Každá inovace nebo záměna komponentymusí mít jako integrální součástsamostatný proces řízení bezpečnosti

Magazín českého průmyslu, obchodu, dopravy a stavebnictví

42018

Ročník 17

V tomto čísle se představují:

Paní ministryně, rok 2018 se chýlí kekonci, což dává možnost prvních bilancíhospodaření státu. Jste spokojena s vý-sledky nebo mohly být ještě lepší?

Ekonomika zažívá dobré časy a i veřejnéfinance jsou ve zdravé kondici. Vládní sek-tor jako celek hospodaří s přebytkema státní dluh je nízký a stabilizovaný, cožnás řadí mezi nejlépe hospodařící zeměEU. To ostatně oceňují i renomované ratin-gové agentury, které opakovaně naši zemiudělují vynikající hodnocení a řadí naše ve-řejné finance mezi evropskou špičku. Co setýče státního rozpočtu, stále počítámes tím, že na konci bude výsledek výraznělepší než plánovaný deficit. Oproti minu-losti více investujeme a také se zlepšujemev čerpání peněz na společné programy EUa ČR. V rozpočtu na letošní rok jsme na -plánovali investice v celkové výši90,12 mld. Kč. A ačkoliv ještě není rok zanámi, tento plán jsme překonali – výdajena investice už přesáhly 102 mld. Kč! Bezinvestic do infrastruktury, životního pro-středí nebo zemědělství se totiž naše zeměneobejde.

Kritikové současné vládě vytýkají, že je pří-liš rozhazovačná. Souhlasíte s tímto názo-rem?

Vláda investuje do budoucnosti Českérepubliky. V příštím roce počítáme s vý-znamným zvýšením životní úrovně seni-orů, budeme rekordně investovat a vícepeněz půjde i na školství, vědu a výzkumnebo na sport. Od 1. ledna 2019 chystámerekordní zvýšení důchodů o více než900 Kč, přičemž důchodcům starších 85 letse penze zvýší o dalších 1 000 Kč. Celkovéinvestice pro rok 2019 jsou rozpočtoványve výši 122 mld. Kč, což je o 31,9 mld. Kčvíce než v roce 2018. K meziročnímu ná-růstu dochází zejména u investic, které jsoufinancovány z domácích zdrojů, a too 21,7 mld. Kč na úroveň 79,4 mld. Kč. Vý-daje na platy zaměstnanců placených zestátního rozpočtu vzrostou o 29,82 mld. Kč,na celkových 282 mld. Kč. Pokud jdeo objem prostředků na platy v oblasti regio -nálního školství, dojde k jeho navýšeníu pedagogů o 15 % a nepedagogickýchpracovníků o 10 %. U ostatních pracovníkůse nejvyšší procentuální nárůst bude týkat

civilních zaměstnanců státních zastupitel-ství (15,9 %) a soudů (13,9 %). Cílem je, abyprůměrný měsíční plat těchto zaměstnancůdosáhl hranice 30 000 Kč. Tarifní platyostatních zaměstnanců placených ze stát-ního rozpočtu vzrostou o 5 %. Státní rozpo-čet na příští rok rovněž počítá s posílenímvýdajů na sociální služby nebo sociálně-právní ochranu dětí. Jako první vláda takéřešíme ve velkém problém „mrtvých duší“ve státní sféře, celkem po Novém roce za-nikne 1300 přebytečných míst a státní kasaušetří 3,4 mld. Kč. Ve státním rozpočtumyslíme nejen na potřebné občany, ale i nabudoucí generace.

Ekonomice se daří, nemělo by v takovémpřípadě být hospodaření vyrovnané?

Ono to hospodaření vyrovnané, respek-tive přebytkové již je. Nelze se přece dívatsamostatně na jeden subjekt, tedy státnírozpočet, a dělat závěry, že hospodařímedobře nebo špatně. Státní rozpočet posílápoměrně značné sumy prostředků do ji-ných rozpočtů – zdravotních pojišťoven,krajů, obcí atd. I přesto, v roce 2016 měl

34I2018

Bez investic do infrastruktury, životního prostředí nebo zemědělství se naše země neobejde,

řekla CzechIndustry Alena Schillerová, ministryně financí

>

státní rozpočet výrazně přebytkové plnění,minulý rok téměř vyrovnané a letos očeká-váme podobný výsledek. Celé veřejné roz-počty, nebo lépe řečeno sektor vládníchinstitucí, dosáhly v těchto letech přebytků(+0,7 % HDP resp. +1,5 % HDP), které vždyznamenaly posun laťky o něco výše, vždyse jednalo o dosud nejlepší výsledek v his-torii ČR. Letos očekáváme přebytek sektoruvládních institucí ve výši 1,6 % HDP. Sou-hlasím však, že to neznamená, že se nemu-síme pokoušet být ještě lepší. Koneckonců,prosadila jsem na rok 2019 o 10 mld. Kčnižší rozpočtovaný schodek, než jak stano-voval na příští rok střednědobý výhled.Osobně bych byla ráda, kdybychomv tomto trendu dále pokračovali, dovolí-lito hospodářská a politická situace.

Schodkové hospodaření se tedy očekávái v roce 2019 přesto, že se nacházímev době ekonomického růstu. Není to příliš„riskantní“ z pohledu budoucího vývoje?

Celkové hospodaření sektoru vládníchinstitucí očekáváme v roce 2019 přebyt-kové kolem 1 % HDP. Státní rozpočet napříští rok sice počítá s deficitem ve výši 40miliard (0,7 % HDP), nicméně je třeba mítna paměti, že rozpočet na konci roku zpra-vidla končí s lepším výsledkem. A i kdyžekonomika roste, měli bychom dále pokra-čovat v budování infrastruktury, investovatdo kvalitního školství a výzkumu, který při-náší hmatatelné výsledky apod. Věřím, žetento druh investic přinese České republicenejvětší přínos.

Řada i uznávaných ekonomů hovoří o tom,že se blíží doba nižšího hospodářskéhorůstu. Uvažujete o této alternativě ve vý-hledu do příštích let?

Podle makroekonomické predikce odha-duje Ministerstvo financí růst reálnéhoHDP pro letošní rok ve výši 3,0 %. V příštímroce pak počítáme s růstem 2,9 %. Predikceministerstva financí jsou pravidelně podro-bovány oponentuře ze strany odborné ve-řejnosti a nezávislých institucí. Výbor prorozpočtové prognózy posoudil listopado-vou makroekonomickou predikci včetněodhadu daňových příjmů jako realistickou.Ve střednědobém výhledu neočekávámežádný prud ký ekonomický propad. Dyna-mika hospodářského růstu bude postupněklesat. V ekonomické teorii se tomu říká„soft landing“, neboli měkké přistání.

V jednom rozhovoru jste uvedla, že jstekonzervativní ministr financí a musíte sestarat o zdravé finance. Můžete to vícespecifikovat?

Jako ministryně financí musím při sesta-vování rozpočtu vycházet ze dvou základ-ních kritérií. Jedna stránka je příjmová,druhá stránka je výdajová. Na té příjmovése musím chovat maximálně obezřetně. Toznamená, když nastavujeme výši předpo-kládaných příjmů, tak vycházíme z konzer-vativní prognózy. Naopak požadavky na vý-dajové straně ze všech kapitol jsou ne-zřídka maximální. A v rámci toho musí mi-nistr financí vybalancovat priority tétovlády a ty byly jasně dané. A toto všechnovedlo k tomu, že jsem předložila deficitnírozpočet ve výši 40 miliard, což představuje

0,7 % HDP. Chtěla bych zdůraznit, že naševeřejné finance jsou absolutně zdravé.Jsou v třetím nejvyšším přebytku v rámciEvropské unie, dluh je čtvrtý nejnižší a to jeto podstatné.

Schodkové hospodaření znamená vyššístátní dluh. Přitom, když se podíváme najeho vývoj, který je zveřejněn na stránkáchvašeho ministerstva, tak jeho výše od roku2015 klesá. Není to proti logice věci?

Předně je potřeba uvést, že schodkovýstátní rozpočet automaticky neznamenánárůst státního dluhu. Státní rozpočet v po-sledních letech končil s mnohem lepšímvýsledkem, než byl původně schválen.V roce 2017 hospodařil stát s deficitem vevýši 6,2 miliardy korun, přičemž rozpočetbyl schválen se schodkem ve výši 60 mili-ard. V roce 2016 byla konečná bilance stát-ního rozpočtu dokonce v přebytku ve výši61 miliard. Státní dluh je vskutku stabilizo-vaný a dlouhodobě klesá. Ke konci letoš-ního roku očekáváme další pokles relativnívýše státního dluhu na úroveň 31,3 %, cožje v porovnání s rokem 2013 pokleso 9,8 procentního bodu. Ministerstvo fi-nancí od roku 2014 aktivně zapojuje dispo-nibilní prostředky státní pokladny do krát-kodobého pokrývání výpůjční potřebystátu. Tento způsob řízení a financovánístátního dluhu je v souladu s dlouhodo-bým záměrem v oblasti řízení státníhodluhu a řízení likvidity státní pokladny, tj.centralizace veřejných prostředků.

Řada podnikatelů se nejednou vyslovilav tom duchu, že ministerstvo práce a soci-álních věcí, obrazně řečeno, příliš tlačí napilu, což jim komplikuje život výší daňo-vého zatížení. Nezaděláváme si tak naproblém nižší konkurenceschopnostivzhledem k růstu nákladů?

Drobní živnostníci a podnikatelé jsou při-rozeným pilířem každé ekonomiky. Našímdlouhodobým cílem je snížení jejich da-

ňové zátěže a administrativních nákladů.Co se týče návrhů z dílny Ministerstvapráce a sociálních věcí, tak všeobecně jeznámo, že tyto návrhy důkladně posuzu-jeme. Také o nich rovněž jednáme na tri-partitě, kde často bývají terčem kritiky pod-nikatelských a zaměstnavatelských svazů.Mou prioritou č. 1 je zjednodušování danía všeho, co s touto nepříjemnou povinnostísouvisí. Přestože spuštění těch největšíchprojektů, jako je on-line finanční úřad, je te-prve před námi, daří se nám daňovou ad-ministrativu snižovat již nyní. Podle nejno-vější zveřejněné studie Světové banky po-klesl počet hodin, které musí podnikatelstrávit plněním svých daňových povin-ností, mezi roky 2016 a 2017 rovnouo 6 hodin. Těší mě, že pozitivní efekty krokůjako postupná elektronizace či zjednodušo-vání daňových formulářů, převýšily efektydílčího zvýšení administrativy v důsledkukontrolního hlášení. Přestože nás aktuálníumístění řadí do nejlepší čtvrtiny z hodno-cených zemí, zůstává zjednodušování da-ňového systému mou jednoznačnou priori-tou a zásadní snížení administrativy teprveočekáváme, a to v souvislosti s realizacíprojektu MOJE Daně. Usilovně na něm pra-cujeme a spustíme ho v roce 2020.

Ministerstvo financí navrhuje v příštímroce změny v kontrolním hlášení a zvý-šení výdajových paušálů, což má přispětk snížení daňového zatížení malých pod-nikatelů. Lze to chápat jako pomocnouruku v jejich dalším rozvoji?

Ministerstvo financí podporuje zvýšenílimitu výdajových paušálů pro podnika-tele, a to na dvojnásobek současnéhostavu. Zatímco v současnosti podnikatelése zdanitelným příjmem nad 1 mil. Kčmusí uplatňovat své výdaje dokládánímjejich skutečné výše, nově se limit promožnost uplatnění paušálních výdajůzvýší na 2 mil. Kč. Velikost uplatnitelnýchpaušálů v rozmezí 40 % - 80 % dle jednot-

44I2018

>

Bez investic do infrastruktury, životního prostředí nebo zemědělství se naše země neobejde...

livých profesí by měla zůstat nezměněná,jejich maximální limity se tak s ohledemna zvýšení paušálů zdvojnásobí. Minister-stvo financí navrhuje změny v kontrolnímhlášení, které uleví poplatníkům. Finančníspráva bude mít 6 měsíců na vydání pla-tebního výměru při zjištění porušení po-vinnosti, v opačném případě podnikatelnebude muset zaplatit pokutu správcidaně. Toto ustanovení se bude vztahovattaké na povinnost platit pokutu vznikloupřede dnem nabytí účinnosti tohoto zá-kona.

S tím souvisí uskutečnění zbývající fázeelektronické evidence tržeb. Kdy byk tomu mělo dojít?

Novela zákona o evidenci tržeb upra-vuje náběh 3. a 4. fáze evidence tržeb.Podnikatelé, kteří spadají do těchto fází,začnou evidovat společně v jedné vlně,která bude spuštěna šest měsíců po plat-nosti zákona. Novela také přináší nejmen-ším podnikatelům možnost evidovat svétržby off-line a významným způsobemsnižuje DPH na vodné, stočné a stravovacíi odborné služby. Novela je i nadále v Pos-lanecké sněmovně, přičemž návrh novelyzákona byl Sněmovně předložen k projed-nání již 13. června. Skutečnost, že je no-vela zákona doposud v 1. čtení tak nenídůsledkem nečinnosti Ministerstva fi-nancí. Účinnost zákona je prvním dnemsedmého kalendářního měsíce po vyhlá-šení zákona ve sbírce zákonů. V tuto chvílisi netroufnu úplně odhadnout, kdy tobude.

V sousedním Německu, stejně jakov řadě dalších zemí, je EET naprostou sa-mozřejmostí a nikomu nevadí. Podnika-tel, který by podváděl, ztrácí okam žitěv očích veřejnosti kredit serióznosti.V čem je podle Vás hlavní příčina nechu-tenství k jejímu plnému zavedení u nás?

Nemyslím si, že by tu vůči EET pano-valo nechutenství. Je pravda, že je to stálevysoce zpolitizované a živé téma, které po-užívají politici pouze ke svému zviditel-nění. Ze strany veřejnosti má EET čím dálvětší podporu veřejnosti. Podle sociolo-gických průzkumů, které zjišťovaly názoryveřejnosti na evidenci tržeb, je opatřenídlouhodobě podporováno dvoutřetinovouvětšinou občanů – 68 % dotázaných ji po-važuje za pozitivní opatření. EET je rovněžpodporováno všemi významnými podni-katelskými a profesními asociacemi, kterépřímo zastupují více než 300 tisíc podnika-telů aktivně působících v České republice.

Paní ministryně, na závěr bych se chtělzeptat, co považujete za hlavní úspěch,kterého ministerstvo dosáhlo pod Vašímvedením, naopak co se nepovedlo, s kte-rými hlavními problémy se potýkáte a cobyste chtěla změnit v příštích letech?

Ministerstvo financí v letošním roceúspěšně hájilo zájmy České republiky přisoudních sporech a mezinárodních arbi-trážích. V soudních sporech dlouhodobědosahujeme úspěšnosti přesahující93 %. Vyhráli jsme například ve sporus investiční společností AKRO, která námmusela navrátit více než 2 miliardy

korun. Za úspěch rovněž považuji ratin-gové hodnocení České republiky, které jenejlepší z postkomunistických zemí.V rámci Evropské unie pak patřímek horní polovině. Agentury oceňují níz-kou úroveň veřejného zadlužení, silnéinstitucionální uspořádání a také rychlýrůst české ekonomiky. Podařilo se námnaplnit priority vlády. Zvýšili jsme platystátních zaměstnanců a prosadili jsmerekordní zvýšení starobních důchodů. Dobudoucna bych si přála, aby finančníspráva měla lepší komunikaci s veřej-ností. Ne vždy se podařilo všechny jejíkroky vysvětlit. V příštím roce chystámedalší opatření, která uleví podnikatelůma drobným živnostníkům. Mojí absolutníprioritou pro mě ale zůstává online fi-nanční úřad, který bych chtěla spustit dodvou let. ■

Foto MFČR

54I2018

JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.

V 80. letech vystudovala právo na Ma-sarykově univerzitě v Brně a v letech1997–2000 zde získala také titul Ph.D.ze správního práva. V roce 1991 na-stoupila jako pracovnice exekučníhoa právního oddělení na Finanční úřadBrno-venkov, kde se po čtyřech letechstala zástupkyní ředitele, jíž byla až doroku 2006. Dalších šest let FÚ vedla.Od roku 2013 pracovala na Finančnímúřadě pro Jihomoravský kraj, o rokpozději se stala ředitelkou Odboruprávního a daňového procesu na Ge-nerálním finančním ředitelství. V le-tech 2016–2017 byla náměstkyní mi-nistra financí ČR pro daně a cla. V pro-sinci 2017 byla jmenována ministrynífinancí ČR.

Mezi takové patří třeba Radlická ra-diála, dostavba vnitřního měst-ského okruhu, nová trasa metra D

a v neposlední řadě vyřešení situacemostů v hlavním městě. Navíc snahou ve-dení Prahy je omezit výstavbu na okrajíchměsta a za ním a soustředit se na výstavbuv širším centru. K tomu přispěje připravo-vaný nový územního plán, který uvolnídalší pozemky v širším centru Prahy k vý-stavbě.

Bude tedy třeba dostat do centra Prahymnoho stavebního materiálu, což můževážným způsobem zhoršit průjezdnostměsta a stav silnic. V tomto ohledu můžebýt velkým pomocníkem beton, a to ten,který je z betonáren v centru města.V současnosti nejvíce používaný stavebnímateriál je možné vyrobit v centru města,velmi blízko od plánovaných staveb.Autodomíchávače s betonem tak urazí jenvelmi krátkou vzdálenost na stavby a mi-

nimálně zahltí dopravní komunikace veměstě.

Pokud se navíc soustředíme na beto-nárny, které jsou u břehu Vltavy, zásobo-vané materiály pro výrobu betonu lodnídopravou, pak může být dopad na do-pravu, silnice a životní prostředí v Prazevýznamně nižší. V centru jsou 2 takovébetonárny: jedna na Rohanském ostrově(obr. 1) a druhá přímo u výjezdu z tuneluBlanka v Troji (obr. 2). Jedná se o beto-

Betonová situace v Praze z hlediska dopravy a ekologie

Poslední roky se v Praze stavební růst nezpomalil. Staví se ve velké míře, a přesto je stále nedostatekbytů. Do budoucna se vedle bytové výstavby a s tím souvisejícím rozvojem občanské vybavenostiplánuje i plno nových a tolik potřebných infrastrukturních projektů.

Obr. 1 Obr. 2

nárny společnosti TBG METROSTAV. Obětyto betonárny přísně dbají na ochranu ži-votního prostředí. Jsou vybaveny nejmo-dernějšími stroji a systémy, které vý-znamně omezují negativní dopad výrobytransportbetonu a malt na okolní pro-středí a podílí se na bezodpadové techno-logii. Již dlouhou řadu let jsou tyto beto-nárny jedničkou na trhu. Svým zákazní-kům dodávají kvalitní výrobky, poraden-ství a směsi vyrobené na míru konkrét-ním potřebám stavby. Špičkový týmtechnologů denně kontroluje a dohlíží navýrobu a kvalitu betonů dodávaných nastavbu. Neustále se pracuje na vývoji no-vých směsí a speciálních betonů. Beto-nárna na Rohanském ostrově minulý rokoslavila 50 let. Za tu dobu zde bylo vyvi-

nuto plno průlomových směsí jako napří-klad samozhutnitelný beton, cementovýlitý potěr s omezeným smrštěním, těžkébetony, barevné betony, betony pro vo-donepropustné konstrukce, ultravysoko-pevnostní transportbetony a v nepo-slední řadě chlazené betony. Tyto beto-nárny dodávaly betony pro ty nejvýznam-nější stavby v Praze: metro, Nové spojení,tunel Mrázovka, Strahovský tunel, OCLetňany, tunel Blanka, Národní technickáknihovna, Quadrio, Trojský most, rekon-strukce Národního muzea, ÚČOV a plnodalších.

Beton téměř z 80 % tvoří kamenivoa písek. Tyto materiály se do betonárendováží. Pražské betonárny jsou zásobo-vány kamenivem a pískem hlavně z lomů

a pískoven na sever od Prahy. Většinapražských betonáren je zásobována ná-kladními auty, které často musí s nákla-dem projet celou Prahu. Jedinou výjim-kou jsou betonárny Rohanský ostrova Libeň. Obě tyto betonárny mají přístava soustředí se na lodní dopravu kamenivaa písku. Ročně tímto způsobem ušetříměstu desítky tisíc kamionů. Nejen, žejsou volnější komunikace, ale snižuje setím i opotřebení silnic, hluk a množství vý-fukových plynů. Stejným způsobem je ře-šena situace zásobování města betonemi v jiných velkých evropských městech.Například Paříž má betonárnu na řeceSeině, kousek od Eiffelovy věže. Stejnětak je betonárna na řece a v centru městai v Londýně, Bruselu či Curychu. ■

74I2018

Množství uvolněného toxického výfukového plynu oxidu uhelnatého: Porovnání situace, kdy jsou betonárny zásobovány lodní vs. nákladní dopravou.A případ, že by betonárny v centru neexistovaly a autodomíchávače by tak na stavbu v centru ujely z okrajových částí města více kilometrů.

BETONÁRNY NA OKRAJI MĚSTA A SILNIČNÍ DOPRAVA KAMENIVA

Základním problémem zásobování betonáren, které jsou na okrajiměsta, je doprava kameniva. Nejvhodnější pískovny a lomy se nachá-zejí na sever od Prahy. Kamenivo pro betonárny na jižním okraji městase proto dopravuje přes celou Prahu.

Pokud by betonárny v blízkosti centra, u řeky, neexistovaly, znamenáto, že z pohledu zásobování betonáren:– kamiony s kamenivem najedou po Praze o 370 000 km/rok více– o 2/3 oxidu uhelnatého více se vypustí do pražského ovzduší– zvýší se zatížení občanů hlukem od projíždějících kamionů– zvýší se opotřebení silnic ve městě (naložený kamion váží cca 40 tun)– zhorší se průjezdnost hlavních pražských ulic (denně až 50 kamionů)

Dalším problémem je rozvoz čerstvého betonu po městě. Pokud by be-tonárny nebyly uprostřed města, ale byly jen na okraji, znamená to, že:– automixy s betonem najedou po městě o 200 000 km/rok více– významně se zvýší emise oxidu uhelnatého– zvýší se opotřebení silnic (naložený automix váží cca 32 tun)– zhorší se průjezdnost pražských ulic

BETONÁRNY V CENTRU MĚSTAA LODNÍ DOPRAVA KAMENIVA

Přínos betonáren uprostřed Prahy pro lepší životní podmínky ve městěspočívá ve dvou hlavních skutečnostech:– kamenivo pro výrobu se do betonárny dopravuje lodí– automixy ujedou kratší vzdálenosti při dopravě betonu z betonárny

na stavbu

Kamenivo se dopravuje lodí:– 370 000 tun kameniva ročně dopraví nákladní lodě

– 1 loď = 33 nákladních kamionů– o 2/3 méně emisí oxidu uhelnatého (CO) oproti kamionové

dopravě– méně hluku– menší opotřebení silnic– lepší průjezdnost pražských ulic

Automixy ujedou kratší vzdálenosti:– celkově o 200 000 km ročně méně– snížení emisí oxidu uhelnatého až o 40 % oproti dopravě z okraje

města– menší opotřebení silnic– lepší průjezdnost pražskými ulicemi

První ocelárna na Ostravsku byla uvedenado provozu v roce 1866. Od té doby se zdezkujňuje surové želeno. Největším zpraco-vatelem oceli v České republice je v sou-časnosti ArcelorMittal Ostrava, a.s. Před-stavte nám ji, prosím, v krátkosti.

Ostravská huť je předním výrobcemoceli v České republice. Jako jedna ze dvouspolečností v ČR zahrnuje celý výrobní ře-tězec od výroby koksu až po válcování oce-lových výrobků. V našem portfoliu jsouválcované dlouhé výrobky, válcovaný drát,bezešvé a spirálově svařované trubky, vál-cované ploché výrobky a nelze nezmínitani důlní výztuže a silniční svodidla. Ročněvyrobíme více než dva miliony tun oceli,kterou kromě domácího trhu dodáváme dovíce než 40 zemí světa. Patříme k nejvý-znamnějším zaměstnavatelům v Morav-skoslezském kraji, když spolu s dceřinýmispolečnostmi zaměstnáváme 6500 lidí.

Realizujete celý cyklus výroby, jak jsteuvedl, tedy od dodávky železné rudy a pa-liva až po finální výrobky. Řekněte námo něm více.

Celý proces začíná na seřadišti vagonův nádraží Bartovice, jednotlivé vagonys materiálem jsou řazeny podle potřeby

výroby a odváženy na výklopníky. Vyklo-pený materiál putuje po dopravníkovýchpásech k dalšímu zpracování. Z černéhouhlí se v koksovně vyrábí koks, který sloužíjako redukční činitel ve vysoké peci. Že-lezná ruda se smíchá s dalšími přísadamia je uložena na tzv. homogenizační hro-madu, odkud se po několika týdnech ode-bírá a vytváří se z ní aglomerát, zjednodu-

šeně řečeno jde o spečenou železnou rudu,která vzniká přeměnou sypkého materiáluna kamenitou a hrudkovou substanci.Aglomerát s koksem a struskotvornýmipřísadami vstupuje do redukčního procesuve vysoké peci. Výstupem je surové že-lezo, které vytéká z nístěje při odpichu a jeuchováno v pojízdných mísičích, které jejpřeváží k dalšímu zpracování v ocelárně.Zde se snižováním uhlíku a přidáváním le-govacích směsí vytváří ze surového železaocel. Hotová ocel se pak v zařízení plynu-lého odlévání přeměňuje na sochory nebobramy, což jsou polotovary, které se pakpoužívají v dalším procesu válcování. Veválcovnách se tyto polotovary znovu na-hřejí na vysokou teplotu a pak se na válco-vací trati vyrábějí požadované výrobky.V ostravské huti máme válcovnu drátu,válcovnu hrubých profilů, válcovnu střed-ních a jemných profilů, pásovou válcovnua rourovnu, která vyrábí svařované a beze-švé trubky. Dalšími produkty pak jsou sil-niční svodidla, důlní výztuže, které se po-užívají pro důlní díla a tunely, a sléváren-ské a strojírenské výrobky. Všechny tytovýrobky jsou pak logistickými procesy, aťjiž po železnici nebo kamionovou dopra-vou, expedovány k našim zákazníkům.

Celkový přínos zefektivňování procesů, úspory materiálu a energie je řádově v milionech korun,

řekl CzechIndustry Miroslav Hýbl, ředitel závodu automatizace společnosti ArcelorMittal Ostrava

84I2018

Když spojíme automatizaci, digitalizacia úspory energie v jedno, tak nám vyjdeOcel 4.0. Co si pod tím máme představitve firmě jako je vaše?

Jak jsem již zmínil, huť vyrábí ročně při-bližně 2,5 mil tun oceli, to znamená běhemroku přesunovat výrobním závodem vícenež 5 milionů tun materiálu, železné rudy,černého uhlí, koksu, železného šrotu, teku-tého železa, strusky či přesun hotových vý-robků atd. Toto vše vyžaduje obrovskémnožství energie. V určitých fázích výrob-ního procesu se materiál zahřívá na 1500-2000 stupňů Celsia, což je další významnáspotřeba energie. V závěrečné fázi je na vý-robky vyvíjen extrémní tlak během válco-vání, při kterém vznikají požadované pro-fily, což je další energetický spotřebitel.

Digitalizací, plánováním a přesnou zna-lostí o pohybu, přísunu a odsunu materi-álu, se dá ušetřit obrovské množství ener-gie, zjednodušeně řečeno, materiál se po-hybuje plynuleji, nevznikají nedostatky aninadbytky spojené s prostoji nebo dočas-ným skladováním.

Podobně se ve fázích zahřívání materi-álu na tisíce stupňů Celsia uplatňuje digi-talizace a pecní modely. Pecní model do-káže modelovat děj uvnitř pece, který jez principu neměřitelný, lze měřit pouze ne-přímé údaje a veličiny, z nich pak matema-tický model ukazuje, jaký je stav uvnitřpece. Bez této informace by šlo velmi těžkotento proces regulovat a řídit. Plynulá re-gulace má vliv na jakost výstupu, opotře-

bení pece, celkovou efektivitu procesu,a tedy i spotřebu energie.

Při válcování se uplatňuje kombinacevšech přístupů k digitalizaci a automati-zaci, má své důležité místo v plánování, ří-zení jednotlivých válcovacích stolic i celélinky, řízení předehřívání materiálu i orga-nizaci skladu hotových výrobků.

Pokud budeme konkrétní, kterých oblastíse především týká automatizace a digita-lizace? Úspory energie, předpokládám,všech provozů…

Digitalizace a automatizace se prolínávšemi oblastmi našeho podniku. Ať už jdeo automatizaci, plánování nebo řízení vý-roby. Z této oblasti můžeme zmínit např.automatizaci hasicího vozu v koksovně,modernizaci řídicího systému v aglome-raci a vysoké peci, automatizaci měřeníteploty v tandemové peci v ocelárně, on-line sledování pohybu pojízdných mísičů,které převážejí tekuté železo, či automati-zaci výtlačné tyče ve válcovně drátů.

Neméně důležitou oblastí digitalizacea nasazování informačních systémů je ob-last logistických procesů, odsunu hoto-vých výrobků, přísunu vstupního materi-álu. V této oblasti mohu zmínit např. auto-matický vážní systém, který zavádí částeč-nou automatizaci do procesu odsunu ho-tových výrobků. Poslední novinkou je na-sazení tzv. softwarových robotů - roboticprocess automation na automatizaci pod-půrných administrativních procesů.

Tedy i vysokých pecí, kde dnes přispívák efektivitě procesů digitální dvojče…

Na úvod bych si dovolil drobnouopravu. Termín digitální dvojče byl zave-den jako ústřední bod definující, co to je 4.průmyslová revoluce. A i samotný termín„digitální dvojče“ je zpopularizovaným vy-jádřením odbornějšího výrazu „kyberne-ticko-fyzikální systém“. Zjednodušeně,jedná se o softwarový a datový objekt,který jednoznačně reprezentuje nějaký re-álný objekt. Např. skladová položka másvou datovou reprezentaci v informačnímsystému, polotovar, stroj, který bude obrá-bět tento polotovar, všechny tyto objektymohou mít svou reprezentaci v informač-ním systému, nebo obecněji v kybernetic-kém prostoru. Tuto reprezentaci nazývámedigitálním dvojčetem. Digitální dvojčatamohou spolu v kybernetickém prostorukomunikovat a plánovat svůj pohyba oznamovat pak svým reálným předlo-hám co se s nimi má dít. Máme-li tedy vy-sokou pec, lze nazvat model vysoké pecejejím digitálním dvojčetem.

Zůstali jste u jednoho nebo máte dvojčatvíce?

Modelů vysokých pecí existuje mnoho,některé popisují samotný děj, který pro-bíhá uvnitř pece, další mohou předpovídatstupeň opotřebení pece, a tím pomáhat připlánování nutné odstávky a její opravy.Pecní modely ve válcovnách mohou po-moci přesněji měřit teplotu ohřívaného

94I2018

ArcelorMittal Ostrava přidala do svého portfolia další výrobeks vysokou přidanou hodnotou. Nová jakost legované oceli po-může huti zvýšit konkurenceschopnost na mezinárodním trhu.Nová ocel se používá zejména ve strojírenství, například pro vý-robu součástí větrných elektráren.

„Tato nová jakost s vysokým obsahem chromu a niklu je nej-více legovaná ocel, jakou jsme kdy vyrobili. Díky svým mecha-nickým vlastnostem je vhodná zejména pro strojírenství,“ uvedlředitel ocelárny ArcelorMittal Ostrava František Kubiczek.

Na vývoji a zavedení nové oceli do výroby pracovali speci-alisté z výzkumu, ocelárny a laboratoří huti přibližně 6 měsíců.Na materiálových výpočtech se podílela také Vysoká škola báň-ská – Technická univerzita Ostrava. Zkušební výrobu pak huť za-hájila na počátku letošního roku. Od té doby dodala zákazní-kům, kteří ji dále zpracovávají do podoby finálního výrobku, užstovky tun.

Ocel je určena pro výrobu strojních součástí s cementovanýmpovrchem. Po tepelném zpracování dosahují součásti vysoképovrchové tvrdosti, kdežto jejich jádro zůstává houževnaté.Proto je ocel vhodná pro dynamicky namáhané součásti.

„Tuto ocel dodáváme v podobě kruhových sochorů zejménado kováren v Itálii, kde se z ní vykovají speciální ocelové prs-tence o průměru až dvou metrů. Z nich se pak vyrábějí cemen-tovaná ozubená kola, která nacházejí uplatnění především vevětrných elektrárnách,“ vysvětlil Zdeněk Vašek z oddělení pro-deje.

Nový 360tunový jeřáb bude komunikovat s údržbou a sám nahlásí poruchu

V ostravské huti se provádí montáž nového jeřábu v ocelárně.Jeřáb o váze 360 tun bude sloužit k převozu licích pánví. Zaří-zení za 100 milionů korun dodala a na montáži se podílí firmaKrálovopolská.

„Nový jeřáb je náhrada za původní stroj, který se v ocelárněpoužíval od konce 70. let. Bude sloužit k převozu prázdných i te-kutou ocelí naplněných pánví v ocelárně,“ uvedl František Ku-biczek, ředitel ocelárny v ArcelorMittal Ostrava.

Jeřáb do huti jej přivezlo deset kamionů. Je usazen ve výšce20 metrů a jeho montáž prováděl 500tunový kolový jeřáb.Kromě běžných součástí bude vybaven také WIFI stanicí, jejímžprostřednictvím bude schopen odesílat data v reálném časeúdržbě, což ji umožní pohotově reagovat na případné poruchya zkrátit prostoje spojené s opravou. Sloužit začne jeřáb v lednu2019.

„Jeřáb už je na svém místě, ale zbývá ho ještě plně dovybavitveškerou potřebnou elektroinstalací a oživit všechny jehofunkce,“ doplňuje Ivo Merta z oddělení investic.

Kromě nového 360tunového jeřábu slouží v ocelárně ještědalších pět: 330tunový jeřáb, instalovaný v roce 2015, a čtyřistarší 360tunové jeřáby. ■

Ostravská huť zahájila výrobu ušlechtilé oceli pro větrné elektrárny

>

materiálu. Modely se prostě uplatňujívšude tam, kde jsou takové fyzikální pod-mínky, že by se teplotní či jiné čidlo rychlezničilo a přestalo by poskytovat potřebnýúdaj. Tuto veličinu pak na základě jinýchúdajů dává model. V současné doběmáme tři modely, které jsou nasazeny navysokých pecích, tento program dále běžía plánujeme oblast modelů rozšiřovat.

V ocelárně, jak jsem zjistil, máte úsek 13/I,který se zaměřuje na inovace a podporuprocesů. Existují i v dalších závodech, jakfunguje systém uplatňování nových řešenído výroby v rámci celé společnosti?

V naší huti máme centrální organizaci,která se soustřeďuje na zlepšování procesů.Tato skupina byla založena v roce 2015 a zasvou krátkou dobu již ve spolupráci s týmyve výrobě přinesla řadu výsledů. Celkovýpřínos zefektivňování procesů, úspory mate-riálu a energie je řádově v milionech korun.

V letošním roce jsme navíc vytvořili tým,který se zabývá analýzou procesů a jejichzměnou v kontextu automatizace. Je totižnutno si uvědomit, že počítač je stroj, kterýdokáže mnohem rychleji a bez zbytečnýchchyb pracovat s informacemi tak, jako todělá člověk. Pokud však existuje proces,který není optimální a efektivní, pak jehopouhým zautomatizováním tuto neefektiv-nost a neoptimálnost budeme provádětstokrát rychleji. Ještě před samotnouautomatizací je proto vhodné se zamysletnad tím, co děláme, proč to děláme a pročto děláme zrovna takto, komu slouží vý-stup z tohoto procesu a zda se to celémůže dělat jinak a jednodušeji. Teprve paklze celý proces automatizovat.

Nová řešení se vyplatí tehdy, když majíkladný vliv na ekonomiku společnosti, vý-jimkou je ochrana životního prostředí.Jaký je jejich ekonomický efekt v případěArcelorMittal Ostrava?

Jako stěžejní výrobce oceli v České re-publice jsme také zodpovědní za dosaženíco největší efektivity a využívání zdrojů vý-roby a recyklace. Naší snahou je proto přivýrobě co nejméně plýtvat výrobními su-rovinami, ale i materiály sekundárně vzni-kajícími při výrobě. Tím že je opětovně vy-užíváme, šetříme primární zdroje a sou-časně spoříme náklady na nákup novýchsurovin.

A pokud jde o další přínosy?Z hlediska ochrany životního prostředí je

ocel vynikající volbou, je šetrná k život-nímu prostředí a svou snadnou a nekoneč-nou recyklací předčí jiné materiály. Prin-cipy trvale udržitelného rozvoje se zamě-řením na ochranu životního prostředí jsounedílnou součástí všech zpracovatelskýchčinností naší společnosti. Důraz na envi-ronmentální politiku je jedním z hlavníchnástrojů společnosti pro další snižovánínegativních dopadů výrobní činnosti na ži-votní prostředí.

Zlepšovatelského hnutí bylo rozvíjenov první republice například v Baťových zá-vodech, v poúnorové době se stalo sou-částí politiky vládnoucí strany. Po listo-padu 1989 nevymizelo, naopak, dnes se

s ním můžeme setkat v řadě firem a pod-niků. Jak je tomu u vás, přicházejí zaměst-nanci s návrhy jak to či ono zlepšit, zefek-tivnit?

Zlepšovací nápady našich zaměstnancůza posledních 10 let přinesly firmě úsporyve výši více než miliardy korun. V průběhu10 let podali zaměstnanci 1152 zlepšujícíchnávrhů, z nichž 808 bylo přijato jako živo-taschopné inovace. Dosud jsme zrealizo-vali 596 nápadů. U nás dokážeme ocenitdobré nápady, které zlepšují výkonnost na-šeho podniku. Za každý nápad, který je při-jat k realizaci, získávají naši zlepšovateléodpovídající finanční odměnu.

Společnost ArcelorMittal Ostrava je sou-částí moravskoslezské metropole. Stavochrany životního prostředí a odpadovéhospodářství mají bezprostřední vliv naživot obyvatel. Co vše děláte pro to, abyvliv výroby na jejich život byl minimální?

K ochraně životního prostředí přistupu-jeme komplexně – ochranou vod, ochra-nou ovzduší i minimalizací tvorby od-padu. Ve všech těchto oblastech pracu-jeme na tom, aby náš vliv na okolní pro-středí byl na hranici nejnižší možnosti,a to i za cenu investic, které naši konku-renti vynakládat nemusejí. Tvorbu od-padu jsme snížili od roku 2000 o 80 %a spotřebu vody jsme uzavřenými vod-ními okruhy a recirkulací omezili o 90 %.Emise do ovzduší jsme pomocí součas-ných nejlepších technologií snížili o cca70 % více, než nám stanovuje evropská le-gislativa. V tomto ohledu patříme kešpičce mezi integrovanými hutěmi. Jsmesi vědomi složité situace v Moravskoslez-ském kraji, kterou ovlivňují nejen vlastnízdroje, jako jsou doprava, lokální tope-niště a průmysl, ale také přeshraniční pře-nos škodlivin z Polska. Proto jsme našeprovozy ekologizovali více, než vyžadujezákon, abychom dosáhli technologickéhominima, tedy nejnižší možné produkceemisí.

Štěstí přeje připraveným, říká známé pří-sloví, jaké novinky nebo řešení připravu-jete v rámci projektu Ocel 4.0?

V příštích letech chceme dále pokračo-vat v automatizaci výrobního procesu. Bu-deme například pokračovat v automati-zaci zakladače zahájené v roce 2018. Jdeo zařízení, které vytváří hromady železnérudy o objemu několika desítek tisíc tun.Zakladač je ovládán operátorem a našispecialisté nyní pracují na řešení, kdy za-kladač bude pracovat automaticky. Kroměsamotného řešení automatizace pohybuzakladače se musí řešit i širší vztahy a ko-munikace mezi dalšími informačními sy-stémy, např. přesné plánování přísunumateriálu, jak co se týče času, tak druhua kvality. Zakladač pro svou přesnou

funkci potřebuje komunikovat s výklopní-kem vagonů a potažmo s informačním sy-stémem železnic, který „ví“, jaký materiálčeká na nádraží nebo se po kolejích blížík huti.

Další doménou, na kterou se budemesoustředit v příštích letech, je automati-zace administrativních a podpůrných pro-cesů cestou digitalizace, nasazovánímSW robotů. Jinými slovy řečeno, jdeo projekty automatizace pohybu infor-mací.

Jak vidíte budoucnost hutnictví a zpraco-vání oceli v České republice a v rámci Ev-ropy?

Ocel a především zvládnutí procesu zu-šlechťování železa a výroby oceli tvoří dů-ležitý milník ve vývoji naší civilizace. Spo-lečenství, která uměla vyrábět ušlechtilouocel, měla technologický náskok předostatními. V dnešní době již výroba ocelitvoří základ hospodářství každé rozvinu-tější společnosti.

Bez oceli se neobejde infrastruktura,strojírenství, energetika. Ocel se prolínávšemi odvětvími a oblastmi působeníspolečnosti. Z tohoto důvodu je znalostvýroby a výroba samotná strategickouzáležitostí. V České republice a v EU musízůstat zachována její výroba, pokud sichceme udržet schopnost konkurovatzbytku světa. Podle toho by měli političtípředstavitelé ČR i EU k tomuto oboru při-stupovat. ■

104I2018

>

Celkový přínos zefektivňování...

Nedávno jste oznámili, že posunujete hranice

a přinášíte superrychlou logistiku na český

trh. Co to znamená v praxi?

Představili jsme novou službu nazvanouTCS – Time Critical Solutions, která odpovídána požadavky stále se zrychlujícího trhu.Jedná se o nepřetržitou podporu zákazníků,tedy 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Na rozdílod podobných produktů na trhu je náš dispe-čer na telefonu k dispozici 24/7 a je schopenkdykoli odbavit leteckou zásilku nebo zajistitcelní řízení dle potřeb zákazníka. My samijsme již podobný servis poskytovali v silničnípřepravě pod názvem GEFCO-special. Po-zemní přepravu lze ale v superrychlém režimuvyužít maximálně do vzdálenosti 1000 km (zá-leží samozřejmě na infrastruktuře v daném re-gionu), proto jsme v TCS přidali i leteckou do-pravu, díky níž jsme schopni zajistit rychloupřepravu po celém světě.

Co je tím unikem Time Critical Solutions?

Jedinečná je právě ta nejnáročnější část ce-lého servisu, tedy reakce dispečera na poža-davek zákazníka do 30 minut v jakýkoli dena hodinu. K tomu potřebujete samozřejměkvalitního dispečera, ale také portfolio doda-vatelů po celém světě, kteří jsou schopni po-žadavek kdykoli zrealizovat. V praxi je to tak,že zákazník zavolá v sobotu v noci s požadav-kem na urgentní přepravu, dispečer připravínávrhy různých řešení včetně jejich cenya pošle informace zákazníkovi, aby mohl vy-brat vyhovující variantu. Unikum je v tom, žeo víkendu i v nočních hodinách je pro tutoslužbu k dispozici speciálně proškolený le-tecký dispečer, který okamžitě po telefonicképoptávce začíná pracovat na návrhu řešenípřepravy.

Služba na českém trhu funguje bez mála čtvrt

roku. Jaké jsou první zkušenosti? Z kterých

oborů přišly první poptávky na rychlou pře-

pravu a máte už i v této oblasti stálé klienty?

