Arcidiecézní muzeum Olomouc | Václavské nám. 3, 771 11 Olomouc

Muzeum moderního umění | Denisova 47 | 771 11 Olomouc

Vstupné: Základní: 50,– Kč | Snížené: 25,– Kč Vstupenka platí pro Arcidiecézní muzeum i Muzeum moderního umění a je platná v den zakoupení | Otevírací doba: denně kromě pondělí | 10 –18 hodin

Arcidiecézní muzeum Kroměříž | Sněmovní nám 1 | 767 01 Kroměříž

Vstupné | Otevírací doba: Řídí se aktuálním ceníkem a návštěvním řádemArcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži | www.azz.cz

Informace: info@olmuart.cz | tel: 585 514 111 | www.olmuart.cz

Výstavní projekt představuje tvorbu Magdaleny Jetelové (*1946), významné české umělkyně, která patří ke světově uznávaným osobnostem současné vizuální scény. V podobě dřevených židlí, schodů a dalších objektů z konce 70. a první poloviny 80. let minulého století osobitým způsobem ironizovala život v ko-munistickém režimu. Účast na neoficiálnich aktivitách autorce prakticky znemožnila participaci na zahraničních výstavách a její další umělecká činnost, často na pomezí legality, se tak redukovala na okruh stejně zainteresovaných přátel. V letech 1983–84 realizovala v prostředí svého někdejšího pražského ateliéru akce se signálním kouřem, jimiž vizualizovala neustálé rozpínání „rudé“ konglomerace. Z období před autorčinou emi-grací také pochází její, dnes již legendární a stále nedokončený landartový projekt, ve kterém uplatnila myšlenku svébytného podzemního prostoru v intencích názvu Underground City. Po odchodu do emigrace v roce 1985 byl zničen i její ateliér. Ani v zahraničí autorka neslevila ze svého aktivního tvůrčího postoje. Již roku 1983 byla pozvána na New Art v Tate Gallery v Londýně jako jediná zástupkyně zemí východního bloku a postupně se stala součástí mezinárodní umělecké scény.

Svérázným vykročením mimo galerijní prostor ukázala novou podobu sochařství. Začala se zabývat vztahy mezi objektem a prostorem. Přítomnou podobu architektury dekonstruuje novou vizualitou, destabilizuje její tvář záměrným převracením nebo opakováním jednotlivých prvků a celkovým časovým posunem odkrývá vzdálené nebo vytěsněné souvislosti. Jako jedna z prvních umělkyň pocházejících z posttotalitních zemí začala pracovat s novými technologiemi, laserovým světlem, využívala kódovaného jazyka souřadnic GPS i současných robotických systémů. Ve stále se zdokonalující technice nových médií spatřuje možnost oživit komunikaci a zprostředkovat ne-obvyklé emocionální prožitky. Flexibilně reaguje na místo samé,

vytrhuje ho z všedního kontextu a pozměňuje jeho strukturu s cílem vnímat jiné mezivrstvy času a prostoru. Neopomíná ani sociální aspekty jako jsou lidská práva a životní prostředí.

V letech 1992 až 1995 uskutečnila monumentální projekt Domestikace pyramid v několika evropských kulturních institu-cích, jejichž výstavní prostory konfrontovala s přísnou geometrií egyptské architektury. Mezi další pozoruhodné instalace patří Translokace I a II v německém Hannoveru a Darmstadtu pracu-jící s dynamikou prostorového i časového posunu. Přímá reakce na místo samé stojí v centru jejích dalších časoprostorových realizací. Světelnými paprsky vytyčuje směry a zviditelňuje dě-lení či spojení (Islandský projekt, 1992, Atlantický val, 1994–95; Crossing King´s Cross, 1996). Půdu pro své komplexní tvůrčí počiny nachází na pomezí landartu, konceptu a akce.

Magdalena Jetelová působila v letech 1990 až 2004 na Státní umělecké akademii v Düsseldorfu, od roku 2004 do konce loňského roku byla profesorkou na Výtvarné akademii v Mnichově. Po roce 1989 působila jako konzultantka Václava Havla na Pražském hradě. Vystavovala v řadě světových pres-tižních muzeí (m.j. v Museu d�Art Contemporani de Barcelona, Tate Gallery of Art London, Museum of Modern Art New York, Chicago Art Center, Martin-Grophius-Bau Berlin, Zachęta Narodowa Galeria Sztuki Warszawa), účastnila se meziná-rodních přehlídek umění (Dokumenta 8 v Kasselu, Sydney Biennale, Gwangju Biennale v Jižní Koreji, 54. bienále v Benát-kách). U příležitosti udělení ceny Lovise Corintha vyšla v roce 2007 autorčina obsáhlá monografie. Její dílo je zastoupeno v předních světových sbírkách, například v pařížském Musée National d‘Art Moderne Centre G. Pompidou, Museum der Stadt Darmstadt, The Henry Moore Institute Leeds, Hirshhorn Museum and Sculpture Garden, Washington D.C., v Národní galerii v Praze atd.

Výstava (DES)ORIENTATION? Projekty z let 1982–2013 představuje autorčiny prostorové realizace pracující s dyna-mikou, světlem a vizualizací skrytých energií. Neopomíjí ani nejnovější práce s textem nebo kouřem odkazující k nedávné společné historii bývalých posttotalitních zemí. Ve světové pre-miéře prezentuje návrh podzemního zahradního centra, který autorka navrhla v opozici proti dominujícímu proudu unifiko-vané sídlištní zástavby Jižního Města. Unikátnost výstavního projektu potvrzuje fakt, že se jedná teprve o třetí samostatnou výstavu Magdaleny Jetelové v její původní vlasti, kterou vy-tvořila speciálně pro olomoucké muzeum. Kouřovou akcí při zahájení výstavy vyzývá k aktivní spolupráci další umělce ze střední a východní Evropy.

Doprovodný program

Animační program

Co umění umí / Neomezený prostorAnimační program pro nejmenší (2-6 roků)čt / 5. září 2013 / od 10:00–11:00 a 15:30–16:30 hodinMuzeum moderního umění Animační program z cyklu „Co umění umí“ bude prostorovou hádankou k výstavě Magdaleny Jetelové. Příběh místa, hmoty a času se stane inspirací k výtvarné hře pro všechny smysly. Vstup je zdarma a na každou akci je třeba si předem rezervovat místo! Informace a rezervace: Michaela Johnová Čapková, johncapkova@olmuart.cz, tel.: 585 514 174

Odkud kam?Animační program k výstavě Co je prostor? Kdo jsme my a kde je naše místo v něm? Může nás prostor proměnit? A můžeme my proměnit prostor? Můžeme si na něj posvítit? A můžeme dojít osvícení? Která cesta vede tam a která ven? A co je to město? Jak se v něm neztratit? Jak neztratit sám sebe a jak nepodat ruku zlu? To všechno jsou složité otázky, na které budou hledat odpověď studenti spolu s lektorem Davidem Hrbkem i prostřednictvím praktických úkolů a her v prostoru a s prostorem. Program je určený pro žáky II. stupně ZŠ a studenty středních škol. Informace a rezervace: David Hrbek, hrbek@olmuart.cz, tel.: 585 514 213

Komentované prohlídky

út / 11. června 2013 / Muzeum moderního uměníút / 24. září 2013 / Muzeum moderního uměnívýstavou provede kurátora výstavy Olga Staníková

Přednáška k výstavě

út / 1. října 2013 / 17 hodin Muzeum moderního umění / Besední sálArchitektura a veřejný prostordoc. PhDr. Petr Kratochvíl, CSc. M

AG

DA

LE

NA

JE

TE

LOVÁ

Pro

jekt

y z

let

1982

–201

3 / M

uze

um

um

ění O

lom

ou

cMAGDALENA JETELOVÁ(DES)ORIENTATION?Projekty z let 1982–2013

30. 5. – 27. 10. 2013 Muzeum umění OlomoucMuzeum moderního umění

výstava / exhibition

autorka výstavy Magdalena Jetelovákurátoři výstavy Michal Soukup, Olga Staníkováarchitektonické řešení Magdalena Jetelová, Marek Novák, Michal Soukuprealizace výstavy Jan Černý, Jan Hanák, Roman Holub, Lea Letzel, Richard Loskot, Matěj Neubert, Fabian Offert, René Rohan, Petr Sláma, Milan Tomeček, Kamil Zajíčekgrafické řešení Magdalena Jetelová, Beata Rakowská, Petr Šmalecfotografie archiv autorky, Lumír Čuříkinstalace Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Ondřej Žákpropagace Petr Bielesz

Přípravu výstavy dále podpořili Ministerstvo kultury České republiky, Magistrát města Olomouce, Olomoucký kraj, Ústav pro studium totalitních režimů, Vítkovice Power Engineering, dceřiná společnost Vítkovice a.s. a sdružení Dolní oblast Vítkovice

Výstava se koná pod záštitou místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR Karla Schwarzenberga

Underground City / sítotisk, smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013, majetek autorky

mediální partneři / media partners

partneři / partners

Underground Citymodel, sádra, Praha, 1982model, palight, Bergheim, 2013sítotisk, smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013majetek autorkyPodzemní zahradní centrum na Jižním Městě, nerealizovaný projekt v místě proluky vzniklé výstavbou metra při okraji Prahy, dokládá sádrový model z roku 1982. Po dlouhá léta byl skrytý zrakům lidí i samotné autorce. Bezprostřední sousedství s rostoucími sídlištními bloky, jakož i vlastní protáhlý tvar (přes jeden kilometr dlouhý a sto metrů široký) inspiroval umělkyni k vybudování smělého projektu podzemní architektury, jejíž fasádou se stala krajina. Organicky se vlnící pás zeleně s řadou pahorků, kaskád, skleněných stěn a světlíků svébytně propojuje nadzemní část s „podzemím městem“. Nové modely a smalty vycházejí z původního záměru organického tvarování prostoru a zdůrazňují význam přírody v životě člověka.

Tichá Šárka – rudý světvideodokumentace akcí Značení rudým kouřem, Praha – Tichá Šárka, 1983–84; Stalin (v rámci Festivalu současného umění TINA B. v Praze), Praha, 2007; aPEL, Olomouc, 2013kresby signálním kouřem, plátno, 2005–2013 majetek autorkyRudý signální kouř halí do hustého oblaku dýmu bezprostřední okolí i samotné místo svého původu. Rozmlžené obrysy se v dálce spojují v působivý, mizející obraz. Vedle vlastní hmoty místa kouř zviditelňuje také jeho historickou paměť. Umělkyně připomněla zvolenou barvou dobový kontext značení socialistic-kého Československa v politických mapách i stále se rozšiřující řadu jasně rudých států. Představený cyklus velkoformátových maleb podává princip uplatňovaný ve starších pracích s kouřem v nové vizuální podobě. Nezachytitelnost jeho tvaru doplňují do zbytku sazí a pigmentů vepsané citace.

Místa zločinuprostorová instalace, Olomouc, 2013, majetek autorkyZvětšeniny dokumentů StB demonstruji nejen někdejší zločiny totalitního režimu, ale i jemné praktiky manipulace s bohatě propracovanou strategií šíření dezinformací. Dnes již absurdně vyznívající informace o povinném sběru mandelinky bramboro-vé a z toho plynoucích trestů konkrétních jednotlivců skrývají hořkou pachuť mašinérie prorůstající skrz naskrz lidskými životy. Přímé setkání s nedávnou minulostí ukrývanou pod označením „přísně tajné” vypovídá o silné osobní angažovanosti umělkyně a vybízí ke konfrontaci s atmosférou doby, v níž před vlastní emigrací spolu s ostatními obyvateli Československa žila. Otázka lidských práv jí není lhostejná dodnes.

Translokaceprostorová instalace, Olomouc, 2013 majetek autorkyVestavěná konstrukce v horizontálním i vertikálním posunu protíná vstupní prostor výstavního sálu, který důsledně zdvo-juje. Pod zdánlivým sjednocením s okolím se ukrývá silné napětí architektury a prostoru. Zpřítomněný konflikt odráží dramatický labyrint průchodů, cest a tajemných zákoutí v pů-vodně jinak otevřeném prostoru, který je ještě více umocňo-ván nakloněním stěn a sloupů ve svislé ose. Zdánlivě „pada-jící“ architektura relativizuje svou dosavadní podobu a zavádí jinou časoprostorovou zkušenost. Ve spojení s akustickou složkou působivě propojuje minulé i přítomné a nastoluje otázky po možnostech přesného definování času, prostoru i místa člověka ve světě.

„to nic“smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013, majetek autorkyPohyb, rychlost i lidské konání jako otisk vzájemné součinnosti s technikou. Jiný pohled na věc a její nové uspořádání nabízí cestu z bludného kruhu. Symbolický význam akce přitom ne-vypovídá jen v konkrétní rovině, ale obecně ukazuje možné východisko z jinak přesně definované situace, někdy záměrně potlačující možnosti vlastního, přítomného či budoucího vkladu.

(DES)ORIENTACE? prostorová instalace, Olomouc, 2013 majetek autorkyInstalace velkoplošných zrcadlových stěn a jejich pohyb anuluje obvyklé zvyklosti vnímání prostoru. Dynamika fólií rozpouští kontury skutečnosti v nereálný odraz, který znemožňuje člověku spolehlivě identifikovat okolí i sebe sama. Paradoxně pouze citace a sousloví na zrcadlech zůstávají jako jediné v klidu a i přes pohyb okolí čitelné. Pocit vytrácení vlastní bytosti a jejího fixního místa otevírá cestu otázkám po našem histo-rickém vývoji, budoucím směřování, jakož i po lepším vnímání a pochopení vlastní pozice.

Islandský projekt černobílá fotografie, Island, 1992 majetek autorkySvětelná linie protínající pustou krajinu Islandu vizualizuje svě-dectví ukryté v hloubi oceánu. Středoatlantický hřbet táhnoucí se v délce zhruba 15 000 kilometrů představuje geologickou hranici mezi Amerikou a Evropou. Rozhraní desek v oceánské kůře lemované zlomy i plošinami je místem neustálých změn, které dalo vzniknout současnému rozmístění kontinentů. Dlouhý šev je možné pozorovat pouhým okem pouze na Islandu. Krajní případ jeho vynoření na zemský povrch zviditelňuje laserový paprsek, který tak dokládá nepřekonatelnou a stále svobodnou formu hranic našeho světa.

1

11

4

4

7

7

7

5

5

8

8

6

6

6

9

9

2

2

3

3

Atlantický val černobílá fotografie, Dánsko, 1994–1995majetek autorkyLinie betonových pevností lemující mořské pobřeží od Norska až po Španělsko je unikátním historickým dokladem. Obranný pás staveb vybudovaných proti spojenecké invazi v podobě bunkrů, střílen a pozorovatelen pozastavuje v čase strategickou válečnou koncepci Třetí říše. Přírodní děje proměnily někdejší monstrózní stavby k nepoznání. Na pozadí betonových monolitů dochází k propojení úvah francouzského filozofa Paula Virilia o vojenském prostoru, násilí i typologii válečných pevností s mýtickým charakterem jejich současných trosek symbolicky „odcházejících“ do moře.

Crossing King´s Cross černobílá fotografie, Londýn, 1996majetek autorkyProstor King´s Cross v centrálním Londýně je konfrontován s plánovanými moderními vysokorychlostními tratěmi, které v budoucnu propojí lidské směřování v čase a prostoru. Paralelní laserové linie radikálně protínají tichou noční krajinu zdánlivé periferie uprostřed velkoměsta. Přechodný stav stagnující současnosti řady opuštěných průmyslových budov a skladů naplňuje energie pohybu a rychlosti budoucího vývoje téže oblasti, které bude navráceno její bezprostřední a přímé spo-jení se světem.

Salon

terasa

kavárna

Trojlodí

Trojlodí

WC

Underground Citymodel, sádra, Praha, 1982model, palight, Bergheim, 2013sítotisk, smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013majetek autorkyPodzemní zahradní centrum na Jižním Městě, nerealizovaný projekt v místě proluky vzniklé výstavbou metra při okraji Prahy, dokládá sádrový model z roku 1982. Po dlouhá léta byl skrytý zrakům lidí i samotné autorce. Bezprostřední sousedství s rostoucími sídlištními bloky, jakož i vlastní protáhlý tvar (přes jeden kilometr dlouhý a sto metrů široký) inspiroval umělkyni k vybudování smělého projektu podzemní architektury, jejíž fasádou se stala krajina. Organicky se vlnící pás zeleně s řadou pahorků, kaskád, skleněných stěn a světlíků svébytně propojuje nadzemní část s „podzemím městem“. Nové modely a smalty vycházejí z původního záměru organického tvarování prostoru a zdůrazňují význam přírody v životě člověka.

