NEJENTEORETICKÁ PRŮPRAVA

V PRAKTICKÝCH PRÁVNÍCH DOVEDNOSTECH

Manuál

Profesní etikaMoot court

Právní psaní

Karolina Žákovská (ed.)

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZEPRÁVNICKÁ FAKULTA

Praha

Autoři:Jitka HANKO Argumentační schopnosti – moot court (spoluautor)Věra HONUSKOVÁ Argumentační schopnosti – moot court (spoluautor)Marta CHROMÁ Praktické právní psaní (spoluautor)Michal URBAN Etika v právní teorii a praxiKarolina ŽÁKOVSKÁ Praktické právní psaní (spoluautor), předmluva, úvod

Editor:Karolina ŽÁKOVSKÁ

Kresba na obálce: Miroslav Kemel

© Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2013Vydala Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta v nakladatelství Eva Rozkotová, Beroun

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FONDPRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

3

OBSAH

PŘEDMLUVA 5ÚVOD 7I. ETIKA V PRÁVNÍ TEORII A PRAXI 15

Proč učit profesní etiku? 15Cílová skupina 15Způsob výuky 16Hodnocení předmětu 18Profesní etika z hlediska pedagoga 19Profesní etika z hlediska studenta 21Sylabus předmětu Profesní etika v právní teorii a praxi (ZS 2011/2012) 22Příklad pro zadání skupinové práce 23Tipy pro organizaci kurzu profesní etiky 26Vybrané zdroje 29

II. ARGUMENTAČNÍ SCHOPNOSTI (Moot Court) 30Proč používat moot court ve výuce? 30Cílová skupina 32Způsob výuky 33Hodnocení předmětu 36Moot court z hlediska pedagoga 36Moot court z hlediska studenta 37Příklad pravidel pro Moot Court z azylového práva 39Tipy pro přípravu simulovaného soudního jednání (moot cout) 44Vybrané zdroje 47

III. PRAKTICKÉ PRÁVNÍ PSANÍ 48

III.1 Společné charakteristiky 48Proč učit praktické právní psaní? 48Cílová skupina 50

4

Způsob výuky 51Hodnocení předmětů zaměřených na právní psaní 51Předměty zaměřené na právní psaní z hlediska pedagoga 52Předměty zaměřené na právní psaní z hlediska studenta 54

III.2 Právní psaní v češtině 56Způsob výuky předmětu Právní psaní 56Hodnocení předmětu Právní psaní 56Sylabus předmětu Právní psaní (LS 2011/2012) 58Příklady studijních opor pro předmět Právní psaní 60Příklady zadání modelových případů pro závěrečné hodnocení předmětu Právní psaní 65Tipy pro organizaci kurzu Právní psaní 72

III.3 Právní psaní v angličtině 75Způsob výuky předmětu Essentials of Legal Writing 75Příklad studijních opor pro předmět Essentials of Legal Writing 77Příklady zadání úkolů pro předmět Essentials of Legal Writing 78Způsob výuky předmětu Legal Writing 82Způsob hodnocení předmětů Essentials of Legal Writing a Legal Writing 83Příklad studijních opor pro předmět Legal Writing 84Tipy pro organizaci kurzů Essentials of Legal Writing (ELW) a Legal Writing (LW) 88

Vybrané zdroje 90

5

PŘEDMLUVAManuál, který držíte v ruce, je jedním z výukových materiálů vytvoře-ných v rámci projektu Právo pro praxi – rozvoj a inovace magisterského studijního programu Právo a právní věda na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, který na PF UK probíhal v letech 2010 – 2013. Předměty, kte-rým se věnuje, jsou zaměřené na průpravu v praktických právních do-vednostech, jako jsou řešení etických dilemat, argumentační dovednosti a bezchybný písemný projev. Manuál vychází z projektové publikace Me-todologie praktických forem právního vzdělávání1, je však orientován více prakticky s cílem předměty nejen představit, ale zejména poskytnout je-jich stávajícím i budoucím vyučujícím či zájemcům o zavedení obdob-ných předmětů v rámci jiných vzdělávacích institucí2 příklady dobré praxe a základní rady organizačně-technického i pedagogického charakteru. Na zpracování manuálu se podíleli JUDr. Mgr. Michal Urban, Ph.D. (Etika v právní teorii a praxi), JUDr. Jitka Hanko, LL.M., M.E.S. a JUDr. Věra Honusková, Ph.D. (Argumentační schopnosti – moot court), PhDr. Mar-ta Chromá, Ph.D. (Praktické právní psaní) a JUDr. Karolina Žákovská, Ph.D. (Praktické právní psaní a celková redakce). Děkujeme Janu Potuckému za jeho pomoc nejen při zpracování toho-to manuálu, ale v průběhu celého projektu Právo pro praxi, stejně jako všem svým studentům, bez jejichž aktivní účasti by naše snaha o „tak trochu jinou výuku“ byla úplně zbytečná.

1 HONUSKOVÁ Věra, Jan KUKLÍK a Michal URBAN (eds.). Metodologie prak-tických forem právního vzdělávaní. Praha: Právnická fakulta UK, 2013. ISBN 978-80-87146-74-3.

2 Dovednosti, kterým se manuál věnuje, nejsou dovednostmi výlučně právními (byť v právním kontextu mají zvláštní význam); manuál proto může být inspirací i pro vyučující jiných vzdělávacích institucí než právnických fakult.

7

ÚVOD

Jedním z cílů projektu Právo pro praxi bylo rozvinout žádoucí kompe-tence studentů Právnické fakulty UK prostřednictvím prakticky a inter-aktivně zaměřené výuky. Kromě kompetencí obecné povahy, jako jsou samostatnost, kreativita a  schopnost týmové práce, samozřejmě tyto kompetence zahrnují také (a především) praktické právní dovednosti, jako jsou práce s právními informacemi, právní analýza a argumentace, formálně a obsahově kvalitní písemný projev či řešení etických otázek. Na používání praktických právních dovedností jsou ve  větší či menší míře založeny všechny předměty zastřešené projektem Právo pro pra-xi, resp. Centrem praktických právních dovedností, které v jeho rámci na Právnické fakultě UK vzniklo. Předměty, kterým je věnován tento manuál, mají však pro průpravu v těchto dovednostech zvláštní význam, zaměřují se totiž na jejich teoretická východiska a umožňují studentům osvojit si je od základů. Výuka se zároveň neomezuje pouze na teorii; studenti si nabyté právní dovednosti procvičují na kvazireálných přípa-dech a zdokonalují se v nich v „chráněném“ prostředí akademické půdy, bez obav z negativních důsledků případných pochybení. Tato (nejen) teoretická průprava v praktických právních dovednostech je tak základ-ním kamenem pro jejich následné uplatňování v praxi. Na Právnické fakultě UK bylo v rámci projektu Právo pro praxi vytvoře-no, resp. inovováno, pět předmětů zaměřených na teoretickou průpravu v praktických právních dovednostech:

1. Etika v právní teorii a praxi (dále též jen „Profesní etika“),2. Argumentační schopnosti – moot court,3. Právní psaní,4. Essentials of Legal Writing a Legal Writing (právní psaní v ang-

ličtině). Právní psaní je v manuálu zpracováno v jedné kapitole, neboť výuka této dovednosti v češtině a v angličtině vykazuje řadu společných cha-rakteristik. V úvodu budou představeny obecné charakteristiky teoretické průpra-vy v praktických právních dovednostech jako metody výuky, následně

8

bude věnována samostatná pozornost jednotlivým předmětům. Na zá-věr každé dílčí kapitoly je uveden bodový seznam praktických tipů pro organizaci daného kurzu.

Popis metodyCílem předmětů popsaných v  tomto manuálu je seznámit studenty s  teoretickými východisky praktických právních dovedností a při-spět k tomu, aby si tyto dovednosti, resp. jejich základy, osvojili. Po-užité metody jsou založené na prolínání a vzájemném doplňování teorie s praxí a kombinují předávání znalostí pedagogy a odborníky z praxe s aktivním zapojením studentů formou jejich samostatného ústního či písemného projevu. Tento projev přitom může být velmi krátký (pří-spěvek v debatě s odborníkem z praxe, písemná plná moc) či naopak relativně dlouhý (písemné podání v ústním kole moot court, žaloba), vždy je však výsledkem duševní činnosti, která zahrnuje shromáždění více či méně rozsáhlých informací a jejich zpracování. Studenti se tak učí pracovat s informacemi, činit z nich relevantní závěry a tyto závěry sro-zumitelnou a přesvědčivou formou prezentovat. Velmi často je zároveň využívána práce ve skupinách, které společně zpracovávají jedno zadání.Každý z předmětů, které jsou v manuálu zahrnuty, se zaměřuje na jinou právní dovednost a tomu odpovídají konkrétní použité metody. Cílem profesní etiky je představit stěžejní etické otázky a dilemata, na která narážejí právníci v praxi, a přimět studenty, aby se nad nimi zamysleli, navrhli řešení a posoudili jeho dopady. Předmět má nemalý fi lozofi cký přesah a klade důraz na uvědomění si širších souvislostí výkonu práv-nických profesí a  jeho možných dopadů nejen na aktéry konkrétních případů, ale i  na  celou společnost. Této povaze předmětu odpovídají i použité metody, v nichž přední místo zaujímají besedy s odborníky z praxe a řízené diskuze věnované etickým otázkám. I ve výuce prostřed-nictvím simulovaného soudního jednání (moot court) hraje diskuze zásadní roli, tento předmět se však zaměřuje na zdokonalení argumen-tačních schopností studentů a přesvědčivost jejich – především ústní-ho – projevu. Použitá metoda je proto založena na procvičování těchto dovedností formou „hry na  soud“: studenti v  simulovaném soudním jednání zastávají pozice žalující či žalované strany a snaží se přesvědčit

9

„soudce“, kterým může být pedagog či jiní studenti, aby „rozhodl“ v je-jich prospěch. Učí se nejen prezentovat své argumenty, ale také reagovat na argumenty protistrany. Cílem předmětů zaměřených na právní psaní (na Právnické fakultě UK jsou v  současné době vyučovány tři takové předměty, jeden v češtině a dva v angličtině) je naproti tomu zdokona-lení písemného projevu studentů, a to jak po jeho stránce formální, tak obsahové (je třeba zdůraznit, že u předmětů tohoto typu nejde primárně o právní bezchybnost textu, ale o  jeho strukturu a  logickou prováza-nost). Použité metody kombinují výklad odborníků z praxe, kteří často lépe než akademičtí pracovníci dokáží studentům zprostředkovat speci-fi ka jednotlivých typů právních dokumentů, se samostatnou, zpravidla domácí prací studentů. Výuka postupuje od jednodušších typů právních dokumentů ke složitějším, což umožňuje nabyté dovednosti upevňovat a prohlubovat.Společnou (a velmi vhodnou) metodou využitelnou ve všech výše uve-dených předmětech je řešení jednoduchých nebo složitějších mode-lových případů. Uplatní se jak u moot court, tak profesní etiky a práv-ního psaní. Svým charakterem umožňují modelové případy procvičení a prohloubení získaných dovedností a výuku přibližují praxi. Lze si do-konce představit propojení všech tří předmětů, resp. dovedností, na něž se zaměřují, v  jednom modelovém případu, ve  kterém bude úkolem studentů eticky zdůvodnit zvolenou argumentaci, zpracovat ji ve formě formálně a obsahově kvalitního písemného podání a následně svoji po-zici přesvědčivě ústně obhájit v rámci simulovaného soudního jednání.

Přínosy metodyPřínos předmětů zaměřených na  teoretickou průpravu v  praktických právních dovednostech je poměrně zřejmý, neboť zvládnutí těchto dovedností má pro výkon právnických povolání zásadní význam. Právník, který se nedokáže přesvědčivě a  srozumitelně vyjádřit, ať už písemně, či ústně, nemůže být dobrým právníkem, stejně jako ten, který si není vědom etických souvislostí výkonu svého povolání. Podstatou použitých metod přitom není jen teoretické sdělení toho, jak přísluš-nou dovednost uplatňovat, ale především vedení studentů k tomu, aby dané dovednosti sami aktivně procvičovali a  zdokonalovali se v nich.

10

Zapojení odborníků z  praxe navíc činí výuku „reálnější“ a  umožňuje zprostředkovat studentům poznatky, které v učebnicích nenajdou. Ře-šení modelových případů – ideálně zakončených simulovaným soudním jednáním – pak s sebou nese výhodu procvičení praktických právních dovedností kvazireálným způsobem, avšak bez možných negativních důsledků v případě neúspěchu. Studenti se tak formou hry připravují na výkon svého budoucího povolání. Práce ve skupinách, kterou použité metody často vyžadují, navíc u studentů prohlubuje schopnost spolu-práce a umožňuje jim rozpoznat své silné a slabé stránky a podle toho určit, pro jakou roli v týmu mají větší potenciál (např. někteří studen-ti jsou vynikajícími řečníky, jiní se lépe vyjadřují písemnou formou). Samo absolvování předmětů zaměřených na  teoretickou průpravu v praktických právních dovednostech jistě neučiní ze studentů vyni-kající právníky, vede však k osvojení základů dovedností, bez nichž se jimi nemohou stát.

Limity metodyStejně jako většina jiných metod, i  metody zaměřené na  teoretickou průpravu v praktických právních dovednostech mají své limity. V prv-ní řadě se jedná o metody, které může být poměrně obtížné zapojit hned na začátku studia, kdy studenti disponují zatím pouze minimál-ními znalostmi z oblasti platného práva. Přestože dovednosti, na které předměty popsané v této kapitole cílí, je samozřejmě možné procvičovat i bez souvislosti s právem (řešení obecných etických otázek, přesvědčivá argumentace či srozumitelný písemný projev), jejich uplatnění při řeše-ní úkolů právního charakteru má svá specifi ka. Studenti by proto měli znát základní právní instituty a pravidla a orientovat se v právním řádu. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že detailní znalost platného práva není pro výuku potřebná a případné pochybení studentů v tomto směru by nemělo být nijak zdůrazňováno, aby u  studentů nedošlo ke  ztrátě motivace a obavě se vyjádřit. Limitem použitých metod může být v některých případech i jejich ča-sová náročnost, a to jak pro učitele, tak pro studenta. Zatímco příprava besedy s  odborníkem z  praxe je relativně časově nenáročná, příprava zadání pro samostatnou práci studentů a následné hodnocení této práce

11

zaberou učiteli mnoho hodin, přičemž snížení této zátěže po prvním roce výuky je jen částečné. Obdobně na  straně studenta je nezbytná ochota věnovat zpracování zadaných úkolů odpovídající čas, a  to tím spíše, pokud je součástí skupiny, kde kvalita výstupu záleží na kvalit-ní práci všech zúčastněných. Na obou stranách – učitele i  studentů – je proto nezbytný entuziasmus a  skutečný zájem o výuku. „Černí pa-sažéři“, tedy studenti, kteří se během výuky nijak aktivně nezapojují a skupinovou práci za sebe nechávají dělat jiné, sice mohou v určitých případech předmět úspěšně absolvovat, jeho přínos pro ně však bude minimální. Úkolem učitele je pokud možno takové studenty odhalit dopředu a  do  předmětu vůbec nevpustit (např. vybírat do  předmětu formou motivačních dopisů či pohovorů) nebo je v průběhu předmětu motivovat k aktivnímu zapojení.Vzhledem k  potřebě zapojení odborníků z  praxe mohou být metody použité v předmětech zaměřených na  teoretickou průpravu v praktic-kých právních dovednostech také poměrně fi nančně náročné (nutnost platit odměny externím vyučujícím z prostředků vzdělávací instituce). Na druhou stranu, předměty tohoto typu jsou zpravidla předměty ne-povinnými, tudíž poskytované odměny nebudou pravděpodobně nijak závratně vysoké. Řada odborníků se také může do výuky ráda zapojit i bez nároku na honorář.Se zapojením odborníků z praxe souvisí i další z možných limitů, totiž nutnost tyto odborníky pro výuku získat. Je přitom třeba mít na pa-měti, že ne každý odborník z praxe, jakkoli vynikající, je zároveň i dob-rým pedagogem. Pro překonání tohoto limitu je zásadní osoba organi-zátora výuky, který musí být schopen nalézt odborníky z praxe, kteří v sobě spojují dovednosti odborné i pedagogické, a přesvědčit je, aby se výuky – byť za malou odměnu – zúčastnili.

Zpětná vazba a evaluace předmětůVzhledem k tomu, že se předměty popsané v tomto manuálu zaměřují na teoretickou průpravu v praktických právních dovednostech, má pro jejich evaluaci a zpětnou vazbu zásadní význam zjištění, zda si studenti, kteří předmět absolvovali, danou dovednost alespoň v základech osvo-jili, resp. se v ní zdokonalili. Tuto skutečnost je možné ověřit dvěma

12

základními způsoby. Na  prvním místě je to subjektivní hodnocení samotnými studenty, kteří můžou být na závěr výuky požádáni, aby zhodnotili, v  jakém směru pro ně byly použité metody přínosné, pří-padně v  čem naopak spatřují jejich limity. Jako ideální se jeví forma anonymního dotazníku, v němž se studenti nebojí vyjádřit své názory a který může být velmi užitečný pro další zkvalitňování výuky (možné je i anonymní hodnocení pozvaných odborníků z praxe). Skutečnost, že si studenti danou právní dovednost osvojili, by samo-zřejmě měla být hodnocena nejen samotnými studenty, ale i učitelem, případně odborníky z praxe, kteří se výuky účastnili (hodnocení je navíc třeba provést za účelem osvědčení úspěšného absolvování před-mětu). Toto hodnocení může mít různou formu, studenti mohou být například požádání o vypracování seminární práce na jedno ze zadaných témat (forma vhodná zejména pro výuku zaměřenou na právní etiku) či o sepsání určitého typu právního dokumentu (forma vhodná zejména pro výuku právního psaní). Zvláštní případ v této souvislosti předsta-vuje metoda moot court, kterou lze s nadsázkou označit za „divadelní hru“, v níž jsou studenti hodnoceni podle způsobu, kterým se zhosti-li své „role“, tedy podle přesvědčivosti své argumentace. Pro závěrečné hodnocení je též možné využít již výše zmíněnou metodu modelového případu, v němž budou mít studenti za úkol eticky zdůvodnit zvolenou argumentaci, zpracovat ji ve formě formálně a obsahově kvalitního pí-semného podání a následně přesvědčivě ústně obhájit v rámci krátkého simulovaného soudního jednání.

