Z E Ž I V O T A O B C EMAGAZÍN

HVOZDNÁ

KDO ZAPOMENE NA SVOJI MINULOST,

JE ODSOUZEN JI ZNOVU PROŽÍT...

ÚNOR 1948 • VÝLET DO TRNAVY • VÍTE, ŽE...AFRICKÝ MOR PRASAT • DIVADELNÍ JARO

1/2018

1948 2018

HIS

TORI

CKÁ

OH

LÉD

NU

TÍ

„Ten kdo zapomene na svoji minulost, je odsouzen ji znovu prožít.“

George Santayana (1863 – 1952)

Pohled do historie1348, 1618, 1848, 1918, 1938, 1948, 1968 – co mají uvedené roky společného? Jedná se o takzvaná osmičková výročí, o letopočty vý-znamných historických událostí, které zásad-ní měrou ovlivnily dění okolo našeho národa a naší vlasti. Zcela jistě je možné jich nalézt více, jako nejstarší je uváděn rok 888, který je zmíněn v Kronice české, kterou sepsal Václav Hájek z Libočan, jenž popisuje údajnou bitvu mezi velkomoravským knížetem Svatoplukem a kouřimským knížetem Mstibojem. Události let shora zmíněných Vám popisovat nebudu, bystrý čtenář si jistě hravě doplní, co se v da-ných letech událo. A aby nepřišli zkrátka ani sportovní fanoušci, přidám ještě rok 1998.

Co nás čekáVraťme se však do přítomnosti. Co nám přine-se další osmičkový rok? Čeká nás zásadní zlo-mová událost? Bude dobrá, či špatná? Nebo se bude jednat o zcela obyčejný rok? Na to ni-kdo nedokáže předem odpovědět. Jisté je, že rok 2018 si pro nás připravil několik zásadních událostí, ať už to je volba prezidenta, podzim-ní volby do senátu a obecních zastupitelstev,

zimní olympiáda nebo třeba nejdelší pozo-rovatelné zatmění Měsíce ve 21. století, kte-ré nás čeká v červenci. Za hlavní letošní udá-lost je však většinou považováno sté výročí vzniku Republiky československé. Výročí, kte-ré jitří emoce zastánců a odpůrců oslav, výro-čí, které v některých evokuje národní hrdost a vymanění se z područí Rakousko -Uherska, v jiných pak smíšené až negativní pocity z roz-padu monarchie.

Rok 2018 v naší obciI naše obec si 100. výročí vzniku Českosloven-ska připomene a nesmíme zapomenout ani na 10. výročí spolupráce se slovenským Ma-kovem. Komise jmenovaná radou obce již od začátku roku pilně pracuje a připravuje program. Ani rada magazínu nezahálí, a tak se v každém ze čtyř letošních čísel podíváme na vybraná osmičková výročí, zejména z po-hledu kronikáře obce a na titulní straně se po-kusíme zrekonstruovat slavnou fotku daného výročí. Poznáte ji?

Přejme si, aby byl rok 2018 rokem klidným, rokem, kdy bude důstojně připomenuto vý-ročí republiky a až se při oslavách silvestra ohlédneme zpět, převáží v nás pozitivní poci-ty nad těmi negativními.

Jaromír Štach

ÚVO

DN

ÍK ÚNOR 1948„Právě se vracím z Hradu od prezidenta re-publiky.“ Jsou Vám uvedená slova povědomá? V únoru uplynulo 70 let od události, která zá-sadní měrou ovlivnila život všech občanů naší republiky. K moci se dostali komunisté a dal-ších více než 40 let se u ní udrželi. Na celou událost existuje mnoho různých názorů, my si však připomeneme, jak události kolem úno-ra 1948 popsal kronikář obce Josef Navrátil.

Vyostření poměrů„Ve státním měřítku byla situace v poměru jed-notlivých politických stran stále napjatější, ve vsi však zůstával klid. Teprve na podzim (roku 1947) došlo na veřejné schůzi, pořádané ná-rodními socialisty, ke střetnutí dvou směrů. Tato bouřlivá schůze ukázala, že dříve se pro-

jevující náznaky krize a nervozita z tohoto po-litického boje se přenáší i do obcí. A tak došlo v únoru 1948 ke známým únorovým událos-tem, kdy vládu v republice převzala do rukou pracující třída za vedení Komunistické strany. Vlastní únorové události v obci proběhly klid-ně. Nebylo žádných výtržností, jiných projevů a akcí.“

Vůle většinyJak se nálada v obci vyvíjela dál? „Po únoro-vých událostech nastala jakási stagnace poli-tického života v obci. Mnozí občané nesouhla-

sili s vyloučením z veřejného života, jiní zase se spojením strany KSČ se stranou soc. dem. Občané se uzavřeli a veřejný život ignorova-li.“ Pro některé byly nadějí nadcházející volby do Národního shromáždění, kdy chtěli hla-sováním vyjádřit nesouhlas se směrováním země. Realita však byla zcela jiná: „Mnozí však nepočítali s tím, že také vedení stran prošlo očistným řízením a že všechny strany tvoří jed-notnou a pevnou národní frontu. To se také ukázalo tím, že všechny strany podaly společ-nou kandidátní listinu. Tak se měl každý ob-čan rozhodnouti pro volbu jednotné kandidát-ní listiny nebo mohl svůj nesouhlas projeviti odevzdáním bílého lístku.“ Dále se dočteme, že v obci se 27. května 1948 konala předvo-lební schůze. Občané však měli o tuto schůzi

pramalý zájem: „...ukázalo se, že velká větši-na občanů schůzi ignoruje a ti, kteří schůzi na-vštívili, zachovávali úplnou pasivitu.“ Ve vol-bách konaných 30. května 1948 hlasovalo ve Hvozdné pro jednotnou kandidátku 334 osob, bílé lístky odevzdalo 233 osob, prázd-né obálky 29 osob a 2 hlasy byly neplatné. Ka-pitola končí konstatováním: „Nakonec se uká-zalo, že tento pasivní postoj zdejších občanů nemá vlivu na celostátní výsledek, neboť pro jednotnou kandidátní listinu hlasovalo celkem přes 90 % voličů ve státě.“

Jaromír Štach

OSMIČKOVÝ ROK1918 1938 1968

2 3MAGAZÍN HVOZDNÁ 1 | 2018

Nedávno mě pan starosta poprosil o krátké shrnutí současné situace ohledně třídění od-padů a zapojení občanů do motivačního sys-tému třídění odpadů MESOH v obci Hvozdná. V současné chvíli máme v databázi celkem 82 obcí, kterým pomáháme s tříděním, a tak mám s čím srovnávat. Kdybych měl být hodně struč-ný, vystihlo by to pár slov: Wow, super, jen tak dál. Co mne k tomuto hodnocení vede?

Do konce vyhodnocovacího období (druhé po-loviny roku 2017) se do motivačního systému zapojilo celkem 336 domácností z celkového počtu 383 (pozn. systém vyhodnocuje pouze domácnosti, ve kterých vzniká nějaký odpad). Převedeno na procenta to dělá nějakých 88 % zapojených domácností, což je v tak krátkém čase skutečně obdivuhodné. Celkem bylo udě-leno 9  037 EKO bodů. Běžně se za jeden získa-ný EKO bod uděluje odměna 10 Kč, což je dle mého pěkná sleva.

Nejlepší domácnost získala 32,4 EKO bodu na osobu. Jediné, co mě mrzí, je skutečnost, že udělených EKO bodů by mohlo být mnohem více. Jen 35 domácností totiž vyplnilo odpado-vý dotazník neboli závazek k efektivnímu vyu-žívání popelnic a snižování produkce odpadů. Systém totiž neřeší jen třídění odpadů, ale pa-matuje i na domácnosti, které např. kompostu-

jí nebo snižují produkci odpadů. V rámci systé-mu jsou stanoveny tři druhy odměn:1. odměna za třídění odpadů (maximum 25 EKO bodů na osobu) – tato odměna se řídí pouze skutečně vytříděnými a zaevidovanými odpady, jako je plast a papír.

2. odměna za efektivně využívané nádoby a pytle (maximum 25 EKO bodů na osobu) – tato odměna vychází ze závazku domácnosti k třídění odpadů, které nejsou adresně sbíra-né. Např. třídění a kompostování bio odpadu nebo třídění skla. Nedá se zjistit, kolik, kdo zkompostoval bio odpadu nebo kdo kolik vytří-dil skla do veřejných kontejnerů. Ale co se dá měřit, jsou obsloužené litry sběrných nádob. Z řady výzkumů a statistik se ví, že domácnosti, které kompostují, přistavují ke svozu popelnici méněkrát, protože popelnice není cítit a trvá, než se naplní. Tuto odmě-nu získávají domácnosti, které vyplní odpadový dotazník a následně ke svozu přistavují pouze plné popel-nice netříditelné-ho odpadu.3. odměna za snižování produkce od-padů (maxi-mum 20 EKO bodů na osobu) – tato odměna vychází ze závazku domácnosti ke sni-žování produkce odpadů. Kdo např. nekupuje balené vody, topí plynem, kompostuje, používá jednu nákupní tašku atd., tyto způsoby snižování produkce odpadů může uvést jako závazek ke snižování produkce od-padů do svého odpadového dotazníku. Systém následně začne vyhodnocovat, jak domácnost třídí a zda má skutečně málo odpadů.

Více informací o bodovém hodnocení se doví-te na www.mojeodpadky.cz/vypocetekobodu. Předpokládáme, že někteří občané budou mít otázky, a tak jsme se s panem starostou shodli na konání besedy v polovině tohoto roku, kde bychom zodpověděli všechny případné dotazy. Těším se na viděnou.

