magaznFakultn nemocnice Na Bulovce

www.fnb.cz

Prvapacient

aludenvedy

Michal Horek:Sny jsou v ivotto nejdleitj

Kvzy,sudoku

Rizikovthotenstv

FN Na Bulovce, Budnova 2, 180 00 Praha 8

nor 2011

Kurzyprvn pomoci

8Fakultn nemocnice Na BulovceBudnova 2, 180 00, Praha 8, tel.:+420 266 081 111

Magazn Fakultn nemocnice Na BulovceVydala: Fakultn nemocnice Na Bulovce. Neprodejn. Ev. slo MK R E 19629, IO: 00064211, DI: CZ00064211

www.fnb.cz

Mil ptel, spolupracovnci, nai pacienti, klienti,

je za nmi prvn msc novho roku, a tak mte monost opt si pest nov slo Magaznu FN Na Bulovce. Pestoe je nor mscem kratm, rozhodn se to neprojev na obsahu vtisku, spe naopak. Nsledujc strany jsou mon nabitj ne jindy.

Jak u jsem nastnila, v tomto vydn si mete vybrat ze i-rokho spektra oblast. Zaujmout Vs me napklad lneko vedov nemoci aludku nebo dvanctnku. Dle se mete dost o rizikovm thotenstv nebo o rakovin tlustho steva a konenku.

Nechyb ani dal st serilu o prvn pomoci, tentokrt na tma ucpn dchacch cest cizm tlesem. Zsadnm, a proto opa-kovanm tmatem jsou prva pacient. Mete si tak roz-it znalosti o tom, kdy pesn se ticetikorunov poplatek plata kdy naopak ne. Z pln jinho soudku je pak rozhovor s tex-taem, spisovatelem a producentem Michalem Horkem.

Peji Vm pjemn ten a pohodov nor.MUDr. Kateina Tobrn

editelka Fakultn nemocnice Na Bulovce

Mte zjem o inzerci

v Magaznu FN Na Bulovce?

Kontaktujte ns na e-mailu redakce:

magazin@fnb.cz

Na stejnou adresu nm mete zaslat i Vae n-mty i dotazy.

Obsah:

30K poplatek

Rozhovor s Michalem Horkem

Prva pacient

aluden vedy

Rizikov thotenstv

Nov pednosta Chirurgick kliniky FNB, Rekonstrukce Infekn kliniky FNB

Kolorektln karcinom

Kurzy prvn pomoci

Kvzy, Sudoku

Plnek arelu FN Na Bulovce

FOTO FNB: J. Makovika

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Ilustran foto

O ticetikorunovm poplatkuRegulan poplatky 30,- K se plat:

1. za nvtvu, pi kter bylo pro-vedeno klinick vyeten: u praktickho lkae po dovren

18 let vku u praktickho lkae pro dti

a dorost po dovren 18 let do 19 let vku

u enskho lkae po dovren 18 let vku

u zubnho lkae po dovren 18 let vku

u lkae poskytujcho spe-cializovanou ambulantn pi po dovren 18 let vku vetn ambulanc lkovch zdravot-nickch zazen (V pracovnch dnech od 7:00 do 17:00 hodin s tm, e ordinan doba me bt i del ne do 17:00 hodin, o em rozhoduje provozovatel zdravot-nickho zazen. Zda se jedn o ordinan dobu ambulance, nebo od 17:00 hodin ji o stavn poho-tovostn slubu, mus bt zejm z oznaen ambulance.)

u klinickho psychologa u klinickho logopeda

2. za nvtvn slubu poskytnutou praktickm lkaem nebo praktickm lkaem pro dti a dorost u pacienta po dovren 18 let vku

3. za poloku na receptu pi v-deji lk, kter jsou pln nebo sten hrazeny z veejnho zdra-votnho pojitn (dle tak v.z.p.),a to takto: pokud je lk bez doplatku nebo je

doplatek men ne 30,- K, plat se regulan poplatek 30,- K

je-li doplatek vy ne 30,- K, plat se regulan poplatek 30,- K a dle doplatek, kter se sn o 30,- K (tedy o zaplacen regulan poplatek)

Regulan poplatky 30,- K se neplat:

1. pokud jde o nvtvu u lkae dtte do 18 let

2. pokud nebylo provedeno klinick vyeten

3. ve stomatologii, pokud pi dalch nvtvch je pokraovno v pl-novanch konech, kter nen mon provst pi jedn nvtv (otisky apod.)

4. pi preventivn prohldce5. pi dispenzrn pi o thotn6. jde-li o hemodialzu7. za laboratorn a diagnostick

vyeten (odbr krve, RTG, SONO)

8. za vyeten lkaem transfuzn sluby pi odbru krve, plazmy nebo kostn den

9. pi rozhovoru lkae s rodinou10. pi telefonick konzultaci

oetujcho lkae s pacientem11. za vkony psychoterapie nebo in-

tervence12. pi ohledn mrtvho mimo

lkov oddlen13. za vdej zdravotnickch pro-

stedk pedepsanch na poukaz14. za vdej livch ppravk

pedepsanch na recept, avak nehrazench z v.z.p. (nap. an-tikoncepce pedepsan na re-cept)

15. za vdej livch ppravk

pedepsanch na recept s uve-denm hrad pacient

16. za vdej livch ppravk, jejich vdej nen vzn na l-kask pedpis a pojitnec je hrad pln

17. pi poskytovn pe, kter nen hrazena z v.z.p. (nap. jedn-li se o akupunkturu, kosmetick vkony apod.)

