Martin Škop, Michal Malaník, Terezie Smejkalová, Markéta ... · ŠKOP, Martin, Michal MALANÍK,...

Martin Škop, Michal Malaník, Terezie Smejkalová,

Markéta Štěpáníková, Barbora Vacková

TVORBA PRÁVA – EMPIRICKÉ STUDIE

Masarykovauniverzita

munipress

munilaw

ACTA UNIVERSITATIS BRUNENSIS IURIDICAEDITIO SCIENTIA

Monografie „Tvorba práva – empirické studie“ je věnována prof. JUDr. PhDr. Miloši Večeřovi, CSc., vedoucímu Katedry právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity k jeho 70. narozeninám.


Martin Škop, Michal Malaník, Terezie Smejkalová, Markéta Štěpáníková, Barbora Vacková

Masarykova univerzita Brno 2019

Vzor citace ŠKOP, Martin, Michal MALANÍK, Terezie SMEJKALOVÁ, Markéta ŠTĚPÁNÍKOVÁ a Barbora VACKOVÁ. Tvorba práva - empirické studie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2019, 229 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity, řada teoretická, Edice Scientia, 671. ISBN 978-80-210-9472-7 (brož.), 978-80-210-9473-4 (online) CIP - Katalogizace v knize

Škop, Martin Tvorba práva - empirické studie / Martin Škop, Michal Malaník, Terezie Smejkalová, Markéta Štěpáníková, Barbora Vacková – 1. vydání. -- Brno: Masarykova univerzita, 2019. 229 stran. – Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity, řada teoretická, Edice Scientia, sv. č. 671. ISBN 978-80-210-9472-7 (brož.), 978-80-210-9473-4 (online)

34* 342.537.3/.5* 340.132* 34:81‘373.46* (048.8)*

- právo

- zákonodárství - interpretace práva - právní jazyk - studie

341 - Mezinárodní právo [16]

Tato kniha je výsledkem badatelské činnosti podporované Grantovou agenturou České republiky, reg. č. GA17-14903S – „Metodologie empirického zjišťování využití interpretačních metod v tvorbě práva“ a byla zpracována za finanční podpory Grantové agentury České republiky.

Autoři:doc. JUDr. Mgr. Martin Škop, Ph.D. kap. 2, 3 a 4, spoluautor kap. 1 a 9JUDr. Michal Malaník, Ph.D. spoluautor kap. 6 a 7JUDr. Bc. Terezie Smejkalová, Ph.D. spoluautorka kap. 5 a 6JUDr. Bc. Markéta Štěpáníková, Ph.D. spoluautorka kap. 5 a 7Mgr. Barbora Vacková, Ph.D. kap. 8, spoluautorka kap. 1 a 9 Mgr. Bc. Monika Hanych, LL.M. spolupráce na výzkumu, sběr rozhovorů

Recenzent: Mgr. Petr Agha, Ph.D., LL.M.

© 2019 Masarykova univerzita

ISBN 978-80-210-9472-7ISBN 978-80-210-9473-4 (online ; pdf)

5

OBSAH

1 Úvod ............................................................................................................................................ 71.1 Sociální pole ..............................................................................................................121.2 Legislativní proces .................................................................................................131.3 Zkoumánízpůsobupsanínávrhůametodašetření .............................16

2 Problematikavýzkumutvorbypráva–význam,účel,téma ..............192.1 Pročsezajímatobyrokratickéfázetvorbypráva? ................................252.2 Interpretaceatvorbapráva ...............................................................................322.3 Byrokratickésouvislostitvorbypráva..........................................................352.4 Tvorbaprávajakoracionálníčinnostajakoumění .............................40

3 Legislativní zvyklosti.....................................................................................................493.1 Legislativnízvyklostiaorganizačnírutiny ................................................533.2 Legislativnízvyklostiaústavnízvyklosti ....................................................563.3 Zvyklostijakoprávněrelevantnípramen ..................................................603.4 Legislativnízvyklostivempirickýchsouvislostech ...............................65