S pozdravem Ing. Radek Staňka

OBE

C

OBE

CROZPOČET NA ROK 2018 SUPER, JEN TAK DÁL!

VÝDAJE Provozní výdaje Inves ční výdaje Výdaje celkem

Lesní hospodářství a dera zace obce 549 000 Kč 549 000 Kč

Silnice a místní komunikace, chodníky, doprava 344 000 Kč 710 000 Kč 1 054 000 Kč

Vodovod 1 260 000 Kč 175 000 Kč 1 435 000 Kč

Kanalizace 203 000 Kč 2 684 000 Kč 2 887 000 Kč

Škola a školka 1 289 000 Kč 1 289 000 Kč

Rybník 25 000 Kč 100 000 Kč 125 000 Kč

Kultura (knihovna, kronika, sbor pro obč. záležitos ) 369 000 Kč 369 000 Kč

Sdělovací prostředky (KT, rozhlas, obecní magazín) 398 000 Kč 278 000 Kč 676 000 Kč

Nebytové prostory (sokolovna, obchod, hasičárna…) 253 000 Kč 100 000 Kč 353 000 Kč

Dotace spolkům a sdružením (KD, SK, KDO, SDH…) 580 000 Kč 580 000 Kč

Veřejné osvětlení 175 000 Kč 989 000 Kč 1 164 000 Kč

Hřbitov 18 500 Kč 120 000 Kč 138 500 Kč

Údržba a nákup majetku, služby bank, územní plánování 1 408 500 Kč 2 247 000 Kč 3 655 500 Kč

Likvidace odpadů, sběrný dvůr 1 079 000 Kč 1 079 000 Kč

Vzhled obce a veřejná zeleň 100 000 Kč 100 000 Kč

Dům s pečovatelskou službou 241 000 Kč 241 000 Kč

Územní samospráva a státní správa 4 615 000 Kč 220 000 Kč 4 835 000 Kč

Daň z příjmů PO a DPH 1 200 000 Kč 1 200 000 Kč

Celkem výdaje 14 107 000 Kč 7 623 000 Kč 21 730 000 Kč

Výdaje se zapojením fi nancování 22 937 000 Kč

FINANCOVÁNÍ

Příjmy

Zapojení zůstatku z minulých let 2 634 000 Kč

Výdaje

Splátka úvěru na přístavbu MŠ -1 207 000 Kč

Celkem fi nancování 1 427 000 Kč

PŘÍJMY

Daňové příjmy a poplatky, dotace 16 445 000 Kč

Nedaňové příjmy

a) služby (kabelová televize, voda,hrobová místa, kanalizace, les) 2 695 000 Kč

b) pronájem majetku (pozemky, rybník,sokolovna, obchod, pohos nství,DPS,hasičská zbrojnice…)

815 000 Kč

c) ostatní příjmy (třídění odpadů,Eurotel, T -Mobile, úroky, aj.) 348 000 Kč

Celkem příjmy 20 303 000 Kč

Příjmy se zapojením fi nancování 22 937 000 Kč

uuuuuuunnnni-i-i-i-i---

tttto oo o ododododměmměmě--ácácácácnonononoststststs i,i,i,i,adadadadada ovovovvý ýýddnnnně ě ěěujujujujujíí lllll----

NOVĚTŘÍDÍME

OD KVĚTNA2017

4 5MAGAZÍN HVOZDNÁ 1 | 2018

PŘES

PO

LE

VÝLET DO TRNAVY

PŘES

PO

LE

6 7MAGAZÍN HVOZDNÁ 1 | 2018MMMMMMMMMMMMAGAGAGAGAGAGAGAGAGGGAGGMMMMMMMMMMMMMAAGAGAGMMMMMMMMAGAGAGAGAGGAGMMMMMMMMAGAGAGMAGAGAGAGMMAMMMMMMMMMAGAGAGGAGMMMMMMMAMMAGAGAGMMMMMMMMAGAGAGGAGMMMMAMMMAGAGAGGMMMMMMMMAMMMMAMMAMMAMMMMMMMMMMMMAAMMMMMMMAMMAAGMMMMMAMMMMMAAGAMMMMMMMMMMMMMAAMMMMMMMMMMAAMMMMMMMMMMMMMAGAAAMMMMMMMMMMAAAAGMMMMMMMMMAAAAGAMMMMMMAGAGAGAGAAGGGGMMMMMMMAMMAMAAAMAMAAGGGMMMMMMMMMMMMAMAAAAAAAAAGMMMMMMMMAGMAMAAAAAAAAAAGGGGGGGMMMMMMMAGAAAAAAAAAAGGGGGAGAGGGMMMMAAAAAAAAAAAAAAGGGGGGGAZÍAZÍAZÍAZÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍAZÍAZÍÍÍÍÍÍÍÍAZAZÍAZÍA ÍÍAZÍA ÍAAZA ÍÍAZAZÍÍÍÍZÍÍÍÍÍAAAAAAAZZZZZZZZZZZAZÍÍAZÍAAZAAAZZZZZZZZZÍZÍAZÍAZÍZÍAZÍAZÍAZÍAZZZZZAZÍAAAZAZÍAZÍAZZAZAZÍAZÍAZÍÍAZAZÍAZÍAZÍAZÍAZÍAAZÍAAZÍZAZÍAZÍAZÍAZÍAZÍAZÍAZÍAZÍAZÍÍÍÍAZÍAZÍAZÍAAAZÍAZÍAZÍAAZÍÍAAAZÍAAAAZZAAZZ N HNN HNN HN HN HHHHHHN HN HNNN HNNNN HNNNN HN HN HN HN HHHHHHHHHHHHHHHN HNNNNNNN HN HN HN HN HHHHHHHHHHNNNNN HHN HHHHHHHHHN HN HHHHHHHHHHHHNN HHHHHHNN HHHHHHHHHHHN HHHHHHHHHHHNNN HHHHHHHN HN HHHHHHHHHHN HN HHHHHH HHHHN HHHHN HHHHNN HNNN HHN HNN HN HN HN HHN HNN HNNNNNN VOVOVOVVOVOVVOVOVOVOVOVOOVOVOVOOZVOZVOZVOZVOZOZOZVOZVOZZZZZZVOVOVVVOVOVOVOVOOVOZOOVOVOOOOOOOVOZOOZZOZOZZOZZZZZZZZVVVVVVVOZVOVOZVOZOZVOOVOOOZVOOZOZOOOOZOZZOZZZZZZZVOVOVVVOVVVOZVOZVOVOVOZOOOVOOOZOOOOZVOZZZZZZZZZVVVVVVOOVOOOZOOOZZZZZZVVVVVVVOOZOOOOOOZZZZZZZZVVOZVVVOVVVOVOVOOOOZVOZZZZZZZZZOZVVOOOOZOZZZZZZZZOZVVOVOVVOOOZZZZZZZVVVVVOOZOOZZZZZVVOZVOVVOOZOZZZZZZVVVVVOZVOZVVOZVVOOOOZOOOOZOOZZVVVVVVVVVOVVVVVVOOOZOOZZZZZZVOVVVVVVVVVVOVOOOOZOZZZZZVVVVVVVVVVOVVVVVOVOVOOVOZOOOOOOZVVVVVVOVVOVVVVVOVOOOOOOOOOZZZVOZVOZVOOOOOOOOOOOZZZVOVVOOOOOOOOOOOOZZZZZVOZVOZVOZVOOOZOOOZOZZZZZZVOZZZZZZZVOV ZZZZZZZVOOZZZZZZV ZZZZZZZDNDNDNÁDDNDDNDDDDNDNDNDNNNÁNÁNÁNÁÁÁNNÁNÁNÁNÁNÁDNÁÁÁÁNÁÁÁÁÁÁDNDDNDNDNDDNDDNNÁNÁNÁDNÁÁÁNÁNÁNÁNÁNÁNÁNÁÁDND ÁDDDDDNDNDNDNNÁNÁDNÁNNÁNDNÁNÁNÁÁDNÁDNÁÁNÁÁÁÁÁDDNDNDNDNDNDNNÁDNDNÁNÁDNDNNÁÁDNÁÁÁNÁÁNÁNÁNÁDNÁÁDNDNDDDDDDDDNDNDNDNDNÁNÁÁÁÁÁNÁNÁNÁNÁNÁDNÁÁDNDNDDDDNDNNÁDNNÁNÁÁNÁÁNÁÁÁDDDDDDNDNDNNÁÁNÁÁNÁNÁNÁÁNÁÁÁDDDDNÁDNÁÁNÁNÁÁÁNÁNÁNÁNÁÁÁDNDDNDDDDDDDDNDNNNDNÁÁNÁNÁNÁÁÁÁDDDDDDDDDDNÁÁÁÁÁÁÁÁDDDDDDNNNÁNÁÁNÁÁNÁÁÁÁÁDDNDDDNNÁNÁÁÁÁDDDNÁNÁÁÁÁÁÁÁÁDNDDDDDNNNNÁNÁÁÁÁÁÁÁÁÁDNDDDDDNNÁNNNNNNÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁDDDDNNÁÁÁÁÁÁÁNÁÁÁDDDDDDNNNNÁÁÁÁÁÁÁÁDDDDDDNNNNNÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁDD ÁÁÁÁÁÁDDDDNÁÁÁÁÁÁÁÁDDNNNNNÁÁDDNNNNNNÁNÁÁÁÁÁDDNNNÁÁÁÁÁÁDDDNNNNNÁÁDDDNNÁÁÁÁÁDDNNNÁNÁÁÁDNNÁD ÁÁ 11111111 |11 1 | |||11 11111 |111 1 |||||1 1 111 || |1 1 ||11111111 ||||11111111 ||1111 |111111 |1 1 ||1 111111 |||1111111 |11111 |||111 |111111 |11 |1 ||1111 111111 ||1111 |111 | 202020202202020222020202020202020200202020202020202020220202022022020020000000022222020200200000002222020200200000202222202022222000000002222222222020000000202222222200200022200020200022000022022022200002020202000002202002200200002020000002020222202222000002220222220011181818181818181818181811111111181811811881811181811111118111118111181811818111111888188111118118181818181181111811818181118888111881188181881111118888818818881888811188

60 rekreačních chat,“ pokračuje pan Kašpárek. „A pokud jde o svatby, pořádáme kolem 40 ob-řadů ročně, v hostinci Na rozcestí, v RS Trnava, v kostele, na OÚ i v penzionu Kopná.“

Vysoký jalovecTrnava se může pochlubit také významnou pří-rodní památkou a původními dřevěnicemi. „Nad obcí se nachází travnatá a křovinatá plo-cha, kde se v hojném množství vyskytuje jalo-vec. Podle něj se místo jmenuje Jalovcová louka.