První zkušenosti jsou zajímavé – většinoujde o velmi urgentní zásilky a náš dispečer jetaké tak trochu psychologem, který zákazníka,jemuž hrozí obvykle vysoké penále za nedo-dání zásilky, musí nejprve uklidnit a pak rychlezačít tvořit návrh vhodných řešení. Těch je vevětšině případů několik, ale je důležité situacizklidnit a najít pro zákazníka variantu, kterouopravdu potřebuje. To, že poptává urgentnípřepravu, může být v praxi diametrálně od-lišné a my musíme vzít v potaz všechny jejíaspekty, jako časové možnosti při nakládce,vykládce, druh a objem zboží, čas, kdy je zá-silka připravena k transportu, požadavek nateplotní režim, ale i zabezpečení celního řízenív případě přepravy zásilky do třetích zemí.A samozřejmě požadavek na čas dodání. Te-prve na bázi těchto informací může dispečerzpracovat nabídku.

První poptávky přišly z oblasti, kde mámeopravdu expertní a dlouholeté know-how,z automobilového průmyslu. Realizovali jsme

ale už i rychlé přepravy farmaceutického zbožíve speciálním teplotním režimu a takovouperličkou je třeba dodávka několika kilogramůčerstvých potravin od producenta do luxus-ních restaurací s michelinskou hvězdou.

Jste první pobočkou, která TCS nabízí nepře-

tržitě, nebo existuje na některých trzích již

delší dobu? Na kterých a jak je využívaná?

Česko se zavedením TCS zařadilo do sítěpoboček skupiny GEFCO, které službu posky-tují. Hlavní štáb, tzv. Control Tower, který ko-ordinuje toky, je v Amsterodamu. A právě Ni-zozemsko a Německo spolu s Francií jsou trhys největším objemem realizovaných super-rychlých přeprav. V těchto zemích již dnesfunguje tým cca 15 dispečerů specializujícíchse pouze na TCS.

V tiskové zprávě jste uvedli, že přepravíte ná-

klad bez omezení velikosti či hmotnosti zá-

silky. I takové věci lze nastartovat během 30

minut třeba v sobotu v noci?

Ano. Stejně jako jsou naši dispečeři připra-veni reagovat 24 hodin denně, musí i našipartneři na všech úrovních přepravy a v celémportfoliu nabízených služeb fungovat napro-sto flexibilně. Podle druhu a náročnosti pře-pravy můžeme na návrhu řešení spolupraco-vat i s centrálou pro TCS, Control Toweremv Nizozemsku. Ten díky globálnímu pokrytívýrazně přispívá k celkové rychlosti reakcea nalezení nejvhodnějšího řešení pro kon-krétní případ.

Jak velkou flotilou pro pozemní přepravu dis-

ponujete, abyste byli schopni vždy zajistit

volné kapacity?

Disponujeme nejen vlastní flotilou. K dispo-zici máme také portfolio prověřených part-nerů a dopravců, kteří zajišťují přepravy vý-hradně pro nás. V praxi je to tedy rozsáhlá flo-tila od osobních vozů, až po velké kamiony

pro přepravu nadměrných nákladů a díkytomu, že GEFCO dnes obsluhuje 300 destinacíve 47 zemích na 5 kontinentech, těžíme takéz globální přítomnosti a intenzivní spolupráces ostatními pobočkami sítě.

Jak se slučuje přeprava v režimu TCS s brexi-

tem, pokud dojde ke scénáři tzv. tvrdého bre-

xitu?

Brexit, ať už bude jakýkoliv, superrychloupřepravu neovlivní. Součástí TCS je i možnostnepřetržitého celního řízení s důrazem na do-držení veškerých předpisů a naše podpora jev tomto směru zajištěna. Nejčastějším prob-lémem v podobných případech bývá podpisplné moci k celnímu řízení jednatelem, čik tomu zmocněnou osobou. Ti obvykle nejsouk dispozici o víkendech či v nočních hodinách.Ale situaci se dá jednoduše předejít podpisema zaevidováním plné moci k zastupování pře-dem.

Je-li třeba přepravit nebezpečný náklad nebo

třeba biologický materiál, jak zajistíte v uve-

dených časech nezbytně nutná povolení?

Nejprve je třeba zdůraznit, že tyto speciálníkomodity nelze přepravovat či manipulovats nimi neprofesionálním způsobem. Společ-nost, která je vyrábí či zajišťuje následnou dis-tribuci, musí ze zákona splňovat velmi přísnénormy. Všechna povolení jsou tedy v profesi-onálním prostředí samozřejmostí nezbytnoupro spuštění celé přepravy. Další nezbytnourovinou jsou procesy řízení kvality dle poža-dovaných norem, které umožňují bezproblé-mové procesování samotné přepravy od je-jího zahájení až po finální doručení. A co setýče specifických, např. jednorázových povo-lení k dané přepravě, tak tam opět k návrhukonkrétních řešení využíváme především sy-nergie v rámci naší sítě a lokálního know-hownašeho týmu v konkrétním teritoriu. ■

Foto GEFCO

114I2018

Rychlá přeprava v noci i o víkendu, reakce do 30 minut. Díky Time Critical Solutions žádný problém,řekla CzechIndustry Lucie Svobodová, generální ředitelka divize Forwarding společnosti GEFCO v České republice

Kolonizují nové světy. Zkoumají cizíplanety. Vracejí paraplegikovi chůzi.Už během několika let by tyto čin-

nosti bavorští roboti skutečně mohli zvlá-dat. Potenciál na to Bavorsko má.

„Je to extrémně napínavá doba. Uměláinteligence nám dodala enormní impuls,“říká Alin Olimpiu Albu-Schäffer, ředitel In-

stitutu robotiky a mechatroniky v Němec-

kém středisku pro letectví a kosmonau-

tiku (DLR) v Oberpfaffenhofenu u Mni-chova.

Chodící robot se senzorem vnitřního ucha k udržení rovnováhy

Na prototypovém hřišti šťouchnou vědcido slepého humanoidního robota, kterýstojí na měkké podlahové matraci a těší je,když zůstane stát. To je skutečný průlom.Chodící robot „Toro“ má senzor vnitřníhoucha, který mu poskytuje smysl pro rovno-váhu. V kombinaci s početnými dalšími sen -zory na nohou a na kloubech udržuje Tororovnováhu a reaguje díky pokročilé řídícítechnice, software umělé inteligence a 25zabudovaným motorům citlivě na svéokolí – i bez vizuální zpětné vazby.

Díky takovému pokroku si Albu-Schäfferdocela dobře umí představit, že už za něja-kých deset let si důchodce raději koupí hu-

manoidního robotického komorníka nežnový sportovní vůz. Pokud se lidstvo v dal-ších desetiletích vydá na cestu k Marsu,budou už možná roboti DLR pracovat i navýzkumné základně na rudé planetě. To jsousmělé vize, pro jejichž uskutečnění je třebapodpory politiky, veřejnosti a velkého prů-myslu.

Bavorsko hodlá do roku 2022 vložit do programu digitalizace šest miliard euro

Bavorský ministerský předseda MarkusSöder tento vývoj, jak známo, podporuje.Do roku 2022 chce bavorská vláda na-pumpovat okolo šesti miliard euro do

124I2018

Jak Bavorsko vyvíjí roboty budoucnostiBavorsko je high-tech zemí a jeho stávající infrastruktura moderních technologií je téměřbezkonkurenční v celém světě. Bavorští vědci vyvíjejí prototypy robotů pro kosmické lety i pro domácí péči. Silný zájem projevuje také velký průmysl. Dynamické start-upy obohacujíhospodářství a společnost inovativními nápady.

Projekt „Edan“ – vědkyně z robotického týmu imituje pacienta, který může z invalidního vozíku minimálními svalovými signály pomocí senzoru na kůžiovládat robotické rameno. Foto: FOCUS Online/DLR

Silně pohybově omezená pacientka řídí robotické rameno pomocí senzoru na ruce. Foto: FOCUS Online/DLR

Munich School of Robotics and Machine In-

telligence na Technické univerzitě Mnichov(TUM). Söderovy nejnovější plány ohledněkosmického programu „Bavaria One“ –heslo „Satelit“ – sklízejí na sociálních sítíchale spíše výsměch a pohoršení než nad-šení. Kritici přitom poukazují na problémspolečenské přidané hodnoty těchto inves-tic.

Vědci z DLR jsou ale pevně přesvědčeni,že ji mohou dodat. Albu-Schäffer považujeza „fascinující", že jeho High-End-proto-typy na jedné straně mají kolonizovat Marsa na druhé straně stejné technologiemohou pomáhat lidem na zemi. „Za pár letto bude ve prospěch nás všech,“ vysvět-luje vědec.

Jak mohou roboti v budoucnu pomáhatpečovatelské službě?

V Garmisch-Partenkirchenu vzniká v sou-časnosti robotické centrum zdravotní péče– Healthcare-Robotik-Zentrum. DLR a Ca-ritas úzce spolupracují a testují ve zkušeb-ních provozech, jak mohou asistenční ro-boti podpořit pečovatele.

Těžiště Albu-Schäffera a jeho týmu při-tom spočívá v projektu „Edan“ a v huma-noidním robotovi Justin. Pacienti na inva-lidních vozících řídí robotické rameno po-mocí senzoru na kůži, které reagují na sig-nály zbývající muskulatury.

U lidí a robotů probíhá desetiminutovátréninková fáze, během níž se stroj učí sig-nály pacientů převádět do žádoucích po-hybů.

Lidé s degenerativními onemocněníminebo ochromením tak mají šanci získatzpět část své soběstačnosti. DLR pracujena činnostech jako je natočení a pití vody,otevírání dveří, odkrytí a přikrytí pokrýv-kou. Samostatné výlety do kina a pose-zení u kávy s rodinou a přáteli jsou dalšívizí.

„Silná infrastruktura nás děláv Bavorsku jedinečnými ve světě“

Ochota k akceptaci robotů ve vlastní do-mácnosti činí podle studie jedné ze zdra-votních pojištoven – Techniker Kranken-kasse – v Bavorsku 66 procent. V celémNěmecku 58 procent. Přesto stále panujeskepse. Odpůrci upozorňují, že pacienti připéči potřebují lidskou náklonnost a musejíse ve svém prostředí cítit emocionálnědobře.

„Pacienti, vyžadující péči, chtějí a potře-bují přirozeně také mezilidskou interakci.Nechtějí ale být jinými lidmi umývání a kr-meni. Pokud tyto činnosti s pomocí robotůznovu zvládnou sami, budou šťastni,“ zdů-razňuje Albu-Schäffer.

Pokud budou finančně silné podniky doprojektu investovat, mohlo by být takovéinteligentní robotické rameno pořiditelnéza přibližně 50 000 eur.

Albu-Schäffer také chválí velmi dobrouinfrastrukturu, která je v Bavorsku k dispo-zici.

„Jsou zde vedoucí výzkumná zařízenína robotiku, silné univerzity, velký prů-mysl a spousta dynamických start-upů,“vypočítává přednosti bavorské technické

134I2018

Stavební firmy položí energeticky soběstačné senzory start-upu „Park Here“, které dodávajíinformace o parkování v reálném čase. Foto: FOCUS Online

Auto parkující na místě vybaveném senzory „Park Here“. Foto: FOCUS Online

Zakladatelský tým mnichovského start-upu „Park Here“ (zleva): Jakob Sturm (CIO), Clemens Techmer(CTO) und Felix Harteneck (CEO). Foto: FOCUS Online

programu digitalizace (Programm

Bayern Digital), „aby všechny branže,všechny podniky a celá společnostmohly profitovat z příslibu růstu na bázidigitalizace,“ objasňuje ministr hospo-

dářství Josef Pschierer v deníku FOCUSOnline.

Stovky milionů euro z toho plynou dooborů robotiky, umělé inteligence, mobilitya do nových výzkumných zařízení jako je

>

infrastruktury. Jeho tým profituje ze svi-žných mladých subdodavatelů, kteří nabí-zejí stereokamery, umělou kůži nebo různépohony. „To nás dělá v Bavorsku jedineč-nými ve světě,“ dodává.

Start-up vyvíjel senzory, které na aplikaci (appu) ukazují, která parkovací místa jsou obsazená

Felix Harteneck je ukázkovým příklademúspěšného bavorského startupového pod-nikatele. Ve spolupráci s Clemensem Tech-merem a Jakobem Sturmem se „vyklubal“v roce 2015 z Inovačního a zakladatel-

ského centra podnikání na Technické uni-

verzitě Mnichov (TUM). Trio založilo „ParkHere“. Od té doby se u nich v regálu kupíceny za inovace. I spolková kancléřka An-gela Merkelová už nahlížela do jejich inter-netových stránek.

Start-up se prosadil se senzory pro par-koviště nového typu, které řidičům napří-klad přes aplikaci v mobilním telefonuv reálném čase sdělí, která parkovacímísta ve středu města nebo ve vícepod-lažní garáži jsou obsazená a která jsouještě volná. Energii, potřebnou pro pře-dání této informace, vyrobí aplikace samapři přejezdu senzorů. Tedy žádná elek-trická přípojka, žádná baterie. Efektivnía udržitelný hardware má vydržet 25 letpřejíždění než bude zapotřebí prvníúdržba.

Umělá inteligence pomáhá Hartenec-kovi a jeho kolegům mimo jiné správně vy-třídit enormní množství dat. Park Here dojisté míry i trénuje senzory, aby rozezná-valy, jestli přes ně právě přejelo auto, nebojen dětský kočárek popřípadě kufr na ko-lečkách.

30 až 40 procent vnitroměstskéhoprovozu připadá na vyhledáváníparkoviště

Efektivním a inteligentním obhospodařo-váním parkovacích míst chtějí zakladatelév konečném důsledku také zlepšit život veměstech a snížit emise CO2 o téměř třicetprocent. Přibližně 30 až 40 procent provozuve středu měst totiž připadá na vynervo-vané řidiče, hledající parkoviště. V Mni-chově, Ingolstadtu a ve švýcarském SanktGallenu jsou už senzory „Park-Here“ nain-stalovány. Další zájemci z celé Evropy če-kají ve frontě.

Harteneck už se zabývá i další budouc-ností. Jeho vize: intermodální cestování.„Vnitřní města by měla být bez aut. Místana parkování by měla být redukována veprospěch bydlení a parků,“ míní. Je třebainteligentně naplánovaných záchytnýchbodů typu Park&Ride, na kterých řidičipřesednou do shuttle-busů nebo na kolo,kterými se dále dopraví do vnitřníhoměsta.

Park Here je úspěchem. Po současnérůstové fázi má tento start-up 40 zaměst-nanců. Harteneck si ovšem stěžuje, žejiné slibné mladé podniky v Německu pří-liš často uvíznou v půli cesty. K překonáníprvních kol financování je zapotřebí in-vestorů. A ti se v Německu příliš bojí ri-zika.

„To je výjimečné ve srovnání s jinými spolkovými zeměmi“

Co ale Harteneck nyní v Bavorsku pozo-ruje, jsou především spousty podpůrnýchprogramů pro společné projekty. „Kdoprovádí výzkum společně s více dalšímipodniky, tomu poskytne země Bavorskomnoho prostředků. Především pro umělouinteligenci, chytrou mobilitu a robotiku,“říká. „To je výjimečné ve srovnání s jinýmispolkovými zeměmi.“

Chybějící ochota investorů riskovat trápítaké Albu-Schäffera. „Přechod k maso-vému trhu tady nebýval zvlášť silnou strán-kou,“ stěžuje si. Velké podniky jsou sicevelmi silně zainteresovány na prototypechrobotů, ale nikdo se ještě neodvážil sku-tečně „vyjít z úkrytu“. Velké otevřenéotázky zůstávají také kolem tématu kyber-netické bezpečnosti. Jelikož mají býtvšichni roboti dálkově ovladatelní, existujenebezpečí hackerských útoků.

Než informatici naleznou vhodné řešení,zkoušejí Albu-Schäffer a jeho tým pomocístále delších fází zkušebního provozu s uži-vateli a odborníky na domácí péči a takéstálým zvyšováním mnohostrannostifunkcí roboty zatraktivnit.

Zanedlouho budou snad prototypy takdobré, že do nich nějaký podnik investujemiliardy a dá se do jejich výroby. A pakopanují bavorští roboti „vyrobení v Oberp-faffenhofenu“ planetu Mars i německé do-mácnosti.

Článek „Wie Bayerns High-Tech-Schmi-

ede Roboter der Zukunft baut“ byl publi-kován 5.října na FOCUS Online v rámcisérie článků před volbami do bavorskéhozemského sněmu. Autorem je SebastianLang. ■

Přeložil a upravil

Zdeněk Fajkus, Mnichov

144I2018

Humanoidní chodící robot „Toro“ nachází nyní uplatnění hlavně v průmyslu. Je zajímavý pro podnikyjako je Airbus, protože díky svým nohám, může překračovat i překážky a svýma rukama se dostanei do těžko přístupných míst. Foto: FOCUS Online/DLR

Humanoidní robot „Rollin' Justin“ by se mohl uplatnit na Marsu a pomoci tam při výstavbě a údržbězákladen. Astronauti jej mohou řídit z kosmické lodi. Robot na bázi stejné technologie by mohlpomáhat i v domácnostech. Foto: FOCUS Online/DLR

>

Jak Bavorsko vyvíjí roboty budoucnosti

154I2018

Podle průzkumu americké společnostiBsquare v současnosti 86 procentprůmyslových firem zavádí technolo-

gie spojené s takzvaným internetem věcí.V případě tohoto odvětví to znamenápředevším připojení jednotlivých zařízeník internetu a jejich vzájemnou spolupráci.Podobná situace je i v tuzemsku, jak uvádíexperti zabývající se robotikou. „Jasnýmtrendem je napojování výrobních strojů,čidel nebo transportních vozíků na internetči internet věcí. V návaznosti na to sílítrend k systémové integraci skupiny strojůči výrobní linky s využitím informatickýchnástrojů, sběr rozsáhlých souborů dat i po-stupná snaha o jejich zpracování meto-dami umělé inteligence,“ říká vědecký ře-ditel Českého institutu robotiky a informa-tiky Vladimír Mařík.

Napojení výroby na internet se týkánejen nadnárodních průmyslových společ-ností, ale také firem, které v Česku majídlouholetou tradici. Jednou z nich je i stro-jírenský koncern ZKL. „Aktuálně mámeveš kerá zpětná hlášení z výroby online,z hlediska toku materiálu jsou tedy strojena internet napojeny ze sta procent. Pracu-jeme ještě na online hlášeních z oblasti zá-znamů kvality. Tam jsme zatím ve fázi tes-tování, na internet je tedy napojeno 30 pro-cent strojů,“ uvedl výkonný ředitel kon-cernu Jiří Prášil mladší. Podle výkonnéhočlena představenstva Česko-německé ob-chodní a průmyslové komory BernardaBauera je české tempo inovací spojenýchs Průmyslem 4.0 velmi vysoké. „Proto simyslím, že tak do deseti let zde můžemepočítat s velmi pokročilou úrovní digitál-ního propojení,“ doplnil.

Modernizace podprůměrnéinfrastruktury

Odlišný pohled na tuto problematiku mávšak Svaz průmyslu a dopravy ČR. Stav di-gitálních sítí, které jsou pro internet věcív průmyslových firmách klíčové, je podleněj v tuzemsku značně zanedbaný. Vycházípřitom z letos zveřejněného indexu DESI,kde Česko dosahovalo v oblasti konektivitypodprůměrného skóre a řadilo se až na 16.místo v zemích EU. V oblasti sítí vysoko-rychlostního internetu NGA to pak bylo až20. místo. Lepšího výsledku přitom do-sáhly i země jako Maďarsko či Malta.„V tom vidíme jeden z největších úkolů prostát. Musí co nejrychleji napravit již několiklet zanedbávaný stav v rozvoji datovýchsítí veřejných i neveřejných. Pokudchceme digitalizovat společnost, která

stále častěji pracuje s velkým objememdat, potřebujeme vysokorychlostní inter-net s maximálním pokrytím jak v domác-nostech, tak i továrnách a kancelářích,“uvedla Milena Jabůrková, viceprezidentkaSvazu průmyslu a dopravy ČR.

Právě nutnost digitalizace nejen ve fir-mách, ale i napříč ve všech domácnostechzmiňuje také vládní dokument s názvemDigitální ekonomika a společnost, který jesoučástí koncepce Digitální Česko. Ta bylasoučasným kabinetem schválena letosv říjnu. V dokumentu se mimo jiné zmiňujedostatečné pokrytí vysokorychlostním pří-stupem k internetu jako klíčový předpokladekonomického růstu ČR. Počítá proto s roz-vojem internetové infrastruktury v souladuse záměry Evropské unie. Podle nich by doroku 2020 měli mít všichni obyvatelé pří-stup k přenosové rychlosti 30 Mbit/s a ales-poň polovina domácností k rychlosti100 Mbit/s. Jako významnou prioritu ozna-čil rozvoj digitální infrastruktury ze stranystátu i předseda představenstva IndustryClusteru 4.0 Tomáš Kubala. „Mělo by doněj být investováno daleko větší množstvífinančních prostředků. Přidat by se samo-zřejmě měly i telekomunikační společnosti,které danou infrastrukturu využívajía budou využívat pro poskytování svýchslužeb,“ uvedl.

Problémy menších obcí

Problém zanedbaného stavu digitálníchsítí však neplatí plošně pro celou repu-bliku. „Situace se plošně liší. V menšíchobcích mají větší nedostatky a moderni-zace digitální infrastruktury tam probíhápomaleji. Často jsou odkázání na pomaléa nestabilní metalické linky,“ uvedl Kubala.

Jeho slova potvrzuje i výkonný ředitel kon-cernu ZKL, který těží z brněnského půso-biště. „Aktuální rychlost internetu nám po-stačuje. Nevidím v tom žádný problém. Lzevšak očekávat, že takový stav nemusí býtve všech průmyslových firmách,“ řekl JiříPrášil mladší. Pokud přitom podle Kubalynení firma součástí větší průmyslové zóny,daleko obtížněji se ji přesvědčuje veřejnýnebo soukromý investor k výstavbě optic-kých kabelů, které už dnes jsou základnínezbytností. „I z tohoto důvodu by se mělylokální firmy spojit a vytvořit tím větší tlakna veřejnou správu, aby se postupovalodaleko rychleji,“ doplnil.

Podle Prášila je přitom při zavádění no-vých technologií nutné zohledňovat nejendigitální vyspělost státu, ale také náročnostnových technologií z hlediska know-how, fi-nancí či času. „Dané projekty musí být velmipečlivě řízeny a nutnou podmínkou je do-hled a zainteresovanost od nejvyššího ma-nagementu. Hlavními překážkami protomůže být jeho malý zájem, finance či lidskýkapitál,“ uvedl. Z pohledu vědeckého ředi-tele Českého institutu robotiky a informatikyVladimíra Maříka se však v jádru zaváděnínových technologií pro Průmysl 4.0 daří,kromě připojování k internetu věcí se totižtaké masivně robotizují a automatizují sklady„To vše jsou střípky, které se přirozenýmzpůsobem skládají v mozaiku postupnétransformace podniků k podnikům moder-ním, fungujícím podle principů Průmyslu4.0. Cesta před nimi je dlouhá, povede za ho-rizont roku 2030, nicméně malé či většíkrůčky směrem k naplnění této ambicióznívize začínají dělat téměř všichni,“ uzavřel. ■

Martin Svoboda

Ilustrační foto redakce

Průmyslové firmy připojují své stroje a výrobu kompletněk internetu, překážkou však může být zastaralá infrastruktura

Nástup Průmyslu 4.0 je v českých firmách v současnosti významně spjat s napojováním na interneta zaváděním takzvaného internetu věcí. Zmiňují to nejen odborníci, ale také zástupci průmyslovýchfirem. Problém však může znamenat současný stav digitálních sítí, které jsou ve srovnání se zeměmiEU pod průměrem. Výrazněji se to přitom dotýká podniků se sídlem mimo velká města. Podle expertůby tuto situaci měl stát řešit jako jednu z hlavních priorit.

Během vaší nedávné cesty do Itálie u pří-ležitosti stého výročí bitvy našich legio -nářů na Doss Altu jste v poměrně rychlémtempu vyběhl v Roveretu ke Zvonu míru.Patří sport k vašim koníčkům, věnujete semu stále ještě aktivně?

Spíš bych řekl, že jsem se věnoval. Odokamžiku, kdy jsem se vrátil do politikya kdy jsem začal pracovat ve státní správě,mi příliš času na mé koníčky nezbývá.A tak spíše těžím z minulosti, kdy jsemměl, samozřejmě přiměřeně věku, po-měrně dobrou fyzickou kondici a pravi-delně jsem si ji udržoval.

Znamená to, že sport patřil dlouhá létak vašim koníčkům?

Určitě.

Právě na té židli, na které nyní sedíte,mnozí z vašich předchůdců poměrně vý-razně přibrali na váze. Nemáte obavy, žeby vás něco podobného mohlo také po-tkat?

Tento trend už na sobě skutečně začí-nám pozorovat. Je to ale samozřejmě o tévnitřní sebekázni. Snad se tomu dokáži po-stavit.

Původní profesi jste policista…Bývalý.

Ano bývalý, prošel jste určitým výcvikema režimem blízkým tomu vojenskému.Představuje to pro vás nyní jistou výhodu?

Každopádně. Nejde jen o to, že jsem bylna vojně a prodělal vojenskou základní pří-pravu, během které jsem se musel naučitovládat zbraně, určitou taktiku a zvládnoutdalší ryze vojenské oblasti. Také běhemdalších etap mé policejní kariéry, kdy jsemsloužil u různých složek, jsem se z této ob-lasti mnohému naučil. Prošel jsem i speci-ální zásahovou jednotkou, kde jsem prodě-lal výsadkový a potápěčský výcvik, střelbuze speciálních zbraní atd. Takže během svékariéry jsem se s těmito záležitostmi setkal.A pokud je nyní mám nějakým způsobemřešit, tak vím, o co se jedná. Je mi jasné,v čem to mají vojáci těžké a s jakými úska-lími se potýkají.

Odlišují se vojáci hodně od policistů?Liší se to spíše podle odborností. Pokud

bych posuzoval speciální služby, tak ta tak-tika je obdobná. Jsou tam shodné prvkytýkající se například střeleb a dalších ob-lastí. Pokud ale bychom srovnávali přísluš-níky jednotek vnitřní bezpečnosti, u nížjsem nějakou dobu také působil, tak tamsamozřejmě určité rozdíly jsou. A to nejenve zbraních, ale i v taktice. Prostě to májiný charakter.

Když jste se po půlroce stráveném v čeleMinisterstva vnitra dozvěděl, že jdete naObranu, jak jste to přijal, byla to pro vásurčitá výzva?

K těmto věcem přistupuji uvážlivě. Nej-spíš to vyplývá z mé dřívější práce krimi-nalisty. Určitou dobu jsem nad rozhodnu-tím, které následovalo, přemýšlel. Uvědo-moval jsem si, že nejsem a v minulostijsem ani nikdy nebyl profesionálním vojá-kem. Na druhou stranu to ale pro mne bylavýzva. Mezi těmito resorty existují určitéprůsečíky. Když jsem od premiéra dostaltuto nabídku, uvažoval jsem také nad tím,jak bych mohl přispět k řešení problémů,se kterými se Ministerstvo obrany potýká.O tom, kde tlačí tento resort pata, jsem sa-mozřejmě věděl. Tyto záležitosti se projed-návaly na vládě.

Na Vnitru jste působil nejen jako ministr,ale i jako náměstek. V čem se resortyVnitra a Obrany podobají a v čem jsou na-opak rozdílné?

To je dobrá otázka. Vidím samozřejměcelou řadu spojitostí, a to z hlediska bez-pečnosti a obrany. Je ale možné najít i ur-čité rozdílnosti. Nejde přitom jen o to, žeMinisterstvo vnitra je větší z hlediska roz-sahu a počtu zaměstnanců. Větší jei agenda, kterou obstarává. Ministerstvo

Akvizice řeším každý den

Koncem června letošního roku se funkce ministra obrany ujal Lubomír Metnar. Od té doby uplynulotéměř půl roku. Redakce časopisu A report ho požádala o určité ohlédnutí a zhodnocení toho, covšechno se podařilo udělat a co nás čeká v nadcházejícím roce 2019.

164I2018

vnitra obsahuje široké spektrum činnostíod bezpečnostních složek, přes legislativu,IT obory, veřejnou správu a další. Je tohotedy poměrně hodně.

Na Ministerstvu obrany toho sice nenítolik, ale po zkušenostech, které jsem zdeza těch několik měsíců získal, musím říci,že ty problémy jsou mnohem složitější, nežbyly na Ministerstvu vnitra.

Bylo pro vás po nástupu do funkce obtížnézorientovat se ve všech oblastech Minis-terstva obrany?

Je to otázka přístupu a určité aktivity.Myslím si, že se mi podařilo do toho po-měrně rychle proniknout. Ze své praxejsem zvyklý hovořit o něčem, případněněco řešit pouze v oblastech, které znám.Moje krédo je, že mnohdy bývá problémv detailu. A právě proto jsem se snažil vždytyto záležitosti zkoumat velice podrobně aždo toho detailu.

Jedním z prvních úkolů, které jste si ponástupu do resortu stanovil, bylo sezná-mit se s útvary a jednotkami naší ar-mády. Jak dalece jste v tomto směru po-kročil?

Některé útvary jsem již navštívil. Jsemv tomto směru poněkud limitovaný časo-vými možnostmi. Nemalý prostor věnu-jeme totiž řešení akvizičního procesu.I v nadcházejícím období v tom ale hodlámpokračovat. S vojáky se setkávám velicerád. Chci vědět, s jakými problémy či ne-dostatky se potýkají jednotlivé specializacea odbornosti. Je to pro mne cenný zdroj in-formací.

Jaké jsou vaše dosavadní zkušenostiv tomto směru, jste spokojený s tím, cojste viděl, anebo se setkáváte s tím, že tyútvary jsou podfinancované?

Určité podfinancování při těchto cestáchvnímám. Ono to zaznívalo i z některých vy-stoupení na nedávném velitelském shro-máždění zaměřeném na vyhodnocení le-tošního roku. Nejčastěji se hovoří o záleži-tostech, které vojáky nejvíce trápí. Jednáse především o balistickou ochranu, ručnízbraně, spojovací prostředky. Nedostatkytohoto materiálu se nám již podařilo vyře-šit. V brzké době by to měli pocítit i vojáci.Existuje ale řada dalších věcí týkajících sevybavení či vojenské techniky, na které sebudeme muset zaměřit. A nejde jen o to.Některé útvary jsou dislokovány v nevyho-vujících objektech. Také na to se budememuset zaměřit.

Resort obrany je spojen s celou řadou za-hraničních cest, se spoustou oficiálníchpolitických a společenských akcí. Ne-odvádí vás právě tohle až příliš od řešenítěch koncepčních otázek?

Nemám takový pocit. Myslím si, že i tytozáležitosti jsou nedílnou součástí práce mi-nistra obrany.

Krátce po vašem nástupu do funkce došlok útokům na české vojáky v Afghánistánua s tím spojeným úmrtím. Jak moc složitébylo pro vás se s tímto vypořádat, sezná-mit s tím blízké mrtvých vojáků a veřej-nost?

Během mé mnohaleté policejní kariéryzahynulo ve službě také několik policistů.Takže jsem něčím podobným v minulostijiž prošel. Na něco takového se ale nikdynedá zvyknout. Musím říct, že období potragických útocích na naše vojáky byloa stále ještě v určitém ohledu je nejtěžšív mém profesním životě. Kromě toho, žedošlo k této tragické události, se člověkmusí účastnit záležitostí, jež jsou s tímspojené a řešit je. Jednalo se napříklado transport ostatků vojáků do České re-publiky a následné smuteční obřady.

V takové chvíli se lze těžko ubránit emo-cím.

Ta událost otevřela určitou diskusi a poža-davky na stažení našich vojáků z tétomise. Jak moc obtížné pro vás bylo s tě-mito oponenty jednat a přesvědčovat jeargumenty?

Něco takového tady v minulosti nikdynebylo. Bylo to poprvé, kdy došlo ke zpo-chybnění branné politiky této země. To promne a nejen pro mne bylo nové. Ani navteřinu jsem ale nezaváhal, bylo mi jasné,že podobné požadavky jsou špatné. Našivojáci samozřejmě přinesli oběť nejcen-nější a položili své životy, ale měnit na zá-kladě toho strategii a náš celkový přístupk zahraničním misím by bylo velmi ne-šťastné. Podobné diskuse určitě nepřispí-vají k dobrému jménu naší zahraniční po-litiky.

Před nedávnem jste osobně navštívil naševojáky v Afghánistánu. Co vás v této sou-vislosti překvapilo, co bylo jiné, než jste sipředstavoval?

Vzhledem k tomu, že jsem byl s toutomisí a s ní souvisejícími vojenskými po-stupy poměrně dobře obeznámen, takmne rozhodně nic negativně nepřekvapilo.Naopak s potěšením jsem sledoval vysoceprofesionální přístup, organizovanost a sa-mozřejmě také velice pozitivní hodnocenínašich vojáků ze všech spojeneckých slo-žek, se kterými jsem v této zemi jednal.S jejich mimořádným renomé jsem se os-tatně setkal i při jednání ministrů obranyv Bruselu.

Podle některých analytiků představují nej-větší hodnotu naší armády lidské zdroje,tedy dobře vycvičení a profesionálně při-pravení vojáci. Vnímáte to také tak?

Samozřejmě, to je jednoznačné. A právěza jejich profesionální přístup a velké na-sazení bych jim chtěl poděkovat.

Jedním z největších problémů armádyjsou akvizice. Myslíte si, že se s touto ob-lastí konečně podaří pohnout dopředu?

Kdybych o tom nebyl přesvědčen, takbych tuto funkci nepřijal. Ze všeho nejdřívejsem se seznámil s touto oblastí a s prob-lémy, které naše postupy komplikují. Věřímtomu, že se mi společně s mými spolupra-covníky podaří tyto problémy překonata že armáda a vojáci konečně budou mítto, co ke své službě potřebují. Modernizacearmády se prostě rozjede a začne běžetv nějakém přijatelném modu.

Během dvou let by mělo dojít k výraz -nému navýšení vojenského rozpočtu. Na-koupit za tak velké finanční objemy efek-tivně a hospodárně zbraňové systémya další potřebný materiál ale bude před-stavovat něco, s čím se naše armáda v po-sledních třiceti letech nesetkala…

Neříkám, že to bude jednoduché. Mu-síme nastavit proces tak, aby se rozeběhlyakvizice. Musíme nejen nakupovat včas,ale také hospodárně. Právě od toho jsmetady. Prakticky denně se o tom bavímea myslím si, že i mí kolegové to pochopili.Pokud by se nám tyto otázky nedařilo řešit

174I2018

Lubomír Metnar se narodil 6. října 1967v Olomouci. Po maturitě a vojenskéslužbě nastoupil k Veřejné bezpeč-nosti. V letech 1992 až 1993 vystudovalVyšší policejní školu Ministerstvavnitra ČR, v letech 1994–1998 absolvo-val bakalářské studium na Ostravskéuniverzitě se specializací na ekono-miku, obchod a služby a v letech 2002až 2004 magisterské studium na Peda-gogické fakultě Ostravské univerzity.Od března 1988 do července 2011 pra-coval jako policejní vyšetřovatel. Mimojiné dělal vedoucího oddělení násilí od-boru obecné kriminality Krajského ře-ditelství policie Moravskoslezskéhokraje. Od tehdejšího ministra vnitra ČRdostal medaili za to, že s týmem vyše-třovatelů dostal před soud pachateležhářského útoku ve Vítkově, při němžbyla těžce popálená malá Natálka. NaPolicejním prezidiu absolvoval kurz„Assessment Centre – posuzovatel“a v USA v Luisianě pod záštitou OSNProtiteroristický kurz „ATAP“ (Antiter-rorism Assistance Program).

V roce 2011 se stal šéfem bezpeč-nosti strojírenského podniku ve Vítko-vicích. V červenci 2013 nastoupil napost prvního náměstka a později ná-městka ministra vnitra. Od prosince2017 do června 2018 působil jako mi-nistr vnitra. Následně nastoupil dofunkce ministra obrany ČR.

>

v nějakém rozumném horizontu, bral bychto jako neúspěch.

Vojáci ale mají přesto pocit, že všechnojde příliš pomalu…

Ano, s tím se občas také setkávám. Na-venek to může vypadat, že se nic neděje,chtěl bych ale všechny ujistit, že celá řadaodborníků, vedení resortu nevyjímaje, vě-nuje obrovské penzum času řešení akvizič-ních problémů. Rozumím tomu, že někteřílidé by si přáli, aby všechno bylo vyřešenoze dne na den. Něco takového ale objek-tivně není možné. Je potřeba si ale uvědo-mit, že celý akviziční proces je již ze svépodstaty poměrně zdlouhavý. Obsahujeřadu administrativních a nebojím se řícibyrokratických aspektů. Je to i složitá pro-cesně právní záležitost. A to nejen z hledis -ka národního práva, ale i evropské legisla-tivy. Z toho vyplývají i určité časové lhůty.Poměrně dlouhou dobu jsem působilv soukromé sféře, tam tyto záležitosti majíjiné postupy a samozřejmě také jiný ča-sový rozměr. Ve státní sféře má ale tentoproces úplně jinou podobu. Znovu opakuji,i když to tak možná nevypadá, akvizicemise zabývám prakticky denně. Napříkladnákup radarů MADR, o jejichž pořízení sev resortu jedná nějakých dvanáct let, vyře-šíme do konce letošního roku.

Ve své funkci jste od června letošníhoroku. Když se za sebou ohlédnete, s čímjste za toho půl roku spokojený a s čím jižméně?

Spokojený jsem s tím, že lidé stále vícevnímají důležitost armády a důvěřují jí.A nespokojený? Představoval bych si, ženěkteré záležitosti půjdou daleko rychleji,že spolupráce v rámci resortu bude inten-zivnější. Právě nízká spolupráce a v někte-rých případech dokonce nekomunikacejsou záležitosti, které se mi příliš nelíbí.Snažím se, aby se tohle změnilo, kolegové

si to uvědomili a vyjeli ze zaběhnutých ko-lejí.

Jaké nejdůležitější úkoly nás čekají v příš-tím roce, s čím se bude muset resort Mi-nisterstva obrany především vypořádat?

V příštím roce nás čeká především fi-nální dotažení největších stěžejních akvizic.Abychom splnili modernizační a rozvojovéprojekty armády, se kterými počítá Kon-cepce výstavby AČR do roku 2025, bu-deme muset nejen v příštím, ale i v tomnásledném roce po té procesní stránce stě-žejní veřejné zakázky dotáhnout do konce.Musíme si zároveň pohlídat naprostoutransparentnost a legislativní čistotu to-hoto procesu. Půjde ale i o to, aby v těchnásledujících letech dodávky byly plynuléa nic je nenarušovalo.

V minulých letech procvičovali vojáci sou-činnosti s příslušníky Policie České repu-bliky a dalšími složkami při krytí hranicev případě exodu migrantů. Je tento úkoli nadále aktuální?

Ano, tento úkol stále platí. Kulminacemigrační vlny končila v roce 2016, kdy tytoúkoly byly prověřeny během několika spo-lečných cvičení. Za ochranu hranic odpo-vídá policie, pokud to nezvládá, pomáhá jíCelní správa. Když ale ani to nestačí, nastu-pují vojáci AČR.

Mezi odbornou veřejností se opakovaněobjevují určité „zaručené“ informace o pří-padném snížení výsluhových náležitostí čijejich zdanění. Je na tom něco pravdy?

Takovéto fámy musím důrazně odmít-nout. Hovořil jsem o těchto zvěstechs premiérem i ministryní financí a chcivšechny ujistit, že o podobném záměru senikdy nejednalo. Něco takového nepři-padá vůbec v úvahu. Žádné otevření zá-kona č. 221 o vojácích z povolání se ne-chystá.

Před nedávnem jste se zúčastnil jednáníministrů obrany zemí V4, které přišlos myšlenkou vytvořit další vlastní bojovouskupinu. Co vás přivedlo k tomuto rozhod-nutí?

Vyplynulo to z dlouhodobé spoluprácezemí V4. Diskutovali jsme otázky vytvářeníbojových skupin Evropské unie a došlijsme k závěru, že je v našich silácha schopnostech postavit každé čtyři rokydo bojové pohotovosti takovouto skupinusloženou výhradně z jednotek armád zemíV4. Myslím si, že jde o velice dobrý projekt,který významně přispívá ke zvýšení obran-ných schopností zemí Visegrádu.

Blíží se konec roku, vánoční svátky, cobyste při této příležitosti vzkázal vojákůma zaměstnanců resortu?

Začal bych s přáním pro vojáky. Chtělbych jim především velmi poděkovat zapráci, kterou odvádějí. Popřát hodně úspě-chů, pevného zdraví a pohodu nejenv práci, ale i v soukromém životě. Jsemtady proto, aby se jejich, v některých pří-padech nepříliš dobrá situace, změnilak lepšímu. Udělám všechno pro to, aby sejejich materiální zabezpečení zlepšilo.V současné době se na ně společnost díváúplně jiným prizmatem, než tomu bylopřed lety. Vojáků si všeobecně váží a stejněsi jich vážím i já.

Rád bych také poděkoval kolegům naMinisterstvu obrany i všem ostatním stát-ním a občanským zaměstnancům za dosa-vadní přístup. V nadcházejícím období jes největší pravděpodobností čeká ještěvětší objem práce než doposud. Ale věřím,že se s tím dokáží vypořádat. K tomu bychjim chtěl popřát do nového roku hodnězdraví a osobní pohody. ■

Text: Vladimír Marek, foto: Autor a Radko Janata,

publikováno se souhlasem redakce

184I2018

Akvizice řeším každý den

>

194I2018

Dvoudenní akce přivedla do Přerova špičkové výzkumníky i odbor-níky z průmyslových firem z oblasti optiky. „Dá se říci, že se Přerovstal na dva dny pomyslným evropským centrem optiky. Zároveň

šlo o jednu z největších akcí, kde uznávaní vědci a zástupci průmyslovýchfirem řešili společné projekty a vzájemně si předávali nejnovější zkuše-nosti z výzkumu,“ říká Vítězslav Moťka, generální ředitel společnosti Me-opta, která pořádala konferenci ve spolupráci s Českým optickým kla-strem.

Právě optický průmysl je úzce navázán na výzkum a vývoj nových tech-nologií i zdokonalování produktů, které jsou často určené pro speciálníaplikace, například pro lékařské, sportovní či vojenské projekty. Napříkladdlouhodobá spolupráce Meopty a ČVUT v Praze v oblasti numerickýchsimulací přináší nové možnosti ve vývoji výrobků. „Díky nim dokážemevelmi rychle a přesně simulovat reálné vlastnosti vyvíjeného výrobku,aniž by jej firma musela pracně a zdlouhavě testovat v praxi. Simulacenám umožní nahlédnout do útrob přístroje, predikovat kritické uzly, na-příklad, zda bude v daném rozsahu teplot fungovat stejně spolehlivěa s požadovanou přesností,“ říká Petr Tichý, výzkumný pracovník univer-zity. Pomocí těchto postupů byl vyvinutý například dalekohled určený donáročných podmínek divoké přírody, mrazu či silného deště. Příznivci bi-atlonu jej mohou vídat v rukách trenérů biatlonistů českého i norskéhotýmu, kteří tak kontrolují přesnost zásahu střelců.