Tichá Šárka – rudý světvideodokumentace akcí Značení rudým kouřem, Praha – Tichá Šárka, 1983–84; Stalin (v rámci Festivalu současného umění TINA B. v Praze), Praha, 2007; aPEL, Olomouc, 2013kresby signálním kouřem, plátno, 2005–2013 majetek autorkyRudý signální kouř halí do hustého oblaku dýmu bezprostřední okolí i samotné místo svého původu. Rozmlžené obrysy se v dálce spojují v působivý, mizející obraz. Vedle vlastní hmoty místa kouř zviditelňuje také jeho historickou paměť. Umělkyně připomněla zvolenou barvou dobový kontext značení socialistic-kého Československa v politických mapách i stále se rozšiřující řadu jasně rudých států. Představený cyklus velkoformátových maleb podává princip uplatňovaný ve starších pracích s kouřem v nové vizuální podobě. Nezachytitelnost jeho tvaru doplňují do zbytku sazí a pigmentů vepsané citace.

Místa zločinuprostorová instalace, Olomouc, 2013, majetek autorkyZvětšeniny dokumentů StB demonstruji nejen někdejší zločiny totalitního režimu, ale i jemné praktiky manipulace s bohatě propracovanou strategií šíření dezinformací. Dnes již absurdně vyznívající informace o povinném sběru mandelinky bramboro-vé a z toho plynoucích trestů konkrétních jednotlivců skrývají hořkou pachuť mašinérie prorůstající skrz naskrz lidskými životy. Přímé setkání s nedávnou minulostí ukrývanou pod označením „přísně tajné” vypovídá o silné osobní angažovanosti umělkyně a vybízí ke konfrontaci s atmosférou doby, v níž před vlastní emigrací spolu s ostatními obyvateli Československa žila. Otázka lidských práv jí není lhostejná dodnes.

Translokaceprostorová instalace, Olomouc, 2013 majetek autorkyVestavěná konstrukce v horizontálním i vertikálním posunu protíná vstupní prostor výstavního sálu, který důsledně zdvo-juje. Pod zdánlivým sjednocením s okolím se ukrývá silné napětí architektury a prostoru. Zpřítomněný konflikt odráží dramatický labyrint průchodů, cest a tajemných zákoutí v pů-vodně jinak otevřeném prostoru, který je ještě více umocňo-ván nakloněním stěn a sloupů ve svislé ose. Zdánlivě „pada-jící“ architektura relativizuje svou dosavadní podobu a zavádí jinou časoprostorovou zkušenost. Ve spojení s akustickou složkou působivě propojuje minulé i přítomné a nastoluje otázky po možnostech přesného definování času, prostoru i místa člověka ve světě.

„to nic“smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013, majetek autorkyPohyb, rychlost i lidské konání jako otisk vzájemné součinnosti s technikou. Jiný pohled na věc a její nové uspořádání nabízí cestu z bludného kruhu. Symbolický význam akce přitom ne-vypovídá jen v konkrétní rovině, ale obecně ukazuje možné východisko z jinak přesně definované situace, někdy záměrně potlačující možnosti vlastního, přítomného či budoucího vkladu.

(DES)ORIENTACE? prostorová instalace, Olomouc, 2013 majetek autorkyInstalace velkoplošných zrcadlových stěn a jejich pohyb anuluje obvyklé zvyklosti vnímání prostoru. Dynamika fólií rozpouští kontury skutečnosti v nereálný odraz, který znemožňuje člověku spolehlivě identifikovat okolí i sebe sama. Paradoxně pouze citace a sousloví na zrcadlech zůstávají jako jediné v klidu a i přes pohyb okolí čitelné. Pocit vytrácení vlastní bytosti a jejího fixního místa otevírá cestu otázkám po našem histo-rickém vývoji, budoucím směřování, jakož i po lepším vnímání a pochopení vlastní pozice.

Islandský projekt černobílá fotografie, Island, 1992 majetek autorkySvětelná linie protínající pustou krajinu Islandu vizualizuje svě-dectví ukryté v hloubi oceánu. Středoatlantický hřbet táhnoucí se v délce zhruba 15 000 kilometrů představuje geologickou hranici mezi Amerikou a Evropou. Rozhraní desek v oceánské kůře lemované zlomy i plošinami je místem neustálých změn, které dalo vzniknout současnému rozmístění kontinentů. Dlouhý šev je možné pozorovat pouhým okem pouze na Islandu. Krajní případ jeho vynoření na zemský povrch zviditelňuje laserový paprsek, který tak dokládá nepřekonatelnou a stále svobodnou formu hranic našeho světa.

1

11

4

4

7

7

7

5

5

8

8

6

6

6

9

9

2

2

3

3

Atlantický val černobílá fotografie, Dánsko, 1994–1995majetek autorkyLinie betonových pevností lemující mořské pobřeží od Norska až po Španělsko je unikátním historickým dokladem. Obranný pás staveb vybudovaných proti spojenecké invazi v podobě bunkrů, střílen a pozorovatelen pozastavuje v čase strategickou válečnou koncepci Třetí říše. Přírodní děje proměnily někdejší monstrózní stavby k nepoznání. Na pozadí betonových monolitů dochází k propojení úvah francouzského filozofa Paula Virilia o vojenském prostoru, násilí i typologii válečných pevností s mýtickým charakterem jejich současných trosek symbolicky „odcházejících“ do moře.

Crossing King´s Cross černobílá fotografie, Londýn, 1996majetek autorkyProstor King´s Cross v centrálním Londýně je konfrontován s plánovanými moderními vysokorychlostními tratěmi, které v budoucnu propojí lidské směřování v čase a prostoru. Paralelní laserové linie radikálně protínají tichou noční krajinu zdánlivé periferie uprostřed velkoměsta. Přechodný stav stagnující současnosti řady opuštěných průmyslových budov a skladů naplňuje energie pohybu a rychlosti budoucího vývoje téže oblasti, které bude navráceno její bezprostřední a přímé spo-jení se světem.

Salon

terasa

kavárna

Trojlodí

Trojlodí

WC

Underground Citymodel, sádra, Praha, 1982model, palight, Bergheim, 2013sítotisk, smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013majetek autorkyPodzemní zahradní centrum na Jižním Městě, nerealizovaný projekt v místě proluky vzniklé výstavbou metra při okraji Prahy, dokládá sádrový model z roku 1982. Po dlouhá léta byl skrytý zrakům lidí i samotné autorce. Bezprostřední sousedství s rostoucími sídlištními bloky, jakož i vlastní protáhlý tvar (přes jeden kilometr dlouhý a sto metrů široký) inspiroval umělkyni k vybudování smělého projektu podzemní architektury, jejíž fasádou se stala krajina. Organicky se vlnící pás zeleně s řadou pahorků, kaskád, skleněných stěn a světlíků svébytně propojuje nadzemní část s „podzemím městem“. Nové modely a smalty vycházejí z původního záměru organického tvarování prostoru a zdůrazňují význam přírody v životě člověka.

Tichá Šárka – rudý světvideodokumentace akcí Značení rudým kouřem, Praha – Tichá Šárka, 1983–84; Stalin (v rámci Festivalu současného umění TINA B. v Praze), Praha, 2007; aPEL, Olomouc, 2013kresby signálním kouřem, plátno, 2005–2013 majetek autorkyRudý signální kouř halí do hustého oblaku dýmu bezprostřední okolí i samotné místo svého původu. Rozmlžené obrysy se v dálce spojují v působivý, mizející obraz. Vedle vlastní hmoty místa kouř zviditelňuje také jeho historickou paměť. Umělkyně připomněla zvolenou barvou dobový kontext značení socialistic-kého Československa v politických mapách i stále se rozšiřující řadu jasně rudých států. Představený cyklus velkoformátových maleb podává princip uplatňovaný ve starších pracích s kouřem v nové vizuální podobě. Nezachytitelnost jeho tvaru doplňují do zbytku sazí a pigmentů vepsané citace.

Místa zločinuprostorová instalace, Olomouc, 2013, majetek autorkyZvětšeniny dokumentů StB demonstruji nejen někdejší zločiny totalitního režimu, ale i jemné praktiky manipulace s bohatě propracovanou strategií šíření dezinformací. Dnes již absurdně vyznívající informace o povinném sběru mandelinky bramboro-vé a z toho plynoucích trestů konkrétních jednotlivců skrývají hořkou pachuť mašinérie prorůstající skrz naskrz lidskými životy. Přímé setkání s nedávnou minulostí ukrývanou pod označením „přísně tajné” vypovídá o silné osobní angažovanosti umělkyně a vybízí ke konfrontaci s atmosférou doby, v níž před vlastní emigrací spolu s ostatními obyvateli Československa žila. Otázka lidských práv jí není lhostejná dodnes.

Translokaceprostorová instalace, Olomouc, 2013 majetek autorkyVestavěná konstrukce v horizontálním i vertikálním posunu protíná vstupní prostor výstavního sálu, který důsledně zdvo-juje. Pod zdánlivým sjednocením s okolím se ukrývá silné napětí architektury a prostoru. Zpřítomněný konflikt odráží dramatický labyrint průchodů, cest a tajemných zákoutí v pů-vodně jinak otevřeném prostoru, který je ještě více umocňo-ván nakloněním stěn a sloupů ve svislé ose. Zdánlivě „pada-jící“ architektura relativizuje svou dosavadní podobu a zavádí jinou časoprostorovou zkušenost. Ve spojení s akustickou složkou působivě propojuje minulé i přítomné a nastoluje otázky po možnostech přesného definování času, prostoru i místa člověka ve světě.

„to nic“smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013, majetek autorkyPohyb, rychlost i lidské konání jako otisk vzájemné součinnosti s technikou. Jiný pohled na věc a její nové uspořádání nabízí cestu z bludného kruhu. Symbolický význam akce přitom ne-vypovídá jen v konkrétní rovině, ale obecně ukazuje možné východisko z jinak přesně definované situace, někdy záměrně potlačující možnosti vlastního, přítomného či budoucího vkladu.

(DES)ORIENTACE? prostorová instalace, Olomouc, 2013 majetek autorkyInstalace velkoplošných zrcadlových stěn a jejich pohyb anuluje obvyklé zvyklosti vnímání prostoru. Dynamika fólií rozpouští kontury skutečnosti v nereálný odraz, který znemožňuje člověku spolehlivě identifikovat okolí i sebe sama. Paradoxně pouze citace a sousloví na zrcadlech zůstávají jako jediné v klidu a i přes pohyb okolí čitelné. Pocit vytrácení vlastní bytosti a jejího fixního místa otevírá cestu otázkám po našem histo-rickém vývoji, budoucím směřování, jakož i po lepším vnímání a pochopení vlastní pozice.

Islandský projekt černobílá fotografie, Island, 1992 majetek autorkySvětelná linie protínající pustou krajinu Islandu vizualizuje svě-dectví ukryté v hloubi oceánu. Středoatlantický hřbet táhnoucí se v délce zhruba 15 000 kilometrů představuje geologickou hranici mezi Amerikou a Evropou. Rozhraní desek v oceánské kůře lemované zlomy i plošinami je místem neustálých změn, které dalo vzniknout současnému rozmístění kontinentů. Dlouhý šev je možné pozorovat pouhým okem pouze na Islandu. Krajní případ jeho vynoření na zemský povrch zviditelňuje laserový paprsek, který tak dokládá nepřekonatelnou a stále svobodnou formu hranic našeho světa.

1

11

4

4

7

7

7

5

5

8

8

6

6

6

9

9

2

2

3

3

Atlantický val černobílá fotografie, Dánsko, 1994–1995majetek autorkyLinie betonových pevností lemující mořské pobřeží od Norska až po Španělsko je unikátním historickým dokladem. Obranný pás staveb vybudovaných proti spojenecké invazi v podobě bunkrů, střílen a pozorovatelen pozastavuje v čase strategickou válečnou koncepci Třetí říše. Přírodní děje proměnily někdejší monstrózní stavby k nepoznání. Na pozadí betonových monolitů dochází k propojení úvah francouzského filozofa Paula Virilia o vojenském prostoru, násilí i typologii válečných pevností s mýtickým charakterem jejich současných trosek symbolicky „odcházejících“ do moře.

Crossing King´s Cross černobílá fotografie, Londýn, 1996majetek autorkyProstor King´s Cross v centrálním Londýně je konfrontován s plánovanými moderními vysokorychlostními tratěmi, které v budoucnu propojí lidské směřování v čase a prostoru. Paralelní laserové linie radikálně protínají tichou noční krajinu zdánlivé periferie uprostřed velkoměsta. Přechodný stav stagnující současnosti řady opuštěných průmyslových budov a skladů naplňuje energie pohybu a rychlosti budoucího vývoje téže oblasti, které bude navráceno její bezprostřední a přímé spo-jení se světem.

Salon

terasa

kavárna

Trojlodí

Trojlodí

WC

Arcidiecézní muzeum Olomouc | Václavské nám. 3, 771 11 Olomouc

Muzeum moderního umění | Denisova 47 | 771 11 Olomouc

Vstupné: Základní: 50,– Kč | Snížené: 25,– Kč Vstupenka platí pro Arcidiecézní muzeum i Muzeum moderního umění a je platná v den zakoupení | Otevírací doba: denně kromě pondělí | 10 –18 hodin

Arcidiecézní muzeum Kroměříž | Sněmovní nám 1 | 767 01 Kroměříž

Vstupné | Otevírací doba: Řídí se aktuálním ceníkem a návštěvním řádemArcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži | www.azz.cz

Informace: info@olmuart.cz | tel: 585 514 111 | www.olmuart.cz

Výstavní projekt představuje tvorbu Magdaleny Jetelové (*1946), významné české umělkyně, která patří ke světově uznávaným osobnostem současné vizuální scény. V podobě dřevených židlí, schodů a dalších objektů z konce 70. a první poloviny 80. let minulého století osobitým způsobem ironizovala život v ko-munistickém režimu. Účast na neoficiálnich aktivitách autorce prakticky znemožnila participaci na zahraničních výstavách a její další umělecká činnost, často na pomezí legality, se tak redukovala na okruh stejně zainteresovaných přátel. V letech 1983–84 realizovala v prostředí svého někdejšího pražského ateliéru akce se signálním kouřem, jimiž vizualizovala neustálé rozpínání „rudé“ konglomerace. Z období před autorčinou emi-grací také pochází její, dnes již legendární a stále nedokončený landartový projekt, ve kterém uplatnila myšlenku svébytného podzemního prostoru v intencích názvu Underground City. Po odchodu do emigrace v roce 1985 byl zničen i její ateliér. Ani v zahraničí autorka neslevila ze svého aktivního tvůrčího postoje. Již roku 1983 byla pozvána na New Art v Tate Gallery v Londýně jako jediná zástupkyně zemí východního bloku a postupně se stala součástí mezinárodní umělecké scény.

Svérázným vykročením mimo galerijní prostor ukázala novou podobu sochařství. Začala se zabývat vztahy mezi objektem a prostorem. Přítomnou podobu architektury dekonstruuje novou vizualitou, destabilizuje její tvář záměrným převracením nebo opakováním jednotlivých prvků a celkovým časovým posunem odkrývá vzdálené nebo vytěsněné souvislosti. Jako jedna z prvních umělkyň pocházejících z posttotalitních zemí začala pracovat s novými technologiemi, laserovým světlem, využívala kódovaného jazyka souřadnic GPS i současných robotických systémů. Ve stále se zdokonalující technice nových médií spatřuje možnost oživit komunikaci a zprostředkovat ne-obvyklé emocionální prožitky. Flexibilně reaguje na místo samé,

vytrhuje ho z všedního kontextu a pozměňuje jeho strukturu s cílem vnímat jiné mezivrstvy času a prostoru. Neopomíná ani sociální aspekty jako jsou lidská práva a životní prostředí.

V letech 1992 až 1995 uskutečnila monumentální projekt Domestikace pyramid v několika evropských kulturních institu-cích, jejichž výstavní prostory konfrontovala s přísnou geometrií egyptské architektury. Mezi další pozoruhodné instalace patří Translokace I a II v německém Hannoveru a Darmstadtu pracu-jící s dynamikou prostorového i časového posunu. Přímá reakce na místo samé stojí v centru jejích dalších časoprostorových realizací. Světelnými paprsky vytyčuje směry a zviditelňuje dě-lení či spojení (Islandský projekt, 1992, Atlantický val, 1994–95; Crossing King´s Cross, 1996). Půdu pro své komplexní tvůrčí počiny nachází na pomezí landartu, konceptu a akce.