Shromáždění příkladů dobré praxeV předmětech zaměřených na teoretickou průpravu v praktických práv-ních dovednostech je možné využívat řadu interaktivních postupů a vý-ukových metod. Jako obzvlášť vhodné se na základě zkušeností učitelů Právnické fakulty UK jeví spolupráce s odborníky z praxe, učitelem mo-derovaná diskuze, samostatná domácí práce studentů a řešení modelo-vých případů. Předměty, kterým je věnována tato kapitola, se zaměřují na praktické právní dovednosti, spolupráce s odborníky z praxe se proto přímo na-bízí. Odborník z praxe dokáže studentům velmi dobře vysvětlit podstatu

13

dovednosti, které je věnována pozornost, a upozornit na úskalí jejího používání v praxi. Účast odborníka navíc činí výuku pro studenty atrak-tivnější, zejména pokud se jedná o veřejně známou osobu, což pozitivně ovlivňuje jejich motivaci a ochotu se do výuky aktivně zapojit. Osvěd-čilo se využití odborníků jak v roli přednášejících na určité dílčí téma (např. ústavní stížnost), tak v roli hostů pedagogem moderované diskuze k určitému dílčímu aspektu probírané materie (např. otázka nezávislosti soudce). Diskuze jako metoda výuky podporuje zdokonalení vyjadřovacích schopností studentů a zvládání stresu z vystoupení před větším množ-stvím osob. Velmi vhodná je pro výuku profesní etiky, v jejímž rámci se studenti učí formulovat a obhájit svůj názor na často eticky nejedno-značné otázky. Diskuze může probíhat buď pouze mezi studenty, nebo k  ní může být přizván odborník z  praxe. Role učitele spočívá přede-vším (v případě diskuze s  odborníky výlučně) v moderování diskuze, tj. v udělování slova a usměrňování příliš aktivních studentů, případně může působit jako „ďáblův advokát“, tedy obhajovat názory, které jsou eticky sporné či právně chybné, aby studenty přiměl ke zdokonalení je-jich argumentace. Zadávání domácích úkolů se osvědčilo především ve výuce právního psaní, jehož cílem je zdokonalení písemného projevu studentů. Vypra-cování složitějších právních dokumentů, ať už v češtině, nebo angličtině, totiž není možné po studentech požadovat v rámci výuky, a to z důvodu nedostatku času. Domácí práce studentům umožňuje věnovat vypraco-vání dokumentu náležitou pozornost a jednoznačně přispívá ke zvýšení kvality jejich písemného projevu. Důležitým doplňkem je samozřejmě zpětná vazba od učitele, který by měl studenty upozornit na případné chyby a nepřesnosti. Řešení jednodušších či složitějších modelových případů představuje univerzální metodu využitelnou pro osvojení a  zdokonalení téměř ja-kékoli praktické právní dovednosti. Jak už bylo zmíněno výše, řešení modelového případu je podstatou metody moot court, široké uplat-nění však simulované soudní jednání nalezne i v dalších dovednostně orientovaných předmětech. Modelové případy umožňují procvičování právních dovedností v kvazireálných souvislostech, avšak bez negativ-

14

ních důsledků v případě „špatného“ řešení. Pro větší atraktivitu zadání se učitel může při jeho tvorbě inspirovat skutečným případem, případně některým literárním či fi lmovým dílem.

Závěrem úvoduKaždý z dovednostně orientovaných předmětů zahrnutých v tomto ma-nuálu má svá specifi ka, kterým je věnována pozornost na dalších stra-nách, některé rady však mají obecnou platnost. Stejně jako u  jiných předmětů je třeba dbát na:

• volbu vhodného termínu konání předmětu (semestr, den, hodina),• výběr vhodné místnosti,• zajištění vyučujících (ze vzdělávací instituce či řad externích od-

borníků),• zajištění potřebných studijních opor,• propagaci předmětu mezi studenty,• zajištění zápisu na  předmět (prostřednictvím studijního infor-

mačního systému či samotným učitelem).

Nejdůležitější je ovšem mít opravdu chuť předmět učit.

Přejeme Vám inspirativní výuku.

15

I. ETIKA V PRÁVNÍ TEORII A PRAXI Michal Urban

Etickým otázkám výkonu právnických profesí se na Právnické fakultě UK věnuje předmět Profesní etika v právní teorii a praxi. Předmět byl zaveden v rámci projektu Právo pro praxi a poprvé vyučován v zimním semestru akademického roku 2011/2012.

Proč učit profesní etiku?Ambicí předmětu Profesní etika v právní teorii a praxi je seznámit studen-ty se základními pojmy, otázkami a dilematy, kterými se zabývá profesní etika, a to pomocí netradičních výukových metod. Předmět je koncipo-ván tak, aby mohli být studenti v co největší míře zapojeni do průběhu jednotlivých lekcí, ať už prostřednictvím řešení právních případů, říze-ných diskuzí, skupinové práce nebo besed s odborníky z praxe.Hlavní cíl předmětu spočívá v představení základních pojmů z ob-lasti profesní etiky a zejména pak otevření stěžejních otázek a di-lemat, na která narážejí právníci v praxi. Dosavadní zkušenosti totiž naznačují, že s  řadou eticky významných otázek se studenti nepotka-jí na fakultě, ale až v praxi, přičemž předchozí studium je nedostatečně připravuje na jejich řešení. I když pochopitelně nelze dopředu předjímat všechny eticky relevantní situace a  těm se při výuce věnovat, přesto je možné alespoň ty nejtypičtější studentům předestřít a zejména pak o nich diskutovat. Význam profesní etiky totiž spočívá mimo jiné v tom, že vede právníky k promýšlení širších souvislostí jejich profesního působení. Stu-denti si proto v rámci tohoto předmětu na konkrétních případech zkouší, jaké situace absolventi právnických fakult v praxi řeší, co vše při jejich řešení musí zvažovat a k jakým důsledkům jednotlivá řešení mohou vést, a  to jak pro právníka samotného, tak pro právnický stav i  pro celou společnost. Jedná se buď o skutečné případy, o kterých se rozhodovalo v České republice nebo v zahraničí, nebo o situace hypotetické.

Cílová skupinaNa Právnické fakultě UK je předmět nabídnut studentům 2. – 5. roč-níku, přičemž přítomnost studentů napříč ročníky se velmi osvědčuje.

16

Studenti vyšších ročníků jsou logicky lépe obeznámeni s konkrétními právními ustanoveními a systémem práva, mladší studenti zase spoléhají více na zdravý rozum a cit pro správné řešení, což ve výsledku debatu značně obohacuje. Studenti v tomto předmětu by samozřejmě měli ne-pochybně být ochotní diskutovat, a to jak mezi sebou, tak s vyučujícím a s odborníky z praxe. Co se velikosti skupiny týče, ideální počet je oko-lo 20 studentů, maximální počet se pak pohybuje okolo 30 studentů.

Způsob výukySeznámení s profesní etikou by nemělo být jen teoretické, ale především praktické. Základní doporučené výukové metody jsou:• besedy s odborníky,• skupinová práce,• diskuze,• řešení modelových případů.Postupně tyto jednotlivé výukové metody stručně charakterizujeme a popíšeme, jak se jejich zapojení osvědčuje v kurzu věnovanému pro-fesní etice.Besedy s odborníky nesporně pomáhají propojovat seminární výuku se světem právníků, kteří nejrůznější otázky týkající se profesní etiky řeší ve své každodenní praxi. Jejich přítomnost v předmětu určitě také studenty nalákala, protože studenti si obecně často stěžují, že se během studia nedostatečně setkávají se zástupci praxe. Pozitivním zjištěním je, že oslovení advokáti a soudci se svým zapojením do výuky vesměs velmi ochotně souhlasí. Co se plánování jednotlivých seminářů týče, osvěd-čuje se vždy mít jeden až dva semináře bez hosta a teprve poté zařadit besedu. Předchozí semináře fungují jako příprava na besedu, což stu-denty jednak motivuje, jednak učiteli značně usnadňuje situaci, protože sporné případy či těžké otázky na dosavadní judikaturu může odkázat do  diskuze s  hostem. Dobrou zkušenost máme i  s  tím, když jsme se na další hodině vrátili k besedě před týdnem, zhodnotili ji, vyzdvihli z ní nejdůležitější momenty nebo nalezli odpovědi na některé z těch otázek, které jsme řešili na dřívějších seminářích. Nejlépe se nám osvědčují ty besedy, kdy host začne jen s krátkým, zhruba dvacetiminutovým úvo-

17

dem, a zbytek hodiny patří diskuzi. Studenti se pak logicky ptají na to, co je opravdu zajímá, často se doptávají i na  to, co se řešilo v minu-lých hodinách. Celkově dávají daleko větší pozor, než když host více než polovinu svého vystoupení věnuje přednášce. Pokud jsou tedy studenti na besedu připraveni (např. přípravou otázek, na které se chtějí ptát, předchozím řešení případů, na které nemají defi nitivní odpovědi) a host se omezí zprvu jen na  relativně krátký vstup, ukazuje se tato metoda jako velmi přínosná. Skupinová práce má velký význam zejména u relativně velkých skupin, kde logicky nemůže mluvit více než několik jedinců. Předtím, než se položená otázka či zvolený případ začne řešit dohromady s celou třídou, osvědčuje se proto nechat skupiny (o velikosti od 2 do 6 studentů) zadá-ní nejprve prodiskutovat ve skupině. Nejenže musí pak zákonitě být ak-tivních více studentů, ale zpravidla to zvyšuje i zájem o výsledné řešení, soutěživí jedinci navíc chtějí ukázat, na co všechno jejich skupina přišla. Někdy může chvíli trvat, než si studenti na  tento způsob práce zvyk-nou, celkově ovšem umožňuje aktivní zapojení většímu počtu studentů a na základě zkušeností z kurzu profesní etiky ho nelze než doporučit. Skupiny mohou vznikat náhodně, podle toho, jak studenti sedí, nebo například tak, aby v nich byli zastoupeni studenti všech ročníků. Je dob-ré skupiny obměňovat, aby studenti nepracovali stále se stejnými kolegy.Etické otázky bývají často obtížné, řada z nich nemá jednoduchou od-pověď, kterou by bylo možné studentům prostě nadiktovat. Proto i kon-cepce celého předmětu počítá s tím, že o řadě věcí se v semináři bude především diskutovat. Zpravidla nejprve ve  skupinách a  teprve poté celá třída dohromady. Aby nicméně diskuze nekončily jen rozpačitým konstatováním, že vlastně všichni mají tak trochu pravdu a není možné k tomu říct o mnoho víc, je třeba vždy dopředu promyslet možná řešení daného problému a připravit pro studenty něco víc, než jsou schopni vymyslet oni. Může to být silný argument, který je nenapadl, rozhod-nutí soudu, které se podobným případem zabývá, nebo argumentace nějaké jiné autority. Ne všechny diskuze musí končit tím, že se všichni shodnou na jednom jediném řešení, je ovšem dobré, aby všichni měli na závěr pocit, že se něco nového dozvěděli, byť by to byly třeba „jen“ argumenty zastánců opačného řešení. Diskuzi musí učitel vést, tj. má

18

sice nechávat promlouvat a posléze diskutovat představitele jednotlivých skupin, ale jeho úkolem je zabezpečit, že se každý dostane ke slovu, že se nebudou příliš opakovat stejné argumenty, aniž by na to bylo pouká-záno, že budou studenti svá tvrzení podpírat příklady atd. Debatu také zpřehlední to, když ji učitel (nebo student) v průběhu a zejména pak na konci shrne.Řešení modelových případů představuje jednu z hlavních výukových metod, pomocí které je možné profesní etiku velmi dobře vyučovat. Její podstata je jednoduchá: studenti řeší nikoli abstraktní otázky, ale konkrétní, reálné nebo hypotetické případy. Případy záměrně neříka-jí všechny podrobnosti, některé okolnosti si studenti mohou a vlastně i  musí domyslet proto, aby případy mohli vyřešit. Zvažování jednot-livých okolností a alternativ, jak daný případ posoudit, umožňuje stu-dentům vidět situaci plastičtěji a  lépe ve  výsledku pochopit obecnou normu, která se na daný případ vztahuje. Tuto normu mohou, ale také nemusí mít k  dispozici. Velmi zajímavé je kombinovat tuto metodu s  prací ve  skupinách a  pozorovat, k  jak odlišným závěrům jednotlivé skupiny dospívají a  jaké argumenty a okolnosti pro ně byly rozhodu-jící. Opět platí, že důležitější než se dobrat správného rozhodnutí (tj. například toho, jak danou situaci posoudil Ústavní soud, pokud daný případ posuzoval) je vykreslení případu v jeho komplexnosti a zvažování všech relevantních argumentů. V kurzu se mají studenti naučit posuzo-vat případy pokud možno samostatně, ne si jen zapamatovat, jak danou kauzu posoudil soud. Myšlenkový proces, kterým studenti dosáhnou své odpovědi, může být tedy cennější než odhadnutí správného (tj. sou-dem judikovaného) závěru, pro který ovšem studenti nemají argumenty.

Hodnocení předmětuProfesní etika v právní teorii a praxi je na PF UK volitelným předmětem a jeho anotace dává studentům dostatečně jasně najevo, jakým způso-bem bude práce na hodinách probíhat. Zřejmě proto se do kurzu přihla-šují jen takoví studenti, kteří dokáží výše popsanými metodami bez pro-blémů pracovat. Diskuze jsou zpravidla živé a ze studentů je celkově cítit autentický zájem o probíraná témata. Je zřejmé, že pokud by se jednalo o předmět povinný, skladba studentů i jejich motivace by byly odlišné.

19

Jak nicméně dokládají zkušenosti například ze Spojených států americ-kých, kde kurzem na způsob profesní etiky procházejí všichni studenti práv, i jako povinný může být tento kurz pro studenty přínosný. Důležité je dbát na základní požadavek, totiž neučit jen konkrétní právní ustanovení, ale daleko víc probouzet a kultivovat ve studen-tech schopnost a ochotu eticky složité situace rozpoznávat, učit se je analyzovat a ve výsledku dávat přednost profesně odpovědnému chování.Možným způsobem hodnocení studentů v kurzu věnovaném profesní etice je hodnocení prostřednictvím seminárních prací na téma zadané uči-telem. Téma může být relativně volné, či naopak užší, v závislosti na vý-stupech, které učitel očekává. Při výuce se například neosvědčilo obecné téma srovnání úpravy advokátské etiky v České republice a v jiném státě; každý ze studentů se totiž zaměřil jen na část advokátského kodexu, což ve výsledku ztěžovalo porovnání úpravy jednotlivých států. V případě za-dání obdobného tématu se jeví jako vhodnější ho zúžit, tj. omezit jen na část profesní úpravy (například závaznost a vynutitelnost kodexů ad-vokátské etiky). Seminární práce může být doplněna prezentací výsledků vybranými studenty v  rámci výuky. Dovolují-li to fakultní předpisy a není-li potřeba studentům udělovat známku, ale jen zápočet, může být také předmět hodnocen jen dle docházky a aktivní účasti v diskuzích, besedách a skupinové práci. Seminární práci mohou pak vypracovávat jen ti, u kterých předchozí dvě kritéria nejsou dostatečně splněna.

Profesní etika z hlediska pedagoga

a) Požadavky

Základním požadavkem je obeznámenost učitele se základními právní-mi předpisy, které se týkají jednotlivých právních profesí, včetně předpi-sů stavovských. Velmi prospěšná je i znalost alespoň některých soudních rozhodnutí. Je dobré, když se učitel nebojí používat popsané alternativní výukové metody. Je nezbytné, aby dokázal se studenty diskutovat a pře-devším aby uměl studentskou diskuzi dobře řídit.

20

b) Časová náročnost

Pokud nemá učitel k dispozici materiály z podobného kurzu v České re-publice nebo ze zahraničí, bude třeba počítat s větším časem na přípravu jednotlivých modelových případů a  zejména pak zjišťování relevantní tuzemské právní úpravy. Čas nepochybně ušetří hypotetické případy, které lze mnohdy převzít i z jiných právních kultur (tj. např. USA, kde existuje velké množství výukových materiálů). Řadu konkrétních od-povědí ohledně platných předpisů i  existující judikatury jistě mohou poskytnout také pozvaní odborníci. Je-li učitel dobrý manažer a koordi-nátor, může kurz postavit více na hostech a ostatní hodiny pojmout jako přípravu na besedu s hosty. Minimální časová dotace jsou podle naší zkušenosti výuka plus mini-málně další 2 hodiny týdně na její přípravu a domlouvání vystoupení hostů. Závěrečné zhodnocení může proběhnout na  poslední hodině, pokud učitel stihne do té doby opravit seminární práce.

c) Materiální náročnost / personální náročnost

Osvědčilo se zadání případů a případně i  stěžejní zákonná ustanovení dávat studentům vytištěná. Kurz lze zvládnout v  jednom vyučujícím, zejména spolupracuje-li se s odborníky z praxe. Pokud by ovšem bylo možné na kurzu spolupracovat s jiným vyučujícím nebo např. doktoran-dem, je to určitě velká pomoc, zejména při přípravě materiálů a zvládání diskuzí se studenty.3

d) Budoucí využitelnost

Poté, co je kurz jednou odučen, může být po jisté úpravě (zhodnocení a aktualizace použitých materiálů a výukových metod, zhodnocení řa-zení jednotlivých seminářů a pozvaných hostů) nabídnut nové skupině studentů. Náročnost přípravy druhého provedení je proto o  poznání menší než provedení prvního.