Spolupráce průmyslových firem a výzkumných center fungujei opačně. Meopta například pro Ústav přístrojové techniky AV ČR vyvinulaa vyrobila velmi přesná zrcadla či optické komponenty pro nanometro-logii. A plánují další. „Přemýšlíme o tom, že bychom Meoptu požádalio vyvinutí speciálního rezonátoru, který potřebujeme k vývoji unikátníchiontových kvantových hodin, jež ještě více zpřesní současné měření času.

Přístroj zakoupený v USA bohužel nesplňuje naše požadavky. Podobnýšpičkový přístroj nám Meopta už vyráběla v minulosti, proto jsme pře-svědčeni, že dokáží naše požadavky opět splnit,“ říká Josef Lazar z Ústavupřístrojové techniky AV ČR.

Ne náhodou se takto odborná konference konala v Přerově. Město,a tedy i Meopta, v letošním roce slaví 85 let od založení zdejšího optickéhoprůmyslu. Za tu dobu si místní odborníci vybudovali mezinárodní re-nomé. „Řadíme se mezi high-tech firmy a světovou špičku v oblasti op-tiky. Například v roce 2009 jsme byli teprve druhou firmou na světě, kterázvládla vyvinout a vyrobit speciální optiku pro digitální kina. V současnédobě má polovina projektorů pro digitální projekci ve světě ,optické srdce'z přerovské Meopty,“ doplňuje Moťka. Aktuálně firma patentovala uni-kátní technologii tenkých vrstev na optice, kdy záměrný kříž puškohledupomůže střelci odhalit zvěř v nepřehledném terénu. Firma realizuje řaduvýzkumných projektů pro vojenské a průmyslové účely včetně kosmic-kých technologií, které následně uplatňuje v běžné komerční sféře.

Unikátní technologií se může pyšnit také Akademie věd. V Ústavu pří-strojové techniky jako jediní na světě připravují pro světové metrologickélaboratoře speciální kyvety. Účastníci konference si za dva dny vyslechli22 přednášek od výzkumných pracovišť i průmyslových firem Meopta,Hella Autotechnik, Crytur, Preciosa, Toptec, Pramacom. Odborná konfe-rence se konala pod záštitou Českého optického klastru. ■

Meopta patří k high-tech firám v oblasti optiky

Vývoj optických hodin, které otevírají cestu k dalšímu zpřesnění času, nejnovější laserovétechnologie či vývoj světel do automobilů, která zajistí větší bezpečnost cestujících i chodců. I tatotémata byla k slyšení na konferenci Česká optika 2018, která se konala první říjnový týden v Přerově.

Ryze českou AURU se sídlem v Brně,která zakrátko oslaví 30 let svého trvání,založil se svými spolupracovníky brněn-

ský rodák Jan Engelsmann. Po rozdělení Če-skoslovenska se AURA transformovala vespolečnost s ručením omezeným. VedeníAURY věnuje mimořádnou pozornost utvářenía posilování pevného a tvůrčího pracovníhokolektivu. „Schopný a stabilní pracovní tým jenejvětším bohatstvím naší firmy,“ říká její sou-časný majitel a generální ředitel Filip Engels-mann, syn zakladatele AURY.

Počátky spolupráce s ozbrojenými silamia rozšiřování firemního portfolia

Spolupráce AURY s ozbrojenými silami spa-dají do počátku devadesátých let. První pro-jekty pro armádu byly zaměřeny na vybudo-

vání informačních systémů pro centrálnísklady a zásobovací základny ozbrojených sil.Kooperace s resortem obrany se značně roz-šířila po rozdělení Československa a přizváníČR k jednáním o vstupu do NATO.

V roce 1994 vyhrálo uskupení, v němžAURA plnila důležitou roli vývojáře SW, výbě-rové řízení na dodávku Informačního systémulogistiky pro Ministerstvo obrany a ArmáduČeské republiky (AČR). Později ministerstvozměnilo dodavatelskou strukturu a AURA po-kračovala v rozvoji, údržbě a podpoře ISL jakojediný dodavatel.

Doposud nejvýznamnějším projektemAURY pro ministerstvo obrany a AČR je právěInformační systém logistiky (ISL), který byl dorutinního procesu zaveden v roce 2000. ISLpředstavuje integrovaný systém podpory vo-jenské logistiky pro všechny složky ozbroje-

ných sil včetně jejich výkonných i řídicíchprvků. Systém byl prověřen praxí jak při ope-rační podpoře AČR v misích, tak v rámci staci-onární logistiky napříč druhy vojsk na územíČR. Celkově ISL hospodaří s movitým a nemo-vitým majetkem v hodnotě více než čtvrt bili-onu Kč.

Vedle svého zaměření na armádní logistikuAURA v posledním desetiletí rozšířila své port-folio také do průmyslové sféry, zejména vespojitosti s katalogizací majetku a služeb a čin-ností certifikované katalogizační agenturyv Česku a na Slovensku. Firma je aktivní rov-něž v oblasti veřejné správy, např. při zaváděnístandardizovaného popisu zboží a služebv rámci Národní infrastruktury pro elektro-nické zadávání veřejných zakázek vytvořenímtzv. Číselníku NIPEZ. AURA také působí v ob-lasti právních agend, její software využívá vět-

Světová jednička v oblasti dodávek logistických informačních systémů pro podporu kodifikace NATO

30 let úspěchů AURY

AURA, s.r.o., v současné době největší český vývozce vojenských informačních systémů, začala budovatsvoji značku již v dubnu 1989, ještě před listopadovými událostmi, jako výrobní družstvo se zaměřením navytváření řídicích systémů skladového hospodářství a dodávky souvisejícího HW vybavení.

204I2018

Zakladatel AURY Ing. Jan Engelsmann

Současný majitel a generální ředitel AURY Ing. Filip Engelsmann

šina soudních exekutorů v Česku a na Sloven-sku, připravován je další informační systémpro využití v advokacii.

Portfolio AURY také zahrnuje zastupováníněkterých zahraničních firem, například dán-ské firmy BRUHN NewTech A/S, která je svě-tovým lídrem v informačních systémech provyhodnocování ohrožení zbraněmi hromad-ného ničení. AURA tuto firmu kromě Česka za-stupuje i na Slovensku.

Od domácích zákazníků k vývozuinformačních systémů do zahraničí

Kolem roku 2010 AURA začala výrazněji zamě-řovat svoji strategii na export. Navázala naúspěšný vývoz informačního systému na pod-poru katalogizace na Slovensko, do skandi-návských zemí Finska, Švédska, Norska, afric-kého Maroka a pobaltských zemí, a postupněse stávala jedním z významných světovýchhráčů v oblasti poskytování software a i dal-ších služeb v rámci Kodifikačního systémuNATO (NCS – NATO Codification System).

Zásadním důvodem k přechodu na výraz -nější vývozní politiku byl na jedné straněúspěšný vývoj zmíněného kodifikačního soft-waru a poptávka po jeho zavádění v ozbroje-ných silách členů NATO a dalších partnerskýchzemí, ale také prohlubující se problémy v oblastiakvizic v resortu obrany České republiky, kteréstále přetrvávají. Akviziční jednání se protahují,nikdo nechce nebo nemůže rozhodnout, před-nost ze strany ministerstva obrany dostávajíspíše nadnárodní obří korporace. Toto, v roz-poru s oficiálními proklamacemi, vůči domácímvýrobcům nepříznivé, někdy dokonce až nepřá-telské prostředí, nutí domácí firmy, aby hledalysvoje odbytiště za hranicemi Česka. Paradoxněv zahraničí je, resp. byl, český export do ozbro-jených sil cíleně podporován třeba Sekcí prů-myslové spolupráce a řízení organizací MO (vsoučasné době prochází reorganizací na úroveňodboru) nebo ekonomickou politikou minister-stva zahraničí. Celou situaci příhodně okomen-toval na jednom ze žofínských fór k pozici zbroj-ního průmyslu v Česku Filip Engelsmann, kdyžna závěr svého vystoupení prohlásil: „Začněmese konečně chovat v Česku tak, jak ke svým do-mácím firmám přistupují v rozvinutých západ-ních zemích – a všichni na tom vyděláme“.

AURA, specializovaná na vývoj a imple-mentaci informačních systémů pro vojenskoua civilní logistiku, zaznamenává stále vyšší ex-port vlastní produkce a služeb. Stala se z nísvětová jednička v oblasti dodávek logistic-kých informačních systémů pro podporu ko-difikace NATO. Naopak spolupráce AURYs ministerstvem obrany a AČR v posledních le-tech spíše stagnuje a jakoby se točila v blud-ném kruhu stále více komplikovaného a ne-produktivního akvizičního procesu, bohužel ke

škodě efektivního rozvoje logistiky české ar-mády.

MC CATALOGUE – zlatý exportní artikl AURY

Kodifikací materiálu se AURA zabývá již od po-čátku implementace NCS do resortu obranyČeska ve druhé polovině 90. let minulého sto-letí. Zavádění tohoto sofistikovaného infor-mačního systému do podmínek členskýcha nečlenských států NATO spolu s dalšímislužbami tvoří páteř současné zahraniční stra-tegie AURY. MC CATALOGUE pomáhá zvyšo-vat efektivitu práce národních kodifikačníchúřadů a celého obranného průmyslu jednotli-vých států. Vedle vojenského materiálu dokážekodifikovat rovněž nevojenské produktya služby.

Kodifikace nebo také katalogizace, čili iden-tifikace a popis zbraní, vojenské techniky, ná-hradních dílů a materiálu, je po právu mezi vo-jenskými odborníky, ale i méně zasvěcenými,nazývána DNA vojenské logistiky. NCS umož-ňuje s velkou přesností identifikovat požado-vané komponenty, celky i náhradní díly – tzv.položky zásobování, a označit je jedinečnýmidentifikátorem – skladovým číslem NATO,známým jako NSN (NATO Stock Number). Po-užívání NSN, srozumitelného armádám všechstátů zapojených do NCS, pomáhá zajistit in-teroperabilitu při mezinárodní spolupráci přiopatřování techniky a náhradních dílů, třebav mezinárodních vojenských misích.

Kodifikační systém NATO je v současnostipoužíván více než 60 členskými a nečlenskýmistáty aliance. Je velkým úspěchem AURY, žeaktuálně 20 zemí používá kodifikační software

MC CATALOGUE vyvíjený a exportovanýprávě touto firmou. AURA s necelou stovkoukmenových zaměstnanců se za 30 let svéhopůsobení v tuzemsku i na zahraničních trzíchvyrovnala světovým gigantům, působícímv oblasti kodifikace vojenského materiálu, do-konce je i předčila. Informační systém propodporu katalogizace MC CATALOGUE se stalnejrozšířenějším na celém světě.

AURA dobývá svět

Mezi největší firemní úspěchy v posledníchletech patří skutečnost, že kodifikační infor-mační systém MC CATALOGUE 5 byl počát-kem března 2017 spuštěn do ostrého provozuv Ozbrojených silách Spojených arabskýchemirátů (SAE). Náčelník logistiky Ozbrojenýchsil SAE ocenil vynikající výsledek projektua zdůraznil jeho vysoký význam pro logistikuemirátské armády. Spojené arabské emirátyjsou první zemí Blízkého východu, která vy-užívá v současnosti nejmodernější kodifikačníinformační systém, vyvíjený AUROU a budujeve spolupráci s ní Národní kodifikační úřad.Brazilské ozbrojené síly již tento katalogizačníinformační systém využívají. Fakt, že si MC CA-TALOGUE jako základ národní armádní logis-tiky zvolilo Japonsko, je přímo grandiózníúspěch AURY a neskutečné ocenění kvalitya spolehlivosti její práce v oblasti logistickýchinformačních systémů. Nejnovější verzi MCCATALOGUE 5 využívají rovněž vybrané složkyMinisterstva obrany Austrálie formou „soft-ware jako služba“ (SaaS – Software as a Se-rvice). Australský Národní kodifikační úřad při-tom patří k největším a nejvýznamnějším insti-tucím tohoto typu ve světě. Významnou roli připrosazování úspěšné exportní politiky AURYsehrává MC CATALOGUE User Group sdružu-jící uživatele MC CATALOGUE. V listopadu2017 se v Brně konalo již 22. setkání této sku-piny. V oblasti řízení kodifikace materiáluAURA kooperuje se společností Allan WebbLtd. z Velké Británie, která má více než šedesá-tiletou tradici v oboru.

Smlouvu o dlouhodobé spolupráci v oblastiinformačních systémů pro vojenskou logistikumá AURA uzavřenou se společností Saab ABze Švédska.

V rámci ať už výzkumných či aplikovanýchprojektů spolupracuje společnost AURA s aka-demickou a vědeckou komunitou po celémsvětě, aktivní je ve strukturách NATO. AURAorganizuje národní a mezinárodní odbornáškolení a je jedním z hlavních garantů meziná-rodních katalogizačních kurzů NCS College po-řádaných od roku 2012 ve dvouletých cyklechna Univerzitě obrany v Brně ve spoluprácis Národním kodifikačním úřadem Česka. ■

Text: Antonín Svěrák

Foto: Antonín Svěrák, archiv AURY

214I2018

Podle strategických záměrů vedení spo-

lečnosti hodlá AURA i nadále rozvíjet své

hlavní působení ve specifické oblasti ob-

rany a bezpečnosti. Bude se věnovat roz-

voji úspěšného informačního systému na

podporu katalogizace MC CATALOGUE.

Logickým vyústěním další práce je pří-

prava dalšího exportního rozšíření port-

folia AURY, a to o celý Informační systém

logistiky, který stejně jako MC CATALO-

GUE spatřil světlo světa na domácí ar-

mádní půdě. Firma již představila svým

prvním zahraničním partnerům a stávají-

cím i potenciálním zákazníkům novou ge-

neraci informačního systému pro pod-

poru vojenské logistiky – LIS. Hlavním im-

pulsem pro jeho další rozvoj byl deklaro-

vaný zájem řady zemí, které komplexní

logistický informační systém potřebují.

A AURA pro ně LIS připraví!

Mapa současných zákazníků AURY

Pane řediteli, letošní rok je bohatý na řadu vý-znamných událostí počínaje vznikem Česko-slovenské republiky před sto lety. Na řaděakcí, za všechny bych uvedl například pražskýveletrh obranných a bezpečnostních techno-logií (FFF 2018), se nedal přehlédnout Vojen-ský technický ústav. Znamená to, že se víceotevíráte veřejnosti?

Využíváme vhodných příležitostí, abychomprezentovali odborné, ale i laické veřejnosti vý-sledky naší práce. V reálu, dílčí projekty obran-ného výzkumu a vývoje, které jsou příspěv-kem Vojenského technického ústavu k posilo-vání obrany a bezpečnosti jak České republiky,tak i NATO a v nejednom případě mají uplat-nění i v civilním sektoru. Nedávný veletrh Fu-ture Forces Forum v Praze-Letňanech byl proVTÚ optimální příležitostí prezentovat nejenstávající činnost, ale rovněž nové trendy stát-ního podniku. Nesporným pozitivem byla pra-covní jednání s představiteli Armády ČR a dal-ších bezpečnostních složek státu k navázánínových kontaktů, popřípadě součinnost se za-hraničními firmami. Důležitá pro nás jei zpětná vazba a srovnání námi dosažené tech-nické úrovně s tím, co umí konkurence.

Splňují vaše aktivity tímto směrem očekávání,jak jste vnímáni odbornou, ale i širokou veřej-ností?

Neberte to jako neskromnost. Byl jsem milepřekvapen, stejně jako další představitelé Vo-

jenského technického ústavu, za uznání, kte-rého se nám v tomto roce dostalo při různýchpříležitostech od našich tuzemských zákazníků,ale i od zahraničních partnerů. Nemám tím namysli jen slova chvály, ale i konkrétní přínosv podobě zakázek.

Můžete to více konkretizovat? Například zástupci krajských zdravotnic-

kých záchranných služeb projevili zájemo náš biobox, který slouží k oddělené evaku-aci osob podezřelých z možnosti přenosu vi-rových onemocnění, včetně těch smrtelných.

Jsme oslovování dalšími subjekty, které si odnás bioboxy v civilní verzi kupují a montují jedo svých výrobků a pak je nabízejí dál. To jejeden z příkladů využití výsledků našeho vý-voje, který má uplatnění v Armádě ČR, ale jeurčen i pro potřeby zdravotnických záchran-ných služeb a specializovaných pracovišť.Unikátní projekt, který lze využít jak při nasa-zení jednotek ozbrojených sil, tak složek inte-grovaného záchranného systému, je sestavaenergetického centra, které je mobilníma zcela nezávislým zdrojem elektrické ener-gie velkého výkonu pro všeobecné použití.Příkladem služeb pro civilní sektor je i našezkušebnictví, které mimo jiné zahrnuje zku-šebny vozidel, speciálních měření, elektro-magnetické kompatibility, elektrické bezpeč-nosti, potápěčské techniky, speciálních sy-stémů a PHM, laboratoř záchranných pro-středků a padákové techniky, tribodiagnos-tickou laboratoř, zkušebny malorážovýchzbraní a ochranných prostředků, výbušnin,munice a muničních obalů, střeleckých mě-ření a zkušební střelnici Bzenec. Už tentovýčet sám o sobě napovídá, nakolik je našenabídka využitelná pro české, ale i zahraničnífirmy a další subjekty.

A pokud jde o zahraniční obrannou a bezpeč-nostní komunitu?

Prezentujeme se i na mezinárodních výsta-vách a veletrzích v Česku, ale i v zahraničí.

Jsme partnerem Armády ČR a složek IZS v realizaci projektůspojených s řešením nejrůznějších krizových situací,řekl CzechIndustry Jiří Protiva, ředitel Vojenského technického ústavu

224I2018

Mgr. Jiří Protiva, ředitel Vojenskéhotechnického ústavu, s. p.

V příštím roce se zúčastníme například vele-trhu IDET v Brně, kde plánujeme větší expozicis cílem představit naše novinky. Z pohledu Ev-ropy je pro nás důležitý veletrh v Londýně.V Abú Dhabí zase míříme na potenciální zákaz -níky z arabských a dalších zemí.

Když budu konkrétní, tak zahraniční zá-jemce oslovují námi vyvíjené automatizovanésystémy velení a řízení letectva a PVO, bezpi-lotní technologie, ale také zbraňové systémy,průzkumné a monitorovací prostředky a sy-stémy, speciální munice a rakety a další tech-nologie.

Výzkum VTÚ je zaměřen především pro Ar-mádu České republiky, nicméně mnoho jehovýsledků nachází uplatnění v civilním sektoru.Projekty toho druhu byly k vidění například nastatické ukázce techniky AČR a složek Inte-grovaného záchranného systému…

Na této akci, která byla součástí oslav 100.výročí vzniku samostatného Českosloven-ska, jsme představili řadu projektů z odbor-ného portfolia státního podniku. Napříkladsystém ochrany a monitorování SOM 3, dálepojízdnou převazovnu POP 2, komunikačnía informační moduly KIM 5, 50, polní veteri-nární pracoviště, vyprošťovací vozidlo proobrněné kolové transportéry Pandur nebovíceúčelové obrněné vozidlo s průzkumnounástavbou Iveco ISR. Prezentace VTÚ pokra-čovala i v takzvané klidové zóně, kde byli zá-jemci informováni o aktuální činnosti v ob-ranném výzkumu a vývoji nebo ve zkušeb-nictví VTÚ.

Další příležitostí k seznámení s odbornýmportfoliem Vojenského technického ústavubyla přehlídka jednotek a techniky Armády ČRna Evropské třídě. Při slavnostním defilé semimo jiné představilo dílenské vozidlo neboprůzkumný a pozorovací komplet Sněžka M.

Na Future Forces Forum jste podepsal memo-randum mezi VTÚ, ČVUT a firmou MOB-BARS v oblasti vývoje a zkušebnictví mobil-ních ochranných bariér a dalších ochrannýchprostředků pro armádu i bezpečnostní složky.Můžete ho více konkretizovat, pokud je miznámo, tak s ČVUT už spolupracujete na ně-kterých projektech.

Máte pravdu, s fakultami ČVUT spolupra-cujeme při řešení řady projektů. I když vestátním podniku pracuje řada skvělých od-borníků, tak nežijeme v domnění, že všezvládneme sami. Mnoho věcí řešíme vlast-ními silami, ale bez součinnosti s akademic-kou sférou a členy Asociace obrannéhoa bezpečnostního průmyslu to nejde. Využí-váme specializaci a unikátní know-how i odostatních subjektů a když to propojímes naším, tak z toho vznikají unikátní a efek-tivní řešení. Pokud jde o vysoké školy tech-nického zaměření, tak jsme v kontaktu prak-ticky se všemi. Zapojujeme je podle jejichspecifického zaměření do jednotlivých pro-jektů. Zdůraznil bych ještě, že spolupracu-jeme s ostatními státními podniky Minister-stva obrany. Naše kontakty jsou velmi široké,v současné době navazujeme spolupráci sezahraničními subjekty a pracovišti, zapoju-jeme se i do projektů Evropské unie a NATO,především v rámci Evropské obranné agen-tury.

Máme taktéž zájem o větší míru zapojenístátního podniku do evropských projektů.

Buď na základě vlastní iniciativy, nebo v za-stoupení Ministerstva obrany vysíláme našeodborníky do struktur NATO a Evropské unie.To nám dává možnost přinášet aktuální infor-mace o směřování evropské bezpečnostnía obranné politiky do českého prostředí. Je toneopominutelná součást naší činnosti s vel-kým přínosem pro státní podnik, AČR a dalšísubjekty obranného a bezpečnostního prů-myslu, neboť máme informace takříkajícz první ruky.

Pokud jde o zmíněné memorandum, tak setýká vývoje a zkoušení mobilních bariér s ba-listickou klasifikací, které společnost MOB-BARS vyvíjí a vyrábí. Jejich hlavním rysem jevelmi rychlé nasazení na místě s ruční mani-pulací.

Obnovili jste pyrotechnickou tradici a stali segenerálním partnerem odborné konferencezaměřené na ICT, přečetl jsem si na vašichwww stránkách. V čem je jejich hlavní vý-znam?

V prvém případě jsme tak reagovali na po-žadavek odborné veřejnosti v oblasti výzbrojea munice k restartu pyrotechnických sympozií.

Po osmi letech se znovu setkali představiteléarmádních a policejních složek se zástupci vý-zkumných, vývojových a zkušebních institucía experty z domácích a zahraničních firemv daném oboru. Přítomni byli odborníci z pětizemí.

Její význam vidím v tom, že za uplynulýchosm roků zaznamenala tato oblast mnoho no-vých poznatků. Pyrotechnická konference vy-volala ojedinělou diskusi nejen o odbornýchzkušenostech, ale také o nových trendecha způsobech jejich realizace. Pro Vojenskýtechnický ústav je pozitivem sofistikovanázpětná vazba a specifikace dílčích projektův oblasti výzbroje a munice.

Ve druhém případě jsme se stali generálnímpartnerem odborné konference předních před-stavitelů společností, organizací a institucí, ne-vyjímaje resort obrany, v oblasti informačnícha komunikačních technologií, která se budekonat u příležitosti kulatého výročí vstupu ČRdo NATO v březnu 2019 v Lipníku nad Bečvou.Jedná se o významnou akci jak z hlediska té-matu, které bude diskutováno, tak významunašeho členství v Severoatlantické smlouvězejména v soudobé mezinárodní situaci.

234I2018

>

Rok „osudových osmiček“ se chýlí ke koncia je tedy možné ho předběžně bilancovat…

Na úvod odpovědi na tuto otázku bych chtělříci, že Vojenský technický ústav byl v roce2014 hospodářsky téměř „zdecimován“. Ponástupu do funkce ředitele jsem si nepřipouš-těl myšlenku, že by státní podnik zopakovalv roce 2015 negativní hospodářský výsledek.Bylo proto třeba změnit filozofii přístupu ve-dení a komunikaci k zakladateli, zákazníkůmi zaměstnancům. Ukázat, že jsme spolehlivýa komunikativní partner. Neskrývat případnénedostatky, ale otevřeně o nich mluvita hlavně je řešit a být férový. Tedy budovatdobré jméno VTÚ, což se prolínalo všemi otáz-kami, jak dál. To jsou podle mého hlavní fak-tory, pomocí nichž se nám podařilo zvládnoutnáročné technické projekty a nastartovat cestuk lepším hospodářským výsledkům. Důležitápro nás byla podpora armády a Ministerstvaobrany. Byla by velká škoda, kdyby stát ztratilschopnosti zabezpečované naším státnímpodnikem.

Hospodaření podniku má od roku 2015 vze-stupný charakter a vykazuje kladný hospodář-ský výsledek. Tím jsem, myslím, dostatečněodpověděl na vaši otázku.

Takže lidé byli na prvním místě?Rozhodně. Těm je třeba věnovat soustav-

nou pozornost a vzhledem k hospodářsky po-zitivnímu vývoji bylo možné přijmout některáopatření v oblasti personální a mzdové politikyvčetně zvýšení úrovně mezd a ocenit tímdobře odvedenou práci. A taky jim nabídnoutbenefitový program s možností využití nejrůz-nějších aktivit. Z hlediska generační výměnya s tím předání dosaženého know-how sednes zabýváme i přijímáním nových zaměst-nanců.

Je podle Vás výhodná forma státního pod-niku?

Jsme samostatný podnikatelský subjektjako každý jiný. Vytváříme zisk, na rozdíl od pri-vátních firem však působíme ve veřejnémzájmu, v našem případě v oblasti obranya bezpečnosti. Je mylná představa, že by státvyužíval podniky jím zřízené na sto procent,tak, aby měly zakázky pouze od zakladatel-ského rezortu. Je proto třeba hledat další cestyk vícezdrojovému financování. To ostatně vy-plývá i z naší zakladatelské listiny, kde je uve-deno, že primárně plníme závazky vůči zakla-dateli, ale máme přitom za povinnost efektivněvyužívat kapacity podniku. Výhodou je naše ši-roké zaměření, kdy můžeme nabídnout využi-telné kapacity zákazníkům ze státní i komerčnísféry.

Není ke škodě věci, že jsme nuceni, lidovéřečeno, vytvářet podmínky pro nové zakázkyv rámci možností, které nám dává legislativa.Musíme být aktivní, komunikovat s odbornouveřejností, aby věděla, jaké máme know-how,co všechno umíme a jaké služby jsme připra-veni nabídnout. Svou prací de facto nutíme ko-munitu v oblasti obrany a bezpečnosti státupřemýšlet, jak by co nejvíce využívala našeznalosti. Státní podnik má svá specifika napří-klad v oblasti bezpečnosti dodávek, mámeprověrku pro práci s utajovanými informacemia tak dále. To vše vcelku tvoří naší vizitku atrak-tivity pro subjekty státní správy, ale napříkladi pro bezpečnostní rady jednotlivých krajůČeské republiky.

Které projekty Vy osobně považujete za tak-zvané TOP?

Každá zdařilá zakázka nás posouvá výšev onom pomyslném žebříčku odborné a pro-fesní zdatnosti. Zmíním se proto o projektech,které považuji za referenční, a otvírají námdveře k novým vysoce sofistikovaným zakáz-kám. Ve své podstatě i malý projekt může mítvelký význam. Z projektů uvedu například ko-munikační a informační modul pro úkolovéuskupení Armády České republiky řešenýv roce 2015 a nasazený v zahraničních vojen-ských misích, zdravotnická kontejnerová pra-coviště či vybavení pro letecký radiační moni-toring.

Velmi úspěšné projekty máme i v oblasti vý-zkumu a vývoje, které patří do kategorie ryzedotačních. Je to například výzkum vlivu fyzickézátěže na chování pilota, koncepce rozvoje ro-botických systémů, vývoj účinnější municea další. Každý rok řešíme přibližně dvě stovkyprojektů různého charakteru a tento počet by

se neměl vzhledem jejich náročnosti a našimtechnickým a kapacitním možnostem v příštímroce měnit.

Řada úkolů přesahuje horizont dvou a tří let,takže budeme pokračovat v některých stávají-cích projektech a přidají se k nim další, kteréjsou ve stádiu jednání nebo přípravy zadání.

Jakou podobu by měl mít podle Vás státnípodnik v roce 2022, kdy oslaví desáté naroze-niny?

Mělo by se jednat o sebevědomou insti-tuci. Její sebejistota by měla vycházet z kre-ativních přístupů, na provázanosti jejíchschopností s potřebami ozbrojených a bez-pečnostních složek České republiky. Dále bymělo pokračovat budování vysoké integritystátního podniku tak, aby si zachoval své po-stavení a co nejvíce odolával negativním vli-vům, které se mohou týkat konkurenčníhoprostředí nebo případného oklešťování jehopůsobnosti. ■

244I2018

Jsme partnerem Armády ČR a složek IZS...

>

Klasické pojetí bezpečnosti s poža-davky na analýzy, ověřování, cy-klické systematické zlepšování

a kontinuální zlepšování poněkud pokul-hává. Je třeba si vyčistit brýle a podívat sena řízení bezpečnosti jasněji.

Extrémního významu nabývá konceptsecurity by desing. Bezpečnost musí býtsoučástí nového řešení od počátku. V rych-lém vývoji se to už nedohoní a „nedozdro-juje“. Každá inovace, každý proces vývoje,každá změna dodavatelských schématnebo záměna komponenty musí mít jakosvou integrální součást samostatný procesřízení bezpečnosti, odvozený od firemníhostandardu a politiky. Při auditech a imple-mentacích se často setkávám s vysvětle-ním: „… jsme mysleli, že to pak tak nějak,až bude čas …“. Bezpečnost je ve stan-dardním prostředí regulérní součástí sy-stému řízení vývoje a změn. Bezpečnostnení štěp, nedá se příliš dobře roubovat.

Překotný vývoj, podpořený masivní pop-távkou, způsobuje ve většině oborů po-třebu měnit subdodavatele, konfekčníkomponenty, upravovat programové vy-bavení za pochodu a uvolňovat verze vý-robků a systémů, kterým by se jinak do-stalo ještě solidní vývojové péče. Docházík produkci slepenců komponent, řešenía služeb, které nemají stejný nebo syn-chronizovaný životní cyklus. V jednom vý-robku tak najdeme komponenty, které jižnejsou bezpečné, protože jsou těsně předkoncem svého životního cyklu vedle těch,které do něj ještě pořádně nevkročily. Do-chází k integraci řešení dodavatelů, jejichžjedinou předností je, že dokážou být rychlí(případně že vůbec existují). Řízení bezpeč-nosti integrace komponent s rozdílným ži-votním nebo inovačním cyklem je přitomjednou z těch nejobtížnějších disciplínvůbec.

Řada společností, které jinak vcelku so-lidně zvládají bezpečný vývoj, zcela se-lhává, pokud mají řídit bezpečnost svéhododavatelského řetězce. Řízení ekono-miky nákupu velí, že věc má být přeci do-dána bez vady, tedy bezpečná. Logickýmopatřením je, že za bezpečnost příslušnéčásti řešení odpovídá dodavatel. Odběra-tel, který má zavedeny standardy řízeníkvality a bezpečnosti, se často spokojís tím, že na straně dodavatele byl někdodostatečně odvážný a podepsal se. Zřetě-zený cyklus „neřízení“ bezpečnosti pakmívá běžně čtyři nebo více pater neřízenéa nedokumentované závislosti poddodá-vek.

Ve stejně složité situaci jako integrátořijsou ale také výrobci komponent neboplatforem. Svoje inovační cykly musí ladit

s řadou zcela rozdílných potřeb svých kli-entů. Realita je často taková, že jim na tonezbývá čas, síly a nemají k tomu připra-vené dostatečně výkonné procesy. Uveduopět příklad z praxe z auditů nebo konzul-tací. Je vcelku běžné, že dodavatelé dílčíchřešení nebo komponent vymění nějakouknihovnu, plugin nebo jen dodavatele živésíly (například bodyshopovou společnost),aniž by to konzultovali se svými odběrateli.Výsledkem je změna kvality (včetně bez-pečnosti) komponenty, se kterou nikdo ne-počítá a která se projeví až ve finálním vý-robku v podobě zranitelnosti nebo nějaké„nášlapné miny“.

Velmi specifickým ringem pro střetnutíinovací a bezpečnosti je oblast agilního vý-voje. Existuje jen velmi málo firem nebovývojových týmů, které adoptovaly něja-kou smysluplnou metodiku řízení bezpeč-nosti agilně vyvíjených nebo inovovanýchřešení. Prostředí sprintů a iterací rozváž -nému přístupu konzervativních bezpeč-nostních expertů příliš nepřeje. Jedinoucestou, jak inovovat nebo vyvíjet bezpečněagilně, je pevně definovat bezpečnostnívlastnosti každé uvolněné verze před zahá-jením jejího vývoje a při každé změně je re-vidovat. Bezpečnostní architekt, v agilníchtýmech často v trojjediné roli s manažerembezpečnosti a interním auditorem (takříka-jíc tři v jednom mozku), musí mít postaveníseniorního a respektovaného člena týmu.Pokud tomu tak není, je v zásadě nemožnédo agilního týmu bezpečnost injektovatvnější autoritou. Často detekovanou chy-bou je chápání bezpečnosti agilních metodpouze jako analýzy a řízení rizik ohrožují-cích samotný vývoj – nikoliv tedy vliv změna zjištění na bezpečnostní vlastnosti zhoto-veného řešení. Je to pochopitelné u pre-historických metod vodopádového mo-delu, ale jde o častou chybu také u dosudpřežívajícího spirálového modelu agilníhovývoje. Agilní inovační aktivity jsou častovelkým zdrojem hrozeb, zejména proto, žejejich hnacím motorem bývá úspora času,nákladů a počtu seniorních pracovníkův týmu.

Za zmínku stojí ještě nejméně jeden fe-nomén inovací. Jedná se o chytré budovya areály. Rozumně a bezpečně navrženéprocesy, provozované v bezpečnostně ne-řízené a takzvaně chytré budově, jsoučasto vystaveny významným rizikům, kterájsou mimo kontrolu uživatele high-techareálu. Jestliže není možné bezpečnost ta-kového prostředí ovlivňovat nebo alespoňověřovat, je nezbytné se od něj izolovat.Ne všechny inovace je totiž dobré při-jmout. ■

Martin Uher

Předseda představenstva

CyberGym Europe, a.s.

254I2018

Bezpečnost a inovace

Tlak na zrychlování inovačních cyklů je průvodním jevem současného stavu ekonomiky, globalizacea zavádění pružných modelů řízení dodavatelských řetězců. Otevřené trhy stimulují rychlý vývoja zvyšují tlak na pružnost dodavatelů a integrátorů.

Explosia v současné době vyrábí jiždruhou generaci modulových hna-cích náplní pod názvem 155mm

BMCS (Bi-Modular Charge System). Prvnígenerace byla v letech 2002-2003 úspěšnězavedena do armády Slovenské republiky.Druhá generace zamířila do armád, kteréjsou součástí NATO, v průběhu let 2014-2018. „I díky tomu se Explosia přehouplapřes jednu miliardu obratu, k čemuž při-spěla také výstavba centra pro vývoj, vý-zkum a modernizaci výroby spalitelnýchmuničních dílů ve výši sto milionů korun,“vysvětluje generální ředitel Explosia, a.s,Ing. Josef Tichý, CSc. Akciová společnostvlastněná ze sta procent státem se takmůže hrdě hlásit k tomu, že i ona je sou-částí omezené skupiny světových výrobců,která je schopná produkovat celospalitelnéhnací náplně pro kanónové houfnice ráže155 mm s hlavněmi délky 39, 45 a zejména52 kalibrů.

Celospalitelné moduly jsou hnacínáplně, určené pro kanónové houfnice, je-jichž účelem je ve většině případů nepřímástřelba na plošné cíle. Podle toho, na jakouvzdálenost se má střílet, tolik se použijemodulů. Historicky se pro prachové náplněvyužívaly kovové nábojnice, které tvořilyne nepodstatnou část nevyužitelné hmot-nosti. Celospalitelný systém tak nejenumožňuje využití celkové hmotnosti prododání energie k výstřelu, ale po výstřeluse komora může ihned nabíjet další střeloua není třeba čekat na odstranění zbylé ná-bojnice.

Miliarda byla jen první krok

Pardubický výrobce výbušnin Explosia dosáhla v roce 2017 poprvé ve své novodobé historii obratujedné miliardy korun. Velkou měrou k tomuto úspěchu přispěla produkce celospalitelných hnacíchnáplní, která zatím mířila za hranice České republiky. Explosia ovšem deklaruje, že rozhodněnedosáhla hranic svých možností, a hodlá využít boomu, který ve vyzbrojování armád v posledníchletech jede naplno.

264I2018

Při vývoji i výrobě BMCS společnost Ex-plosia úzce spolupracuje s výrobci munice(ZVS Holding) i celých zbraňových sy-stémů (Konštrukta Defence) a to tak, abyv maximální možné míře plnila požadavkyuživatelů. „Mezi hlavní výhody v současnédobě vyráběných modulových hnacíchnáplní patří samotný celospalitelný plášť,který je zároveň voděodolný a také šetrnýk hlavni,“ popisuje generální ředitel Tichý.

Teplotní rozsah použití se pohybuje od -50do +63 stupňů Celsia. Samotné nabíjení jemožné jak manuálně, tak automatickya moduly jsou v souladu s JBMoU, tzv. ba-listickou úmluvou. V současné době pra-cuje Explosia spolu se svým Výzkumnýmústavem průmyslové chemie na vylepšeníz hlediska balení a logistiky, kdy by se v bu-doucnu měly objevit nové obaly BMCSi nové transportní a skladové obaly.

Rozvoj moderních zbraňových systémůs sebou přináší i značné nároky na rozvojodpovídající munice, jež tyto systémy vy-užívají. Zvyšují se požadavky na rychlost,přesnost a účinnost palby. V tomto ohledunejsou výjimkou ani moderní samohybnéhoufnice ráže 155 mm a právě tady můžeExplosia využít schopností, vědomostía zkušeností svých odborníků. Cílem spo-lečnosti je dojednat prodej například doAsie a na Blízký východ, ale především dozemí NATO. Významným záměrem je taképrosazení se na domácím trhu. Ať už Ar-máda ČR vybere pro své budoucí potřebyjakoukoliv zbraň, BCMS je možno upravittak, aby byly kompletně kompatibilní. Vý-běrem české společnosti, navíc ve vlastnic-tví státu, by došlo nejen k podpoře čes -kého obranného průmyslu, ale také k mož-nosti přímé kontroly kvality zástupci ÚřOSK SOJ.

Josef Tichý uzavírá: „Naše společnost jeplně připravena nejen na realizaci zakázekpro zahraniční armády, ale také pro tu čes -kou. Jsme připraveni investovat nemalé fi-nanční prostředky do modernizace samot-ného vývoje a produkce celospalitelnýchmodulů. Jestliže se nacházíme uprostředboomu poptávek po velkorážové munici,hlavně ráže 155 mm, je potřeba ho využítv maximálním možném rozsahu, protožena další podobnou možnost můžeme čekatněkolik desítek let.“ ■

Since 1920

Export do více než 40 zemí světa

Obchod: +420 466 824 166

Volné pracovní pozice: +420 466 824 769

Výroba střelivin, trhavin a specialit

Česká firma, české výrobky, kolegové, se kterými si budete rozumět. www.explosia.cz

e 19Sinc

20e 19

Export do

elivin, třoba sýrVvin a specialittrha

Export do ž e nevíc

emí 40 zětavs

4 166+420 466 82Obchod:

kásČe firma, eskč

éesk , se kévolego, kyobkýr v

zumět.oe rerými si budett, se k

e: zicvní pooacolné prV964 7+420 466 82

zumět. czxplosia.e.www

9

cz

Pane řediteli, Česká republika je hodnocenajako bezpečná země, což potvrzuje i zvýšenýzájem o její návštěvu ze strany zahraničních tu-ristů. Nežijeme v izolovaném světě a tato pří-znivá skutečnost nevznikla sama od sebe… Za-jímalo by nás, jak hodnotíte bezpečnostní situ-aci Česka a za co především vděčíme označeníbezpečný stát?

Česká republika je, pane redaktore, opravduvelice bezpečná země. A to nejen podle různýchmezinárodních žebříčků a srovnání, ale takéz pohledu stále klesající registrované kriminalityi subjektivních pocitů bezpečí našich občanů.Zvýšený zájem zahraničních turistů o návštěvunaší země to jen potvrzuje. Proč tomu tak je, jeovšem otázkou složitější. Existuje řada studií,které vlivy na bezpečnost popisují a přikládajíjim různý význam. Já osobně za tím vidím, přijisté míře zjednodušení, tři základní faktory: fun-gující bezpečnostní systém, investice do bez-pečnosti a současný ekonomický růst.

Řídíte odbor bezpečností politiky, co vše patřído vaší kompetence?

Těch kompetencí je v jednotlivostech řada,ale to zásadní je formulovat bezpečnostní poli-tiku v oblasti vnitřní bezpečnosti na základě ně-jakých strategických vizí. Těmi jsou udržet sou-časný trend snižování kriminality, cíleně budo-vat schopnosti čelit novým hrozbám a samo-zřejmě i udržovat celý systém vnitřní bezpeč-nosti efektivní.

Které hrozby považujete za hlavní?Asi nečekáte, že řeknu něco jiného než mezi-

národní terorismus v celé jeho šíři, souvislos-tech a dopadech. Nicméně teroristické útokynemusí být pouze izolovanou hrozbou. Mohoubýt i součástí mnohem rozsáhlejších kampaní,které jsme si zvykli označovat jako hybridní, a tobez ohledu na to, jestli za nimi stojí státní či ne-státní aktéři. Zároveň nezapomínejme ani naklasický organizovaný zločin, který jako rako-vina rozežírá stát zevnitř. Bylo by však velkouchybou soustředit se pouze na tato „velká“ té-mata. V centru pozornosti odpovědné bezpeč-nostní politiky musí být i tzv. bagatelní krimina-lita, protože s tou se občan setkává nejčastějia především podle ní formuje svůj vlastní pocitbezpečí nebo ohrožení a důvěru ve fungujícíbezpečnostní systém.

Na prvém místě jste uvedl terorismus. Stěžej-ním dokumentem věnovaným této problema-tice je Strategie České republiky pro boj protiterorismu. „Koordinaci přípravy, vyhodnoco-vání a rozpracování konkrétních úkolů zakotve-ných v materiálu provádí odbor bezpečnostnípolitiky Ministerstva vnitra. Tento odbor serovněž věnuje celému spektru dalších aktivit,které s problematikou boje proti terorismusouvisí,“ přečetl jsem si na www stránkách mi-nisterstva. Zatím se nám teroristé, obrazně ře-čeno, vyhýbají, je tomu tak nebo se daří jejichsnahy eliminovat?

Obojí je pravda a dokonce to spolu úzce sou-visí. Je za tím vynikající, soustavná a vyčerpá-vající práce našich zpravodajských služeb a Po-licie ČR. Ale vliv na to má řada dalších důleži-tých faktorů. Bylo by však naivní si myslet, žeriziko teroristického útoku v ČR není, že je nu-lové. Vždy určitá míra rizika existuje a budeexistovat. Jde tedy o to s tímto rizikem pracovata pokud možno systémově pracovat na snižo-vání jak pravděpodobnosti výskytu, tak i jehopotencionálního dopadu.

O jaké aktivity související s bojem proti tero-rismu jde?

Jde o celou řadu aktivit, ne všechny je možnézde jmenovat, ale jako základní stavební ka-meny či pilíře považuji mezinárodní spolupráci,interní meziresortní spolupráci, budování po-třebných kapacit, zodolňování potencionálníchcílů útoků a zvládání krizových situací. Neza-nedbatelnou roli hraje i boj proti extremismua zavádění účinných nástrojů pro předcházeníradikalizaci.