18. pi proveden vkonu na dost pacienta (potvrzen ke studiu, dost pro autokolu, pro ko-mern pojiovnu)

19. jedn-li se o vkony proveden na dodn soudu, sttnho zastupitelstv, orgn sttn sprvy, esk sprvy socilnho zabezpeen, ad prce, orgn Policie esk republiky apod.

zdroj: Ministerstvo zdravot-nictv esk republiky (Jak na poplatky od 1.4.2009)

3

Michal Horek: Sny jsou v ivot to nejdleitjMichal Horek (58) je zn-m texta, producent a tak spn podnikatel. Patil mezi aktivn odprce mi-nulho reimu a dokonce si pobyl i nkolik ms-c ve vzen. asy se ale mn. Dnes je z nho nejen multimilion, ale pede-vm uznvan umlec.

Zaloil jste velkou a spnou szkovou kancel, kterou jstepo ase prodal, a stal se z Vs mul-timilion. Jak se lovku ije s ta-kovm jmnm?

Daleko lpe ne bez nj. Pokud nepod-lehnete omylu, e penze jsou clem, ale zstanou jen prostedkem k dosa-hovn rznch cl. Pro m je nejvt- levou, e na rozdl od hubenjch dob u nemusm jezdit do autoservisu, vet zclony (tafliky se pode mnou vdycky kvrdlaly, pot tekl do o a en-sk pslunice domcnosti ehraly, e zclony nejsou sprvn naasen), stt ve front u pokladny v samoobslu-ze, sypat zasnen chodnk popelema tak podobn. Nedlal jsem to rd.A to proto, e jsem se chtl vnovat nemu jinmu, zpravidla tomu, co jsem uml lpe. Te u se tomu v-novat mohu, a tak studuji antropolo-gii, pu bsn, chodm do nahrvacho studia, um se italsky a zbyde i asna obyejn snn. To vechno se d dlat i bez prostedk, ale je na to mn asu a klidu. as a klid se tedy koupit daj, a to je velmi hodnotn zbo. Jestli se m ptte, zda bych tm, kter mm rd, doporuil, aby zbohatli, tak urit ano. Daj se podle Vs takov penze v-bec nkdy utratit?

Jak by ne? Nen nic snadnjho. A pak lze o n docela obyejn pijt mme za sebou stolet, kde to potkalo miliony lid. Teba pi komunistick mnov re-form z roku 1953, kde bolevik ukra-dl penze nejen bohatm, ale pln vem. Copak meme s jistotou tvrdit, e zrovna ns njak djinn zvrat ne-ek?

Kolik je podle Vs pravdy na tvrze-n, e penze kaz lovka?

Jako kad zeveobecnn, ani tahle vta moc nek prv proto, e je tak veobecn. Nkoho jist kaz, jin vbec ne. Penze jsou jen nstroj, ne-maj ani kladn, ani zporn znamnko. Stejn jako teba sekera, s n mete nkoho zabt, anebo s n natpat dv. Jak Vs lid vnmaj? Jako umlce nebo jako milione?

Nevm. Budete se jich muset zeptat, jestli vs to zajm. Mn to valn ne-zajm, a tak se neptm. Lid, kte pijdou do Sttn opery na Kudykama, tam nechod proto, e je okouzluje po-vst o stavu mho bankovnho konta, ale kvli tomu, e chtj nco um-lecky silnho zat. Jejich rozhodnut vydat se na cestu Penzinem Svt se koupit ned, je jen jejich. Jakho umleckho spchu si ce-nte nejvce?

Obvykle toho nejerstvjho, kterm je prv Kudykam. Jeho pedstave-n ve Sttn opee se postupn jako nich referovali ptelm a znmm prvn nvtvnci stvala mohut-n provanm mystriem. Lednov pedstaven, vrcholc dernirou, byla nezapomenuteln. A to jak pro her-ce, zpvky, tanenky a hudebnky, tak pro divky. Mnoho o tom napsali na www.kudykam.net v rubrice Ptejte se Kudykama. O takovm spchu lze snt, ale oekvat se ned. Tm sp to lovk ocen, kdy se nakonec dosta-v. Ale mon e nakonec je trochu pedasn, protoe Kudykam se vy-dv za novm dobrodrustvm; prvn ervnov vkend bude v Nrodnm di-vadle v Brn. Na jakch projektech momentln pracujete?

Jako doktorand antropologie na di-zertan prci, jako bsnk na psmu villonskch balad s nzvem esk kalend. Kad balada je vnovna njakmu obdob naeho cyklickho asu, kterm je kalendn rok. No-vou zkuenost je pro m peliv prces editorem. Jmenovit s literrn his-torikou Danielou Iwashitou, kter je erudovan, citliv a pitom psn. N-

kdy tak psn, e si zoufm, ale prv to kdekdo z ns potebuje: kvalitnho a nestupnho oponenta. Tahle prce si vyd jet hodn asu. Podobn jako nahrvn zhudebnnch baladve studiu. Nkdy jste oznaovn jako mece-n kultury, co Vy na to?

Sem tam jsem nco podpoil, ale sp jsem se vnoval nikoli zdravm a tvr-m lidem, nbr nemocnm a handi-capovanm. Ti si toti sami mohou po-moci jen obtn. Vnujete se tak charit, jak?

Dnes u to nen tak velkolep jako za as, kdy jsem dil a spoluvlastnil velkou firmu, kter nadto mla chari-tu pmo zkonem uloenou. Zbylo mi vak z tch dob nkolik lid, kterm pomhm ze svch soukromch pro-stedk. Ale mluvit o tom nechci, ne-dlm to pro reklamu. M lovk jako Vy jet njak ne-splnn sen?

Samozejm. Sny jsou v ivot to nej-dleitj. Naznauj smr na cesty. Kdo nesn, nem kam jt. Kdo nikam nejde, neije. A j mm ivot rd

Foto: Lucie Vtkov, Foto tituln strana: archiv Michala Horka, www.michalhoracek.cz

4

10. Nemocn v zvru ivota m prvo na citlivou pi vech zdravotnk, kte mus respektovat jeho pn, pokud nejsou v rozporu s platnmi zkony.