3 Na popisovaném kurzu v akademickém roce 2011/2012 se podílel student 5. ročníku PF UK, Tomáš Friedel, který na téma právní etiky zpracovával diplomovou práci. Představoval významnou pomoc zejména při přípravě výukových materiálů, za což mu autor této části manuálu velmi děkuje.

21

Profesní etika z hlediska studenta

a) Požadavky

Studenti musí mít především chuť o probíraných tématech diskutovat a musí respektovat pokyny učitele, a to jak co do chování při diskuzi, tak plnění případných domácích úkolů. Znalost profesních právních předpisů je výhodou, ale není nezbytná. Kurz proto může být otevřen i pro studenty prvních ročníků.

b) Časová náročnost

Nejnáročnější je pro studenty sepsání seminární práce a příprava ústní prezentace, případné další domácí úkoly nejsou nijak časově náročné.

c) Budoucí využitelnost

Studenti si v kurzu osvojí znalost konkrétních právních předpisů, které regulují jednotlivá právní povolání, včetně znalosti vybraných soudních rozhodnutí. Zejména se ovšem naučí uvažovat o předložených právních případech, vymýšlet argumenty a  v  diskuzi a  skupinové práci hledat vhodná řešení.

22

Sylabus předmětu Profesní etika v právní teorii a praxi (ZS 2011/2012)

Profesní etika v právní teorii a praxiZimní semestr akademického roku 2011/2012

Garant předmětu:doc. JUDr. Petr Pithart, dr.h.c.

Vyučující: JUDr. Mgr. Michal Urban (urbanm@prf.cuni.cz)

Sylabus kurzu

1. 12. 10. Úvod do profesní etiky – Mgr. Martin Kopa, PF UP v Olomouci

2. 19. 10. Úvod do profesní etiky soudce – institucionální zakotvení postavení soudce – práva a povinnosti soudce

3. 26. 10. Práva a povinnosti soudce – způsoby naplnění

4. 2. 11. Výběr soudců, kárné řízení

5. 9. 11. Etika právních povolání: právně sociologický a praktický pohled soudce – soudce Mgr et Mgr., Ing. Hynek Baňouch, Ph.D.

6. 16. 11. Úvod do profesní etiky advokátů

7. 23. 11. Právní postavení advokáta, „Etický kodex advokátů“, kárné řízení – advokát JUDr. Ivo Jahelka

8. 30. 11. Etické kodexy advokátů v zahraničí – referáty9. 7. 12. Vztah klient – advokát (vznik, obsah, zánik)

10. 14. 12. Styk s advokáty u soudu a mimo soud, s účastníky mimo jednací síň a další – soudce JUDr. Vojtěch Cepl

11. 21. 10. Závěrečná lekce, hodnocení předmětu

Domácí práceV průběhu semestru bude studentům zadáno několik domácích prací drobného rozsahu a jedna práce seminární. Součástí seminární práce bude i prezentace jejích výsledků na jedné z hodin. Zápočet bude udělen na základě:• aktivní účasti na hodinách,• docházky na semináře,• vypracování domácích prací, zejména pak práce seminární.

23

Příklad pro zadání skupinové práce práce v kurzu Profesní etika v právní teorii a praxi

Poznámky:

Etika v právní teorii a praxiSkupinová práce

Z následujících vlastností soudce vyberte 7 nejdůležitějších:

Nestrannost

Nezávislost

Bezúhonnost

Spravedlnost

Obhajovat dobrou pověst soudnictví

Důstojnost

Nemožnost zkorumpování

Nebýt ovlivněn veřejným míněním, zájmy politických stran

Nediskriminovat

Úcta k ostatním soudcům, účastníkům, úředníkům

Mlčenlivost

Odborná znalost

24

Příklady modelových případů pro kurz Profesní etika v právní teorii a praxi

Poznámky:

Etika v právní teorii a praxiModelové případy

1. Advokát Vaňátko podal žalobu k  soudu soudce Nápravníka. Shodou okolností se stalo, že se potkali jednoho večera v místní restauraci (oba měli v plánu večer o samotě). Advokát Vaňátko si k soudci nepřisedl, ale u  stolu soudce se zastavil a přibližně 20 minut spolu hovořili. Náhoda chtěla tomu, že i  strana žalovaná měla ten večer v restauraci svého zá-stupce, advokáta Vzpurného. Porušil soudce zmíněným jednáním nějaké pravidlo chování?2. V  soutěži Právník roku pořádané soukromou společností EPRAVO.CZ (záštitu nad soutěží převzal ministr spravedlnosti), za spolupořádá-ní České advokátní komory, byl v kategorii správní právo oceněn soudce Nejvyššího správního soudu Y. Pro oblast lidská práva a právo ústavní byl oceněn soudce Z., který je soudcem u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.a) Měli by soudci Y. a Z. přijmout ocenění (obsahuje i fi nanční odmě-

nu)?b) Zvažte stejnou otázku ve chvíli, kdy cenou není fi nanční odměna, ale

pouze upomínková plaketa.

25

Příklad zadání seminární práce v kurzu Profesní etika v právní teorii a praxi

Poznámky:

Etika v právní teorii a praxiPokyny k vypracování seminární práce

Zadání:Vaším úkolem je: 1. provést a písemně vyhotovit rešerši právní úpravy profesní etiky

advokátů ve  vybrané zemi. Vybírat můžete ze všech zemí světa mimo ČR (případně můžete zpracovat úpravu nějaké organizace, např. EU). Rozsah práce nechť je v rozmezí 5–10 normostran;

2. být připraven/a prezentovat výsledky svého právního průzku-mu ostatním v rámci max. 5minutového vystoupení na semináři Profesní etiky 30. 11. Nedostane se jistě na všechny, ale na každé-ho se může osud usmát a vyvolit ho mezi ty, kteří si užijí svých 5 minut slávy. Půjde potom nejen o obsah sdělení, ale i jeho formu, tj. připravte si také vhodné rétorické fi gury, dobré příklady a sil-nou pointu na závěr svého vystoupení.

Doporučená struktura práce:

1) Historie/vývoj profesní etiky advokátů v dané zemi. 2) Současná úprava profesní etiky v dané zemi. (Existuje zákonná úpra-

va profesní etiky v dané zemi? Jakých oblastí se týká? Neexistuje-li, existují jiná pravidla, kterými se tamní advokáti řídí?)

3) Porovnání stavu dané země se stavem v ČR (tj. celkově srovnat pří-stupy k úpravě a poté se blíže podívat na jednu nebo dvě oblasti).

4) Zdroje. Hodnocení:

Formální a obsahové náležitosti jak písemně zpracované rešerše, tak úroveň její prezentace na semináři.

26

Tipy pro organizaci kurzu profesní etiky

Tipy organizačně-technické:

• vybírat studenty spíše prostřednictvím motivačních dopisů než jen přes informační systém na základě toho, kdo se přihlásí dřív;

• v  anotaci předmětu dát dostatečně jasně najevo, jak bude kurz probíhat a co se bude od studentů očekávat (a zopakovat to na první hodině – ušetří to řadu budoucích nedorozumění);

• vzhledem k tomu, že klíčové jsou besedy s hosty a diskuze na se-minářích, je na místě trvat na pravidelné docházce studentů (tj. povolit max. 3 absence za semestr);

• zajistit příjemnou místnost s audiovizuální technikou a tako-vým uspořádáním, aby studenti jednoduše mohli tvořit růz-ně veliké skupiny (tj. není např. vhodná přednášková místnost s pevně připevněnými židlemi);

• vytipovat dobré přednášející – lidé z praxe a přitom s učitel-skou zkušeností (řada prvotřídních odborníků bohužel ne vždy dokáže studentům své zkušenosti předat), které ideálně vyučující kurzu již v minulosti viděl vést semináře.

Tipy obsahové a pedagogické:

• osvědčuje se mít vždy jeden až dva semináře bez hosta a teprve poté zařadit besedu s hostem; předchozí semináře fungují jako příprava na besedu, což studenty jednak motivuje, jednak učiteli značně usnadňuje situaci, protože sporné případy či těžké otázky na dosavadní judikaturu může odkázat do diskuze s hostem;

• ideální je se po besedě s hostem na další hodině k besedě vrá-tit, vyzdvihnout z ní nejdůležitější momenty a hledat odpovědi na některé z těch otázek, které beseda otevřela či posunula (tj. řešili jsme je již na dřívějších seminářích);

• nejlépe se nám osvědčily ty besedy, kdy host začne jen s krát-kým, zhruba dvacetiminutovým úvodem, a  zbytek hodiny patří diskuzi; studenti se pak logicky ptají na to, co je opravdu zajímá, často se doptávají i na to, co se řešilo v minulých hodi-

27

nách, každopádně celkově dávají daleko větší pozor, než když host více než polovinu svého vystoupení (nebo dokonce celé) věnuje přednášce;

• zařazovat skupinovou práci – má velký význam zejména u rela-tivně velkých skupin, kde logicky nemůže mluvit více než něko-lik studentů; předtím, než se položená otázka či zvolený případ začne řešit společně s celou třídou, osvědčilo se nám nechat sku-piny (o velikosti od 2 do 6 studentů) zadání nejprve prodiskuto-vat; nejenže musí pak zákonitě být aktivních více studentů, ale zpravidla to zvyšuje i zájem o výsledné řešení, soutěživí jedinci navíc chtějí ukázat, na co všechno jejich skupina přišla (někdy může chvíli trvat, než si studenti na tento způsob práce zvyknou, je třeba skupinovou práci zařazovat opakovaně, ne ji po prvním případném neúspěchu opustit);

• etické otázky bývají často obtížné a řada z nich nemá jednodu-chou odpověď, kterou by bylo možné studentům prostě nadik-tovat, proto se o řadě věcí v semináři především diskutuje (zpra-vidla nejprve ve skupinách a teprve poté celá třída dohromady); aby nicméně diskuze nekončily jen rozpačitým konstatováním, že vlastně všichni mají tak trochu pravdu a k tématu není možné říct mnoho dalšího, je třeba vždy dopředu promyslet možná řešení daného problému a  připravit pro studenty něco na-víc (může to být silný argument, který je nenapadl, rozhodnutí soudu, které se podobným případem zabývá, nebo argumentace nějaké jiné autority); ne všechny diskuze musí končit tím, že se všichni shodnou na jednom jediném řešení, je ovšem dobré, aby všichni měli na závěr pocit, že se něco nového dozvěděli, byť by to byly třeba „jen“ argumenty zastánců opačného řešení;

• vždy je třeba, aby učitel diskuzi vedl, tj. má sice nechávat pro-mlouvat a posléze diskutovat studenty či představitele jednotli-vých skupin, ale jeho úkolem je zabezpečit, že se každý dostane ke slovu, že se nebudou příliš opakovat stejné argumenty, aniž by na to bylo poukázáno, že budou studenti svá tvrzení podpírat pří-klady atd.; debatu také zpřehlední to, když ji učitel (nebo student) v průběhu a zejména pak na konci shrne;

28

• profesní etiku není dost dobře možné učit bez modelových případů, kdy studenti řeší nikoli abstraktní otázky, ale kon-krétní, reálné nebo hypotetické případy; je dobré, když zadá-ní modelových případů záměrně neuvádí všechny podrobnosti, některé okolnosti si studenti mohou a vlastně i musí domyslet proto, aby případy mohli vyřešit (zvažování jednotlivých okol-ností a alternativ, jak daný případ posoudit, umožňuje studen-tům vidět situaci plastičtěji a lépe ve výsledku pochopit obecnou normu, která se na daný případ vztahuje, přičemž tuto normu mohou, ale také nemusí mít k dispozici); velmi zajímavé je kom-binovat tuto metodu s prací ve skupinách a pozorovat, k jak od-lišným závěrům jednotlivé skupiny dospívají a  jaké argumenty a  okolnosti pro ně byly rozhodující (platí, že v  kurzu se mají studenti naučit posuzovat případy pokud možno samostatně, ne si jen zapamatovat, jak danou kauzu posoudil soud);

• jako zajímavá forma výstupu z předmětu se osvědčil úkol, kdy každý student měl najít, stručně popsat a před ostatními před-nést vybrané rozhodnutí (soudu, disciplinární komis), které se týkalo profesní etiky; nad referáty vznikaly velmi zajímavé dis-kuze.

29

Vybrané zdroje

Etický kodex (Usnesení Představenstva České advokátní komory č. 1/1997 ze dne 31. října 1996, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky)KOPA, Martin. Neslučitelnost výkonu funkce soudce s  jinými funkcemi a činnostmi. Praha: Linde, 2012. ISBN 978-80-7201-873-4KRSKOVÁ, Alexandra. Etické desatoro začínajúceho advokáta (vademe-cum profesijnej etiky). 1. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2008. ISBN 978-80-8078-185-9MOLITERNO, James E.; HARRIS, George. Global Issues in Legal Ethics. St. Paul, MN: West Publishing, 2007. ISBN 03-141-6935-0Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republikyÚstavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobodZákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcíchZákon č. 7/2002 Sb., o  řízení ve  věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorůZákon č. 85/1996 Sb., o advokacii

30

ARGUMENTAČNÍ SCHOPNOSTI (Moot Court)Jitka Hanko, Věra Honusková

Argumentační schopnosti (dovednosti) studentů jsou na Právnické fa-kultě UK rozvíjeny nejčastěji formou simulovaných soudních jednání (moot court). Tato forma interaktivní výuky je aplikována buď jako sa-mostatný předmět, nebo jen jako jedna z možných metod, které peda-gog v rámci svého předmětu využívá.4

Proč používat moot court ve výuce?Moot court je simulované soudní jednání, při kterém studenti zkouší vyřešit zadaný případ z pozice soudce, žalované i žalující strany. Jde tedy o řešení zadaného, fi ktivního nebo i z reality vycházejícího případu, kde stojí dvě strany proti sobě ve sporu. Úkolem studentů, kteří jsou rozdě-leni do menších týmů, je pečlivě nastudovat právní případ a předložit soudu natolik přesvědčivou argumentaci, aby rozhodl ve prospěch jejich strany. Moot court je využitelný prakticky ve všech právních odvětvích, jelikož nabízí nekonečné množství variant a modifi kací, které se mohou přizpůsobit dané právní výuce.Podstatou moot court je debata. Debata (nebo též diskuze) je způsob vedení dialogu mezi vícero subjekty, který vede k  dosažení nějakého rozhodnutí či ozřejmění nějakého problému právě s přihlédnutím k ar-gumentům vícero stran, a tím k poskytnutí různých náhledů na řešení předmětného problému. Zejména v právnickém povolání představu-jí schopnost argumentace, logického uvažování a práce s informa-cemi jednu z velkých devíz, kterou by právnická fakulta měla své absolventy vybavit. Soutěžící by měli být schopni rozeznat, zda pro-tistrana nepoužívá právní nebo logické klamy, případně na ně upozor-nit a dokázat danou situaci obrátit ve svůj prospěch. Velkým přínosem 4 Forma moot court je pro svou víceúčelovost, přizpůsobivost prakticky jakémuko-

liv právnímu odvětví a  atraktivnost pro účastníky i diváky velmi často využívána i v různých studentských soutěžích. Studenti Právnické fakulty UK se nad rámec svých studijních povinností každoročně účastní několika takových soutěží fakultní, národní či mezinárodní povahy. Manuál se primárně zaměřuje na moot court jako metodu výuky, je však samozřejmě využitelný i pro organizaci moot court mimo její rámec.

31

je i prohlubování práce s informacemi, které mají studenti k dispozici nebo které si mohou libovolně vyhledat (závisí na zadání). Naučí se tak rozlišovat mezi podstatným a nepodstatným při přípravě argumentace a vyhledávání podpůrných důkazů pro svoje vystoupení. Podle toho, jak je moot court organizován, mohou studenti rozvinout své argumentační schopnosti nejen v projevu mluveném, ale také písemném (to pokud je v rámci organizace moot court počítáno i s písemným kolem).Aby byla debata konstruktivní, musí mít samozřejmě předem daná pra-vidla a principy, kterých se musí všichni zúčastnění držet, jinak tento způsob výuky ztrácí smysl. Pro účely seminárního simulovaného soud-ního jednání nemusí být tato pravidla až tak podrobná a obsáhlá jako při organizování fakultního nebo národního kola moot court. Moot court vede studenty především k práci s případem souvisejícími rozhodnutími jak vnitrostátních, tak i mezinárodních soudních instan-cí. Studenti musejí spolupracovat, jejich práce je hodnocena jako ko-lektivní dílo. Tak se učí nenucenou formou něco, co se jim bude velmi hodit při pozdější profesní praxi.Vlastní debata či soutěž může být podpořena například tím, že vítě-zům bude udělen zápočet bez dalšího či přislíben předtermín zkoušky či zápočtu bez splnění dalších podmínek pro jeho získání. Debata může mít mnoho formátů, které jsou odvislé od počtu zapojených studentů a jejich rolí, které se mohou měnit. Zohlednit je třeba i celkové zaměření soutěže, tedy i cíle, kterého má být touto soutěží dosaženo.Studenti by měli být schopni svoji roli řádně pochopit a úspěšně ji za-stávat před svými protivníky. Tato schopnost může být samozřejmě bě-hem studia práv procvičována i jiným způsobem, např. během kolokvií, na interaktivních přednáškách nebo při seminářích využívajících jiných interaktivních metod výuky, moot court má však pro její osvojení zá-sadní význam. Studenti se cvičí nejen v  analýze skutkového stavu a souvisejících právních otázek, ale především se učí – v roli strany ve sporu – vybudovat jednostrannou, a přesto přesvědčující obhajo-bu zájmů svého klienta s takovými právními argumenty, které pře-svědčí soudce nebo rozhodce.