A pokud se jedná o organizovaný zločin?Zde jde především o to, dokázat zachytit nové

trendy a reagovat na ně. Zločinecké prostředí semění a posouvá, stejně jako se mění a rozvíjícelá společnost. Gangsterské metody známéještě z minulého století postupně ustupují sofis-tikovanějším formám, navíc ve stále více propo-jeném světě a globálním kyberprostoru. Aby na

O tom, jestli nadále budeme žít v bezpečné zemi, bude rozhodovati to, nakolik jsme ochotni do této komodity investovat,

řekl CzechIndustry David Chovanec, ředitel odboru bezpečnostní politiky MV ČR

284I2018

Mgr. David Chovanec, ředitel odboru bezpečnostní politiky MV ČR

to byly bezpečnostní složky schopné reagovat,musí být na adekvátní technické úrovni a využí-vat čím dál tím více specializovaných detektivůa vyšetřovatelů. Zároveň ale platí, že nejúčinněj-ším nástrojem pro boj s organizovaným zloči-nem v jakékoliv jeho podobě je konfiskace vý-nosů z této trestné činnosti. Tam Policie ČR od-vedla za poslední roky obrovský kus práce.

Jednou z cest, jak posílit bezpečnost státupředstavuje Audit národní bezpečnosti (ANB),který vláda schválila v roce 2016. V čem jepodle Vás jeho hlavní význam?

Jedním z hlavních cílů bylo popravdě si říct,jak na tom skutečně jsme. Nebylo smyslempsát nějakou novou bezpečnostní strategii, jakse někteří obávali, ale naopak vyjít z těch, kteréexistují a podívat se na to, jestli jsme (v tu chvíli– v roce 2016) vůči závažným bezpečnostnímhrozbám dost odolní. Jeden z pracovních názvův době kdy koncept Auditu vznikal, byl i Auditnárodní odolnosti. Díky poctivé a náročné prácibezpečnostních expertů ze všech možných sférse povedlo ten deklarovaný cíl nejen naplnit,ale v návaznosti na Audit připravit i prováděcíAkční plán, který jednotlivá doporučení rozvinuldo konkrétních úkolů pro konkrétní instituce.

Na audit navazuje, jak jste uvedl, Akční plándalší optimalizace bezpečnostního systémuČeské republiky. V jeho rámci byla udělánařada kroků k posílení bezpečnosti, zejménav rámci ochrany měkkých cílů. Můžete uvéstněkteré z nich?

Bohužel nemohu. Celý Akční plán je v urči-tém stupni utajení. Je to logické, v některých

svých částech hovoří o velice citlivých otázkácha ukládá i úkoly, které se týkají budování schop-ností a kapacit, což jsou informace, které by ne-měly být úplně veřejné. Nicméně když jste zmí-nil ochranu měkkých cílů, tak bych se u ní chvílizastavil. Koncepce ochrany měkkých cílů vy-chází z přesvědčení, že lze předem nastavit ta-ková opatření, která pravděpodobnost útoku, aťjiž se bude jednat o útok teroristický nebo útokpomateného jedince, a jeho dopady zásadnímzpůsobem sníží. Podmínkou ale je, že si provo-zovatelé měkkých cílů uvědomí a připustí svouvlastní zranitelnost a začnou s ní pracovat. Myjim k tomu poskytneme veškerou metodickoupodporu a v případě měkkých cílů provozova-ných státem i podporu dotační.

Boj proti terorismu, organizovanému zločinua korupci vyžaduje mezinárodní spolupráci.V jejím rámci se podílíme na aktivitách v rámciInterpolu a dalších mezinárodních bezpečnost-ních institucí. Daří se přenášet v dostatečnémíře zahraniční zkušenosti do práce bezpeč-nostních složek a naopak, v čem jsme inspira-tivní pro zahraniční partnery?

Mezinárodní spolupráce na všech úrovníchje naprosto klíčová. V dnešním všeobecně pro-pojeném světě je představa izolace naprostoscestná. A zatímco operativní mezinárodní spo-lupráce na nadnárodních, ale i bilaterálníchplatformách naštěstí dnes funguje rutinněa dobře, je třeba stále více prohlubovat i spolu-práci na bázi taktické a strategické. To se v ně-kterých oblastech daří lépe, v některých méně,ale pozitivním signálem je, že je k tomu čím dálvětší vůle. Pokud bych měl vybrat jednu nebo

dvě z mnoha oblastí, kde je Česká republika in-spirací pro své partery, určitě by to byl koordi-novaný přístup a budování kapacit v oblasti hy-bridních hrozeb nebo třeba systém ochrany ži-dovských objektů. To je pro naše partnery zají-mavé a rádi se k nám jezdí inspirovat a učit.

Žít v bezpečném státě je přáním každéhoz nás. Mnozí si to vykládají tak, že povinnosttoto zajistit má vláda, armáda, policie, hasičiatd. Opak je pravdou, přispět k bezpečnostinaší země by měl každý občan a o vlastní bez-pečnost se postarat sám, jak zaznělo na semi-náři asociace bezpečnostních agentur. Jakkonkrétně?

To by opět bylo na dlouhé povídání, ale zjed-nodušil bych to asi takto. Ano, primární zodpo-vědnost za bezpečnost má na bedrech státa jeho bezpečnostní systém. Ten však nikdy ne-bude mít kapacity na to být všude. Proto je žá-doucí, aby o hrozbách a rizicích přemýšlelii další. Ať už se jedná o firmy, provozovateleměkkých cílů nebo municipality. Podívejte senapříklad na to, jakých úspěchů dosáhl projektBezpečný Kolín, ale třeba i na to, jak se daří zvy-šovat odolnost škol v Jihočeském kraji. A co seobčanů týče, tam jde o takovou tu bazální ro-vinu svého vlastního osobního prostoru, ma-jetku a nejbližšího okolí. Ale to si myslím, že sepostupem času stále zlepšuje. Je ovšem po-třeba si uvědomit, že bezpečí na jakékolivúrovni není zadarmo. Naopak, je to doceladrahá komodita. A o tom, jestli i nadále bu-deme žít v bezpečné zemi, bude rozhodovati to, nakolik jsme ochotni do této komodity in-vestovat. ■

Pane předsedo, v minulých dnech pro-běhlo společné vnitrostátní vícestupňovécvičení správy ZDROJE 2018 zaměřené nařešení krizových situací způsobených kli-matickými podmínkami. SSHR se účastnířady akcí zaměřených na prověřování kri-zových stavů, což má svoji logiku. Nakteré oblasti se především zaměřujete?

Cvičení ZDROJE 2018, bylo tentokrát za-měřené na řešení krizových situací, kdy vli-vem dlouhodobě nepříznivé povětrnostnísituace a vydatných srážek nad střední Ev-ropou, postihly Českou republiku záplavy.Nejvíce byly záplavami postiženy Olo-moucký, Středočeský a Zlínský kraj. Akcese tedy zúčastnily Krajské úřady těchto po-stižených krajů a obce s rozšířenou působ-ností Olomouc, Přerov, Beroun, Kralupynad Vltavou, Zlín a Valašské Meziříčí.Cílem bylo procvičit koordinaci vyžádánía poskytování věcných zdrojů za krizovýchstavů, s využitím informačního systémuKrizkom. Během dvoudenního cvičení seve spolupráci se SSHR řešily jednak prob-lémy, jako např. evakuace obyvatel ze za-sažených území, zajištění náhradního uby-tování a dodávek pitné vody, zabezpečenínáhradních zdrojů elektrické energie a poš -kozených mostů a nakonec odstranění sa-motných následků povodní.

Krizové štáby obcí s rozšířenou působ-ností musely zhodnotit rozsah škoda přesně určit, jakou pomoc potřebují odkrajů. Všechny požadavky se pomocí to-hoto systému shromažďují v operačnímcentru Správy a to nám umožňuje rychle

reagovat a poslat potřebnou pomoc do pos -tižených míst. Správa státních hmotnýchrezerv za 2 dny cvičení vydala pohoto-vostní zásoby a humanitární pomoc v hod-notě necelých 90 milionů korun. Samo-zřejmě jen „papírově“. Ale při řešení každékrizové situace rozhoduje čas a proto je

dobré být připraven. I když jsme svědkyspíše opačného trendu, tj. sucha, přestonámětem bylo cvičení aktuální, protožei rychlé a okamžité přívalové deště mohounapáchat hodně škody.

Ale nebyla to jediná prověrka naší při-pravenosti. Pravidelně se účastníme bez-pečnostních cvičení ZONA s Minister-stvem vnitra a cvičení CMX (Crisis Mana-gement Exercise) v rámci NATO.

S přecházejícím úzce souvisí rezervy, kteréspravujete. Máte jich dostatek pro případhavárií velkého rozsahu?

Jedna část zásob jsou třeba provizornímosty, čerpadla, vysoušeče, protipovod-ňové zábrany, elektrocentrály a řada dal-ších položek v rámci pohotovostníchzásob. Také máme techniku na pomoc přiextrémním suchu, nebo naopak při povod-ních. To jsou například cisterny na vodu,úpravny pitné vody nebo vysokotlaké po-trubí. To umí dopravit vodu třeba až dovzdálenosti 30 km. Dále máme zásobyropy a ropných produktů. Kdyby byl výpa-dek v dodávkách, tak kryjeme zhruba třiměsíce naši spotřebu v ropě a ropnýchproduktech. Důležitou oblastí je potravi-nová bezpečnost, proto spravujeme takézásoby vybraných produktů. Tady ve spo-lupráci s Ministerstvem zemědělství smě-řujeme v dlouhodobém cíli na krytí až15denní spotřeby vybraných komoditu nás. Mám na mysli např. mražené maso,máslo, obilí, sušené mléko, masové kon-zervy, cukr, sýry a další potraviny.

Podcenění rizik dnes, se v budoucnosti nemusí vůbec vyplatit, před tím bych varoval,řekl CzechIndustry Pavel Švagr, předseda Správy státních hmotných rezerv České republiky

304I2018

Ing. Pavel Švagr, CSc., předseda Správy státníchhmotných rezerv České republiky

Zásoby cukru

Setkal jsem se i s názorem, že jsou větší,než je zapotřebí…

Není tomu tak. Musíme vzít v potaz fakt,že státní hmotné rezervy jsou určeny prořešení základních životních potřeb obyva-telstva, pro podporu základních složek in-tegrovaného záchranného systému a takéozbrojených sil. Při jejich vytváření se vy-chází z krizových plánů jednotlivých minis-terstev. To se logicky musí odrazit i v jejichrozmanitosti. Do doby, než se něco stane,tj. než budou hmotné rezervy potřeba, bu-deme vždy kritizováni za to, že máme to čiono a že to nepotřebujeme. Ale až přijdenějaký problém, pak hmotné rezervy jakokdyž najdeme a budeme rádi, že se v mi-nulosti vytvářely. A tak je to vždycky. Rčení“štěstí přeje připraveným“ se na tuto ob-last vztahuje mnohonásobně. K problema-tice připravenosti na mimořádné situace jepotřeba přistupovat s chladnou hlavoua třeba se i porozhlédnout po jiných stá-tech. V této oblasti je nutno dát na názora stanovisko profesionálů a krizových od-borníků. A je to nejen o potřebných peně-zích, ale také o struktuře hmotných rezerva modernizaci toho, co již v našich skla-dech pro řešení různých situací máme. Jetřeba také vědět, že struktura našich stát-ních hmotných rezerv nikterak nevybočujeze srovnání s jinými zeměmi, spíše naopak– je řada položek, o kterých bychom měliuvažovat. Vezmu příklad Polska, kde udr-žují v rezervách třeba také léčiva, zdravot-nický materiál, biocidní produkty, nebo ba-lenou vodu, uhlí a dokonce i stavebnístroje a zařízení.

Samostatnou kapitolu tvoří zásobovánívodou. Mít dostatek cisteren je jedna věc,tou druhou čím je naplnit. Věnujete sespolu s vodohospodáři i problematicezdrojů?

Ano, voda je stále větší téma. Vždyť kvůlivodě se v minulosti vedly i války. Tady hle-dáme názorovou shodu s ministerstvemzemědělství a s ministerstvem pro životníprostředí. Krizové situace musí umět řešitokamžitou potřebu zásobování vodou.

Náš námět je mít v různých lokalitách poČR vhodné hloubkové vrty jako zásobárnuvody, tedy záložní a okamžitý zdroj pro ře-šení mimořádné situace. Například dnes,když poskytujeme obcím bojujícím se su-chem cisterny, tak jim je přistavíme bezvody. Vrty by toto vyřešily alespoň při prv-ním závozu. Samozřejmě, že jsem se setkals kritikou tohoto záměru s odůvodněním,že přeci povrchové vody je dostatek. Už aleneříkáme, že může nastat situace, kdy tatopovrchová voda bude kontaminována a jepotřeba okamžitého poskytnutí pitné vody.Proto je například v některých zemích v zá-sobách balená voda. A aktivace vrtuv kombinaci s úpravnou vody znamenárychlé zajištění i kvalitní pitné vody.

Státní rezervy technického rázu mají dlou-hou životnost, o potravinách se to nedáříci. Jak probíhá jejich obměna?

V každé uzavřené smlouvě je určenadoba obměny a ta je dána charakterem ko-modity. Například u sušeného mléka je to10 měsíců. To znamená, že kdykoliv doskladu přijdeme, tak tam nesmí být mlékostarší než tuto dobu. Konkrétně mám namysli jen sušené mléko, které má kratšídobu spotřeby. Nicméně skladujeme dalšípotraviny jako je zmražené maso nebo ma-sové konzervy, kde není nutná obměnav takovém krátkém časovém intervalu.

S energií, zejména elektrickou, můžemetéměř vše, bez ní skoro nic. Taková situaceby nastala v případě rozsáhlého výpadkuelektřiny – blackoutu. Čtenáře by jistě za-jímalo, jaká je role správy v případě vznikutakové situace a co vše může nabídnoutk jejímu vyřešení?

Letos v létě proběhlo ve Středočeskémkraji cvičení Blackout 2018, a tato krize násreálně může potkat. Na tomto cvičeníSpráva odzkoušela například úpravnu pitnévody, takže ošetřená voda z řeky Sázavybyla nejenom pitná, ale i dobrá…sám jsemji pil. Měli jsme tam vlastní elektrocentrálua cisternu na pitnou vodu, čili zásobováníobyvatel se podařilo rychle obnovit.

Pokud nastane krizový stav jako již zmi-ňovaný blackout, povodně, silné vichřice,tak by vláda ČR vyhlásila stav krize a tímby se otevřely naše sklady. Prvním našimúkolem by bylo poskytnout techniku inte-grovanému záchrannému systému, abytřeba hasiči a zdravotníci mohli zachránitco nejvíc lidí.

Máme vyprošťovací kontejnery, ve kte-rých jsou hydraulické pumpy, zvedákya páčidla. Ty pomohou hasičům dostat sedo zřícených domů.

Pravděpodobně by v takovém případěnefungovaly rafinérie a železnice by bylazablokovaná. Takže bychom uvolnili nou-zové zásoby benzínu a nafty. Ty máme, jakuž jsem uvedl, téměř na tři měsíce fungo-vání státu.

Také bychom postavili evakuační měs-tečka pro lidi, kteří přišli o domov. Mámespeciální kontejnery nouzového přežití,kde je kuchyň koupelna a toaleta. Samo-zřejmě máme velké i menší stany, polnílůžka, spacáky a deky.

Pak by bylo potřeba zajistit pro tyto lidivodu. Díky záplavám se kontaminujíi zdroje pitné vody. Takže by přišly na řadunaše úpravny pitné vody a cisterny navodu. Už byla řeč o vysokotlakém potrubí,které nám umožní zásobovat pitnou vodouměsto nebo obec až do vzdálenosti 30 ki-lometrů.

Pro tyto evakuované by bylo potřeba lidizajistit také jídlo. Zásoby vybraných potra-vin máme zhruba na úrovni 1,5 dne spo-třeby.

Věnujete se i situaci na trhu s ropou a ben-zinem. K tomu Vám slouží NESO (Národníorganizace pro společný postup ve stavuropné nouze). Když by nefungovala elek-třina, tak budou bez života čerpací stanice.Jak by bylo zajištěno nejnutnější zásobo-vání pohonnými hmotami?

NESO je poradní orgán předsedy SSHR,který monitoruje oblast dodávek ropy a rop-ných produktů do České republiky. V pří-padě krize tento orgán doporučuje opa-tření k omezení spotřeby ropy a ropných

314I2018

>

Cisterna na pitnou vodu

produktů a použití nouzových zásob. Takémůže navrhnout vyhlášení nebo odvolánístavu ropné nouze.

Co se týká vypuknutí ropné krize jako ta-kové, tak se mají věci následovně. Stavropné nouze vyhlašuje vláda nařízením. Taje také oprávněna stanovit regulační opa-tření pro čerpání zásob u rozhodujících do-davatelů, zavést přídělový systém, nebodočasně omezit popřípadě zakázat vývozropy a ropných produktů. Návrh na použitínouzových zásob předkládá vládě před-seda Správy. Za stavu ropné nouze vládastanovuje termín zpětného doplnění použi-tých zásob. SSHR je jediným ústředním

správcem zásob v České republice a tedyzabezpečuje vytváření, udržování a použitínouzových zásob. .

V souvislosti s klimatickou změnou a je-jími důsledky se hovoří i o možnosti pan-demií. Počítáte s tím?

Máme biovaky, bioboxy, ochranné ob-leky, takže jsme nechystáni na nejrůznějšísituace. Existují tzv. typové plány na jed-notlivé krize, které si sestavují jednotliváministerstva a podle jejich požadavkůSpráva pořídí jednotlivé položky. Nicméně,máte pravdu, tato oblast se nesmí podce-nit a určitě to bude téma pro naše dalšíjednání s ministerstvem zdravotnictví.Umím si představit větší předzásobenív připravenosti na tuto situaci.

Největší logistickou operací v historiiSSHR byla přeprava nafty z německéhoKraillingu. Z profesního hlediska to bylazdařilá akce, v čem je její hlavní přínospro reakci správy na mimořádné situ-ace?

To by bylo na dlouhé povídání, určitě nasamostatný rozhovor. Tak jen stručně.Bylo to podobné krizové situaci, kdy simusíte poradit s řadou nečekaných a ne-plánovaných nástrah. Na začátku byla roz-

bitá vlečka ve skladu v Kraillingu, na koncipak jeden vlak za druhým směřující do růz-ných skladů u nás. A pro naše pracovníkydobrá příležitost prověřit svoje teoretickéznalosti v praxi. Vždyť jsme byli u každéhovlaku, u jeho příjezdu, plnění, měření hus-toty, vážení až po jeho odjezd a pak příjezddo našich skladů. Obecně je to ale o po-učení z celé kauzy uskladnění rezerv v za-hraničí. Jednoduše řečeno, kdyby byla po-třeba tu naftu uloženou v Německu rychlevyskladnit a za krizové situace ji dostatk nám, tak bychom prostě brzo skončili.Takže rezervy v zahraničí? Já jsem prostěproti.

Budete využívat výzkumné kapacity Vo-jenského technického ústavu, v jakých ob-lastech především?

S Vojenským technickým ústavem spo-lupracujeme a budeme využívat jeho od-borné kapacity, například pro posuzovánítechnických zařízení nebo posuzování pro-jektových dokumentací.

Hmotné rezervy je možné využít i v doběmírové. Pro koho jsou určeny a za jakýchpodmínek?

Správa pomáhá i mimo krizové stavy,jak už jsem zmínil… a to pokud je o to po-žádána. Například v letošním roce tadymáme problém extrémního sucha, kterétrápí obce v České republice. Na jaře le-tošního roku starosta obce Píšť na Opav-sku požádal Správu o pomoc, když v obcivyschly všechny studny a hrozilo, že přes2000 obyvatel zůstane na Velikonočnísvátky bez pitné vody. Správa obci ope-rativně zapůjčila dvě autocisterny a sedmkontejnerů na pitnou vodu. Současná si-tuace je taková, že žádostí obcí o zapůj-čení cisteren přibývá. Na začátku pro-since jsme měli tiskový brífink v obci Ne-dašova Lhota na Zlínsku, která se ocitlabez vody a taktéž sousední obec Neda-šov. Poskytli jsme obci autocisternu na

pitnou vodu a druhá obec ji dostane taky.Od jara 2018 jsme zapůjčili 30 kusů tech-niky, od úpravny vody přes cisterny navodu, do několika krajů v republice. Ob-rací se nás zejména starostové malýcha středních obcí. Pokud nejde o krizovýstav, musí obce za zapůjčení techniky pla-tit, podle jejího druhu se nájemné pohy-buje v rozmezí od 2000 do 5000 korun zaměsíc.

Další naši techniku využívá HZS ČR, jsouto vyprošťovací kontejnery, sací bagrya pojízdné chemické laboratoře. Letos za-sahovala tato technika již v desítkách pří-padů, například při neštěstí v Mikulandskéulici v Praze byl nasazen sací bagr SSHR,který pomáhal při odstraňování sutin, kdyžhasiči hledali zavalené lidi pod troskamibudovy. V minulém roce se uplatnila našetechnika ve více než sto případech mimo-řádných událostí.

Jak by se měla správa změnit vzhledemk novým výzvám, které přináší klimatickázměna, nové bezpečnostní hrozby, alei vývoj mezinárodní situace?

Rozhodně je třeba reagovat na aktuálníbezpečnostní, ale i klimatické a jinéhrozby. To souvisí s potřebou finančníchprostředků primárně. Není to tak, že by-chom nevěděli, co chceme, nebo že bypartnerská ministerstva neměla dobré kri-zové plány. Co postrádám, je všeobecnéuvědomění si toho, že krize, a to různéhloubky a charakteru, nás může potkatprakticky kdykoliv. Prostě podcenění riziksoučasnosti se v budoucnosti nemusívůbec vyplatit. Před tím bych varoval.Vedle operativních opatření a účinné po-moci se logicky snažíme i o strategickéúvahy. Již zmiňované podzemní vrty,nebo naše snaha o legislativní změny,které by umožnily, aby si stát mohlhmotné rezervy nejenom pořizovat dosvého majetku, ale také rezervovat, jsouoblasti našeho zájmu. Závěrem zmínímnaši Koncepci hospodářských opatřenípro krizové stavy (HOPKS), což je kon-cepční materiál, který předpokládá kom-plexní zhodnocení přínosu Systému hos-podářských opatření pro krizové stavy,a to pro zajištění připravenosti ČR na je-jich řešení. Jedná se zejména o zhodno-cení využití těchto opatření při řešení po-vodní v letech 2002, 2006, 2008, 2010a 2013 a taky návaznost na nové bezpeč-nostní prostředí v Evropě v posledním ob-dobí. Jde tedy především o stanovení no-vých úkolů v oblasti hospodářských krizo-vých opatření pro věcně příslušná minis-terstva a pro SSHR. Koncepce mimo jinékonstatuje, že systém nouzového hospo-dářství se osvědčil a byl úspěšně využitpři řešení povodní v předchozím období.Naproti tomu systém hospodářské mobi-lizace již není v současné podobě scho-pen zabezpečit požadavky ozbrojených sila ozbrojených bezpečnostních sborů.V oblasti použití státních hmotných rezervje velice efektivně rozpracován systémpoužití pohotovostních zásob a zásob prohumanitární pomoc, na druhé straně jepotřeba rozpracovat systém použití hmot-ných rezerv potravinových a průmyslo-vých komodit. ■

324I2018

Podcenění rizik dnes, se v budoucnosti nemusí vůbec vyplatit...

>

Zásobník na PHM – Heřmanův Mě� stec

334I2018

Vědec a zakladatel Českého institutu in-formatiky, robotiky a kybernetikyČVUT prof. Vladimír Mařík, profesorka

ekonomie Eva Kislingerová, Martin Hausen-blas, vizionář prosazující v ČR myšlenkuautonomních vozidel a vysokorychlostníchtratí. To jsou tři jména osobností, které se ob-jeví v letošním 26. ročníku soutěže MANA-ŽER ROKU. Jejím vyhlašovatelem je Českámanažerská asociace (ČMA), mediálnímpartnerem je i časopis CzechIndustry.

Prestižní manažerské klání má za seboučtvrtstoletí, letos v dubnu na Pražskémhradě obdrželi ti nejlepší titul Manažerčtvrtstoletí. „Soutěž soustavně vyhledávánejlepší příklady řídící praxe, a to nejenv byznysu, ale i mimo něj. Přispívá k moti-vaci manažerů a pomáhá s přenosem po-znatků a zkušeností těch nejlepších,“ říkáprezident ČMA Pavel Kafka.

Právě výměna zkušeností a možnost se-tkávání s úspěšnými manažery je vůbectou nejsilnější motivací, proč vstoupit dosoutěže. Zmiňuje ji téměř 80 % finalistů.Přirozeně, že soutěž je prestižní záležitostía skvělou vizitkou pro manažera, jeho pod-řízené, celou společnost. Možnost prezen-tace je dalším klíčovým motivem účasti.

Tyto dva motivační faktory se ČMA po-dařilo spojit vydáním knihy 100 let od za-čátku svobodného podnikání v Českoslo-vensku, která nese hrdý podtitul Manažeřise lvíčkem, následnými jejími křty a do-provodnými networkingovými akcemi.Právě příběhy úspěšných manažerůčtvrtstoletí – vítězů soutěže MANAŽERROKU, jsou těžištěm této obsahově a vi-zuálně atraktivní publikace. Jsou to pokra-čovatelé prvorepublikových podnikatel-ských a manažerských legend, o nichž

kniha autora Kamila Mikety pojednává.I letošní 26. ročník nabízí oba motivačníaspekty. Pojatý je na rozdíl od předcho-zích let inovativně, soutěž zejména re-aguje na nástup smart technologií a mo-derní trendy v managementu. Přibylo pětnových či inovovaných kategorií, ať už sejedná o Smart manažer, Vizionář,Krizový/Interim manažer či Mladý mana-žerský talent do 35 let. Novinkou je kate-gorie Zahraniční manažer. Úpravy do-znalo klasické oborové zaměření, početkategorií se zúžil. Co zůstává stejné, jsoutermíny – uzávěrka koncem února 2019a slavnostní vyhlášení těch nejlepšíchv dubnu příštího roku.

Zapojení do soutěže byla skvělá zkušenost

Zeptali jsme několika vítězů či finalistů

předchozích ročníků na jejich názor na pří-nos soutěže. Oslovení manažeři se shodliv tom, že zapojení do soutěže byla skvělázkušenost.

„Měl jsem možnost vyměňovat si ná-zory, poznat různorodé styly řízení, inspi-rovat se, motivovat a porovnat se navzá-jem,“ uvedl ředitel společnosti Koyo Be-arings Česká republika, Petr Novák. Po-dobně na účast nahlíží generální ředitelchudeřické AGC Automotive Czech, LuděkSteklý. „Soutěž nabízí možnost k zamyš-lení a uvědomění si toho, co ostatní nomi-novaní okolo mě dělají jinak a třeba lépe,“říká.

Ladislav Verner, majitel a šéf strojírenskéfirmy Soma příznivě hodnotí skutečnost,že se soutěž snaží vyhledávat a oceňovati manažery méně známé. „Soutěž je pří-nosná pro společnost, pokud upřednostnískutečné manažery před těmi, kteří jedouv hlavním servilním proudu doby,“ pozna-menává.

K přínosům soutěže se vyjádřili i tři dalšízástupci podnikatelské sféry, kteří v letoš-ním roce obdrželi od vyhlašovatele sou-těže České manažerské asociace titul Ma-nažer čtvrtstoletí. Patří mezi ně i Jan Rýdlz TOS Varnsdorf, pro něhož soutěž zna-mená ohodnocení práce týmu lidí, kteří sepodílejí na úspěchu firmy. Stejný názor za-stává i Vladimír Feix, dlouholetý šéf Čes -kého porcelánu.

Pozitivně hodnotí MANAŽERA ROKUJaroslava Valová ze SIKO koupelny. „Do-poručuji, aby se manažeři do této soutěžepřihlásili. Jednak se budou setkávats úspěšnými manažery a jejich příběhy.Obohatí to jejich jak podnikatelský, taki osobní život,“ zve k účasti. ■

Soutěž MANAŽER ROKU v novém střihu

Nominace do prestižní manažerské soutěže jsou v plném proudu. V letošním 26. ročníku se do ní hlásíi osobnosti, které zaujaly nové kategorie, jež reagují na technologické a společenské změnya moderní trendy v managementu.

Již 25 let soutěž vyhledává, hodnotí

a oceňuje nejlepší řídící pracovníky, lídry

českého managementu. Její jedinečnost

spočívá v tom, že vyzdvihuje manažery

napříč odvětvími, profesemi a regiony. Je

prezentací moderních, úspěšných metod

řízení a nových trendů. Do finále se za

čtvrtstoletí dostalo téměř 1500 osob-

ností, nejvyšším titulem Manažer/Mana-

žerka roku bylo oceněno 59 z nich. V roce

2018 – příhodně v roce stoletého výročí

založení republiky byli oceněni manažeři

čtvrtstoletí. Další informace, včetně no-

minačních listů či přihlášek, najdete na

www.manazerroku.cz nebo na www.hle-

damemanazera.cz.

Kniha o manažerskýchesech minulostii současnosti, jejížgenerálním partnerem jeČeská manažerskáasociace, se křtila naden přesně od stoletízaložení republikyv pražském Obecnímdomě, tedy v místě, kdese rodila novodobáhistorie. Zúčastnila seho většina manažerůčtvrtstoletí, kteří sinásledně užilipředstavení StudiaYpsilon Říjen 1918 – denpo dni. Další křty knihyo manažerech proběhlyv Clarion Congress HotelPrague a Ostravě.

V minulých dnech jste v Řeži uvedli do pro-vozu první dobíječku pro elektromobilyv Česku, která je propojená s bezemisním vo-díkovým hospodářstvím. Řekněte nám o nívíce.

Dobíječka sama o sobě je v zásadě stan-dardní zařízení, takových je v síti Skupiny ČEZuž více než stovka. Na řežském zařízení je uni-kátní to, že při dobíjení si bere elektřinu z našílokální sítě, kam dodáváme i „čistou“ energiiakumulovanou z fotovoltaických panelů do vo-díku. Dobíječka v zásadě doplňuje modelovýpřípad využití akumulace energie do vodíkuběžnou domácností. Pilotní projekt akumulaceběží u nás v Řeži už tři roky. Instalovali jsme tumalou solární elektrárnu se zásobníkem vo-díku. Když svítí slunce, vyrábíme energiia z přebytků se elektrolýzou vyrábí vodík. Kdyžse setmí, vodíkový článek zpětně přeměňujevodík na elektřinu pro naši testovací domác-nost. Zjednodušeně řečeno – k pračce, sušičcea ostatním běžným spotřebičům jsme přidalii možnost dobíjení pro rodinný elektromobil.Úspěšně tím demonstrujeme, že bezemisní do-mácnost, postavená na využití vodíku a zelenéenergii není jen vzdálenou fikcí, je to otázkasoučasných možností těchto technologií.

Uplatnění vodíkových technologií se v ÚJVŘež věnujete více než deset let. V jakých ob-lastech především?

Využití vodíku se opírá o dvě hlavní větve,které se při realizaci většinou prolínají. Jdeo aplikace v energetice a o tzv. „čistou mobi-litu“, tedy využití vodíku v dopravě. U násv Řeži se věnujeme aplikacím v obou oblas-tech.

Můžete nám přiblížit konkrétní výsledky vašípráce?

Prvním viditelným úspěchem byl náš proto-typ městského autobusu s trojitě hybridním

elektrickým pohonem TriHyBus a první českávodíková plnicí stanice v Neratovicích. Získalijsme za něj zlatou medaili na veletrhu v Brněa následně byl autobus úspěšně provozovánspolečností Arriva na běžné lince v Neratovicích.

Podporu pro vodíkovou mobilitu v současnédobě směřujeme do vývoje prodlužovače do-jezdu s vodíkovým článkem, který umožní zvý-šení dojezdu bateriových elektrovozidel. Tentoprojekt je součástí konceptu „Smart City“a bude ho možné použít pro obslužná vozidlave směnném městském provozu – sypače,multikáry, manipulační techniku nebo třebai říční přívozy.

S prodlužovačem dojezdu souvisí i našepráce na první vodíkové plnicí stanici, kteroubychom chtěli v Řeži otevřít začátkem roku2020. Bude sloužit k doplňování paliva doprav-ních prostředků s nízkou spotřebou – jako jsoukola, miniauta a další. Naše testovací autíčkos označením HyVan už prochází fází adaptacena vodíkový pohon.

Ve spolupráci se společností APT spol. s r.o.jsme připravili také metodiku výstavby plnícíchstanic vodíku. Jedná se o přehlednou „ku-chařku“, která by měla usnadnit budovánía provozování těchto stanic v ČR.

Další příležitosti vidíme v budování plnící in-frastruktury nebo ve spolupráci na projektech„vodíkových regionů“ v Moravskoslezském,Ústeckém nebo Středočeském kraji.

Projekt akumulace energie z fotovoltaickéelektrárny do vodíku už jste zmínil. Máte i dalšíaplikace v energetické oblasti?

Ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze jsme navrhli a v roce2017 představili funkční prototyp zařízeníPower-box 180W. Jedná se o přenosný zdrojstejnosměrného napájení s vodíkovým palivo-vým článkem, který může posloužit napříkladv případě rozpadu elektrizační soustavy, blac-

koutu. Vodík je dodáván z tlakové láhve, kteráje umístěna vedle vlastní jednotky. Hlavnímivýhodami tohoto systému jsou nulové emise(a tedy možnost provozu i v interiéru) a fakt, ževýměna tlakových lahví je možná i za provozu.

Kde všude má uplatnění Power-box 180W, jeo něj zájem?

Power-box je zamýšlen především pro kri-zové situace, kdy není možné použít veřejnoudistribuční síť. Může být využit pro napájenímedicínských přístrojů při transportu raněnýchnebo orgánů při transplantacích na velké vzdá-lenosti, jako záložní zdroj pro polní nemocnice,napájení komunikačních a monitorovacích za-řízení. Dalším potenciálním trhem může býttaké dobíjení akumulátorů karavanů či jachet.Zařízení je vhodné i pro záchranáře, pracovníkyv energetice nebo telekomunikačních službách.

V současné době probíhají intenzivní jed-nání s možnými odběrateli i výrobci, ke kon-krétním zájemcům ani k cenové politice z po-chopitelných důvodů nemohu zatím uvést po-drobnosti, nicméně zájemci o technologii senám ozvali třeba až z Japonska.

V dopravě lze vodík využít buď jako palivo,kdy se spaluje jako např. zemní plyn, nebov palivových článcích. Která varianta je výhod-nější a proč?

V dnešní době je rozvíjena téměř výhradněelektrochemická cesta využití vodíku – tedy pa-livové články. Jejich hlavní výhodou je vyššíúčinnost, tichý a zcela bezemisní provoz. Nu-lové emise škodlivin jsou důležité předevšímv rámci čisté mobility ve městech.

Jednou z možností je využití vodíku jakozálož ního zdroje energie. V čem je to výhod-nější ve srovnání s ukládáním do baterií?

Obecně vzato jsou akumulátory vhodné proukládání energie po dobu několika hodin, ma-

Bezemisní domácnost, postavená na využití vodíku a zelené energii není jen vzdálenou fikcí,řekl CzechIndustry Aleš Doucek, vedoucí oddělení Vodíkové technologie ÚJV Řež

344I2018

ximálně dnů. Naproti tomu vodíkové techno-logie nebo další technologie power-to-gasumožňují uskladňovat energii i sezónně.

ÚJV Řež nabízí komerční i výzkumné službypro vodíkovou energetiku a dopravu, které tojsou zejména?

Výzkumným projektům se věnujeme prů-běžně, ale těžiště naší činnosti leží v komerč-ním využití našeho know-how. Ve všech oblas-tech vodíkových aplikací jsme schopni nabízetkomplexní poradenství. Znamená to návrhvhodných systémů pro konkrétní prostředía požadavky zákazníka, zhodnocení ekonomic-kých aspektů vybraného řešení, projekční čin-nosti a samozřejmě i realizaci následného ře-šení. Jsme schopni pomoci i při zpracování ná-vrhu na spolufinancování projektů z dotačníchtitulů.

Výzkum a vývoj v oblasti vodíkových techno-logií zřejmě neprovádíte vlastními silami, alekooperujete s dalšími subjekty v Česku i zahra-ničí.

Spolupracujeme samozřejmě s řadou part-nerů na vývojových i komerčních projektecha řešíme výzkumné projekty podpořené z do-tačních titulů. Například ÚJV Řež je zákládají-cím členem České vodíkové technologicképlatformy (HYTEP) - ta má v současnosti už 12aktivních členů, mezi nimi například Unipetrol,DEVINN, Český plynárenský svaz, ČVUT FSa další. Na projektu Power-box spolupracu-jeme s Vysokou školou chemicko-technologic-kou v Praze, na TriHyBusu se podílela ŠkodaElectric a další partneři. Součinnost rozvíjímetaké se společností APT, spol. s r.o., která je vý-znamným hráčem v oblasti dodávek funkčníchcelků v oboru plnění technických plynů.

Vyplatí se podle Vás více sázet na vodíkovétechnologie nebo elektromobilitu?

Tyto technologie rozhodně nejdou protisobě a v budoucnu lze očekávat, že se budou

doplňovat. Vodíkový pohon je vhodnější protěžší vozidla s náročnějšími požadavky na do-jezd (autobusy, nákladní vozy, SUV), bateriováelektromobilita lépe poslouží pro menší vozidlaa každodenní pohyb na kratší vzdálenosti.

Jak je tomu v zahraničí a co u nás v ČR?Ve světě jsou už vodíkové technologie běž-

nou součástí života. Jde hlavně o budování pl-nících stanic, flotily vodíkových autobusů,čistě vodíková auta, manipulační techniku, in-stalace power-to-gas nebo vodíkové záložnízdroje energie. Ve skladech po světě manipu-luje přes 5000 vysokozdvižných vodíkovýchvozíků, v Evropě je v provozu téměř 1000 vo-díkových vozidel (zejména v Německu, Skan-dinávii, Velké Británii, Holandsku, Francii). Vo-

díkové autobusy jsou zapojeny ve veřejné do-pravě v Londýně, Hamburku, Miláně, Oslua dalších městech. V Japonsku běží velmi za-jímavý projekt ENE-FARM, který simuluje mož-nosti energetické nezávislosti domácnostív případě živelních katastrof. Je založený namikrokogeneraci s palivovým vodíkovým člán-kem, kde se vykazuje kombinovaná účinnostaž 95 %. Velmi progresivní je třeba sousedníNěmecko, které provozuje více než 50 vodíko-vých stanic.

V ČR je už vodík zahrnut v Národním akčnímplánu čisté mobility a věřím, že do roku 2025bude u nás v provozu alespoň 5 až 10 vodíko-vých plnicích stanic. Náběh máme sice poma-lejší, ale v posledních dvou letech se rozhodněblýská na lepší časy. ■

354I2018

Odborné renomé, letitá zkušenost s výrobou léčivých přípravkůvysoké kvality a strategická pozice v srdci Evropy rozhodly veprospěch českého technologického pracoviště ÚJV Řež, když

se holandská společnost Quirem Medical rozhodovala, kam rozšířívýrobu svého přípravku pro léčbu pokročilé rakoviny jater. ÚJV Řežse tak stala teprve třetím spolupracujícím pracovištěm na světě, kterépřípravek nové generace s označením QuiremSpheres® připravuje.Do budoucna by měly z Řeže putovat desítky až stovky šarží ročněk pacientům do celé Evropy, i mimo ni.

Po ročních přípravách zahájila Divize Radiofarmaka společnostiÚJV Řež výrobu přípravku QuiremSpheres® patentovaného holand-skou společností Quirem Medical.

„Výroba radionuklidy značených přípravků, splňující podmínkysprávné výrobní praxe, má u nás dlouhodobou tradici. Jsme rádi,že nově můžeme přispět ke zlepšení v oblasti léčby zhoubných ná-dorů jater,“ uvedl Patrik Špátzal, ředitel Divize Radiofarmaka ÚJVŘež. „V rámci přípravy na výrobu tohoto přípravku byly v našemkontrolovaném pásmu vybudovány nové specializované, tzv. čisté,prostory pro laboratoře, partnerská společnost Quirem Medical do-dala know-how a přístrojové vybavení pro výrobu a kontrolu kvalitypřípravků. ÚJV Řež promítla do nově zaváděných procesů své mno-haleté zkušenosti, které významně pomohly v optimalizaci činností.Nedílnou součástí přípravy bylo zaškolení personálu a před spuště-ním výroby jsme prošli také nezávislým mezinárodním auditem,“dodává Špátzal.

Přípravek QuiremSpheres® je založen na využití milionů mikrosfér,obsahujících radioaktivní izotop holmium-166. Klinické studie proká-zaly bezpečnost a účinnost holmia při léčbě neoperovatelných po-kročilých nádorů jater. Beta záření z radioaktivního izotopu likvidujerakovinotvorné buňky přímo v nádoru a šetří tak okolní zdravé tkáně.Pro léčbu jaterních nádorů se ve světě běžně využívá izotop yttrium-90. Účinek mikrosfér s holmiem ale může lékař sledovat ihned poprovedení léčby pomocí metody jednofotonové emisní tomografie(SPECT) nebo magnetické rezonance i ve velmi nízkých koncentra-cích, což umožňuje rychlejší a přesnější zhodnocení úspěšnosti léčby.

Výroba jedné šarže přípravku trvá, včetně procesu kontroly kvality,zhruba dvě hodiny. Protože poločas přeměny holmia-166 činí nece-lých 27 hodin (za tuto dobu klesne radioaktivita o polovinu), je nutnépřípravek transportovat do nemocnice co nejdříve. První šarže vyro-bená v Řeži putovala speciální kurýrní službou k pacientovi do Ho-landska, do budoucna Quirem Medical plánuje z Řeže zásobovat ne-mocnice i v dalších evropských zemích. V ČR zatím tento přípravekdo klinické praxe uveden nebyl.

Divize Radiofarmaka technologické společnosti ÚJV Řež má v seg-mentu české nukleární medicíny silnou pozici. Ta vychází z více nežčtyřicetileté zkušenosti s výrobou radiofarmak a především z vlast-ního výzkumného a výrobního zázemí, které tvoří centra pozitronovéemisní tomografie (PET) v Praze, v Brně a nejnovější v Řeži. V sou-časné době společnost zajišťuje produkci radiofarmaka 18F-Flude-oxyglukosa (FDG) pro většinu trhu v ČR. ■

ÚJV Řež pomůže léčit pacienty s rakovinou jater

Evropané se ještě zdaleka neponořili doskutečné masové elektromobility jakoČína a nadále ve většině zemí - včetně

Německa - experimentují s elektrickými auto-mobily zatím jen v komorním měřítku. Snadpouze Norsko díky masivní státní podpořea Nizozemsko, které má aktuálně k dispozicivíce nabíjecích stanic pro elektromobily nežNěmecko, již zažívají nejen pozitivní dopadymasové elektromobility.