Dříve byla taková místa na Zlínsku zcela běžná, dnes je trnavská lokalita jednou z posledních. Aby nezanikla, je nutné ji neustále udržovat a odstraňovat náletové dřeviny, o což se sta-rá vlastník pozemku. Pokud jde o původní dře-věné stavby, mnoho z nich ve 20. století zmize-lo, ale pořád jich zde pár můžete nalézt. Kromě chalup jsou to i sklípky a seníky. Obdivovatelé sakrálních památek si mohou prohlédnout náš neo -románský kostel nebo kamenný kříž zhoto-vený jednonohým kamenářem,“ popisuje pan starosta.

Pěšky, plavmo, na kole, autemTrnava je i obcí motoristickou, sportovní a turi-stickou. „Asi máte na mysli našeho rodáka Ro-mana Krestu,“ pokračuje pan Kašpárek. „K Trna-vě se vždycky hlásí, což nás těší. Podporujeme také Rallysprint Kopná a Barum Rally. Pokud jde

o další sportovní aktivity, každý podzim se koná Trnavský kotlík. Je to triatlonový závod, účast-ní se jej okolo 120 závodníků. Běží se z Trnavy do Podkopné Lhoty, kde se plave a na kole se poté jede do Slušovic a zpět. V zimě, pokud je sníh, se můžete zúčastnit běhu na lyžích kolem Trnavy. No, a pokud jde o turismus, můžete se projít pěšky nebo projet na kole po značených trasách v okolí a kdyby Vás to moc unavilo, Trna-va nabízí několik možností k občerstvení.“

Zbojníci a lapkovéČím lepším zakončit náš rozhovor, než dota-zem na místní zajímavosti a pověsti? Pan sta-rosta Kašpárek zamyšleně odpovídá: „Zajíma-vost? Zkuste si projít naši obec pěšky. Za hodinu to asi nezvládnete, jsme totiž jedna z nejdelších vesnic v ČR, intravilán má více než 6 km.“ „A co pověst o zbojníku Píšťalkovi?“ ptám se dále. „To není pověst, Pavel Píšťalka z Trnavy skuteč-ně žil a začátkem 17. století byl členem zbojnic-kého tovaryšstva Ondrušky. Skupina měla okolo 20 mužů a podnikali výpady na úrodnější a bo-hatší Hanou. Nakonec byli všichni dopadeni, vy-slýcháni právem útrpným a popraveni.“Děkuji za rozhovor, přeji, ať se daří a Vás, váže-ní čtenáři, zvu k návštěvě Trnavy a okolí. Třeba v šumění stromů a zurčení potoka zaslechnete i vzdálený zvuk píšťalky.

Jaromír Štach

Osm partnerských obcí mikroregionu jsme Vám v posledních dvou letech představili a zbý-vají poslední tři. Tentokrát je podle abecední-ho pořádku na řadě Trnava. Na obecním úřadě mě přivítal starosta obce Ing. Martin Kašpárek.

Trnava letos slavíNázev obce, ale i potoka, je odvozen od trní, které odedávna hustě pokrývalo místní kopco-vitý terén. Trnava má ve znaku jelena, který byl na obecní pečeti již v roce 1728. Zajímavé je, že jelen kráčí po meči, což má odkazovat na míst-ní zbojníky a lapky. „První doložená zmínka o Tr-navě pochází z roku 1368, takže počítám -li dob-ře, letos máte výročí,“ ptám se na úvod. „Ano, slavíme 650 let od první písemné zmínky,“ za-číná pan starosta. „Program teprve připravu-jeme, tak to snad nezakřiknu, když prozradím naše plány. Na podzim bychom rádi zajistili pro-hlídku věže kostela, na obci bude výstava, buď věnována Slavomíru Kratochvílovi, který je po-važován za první oběť první světové války, nebo lidovému řezbáři panu Gerychovi. Ve škole plá-nujeme výstavu historického oblečení, vydáme také publikaci o obci, již jsme vydali kalendář s historickými fotkami Trnavy a plánujeme sa-mozřejmě posezení pro občany s občerstvením a hudbou.“ A jak je to se vztahem k ostatním Tr-navám? „Udržujeme vztahy s Trnavou u Třebíče,

Trnavou u Hradce Králové, slovenskou Trnavou při Laborci a také slovenským městem Trnavou. Občas pořádáme setkání a také hasičské i jiné soutěže,“ doplňuje pan starosta.

Chataři i svatebčanéA co život v Trnavě, čím se lidé baví, kde se sdru-žují? „V Trnavě funguje hodně spolků,“ odpovídá pan starosta. „Máme hasiče, fotbalisty, střelce, včelaře, lyžaře, rybáře, volejbalisty a klub dů-chodců. Hodně aktivní jsou hasiči a lyžaři. SDH pořádá masopustní průvod a končinovou zába-vu, lyžaři drakiádu, pochod lesem po stopách zbojníka Píšťalky a ples. Musím zmínit, že naše dětské družstvo SDH má nejvíce dětí v okrese. A abych nezapomněl, obec pořádá každoroční říjnový lampionový průvod a novoroční ohňo-stroj.“ Trnava je také oblíbená chatařská a sva-tební obec. „To je pravda, nachází se zde zhruba

MYS

LIVO

ST

Překvapivý výskyt afrického moru prasatDne 26. června 2017 překvapila celou repub-liku zpráva o prvním potvrzení výskytu náka-zy africkým morem prasat (AMP) v ČR. Virus byl prokázán u dvou nalezených uhynulých kusů černé zvěře v těsné blízkosti města Zlí-na. Od tohoto dne se spustila vlna opatření, která budou mít na dlouhou dobu zásadní vliv na myslivost a myslivecké hospodaření v celé republice.Africký mor prasat je vysoce nakažlivé virové onemocnění divokých a domácích prasat, kte-ré ve většině případů vede k rychlému uhynutí nakaženého jedince. Onemocnění se projevu-je vysokou horečkou až 42° C, která může po-

dle průběhu trvat i několik dnů. AMP se přená-ší přímým kontaktem nebo nepřímo produkty živočišného původu. Nepřenáší se vzduchem, není přenosný na lidi. Ochrana chovu spočí-vá zejména v dodržování zásad biologické bez-pečnosti – v tomto případě především zame-zení kontaktu s volně žijícími prasaty (kvalitní oplocení) a v bezpečnosti krmiva (zákaz krme-ní kuchyňskými odpady).

AMP v České republiceV České republice se AMP v minulosti nikdy ne-vyskytoval. Od roku 2014 jsou datovány první nálezy v pobaltských státech a Polsku. Přes za-vedená opatření nedochází k vymýcení toho-to onemocnění. Od letošního roku jsou k dis-pozici data i z Ukrajiny. Zde se AMP vyskytuje na celém území a poslední pozitivní nález byl jen cca 60 km od slovenských hranic. Pro-to jsou již od roku 2014 na celém území ČR vyšetřována všechna nalezená uhynulá di-

voká prasata. Do konce roku 2016 bylo viro-logicky vyšetřeno celkem 467 vzorků, s nega-tivním výsledkem na AMP. V roce 2017 k datu 27. 6. 2017 bylo na vyšetření zasláno 87 vzor-ků, u dvou z nich byl potvrzen virus AMP u vol-ně žijících prasat.

Aktuální stav k 1. 2. 2018Státní veterinární správa aktuálně eviduje cel-kem 200 případů, při nichž byl u uhynulého di-vočáka v okrese Zlín potvrzen africký mor pra-sat. Až na 10 kusů, které byly nalezeny vně ohradníků, pocházejí všechny pozitivně testo-vané nálezy z tzv. vysoce rizikové oblasti (uvnitř ohradníků). V této oblasti bylo pozitivních té-

měř 80% z 241 zde nalezených uhynulých di-vočáků. V zamořené oblasti vně ohradníků bylo dosud nalezeno a vyšetřeno 90 divočáků. Mimo zamořenou oblast bylo nalezeno a vy-šetřeno 70 prasat s negativním vyšetřením.V tzv. červené zóně zamořené oblasti bylo ulo-veno nebo odchyceno do pasti celkem 607 divokých prasat, z toho u 16 z nich potvrdilo vyšetření AMP. V zelené zóně bylo odstřele-no 1711 divočáků, všechna vyšetření na AMP v této oblasti byla negativní.V oblasti s intenzivním odlovem bylo dosud odloveno celkem 12 123 kusů – nejvíce v okre-sech Uherské Hradiště a Kroměříž. Také zde se dosud u žádného zvířete nákaza nepotvrdila.Nové nařízení, reagující na zmenšení zamoře-né oblasti, nově zahrnuje zhruba 40% okresu. V důsledku zmenšení zamořené oblasti dochá-zí k jistým změnám ve vztahu k vyplácení zá-střelného a nálezného. Pokud jde o komerční chovy domácích prasat, které již do zamořené

oblasti nespadají, platí pro ně nová mimořád-ná veterinární opatření. Tyto chovy už nepod-léhají nejpřísnějším omezením v obchodová-ní s masem. Ostatní povinnosti pro zamořenou oblast zůstávají stejné jako doposud. V platnos-ti zůstává také tzv. vysoce riziková oblast vytyče-ná ohradníky, do které spadá i katastr naší obce. Nadále zde platí zvýšené zástřelné a divoká pra-sata ulovená v našem revíru není možno využít pro lidskou spotřebu. Platí zde přísný zákaz vstu-pu do extravilánu obcí.

