Česká meziválečná literatura

- Legionářská literatura –legionáři bojovali proti Rakousku - Uhersku, za jiné mocnosti (Francie,

Rusko, Anglie) z nich vnikl základ budoucí armády

Rudolf Medek

Josef Kopta

František Langer – divadelní hra Jízdní hlídka, legionáři v Rusku. Soubor povídek

Železný vlk – popisuje prostředí, ve kterém legionáři v Rusku žili a jejich snahu dostat se zpět

do Čech

- Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války – satira na rakouskou

armádu, je povolán k narukování, ač je chromý, mnoho peripetií, do války se ani nedostane –

román je nedokončený

- Traumatizující zážitky 1.světové války (není tolik výrazné, jako literatura jiných zemí,

zastíněno vznikem nového státu)

Jiří Weiss – Barák smrti – vojenský lazaret, příběhy vojáků v něm, Dům o tisíci patrech –

sci-fi, detektivka, horor – detektiv vyšetřuje vraždu v domě ovládaném nadpřirozeným

pánem – nakonec se ukáže, že je to sen nemocného vojáka v lazaretu

Jaromír John – povídky Večery na slamníku – soubor příběhů, které si večer vypráví

vojáci

Proletářská literatura

– hlavně poezie, ale i próza, od r.1917, inspirováno Velkou říjnovou socialistickou revolucí

v sovětském svazu, mnoho autorů, kteří prožili válku vstoupilo do komunistické strany, 1929 –

bolševická revoluce – někteří autoři na protest ze strany vystoupili (Olbracht, Majerová), někteří se

později vrátili

- rysy: třídní dělení světa (vykořisťovatele x vykořisťovaní – možno změnit pouze násilně)

revoluce

kolektiv, třída – jedinec neznamená nic

autor = proletář (proles – pokolení, děti) – nejchudší, mluvčí proletariátu, dělníků

schématičnost, politická angažovanost, politická hesla

- S.K.Neumann, Jiří Wolker – část tvorby (manifest Proletářské umění)

- Devětsil – sdružení levicových avantgardních umělců, vznikl jako základna proletářské umění, po

r.1924) se stává představitelem nového směru – poetismu

Vladislav Vančura – předseda, název vymysleli bratři Čapkové – spolupracovali, ale nebyli členy

Jaroslav Seifert – začátky své tvorby, (báseň Děti z předměstí – sociální kontext, chudoba)

Josef Hora – později překladatel z ruštiny, obdivovatel Máchy, počátek kariéry – proletářský

(báseň Dělnická Madona – představitelka chudých, opuštěných, kazí náboženský pohled na pannu

Marii)

Ivan Olbracht – představitel proletářské literatury (Anna proletářka – román, venkovanka,

naivní, přichází do Prahy jako služka, dostane se do bohaté rodiny, všechno obdivuje, seznámí se

s dělníkem Toníkem, komunistou. Musí si vybrat, na jakou stranu se přidá. Vezme si ho. Stávka za

lepší podmínky, Toník se taky přidá, zvěst, že se bude do dělníků střílet – Anna ho běží hledat. Potká

bývalou paní - varuje ji, Anna v ní vidí třídního nepřítele. Odchází k davu komunistů, na

Staroměstském náměstí se všichni dělníci sejdou, zpívají, zaútočí na ně policie, uvidí svého muže.)

Marie Majerová

Marie Pujmanová

- U proletářské literatury zůstávají J.Wolker (zemřel v 24 letech), S.K.Neumann – považováni za

nejlepší autory meziválečného období, jediná správná literatura

Jiří Wolker - básník z Prostějova

- vitalismus – oslava života

- zemřel mladý

- první básnická sbírka Host do domu – ještě není proletářská, báseň Poštovní schránka –

jednoduché, srozumitelné metafory, jasné rýmy, prosté věci běžného života, apolinairovské pásmo –

Svatý kopeček, asociativně navazující témata, Svatý kopeček u Olomouce, vzpomínky na pobožnou

babičku a procesí, náboženské motivy a symboly, použité opravdu v svém slova smyslu

- používání náboženských symbolů

- optimismus se vytrácí, přidání se k Devětsilu – sbírka Těžká hodina – „těžká hodinka = porod“,

přerod od chlapce k muži, ztráta důvěry, optimismu, naivity. Sociální balady:

Balada o snu – mládenec Jan, vidí kolem sebe sociální nespravedlnost, rozdělení na chudé a bohaté,

má sen o srovnání všech lidí, najde dívku, která mu rozumí, za stejné vrstvy - agitační balada

Balada o nenarozeném dítěti – jasná, jednoduchá poezie, chudí lidé si nemohou dovolit mít dítě,

rozhodnou se pro potrat

Balada o ženě a muži, K svátku mé milé, Báseň milostná, Balada o očích topičových

- po smrti vydány básně z pozůstalosti, zabývá se v nich smrtí, věděl, že zemře, měl tuberkulózu –

Balada z nemocnice, Umírající

- pohádky, 1 z nich zfilmována: O milionáři, který ukradl slunce

Poetismus

- Typicky český literární směr 2.poloviny 20.let

- spojen od roku 1924 spojen se spolkem Devětsil

Vladislav Vančura – předseda spolku

Vítězslav Nezval – hl. představitel poetismu, básník

Karel Teige – literární teoretik

Jaroslav Seifert

Konstantin Biebel

František Halas – ovlivněn poetismem zpočátku své tvorby

- výtvarníci, lidé od divadla, hudba, pohyb

- poetismus má spojit všechny umělecké obory a přenést je do běžného života

(u knihy důležité i grafické zpracování, ilustrace)

- umění nemá být výsadou těch, co na to mají, ale i obyčejným lidem

- film = komplexní umění (pohyb, světlo, mluvení slovo, kostýmy, líčení, hudba, ..)