4 Jazyková metoda interpretace práva a tvorba práva ................................754.1 Technikyjazykovéhovýkladu ..........................................................................774.2 Vztahtvorbyprávaainterpretacepráva ....................................................804.3 In pari materia ..........................................................................................................834.4 Noscitur a sociis .....................................................................................................874.5 Eiusdemgeneris ......................................................................................................88

5 Jazykovézvláštnostitextůprávníchpředpisů ..............................................935.1 Očemmluvíme,kdyžmluvímeoprávnímjazyce?Jak

selišíněkteréaspektypoužíváníprávníhoaobecnéhojazyka? .....975.2 Legislativnípravidlavlády ................................................................................1015.3 Rozporymezilegislativnímipravidlyvládyapravidly/

normamiobecnéhojazyka ..............................................................................1085.4 Praktickáčást ..........................................................................................................1205.4.1 ÚčelaroleLegislativníchpravidelvlády ..................................................1205.4.2 Legislativnípravidlajakoněco,copodléháinterpretaci ......................121


6

5.5 JakvypadáprácesLPV? ..................................................................................1225.5.1 Jazykovástránkaporozuměnínormativnímutextu ..............................123

5.6 Závěry ........................................................................................................................125

6 Analýza a relevance publika ...................................................................................1296.1 Prokohoseskutečněpíšíprávnípředpisy? ...........................................1446.2 Diskuseazávěry ...................................................................................................150

7 Kdopíšenormativnítexty .......................................................................................1557.1 Legislativcijakoskupina ...................................................................................157

7.1.1 Kategorizace ......................................................................................................1587.1.2 Věkapraxe .........................................................................................................1597.1.3 Zařazenídostrukturyúřadu .........................................................................164

7.2 Legislativcijakodveřnícipráva .....................................................................1657.3 Potenciálnímimoprávnívlivy ........................................................................1677.3.1 Lobby ...................................................................................................................1677.3.2 Autorityoboru ..................................................................................................1717.3.3 Politika a politici ...............................................................................................1727.3.4 Média ....................................................................................................................1747.3.5 Legislativci samotní ..........................................................................................175

7.4 Jakapročzkoumatmimoprávnívlivynalegislativnípráci ............1777.5 Autořinormativníhotextu ..............................................................................179

8 „VyseoněcosnažíteavPSdotohozačnouvalitposlanci“:Legislativníprocesočimatěch,kdotvořízákon .....................................1818.1 Iniciace .......................................................................................................................1838.2 Konzultace ...............................................................................................................1858.3 Předpisy? ...................................................................................................................1888.4 Autorstvíazávěrečnáfáze ...............................................................................1918.5 Hierarchie .................................................................................................................1938.6 Paradoxníprácelegislativce ............................................................................196

9 Závěr:Jakzkoumattvorbupráva? .....................................................................1999.1 Dalšípotenciálnívýzkum .................................................................................201

Summary .......................................................................................................................................205

Literaturaadalšípoužitézdroje .......................................................................................209