32

Studenti si osvojují během přípravy a při vlastním vystoupení důležité dovednosti, které zvyšují jejich sebedůvěru. Mezi ně patří zejména vy-tváření si vlastních názorů, které jsou díky přípravě schopni zdůvodnit; tyto názory se pak učí i jasně, srozumitelně a v logické provázanosti vy-slovit. Se sebedůvěrou nepřímo souvisí i schopnost a ochota poslouchat názory a argumenty druhých a reagovat na ně.

Shrnuto, metoda výuky moot court sleduje následující cíle: • zpestření seminární hodiny, kde si studenti mohou vyzkoušet

roli soudce, žalobce i obhájce,• získání přehledu o judikatuře v daném oboru,• získání představy o práci justičních orgánů,• přenesení vědomostí z přednášek a seminárních hodin do simu-

lované praxe při práci v týmu,• možnost porovnat svoje argumentační schopnosti s  ostatními

studenty,• zlepšení vyjadřovacích schopností a získání sebedůvěry při mluve-

ném projevu v malé skupině, případně i před větším publikem.

Cílová skupinaMoot court jako metoda výuky je vhodná pro všechny studenty práv bez ohledu na ročník studia, jelikož se dá opravdu aplikovat v jakém-koli právním odvětví (např. již při výuce římského práva či moderních právních dějin). Pro účast na simulovaném soudním jednání je ze strany studentů předpokládána zejména ochota připravovat se poněkud jiným způsobem než v  standardních seminárních hodinách a  také jistá ote-vřenost a asertivita. Doporučený počet studentů zapojených do moot court je kolem 15. Maximální počet s přihlédnutím k efektivnosti dané metody je 20 studentů. S přihlédnutím ke skutečným počtům studentů v seminárních hodinách lze v rámci jedné seminární skupiny zorgani-zovat dvě paralelní, na sobě nezávislá simulovaná soudní jednání s růz-nými případy, případně zapojit do soudního jednání jen část studentů a z ostatních udělat publikum.

33

Způsob výuky

a) Formy moot court

Z hlediska rozsahu lze rozlišovat moot court mezinárodní, mezifakultní, fakultní, moot court jako samostatný předmět a moot court seminární. Seminární moot court může být připraven pouze pro jednu seminární hodinu, pro několik bloků seminární výuky či pro celý semestr (moot court tak může být vrcholem celé semestrální výuky, na Právnické fakul-tě UK tak tomu je v předmětu Evropská ochrana lidských práv). Koncepce seminárního moot court může být z časového hlediska vysta-vena tak, že je pro studenty vytvořen předmět v podobě vícedenního nebo celotýdenního semináře, na kterém se věnují právě a pouze si-mulovaným soudním jednáním, tj. řeší reálné i fi ktivní případy a učí se tímto intenzivním způsobem reagovat spontánně na předem neznámé právní otázky. Tato vícedenní forma výuky má svoje specifi ka. Během ní například dochází k daleko hlubšímu a intenzivnějšímu dialogu mezi vyučujícím a  studenty. Výuka tak není pouhým tlumočením určitého poselství – učiva, ale velmi otevřeným diskusním fórem. Naopak moot court v rozsahu jedné seminární hodiny může vyučující využít pro účely zopakování látky, která byla probrána na minulé hodi-ně, anebo zdůraznění významu látky probírané, případně obojího.Zadání, které směřuje k  seminárnímu simulovanému soudnímu jed-nání naplánovanému na  závěr semestru, podněcuje studenty k  vět-ší koncentraci na probíranou materii během semestru, protože výuka může postupně nabízet řešení případu. Opět závisí na právním odvětví, ve kterém se tato forma výuky aplikuje.

b) Rozdělení rolí

Základem každého simulovaného soudního jednání je rozdělení studen-tů do dvou týmů, mezi kterými se uskuteční soutěž. Každý tým by si pak ze svého středu měl vybrat vedoucího, který přípravu týmu povede.V roli soudu může vystupovat menší skupina studentů nebo případně vyučující sám. Role soudců mohou převzít i kolegové z příslušné kated-ry (vyučující, doktorandi nebo případně pomocné vědecké síly), kteří během příprav na simulovaném soudním jednání neparticipovali a mají

34

žádoucí odstup od samotných účastníků tohoto jednání. Měli by mít předem k dispozici zadání případu a pravidla soutěže, aby se mohli řád-ně na svoji roli připravit a byli schopni posoudit vystoupení studentů nejen po stránce věcné, ale i procesní. Pokud v roli soudu vystupují studenti, je pak na vyučujícím zhodnocení vypracovaného rozsudku. V daném případě tak jde o soutěž tří stran. Je také možné nechat v  rámci jednoho modelového případu skupiny studentů ve všech rolích prostřídat a dát jim možnost si vyzkoušet, jak odlišně vnímají stejný případ v postavení soudce, žalobce, žalovaného. Zajímavým zpestřením přípravy je studentům dopředu neoznámit, kte-rou stranu ve sporu budou zastupovat a hájit, což je nutí si během se-mestru připravit obhajobu obou protichůdných zájmů sporu.

c) Pravidla

Pravidla moot court by měla být připravena s dostatečným předsti-hem. Vyučující se může inspirovat v pravidlech obsažených v publika-cích věnovaných problematice moot court (viz literatura v závěru této kapitoly), která přizpůsobí dle potřeb simulovaného soudního jedná-ní, které připravuje. Konečný soubor pravidel by měli studenti, kteří se účastní jednání, dostat současně se zadáním případu, aby věděli, jak v průběhu soutěže postupovat. Nejdůležitější body pravidel je vhodné zvýraznit, a  to nejen v  textu, ale také např. umístěním na  zeď semi-nární místnosti. Mezi takové body patří například lhůta pro odevzdání písemných podání či datum, resp. data konání ústní části moot court (v případě, že ústní část probíhá v několika kolech, je vhodné ponechat studentům mezi jednotlivými koly několik dní na přípravu, nejvíce však 1 týden). Pravidla mohou obsahovat i návody, jak pracovat s odbornou literatu-rou, případně i  konkrétní seznam doporučené literatury a  judikatury (v případě moot court zaměřeného i na rozvoj rešeršních dovedností se seznam studentům neposkytuje). Seznamy literatury použité studenty by měly být vždy předloženy vyučujícímu, aby mohl lépe vést přípravu obou týmů, případně i protistraně. Pravidla by měla vždy obsahovat lhůty (např. pro vypracování písem-ného projevu) a časové limity (např. pro ústní vystoupení) a sankce

35

pro případ jejich nedodržení. Pro ústní část moot court je v této sou-vislosti vhodné připravit si list papíru či kartonu s uvedením zbývajícího času, pomocí kterého je možné studenty informovat o zbývajícím času jejich vystoupení bez toho, aby je vyučující přerušil. Dále by mělo být stanoveno, jakým způsobem budou hodnoceny projevy studentů, ze-jména zda bude hodnocena zvlášť písemná a zvlášť ústní část, a kolik bodů mohou jednotlivé týmy maximálně získat.Pravidla mohou obsahovat i interní pokyny pro soudce, které nemusí být sděleny studentům. Příkladem takových pokynů je stanovení, kolik otázek může soudce stranám položit, či vymezení hlavních kritérií pro posuzování vystoupení obou týmů. K takovým hodnoticím kritériím náleží zejména:

• srozumitelnost řeči – přednes by měl být jasný a zřetelný a kaž-dé slovo by mělo být slyšet bez ohledu na akustiku místnosti, kde moot court probíhá,

• racionalita vystoupení – argumentace by měla být strukturova-ná a logická, podložená judikaturou nebo právní naukou; v pří-padě, že soudce najde v argumentaci chybnou informaci či nelo-gičnost, měl by mít podle pravidel možnost na tuto nesrovnalost upozornit,

• neverbální komunikace – držení těla a gestikulace by měly být přirozené a  nenásilné, prokazující zdravou jistotu a  přiměřené sebevědomí mluvčího,

• soudní etiketa – přestože jde jen o simulované soudní jednání, soutěžící by měli ctít soud a v rámci soutěže k němu přistupovat s úctou, na druhé straně nesmí ze strany soutěžících dojít k pře-hánění, které vede až ke grotesknosti,

• dodržení časového limitu – dodržení stanoveného časového li-mitu ukazuje, jak dobře mají studenti promyšlené své argumenty a jak se na svou prezentaci připravili,

• schopnost reakce na otázky soudce – strany ve sporu by měly být schopny reagovat pohotově a podat vyčerpávající odpověď na všechny vznesené dotazy; tato schopnost prokazuje sílu argu-mentů dané strany a má klíčový význam pro úspěch v simulova-ném soudním jednání.

36

d) Místnost pro moot court

Je na uvážení vyučujícího, zda si rezervuje k účelům simulovaného soud-ního jednání zvláštní místnost, pokud takovouto místností fakulta dis-ponuje, nebo zda se bude moot court konat v běžné seminární místnosti. Pro zdařilejší průběh moot court lze k tomuto účelu zřízenou místnost na Právnické fakultě UK jen doporučit. U běžných seminárních míst-ností by mělo dojít alespoň k určitým menším úpravám (např. přesunutí lavic a židlí) tak, aby místnost alespoň zhruba připomínala soudní síň.

Hodnocení předmětuJak již bylo výše uvedeno, samotná soutěž může končit v  závislosti na formě simulovaného soudního jednání různým způsobem. U semi-nárních moot court je zpravidla vítězům udělen zápočet z předmětu, resp. získají možnost účastnit se předtermínu zápočtu či zkoušky. V pří-padě moot court ve formě vícedenního soustředění, které je organizova-né jako samostatný předmět, může být účast v moot courtu hodnocena i jako úspěšné zvládnutí zkoušky.

Moot court z hlediska pedagoga

a) Požadavky

Úspěšný a  efektivní průběh celého moot court v  rámci výuky klade na pedagoga nemalé nároky. Osobní zaujetí a důvěra v tuto formu výu-ky jsou na prvním místě. Pedagog musí být také studentům zcela otevře-ný a schopný získat jejich důvěru pro vzájemnou komunikaci. Kromě těchto požadavků je potřebná náležitá profesní úroveň, aby byl peda-gog schopen v případě nesprávného průběhu simulovaného soudního jednání zakročit a usměrnit studenty. Pedagog také odpovídá za odbor-nou úroveň moot court, pokud si nepozve např. profesionálního soudce nebo znalce daného oboru. Důležité jsou i organizační schopnosti, a to i pokud je organizace moot court částečně věcí samotných studentů.

b) Časová náročnost

Časová náročnost je závislá na tom, o jakou formu moot court se jedná. U seminárního moot court je nutný počáteční vklad pedagoga do pří-pravy zadání a pravidel simulovaného soudního jednání, určitý čas dále

37

zabere příprava na ústní část (zejména analýza písemných podání obou týmů). Samotný moot court pak zpravidla probíhá v rámci seminárních hodin. Zcela jiná je situace u fakultního, mezifakultního nebo meziná-rodního simulovaného soudního jednání, která jsou velmi časově nároč-ná, a to jak ve fázi příprav, tak i následně v jejich průběhu.

c) Materiální náročnost / personální náročnost

Pro organizaci seminárního moot court lze plně využít prostory, kte-rými disponuje vyučující při běžné výuce, materiální náročnost je tedy minimální. Z hlediska personálního může moot court vykazovat jistou náročnost, pokud je potřebné mít v pozicích soudců nezávislé odborní-ky z oboru, resp. kolegy z příslušné katedry. V takovém případě je nutné stanovit termín ústní části simulovaného soudního jednání v den, který vyhovuje všem zúčastněným.

d) Budoucí využitelnost

Zadání, pravidla i způsob organizace seminárního moot court lze zpra-vidla využít opakovaně, a to bez větších změn. Je pouze nezbytné je do-plnit podněty, které vzešly ze zpětné vazby na již proběhlý moot court.

Moot court z hlediska studenta

a) Požadavky

Moot court jako metoda výuky nemusí vyhovovat všem studentům. Zejména introvertní studenti, mající problém vystupovat před větším počtem svých kolegů, budou začlenění simulovaného soudního jednání do výuky odmítat nebo i zcela ignorovat a může se i stát, že přestanou semináře navštěvovat. Na druhé straně účastí v moot court může stu-dent mnoho získat, pokud bude ochotný vstřebat víc informací z dané-ho odvětví, než je nutné, a věnovat přípravě o něco víc času. Jak již bylo zmíněno v úvodu, metoda může být aplikována již ve výuce 1. ročníků.

b) Časová náročnost

Pokud se jedná o moot court organizovaný v rámci jedné seminární ho-diny, pak příprava na něj není rozsáhlejší než v případě běžné seminár-ní hodiny, kdy studenti dostávají zadání s předmětnou materií daného

38

semináře. Pokud se jedná o moot court, na který se studenti připravují během celého semestru, je časová náročnost větší. Studenti by se měli v rámci jednotlivých týmů setkávat a pracovat na písemné části simu-lovaného soudního jednání a přípravě argumentací v zásadě v průběhu celého semestru.

c) Budoucí využitelnost

Moot court se zaměřuje na aplikaci práva v praxi. Využitelnost zkušenos-tí získaných v rámci této metody je tedy značná, ať již se jedná o zlepšení vystupování studentů před publikem a získání sebedůvěry, zformulová-ní právních argumentů, zpracování informací a právních dokumentů, získání přehledu o  judikatuře v  daném oboru, či zlepšení schopnosti spolupráce s kolegy a práce v týmu pro dosažení maximálního úspěchu.

39

Příklad pravidel pro Moot Court z azylového práva 5

5 Pravidla pro Moot Court z azylového práva sepsali Jan Potucký a Eliška Flídrová, inspirovali se přitom pravidly Rules of the Competition of the Fourth International Asylum Law Moot Court Competition (Lublaň, Slovinsko, 2004) a pravidly Rules of the International Asylum Law Moot Court Competition (Trnava, Slovensko, 2010).

PRAVIDLA MOOT COURT Z AZYLOVÉHO PRÁVA

První částOrganizace soutěže1. Moot Court z azylového práva (dále jen „Moot Court“) je soutě-

ží studentů práv simulující skutečný soudní proces. 2. Moot Court je založen na fi ktivním případu (zadaný případ dále

jen „Případ“).3. Moot Court se skládá ze dvou částí:

a) Písemné kolo se skládá z vypracování dvou memorand – jed-noho za stranu žadatele a druhého za stát.

b) Ústní kolo. 4. Veškeré dotazy týkající se organizace soutěže prosím směřujte na

________________________________________________.5. Doplňující otázky ohledně pravidel Moot Court nebo Případu

prosím směřujte tamtéž.

Časový harmonogramViz. zvláštní příloha.

40

Druhá částProcesní pravidla

Soutěžní týmy1. Moot Court se účastní dvoučlenné soutěžní týmy. Členové jed-

notlivých týmů musí být studenty některého z vysokoškolských oborů zaměřených na právo. Oba členové týmu musí společně pracovat na memorandech a účastnit se ústních kol.

2. Počet týmů, které se mohou Moot Court zúčastnit, není omezen. 3. Každý tým bude mít svého kouče. Každý kouč může radit pouze

jednomu týmu a nesmí být zároveň soudcem Moot Court. Úkolem kouče je poskytovat odborné rady především v oblasti stylistické úpravy memorand, způsobu právní argumentace a ústní prezen-tace. Kouč nesmí týmům pomáhat psát jednotlivá memoranda, provádět pro ně rešerše nebo poskytovat přímé řešení Případu.

4. Organizátoři přidělí po doručení přihlášky každému týmu identifi -kační číslo. Týmy se označují pouze těmito identifi kačními ozna-čeními.

Soudci1. Hodnotitelé v písemných i ústních kolech budou zkušení odbor-

níci v oblasti azylového práva.2. Každé memorandum bude v písemném kole ohodnoceno stej-

nými kritérii hodnocení, které bude za tímto účelem poskytnuto organizátory. Současně se zasláním výsledků písemného kola ob-drží týmy i tyto kritéria hodnocení.

3. Hodnotitelé ústních kol se budou odlišovat od  soudců, kteří hodnotí memoranda v písemných kolech.

Případ1. Účastníci Moot Court mohou do  dne _________________

klást organizátorům doplňující otázky, a  to ohledně Případu nebo těchto pravidel soutěže. Každý tým může položit ma-ximálně tři doplňující otázky ohledně Případu a  neomezené

41

množství doplňujících otázek ohledně těchto pravidel soutěže. Žádosti s doplňujícími otázkami zasílejte za každý tým na e-mai-lovou adresu ______________________________________. Odpovědi na otázky budou poskytnuty do pěti pracovních dní a  budou současně zaslány všem týmům. Odpovědi na  otázky, které by mohly změnit reálie případu nebo jeho řešení, nebudou poskytovány.

2. Případ je situován do prostředí fi ktivního státu „Země koruny České“.

Písemné kolo1. Úkolem každého soutěžního týmu v písemném kole je vypraco-

vat na základě Případu:a) stanovisko žadatele (proč ano),b) stanovisko státu (proč ne).

2. Jedno memorandum nesmí rozsahem přesáhnout 2 500 slov. Do  rozsahu se nezapočítává titulní strana a označení účastníků. K určení počtu slov bude použito nástroje „Počet slov“ v progra-mu MS Word 2010. Memorandum musí být dodáno elektronic-ky ve  formátu *.doc/docx, zarovnáno do bloku, řádkování 1,5 a použitý font musí mít velikost 12 typografi ckých bodů. Úprava nadpisů, odrážek a  jiných speciálních formátů je ponechána na úvaze týmu. Memoranda musí být doručena organizátorům podle časového harmonogramu a nesmí z nich být zřejmé, kdo je vypracoval.

Hodnocení písemných kol 1. Hodnocení je anonymní, hodnotitelům nesmí být známa jména

členů týmu ani jiné skutečnosti týkající se týmu, jehož podání hodnotí, s výjimkou identifi kačního čísla.