Hvozdenská stopaZdroj nákazy zavlečeného afrického moru zů-stává dál záhadou, dosud se nenašel. Populaci divočáků uvnitř ohradníků se v současné době daří myslivcům a policejním odstřelovačům úspěšně snižovat. Zatím bylo v revíru spolku Vr-chovina Hvozdná uloveno 32 divokých prasat. Čryři kusy byly odchyceny do pasti. Přesto podle odhadů zbývá v oblasti ještě několik kusů. Při do-držování zákazů je nutné vzít v potaz také fakt, že virus afrického moru prasat je velmi odolný a dlouho přežívá v prostředí lesa, odkud se může šířit, proto do něj mají lidé stále zakázaný vstup.Je těžké se vyjadřovat k této kritické situa-ci. Pravdou je, že divoká prasata se přemnoži-la i v našem revíru. Vzpomínky starších členů mysliveckého spolku směřují do období, kdy se po polích, loukách a lese proháněla hejna korop-tví, bažantů, zajíci… Jednoho rána však byl zazna-menán první úlovek divočáka. To bylo slávy! Celá vesnice se přišla podívat na skolené zvíře a byly to hody! Ale karta se pomalu začínala obracet. Z honiteb se vytratila drobná zvěř a na její mís-to se protlačil divočák. Důvodů je víc: nová agro-technika osevu plodin, které jsou zdrojem obživy zvířete, v přírodě nemá kromě člověka žádného protivníka. Není se pak co divit, že při dobré výži-vě a vysoké plodnosti se divoká prasata přemno-žila, a je nutné lovit všechnu černou zvěř. Také začala páchat velké škody na zemědělských plo-dinách, na loukách i v rekreačních oblastech. Na-šemu spolku se vcelku dařilo snižovat stavy lo-vem. Ať už individuálně nebo společně. A to až do dnů, kdy je nutné, v důsledku AMP, plně pod-řídit mimořádným opatřením i výkon myslivec-ké činnosti.

Ing. Simona Miškolci, Ph.D.Lubomír Miškolci

… se v naší obci dostavilo k prezidentským volbám 73,74 % voličů a zvítězil Jiří Drahoš se 405 hlasy?

…první narozené dítě ve Hvozdné v roce 2018 se jmenuje Linda?

…Česká republika má nejhustší síť kniho-ven na počet obyvatel?

…po masovém náboru SDH se připravuje 16 dětí (8-14 let) na dráhu mladých hasičů, a to pod ochrannou rukou 6 vedoucích?

…občan Hvozdné se zúčastnil paralympiá-dy v Koreji?

…byla opravena zasedací místnost na OÚ?

…v sobotu 9. června se koná tradiční dět-ský den a obecní zábava?

…naše obec v roce 2017 hospodařila s pře-bytkem?

…pod fotbalovým hřištěm je plánována vý-stavba cykloareálu?

…novým územně příslušným policistou pro Hvozdnou je prap. Kolaja?

…jaro začalo 20. března v 17:15 hod.?

…nejhlubší kopaná studna v obci má 32 m?

…výdaje obce na likvidaci odpadů činí 1,0 mil. Kč za rok?

…náš rybník Argaláška má 42 043 m3 vody (max. 49 506 m3)?

…v obci se vysbíralo za rok 2015  286 m3 a za rok 2016  391 m3 bioodpadu?

…do motivačního systému třídění odpa-dů MESOH se zapojilo 336 z celkového počtu 383 domácností, což je 88%?

VÍTE, ŽE…

VÍTE

, ŽE…AFRICKÝ MOR PRASAT DĚSÍ DÁL

8 9MAGAZÍN HVOZDNÁ 1 | 2018

HO

NEB

NÍ S

POLE

ČNST

VO

Honební společenstvo Hvozdná bylo založeno v roce 1993. Jednou ročně svolává valnou hro-madu. V průběhu roku řídí činnost pětičlen-ný výbor, v čele se starostou honebního spole-čenstva Františkem Morbicerem. V současné době máme 104 členů, to je vlastníků země-dělských a lesních pozemků v katastru obce Hvozdná. Výměra honitby je 624 hektarů.

Právo myslivosti v naší honitbě vykonává za pronájem Myslivecký spolek Vrchovina Hvozdná. Protože mnoho lidí si plete pojem myslivecký spolek, právo myslivosti, honeb-ní společenstvo, a to vše úzce souvisí se spo-lečenstevní honitbou, pokusil bych se vše krát-ce objasnit.

Společenstevní honitbaSpolečenstevní honitba je soubor souvis-lých honebních pozemků o rozloze nejmé-ně 500 ha, který byl státní správou myslivosti uznán za způsobilý k výkonu práva myslivos-ti a k výkonu tohoto práva byly stanoveny podmínky.

Honební společenstvoDo honebního společenstva se sdružují osoby, které vlastní v daném místě honební pozem-ky a jsou podle ustanovení zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. osobami sloužícími k zajištění práv a oprávněných zájmů svých členů v sou-vislosti s výkonem práva myslivosti. Tato spo-

lečenstva významně přispívají k ochraně volně žijící zvěře jako součásti ekosystému a význam-ného obnovitelného přírodního zdroje. Zákon o myslivosti usměrňuje využívání honiteb tak, aby byly zachovány přirozeně se vyskytující druhy zvěře.

Právo myslivostiPrávem myslivosti zákon rozumí souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo naleze-nou uhynulou zvěř, a k tomu v nezbytné míře užívání honebních pozemků. Zákonem o mysli-vosti se rozumí i činnosti, které směřují k udr-žení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků. Osoby, které chtějí právo myslivosti v celém

jeho rozsahu realizovat, musí být odborně způ-sobilé – mít lovecký lístek, být pojištěné a mít povolenku k lovu. Při lovu se zbraní či s drav-cem musí mít zbrojní průkaz, průkaz zbraně či evidenční kartu dravce. Navíc se právo my-slivosti realizuje pouze v rozsahu plánu mys-liveckého hospodaření, a hlavně s ohledem na potřebnou dobu hájení jednotlivých druhů zvěře a s podmínkami lovu v dané honitbě.

Myslivost je v České republice natolik význam-ným právem, že při narušení regulace stano-vené zákonem o myslivosti může být porušitel ze zákona stíhán.

Miroslav Sovadina

OCHRANA VOLNĚ ŽIJÍCÍ ZVĚŘE

Zkoušíme, hrajeme, zkoušíme, hrajeme… co víc si může ochotný ochotník přát. Snad jen více parkovacích míst před divadlem. Zjišťujeme, že jsou pryč doby, kdy do našeho divadla zamířili převážně Hvozdňané. Těší mě, že si k nám stá-le ve větším počtu nacházejí cestu diváci z širo-kého okolí. Nejen, že se snažíme stále něco vy-lepšovat, opravovat (nové židle, zrestaurovaná freska, výsadba před divadlem, kamerový sys-tém, nová technika atd.), ale také neustále pra-cujeme na tom, abychom divákům v každé se-zóně nabídli nějakou novou inscenaci nebo pohádku. A ani letos tomu nebude jinak.

Nové drama…Je tomu už více než rok, co se ke mně dosta-la kniha s názvem: „Odpusť Natašo“. Zaujala mě natolik, že jsem po několika měsíčním přemýš-lení zasedla k počítači a knihu zdramatizovala do jevištní podoby. Možná nepotěším diváky, kteří mají rádi komedie, ale věřím, že si toto dra-ma získá publikum svým netradičním zpracová-

ním. Jedná se o autobiografický příběh Sergeje (jako chlapce a posléze vojáka a člena speciál-ní jednotky ve službách KGB). Příběh, který líčí ruský komunistický režim z netradičního pohle-du. Zkoušení je v plném proudu a premiéra by se měla uskutečnit na konci dubna. V hlavní roli se můžete těšit na Davida Langera a další skvě-lé ochotníky…

Nová pohádka…V režii Terezky Večeřové vzniká také něco pro naše nejmenší. Pohádka „O Červené Karkulce“. Scénáře jsem se v létě chopila já a hudební-ho doprovodu náš dlouholetý dvorní skladatel pan Richard Dvořák. Těší mě, že jeho skladby zaznívají ve hrách takových režisérských veliká-nů jako je např. J. A. Pitínský. Terezka je velmi zkušená režisérka a věřím, že pod jejím vede-ním bude pohádka patřit na přehlídce Hvoz-denský měšec plný pohádek k těm nejlepším. Držím všem palce!