7

1 ÚVOD

Právní text, to je svým způsobem magická formule. Na první pohledjetozvláštnítvrzení,aleukážeme,ženenízcelanesmyslné.Právojeoborlidské činnosti, který je nadán velkou symbolickoumocí. Jakkoli právnícinejsounijaknekritickyajednoznačněpřijímanouskupinou1–jejichmedi-ální obrazy se pohybují od za spravedlnost bojujících neohrožených ženamužůpopletichařící znalce zákonů, které využívají veprospěchvlastnínebotěch,kdojeplatí.Vždyjsoutolidé,kteříjsounadaníschopnostíorien-tovatsevtextech,kterýmnekaždýrozumí.Orientacevtěchtotextechjimpakzaručuje,že jsouschopnimanévrovatvespolečnosti, jejíchzákoutíchanástrahách,kterékladepředvšechny,kdo seúčastnína jejímsociálnímživotě, lépe,nežostatní.Promnohoúkonů jsoudokoncenepostradatelníanelzejebeznichprovést,jinésezaseneobejdoualespoňbezfyzicképří-tomnostitextůprávnípovahy(smlouvy,kterépodepisujeme).Jealetéměřnemožnénaléztvsoučasnéspolečnostijednání,kterébynepodléhaloprávníregulaci.Ikdyžseunějfyzickyprávnícinebojejichtextynevyskytují,pod-léhájednáníprávu.Právnítextyjsoupopisysvětatakového,jakbymělvypadat,abyvšedobřefungovalo.Říkají, comámedělat, když senarodídítě, kdyžumře člověk,když chci postavit dům nebo jak semůžu živit. Jsou to zvláštní návodynaživot.FrancouzskýsociologPierreBourdieupřirovnáváprávokmytic-kým systémům kultur starších, než je naše západní společnost. Právo,respektiveprávnípole(kvysvětlenítohotopojmusedostanemevnásledu-jícíčástiúvodu),mápodlenějmagickousíluproto,že„jím nabízené principy vidění a dělení objektivně harmonují se způsoby dělení už předtím existujícími, posvěcuje stávající řád, a ten vstupuje takto do povědomí a stává se uznávaným, oficiálním.“ 2 Říká,žejdeosystém,kterývycházízesociálníreality(jebezpochybytvořenlidminazákladějejichzkušenosti)akterýsoučasněsociálnírealituovlivňujeaurčuje.Coztétosituacealevyplývá?Právojeoborkumulativníanavazuje

1 TUČEK,Milan.Tiskovázpráva–prestižpovolání.Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. 24. 7. 2019 [cit. 29. 10. 2019].Dostupnéz:https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4986/f9/eu190724.pdf

2 BOURDIEU,Pierre.Nadvláda mužů.Praha:Karolinum,2000,s.12.


8

na to, cobylo řečeno (a to i vpřípadech, že se vůči svýmpředchůdcůmvymezuje)arozvíjí,nikolipopírá,stávajícíjazyk.Cílemnásledujícíchkapitoljeotevřítcestukmožnémupochopenítoho,jaktytosociálnímagiínadanétextyvznikají.Narozdílodmytickýchvyprávěnítotižzanimistojíkonkrétnílidé,sekterýmimůžemeoprocesupsaníhovořit.Jsoutopředevšímlegislativci,tedyzaměstnanciazaměstnankynělegislativ-níchodborů,kteří,velmizjednodušeněřečeno,majínastarost„paragrafové“zněnízákonů(tj.návrhyprávníchpředpisů).Jednotlivéčástitétoknihypakbudounazákladěznáméteorieaempirickýchdatzhloubkovýchrozhovorůodpovídatnaotázky,které se týkajívznikuprávních textů, specifickypakpředevšímtextůzákonů.Jakájesociálnípraxe„psaní“legislativníhotextu?Kdo a comá vliv na výslednou podobu zákona?Kdo je autorem a jakétojebýtlegislativcem?Amůžemítpsanítextuvlivnajehointerpretaci?Knihajerozdělenadodevítikapitol,včetněúvoduazávěru.Prvnítřijsouvíce teoretické, či snad můžeme říci, doktrinální. Kapitola Problematika výzkumu tvorby práva – význam, účel, téma se věnuje doktrinálnímu přístupukezkoumánítvorbypráva,resp.jejíbyrokratickésložky:psanínávrhůpráv-níchpředpisů.Legislativci (kterým se blíže věnujeme zde, ale z praktickéstránkytakévkapitolesedmé,Kdo píše normativní texty)jsouzdepředstavenijako strážci logiky, systematiky anezávislostiprávního systému.Současnějepsanínávrhůprávníchpředpisůcharakterizovánosohledemnapovahutétočinnosti–jetoumění,věda,řemeslo3neboněcojiného?Významtako-véhodělenímápochopitelněvlivnaempirickázkoumání,neboť jedůle-žité zkoumanou činnost konceptualizovat.Dále se druhá kapitola věnujevýznamuzkoumáníbyrokratickýchfázílegislativníhoprocesu.TřetíkapitolaLegislativní zvyklosti sedotýkápojmu,kterýlzespojovatslegis-lativnípraxí,akterýmávlegislativnímprocesuzvláštnímísto.Přestožesvýmvýskytempůsobíspíšemarginálně,věnujemesemuproto,žeobsahtohotopojmu není zřejmý – a přesto se používá. Legislativci sami tento pojempoužívají a objevuje se i v legislativníchmateriálech.Rovněžmánezane-dbatelnývlivnaformovánínávrhuprávníhopředpisu, jakož inaprocesy,kteréjsousjehovznikemspojeny.Legislativnízvyklostinapomáhají–stejnějakoorganizačnírutiny–koordinacirůznýchaktérů.Nadruhoustranu,jsou3 SCHARFFS,BrettG.LawasCraft.Vanderbilt Law Review, 2001,roč.54,č.6.

