která ho dopraví

do vlasti

- typ nového hrdiny – člověka podnikavého a praktického

- vystiženo přesvědčení osvícenců o neomezených

možnostech lidského rozumu

Proč je Robinson osvícenský hrdina? Své tvrzení doložte.

Moll Flandersová

- román pojatý jako

vzpomínkové vyprávění ženy,

která marně usiluje o to, aby

se stala „dámou“

Jonathan Swift

(1667 – 1745)

- prozaik, básník, satirik,

anglikánský kněz

- narodil se v Dublinu

- od roku 1713 byl děkanem

katedrály sv. Patrika v Dublinu

Gulliverovy cesty

- utopický román

utopie – druh fantastické literatury, líčí domněle dokonalé

společenské poměry v pomyslné zemi

První vydání z roku

1726

Gulliverovy cesty

- utopie, fantastický cestopis, satira

- hlavní hrdina, lodní lékař a později kapitán Lemuel Gulliver

vypráví o zajímavých krajinách (s podivnými obyvateli), které

navštívil a kde zažil řadu dobrodružství

- Gulliver podnikl čtyři cesty:

do Liliputu - žijí tam trpaslíci

do Brobdingnagu - bydlí zde obři

do Laputa – létající ostrov

do země Hvajninimů, ušlechtilých koní, kteří vládnou

primitivním lidem (Jahuům)

- kritika poměrů na anglickém královském dvoře v době

panování Jiřího I.

- kritika civilizace i představ o nadřazeném postavení člověka

v přírodě

Gulliver v Liliputu, malba na zdi obchodu s hračkami v Brémách

Gulliver mezi obry

Francie

Charles de Montesquieu [šárl d monteskijé] (1689 – 1755)

- francouzský filosof a spisovatel

- kritik francouzského absolutismu a společnosti své doby

- podnikl několik cest po Evropě, především po Anglii, kde ho

zaujala náboženská tolerance a politická svoboda

La Bréde poblíž Bordeaux – zde se Charles de Montesquieu narodil

Duch zákonů

- spis osvětluje vznik zákonů a státního zřízení

- zabývá se státoprávními otázkami, historií a formou

práva, státu a společenských institucí

- k rozdělení státní moci na výkonnou a zákonodárnou

přidal autor moc soudní, neboť bez ní dochází k potlačení

svobody

Perské listy

- román v dopisech (161 úplných dopisů a několik zlomků), které

píší z cest po Evropě zpátky domů dva Peršané - přátelé

Uzbek a Rizá

- ostrá a útočná satira na soudobou

společnost

- kritika marnivosti a lehkomyslnosti

Francouzů, jejich vášně pro hru,

záletnosti žen, mrzoutství starců,

zkorumpovanosti dvorské šlechty,

finanční politiky, náboženské

nesnášelivosti a despotismu

Voltaire [voltér] (1694 – 1755)

vl. jménem François-Marie Arouet [fransua mari arue]

- historik, filosof, dramatik,

básník, publicista, prozaik

- jeden z nejvzdělanějších mužů

své doby

- nekompromisní kritik, vysmíval

se církevním i světským autoritám (několikrát musel opustit Francii; pobýval

v Anglii, v Prusku na dvoře Fridricha II.

Velikého)

- pronásledován inkvizicí (jeho

knihy zakázané)

- napsal přes padesát liter. děl:

povídek, románů, divadelních her,

básní, filozofických úvah, esejí a

historických studií„Tajemství úspěchu je

mlčet o tom, co nevíte.”

Candide neboli Optimismus

Titulní hrdina románu Candide [kandid] žije na zámku

německého barona, kde ho vychovává filozof Panglos. Jeho

krédo je prosté: tento svět je nejlepší ze všech možných a

není účinku bez příčiny. Když baron zjistí, že se mladík

zamiloval do jeho dcery Kunhuty, okamžitě svého

chráněnce vyžene. Optimista Candide putuje světem plným

podvodníků a prožívá řadu groteskních dobrodružství. Jeho

cesty se několikrát zkříží s milovanou Kunhutou i

Panglosem. V Americe objeví bájné Eldorado a za

drahokamy, které zde získá, vykoupí své přátele z otroctví.

Nakonec se všichni usadí na venkovském statku nedaleko

Cařihradu.