- umění poetismu:

* hravost, vstřícnost, přitažlivost

* náhoda, vtipy, hříčky

* obdiv varieté, cirkusů, artisté, kouzelníci

* lehkost, má působit spontánně (ve skutečnosti spousta práce, není vidět - asrtisté)

* město

* exotika, cestování, dopravní prostředky

* koláže

- Osvobozené divadlo = divadelní sekce Devětsilu, měla uvádět nově originálně pojaté hry

avantgardního směru

- režiséři: Jindřich Honzl, Jiří Frejka, Emil František Burian

- 1927 – nová dvojice Voskovec a Werich( přišli se studentskou West pocket revue), s Honzlem

dál působili. Frejka si založil vlastní divadlo DaDa – uváděl zvláštní, avantgardní kusy, pak se dostal do

Národního divadla, Burian – začal propagovat Jazz, založil si vlastní divadlo D34(číslovka se zvyšuje,

podle roku), hry na základě ústní lidové slovesnosti (Barokní suita, inscenace Máchova Kata, Máje –

sborová recitace (voiceband), Vojna – rozmanité texty týkající se války, nově uváděl klasické hry,

upravoval prozaické a básnické texty pro divadlo

- Vladislav Vančura – věnoval se filmu, psal scénáře

Vítězslav Nezval - politika, pracoval na ministerstvu kultury a informací, až do smrti politicky činný, člen komunistické

strany, na protest proti bolševizaci vystoupil, ale vrátil se

- nevyrovnaný

- jeden z bohémů, skládal poesii po kavárnách a vinárnách

- pochází z Biskoupek u Třebíče

- studoval v Praze, práva a filosofii, začal se orientovat na literaturu

- 1922 člen Devětsilu, později hlavním představitelem

- Osvobozené divadlo – dramaturg

- spolupráce s filmem

- především poezie, i dramatik a prozaik

- v čítance – báseň Podzim – důležitá i grafická stránka básně, Abeceda – písmo, zvuky hlásek

Edison – apolinairovské pásmo, polytématické, inspirováno výročím 80.Edisonových narozenin –

představitel moderního způsob života, večerní život, atrakce, bary lokály, varieté, litanické pasáže

typické pro surrealismus, soubor metafor týkající se jednoho tématu

- opouští poetismus, stává se propagatelem surrealismu, několikrát byl ve Francii, setkal se s André

Bretonem

- zakládá v česku surrealistickou skupinu

sbírka Žena v množném čísle – Litanie – obrazy, které v básníkovi kolemjdoucí žena vyvolá ,

metafory, představy. báseň Košile – přirovnání

- skupina navazuje na poetismus, hodně autorů poetismu pod Nezvalovým vlivem přichází do

surrealistické skupiny – ve 30.letech se rozpadá, politický a umělecké spory (Nezval propaguje

sovětskou politiku, hádka, Nezval skupinu rozpustí)

- ve stejné době vychází anonymně sbírka 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida

= villonské balady, lyrické – pevně daná forma: 4 strofy, 3 jsou o 8 – 12 verších, 4.je poloviční,

rým: 3 možné rýmy, shody – dále se opakují, poslední verš je refrén, uzavírá všechny sloky včetně

poslední – poslání, má shrnout celou báseň

- do určité míry napodobuje Francoise Villona, podobné téma a obsah, ale i výrazy 20.století

- 52 básní, sbírka vzbudila zájem kritiků i společnosti (kdo? buď nový básník, nebo jiný už známý píše

anonymně – proč?)

- v novinách vychází článek K. Čapka: Zatykač na věčného studenta Roberta Davida – rozebral

všechny básně, typy rýmů, na základě toho uvádí, že autorem by mohl být Nezval

- později se Nezval k autorství přihlásil – propagoval v té době surrealismus, v těchto básních nesmí

být vidět rozum (dodržování schématu, rýmu, refrénu,..), nedovolil si vydat sbírku

100 sonetů zachránkyni věčného studenta Roberta Davida

další sbírka - různé, především renesanční formy

- dogmaticky se držel něčeho, co mu nebylo vlastní – surrealismus i politika

veršovaná dramata – Manon Lescaut – převzaté téma sentimentálního románu z období

preromantismu Prévosta, upravil, zkrátil, zveršoval. Záliba v plynulých melodických rýmech, rytmu,

rýmu, často hrané

Manon Lescaut

- 1940

- drama ve verších

- Nezvalovo převyprávění Prevostova příběhu

- hra vznikla ve válečné době – není tam ani zmínka o bojích, ozvěna poetistického období, rýmy,

velký úspěch.

- 7 obrazů:

1: před zájezdní hospodou v Amiánsu. Studenti jedoucí na prázdniny se loučí – rytíř Des Grieaux,

přítel Tyberš, objevuje se Manon, do té se okamžitě zamiluje, odjíždí spolu do Paříže, DG se vzdá

studií, kariéry. Objevuje se Duval, kterému se taky M líbí, nabídne jí šperk. Ta si ho samozřejmě

vyzkouší, aniž by tím cokoli sledovala.

2: Paříž, byt DG a Manon, vypráví mu na noc pohádku, přijímá i návštěvu pana Duvala, DG nemá

peníze, rodiče ho nepodporují po té, co opustil studia, Duval je kontrast, Manon opouští Des Grieuxe.