Minulý rok byl pro nás ochotníky opravdu ná-ročný. Odehráli jsme více než třicet předsta-vení, absolvovali několik zájezdů a přehlídek, ze kterých jsme přivezli spoustu krásných oce-nění. Pořádali jsme pro Vás tradiční akce, jaký-mi jsou Hvozdenský měšec, hody, Výstava betlé-mů. Své taneční střevíce jste mohli roztancovat na našem plese. Také jste si s námi mohli za-zpívat koledy, pozvali jsme několik zajímavých hostů atd. Bylo toho opravdu hodně a mně ne-zbývá než popřát všem ochotníkům a kolegům do té nadcházející sezóny: „Zlomte vaz“.

Alena Herman

DIV

ADLO

DIVADELNÍ JARO

10 11MAGAZÍN HVOZDNÁ 1 | 2018

4. Divadelní ples, 3. 2. 2018, Divadlo Hvozdná. Foto: Michal Mikláš Ples Mikroregionu Slušovicko 27. 1. 2018. ve Slušovicích. Foto: archiv MRS

4. Divadelní ples, 3. 2. 2018, Divadlo Hvozdná. Foto: Michal Mikláš

OBJ

EKTI

VEM

FO

TOG

RAFA

OBJ

EKTI

VEM

FO

TOG

RAFA

12 13MAGAZÍN HVOZDNÁ 1 | 2018

V časech mého mládí jsem ji ještě potkával, ba co potkával, aj s ní mluvil, žil vedle ní, v naší dě-dině. Měl jsem k ní posvátnou úctu, možná spíš hrůzu. Co se o ní všechno povídalo… Vypada-la jako z jiného světa. Pohádkového. Tak nějak jsem si já, malý ogara, čarodějnice představo-val. Oblečení měla podivné a něco na ní bylo zvláštní, takové tajemné, skryté. Vypadala, jako by měla tisíc let. Měla i svoje jméno. Budeme jí říkat Pakuščena. Tetka Pakuščena. Tetka, tak se oslovovaly v té době (mého mládí) všechny ženské ve vsi.

A už povídáme...Naši staříčké měli dvě kravičky, Bělu a Stračenu. Běla byla víc bílá než hnědá, Stračena samozřej-mě byla strakatá. Hnědá, bílá a sem tam černý flek. Ty kravičky dávaly mléko, aby bylo co jíst, mohlo se udělat máslo a jiné pochutiny. Taha-ly vůz, když bylo potřeba něco odvézt. Na ma-lých políčkách oraly, zapřažené do pluhu. Také se vodily „na pašu“, na pastvu, kde je hlídaly už i větší děti. Tak od deseti roků, výrostci, a také výměnkáři (důchodci). Jednou vedl kravičky na pastvu Petr. Ogařisko už jedenáctileté. Bylo odpoledne, pozdní jaro, blížilo se k létu, všech-no krásně zelené. Všelico rozkvetlo, vzduch vo-něl brzkou úrodou a možná střešně se začínaly červenat. Petr si vzal bič. Na kravičky nebyl po-třeba, stačil prut anebo zavolat. S bičem se daly na pastvě vymýšlet všelijaké hry a provádět růz-né vylomeniny, když se kravičky pásly a nebyl ni-kdo na blízku, byl také vhodný ke hrám.

Petr vyvedl kravičky ze chléva, vyhnal je ze dvora k Čapákovém. Běla a Stračena samy zamířily na-učeným směrem. Do „Boří“, kde se kolem lesa pásávalo a kam se stahovali pasáčci s kravička-mi a kozami. Někdo přišel jen tak na kus řeči, pohrát, něco v lese objevit, nějaké hnízdo, pe-lech či jinou zajímavost. V lese byla taky studán-ka, ze které vytékal malinký tenký potůček. Ten sotva se vymotal z lesa, spojil se s dalším a tam už se dal pasoucí se dobytek napájet. Pasačky a pasáčci se chodili napít do lesa. U studánky, na větvi stromku visel za ucho plecháček. Ple-chový hrnek, který tu byl připravený pro žíznivé

pocestné. Kravičky došly svým váhavým poma-lým tempem, s Petrem v závěsu, na pastvu. Sklo-nily hlavy a začaly se pást. Vybíraly si ta nejlep-ší sousta, ale ne jako mlsné kozy. Klidně. Petr se o kravičky přestal zajímat, starat. Věnoval se hře s bičem, zaběhl i do lesa a čekal, zda se někdo další z pasáčků objeví. Nikdo nepřicházel. To jej mrzelo. Petrovi byla dlouhá chvíle. Bič ho už ne-zajímal. Vlezl do potůčku a opravoval tam vod-ní mlýnek, který jen stál. Netočil se. Chtěl mu opravit náhon, aby voda zase pěkně dopadala na lopatky a mlýnek klapal. Byl zabraný do prá-ce s mlýnkem, celý vlezený v potůčku. Na kravič-ky nehleděl, věděl, že neutečou. Ani si nevšiml divné příchozí. Zahlédl ji, až když byla u kravi-

ček. Myslel, že vyšla z lesa a jde do vesnice. Podivná stařenka, divně ustrojená, na hlavě šátek, v ruce hůl a košík. Nic neobvyklého. Stá-la u kraviček a snad něco dávala Stračeně. Ne-byl si jistý. Možná ji jenom hladila. Hlasitě po-zdravil. Osoba se k němu otočila. Zdála se mu povědomá, ale nepoznal ji. Pochválila kravič-ky a zeptala se, čí je a takové ty úplně obyčej-né řeči. Petr odpověděl a znovu se dal do prá-ce. Po stařence se slehla zem. Petr si nevšiml, kudy a kam zmizela. Za chvíli se vodní mlýnek opět točil a zvesela klapal. Petr měl radost.

A už se rojili další pasáčci, byla zábava a čas ubí-hal při hrách. Podvečer pomalu směřoval k ve-čeru. Smrákalo se. Byl čas dobytek zase vrátit do chlévů a stájí. Pasáčci se pomalu vytrá-celi. Petr šel poslední. Měl to skoro nejblíž

a kravky znaly cestu. Jenom měl pocit, že Stra-čena je nějaká jiná, nesvá. Pořád se po Petro-vi ohlížela, zastavovala se, až ji musel Petr po-vzbudit a chlácholivě jí domluvit. Za chvíli byli doma. Na podivnou stařenku Petr dávno zapo-mněl. Běla se Stračenou už byly ve chlévě a při-šel večerní čas dojení. Petrova maminka při-nesla hrotek, nádobu, do které se mléko dojilo, vzala si židličku zvanou stolec a zasedla k doje-ní. Podojila napřed Bělu a přisedla si ke Stra-čeně. Ale co to, mléko žádné, jako by Stračenu už někdo podojil. Vemínko měla zplihlé, prázd-né. První co Petrovu maminku napadlo, že zase na pastvě něco vymysleli, potřebovali mléko a Stračenu podojili. Petrovi řádně vyhubovala. Ten se dušoval, že vše je jinak, nic se Stračenou nedělali. Maminka moc nevěřila a poslala Pet-ra spát. Ráno se všichni rozběhli za prací a po-vinnostmi a na večerní incident nevzpomněli. Ale Petrovi to trochu začalo vrtat hlavou, proč Stračena večer neměla mléko. Na nic nepřišel a večer se vrátil domů. Ještě před dojením šel okolo chléva a zaujaly jej zajímavé zvuky. Ně-kdo ve stáji dojil. Maminka byla ovšem v kuchy-ni uvnitř domku. To věděl. Zastavil se a se zauje-tím poslouchal.

Zvláštní. Pravidelné odstřikování mléka do hrot-ku, to přece Petr dobře znal, nemohl si zvu-ky splést. Se zatajeným dechem vběhl potichu do domku a do kuchyně. Rychle se snažil ma-mince nastalou situaci ozřejmit, vysvětlit. Chvil-ku na Petra zírala a nechápala. Nakonec oba vy-běhli před vrata stáje. Poslouchali. Ano, dojení neustávalo. Oba se na sebe dívali v němém úža-su s otázkou v očích. Co se to jen děje? Petro-vi běhal mráz po zádech. A mně včil taky… Ma-minka už chtěla vejít do stáje. Petr měl pocit, že najednou dostala strach. On sám měl strach přímo obrovský. Maminka se vrátila do předsí-ně, kde stávala lucerna, kterou se svítilo, když někdo chtěl v noci na dvůr, nebo potřeboval do chléva či do jiného neosvětleného místa hos-podářství. Rozsvítila lampu a odhodlaně vstu-povala do chléva za kravičkami. Běla stála u žla-bu a byla klidná. Stračena ovšem ležela a právě od ní se nesly zvuky dojení. Dost nepochopi-telné. Ale bylo to tak. Petr bojácně následoval maminku. Nahlížel jí přes rameno. Prohlíželi si Stračenu a najednou uviděli na boku její zad-

ní nohy velkou můru. Nočního motýla. Takové-ho neznali, tak velikého ještě nespatřili. Mamin-ka si ovšem věděla rady. Popadla na okně ležící sekerku a vedle ní povalující se hřebíky. Předa-la Petrovi svítilnu, se slovy „sviť“ a natáhla se po nočním motýlovi. Sebrala můru, uchopila ji za veliká křídla a dvěma starými hřebíky přibila na vrata stáje. Do každého rohu křídla jeden hřeb. Dojení utichlo a ani si neuvědomili kdy. Byli roztřeseni a měli strach, obavy a hlavně tomu všemu nerozuměli. To si myslel Petr. Ale pravda byla jiná. Maminka moc dobře vědě-la, co se ve stáji odehrávalo. To na pastvě dala stařenka Stračeně očarovaného kvítí. Byla to čarodějnice z chaloupky na konci dědiny. Pet-rovi byla povědomá, ale dokázala měnit podo-bu, proto ji nepoznal. Teď s pomocí můry do-jila Stračenu, a také to tak bylo za předešlého

večera. Petr s maminkou oba roztřeseni odešli do domku. Když šli spát, ještě nebyli klidní a spa-li jako na vodě, jak se říká. Divoké sny a všechny strašidelné. Do chléva už neměli odvahu jít. Až ráno! A ráno? Hned jak vstali, Petr s maminkou opatrně nahlédli do chléva. Kravičky byly klidné a spokojené. Můra na vratech nebyla a nebyly tam ani hřebíky, kterými ji maminka přibila. Zá-hadné? Samozřejmě. Ještě dodám, že další dny potkávali tetku Pakuščenu s ovázanými dlaně-mi. Náhoda? Snad. Patří do čarodějného příbě-hu. Milé děti, to už si musíte rozhodnout samy. Maminka s Petrem se k tomuto strašidelné-mu příběhu hned nevraceli, a to ani při řeči. Časem, až jim trochu odtrnulo, spřádali růz-né teorie a vlastně si byli jisti. Vy taky? Příjem-né sny, jen jemně strašidelné. O naší milované Hvozdné.Tož tak. OFK