11. Pacient m prvo a povinnost znt a dit se platnm dem zdravotnick instituce, kde se l (tzv. nemocnin d). Pacient m prvo kontrolovat svj et a vyadovat odvodnn jeho poloek bez ohledu na to, km je et placen.

Zdroj: Ministerstvo prce a socil-nch vc R

1. Pacient m prvo na ohledupl-nou odbornou zdravotnickou pi provdnou s porozumnm kvalifiko-vanmi pracovnky.

2. Pacient m prvo znt jmno lkae a dalch zdravotnickch pracovnk, kte ho oetuj. M prvo dat souk-rom a sluby pimen monostem stavu, jako i monost denn se stkat se leny sv rodiny i s pteli. Omezen takovhoto zpsobu (tzv. kontinulnch) nvtv me bt provedeno pouze ze zvanch dvod.

3. Pacient m prvo zskat od svho lkae daje potebn k tomu, aby mohl ped zahjenm kadho dalho novho diagnostickho i terapeutickho postupu zasvcen rozhodnout, zda s nm souhlas. Vyjma ppad akut-nho ohroen m bt nleit infor-movn o ppadnch rizicch, kter jsou s uvedenm postupem spojena. Pokud existuje i vce alternativnch postup nebo pokud pacient vyaduje informace o lebnch alternativch, m na seznmen s nimi prvo. M rovn prvo znt jmna osob, kter se na nich astn.

4. Pacient m v rozsahu, kter povoluje zkon, prvo odmtnout lbu a m bt souasn informovn o zdravot-nch dsledcch svho rozhodnut.

5. V prbhu ambulantnho i ne-mocninho vyeten, oeten a lby m nemocn prvo na to, aby byly v souvislosti s programem lby brny maximln ohledy na jeho soukrom a stud. Rozbory jeho ppadu, konzultace a lba jsou vc dvrnou a mus bt provedeny diskrtn. Ptomnost osob, kter ne-jsou na lb pmo zastnny, mus odsouhlasit nemocn, a to i ve fakult-

nch zazench, pokud si tyto osoby nemocn sm nevybral.

6. Pacient m prvo oekvat, e veker zprvy a zznamy tkajc se jeho lby jsou povaovny za dvrn. Ochrana informac o nemocnm mus bt zajitna i v ppadech potaovho zpracovn.

7. Pacient m prvo oekvat, e nemocnice mus podle svch monost pimenm zpsobem vyhovt pa-cientovm dostem o poskytovn pe v me odpovdajc povaze onemocnn. Je-li to nutn, me bt pacient pedn jinmu lebnmu stavu, ppadn tam me bt pevezen pot, kdy mu bylo poskyt-nuto pln zdvodnn a informace o nezbytnosti tohoto pedn a ostat-nch alternativch, kter pitom exis-tuj. Instituce, kter m nemocnho pevzt do sv pe, mus peklad nejprve schvlit.

8. Pacient m prvo oekvat, e jeho lba bude vedena s pimenou kon-tinuitou. M prvo vdt pedem, jac lkai, v jakch ordinanch hodinch a na jakm mst jsou mu k dispozici. Po proputn m prvo oekvat, e nemocnice ur postup, jm bude jeho lka pokraovat v informacch o tom, jak bude jeho dal pe.

9. Pacient m prvo na podrobn a jemu srozumiteln vysvtlen v ppad, e se lka rozhodl k nestandardnmu postupu i experimentu. Psemn vdom souhlas nemocnho je pod-mnkou k zahjen neterapeutickho i terapeutickho vzkumu. Pacient me kdykoliv, a to bez uveden dvodu, z experimentu odstoupit, kdy byl pouen o ppadnch zdra-votnch dsledcch takovho rozhod-nut.

Prva pacient

nch poteb dt kad vkov skupiny.

7. Dti maj mt monost nosit sv vlastn obleen a mt s sebou v ne-mocnici sv vci.

8. O dti m bt peovno spolen s jinmi dtmi te vkov skupiny.

9. Dti maj bt v prosted, kter je zazeno a vybaveno tak, aby odpovdalo jejich vvojovm potebm a poadavkm a aby zrove vyhovovalo bezpenostnm pravidlm a zsadm pe o dti.

10. Dti maj mt plnou pleitost ke he, odpoinku a vzdln, pizpsoben jejich vku a zdravot-nmu stavu.

Zdroj: Ministerstvo prce a socil-nch vc R

1. Dti maj bt do nemocnice pijmny jen tehdy, pokud pe, kterou vyaduj, neme bt stejn dobe poskytnuta v domcm oetovn nebo pi ambulantnm dochzen.

2. Dt i v nemocn ic i maj p rvo na neustl kontakt se svmi rodii a sourozenci. Tam, kde je to mon, by se mlo rodim dostat pomoci a povzbuzen k tomu, aby s dttem v nemocnici zstali. Aby se na pi o sv dt mohli podlet, mli by rodie bt pln informovni o chodu oddlen a povzbuzovni k aktivn asti na nm.

3. Dti nebo jejich rodie maj prvo na informace v takov podob, jak odpovd jejich vku a chpn.

Maj mt zrove monost oteven hovoit o svch potebch s per-sonlem.

4. Dti nebo jejich rodie maj mt prvo pouen se podlet na ve-kerm rozhodovn ohledn zdra-votn pe, kter je jim poskytov-na. Kad dt m bt chrnno ped vemi zkroky, kter pro jeho lbu nejsou nezbytn, a ped zby-tenmi kony, podniknutmi pro zmrnn jeho fyzickho nebo emocionlnho rozruen.