3: před sakristií, blízko vetešníka, DG vstoupí díky Tyb.znovu do církve. Manon ho vyhledá, on opět

odchází s ní.

4: v Duvalově bytě – Manon žije v bytě, který jí koupil Duval, nachystá večeři pro 3, vydává ho za

svého bratra, ale nečekaně přichází T přemlouvat DG aby se vrátil do semináře a prozradí ho.

5: v bytě Manon a DG – zase bydlí spolu, Duval vyhrožuje, že se pomstí, proto na něj zkusí zapůsobit

prostřednictvím jeho syna, Manon ho má přesvědčit, aby ji otec vzal na milost. Zůstanou spolu přes

noc. Svou dívku Duvalův syn pošle za Duvalem st. - rozhořčení

6: v bytě Duvala ml.: DG – přesvědčí ho, že o nic nešlo, T přivádí (myslí si, že se synovi něco stalo)

Duvala, zjistí se, že jeho synovi se nic nestalo, Manon nechá zatknout jako zlodějku a poběhlici. Má

být transportována s trestanci do Ameriky. DG rozhořčen, končí přátelství mezi ním a T.

7: před přístavní krčmou v Le Havre – slepý žebrák zpívá píseň Missisipi – symbol Ameriky, kam mají

odvést vězně. Manon v poutech doprovází DG, odhodlán jet s ní. T požádal jako kněz, aby výpravu

doprovázel, chce odčinit svou vinu, aby se dostalo M lepší zacházení a DG s ní mohl trávit čas.

Možnost je sňatek – zajistí svatbu, ale je pozdě, Manon v žaláři onemocněla, těsně před vyplutím

umírá v DG náruči.

- v textu básně, nesouvisející s textem, ale lze je metaforicky přenést na vztah Manon k DG, některé

části mají formu villonské balady

- opera J. Massenet

Schovávaná na schodech – Chalderon de la Barca

- hodně překládal, moderní francouzští básníci (od prokletých po surrealismus), shrnutí, medailony

autorů, ukázky z jejich tvorby

- próza: Anička skřítek a slaměný Hubert – ztratí se, potká se s hochem se slaměným kloboukem,

zpracováno jako večerníček

Valérie - inspirováno gotickými anglickými romány, záhady, prolínání nadpřirozeného a skutečného

světa, dospívající dívka – pochybování o své identitě, lásky, erotika, pomezí surrealismu a poetismu,

horor, v 70.letech zfilmováno - J.Jireš

Katoličtí autoři

- tradiční, používají moderní postupy (volný verš) ale tématem a obsahem jsou tradičnější, klasická

témata, někteří byli věřící, po r.48 vyloučeni z literatury, někteří ve vězení, nesměli publikovat

Jakub Deml – Zapomenuté světlo

Bohuslav Reynek – básník a grafik

Jan Zahradníček – Znamení noci

Jan Čep

Jaroslav Durych – historické povídky a romány Bloudění, 3 povídky – Malá valdštejnská trilogie –

doba 30tileté války

Samostatní autoři

Vladimír Holan

František Halas

František Hrubín

Jiří Orten – pseudonym, židovského původu, začal psát ve 30.-40.letech, dílo s vědomím toho ,že

čeká smrt, téma existenciální úzkosti, ovlivnil celou válečnou a poválečnou generaci

Jaroslav Hašek

- vydělával si psaním, novinář a spisovatel

- humoristické povídky

- časopis Svět zvířat

- politika: Strana mírného pokroku v mezích zákona – Rakousko: * nových stran, zkusili kandidovat

v Praze, sepsal její dějiny: Dějiny strany,.. – práce s mystifikací, historky podány absurdně, jiné úplně

vymyšlené, příběhy jeho přátel,..

- po jeho smrti sebrány díla: Haškův Dekameron, Trampoty pana Tenkráta, .. jiné krátké povídky,

nedokončená tetralogie – román:

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války – základy vznikly už předtím – povídka Pitomec u

kumpanie, veškeré příkazy bere doslovně, poslední verze vznikla roku 22-23, do války se vůbec

nedostal, nestihl dopsat

- Ilustrace Josefa Lady – Haškův přítel, bydleli spolu, několikrát zfilmováno – němý film, nejslavnější –

dvoudílný s Rudolfem Hrušínským, animovaná verze,..

- jedna z nejslavnějších postava české literatury

- Švejk – flegmatický, vypadá jako naprostý idiot, plní doslovně příkazy, bere doslovně propagandu,

úředně potvrzeno, že je idiot (otázka, jestli se válce takto nechce vyhnout, záleží na každém čtenáři),

chybí děj, osou je putování Švejka mezi posty v armádě, cesta, kdy se snaží dostihnout svůj pluk,

neustále překládán, působí nadřízeným problémy, soubor epizod, Švejkovo vyprávění – historky ze

svého života, v každé situaci najde někoho, kdo zažil něco podobného, více či méně souvisí se situací

- všechny vrstvy jazyky – spisovný, nespisovný, vulgární jazyk, míšení němčiny a češtiny, vojenský

slang, každá postava charakterizována svou řečí

- zesměšňování lidí v armádě

Vladislav Vančura Rozmarné léto

- jazyk: přechodníky, složitá větná konstrukce, připomíná báseň-básnické vyjádření běžných

skutečností, květnatý archaický jazyk, inverze... např. teploměr = přístroj Celsiův, sloupec rtuti