HVO

ZDEN

SKÉ

POVĚ

STIO TEJ HVOZDENSKEJ ČARODĚJNICI

HVO

ZDEN

SKÉ

POVĚ

STI

14 15MAGAZÍN HVOZDNÁ 1 | 2018

ky Motýlovými (č. p. 111) a jejich sousedem, Mirou Vaškem. Hlavně v prázdninových dnech jsou spolu, spí se u Motýlů na seně a leccos se podniká.

Pan Daněk pokračuje: „Díky mému nízkému věku mě skauting víceméně minul a když se zase obnovoval, už jsem byl na vojně. Zřejmě díky tomu jsem si nikdy nenašel ten správný srdco-vý vztah k naší chatě. Samozřejmě jsme si tam užili krásné dětství, zvlášť v létě, nový rybník byl ohromné lákadlo. Čas strávený tam byl pro nás s bráchou krásným zpestřením. Mám vzpomín-

ku, že když přijeli někdy na chatu nějací známí, táta rád předváděl, jak má zocelené děti. Posí-lal nás tmavou nocí k Holíkům, kteří měli nej-bližší stavení u rybníka, pro vodu. U naší chaty pitná voda tenkrát ještě nebyla. A tak jsme šli, byli jsme zvyklí, a hosté obdivovali naši odva-hu. Když nás naši rodičové poslali spát nahoru do patra, vždy jsme tajně vylézali zpět na scho-diště a dlouho do noci poslouchali vypravování a řeči dospělých skautů.“

Historie pokračujeV sousedství se pomalu budují další chaty. Bu-dují se také nová, mnohdy životní přátelství no-vých osadníků. Na stráni nad chatou je možno v zimě lyžovat a jezdit na saních. Ovšem díky rybníku nastává stavební boom. Nejprve podél západního břehu a následně celou stráň nad rybníkem obsazují chaty různých střihů a kva-lit, tak jak to jen tehdy šlo.

„Okolo puberty nám už rodiče nechávali jistou volnost. Důležité bylo dostat se na místo. Tak-že to někdy dopadalo tak, že jsme se v noci vy-dávali přes Příluky, okolo kapličky a přes údolí do Hvozdné. V tom údolíčku byly louky, dnes je tam džungle. Byl tam pomníček na památku člo-věka, který na tom místě zahynul pod převráce-ným traktorem. Snad je tam dodnes a ten verš si stále pamatuji: Ruka Páně dotkla se mě, Bůh tak chtěl. Drahý Pepine… Tomu místu jsme říka-li ‚u Pepina.‘“

Z kluků Daňkových jsou puberťáci a chata ve Hvozdné je jim malá. Pouto postupně osla-buje a každý se vydává svou cestou. Iniciován kytarou svého otce a duchem skautingu, pro-stupujícího chatu, se ze staršího Stanislava stá-vá Wabi. Ikona české trampské muziky, autor mnoha dnes už zlidovělých hitů, šesti LP desek a několika kompilací. Mladší z bratrů Jiří zůstává ve Zlíně a hudbou příliš neovlivněn se vydává na dráhu v rámci technického odvětví.

„Okolo roku 1968, kdy byl skaut zpět povo-len, táta zase vybudoval další dřevěnou stavbu ve Zlíně, jako jubilejní Svojsíkovu klubovnu pro 3 oddíly. Pořádal s nimi tábory v Držkové--Hutisku, kde vystavěli v táborové základně další dvě velké chaty. Ke konci života se mu podařilo srovnat veškeré majetkoprávní vztahy, kdy před tím vyřešil problémy asi se šesti spoluvlastníky pozemků. Když jsem chatu ve Hvozdné zdědil já, tátovi staří skauti se tam nadále setkávali. Cha-tu obývali, a také udržovali v kondici. Sjížděli se velmi rádi ze všech koutů republiky, kam je po-stupně život odvál, protože to bylo jediné místo, kde se mohli svobodně scházet. Chatu používa-li i pro své rodiny a nové party, kterými se obklo-povali v místech svých bydlišť. Mě vždycky zvali jako pana domácího,“ uzavírá pan Jiří.

Čas nezastavíš. Starost o chatu, kterou dnes již téměř pohltil dávno dospělý les, přebírá další generace, syn Jiřího Daňka. Takže kronika „Kam-čatky“ ještě nekončí…Pane Jiří, díky za otevřenost, čas a vlídné přijetí. A Wabimu tam nahoru přeju nějakou tu řádně zarosenou kolej, deku a rum.

Ze vzpomínek pana Jiřího Daňkapřevyprávěl Jaromír Javora

Touha po skautinguJe po válce. V tehdejším (ještě) Zlíně, Baťův mla-dý muž, taktéž nadšený ctitel skautingu, vedou-cí skautského oddílu a hnací motor těchto zlín-ských aktivit, pan Stanislav Daněk, úspěšně vede svůj oddíl a využívá k tomu vlastnoručně posta-venou chatu u Zboženských rybníků v Prštném.Střih. Je asi 5 let po válce. V tehdejším (už) Gott-waldově Stanislav Daněk umanutě shání poze-mek, kde by mohl postavit už svoji druhou cha-

tu. Proběhl totiž „Vítězný“ únor. Kromě jiných, i skauti jsou plošně nuceni své oddíly rozpus-tit, klubovny opustit a zrušit pořádání pravidel-ných schůzek. S tím se ovšem on nehodlá smířit, chce se se svými skauty intenzivně scházet na-dále. On i jeho paní tvoří typickou baťovskou ro-dinu, poznali se ve fabrice, byli zasloužilí skauti. Dokonce vyznamenáni členstvím v tzv. Svojsíko-vě oddíle, což byla skupina nejvyššího šéfa čes-kých skautů. Nyní již jako rodiče synů Stanisla-va (1947) a Jiřího (1948) se odmítají únorovému diktátu poddat.

Hvozdenská stopaPři nějakém pracovním jednání na Místním ná-rodním výboru ve Hvozdné se zrovna probírá výstavba rybníku, který se má stát rekreační zó-nou pracujících z města. Namísto rybníku jsou zatím jen louky a uprostřed vybetonovaný čtve-rec, snad nějaká požární nádrž, ve které se dá i koupat. Bůhvíjakým řízením se domluva s teh-

dejším předsedou MNV daří. Totiž postavit si na okraji katastru obce, v její spodní části, u mladičkého lesa, roubenou chatu. Skaut-skou. Tajnou, ovšem. S výstavbou vydatně po-máhají členové oddílu pana Daňka. Dostává jméno „Kamčatka“ a už nikdo nikdy neodpá-ře její prvenství v pozdější chatové osadě. Ráj a idyla. Dokola nic není, jen louky a nedaleko sedlácká usedlost rodiny Divilovy, kde je třeba přes potok postavit most, aby se k chatě šlo vů-

bec dostat. „Stále vidím starou paní Divilovou dřít na políčku u cesty, s motykou a dvěma ho-lemi, které jí pomáhaly při chůzi. Kluci z oddílu při stavbě zažili spoustu zábavy, třeba i takové, kdy ze střechy chaty vylezli na nejbližší strom a byli schopni po ostatních stromech přeskákat až k rybníku,“ vzpomíná pan Jiří Daněk, který se spolu s bratrem aktivně účastní dostavby pev-né kamenné podezdívky.

Ale popořadě. Protože tátův skautský duch ne-spí, chata postupně naplňuje své primární po-slání a stává se z ní jedno z tajných míst pro setkávání zlínských skautů. Lokace pro tuto činnost takřka ideální. Čas plyne tak rych-le, jako zvuky akordů z tátovy kytary ‚Mařen-ky‘ odnáší vítr do hvozdenského lesa. Ze synů batolat, jsou už kluci jako buci. Výtečně srostlí s přírodou a zásadami vštěpovanými jejich ot-cem. Čas strávený na chatě a okolí je pro ně hrou, divočinou, školou života. Přátelí se s klu-

PAM

ĚTI

PAM

ĚTIKAMČATKA - ZAKLADATELKA OSADY

16 17MAGAZÍN HVOZDNÁ 1 | 2018

Dne 14. 10. 2017 přijali v katedrále sv. Václa-va v Olomouci biskupské svěcení Mons. Josef Nuzík a Mons. Antonín Basler. Oba dva půso-bili v naší farnosti. Požádali jsme otce Josefa o vzpomínku na čas prožitý mezi námi.