Magdalena Jetelová působila v letech 1990 až 2004 na Státní umělecké akademii v Düsseldorfu, od roku 2004 do konce loňského roku byla profesorkou na Výtvarné akademii v Mnichově. Po roce 1989 působila jako konzultantka Václava Havla na Pražském hradě. Vystavovala v řadě světových pres-tižních muzeí (m.j. v Museu d�Art Contemporani de Barcelona, Tate Gallery of Art London, Museum of Modern Art New York, Chicago Art Center, Martin-Grophius-Bau Berlin, Zachęta Narodowa Galeria Sztuki Warszawa), účastnila se meziná-rodních přehlídek umění (Dokumenta 8 v Kasselu, Sydney Biennale, Gwangju Biennale v Jižní Koreji, 54. bienále v Benát-kách). U příležitosti udělení ceny Lovise Corintha vyšla v roce 2007 autorčina obsáhlá monografie. Její dílo je zastoupeno v předních světových sbírkách, například v pařížském Musée National d‘Art Moderne Centre G. Pompidou, Museum der Stadt Darmstadt, The Henry Moore Institute Leeds, Hirshhorn Museum and Sculpture Garden, Washington D.C., v Národní galerii v Praze atd.

Výstava (DES)ORIENTATION? Projekty z let 1982–2013 představuje autorčiny prostorové realizace pracující s dyna-mikou, světlem a vizualizací skrytých energií. Neopomíjí ani nejnovější práce s textem nebo kouřem odkazující k nedávné společné historii bývalých posttotalitních zemí. Ve světové pre-miéře prezentuje návrh podzemního zahradního centra, který autorka navrhla v opozici proti dominujícímu proudu unifiko-vané sídlištní zástavby Jižního Města. Unikátnost výstavního projektu potvrzuje fakt, že se jedná teprve o třetí samostatnou výstavu Magdaleny Jetelové v její původní vlasti, kterou vy-tvořila speciálně pro olomoucké muzeum. Kouřovou akcí při zahájení výstavy vyzývá k aktivní spolupráci další umělce ze střední a východní Evropy.

Doprovodný program

Animační program

Co umění umí / Neomezený prostorAnimační program pro nejmenší (2-6 roků)čt / 5. září 2013 / od 10:00–11:00 a 15:30–16:30 hodinMuzeum moderního umění Animační program z cyklu „Co umění umí“ bude prostorovou hádankou k výstavě Magdaleny Jetelové. Příběh místa, hmoty a času se stane inspirací k výtvarné hře pro všechny smysly. Vstup je zdarma a na každou akci je třeba si předem rezervovat místo! Informace a rezervace: Michaela Johnová Čapková, johncapkova@olmuart.cz, tel.: 585 514 174

Odkud kam?Animační program k výstavě Co je prostor? Kdo jsme my a kde je naše místo v něm? Může nás prostor proměnit? A můžeme my proměnit prostor? Můžeme si na něj posvítit? A můžeme dojít osvícení? Která cesta vede tam a která ven? A co je to město? Jak se v něm neztratit? Jak neztratit sám sebe a jak nepodat ruku zlu? To všechno jsou složité otázky, na které budou hledat odpověď studenti spolu s lektorem Davidem Hrbkem i prostřednictvím praktických úkolů a her v prostoru a s prostorem. Program je určený pro žáky II. stupně ZŠ a studenty středních škol. Informace a rezervace: David Hrbek, hrbek@olmuart.cz, tel.: 585 514 213

Komentované prohlídky

út / 11. června 2013 / Muzeum moderního uměníút / 24. září 2013 / Muzeum moderního uměnívýstavou provede kurátora výstavy Olga Staníková

Přednáška k výstavě

út / 1. října 2013 / 17 hodin Muzeum moderního umění / Besední sálArchitektura a veřejný prostordoc. PhDr. Petr Kratochvíl, CSc. M

AG

DA

LE

NA

JE

TE

LOVÁ

Pro

jekt

y z

let

1982

–201

3 / M

uze

um

um

ění O

lom

ou

cMAGDALENA JETELOVÁ(DES)ORIENTATION?Projekty z let 1982–2013

30. 5. – 27. 10. 2013 Muzeum umění OlomoucMuzeum moderního umění

výstava / exhibition

autorka výstavy Magdalena Jetelovákurátoři výstavy Michal Soukup, Olga Staníkováarchitektonické řešení Magdalena Jetelová, Marek Novák, Michal Soukuprealizace výstavy Jan Černý, Jan Hanák, Roman Holub, Lea Letzel, Richard Loskot, Matěj Neubert, Fabian Offert, René Rohan, Petr Sláma, Milan Tomeček, Kamil Zajíčekgrafické řešení Magdalena Jetelová, Beata Rakowská, Petr Šmalecfotografie archiv autorky, Lumír Čuříkinstalace Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Ondřej Žákpropagace Petr Bielesz

Přípravu výstavy dále podpořili Ministerstvo kultury České republiky, Magistrát města Olomouce, Olomoucký kraj, Ústav pro studium totalitních režimů, Vítkovice Power Engineering, dceřiná společnost Vítkovice a.s. a sdružení Dolní oblast Vítkovice

Výstava se koná pod záštitou místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR Karla Schwarzenberga

Underground City / sítotisk, smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013, majetek autorky

mediální partneři / media partners

partneři / partners

Underground Citymodel, sádra, Praha, 1982model, palight, Bergheim, 2013sítotisk, smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013majetek autorkyPodzemní zahradní centrum na Jižním Městě, nerealizovaný projekt v místě proluky vzniklé výstavbou metra při okraji Prahy, dokládá sádrový model z roku 1982. Po dlouhá léta byl skrytý zrakům lidí i samotné autorce. Bezprostřední sousedství s rostoucími sídlištními bloky, jakož i vlastní protáhlý tvar (přes jeden kilometr dlouhý a sto metrů široký) inspiroval umělkyni k vybudování smělého projektu podzemní architektury, jejíž fasádou se stala krajina. Organicky se vlnící pás zeleně s řadou pahorků, kaskád, skleněných stěn a světlíků svébytně propojuje nadzemní část s „podzemím městem“. Nové modely a smalty vycházejí z původního záměru organického tvarování prostoru a zdůrazňují význam přírody v životě člověka.

Tichá Šárka – rudý světvideodokumentace akcí Značení rudým kouřem, Praha – Tichá Šárka, 1983–84; Stalin (v rámci Festivalu současného umění TINA B. v Praze), Praha, 2007; aPEL, Olomouc, 2013kresby signálním kouřem, plátno, 2005–2013 majetek autorkyRudý signální kouř halí do hustého oblaku dýmu bezprostřední okolí i samotné místo svého původu. Rozmlžené obrysy se v dálce spojují v působivý, mizející obraz. Vedle vlastní hmoty místa kouř zviditelňuje také jeho historickou paměť. Umělkyně připomněla zvolenou barvou dobový kontext značení socialistic-kého Československa v politických mapách i stále se rozšiřující řadu jasně rudých států. Představený cyklus velkoformátových maleb podává princip uplatňovaný ve starších pracích s kouřem v nové vizuální podobě. Nezachytitelnost jeho tvaru doplňují do zbytku sazí a pigmentů vepsané citace.

Místa zločinuprostorová instalace, Olomouc, 2013, majetek autorkyZvětšeniny dokumentů StB demonstruji nejen někdejší zločiny totalitního režimu, ale i jemné praktiky manipulace s bohatě propracovanou strategií šíření dezinformací. Dnes již absurdně vyznívající informace o povinném sběru mandelinky bramboro-vé a z toho plynoucích trestů konkrétních jednotlivců skrývají hořkou pachuť mašinérie prorůstající skrz naskrz lidskými životy. Přímé setkání s nedávnou minulostí ukrývanou pod označením „přísně tajné” vypovídá o silné osobní angažovanosti umělkyně a vybízí ke konfrontaci s atmosférou doby, v níž před vlastní emigrací spolu s ostatními obyvateli Československa žila. Otázka lidských práv jí není lhostejná dodnes.

Translokaceprostorová instalace, Olomouc, 2013 majetek autorkyVestavěná konstrukce v horizontálním i vertikálním posunu protíná vstupní prostor výstavního sálu, který důsledně zdvo-juje. Pod zdánlivým sjednocením s okolím se ukrývá silné napětí architektury a prostoru. Zpřítomněný konflikt odráží dramatický labyrint průchodů, cest a tajemných zákoutí v pů-vodně jinak otevřeném prostoru, který je ještě více umocňo-ván nakloněním stěn a sloupů ve svislé ose. Zdánlivě „pada-jící“ architektura relativizuje svou dosavadní podobu a zavádí jinou časoprostorovou zkušenost. Ve spojení s akustickou složkou působivě propojuje minulé i přítomné a nastoluje otázky po možnostech přesného definování času, prostoru i místa člověka ve světě.

„to nic“smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013, majetek autorkyPohyb, rychlost i lidské konání jako otisk vzájemné součinnosti s technikou. Jiný pohled na věc a její nové uspořádání nabízí cestu z bludného kruhu. Symbolický význam akce přitom ne-vypovídá jen v konkrétní rovině, ale obecně ukazuje možné východisko z jinak přesně definované situace, někdy záměrně potlačující možnosti vlastního, přítomného či budoucího vkladu.

(DES)ORIENTACE? prostorová instalace, Olomouc, 2013 majetek autorkyInstalace velkoplošných zrcadlových stěn a jejich pohyb anuluje obvyklé zvyklosti vnímání prostoru. Dynamika fólií rozpouští kontury skutečnosti v nereálný odraz, který znemožňuje člověku spolehlivě identifikovat okolí i sebe sama. Paradoxně pouze citace a sousloví na zrcadlech zůstávají jako jediné v klidu a i přes pohyb okolí čitelné. Pocit vytrácení vlastní bytosti a jejího fixního místa otevírá cestu otázkám po našem histo-rickém vývoji, budoucím směřování, jakož i po lepším vnímání a pochopení vlastní pozice.

Islandský projekt černobílá fotografie, Island, 1992 majetek autorkySvětelná linie protínající pustou krajinu Islandu vizualizuje svě-dectví ukryté v hloubi oceánu. Středoatlantický hřbet táhnoucí se v délce zhruba 15 000 kilometrů představuje geologickou hranici mezi Amerikou a Evropou. Rozhraní desek v oceánské kůře lemované zlomy i plošinami je místem neustálých změn, které dalo vzniknout současnému rozmístění kontinentů. Dlouhý šev je možné pozorovat pouhým okem pouze na Islandu. Krajní případ jeho vynoření na zemský povrch zviditelňuje laserový paprsek, který tak dokládá nepřekonatelnou a stále svobodnou formu hranic našeho světa.

1

11

4

4

7

7

7

5

5

8

8

6

6

6

9

9

2

2

3

3

Atlantický val černobílá fotografie, Dánsko, 1994–1995majetek autorkyLinie betonových pevností lemující mořské pobřeží od Norska až po Španělsko je unikátním historickým dokladem. Obranný pás staveb vybudovaných proti spojenecké invazi v podobě bunkrů, střílen a pozorovatelen pozastavuje v čase strategickou válečnou koncepci Třetí říše. Přírodní děje proměnily někdejší monstrózní stavby k nepoznání. Na pozadí betonových monolitů dochází k propojení úvah francouzského filozofa Paula Virilia o vojenském prostoru, násilí i typologii válečných pevností s mýtickým charakterem jejich současných trosek symbolicky „odcházejících“ do moře.

Crossing King´s Cross černobílá fotografie, Londýn, 1996majetek autorkyProstor King´s Cross v centrálním Londýně je konfrontován s plánovanými moderními vysokorychlostními tratěmi, které v budoucnu propojí lidské směřování v čase a prostoru. Paralelní laserové linie radikálně protínají tichou noční krajinu zdánlivé periferie uprostřed velkoměsta. Přechodný stav stagnující současnosti řady opuštěných průmyslových budov a skladů naplňuje energie pohybu a rychlosti budoucího vývoje téže oblasti, které bude navráceno její bezprostřední a přímé spo-jení se světem.

Salon

terasa

kavárna

Trojlodí

Trojlodí

WC

Underground Citymodel, sádra, Praha, 1982model, palight, Bergheim, 2013sítotisk, smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013majetek autorkyPodzemní zahradní centrum na Jižním Městě, nerealizovaný projekt v místě proluky vzniklé výstavbou metra při okraji Prahy, dokládá sádrový model z roku 1982. Po dlouhá léta byl skrytý zrakům lidí i samotné autorce. Bezprostřední sousedství s rostoucími sídlištními bloky, jakož i vlastní protáhlý tvar (přes jeden kilometr dlouhý a sto metrů široký) inspiroval umělkyni k vybudování smělého projektu podzemní architektury, jejíž fasádou se stala krajina. Organicky se vlnící pás zeleně s řadou pahorků, kaskád, skleněných stěn a světlíků svébytně propojuje nadzemní část s „podzemím městem“. Nové modely a smalty vycházejí z původního záměru organického tvarování prostoru a zdůrazňují význam přírody v životě člověka.

Tichá Šárka – rudý světvideodokumentace akcí Značení rudým kouřem, Praha – Tichá Šárka, 1983–84; Stalin (v rámci Festivalu současného umění TINA B. v Praze), Praha, 2007; aPEL, Olomouc, 2013kresby signálním kouřem, plátno, 2005–2013 majetek autorkyRudý signální kouř halí do hustého oblaku dýmu bezprostřední okolí i samotné místo svého původu. Rozmlžené obrysy se v dálce spojují v působivý, mizející obraz. Vedle vlastní hmoty místa kouř zviditelňuje také jeho historickou paměť. Umělkyně připomněla zvolenou barvou dobový kontext značení socialistic-kého Československa v politických mapách i stále se rozšiřující řadu jasně rudých států. Představený cyklus velkoformátových maleb podává princip uplatňovaný ve starších pracích s kouřem v nové vizuální podobě. Nezachytitelnost jeho tvaru doplňují do zbytku sazí a pigmentů vepsané citace.

Místa zločinuprostorová instalace, Olomouc, 2013, majetek autorkyZvětšeniny dokumentů StB demonstruji nejen někdejší zločiny totalitního režimu, ale i jemné praktiky manipulace s bohatě propracovanou strategií šíření dezinformací. Dnes již absurdně vyznívající informace o povinném sběru mandelinky bramboro-vé a z toho plynoucích trestů konkrétních jednotlivců skrývají hořkou pachuť mašinérie prorůstající skrz naskrz lidskými životy. Přímé setkání s nedávnou minulostí ukrývanou pod označením „přísně tajné” vypovídá o silné osobní angažovanosti umělkyně a vybízí ke konfrontaci s atmosférou doby, v níž před vlastní emigrací spolu s ostatními obyvateli Československa žila. Otázka lidských práv jí není lhostejná dodnes.

Translokaceprostorová instalace, Olomouc, 2013 majetek autorkyVestavěná konstrukce v horizontálním i vertikálním posunu protíná vstupní prostor výstavního sálu, který důsledně zdvo-juje. Pod zdánlivým sjednocením s okolím se ukrývá silné napětí architektury a prostoru. Zpřítomněný konflikt odráží dramatický labyrint průchodů, cest a tajemných zákoutí v pů-vodně jinak otevřeném prostoru, který je ještě více umocňo-ván nakloněním stěn a sloupů ve svislé ose. Zdánlivě „pada-jící“ architektura relativizuje svou dosavadní podobu a zavádí jinou časoprostorovou zkušenost. Ve spojení s akustickou složkou působivě propojuje minulé i přítomné a nastoluje otázky po možnostech přesného definování času, prostoru i místa člověka ve světě.

„to nic“smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013, majetek autorkyPohyb, rychlost i lidské konání jako otisk vzájemné součinnosti s technikou. Jiný pohled na věc a její nové uspořádání nabízí cestu z bludného kruhu. Symbolický význam akce přitom ne-vypovídá jen v konkrétní rovině, ale obecně ukazuje možné východisko z jinak přesně definované situace, někdy záměrně potlačující možnosti vlastního, přítomného či budoucího vkladu.

(DES)ORIENTACE? prostorová instalace, Olomouc, 2013 majetek autorkyInstalace velkoplošných zrcadlových stěn a jejich pohyb anuluje obvyklé zvyklosti vnímání prostoru. Dynamika fólií rozpouští kontury skutečnosti v nereálný odraz, který znemožňuje člověku spolehlivě identifikovat okolí i sebe sama. Paradoxně pouze citace a sousloví na zrcadlech zůstávají jako jediné v klidu a i přes pohyb okolí čitelné. Pocit vytrácení vlastní bytosti a jejího fixního místa otevírá cestu otázkám po našem histo-rickém vývoji, budoucím směřování, jakož i po lepším vnímání a pochopení vlastní pozice.

Islandský projekt černobílá fotografie, Island, 1992 majetek autorkySvětelná linie protínající pustou krajinu Islandu vizualizuje svě-dectví ukryté v hloubi oceánu. Středoatlantický hřbet táhnoucí se v délce zhruba 15 000 kilometrů představuje geologickou hranici mezi Amerikou a Evropou. Rozhraní desek v oceánské kůře lemované zlomy i plošinami je místem neustálých změn, které dalo vzniknout současnému rozmístění kontinentů. Dlouhý šev je možné pozorovat pouhým okem pouze na Islandu. Krajní případ jeho vynoření na zemský povrch zviditelňuje laserový paprsek, který tak dokládá nepřekonatelnou a stále svobodnou formu hranic našeho světa.