Candide neboli Optimismus

- filosofický román o hledání

lidského štěstí

- mladík Candide (candide –

franc. prosťáček, neviňátko)

odchází z domu, aby poznal

svět, vidí, že svět je plný zla,

ale v moci člověka je zlu

v sobě i světě nepodlehnout (Candide vyznává optimistickou

filozofii svého učitele Panglose)

- dílo reaguje na podstatné problémy

své doby, bylo velice oblíbenou

četbou lidových vrstev , i když bylo

zakázáno v Paříži, v Ženevě, v Římě

- román kladně hodnocen i dnes Jean-Antoine Houdon - Voltairova busta

Velká encyklopedie

aneb Racionální slovník věd,

umění a řemesel

(1751 – 1772)

- naučný obrázkový slovník (28

svazků), obsahoval soubor

znalostí ze současné vědy,

techniky a umění (autoři chtěli

ukázat, že lidská společnost se vyvíjí k

lepšímu)

- hlavní redaktoři: filozof Denis

Diderot a matematik Jeana le

Rond d'Alembert

- další encyklopedisté: Voltaire,

Montesquieu, Rousseau První strana Encyklopedie

Denis Diderot

(1713 – 1784)

- spisovatel a filozof, zabýval se

mnoha vědními obory: estetikou,

matematikou, fyzikou

- hlavní redaktor Velké

encyklopedie

Jeptiška

- antiklerikální román psaný formou dopisů

- hlavní hrdinka Zuzana Simoninová sděluje markýzi de

Croismare své životní osudy

- Zuzana (nemanželské dítě) je proti své vůli přinucena

vstoupit do kláštera

- mezi ní a sestrami v klášteře dochází k řadě neshod

- Zuzana dosáhne přemístění do jiného kláštera, kde se stává

oblíbenkyní lesbické matky představené

- po smrti abatyše je dívka terčem opovržení celého kláštera

- nakonec se jí podaří uprchnout, ale záhy umírá

- základem románu byla nevinná mystifikace, Diderot a jeho

přátelé psali markýzi de Croismare dopisy, ve kterých ho

uprchlá jeptiška žádá o pomoc

„Marie Zuzano Simoninová, slibujete, že budete mluvit pravdu?“

„Slibuji.“

„Jste tu ze své vlastní svobodné vůle?“

Odpověděla jsem „ne“, ale řeholnice, které mě provázely,

řekly za mne „ano“.

„Marie Zuzano Simoninová, slibujete Bohu čistotu, chudobu

a poslušnost?“

Chvilku jsem váhala; kněz čekal; odpověděla jsem:

„Ne, pane.“

Opakoval znovu otázku:

„Marie Zuzano Simoninová, slibujete Bohu čistotu, chudobu

a poslušnost?“

„Ne, pane, ne,“ odpověděla jsem pevnějším hlasem.

Zarazil se a řekl:

„Dítě, vzpamatujte se a poslouchejte, co říkám.“

„Vaše milosti,“ řekla jsem, „ptáte se mne, zda slibuji Bohu

čistotu, chudobu a poslušnost; rozuměla jsem vám dobře a

odpovídám, že ne…“

Pak jsem se obrátila k obecenstvu, které hlasitě zašumělo;

dala jsem najevo, že chci mluvit; šum ustal a já řekla:

„Přátelé, a zvlášť vy, otče a matko, jste svědky…“

Při těch slovech jedna jeptiška zatáhla před mříží záclonu a

já viděla, že mluvit dál je zbytečné. Řeholnice mě obstoupily

a zahrnuly mě výčitkami; neodpovídala jsem. Zavedly mě do

mé cely a zavřely na klíč.

Tam jsem se o samotě, v úvahách začala uklidňovat,

přemýšlela jsem o svém činu a nelitovala jsem ho.

Jakub fatalista (a jeho pán)

- román je sporem o to, má-li člověk možnost svobodného

rozhodování a zda může svůj život nějak ovlivnit

- hlavní postavy: Jakub (fatalismus – víra v předurčenost

osudu) a jeho pán (hájí idealistický názor na lidskou

svobodu)

- oba si často musí uvědomit, že život je pouhým

provazcem náhod měnících naše plány a rozhodnutí

Jakub a jeho pán = dramatická podoba tohoto románu

zpracovaná Milanem Kunderou

Divadlo Bez zábradlí: Jakub a jeho pán – Pocta Denisi Diderotovi