1 Úvod

9

takédůvodem,pročneexistujejenjednazkušenostspsanímzákona–záležínakonkrétnímmístě(ministerstvu),činakolektivu,vekterémnávrhvzniká,analegislativníchzvyklostech(legislativnípraxi),kteréjsousnimispojeny.Zmnožujítaklegislativnípraxi.Pokudtakébudemespojovat(alespoňčás-tečně)legislativnízvyklostislegislativnípraxíaorganizačnímirutinami,pakjejich existencenapomáhá vyhnout se zbytečnýmaopakovanýmvolbám.Nadruhoustranuvšak,právědíkyspojenísrutinami,mohouzpůsobovatvady,kterélegislativníprocesasamotnénávrhyněkdyprovázejí.Mohoutakézakrýtpouhýnesouhlasčiabsencijinýchargumentů–právědíkynejasnémuobsahu.Jejichznalostmůžetentoargumentačnífaulidentifikovat,stejnějakomůženapomocirekonstruovat,covlastněnormotvůrcezamýšlel.Současnějepotřebazajistit, abypřílišný interpretačnídůrazna legislativní zvyklostinevedlknadinterpretacinebokváženíkaždéhoslovaaúkonutvůrce„nalékárnickýchvahách“.Legislativcisamimluvíoprávnípraxialegislativníchzvyklostech,cožnení totéž,zejménasohledemna to,žepraximá téměřkaždéministerstvojinou.Další,čtvrtá,kapitolaJazyková metoda interpretace práva a tvorba právadoktri-nálně zkoumá vztah tvorby práva a interpretace práva. Propojení tvorbyavýkladujejižuvedenovkapitoledruhé,avšakzdesevěnujemedoporu-čenýmpostupům, jakpři interpretaci, a tedy ipři tvorběpracovat s jazy-kem.Tento textpracujes tím,že tvorbaprávaa interpretaceprávaspolusouvisía jsou todovelkémíry reverzníprocesy.Postupyvyužívané tvůr-cempřiformulovánínormativnívůlebymělybýtznámyinterpretůmaviceversa.Legislativníexpertbymělpředpokládat,jaksetextybudouvykládat,a tozahrnoutdosvépraxe.Aplikujícísubjektpaktakévyužívápřípravnémateriályazjišťujeznichmotivynormotvůrce.K jazyku se vrátíme, a to více teoreticky, i v kapitole páté Jazykové zvlášt-nosti textů právních předpisů. Ta je detailně zaměřena na specifika právníhojazyka a tvorbu významu právních pojmů. Právníci jsou zvláštní skupi-nouformujícívýznamyslov(pojmů),cožjeprotvorbupráva–anásledněinterpretaci–vysoce relevantní.Kapitola se takévěnujehlubšímuvhledudo Legislativních pravidel vlády, neboť (nadneseně řečeno) je legislativec