1

11

4

4

7

7

7

5

5

8

8

6

6

6

9

9

2

2

3

3

Atlantický val černobílá fotografie, Dánsko, 1994–1995majetek autorkyLinie betonových pevností lemující mořské pobřeží od Norska až po Španělsko je unikátním historickým dokladem. Obranný pás staveb vybudovaných proti spojenecké invazi v podobě bunkrů, střílen a pozorovatelen pozastavuje v čase strategickou válečnou koncepci Třetí říše. Přírodní děje proměnily někdejší monstrózní stavby k nepoznání. Na pozadí betonových monolitů dochází k propojení úvah francouzského filozofa Paula Virilia o vojenském prostoru, násilí i typologii válečných pevností s mýtickým charakterem jejich současných trosek symbolicky „odcházejících“ do moře.

Crossing King´s Cross černobílá fotografie, Londýn, 1996majetek autorkyProstor King´s Cross v centrálním Londýně je konfrontován s plánovanými moderními vysokorychlostními tratěmi, které v budoucnu propojí lidské směřování v čase a prostoru. Paralelní laserové linie radikálně protínají tichou noční krajinu zdánlivé periferie uprostřed velkoměsta. Přechodný stav stagnující současnosti řady opuštěných průmyslových budov a skladů naplňuje energie pohybu a rychlosti budoucího vývoje téže oblasti, které bude navráceno její bezprostřední a přímé spo-jení se světem.

Salon

terasa

kavárna

Trojlodí

Trojlodí

WC

Underground Citymodel, sádra, Praha, 1982model, palight, Bergheim, 2013sítotisk, smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013majetek autorkyPodzemní zahradní centrum na Jižním Městě, nerealizovaný projekt v místě proluky vzniklé výstavbou metra při okraji Prahy, dokládá sádrový model z roku 1982. Po dlouhá léta byl skrytý zrakům lidí i samotné autorce. Bezprostřední sousedství s rostoucími sídlištními bloky, jakož i vlastní protáhlý tvar (přes jeden kilometr dlouhý a sto metrů široký) inspiroval umělkyni k vybudování smělého projektu podzemní architektury, jejíž fasádou se stala krajina. Organicky se vlnící pás zeleně s řadou pahorků, kaskád, skleněných stěn a světlíků svébytně propojuje nadzemní část s „podzemím městem“. Nové modely a smalty vycházejí z původního záměru organického tvarování prostoru a zdůrazňují význam přírody v životě člověka.

Tichá Šárka – rudý světvideodokumentace akcí Značení rudým kouřem, Praha – Tichá Šárka, 1983–84; Stalin (v rámci Festivalu současného umění TINA B. v Praze), Praha, 2007; aPEL, Olomouc, 2013kresby signálním kouřem, plátno, 2005–2013 majetek autorkyRudý signální kouř halí do hustého oblaku dýmu bezprostřední okolí i samotné místo svého původu. Rozmlžené obrysy se v dálce spojují v působivý, mizející obraz. Vedle vlastní hmoty místa kouř zviditelňuje také jeho historickou paměť. Umělkyně připomněla zvolenou barvou dobový kontext značení socialistic-kého Československa v politických mapách i stále se rozšiřující řadu jasně rudých států. Představený cyklus velkoformátových maleb podává princip uplatňovaný ve starších pracích s kouřem v nové vizuální podobě. Nezachytitelnost jeho tvaru doplňují do zbytku sazí a pigmentů vepsané citace.

Místa zločinuprostorová instalace, Olomouc, 2013, majetek autorkyZvětšeniny dokumentů StB demonstruji nejen někdejší zločiny totalitního režimu, ale i jemné praktiky manipulace s bohatě propracovanou strategií šíření dezinformací. Dnes již absurdně vyznívající informace o povinném sběru mandelinky bramboro-vé a z toho plynoucích trestů konkrétních jednotlivců skrývají hořkou pachuť mašinérie prorůstající skrz naskrz lidskými životy. Přímé setkání s nedávnou minulostí ukrývanou pod označením „přísně tajné” vypovídá o silné osobní angažovanosti umělkyně a vybízí ke konfrontaci s atmosférou doby, v níž před vlastní emigrací spolu s ostatními obyvateli Československa žila. Otázka lidských práv jí není lhostejná dodnes.

Translokaceprostorová instalace, Olomouc, 2013 majetek autorkyVestavěná konstrukce v horizontálním i vertikálním posunu protíná vstupní prostor výstavního sálu, který důsledně zdvo-juje. Pod zdánlivým sjednocením s okolím se ukrývá silné napětí architektury a prostoru. Zpřítomněný konflikt odráží dramatický labyrint průchodů, cest a tajemných zákoutí v pů-vodně jinak otevřeném prostoru, který je ještě více umocňo-ván nakloněním stěn a sloupů ve svislé ose. Zdánlivě „pada-jící“ architektura relativizuje svou dosavadní podobu a zavádí jinou časoprostorovou zkušenost. Ve spojení s akustickou složkou působivě propojuje minulé i přítomné a nastoluje otázky po možnostech přesného definování času, prostoru i místa člověka ve světě.

„to nic“smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013, majetek autorkyPohyb, rychlost i lidské konání jako otisk vzájemné součinnosti s technikou. Jiný pohled na věc a její nové uspořádání nabízí cestu z bludného kruhu. Symbolický význam akce přitom ne-vypovídá jen v konkrétní rovině, ale obecně ukazuje možné východisko z jinak přesně definované situace, někdy záměrně potlačující možnosti vlastního, přítomného či budoucího vkladu.

(DES)ORIENTACE? prostorová instalace, Olomouc, 2013 majetek autorkyInstalace velkoplošných zrcadlových stěn a jejich pohyb anuluje obvyklé zvyklosti vnímání prostoru. Dynamika fólií rozpouští kontury skutečnosti v nereálný odraz, který znemožňuje člověku spolehlivě identifikovat okolí i sebe sama. Paradoxně pouze citace a sousloví na zrcadlech zůstávají jako jediné v klidu a i přes pohyb okolí čitelné. Pocit vytrácení vlastní bytosti a jejího fixního místa otevírá cestu otázkám po našem histo-rickém vývoji, budoucím směřování, jakož i po lepším vnímání a pochopení vlastní pozice.

Islandský projekt černobílá fotografie, Island, 1992 majetek autorkySvětelná linie protínající pustou krajinu Islandu vizualizuje svě-dectví ukryté v hloubi oceánu. Středoatlantický hřbet táhnoucí se v délce zhruba 15 000 kilometrů představuje geologickou hranici mezi Amerikou a Evropou. Rozhraní desek v oceánské kůře lemované zlomy i plošinami je místem neustálých změn, které dalo vzniknout současnému rozmístění kontinentů. Dlouhý šev je možné pozorovat pouhým okem pouze na Islandu. Krajní případ jeho vynoření na zemský povrch zviditelňuje laserový paprsek, který tak dokládá nepřekonatelnou a stále svobodnou formu hranic našeho světa.

1

11

4

4

7

7

7

5

5

8

8

6

6

6

9

9

2

2

3

3

Atlantický val černobílá fotografie, Dánsko, 1994–1995majetek autorkyLinie betonových pevností lemující mořské pobřeží od Norska až po Španělsko je unikátním historickým dokladem. Obranný pás staveb vybudovaných proti spojenecké invazi v podobě bunkrů, střílen a pozorovatelen pozastavuje v čase strategickou válečnou koncepci Třetí říše. Přírodní děje proměnily někdejší monstrózní stavby k nepoznání. Na pozadí betonových monolitů dochází k propojení úvah francouzského filozofa Paula Virilia o vojenském prostoru, násilí i typologii válečných pevností s mýtickým charakterem jejich současných trosek symbolicky „odcházejících“ do moře.

Crossing King´s Cross černobílá fotografie, Londýn, 1996majetek autorkyProstor King´s Cross v centrálním Londýně je konfrontován s plánovanými moderními vysokorychlostními tratěmi, které v budoucnu propojí lidské směřování v čase a prostoru. Paralelní laserové linie radikálně protínají tichou noční krajinu zdánlivé periferie uprostřed velkoměsta. Přechodný stav stagnující současnosti řady opuštěných průmyslových budov a skladů naplňuje energie pohybu a rychlosti budoucího vývoje téže oblasti, které bude navráceno její bezprostřední a přímé spo-jení se světem.

Salon

terasa

kavárna

Trojlodí

Trojlodí

WC

Underground Citymodel, sádra, Praha, 1982model, palight, Bergheim, 2013sítotisk, smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013majetek autorkyPodzemní zahradní centrum na Jižním Městě, nerealizovaný projekt v místě proluky vzniklé výstavbou metra při okraji Prahy, dokládá sádrový model z roku 1982. Po dlouhá léta byl skrytý zrakům lidí i samotné autorce. Bezprostřední sousedství s rostoucími sídlištními bloky, jakož i vlastní protáhlý tvar (přes jeden kilometr dlouhý a sto metrů široký) inspiroval umělkyni k vybudování smělého projektu podzemní architektury, jejíž fasádou se stala krajina. Organicky se vlnící pás zeleně s řadou pahorků, kaskád, skleněných stěn a světlíků svébytně propojuje nadzemní část s „podzemím městem“. Nové modely a smalty vycházejí z původního záměru organického tvarování prostoru a zdůrazňují význam přírody v životě člověka.

Tichá Šárka – rudý světvideodokumentace akcí Značení rudým kouřem, Praha – Tichá Šárka, 1983–84; Stalin (v rámci Festivalu současného umění TINA B. v Praze), Praha, 2007; aPEL, Olomouc, 2013kresby signálním kouřem, plátno, 2005–2013 majetek autorkyRudý signální kouř halí do hustého oblaku dýmu bezprostřední okolí i samotné místo svého původu. Rozmlžené obrysy se v dálce spojují v působivý, mizející obraz. Vedle vlastní hmoty místa kouř zviditelňuje také jeho historickou paměť. Umělkyně připomněla zvolenou barvou dobový kontext značení socialistic-kého Československa v politických mapách i stále se rozšiřující řadu jasně rudých států. Představený cyklus velkoformátových maleb podává princip uplatňovaný ve starších pracích s kouřem v nové vizuální podobě. Nezachytitelnost jeho tvaru doplňují do zbytku sazí a pigmentů vepsané citace.

Místa zločinuprostorová instalace, Olomouc, 2013, majetek autorkyZvětšeniny dokumentů StB demonstruji nejen někdejší zločiny totalitního režimu, ale i jemné praktiky manipulace s bohatě propracovanou strategií šíření dezinformací. Dnes již absurdně vyznívající informace o povinném sběru mandelinky bramboro-vé a z toho plynoucích trestů konkrétních jednotlivců skrývají hořkou pachuť mašinérie prorůstající skrz naskrz lidskými životy. Přímé setkání s nedávnou minulostí ukrývanou pod označením „přísně tajné” vypovídá o silné osobní angažovanosti umělkyně a vybízí ke konfrontaci s atmosférou doby, v níž před vlastní emigrací spolu s ostatními obyvateli Československa žila. Otázka lidských práv jí není lhostejná dodnes.

Translokaceprostorová instalace, Olomouc, 2013 majetek autorkyVestavěná konstrukce v horizontálním i vertikálním posunu protíná vstupní prostor výstavního sálu, který důsledně zdvo-juje. Pod zdánlivým sjednocením s okolím se ukrývá silné napětí architektury a prostoru. Zpřítomněný konflikt odráží dramatický labyrint průchodů, cest a tajemných zákoutí v pů-vodně jinak otevřeném prostoru, který je ještě více umocňo-ván nakloněním stěn a sloupů ve svislé ose. Zdánlivě „pada-jící“ architektura relativizuje svou dosavadní podobu a zavádí jinou časoprostorovou zkušenost. Ve spojení s akustickou složkou působivě propojuje minulé i přítomné a nastoluje otázky po možnostech přesného definování času, prostoru i místa člověka ve světě.

„to nic“smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013, majetek autorkyPohyb, rychlost i lidské konání jako otisk vzájemné součinnosti s technikou. Jiný pohled na věc a její nové uspořádání nabízí cestu z bludného kruhu. Symbolický význam akce přitom ne-vypovídá jen v konkrétní rovině, ale obecně ukazuje možné východisko z jinak přesně definované situace, někdy záměrně potlačující možnosti vlastního, přítomného či budoucího vkladu.

(DES)ORIENTACE? prostorová instalace, Olomouc, 2013 majetek autorkyInstalace velkoplošných zrcadlových stěn a jejich pohyb anuluje obvyklé zvyklosti vnímání prostoru. Dynamika fólií rozpouští kontury skutečnosti v nereálný odraz, který znemožňuje člověku spolehlivě identifikovat okolí i sebe sama. Paradoxně pouze citace a sousloví na zrcadlech zůstávají jako jediné v klidu a i přes pohyb okolí čitelné. Pocit vytrácení vlastní bytosti a jejího fixního místa otevírá cestu otázkám po našem histo-rickém vývoji, budoucím směřování, jakož i po lepším vnímání a pochopení vlastní pozice.

Islandský projekt černobílá fotografie, Island, 1992 majetek autorkySvětelná linie protínající pustou krajinu Islandu vizualizuje svě-dectví ukryté v hloubi oceánu. Středoatlantický hřbet táhnoucí se v délce zhruba 15 000 kilometrů představuje geologickou hranici mezi Amerikou a Evropou. Rozhraní desek v oceánské kůře lemované zlomy i plošinami je místem neustálých změn, které dalo vzniknout současnému rozmístění kontinentů. Dlouhý šev je možné pozorovat pouhým okem pouze na Islandu. Krajní případ jeho vynoření na zemský povrch zviditelňuje laserový paprsek, který tak dokládá nepřekonatelnou a stále svobodnou formu hranic našeho světa.

1

11

4

4

7

7

7

5

5

8

8

6

6

6

9

9

2

2

3

3

Atlantický val černobílá fotografie, Dánsko, 1994–1995majetek autorkyLinie betonových pevností lemující mořské pobřeží od Norska až po Španělsko je unikátním historickým dokladem. Obranný pás staveb vybudovaných proti spojenecké invazi v podobě bunkrů, střílen a pozorovatelen pozastavuje v čase strategickou válečnou koncepci Třetí říše. Přírodní děje proměnily někdejší monstrózní stavby k nepoznání. Na pozadí betonových monolitů dochází k propojení úvah francouzského filozofa Paula Virilia o vojenském prostoru, násilí i typologii válečných pevností s mýtickým charakterem jejich současných trosek symbolicky „odcházejících“ do moře.

Crossing King´s Cross černobílá fotografie, Londýn, 1996majetek autorkyProstor King´s Cross v centrálním Londýně je konfrontován s plánovanými moderními vysokorychlostními tratěmi, které v budoucnu propojí lidské směřování v čase a prostoru. Paralelní laserové linie radikálně protínají tichou noční krajinu zdánlivé periferie uprostřed velkoměsta. Přechodný stav stagnující současnosti řady opuštěných průmyslových budov a skladů naplňuje energie pohybu a rychlosti budoucího vývoje téže oblasti, které bude navráceno její bezprostřední a přímé spo-jení se světem.

Salon

terasa

kavárna

Trojlodí

Trojlodí

WC

Underground Citymodel, sádra, Praha, 1982model, palight, Bergheim, 2013sítotisk, smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013majetek autorkyPodzemní zahradní centrum na Jižním Městě, nerealizovaný projekt v místě proluky vzniklé výstavbou metra při okraji Prahy, dokládá sádrový model z roku 1982. Po dlouhá léta byl skrytý zrakům lidí i samotné autorce. Bezprostřední sousedství s rostoucími sídlištními bloky, jakož i vlastní protáhlý tvar (přes jeden kilometr dlouhý a sto metrů široký) inspiroval umělkyni k vybudování smělého projektu podzemní architektury, jejíž fasádou se stala krajina. Organicky se vlnící pás zeleně s řadou pahorků, kaskád, skleněných stěn a světlíků svébytně propojuje nadzemní část s „podzemím městem“. Nové modely a smalty vycházejí z původního záměru organického tvarování prostoru a zdůrazňují význam přírody v životě člověka.

Tichá Šárka – rudý světvideodokumentace akcí Značení rudým kouřem, Praha – Tichá Šárka, 1983–84; Stalin (v rámci Festivalu současného umění TINA B. v Praze), Praha, 2007; aPEL, Olomouc, 2013kresby signálním kouřem, plátno, 2005–2013 majetek autorkyRudý signální kouř halí do hustého oblaku dýmu bezprostřední okolí i samotné místo svého původu. Rozmlžené obrysy se v dálce spojují v působivý, mizející obraz. Vedle vlastní hmoty místa kouř zviditelňuje také jeho historickou paměť. Umělkyně připomněla zvolenou barvou dobový kontext značení socialistic-kého Československa v politických mapách i stále se rozšiřující řadu jasně rudých států. Představený cyklus velkoformátových maleb podává princip uplatňovaný ve starších pracích s kouřem v nové vizuální podobě. Nezachytitelnost jeho tvaru doplňují do zbytku sazí a pigmentů vepsané citace.