2. Celkové hodnocení se vypočítá jako aritmetický průměr hodno-cení obou memorand jednotlivých relevantních soudců.

3. Způsob bodového hodnocení bude týmům sdělen až po vyhod-nocení jejich podání.

42

4. Hodnoceno bude zachycení skutkových okolností, nalezení a formulace právních problémů, práce s judikaturou a literatu-rou, rozsah a zejména obsah argumentace.

Ústní kola1. Úkolem každého týmu v ústním kole je zastupovat na jednáních

účastníky simulovaného sporu zadaného Případu v  určených procesních postaveních.

2. Každý tým má na přednesení návrhu nebo vyjádření k návrhu k dispozici časový limit, který bude blíže specifi kován. Toto vy-stoupení může být přerušováno dotazy soudců.

3. Soudce smí prodloužit tento čas o pět minut, pokud o to tým požádá. V tomto případě se stejný čas poskytne i druhé straně.

4. Každý z týmů má předem stanovený časový limit na reakci na vy-stoupení svého protivníka.

5. Soudce smí prodloužit tento čas o pět minut, pokud o to tým požádá. V tomto případě se stejný čas poskytne i druhé straně.

6. Soudci mají právo klást stranám sporu otázky.7. Během jednání je povinován k aktivní účasti každý člen týmu. 8. Každý z  týmů má k  dispozici předem stanovený časový limit

na přednesení závěrečného návrhu. Během této doby nesmí být jejich vystoupení přerušeno.

9. Organizátor upozorní soudce vždy jednu minutu před skonče-ním každého časového limitu.

10. Soudce či organizátoři mohou určit odlišný průběh jednání za předpokladu, že bude zajištěno rovné postavení a stejné mož-nosti prezentace obou soutěžních stran.

Hodnocení ústních kol1. Systém účasti týmů na jednotlivých kolech bude blíže upřesněn.2. Každý tým bude mít příležitost zastupovat jak stranu žadatele,

tak státu.

43

Simulovaná soudní síň na Právnické fakultě UK v Praze. Fotografi e pře-vzata z elektronického časopisu Univerzity Karlovy i-FORUM, http://www.cuni.cz/IFORUM-4501.html.

Třetí částSpolečná a závěrečná ustanovení

Tato pravidla jsou závazná a týmy budou za jejich porušení potrestá-ny, a to podle uvážení soudců.

44

Tipy pro přípravu simulovaného soudního jednání (moot cout)

Výše poskytnuté informace o metodě moot court lze tedy shrnout do ně-kolika bodů ukazujících „jak v praxi na to“. Tento rozbor jsme doplnili o praktické aspekty, které je nutno mít při přípravě moot court na paměti. 1. Zvažte, kolik času chcete do  výuky touto metodou investovat. Zvolte si zejména formu moot court: tj. zda jej chcete využít „jen“ při seminární práci, a tedy nevěnovat přípravě tolik času, anebo zda usku-tečníte moot court národní či dokonce mezinárodní. 2. V případě moot court seminárního není třeba níže popsaného slo-žitějšího postupu. 2.1 Nejprostší verzí je předložení případu rovnou při hodině, následné rozdělení studentů do skupin (je možné mít vícero skupin, kdy každá se uvnitř rozdělí na stranu navrhovatele, odpůrce a soud) a poskytnutí minimálního času na přípravu. Tak je možné např. osvěžit monotónní hodinu, či upozornit studenty na konkrétní aspekt probíraného tématu. Ale pozor, zde nebude ve větší míře dosaženo zdokonalení argumentač-ních dovedností, neboť na to nebude čas. 2.2 Zajímavější je moot court, na  který se studenti musejí připravit a znají případ i role předem. Zde je nutno s předstihem vytvořit případ a krátká pravidla, studenty předem informovat a dát jim čas na přípra-vu. Samotná příprava musí probíhat v týmech, je vhodné, aby si studen-ti nacvičili role obhájců i navrhovatelů věci. Porotu je velmi vhodné ob-sadit někým jiným, než studenty, ježto studenti sami sobě neposkytnou relevantní zpětnou vazbu (k odborným znalostem i dovednostem), která tu je již vhodná. Takto lze osvěžit seminární výuku, anebo mít moot court jako završení semestru. 3. V případě moot court fakultního, národního či mezinárodního je třeba mít na paměti daleko více věcí. 3.1 Formální stránka přípravy Moot court by měl být buďto organizován odborníkem v  tématu, na nějž se právně zaměřuje, anebo musí být sjednána záštita a odborná konzultace s takovýmto člověkem. S předstihem je třeba vytvořit případ, u něhož je třeba dbát na odbornost. S předstihem je také třeba vytvořit

45

pravidla, která musejí dbát na logiku a na to, aby se studenti opravdu měli šanci naučit právním dovednostem. 3.2 Faktická stránka přípravyPo vyhotovení případu a pravidel a) oslovte hodnotitele písemného kola a stanovte kritéria hodnocení

písemného projevu studentů a b) oslovte hodnotitele ústního kola (soudce) a stanovte kritéria hodno-

cení ústního projevu studentů. Nalezněte vhodné prostory. Promyslete možnosti fi nancování a podle toho zvažte zajištění pohoštění po  dobu trvání ústního kola soutěže. Vytvořte si – zatím neobsazený – rozvrh utkání týmů (tedy kdo bude soutěžit s kým, ale zatím není samozřejmě jasné, kdo vyhraje, je třeba uvažovat obecně). Vytvořte diplomy apod.3.3 Praktické aspektyV pravidlech určete časové limity, zejména pak určete datum konání sou-těže a lhůty pro odevzdání případných písemných podání (memorials). Zde buďte velkorysí! Vždy je lépe přidat v pravidlech alespoň tři dny ke každému předělu oproti původnímu plánu. Nezapomeňte určit, jak velké mají být týmy a zda je možná účast více než jednoho týmu z konkrétní fakulty/země, pokud jde o národní/mezinárodní moot court. Stanovte zde také minimální počet týmů, který je pro konání soutěže nutný. Doporučujeme také stano-vit, zda je možné měnit obsazení týmu či kouče v průběhu soutěže.Po vyhotovení případu a pravidel soutěž vyhlaste. U národních a me-zinárodních soutěží můžete (a jeví se to dlouhodobě jako vhodné) kon-taktovat další fakulty v ČR, či v zahraničí (zde je samozřejmě nutno brát v potaz jazykové možnosti a v případě, že chcete uskutečnit moot court mezinárodní, užít při tvorbě případu a pravidel anglický jazyk). Ideální je mít k dispozici webovou stránku, na které budou případ i pravidla vyvěšena, zde bude k dispozici i vyhlášení a skrze tuto stránku se budou moci týmy také hlásit (viz např. Philip C. Jessup International Law Moot Court Competition, http://www.ilsa.org/jessuphome). Studenti v těchto soutěžích obvykle reprezentují obě strany (navrho-vatele i odpůrce). Toto se jeví jako velmi vhodné pro procvičení prak-tických právních dovedností, ježto tak se studenti vcítí do obou stran

46

sporu a  uvědomí si, jak je třeba vystupovat, jak používat argumenty apod. Již v pravidlech je třeba říci, zda budou studenti psát a obecně se věnovat případu z obou pohledů, anebo zda si např. vylosují, zda budou strana navrhovatelů či odpůrců. U těchto soutěží bývá jako první povinnost stanoveno odeslání písem-ného podání. V pravidlech je dána lhůta a je třeba ji důsledně vymáhat. Na tuto lhůtu navazuje hodnocení písemného kola, a i hodnotitelům je třeba dát striktní požadavky na časové limity.Je vhodné stanovit lhůtu pro vyjasnění otázek, a to jak faktických, tak týkajících se právních otázek. Studenti se tak mohou např. ještě dva týd-ny po začátku soutěže písemnou formou ptát a odpovědi na jejich otáz-ky jsou následně k dispozici všem týmům, např. uveřejněny na webové stránce. Tehdy se mohou studenti psát např. na to, zda je možné apliko-vat národní právo, jak je to s časovými limity apod.Po vyhodnocení písemných podání je třeba vybrat účastníky kola ústní-ho. Zde je namístě systém určeného počtu týmů, které se mohou účast-nit, a těmito týmy jsou ty, které v hodnocení získaly nejvíce bodů. Ústní kolo pak probíhá v určený den. Do poroty doporučujeme pozvat osoby, které se věnují problematice, které se soutěž týká, ale také další osoby, které se budou věnovat právním dovednostem a zhodnotí výkon studentů po  této stránce. Zajímavými soudci bývají skuteční soudci, kteří se vyjadřují jak k materii, tak i  k  formě prezentace, neboť mají značné zkušenosti z  jednacích síní. Již v  pravidlech je třeba stanovit, zda se počet bodů za písemné a ústní kolo sčítá, anebo nikoli. Prostým součtem udělených bodů pak zjistíme, kdo vyhrál, je ale vhodné také ohodnotit výkony další a věnovat další ceny např. za nejlepší rétorický výkon apod. Se soudci je třeba domluvit, aby poskytli zpětnou vazbu jak k právním otázkám, tak k dovednostem studentů.Doporučujeme nabídnout za účast při hodnocení písemných i ústních podání alespoň symbolickou fi nanční odměnu. Nezapomeňte také na odměny pro vítězné týmy a na další ceny pro všechny zúčastněné!Vyhodnocení je možné alespoň zčásti udělat již při soutěži samotné, příp. poté rozeslat dotazník. Při komunikaci dbejte ochrany osobních údajů a případně dávejte účastníky do slepé kopie.

47

Vybrané zdroje

DOBSON, Paul; FITZPATRICK, Barry (eds.). Th e Observer Book of Moots. London: Sweet & Maxwell, 1986. ISBN 0-421-32950-5

KAYE, Tim; TOWNLEY, Lyne. Blackstone‘s Book of Moots. London: Blackstone Press Press, 1996. ISBN 978-1-85431-516-8

SPILLANE, Meghan. International Moot Court: An Introduction. New York: IDEBATE PRESS, 2008. ISBN 978-1-932716-43-6

WEIZER, Paul I. (ed.). How to Please the Court. A Moot Court Hand-book. 3rd revised edition. New York: Peter Lang Publishing, 2007. ISBN 978-0820469492

48

III. PRAKTICKÉ PRÁVNÍ PSANÍ

Marta Chromá, Karolina Žákovská

Na Právnické fakultě UK jsou vyučovány tři předměty zaměřené na psa-ní praktických právních textů,6 z  toho dva se věnují základům psaní právních textů v angličtině: jedná se o průřezově koncipované předměty Právní psaní a Essentials of Legal Writing a předmět Legal Writing, který se zaměřuje na obchodněprávní problematiku. V manuálu jsou nejdří-ve uvedeny společné charakteristiky těchto předmětů (s upozorněním na případná specifi ka výuky v angličtině), poté je samostatná pozornost věnována výuce v češtině a v angličtině.

III.1 Společné charakteristiky

Proč učit praktické právní psaní?Formálně a obsahově bezchybný písemný projev patří k základním dovednostem, které by měl dobrý právník v jakékoli právní profesi mít. V tradičních pedagogických formách, které se uplatňují při výuce práva v mnoha studijních programech, je však této dovednosti věnována pouze omezená pozornost, nejčastěji v rámci soukromoprávně oriento-vaných předmětů. Dovednost dobře napsat právnický text je těsně spjatá s dovedností dobře psát česky nebo anglicky obecně, protože právní psa-ní v jakémkoli jazyce se liší pouze kontextem, v němž text vzniká. Tento (právní) kontext determinuje volbu jazykových prostředků, stylistických postupů, formálního uspořádání, případně výběr určitých textových vzorců a jejich adaptaci pro konkrétní potřebu (např. klienta). Předměty zaměřené specifi cky na rozvíjení dovednosti písemného pro-jevu v češtině nebo cizím jazyce mohou studentům usnadnit jak absol-

6 Pojem „praktické právní psaní“ používáme pro označení písemného projevu zamě-řeného na  dokumenty právní praxe typu smluv, soudních a  správních podání či právních stanovisek. Odlišujeme ho od pojmu „akademické psaní“, kterým rozu-míme písemný projev, jehož cílem je právně-teoretický (vědecký) text (kvalifi kační či seminární práce, odborný článek apod.). Na akademické psaní se na Právnické fakultě UK zaměřuje předmět Základy akademického psaní, který však nebyl součástí projektu Právo pro praxi, proto se mu nevěnuje ani tento manuál.

49

vování jiných studijních povinností ještě v rámci studia na fakultě, tak vstup do praxe po absolvování oboru právo. Výuka písemných doved-ností v cizím jazyce může být pro studenty přínosná z hlediska jejich budoucího profesního uplatnění, přičemž vzhledem k orientaci většiny právních kanceláří je užitečné poskytnout studentům základy právního psaní v angličtině. Výuka právního psaní v angličtině, přestože je v základních principech shodná s výukou příslušných dovedností v českém jazyce, vykazuje jistá specifi ka. Použití jiných metodických postupů je dáno odlišnostmi ne-jen jazykovými, ale zejména cílem předmětu. Právní psaní v angličtině má za úkol připravit budoucí právníky používat psanou angličtinu primárně v českém právním prostředí v komunikaci s mluvčími an-gličtiny, ať už rodilými, nebo užívajícími angličtinu jen jako prostředek komunikace v cizím prostředí, kteří se dostávají do kontaktu s českým právem; jde o interakci jak s právníky, tak klienty. Cílem výuky zaměřené na  právní psaní je rozvinout a  zdokonalit písemný projev studentů právnických fakult. Nejedná se tedy o před-měty „znalostní“, byť znalosti platného práva jsou samozřejmě nezbytné, protože tvoří kontext písemné komunikace a obvykle jsou i předmětem písemného textu. Po absolvování předmětů by studenti měli:

• znát obecnou strukturu základních typů právních dokumentů,• umět dohledat v platném právu formální a obsahové náležitosti

konkrétních právních dokumentů,• umět se jasně a srozumitelně písemně vyjadřovat,• umět písemně argumentovat,• umět sestavit a formulovat právní text v omezeném čase,• být schopni písemně komunikovat způsobem, který jejich ko-

munikačního partnera od další komunikace neodradí, ale kte-rým naopak dosáhnout cíle komunikace.

U  výuky v  angličtině jsou klíčovými dovednostmi bezchybně na-psat anglický text, zohlednit především právní a kulturní odlišnost komunikačního partnera, jenž je většinou nerodilý mluvčí angličtiny, rozlišit jednotlivé stylové vrstvy právnické angličtiny (formální vs.

50

neformální jazyk, žargon) a smysluplným způsobem je při psaní vy-užívat. Přidanou hodnotou je u výuky v anglickém jazyce skutečnost, že jsou studenti formou právně lingvistické komparace seznámeni se základními náležitostmi vybraných právních dokumentů angloame-rického právního systému.

Cílová skupinaSchopnost právního vyjadřování písemnou formou je možné rozvíjet od počátku studia. Protože se však jedná o výuku psaní v právním kontextu o právních tématech, je nutné, aby se studenti orientova-li alespoň v  základech platného práva. Zkušenosti ukazují, že není vhodné nabízet předmět Právní psaní studentům prvních dvou ročníků, kteří ještě nedisponují potřebnými znalostmi platného práva, a předmět tak pro ně má jen malý přínos. V případě právního psaní v angličtině je navíc třeba, aby studenti již složili zkoušku z  právnické angličtiny (na Právnické fakultě UK se proto předměty Essentials of Legal Writing a Legal Writing zařazují do nabídky až po skončení 3. ročníku). Vysoce žádoucí, ne-li nezbytná, je pravidelná účast studentů na výuce. Předmět proto není vhodný pro studenty, kteří se výuky nemohou (nebo nechtějí) účastnit. Znalost jazyka, ve kterém je výuka vedena, je základní kvalifi kační podmínkou pro zařazení do předmětu. Tato podmínka se netýká pou-ze výuky v anglickém jazyce, má svůj význam také při výuce v českém ja-zyce, pokud čeština není mateřským jazykem studenta. Cílem předmětu samozřejmě není učit studenty pravidlům gramatiky či pravopisu, ný-brž je seznámit se specifi ky písemného právního projevu. Jak při výuce v českém, tak v anglickém jazyce je vyžadována základní orientace v čes-kém platném právu a  schopnost vyhledat relevantní prameny práva. U předmětů v angličtině studenti aplikují své znalosti angloamerického práva, načerpané ve výuce právnické angličtiny jako předmětu společné-ho základu, a formou elementární právnělingvistické komparace se snaží najít optimální formu svého písemného projevu v příslušné oblasti. Maximální doporučený počet studentů zařazených do předmětů za-měřených na právní psaní, ať už v češtině, či angličtině, je několik desí-tek (na Právnické fakultě UK je kapacita předmětu Právní psaní 40 stu-

51

dentů, každý ze dvou v angličtině vyučovaných předmětů má kapacitu 60 studentů). Toto omezení je dáno především kapacitními možnost-mi příslušných kateder, protože poskytování zpětné vazby studentům v souvislosti s jejich zpracovanými úkoly je časově velmi náročné, stejně jako organizace případného závěrečného hodnocení předmětu (zkouš-ky). Zápis studentů na předmět může probíhat buď volně, v rámci uni-verzitního informačního systému, nebo na základě výběru z uchazečů příslušným vyučujícím (např. na základě motivačního dopisu), případně kombinací obou forem (volný zápis studentem po povinné konzultaci vyučujícího).

Způsob výuky Vzhledem k rozmanitosti právních dokumentů je prakticky nemož-né je zcela obsáhnout v  rámci jednoho kurzu. Předmět věnovaný právnímu psaní může být proto koncipován buď průřezově, tedy za-měřit se na nejvýznamnější typy právních dokumentů (např. plná moc, smlouva, žaloba, rozsudek), nebo oborově, kdy je pozornost věnována právním dokumentům typickým pro vybrané právní odvětví (např. ob-chodní právo). Výuku právního psaní je možné pojmout různými způsoby, vždy je však třeba klást důraz na zapojení studentů. Jako vhodná se jeví kombi-nace přednášek zajišťovaných odborníky na  danou problematiku (ze-jména z praxe, případně též z akademického prostředí) se samostatnou prací studentů, ať už přímo na hodině, či formou domácích úkolů (pro složitější právní texty je forma domácích úkolů vhodnější). Žádoucí je hojné uplatňování praktických příkladů, a to jak bezchybných právních textů, tak textů vykazujících chyby, které jsou pro dané typy právních dokumentů typické.