Na všechna místa svého kněžského působení vzpomínám rád. Zvláštní vztah jsem měl k far-nostem, ve kterých jsem nebydlel na faře, ale do kterých jsem dojížděl ze sousedství. Možná to bylo dáno tím, že jsem trávil v těchto farnos-tech krátký čas a kdesi v podvědomí jsem měl vepsáno, že musím v těchto farnostech být in-tenzivně a naplno jim věnovat čas.

Plně to platí také o Hvozdné, do které jsem dojíž-děl ze Štípy - dva roky od léta roku 2003 do léta roku 2005. To, co i po letech obdivuji na farnosti a obci Hvozdná, je jakási samostatnost a vysoká úroveň společného života, která není vůbec sa-mozřejmostí. Možná je to dáno životem v obci, ale také určitě srdečností farníků. Tak jako oby-vatelé obce dokázali připravit kvalitní divadel-ní představení nebo udržovat v krásném stavu své domy a jejich okolí, tak si také farníci doká-zali mezi sebe rozdělit nejrůznější služby, které ke kostelu patří. Obětavě po celá léta vykonávali služby úklidu a výzdoby kostela, služby kostelní-ků a ministrantů, léta přiváželi varhaníka z Luko-va. Vždy jsem obdivoval, že i u hrobu obyčejné-ho člověka zaznělo mnoho pěkných slov z úst pana Františka Morbicera. Cenil jsem si pěkné-ho a rovnocenného vztahu, který měli mezi se-bou farníci ze Hvozdné s farníky z Ostraty, a že do svých osvědčených a zaběhlých tradic doká-

zala farnost i obec přijmout i nové prvky, které se zrodily a jevily jako dobré.

A jaká byla moje cesta z kněžské Hvozdné do biskupské Olomouce? Neplánovaná. Počítal jsem s tím, že se po čase znovu vrátím do far-ní duchovní správy. Také moje cesta od kněžství k biskupské službě byla postupná. Kdybych vě-děl, kam mě zavede, asi bych se víc kroutil, zdrá-hal a vymlouval. A tak je dobré, že Boží záměry jsou pro nás neznámé a skryté.

Mnohokrát mě napadlo, že kdybych věděl, že bu-du ve farnostech celkem jen 10 let, asi bych si toho ještě více hleděl. Po odchodu z farností Štípa a Hvozdná mně nějakou dobu hodně chy-běli farníci, se kterými jsem prožíval jejich ra-dosti i bolesti a kráčel po jejich boku. Na druhé straně vím, že bez zkušeností, které jsem na-byl v různých službách mého kněžského života, bych nebyl dostatečně připravený pro službu druhým na Arcibiskupství olomouckém, také bych nevěděl, k čemu mám druhé vést, nabá-dat a pomáhat jim.A tak jako jsem vděčný svým již zemřelým ro-dičům a deseti sourozencům za to, co jsem od nich dostal do života, tak jsem vděčný po-dobně i svým farnostem a na čestném místě také Hvozdné za to, co jsem se za dva roky nau-čil s nimi a od nich. A moc bych si přál, aby tuto dobrotu srdce a lidského charakteru rozdávali občané i farníci dál, a aby ji mohl zakusit každý, kdo do Hvozdné zavítá tak jako kdysi já.

Mons. Josef Nuzík, pomocný biskupFoto: Pavel Langer, Človek a víra

FARN

OST

Sdružení Valašský názor, v roce dvacátého vý-ročí svého divadla NEVADI a osmadvacetile-té pouti valašskými kotáry, v úterý 20. úno-ra 2018 slavnostně zahájilo výstavu obrazů s názvem 100x Valašský názor v holešovském zámku. Je to jedna z největších expozic, které Valašský názor kdy vystavoval.

Najdete zde závěsné techniky: malbu, grafi-ku, kresbu, fotografie, plakáty, smalt, art pro-tis i akvarel. Kolekcí dvaceti kreseb přispěl k výstavě Josef Polášek. Stanislava a Milan Ja-vorovi iniciovali vznik unikátní kolekce třice-ti plakátů TRINITAS 30 od třiceti českých, mo-ravských a slovenských výtvarníků. Zapůjčili ji do prostor holešovského zámku a musím při-znat, že to tam plakátům ve formátu A0 ná-ramně sluší. Moc děkuji. Výtvarná díla jsou instalována ve všech sálech horního patra zámku. V počtu 169 výtvarných prací od skoro třicítky autorů (a to nepočí-

tám třicet autorů plakátů) vás seznámí s tvůr-čí invencí členů Valašského názoru. A nejen to. Představí vám regionální umění, o kterém si myslím, že je důležitou součástí kultury a kul-turnosti. Umělci je vytváří zcela jasně pro potě-chu ducha, jak svého tak i návštěvníků. Výstava zde byla instalována už od zahájení plesové se-

zóny a sloužila jako výzdoba sálů při konaných plesech. Právě využití výtvarných prací na ten-to účel je velmi důležité. Také stavění umění li-dem do cesty je jedním z důležitých bodů čin-nosti Valašského názoru. Na vernisáži promluvil starosta Holešova, ře-ditel zámku, poslankyně Alena Gajdůšková i valašský buditel. O hudební kulturní záži-tek se postaral Jiří Březík, Hvozdňan až z Pra-hy, člen Valašského názoru. Pokud budete chtít výstavu navštívit, máte čas do 31. květ-na 2018. Okřívajte. Tož tak.

OFK

VALAŠSKÝ NÁZOR NA ZÁMKU

VALA

ŠSKÝ

NÁZ

OR

ZE HVOZDNÉ DO OLOMOUCE

18 19MAGAZÍN HVOZDNÁ 1 | 2018

KRASOBRUSLENÍTereza Vykopalová (*2001)3. místo a přeborník kraje - leden 2018 - Uherský Brod - Český pohár6. místo - Mistrovství ČR únor 2018 - Liberec

LYŽOVÁNÍAdam Popelka (*2012)1. místo - leden 2018, Pohár Kyčerka 2018 - Karlovarský Cap Cup

ÚSPĚCHYHVOZDŇANŮ

2. místo - únor 2018, Pohár Kyčerka 2018 - Ski fičák pod Kantorkú1. místo - únor 2018 - Pohár Kyčerka 2018 - O pluskovjanskú lyžu1. místo - v celkovém umístění

Tobiáš Obdržálek (*2008)MADEJA SPORT CUP 201822. místo (1. závod), 19. místo (2. závod) - leden 2018, Annaberg, obří slalom, kategorie: přípravka31. místo (1. závod), 28. místo (2. závod) - únor 2018 Dolní Morava, obří slalom, kategorie: přípravka

19. místo (1. závod), 18. místo (2. závod) - bře-zen 2018 Karolinka, obří slalom, kat.: přípravka

PLAVÁNÍAndrea Frůňková (*2003)Krajský přebor žactva Olomouckého a Zlínského kraje Zlín - listopad 20174. místo 100 m prsa, 4. místo 200 m prsa3. místo 100 m PZ

SLEDGE HOKEJZdeněk Hábl (*1982)1. místo - Zlín - únor 2018, Mistr ČSHL 2017/2018, hráč týmu SHK LAPP Zlín

Připravila Jarmila Nečasová

SPO

RT

SPO

RT

TERMÍNOVÁ LISTINA JARO 2018Muži IV. tř. sk. A - HŘIŠTĚ HVOZDNÁ PŘÍPRAVKA sk. B - HŘIŠTĚ HVOZDNÁ Mladší žáci - sk. B Veselá/Hvozná

- hřiště VeseláDorost- OP Veselá/Hvozná- hřiště Veselá

doma venku doma venku doma venku doma venku1.kolo TRNAVAUZM 15.00 neděle 25. 3. 15.002.kolo VESELÁ B VIZOVICE SPYTIHNĚV

UZM 15.30 sobota 31. 3. 15.30 neděle 1. 4. 10.30 neděle 1. 4. 13.00

3.kolo LOUKY B VOLNO KOSTELEC

UZM 15.30 neděle 8. 4. 15.30 neděle 8. 4. 10.00

4.kolo VOLNO BŘEZOVÁ JAROSLAVICE

UZM 16.00 neděle 15. 4. 10.30 sobota 14. 4. 13.00

5.kolo RACKOVÁ PODKOPNÁ LHOTA PŘÍLUKY MYSLOČOVICE

UZM 16.00 neděle 22. 4. 16.00 neděle 22. 4. 14.00 středa 18. 4. 17.00 sobota 21. 4. 10.30

6.kolo VŠEMINA BŘEZOVÁ KAŠAVA LOUKY B

UZM 16.30 sobota 28. 4. 16.30 neděle 29. 4. 10.15 neděle 29. 4. 10.30 sobota 28. 4. 10.00

7.kolo PROVODOV B Fastav ZLÍN U9 VIZOVICE MALENOVICE

UZM 16.30 neděle 6. 5. 16.30 čtvrtek 3. 5. 17.00 neděle 6. 5. 10.30 sobota 5. 5. 10.30

8.kolo JAROSLAVICE B RACKOVÁ TRNAVA LUŽKOVICE B

UZM 16.30 sobota 12. 5. 16.30 čtvrtek 9. 5. 16.30 neděle 13. 5. 10.30 neděle13. 5. 13.30

9.kolo MYSLOČOVICE B MYSLOČOVICE FC ZLÍN U11 BŘEZNICE

UZM 16.30 neděle 20. 5. 10.00 neděle 20. 5. 10.15 neděle 20. 5. 10.30 sobota 19. 5. 10.30

10.kolo KOMÁROV BŘEZNICE VOLNO VOLNO

UZM 17.00 sobota 26. 5. 17.00 čtvrtek 23. 5. 16.3011.kolo LUŽKOVICE B KOSTELEC BŘEZOVÁ NEDAŠOV

UZM 17.00 neděle 3. 6. 14.00 neděle 3. 6. 10.15 pátek 1. 6. 16.00 sobota 2. 6. 10.30

12.kolo FRYŠTÁK B LUKOV PŘÍLUKY LUDKOVICE

UZM 17.00 sobota 9. 6. 17.00 sobota 9. 6. 10.00 neděle 10. 6. 10.30 neděle10. 6. 10.00

13.kolo KUDLOV NAPAJEDLA KAŠAVA SPYTIHNĚV

UZM 17.00 sobota 16. 6. 17.00 neděle 17.6 10.15 neděle 17. 6. 10.30 sobota 16. 6. 10.30

Adam Popelka na stupni vítězů.