Místa zločinuprostorová instalace, Olomouc, 2013, majetek autorkyZvětšeniny dokumentů StB demonstruji nejen někdejší zločiny totalitního režimu, ale i jemné praktiky manipulace s bohatě propracovanou strategií šíření dezinformací. Dnes již absurdně vyznívající informace o povinném sběru mandelinky bramboro-vé a z toho plynoucích trestů konkrétních jednotlivců skrývají hořkou pachuť mašinérie prorůstající skrz naskrz lidskými životy. Přímé setkání s nedávnou minulostí ukrývanou pod označením „přísně tajné” vypovídá o silné osobní angažovanosti umělkyně a vybízí ke konfrontaci s atmosférou doby, v níž před vlastní emigrací spolu s ostatními obyvateli Československa žila. Otázka lidských práv jí není lhostejná dodnes.

Translokaceprostorová instalace, Olomouc, 2013 majetek autorkyVestavěná konstrukce v horizontálním i vertikálním posunu protíná vstupní prostor výstavního sálu, který důsledně zdvo-juje. Pod zdánlivým sjednocením s okolím se ukrývá silné napětí architektury a prostoru. Zpřítomněný konflikt odráží dramatický labyrint průchodů, cest a tajemných zákoutí v pů-vodně jinak otevřeném prostoru, který je ještě více umocňo-ván nakloněním stěn a sloupů ve svislé ose. Zdánlivě „pada-jící“ architektura relativizuje svou dosavadní podobu a zavádí jinou časoprostorovou zkušenost. Ve spojení s akustickou složkou působivě propojuje minulé i přítomné a nastoluje otázky po možnostech přesného definování času, prostoru i místa člověka ve světě.

„to nic“smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013, majetek autorkyPohyb, rychlost i lidské konání jako otisk vzájemné součinnosti s technikou. Jiný pohled na věc a její nové uspořádání nabízí cestu z bludného kruhu. Symbolický význam akce přitom ne-vypovídá jen v konkrétní rovině, ale obecně ukazuje možné východisko z jinak přesně definované situace, někdy záměrně potlačující možnosti vlastního, přítomného či budoucího vkladu.

(DES)ORIENTACE? prostorová instalace, Olomouc, 2013 majetek autorkyInstalace velkoplošných zrcadlových stěn a jejich pohyb anuluje obvyklé zvyklosti vnímání prostoru. Dynamika fólií rozpouští kontury skutečnosti v nereálný odraz, který znemožňuje člověku spolehlivě identifikovat okolí i sebe sama. Paradoxně pouze citace a sousloví na zrcadlech zůstávají jako jediné v klidu a i přes pohyb okolí čitelné. Pocit vytrácení vlastní bytosti a jejího fixního místa otevírá cestu otázkám po našem histo-rickém vývoji, budoucím směřování, jakož i po lepším vnímání a pochopení vlastní pozice.

Islandský projekt černobílá fotografie, Island, 1992 majetek autorkySvětelná linie protínající pustou krajinu Islandu vizualizuje svě-dectví ukryté v hloubi oceánu. Středoatlantický hřbet táhnoucí se v délce zhruba 15 000 kilometrů představuje geologickou hranici mezi Amerikou a Evropou. Rozhraní desek v oceánské kůře lemované zlomy i plošinami je místem neustálých změn, které dalo vzniknout současnému rozmístění kontinentů. Dlouhý šev je možné pozorovat pouhým okem pouze na Islandu. Krajní případ jeho vynoření na zemský povrch zviditelňuje laserový paprsek, který tak dokládá nepřekonatelnou a stále svobodnou formu hranic našeho světa.

1

11

4

4

7

7

7

5

5

8

8

6

6

6

9

9

2

2

3

3

Atlantický val černobílá fotografie, Dánsko, 1994–1995majetek autorkyLinie betonových pevností lemující mořské pobřeží od Norska až po Španělsko je unikátním historickým dokladem. Obranný pás staveb vybudovaných proti spojenecké invazi v podobě bunkrů, střílen a pozorovatelen pozastavuje v čase strategickou válečnou koncepci Třetí říše. Přírodní děje proměnily někdejší monstrózní stavby k nepoznání. Na pozadí betonových monolitů dochází k propojení úvah francouzského filozofa Paula Virilia o vojenském prostoru, násilí i typologii válečných pevností s mýtickým charakterem jejich současných trosek symbolicky „odcházejících“ do moře.

Crossing King´s Cross černobílá fotografie, Londýn, 1996majetek autorkyProstor King´s Cross v centrálním Londýně je konfrontován s plánovanými moderními vysokorychlostními tratěmi, které v budoucnu propojí lidské směřování v čase a prostoru. Paralelní laserové linie radikálně protínají tichou noční krajinu zdánlivé periferie uprostřed velkoměsta. Přechodný stav stagnující současnosti řady opuštěných průmyslových budov a skladů naplňuje energie pohybu a rychlosti budoucího vývoje téže oblasti, které bude navráceno její bezprostřední a přímé spo-jení se světem.

Salon

terasa

kavárna

Trojlodí

Trojlodí

WC

Arcidiecézní muzeum Olomouc | Václavské nám. 3, 771 11 Olomouc

Muzeum moderního umění | Denisova 47 | 771 11 Olomouc

Vstupné: Základní: 50,– Kč | Snížené: 25,– Kč Vstupenka platí pro Arcidiecézní muzeum i Muzeum moderního umění a je platná v den zakoupení | Otevírací doba: denně kromě pondělí | 10 –18 hodin

Arcidiecézní muzeum Kroměříž | Sněmovní nám 1 | 767 01 Kroměříž

Vstupné | Otevírací doba: Řídí se aktuálním ceníkem a návštěvním řádemArcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži | www.azz.cz

Informace: info@olmuart.cz | tel: 585 514 111 | www.olmuart.cz

Výstavní projekt představuje tvorbu Magdaleny Jetelové (*1946), významné české umělkyně, která patří ke světově uznávaným osobnostem současné vizuální scény. V podobě dřevených židlí, schodů a dalších objektů z konce 70. a první poloviny 80. let minulého století osobitým způsobem ironizovala život v ko-munistickém režimu. Účast na neoficiálnich aktivitách autorce prakticky znemožnila participaci na zahraničních výstavách a její další umělecká činnost, často na pomezí legality, se tak redukovala na okruh stejně zainteresovaných přátel. V letech 1983–84 realizovala v prostředí svého někdejšího pražského ateliéru akce se signálním kouřem, jimiž vizualizovala neustálé rozpínání „rudé“ konglomerace. Z období před autorčinou emi-grací také pochází její, dnes již legendární a stále nedokončený landartový projekt, ve kterém uplatnila myšlenku svébytného podzemního prostoru v intencích názvu Underground City. Po odchodu do emigrace v roce 1985 byl zničen i její ateliér. Ani v zahraničí autorka neslevila ze svého aktivního tvůrčího postoje. Již roku 1983 byla pozvána na New Art v Tate Gallery v Londýně jako jediná zástupkyně zemí východního bloku a postupně se stala součástí mezinárodní umělecké scény.

Svérázným vykročením mimo galerijní prostor ukázala novou podobu sochařství. Začala se zabývat vztahy mezi objektem a prostorem. Přítomnou podobu architektury dekonstruuje novou vizualitou, destabilizuje její tvář záměrným převracením nebo opakováním jednotlivých prvků a celkovým časovým posunem odkrývá vzdálené nebo vytěsněné souvislosti. Jako jedna z prvních umělkyň pocházejících z posttotalitních zemí začala pracovat s novými technologiemi, laserovým světlem, využívala kódovaného jazyka souřadnic GPS i současných robotických systémů. Ve stále se zdokonalující technice nových médií spatřuje možnost oživit komunikaci a zprostředkovat ne-obvyklé emocionální prožitky. Flexibilně reaguje na místo samé,

vytrhuje ho z všedního kontextu a pozměňuje jeho strukturu s cílem vnímat jiné mezivrstvy času a prostoru. Neopomíná ani sociální aspekty jako jsou lidská práva a životní prostředí.

V letech 1992 až 1995 uskutečnila monumentální projekt Domestikace pyramid v několika evropských kulturních institu-cích, jejichž výstavní prostory konfrontovala s přísnou geometrií egyptské architektury. Mezi další pozoruhodné instalace patří Translokace I a II v německém Hannoveru a Darmstadtu pracu-jící s dynamikou prostorového i časového posunu. Přímá reakce na místo samé stojí v centru jejích dalších časoprostorových realizací. Světelnými paprsky vytyčuje směry a zviditelňuje dě-lení či spojení (Islandský projekt, 1992, Atlantický val, 1994–95; Crossing King´s Cross, 1996). Půdu pro své komplexní tvůrčí počiny nachází na pomezí landartu, konceptu a akce.

Magdalena Jetelová působila v letech 1990 až 2004 na Státní umělecké akademii v Düsseldorfu, od roku 2004 do konce loňského roku byla profesorkou na Výtvarné akademii v Mnichově. Po roce 1989 působila jako konzultantka Václava Havla na Pražském hradě. Vystavovala v řadě světových pres-tižních muzeí (m.j. v Museu d�Art Contemporani de Barcelona, Tate Gallery of Art London, Museum of Modern Art New York, Chicago Art Center, Martin-Grophius-Bau Berlin, Zachęta Narodowa Galeria Sztuki Warszawa), účastnila se meziná-rodních přehlídek umění (Dokumenta 8 v Kasselu, Sydney Biennale, Gwangju Biennale v Jižní Koreji, 54. bienále v Benát-kách). U příležitosti udělení ceny Lovise Corintha vyšla v roce 2007 autorčina obsáhlá monografie. Její dílo je zastoupeno v předních světových sbírkách, například v pařížském Musée National d‘Art Moderne Centre G. Pompidou, Museum der Stadt Darmstadt, The Henry Moore Institute Leeds, Hirshhorn Museum and Sculpture Garden, Washington D.C., v Národní galerii v Praze atd.

Výstava (DES)ORIENTATION? Projekty z let 1982–2013 představuje autorčiny prostorové realizace pracující s dyna-mikou, světlem a vizualizací skrytých energií. Neopomíjí ani nejnovější práce s textem nebo kouřem odkazující k nedávné společné historii bývalých posttotalitních zemí. Ve světové pre-miéře prezentuje návrh podzemního zahradního centra, který autorka navrhla v opozici proti dominujícímu proudu unifiko-vané sídlištní zástavby Jižního Města. Unikátnost výstavního projektu potvrzuje fakt, že se jedná teprve o třetí samostatnou výstavu Magdaleny Jetelové v její původní vlasti, kterou vy-tvořila speciálně pro olomoucké muzeum. Kouřovou akcí při zahájení výstavy vyzývá k aktivní spolupráci další umělce ze střední a východní Evropy.

Doprovodný program

Animační program

Co umění umí / Neomezený prostorAnimační program pro nejmenší (2-6 roků)čt / 5. září 2013 / od 10:00–11:00 a 15:30–16:30 hodinMuzeum moderního umění Animační program z cyklu „Co umění umí“ bude prostorovou hádankou k výstavě Magdaleny Jetelové. Příběh místa, hmoty a času se stane inspirací k výtvarné hře pro všechny smysly. Vstup je zdarma a na každou akci je třeba si předem rezervovat místo! Informace a rezervace: Michaela Johnová Čapková, johncapkova@olmuart.cz, tel.: 585 514 174

Odkud kam?Animační program k výstavě Co je prostor? Kdo jsme my a kde je naše místo v něm? Může nás prostor proměnit? A můžeme my proměnit prostor? Můžeme si na něj posvítit? A můžeme dojít osvícení? Která cesta vede tam a která ven? A co je to město? Jak se v něm neztratit? Jak neztratit sám sebe a jak nepodat ruku zlu? To všechno jsou složité otázky, na které budou hledat odpověď studenti spolu s lektorem Davidem Hrbkem i prostřednictvím praktických úkolů a her v prostoru a s prostorem. Program je určený pro žáky II. stupně ZŠ a studenty středních škol. Informace a rezervace: David Hrbek, hrbek@olmuart.cz, tel.: 585 514 213

Komentované prohlídky

út / 11. června 2013 / Muzeum moderního uměníút / 24. září 2013 / Muzeum moderního uměnívýstavou provede kurátora výstavy Olga Staníková

Přednáška k výstavě

út / 1. října 2013 / 17 hodin Muzeum moderního umění / Besední sálArchitektura a veřejný prostordoc. PhDr. Petr Kratochvíl, CSc. M

AG

DA

LE

NA

JE

TE

LOVÁ

Pro

jekt

y z

let

1982

–201

3 / M

uze

um

um

ění O

lom

ou

cMAGDALENA JETELOVÁ(DES)ORIENTATION?Projekty z let 1982–2013

30. 5. – 27. 10. 2013 Muzeum umění OlomoucMuzeum moderního umění

výstava / exhibition

autorka výstavy Magdalena Jetelovákurátoři výstavy Michal Soukup, Olga Staníkováarchitektonické řešení Magdalena Jetelová, Marek Novák, Michal Soukuprealizace výstavy Jan Černý, Jan Hanák, Roman Holub, Lea Letzel, Richard Loskot, Matěj Neubert, Fabian Offert, René Rohan, Petr Sláma, Milan Tomeček, Kamil Zajíčekgrafické řešení Magdalena Jetelová, Beata Rakowská, Petr Šmalecfotografie archiv autorky, Lumír Čuříkinstalace Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Ondřej Žákpropagace Petr Bielesz

Přípravu výstavy dále podpořili Ministerstvo kultury České republiky, Magistrát města Olomouce, Olomoucký kraj, Ústav pro studium totalitních režimů, Vítkovice Power Engineering, dceřiná společnost Vítkovice a.s. a sdružení Dolní oblast Vítkovice

Výstava se koná pod záštitou místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR Karla Schwarzenberga

Underground City / sítotisk, smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013, majetek autorky

mediální partneři / media partners

partneři / partners

Arcidiecézní muzeum Olomouc | Václavské nám. 3, 771 11 Olomouc

Muzeum moderního umění | Denisova 47 | 771 11 Olomouc

Vstupné: Základní: 50,– Kč | Snížené: 25,– Kč Vstupenka platí pro Arcidiecézní muzeum i Muzeum moderního umění a je platná v den zakoupení | Otevírací doba: denně kromě pondělí | 10 –18 hodin

Arcidiecézní muzeum Kroměříž | Sněmovní nám 1 | 767 01 Kroměříž

Vstupné | Otevírací doba: Řídí se aktuálním ceníkem a návštěvním řádemArcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži | www.azz.cz

Informace: info@olmuart.cz | tel: 585 514 111 | www.olmuart.cz

Výstavní projekt představuje tvorbu Magdaleny Jetelové (*1946), významné české umělkyně, která patří ke světově uznávaným osobnostem současné vizuální scény. V podobě dřevených židlí, schodů a dalších objektů z konce 70. a první poloviny 80. let minulého století osobitým způsobem ironizovala život v ko-munistickém režimu. Účast na neoficiálnich aktivitách autorce prakticky znemožnila participaci na zahraničních výstavách a její další umělecká činnost, často na pomezí legality, se tak redukovala na okruh stejně zainteresovaných přátel. V letech 1983–84 realizovala v prostředí svého někdejšího pražského ateliéru akce se signálním kouřem, jimiž vizualizovala neustálé rozpínání „rudé“ konglomerace. Z období před autorčinou emi-grací také pochází její, dnes již legendární a stále nedokončený landartový projekt, ve kterém uplatnila myšlenku svébytného podzemního prostoru v intencích názvu Underground City. Po odchodu do emigrace v roce 1985 byl zničen i její ateliér. Ani v zahraničí autorka neslevila ze svého aktivního tvůrčího postoje. Již roku 1983 byla pozvána na New Art v Tate Gallery v Londýně jako jediná zástupkyně zemí východního bloku a postupně se stala součástí mezinárodní umělecké scény.

Svérázným vykročením mimo galerijní prostor ukázala novou podobu sochařství. Začala se zabývat vztahy mezi objektem a prostorem. Přítomnou podobu architektury dekonstruuje novou vizualitou, destabilizuje její tvář záměrným převracením nebo opakováním jednotlivých prvků a celkovým časovým posunem odkrývá vzdálené nebo vytěsněné souvislosti. Jako jedna z prvních umělkyň pocházejících z posttotalitních zemí začala pracovat s novými technologiemi, laserovým světlem, využívala kódovaného jazyka souřadnic GPS i současných robotických systémů. Ve stále se zdokonalující technice nových médií spatřuje možnost oživit komunikaci a zprostředkovat ne-obvyklé emocionální prožitky. Flexibilně reaguje na místo samé,

vytrhuje ho z všedního kontextu a pozměňuje jeho strukturu s cílem vnímat jiné mezivrstvy času a prostoru. Neopomíná ani sociální aspekty jako jsou lidská práva a životní prostředí.