10

člověk, který má v jedné ruce Legislativní pravidla vlády4 (dále také jen„LPV“)avedruhépravidlačeskéhopravopisu.Protosevkapitolesetkámeisrozporymezinimi.Právnípředpisyvykazujíurčitéjazykovézvláštnosti,kterévycházíjednakzfunkcí,kterémajítytotextyvespolečnostiplnit,jed-nakzLegislativníchpravidelvládyjakodokumentu,kterýtytofunkcepře-kládájednakdoobecnéhopožadavkunajednotnost,bezrozpornostasro-zumitelnostnormativníhotextu,jednakdokonkrétníchpravidelformulacetěchtotextů,používanéhopojmoslovínebodokonceitakovýchojedinělýchdetailů,jakojepsaníinterpunkce.Protonásvtétokapitolezajímá,jakourolipřipřípravěapsaníprávníchpředpisůpřisuzujíkomunikačnípartneřiLPV,ajakpodlenichLPVovlivňujípodobutextu,kterýtvoří.Vpolostrukturo-vanýchrozhovorechjsmesetedyptali,jakvnímajíroliLPVti,kteřísepřímopodílínatvorběnormativníhotextu,zdalitopronějezákladnídokument,kterýosahujenepřekročitelnápravidla,nebojezvykemvněmobsaženápra-vidlapřizpůsobovatsituaci;ajaksevpraxiřešísituace,vekterýchdocházíkestřetupravidelvLPVapravidelobecnéhojazyka.Šestá kapitola Analýza a relevance publika sedotýkájednohozaspektůtextu–čtenáře(publika).Právnítextysevždyproněkohopíší.Nenítotextintimní.Typickydlezjištěníjepříjemcemněkdosprávnímiznalostmi,neboťněkohotakovéhosilegislativcinejčastějipředstavují.Koneckoncůpilotníkvalitativnívýzkumpotvrdilobvyklouznalost,žeadresátiprávníúpravuskoronečtou,takžeikdyžselegislativecsnažísvéhočtenářekultivovat,můžesetomíjetúčinkem.Toaleneznamená,žeprávnípředpisnemásvéhoadresáta.Tohomítmusí.Nadruhoustranu tosvědčío tom,že legislativcinevždyznajísvéhočtenáře(adresáta),cožbymohlovéstkzávěru,žečtenářnenívnašichpodmínkách funkcí textu. Opak je však pravdou. I v těchto případechječtenářrelevantní,alejinak,nežbybylovhodné.Rolepublikaseukazujenaprostostěžejníaťužvesféřezamýšlenísenadabstraktníosobouinter-pretatextu,nebovrámcianalyzováníjižstávajícípraxekonkrétníhopublika.Kapitolasedmá,Kdo píše normativní texty, usilujeoobjasněnítoho,kdojesku-tečnýmautoremnormativníhotextu.Kdojejreálnětvoří,zdasetytoosoby

4 Legislativnípravidlavládybylaschválenáusnesenímvládyzedne19.března1998č.188,vezněnípozdějšíchusnesenívlády.Vláda ČR [cit.5.3.2018].Dostupnéz:https://www.vlada.cz/cz/ppov/lrv/dokumenty/legislativni-pravidla-vlady-91209/