Hodnocení předmětů zaměřených na právní psaníStejně jako samotnou výuku je i závěrečné hodnocení předmětu mož-né pojmout různými způsoby. Vzhledem k zaměření předmětu by však ověření schopností studenta mělo vždy mít písemnou formu, a  to ideálně formu samostatného zpracování vybraného typu právního do-kumentu dle zadání. Možné je i průběžné hodnocení domácích úkolů

52

studentů, a to buď výlučně, nebo v kombinaci se závěrečným hodnoce-ním formou zvláštního úkolu.

Předměty zaměřené na právní psaní z hlediska pedagoga

a) Požadavky

Pedagog, který je garantem předmětu, může být buď pouhým organi-zátorem výuky, nebo výuku osobně provádět. V prvním případě jsou nutné základní organizační schopnosti, včetně schopnosti získat pro vý-uku vhodné odborníky, ideálně z praxe (důležité jsou proto kontakty na odborníky ve sféře praktických právních profesí, jako jsou advokáti, soudci, notáři či státní zástupci). V tomto případě je zároveň nutné, aby se garant předmětu ujistil, že vybraný odborník je i  dobrým pedago-gem, který je schopen své znalosti studentům předat, studenty zaujmout a motivovat. Výhodou je skutečnost, že garant předmětu nemusí v ta-kovém případě sám disponovat detailními znalostmi probíraných typů právních dokumentů. Ve druhém případě, tedy pokud garant předmětu výuku provádí sám, nejsou organizační schopnosti nutné, nezbytná je však podrobná znalost probíraných typů právních dokumentů. Žádoucí je důslednost pedagoga při kontrole domácích prací studentů. V případě výuky v anglickém jazyce je garant předmětu povinen zajistit odpovída-jící jazykovou úroveň výuky, musí proto sám mít výborné jazykové zna-losti, přehled o českém právu, základní znalosti angloamerického práva a nezbytné kontakty na odborníky z praxe, kteří jsou ochotni a schopni kvalitní seminární výuku právnického psaní v angličtině vést.

b) Časová náročnost

Výuku právního psaní lze z hlediska pedagoga považovat za poměrně časově náročnou, a to zejména ve fázi přípravy a hodnocení předmětu.

Časová náročnost přípravyPříprava výuky je náročná zvláště v prvním roce výuky, kdy je třeba za-jistit přednášející odborníky (je-li garant předmětu pouhým organizáto-rem výuky), resp. připravit výukové materiály (zajišťuje-li garant výuku osobně). Skutečná doba potřebná pro přípravu jedné výukové lekce (1,5 hod.) závisí na  zkušenostech a  schopnostech pedagoga, za  minimální

53

v prvním roce výuky lze však považovat 2 hodiny. V dalších letech výu-ky je časová náročnost přípravy menší, výukové materiály je však nutné průběžně aktualizovat.

Časová náročnost průběhu výukyZ hlediska samotné výuky se jedná o předmět standardně časově nároč-ný, obvyklá časová dotace je 2 hodiny týdně. V případě, že garant před-mětu výuku pouze organizuje, není nutné, aby se jí vždy sám účastnil, minimálně na první hodině každého vybraného odborníka by však měl být přítomen za účelem ověření jeho pedagogických schopností (dopo-ručujeme tento aspekt nepodceňovat, neboť odborník, jakkoli vynika-jící, který není zároveň dobrým pedagogem, znamená pro studenty jen minimální přínos).

Časová náročnost hodnocení předmětuHodnocení předmětů zaměřených na  právní psaní je časově náročné z  důvodu nutnosti kontroly domácích úkolů předložených studenty, resp. kontroly závěrečných úkolů. V případě hodnocení domácích úko-lů lze v případě velkého počtu studentů časovou náročnost snížit hod-nocením pouze části odevzdaných úkolů (v takovém případě je ale třeba dbát toho, aby byl u všech studentů zkontrolován obdobný počet ode-vzdaných úkolů). Je třeba zdůraznit, že na rozdíl od přípravy se časová náročnost hodnocení předmětu v dalších letech výuky nesnižuje.

c) Materiální náročnost

Materiální náročnost závisí na  zvoleném způsobu výuky. Vzhledem k tomu, že by studenti měli být zapojeni i ve výkladové fázi, je vhodné používat multimediální výukové prostory, tedy místnosti vybavené po-čítačem s přístupem k internetu a s možností projekce. Variantou je vy-užití počítačových místností, kde mají studenti navíc přístup k právním informačním systémům (stejně poslouží i vlastní notebooky studentů, pokud je v místnosti k dispozici bezdrátové připojení k internetu). Vý-ukové materiály je možné zasílat studentům v elektronické formě pře-dem, případně je distribuovat přímo při výuce v tištěné formě (v tako-vém případě je třeba počítat s  odpovídající spotřebou papíru a barvy do tiskárny).

54

d) Personální náročnost

Personální náročnost výuky závisí na množství přednášejících. Přestože se pro výuku právního psaní jeví žádoucí využití odborníků z praxe, je samozřejmě možné, aby garant předmětu prováděl celou výuku sám, případně aby využil kolegů z akademického prostředí. V případě využití jiných přednášejících je třeba mít vždy připravenu „záložní“ variantu pro případ, že se pozvaný odborník nebude moci dostavit.

e) Budoucí využitelnost / přínos pro pedagoga

Připravené výukové materiály lze – po nezbytné aktualizaci – používat opakovaně. Z hlediska pedagoga – odborníka z praxe může být zajímavé i využití reálných případů pro výuku; ze zkušenosti lze potvrdit, že praxí nezatížení studenti v mnoha případech nalézají originální řešení.

Předměty zaměřené na právní psaní z hlediska studenta

a) Požadavky

Jak již bylo zmíněno výše, základním požadavkem na studenta je per-fektní znalost jazyka, v němž je výuka vedena (zvláště to platí pro výu-ku v angličtině). Vyžadována je též základní orientace v platném právu a ochota věnovat předmětu potřebný čas. Z hlediska osobnostních cha-rakteristik je přínosem schopnost pracovat ve skupině (v případě většího počtu studentů mohou být domácí či závěrečné úkoly zadávány skupi-nově) a pod tlakem blížícího se termínu.

b) Časová náročnost

Časová náročnost předmětu z hlediska studenta závisí na zvoleném způ-sobu výuky, resp. konkrétně na míře samostatné práce, jež je od studen-tů vyžadována.

Časová náročnost přípravyPokud jsou studentům ukládány domácí úkoly, což se pro procvičení jednotlivých typů právních dokumentů jeví jako velmi vhodné, je nutné věnovat určitý čas jejich vypracování. S ohledem na obtížnost zadání se v jednotlivých případech může jednat i o několik hodin přípravy na ka-ždou výukovou lekci.

55

Časová náročnost průběhu výukyZ  hlediska průběhu se jedná o  standardně časově náročné předměty s obvyklou časovou dotací 2 hodiny týdně.

Časová náročnost hodnocení předmětuČasová náročnost hodnocení předmětu závisí na zvolené formě hodno-cení. Kromě pravidelného vypracování domácí úkolů může být vyžado-váno zpracování zvláštního závěrečného úkolu, zpravidla vyššího stupně obtížnosti. Zpracování může opět vyžadovat několik hodin.

c) Budoucí využitelnost a přínos pro studenta

Přínos pro studenta spočívá především v rozvoji schopnosti písemného právního projevu v různých typech právních dokumentů. Právní doku-menty zpracované v  rámci výuky může student v budoucnosti použít jako vzor a vodítko při psaní dokumentů obdobného typu.

56

III.2 Právní psaní v češtině

Způsob výuky předmětu Právní psaní

V rámci předmětu Právní psaní by si studenti měli osvojit základy psaní stěžejních právních textů, jako jsou smlouvy, soudní podání a odborná právní stanoviska. Tématem jednotlivých hodin jsou různé druhy práv-ních textů, které by absolvent Právnické fakulty UK měl být schopen napsat, přičemž výuka postupuje od jednoduchých právních textů typu plné moci, přes základní dokumenty právní praxe (smlouva, analýza případu, základní soudní podání), po akty aplikace práva (soudní roz-hodnutí) a některá specifi cká soudní podání (kasační stížnost, ústavní stížnost). Pozornost je věnována i správnímu řízení. Výuka probíhá for-mou kombinace stručného teoretického výkladu o základních charakte-ristikách daného právního textu a příslušných pramenech právní úpravy a  praktické analýzy konkrétních příkladů. V  příkladech jednotlivých typů právních textů poskytnutých vyučujícími hledají studenti formál-ní a obsahové chyby a sami následně typově obdobné texty zpracovávají. Vyučujícími jsou jak akademičtí pracovníci fakulty, tak odborníci z praxe.

Hodnocení předmětu Právní psaní

U  předmětu Právní psaní na  Právnické fakultě UK byla pro závěreč-né hodnocení zvolena forma soudních podání, resp. replik na  soudní podání, v kvaziautentických případech zadaných vyučujícími, doplněná o jejich prezentaci v rámci simulovaného ústního jednání před soudem. Studenti vytvoří dvou- až tříčlenné týmy, kterým je následně losem při-dělen případ a role v něm (vždy jedna ze stran sporu). Týmům, jejichž úkolem je vytvořit prvotní soudní podání (žalobu, kasační stížnost, ústavní stížnost), je stanovena týdenní lhůta pro jejich vypracování. Vy-pracovaná podání jsou v elektronické formě zaslána vyučujícímu, který je po kontrole přeposílá příslušným týmům představujícím protistranu, jejichž úkolem je vytvořit na podání repliku. I zde činí lhůta jeden tý-den. Repliky jsou prostřednictvím vyučujícího doručeny týmům, kte-ré vytvářely prvotní podání. Příslušné týmy (strany sporu) se násled-ně setkají v rámci simulovaného soudního jednání, kde své argumenty představí tříčlennému „soudnímu senátu“ tvořenému vyučujícím před-

57

mětu a dvěma dalšími akademickými pracovníky fakulty či externími odborníky. Předmět je uznán za splněný všem studentům (členům jed-notlivých týmů), jejichž písemný projev nevykazuje zásadní nedostatky formy či obsahu a jejichž ústní prezentace je srozumitelná. S výjimkou základních náležitostí příslušných právních dokumentů se nehod-notí znalost právních předpisů. Hodnocení předmětu Právní psaní tak kombinuje dovednost kvalitního písemného projevu s prvky moot court. Zkoušce je podrobena též schopnost studentů pracovat ve skupi-ně. Účast na závěrečném hodnocení předmětu je umožněna pouze stu-dentům, kteří se účastnili více než poloviny výukových lekcí a odevzdali alespoň dva z průběžně zadávaných úkolů.

58

Sylabus předmětu Právní psaní (LS 2011/2012)

Právní psaníLetní semestr akademického roku 2011/2012

Garant předmětu: Organizační zajištění:doc. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M. JUDr. Karolina Žákovská, Ph.D.kuhnz@prf.cuni.cz zakovska@prf.cuni.cz

Vyučující: doc. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M.a další akademičtí pracovníci fakulty a externí odborníci

V rámci předmětu Právní psaní by si studenti měli osvojit základy psaní stěžejních právních textů, jako jsou smlouvy, soudní podání a odborná právní stanoviska. Té-matem jednotlivých hodin budou různé druhy právních textů, které by absolvent Právnické fakulty UK měl být schopen napsat, přičemž výuka bude postupovat od jednoduchých právních textů typu plné moci, přes základní dokumenty právní praxe (smlouva, analýza případu, základní správní a soudní podání), po akty ap-likace práva (soudní rozhodnutí) a některá specifi cká soudní podání (kasační stíž-nost, ústavní stížnost). Pozornost bude věnována i používání judikatury a citování v právní praxi.

1 1. 3. Úvod do předmětu, právní jazyk (doc. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M.)

2 8. 3. Plná moc, právní memorandum (Mgr. Lucie Tahotná, advokátka)

3 15. 3. Smlouvy (Mgr. Lucie Tahotná, advokátka)

4 22. 3. Soudní podání (Mgr. Gabriela Kopuletá, advokátní koncipientka)

5 29. 3. Právní dokumenty ve správním řízení (JUDr. Věra Honusková, Ph.D., JUDr. Petr Svoboda, Ph.D.)

6 5. 4.Judikatura a její používání v právní praxi(JUDr. Jan Komárek, D.Phil., LL.M., London School of Economics and Political Science)

7 12. 4. Citace v právní praxi (doc. JUDr. Petr Bělovský, Dr.)

59

8 19. 4. Soudní rozhodnutí (doc. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M.)9 26. 4. Kasační stížnost (doc. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M.)

10 3. 5. Ústavní stížnost (Pavel Uhl, advokát)

11 10. 5. Závěrečná lekce, hodnocení předmětu (doc.  JUDr.  Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M.)

Zápočet bude udělen na základě:• účasti na výuce (více než 50%),• zpracování písemného podání v závěrečném modelovém případu,• aktivní účasti v simulovaném soudním jednání k závěrečnému modelovému

případu.

60

Příklady studijních opor pro předmět Právní psaní

Handout k tématu „Smlouvy“ 7

7 Handout byl zkrácen pro potřeby manuálu, vychází z  právního stavu ke  dni přednášky.

Právní psaníSmlouvy z pohledu advokáta (handout)

Mgr. Lucie Tahotná, advokátka15. 3. 2012

I. Obecně-defi niceSmlouva = dvoustranný právní úkon (mohou být i  vícestranné – např. smlouva o  sdružení nebo společenské smlouvy obchodních společností) + lze smlouva ve prospěch třetí osoby

Dělení: smlouvy na plnění (dare, facere, omittere, pati)smlouva o smlouvě budoucísmlouvy konsensuální/reálné smlouvy úplatné, bezúplatné, smíšené adhezní (formulářové)synallagmatické/asynallagmatickéformální/neformální pojmenované/nepojmenované

Základní úprava v občanském (OZ) a obchodním zákoníku (ObchZ).

II. Vznik smlouvy1. Základní úprava v OZ (§§ 43-51) + některá specifi ka v ObchZOferta-akceptace,

61

jednostranné adresné právní úkony (lze činit ústně či tzv. distanční nabídky).

2. FormaNěkteré stačí ústně/konkludentně, jinde se vyžaduje písemná forma (někdy i forma notářského zápisu).Příklady.

III. Vybrané smluvní typy 1. Dle OZ.2. Dle ObchZ.3. Dle zákoníku práce.4. Jiné smluvní typy.

IV. Postup při psaní smluv

1. Základní struktura

Označení smluvního typu (+event. zákona),označení smluvních stran, úvodní ustanovení,předmět smlouvy (essentialia negotii, někdy též nazváno práva a po-vinnosti smluvních stran),doba, na kterou se smlouva uzavírá + event. výpověď, odstoupení atp. (může být součástí i jiné části smlouvy, např. závěrečných ustanovení), závěrečná ustanovení (počet vyhotovení, někdy obs.tzv. salvatorskou klauzuli, může obsahovat podmínky),datum, podpis smluvních stran.

2. Tipy pro sepis smluv

Při sepisu smlouvy si vzít vždy k ruce zákon (je smlouva dle OZ/ObchZ? – pozor na absolutní obchody!),ujasnit si označení smlouvy, smluvních stran, essentiala negotii,

62

ujasnit si „za koho kopu“ a z tohoto úhlu smlouvu sepisovat/posu-zovat,smlouva = „živý mechanismus“ → musí „fungovat“,kromě „mírových situací“ musí řešit i „krizové situace“,správná smlouva by měla být vyvážená (synallagmatická) – ne jedno-stranně výhodná,při sepisu by měla být dodržována „štábní kultura“ (smlouva je vizit-kou jejího pisatele),esentialia negotii – u některých smluvních typů,řešit nejen čistě právní otázky, ale upozorňovat i na možné obchodní a praktické problémy (např. vysoká cena, krátké lhůty, příliš kompli-kované procedury atp.),v určitých případech možnost prorogace, někdy též možnost volby práva,může obsahovat též plnou moc,připomínky psát s využitím funkce Word revizního modu do oferty (oferta je většinou zasílána e-mailem jako soubor Word),pozor na VSP/VOP,zajišťovací instituty – do  smluv zahrnovat dle potřeby (nejčastěji smluvní pokuta, ručení, směnka, bankovní záruka apod.),pozor na správné číslování, správné křížové odkazy.

63

Handout k tématu „Ústavní stížnost“ 8

8 Handout byl zkrácen pro potřeby manuálu.

Právní psaníÚstavní stížnost (handout)

Pavel Uhl, advokát3. 5. 2012

Ústavní stížnost• je nástrojem „posledního soudu“ (na výjimky ESLP),• je nástrojem ochrany pouze některých práv (ústavněprávní di-

menze),• je nástroj s nejnižší možnou úspěšností (v porovnání s kon-

venčními prostředky),• je nástroj velmi populární (nejenom u laiků, ale i u právníků),• advokát by k  takovému nástroji měl přistupovat s  určitou

úctou a pokorou.Předprocesní úkony (netýkají se přímo psaní stížnosti, ale jsou ne-zbytné, pokud má být případ nosný, bez nosného případu nelze na-psat dobrou ústavní stížnost)

• Převzetí věci; 1. varianta: nová věc – převzetí před podáním stížnosti (výhody/nevýhody).

• Převzetí věci; 2. varianta: stará věc – pokračování ve staré věci, kterou advokát dělal před soudy apod. (výhody/nevýhody).

• Je třeba klienta odradit, pro případ, že je stížnost zjevně neú-spěšná; toto pravidlo má obecnější rozměr: nelze akceptovat bez kritické úvahy postup, který navrhuje klient; chce-li stíž-nost, neznamená to, že nepotřebuje jiný úkon.