V letech 1992 až 1995 uskutečnila monumentální projekt Domestikace pyramid v několika evropských kulturních institu-cích, jejichž výstavní prostory konfrontovala s přísnou geometrií egyptské architektury. Mezi další pozoruhodné instalace patří Translokace I a II v německém Hannoveru a Darmstadtu pracu-jící s dynamikou prostorového i časového posunu. Přímá reakce na místo samé stojí v centru jejích dalších časoprostorových realizací. Světelnými paprsky vytyčuje směry a zviditelňuje dě-lení či spojení (Islandský projekt, 1992, Atlantický val, 1994–95; Crossing King´s Cross, 1996). Půdu pro své komplexní tvůrčí počiny nachází na pomezí landartu, konceptu a akce.

Magdalena Jetelová působila v letech 1990 až 2004 na Státní umělecké akademii v Düsseldorfu, od roku 2004 do konce loňského roku byla profesorkou na Výtvarné akademii v Mnichově. Po roce 1989 působila jako konzultantka Václava Havla na Pražském hradě. Vystavovala v řadě světových pres-tižních muzeí (m.j. v Museu d�Art Contemporani de Barcelona, Tate Gallery of Art London, Museum of Modern Art New York, Chicago Art Center, Martin-Grophius-Bau Berlin, Zachęta Narodowa Galeria Sztuki Warszawa), účastnila se meziná-rodních přehlídek umění (Dokumenta 8 v Kasselu, Sydney Biennale, Gwangju Biennale v Jižní Koreji, 54. bienále v Benát-kách). U příležitosti udělení ceny Lovise Corintha vyšla v roce 2007 autorčina obsáhlá monografie. Její dílo je zastoupeno v předních světových sbírkách, například v pařížském Musée National d‘Art Moderne Centre G. Pompidou, Museum der Stadt Darmstadt, The Henry Moore Institute Leeds, Hirshhorn Museum and Sculpture Garden, Washington D.C., v Národní galerii v Praze atd.

Výstava (DES)ORIENTATION? Projekty z let 1982–2013 představuje autorčiny prostorové realizace pracující s dyna-mikou, světlem a vizualizací skrytých energií. Neopomíjí ani nejnovější práce s textem nebo kouřem odkazující k nedávné společné historii bývalých posttotalitních zemí. Ve světové pre-miéře prezentuje návrh podzemního zahradního centra, který autorka navrhla v opozici proti dominujícímu proudu unifiko-vané sídlištní zástavby Jižního Města. Unikátnost výstavního projektu potvrzuje fakt, že se jedná teprve o třetí samostatnou výstavu Magdaleny Jetelové v její původní vlasti, kterou vy-tvořila speciálně pro olomoucké muzeum. Kouřovou akcí při zahájení výstavy vyzývá k aktivní spolupráci další umělce ze střední a východní Evropy.

Doprovodný program

Animační program

Co umění umí / Neomezený prostorAnimační program pro nejmenší (2-6 roků)čt / 5. září 2013 / od 10:00–11:00 a 15:30–16:30 hodinMuzeum moderního umění Animační program z cyklu „Co umění umí“ bude prostorovou hádankou k výstavě Magdaleny Jetelové. Příběh místa, hmoty a času se stane inspirací k výtvarné hře pro všechny smysly. Vstup je zdarma a na každou akci je třeba si předem rezervovat místo! Informace a rezervace: Michaela Johnová Čapková, johncapkova@olmuart.cz, tel.: 585 514 174

Odkud kam?Animační program k výstavě Co je prostor? Kdo jsme my a kde je naše místo v něm? Může nás prostor proměnit? A můžeme my proměnit prostor? Můžeme si na něj posvítit? A můžeme dojít osvícení? Která cesta vede tam a která ven? A co je to město? Jak se v něm neztratit? Jak neztratit sám sebe a jak nepodat ruku zlu? To všechno jsou složité otázky, na které budou hledat odpověď studenti spolu s lektorem Davidem Hrbkem i prostřednictvím praktických úkolů a her v prostoru a s prostorem. Program je určený pro žáky II. stupně ZŠ a studenty středních škol. Informace a rezervace: David Hrbek, hrbek@olmuart.cz, tel.: 585 514 213

Komentované prohlídky

út / 11. června 2013 / Muzeum moderního uměníút / 24. září 2013 / Muzeum moderního uměnívýstavou provede kurátora výstavy Olga Staníková

Přednáška k výstavě

út / 1. října 2013 / 17 hodin Muzeum moderního umění / Besední sálArchitektura a veřejný prostordoc. PhDr. Petr Kratochvíl, CSc. M

AG

DA

LE

NA

JE

TE

LOVÁ

Pro

jekt

y z

let

1982

–201

3 / M

uze

um

um

ění O

lom

ou

cMAGDALENA JETELOVÁ(DES)ORIENTATION?Projekty z let 1982–2013

30. 5. – 27. 10. 2013 Muzeum umění OlomoucMuzeum moderního umění

výstava / exhibition

autorka výstavy Magdalena Jetelovákurátoři výstavy Michal Soukup, Olga Staníkováarchitektonické řešení Magdalena Jetelová, Marek Novák, Michal Soukuprealizace výstavy Jan Černý, Jan Hanák, Roman Holub, Lea Letzel, Richard Loskot, Matěj Neubert, Fabian Offert, René Rohan, Petr Sláma, Milan Tomeček, Kamil Zajíčekgrafické řešení Magdalena Jetelová, Beata Rakowská, Petr Šmalecfotografie archiv autorky, Lumír Čuříkinstalace Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Ondřej Žákpropagace Petr Bielesz

Přípravu výstavy dále podpořili Ministerstvo kultury České republiky, Magistrát města Olomouce, Olomoucký kraj, Ústav pro studium totalitních režimů, Vítkovice Power Engineering, dceřiná společnost Vítkovice a.s. a sdružení Dolní oblast Vítkovice

Výstava se koná pod záštitou místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR Karla Schwarzenberga

Underground City / sítotisk, smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013, majetek autorky

mediální partneři / media partners

partneři / partners

Arcidiecézní muzeum Olomouc | Václavské nám. 3, 771 11 Olomouc

Muzeum moderního umění | Denisova 47 | 771 11 Olomouc

Vstupné: Základní: 50,– Kč | Snížené: 25,– Kč Vstupenka platí pro Arcidiecézní muzeum i Muzeum moderního umění a je platná v den zakoupení | Otevírací doba: denně kromě pondělí | 10 –18 hodin

Arcidiecézní muzeum Kroměříž | Sněmovní nám 1 | 767 01 Kroměříž

Vstupné | Otevírací doba: Řídí se aktuálním ceníkem a návštěvním řádemArcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži | www.azz.cz

Informace: info@olmuart.cz | tel: 585 514 111 | www.olmuart.cz

Výstavní projekt představuje tvorbu Magdaleny Jetelové (*1946), významné české umělkyně, která patří ke světově uznávaným osobnostem současné vizuální scény. V podobě dřevených židlí, schodů a dalších objektů z konce 70. a první poloviny 80. let minulého století osobitým způsobem ironizovala život v ko-munistickém režimu. Účast na neoficiálnich aktivitách autorce prakticky znemožnila participaci na zahraničních výstavách a její další umělecká činnost, často na pomezí legality, se tak redukovala na okruh stejně zainteresovaných přátel. V letech 1983–84 realizovala v prostředí svého někdejšího pražského ateliéru akce se signálním kouřem, jimiž vizualizovala neustálé rozpínání „rudé“ konglomerace. Z období před autorčinou emi-grací také pochází její, dnes již legendární a stále nedokončený landartový projekt, ve kterém uplatnila myšlenku svébytného podzemního prostoru v intencích názvu Underground City. Po odchodu do emigrace v roce 1985 byl zničen i její ateliér. Ani v zahraničí autorka neslevila ze svého aktivního tvůrčího postoje. Již roku 1983 byla pozvána na New Art v Tate Gallery v Londýně jako jediná zástupkyně zemí východního bloku a postupně se stala součástí mezinárodní umělecké scény.

Svérázným vykročením mimo galerijní prostor ukázala novou podobu sochařství. Začala se zabývat vztahy mezi objektem a prostorem. Přítomnou podobu architektury dekonstruuje novou vizualitou, destabilizuje její tvář záměrným převracením nebo opakováním jednotlivých prvků a celkovým časovým posunem odkrývá vzdálené nebo vytěsněné souvislosti. Jako jedna z prvních umělkyň pocházejících z posttotalitních zemí začala pracovat s novými technologiemi, laserovým světlem, využívala kódovaného jazyka souřadnic GPS i současných robotických systémů. Ve stále se zdokonalující technice nových médií spatřuje možnost oživit komunikaci a zprostředkovat ne-obvyklé emocionální prožitky. Flexibilně reaguje na místo samé,

vytrhuje ho z všedního kontextu a pozměňuje jeho strukturu s cílem vnímat jiné mezivrstvy času a prostoru. Neopomíná ani sociální aspekty jako jsou lidská práva a životní prostředí.

V letech 1992 až 1995 uskutečnila monumentální projekt Domestikace pyramid v několika evropských kulturních institu-cích, jejichž výstavní prostory konfrontovala s přísnou geometrií egyptské architektury. Mezi další pozoruhodné instalace patří Translokace I a II v německém Hannoveru a Darmstadtu pracu-jící s dynamikou prostorového i časového posunu. Přímá reakce na místo samé stojí v centru jejích dalších časoprostorových realizací. Světelnými paprsky vytyčuje směry a zviditelňuje dě-lení či spojení (Islandský projekt, 1992, Atlantický val, 1994–95; Crossing King´s Cross, 1996). Půdu pro své komplexní tvůrčí počiny nachází na pomezí landartu, konceptu a akce.

Magdalena Jetelová působila v letech 1990 až 2004 na Státní umělecké akademii v Düsseldorfu, od roku 2004 do konce loňského roku byla profesorkou na Výtvarné akademii v Mnichově. Po roce 1989 působila jako konzultantka Václava Havla na Pražském hradě. Vystavovala v řadě světových pres-tižních muzeí (m.j. v Museu d�Art Contemporani de Barcelona, Tate Gallery of Art London, Museum of Modern Art New York, Chicago Art Center, Martin-Grophius-Bau Berlin, Zachęta Narodowa Galeria Sztuki Warszawa), účastnila se meziná-rodních přehlídek umění (Dokumenta 8 v Kasselu, Sydney Biennale, Gwangju Biennale v Jižní Koreji, 54. bienále v Benát-kách). U příležitosti udělení ceny Lovise Corintha vyšla v roce 2007 autorčina obsáhlá monografie. Její dílo je zastoupeno v předních světových sbírkách, například v pařížském Musée National d‘Art Moderne Centre G. Pompidou, Museum der Stadt Darmstadt, The Henry Moore Institute Leeds, Hirshhorn Museum and Sculpture Garden, Washington D.C., v Národní galerii v Praze atd.

Výstava (DES)ORIENTATION? Projekty z let 1982–2013 představuje autorčiny prostorové realizace pracující s dyna-mikou, světlem a vizualizací skrytých energií. Neopomíjí ani nejnovější práce s textem nebo kouřem odkazující k nedávné společné historii bývalých posttotalitních zemí. Ve světové pre-miéře prezentuje návrh podzemního zahradního centra, který autorka navrhla v opozici proti dominujícímu proudu unifiko-vané sídlištní zástavby Jižního Města. Unikátnost výstavního projektu potvrzuje fakt, že se jedná teprve o třetí samostatnou výstavu Magdaleny Jetelové v její původní vlasti, kterou vy-tvořila speciálně pro olomoucké muzeum. Kouřovou akcí při zahájení výstavy vyzývá k aktivní spolupráci další umělce ze střední a východní Evropy.

Doprovodný program

Animační program

Co umění umí / Neomezený prostorAnimační program pro nejmenší (2-6 roků)čt / 5. září 2013 / od 10:00–11:00 a 15:30–16:30 hodinMuzeum moderního umění Animační program z cyklu „Co umění umí“ bude prostorovou hádankou k výstavě Magdaleny Jetelové. Příběh místa, hmoty a času se stane inspirací k výtvarné hře pro všechny smysly. Vstup je zdarma a na každou akci je třeba si předem rezervovat místo! Informace a rezervace: Michaela Johnová Čapková, johncapkova@olmuart.cz, tel.: 585 514 174

Odkud kam?Animační program k výstavě Co je prostor? Kdo jsme my a kde je naše místo v něm? Může nás prostor proměnit? A můžeme my proměnit prostor? Můžeme si na něj posvítit? A můžeme dojít osvícení? Která cesta vede tam a která ven? A co je to město? Jak se v něm neztratit? Jak neztratit sám sebe a jak nepodat ruku zlu? To všechno jsou složité otázky, na které budou hledat odpověď studenti spolu s lektorem Davidem Hrbkem i prostřednictvím praktických úkolů a her v prostoru a s prostorem. Program je určený pro žáky II. stupně ZŠ a studenty středních škol. Informace a rezervace: David Hrbek, hrbek@olmuart.cz, tel.: 585 514 213

Komentované prohlídky

út / 11. června 2013 / Muzeum moderního uměníút / 24. září 2013 / Muzeum moderního uměnívýstavou provede kurátora výstavy Olga Staníková

Přednáška k výstavě

út / 1. října 2013 / 17 hodin Muzeum moderního umění / Besední sálArchitektura a veřejný prostordoc. PhDr. Petr Kratochvíl, CSc. M

AG

DA

LE

NA

JE

TE

LOVÁ

Pro

jekt

y z

let

1982

–201

3 / M

uze

um

um

ění O

lom

ou

cMAGDALENA JETELOVÁ(DES)ORIENTATION?Projekty z let 1982–2013

30. 5. – 27. 10. 2013 Muzeum umění OlomoucMuzeum moderního umění

výstava / exhibition

autorka výstavy Magdalena Jetelovákurátoři výstavy Michal Soukup, Olga Staníkováarchitektonické řešení Magdalena Jetelová, Marek Novák, Michal Soukuprealizace výstavy Jan Černý, Jan Hanák, Roman Holub, Lea Letzel, Richard Loskot, Matěj Neubert, Fabian Offert, René Rohan, Petr Sláma, Milan Tomeček, Kamil Zajíčekgrafické řešení Magdalena Jetelová, Beata Rakowská, Petr Šmalecfotografie archiv autorky, Lumír Čuříkinstalace Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Ondřej Žákpropagace Petr Bielesz

Přípravu výstavy dále podpořili Ministerstvo kultury České republiky, Magistrát města Olomouce, Olomoucký kraj, Ústav pro studium totalitních režimů, Vítkovice Power Engineering, dceřiná společnost Vítkovice a.s. a sdružení Dolní oblast Vítkovice

Výstava se koná pod záštitou místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR Karla Schwarzenberga

Underground City / sítotisk, smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013, majetek autorky

mediální partneři / media partners

partneři / partners

Arcidiecézní muzeum Olomouc | Václavské nám. 3, 771 11 Olomouc

Muzeum moderního umění | Denisova 47 | 771 11 Olomouc

Vstupné: Základní: 50,– Kč | Snížené: 25,– Kč Vstupenka platí pro Arcidiecézní muzeum i Muzeum moderního umění a je platná v den zakoupení | Otevírací doba: denně kromě pondělí | 10 –18 hodin

Arcidiecézní muzeum Kroměříž | Sněmovní nám 1 | 767 01 Kroměříž

Vstupné | Otevírací doba: Řídí se aktuálním ceníkem a návštěvním řádemArcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži | www.azz.cz

Informace: info@olmuart.cz | tel: 585 514 111 | www.olmuart.cz

Výstavní projekt představuje tvorbu Magdaleny Jetelové (*1946), významné české umělkyně, která patří ke světově uznávaným osobnostem současné vizuální scény. V podobě dřevených židlí, schodů a dalších objektů z konce 70. a první poloviny 80. let minulého století osobitým způsobem ironizovala život v ko-munistickém režimu. Účast na neoficiálnich aktivitách autorce prakticky znemožnila participaci na zahraničních výstavách a její další umělecká činnost, často na pomezí legality, se tak redukovala na okruh stejně zainteresovaných přátel. V letech 1983–84 realizovala v prostředí svého někdejšího pražského ateliéru akce se signálním kouřem, jimiž vizualizovala neustálé rozpínání „rudé“ konglomerace. Z období před autorčinou emi-grací také pochází její, dnes již legendární a stále nedokončený landartový projekt, ve kterém uplatnila myšlenku svébytného podzemního prostoru v intencích názvu Underground City. Po odchodu do emigrace v roce 1985 byl zničen i její ateliér. Ani v zahraničí autorka neslevila ze svého aktivního tvůrčího postoje. Již roku 1983 byla pozvána na New Art v Tate Gallery v Londýně jako jediná zástupkyně zemí východního bloku a postupně se stala součástí mezinárodní umělecké scény.