Čína ve víru elektroaut

Čína je v elektromobilitě velmocí – aktuálnětam je v provozu 1,2 milionu elektromobilůa do roku 2030 jich má být okolo 10 milionů.Nejprodávanějším bateriovým elektromobi-lem světa byl v roce 2017 čínský BAIC EC,jehož se prodalo celkem 103 000 kusů (ve stej-ném období bylo prodáno na světě „jen“ cca55 tisíc elektromobilů Nissan Leaf). Typickýčínský elektromobilista už každodenně poci-ťuje na vlastní kůži, že nabíjení nekonečnýchflotil aut s elektrickým pohonem v centrechmamutích měst je pořádným oříškem. Mnozítak po příchodu do práce odevzdávají klíčky odauta servisní firmě, která elektromobil dopravína obrovská parkoviště mimo centrum. Tamse elektrická auta nabíjejí a poté jsou na koncipracovní doby vrácena majiteli. Rychlonabí-ječky nejsou masovým řešením už jen z dů-vodu mnohde nedostatečné kapacity elektric-

kých sítí, nemluvě o dalších negativech tétometody nabíjení – nižší životnosti baterií a vět-ších ztrátách energie. Hromady použitých ba-terií z elektromobilů už možná brzy v Číně zač -nou konkurovat himalájským osmitisícovkáma perspektiva nedostatku surovin na jejich vý-robu – zvláště vzácných zemin a dále lithiaa kobaltu – při nastávajícím celosvětovémboomu elektromobility – způsobuje stálehlubší vrásky na čelech čínských stratégů. Mocna tom nemění ani čínská kontrola nad větši-nou vzácných zemin.

Už pro dnešní čínské elektromobilisty protozní alternativa natankování vodíku během tříminut a dojezd více než 500 kilometrů s nulo-vými emisemi jako lákavý sen. Ten splňuje na-příklad nejnovější sériový vodíkový model Hy-undai NEXO, který má všechny předpokladystát se „game changer“ v bezemisní mobilitě.Po tříminutovém natankování disponuje dojez-dem 540 km. U Hyundai Nexo stejně jakou Toyoty Mirai hrají trakční baterie vyslovenědoplňující úlohu – v obou případech s kapacitounižší než 2 kWh, což je méně než padesátina ka-pacity baterií v elektromobilech TESLA X – do-chází tak k úspoře stovek kilogramů hmotnostibaterií. Číňanům, sužovaným ve velkých měs-tech smogem, se líbí ještě jeden technický de-tail vozu, typický pro vodíkové technologie.Vzduch nasávaný do palivového článku musíbýt totiž řádně vyčištěn od více než 99 % pev-ných částic, které by mohly poničit membrány.

Vzduchový filtr v motorovém prostoru přitomregistruje množství nasávaného vzduchu. A takčínský vodíkový elektromobilista může křižovatměsto s uspokojením, že městský vzduch nejenneznečišťuje, ale dokonce „luxuje“.

Mýty kolem vodíku

Hlavními „vodíkovými mýty“ jsou vysokéceny palivových článků a nutné tankovací in-frastruktury i samotného vodíku a nedůvěrav jejich pokles.

Palivové články jsou zcela samozřejmědrahé jako každá nová technologie s obrov-skými náklady na výzkum a vývoj, která ještěnepřešla ve větším měřítku do sériové výroby.Jedinou dražší materiálovou položkou je plněrecyklovatelná platina - její množství v palivo-vých článcích se ale stále snižuje a bude asibrzy nahrazena jinými materiály. Vítězem sou-boje různých druhů palivočlánkových techno-logií jsou nízkoteplotní PEM-palivové článkys polymerní membránou, které vykazují sta-bilní a efektivní provoz, dlouhou dobu život-nosti až 20 000 provozních hodin a rychlý start.Společnost Toyota vychází ve svých plánechz přesvědčení, že se ceny vodíkových aut doroku 2025 sníží na úroveň cen hybridních aut.

U infrastruktury existují studie – např. le-tošní „Comparative Analysis of Infrastructu-res: Hydrogen Fueling and Electric Chargingof Vehicles“ německého Výzkumného centra

Čína přebírá taktovku u vodíkových mobilních technologií

„Ať ten, který říká, že něco nejde, uhne a nezdržuje toho, co to dělá,“ zní jedno ze starých čínských rčení a zdáse, že moderní Čína žije zcela v jeho duchu. Nejlidnatější země světa se už nezabývá diskuzí, jestli mají „drahévodíkové technologie“ šanci konkurovat „levné a jednoduché elektromobilitě“. Číňané už totiž vědí, že otázkanezní: Vodík nebo elektřina? nýbrž: Jak nejlépe souzní čistě elektrické – bateriové – technologie s vodíkovými?

364I2018

Vodíkový autobus čínské firmy FEICHI s délkou 11 metrů a systémem palivového článku SinoSynergy Pramen: R.Wurster - LBST

Jülich, která srovnává náklady na výstavbu in-frastruktury pro bateriové BEV a palivočlán-kové FCEV elektromobily. Autoři studie dochá-zejí k závěru, že při srovnání kumulovanýchnákladů jsou nakonec celkové náklady na na-bíjecí stanice pro 20 mil. BEV cca 51 miliard €podstatně vyšší než celkové náklady okolo 40miliard € na vodíkové tankovací stanice pro 20milionů FCEV. Jsou to samozřejmě astrono-mické částky za náhradu současného němec-kého vozového parku okolo 40 mil. osobníchaut elektromobily obou typů. Německo aleročně nakupuje ropu za nejméně 33 miliard €a infrastruktura pro oba typy elektromobilů sebude stavět desítky let.

Vodík se nyní prodává za zhruba 9,50 €/kg,což je cena těžko konkurující dieselům. Nic-méně existují podniky – například chemičkav Kolíně n. Rýnem, které mají výrobní cenuokolo 1,50 €/kg. Další náklady jsou spojenés dopravou a skladováním, jež je zapotřebídále optimalizovat a zlevnit. I Čína si předsev-zala strategický cíl dosáhnout v praxi ceny5 USD/kg a má pro splnění takového cíleideální předpoklady, protože masivně budujeenergetiku na bázi obnovitelných zdrojů ener-gie. Jen do roku 2020 se má zvýšit současnývýkon těchto zařízení ze 149 GW na 250 GW(víc než 100x výkon Temelína) = ideální základpro výrobu „zeleného vodíku“ a dekarbonizacimobility i energetiky, hlavně s využitím tech-nologií Power-to-Gas – tedy ukládání přeby-tečné energie do vodíku a stabilizace elektric-kých sítí. Aktuálně zůstává ročně stále okolo150 TWh větrné energie v Číně bez využití.

Rozvoj vodíkových technologií ve velkém

Ve srovnání s BEV se palivočlánková vozidlaFCEV zatím nacházejí teprve kousek za star-

tovní čárou. Existuje však reálné očekávání, žese čínská vláda rozhodne v nejbližší době ještěvíce podpořit subvencemi palivočlánkovétechnologie – pak by se dosavadní plán posta-vit do roku 2030 až tři tisíce vodíkových tanko-vacích stanic mohl ještě podstatně zvýšit.Země je v provádění svých strategickýchplánů velmi hbitá. Nyní se tam buduje dvacetvodíkových tankovacích stanic, v roce 2020jich bude stovka a o pouhých pět let později užtisícovka. Čínská společnost Great Wall mi-moto získala podíl v evropském konsorciu „H2Mobility“, které do roku 2023 vybuduje v Ně-mecku 400 vodíkových tankovacích stanic.

Výhody palivočlánkových technologií spa-třují Číňané zatím - v době nedostatku vodí-kové infrastruktury - hlavně u nákladních aut,autobusů, tramvají, taxi a vysokozdvižných vo-zíků ve vícesměnných provozech na bázi„back-to-base“, tedy jedné místní vodíkovétankovací stanice.

Od roku 2020 budou v ČLR fungovat 3-4 vý-robci, kteří mohou vyprodukovat 5000 – 10 000palivočlánkových systémů pro mobilní apli-kace v autobusech a nákladních autech ročně.Tito výrobci úzce spolupracují hlavně se zku-šenými kanadskými firmami Ballard a Hydro-genics. Jedním z těchto výrobců je společnostWeichai Power, Weifang s padesáti tisíci za-městnanci a ročním obratem deset miliardeur. Jen tato firma investuje v letech 2018-2030 ročně okolo 530 mil.€ do rozvoje palivo -článkových systémů, kooperuje přitom mimojiné s firmou BOSCH a od srpna 2018 získala19,9% podíl v kanadské společnosti Ballard.

V roce 2018 objednala čtyři východočínskáměsta celkem více než 400 vodíkových auto-busů. Jeden z deseti potenciálních čínskýchvýrobců vodíkových palivočlánkových auto-busů FEICHI s palivočlánkovými systémy Si-noSynergy zatím vyrábí vodíkové autobusy ve

dvou verzích – o délce 8,5 metru za cenu okolo190 tis. € a dále 11 metrů za cca 350 tis. € zatímpro čínský trh. FEICHI disponuje od roku 2018roční výrobní kapacitou okolo 5000 vodíko-vých autobusů.

V únoru 2018 bylo dodáno 500 palivočlán-kových nákladních vozů Dongfeng do Šang-haje – jsou to 7,5 tunové nákladní vozy s uži-tečným zatížením 3,5 tuny, vybavené 30kW sy-stémem SinoSynergy/ReFire FC s dojezdem330 km. Budou využívány především pro bez -emisní distribuci zboží v centru metropole.Dalších 7500 těchto nákladních aut bude do-dáno společnosti Shanghai Sinotran NewEnergy Automobile Operation Co., Ltd. doroku 2020. V roce 2030 se počítá s půlmili-onem palivočlánkových nákladních aut na čín-ských silnicích. A že Čínané svá předsevzetíplní, o tom nelze moc pochybovat.

Začátkem roku 2016 byla uvedena do pro-vozu první vodíková tramvaj na světě, kterouvyvinula čínská společnost CRRC ve spolu-práci se ŠKODA Transportation, Plzeň.

Modelové vodíkové regiony

V poslední době vzniklo zatím osm modelo-vých vodíkových regionů, v nichž budouběhem několika let jezdit tisíce palivočlánko-vých vozidel. Jen v jednom z nich – modelo-vém regionu Jangtse-Delta v oblasti Šanghajebude do roku 2025 postaveno 170 vodíkovýchtankovacích stanic a bude se zde pohybovatokolo 20 tisíc osobních vodíkových aut (FCEV)a dalších 22 tisíc vodíkových autobusů a ná-kladních aut.

Největší světové centrum výzkumuvodíkových technologií

Společnost Great Wall Motor vybudovalav Baodingu ve spolupráci s německou Hy-nergy největší vodíkové technologické cen-trum na světě. Provádí výzkum, vývoj a výrobuprototypů i malých sérií v oboru palivovýchčlánků (od roku 2022 v tisících) a dále jejich in-tegraci do vozidel i optimalizaci skladování vo-díku a jeho tankování do vozidel.

I v Evropě se blýská na lepší časy

V rámci projektu Evropské unie JIVE resp. JIVE2 získají vybraná evropská města zhruba až

374I2018

Celkem 7500 těchto čínských vodíkových 7,5tunových palivočlánkových nákladních vozůDongfeng bude postupně dodáváno do Šanghajedo roku 2020 - dalších 500 již bylo dodáno letos.Pramen: R.Wurster - LBST

Srovnání celkových nákladů na tankovací stanice resp. nabíjecí infrastrukturu pro 20 mil. vodíkových palivočlánkových elektromobilů FCEV a 20 mil.bateriových elektromobilů BEV v Německu - náklady na nabíjecí stanice pro BEV jsou podstatně vyšší. Pramen: Forschungszentrum Jülich

>

400 palivočlánkových autobusů do roku 2020.Do pěti let to má být dokonce více než tisíc FC-autobusů. Existují výpočty, že by bylo zapo-třebí v Evropě nakoupit do roku 2025 více než8000 FC autobusů, aby se jejich jednotkovácena snížila na cílových méně než 350 tisíc €.

Jedním z větších projektů v Evropě je nákuptisíce palivočlánkových kamionů Hyundai prosilnou švýcarskou maloobchodní síť COOP.První stovka těchto až 35tunových nákladníchvozidel s dojezdem cca 400 km bude dodánajiž v druhém pololetí 2019! COOP výrazně uše-tří na mýtném a ještě si vylepší svou imagejako společnost ohleduplná ke zdraví lidí a ži-votnímu prostředí. Proto se vyšší pořizovacía zatím i provozní náklady vodíkových kami-onů v konečném propočtu společnosti COOPvyplatí.

Bavorský Proton Motor zahajuje sériovou výrobu

Společnost Proton Motor Fuel Cells GmbH(PM), která v těchto dnech oslavila 20 let exis-tence a sídlí u Mnichova, je známá také svouúčastí na projektu prvního českého vodíkovéhoautobusu TriHyBus ve spolupráci se ŠKODAElectric, Plzeň. Firma PM dále optimalizovalasvé vodíkové technologie v mobilním i staci-onárním sektoru a nyní dokončuje ve svých ha-lách u Mnichova významný milník - linku na sé-riovou výrobu palivových článků PEM s kapa-citou odpovídající 5000 palivočlánkovým svaz-kům (FC stacks) s výkonem 30 kW ročněa s možností rychlého navýšení této kapacityv případě potřeby až na 30 000 svazků ročně.

PM mimoto letos podepsala smlouvu se spo-lečností „e.GO“ o založení společného podnikupro rozvoj mikrobusu „e.GO Mover“. Ten budeod roku 2021 vyráběn i ve verzi s palivočlánko-vým prodlužovačem dojezdu HyREX o výkonu

22 až 30 kW značky PM v počtu okolo 15 tisíckusů ročně, které bude vyrábět společný pod-nik asi v severoněmeckých Cáchách. ■

Zdeněk Fajkus, Mnichov

Poznamenejte si!

TEPLÁRENSTVÍ TEPLÁRENSTVÍ DNY

A ENERGETIKY

Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS24. � 25. 4. 2019 | HRADEC KRÁLOVÉ

www.dnytepen.cz, www.tscr.cz, www.exponex.cz

POŘADATEL ORGANIZÁTOR

ZÁŠTITA

Registrujte se na konferenci již nyní na www.dnytepen.cz

PŘIPRAVOVANÉ TEMATICKÉ BLOKY Klimaticko-energetický rámec 2030 Technika a technologie v teplárenství Péče o zákazníka v teplárenství Odpady a jejich energetické využití Ekonomika a legislativa v teplárenství Energetické úspory, měření a akumulace

Prototyp mikrobusu "e.GO Mover" pro 15 cestujících nebo zboží , který bude od roku 2021 vybavenalternativně vodíkovým prodlužovačem dojezdu společnosti Proton Motor Fuel Cell GmbH v počtu15 000 ročně Foto: Zdeněk Fajkus

Čína přebírá taktovku u vodíkových mobilních technologií

>

Nová zelená úsporám, Dešťovkaa kotlíkové dotace patří v součas-nosti k nejznámějším dotačním

programům Ministerstva životního pro-středí. „Blížící se veletrh FOR PASIV před-staví návštěvníkům nejen novinky v oblastitechnologií, materiálů, úspory energiea zmíněných dotací, ale formou seminářůa přednášek zájemcům poskytne hlavněpřesné informace jak postupovat, abyprávě požadovanou dotaci úspěšně zí-skali,“ říká manažerka veletrhu KateřinaMaštalířová.

Nová zelená úsporám vychází vstříc žadatelům

Nová zelená úsporám je dotační program,který majitelům rodinných a bytovýchdomů pomáhá se snižováním energetickénáročnosti budov. U stávajících domů pro-gram podporuje zateplení stěn, stropů,podlah, střech a ostatních konstrukcí, vý-měnu oken a dveří či instalaci venkovní stí-nicí techniky. Na dotace nově dosáhnoui ti, kteří chtějí rekonstrukci domu provéstsvépomocí. Spektrum podporovanýchopatření dále zahrnuje instalaci solárních

termických a fotovoltaických systémů, vý-měnu zdrojů tepla či moderní technologiejako zelené střechy či řízené větrání s reku-perací. Nová zelená úsporám myslí i nanovostavby. Příspěvek lze získat na stavbunízkoenergetického domu či domu v pasiv-ním standardu. Částka, kterou mohou ža-datelé uspořit, se u zateplení pohybujev průměru kolem 250 000 Kč, u výstavbynízkoenergetických a pasivních domů semůže vyšplhat až na 450 tisíc.

Dešťovka ušetří nově i rekreačním domům

Cílem dotačního programu Dešťovka jepodporovat lepší hospodaření se srážko-vou a odpadní vodou v domácnostech i nazahradách. Program mohou využít maji-telé obytných domů po celé ČR a nově i ti,kteří trvale žijí v rekreačních objektech. Do-tace pokryje až polovinu výdajů na poří-zení podporovaného systému na využívánídešťové vody nebo přečištěné odpadnívody z domácnosti, což je podle zvolenévarianty až 105 tisíc Kč. Aktuálně je ote-vřena druhá dotační výzva, kde je k dispo-zici celkem 340 milionů Kč.

Kotlíkové dotace pro zdravější ovzduší

Dotační program známý jako kotlíkovédotace je celostátní program podporujícívýměnu starých, neekologických kotlů,které nejvíce škodí ovzduší a jejichž pro-voz bude počátkem září 2022 zakázán. Do-tace je určena majitelům rodinných domůa její výše dosahuje podle typu kotle až127 500 Kč. V současnosti se připravujedalší dotační výzva, která prostřednictvímkrajů nabídne domácnostem další 3 mili-ardy Kč.

„Snažíme se domácnosti motivovat, abyse na rekonstrukci či stavbu svých domovůdívali komplexně. To znamená, aby pro za-teplení nebo výstavbu domů využili pro-gram Nová zelená úsporám, zalévalia splachovali dešťovkou a současně díkykotlíkovým dotacím vyměnili starý kotel zanový, ekologický. Nejenže se jim to vrátív nižších platbách za energie a pitnouvodu, ale díky podpoře jim výrazně kles-nou i pořizovací náklady,“ uvádí ředitelStátního fondu životního prostředí ČR PetrValdman, jehož úřad dotace proplácí. Po-drobnosti o veletrhu FOR PASIV najdete nastránkách www.forpasiv.cz. ■

394I2018

S dotacemi pro lepší bydlení poradí v únoru veletrh FOR PASIV 2019Sedmý ročník veletrhu nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhnena výstavišti PVA EXPO PRAHA ve dnech 7. až 9. února 2019, nabídne návštěvníkům i kompletnípřehled a poradenství v oblasti dotačních programů rezortu životního prostředí. Ty pomáhajídomácnostem snížit provozní výdaje, zhodnotit jejich nemovitosti a zároveň přispívají ke zlepšeníživotního prostředí v Česku.

Pane řediteli, co představuje MSA dnes? V současnosti se akciová společnost

MSA prezentuje jako silná světová značkas více než 130letou tradicí. Našim zákazní-kům nabízíme zkušenosti, znalosti a dodá-váme kvalitu, kterou od nás očekávají. Vy-dobyli jsme si pevné postavení na světo-vých trzích s armaturami a upevnili jsme sipozici v mateřské skupině Chelpipe Group.Vše v souladu s naším mottem – Motivace,Stabilita, Ambice.

Dnes jsme svědky v energetice dvoutrendů. Evropská unie ustupuje od jadernéenergetiky, Čína, Rusko a řada dalších zemív ní vidí významný zdroj čisté energie.Česko je na pomezí, nicméně naši vládnípředstavitelé v posledních dnech deklaro-vali, že počítají s výstavbou nových jader-ných zdrojů. Jste připraveni podílet se nadodávkách pro ně?

Rozhodně. Naše společnost dodává svévýrobky do celého světa, včetně tuzem-ského trhu. Není důvod, abychom o získánítěchto zakázek v budoucnu neusilovali. Ja-derná energetika je jedním ze základníchprodejních pilířů naší společnosti a mámes ní více než 40 let zkušeností.

Export zabezpečujete vlastními silami nebovyužíváte i služeb státu?

Máte-li na mysli jak získáváme exportnízakázky, které u nás tvoří více než 95 %portfolia, tak aktivně využíváme všech do-stupných zdrojů. Jsme například v různých

průmyslově směřovaných asociací a úča-stníme se zahraničních misí na podporunašich obchodních aktivit - včetně těch,které jsou pořádány s účastí státua s jeho přispěním. Samozřejmě průběžněmonitorujeme situaci na trhu a snažíme sevyužít každou vhodnou obchodní příleži-tost.

Jste součástí silné skupiny ČTPZ. V čem vi-díte její hlavní přínos pro další rozvoj MSA?

Stejně jako u dalších společností podob-ného charakteru a organizačního složení,také u nás dochází k synergickým efektům.V praxi tak vidíme spojení sil a tím i vyjed-návacích pozic například v oblastech ob-chodu (získávání zakázek) a nákupu (využí-váme silné nákupní síly naší mateřské spo-lečnosti a směřujeme k nákupům materiálupro naši produkci u stejných dodavatelů zajednotné ceny). Stejně tak některé službypro nás zajišťuje přímo naše mateřská spo-lečnost.

Celá naše skupina Chelpipe je navíc kon-cepčně sestavena tak, aby její jednotlivéčlánky byly společně schopny kompletnězajistit transport kapalných a plynnýchenergetických surovin. Tato komplexnostnám přináší tržní výhodu oproti konkurenci.

Historie MSA se začala psát před více 130lety, které momenty považujete za zásadnía proč?

Prvním historickým momentem je regis-trace společnosti DANGO-DIENENTHAL navýrobu průmyslových armatur u Krajskéhosoudu v Ostravě v roce 1886.

Tím nejzásadnějším je samozřejmě zalo-žení společnosti v roce 1890 místním pod-nikatelem Janem Holushou. Začátek 20.století a období 1. světové války jsou spjatypředevším s celkovou přestavbou podniku,rozšířením slévárny a výstavbou strojírnyv letech 1915 až 1920. V poválečném ob-dobí stojí za zmínku přejmenování podnikuna Moravskoslezskou armaturku (MSA)

Armatury pro jadernou energetiku jsou našimi TOP výrobky,

řekl CzechIndustry Vladimir Kononov, obchodní ředitel MSA

404I2018

v roce 1947 a začlenění společnostiDANGO-DIENENTHAL do MSA o rok poz-ději. V roce 1950 byla zahájena výstavbanového závodu na výrobu průmyslovýcharmatur. Od roku 1975 byla rozšířena vý-roba o sortiment armatur pro jadernouenergetiku. Po sametové revoluci námdveře do světa otevřelo zavedení certifikacedle norem API v roce 1995 a ISO v roce1996. Roku 2006 vstupuje do MSA ruský in-vestor. Společnost se stává součástí sku-piny Chelpipe Group. V roce 2015 jsme na-výšili naše výrobní kapacity otevřením novévýrobní haly. V letošním roce jsme úspěšněprošli re-certifikací ISO dle aktualizovanýchnorem. Tolik ve stručnosti o historii závodu.

Každá firma má TOP výrobky nebo za-kázky, jak je tomu v případě MSA?

Nebylo by správné definovat jen jedenTOP výrobek. Všechny naše armatury ur-čené pro energetiku, zejména jadernou,jsou, co se týče provedení, kvality a bezpeč-nosti na vysoké světové úrovni. Vyžaduje tosamotná lokace a podmínky, ve kterýchmusí bezchybně fungovat.

V současnosti například pracujeme naprojektu jaderné elektrárny (JE) Kudanku-lam v Indii. V tomto projektu se najdounové výrobky, jako například zpětné klapkys trojitou excentricitou.

V čem jsou tyto armatury výjimečné?U těchto armatur je důležité především

pozadí jejich vzniku, protože tyto armaturymusí procházet typovými, periodickýminebo např. seizmickými zkouškami odol-nosti. Všechny tyto zkoušky jsou podloženépevnostními výpočty, různými analýzamikaždého konstrukčního prvku, ať už z po-hledu materiálových kombinací nebo napří-klad svařovacího procesu. V reálu to zna-mená, že než jsou tyto armatury nasazenydo reálného provozu, projdou nespočetověřovacích zkoušek za přítomnosti nezá-vislých orgánů. I proto můžeme s jistotouříci, že armatury pro jadernou energetikujsou našimi TOP výrobky.

Výzkum a vývoj provádíte vlastními silaminebo ve spolupráci s dalšími subjekty?

To vždy záleží na typu a náročnosti jed-notlivého projektu. V případě, že se jednáo nestandardní řešení, které si vyžadujenové konzultace nebo testy, využíváme zna-losti a dovednosti různých subjektů, ať už tojsou naši dodavatelé, kteří se již nejednouspolupodíleli kupříkladu na vývoji kryogen-ních armatur anebo armatur splňujícíchpodmínky prchavých emisí.

Při výzkumu a vývoji kooperujeme přede-vším s předními technickými univerzitami,nebo třeba s Ústavem aplikované mechaniky

414I2018

>

v Brně, se kterým jsme v nedávné doběspolupracovali právě na vývoji inovativníchzpětných klapek pro extrémní provoznípodmínky v jaderných elektrárnách.

Inovace dnes hýbou světem, nejinak jetomu i v případě produktů MSA. Můžete tokonkretizovat?

Konkrétním případem je již výše zmiňo-vaná inovativní zpětná klapka, která budenasazována na nejexponovanějších mís-tech v náročných technologických provo-zech. Účelem projektu bylo minimalizovatpůvod hydraulických a mechanických rázů,které vznikají při rychlém zavření klapky.

Dalším významným aspektem této ino-vace byla pro našeho zákazníka i změnakonstrukčního řešení klapky, která výraznězkrátila dobu na provádění kontroly stavu,revizí či případných oprav, čímž docházík výraznému snížení nákladů na údržbua zvýšení spolehlivosti kritických kompo-nentů, technologie i samotné zpětné klapky.

Projekt byl řešen ve spolupráci s jader-nou elektrárnou, kde se nacházejí potrubnísystémy, které slouží k zabezpečení pro-vozu. Takovéto systémy, které se většinoupodílejí na chlazení bloku, jsou nejdůleži-tější z hlediska jaderné bezpečnosti. A právěz těchto skutečností se vycházelo při projek-tování designu nového typu klapky, kterámusí v těchto extrémních podmínkách pra-covat spolehlivě a bezchybně.

Bezrázové zpětné klapky/ventily majíobecně nejlepší dynamické chování zevšech zpětných armatur. Nicméně je takédůležité říci, že s tím je spojena nevýhodaa to velká tlaková ztráta. Pro snížení tlakovéztráty se využívá u BZV fyzikálního jevu na-zvaného Venturiho efekt.

Všechny tyto faktory byly do vývoje no-vého typu armatury zakomponovány a dlevýsledků z testovacích tratí a reálného pro-vozu byly všechny cíle splněny na výbor-nou.

Samostatnou kapitolu tvoří servis. Co všezahrnuje, poskytujete ho pouze na výrobkyz Dolního Benešova nebo i dalších vý-robců?

Servisní činnosti jsou rozděleny na in-terní práce v dílnách MSA a externí posky-tované služby přímo u našich zákazníků,kde v provozu provádíme odstávky a od-borné činnosti na jejich armaturách. Servisposkytujeme na všechny armatury vyro-bené i mimo náš závod a také na všechnytzv. tlakové nádoby.

Jaký podíl tvoří servis na ekonomickýchvýsledcích společnosti?

Servis se podílí na zisku MSA přibližnětřemi procenty, nicméně předpokládáme,že se jeho podíl bude i nadále zvyšovat.

Do kolika jaderných elektráren jste již do-dali své produkty?

Byl by to asi velmi dlouhý seznam, čítajícídesítky jaderných elektráren v Evropěa Asii. Uveďme tedy aspoň ty nejznámější.Samozřejmě musíme předně zmínitvšechny české a slovenské - Dukovany, Te-melín, Jaslovské Bohunice a Mochovce. Zezahraničních to jsou třeba Paks v Maďarsku,Kozloduj v Bulharsku nebo ruské jaderné

elektrárny Kalininská, Smolensk, Novovo-roněž, Rostov a Kursk. Z exotičtějších des-tinací například indický Kudankulam nebočínská Tianwanská JE. V současné doběusilujeme o to, aby se tento seznam i na-dále rozrůstal.

Devadesát procent vaší produkce je určenona vývoz, co a kam vyvážíte především?

Jsme celosvětový výrobce, takže naše ar-matury vyvážíme do celého světa. Pokudbych měl trochu upřesnit hlavní destinace,pak hlavní prodejní artikl „kulové kohouty“vyvážíme v současné době především doRuska, Koreje, Íránu, Polska, Egypta, Ně-mecka, skandinávských zemí, Alžíru, Maďar-ska a Saúdské Arábie. Sortiment dle ANSI –do Rumunska, Izraele, Belgie, Finska a Iráku.

Na jakých zajímavých zakázkách pracujetev současnosti?

Mezi nejzajímavější projekty, které právěrealizujeme, patří: Exxon Mobile Iraq, WoodGroup/OMV Romania, Skandinávie - Dis-

trict heating Fortum, Korea Gas, PersianGulf Bid Boland Gas Treating Project,Skikda Alžír - EPC Ferrostal, FGSZ Hungary,GAZ System, Saudi Aramco, VTTI Tank Ter-minals Antwerp, Wärtsila Hamina LNG,RAG, Heidach a na dalších

Na závěr bych se chtěl zeptat, jakým smě-rem se bude podle Vás ubírat další vývojspolečnosti?

V posledních 5 letech prošla naše společ-nost výraznou transformací a modernizací.Za úspěch považuji, jak daleko jsme se do-stali především v oblasti profesního mana-gementu a engineeringu. Do budoucna po-važuji za důležité, abychom byli schopni re-agovat na vývoj trhu, který bude jistě ovliv-něn rozvojem technologií a inovacemi.Z personálního pohledu se zabýváme trva-lým zlepšováním našeho týmu s důrazemna získávání perspektivních odborníků,hlavně z technických oborů. Věříme, že bu-deme i nadále na špici udávat trend na trhus průmyslovými armaturami. ■

424I2018

Armatury pro jadernou energetiku jsou našimi TOP výrobky

>

27. mezinárodní veletrh elektrotechniky, energetiky, automatizace,komunikace, osvětlení a zabezpečení

2019

www.amper.cz

pořádá

19. – 22. 3. 2019 | BRNO

Itak se ovšem ještě dlouhou dobu na trhubudou vyskytovat elektrozařízení, která posvém zpětném odběru od uživatelů stěží

najdou další uplatnění a ani jejich jednotlivéčásti či materiály z nich získané po zpracovánínebudou příliš poptávány. Taková zařízení lzeoznačit jako výrobky s negativní hodnotou, je-likož jejich zpětný odběr a zpracování s sebounesou převážně náklady, které musí kolektivnísystémy plnící povinnosti výrobců uhradit. Sa-mozřejmě existují elektrozařízení, která i nakonci své životnosti díky obsahu vzácných ma-teriálů mají tzv. pozitivní hodnotu. Právě tatovlastnost umožňuje jinak velice různorodoupaletu elektrických a elektronických zařízenírozdělit do dvou skupin.

Vliv křížového financování na design výrobků

Logicky lze očekávat, že výrobci se snaží o ta-kový design produktů, který vede k výskytuvysloužilého elektrozařízení s pozitivní neboalespoň s co nejmenší negativní hodnotou,aby jejich náklady na zpětný odběr byly conejmenší.

Jedním z aspektů, který může snižovat mo-tivaci výrobců ke snižování zátěže způsobenéjejich vysloužilými výrobky je tzv. křížové fi-nancování zpětného odběru. V ideálním pří-padě by recyklační příspěvky hrazené výrobciza každý z produktů měly odpovídat nákladůmsouvisejícím s likvidací daného výrobku uve-deného na trh.

Pokud ovšem kolektivní systém při nasta-vení své struktury recyklačních příspěvkůtento princip nedodržuje, je motivační efektvýše poplatků na výrobce oslaben. Jsou-li re-cyklační příspěvky nastaveny tak, že pro-středky vybrané za uvedení na trh daného vý-robku jsou využity na financování zpětnéhoodběru i jiných druhů výrobků, pak jsou ně-

které typy produktů zvýhodněny oproti jiným.Tímto křížovým financováním dochází k faktic-kému dotování jednoho druhu elektrozařízenídruhým, a ti výrobci, kteří z tohoto dotovánítěží, nedostávají zpětnou vazbu o využitelnostijejich vysloužilých výrobků ve formě reálnévýše recyklačního příspěvku.

Samozřejmě vzhledem k rozmanitosti na-bídky elektrozařízení uváděných na trh musípři stanovení recyklačních příspěvků dojít k ur-čitému sjednocení a zjednodušení jejich výše.Je to dáno i tím, že ve skutečnosti kolektivnísystém nemá zaručeno, že od konečných uži-vatelů zpětně odebere ve své síti míst zpět-ného odběru zrovna ty konkrétní výrobky, zakteré vybral dané recyklační příspěvky.

Recyklační příspěvky jsou tak typicky stano-vovány na úrovni jednotlivých skupin elektro-zařízení tak, jak je vymezuje legislativa (nově 6skupin) nebo případně na úrovni jednotlivýchpodskupin, či dílčích kategorií specifických vý-robků s určitými vlastnostmi.

Nesprávně nastavená struktura recyklačníchpříspěvků tak vede formou křížového financo-vání ke zvýhodňování některých výrobků a na-opak diskriminaci jiných. Jedním ze zdrojů prototo financování může být elektroodpad s po-zitivní hodnotou. Prostředky získané z jehozpracování jsou využívány na financování zpra-cování dalších druhů výrobků. Je otázkou pročby měli výrobci elektrozařízení, která má nakonci své životnosti, tolerovat dvojí ekono-mické zatížení svých výrobků. Jednak ve forměrecyklačního příspěvku na jeho zpracování,a dále tím, že se k nim nedostanou zpět pro-středky získané při jejich zpracování.

Množstevní slevy na recyklační příspěvky

Další praktikou, která působí nelogicky z po-hledu principu rozšířené odpovědnosti vý-

robce, je poskytování množstevních slevz recyklačních příspěvků výrobcům, kteříuvádějí na trh velká množství elektrozaří-zení. Mají-li tyto poplatky odrážet nákladyna zpracování výrobků, nedává smysl ta-kový druh slev výrobcům poskytovat.I v tomto případě dochází ke zvýhodňovánívelkých výrobců a dovozců na úkor těchmenších a středních.

Důsledky

Ačkoliv by se mohlo na první pohled zdát, žekřížovým financováním dochází k pouhé re-distribuci příspěvků v rámci jedné činnosti ko-lektivního systému, kdy s takovou činnostínejsou spojeny žádné negativní důsledky,opak je pravdou. V systému rozšířené odpo-vědnosti, kdy výrobce odpovídá za elektroza-řízení i po skončení jeho životnosti, jsou ná-klady na jeho následné zpracování důležitoupoložkou v rozpočtu každého producenta.Jsou to právě tyto náklady, které mají vý-robce motivovat k zlepšení ekodesignu da-ného výrobku. Náklady pak zákonitě klesajís jednodušším zpracováním elektrozařízení,snazším získáváním surovin, které elektroza-řízení obsahuje apod.

Existence křížového financování má nega-tivní dopad na tuto motivaci výrobců k zlep-šování ekodesignu. Jestliže je kolektivnímusystému umožněno takto přesouvat pří-spěvky odvedené za elektrozařízení spadajícído určité kategorie do jiných kategorií, nejsouvýrobci elektrozařízení spadajících do těchtokategorií nijak motivováni k tomu, aby inves-tovali do lepšího ekodesignu jejich výrobků,neboť nepociťují negativní dopad, tj. zvýšenénáklady v důsledku špatného ekodesignu. ■

Petr Číhal, obchodní ředitelKolektivní systém EKOLAMP

Křížové financování zpětného odběru elektrozařízení

S rozšiřováním principů oběhového hospodářství v praxi lze v nadcházejících letech očekávat zvýšenýtlak na výrobce elektrozařízení, aby své výrobky navrhovali takovým způsobem, který umožní jejich conejlepší možné využití po skončení jejich životnosti. Tato základní myšlenka je klíčovou i v celkovémkonceptu rozšířené odpovědnosti výrobce, na níž stojí systém fungování kolektivních systémů.

444I2018

Evropskou unií již delší dobu hýbe tématzv. „online černých pasažérů“ elektro-odpadu, kteří zdarma využívají služeb,

které jsou hrazeny těmi poctivě platícími. V po-sledních měsících se tento celoevropský prob-lém stává stále palčivější a zjistilo se, že se ne-týká zdaleka jen elektroodpadu. Řešení ale ne-bude snadné…

Online černým pasažérem (elektro)odpaduje v tomto případě e-shop, neboli internetovýprodejce, usazený mimo EU (např. v Číně,nebo i v USA), který do Evropské unie dodávánová (elektro)zařízení, za něž však nejsou hra-zeny recyklační příspěvky. Ty musí v rámci EUplatit všichni výrobci a dovozci (elektro)zaří-zení a následně se z nich financuje sběr a eko-logická recyklace jejich produktů, když jed-noho dne doslouží a stane se z nich(elektro)odpad. V opačném případě by hrozilo,že se vysloužilé elektrospotřebiče budou vyha-zovat na skládky, v ještě horším případě, žeskončí na černé skládce u lesa. Podobně je totřeba s pneumatikami nebo obaly, my si prob-lém budeme ilustrovat na případu elektrood-padu, ke kterému má náš kolektivní systém(zatím) nejblíže.

Hned na počátku je potřeba jasně říci, že dr-tivá většina výrobců a dovozců (včetně těch in-ternetových), si své povinnosti řádně a poctivěplní, někteří se dokonce na sběru svých vy-sloužilých elektrozařízení podílí i fyzicky pro-střednictvím svých kolektivních systémů(pozn. kolektivní systém je soukromá firma,vlastněná výrobci elektrozařízení, která se za-bývá sběrem a recyklací elektroodpadu). Bo-hužel, určitá část e-shopů usazených mimo EUvyužívá toho, že velké objemy doručovanézboží zasílaného do EU znemožňují celnísprávě fyzickou kontrolu všech zásilek. Tospolu s určitými mezerami v legislativě jednot-livých členských zemí EU vytváří prostor, tedyjakousi šedou zónu, pro obcházení recyklač-ních povinností.

To je palčivý problém zejména u elektrood-padu s tzv. negativní ekonomickou hodnotou,tj. toho typu elektroodpadu, jehož ekologická

recyklace je velmi nákladná a nedá se uhraditze surovin získaných při jeho recyklaci. Příkladelektroodpadu s negativní hodnotou, který jezároveň i nebezpečným odpadem, jsou např.zářivky nebo lednice. Vzhledem k tomu, žetřeba právě zářivky obsahují malé množstvírtuti, nikdo asi nechce, aby se v jeho obci hro-madily na veřejných místech…

Pokud nebude vybrán dostatek peněz naekologickou likvidaci těchto vysloužilých elek-trospotřebičů, budou za to v první řadě platitpoctiví výrobci a těsně je budeme následovatmy všichni. Zkrátka, někdo si lístek koupil,a tím dotuje toho, kdo se zadarmo veze. A toneplatí jen pro elektroodpad, ale třeba také proodpadní obaly, baterky atd.

Elektronika, bílé elektro, velké a malé spo-třebiče včetně mobilních telefonů a další elek-trovýrobky se dají objednat na internetu, cožjistě reflektuje moderní trendy a rovněž to zvy-šuje komfort pro kupující. Jenže ne vždy majíprávě tyto zahraniční e-shopy, jak jsem uvedlvýše, zajištěno financování zpětného odběrusvých výrobků v České republice (nebo jinéčlenské zemi EU) podle platných zákonů.Elektrozařízení, která jsou prodávána prostřed-nictvím internetu, dosahují v EU dle odhadůjiž téměř 30 % veškerého elektra uvedenéhona trh.

Na západ od našich hranic už tento problémdorůstá značných rozměrů a snaží se ho řešiti Evropská komise a různé profesní a spotřebi-telské asociace. Například Evropská asociacevýrobců osvětlovacích zařízení Eucolight ne-dávno pořádala k tomuto tématu workshopv Bruselu, kde se jasně ukázalo, že potřeba setěmto podmínkám přizpůsobit vzniká po celéEU nejen u výrobců, ale i regulátorů nebosdružení na ochranu spotřebitelů. Nejde totižjen o to, že výrobky z některých zahraničníche-shopů (nazvaných mimochodem na onomworkshopu trefně „Divokým západem inter-netu“) nemají dořešenu ekologickou recyklacinebo likvidaci. Stejně důležité, nebo spíše ještědůležitější, je hledisko bezpečnosti těchto pro-duktů. Bezpečnostní požadavky se totiž samo-

zřejmě v EU a některých mimoevropských ze-mích diametrálně liší, což může mít zejménau elektra fatální následky.

Další oblastí, kam kauza „černých pasa-žérů“ zasahuje, je sociální sféra – nekalá kon-kurence má tvrdé dopady zejména na poctivéfirmy, které si řádné plní své zákonné povin-nosti, což jim samozřejmě přináší zvýšené ná-klady, a ony pak nejsou schopny konkurovattěm nepoctivým. Poctivé firmy pod tíhou ne-kalé konkurence krachují, občané ztrácejí pra-covní místa, stát tím přichází o daňové výnosy.

Proto začalo být v EU slyšet stále hlasitějšívolání po zlepšení zákonných opatření, kteráby pomohla tuto nekalou konkurenci na účetcelé společnosti odstranit. Tyto hlasy podpo-rují i výsledky studie OECD Extended ProducerResponsibility (EPR) and the impact of onlinesales. Ta popsala daný problém velmi deta-ilně.

Studie OECD jen nebije na poplach, ale na-bízí i některá řešení. Zejména doporučuje zin-tenzivnit osvětu mezi zákazníky a prodejci,zlepšit mezistátní spolupráci dozorových or-gánů a více harmonizovat a tím zároveň i zjed-nodušit legislativu v tomto oboru. Navrhujei možnost prošetřovat firmy za nelegální akti-vity v jiné zemi.

Vážnosti problému si je vědoma už i Evrop-ská komise, která proto chystá i některé novélegislativní návrhy. Její základní filosofie je po-dobná tomu, s čím přichází OECD: „Potřebu-jeme modernizovat dohled nad trhem. Nášnávrh se o to snaží třemi způsoby: spolupracís účastníky trhu, stanovením vhodných ná-strojů pro sledování online prodejů a zvýše-nou spoluprací mezi jednotlivými členskýmistáty,“ říká Hans Ingels z Evropské komise (DGGrowth).

Jde především o opatření preventivníhocharakteru a snahu zefektivnit stávající mecha-nismy. Žádné zázračné řešení, které by umož-nilo rychle vyhnat z trhu jeho černé pasažéry,zatím, bohužel, na obzoru není. Na tom, že jdeo velmi složité téma, se ostatně shodnouskoro všichni odborníci. V budoucnu nás tedyasi čeká velké úsilí, které se bude metodou po-stupných kroků snažit přinést zákon na onenDivoký internetový západ.

Bude třeba se snažit o úpravy příslušné le-gislativy i její praktické aplikace, která by z čes -kého pohledu na prvním místě zjednodušilaspolupráci příslušných úřadů a značně by takzefektivnila vymáhání povinností prodejcůspjatých s uváděním elektrozařízení na trh po-mocí e-shopů v jiných zemích, než kde majísvé sídlo. Po takové úpravě volají nejenom vý-robci elektrozařízení, kteří jsou díky neféro-vému dumpingu zahraničních internetovýchprodejců neplnících si své povinnosti znevý-hodněni, ale i kolektivní systémy pro zpětnýodběr elektrozařízení, jejichž udržitelné fungo-vání a rozvoj není možné bez řádného finan-cování za veškeré elektrozařízení uvedená natrh. A totéž samozřejmě platí i pro pneumatikynebo obaly… ■

Petr Číhal

Divoký internetový západ a jeho černí pasažéři

Problém „online černých pasažérů“ elektroodpadu se prohlubuje

454I2018

Šestá konference „Praxisforum Geother-mie.Bayern 2018“ s více než dvěma styodbornými účastníky z Německa, Itálie,

Rakouska, Nizozemska, Velké Británie a Japon-ska byla přehlídkou novinek především z ba-vorské hluboké geotermie. Bavorsko si udržuješpičkové postavení v německé geotermii takév oboru mělké geotermie – tedy u tepelnýchčerpadel. I z globálného hlediska se hlubokágeotermie velmi čile rozvíjí, zejména v Turecku,východní Africe, jihovýchodní Asii a po celéAmerice. Potenciál geotermie již objevil takéslavný zakladatel Microsoftu, který ji považujeza jeden z pěti klíčových oborů, podporova-ných z energetického fondu pro čisté energieBreakthrough Energy Ventures. Ten založilpřed třemi léty spolu s dalšími filantropy.