20 21MAGAZÍN HVOZDNÁ 1 | 2018

ŽIVOTNÍ JUBILEALEDEN

Věra Chytilová, 75 letMarie Březíková, 70 let

Anežka Hrazdirová, 96 letLudmila Jančaříková, 94 let

Štěpánka Kotková, 75 letJarmila Červenková, 80 let

ÚNORJosef Polách, 80 let

Josef Bednařík, 70 letJaroslava Lukovská, 75 letAnežka Jasenská, 85 let

Josef Hlaváč, 80 letBŘEZEN

Zdeněk Červenka, 80 letJarmila Lišková, 70 let

Z N

AŠÍ M

ATRI

KYPO

ZVÁN

KY

HVOZDNÁ - magazín ze života obce - periodický sk územního samosprávného celku. Vydavatel: Obec Hvozdná, Hlavní 210, 763 10 HVOZDNÁ - magazín ze života obce - periodický sk územního samosprávného celku. Vydavatel: Obec Hvozdná, Hlavní 210, 763 10 Hvozdná, IČ: 00283991, www.hvozdna.cz, tel. 577 901 017. Evidenční číslo periodického sku: MK ČR E 20972. Redakční rada: Miroslav Hvozdná, IČ: 00283991, www.hvozdna.cz, tel. 577 901 017. Evidenční číslo periodického sku: MK ČR E 20972. Redakční rada: Miroslav Válek, Oldřich F. Krajíček, Stanislava Bergerová, Zuzana Holíková, Jaromír Javora, Jaromír Štach. Výroba: Trinitas, náklad 460 vý sků. Fo-Válek, Oldřich F. Krajíček, Stanislava Bergerová, Zuzana Holíková, Jaromír Javora, Jaromír Štach. Výroba: Trinitas, náklad 460 vý sků. Fo-to: archiv obce Hvozdná, Pavel Langer - Člověk a víra, Michal Mikláš, Marek Herman, archiv MRS, Trinitas. Neprošlo jazykovou úpravou. to: archiv obce Hvozdná, Pavel Langer - Člověk a víra, Michal Mikláš, Marek Herman, archiv MRS, Trinitas. Neprošlo jazykovou úpravou. Příjem placené inzerce a příspěvků pro další číslo do 11. 6. 2018 na podatelna@hvozdna.czPříjem placené inzerce a příspěvků pro další číslo do 11. 6. 2018 na podatelna@hvozdna.cz

1/2018, březen 2018, č. 83, ročník XXII.Z E Ž I V O T A O B C EMAGAZÍN

HVOZDNÁ

Poslední den roku 1992 se stal i posledním dnem existence Československa. Skončilo československé soužití, které s malým pře-rušením trvalo téměř tři čtvrtiny století. Bez-prostředně následující vznik dvou samostat-ných států byl, při silvestrovských oslavách, provázen slzami radosti i smutku. Po více než dvaceti letech už emoce vychladly. Úva-hy, zda to bylo dobře nebo špatně se teď už

přenesly do kabinetů historiků. Od ledna le-tošního roku žijeme ve dvou oddělených ze-mích již dvacet pět let. Bylo rozdělení vůbec nutné? Mnoho lidí vzájemné vztahy považu-je za stejné, jako před lety a většina se při-klání k tomu, že takto razantní politický krok vedoucí k vytvoření nových republik vlastně vůbec nutný nebyl. Se svými sousedy stále udržujeme nadmíru dobré vztahy a navzájem

se považujeme za národy, které v mnoha ob-lastech života k sobě mají v Evropě nejblíže. Životy mnoha lidí se i nadále protínají a kří-ží jak v oblasti pracovní, tak i v osobním ži-votě. Hlavně asi starší generace se k rozpadu republiky staví celkem negativně a žádný vel-ký přínos ani pro jeden národ v tomto kroku nevidí. V očích mnohých navíc totiž rozdělení oslabilo mezinárodní pozici obou států a při-

neslo pocit ztráty sounáležitosti, která se pro-jevuje například rostoucí jazykovou bariérou. I přesto snad do budoucna máme nakroče-no k tomu, abychom své nadstandardní vzta-hy i nadále udržovali a rozvíjeli. Jen se pros-tě i my starší musíme smířit s tím, že v Česku se i slovenské filmy dabují a na Slovensku se za české pivo platí v eurech…

Stanislava Bergerová

ČESKO SLOVENSKO 25 LET

Františka Havlíková, 75 letJosef Krajča, 70 let

NAROZENÍTobias Hlaváč

Vojtěch HolečekJakub NesvadbaKarolína Háblová Linda ManďákováKristián ŠenkyříkThea Kvapilová

VZPOMÍNKAKarla Bašátková, 84 let

Stanislav Červenka, 83 letJan Hlaváč, 89 let

Anna Šenkyříková, 70 let

BŘEZEN 201829. 3. ZELENÝ ČTVRTEK, mše svatá, kostel Všech svatých Hvozdná, 16 h30. 3. VELKÝ PÁTEK, velkopáteční obřady, kostel Všech svatých Hvozdná, 16 h30. 3. VYCHÁZKA NA SVATÝ HOSTÝN,zve Valašský názor 31. 3. BÍLÁ SOBOTA, velikonoční vigillie, kostel Všech svatých Hvozdná, 19 h

DUBEN 20181. 4. VELIKONOČNÍ NEDĚLE, mše svatá,kostel Všech svatých Hvozdná, 8 h6. 4. KORUNA HIMALÁJE, přednáška horolezce Radka Jaroše, KDO Hvozdná, 18 h, srdečně zvou Parťáci13. 4. 26. POUŤ MUŽŮ, kostel Panny Marie Karmelské v Dolní Lhotě, mše svatá v 17.30, návštěva minipivovaru Hrádek ve Slavičíně, odjezd autobusu v 15.30 z Osmeku27. 4. PÁLENÍ ČARODĚJNIC, jen za příznivého počasí, hřiště SK Hvozdná, zve Sdružení rodičů při ZŠ a MŠ Hvozdná

KVĚTEN 20185. 5. XXVIII. HVOZDENSKÝ SALON, výstava OTEC A SYN - Jaroslav a Filip Mar nkovi, kresby, vernisáž v 15 h, půdní vestavba OÚ Hvozdná otevřeno: 6. - 8. 5. od 9 do 17 h, zve Valašský názor a Obec Hvozdná8. 5. VYCHÁZKA DO ZOO LEŠNÁ, zve Valašský názor12. - 20. 5. HVOZDENSKÝ MĚŠEC PLNÝPOHÁDEK, srdečně zve KDO Hvozdná

ČERVEN 20182.- 4. 6. PLENÉR V RAJNOCHOVICÍCH,zve Valašský názor3. 6. SLAVNOST BOŽÍHO TĚLA, mše svatáv kostele Všech svatých Hvozdná a průvodk oltářům v okolí kostela, 8 h9. 6. DĚTSKÝ DEN A HVOZDENSKÉ SETKÁVÁNÍ,hřiště na Osmeku, zve kulturní komise a zastu-pitelstvo Obce Hvozdná22. 6. UKONČENÍ ŠKOLNÍHO ROKU 2017/2018 - TALENTMÁNIE, pasování budoucích prvňáčků, hřiště na Osmeku, v 15.30

JAK

TO V

IDÍM

JÁ

22 23MAGAZÍN HVOZDNÁ 1 | 2018

SY

MB

OLY

PR

O Ž

IVO

T

SMYSL BOLESTI A UTRPENÍDenně se potkáváme s obrazy a objekty, hudbou a slovem, které jsou naplněny symboly. Byly vytvořeny proto, aby nás civilizačně formova-ly a pomáhaly k prožití plnohodnotného života.Jakmile však přestáváme skrytým významům rozumět, ztrácíme nejen část své identity, ale přicházíme také o důležité poznatky, které nashromáždili naši předkové pro náš užitek.

Sedmibolestná Panna Maria na OsmekuPolychromovaná lidová řezba z lipového dřeva v kapličce u bývalého hřbitova zobrazu-je matku v nejbolestnější chvíli života. Plnost bolesti ze zdánlivě zbytečné násilné smrti vlastního syna vyjad-řuje symbolických sedm mečů zabodnu-tých do srdce.Kolik hvozdenských a ostratských rodičů čerpalo sílu u tohoto symbolu, který již více než 200 let připomíná, že ani tragika životního údělu, symbolizovaného červe-nou barvou šatu, se nikdy nesmí propadnout do hříš-né beznaděje, zoufalství a rezignace, protože víra doufá v naději na pokračování života v jiné dimenzi.V tragickém námětu vypovídají královské symboly mod-rého nebeského pláště a ozdobných korun na hlavách o vítězství naděje nad beznadějí, života nad smrtí, lás-ky nad nenávistí a násilím.Je jen na nás, kolik umíme z bohaté symboliky vytěžit bohatství a pomoci pro vlastní život!