5. S dtmi se m zachzet s taktem a pochopenm a neustle mus bt respektovno jejich soukrom.

6. Dtem se m dostvat pe nleit kolenm personlem, kter si je pln vdom fyzickch i emocionl-

Prva hospitalizovanch dt

inzerce

5

Vedov nemocaludku a dvanctnku

Piny vzniku vedu

Podkladem onemocnn je de-fekt na sliznici aludku nebo dvanctnku, tzv. ved. Na vzni-ku vedu se podl mnoho fakto-r. Mezi hlavn agresivn initele adme infekci bakteri zvanou Helicobacter pylori, nkter liva (pedevm analgetikaze skupiny tzv. nesteroidnch an-tirevmatik), stres a v neposled-n ad tak vliv ivotnho stylu zejmna kouen a konzumace alkoholu.

Kdy zbystit?

Hlavnm pznakem vedov ne-moci je bolest, obvykle loka-lizovan v nadbiku. U dva-nctnkovho vedu bv spe nalano, u aludenho astjipo jdle. Ptomny mohou bti dal pznaky, kter vak ne-jsou tak typick: pocit na zvra-cen, zvracen, hn, nechuten-stv, pocity plnho i pomalu se vyprazdujcho aludku, vy-svtluje MUDr. Daniel Hovorkaz gastroenterologick ambu-lance na I. internm oddlenFN Na Bulovce. Jako alarmu-jc je teba vnmat pznakyu komplikac vedu, a to pede-vm znmky krvcen: zvracen erstv i natrven krve (jej vzhled pirovnvme ke kvov sedlin) a ern dehtovit stolice(tzv. melena). Pi objeven nkterze znmek krvcen do trvi-cho traktu je nutno okami-t vyhledat lkaskou pomoc, nejlpe volat RZS, upozorujeMUDr. Hovorka. Natst jen m-lokdy je krvcen u vedu prv-nm pznakem a tto komplika-ci je mon pedejt vasnou

Helicobacterov infekce, pod-stupuj tzv. eradikan lbu,tj. vyhuben Helicobactera po-moc antibiotick terapie, kter trv obvykle tden. elem era-dikace je zabrnn recidivy one-mocnn, konstatuje MUDr. Ho-vorka. Samozejmost by mla bt tak prava ivotnho stylu, urit dietn opaten a vyhbn se nadmrnmu stresu. V ppa-d podezen, e na vzniku ne-moci maj podl nkter uvan lky, je nutn po domluv s lka-em tyto lky vysadit nebo ale-spo upravit jejich dvky. Ope-ran een je dky innosti souasn farmakologick lby ji mn obvykl, ne tomu bylov minulosti, a bv vyhraze-no pro ppady endoskopicky nezvldnutelnch a asto bez-prostedn ivot ohroujcch komplikac vedov nemoci, ja-kmi je pedevm perforace stny aludku nebo prudk kr-vcen, kter se nepoda oetitv rmci gastroskopie, uzavrMUDr. Daniel Hovorka.

U vtiny ji sta lba am-bulantn

Zvrem je mono uvst pz-nivou skutenost, e dky v-znamnm pokrokm v diagnos-tice (rozvoj endoskopie, objev Helicobactera pylori) a lb (inhibitory protonov pumpy)v souasnosti ubv nemocnch nucench podstoupit lbu ve-dov choroby za hospitalizace. Ve vtin ppad je mon am-bulantn postup s minimlnm negativnm vlivem na kvalitu i-vota nemocnho.

Vedov nemoc pat k nejastjm pinm zavacch obt postihne bhem ivota piblin 510 % populace, a je tak di-agnzou denn praxe lka mnoha specializac (zejmna gastroenterolog, chirurg a praktickch lka).

diagnostikou a lbou nemocnch s mn zvanmi symptomy.V idelnm ppad je pi po-dezen na vedovou nemoc provedena gastroskopie (en-doskopick vyeten jcnu, a-ludku a dvanctnku), kter krom spolehliv diagnostiky umouje tak odbr vzorka oeten nkterch komplikac(nap. zstava krvcen nebo rozen zenho seku trvic trubice).

Lebn proces

Lba vedov nemoci je v dnen dob pedevm farmakologick a spov v podvn prepart, kter tlum produkci aluden kyseliny, jej ptomnost je z-kladn podmnkou pro vznik ve-du. Tyto lky pat do skupiny tzv. inhibitor protonov pumpy a svm inkem umon zhojen vedu do nkolika tdn. Nemoc-n, u nich je zjitna ptomnost

foto: MUDr. Daniel Hovorka, gastroenterolo-gick ambulance, I. Intern oddlen FNB

6

Rizika maj rznou podobu

Rizika nemus bt jenom zdravotnick, ale i sociln (nzk sociln status, ne-dostaten konzumace zdravotnch slu-eb). Dal problm je, e pojem riziko-v thotenstv se asto plete s pojmem patologick thotenstv, co je stav, kdy se ji njak komplikace vyskytly. Rizikav thotenstv meme didakticky rozdlit na riziko pro matku a rizika pro plod, ale je logick, e ohroen matky je vdy ri-zikem i pro dt.

Fetomaternln komunikace Bhem celho thotenstv probh il vmna ltek a informac mezi matkoua plodem, tzv. fetomaternln komuni-kace. V placent se krom vmny d-chacch plyn a ivin pro plod produkuje velik mnostv hormon, kter se vylu-uj do krve matky a zsadn ovlivuj nejenom jej metabolizmus, ale i pjem a zpracovn potravy, dchn, imunitu, dokonce i chovn a nladu, vysvtluje doc. MUDr. Jozef Zhumensk, Ph.D., ve-douc lka porodnice z Gynekologicko--porodnick kliniky FNB. Plodov obaly zase produkuj ltky, kter udruj d-lohu v klidovm stavu, co znamen, e dlku trvn thotenstv ve velk me d samotn plod. Nejastj pinou rizikovho nebo patologickho prbhu thotenstv je prv porucha fetomater-nln komunikace.