Ke geotermii Gates trefně prohlásil: „Podpovrchem Země se nachází fenomenálnímnožství energie ve formě tepla – mnohokrátvíce energie, než bychom mohli získat ze všechznámých ložisek uhlí a ropy.“ Jeden z prvníchprojektů, který fond finančně podporuje, je za-měřen na rozvoj tzv. EGS, tedy „EnhancedGeothermal Systems“, neboli petrotermickégeotermie bez přirozených zdrojů geotermickévody – ty představují více než devadesát pro-cent světových kapacit hluboké geotermie.Geotermie na rozdíl od většiny ostatních obno-vitelných energií je schopná pokrývat elektrickývýkon pro základní zatížení bez ohledu na roz-mary počasí.

Evropská Vize pro hlubokou geotermii

Philippe Dumas z Evropské geotermické rady –EGEC prezentoval studii „Vision for Deep Geo-thermal“ rozvoje evropské geotermie do roku2050 a dále zmínil, že tzv. vyrovnané náklady naenergii – LCOE – jsou u geotermie jedny z nej-nižších mezi obnovitelnými zdroji. Nižší jsoupouze u větrné energie a úzkého segmentu fo-tovoltaiky. V Evropě se nyní nachází více než stogeotermálních elektráren v sedmi zemích. Cel-kový výkon je zhruba 2,5 GWel, tedy přibližněodpovídající výkonu jaderné elektrárny Teme-lín. Významnější je proto aktuálně 280 geoter-mických tepláren ve více než dvaceti evrop-ských zemích, protože výroba tepla a chladupředstavuje asi polovinu spotřeby energie v Ev-ropě. I tak využívají geotermické teplárny stálejen zlomek z celkového potenciálu Země. Protoje dalších více než stopadesát evropských geo-termických tepláren ve stadiu stavby nebo pro-jektového plánování. Největší rozvoj hlubokégeotermie se očekává po dovršení výzkumua vývoje zmíněných EGS systémů – poté budemožný rozvoj petrotermické geotermie prak-ticky ve všech zemích Evropy.

Pokračuje také vývoj systémů na akumulacienergie pomocí ukládání tepla v podzemía dále hybridní, synergické systémy, napříkladkombinované zařízení biomasa-geotermiev italské Cornii.

Možná jediná šance Wärmewendev Německu

Podle Christiane Lohseové ze Spolkovéhoúřadu pro životní prostředí (UBA), je vytápění

domů segmentem trhu, který rozhodne, zdaNěmecko dosáhne svých cílů na ochranu kli-matu dle Pařížské dohody alespoň v roce 2030,když už je jisté, že v roce 2020 země své plánysnižování CO2 nesplní.

V SRN je více než dvacet milionů budova jen 13 % jejich spotřeby tepla je kryto z ob-novitelných zdrojů. Samotná výměna topnýchkotlů ani využívání biomasy zdaleka nestačí –rozhodující roli sehraje hluboká a středně hlu-boká geotermie – bez jejich důsledného využitínení šance na splnění cílů snižování emisí CO2

v roce 2030 ani 2050. Potenciál německé hlu-boké geotermie v dálkovém vytápění se pohy-buje okolo – 15-20 % budoucí spotřeby v cílo-

vém roce 2050, která bude navíc průběžně sni-žována pomocí růstu energetické efektivnostibudov. UBA považuje geotermii za ekologickynejvýhodnější obnovitelný zdroj a doporučujepřesměrovat investice např. z podpory na vý-měnu kotlů – které představují jen přechodnéřešení – na geotermii, která má jasnou a dlou-hodobou perspektivu.

Bavorsko zůstává tahákem pro investory

Potřetí se v rámci konference uskutečnilofórum „Invest Geothermal“, jehož se zúčast-nily například silná finská společnost TAALERI,

Do hluboké geotermie investuje i Bill Gates

Geotermie má obrovský potenciál v rámci obnovitelných zdrojů energie

464I2018

Vrtná souprava Bentec 350 německé společnosti Daldrup na největším současném evropskémgeotermickém projektu v areálu Heizkraftwerk Süd nedaleko centra Mnichova. Foto: Zdeněk Fajkus

která je investorem goetemického projektuDor fen u Ickingu asi dvacet kilometrů jižně odMnichova. Společnost s velkým očekávánímvyhlíží první výsledky projektu Dorfen, které seočekávají do konce roku 2018. V případě úspě-chu je připravena investovat do dalšího geo-termálního projektu, i když jsou v tomto oborupočáteční investice zvláště do hlubokých vrtůznačně vysoké a navíc u hydrotermických sy-stémů existuje riziko v podobě nenalezení geo-termické vody. Dalším významným investoremna konferenci byla společnost Storengy, kteráprovozuje dvě desítky podzemních zásobníkůplynu v Německu, Francii a Velké Británii. Nyníale Storengy plánuje nové geotermální pro-jekty ve Francii a Německu. Lákadlem pro in-vestory zůstává jedna z nejvyšších výkupníchsazeb za geotermickou elektřinu v Německu –25,2 centů/kWh na období 20 let. Tato sazbaplatí při uvedení geotermické elektrárny doprovozu nejpozději do konce 2020. Poté od 1.ledna 2021 má vstupit v platnost meziroční de-grese této sazby o 5 procent ročně.

Mnichov důsledně rozvíjí geotermii.

Výskyt přírodních zdrojů geotermické vodyv podzemí je pro bavorskou metropoli podob-nou výhrou jako pro Paříž, která rovněž vytápícelé městské čtvrti pomocí hluboké geotermie.Mnichov systematicky pracuje na již dříve vy-hlášeném cíli dosažení výroby elektřiny z ob-novitelných zdrojů ve vlastních kapacitách poEvropě, odpovídající kompletní spotřebě Mni-chova do roku 2025 a dále na pokrytí veškerémnichovské spotřeby tepla z obnovitelnýchzdrojů do roku 2040. Komunální podnik Stadt-werke München (SWM) se silně angažuje ze-jména v oboru geotermie, která je pro tentozáměr klíčová. V dubnu 2018 zahájila firma Dal-drup první ze šesti hlubokých vrtů pravděpo-dobně největšího evropského geotermickéhoprojektu současnosti. V červenci 2018 bylooznámeno, že první vrt byl úspěšný – v cílovémhorizontu ve vertikální hloubce téměř tří kilo-metrů byl nalezen zdroj geotermické vodys teplotou 104 °C a vydatností 120-150 litrů zasekundu. Pokud budou i zbývající vrty s dél-kami okolo čtyř kilometrů úspěšné, bude v roce2020 připojena na síť dálkového topení geoter-mická elektrárna s tepelnou kapacitou 50 MW,která bude stačit pro zásobování 80 tisíc oby-vatel Mnichova teplem.

Bavorské projekty prezentované na fóru

Geotermický projekt BRUCK v Garching an derAlz – asi 80 km východně od Mnichova – je podlouhé době prvním geotermickým vrtemv bavorské molasové pánvi, u kterého bylos pomocí NW Assekuranz pojištěno riziko ne-nalezení ložiska geotermické vody, což bymohlo být vzpruhou i pro další bavorské geo-termické projekty. Právě velké finanční rizikospojené s hlubokými vrty je jednou z největšíchpřekážek pro rozvoj hydrotermální geotermie.Projekt provádí společný podnik firem RAGa STRABAG s názvem SILENOS s 300tunovousoupravou BENTEC. První vrt v roce 2018 s dél-kou 5010 metrů byl úspěšný („fündig“) s tep-lotou 125 °C a 105 l/s – tedy dostatečnými pa-rametry i pro výrobu elektřiny. Přesto vrtnáspolečnost RAG připustila, že vrtné práce ne-probíhaly zcela hladce – o mnohá „geologická

překvapení“ nebyla nouze. Došlo ke ztrátámvrtného nářadí a k jednomu vynucenému „ob-chvatu“ (sidetrack) proti plánované trajektoriivrtu.

Už v říjnu 2016 bylo zahájeno hloubení prv-ního vrtu zatím největšího bavorského geoter-mického projektu Weilheim asi padesát kilo-metrů jihozápadně od Mnichova, jehož inves-torem byl italský energetický koncern ENEL,který byl připraven do projektu investovat až80 milionů eur. Na fóru byla upřesněna poně-kud nepřehledná situace u tohoto projektu,který sice objevil ložisko geotermické vody, alepřesto byl projekt po 14 (!) měsících vrtnýchprací a dosažení cílové hloubky okolo 5000metrů kvůli nečekanému výskytu zemníhoplynu a nemožnosti jeho eliminace definitivnězastaven z bezpečnostních důvodů. Délka vr-tání – téměř trojnásobná, proti srovnatelnýmprojektům – svědčí o obtížnosti díla a vynuce-ných pauzách. Byla ale prokázána permeabilitavápencových horizontů i vysoká teplota 165 °Cproti očekávaným 140 °C, ale vydatnost geo-termického ložiska byla neekonomicky nízká.

Z jihomoravské MND Drilling&Services a.s.se stává „Big Player“ v Evropě

Jihomoravská vrtná společnost MND Dril-ling&Services a.s., Lužice ze skupiny KKCG,rozšířila v posledních letech své pole působ-nosti v západní Evropě. Mimo několika vrtův Německu – i v oboru ropy a plynu – bylačinná také ve Francii a Belgii, Itálii a Rakou-sku.

V roce 2018 odkoupila 4 těžké vrtné sou-pravy od společnosti ITAG, která po 106letech končí s vlastní vrtnou činností. MNDDrilling & Services se tak stala jednou z nej-větších a nejzkušenějších vrtných společnostív Evropě rovněž s vlastní více než stoletouúspěšnou tradicí. Disponuje spektrem mo-derních vrtných souprav, schopných hloubitvrty dlouhé i více než 6000 metrů, a dálesedmi zkušenými osádkami, jejichž počet seještě asi bude zvyšovat s celkovým růstemkapacity. Jen málokterá evropská vrtná spo-lečnost jí může konkurovat v komplexnostinabízených služeb a výkonů.

474I2018

Bavorsko je jedním z fascinujících geotermických regionů Evropy spolu s Islandem a Toskánskem.Dvě třetiny všech provozovaných geotermických zařízení hluboké geotermie se nachází v okolíMnichova. Zeleně jsou označeny geotermické projekty v provozu, žluté se vrtají nebo stavějía červené se nacházejí ve stádiu plánování. Pramen: Erdwärme Oberland GmbH, Mnichov

>

Šance pro Česko u petrotermální geotermie

Na rozdíl od geotermálních systémů, kteréi v Bavorsku využívají přírodních zdrojů geoter-mické vody, u petrotermálních systémů sevstřikuje voda z povrchu do podzemí a po jejímohřátí v „horké suché skále“ se opět čerpá napovrch k energetickému využití. Tyto systémy– nazývané také EGS (Enhanced GeothermalSystem) nebo „Hot Dry Rock“ představují ob-rovský potenciál a energetickou šanci pro vět-šinu zemí světa. Nejznámějším evropským pi-lotním projektem tohoto druhu v EU je pů-vodně výzkumný a nyní komerčně využívanýalsaský Soultz sous Forêts. Začátkem roku2018 byla zahájena stavba „Centra pro výzkumgeotermální energie“ v Litoměřicích, zaměře-ného na petrotermální geotermii. Mezinárodníprojekt, který zde bude mít sídlo a bude zahá-jen v druhé polovině roku 2019, se jmenujeRINGEN – „Research Infrastructure for Geo-thermal Energy“. Řízen bude mezinárodní vě-deckou radou se zástupci geotermického vý-zkumu z ČR, Německa, Francie a Švýcarska.Manažerem projektu je Antonín Tym z Přírodo-vědecké fakulty Karlovy univerzity. Zkoumají setaké možnosti dalšího průzkumného vrtu resp.dvou vrtů v Litoměřicích v letech 2021-22. Lito-měřice tak mají velkou naději stát se geoter-mickým centrem evropského významu pro vý-zkum EGS systémů. O spolupráci se již v tétopřípravné fázi silně zajímají německé institucejako Spolkový svaz geotermie (BVG).

Příští geotermické konference v Mnichově

Sedmý ročník konference Praxisforum Geo-thermie.Bayern 2019 se bude konat v Mni-chově ve dnech 7. – 9 října 2019 (www.praxis-

forum-geothermie.bayern). Německý geoter-mický kongres DGK 2019 se vrací do Mnichovave dnech 19. – 21. listopadu 2019. ■

Zdeněk Fajkus, Mnichov

Vrtná souprava Bentec 450 jihomoravské společnosti MND Drilling&Services v Násedlovicíchnedaleko Hodonína Foto: Radek Severa - MND Drilling&Services a.s., Lužice

>

494I2018

Teplárenství čelí dlouhodobě ekono-mické diskriminaci ve srovnání s lo-kální výrobou tepla. Tato deformace

trhu se nyní vyhrotila kvůli reformě trhus emisními povolenkami, kterou schválilaEvropská rada v únoru letošního roku.Cena povolenky na emise skleníkovýchplynů vzrostla během jednoho roku téměřčtyřikrát. Ještě na začátku září 2017 se po-hybovala kolem 5 euro, zatímco v součas-nosti osciluje kolem 20 Euro. Většina ana-lytiků přitom pro příští rok očekává dalšírůst ceny povolenky na cca 25 euro.

Teplárny dostávají část povolenek na vý-robu tepla bezplatně. Jejich množství sevšak každoročně snižuje a pro příští rok do-sahuje přibližně třetinu množství roku2013. Teplárny si tak v současné doběmusí valnou většinu potřebných povole-nek kupovat na trhu. Povinnost nákupu po-volenek se vztahuje na zařízení od 20 MWinstalovaného tepelného příkonu využíva-jící fosilní paliva. V teplárenství je náku-pem povolenek zasažena téměř veškerávýroba tepla v uhelných teplárnách a při-bližně 60 % výroby tepla v teplárnách nazemní plyn. Dohromady se jedná o do-dávky tepla pro 3,5 milionu obyvatel.

„Řada tepláren se v důsledku nárůstuceny povolenek může dostat do vážnýchpotíží. Nejvíce ohrožené jsou menší tep-lárny na uhlí v majetku obcí, které se pro-padají do červených čísel,“ varoval TomášDrápela, generální ředitel Plzeňské teplá-renské, a.s., a člen výkonné rady Tepláren-ského sdružení ČR.

Provozovatelé tepláren investovali v le-tech 2013 až 2017 více než 20 miliard korundo ekologizace svých provozů a významněsnížili emise oxidu siřičitého, oxidu dusíkua prachu do ovzduší. Rozhodujícím znečiš-ťovatelem jsou v současné době lokální to-peniště a kotle v domácnostech.

Podle Státní energetické koncepcez roku 2015 je jednou z priorit udržet conejvětší ekonomicky udržitelný rozsah sou-stav zásobování teplem s ohledem na je-jich konkurenceschopnost a zajistit srov-nání ekonomických podmínek centralizo-vaných a decentralizovaných zdrojů teplapři úhradě emisí a dalších externalit. Na-rovnání podmínek účinných soustav záso-bování teplem a individuálních výrobentepla v oblasti zpoplatnění externalit(emise znečišťujících látek, oxidu uhliči-tého apod.) požaduje také Implementačníplán Strategického rámce Česká republika2030, který schválila vláda 17. října 2018.

„Podle Státní energetické koncepcea dalších strategických dokumentů se mázpoplatnění emisí mezi velkými a malýmizdroji vyrovnávat. V praxi se ale děje pravýopak a pomyslné nůžky se stále více roze-vírají. Teď už to přesáhlo únosnou meza řada tepláren se dostává do neudržitelné

situace. Státní energetická koncepce nenív praxi vůbec naplňována,“ upozornil ře-ditel Teplárenského sdružení ČR MartinHájek.

Předmětem diskuse na setkání členůbyla samozřejmě i možná řešení složité si-tuace tepláren. Členové Teplárenskéhosdružení ČR se shodli, že dlouhodobýmsystémovým řešením je odpovídající zpo-platnění spotřeby fosilních paliv v zaříze-ních, která nejsou zahrnuta do systémuemisního obchodování. Než se však po-daří toto dlouhodobé řešení prosadit, jetřeba přijmout i krátkodobá a střednědobáopatření, která umožní zajistit bezproblé-mové dodávky tepla v letošní zimě

a v příštím roce. Orgány státní správy,vláda i Parlament České republiky by se si-tuací v teplárenství měly začít urychlenězabývat.

„Shodli jsme se na nezbytných krocích,které bude Teplárenské sdružení České re-publiky prosazovat. Jde o přežití oborua zajištění spolehlivých a cenově únosnýchdodávek tepla pro 3,5 milionu lidí. Srov-nání ekonomických podmínek nám stát sli-buje od roku 2012 a děje se pravý opak.Teď už nemůžeme čekat, potřebujemerychlá opatření pro zmírnění dopadu dohospodaření tepláren i do cen pro zákaz -níky v příštím roce,“ uvedl Tomáš Drá-pela. ■

Situace v teplárenství je velmi vážná a vyžaduje okamžité řešení

Členové Teplárenského sdružení ČR se na setkání dne 18. října v Praze shodli, že situacev teplárenství je velmi vážná, vyžaduje okamžité řešení a vyzvali orgány státní správy, vládua Parlament České republiky, aby se situací v teplárenství začaly urychleně zabývat.

Města s dodávkou tepla zatíženou nákupem povolenek s vyznačením převládajícího druhu paliva provýrobu tepla

Snižování bezplatné alokace povolenek pro 59 největších tepláren.

Věřte, že opak je pravdou. Z nedáv-ného výzkumu, který proběhl veSpojených státech, vyplynulo, že

skoro polovina z 2000 dotázaných nedáváběhem prezentací svých kolegů pozor –píší sms zprávy, kontrolují e-mail nebodokonce spí. Důvodem je podle mýchzkušeností v mnoha případech přehlcenífakty.

To je šance pro vás: V záplavě nud-ných technických prezentací můžetesnadno vyniknout. Stačí, když prezen-taci přizpůsobíte zákonitostem lidskéhovnímání. Pak se vám dokonce může stát,že za vámi po odprezentování poslu-chači přijdou osobně a budou chtítvědět víc! To není sci-fi, ale reálný scé-nář, jak uvidíte na konci článku. Ale ne-předbíhejme.

Své zkušenosti, jak připravit poutavouprezentaci, jsem shrnul v knize Odprezen-tuj. Nabízím vám čtyři jednoduché tipyjako ochutnávku.

Prezentace v technických oborech rozhodně nedělejte technicky!

Na to, abyste postavili dům nebo napsali projektovou dokumentaci, jste studovali školy. Ve své prácispoléháte na tvrdá fakta a čísla. A tak jste přesvědčeni, že na konferencích a dalších významnýchakcích, kam chodíte prezentovat výsledky své práce, stojíte před publikem, které bez hromady dat,tabulek a grafů nezaujmete.

504I2018

Titulek

Je překvapivý Dobrá prezentace vás dostane na MarsJe osobně relevantní Prezentační dovednosti ovlivňují vaši kariéru víc než

znalostiPoužívá akční sloveso Prezentace zachraňují africké nosorožceObsahuje statistiku 7 z 10 prezentujících neumí zaujmout publikum. Na-

učte se toObsahuje číslovku 5 důvodů, proč vám publikum během prezentace

usínáObsahuje módní slovo Umělá inteligence usnadňuje vizualizaci datObsahuje rozpor Introvertní řečníci dělají lepší prezentaceBudí kontroverze Skvělá prezentace je uspokojivější než sexPoužívá netradiční přirovnání Prezentace jsou myšlenky na steroidechOdkazuje na popkulturu Srdečné pozdravy z PowerPointu

Linka prezentace se dá postavit zajímavě. Třebana struktuře problém – řešení, která po desítky

let úspěšně funguje v reklamě.

Marek Hrkal

autor knihy, který vytvořil stovky prezentací.Marek se prezentacím profesně věnuje odroku 2010, kdy založil odprezentuj.cz a navizitku si napsal tvůrce prezentací. Jehoslajdy od té doby pomáhají prezentujícímnejen v Česku, ale také na Slovensku,v Rakousku nebo ve Švýcarsku. Marekvystudoval marketingovou komunikacia public relations na Fakultě sociálních vědUK a podnikovou ekonomiku a managementna VŠE v Praze. Jeho koníčkem jemoderování, díky kterému má dlouholetézkušenosti s veřejným vystupováním.

Pozornost přitáhněte hned titulkem

Titulek na úvodním slajdu – tedy název prezentace – slouží jakonávnada. Zbavte se přesvědčení, že titulek musí být nejobjektiv-nějším vyjádřením tématu vaší prezentace. Zkuste se inspirovatnovináři. Dobrý titulek je překvapivý, budí kontroverze nebo do-konce šokuje. Velmi často obsahuje sloveso, které mu dodává nanaléhavosti. Pochlubte se hned v titulku něčím zásadním.

Vyhoďte slajd agenda

Odedávna se traduje, že prezentace má začínat slajdem agenda:„Řekni, o čem budeš mluvit, mluv o tom a shrň, o čem jsi mluvil.“Výsledkem je tuctová a očekávatelná prezentace, při které vámposluchači usnou dřív, než se dostanete k jádru věci. Zahajte pre-zentaci zajímavostí, číslem či příběhem, zaujměte publikum odprvních vteřin. Nezapomínejte, že už během prvních 90 vteřin po-zornost diváků dvakrát uteče k jiným myšlenkám. Nedejte jimmožnost vás neposlouchat!

Nepřežeňte to s čísly

Je pochopitelné, že svou argumentaci budete chtít podložit čísly.Čísla se v prezentaci nejen dobře vyjímají a dodávají jí i punc přes-nosti. Když to ovšem přeženete, můžete publikum přemírou číseluprezentovat do bezvědomí. Snažte se čísly podepřít svou argu-mentaci či ukázat trend obsažený v datech. Prezentace ale nenítechnická dokumentace. Odolejte pokušení využít všechna data,která máte k dispozici. Méně znamená více.

Před úpravou

Po úpravě

Tabulka i graf zachycují výstupy stejného měření. Zeptejte se sami sebe:Potřebuje publikum znát data v podrobnosti na všechny jednotlivé výrobnílinky, nebo je zajímavý jen souhrnný pohled? Možná poté zjistíte, žepotřebujete vyjádřit pouze hlavní trend – s čímž vám nejlépe pomůžejednoduchý spojnicový graf. Zdroj: Ukázka z knihy Odprezentuj

Ke slajdům přistupujte jako k vizuálnímu doprovodu

Prezentující bohužel zcela běžně a ke své škodě nepoužívají slajdyjako střídmý vizuální doprovod, ale jako čtecí zařízení nebo tahák.Svému publiku prokazují medvědí službu. Textové slajdy fungujípodobně jako titulky u filmu: divák buď čte titulky, nebo se naplnověnuje poslechu mluveného slova. Obojí se dá zvládat jen těžko.Slajdy, které kopírují monolog prezentujícího, jsou pro publikumnáročné a vyčerpávající. Kde to je jen trochu možné, použijtemísto textů schémata, obrázky či infografiky.

Před úpravou

Po úpravě

Slajdy nesmí být srozumitelné bez vás. V opačném případě se stáváte pátýmkolem od vozu. Pokud si nejste jistí, zda jste připravili dostatečnějednoduché slajdy, podrobte je testu letmým pohledem. Otázka zní:Porozumí diváci slajdu během tří vteřin? Pokud ne, riskujete, že budou slajdstudovat a nebudou věnovat pozornost vám. Zdroj: Ukázka z knihy Odprezentuj

Předchozí dvojice slajdů představuje rozdíl mezi prezentací,u které vám bude publikum podřimovat nebo vyřizovat e-maily,a prezentací, po které za vámi přijdou diváci a zahrnou vás dotazy.Přesně to se stalo řečníkovi, z jehož prezentace pochází upravenáverze slajdu. Více o tomto příběhu se šťastným koncem se dočtetev mé knize Odprezentuj.

I díky této zkušenosti dobře vím, jak obtížné je přesvědčit tech-nicky zaměřené prezentátory, že fakta a čísla nejsou vše. Přesvěd-čit je, že slajdy mají zůstat jednoduché a doprovodné řeči byneměl chybět příběh. Stejně tak ale vím, že tato cesta funguje.A vědí to i prezentátoři, kteří se nebáli a vystoupili ze zajetých ko-lejí. Přesvědčte se o tom sami při své příští prezentaci. ■

Marek Hrkal, tvůrce prezentací

514I2018

Letošní průzkum potvrdil kybernetickárizika jako prioritu pro manažery řízenírizik i vrcholový management bank

(80%). Soulad s regulatorními aspekty ban-kovnictví zůstává na druhé pozici, přičemžje patrný zvýšený zájem vrcholového ve-dení o rizikový apetit, celofiremní pově-domí o podstupovaných rizicích a rizika ne-etického jednání.

„V poslední době je zřetelný posun odřízení tradičních finančních rizik k rizikůmnefinančním s důrazem na ochranu spotře-bitele, ochranu citlivých údajů a celkovouodolnost finančních institucí proti vnějšímhrozbám. Na agendu manažerů řízení rizikse přesouvají kybernetická rizika a stálečastěji i nové metriky v souvislosti se stíž-nostmi klientů, řízení třetích stran a repu-tace,“ říká Luboš Prchal, vedoucí partnertýmu řízení rizik v oblasti finančních služebve společnosti EY v ČR a v regionu zemístřední Evropy.

Role řízení rizika je klíčová pro zavádění inovací

Technologické novinky objevující se v ban-kovnictví a finančních službách jsou neod-diskutovatelně přínosné pro klienty i ban-kovnictví samotné. Jejich implementacevšak přináší nejednu regulatorní otázkua potřebu změny. Sladění obchodní strate-gie bank se strategií řízení rizik a rozvoje ITje proto nezbytné pro další inovace. Mana-žeři řízení rizik mohou výrazně přispětk zodpovězení klíčových otázek a zrychlittak digitální transformaci svých bank.

Jedním z technologických trendů úzcespjatých s regulací je migrace IT do cloudu.Každá druhá využívá hybridní cloud v po-době částečně veřejného a částečně privát-ního řešení. Jen 4 % bank však využívají

pouze veřejný cloud, jeho výhody v bu-doucnu zřejmě budou následovat i dalšíinstituce. K tomu je potřeba správného na-stavení řízení rizik, přičemž respondentiuvedli následující body jako kritické provětší využití cloudu v budoucnu (graf).

„Technologie na jedné straně vytvářejípředpoklady pro transformaci řízení rizik,na druhé straně ale přinášejí nové výzvy

související například s kybernetickou bez-pečností, s využíváním dat a jejich dostup-ností nebo s provozní spolehlivostí. Takžese banky dnes musí vypořádat nejen s tra-dičními problémy, jako je implementacenových předpisů nebo požadavky bankov-ního dohledu, ale také s novými výzvamiv oblasti řízení rizik v digitálním věku,“uvádí Andrés Portilla, ředitel oddělení re-gulace IIF.

Týmy řízení rizik potřebují doplnit

Nové technologie a používání pokročilýchanalytických metod vyžadují doplněnítýmů řízení rizik o nové profese a kapacitu.Více než 70 % respondentů uvedlo potřebudoplnění týmu o experty na kybernetickáa technologická rizika. Stále častější použí-vání modelů a algoritmů založených naumělé inteligenci a strojovém učení (častomimo tradiční oblasti řízení rizik) pak vedebanky k potřebě posílit tým model gover-nance.

Ačkoli respondenti průzkumu preferujínajímání interních zaměstnanců, více nežpolovina z nich předpokládá využití třetíchstran v podobě různých forem co-sou-rcingu a outsourcingu vybraných aktivit.

„S přibývajícím množstvím modelů,které ovlivňují denní chod bank, je ne-zbytné posílení kontrolních mechanismůa jejich správy nezávislou kontrolní funkcí– řízením rizik. Banky stojí před otázkou, jakvhodně tyto týmy doplnit. My v EY dlouho-době spolupracujeme s našimi klienty, aby-chom jim pomohli správně identifikovat klí-čové modely s materiálními dopady, stan-dardizovali a outsourcovali rutinní provoza uvolnili jim tak interní kapacitu pro vyko-návání aktivit s vysokou přidanou hodno-tou,“ doplňuje Luboš Prchal. ■

Kybernetické hrozby jsou pro manažery prioritou v řízení rizik

Nedostatek odborníků vede banky k outsourcingu vybraných aktivit pokročilých analytických metoddo praxe v souladu s regulatorními omezeními bankovnictví. Každá druhá firma bude odborníkyna řízení rizika outsourcovat, vyplynulo z devátého ročníku globálního průzkumu EY a Institutumezinárodních financí (IIF) zaměřujícího se na řízení rizik v bankovnictví.

524I2018

Rizika vyžadující pozornost při využití cloudového rozhraní. Zdroj: EY

Devátý ročník průzkumu realizovanýEY ve spolupráci s IIF se zaměřuje na

řízení rizik v bankovním sektoru. Letošníprůzkum Jak urychlit digitální transfor-maci: čtyři imperativy řízení rizik, probíhalod června do září 2018 a zúčastnily se hočlenské finanční instituce IIF a další předníbanky z celého světa (74 společností z 29zemí). Manažeři zodpovědní za řízení rizikbuď absolvovali pohovor s EY, nebo vy-plnili online dotazník, případně obojí.

Institut mezinárodních financí (Instituteof International Finance, IIF) je meziná-

rodní asociace sdružující bezmála 450 fi-nančních institucí z více než 70 zemí.Cílem tohoto sdružení je poskytovat fi-nančnímu sektoru podporu při obezřet-ném řízení rizik, vytvářet kvalitní odvětvo-vou praxi, prosazovat zákonodárná opa-tření a finanční a ekonomickou politiku,která je v zájmu členských finančníchinstitucí, a podporovat globální finančnístabilitu a udržitelný ekonomický růst.Členy IIF jsou komerční a investiční banky,finanční instituce zabývající se asset ma-nagementem, pojišťovny, státní investičnífondy, hedgeové fondy a rovněž centrálnía rozvojové banky.

Bratři Baťové tvrdili, že nejvzneše-nějším úkolem vedoucích osobzemě i států je probudit a uvolnit

životní síly obyvatelstva a řídit tyto sílytak, aby pomáhaly sobě i státu k blaho-bytu. Jediným prostředkem, jak dojítk tomuto cíli, je nechat lidi i města žítz vlastních prostředků. Ze vzájemné kon-kurence se vybudují silné a schopnésvazky, které skýtají znamenitou exis-tenci. Na to, jak vnímají tyto skutečnosti,jsme zeptali ekonomky Doc. Ing. IlonyŠvihlíkové, PhD., Ing. Marka Pavlíka,PhD., ředitele strategie společnosti Tri-ton a ekonoma a propagátora odkazubratří Baťů, Ing. Adriána Podskľana, PhD.

Ilona Švihlíková: Česká republikapatří k zemím, které jsou velmi silně glo-balizované v obchodě i finančních to-cích. Když se podíváme na strukturučeské ekonomiky, která jen tak mimo-chodem, není moc česká, vidíme, že jevelice nevyvážená. Z hlediska přidanéhodnoty jsme na nižší střední úrovni,což neumožňuje trvalé zvyšování život-ního standardu (konvergenci). Přepraco-vací charakter ekonomiky, o němž psalČeský statistický úřad, navíc znamená,že o ekonomickém směřování ČR se roz-hoduje v zahraničních mateřských fir-mách. Ekonomika je příliš koncentro-vaná na určité trhy (EU, Německo), sek-tory (automobilový průmysl) a fungo-vání několika velkých firem. Lokální eko-nomiku přitom bohužel vnímáme jakotakovou Popelku. Jenže, podíváme-li sena mezinárodní vývoj v trendech, pak vi-díme, že globalizace je nejspíš za svýmvrcholem. Také rozvoj moderních tech-nologií směřuje k lokalizaci. Lokální eko-nomika možná nedodá ona skvělá číslaHDP, ale zato spolu s vhodnými ekono-mickými strukturami, které já vidímpředevším v ekonomické participaci(družstva, podniky s účastí zaměst-nanců), ekonomiku i společnost „drží“a stabilizuje. Podpora lokální ekonomikynavíc může přispět ke změně našehozcela nedůstojného „modelu“ začlenění

do mezinárodní spolupráce na základěláce a blízkosti Německu. Koloniální po-stavení ČR má samozřejmě své politickéimplikace. Generuje často „elity“, kterémají zájem na tom, aby tento status quopokračoval.

Marek Pavlík: Samosprávné celky,tedy obce, by se podle mého názoruměly snažit umět příjemně „připoutat“občana k dění v obci, starat se o místnígenius loci, aby její občané mohli býthrdí na svoji domovinu.

Také musí nabízet dostatečné vyžitípro rodiny s dětmi, starat se o dobroudopravu za prací, smysluplné místníúřady, zdravotnická zařízení apod. Obec

by také měla umět udržet a přilákat maléa střední podnikatele, nabídnout přija-telné podmínky pro bydlení, což zna-mená cenově dostupné byty nebo sta-vební parcely. To vše lze vytvořit, pokudmá aktivního starostu a vedení obce,které umí lobovat. Pokud jsou to „srd-caři“, kteří výkon své pozice vnímají jakoposlání, mají úspěch téměř zaručený.Navíc, pokud dovedou vysvětlit svýmobčanům, proč mají obec, ve které jefajn se svou rodinou zůstávat a kvalitněžít.

Adrián Podskľan: Podle informací,zveřejněných na svobodném monitoru,je v Česku 70 tisíc bezdomovců a 1 mi-lion lidí ohrožených příjmovou chudo-bou. „Česká“ ekonomika patří od dubna2017 mezi rozvojové země, protože HNPje dlouhodobě nižší než HDP. To není nicpozitivního, neboť vycházíme ze skuteč-nosti, že Česko, a mimo jiné také Slo-vensko, nemá kontrolu nad vlastní eko-nomikou, která nám však vlastně nepa-tří. My jsme jen subdodavatelé nadná-rodních firem v našem případě velmičasto z Německa, ale nejen z něj. PodleGeorge Friedmana právě Německoběhem patnácti let zlikvidovalo konku-renci v celé eurozóně a stalo se odsvého sjednocení exportní velmocís nejvyšším přebytkem. Z toho vy-plývá, že obyvatelé Německa se zřejměmají po ekonomické stránce nejlépev celé historii a my k tomu přispívámesvou levnou prací. Podle The Bloom-berg Innovation Index na druhé straněČesko a ani Slovensko prý nepatří mezipokrokové země, což značí, že při zo-hlednění skutečnosti, že nejvíce kvalifi-kovaných pracovních míst v důsledkunejrůznějších vlivů ubývá rychleji, nežvznikají nová. Proto nejspíše nečekáobyvatele Čech ani Slovenska pozitivníbudoucnost nejen po ekonomickéstránce. Zůstává nám jen naděje, že sejednou probudíme a na troskách velko -skladů a montoven naskočíme navlastní národní cestu podle příkladu

534I2018

Názor

Globalizace končí. Co bude dál?

Svět se změnil a globalizace končí. To leckteří ekonomové připouštějí. Rostoucí potenciál velkýchměst, tvářících se, že jsou schopné uživit stále větší a větší počet obyvatel, je u konce. Nejlépe todokazuje skutečnost, že bydlení a život v nich je nedostupný pro běžné lidi, kteří se nechtějídlouhodobě zadlužovat a žít na hraně takzvaným křehkým způsobem života. Musí brát ohled naskutečnost, že pracovních míst i ve velkých městech ubývá. Tedy špičkových, odbornýcha specializovaných míst. Nekvalifikovaných zaměstnání se naopak nedostává. V důsledku rychléa efektivní proměny způsobu života v období, kdy ČR ani SR nedisponují dostatečně velkým vlastnímkapitálem a obě republiky zastavěly montovny. Podniky, jaké vybudovali například Tomáš a JanA. Baťa, se v současnosti stávají spíše pohádkou. A v této situaci přemýšlíme o konceptech tzv.chytrých měst. Bohužel, ne všichni si dovedou představit, co je to vlastně tzv. „Smart City“, což je jensvětově uznávaný anglický termín pro již jmenovaný český překlad. Ještě méně lidí dovede stvořitalespoň primitivní koncept a je odvážné v této situaci mluvit o jeho realizaci. Konečně, umíte sipředstavit, cituji z jednoho nadšeného letáku: „Ideální město šťastných lidí, které je energetickya potravinově soběstačné, navíc bez obalů a odpadů“?

>Doc. Ing. Ilona Švihlíková, PhD.

bratří Baťů a jejich spolupracovníků. Ži-jeme v době nejistoty a stagnace, cožbude na příštích 50 let asi normální.Zřejmě se nepovede uvést do praxenázor, že nejvznešenějším úkolem ve-doucích osob zemí i států je probudita uvolnit životní síly obyvatelstva a říditje tak, aby pomáhaly sobě i státu k bla-hobytu. Přitom by to nemělo být tak ob-tížné. Stačí nechat žít tyto samosprávnécelky z vlastních prostředků. Napříkladjen tím, že bychom zrušili různé nástroje,které vytvářejí silnou závislost obcía měst na státu. Míním tím dotace a in-vestiční stimuly. Následně je nutné snížitdaně a různé zbytečné administrativnípovinnosti pro podnikatele. Teprve ná-sledně můžeme doufat, že se tu uchytínové technologie, které se budou podíletna vytváření a rozvoji sítí malých, flexi-bilních a technologicky agilních podniků.Navíc regionálně pojatých a lokálně roz-víjených. Tyto podniky doufám nebudouodvozovat své úspěchy z cizího finanč-ního kapitálu, ale z vlastních znalostí,schopností, inovací, adaptibility, pru-žnosti a podnikavosti místních obyvatel.Vytvářet konkurenční výhody ČR a SRmohou jen organizace s individuálnía lokální adaptibilní schopností a vlast-ním kapitálem. Ne masová výroba „ná-mezdních nádeníků“.

Myslíte si, že současnou relativně vyso-kou životní úroveň v porovnání s dobounedávno minulou má na kontě rozvojprůmyslu a služeb, popřípadě podnikáníjako takové nebo neustálé zadlužování?

Ilona Švihlíková: Otázka je, čí úroveňmyslíte. Obecně zásadní roli hrají tech-nologie, které přispívají k rostoucí pro-duktivitě práce. Ta zase přináší dalšívýzvy a úkoly, které jsou nyní obzvláštěaktuální. Je to například otázka zaměst-nanosti v éře automatizace. Zadlužováníje totiž pro vyspělé země typické jako„pohon“ od 70. let, kdy význam úvěrův ekonomice silně roste. Jedním z dů-vodů, proč tomu tak je, je „přebití“kupní síly, která trpí stále horší pozicípráce (mezd) vůči kapitálu (zisku). Zadlu-žování, a také tvorba nových finančníchproduktů (financializace), jde s tímto fe-noménem ruku v ruce.

U měření životní úrovně je potřebabýt opatrný. HDP na hlavu není vždy tennejlepší ukazatel, protože tvrdě průmě-ruje a pohled z hlavního města defor-muje rovněž. Nezapomínejme, že životníúroveň nemusí být nutně jen kategoriípříjmů. Svou roli hrají i výdaje, napří-klad na bydlení! Pojem „životní úroveň“je trochu širší. Souvisí také se spokoje-ností, bezpečím, právní jistotou atd.

Adrián Podskľan: Nevím, u kterých lidía jakou vysokou životní úroveň máte namysli, protože já osobně nesouhlasíms tím, že by většina obyvatel Českaa Slovenska měla vysokou životní úro-veň. Navíc životní úroveň a kvalita životanezávisí pouze na ekonomice. Vezmětev potaz například takovou krajinuBhútán, kde žijí nejšťastnější lidé nasvětě a místo hrubého domácího pro-duktu (HDP) měří hrubé domácí štěstí.

Z ekonomické stránky je nárůst životníúrovně těch šťastnějších lidí v ČR a SRhlavně dílem zadlužování. V oblasti pod-nikání je to díky nespravedlivému pře-rozdělování zdrojů a různým státním in-tervencím s krátkodobým efektem ještěhorší. Bohužel místo rozvoje služeb a di-gitalizace jsme se intenzívně zabývalirozvojem montoven automobilovéhoprůmyslu a katapultovali se tak mezirozvojové země, o jejichž osudu se roz-hoduje jinde. Nejlépe to dokazuje studie„Analýza odlivu zisků“, kterou zpracovalÚřad vlády České republiky. Závislostíspecializace na automobilový průmyslnám hrozí osud Detroitu.

Existuje podle Vás možnost, že v pří-padě státní či světové krize se lze nega-tivním následkům současné ekono-mické situace vyhnout rozvojem tzv. lo-kální ekonomiky? Tedy podobně, jak tov minulém století prováděli bratři Ba-ťové ve Zlíně?

Ilona Švihlíková: Nevím, jestli lzepřímo používat historické analogie, alevýznam lokálna vystupuje na povrchstále silněji. Naposledy jsem zazname-nala článek ve Financial Times od ko-mentátorky Gillian Tettové, která publi-kuje rozhovory se šéfy významnýchamerických firem. Hovoří o lokalizaci čiregionalizaci, tedy pokusu o návrat tová-ren z asijských oblastí zpět do USA.Právě kvůli moderním technologiím.Automatizace zkrátka ten cyklus, v němžse jedna věc vyrábí na čtyřech kontinen-tech, narušuje. A nový fenomén, 3D tisk,dále přispěje k individualizaci potřeb.Takže nejde jen o reakci na zlé časy. Uždávno víme, že právě lokální strukturyjsou vůči krizím odolné, ale jde i o cel-

kový pohyb v rámci světové ekonomiky.Lokální ekonomika navíc plní i svou so-ciální, stabilizační funkci. Obrovské regi-onální nerovnováhy mají své politickédopady. Stačí se podívat na hlasovánío Brexitu. Propojení lokálních strukturod obcí po malé a střední firmy až třebapo místní univerzity má v sobě obrov-ský, u nás dosud nevyužitý potenciál.Když se peníze udrží v místě, udrží sev místě i lidé.

Marek Pavlík: V poslední době se stálevíce hovoří o potřebě rozvoje místníhopodnikání. Položme si otázku, proč tomutak je? Je potřeba udržet lidi na ven-kově, aby masově neodcházeli do vel-kých měst za prací. Právě lokální malía střední podnikatelé dokážou udržet při„životě“ region, aby se nevybydlovala aby na vesnicích zůstaly taková ne-zbytná zařízení, jako jsou například ob-chod a restaurace. Bez nich totiž upadái společenský život obce. Bohužel všakaktuální fakta nepřejí lokální ekonomice.V ČR například ubývá počet vesnic do2000 obyvatel a v obcích do 500 obyva-tel je průměrně o 4 % vyšší nezaměstna-nost než ve větších vesnicích. Objemekonomiky v domácím vlastnictví v re-álných hodnotách od roku 1995 neza-znamenal prakticky žádný růst (na rozdílod aktiv v zahraničním vlastnictví, kterévzrostly sedmkrát). Odliv výnosů firemz ČR je nejméně dvakrát vyšší, než byodpovídalo ekonomickým podmínkámv Česku. Čím se tedy vyznačuje dobřefungující region? Nepochybně a ze-jména tím, že se v něm daří středníma malým regionálním firmám, drobnýmpodnikatelům a živnostníkům, kteří do-vedou vzájemně rozvíjet svůj „byznys“a nacházejí k tomu potřebnou podporuu místních autorit. V tomto smyslu mů-žeme hovořit o „lokální ekonomice“, mí-stním živém systému, v němž místnípreferují v místě a regionu dostupnéprodukty a služby.