• Konzultace s klientem – důležité!; nutná procesní empatie; je třeba pochopit všechny důvody, proč klient stížnost podá-vá.

• Konzultaci někdy i opakovat po prostudování materiálů.

64

Sepis• Formální náležitosti dle zákona, tedy dle zákona o Ústavním

soudu a dle OSŘ.• Faktická struktura (rubrika, narativní část, vymezení stížnosti,

odůvodnění, návrh).• Obecná pravidla, jak psát (narativní část i odůvodnění).• Výsledek konzultovat s klientem, pokud je to možné a rozum-

né; být otevřen připomínkám.• Je vhodné podrobit text testu nezaujatého čtenáře, pokud

možno neprávníka – test srozumitelnosti.Proces → Na úspěchu řízení se stížnost a její textace podílí 95% – 100%.

Poprocesní útěcha• Byť byla stížnost neúspěšná, může aspoň pomoci ke kultivaci

právní diskuse a posunout ji někam jinam.• Pokud ani to se nepodaří, tak se za určitých okolností můžete

utěšovat, že se Vám to podařilo hezky napsat.

65

Příklady zadání modelových případů pro závěrečné hodnocení předmětu Právní psaní 9

Modelový případ č. 1

Poznámky:

9 Autorem zadání modelových případů č. 1, 2, 3 a  5 je doc.  JUDr.  Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M., autorkou zadání k modelovému případu č. 4 je JUDr. Věra Honusková, Ph.D.

Cyklistická přilbaRozsudkem ze dne 20. ledna 2010 (sp. zn. 25 Cdo 2258/2008) po-tvrdil Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací závěr Městského soudu v Praze (rozsudek sp. zn. 11 Co 501/2007-101), že nepoužití ochran-né přilby cyklistou starším 15 let (resp. 18 let dle platné právní úpra-vy) je porušením obecné prevenční povinnosti upravené v  §  415 zák. č.  40/1964 Sb., občanského zákoníku (OZ), a  může v  rozsa-hu, v němž se podílelo na vzniku (zvětšení) škody utrpěné cyklistou při dopravní nehodě, zakládat jeho spoluzavinění na  vzniku škody ve smyslu § 441 OZ.

Zadání pro skupinu A:Sepište v  zastoupení Ing.  Bohuslava Blahoše ústavní stížnost proti výše uvedenému rozsudku NS.

Zadání pro skupinu B:Sepište v zastoupení Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, jako vedlejšího účastníka (v původním řízení žalovaného), vy-jádření k ústavní stížnosti.

Pozn.:Skutkové okolnosti jsou uvedeny ve  výše uvedeném rozsudku NS (dohledatelný v ASPI nebo na www.nsoud.cz).

66

Modelový případ č. 2

Poznámky:

Právo pornoherečky na azyl?Paní Anna Hlivko (jméno je smyšlené pro účely zkoušky), nar. 8. 6. 1987 v Oděse, je pornoherečkou, která účinkuje v řadě porno-fi lmů vyrobených v Itálii, ČR, Maďarsku a jinde. S účinností nového trestního zákoníku Ukrajiny začala mít problémy se svou do té doby legální aktivitou. Z tohoto důvodu požádala v ČR o azyl s tím, že je na Ukrajině perzekvována pro svou činnost v pornografi i. Minister-stvo vnitra její žádost o  azyl zamítlo, její žalobě nevyhověl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 18. 8. 2011, čj. 56Az 9/2011 – 26 (rozsudek je dostupný např. zde: http://www.nssoud.cz/fi les/EVIDENCNI_LIST/2011/56Az_9_2011_20111212100033_prevedeno.pdf ). Paní Hlivko jako stěžovatelka podala proti rozsudku včasnou neodůvodněnou kasační stížnost, pro sepsání kasační stížnosti jí byl ustanoven advokát.

Zadání pro skupinu A:Sepište v zastoupení paní Hlivko odůvodnění kasační stížnosti proti rozsudku krajského soudu. Pozn.: vycházejte z  faktů uvedených v  rozsudku, pro zjednodušení situace neřešte vůbec její děti.

Zadání pro skupinu B:Sepište jako právník ministerstva vyjádření ke kasační stížnosti.

67

Modelový případ č. 3

Ukradená občankaMarii Novákové byly dne 30. 9. 2010 odcizeny všechny doklady. Krádež proto dne 6. 10. 2010 nahlásila. Mezitím zjistila, že dne 4. 10. 2010 byla osoba vystupující pod její identitou pokutována, a to na  základě pokutového bloku. Dle něj byla žalobkyně uznána vin-nou ze spáchání přestupku podle tehdy platného § 22 odst. 1 písm. f ) bodu 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích za to, že při jízdě v Mikulově držela během řízení os. vozu mobilní telefon. Problémem paní Novákové není pokuta 1000 Kč, která byla na místě uhrazena, ale záznam v registru bodů, v jehož důsledku se nebezpečně přiblížila ztrátě řidičského průkazu. Proti bloku proto podala paní Nováková dne 1. 12. 2010 vlastnoručně psanou žalobu proti Policii ČR, v níž mj. uvádí, že jí byla v září 2010 odcizena peněženka se všemi doklady, 4. 10. 2010 v Mikulově vůbec nebyla, pročež to nemohla být ani ona, kdo byl v říjnu 2010 pokutován. Krajský soud v Brně odmítl žalobu usnesením ze dne 16. 5. 2012, čj. 2 A 88/2010-22. V odůvodnění usnesení mj. uvedl, že žaloba proti rozhodnutí vydanému v blokovém řízení je nepřípustná, neboť před-pokladem projednání přestupku v blokovém řízení je souhlas pacha-tele s  takovýmto postupem (§ 84 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích). Pachatel tedy nevyužil možnost projednat přestupek v  řádném řízení, nevyčerpal procesní prostředky k  ochraně svých práv. Dle názoru krajského soudu jedinou relevantní možností bylo odmítnout zaplatit uloženou pokutu a nechat věc projít regulérním správním řízením. Vždy je totiž nezbytné mít na zřeteli účel blokové-ho řízení, jímž je projednat věc rychle, efektivně a s okamžitou práv-ní jistotou. Pokud takto žalobkyně nepostupovala, ztratila možnost napadat blokovou pokutu před soudem (shodně rozsudek NSS ze dne 29. 12. 2004, čj. 6 As 49/2003 – 46, publ. pod č. 505/2005 Sb. NSS). Krajský soud uvedl, že si je vědom, že žalobkyně tvrdí absenci svého souhlasu, což může být teoreticky věc od již judikovaných věcí odlišná (srov. rozsudek NSS ze dne 12. 8. 2010, čj. 9 As 25/2010 –

68

Poznámky:

44). Přesto shora uvedené teze aplikoval i na situaci, v níž žalobkyně tvrdí ztrátu občanského průkazu. Upozornil totiž, že opačný závěr by vedl k tomu, že pachatel přestupku by mohl vždy snadno tvrdit, že to vlastně nebyl on, kdo blokovou pokutu podepsal, ale někdo jiný, kdo mu doklady odcizil. S ohledem na značnou časovou prodlevu mezi spácháním přestupku a projednáváním věci před soudem není možné ani rozumně očekávat, že si zasahující policista bude pamatovat de-taily svého rok starého zákroku. Připuštění žaloby by naprosto ohro-zilo funkčnost blokového řízení jako rychlého a  fi nálního rozhod-nutí ve věci přestupku. Ve věci je ostatně nutno dle krajského soudu upozornit na to, že žalobkyně údajnou krádež dokladů nahlásila až po dni spáchání přestupku, její krok se proto jeví účelovým.

Zadání pro skupinu A:Sepište v zastoupení paní Novákové kasační stížnost proti shora ozna-čenému usnesení krajského soudu.

Zadání pro skupinu B:Sepište jako právník Policie ČR vyjádření ke kasační stížnosti.

69

Modelový případ č. 4

Trnitá cesta pana Mahmouda úskalími českých zákonůPan Mahmoud se narodil v roce 1978 v Teheránu, v Íránu. Již v do-spívání zjistil, že jej sexuálně přitahují mladí muži. V době, kdy jiní mladí muži zakládali rodiny, se proto držel stranou a snažil se více an-gažovat v práci, aby neměl problém s tím, že ve svém věku není ženatý a nemá děti (jiné než heterosexuální manželství není v Íránu možné). Uvažoval i nad tím, že by mu rodina mohla domluvit vhodný sňatek a on by tak nebyl vystaven pro něj nepříjemným otázkám, ale obával se, že by nebyl s to manželství naplnit a uvrhl by tak na sebe podezře-ní, že s ním „něco není v pořádku“. Homosexualita je v Íránu trestána smrtí, jedním z mediálně známých případů bylo oběšení dvou mladých mužů právě z  důvodu jejich homosexuální orientace (viz výtvarné ztvárnění na PF UK v závěru roku 2011), ovšem trestání minimálně vězením je v zemi obecně běž-nou praxí. Podle vyjádření prezidenta Ahmadínežáda v  říjnu 2007 na Kolumbijské univerzitě v New Yorku dokonce v zemi žádní ho-mosexuálové neexistují. Ovšem tím, kdo vězní či popravuje homose-xuály, je sám stát. Z uvedených důvodů se pan Mahmoud ke své orientaci nikdy veřej-ně nepřihlásil. Samozřejmě vyhledával partnery, ovšem vše v tajnosti, nikdy se spolu na  veřejnosti neobjevili, byť procházky apod. muže s mužem jsou společensky přijatelné. V Teheránu jsou určitá místa, kde je možné najít partnery, což pan Mahmoud využíval. Od svých cca 25 let měl dlouhodobější vztah s  partnerem Karimem. Tento partner ovšem jednoho dne zmizel, nepřišel do práce. Jejich dobrý známý, který je sám homosexuál, panu Mahmoudovi řekl, že byl jeho přítel Karim zadržen policií právě kvůli své sexuální orientaci. Pan Mahmoud se domníval, že je další na  řadě, neboť je otázkou času, kdy policie zjistí, že byl partnerem pana Karima. Proto neprodleně opustil Írán.Pan Mahmoud přistál dne 3. 1. 2012 na mezinárodním letišti Ruzyně, u sebe měl platný pas a české vízum. Vstoupil na území a odjel do tzv.

70

Poznámky:

přijímacího střediska v Zastávce u Brna. Zde podal žádost o udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu (zák. č. 325/1999 Sb.). Byl s ním proveden pohovor, on sám nedisponoval žádnými dokla-dy, která by mohla potvrdit pravdivost jeho slov. Správní orgán, Od-bor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR, si vyhledal informace o zemi původu, tedy o Íránu a zjistil, že homosexuálům skutečně hrozí vězení či trest smrti. Žádost posoudil a shledal, že pan Mahmoud nesplňuje podmínky § 12 zákona o azylu a nebyla mu tak udělena mezinárodní ochrany formou azylu, dále, že nesplňuje ani § 14 a nebyl mu udělen humanitární azyl a ani že nesplňuje podmínky § 14a a nebyla mu udělena mezinárodní ochrana formou doplňkové ochrany. Správní orgán ve svém rozhodnutí ze dne 16. 5. 2012, čj. OAM-16/LE-05-K03-2011, zejména uvedl, že nevěří žadatelovu tvr-zení o jeho homosexualitě. Dále uvedl, že je možné, aby se navrátil zpátky do země původu, tedy do Íránu, zde svoji sexuální orientaci skrýval a nedával nijak najevo, a pak mu podle správního orgánu ne-hrozí žádné pronásledování.

Zadání pro skupinu A:Sepište v  zastoupení pana Mahmouda správní žalobu proti shora označenému rozhodnutí ministerstva.

Zadání pro skupinu B:Sepište jako právník ministerstva vyjádření k žalobě.

71

Modelový případ č. 5

Poznámky:

Různé lhůty pro správní žalobyNejvyšší správní soud posuzoval kasační stížnost žalobkyně (stěžova-telky). Stěžovatelka, paní Huong Tuc Trong, v podstatě argumentova-la tím, že lhůty v cizineckých věcech podle § 172 zákona č. 326/1999 Sb., o  pobytu cizinců, k  podání správní žaloby jsou zcela odlišné od běžné lhůty k podání správní žaloby. V jejím případě činila lhůta pouhých 10 dnů, zatímco obecná lhůta podle soudního řádu správ-ního jsou dva měsíce. Pokud se zákonodárce rozhodl stanovit takto krátkou lhůtu, nešetřil právo cizince na soudní ochranu, neboť pro cizince je mnohdy obtížné, aby byl právním zástupcem o obsahu roz-hodnutí správního orgánu vyrozuměn a rozhodl se, zda proti němu podá žalobu. Prominutí zmeškání lhůty zákon přitom výslovně vylu-čuje. Stěžovatelka tvrdí, že nedostatečným poučením ze strany žalova-ného došlo k zásahu do jejího práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. NSS zamítl kasační stížnost rozsudkem čj. 1 As 142/2011 – 31 ze dne 29. 2. 2012. Pro obsah jeho argumentace viz tento rozsudek, přístupný na www.nssoud.cz.

Zadání pro skupinu A:Sepište v zastoupení stěžovatelky ústavní stížnost proti rozsudku NSS (ignorujte skutečnost, že čas pro sepsání ústavní stížnosti již uplynul). Jádrem Vaší argumentace bude porušení základních práv na přístup k soudu.

Zadání pro skupinu B:Sepište jako právník žalované Policie ČR (v řízení před ÚS vedlejšího účastníka) vyjádření k ústavní stížnosti. V zájmu Policie je samozřej-mě, aby rozsudek zrušen nebyl.

72

Tipy pro organizaci kurzu Právní psaní

Tipy organizačně-technické:

• vzhledem k omezenému počtu míst (na Právnické fakultě UK je kurz otevřen pro 40 studentů) a velkému zájmu je vhodné pro zá-pis studentů na  předmět zvolit metodu, která učiteli umožní zohlednit osobnostní charakteristiky studenta a  jeho motivaci k účasti na výuce (zápis přes studijní informační systém, který je založen na  rychlosti a  funkčnosti techniky, o  vážnosti studentova zájmu mnoho nenapoví); vhodná je metoda motivačního dopisu, která učiteli umožňuje zohlednit mimo jiné i  ročník studia (pro studenty 5. ročníku se jedná o poslední možnost si předmět zapsat); učitel může pro potřeby výběru studentů na předmět vytvořit i jed-noduchý dotazník, jehož prostřednictvím jednak zjistí jejich při-pravenost aktivně participovat na výuce, jednak je upozorní na to, co od nich bude při výuce očekávát (příprava na jednotlivé hodiny, domácí úkoly, týmová práce apod.);

• zkušenosti z výuky na Právnické fakultě UK ukazují, že není vhod-né otvírat kurz studentům prvních dvou ročníků, jejichž zatím omezené znalosti platného práva ztěžují porozumění výkladu a ne-gativně se odrážejí na podobě domácích úkolů a předložených po-dání v rámci závěrečného hodnocení předmětu; přes veškerou jejich snahu a pravidelnou účast má tak pro tyto studenty předmět jen velmi malý přínos;

• pro výuku je vhodné vybrat místnost, která je multimediálně vy-bavena (umožňuje promítání prezentací a příkladů právních textů) a v níž je možné procházet mezi lavicemi (studentům může být uložena krátká samostatná práce při výuce, učitel by měl mít možnost mezi jednotlivými studenty či jejich skupinami volně procházet);

• vzhledem k účasti odborníků z právní praxe (advokáti, soudci) se jeví vhodnější umístit výuku do odpoledních hodin;

• osvědčilo se hodnocení formou zápočtu, tedy s výsledkem pro-spěl(a)/neprospěla(a); předmět totiž necílí na znalosti, ale na osvo-jení si základů určitých právních dovedností, pro jeho úspěšné ab-solvování by proto mělo postačovat, že student tyto základy ovládá

73

(dokonalou průpravu mu v tomto směru studium nemůže poskyt-nout a ani to není jeho úkolem); hodnocení známkou na čtyřstup-ňové škále (výborně až nedostatečně) je u  většiny dovednostních předmětů nejen obtížné, ale může být i nespravedlivé a pro studenty demotivující;

• v případě využití odborníků z praxe je třeba se o ně postarat, tj. dbát na zajištění příslušné pracovní dohody, stejně jako na to, aby pozvaného odborníka někdo (ideálně učitel odpovědný za výuku) uvedl a  studentům představil (z praktických důvodů doporučuje-me, aby učitel odpovědný za výuku byl na hodině pozvaného od-borníka přítomen, viz dále).