Chronick onemocnn

Z celkovch nemoc, kter komplikuj thotenstv, se asi nejastji vyskytuj rzn alergzy a bronchiln astma. Dle jsou to nemoci ttn lzy, vysok krev-n tlak, epilepsie, psychiatrick onemoc-nn a chronick infekn nemoci. Mn asto jsou to chronick nemoci zavac-ho traktu, poruchy rytmu srdce, nemoci cv a ledvin. eny s chronickm one-mocnnm by nemly othotnt neplno-van ji ped othotnnm je poteba maximln kompenzace nemoci, ppadn vmna potebn lby za takovou, kte-r je v thotenstv povolen a nekod-n, upozoruje doc. MUDr. Zhumen-sk, Ph.D. Pi dobr spoluprci porodnkaa pslunho specialisty je mono po-tat s dobrm vsledkem thotenstva dnmi dsledky pro prbh zkladn-ho onemocnn.

Obezita matky dt ohrouje

Dal velice astou komplikac, kter pedstavuje zvan riziko pro matkui plod, je obezita matky. Nadvha a obezi-ta nejenom zvyuje riziko jinch kompli-kac jako je thotensk cukrovka, vysok tlak nebo trombza, ale vede tak pmo k nkterm zvanm stavm (nadmr-n rst plodu, poruchy dlon innosti, penen, placentrn poruchy).

Rizikov a patologick thotenstv

Kouen v thotenstv

Natst poet thotnch kuaek kles, ale nikotinizmus stle tvo nejastj preventabiln pinu thotenskch kom-plikac, jako je nzk porodn hmotnost plodu, nitrodlon mrt plodu a ped-asn odluovn lka. Dti kuaek maj i ni IQ oproti nekuakm.

Dal komplikace

Dal samostatnou skupinou komplikac jsou stavy, kter vznikaj a v prbhu thotenstv. Jsou to nemoci zpsoben nesprvnou odpovd mateskho or-ganizmu na hormonln signly plodu.Mezi tyto nemoci meme zaadit nad-mrn thotensk zvracen, specifick nemoci jater u thotnch a thotenskou cukrovku. eny s tmito komplikacemi pat do pe ambulance pro rizikova patologick thotenstv, thotensk cukrovka se podle zvanosti e ve spo-luprci s diabetologem.

Nemus bt nemocn matka, sta placenta

Posledn komplikac je situace, kdy sice matka odpovd sprvn na signly plodu, ale nemocn je pmo placenta. Sem pat jedno jedin onemocnn, preeklampsie. Jedn se o poruchu vvoje placenty, kdy dochz k jejmu nedostatenmu prokrven, plod samotn strd, a proto vyvolv u matky zven krevnho tlaku tak, aby bylo lko lpe prokrven, k doc. MUDr. Zhumensk, Ph.D. Toto one-mocnn je velice zvan a pat jistdo pe specializovan ambulance, p-padn je potebn hospitalizace.

Pedasn porod

Zvanou komplikac pro plod je ped-asn porod. Podle tdne porodu me vst k mrt plodu nebo k jeho celoi-votnmu handicapu. Pi nkterch z-

vanch komplikacch je pro dt neboi pro matku bezpenj pedasn porod ne dal pokraovn v thotenstv. Je nutno poznamenat, e vtina en, kter maj kontrakce ped termnem porodu, pedasn neporod. Bohuel nelze urit,u kter se kontrakce zastav a kter po-rod pedasn, a proto je nutn hospi-talizace a lba u vech. Samotn ped-asn porod neumme zastavit, meme ho zbrzdit na nezbytn nutnou dobu (nej-astji 48 hodin), bhem kter pevme matku do perinatlnho centra a pomoc lk pomhme zrn plicn tkn plodu. Na na klinice se starme ve spolupr-ci s neonatologickm oddlenm o enys hrozcm nebo bcm pedasnm po-rodem od 32. tdne thotenstv, uzavr doc. MUDr. Jozef Zhumensk, Ph.D.

Souasn trendy

Zvrem je mon ct, e stoup po-et en s rizikovou nebo patologic-kou graviditou (thotenstvm). Pi-na je jednak v nrstu vku rodiek,s nm roste i riziko chronickch nemo-c. Dal pinou je i nrst thotenstvpo umlm oplodnn, kdy se zvyuje poet vceplodovch gravidit, ale i gra-vidit u starch nebo ne zcela zdravch en. Dobr zdravotnick pe vedek tomu, e nemocn eny, kter v mi-nulosti nesmly kvli zkladnmu one-mocnn othotnt, nyn zdrn othotna porod zdrav dt. Neblahm prvod-nm jevem je i nrst potu csaskch ez. Jizva na dloze toti me bt zdro-jem komplikac a rizika v dalm tho-tenstv. Tyto fakta, ale i vrazn pokrokv diagnostickch monostech (ultrazvuk, EKG plodu, genetick vyeten), vystily ke vzniku samostatn superspecializaciv rmci gynekologie a porodnictv. Vznikl podobor Perinatologie a fetomaternln medicna. Nae klinika se me pochlu-bit, e je jedna ze ty klinik v esk republice, kde vedouc lka porodnick sti zskal tuto specializan atestaci.