Adrián Podskľan: Obnova masivníhopodnikatelství á la Baťa a lokálně regi-onální použití nových technologií, jakojsou 3D tisk, robotika, automatizacea další nástroje zvyšování produktivitypracovní síly v autonomních lokalitáchjsou podle mého názoru správnou ces-tou pro každou rozumně řízenou ekono-miku, ať už se jedná o stát nebo region.Inspirovat se můžeme například od Švý-carska, Holandska, Nové Anglie, JižníKoreji nebo Singapuru. Dobře to vystihlčínský premiér Li Kche-čchiang, jenž po-znamenal, že nechce řešit nové prob-lémy stejnými myšlenkovými procesy,které k problémům samým vedly. Napodporu lokální ekonomiky můžeme vy-užívat jeden z důležitých nástrojů, jakouje lokální měna. Lokální měna nefungujev rámci omezeného území samostatně,ale doplňuje národní měnu. Každý simůže vybrat, jestli uskuteční platbuv národní měně nebo lokální. U nás je totěžko představitelné, i když na podob-ném principu u nás fungují stravenky. Tyvšak mají celorepublikovou platnosta jejich smyslem jsou zaměstnaneckébenefity. Že bychom využívali alterna-

544I2018

Globalizace končí. Co bude dál?

>

Ing. Marek Pavlík, PhD.

tivní měny, ke kterým mimochodempatří i tradiční zlato nebo elektronickáměna Bitcoin, je krajně nepravděpo-dobné. Sice se s nimi obchoduje celo-světově, ale k podpoře lokální ekono-miky nejsou použitelné. Přesto se i u násčas od času objevují pokusy, kdy si vzá-jemně obyvatelé vesnic platí mimotržněsměnkami s nabídkou služeb a naturálií.Pravda, ministerstvo financí to neradovidí a nikdo dosud nevymyslel, jakv tomto ohledu vybírat populární EET.

Lidé po celém světě, nejen podle BillaMcKibbena, začínají vědomě znovu bu-dovat své obce coby funkční hospodář-ské celky jako prevenci proti hospodář-ským a měnovým výkyvům. Je tatocesta, kde se komunita spoléhá samana sebe, vůbec schůdná?

Ilona Švihlíková: Výhody větší lokali-zace, které se projevují také jako většímístní propojenost, jsou zřejmé a uži-tečné. Ať už mluvíme o oblasti ekologie(uzavření cyklu produkce a spotřebynebo využití místních obnovitelnýchzdrojů), nebo jen oddalování tlaku nauniverzalitu potravin či místních vý-robků. Fungující lokální ekonomikamůže nabídnout místní udržitelnost,větší odolnost vůči krizím i stabilnějšípracovní místa. Zvyšuje také možnostaktivního místního působení, rozhodo-vání a výsledky jsou blíž k občanovi.Zkrátka, jsou tu lepší možnosti spolu-práce. Já sama patřím k zastáncům eko-nomické participace, tedy formy vlast-nictví, jako jsou například družstva nebopodniky, řízené zaměstnanci. Považuji jeza důležitou formu lokálních aktivit. Alena druhou stranu je potřeba říci, žecílem by nemělo být budování něčehojako „The Village.“ Stále budeme sou-částí globálního světa, z toho nelzeutéct. Lokální ekonomika by ale mohlavybalancovat nerovnováhy, vyvolanéglobálními ekonomickými toky.

Marek Pavlík: Vize soběstačného regi-onu je přitom tím správným základem,když například krajští úředníci rozhodujío tom, kam by měly směřovat krajské in-vestice a co by mělo být prioritami v roz-počtu samospráv. Vize regionu, tedypředstava o možné budoucí prosperitě,je dobrým cvičením ze způsobilosti (od-borné i etické) těch, kteří region vedou.Vize regionu bohužel obvykle přesahujedélku jednoho volebního období a je do-kumentem, který se nedá po každýchvolbách měnit. Je naopak vytyčenoulinií pro nové zastupitele, radní a úřed-níky. Dobře postavená vize regionu jecharakteristická splněním tří nároků. Za-prvé je lákavá pro ty, kteří mají zájem narozvoji regionu. Dnešním manažerskýmslangem řečeno, je lákavá pro stakehol-dery regionu, ať už jde o jeho obyvatele,o firmy, které v regionu sídlí, platí daněa využívají infrastruktury a služeb úřed-nického aparátu, nebo instituce, kteréjsou v regionu doma. Do výpočtu jemožné zahrnout i partnery, s nimižměsto spolupracuje, ať už jsou jimi in-vestoři, orgány veřejné správy, zahra-niční partneři a podobně.

Za druhé je postavená ekonomicky ak-tivně. To znamená, že pamatuje na ne-zbytnost generovat bohatství regionu.Jen bohaté regiony mají pod kontrolouzdroje svého růstu a jsou prostředím,které přitahuje. Dotace, tedy rakovina,která k nám přišla z evropských fondů,je příčina současného tristního stavu,kdy stačí natáhnout ruku, šikovně čerpata obratně dokládat. Navíc je toto jednánípovažováno za žádoucí a chvályhodné.Nejen města, ale i země jsou hodnocenépodle toho, jak důkladně dojí evropskéfondy! Přitom postarat se o zdrojesvého bohatství a schopnost správnětyto vlastní zdroje investovat bylavždycky vizitkou, měřítkem a chloubouprozíravých otců měst.

Za třetí je to posílení tzv. brand regi-onu. Každý dlouhodobě prosperující re-gion má svou značku, svou odlišnost,svou konkurenční výhodu. Dokáže jasněsdělit, čím je charakteristický, unikátnía lákavý.

Adrián Podskľan: Podle různých sta-tistik a zkušeností je možné konstatovat,že v zemích západní Evropy se národníekonomiky, včetně nás, potýkají nejens pozitivy, ale i s negativními dopadyglobalizace. Mnohde se však tomu lidébrání mnohem aktivněji a jsou schopnisynergicky spolupracovat, na rozdíl odvětšiny Čechů a Slováků. Ti si mnohdyani nedovedou představit, že by se dob-rovolně a aktivně stali účastníky poli-tiky, kteří by různými způsoby posilovalisystémy lokálních ekonomik za účelemzvyšování konkurenceschopnosti a so-běstačnosti. Neuvědomují si, že výsled-kem udržení solidní životní úrovněa kupní síly je také to, že spotřebitelénemusejí akceptovat cenu a kvalitu

zboží diktovanou obchodními řetězci.Už jenom tohle jsou dostatečně pádnédůvody, proč bychom se měli o lokálníekonomiku intenzivně zajímat a propa-govat ji. Často se pozastavujeme nadtím, že potraviny například v němec-kých marketech jsou výrazně kvalitnějšía přitom levnější, než u nás. Je tomutak, protože Němci prosazují lokální po-litiku a navíc se aktivně účastní na ob-hajobě svých práv, svobod a možností.Pro inspiraci mohu uvést příkladz dávné historie malého německéhoměsta Lűbecku (Podle publikace Adap-tujte se od Tima Harforda), které kdysivůdce Jindřich Lev začal po dobytí pře-měňovat na nejbohatší město v severníEvropě. Použil přitom jednoduchou me-todu. Ustanovil soubor pravidel, kteráplatila pouze v Lűbecku. Budoucím ob-čanům nabídl výsadu „velmi čestnýchobčanských práv“, lenní pány vyhnala nahradil je místní radou. Založil nezá-vislou mincovnu, která garantovalazdravou měnu, nadměrné daně zakázala ustavil zónu volného obchodu, z nížlübečtí kupci mohli obchodovat s městyjako Münster, Magdeburg, Norimberk,a dokonce i s Vídní. Jindřich Lev pak ne-chal po severní Evropě rozhlásit, že ob-chodně zdatní imigranti budou vítanís otevřenou náručí. Ti si pospíšili, abytéto výzvy využili a přicházeli v zástu-pech. Lűbeck se tak stal Hongkongemsvé doby. Byl to tehdy náhlý a fenome-nální úspěch. Sám císař Karel IV. zařadilv roce 1375 Lűbeck spolu s Římem,Pisou, Benátkami a Florencií do pěti„perel Svaté říše římské“.

Vzhledem k rychlé urbanizaci světamožná přišel čas Lűbeck opět napodo-bit. Sice, jak upozorňuje Sebastian Mal-laby, Jindřichův projekt pro Lűbeck„trochu připomíná pokus postavit novéChicago v současném Kongu neboIráku.“ Přesně to však chce nyní udělatPaul Romer. Tento americký ekonom jezakladatelem hnutí „koncesních měst“(Charter Cities) s výsadními právya tvrdí, že svět potřebuje zcela nováměsta s vlastní infrastrukturou a přede-vším s vlastními demokratickými pra-vidly, daňovým systémem a způsobemřízení korporací. Takováto města by sestejně jako středověký Lűbeck řídilasouborem pravidel, nastavených tak,aby přitahovala ambiciózní lidi. Existujemnoho důkazů, že koncesní městamohou v dnešním světě existovata dobře fungovat. Jedním z nich je na-příklad Singapur, dlouhodobě úspěšnýměstský stát. U nás v České a také Slo-venské republice máme jistý nevyužitýnáskok. Jde o soubor pravidel pro fun-gování prosperujícího města neboobce, který rozpracoval ve svém díle J.A. Baťa se spolupracovníky s názvem„Ideální průmyslové město“. V praxityto teorie s úspěchem vyzkoušel neje-nom ve Zlíně, ale i na Slovensku čiv Brazílii. Stačí začít budovat, tvořita nevymlouvat se. ■

Zpracoval: Antonín Karoch

554I2018Ing. Adrián Podskľan, PhD.

Na téma Investice do periferie: (Ne)pro-marněná příležitost v dříve prioritníchzemích české ZRS. Její účastníci disku-

tovali v panelu s Dagmar Kuchtovou, gene-rální ředitelkou SP ČR, Miroslavem Novákem,hlavním ekonomem společnosti Akcentaa Věrou Venclíkovou z PPZRS.

Mottem diskuse byly aktuální otázky, zdaa jak přistupovat ke komerční návaznosti nadlouhodobou, ale letos končící rozvojovou in-tervenci v Mongolsku, Srbsku a Kosovu.Účastníci dvoudenního ekonomického fóraMalá země, velká výzva: Zpátky na vrchol, kteříse k diskusi připojili, měli za sebou debatyo budoucnosti podnikání, včetně růstu vý-znamu rozvojových trhů, nebo očekávanýchzměn v hodnotových řetězcích. Podklady veformě brožury, která obsahovala informaceo celkové situaci v daných zemích se závěry,zda zde investovat a proč ano, či ne, byly od-razovým můstkem pro obecnější diskusi s jed-noznačnými závěry, z nichž vyplynulo:■ Je důležité vnímat zahraniční rozvojovou

spolupráci jako součást zahraničně-ob-chodní politiky, protože připravuje půdu pronávazné komerční aktivity.

■ V českém podnikatelském prostředí chybíkvalitní informační zdroj s orientací na roz-vojové trhy.

■ Pokud by se měla zvýšit účast firem na roz-vojových projektech většího rozsahu, jakčeské, tak i multilaterální pomoci, měli byse podnikatelé pustit do vytváření aliancía to nejen s českými partnery, ale i naúrovni EU.

■ Je třeba pokračovat v různorodé podpořefirem i jednotlivců se zájmem o rozvojovéaktivity, ať už ve formě účasti na projektechZRS ČR, tak i ve vlastních záměrech směřu-jících k investicím.

■ Důležitá je pro firmy také účast na projek-tech zahraničních multilaterálních dárců.

■ Velká nedůvěra k investičním projektům narizikovějších trzích je živena dramatickýmipolitickými zprávami, které mnohdy zkres-lují skutečnou situaci v zemi, včetně podni-katelského prostředí.

■ Silná expozice českého zahraničního ob-chodu na EU (cca 84 %) a na Německo (1/3exportu) a provázanost s hospodářským cy-klem v eurozóně nevyužívá dostatečně po-tenciál českých firem ke zvyšování přidanéhodnoty.

■ Podpora odpovědného vládnutí projektyZRS vede země třetího světa k lepšímu vy-užívání vlastních zdrojů pro ekonomickýrůst. Povede také k nárůstu poptávky pozboží a službách.

■ Pokud se česká zahraniční politika, včetněZRS bude i nadále věnovat snižování rizikv přístupu na nové zahraniční trhy, přispěječasem ke zlepšení celkové konkurence-schopnosti ČR.

■ Řešením pro obtížný přístup na trhy třetíchzemí je tvorba podnikatelského, ekonomic-kého partnerství a to nejen finanční podpo-rou, ale i projekty transferu know-how a po-radenstvím.

■ Rozvojové projekty oficiální české pomocirozvojovým zemím by se měly více zaměřitna využití technických a realizačních zkuše-ností českých firem např. v oblasti vodoho-spodářství a ochrany vod, technologií proochranu životního prostředí, dopravní infra-struktury, energetiky.

■ Přínosem do budoucího směřování k lepšíkomerční návaznosti na českou rozvojovoupomoc bude zlepšení práce se zahraničnímistudenty, příjemci rozvojových stipendií,kteří v ČR studují. ■

Vážení členové Platformy podnikatelůpro ZRS, přátelé a příznivci!Končíme jedenáctileté období projektů pro budováníkapacit našeho spolku. Máme hotovo! Užitek našichosvětových akcí nelze jednoduše změřit, ale naši kole-gové v oborových asociacích a neziskových organiza-cích, kterým nyní uvolňujeme místo u dotačníhookénka České rozvojové agentury, již mají z čeho vy-cházet a mnohé naše nápady a iniciativy dále rozvíjet.Samozřejmě, spolupráce v české komunitě rozvojo-vých aktérů bude pokračovat! Zástupci zaměstnavatelůa podnikatelů zde nyní mají své místo, běžně přispívajísvou expertizou a praktickými zkušenostmi a společ-nými stanovisky ke zlepšování politiky ZRS ČR.

Platforma podnikatelů pro ZRS sama o sobě ne-končí, bude pokračovat v prosazování férové účastipodnikatelů v české zahraniční politice rozvojové spo-lupráce, díky své pozorovatelské účasti v Radě proZRS Ministerstva zahraničních věcí ČR. Dále se na násmůžete obracet se svými připomínkami, nápady a ná-vrhy na zlepšení!

Svět se mění a naše publikace přechází do elektro-nické formy včetně změny způsobu distribuce. Infor-mace, monitoring dění v rozvojových zemích a názo-rové postoje podnikatelů budeme zveřejňovat nastránkách www.ppzrs.cz a na Facebooku, kde jsme jižzískali dobrou sledovanost - www.facebook. com/ roz-vojoveinvestice/.

Přes všechny současné politické diskuse o vý-znamu a smyslu rozvojové pomoci je nutné pokračo-vat v podpoře podnikání v rozvojových zemích, zlep-šovat místní podnikatelské prostředí a prakticky vzdě-lávat místní podnikatele tak, aby byli obchodními part-nery pro naše podniky v tom nejlepším slova smyslu.Tento úkol zastřešuje pro Českou republiku Evropskáunie se svými nástroji pro rozvoj. Píše o nich náš spo-lupracovník Michal Klučka ze Stálého zastoupení ČRpři EU v Bruselu.

Článek vychází z naší interní diskuse na téma zaká-zek projektů vnější pomoci EU. Závěry diskuse bylyjednoznačné. Podniky se zájmem o zakázky z EU ocenízlepšení spolupráce zainteresovaných ministerstevtak, aby to pro ně znamenalo méně byrokracie, alevíce konkrétních reakcí na konkrétní otázky, které firmaprávě řeší. Podnikatel by neměl zkoumat, který úřadse zapojil a proč. Očekává podporu svého zájmuo účast v rozvojových projektech, aby svou podnika-telskou činností přispěl k ekonomickému růstu vlast-nímu, své země a v případě ZRS také rozvoji partner-ské země.

Pokud by se měla odehrát další fáze směřování čes -kého podnikatele na nové trhy, kterou je investiční pro-jekt, nestačí běžná proexportní podpora formou eko-nomické diplomacie. Ano, je sice důležitou součástídnešní praxe, nemůže však ovlivnit další podmínkypro podnikání v místě. To mohou velcí mezinárodnídárci a finanční rozvojové instituce. Mohou se díky svénadnárodní podstatě soustředit na zlepšování mí-stního prostředí, budování ekonomické nezávislostia fungujících trhů.

Jako příklad analýz současného stavu pro rozvo-jové investory uvádíme části podkladů, připravenýchpro ekonomicky zaměřenou debatu o zemích, odkudse česká ZRS postupně stahuje a očekává se od pod-nikatelů, že komerčně navážou na rozvojové projektyvlastní investicí, nebo ve spolupráci s místním partne-rem. K tomu je nabádá i program B2B. Nové kolo žá-dostí o dotaci je vyhlášené! Zkušení a odvážní nevá-hejte! Souhrnné závěry z debaty na ekonomickémfóru v Kostelci uvádíme dále. Články v tomto vydánízpracovali pro Platformu odborníci svého oboru. Ať užto byl Michal Klučka ze SZB Brusel, Michal Romancovz Institutu politologických studií UK, nebo MiroslavNovák ze spolupracující skupiny AlterEko. Máme takjistotu, že jejich závěry jsou nezávislé a objektivní a prorealizátory komerční návaznosti na ZRS projektyv Srbsku, Kosovu a Mongolsku užitečné a inspirativní!

Přejeme vám všem, členům Platformy, přátelůma příznivcům rozvojovky hodně zdaru v Novém roce2019!

Investice do periferie: (Ne)promarněná příležitostPlatforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci zavýznamné podpory think-tanku ALTEREKO a Svazu průmyslu a dopravy ČR,uspořádala dne 10. listopadu veřejnou debatu u kulatého stolu.

4/2018

Bilance pro budoucnostRok 2018 se chýlí ke svému konci a to nám dává možnost krátkého bilancování toho, co sepovedlo a co nikoli. Ve stručnosti je možné konstatovat, že plánované akce zcela jistě při-spěly k osvětě programů rozvojové pomoci a staly se užitečnou inspirací firmám, těm zku-šeným v projektech ZRS nebo nováčkům, co chtějí zkusit své štěstí v tomto směru podni-kání. Neméně důležitá je spolupráce se všemi aktéry rozvojové konstituence, ať jsou to zá-stupci ministerstev zapojených do příprav našich osvětových akcí, České rozvojové agen-tury, nebo Českého fóra pro rozvojovou spolupráci. Jsme přesvědčeni, že letošní posilováníznalostních kapacit soukromého sektoru přispělo k širšímu povědomí o Strategii ZRS ČR2018-2030. Věnovali jsme tomu dvě interní debaty se závěry a doporučeními pro naše insti-tucionální partnery. A také dva úspěšné veřejné kulaté stoly. O tom listopadovém se dočtetedále. Dále čtyři semináře věnované Programům ZRS ČR: Bosna a Hercegovina, Moldavskoa Gruzie, Etiopie a Zambie, Kambodža. Poslední z nich, věnovaný Bosně a Hercegovině pro-běhl 6. prosince. Podrobné informace o všech akcích je možné získat na www PPZRS.

Věra Venclíková

Umožnila jim rychlou a relativně snad-nou orientaci v dané problematice z po-hledu makroekonomického a investič-

ních příležitostí. Je dílem autorského týmu vesložení Roman Chlupatý, Miroslav Novák, Mi-chael Romancov. Ke stažení je na www PPZRS.

Demokracie s chybami

Mongolsko, stejně jako jakýkoliv jiný stát nasvětě v systému mezinárodních vztahů, nemůžezměnit polohu a je proto trvale odsouzeno býtvmáčknuté mezi Ruskou federaci a Čínskou li-dovou republiku, s nimiž se snaží udržovat vy-vážené vztahy. Jeho hlavním cílem je nedat vět-ším a mocnějším sousedům záminku ke zpo-chybnění své nezávislosti a suverenity.

Ve snaze tuto dimenzi posílit, mongolské vládyusilovně pracují na politice tzv. „třetího souseda“,tedy rozvíjet a prohlubovat vztahy s dalšími státyv regionu (Severní i Jižní Korea, Japonsko, Ka-zachstán) i státy vzdálenějšími (USA, Austrálie).Mongolské sousedství s ČLR znamená ve skuteč-nosti sousedství s provinciemi Sin-Ťiang a VnitřníMongolsko, kterým Peking přiznal status tzv.autonomních regionů (míra jejich autonomie nacentrální vládě je však pouze symbolická). V pří-padě Ruské federace se jedná o sousedství s Al-tajskou republikou, republikou Tuva, Burjatskourepublikou a Zabajkalským krajem. S výjimkouSin-Ťiangu žijí všude za státní hranicí Mongolskaetničtí Mongolové, respektive příslušníci národů,které byly historicky za mongolské národy pova-žovány. Zatímco v případě Ruské federace jednes v zásadě respektována svoboda vyznání,silná buddhistická tradice v Mongolsku Čínu iri-tuje nejen kvůli bezprostředně sousedícím regi-onům, ale i kvůli Tibetu.

Mongolsko, na rozdíl od autoritářských re-žimů ve střední Asii, v ČLR i Rusku, zůstávápluralitním demokratickým státem a je, po-dobně jako ČR, časopisem The Economist hod-nocen v kategorii států „demokracie s chy-bami“ (Flawed democracy).

Exportně-investiční příležitosti

■ Automobilový průmysl – osobní automo-bily, autobusy (Ulánbátar)

■ Civilní letecký průmysl – mezinárodní letiště(Ulánbátar) a 22 regionálních letišť (Mongol-sko je více než 4krát větší než Německo) –malé letouny, mobilní letiště

■ Důlní, těžební a ropný průmysl – subdodávky■ Energetický průmysl – s ohledem na rozvoj

těžebního průmyslu je nutné významně na-výšit produkci elektrické energie – sluneční,vodní a větrné elektrárny

■ Kovozpracovatelský průmysl – obráběcítechnika

■ Obranný průmysl – zbraně■ Stavební průmysl – dodávky stavebního

materiálu a zařízení■ Vodohospodářský a odpadní průmysl – čis-

tičky vody, rozvody■ Zdravotnický a farmaceutický průmysl – lé-

kařská technika a vybavení nemocnic, mo-bilní nemocnice

■ Zemědělský a potravinářský průmysl – lesnítechnika, maloobchodní trh s potravinami

■ Železniční a kolejová doprava – plán rozší-ření železniční sítě ze současných 1815 kmna 5 tisíc km – subdodávky

Sousedé a rivalové

Z hlediska politického představují Srbsko a Ko-sovo jeden z nejkomplikovanějších případů.Od vyhlášení nezávislosti Kosova (17. 2. 2008)jsou reakce mezinárodního společenstvíznačně proměnlivé. Vláda ČR se 21. května2008, například na rozdíl od vlády SR, rozhodlapřiznat Kosovu nezávislost. Vezmeme-liv úvahu pouze holá data, pak Republiku Ko-sovo uznalo 116 států jako nezávislý stát, při-čemž devět z nich své rozhodnutí později změ-nilo – naposledy 4. 11. 2018 Grenada. Kosovovšak v tento okamžik disponuje uznáním zestrany nadpoloviční většiny členských zemíOSN (109 ze 193), rozhodné většiny členskýchstátů EU (23 z 28) a NATO (25 z 29).

Kosovo, kvůli opozici Ruské federace a ČLR,není členem OSN, ale je například členem MMFa Světové banky, tedy organizací s rozhodují-cím vlivem USA. Mezi oběma státy/entitami sevztahy, na základě tzv. Bruselské smlouvy z roku2013 pozvolna zlepšují. Jejich hlavním cílem jevtáhnout srbskou menšinu v Kosovu do práv-ního a politického života země tím, že v munici-palitách se srbskou většinou získají její příslušnícipřístup k funkcím v policejním sboru a na sou-dech. Veškerá řízení musejí probíhat podle ko-sovských zákonů, ale policisté i soudci (pracov-níci soudů) v uvedených oblastech budou Sr-bové. Protože ke Kosovu, vzhledem k jeho prob-lematickému právnímu statutu, nejsou k dispo-zici některé údaje, které jsou k dispozici pro Srb-sko, uvádíme níže hodnocení úrovně demokra-cie (+ vymahatelnosti práva) v obou státech op-tikou organizace Freedom House. Z uvedenýchpřehledů jednoznačně vyplývá, že situace v Srb-sku je výrazně lepší, než v Kosovu.

V Srbsku je za největší problém považovánatrvalá eroze politických práv opozice a omezo-vání občanských svobod. Navzdory tomu sevšak zemi daří postupně se sbližovat s EU. V pří-padě Kosova jsou za největší slabost považo-vány slabé instituce a rozsáhlá korupce, vyma-hatelnost práva je problematická kvůli zásahůmexekutivy do soudní moci. Srbsko je součástíinstitucionalizované spolupráce mezi ČLR a státystřední a východní Evropy, známé jako 16+1.Čína se v Srbsku podílí na výstavbě dálničníhospojení E763 (součástí transevropských doprav-ních koridorů; spojnice Srbska a Makedonie), vý-stavbě železnice Budapešť – Bělehrad a přes srb-ské území má vést plánovaný dopravní koridorChina-Europe land-sea express line.

Srbsko: exportně-investiční příležitosti

■ Dopravní průmysl a infrastruktura – nové že-lezniční tratě a dálnice a modernizace želez-nic (otázka, zda bude prostor pro zahraničnísubdodavatele)

■ Železniční a kolejová doprava – nové loko-motivy, vagony a tramvaje a modernizacestarších dopravních prostředků

■ Energetický průmysl – dodávka technologiív oblasti obnovitelných zdrojů energie

Cílem Platformy podnikatelů pro ZRS je:

■ zvyšovat úspěšnou účast českých firemv projektech rozvojové pomoci a spolu-práce

■ podporovat dlouhodobé investice v roz-vojových zemích s výhodnou pozicí pročeské dodavatele technologií a služeb

■ prosadit partnerství veřejného a soukro-mého sektoru v programech zahraničnírozvojové spolupráce

■ Platforma hledá aktivní firmy se zájmemo účast v rozvojových projektech i práci v expertních týmech Platformya pracovních skupinách Rady pro ZRS ČR

■ PPZRS je prostorem pro sdílení infor-mací, nápadů, zkušeností a kontaktů.

Informace o podmínkách členství:www.ppzrs.org Twitter: @PPZRS_CZFacebook: https://goo.gl/iak9Bg

Kontakt

Sekretariát PPZRS

Freyova 948/11, 190 00 Praha 9

Telefon: +420 225 279 403

+420 603 826 261

Fax: +420 284 686 464

e-mail: platforma@spcr.cz

Zpravodaj je určen ke zvyšování povědomípodnikatelského sektoru o politice zahra-niční rozvojové spolupráce v souvis lostis politikou proexportní za účelem rozšířenívšech forem podpory podnikání a investič-ních projektů v rozvojových zemích. Je spo-lufinancován z prostředků MZV ČR.

Rozvojová spolupráce s budoucností

Podkladem pro diskusi u kulatého stolu Investice do periferie: (Ne)promarněná příležitost, která se konala10. listopadu v Kostelci nad Orlicí, byla profesionálně zpracovaná brožura s analýzou investičníchpodmínek a podnikatelského prostředí v Kosovu, Mongolsku a Srbsku, kterou obdrželi všichni zúčastnění.

ZR

AV

OD

AJ

PP

ZR

S4

/20

18

■ Stavební průmysl■ Vodohospodářský a odpadní průmysl – čis-

tírny odpadních vod a funkční kanalizace

Kosovo: exportně-investiční příležitosti

■ Těžební průmysl – výroba a servis těžebníchstrojů na povrchovou těžbu hnědého uhlí(lignit)

■ Energetický průmysl – rekonstrukce hně-douhelných elektráren a plán produkce elek-třiny z obnovitelných zdrojů

■ Vodohospodářský a odpadní průmysl – čis-tírny odpadních vod, rozvody a funkční ka-nalizace

■ Zemědělský a potravinářský průmysl – zavá-dění moderních potravinářských technologií

■ Železniční a kolejová doprava – rekon-strukce a stavba nových železničních tratí,dodávka vozů ■

Budování prostoru společné prosperity

Fondy vnější spolupráce jsou součástí rozpočtuevropského, kde jsou zakotveny ve čtvrté výda-jové kapitole „globální Evropa“. Hlavním cílemtěchto fondů je poskytovat podporu třetím zemímv rámci mezinárodní rozvojové spolupráce EU.Celý systém poskytování podpory je ale mnohemrozmanitější, než se na první pohled zdá. Sou-běžně s fondy vnější spolupráce financovanéz rozpočtu EU, existuje Evropský rozvojový fond(EDF). Ten stojí mimo rozpočet EU a je financovánpříspěvky členských států na základě tzv. vnitřnídohody. Je tu rozdíl i z pohledu právního ukotvení.Zatímco každý z fondů vnější spolupráce máv současné době vlastní finanční nařízení Evrop-ského parlamentu a Rady, právní rámec EDF před-stavuje Dohoda z Cotonou. Zároveň nejsou fondyvnější spolupráce určeny jen k naplňování rozvo-jové politiky. Nástroj pro rozvojovou spolupráci(DCI) a EDF cílí na nejméně rozvinuté země v ob-lasti Afriky, Karibiku, Tichomoří (EDF) a LatinskéAmeriky, JAR, Střední a Jihovýchodní Asie. Jsoutu ale i nástroje jako Evropský nástroj sousedství(ENI), jehož cílem je přispět k budování prostoruspolečné prosperity a dobrých sousedskýchvztahů, nebo Nástroj předvstupní moci (IPA II),který má za cíl připravit kandidátské země navstup do EU. Vedle uvedených nástrojů s jasnýmgeografickým zaměřením existuje i řada tematic-kých nástrojů. Mezi ně patří Nástroj pro spolupráciv oblasti jaderné bezpečnosti (INSC), Nástroj při-spívající ke stabilitě a míru (ICSP), Nástroj pro de-mokracii a lidská práva (EIDHR), Nástroj partner-ství (PI) a zároveň tematická část nástroje DCI.

Blendingové facility a další inovativnínástroje financování

Jakousi odnoží klasických fondů vnější spoluprácejsou tzv. blendingové nástroje. Ty kombinují zdrojeveřejného rozpočtu s privátními investicemi. Geo-graficky kopírují zacílení fondů vnější spolupráce,z kterých jsou blendingové nástroje financovány.Jedná se převážně o financování velkých infra-strukturních projektů, na základě investičních ná-vrhů evropských rozvojových finančních institucí.V září 2017 byl představen Evropský vnější inves-tiční plán (EIP), který měl stimulovat privátní inves-tice do Afriky a evropského sousedství. Na základětohoto plánu byl jako jeden ze tří pilířů přijat naří-zením Evropského parlamentu a Rady (EU)2017/1601 ze dne 26. září 2017 Evropský fond proudržitelný rozvoj (EFSD). V jeho rámci byla vytvo-řena záruka ve výši 1,5 mld. EUR. Je určena na krytírizik finančních nástrojů, jako jsou úvěry, záruky,protizáruky, nástroje kapitálového trhu a dalšíformy financování. Podobně jako u blendingu, jsouzde návrhy předkládány finančními institucemi,které jsou způsobilé k tomu, aby na ně mohla EKdelegovat provádění části rozpočtu EU. Uvedenoutzv. delegovanou spolupráci mohou získat jen au-ditované banky, které prošly tzv. pilířovým hodno-cením (např. Evropská investiční banka, Evropskábanka pro obnovu a rozvoj, německá rozvojovábanka KfW apod.). Na rozdíl od blendingového za-měření na velké infrastrukturní projekty, se v EFSDpředkládají portfolia projektů s žádostí o poskytnutízáruky na snížení investičních rizik.

Přijetím nového rozpočtu EU pro období 2021-2027 by se ale mělo výše uvedené schéma zjed-nodušit. Ačkoliv vyjednávání o nové finanční ar-chitektuře jsou v plném proudu, lze počítat sesloučením fondů vnější spolupráce do jednoho„super“ Nástroje pro sousedství, rozvoj a mezi-

národní spolupráci. Zároveň by mělo dojít k roz-šíření geografického pokrytí EFSD na LatinskouAmeriku, Asii, Střední Asii a země spadající do pů-sobnosti předvstupní pomoci.

Má smysl se o fondy vnější spolupráce zajímat?

České firmy tak mají a budou mít nové způsoby jakse zapojit do projektů vnější spolupráce. Na druhoustranu je potřeba počítat s hlavním limitujícím fak-torem a to je absence způsobilé české finanční roz-vojové instituce, skrze kterou by bylo možné EKpředkládat investiční návrhy. ČR je odhodlaná conejdříve takovou instituci získat. O její finální po-době se zatím stále vyjednává jak v Praze, tak i meziPrahou a Bruselem. Není pochyb, že v brzké doběse delegovanou spolupráci pro českou rozvojovoubanku podaří získat stejně tak, jako se to podařiloČeské rozvojové agentuře v roce 2017.

Pro naše firmy existuje tedy řada způsobů jakse zapojit do čerpání prostředků z fondů vnějšíspolupráce EU. Problematické je zvolit tu správnoucestu. V optimálním případě je výhercem tendrufirma, která má s agendou již nějaké zkušenosti,má určitou vazbu na partnerskou zemi a nabízíkvalitní službu/výrobek. Jedná se o velmi vzácnousituaci. Od vstupu ČR do EU existují pouze čtyřisubjekty, které jsou schopny se do zakázek finan-covaných z fondů vnější spolupráce zapojovata pravidelně je vyhrávat. Jsou zde i další firmy, kte-rým se podařilo získat zakázky z fondů vnější spo-lupráce, jedná se ale pouze o ojedinělé případy.

Veřejné zakázky z fondů EU lze tedy získat i bezzkušeností s tímto druhem tendrů. Je nutné alepočítat s tím, že bez ohledu na typ veřejné zakázkymusí firma prokázat odpovídající zkušenosti s re-alizací obdobných projektů. Primární zkušenostis tendry v oblasti rozvojové spolupráce lze získatprostřednictvím součinnosti s Českou rozvojovouagenturou, která v poslední době prohlubuje spo-lupráci s privátním sektorem, o čemž svědčí i jejínový program B2B. Další možnost je zúčastnit setendru jako sub-dodavatel. V tomto případě je dů-ležité znát výherce veřejných zakázek a následněse na ně obrátit s žádostí o spolupráci. Lze se taktovyhnout náročnému výběrovému řízení k hlav-nímu tendru, kde jsou spolu se silnou konkurencírovněž kladeny vysoké nároky na uchazeče (např.výše obratu firmy, expertní zázemí, referenceapod.). Získat veřejnou zakázku z fondů vnější spo-lupráce lze i podstatně komplexnějším přístupem.Na základě víceletých indikativních programů,které definují prioritní oblasti spolupráce v part-nerských zemích, lze intervenovat prostřednictvímzastupitelského úřadu ČR, delegace Evropskéunie, nebo lokálních partnerů.

Cílem intervence by měla být snaha promítnoutzájem firmy do ročního akčního programu a pře-tavit jej do konkrétní poptávky. Na rozdíl od více-letých indikativních programů, roční akční pro-gramy obsahují podrobné informace o připravo-vaných projektových záměrech, včetně způsobujejich implementace. Ačkoliv se jedná o velmi so-fistikovaný přístup, o veřejnou zakázku bude nutnéopět soutěžit a není tudíž zaručeno, že přes veškeréúsilí a strategické plánování subjekt zakázku získá.Na druhou stranu je pravděpodobnost, že budevypsán tendr, který by svým zaměřením a rozsa-hem odpovídal možnostem a zájmu ucházející sefirmy, velmi nízká. Čekat na správnou příležitosta „zkusit štěstí“ je vhodné pro firmy, které nemajív úmyslu se této agendě věnovat na pravidelnéa dlouhodobé bázi. V opačném případě je žádoucíspolupracovat jak se zástupci relevantních zastu-pitelských úřadu, včetně Stálého zastoupení ČR při

EU, tak i relevantními ministerstvy. V tomto kon-textu je vhodné zájem o fondy vnější spoluprácekonzultovat nad rámec Ministerstva zahraničníchvěcí, ale i věcných rezortů jako např. Ministerstvoprůmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství čiMinisterstvo životního prostředí.

Ve dvou se to lépe táhne

Jak bylo nastíněno v předchozí části tohoto článku,zpravidla bývá pro úspěšný výsledek výběrovéhořízení vhodné být součástí konsorcia. Kromě sdí-lení společného břemene, nápadů a nákladů, jsoutaké automaticky sdíleny obligatorní požadavky nauchazeče. V praxi to znamená, že celkový ročníobrat, počet příslušných expertů či reference jsouposuzovány pro konsorcium jako celek, nikoliv in-dividuálně pro každého člena. Význam konsorcií jezřejmý při srovnání objemu čerpání finančníchprostředků z fondů vnější spolupráce za rok 2017.V tomto roce české firmy získaly z fondů vnějšíspolupráce 10 veřejných zakázek v souhrnné výši3,8 mil. eur. Pro srovnání: Slovenské firmy získaly27 veřejných zakázek a ve srovnatelně velkém Ra-kousku se podařilo získat 14 zakázek. Zatímco seo zakázky za ČR dělilo 5 firem, slovenské a rakou-ské veřejné zakázky získala jedna jediná firma,resp. mezinárodní konsorcium. Navíc šlo o zakázkyopakujícího se plnění, které pocházely všechnyz jednoho fondu. Naopak, pokud jde o ČR, zde sejednalo o individuální firmy, které navíc čerpalyz celé škály nástrojů. Není tedy pochyb, že ČR dis-ponuje firmami, které nabízejí velmi kvalitní službya zboží a jsou potentní individuálně vyhrávat vý-běrová řízení. Pokud by se podařilo zužitkovat tutovýhodu ve spojení se schopností zapojovat se dokonsorcií, není pochyb, že by úspěšnost českýchžadatelů exponenciálně vzrostla.

Konsorcia jsou nezbytná i pro získání veřejnýchzakázek na rámcové smlouvy. Ty jsou většinouuzavírány přímo s EK na služby, či dodávky dovýše 300 tis. eur, které jsou nezbytné k zajištěnířádné implementace rozvojové spolupráce. Pozís kání rámcové smlouvy má konsorcium podobu až čtyř let přístup k veřejným zakázkám,které nejsou zveřejňovány v úředním věstníku, alejsou nabízeny pouze smluvním partnerům.

Hlavní je zpětná vazba a komunikace

Ať už má firma zájem o fondy vnější spolupráce,nebo se chce zapojit do využívání inovativních fi-nančních nástrojů, získat rámcovou smlouvu čihledá potenciální partnery pro konsorcium, je žá-doucí se vždy obrátit na svého hlavního partnera,kterým je státní správa. Jednotlivé rezorty, včetněambasád jsou spolu v každodenním kontaktua snaží se vzájemně spolupracovat, jak jen to jemožné. Ve většině případů se tedy stačí obrátit jenna jeden subjekt státní správy, který zkoordinujedalší postup vyřízení žádosti, či dotazu. Na druhoustranu je velmi důležité podávat zpětnou vazbu.Ministerstvo, nebo zastupitelský úřad potřebujívědět, zdali poskytnuté informace, či podporaměly kýžený efekt. Vzájemná spolupráce a infor-movanost na obou stranách vede k prohlubováníknow-how, získávání lepší orientace v kompliko-vaném prostředí a zvyšuje legitimitu požadavkůČR vůči EK. Každá žádost o informaci, každý dotazči námitka pomáhá připomínat přítomnost Českérepubliky na poli mezinárodní rozvojové spolu-práce a signalizuje ostatním partnerům odhodláníčeských firem konkurovat a spolupracovat na trhuveřejných zakázek disponujícím rozpočtem téměř100 mld. eur. ■

České firmy mají potenci individuálně vyhrávat výběrová řízení, ale...Z

RA

VO

DA

J P

PZ

RS

4/2

01

8

VELETRH NÍZKOENERGETICKÝCH, PASIVNÍCH

A NULOVÝCH STAVEB

Souběžně probíhající akce:

FOR WOOD | STŘECHY PRAHA | SUSO

OFICIÁLNÍ VOZY

HLAVNÍMEDIÁLNÍ PARTNER PASIVNÍ

domy

ODBORNÝPARTNER

bonuske vstupence

www.forpasiv.cz

7.–9. 2. 2019

Explozivní a toxický materiál

Využitelné zásoby uranu – primárního pa-liva současných jaderných elektráren –mohou vystačit nejvýše na stovky roků.Štěpitelným izotopem v nich je 235U. Jehozastoupení v přírodním uranu (0.7 %) jenízké pro současně dosahované hloubkyvyhoření 50 MWd /kgU omezované mate-riálovou životností palivových článků.Proto je uran obohacován štěpitelným 235Uk zastoupení do 5 %. Vedle obohacenéhouranu vzniká i uran ochuzený. To znamená,že jen cca jedna sedmina vytěženéhouranu je využívána jako palivo Ochuzenýuran obsahující více než 99 % 238U je využi-telný jako plodící materiál. Záchytem neu-tronu v něm vzniká 239Pu (plutonium), kteréje vynikajícím štěpitelným materiálem.V současných jaderných energetických re-aktorech se podílí plutonium na procesuštěpení a navíc má ve vyhořelém palivujednoprocentní zastoupení.

Výraznější produkce plutonia je dosaži-telná v jaderných reaktorech využívajícíchke štěpení nezpomalené (rychlé) neutrony.Masivní výstavba „rychlých“ energetic-kých reaktorů s rozšířenou reprodukcí pa-liva je vizí dodávající jaderné palivo nadobu mnoha tisíc roků. Tyto reaktory bylya jsou stavěny, ale dosud nedosáhly prů-myslovou zralost. Proto zůstává příslib do-statku jaderného paliva pro budoucnostotevřenou otázkou. Thorium jako další plo-dící materiál schopný vyrobit absorpcíneutronu štěpitelný 233U je jako palivo dosoučasných jaderných elektráren teore-ticky detailně zmapován, problémy s pře-chodovým protaktiniem ho zatím vylučují.

239Pu je základem jaderných zbraní. Pro-pojení energetického a zbraňového poten-ciálu plutonia je zřejmé ze dvou hledisek.1. Plutonium pro bomby je vyráběno v ja-derných reaktorech. 2. Plutonium, kteréztratilo v čase rozpadem charakteristikypožadované ve zbrojním sektoru je využi-telné jako výborné palivo pro jadernéelektrárny soudobého typu. Před energe-tickým a zbraňovým systémem stojí spo-lečný úkol a tím je zneškodnění odpadůa jejich fyzikálně realizovatelné využití.Současně využívané získávání plutoniaz vyhořelého jaderného paliva (reproces-sing) je dlouhodobě prověřenou technolo-gií. Úvahy o jeho strategickém energetic-kém využití vyžadují zohlednit inherentníriziko jako explozivního a toxického mate-riálu. Proto je původní optimistický názoro masovém využití prošlého zbraňovéhoplutonia jako štěpitelného materiálu pro ja-derné energetické reaktory v současnédobě předmětem strategických úvah. Jehořešení vyžaduje zodpovědný a vysoce od-borný přístup odůvodněný s ohledem navelmi dlouhou perspektivu.