Tipy obsahové a pedagogické:

• vzhledem k rozmanitosti praktických právních dokumentů a sku-tečnosti, že není nejen možné, ale zejména účelné snažit se je všech-ny (či jejich podstatnou část) obsáhnout v  jednom semestru, je vhodné zaměřit se v kurzu více na obecná pravidla psaní doku-mentů jednotlivých typů než na konkrétní požadavky na jejich formu a obsah (např. u tématu „Smlouvy“ není vhodné zaměřovat se na náležitosti jednotlivých smluvních typů, ale na obecné charakteris-tiky smluv jako základních právních úkonů soukromého práva);

• v kurzu je vhodné ve velké míře využívat odborníků z praxe, kteří dokáží právní dokumenty studentům představit tak, jak skutečně fungují, tedy upozornit na jejich praktická úskalí a nepsaná pravidla jejich tvorby; jakkoli je totiž formální bezvadnost praktického práv-ního dokumentu nezbytná, o jeho úspěchu či neúspěchu rozhoduje zejména jeho obsah, přičemž důležité není jen to, co je v dokumen-tu napsáno, ale také (a možná především), jak je to napsáno (rady, jak dobře napsat určitý typ právního dokumentu, dokáže dát nejlé-pe praktik, který se jím denně zabývá);

• v souvislosti s využíváním odborníků z praxe je však třeba zároveň dbát na to, aby tito odborníci byli i dobrými pedagogy, tedy byli schopni své dovednosti studentům předat; osvědčila se účast učitele odpovědného za výuku na hodině pozvaného odborníka, umožňuje mu to nejen ověřit jeho pedagogické schopnosti, ale též například

74

moderovat diskuzi, která se může rozvinout (zkušenosti z Právnické fakulty UK ukazují, že většina pozvaných odborníků z praxe účast učitele na výuce vítá);

• v průběhu kurzu je dobré studentům zadávat domácí úkoly spočí-vající v sepsání jednoduchých právních dokumentů, na jejich zadá-ní a hodnocení se přitom mohou podílet i pozvaní odborníci z pra-xe (je to dokonce žádoucí, ne každý odborník z praxe však bude mít čas a  chuť se studentům v  takovém rozsahu věnovat); procvičení dovedností je nejlepším způsobem jejich upevňování;

• zatímco domácí úkoly (zejména ty jednodušší typu plné moci, jed-noduché analýzy případu či jednoduché smlouvy) je vhodné zadá-vat studentům jako samostatnou práci, pro závěrečné hodnocení předmětu (a  případně i  práci na  hodinách) se osvědčuje nechat studenty pracovat v týmech, ideálně ve dvojicích; i přes jisté rizi-ko „černých pasažérů“ (studentů, kteří nechají většinu práce udělat svého týmového kolegu), výhody spolupráce převažují: studenti se zdokonalují v komunikaci, učí se dělbě práce, odpovědnosti a vzá-jemnému respektu a zpravidla dosahují lepších výsledků;

• u domácích prací a písemných podání studentů v  rámci závěreč-ného hodnocení předmětu je třeba hodnotit dovednost napsat právní dokument, nikoliv znalosti platného práva; studenti by neměli být penalizováni za  to, že v narativní části podání či jeho odůvodnění opomněli některá relevantní právní ustanovení či je uvedli chybně; důraz by měl být kladen na srozumitelnost a logiku argumentace, samozřejmě při respektování základních formálních a obsahových náležitostí dokumentu daného typu;

• výuka by měla studenty i vyučující bavit, je proto dobré využívat známé kauzy z praxe či vytvářet zajímavé modelové případy; řešené právní otázky by přitom neměly být obtížné; jak již bylo několikrát zdůrazněno, v kurzu nejde o to, aby studenti našli „správné“ řešení, ale aby dokázali napsat formálně a obsahově kvalitní právní text.

75

III.3 Právní psaní v angličtině

Způsob výuky předmětu Essentials of Legal Writing

Cílem předmětu je seznámit studenty se základními postupy, které pod-miňují dobrou úroveň jejich písemného projevu v právním kontextu. Studenti si tak mohou uvědomit, jak se obsah a forma písemného pro-jevu vzájemně podmiňují a jakými jazykovými a formálními prostředky lze jasně a srozumitelně sdělit zamýšlený obsah jak (právně) poučenému, tak nepoučenému příjemci informace (písemná komunikace právník – právník a právník – klient laik). Předmět vedou dva zkušení učitelé právnické angličtiny, z nichž jeden je právník a rodilý mluvčí angličtiny.Předmět je rozdělen do 10 lekcí, forma výuky je seminární s prvky cviče-ní. Obdobně jako v předmětu Právní psaní jsou témata a úkoly seřazeny od nejjednodušších po nejsložitější.

Témata jednotlivých lekcí:1. Sestavení životopisu a dopisu mezinárodní právní fi rmě, kterým stu-

dent žádá o stáž/práci při svém studiu2. Memorandum jako základní forma písemné komunikace v  rámci

právní kanceláře a navenek; představení kvaziautentického občan-skoprávního případu, kdy anglicky mluvící klient žádá o  právní radu; popis skutkové a právní stránky případu

3. Sepsání celého memoranda k případu pro potřeby právní kanceláře4. Sepsání memoranda pro potřeby klienta – doporučené způsoby

obrany a jejich odůvodnění5. Sestavení dopisu protistraně – právník žalobce píše právníkovi ža-

lovaného6. Kvaziautentický případ rozvodu a majetkového vypořádání – sepsá-

ní plné moci udělené žalobcem právníkovi pro případ žaloby7. Základní smluvní terminologie a oprava chyb v různých ustanoveních8. Kvaziautentický případ anglicky mluvícího klienta (architekta) ze

zahraničí, který hodlá založit v ČR architektonickou kancelář. For-my podnikání v ČR vhodné pro architekta, sepsání memoranda pro klienta s uvedením pozitiv a negativ u každé podnikatelské formy

76

9. Shrnutí soudního případu (case brief): úkolem je vybrat nejdůleži-tější skutkové a právní aspekty zadaného rozhodnutí NS a shrnout podstatné důvody rozhodnutí NS v dané věci

10. Závěrečná diskuse a vzájemná zpětná vazba student – učitel

Hlavní část každého semináře je věnována základním charakteristikám příslušného typu písemného projevu v angličtině a základním pojmo-vým a terminologickým rozdílům mezi českým právem a angloameric-kým právem v příslušné oblasti. Studenti jsou upozorněni na nejčastější chyby, kterých se dopouští a) v jazyce, b) ve formátu písemného textu a c) v terminologii. Všechny zadané písemné úkoly musí být odevzdány elektronicky do konce týdne, v němž seminář proběhl. Učitel má týden na opravu prací a shrne nejčastější chyby na začátku následujícího se-mináře (tj. 14 dní poté, co byl úkol zadán, a týden poté, co jej studenti odevzdali). Každý student obdrží opravený písemný úkol, aby měl do-statečnou zpětnou vazbu a při vypracování následného písemného úko-lu se mohl vyvarovat stejných chyb.

77

Příklad studijních opor pro předmět Essentials of Legal Writing

Handout k tématu „Plná moc“ (6. lekce)

Essentials of Legal Writing Power of attorney – handoutAlso Letter of Attorney: Special type of contractual / conventional representationProcuration / proctor / procuratorAttorney(-in-fact) = representative x Attorney-at-law (US) = member of the BarTh e right of audiencePurpose: an authorization to act on someone else’s behalf in various matters (jednat jménem jiného) but in one’s own name (svým vlastním jménem)Th e person authorizing: principal / grantor / donor zmocnitelTh e person authorized: agent / attorney-in-fact / (proxy) zmocněnec/zástupceTo authorize (authorization) = empower (empowerment)To act at the expense of s.o. Th e principal is bound by the acts of the agent. Th e principal designates another person to act on his/her behalf. To grant a POA = issueTo revoke a POA, revocation of POA (zrušit/zrušení, odvolat/odvolání): the verb is used in the meaning of “cancelling” as POA is a unilateral act and any unilateral act may be revokedTo act in excess of / beyond the authorization granted by the POAVypovědět plnou moc zmocněncem: to terminate (to give notice of termination) by the agentTypes of POA: Written, oralRevocable, irrevocableGeneral, special, limited POAUS: durable = UK: enduring / lasting (the donor‘s intention for the POA to continue after he or she has lost capacity)Th e power of attorney or letter of attorney ceases to be eff ective on the death of the principal or termination of agreement in the letter.Remember:Th e POA you will write is governed by CZECH law; although written in English it should follow the format used in the Czech Republic – no copies of various US samples available on the Internet!

78

Příklady zadání úkolů pro předmět Essentials of Legal Writing

Zadání pro přípravu dopisu (1. lekce)

Poznámky:

Essentials of Legal Writing (Week 1, Oct 8)Cover Letter• Internship position advertised at http://www.whitecase.com/fi les/Uploads/Documents/Prague_

Career_Brochure_2012.pdf• Maximum one page• Formatting:

a) use a readable typeface,b) three parts: the beginning, the middle, and the end, c) center the letter vertically.

• Phrasing your sentences:a) omit needless words – try to write clear sentences,b) keep the subject, the verb and the object together toward the

beginning of the sentence,c) prefer the active voice over passive.

Read the fi nal text of your letter as if you were the offi cer in the law fi rm to consider the letter and possibly invite you for the in-terview.

Deadline for this assignment: Friday – October 12

79

Zadání memoranda (2. lekce)

Poznámky:

Essentials of Legal Writing (Week 2, Oct 15)Details on the writing of a research memorandum: format and examples

Th e case:You work in a mid-size law fi rm in Prague. Your boss has assigned you a case involving a client named Rachel Jackson, a USA citizen. Ms. Jackson has come to your offi ce for legal advice regarding a possi-ble divorce from her husband, Matthew Arnold, also a USA citizen. Rachel and Matthew married in Ohio, USA in May 2009. In July 2009, they moved to the Czech Republic and have lived here perma-nently since then. Rachel recently discovered in September 2012 that her husband has been unfaithful in the marriage, and she is therefore considering fi ling for a divorce.Rachel has requested advice on property division in case of a divorce, namely the distribution of a fl at in Prague 1 that she and her husband bought together for 30 million crowns in November 2009. Th e fl at was purchased jointly, and is registered in both of their names.

i. Evaluate Rachel’s legal position regarding property division in the event of a divorce.

ii. Assignement: Write only the “Issues” section and “Short An-swers” section of a memorandum to your boss evaluating Ra-chel’s legal position regarding property division in the event of a divorce (up to 350 words).

Deadline for this assignment: Friday – October 19

80

Zadání plné moci (6. lekce)

Poznámky:

Essentials of Legal Writing (Week 5, Nov 5)Power of AttorneyAssignment: Your client in the above-mentioned dispute, Rachel Jackson, is currently in New York and needs you to act on her behalf while she is gone. Write a power of attorney enabling you to act on Rachel’s behalf (up to 200 words).

Deadline for this assignment: Friday – November 9

81

Zadání case brief (9. lekce)

Poznámky:

Essentials of Legal Writing (Week 9, Dec 3)Writing a case brief – summarising a case and using precise language.Assignment: Write a case brief for a judgment of the Supreme Court distributed during the class:(1) identify the parties to the action; (2) summarise succinctly and clearly the facts giving rise to the legal controversy; (3) state the precise legal issue(s) presented by the facts; (4) summarise the reasoning the court used to reach its decision (this will be the longest section); and (5) state the new principle of law established by the case.

Th e audience for your case brief is yourself or someone else who needs a brief, accurate, and complete summary of the case (approx. 800 words/two pages).

Deadline for this assignment: Sunday – December 9

82

Způsob výuky předmětu Legal Writing

Cílem tohoto předmětu je seznámit studenty se základními typy do-kumentů zpracovaných v  rámci velké obchodní transakce (obchodní smlouvy, problematika obchodních společností apod.). Vyučujícími jsou právníci velké mezinárodní kanceláře (převážně rodilí angličtí mluvčí /UK, US, CA/ a čeští/slovenští mluvčí s právnickým diplomem z uni-verzity v některé anglicky mluvící zemi /UK, US, CA/) ve spolupráci se zkušenými učiteli katedry jazyků.

Témata jednotlivých lekcí:

1. An outline of documents produced by lawyers; presentation materials and exercises; samples of a contract, memorandum, opinion and court fi ling (documents to be used in the future lectures)

Úkol č. 1: A short memorandum on powers of attorney issued by the Executive Director of a limited liability company under Czech law

2. Structuring and drafting of contracts; presentation materials and sample contracts

Úkol č. 2:  In-class – revisions to draft contract distributed during presentation

3. Introduction to the English legal system4. Securities; sample prospectus; IPO timeline; readings of provided documents

Úkol č. 3: Drafting of disclosure materials5. Financing; sample Loan Agreement; reading in advance of the provided

document; discussion Úkol č. 4: Redrafting of selected provisions6. Real Estate; sample real estate (plot) purchase agreement; terminology

used in real estate development projects and typical stages of a residential development

7. M&A; sample Share Purchase Agreement; reading in advance of the provided document; discussion

Úkol č. 5: Redrafting of selected provisions8. Due diligence; due diligence checklist; discussion about the information

requested in the DD Checklist

83

Úkol č. 6: Drafting 1–2 pages of the DD Report concerning the fi n-dings during the DD (e.g. issues with the title to the land or environ-mental damage on the plot)

9. Litigation & arbitration; sample letter of claim; terminology used in li-tigation and arbitration (forums, types of dispute resolution, admissible evidence)

10. Závěrečné shrnutí; feedbackStruktura semináře je v zásadě stejná, jako je u Essentials of Legal Wri-ting. Všechny zadané písemné úkoly musí být odevzdány elektronicky do konce týdne, v němž seminář proběhl. Učitel má týden na opravu prací a  shrne nejčastější chyby na  začátku následujícího semináře (tj. 14 dní poté, co byl úkol zadán, a týden poté, co jej studenti odevzdali). Každý student obdrží opravený písemný úkol.

Způsob hodnocení předmětů Essentials of Legal Writing a Legal Writing

Všechny úkoly, které studenti dostávají k vypracování mimo semináře, se jednotlivě opravují a známkují. Každý student dostane svůj opravený úkol, takže dostává základní zpětnou vazbu a ze svých chyb se může po-učit a vyhnout se jim při zpracování dalších zadaní. Celkové hodnocení studenta v daném předmětu je průměrem známek, které student dostal za jednotlivé úkoly. Při hodnocení jednotlivých úkolů se klade důraz na:a) adekvátnost zpracování (dodržení formy a relevance obsahu),b) jazykovou správnost a c) dodržení předepsané délky písemného úkolu, která je vždy stanove-

na počtem slov (přípustná odchylka ±10%). Domácí úkol je hodnocen pouze tehdy, je-li odevzdán v předepsaném termínu (obvykle do konce týdne, v němž byl úkol zadán). Závěrečnou známku dostane student pouze v případě, byl-li hodnocen ve všech zadaných úkolech.

84

Příklad studijních opor pro předmět Legal Writing

Ukázka prezentace externího spolupracovníka katedry jazyků podílejícího se na výuce předmětu Legal Writing 10

10 Ukázku laskavě poskytl Mgr. Petr Pánek, LL.M. z advokátní kanceláře White & Case.

85

86

87

88

Tipy pro organizaci kurzů Essentials of Legal Writing (ELW) a Legal Writing (LW)

Tipy organizačně-technické:

• zápis do  předmětů je lépe provádět prostřednictvím osobních emailů vedoucímu semináře; přihlašovací emaily mají předepsa-ný obsah (údaje o absolvování „povinné“ angličtiny, důvod zájmu o předmět apod.), podle něhož se vedoucí semináře rozhoduje, zda do něj studenta zařadí či nezařadí;

• zápis je lépe časově vyhlásit a uzavřít tak, aby celý proces proběhl v předstihu před řádným zápisem do předmětů přes informační systém; v okamžiku řádného zápisu přes informační systém jsou již studenti informováni, zda byli či nebyli do kurzů zařazeni, a podle toho si mohou volit další předměty;

• předměty je lépe vypisovat pro studenty vyšších ročníků – od 3. ročníku výše, aby měli již základní povědomí o českém právu, o něž je nutné se při vypracování písemných úkolů opírat;

• zápis do předmětu Legal Writing by měl být podmíněn úspěšným absolvováním předmětu Essentials of Legal Writing.

Tipy obsahové a pedagogické:

• ELW je základní kurz, který slouží k seznámení se základními typy textů, s nimiž se studenti mohou v praxi setkat a které budou muset anglicky psát; druhým cílem je upozornit na frekventované grama-ticko-lexikální jevy, v nichž čeští studenti nejvíce chybují;

• LW je nadstavbový kurz, jehož smyslem je rozvíjet dovednosti zís-kané v ELW: témata by proto měla nějakým způsobem rozšiřovat znalosti, které studenti načerpali v ELW, nebo na nich stavět; vhod-né je zapojení externích vyučujících z právní praxe (na PF UK vy-učují ELW kmenoví učitelé fakulty a LW partneři společnosti Whi-te&Case), nutná je v takovém případě samozřejmě úzká spolupráce vyučujících předmětu ELW a externích partnerů na přípravě sylabu pro oba předměty;

89

• všechny písemné úkoly na ELW jsou opraveny s příslušnou in-dividuální zpětnou vazbou od učitele; učitelé zobecní nejčastější problémy při vypracování konkrétního úkolu, na počátku následu-jící hodiny je představí studentům a  ve  formě handoutu je elek-tronicky rozešlou všem účastníkům tak, aby měli studenti možnost v dalších úkolech se chyb nedopouštět;

• všechny písemné úkoly na LW jsou opraveny s příslušnou in-dividuální zpětnou vazbou od  učitele; studentům jsou rozdány na počátku následujícího semináře s tím, že nejasnosti lze řešit indi-viduální emailovou komunikaci s učitelem; přestože je výuka veden partnery společnosti White&Case, úkoly opravují učitelé katedry ja-zyků, kteří v předchozím semestru vyučovali ELW.

90

Vybrané zdroje

COTTRELL, Stella. Teaching Study Skills and Supporting Learning. Ba-singstoke: Palgrave Macmillan, 2001. ISBN 978-033-3921-241

FINCH, Emily; FAFINSKI, Stefan. Legal Skills. Oxford: Oxford Uni-versity Press, 2011. ISBN 01-995-9915-7

GARNER, Bryan A. Th e Elements of Legal Style. Oxford: Oxford Uni-versity Press, 2001. ISBN 01-951-4162-8

GARNER, Bryan A. Th e Redbook: A Manual on Legal Style. St. Paul, MN: West Group, 2003. ISBN 03-142-5859-0

GOLDSTEIN, Tom; LIEBERMAN, Jethro K. Th e Lawyer’s Guide to Writing Well. 2nd edition. Berkeley, LA: University of California Press, 2002. ISBN 0-520-23473-1

SHAPO, Helene S.; WALTER, Marylin R.; FAJANS, Elizabeth. Wri-ting and Analysis in the Law. West-bury, NY: Th e Foundation Press Inc., 2003. ISBN 15-877-8541-2

Th e Bluebook: A  Uniform System of Citation. Cambridge, MA: Th e Harvard Law Review Association, 2005.