- děj: odehrává se v Krokových Varech, nevýrazný, nic zvláštního či dramatického se neděje, všichni

muži se snaží okouzlit provazochodkyni Annu - nejzajímavější jazyk Markéta Lazarová - v oblasti Mladé Boleslavi, ve středověku X neautentické, středověku využil jako kulisy, nejdůležitější

jazyk a charakteristika postav - označováno za baladický román, střet lásky a nenávisti, svým způsobem tragický konec - střet pohanství a křesťanství jakožto nového pohledu na svět, životního stylu - zfilmováno

- jazyk: autor zde sám promlouvá, oslovuje čtenáře, spílá mu, komentuje děj, postavy často

promlouvají jazykem, který jim nepřísluší (lapkové mluví spisovně, jaksi vznešeně..) - děj: dvě rodiny lapků-Kozlík a jeho rod, křesťanstvím nedotčen, pevnou rukou vládne své družině,

žije na tvrzi Roháček, dostane se do sporu s Lazarem-žije na Obořišti, už se přiklonil ke křesťanství (ve

stylu výměnného obchodu, když něco udělá správně, chce něco na oplátku), dcera zaslíbena Bohu,

oproti otci bere víru vážně, příklad čisté víry...rody do sporu → dcera unesena, zamiluje se do

Mikuláše (z rodu Kozlíků), do toho král vyšle vojsko, aby se lapků zbavili, ti se buď podrobí nebo

budou bojovat-Lazar vždy hledá cestu ven→ vzdá se, Kozlík bude bojovat. Paralelní milostný příběh-

Alexandra Kozlíkova - temperamentní, divoká.. a Kristián-německý šlechtic, kterého Kozlík zajme a

chce výkupné-úplně jiný, než lapkové, oproti Alexandře vzdělaný, citlivý...Alexandra nakonec způsobí

Kristiánovu smrt. Kozlík v boji poražen, všichni zabiti či popraveni, Markéta přežije, vrací se domů, ale

jelikož zradila otcův úmysl (zamilovala se, nešla do kláštera a vzala si Mikuláše-byl zabit), vyžene ji Konec starých časů - z autorovy současnosti, konec těch starých časů, které považujeme za lepší-zlaté...

- děj: hl. postava obchodník Stoklasa-pořídí si zámek a chce být považován za šlechtice, penězi

nahrazuje absenci šlechtického espritu, aristokrati ho nepřijmou, na jeho sídlo přijede Rus, který se

vydává za šlechtice s tím, že nemá v E kde bydlet a chce se u něj ubytovat, květnatě vypráví u svých

dobrodružstvích, prototyp představ o tradičním šlechtici-neváhá tasit kord za čest dam, umí se

vyjadřovat, vybrané chování...ale není jisté, jestli jde skutečně o zchudlého šlechtice nebo jen

podvodníka, který Stoklasu využívá Kubula a Kuba Kubikula - medvědář a jeho medvěd chodí od vsi ke vsi, vymyslí si strašidlo Barbuchu, které používá v

pohádkách, jimiž medvěda uspává, to se zhmotní a cestuje s nimi Obrazy z dějin národa českého - měly být literárním zpracování některých událostí a postav z Palackého dějin - nedokončeno-zatčen a popraven za Heydrichiády - archaizovaný jazyk zde působí přirozeně

Karel Poláček - Není důležitý děj, obsah, ale jazyk

- stylistické roviny, útvary, vrstvy (nižší patra jazyka – slang, profesní mluva, argot, nářečí, obecná

čeština) -> charakteristika postav a vylíčení prostředí

- ovlivněn maloměstem – objevuje se v jeho dílech, charakteristika typických figurek

- mnohdy sled epizod, charakteristik, nejednotná idea, líčí často život a vztahy obchodníků

- sám syn obchodníka na malém městě

- novinář – Lidové noviny (demokratický proud skupiny spisovatelů1.republiky: Peroutka, Bass,

Čapek)

- úspěšný fejetonista, proslul soudničkami – záznamy ze soudů, barvitě charakterizoval postavičky,

zachycoval jejich projevy

- židovský původ (ne ortodoxní), ale za 2svv ztratil práci, zařazen do transportu, zřejmě roku 1944

zemřel v Osvětimi

- známá humoristická díla, ironie, satira běžného života

- i knížky pro děti: Edudant a Francimor – sled absurdních situací, nadpřirozené postavy,

- převažují soubory povídek se společnou tématikou – s židovskou tématikou: Židovské anekdoty

ironická zábavná líčení jak funguje práce v novinách, použití slangu – Žurnalistický slovník

Muži v offsidu – román, karikováni sportovní fandové, hl.postavy pan Načeradec a Emil jsou natolik

fanatičtí, že o všem co se děje mluví pomocí fotbalového slangu, jednoduchý příběh – připomíná

parodii na ženské románky, zarámováno fotbalem

Hostinec u kamenného stolu – jednoduchý příběh, důležitý jazyk. Hostinského opustí manželka,

zamiluje se do hvězdy jakéhosi divadla, odjede za ním. Jemu se zhroutí svět, jeho 2 synovci vedou

mezi tím podnik. Pohádali se, nemluví spolu, ale je potřeba vycházet a komunikovat spolu – mluví

spolu ve 3.osobě. pak se zjistí, že se pohádali zbytečně – kvůli skleněné kuličce z dětství,

humoristický, vyšel pod jménem Vladimír Rada (malíř), nesměl jako žid na počátku války vydávat,

Rada ho ilustroval – vzal na sebe autorství

Dům na předměstí – sled příběhů nájemníků domu

Okresní město - nedokončená pentalogie (4 díly), život od doby před 1svv po její skončení,

nejzávažnější dílo, větší množství postav, sleduje jejich osudy. Lehce karikované postavy, typičtí

maloměšťáci – starosta, radní, žebráci, obyvatelé chudobince – pro každou vrstvu typického

zástupce. 1 část: Okresní město – líčení života poklidného města před 1svv – stereotyp, nic se neděje,

všichni se znají, znají své zvyky, končí vypuknutím války – chystá se velké ochotnické divadelní

představení, ale přichází oznámení o válce. 2.část: Hrdinové táhnou do boje – jednotliví lidé se

srovnávají se změnou režimu, někteří odchází na frontu. Podzemní město – osudy lidí na frontě.