Charakteristiky plutonia

Plutonium (Pu) bylo poprvé vyrobeno roku1940 v jaderné laboratoři v Berkeley. Je tosilně radioaktivní a jako těžký kov ex-

trémně biologicky toxický. V praxi lzeu něho těžko rozlišit škodlivé účinky způ-sobené radiací od škodlivých účinků che-mických. Plutonium je často pokládáno zajednu z nejtoxičtějších anorganickýchlátek. Podle některých údajů mohou být jižmikrogramová množství tohoto prvku pročlověka smrtelně jedovaté, pokud se do-stanou do krevního oběhu. Za hlavní ne-bezpečí se považuje depozice v kostech.Rizikem při nakládání s ním je vdechnutíplutoniového prachu, kdy se částečky pli-cemi rozšíří po celém těle a vyvolají různédruhy rakoviny.

239Pu vzniká záchytem neutronu v 238U,který tvoří výrazně převažující podílv uranu obsaženém v palivových článcíchlehkovodních reaktorů. Další absorpcí neu-tronu v 239Pu vzniká 240Pu, který je riziko-vým zářičem beta. Radiačně je nebezpečnýpředevším izotop 241Pu, který je rovněž zá-řičem beta a má proto výrazně vyšší nega-tivní dopad na lidské zdraví než ostatní izo-topy plutonia. Neopatrná manipulaces většími objemy čistého Pu je rizikem ex-plozivního vzniku silného toku neuronů.

Plutonium je ve formě hoblin a pilin sa-mozápalné, a proto jeho zpracování vyža-duje extrémní opatrnost.

239Pu má vynikající vlastnosti jako štěpi-telný materiál. V porovnání s 235U produ-kuje více neutronů na jedno štěpení, mávyšší pravděpodobnost štěpení a neštěpnýzáchyt neutronu v něm je nižší.

Společné vědní základy energetickéhoa zbraňového jaderného programu

Základní jaderně fyzikální poznatky vzni-kaly ve dvaceti letech od roku 1919, kdyRutherford poprvé uměle rozštěpil jádrodusíku částicí alfa do roku 1939, ve kterémpokusy Hahna a Strassmanna vytvořittransurany bombardováním uranu neu-tronem vedly k objevu štěpení. Vývoj ato-mové bomby v projektu Manhattan vytvo-řil v průběhu druhé světové války fyzikálnía technologické základy nezbytné provývoj využití štěpení těžkých jader. Jehovýsledkem bylo úspěšné použití atomovébomby. Rozvoj teoretické a jaderné fyzikya jaderných technologií, vytvořený v šesti

válečných letech (projekt Manhattan),umožnil i za těžkých podmínek druhé svě-tové války vytvořit z hypotézy o štěpeníprvní jaderný reaktor a také jadernébomby využívající jak dělový, tak implo-zivní systém, tedy soustavy využívané v ci-vilním i zbrojním průmyslu dodnes.

Následná etapa od roku 1945 rychle roz-vinula obory fyziky jaderných reaktorů: te-oretické i experimentální metody, detekcizáření, dozimetrii, přístrojovou techniku,termomechaniku, dynamiku, teorii regu-lace reaktorů, teorii bezpečnosti a materi-álový i technologický výzkum. Výsledkemfyzikálního bádání bylo shromáždění a vy-hodnocení údajů vyjadřujících pravděpo-dobnosti interakce jaderného zářenís hmotou (vznik knihoven účinných prů-řezů), metod řešení Boltzmannovy i difúznírovnice použitelných k modelování polí zá-ření a procesů v aktivní zóně, ve stíněníi v životním prostředí. Zásadně významnépostavení získaly metody šumové analýzy.Bouřlivým rozvojem prošla termomecha-nika a hydraulika aktivní zóny. Nové pro-jekty energetických jaderných reaktorů vy-tvořily lavinu technologicky orientovanéhovýzkumu. V něm byly vyvinuty materiálypro typicky jaderné komponenty, jako je ja-derné palivo, povlaky palivových článků,regulační tyče, tlakové nádoby, přestupníplochy parogenerátorů a měřící i regulačnítechnika a relevantní technologie a dalšíkomponenty. Protože běžné průmyslovévýrobky jako jsou čerpadla a potrubí nespl-ňovaly náročná kritéria na jadernou tech-niku, vyvíjely se pro jaderné elektrárnyspeciální materiály, komponenty i výrobnípostupy. Tak došlo v průběhu času např.k vývoji tří generací materiálů pro tlakovénádoby reaktoru, speciálních povlakovýchmateriálů pro palivo a speciálních materi-álů i konstrukcí pro teplosměnné plochyparogenerátorů a to nejen pro vodou a ply-nem chlazené okruhy jaderných elektrárenna tepelných neutronech, ale i pro sodí-kem chlazené reaktory na rychlých neu-tronech. Poznaný vliv záření na materiálypodložený požadavky na dlouhodobý spo-lehlivý provoz i údržbu specifikoval nárokyna ozařované materiály a na jejich inte-rakci s kapalinami a plyny za provozních

Plutonium: palivo nebo odpad

604I2018

K diskusi

Little Boy krátce před naložením do letounu Enola Gay zdroj Wikipedia

podmínek. V této oblasti uplatnila vý-znamný vliv chemie i jaderná chemie.Rychlý samostatný vývoj prodělaly speci-ální konstrukce, jako například ochrannáobálka (kontejnment). V krátké době se vy-vinuly technické prostředky a teorie regu-lace a diagnostika jaderných zařízenívčetně jejích počítačového a technickéhovybavení. Robotika čtvrté generace usnad-ňuje přístup k radioaktivnímu zařízení bezvýznamného ozáření personálu. Explo-zivně se zdokonalující výpočetní technikaumožnila přibližnými metodami i nume-ricky řešit úlohy, bez jejichž spolehlivé ana-lýzy by nebylo možné provozovat prosto-rově rozlehlé heterogenní aktivní zóny vel-kých jaderných elektráren. Rychle probíhalvývoj systémů řízení složitých soustav,mezi které jaderná elektrárna bezesporupatří. Vysoké dokonalosti dosáhly teoriei metody hodnocení bezpečnosti a spoleh-livosti, rozvoj dozimetrie přinesl její apli-kace v ohromném počtu oborů.

Významnými výsledky přispěla k ja-derné bezpečnosti analýza spolehlivostilidského činitele a aplikace prostředků je-jího zvyšování i poznání chybového poten-ciálu člověka. Výzkum a vývoj byly v ob-dobí studené války vzhledem k významupro zbrojní průmysl výrazně dotovány stá-tem. Tato etapa vývoje soustředila po-znatky, které ve své aplikované podobě za-měřené na bezpečný a spolehlivý provozuzavřely zásadně vývoj prvních tří genera-cích jaderných elektráren lehkovodníhotypu, moderovaných i chlazených vodou.Provozní zkušenosti trvale prověřují závěryvýzkumu a vývoje. Jejich hodnocení uka-zuje možné směry dalšího vývoje. Po-znatky ze zbraňového programu položilyzáklady pro mírové vyžití jaderné energie.Intenzivní mnohaoborový fyzikální a tech-nologický výzkum a experimentální prově-řování demonstračních zařízení, prototypůa prvních jaderných elektráren vedl k do-sažení průmyslové zralosti lehkovodních

jaderných reaktorů v roce 1985. Poznatkyze zbraňového programu položily základypro mírové vyžití jaderné energie.

Extrémně rychlý vývoj, při kterém bylyuváděny do provozu jaderné elektrárnys kvalitou komponent a s úrovní vědeckéhoa technického poznání odpovídající danédobě, se neobešel bez negativních jevů. Te-orie bezpečnosti a spolehlivosti byla v po-čátcích rozvoje jaderné energetiky v dět-ských plenkách právě tak jako výstavba si-mulátorů pro vědu i školení. Nekomplexníodhady bezpečnosti a spolehlivosti, na zá-kladě kterých se určovala pravděpodob-nost výskytu poruch, udávaly v etapě doroku 1980 optimistické údaje a skutečnýpočet mimořádných příhod byl vyšší. Ne-hody v jaderném průmyslu vznikaly ze-jména v důsledku vývojových problémůa dokonce i hrubých chyb a selhání lid-ského činitele, nejen v provozu, ale i v pro-jektování a při konstrukci a stavbě. Taktomu ostatně bylo a je v řadě dalšíchoborů, například v dopravě. Vývojovéproblémy první generace jaderných elek -tráren vedly již před významnými neho-dami ve Three Mile a v Černobylu k růstukritických hlasů proti jaderným elektrár-nám. Teprve po havárii v jaderné elek trárněThree Mile Island byla věnována systé-mová vědecká analýza spolehlivosti lid-ského činitele, ve které nové poznatky při-nesla prezidentská (Kémenyho) komisev USA. Poznání chybového potenciálu člo-věka zaměřilo projektanty blokových dozo-ren na vytvoření systémů, jejichž spolehli-vost nezávisí na okamžitém zásahu ob-sluhy. Kromě systému blokování nežádou-cích a chybných činností a instalace ochranbyl zaváděn automatizovaný systém řízení,ve kterém rozhodování bezprostředně ponehodě neprovádí lidská obsluha, ale počí-tačový systém. Malá operační rychlost po-čítačů v 60. a 70. letech a nízký rozsah jejichpaměti neumožňoval provádění komplex-ních výpočtů jaderné elektrárny, ale jen ne-

příliš detailní matematické modelování jed-notlivých komponent. Ze stejného důvodutrpěly počítačovou slabostí i systémy ří-zení. Vývoj komponent „za pochodu“ vedlk nasazení prvků a systémů, které nebylydlouhodobě spolehlivě prověřeny.

V současné době jsou zvládnuty a dlou-hodobým provozem prověřeny všechnypostupy nakládání s uranem od těžby přesvýstavbu a provoz až ke (krátkodobému)skladování radioaktivních odpadů. Projektybezpečných a spolehlivých jaderných elekt-ráren a spolehlivě ovládaných jadernýchzbraní byly podporovány obavami spoje-nými se světovým deficitem elektrickéenergie a obranyschopnosti. Tato motivacekladla na první místo získání jaderného vý-konného zdroje energie. Finanční podporarelevantních projektů byla bezproblémová.V současné době jsou vyvíjeny další typyjaderných elektráren i jaderných zbraní. Vy-stoupení z jaderného programu znamenázřeknutí se výsledků vyjmenovaných věda technologií pro budoucnost, ve které jeočekávaný nedostatek štěpitelných izotopůspojený s vyloučením plutonia faktem.Úprava, využívání a skladování štěpitel-ných izotopů se označuje jako vstup do ja-derného palivového procesu“ front-end“.

Odpady z provozu jaderných elektráren

Nakládání s vyhořelým palivem zásadněkomplikuje radioaktivita atomových jadervzniklých v důsledku štěpení, absorpceneutronů v materiálech aktivní zónya v prvcích s vyšším počtem protonův jádře (aktinidů). Radioaktivním rozpademmůže být emitován proton, neutron, elekt-ron nebo pozitron, ale také elektromagne-tické záření (záření gama), složená částicenapříklad jádro deuteria (deuteron) nebojádro helia (alfa částice). Mezi projevy ra-dioaktivity patří rovněž spontánní štěpenítěžkých jader. Při radioaktivním rozpaduvznikají nejen nové částice, které jsou

614I2018

Foto NBC

>

nositeli energie. Počet rozpadů radioaktiv-ního izotopu je úměrný počtu jeho jader.Koeficient této úměrnosti je pro dané jádrokonstantou nezávislou na teplotě, tlaku,chemické vazbě a vlivu elektrického čimagnetického pole. Množství radioaktiv-ních odpadů klesá v čase jejich rozpadema lze ho ovlivnit jen jadernými reakcemi.

Při štěpení jader 235U nebo 239Pu jsouemitovány dvě štěpné trosky, neutrony, zá-ření gama, beta a neutrino. Při každém ště-pení vzniká dvojice středně těžkých jader.Takových dvojic vzniká 31. Ty se dále roz-padají v průměru 3,5krát. Spolu s produktyrozpadu vytvářejí komplex více než 250izotopů s různými i extrémně dlouhými do-bami života. Jejich separace a využití jemimo dosah soudobých technologií. Vy-hořelé jaderné palivo je hodnoceno jakovysoce aktivní jaderný odpad (HLW – HighLevel Waste).

Podklady vytvořené výpočtem zastou-pení významných složek radioaktivního in-ventáře vyhořelého paliva a jejich experi-mentálním ověřováním jsou komplexnídobře známou výchozí informací, zejménapro návrh dozimetrického systému, pro in-dikaci úniků, pro dimenzování úložnéhoobalového souboru, pro dimenzování pro-středků radiační ochrany, pro analýzu geo-chemických analýz zaměřených na pro-stupnost úniků bariér oddělujících odpadyod životního prostředí a vytvářejí tak vý-chozí informaci o uložených zdrojích ioni-zujícího záření.

Analýza podle jednotlivých štěpnýchproduktů ukazuje, že hlavními přispěvatelik celkové radioaktivitě po jednom roce odukončení provozu jsou čtyři rozpadové ře-tězce 90Sr - 90Y, 106Ru - 106Rh, 137Cs - 137Ba,144Cs - 144Pr a to s izotopem 134Cs a aktini-dem 241Pu. Po 100 letech se totální radioak-tivita sníží na jednu čtyřicetinu původníhodnoty s tím, že štěpné produkty 90Sr,90Y, 137Cs a 137mBa přispívají 80 % celkovéaktivity. Dlouhodobé aktinidy mají domi-nující podíl na aktivitě po 1000 letech(98 %) a po 10 000 letech (94 %). Převažu-jící radioizotopy v této době jsou 239Pu,240Pu a 241Am (po 100 letech) a 237Np,239Np, 239Pu, 240Pu a 241Am (po 10 000 le-tech). Sledování extrémně dlouhých časů(100 000 let) ukazuje, že hlavním štěpnýmproduktem je 99Tc a aktinidem 239Pu, kteréspolu s těmi členy rozpadové řady uranu,které se vyskytují v přírodě, vytvářejíhlavní podíl radioaktivity.

Teplo generované ozářeným palivem vý-znamně ovlivňuje manipulaci, skladovánía vlastnosti palivových kazet. Počáteční te-pelný výkon pochází převážně ze štěpnýchproduktů, asi po 60 - 70 letech dojde k vy-rovnání tepelného výkonu štěpných pro-duktů a aktinidů. Příspěvek produktů akti-vace je jen malý a jen mírně převyšujev první dekádě 2 % celkového množství.V průběhu střední periody (100 - 1000 let)jsou z hlediska vývinu tepla významné izo-topy aktinidů 238Pu, 239Pu a 241Am, zatímco239Pu a 240Pu jsou dominantní pro 100 000let. Aktinid 239Pu je hlavním zdrojem teplapo stu tisíci letech.

Z dat o složení vyhořelého paliva vy-plývá, že vyhořelé jaderné palivo je i po ex-trémně dlouhé době od ukončení procesu

štěpení mohutným zdrojem záření a tímtaké tepelné energie.

Vznik jaderných odpadů ve zbrojním odvětví

Zastrašovací potenciál atomových bombvedl ke hromadění nesmyslně velkéhopočtu jaderných hlavic. Explozivním mate-

riálem v nich je plutonium 239. Plutonium jeprvek, který se v přírodě vyskytuje jenv utrastopových množstvích. 239Pu vznikáozářením 238U neutrony. Pokud je plodící238U ozařován vyššími dávkami neutronů,vytváří se z 239Pu izotop 240Pu, který nemávynikající štěpitelné vlastnosti, je absorbá-torem neutronů, který omezuje účinnostexploze. Proto jsou doby ozařování jader-

624I2018

Plutonium: palivo nebo odpad

>

ného paliva v reaktorech pro jadernézbraně krátké. Palivo tak nedosahuje eko-nomicky vhodné vyhoření – proces jehotvorby je energeticky neefektivní. Odpadyse ale tvoří právě tak, jako v energetickémreaktoru, i když mají se zřetelem ke krátkédobě ozařování výrazně nižší zastoupeníaktinidů, než má vyhořelé palivo z jader-ných energetických reaktorů. Výroba jader-ných zbraní má proto svůj charakteristickýfront-end, jehož řešení je strategický prob-lémem analogicky k jaderné energetice.Zbraňové plutonium se jadernými reak-cemi s časem znehodnocuje. 239Pu se roz-padá zejména emisí částice alfa na 235U)a za vzniku různých dalších izotopů. Protomá dlouhodobé nakládání s plutoniem v ja-derných zbraních dva aspekty: 1. nakládánís odpady z výroby plutonia v jaderném re-aktoru, 2. nakládání s plutoniem, které pře-kročilo dobu efektivního využívání.

Společná odpovědnost

Nakládání se štěpitelnými izotopy a jejichozařování se provádí v reaktorech jak v ja-derné energetice, tak pro zbraňový prů-mysl. Začátek jaderného palivového cyklu“front-end“ využívá v obou sektorechvšechny poznatky, technologie a provoznízkušenosti ze širokého spektra fyzikálních,technických a sociálních věd. Za nakládánís jadernými odpady (back-end) je odpo-vědný nejen civilní, ale i zbrojní průmysl.Z této celosvětové odpovědnosti plynounároky na společné strategické řešení a fi-nancování metod dlouhodobého bezpeč-ného a společensky přijatelného nakládánís vysoceaktivními radioaktivními odpady.

Konec jaderného palivového cyklu

Konci jaderného palivového cyklu (back-end), který se jevil v jaderné energeticejako úloha časově velmi vzdálená, byla vě-nována pozornost podstatně nižší a řeši-telná s blíže neurčeným odkladem. Teprvev současné době je nakládání s jadernýmiodpady vnímáno jako aktuální problém.Řešení rizika jaderných odpadů bylo odklá-dáno také se zřetelem k relativně maléhmotnost odpadů v porovnání s fosilnímipalivy, možnostem skladování, přepraco-vání nebo využití v nových typech jader-ných reaktorů. Krátkodobým řešením byloa je skladování na dobu mnoha desítekroků. Tato lhůta již plyne a nedává protodlouhý čas na dlouhodobé řešení.

Nakládání s odpady z jadernéenergetiky a ze zbrojního průmyslu

K problému je nezbytné přistoupit na zá-kladě strategické vize a s výhledem nadobu, po kterou jsou odpady ze štěpení vý-znamným rizikovým faktorem, Tou je mi-lion roků. Vytvoření vědecky opodstatněnévize nakládání s odpady, které se nahroma-dily při civilním i zbrojním využívání ja-derné energie, nemohou přehlížet akcep-tovatelnost veřejností, etiku a sociálnívědy.

Součástí strategie je stále preciznější de-finování standardů bezpečnosti, které ce-losvětově vymezují dělící rovinu mezi při-

jatelnými a nevhodnými přístupy a řeše-ními. V tomto rámci přední světoví výrobcii provozovatelé využívají vlastní vzájemněodlišná řešení

Vysoce radioaktivní vyhořelé palivo senahromadilo a dále se hromadí v nemalémmnožství. Právě tak se hromadí plutoniumzestárlé a tím nevhodné pro bomby. Jenv USA bylo k červnu 2016 skladováno cel-kem 6979 MtUs. Podle zpráv tisku je jenv USA 34 tun plutonia určeno k likvidaci. Topochází z 37 tisíc jaderných hlavic (1967),které měly USA z dob studené války. Sovět-ský svaz měl v této době 45 tisíc hlavic.

Naléhavým zadáním současnosti je vy-tvořit a postupně realizovat komplexní pro-jekty zaměřené na dlouhodobou likvidaci ri-zika spojeného s vysoce radioaktivními ma-teriály hodnocenými jako odpad. To platíi pro státy provozující jaderné elektrárnyi vlastnící jaderné zbraně. Konec jadernéhopalivového cyklu se proto týká civilníhoi vojenského využívání štěpení těžkýchjader.

Skladování vyhořelého jaderného palivai rozpadem znehodnoceného plutonia z ja-derných zbraní po dobu mnoha desítekroků v meziskladech (interim storage) jejen odkladem řešení a to odkladem plněopodstatněným. Radioaktivní inventáři vývin tepla v průběhu skladování pomnoho desítek let sníží rozpadem množ-ství radioaktivních jader a vývin tepla.Skladování nepotřebných hlavic po dobucca padesáti let je z dlouhodobého hledi-ska také jen odkladem. Situace je v oboupřípadech urgentní zvláště proto, že se na-cházíme v nejisté době s vysokým rizikemterorismu.

Zejména nakládání s vysoce radioaktiv-ními materiály (HLW - High Level Waste)a s „odloženým“ plutoniem vyžaduje naléztfyzikální, technologická, zákonná a sociálnířešení pro jeho trvalé oddělení od životníhoprostředí na období stovek tisíců roků.Problémem se intenzivně zabývají desítkyodborně, vědecky, technologicky, finančněi právně fundovaných států. Při vypraco-vání vizí a projektových záměrů je primárnívyužívání a dodržování celosvětových zku-šeností a zákonných norem zaměřených nabezpečné nakládání s vysoce rizikovými ak-tivními odpady. Nakládání s HLW nelzev současné době prohlásit za zralé. Využí-

vání a projektové využití světových zkuše-ností při ukončení jaderného palivovéhocyklu je příkazem i pro Českou republiku.

Možnosti ukončení jaderného palivového cyklu

Některé zvažované způsoby uzavření ja-derného palivového cyklu byly odmítnutypro značné nejistoty, nebezpečí nebo vy-soké náklady (permafrost, ledovce,oceány, vesmír, využití urychlovačů těž-kých částic). Separace složek radioaktiv-ního inventáře je teoreticky možná, aletechnologicky dosud nezvládnutá. Sou-časný přístup pro oddělení odpadů od ži-votního prostředí je založen na hlubinnémuložení vysoce odolných obalových sou-borů obsahujících jaderný odpad v dlou-hodobě těsném horninovém masivuv hloubkách řádově jednoho kilometrua více pod zemským povrchem. Variantauložení vysoceaktivních odpadů do hlub-ších geologických formací byla všeobecněpřijata. Ve stejné době se však významnězačaly měnit představy o vzniku a vývojisvrchní části zemské kůry. Vznikla a bylavšeobecně přijata teorie nové globální tek-toniky. Geologická situace a vlastnosti geo-logické stavby, spojené s geologickouproblematikou hlubinného úložiště, jsounyní lépe zjistitelné se všemi svými mož -nými důsledky.

Rozvíjené světové projekty jsou zamě-řeny na: plnění zákonných požadavků nahlubinné úložiště jako jaderného zařízení;odůvodnění volby horninového masivuprovedením a vyhodnocením komplex-ního geofyzikálního a geotechnického prů-zkumu; dlouhodobou spolehlivost úlo-žného obalového soboru pro vyhořelé pa-livo nebo vysoce radioaktivní inventářvzniklý jeho přepracováním; uspořádání,provoz a uzavření hlubinného úložiště;dlouhodobou garantovanou těsnost a ži-votnost bariér; kapacitu úložiště; vypraco-vání projektového řešení včetně optimál-ního harmonogramu až k uzavření zaplně-ného úložiště; plošný a objemový rozsahpodzemního díla; specifikace nároků nabezpečné a spolehlivé dálkové prováděnímanipulací na povrchu i v podzemí po-mocí inteligentní robotiky; definování ná-roků na experimentální prověření klíčo-vých parametrů projektů; vývoj transport-ních technologií; specifikace nároků naprověřenou diagnostiku pro identifikacistavů a procesů při dálkovém prováděníbezpečných a spolehlivých podzemníchčinností; projekty demonstračních zařízení;v neposlední řadě na získání politické pod-pory a souhlasu veřejnosti s provedenímprací, které souvisejí se současným vý-znamným využíváním jaderné energie.

Nakládání s vysoceaktivními radioaktiv-ními odpady je součástí globálního prob-lému lidstva usilujícího o bezpečné odpa-dové hospodářství v etapě explozivníhorůstu světové populace.

Před rozhodnutím o koncepci je ne-zbytné vyhodnotit možná strategická ře-šení. Ta vyžadují opět mnohaoborový pří-stup. Ke zkušenostem z front-end a se zře-telem na hlubinné uložení vystupují vý-razně do popředí komplexu věd geologie

634I2018

Malé kousky plutonia focené vůči pravítkus palcovou a centimetrovou škálou. Zdroj Wikipedie

>

a geotechnika. Nároky na horninový masiva na provedení úložných prací jsou v sou-časné době ve stadiu výzkumu, provozuhlubinných laboratoří a specifikaci projek-tových záměrů. Umístění hlubinného úlo-žiště požaduje provedení výzkumu a vy-hodnocení území z geofyzikálního hledi-ska. To v sobě zahrnuje aplikace z oborů fy-ziky pevných částí zemského tělesa, fyzikyatmosféry, fyziky hydrosféry a z oborůgeofyziky, v užším slova smyslu geome-chaniky, gravimetrie, seismologie, strati-grafie, geomagnetiky, geoelektřiny, geoter-miky, radioaktivity zemského tělesa a tek-tonofyziky.

Geofyzikální průzkum jako užitá geofy-zika, používající geofyzikálních metodke zkoumání geologické stavby doplňujegeofyzikální poznání o rozsáhlé a dlouho-dobé zkušenosti oboru geofyzika včetněgeofyzikálního průzkumu a umožňuje pro-vedení kvalifikované analýzy hlavních a ve-dlejších kritérií pro volbu hostitelského ma-sivu. Odhaduje nejistoty a z nich plynoucírizika geofyzikálních analýz plynoucí ze spe-cifických vlastností průniku složitého a pro-měnlivého radioaktivního inventáře za pod-mínek jeho proměn vyvolaných radioaktiv-ním rozpadem ve složitém chemickém slo-žení a teplotách hostitelského masivu.

Požadavek dobré prostorové popsatel-nosti (characterisability, describility) vhod-ného horninového masivu se týká přede-vším spolehlivosti a přesnosti zjištěnýchcharakteristik zkoumané geologické struk-tury a variability vlastností v rámci posu-zované lokality. Tyto parametry musíumožnit vytvoření důvěryhodných 3D po-pisných, jednoduchých, vyvážených, logic-kých a obhajitelných modelů lokalit, kterétvoří základní podklady pro hodnocení jejídlouhodobé bezpečnosti. K jejich vytvo-ření bude zapotřebí velké množství geo-vědních dat, jejichž důležitou zásadou je je-jich ověřitelnost (tracebility).

Ve světovém měřítku jsou analyzovánařešení odstraňující vysoceaktivní materiályze životního prostředí. Většinou se jednáo teoretická řešení doprovázená experi-mentálním prověřováním a v omezenémrozsahu demonstračními neaktivními pro-cesy v podzemí. Proto můžeme považovatdnešní zvažované koncepce nakládánís odpady z jaderných elektráren a ze zbraníjen velmi těžko za koncepčně zralé!

Protože první bariérou oddělující ja-derné odpady od životního prostředí jeúložný obalový soubor, vystupují s vyso-kou naléhavostí nároky na jeho provedení.Ty nově definují požadavky na materiálovéinženýrství s cílem vytvořit dlouhodoběspolehlivé bariéru udržující radioaktivní in-ventář ve vymezeném objemu a to za tep-lotního a radiačního působení na materi-ály, koroze a procesů degradujících mate-riálové vlastnosti úložného obalového sou-boru. Při hodnocení a využití vlastnostíhorninového masivu má dominantní vý-znam geologie a geotechnika.

V současné době akceptovanou varian-tou je uložení do hloubek 600 – 800 metrůpod povrchem země. Jsou ale zkoumányi varianty uložení do vrtů v hloubkách 2 až5 km. Navrhují se úložné obalové souboryrozmanitých projektových řešení, tvarů

a materiálů. Uvažuje se o horninových ma-sivech na bázi granitů, soli a jílů.

Využití vyhořelého jaderného palivaa nepotřebného plutonia

Strategické nakládání s vyhořelým jader-ným palivem vytváří významný problém.Lze zvolit řešení, které umožní vyjmoutv budoucnosti uložené palivo a využít ho vočekávaném nedostatku jaderných paliv.Současně s tím jsou přijímána i řešení za-ložená na definitivním uložení vyhořeléhojaderného paliva bez možnosti zpětnéhovyužití, do země se tak uloží opotřebovanéjaderné palivo, které představuje potenci-ální zdroj energie na tisíce roků.

Zlomové rozhodnutí USA

Podle údajů z tisku je v USA zvažováno jakmožné využití zbraňového plutonia jakopaliva v energetických reaktorech, tak jehouložení jako odpadu (po smíchání s mate-riálem, který by zabránil teroristickému vy-užití). Odstraňování plutonia ze starých nu-kleárních hlavic je jednou z nejnebezpeč-nějších prací prováděných v USA v prů-myslu. Bezpečným provozem lehkovod-ních energetických reaktorů byla ve světěprověřena možnost snížit nároky na obo-hacování uranu dosazením pelet PuO2 dopalivových článků. To prokázalo možnostvyužít dále nepoužitelné zbraňové pluto-nium v lehkovodních jaderných energetic-kých reaktorech. Samo vytvoření palivo-vých pelet pro palivové články energetic-kých reaktorů je pak dobře zvládnutou pro-cedurou. Spojené státy se zavázaly, že pře-mění 34 tun plutonia na palivo jadernýchelektráren. Celý projekt se ale extrémněprodražuje a není jisté, zda bude dokončenv roce 2048. Nakládání s plutoniem z jader-ných hlavic je vysoce rizikovou činností,při které sebemenší chyba může skončitkatastrofou.

V roce 1967, jak je uvedeno výše, mělyUSA k dispozici 37 tisíc jaderných hlavica Sovětský svaz 45 tisíc hlavic. V současnédobě USA likvidují jaderné hlavice, aby ne-

překročily počet 1550, který stanovilasmlouva v roce 2010. Američané se zbavujístarých hlavic i proto, aby je mohli nahra-dit modernějšími. K tomu ale budou potře-bovat plutonium vyrobené v moderníchi stávajících jaderných reaktorech.

Vedle využití plutonia jako jaderného pa-liva existuje ještě další možnost. Tou je hlu-binné uskladnění směsi ve speciálních kon-tejnerech. Životnost takových kontejnerůse odhaduje na 50 roků. Taková varianta bybyla podle současných odhadů o několikmiliard levnější. Co ale po padesáti letech?

Vliv světového terorismu

Celosvětovou situaci zásadně ovlivňujesvětový terorismus. Plutonium může zlákatteroristy. Nacházíme se v době, kdy je jehoriziko extrémně vysoké. Proto nelze pře-hlédnout fakt, že využití oxidu plutoniaPuO2 jako paliva v směsi s UO2 nazývanéMOX (mix oxide fuel) představuje nejlepšízpůsob jak zabránit tomu, aby se pluto-nium dostalo do rukou teroristů.

Ekologická hlediska

Ve výčtu oborů využitých v jaderném pro-gramu jako celku jsem úmyslně neuvedlekologii. Té je nezbytné věnovat význam-nou pozici. Ovšem ne jen z hlediska kritikyjaderné energie. Fosilní paliva již dnes vý-razně poškozují životní prostředí a hrozbajejich využíváním stále roste. Obnovitelnézdroje zřejmě nedosáhnou úrovněschopné pokrýt energetické nároky explo-zivně rostoucí lidské populace. Energetickásoběstačnost s enormním úsilím dosaženáv České republice v uplynulých desetiletíchje zárukou stability státu a nesmí být obě-tována nevyváženým jednostranným ná-zorům. Hmotnost štěpitelného materiáluvyužitého při jaderných reakcích je ne-patrná v porovnání s fosilními palivy k vý-robě stejného množství energie. To zna-mená, že i hmotnost odpadů je relativněnepatrná, i když jejich rizikový potenciál jevýznamný. Pokud hovoříme o ekologii vesmyslu vědy o životním prostředí, potom

644I2018

Jaderná elektrárna Duane Arnold v USA. Foto NextEra Energy

Plutonium: palivo nebo odpad

>

nelze opomenout rostoucí lidskou popu-laci a její potřeby včetně energetických.

Strategický význam plutonia jakopaliva v očekávané etapě nedostatkupřijatelných zdrojů energieNad všemi hledisky vědních oborů včetněekologie dominuje otázka energetické bu-doucnosti lidstva. Peněžní hodnocení ener-getických řetězců od jejich získávání přesvyužití až k odpadům nesmí být hodnocenojen z okamžitého hlediska. S růstem popu-lace, a s vyčerpáváním zdrojů, se budouzřejmě měnit relace mezi hodnotou energiea náklady na její získávání. Současná rela-tivně nízká cena energie může vzrůst naddnes těžko představitelné meze. Vývoj v ná-sledujících stoletích není vědecky postiži-telný. Jeho odhad je proveditelný jen ex-pertním posouzením. Možností je vytvoření

strategické energetické vize, která uvážímožné varianty vývoje. Je zřejmé, že vytvo-ření takové představy narazí na obecný vše-objímající odpor. Pokud ale nebude vytvo-řena, bude se lidstvo zmítat v krátkodobémhodnocení s nedostatky ve strategickyohrožujících odpadech. Klíčovými slovyvedle energie jsou využitelná půda, čistotavzduchu a vod, zdroje a všechny typy od-padů, zvládnutí energetických a potravino-vých nároků rostoucí lidské populace,ochrana přírody i všech jejich druhů a uplat-nění humanistických ideálů. Je zřejmé, žeplutonium jako potenciální palivo má v tétohře svoji významnou roli.

Úplným rozštěpením jednoho gramuuranu nebo plutonia se získá tepelná ener-gie jednoho megawattdne. Při využití v ja-derných elektrárnách s účinností 33 % jepřevod třetinový. Takový zdroj by nemělbýt odmítnut.

Na závěr několik poznámek

• Jaderné palivo nelze hodnotit jen jakozdroj tepelné energie pro současné ja-

derné elektrárny pracující s relativně níz-kými teplotami a tím i s nízkou účin-ností. Výrazné rozšíření aplikací mohouposkytnout vysokoteplotní aktivní zónyjako zdroj procesního tepla pro průmysl.Takový dílčí cíl vytváří nové nároky napokroky ve vědě a v technologiích, v le-gislativě a v bezpečnostním inženýrství.

• Jaderné elektrárny s rychlými neutronymají za sebou etapu provozu demon-stračních prototypů. Pokud dosáhnouetapy zralosti s přijatelným hodnocenímbezpečnosti a spolehlivosti, otevře seobzor dostatku plutonia jako paliva protisíce roků. Může lidstvo opomenouttuto variantu?

• Jak využívat celosvětové zkušenostía zákonné normy pro bezpečné naklá-dání s vysoce aktivními odpady, kterébudou odlišné od dosud přijatých po-stupů (na příklad uložit vyhořelé palivobez možnosti zpětného využití neboukládat do hlubokých vrtů v hloubkáchdo 5000 metrů pod povrchem, jak od sa-mého začátku zvolit šetrný způsob cha-rakterizace a hloubení úložiště tak, abyzvolený masiv nebyl zásahy narušen)?

• Může být trvale a bez možnosti budou-cího využití odstraněn zdroj energie re-prezentovaný plutoniem z rychlých re-aktorů, ze současných reaktorů a zezbraňového využití?

• Jaké zvolit strategické projektové zá-měry nakládání s odpadem z vyhoře-lého jaderného paliva a se zbraňovýmplutoniem?

• Jaké metody nakládání se štěpitelnýmimateriály a s odpady z jejich využitíbudou použity v etapě, ve které majísoučasné metody hodnocení komplexutěchto činností daleko ke zralosti?

• Do jakých hloubek pod povrchembudou úložné soubory umísťovány?

• Jakými metodami bude dokládána ži-votnost úložných obalových souborůpro doby, které mnohokrát přesahují in-ženýrskou a fyzikální zkušenost.

• Jak přistupovat k legislativním nárokůmna nakládání s těmito odpady za situace,ve které nejsou a nemohou být dlouho-dobé zkušenosti?

• Jak splnit základní legislativní požada-vek vyžadující, aby při zachování infor-mací o území k umístění hlubinnéhoúložiště byly při průzkumu, výstavbě,provozu a uzavření hlubinného úložištěv nejvyšší míře zachovány vlastnostigeologického prostředí. Jak hned od po-čátku prací na vyhledání horninovéhomasivu všestranně prokázat možnostdlouhodobého spolehlivého utěsnění.

• Jak bude civilní a zbrojní průmysl spo-lupracovat při řešení problémů, kteréjsou oběma společné a jak se budou nařešení ve výzkumu, v nakládání s nimia při financování relevantních činnostípodílet?

• Jak splnit i současné základní legisla-tivní požadavky za situace, kdy budoupodle nich rozvíjeny metody využíváníjaderných paliv a nakládání s radioaktiv-ními odpady, což povede ke změnámv legislativě (moc předchází právo). Re-trofit použitý v jaderné energetice ne-bude zřejmě využitelný u definitivníchřešení, tj. uložení „odpadů“ bez mož-nosti zpětného využití?

• Může být dominantní role finančníhohodnocení zbraňového plutonia opome-nuta při jeho komplexním řešení. Pro-jektové záměry musí být řízeny globálnístrategickou vizí.

• Konečné rozhodnutí bude politické. Bezznalosti relevantních věd bude vadné.

Účel textu

Předkládaný text byl napsán jako základníinformace o rozsahu vědních oborů podí-lejících se na konci jaderného palivovéhocyklu a na nakládání s plutoniem pro sou-časnost i pro období ležící za horizontempoznání. Akcentuje spoluodpovědnostenergetického a zbraňového využití ště-pené těžkých jader včetně výzkumu a fi-nancování. Má být upozorněním na vzniknevratných kroků a příspěvkem ke kvalifi-kované diskuzi o budoucnosti jadernýchpaliv. Rozvoj jaderných aplikací v širokémrozsahu oborů opodstatnil úsilí o aplikacea náklady vynaložené na jejich uplatnění.Se stejnou rozvahou je nezbytné rozhodo-vat nejen o jaderných, ale o všech palivecha odpadech, které budou určovat kvalitu ži-vota obyvatel Země. Finanční hodnocenínení jediným kritériem této kauzy. Poža-davky na uložení HLW jsou dlouhodobéprávě tak, jako energetické nároky příštíchgenerací.

Formulace představ, které vyjadřujívekou míru nejistot a současně vymezujíneurčitě formulované cíle, je často označo-ván jako vize. Vize může být chápána jakosíla, která nutí člověka, aby formulovalvzdálené cíle a připravovat pro ně možnářešení. Využití současných poznatků vědyje pro formulaci vizí nezbytným vstupem.Vědec se neobejde bez fantazie. V termi-nologii Johanna Wolfganga Goetha bezexaktní fantazie. ■

Doc. Ing. Petr Otčenášek, CSc.

654I2018Sudy s použitým palivem v USA. Foto NextEra Energy

Stalo se tak díky spolupráci s renomo-vanými místními developery – vy-tvořením společného podniku s fir-

mou GP JOULE Holding a dalšího společ-ného podniku se společností BayWa Wind.Projekty budou soutěžit v systému němec-kých aukcí především v letech 2020 – 2022.Celkový instalovaný výkon těchto elektrá-ren bude záležet právě na výsledku aukcí.

„Vzhledem ke klimatickým cílům schvá-leným nedávno Evropským parlamentemse odhaduje, že evropský trh obnovitel-ných zdrojů by měl v následujícím obdobírůst o instalovaný výkon 10 GW ročně. Po-lovina tohoto objemu má vzniknout v Ně-mecku a ve Francii. Chceme využít našehorenomé a zkušeností získaných na evrop-ských trzích, a to zejména v oblasti pro-jektů ve fázi developmentu. Naše již fun-gující větrné elektrárny v Německu vyrábímomentálně přes 300 GWh elektřinyročně, a pokrývají tak spotřebu více než100 tisíc domácností,“ uvedl Tomáš Ples -kač, ředitel divize Nová energetika a distri-buce. Společnosti Skupiny ČEZ provozujív současnosti po celém Německu 53 větr-ných elektráren o celkovém instalovanémvýkonu 135 MW.

„Po loňském vstupu do developmentuve Francii jsme nyní připraveni využít

know-how Skupiny ČEZ i pro developmentvětrných farem v Německu. Kombinacíkupní síly, dostupného financování a zku-šeností z provozu farem, jsme schopni do-

sáhnout zajímavých návratností investici na tomto vysoce konkurenčním trhu.Spolupráce s lokálními partnery pomáhářešit místní specifika developmentu. Obapartneři patří nejen ke špičce v oboru v Ně-mecku, ale také obecně v oblasti obnovi-telných zdrojů,“ uvádí Martin Pacovský, ře-ditel útvaru obnovitelné zdroje ČEZ.

Projekty z tohoto portfolia budou soutě-žit v systému německých aukcí zejménamezi roky 2020 – 2022.

Německo je dlouhodobě jedničkou meziobchodními partnery ČR, k západnímu sou-sedovi mířilo loni 32,8 % našeho exportu,import tvořil 25,8 %. Podobná je situace i naenergetickém trhu. Přeshraniční toky vesměru do ČR činily v roce 2017 více než9 TWh, opačným směrem putovalo5,5 TWh elektřiny. Německo je, vzhledemk dlouhodobé stabilitě podmínek investor-ského prostředí, etablovanému systémuaukčních mechanismů pro kompetitivní sta-novení výše podpory a celkové rozvinutostitrhu zárukou dobré návratnosti projektů.Působení na německém trhu OZE je záro-veň výhodné z pohledu přenosu zkušenostís fungováním systému aukcí, jejichž modelby mohl být zaveden i v ČR. ■

Martin Schreier

ČEZ se v německé větrné energetice zaměří více na fázi developmentuProjekty větrných elektráren na území Německa o potenciálním celkovém instalovaném výkonu až190 MW získala v uplynulých dnech Skupina ČEZ.

Vydala agentura STUDIO P+P, spol. s r.o. IČ: 25 05 45 62 č. 4/2018Adresa redakce: Semilská 40, 197 00 Praha 9 – Kbely • Redakce: PhDr. František Petružalek, Zdeňka Konopásková • Zlom a DTP příprava: Otto Šleger • Marketing: Tomáš Popp • Jazyková úprava: Hana Gillarová • Odborný konzultant: Ing. Vlasta Rakovičová, MPO ISSN 2464-5664Tisk: Akontext, Praha, prosinec 2018 Magazín je zapsán do evidence periodického tisku pod číslem MK ČR E 15448

www.casopisczechindustry.cz

Věděli jste, že…

• Skupina ČEZ provozuje v Evropěvětrné parky o souhrnném instalova-ném výkonu přesahujícím 700 MW?

• díky novým akvizicím se nyní zhruba70 % portfolia Skupiny ČEZ v sektoruvětrných elektráren v západní Evropěnachází ve stádiu developmentu?

• kromě německého trhu sleduje ČEZvhodné příležitosti v oblasti obnovitel-ných zdrojů také v ostatních evrop-ských zemích s cílem vystavět stabilníportfolio aktiv v různých fázích život-ního cyklu a poskytovat navazujícíslužby?

• Skupina ČEZ získala v Německu i akvi-zice v oblasti nových technologií. Pro-střednictvím svého investičního fonduINVEN CAPITAL dosud realizovalakvarteto investic do společností půso-bících v oblasti nové decentralizovanéenergetiky (sonnen, Sunfire, tado°a Cloud&Heat Technologies)?

tbg-metrostav.cz

BETONY

PRO LEPŠÍ

STAVĚNÍ

Pro lepší stavění

TBG METROSTAV s.r.o.

Koželužská 2246/5

180 00 Praha 8 – Libeň

KONEC DOBYDRÁTOVÉNOVÁ PRODUKTOVÁ ŘADA SIMONET

AUTOMATIZOVANÝ SYSTÉM PRO SBĚR, PŘENOS A ZPRACOVÁNÍ VELKÉHO

MNOŽSTVÍ DAT POMOCÍ SÍTÍ IOT - LORA, SIGFOX, IQRF, NB