Svérázným vykročením mimo galerijní prostor ukázala novou podobu sochařství. Začala se zabývat vztahy mezi objektem a prostorem. Přítomnou podobu architektury dekonstruuje novou vizualitou, destabilizuje její tvář záměrným převracením nebo opakováním jednotlivých prvků a celkovým časovým posunem odkrývá vzdálené nebo vytěsněné souvislosti. Jako jedna z prvních umělkyň pocházejících z posttotalitních zemí začala pracovat s novými technologiemi, laserovým světlem, využívala kódovaného jazyka souřadnic GPS i současných robotických systémů. Ve stále se zdokonalující technice nových médií spatřuje možnost oživit komunikaci a zprostředkovat ne-obvyklé emocionální prožitky. Flexibilně reaguje na místo samé,

vytrhuje ho z všedního kontextu a pozměňuje jeho strukturu s cílem vnímat jiné mezivrstvy času a prostoru. Neopomíná ani sociální aspekty jako jsou lidská práva a životní prostředí.

V letech 1992 až 1995 uskutečnila monumentální projekt Domestikace pyramid v několika evropských kulturních institu-cích, jejichž výstavní prostory konfrontovala s přísnou geometrií egyptské architektury. Mezi další pozoruhodné instalace patří Translokace I a II v německém Hannoveru a Darmstadtu pracu-jící s dynamikou prostorového i časového posunu. Přímá reakce na místo samé stojí v centru jejích dalších časoprostorových realizací. Světelnými paprsky vytyčuje směry a zviditelňuje dě-lení či spojení (Islandský projekt, 1992, Atlantický val, 1994–95; Crossing King´s Cross, 1996). Půdu pro své komplexní tvůrčí počiny nachází na pomezí landartu, konceptu a akce.

Magdalena Jetelová působila v letech 1990 až 2004 na Státní umělecké akademii v Düsseldorfu, od roku 2004 do konce loňského roku byla profesorkou na Výtvarné akademii v Mnichově. Po roce 1989 působila jako konzultantka Václava Havla na Pražském hradě. Vystavovala v řadě světových pres-tižních muzeí (m.j. v Museu d�Art Contemporani de Barcelona, Tate Gallery of Art London, Museum of Modern Art New York, Chicago Art Center, Martin-Grophius-Bau Berlin, Zachęta Narodowa Galeria Sztuki Warszawa), účastnila se meziná-rodních přehlídek umění (Dokumenta 8 v Kasselu, Sydney Biennale, Gwangju Biennale v Jižní Koreji, 54. bienále v Benát-kách). U příležitosti udělení ceny Lovise Corintha vyšla v roce 2007 autorčina obsáhlá monografie. Její dílo je zastoupeno v předních světových sbírkách, například v pařížském Musée National d‘Art Moderne Centre G. Pompidou, Museum der Stadt Darmstadt, The Henry Moore Institute Leeds, Hirshhorn Museum and Sculpture Garden, Washington D.C., v Národní galerii v Praze atd.

Výstava (DES)ORIENTATION? Projekty z let 1982–2013 představuje autorčiny prostorové realizace pracující s dyna-mikou, světlem a vizualizací skrytých energií. Neopomíjí ani nejnovější práce s textem nebo kouřem odkazující k nedávné společné historii bývalých posttotalitních zemí. Ve světové pre-miéře prezentuje návrh podzemního zahradního centra, který autorka navrhla v opozici proti dominujícímu proudu unifiko-vané sídlištní zástavby Jižního Města. Unikátnost výstavního projektu potvrzuje fakt, že se jedná teprve o třetí samostatnou výstavu Magdaleny Jetelové v její původní vlasti, kterou vy-tvořila speciálně pro olomoucké muzeum. Kouřovou akcí při zahájení výstavy vyzývá k aktivní spolupráci další umělce ze střední a východní Evropy.

Doprovodný program

Animační program

Co umění umí / Neomezený prostorAnimační program pro nejmenší (2-6 roků)čt / 5. září 2013 / od 10:00–11:00 a 15:30–16:30 hodinMuzeum moderního umění Animační program z cyklu „Co umění umí“ bude prostorovou hádankou k výstavě Magdaleny Jetelové. Příběh místa, hmoty a času se stane inspirací k výtvarné hře pro všechny smysly. Vstup je zdarma a na každou akci je třeba si předem rezervovat místo! Informace a rezervace: Michaela Johnová Čapková, johncapkova@olmuart.cz, tel.: 585 514 174

Odkud kam?Animační program k výstavě Co je prostor? Kdo jsme my a kde je naše místo v něm? Může nás prostor proměnit? A můžeme my proměnit prostor? Můžeme si na něj posvítit? A můžeme dojít osvícení? Která cesta vede tam a která ven? A co je to město? Jak se v něm neztratit? Jak neztratit sám sebe a jak nepodat ruku zlu? To všechno jsou složité otázky, na které budou hledat odpověď studenti spolu s lektorem Davidem Hrbkem i prostřednictvím praktických úkolů a her v prostoru a s prostorem. Program je určený pro žáky II. stupně ZŠ a studenty středních škol. Informace a rezervace: David Hrbek, hrbek@olmuart.cz, tel.: 585 514 213

Komentované prohlídky

út / 11. června 2013 / Muzeum moderního uměníút / 24. září 2013 / Muzeum moderního uměnívýstavou provede kurátora výstavy Olga Staníková

Přednáška k výstavě

út / 1. října 2013 / 17 hodin Muzeum moderního umění / Besední sálArchitektura a veřejný prostordoc. PhDr. Petr Kratochvíl, CSc. M

AG

DA

LE

NA

JE

TE

LOVÁ

Pro

jekt

y z

let

1982

–201

3 / M

uze

um

um

ění O

lom

ou

cMAGDALENA JETELOVÁ(DES)ORIENTATION?Projekty z let 1982–2013

30. 5. – 27. 10. 2013 Muzeum umění OlomoucMuzeum moderního umění

výstava / exhibition

autorka výstavy Magdalena Jetelovákurátoři výstavy Michal Soukup, Olga Staníkováarchitektonické řešení Magdalena Jetelová, Marek Novák, Michal Soukuprealizace výstavy Jan Černý, Jan Hanák, Roman Holub, Lea Letzel, Richard Loskot, Matěj Neubert, Fabian Offert, René Rohan, Petr Sláma, Milan Tomeček, Kamil Zajíčekgrafické řešení Magdalena Jetelová, Beata Rakowská, Petr Šmalecfotografie archiv autorky, Lumír Čuříkinstalace Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Ondřej Žákpropagace Petr Bielesz

Přípravu výstavy dále podpořili Ministerstvo kultury České republiky, Magistrát města Olomouce, Olomoucký kraj, Ústav pro studium totalitních režimů, Vítkovice Power Engineering, dceřiná společnost Vítkovice a.s. a sdružení Dolní oblast Vítkovice

Výstava se koná pod záštitou místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR Karla Schwarzenberga

Underground City / sítotisk, smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013, majetek autorky

mediální partneři / media partners

partneři / partners

Arcidiecézní muzeum Olomouc | Václavské nám. 3, 771 11 Olomouc

Muzeum moderního umění | Denisova 47 | 771 11 Olomouc

Vstupné: Základní: 50,– Kč | Snížené: 25,– Kč Vstupenka platí pro Arcidiecézní muzeum i Muzeum moderního umění a je platná v den zakoupení | Otevírací doba: denně kromě pondělí | 10 –18 hodin

Arcidiecézní muzeum Kroměříž | Sněmovní nám 1 | 767 01 Kroměříž

Vstupné | Otevírací doba: Řídí se aktuálním ceníkem a návštěvním řádemArcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži | www.azz.cz

Informace: info@olmuart.cz | tel: 585 514 111 | www.olmuart.cz

Výstavní projekt představuje tvorbu Magdaleny Jetelové (*1946), významné české umělkyně, která patří ke světově uznávaným osobnostem současné vizuální scény. V podobě dřevených židlí, schodů a dalších objektů z konce 70. a první poloviny 80. let minulého století osobitým způsobem ironizovala život v ko-munistickém režimu. Účast na neoficiálnich aktivitách autorce prakticky znemožnila participaci na zahraničních výstavách a její další umělecká činnost, často na pomezí legality, se tak redukovala na okruh stejně zainteresovaných přátel. V letech 1983–84 realizovala v prostředí svého někdejšího pražského ateliéru akce se signálním kouřem, jimiž vizualizovala neustálé rozpínání „rudé“ konglomerace. Z období před autorčinou emi-grací také pochází její, dnes již legendární a stále nedokončený landartový projekt, ve kterém uplatnila myšlenku svébytného podzemního prostoru v intencích názvu Underground City. Po odchodu do emigrace v roce 1985 byl zničen i její ateliér. Ani v zahraničí autorka neslevila ze svého aktivního tvůrčího postoje. Již roku 1983 byla pozvána na New Art v Tate Gallery v Londýně jako jediná zástupkyně zemí východního bloku a postupně se stala součástí mezinárodní umělecké scény.

Svérázným vykročením mimo galerijní prostor ukázala novou podobu sochařství. Začala se zabývat vztahy mezi objektem a prostorem. Přítomnou podobu architektury dekonstruuje novou vizualitou, destabilizuje její tvář záměrným převracením nebo opakováním jednotlivých prvků a celkovým časovým posunem odkrývá vzdálené nebo vytěsněné souvislosti. Jako jedna z prvních umělkyň pocházejících z posttotalitních zemí začala pracovat s novými technologiemi, laserovým světlem, využívala kódovaného jazyka souřadnic GPS i současných robotických systémů. Ve stále se zdokonalující technice nových médií spatřuje možnost oživit komunikaci a zprostředkovat ne-obvyklé emocionální prožitky. Flexibilně reaguje na místo samé,

vytrhuje ho z všedního kontextu a pozměňuje jeho strukturu s cílem vnímat jiné mezivrstvy času a prostoru. Neopomíná ani sociální aspekty jako jsou lidská práva a životní prostředí.

V letech 1992 až 1995 uskutečnila monumentální projekt Domestikace pyramid v několika evropských kulturních institu-cích, jejichž výstavní prostory konfrontovala s přísnou geometrií egyptské architektury. Mezi další pozoruhodné instalace patří Translokace I a II v německém Hannoveru a Darmstadtu pracu-jící s dynamikou prostorového i časového posunu. Přímá reakce na místo samé stojí v centru jejích dalších časoprostorových realizací. Světelnými paprsky vytyčuje směry a zviditelňuje dě-lení či spojení (Islandský projekt, 1992, Atlantický val, 1994–95; Crossing King´s Cross, 1996). Půdu pro své komplexní tvůrčí počiny nachází na pomezí landartu, konceptu a akce.

Magdalena Jetelová působila v letech 1990 až 2004 na Státní umělecké akademii v Düsseldorfu, od roku 2004 do konce loňského roku byla profesorkou na Výtvarné akademii v Mnichově. Po roce 1989 působila jako konzultantka Václava Havla na Pražském hradě. Vystavovala v řadě světových pres-tižních muzeí (m.j. v Museu d�Art Contemporani de Barcelona, Tate Gallery of Art London, Museum of Modern Art New York, Chicago Art Center, Martin-Grophius-Bau Berlin, Zachęta Narodowa Galeria Sztuki Warszawa), účastnila se meziná-rodních přehlídek umění (Dokumenta 8 v Kasselu, Sydney Biennale, Gwangju Biennale v Jižní Koreji, 54. bienále v Benát-kách). U příležitosti udělení ceny Lovise Corintha vyšla v roce 2007 autorčina obsáhlá monografie. Její dílo je zastoupeno v předních světových sbírkách, například v pařížském Musée National d‘Art Moderne Centre G. Pompidou, Museum der Stadt Darmstadt, The Henry Moore Institute Leeds, Hirshhorn Museum and Sculpture Garden, Washington D.C., v Národní galerii v Praze atd.

Výstava (DES)ORIENTATION? Projekty z let 1982–2013 představuje autorčiny prostorové realizace pracující s dyna-mikou, světlem a vizualizací skrytých energií. Neopomíjí ani nejnovější práce s textem nebo kouřem odkazující k nedávné společné historii bývalých posttotalitních zemí. Ve světové pre-miéře prezentuje návrh podzemního zahradního centra, který autorka navrhla v opozici proti dominujícímu proudu unifiko-vané sídlištní zástavby Jižního Města. Unikátnost výstavního projektu potvrzuje fakt, že se jedná teprve o třetí samostatnou výstavu Magdaleny Jetelové v její původní vlasti, kterou vy-tvořila speciálně pro olomoucké muzeum. Kouřovou akcí při zahájení výstavy vyzývá k aktivní spolupráci další umělce ze střední a východní Evropy.

Doprovodný program

Animační program

Co umění umí / Neomezený prostorAnimační program pro nejmenší (2-6 roků)čt / 5. září 2013 / od 10:00–11:00 a 15:30–16:30 hodinMuzeum moderního umění Animační program z cyklu „Co umění umí“ bude prostorovou hádankou k výstavě Magdaleny Jetelové. Příběh místa, hmoty a času se stane inspirací k výtvarné hře pro všechny smysly. Vstup je zdarma a na každou akci je třeba si předem rezervovat místo! Informace a rezervace: Michaela Johnová Čapková, johncapkova@olmuart.cz, tel.: 585 514 174

Odkud kam?Animační program k výstavě Co je prostor? Kdo jsme my a kde je naše místo v něm? Může nás prostor proměnit? A můžeme my proměnit prostor? Můžeme si na něj posvítit? A můžeme dojít osvícení? Která cesta vede tam a která ven? A co je to město? Jak se v něm neztratit? Jak neztratit sám sebe a jak nepodat ruku zlu? To všechno jsou složité otázky, na které budou hledat odpověď studenti spolu s lektorem Davidem Hrbkem i prostřednictvím praktických úkolů a her v prostoru a s prostorem. Program je určený pro žáky II. stupně ZŠ a studenty středních škol. Informace a rezervace: David Hrbek, hrbek@olmuart.cz, tel.: 585 514 213

Komentované prohlídky

út / 11. června 2013 / Muzeum moderního uměníút / 24. září 2013 / Muzeum moderního uměnívýstavou provede kurátora výstavy Olga Staníková

Přednáška k výstavě

út / 1. října 2013 / 17 hodin Muzeum moderního umění / Besední sálArchitektura a veřejný prostordoc. PhDr. Petr Kratochvíl, CSc. M

AG

DA

LE

NA

JE

TE

LOVÁ

Pro

jekt

y z

let

1982

–201

3 / M

uze

um

um

ění O

lom

ou

cMAGDALENA JETELOVÁ(DES)ORIENTATION?Projekty z let 1982–2013

30. 5. – 27. 10. 2013 Muzeum umění OlomoucMuzeum moderního umění

výstava / exhibition

autorka výstavy Magdalena Jetelovákurátoři výstavy Michal Soukup, Olga Staníkováarchitektonické řešení Magdalena Jetelová, Marek Novák, Michal Soukuprealizace výstavy Jan Černý, Jan Hanák, Roman Holub, Lea Letzel, Richard Loskot, Matěj Neubert, Fabian Offert, René Rohan, Petr Sláma, Milan Tomeček, Kamil Zajíčekgrafické řešení Magdalena Jetelová, Beata Rakowská, Petr Šmalecfotografie archiv autorky, Lumír Čuříkinstalace Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Ondřej Žákpropagace Petr Bielesz

Přípravu výstavy dále podpořili Ministerstvo kultury České republiky, Magistrát města Olomouce, Olomoucký kraj, Ústav pro studium totalitních režimů, Vítkovice Power Engineering, dceřiná společnost Vítkovice a.s. a sdružení Dolní oblast Vítkovice

Výstava se koná pod záštitou místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR Karla Schwarzenberga

Underground City / sítotisk, smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013, majetek autorky

mediální partneři / media partners

partneři / partners

Arcidiecézní muzeum Olomouc | Václavské nám. 3, 771 11 Olomouc

Muzeum moderního umění | Denisova 47 | 771 11 Olomouc

Vstupné: Základní: 50,– Kč | Snížené: 25,– Kč Vstupenka platí pro Arcidiecézní muzeum i Muzeum moderního umění a je platná v den zakoupení | Otevírací doba: denně kromě pondělí | 10 –18 hodin

Arcidiecézní muzeum Kroměříž | Sněmovní nám 1 | 767 01 Kroměříž

Vstupné | Otevírací doba: Řídí se aktuálním ceníkem a návštěvním řádemArcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži | www.azz.cz

Informace: info@olmuart.cz | tel: 585 514 111 | www.olmuart.cz

Výstavní projekt představuje tvorbu Magdaleny Jetelové (*1946), významné české umělkyně, která patří ke světově uznávaným osobnostem současné vizuální scény. V podobě dřevených židlí, schodů a dalších objektů z konce 70. a první poloviny 80. let minulého století osobitým způsobem ironizovala život v ko-munistickém režimu. Účast na neoficiálnich aktivitách autorce prakticky znemožnila participaci na zahraničních výstavách a její další umělecká činnost, často na pomezí legality, se tak redukovala na okruh stejně zainteresovaných přátel. V letech 1983–84 realizovala v prostředí svého někdejšího pražského ateliéru akce se signálním kouřem, jimiž vizualizovala neustálé rozpínání „rudé“ konglomerace. Z období před autorčinou emi-grací také pochází její, dnes již legendární a stále nedokončený landartový projekt, ve kterém uplatnila myšlenku svébytného podzemního prostoru v intencích názvu Underground City. Po odchodu do emigrace v roce 1985 byl zničen i její ateliér. Ani v zahraničí autorka neslevila ze svého aktivního tvůrčího postoje. Již roku 1983 byla pozvána na New Art v Tate Gallery v Londýně jako jediná zástupkyně zemí východního bloku a postupně se stala součástí mezinárodní umělecké scény.