Jako rizikov thotnou oznaujeme kadou enu, u kter je riziko vzniku nkterch komplikac vy oproti bn populaci. Tato definice nen zcela pesn. Dleit je, co si pedstavme pod pojmem bn populace. Kupkladu v minulosti jsme rodiky nad 30 let ji oznaovali za rizikov, dnes ovem tvo tm vtinu rodcch en.

foto: doc. MUDr. Jozef Zhumensk, Ph.D., vedouc lka porodnice Gynekologicko-porodnick kliniky FNB

7

Narodil se v roce 1950 v Praze a promoval na Fakult veobecnho lkastv UK v Pra-ze v roce 1975. Atestaci I. stupn z chirur-gie sloil v roce 1979. Atestaci II. stupn z chirurgie o est let pozdji v roce 1985. est let nato se stal docentem pro obor chi-rurgie a ji v roce 1996 zskal titul doktora vd. O sedm let pozdji navc sloil nstav-bovou atestaci v oboru plicn chirurgie.

Zanal v Okresnm stavu nrodnho zdrav v Beroun jako sekundrn lka. Od roku 1976 pracoval v Krajskm stavu nrodn-ho zdrav SK a od roku 1977 na III. chi-rurgick klinice souasn Veobecn fakult-n nemocnice v Praze. Zde psobil 15 letpod vedenm prof. ehka, doc. mata nebo nynjho prof. Pafka. Roku 1986 se zde stal primem. Od z 1989 pracoval na stejn klinice jako odborn asistent.

Chirurgickou klinikuvede doc. Fanta

V letech 1993 a 2008 psobil ve FN Kr-lovsk Vinohrady jako pednosta tamj Chirurgick kliniky. Naposledy psobil jako prim na Chirurgickm oddlen nemoc-nice Pbram. Od roku 2011 je pak ped-nostou Chirurgick kliniky FN Na Bulovce.

Jakm smrem se pod Vam vedenm bude chirurgick klinika vyvjet?

Nem cenu mnit nco, co je dobr. Chirur-gie FN Na Bulovce proslula nap. operacemi stev, onkochirurgi dutiny bin apod. Rd bych ale soustedil sly i na operace lun-ku, keovch il nebo hemoroid. To jsou toti nejastj onemocnn v na populaci v rmci chirurgie. Rd bych tak Bulovce navrtil slvu hrudn chirurgie.

Mte njakou specializaci v chirurgii?

Ano, prv zmiovanou hrudn chirurgii.

Zkusil byste od oka odhadnout, kolik pacient prolo Vaima rukama?

Mnoho, tisce. Jen tak z hlavy mm za se-bou vce ne tisc resekc plic, pes tisc operac lunku a pak zhruba dalch vce ne tisc dalch operac vetn laparosko-pickch a torakoskopickch zkrok.

emu se krom medicny vnujete?

Piznm se, e medicn vnuji skoro ve-ker svj voln as. Na konky mi moc asu nezbv. Kdy se ale najde chvilka, vnuji se sportu, cyklistice, lyovn, spor-tovn stelb, turistice, ale tak rd fotogra-fuji nebo chodm na houby.

Chirurgick klinika FN Na Bu-lovce m od ledna 2011 no-vho pednostu. Je jm zkuen lka s mnohale-tou prax doc. MUDr. Jan Fanta, DrSc.

Probhajc rekonstrukce

Pacientm je poskytovna pe v rmci jejich infeknho onemoc-nn, avak nezdka me dojt k situaci, kdy nemocn s infek-n chorobou potebuje rychl operan zkrok i dojde k poroduu infekn nemocn eny. Pro tyto ppady slou na pracovi-ti operan sly, kter ji svou vbavou nedosahovaly modernch parametr, je jsou v souasn dob nutn z epidemiologickchi provoznch dvod, vysvtluje primka kliniky a nmstkynpro kvalitu, akreditaci a infekn nemoci MUDr. Hana Rohov, Ph.D.

Fakultn nemocnice na Bulovce zskala pod signaturou CZ 0150 grant z FM EHP/Norsko (Finann Mechanismus Evropskho Hospodskho Prostoru), kter je soust financovn pro-jektu Pestavba operanch sl Kliniky infeknch, parazi-trnch a tropickch nemoc FNB v jej stedov sti. Jedn seo pestavbu jednoho operanho a jednoho zkrokovho slu for-mou vestavby, rekonstrukci inenrskch st s drazem na za-budovn vzduchotechniky nejvych protiinfeknch parametra sterilizace pro tyto ely. Sly budou vybaveny novou zdravot-nickou technikou a cel projekt bude dokonen do 31.3.2011, uzavr primka MUDr. Hana Rohov, Ph.D.

Klinika infeknch, parazitrnch a tropic-kch nemoc ve FN Na Bulovce m sv nezastupiteln msto v pi o infekn nemocn pacienty. Disponuje 170 lky s osmi standardnmi oddlenmi a dvma jednotkami intenzivn pe. Poskytuje pi nemocnm od novorozeneckho vku a po osoby vysokho st.

foto: Pednosta Chirurgick kliniky FN Na Bu-lovce doc. MUDr. Jan Fanta, DrSc.

inzerce

8

Piny vzniku rakoviny tlustho ste-va a konenku

Vlastn piny vzniku rakoviny tlust-ho steva a konenku (kolorektlnho karcinomu, KRK) nejsou pesn znmy.Na rozvoji tchto ndor se podl ada faktor.

Faktory zevnho prosted

Tyto faktory jsou hlavn pinou vysokho vskytu kolorektlnho karcinomu v na populaci. Jsou to pedevm nevhodn stravovac nvyky. K faktorm zvyuj-cm vznamn riziko vzniku tohoto ndo-ru pat prava masa pi vysokch teplo-tch (smaen, ppadn peen, grilovn, uzen), nadmrn konzumace tuk, hlav-n ivoinch, uzenin, dle nedostatek vlkniny a nedostatek nkterch vita-mn a stopovch prvk. Dal rizikov faktory spojen se zvenm vskytem kolorektlnho karcinomu jsou nadmr-n konzumace alkoholu, pedevm piva,a kouen, k nmstkyn pro onkolo-gickou pi ve FNB a vedouc Komplexn-ho onkologickho centra prof. MUDr. Jitka Abrahmov, DrSc. Obezita, v na popu-laci pomrn ast, je rovn rizikovm faktorem pro vznik KRK.