Vyprodáno – jak válka zasáhla do života civilistů – nedostatek

Bylo nás pět – zábavný, humoristický, pro děti i dospělé

- chybí jednotná dějová linie, sada epizod a vyprávění spojená pěticí kluků, dětská parta a co se

odehrává kolem nich. Ostatní postavy jsou jen naznačeny, život na malém městě – svátky, situace,

běžný život. Část tvoří nereálný děj – halucinace nemocného vypravěče

- nejdůležitější jazyk – komika snahy vypravěče mluvit spisovně, knižně, jako pan učitel – je si vědom

role vypravěče. Někdy mu to dlouho nevydrží – běžná mluva, slang, profesní mluva, reprodukce řeči

dospělých (tatínek maminka, učitel, Fajst). Fráze – opakující se, (někdo pravil), zastaralé, knižní,

nesmyslné spojky (anóbrž, anžto, jelikož, pročež..), nářeční prvky, germanismy – tehdy běžné součásti

češtiny. Věty jednoduché stavby – a v poměru slučovacím

Demokratický proud

- spolupráce s Lidovými novinami (zaměstnanci nebo spolupráce)

Karel Poláček

Eduard Bass

Ferdinand Peroutka

bratři Čapkové

Eduard Bass

Klapzubova jedenáctka – pro děti, fiktivní příběh 11 sourozenců, otec z nich vytvoří fotbalový tým,

nejúspěšnější na světě, dostanou se do zámoří, cestou z Austrálie ztroskotají, sehrají zápas

s domorodci, dostanou se zpět

- pohádka, fotbalový slang, cizí jazyk, zfilmování, animovaná verze

- ovlivněn poetismem

Lidé z maringotek - povídky

Cirkus Humberto – román, vydání za doby 2.svv, optimismus, vždycky se o sebe hlavní hrdina

postará, když se lidé spojí, dokáží všechno překonat – populární. Vašek Karas – hl.hrdina, cizinci neví,

že jde o zdrobnělinu jména Václav. V Německu a Francii se mu smějí (jména znamená kráva)

- propojení spisovného a nespisovného jazyka, slangu, cizího jazyka

- v mládí v kabaretu Červená sedma vystupoval a psal scénky, texty, písničky

Ferdinand Peroutka - především novinář – osobní dar od Masaryka za 1.republiky, aby vytvořil analytický časopis o

současné politické a ekonomické situaci: Přítomnost, nezávislý časopis, řídil ho a sám přispíval

Budování státu – historiografické dílo, popisuje ve 4 dílech vznik československé republiky a její první

léta, poznamenané faktem, že píše současník, čtivý jazyk

- romány a dramata k současné politické situaci (témata z historie, ale aktuální vyznění)

- emigroval do USA, vedl redakci Hlasu Ameriky

Josef a Karel Čapek

- zpočátku spolupracovali, podobně oblečeni, všude spolu, společný pseudonym,..

- Josef: výtvarník, představitel českého kubismu, scénografie pro divadlo ke Karlovým hrám,

ilustrace jeho textů, kritik výtvarného umění, sběratel, autor esejů o spojení výtvarného umění a

jiných oborů, často se zajímal o vývěsní štíty, ilustrace časopisů, spojení s cirkusy, varieté – na pokraji

umění

Stín kapradiny – baladický román, (balada v próze), stejně důležité je i prostředí (les), kde se

odehrává, ne pouze příběh.

Kulhavý poutník - soubor esejů

poezie, aforismy

- Karel: představitel pragmatismu (poměřuje vše co je kolem nás užitečností) – nový směr, rozebírá

ve své disertační práci

- soubory lyrické prózy:

Krakonošova zahrada, Zářivé hlubiny

- drama:

Lásky hra osudná

Ze života hmyzu

- kolem tuláka se na louce postupně zjevují různé druhy hmyzu, které jsou alegorií lidských vlastností,

např. mraveniště=militaristický stát, každou svou roli, směřuje k napadání ostatních-alegorie první

světové války, vše se točí kolem války, člověk už ani nevidí samotný cíl, zároveň ukázka fanatizace

davu, motýli=lidé, kteří nijak společnosti nepřispívají, maximálně jsou hezcí na pohled, žádný cíl ani

zodpovědnost X chrobák=nic, co není prospěšné jeho kuličce, ho nezajímá...v závěru tulák umírá

Adam stvořitel

- jak by to dopadlo, kdyby člověk měl moc stvořit jiného tvora jako Bůh, pokud stvořit ideálního tvora,

člověka, jenže ideál dovedený ad absurdum je nelidský a každý si ho navíc představuje jinak →

smysluplný výsledek nemožný, přesně stanovený typ-ideál lidskost zabíjí

- tvorba pro děti:

Vyprávění o pejskovi a kočičce

Devatero pohádek

- pohádky moderní (doktorská), hra se slovy (loupežnická-celá stránka nadávek, podle abecedy)