Svérázným vykročením mimo galerijní prostor ukázala novou podobu sochařství. Začala se zabývat vztahy mezi objektem a prostorem. Přítomnou podobu architektury dekonstruuje novou vizualitou, destabilizuje její tvář záměrným převracením nebo opakováním jednotlivých prvků a celkovým časovým posunem odkrývá vzdálené nebo vytěsněné souvislosti. Jako jedna z prvních umělkyň pocházejících z posttotalitních zemí začala pracovat s novými technologiemi, laserovým světlem, využívala kódovaného jazyka souřadnic GPS i současných robotických systémů. Ve stále se zdokonalující technice nových médií spatřuje možnost oživit komunikaci a zprostředkovat ne-obvyklé emocionální prožitky. Flexibilně reaguje na místo samé,

vytrhuje ho z všedního kontextu a pozměňuje jeho strukturu s cílem vnímat jiné mezivrstvy času a prostoru. Neopomíná ani sociální aspekty jako jsou lidská práva a životní prostředí.

V letech 1992 až 1995 uskutečnila monumentální projekt Domestikace pyramid v několika evropských kulturních institu-cích, jejichž výstavní prostory konfrontovala s přísnou geometrií egyptské architektury. Mezi další pozoruhodné instalace patří Translokace I a II v německém Hannoveru a Darmstadtu pracu-jící s dynamikou prostorového i časového posunu. Přímá reakce na místo samé stojí v centru jejích dalších časoprostorových realizací. Světelnými paprsky vytyčuje směry a zviditelňuje dě-lení či spojení (Islandský projekt, 1992, Atlantický val, 1994–95; Crossing King´s Cross, 1996). Půdu pro své komplexní tvůrčí počiny nachází na pomezí landartu, konceptu a akce.

Magdalena Jetelová působila v letech 1990 až 2004 na Státní umělecké akademii v Düsseldorfu, od roku 2004 do konce loňského roku byla profesorkou na Výtvarné akademii v Mnichově. Po roce 1989 působila jako konzultantka Václava Havla na Pražském hradě. Vystavovala v řadě světových pres-tižních muzeí (m.j. v Museu d�Art Contemporani de Barcelona, Tate Gallery of Art London, Museum of Modern Art New York, Chicago Art Center, Martin-Grophius-Bau Berlin, Zachęta Narodowa Galeria Sztuki Warszawa), účastnila se meziná-rodních přehlídek umění (Dokumenta 8 v Kasselu, Sydney Biennale, Gwangju Biennale v Jižní Koreji, 54. bienále v Benát-kách). U příležitosti udělení ceny Lovise Corintha vyšla v roce 2007 autorčina obsáhlá monografie. Její dílo je zastoupeno v předních světových sbírkách, například v pařížském Musée National d‘Art Moderne Centre G. Pompidou, Museum der Stadt Darmstadt, The Henry Moore Institute Leeds, Hirshhorn Museum and Sculpture Garden, Washington D.C., v Národní galerii v Praze atd.

Výstava (DES)ORIENTATION? Projekty z let 1982–2013 představuje autorčiny prostorové realizace pracující s dyna-mikou, světlem a vizualizací skrytých energií. Neopomíjí ani nejnovější práce s textem nebo kouřem odkazující k nedávné společné historii bývalých posttotalitních zemí. Ve světové pre-miéře prezentuje návrh podzemního zahradního centra, který autorka navrhla v opozici proti dominujícímu proudu unifiko-vané sídlištní zástavby Jižního Města. Unikátnost výstavního projektu potvrzuje fakt, že se jedná teprve o třetí samostatnou výstavu Magdaleny Jetelové v její původní vlasti, kterou vy-tvořila speciálně pro olomoucké muzeum. Kouřovou akcí při zahájení výstavy vyzývá k aktivní spolupráci další umělce ze střední a východní Evropy.

Doprovodný program

Animační program

Co umění umí / Neomezený prostorAnimační program pro nejmenší (2-6 roků)čt / 5. září 2013 / od 10:00–11:00 a 15:30–16:30 hodinMuzeum moderního umění Animační program z cyklu „Co umění umí“ bude prostorovou hádankou k výstavě Magdaleny Jetelové. Příběh místa, hmoty a času se stane inspirací k výtvarné hře pro všechny smysly. Vstup je zdarma a na každou akci je třeba si předem rezervovat místo! Informace a rezervace: Michaela Johnová Čapková, johncapkova@olmuart.cz, tel.: 585 514 174

Odkud kam?Animační program k výstavě Co je prostor? Kdo jsme my a kde je naše místo v něm? Může nás prostor proměnit? A můžeme my proměnit prostor? Můžeme si na něj posvítit? A můžeme dojít osvícení? Která cesta vede tam a která ven? A co je to město? Jak se v něm neztratit? Jak neztratit sám sebe a jak nepodat ruku zlu? To všechno jsou složité otázky, na které budou hledat odpověď studenti spolu s lektorem Davidem Hrbkem i prostřednictvím praktických úkolů a her v prostoru a s prostorem. Program je určený pro žáky II. stupně ZŠ a studenty středních škol. Informace a rezervace: David Hrbek, hrbek@olmuart.cz, tel.: 585 514 213

Komentované prohlídky

út / 11. června 2013 / Muzeum moderního uměníút / 24. září 2013 / Muzeum moderního uměnívýstavou provede kurátora výstavy Olga Staníková

Přednáška k výstavě

út / 1. října 2013 / 17 hodin Muzeum moderního umění / Besední sálArchitektura a veřejný prostordoc. PhDr. Petr Kratochvíl, CSc. M

AG

DA

LE

NA

JE

TE

LOVÁ

Pro

jekt

y z

let

1982

–201

3 / M

uze

um

um

ění O

lom

ou

cMAGDALENA JETELOVÁ(DES)ORIENTATION?Projekty z let 1982–2013

30. 5. – 27. 10. 2013 Muzeum umění OlomoucMuzeum moderního umění

výstava / exhibition

autorka výstavy Magdalena Jetelovákurátoři výstavy Michal Soukup, Olga Staníkováarchitektonické řešení Magdalena Jetelová, Marek Novák, Michal Soukuprealizace výstavy Jan Černý, Jan Hanák, Roman Holub, Lea Letzel, Richard Loskot, Matěj Neubert, Fabian Offert, René Rohan, Petr Sláma, Milan Tomeček, Kamil Zajíčekgrafické řešení Magdalena Jetelová, Beata Rakowská, Petr Šmalecfotografie archiv autorky, Lumír Čuříkinstalace Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Ondřej Žákpropagace Petr Bielesz

Přípravu výstavy dále podpořili Ministerstvo kultury České republiky, Magistrát města Olomouce, Olomoucký kraj, Ústav pro studium totalitních režimů, Vítkovice Power Engineering, dceřiná společnost Vítkovice a.s. a sdružení Dolní oblast Vítkovice

Výstava se koná pod záštitou místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR Karla Schwarzenberga

Underground City / sítotisk, smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013, majetek autorky

mediální partneři / media partners

partneři / partners

Arcidiecézní muzeum Olomouc | Václavské nám. 3, 771 11 Olomouc

Muzeum moderního umění | Denisova 47 | 771 11 Olomouc

Vstupné: Základní: 50,– Kč | Snížené: 25,– Kč Vstupenka platí pro Arcidiecézní muzeum i Muzeum moderního umění a je platná v den zakoupení | Otevírací doba: denně kromě pondělí | 10 –18 hodin

Arcidiecézní muzeum Kroměříž | Sněmovní nám 1 | 767 01 Kroměříž

Vstupné | Otevírací doba: Řídí se aktuálním ceníkem a návštěvním řádemArcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži | www.azz.cz

Informace: info@olmuart.cz | tel: 585 514 111 | www.olmuart.cz

Výstavní projekt představuje tvorbu Magdaleny Jetelové (*1946), významné české umělkyně, která patří ke světově uznávaným osobnostem současné vizuální scény. V podobě dřevených židlí, schodů a dalších objektů z konce 70. a první poloviny 80. let minulého století osobitým způsobem ironizovala život v ko-munistickém režimu. Účast na neoficiálnich aktivitách autorce prakticky znemožnila participaci na zahraničních výstavách a její další umělecká činnost, často na pomezí legality, se tak redukovala na okruh stejně zainteresovaných přátel. V letech 1983–84 realizovala v prostředí svého někdejšího pražského ateliéru akce se signálním kouřem, jimiž vizualizovala neustálé rozpínání „rudé“ konglomerace. Z období před autorčinou emi-grací také pochází její, dnes již legendární a stále nedokončený landartový projekt, ve kterém uplatnila myšlenku svébytného podzemního prostoru v intencích názvu Underground City. Po odchodu do emigrace v roce 1985 byl zničen i její ateliér. Ani v zahraničí autorka neslevila ze svého aktivního tvůrčího postoje. Již roku 1983 byla pozvána na New Art v Tate Gallery v Londýně jako jediná zástupkyně zemí východního bloku a postupně se stala součástí mezinárodní umělecké scény.

Svérázným vykročením mimo galerijní prostor ukázala novou podobu sochařství. Začala se zabývat vztahy mezi objektem a prostorem. Přítomnou podobu architektury dekonstruuje novou vizualitou, destabilizuje její tvář záměrným převracením nebo opakováním jednotlivých prvků a celkovým časovým posunem odkrývá vzdálené nebo vytěsněné souvislosti. Jako jedna z prvních umělkyň pocházejících z posttotalitních zemí začala pracovat s novými technologiemi, laserovým světlem, využívala kódovaného jazyka souřadnic GPS i současných robotických systémů. Ve stále se zdokonalující technice nových médií spatřuje možnost oživit komunikaci a zprostředkovat ne-obvyklé emocionální prožitky. Flexibilně reaguje na místo samé,

vytrhuje ho z všedního kontextu a pozměňuje jeho strukturu s cílem vnímat jiné mezivrstvy času a prostoru. Neopomíná ani sociální aspekty jako jsou lidská práva a životní prostředí.

V letech 1992 až 1995 uskutečnila monumentální projekt Domestikace pyramid v několika evropských kulturních institu-cích, jejichž výstavní prostory konfrontovala s přísnou geometrií egyptské architektury. Mezi další pozoruhodné instalace patří Translokace I a II v německém Hannoveru a Darmstadtu pracu-jící s dynamikou prostorového i časového posunu. Přímá reakce na místo samé stojí v centru jejích dalších časoprostorových realizací. Světelnými paprsky vytyčuje směry a zviditelňuje dě-lení či spojení (Islandský projekt, 1992, Atlantický val, 1994–95; Crossing King´s Cross, 1996). Půdu pro své komplexní tvůrčí počiny nachází na pomezí landartu, konceptu a akce.

Magdalena Jetelová působila v letech 1990 až 2004 na Státní umělecké akademii v Düsseldorfu, od roku 2004 do konce loňského roku byla profesorkou na Výtvarné akademii v Mnichově. Po roce 1989 působila jako konzultantka Václava Havla na Pražském hradě. Vystavovala v řadě světových pres-tižních muzeí (m.j. v Museu d�Art Contemporani de Barcelona, Tate Gallery of Art London, Museum of Modern Art New York, Chicago Art Center, Martin-Grophius-Bau Berlin, Zachęta Narodowa Galeria Sztuki Warszawa), účastnila se meziná-rodních přehlídek umění (Dokumenta 8 v Kasselu, Sydney Biennale, Gwangju Biennale v Jižní Koreji, 54. bienále v Benát-kách). U příležitosti udělení ceny Lovise Corintha vyšla v roce 2007 autorčina obsáhlá monografie. Její dílo je zastoupeno v předních světových sbírkách, například v pařížském Musée National d‘Art Moderne Centre G. Pompidou, Museum der Stadt Darmstadt, The Henry Moore Institute Leeds, Hirshhorn Museum and Sculpture Garden, Washington D.C., v Národní galerii v Praze atd.

Výstava (DES)ORIENTATION? Projekty z let 1982–2013 představuje autorčiny prostorové realizace pracující s dyna-mikou, světlem a vizualizací skrytých energií. Neopomíjí ani nejnovější práce s textem nebo kouřem odkazující k nedávné společné historii bývalých posttotalitních zemí. Ve světové pre-miéře prezentuje návrh podzemního zahradního centra, který autorka navrhla v opozici proti dominujícímu proudu unifiko-vané sídlištní zástavby Jižního Města. Unikátnost výstavního projektu potvrzuje fakt, že se jedná teprve o třetí samostatnou výstavu Magdaleny Jetelové v její původní vlasti, kterou vy-tvořila speciálně pro olomoucké muzeum. Kouřovou akcí při zahájení výstavy vyzývá k aktivní spolupráci další umělce ze střední a východní Evropy.

Doprovodný program

Animační program

Co umění umí / Neomezený prostorAnimační program pro nejmenší (2-6 roků)čt / 5. září 2013 / od 10:00–11:00 a 15:30–16:30 hodinMuzeum moderního umění Animační program z cyklu „Co umění umí“ bude prostorovou hádankou k výstavě Magdaleny Jetelové. Příběh místa, hmoty a času se stane inspirací k výtvarné hře pro všechny smysly. Vstup je zdarma a na každou akci je třeba si předem rezervovat místo! Informace a rezervace: Michaela Johnová Čapková, johncapkova@olmuart.cz, tel.: 585 514 174

Odkud kam?Animační program k výstavě Co je prostor? Kdo jsme my a kde je naše místo v něm? Může nás prostor proměnit? A můžeme my proměnit prostor? Můžeme si na něj posvítit? A můžeme dojít osvícení? Která cesta vede tam a která ven? A co je to město? Jak se v něm neztratit? Jak neztratit sám sebe a jak nepodat ruku zlu? To všechno jsou složité otázky, na které budou hledat odpověď studenti spolu s lektorem Davidem Hrbkem i prostřednictvím praktických úkolů a her v prostoru a s prostorem. Program je určený pro žáky II. stupně ZŠ a studenty středních škol. Informace a rezervace: David Hrbek, hrbek@olmuart.cz, tel.: 585 514 213

Komentované prohlídky

út / 11. června 2013 / Muzeum moderního uměníút / 24. září 2013 / Muzeum moderního uměnívýstavou provede kurátora výstavy Olga Staníková

Přednáška k výstavě

út / 1. října 2013 / 17 hodin Muzeum moderního umění / Besední sálArchitektura a veřejný prostordoc. PhDr. Petr Kratochvíl, CSc. M

AG

DA

LE

NA

JE

TE

LOVÁ

Pro

jekt

y z

let

1982

–201

3 / M

uze

um

um

ění O

lom

ou

cMAGDALENA JETELOVÁ(DES)ORIENTATION?Projekty z let 1982–2013

30. 5. – 27. 10. 2013 Muzeum umění OlomoucMuzeum moderního umění

výstava / exhibition

autorka výstavy Magdalena Jetelovákurátoři výstavy Michal Soukup, Olga Staníkováarchitektonické řešení Magdalena Jetelová, Marek Novák, Michal Soukuprealizace výstavy Jan Černý, Jan Hanák, Roman Holub, Lea Letzel, Richard Loskot, Matěj Neubert, Fabian Offert, René Rohan, Petr Sláma, Milan Tomeček, Kamil Zajíčekgrafické řešení Magdalena Jetelová, Beata Rakowská, Petr Šmalecfotografie archiv autorky, Lumír Čuříkinstalace Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Ondřej Žákpropagace Petr Bielesz

Přípravu výstavy dále podpořili Ministerstvo kultury České republiky, Magistrát města Olomouce, Olomoucký kraj, Ústav pro studium totalitních režimů, Vítkovice Power Engineering, dceřiná společnost Vítkovice a.s. a sdružení Dolní oblast Vítkovice

Výstava se koná pod záštitou místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR Karla Schwarzenberga

Underground City / sítotisk, smalt, Ostrava-Vítkovice, 2013, majetek autorky

mediální partneři / media partners

partneři / partners