Ddin dispozice

Kolorektln karcinom se me vyskyt-nout v rmci nkolika ddinch onemoc-nn, kter jsou natst vzcn. Zven riziko tchto ndor mohou mt nap. je-dinci, u jejich pokrevnch pbuznch se vyskytlo onemocnn zhoubnm ndorem tlustho steva nebo konenku, ppadn i dal ndory.

Jin nezhoubn onemocnn tlustho steva a konenku

V tlustm stev se pomrn astoi u jedinc bez rodinn zte vyskytu-j nezhoubn ndory ve form polypa nezhoubnch ndor adenom,tj. vbk sliznice. Tyto polypy, pokud nejsou odstranny, mohou trvale rsta pozdji se nkter z nich mohou pe-mnit na zhoubn ndor, varuje prof. Jitka Abrahmov. Z ostatnch onemocnn tlustho steva a konenku je astj v-skyt kolorektlnho karcinomu prokznu nkterch vzcnch nespecifickch stevnch zntlivch onemocnn.

Rozsah onemocnn

Prakticky vdy jedn o adenokarcinom, tedy ndor, kter vychz z vstelky l-

Rakovina tlustho steva a konenku

zek stevn sliznice. Ndory rostou zpo-tku v mst svho vzniku ve stev nebo konenku. Pak prorstaj stnou stevn. Pozdji mohou prorstat do okol-nch orgn, it se lymfatickmi cesta-mi do spdovch uzlin nebo proniknoutdo krve a krevnm obhem se itdo vzdlench orgn, nejastji do jater, ale i jinam (nap. do plic a kost).

Typick projevy KRK

Ndor na potku svho vzniku me rst skryt, bez zevnch projev. Poz-dji se me projevovat mstnmi i cel-kovmi pznaky. Nejastjmi mst-nmi pznaky jsou zmny v astostivyprazdovn a charakteru stolice. Me se objevit zcpa, prjem, stdn zcpy a prjmu, ast nucen na stolici s poci-tem nedostatenho vyprzdnn. Ve sto-lici me bt ptomna krev nebo hlen, vysvtluje prof. Abrahmov. Nkdy se mohou objevit bolesti bicha nebo v ob-lasti konenku, trval nebo pechodn,pp. souvisejc s odchodem stolice. Vzc-n si pacient sm nahmat nov vznikl tvar v bie nebo podbiku. K celkovm pznakm pat nechutenstv, nevolnost, slabost, nava, hubnut, bledost nebo loutenka, narstajc objem bicha, tep-loty toto jsou vak ji pznaky zpravidla pozdn.

Diagnostika

Klem k spn lb je vasn dia-gnza. Pes vekerou osvtu a monos-ti screeningu nen situace u ns nijak uspokojiv. Screeningem kolorektln-ho karcinomu (KRK) se rozum organi-zovan, kontinuln a vyhodnocovan

sil o asn zchyt zhoubnch ndo-r kolorekta provdnm preventivnch vyeten na okultn (skryt) krvcenve stolici ve vku od 50 let v jedno-ronm intervalu. Od vku 55 let seasymptomatickm (bezpznakovm) je-dincm nabz bu opakovan test na okult-n krvcen ve stolici ve dvouletm interva-lu, nebo jako alternativn metoda primrnscreeningov kolonoskopie, kter me btv intervalu 10 let zopakovna, dopluje prof. Abrahmov. Chirurgicky odstranitel-n ndor asnch stdi je toti vylitelnbez nsledn cytostatick lby. Zkla-dem pro dal rozhodovn o lb je sta-noven rozsahu choroby prostednictvm stagingu (uren klinickch stdi).

V diagnostice KRK musme rozliovat dv nsledujc situace:1. Vyeten nemocnch, kte maj

pznaky, kter by mohly svdit pro karcinom tlustho steva i ko-nenku.

2. Vyeten osob, kter dn pzna-ky nemaj, ale jsou v nkter rizi-kov skupin pro toto onemocnn (nap. riziko vku, riziko rodinnho vskytu atd.).

Vyeten u lkae zan klinickm vy-etenm vetn vyeten konenku pohmatem. Dle se provede odbr krve na zkladn laboratorn vyeten. Nkdy se vyetuje i stolice na ptomnost krve. Zkladn vyeten umoujc diagnzu je kolonoskopie.

Problmy na populace

Problmem na populace je jist vha-vost v naplovn preventivnch opaten a pomrn mal nvtvnost screening. Mamrn screening, kter probh nej-dle, je ji navtvovn lpe a zan ji nst sv ovoce v podob odhalench veli-ce malch ndor, o jejich existenci ena nevdla. Obdobnch vsledk by mlo bt dosaeno i kolorektlnm screenin-gem, uzavr prof. MUDr. Jitka Abrah-mov, DrSc. K tomu, aby si lid uvdomo-vali zodpovdnost za svoje vlastn zdrav a nesnaili se svou chorobou institucio-nalizovat, nepochybn pomhaj sdlo-vac prostedky a dobe men reklamn kampan. Vechny tyto snahy o zdravotn uvdomlost a zdravotn vchovu obyva-telstva nesm nikdy utichnout. Vdy je co zlepovat a pipomnat. V civilizovanch zemch a tedy i u ns u vtiny zhoub-nch ndor jejich etnost roste, nicmn u mnohch se mrtnost stabilizuje nebo mrn kles. Je to zpsobeno asnjm zchytem a efektivnj lbou.

Rakovina tlustho steva a konenku je druhm nejastjm zhoubnm ndorovm onemocnnm u obou pohlav na populace u en hned po rakovin prsu, u mu ihned po rakovin plic. V celosvtovm a v celoevropskm kontextu mme co do et-nosti velmi nelichotiv prvenstv.