Josef Čapek

- představitel kubismu, hlavně výtvarná činnost, byl i kritikem umění, sběratelem

- ilustrátor, vytvářel scénografie pro divadlo

- poesie, aforismy

Karel Čapek

- první dva soubory povídek, je na nich vidět vliv studia filosofie, témata na hranici světa reálného a

nadpřirozena, pátrá po smyslu života apod.:

Trapné povídky – Šlépěj -o setkání dvou chodců v zimě, všimnou si, že na bílé pláni je uprostřed

jedna šlépěj, začnou přemýšlet o jejím původu-jeden uvažuje racionálně, jeho argumenty jsou ale

postupně čím dál šílenější (pták nesl botu, spadla, zas ji zvedl), druhý zastává názor, že člověk ještě

není tak daleko, aby všechna tajemství plně odhalil a pochopil, připouští, že jsou věci, které rozumem

nikdy nebudeme schopni pochopit

Boží muka

-v dalším souboru se orientoval na jiné čtenáře, vliv pragmatismu

Povídky z jedné a druhé kapsy - vypadají jako detektivní, ale nejde vždy o odhalení pachatele,

mnohdy jde spíš o filosofický přesah, psychologická témata, mravní, filosofická zamyšlení, morální

problémy, práce s nadpřirozenem..např. Šlépěje-variace na Šlépěj

- dramata

oba:

Lásky hra osudná

Adam stvořitel

Ze života hmyzu

Karel Čapek:

Loupežník - rozpor mezi generacemi, přístup k životu mladých a usedlých rodičů, práce se

symbolikou, nerealistický příběh, do vily profesora vnikne loupežník – mladý muž, přemlouvá

profesorovu dceru, aby se chovala po svém, utekla s ním. Rodiče jí brání, uplatňují svoje zkušenosti,

ona chce žít po svém. Ukazuje se, že si mladí vždycky jdou po svém, bez ohledu na špatný výsledek,

chtějí si všechno zkusit

RUR – rozumoví univerzální roboti. Název továrny, začala vyrábět zařízení podobná člověku, mají

převzít robotu – těžkou fyzickou práci, která lidi ubíjí. Robotů je čím dál víc, práce přenechána

robotům, noví lidé se přestávají rodit. Na žádost ženy někteří výrobci experimentují s citem ->

vytvoření bytostí s citem (pragmatičnost – nebude docházet ke zničení, když budou cítit bolest).

Objevuje se nenávist vůči lidem, vzbouření, na ostrově zůstává jen několik lidí – ti, co vyrábí roboty.

Zaútočí na ně a nabídnou jim život výměnou za tajemství, které neznají – výroba robotů, neumí se

sami reprodukovat. Zůstane pouze doktor Alkvist - jediný člověk, nezná tajemství výroby. Roboti ho

nutí experimentovat, při tom zjistí, že 2 roboti co mu pomáhají, mají i jiný cit než nenávist a bolest.

Robotka Helena a robot Primus – mezi nimi pouto, Helena se směje – rysy člověka, jsou zřejmě

vhodní pro nové pokolení robotů. Pozve si je, chce je pitvat, primus nechce pustit Helenu na pitvu,

nabídne se sám za ni, to odmítá ona. Alkvist pochopí, že nemusí nic dál vynalézat, protože ti 2 už

nejsou roboti, jsou ochotni obětovat život za někoho jiného, cítí lásku => jsou lidé, nová nastupující

generace lidstva.

Věc Makropulos – lidstvo není schopno zvládnout to, co samo objeví. Krásná zpěvačka Emilia Marti,

pověst slavné operní pěvkyně, muži se ji snaží získat. Zaplete se do sporu mezi dědici panství, přinese

důkazy o tom, že jedna ze stran má na panství nárok – dokládá to znalostí událostí ke které došlo

před 100 lety, přesně ví např. co je v matrice, … podezření advokátů a druhé strany. Donutí ji

prozradit její tajemství. Ona vystupovala v onom sporu už před lety, matka jednoho z dědiců, vypadá

to nesmyslně, ale je na světě již 300 let, dcera řeckého alchymisty Makropula – ze dvora Rudolfa II.

Vynalezl pro něj elixír, prodlužující mládí o 300 let, donutil vyzkoušet alchymistu použít nápoj na svou

dceru. Teď se rozhoduje, jestli použít elixír znovu nebo zemřít. Návod k výrobě je mezi listinami na

onom panství. Volba jestli ukončí život, nebo ho prodlouží o dalších 300let. Rozhodne se, že dál žít

nemá smysl, člověk není stvořen pro takový život, vyčerpala všechny emoce, vše se neustále opakuje.

Neustále se musí stěhovat, aby se neprozradilo její tajemství, mění totožnost, ruší vztahy, musí

navazovat nové.. Nabízí všem ten elixír, nejdřív se po něm vrhnou – chtějí ho zpeněžit, ale pak si

uvědomí, jaké problémy se v něm skrývají, nakonec všichni odmítají. Mladá dívka, její obdivovatelka,

nemá strach ze smrti, uvědomuje si problémy kolem toho, si elixír vezme a spálí ho. Opera – Leoš

Janáček

Bílá nemoc – protiválečná, * před vypuknutím války, varování proti tomu, co se děje v Německu.

Objeví se nemoc, připomíná malomocenství – bílá skvrna, v tom místě tělo necítí, šíří se po celém

těle. Zachvacuje pouze lidi středního a staršího věku. Všichni se to snaží léčit, zjistit, co je základem.