Nmstkyn pro onkologickou pi ve FNB a vedouc Komplexnho onkologickho centra prof. MUDr. Jitka Abrahmov, DrSc.

9

Uzvr dchacch cest cizm tlesem - duenObstrukce (uzvr) dchacch cest ci-zm tlesem je akut-n, ivot ohroujc stav, kter se vysky-tuje u dt i dosp-lch. U dosplch to bv vdechnut po-trava pi jdle, u dt je nejastj pi-nou vdechnut drob-n st hraky nebo bonbnu i vkaky pi skotaen. Situ-ace me bt velmi dramatick, posti-en asto propad panice, svr si hrdlo dus se.

Mme dva druhy neprchodnosti d-chacch cest:

1. Meme mt stenou neprchod-nost dchacch cest, kdy dominuje kael a znmky dechov tsn. Posti-en tento problm obvykle pekon sm. Svm kalem vypud ciz tleso ven z dchacch cest.

2. Pi pln neprchodnosti postie-n neme mluvit, kalat ani dchat a rychle ztrc vdom. Ihned volme zchrannou slubu. Clem vech ma-

nvr, kter se pi pln pekce provdj, je zvit nitrohrudn tlak a pekku odstranit vzduchem vy-dechnutm velkou silou.

Postup u osob, kter jet nejsouv bezvdom:

uvolnme ciz tleso z dutiny stn (je-li snadno dosaiteln)

postavme se zezadu po boku posti-enho, donutme ho k pedklonu a pitom ho podprme - udeme ho co nejsilnji dlan mezi lopatky maxi-mln 5x po sob

pokud dery mezi lopatky zstvaj neinn, provedeme tzv. Heimli-chv manvr: pesuneme se za postienho obejmeme ho svmi paemi

v rovni nadbiku udrujeme ho stle v pedklonu zaatou pst opeme o nadbiek

postienho (mezi pupek meo-vit vbek)

trhnutm smrem k sob a vzh-ru energicky stiskneme nadbi-ek

pi nespchu je teba ovit, zda se v stech postienho nenachz ciz tleso

pokraujeme ve sledu pti stisk nadbiku a pti der mezi lopatky

stejn funguje i hrudn komprese: obejmeme postienho zezadu pes hrudnk a silou opakovan pithne-me k sob, aby se stlail hrudnk a zvil nitrohrudn tlak

der dlan a hrudn komprese je jedi-n metoda u thotnch, obznch a malch dt, protoe tzv. Heimlichv manvr u nich nesmme provdt!

Je-li postien osoba ji v bezvdom:

Provdj se stdav komprese hrudnku, jako pi zevn masi srdce, a to i kdy je jet ptomn puls, a pokusy o um-l dech. V terminlnm stavu nkdy me povolit ke hlasivek a pekka se uvoln. V pokusech pokraujeme do:

a) nvratu normlnho dchnb) pevzet resuscitace zchrannou slu-

bouc) vyerpn zachrnce

Mal dti:

Polome je hlavou dol na pedlokta pes kolena a energicky poklepeme mezi lopatky.

V bezvdom pokraujeme neodkladnou resuscitac. Pokraujeme do:

a) nvratu normlnho dchnb) pevzet resuscitace zchrannou slu-

bouc) vyerpn zachrnce

Algoritmus pe o uzvr dchacch cest cizm tlesem u dosplho:

Autor lnku: sestra specialistka ARO FN Na Bulovce Helena Soukov

Zhodnote zvanost

pln uzvr dchacch cest

(neinn kael)

sten uzvr

(inn kael)

BezvdomZahajte KPR

Pi vdom5 der do zad5 rznch stla-en bicha

Vyzvte ke kaliTrvale kontrolujte po-stienho, zda se ne-hor, neztrc schop-nost innho kale

10

Kvz pro dti:1. Jak planeta slunen soustavy je nejvt?2. Kolik m orangutan prst?3. Jak dlouh je maraton?4. Kde se pirozen vyskytuje klokan?5. Kdo je prezidentem USA?6. Jak je hlavn msto Brazlie?7. Jak se jmenoval prvn eskoslovensk prezident?8. Kter z manelek Karla IV. podle povst dokzala lmat mee a podkovy?9. V jakm staven bydleli Kemlek s Vochomrkou?10. Kolik m hodina sekund?

Kvz pro dospl:1. m je zpsobeno zatmn Slunce?2. Jak je hlavn msto Afghnistnu?3. V jakm roce byly svreny bomby na Hiroimu a Nagasaki?4. Kdo je souasnm generlnm tajemnkem OSN?5. V jakm zvecm znamen se ponese tento nsk rok zanajc 3. nora 2011?6. Od kolika let mohou lid povat alkohol v USA?7. Jmenujte jedinho ltajcho savce.8. V jakm roce byl zabit John Lennon?9. Kdo vynalezl telefon?10. Z kolika stt se skld USA?

Odpovdi: 1. Jupiter; 2. pt jako lovk; 3. 42 195 m; 4. v Austrlii, Tasmnii, Nov Guineji a na pilehlch ostrovech; 5. Barack Obama; 6. Braslia; 7. Tom Garrigue

Masaryk; 8. jeho tvrt a zrove posledn manelka Albta Pomoansk; 9. v paezov chaloupce; 10. 3 600.

Odpovdi: 1. nastane, kdy Msc vstoup mezi Slunce a Zemi; 2. Kbul; 3. 1945, svren atomov pumy byly nazvny Little Boy a Fat Man; 4. Pan Ki-Mun; 5. zane

rok krlka; 6. od 21 let; 7. netopr; 8. 1980; 9. Alexander Graham Bell; 10. 50.

inzerce

Lehk Stedn Obtn

11