Lidi co jsou napadeni internováni do koncentračních táborů – jsou neperspektivní, stejně se

nevyléčí,… militaristický stát řízený maršálem, vyhlašuje válku celému světu, zbrojí, posiluje vojsko,

vyhrožuje zemím okolo. Spolupracují s ním lidé, co na tom vydělávají – baron Krieg, majitel zbrojařské

továrny, finančně i mocensky ho podporuje. Objeví se doktor Galen – lékař, idealista, léčí jen chudé,

objeví lék na bílou nemoc. Jak se u něj objeví majetný, mocný, tak žádá za léčení, aby se zasadil o

přerušení příprav na válku, a aby se snažil zajistit mír. Podmínka považována za absurdní, chtějí

doktora donutit, aby lék odevzdal všem – Hippokratova přísaha. Proč by je ale léčil, když zemřou

stejně ve válce? Zlom – onemocní baron Krieg i maršál. Krieg volí sebevraždu. Maršál napaden,

nejdřív myslí na ústupky, Galén ho přesvědčí, aby byl zastánce celosvětového míru. Před palácem dav

zfanatizovaných lidí, Galén jim odporuje, dav ho ušlape.

Matka – vymyká se, nejjednodušší, částečně agitační charakter, inspirováno konkrétní událostí,

jednoznačně zaměřeno proti válce. Španělské občanská válka, bombardování města Guernica, oběti

byli civilisté. Hl postava: matka, přišla o manžela a všechny děti kromě nejmladšího syna. Mrtví

přichází a hovoří s ní, dovídáme se, jak je ztratila. Všechno spojeno s válkou, důležitá role: rozhlas,

2.svět. válka spojena s vysíláním rozhlasu. Upne se na nejmladšího Tonyho, hlídá si ho, snaží se, aby

s ní zůstal, nikam neodešel, poslouchají rozhlas – informace o událostech ve Španělsku, válce,

průběhu, ztrátách na životech, tony chce jít do války, cítí, že je to nespravedlivé, měl by pomoci.

Výzva – kdo může, ať se přidá. Matka mu brání – vyčítá mu, že by ji nechal samotnou, zamykání ho

v pokoji, znovu rozhlas, reportérka se rozpláče a omlouvá se – čte o potopení lodi s námořními

kadety, kde byl její syn. Další zpráva je informace o bombardování civilního města (není řečeno, ale ví

se, že jde o Guernicu), ztráty na životech i dětí – školy, nemocnice,… Matka si uvědomí, že všichni se

musí nějak přičinit, aby bylo zlo poraženo, posílá nakonec syna do války.

- romány

- 1. zaměřeny jako varování před zneužití vědy a techniky, člověk není připravený na vynálezy, co

usnadňují život, nedokáže změnit život, tak aby je polně využil, nebo jich zneužije

Krakatit – vynález výbušniny velké síly, inženýr Prokop – vynálezce. Nazve podle výbuchu sopky

Krakatoa, kontaktován různými lidmi, chtějí získat vzorec výbušniny pro sebe (získání moci, peněz).

Nabízí peníze, různé další nabídky.. On váhá, uvědomuje si, co vynalezl, měl by to chránit, nedat

každému, kdo si řekne. Zradí ho jeho přítel, asistent, který o tom něco ví. Prokop nakonec souhlasí

s výrobou, přijme podmínky jedné strany, později mu dojde, co by mohl způsobit. Utíká z továrny,

dojde k výbuchu, ztratí vědomí a paměť – postupně ho léčí, on se rozpomíná. Nakonec symbolická

scéna – Prokop bloudí, potká vůz s koňmi a stařečkem, vezme ho s sebou, dá mu večeři a nocleh.

Vedou spolu rozhovor, když spolu mluví, staře ho nenápadně vede k tomu, že by se měl pokusit

vynalézt něco, co bude lidstvu ku prospěchu (zdroj energie), něco nezneužitelného, co neškodí.

Působí jako rozmluva boha k lidstvu.

Továrna na absolutno – využívá myšlenku levného, čistého zdroje energie, hl. hrdina = inženýr

Marek. Vynalezl karburátor – spaluje hmotu, čistě, beze zbytku. Uvolňuje se cosi, co není měřitelné

(absolutno) – zvláštní nehmotný prvek, působí na lidskou psychiku – způsobuje náboženské

poblouznění, kolem karburátorů vznikají sekty uctívačů. Lidstvo sice objeví něco, co ho zbaví těžké

práce, vyrábí velké množství zboží, ale není schopno to zpracovat – lidé nemají zaměstnání – nemají

peníze, nemohou kupovat zboží, které se vyrábí. Válka, končí zase symbolickou scénou, poslední

vojáci se potkají na palouku, pochopí, že není proti komu bojovat, uzavřou mír, mezi tím skupina lidí

postupně ničí karburátory. Vše se po katastrofě vrací do původního stavu, lidé si uvědomují, že se

budou muset usmířit. V hospodě – zabíjačka na usmířenou, hádají se, jestli je zelí lepší české nebo

moravské, málem se poperou, ukázka toho, jak je lidstvo nepoučitelné. Důležité je, aby nikdo nikomu

nevnucoval svou pravdu, každý ať si jí, co mu chutná.

Válka s mloky – sci-fi, filosofické zamyšlení nad lidstvem, zvládání nových situací, protiválečný –

varování před nástupem nacismu. Popisuje, jak byl v oceánu nalezen nový druh mloka, považován za

již vymřelý. Je zvlášť velký, učenlivý, inteligentní. Zpočátku dokáže dělat jen to, co mu člověk řekne –

poslouchá příkazy, silný, nebrání se. Lidé je využívají, chovají uměle, rozmnožují – potřebují čím dál

víc vody, zabírají pevninu. Lidé je k lecčemu používají, sami začínají myslet, vymaňují se z vlády lidí.

Nakonec se stávají sinější než člověk, sami sebe si uvědomují, vymáhají si ústupky na lidstvu –

ponoření pevniny do moře – potřebují víc prostoru. Snaží se lidstvu vysvětlit, že o nic nejde, že to

bude pro obě strany výhodné. Když zabereme jen kraj, my už nic chtít nebudeme (analogie

k Sudetám). Stupňují se požadavky – šéf Salamandr, výstupy v rozhlase, prohlášení. Lidstvo si hrozbu

neuvědomuje, jiní s mloky obchodují, jen málo lidí varuje před vývojem situace. Umlčování těmi, co

s mloky obchodují. Pan Povondra tvrdí, že se to týká těch zemí, co žijí u moře, my je můžeme litovat,

ale nebudeme se do toho plést. Pak ale jde s vnukem na procházku, uvidí pod Karlovým mostem

mloka. Konec: rozhovor mloků, úvahy o tom, co s nimi bude dál. Ukazuje se, že šéf mloků je člověk.

Rozpory mezi mloky navzájem. Vyhubí se. – jediná naděje pro lidstvo je, že mloci budou stejní jako

lidé. Vsuvky – dopisy, telegramy, texty přednášek, plakáty, reklamy - neumělecké, odborné,

administrativní, prostě sdělovací, .. - mají navodit autenticitu děje.

Noetická trilogie – 3 romány tvořící 1 celek. Jde o poznání člověka. Nakolik jsme schopni poznat

jiného člověka a sami sebe

Hordubal – jméno jedné z postav, Slovák, odešel do Ameriky aby vydělal peníze, vrací se domů, doufá

že je manželkou a dcerou očekáván, všechno bude takové, jako když odešel, idealizuje si vesnici,

rodinu.. žena, aby udržela statek, žije s čeledínem. Když se Hordubal vrátí, je zabit. Hlavní část –

vyšetřování a soud – manželka a čeledín obžalování z jeho vraždy. Při soudu z toho, co vypoví svědci,

nemůžeme určit pohnutky, které vedly ke zločinu, pravý důvod zůstává skryt.

Povětroň – letec, havaroval, s popáleninami převezen do nemocnice, nikdo o něm nic neví, nemá

doklady, znetvořený. 4 lidé přemýšlí, kdo to je, co se stalo, vymyslí si jeho život. Každý si tam vkládá

své vlastní zážitky, touhy, plány. Na základě stejných informací * 4 odlišné životopisy.

Obyčejný život –obyčejný člověk sepisuje životopis, celý život pracoval na dráze, po smrti manželky

začne v důchodu rekapitulovat život, zjistí, že ani nezná sám sebe, v různých etapách života se jeho

osobnost měnila, sám sebou v krizových situacích překvapen. Představuje si se jako soubor postav,

pokaždé se dostává do popředí jiná. Nakolik tedy můžeme poznat ostatní, když neznáme ani sami

sebe?

Osvobozené divadlo

Scéna devětsilu

režiséři Jiří Frejka – založil DaDa Divadlo

Jindřich Honzl – od r 1928 spolupráce s V+W

E.F. Burian – založil D34 (koláže textů, voicebandy, jazz)

César – o volbách

Osel a Stín – o vzniku politických stran, manipulace s lidmi. Oslař a zubař, který si od něj pronajal

osla na cestu, se hádají o jeho stínu, jestli ho zubař může taky využít, nebo jestli si pronajal jen

osla beze stínu.

Rub a líc – 2 tuláci Krev a Mlíko. Politika Německa a Konráda Hemleina (skupina finančně

podporuje stranu, jejíž cílem je převrat. Tuláci náhodně objeví sklad se zbraněmi.

Těžká Barbora – vesnice Eidam ohrožována militaristickým sousedem, dělo Barbora zaručuje

eidamu svébytnost. Obyvatelé se spojí, vystupují jednotně – městečko zachrání, pocit ohrožení

velkým sousedem, situace Československa

Kat a blázen – varuje před diktátory, zpočátku nenápadní, pak se chopí moci, krvaví. Spojením

kata a blázna vznikne diktátor. Politické strany vytváří umělé hrdiny.

- 1939 - Osvobozené divadlo zavřeno, V+W+Jaroslav Ježek emigrují do USA (tam zemře), VW se

vrací

- 1948 – problémy, oba levicově orientovaní, ale po válce bylo jasné, že divadlo nebude moct

dělat tak volnou politickou satiru jako před válkou. Werich přestává autorsky tvořit, méně hraje.

Voskovec emigruje zpět do USA, herecká dráha (12 rozhněvaných mužů)

- W a V si dopisují, některé věci nemohli napsat přímo.

- po válce přivezli z USA muzikál Divotvorný hrnec - Hrnec zlata patří irskému skřítkovi, zakopán,

v místě kde je se dějí zázraky. Skřítek hrnec hledá. Současně příběhy Ira a jeho dcery, kteří se

přistěhovali do Ameriky a hledají své štěstí. Pro česko vytvořili postavu vodníka Čochtana ze Zlaté

stoky místo irského skřítka + čeští přistěhovalci.

- hudba a tanec W+V blízké, vedle forbín pro ně typické