1 Úvod

11

dajínějakýmzpůsobemkategorizovat,adáleanalyzovat.Vjakéstojípozici,askýmačímpřicházejívrámcipřípravynormativníhotextudostyku–tedyanalyzovatjednotlivéprvky,kteréjejmohouovlivňovat,apokusitsezáro-veň naznačit, jakým způsobem. V neposlední řadě pak objasňuje, jakýmzpůsobemlzetytoosobyvprovázanostinaostatnírelevantnídeterminantyzkoumat.Kapitola s delším názvem „Vy se o něco snažíte a v PS do toho začnou valit poslanci“: Legislativní proces očima těch, kdo tvoří zákon, tedy kapitola osmá,obecněanalyzujezjištěnízpilotníchrozhovorů.Věnujesesouhrnnéanalýzedatzískanýchzprovedenýchrozhovorů,zejménadatzprvníchčástírozho-vorů,kterésenetýkalyupravenéholegislativníhotextu,aleprácelegislativce,respektivezkušenostidalšíchaktérů,jakojsouředitelélegislativníhoodborunaministerstvučičlenovéLegislativníradyvlády.Jaklzenazákladěvýpo-vědítěchtolidípopsatpráci legislativcůaprácinatvorbězákonaobecně?Tojsouotázky,nakteréosmákapitolahledáanacházíodpovědi.Úkolemtohotoúvodualenenípouzeseznámitčtenářesotázkou,nakte-rou chcemeodpovídat, a strukturouknihy.Má taképřinést stručnýúvoddotémat,kterájsounutnápropochopenínašichargumentů.Najejichpřed-stavenínenívtextechkapitolprostor,současněalenemusíbýt jejichzna-lost samozřejmostí.Topředevšímproto, žekniha,kteroudržítev rukou,je výsledkem interdisciplinárního výzkumu, jenž se pohyboval na pomezíoborů práva, sociologie a také lingvistiky. Vzhledem k tomu, že by rádamířilakečtenářůmrůznýchoborůazaměření, rozhodli jsmesevsamémúvodunabídnoutpomocnélanotěm,kteřísenevevšemvyznají.Následujícíčástiúvodu tedystručněvysvětlí (1)konceptsociálníhopoleasouvisejícípojmy z teorie francouzského sociologa a antropologa Pierra Bourdieu,(2)představíúvoddometodologievýzkumnéčástiprojektu,jehožvýsled-kemjeprávětatokniha(pozor,nezaměňovatmetoduvýzkumnousmeto-douinterpretace)a(3)shrnehlavníbodylegislativníhoprocesutak,jakjsoupředepsány právem.Vzhledemk tomu, že jde o úvod, nebude ani jedenz těchto bodůprobírán podrobně, základní informaci v těchto oblastechale považujeme za nutnoupro jednodušší porozumění textu jednotlivýchkapitol.


12

1.1 Sociální pole

Strukturaknihyanašehopohledunacelouproblematikupsaní,adresovánía interpretaceprávního textu je ovlivněna teorií francouzského sociologaa antropologaPierraBourdieu.Tenvýznamněovlivnil velkoučást socio-logickéaantropologické literaturysvýmikonceptyhabitu,kapitálůasoci-álního pole. Právě ke konceptu pole odkazuje logika sestavení kapitol,současně je ale bourdieuovský přístup k analýze sociální skutečnosti jed-nímzezákladůinterpretace,kterouvknizenabízíme.Domnívámesetotiž,žepraxepsaníainterpretaceprávníchtextůjejednáním,kterésenajednéstraněodehráváuvnitřpole,kterémůžemenazývatpolemprávnickým:pro-zatímsemůžemespokojitstím,žekonstatujeme,žetatočinnostvyžadujespecifickýtypvzděláníasoučasněschopnostnakládatarozumětspecific-kémuoborovémujazykuajehopravidlům.Vedletohojetoaletakésociálnípraxenamířenáarealizovanávnětohotopole,neboťjenajednéstraněsilněovlivňovánazájmyaktérůne-právníků,současněalemámoctytone-právníaktéry,respektivejejichjednáníovlivňovat.Co přesně tedy znamená toto bourdieovské „pole“. Pro teorii PierraBourdieujetypické,žechápejednánísociálníchaktérůjakospecifickýbojo pozice v sociální struktuře.Bourdieu definuje pole jako „síť objektivních vztahů (nadvlády a podřízenost, vzájemného doplňování nebo protivenství atd.) mezi pozicemi… Každá pozice je objektivně definována svým objektivním vztahem vůči ostat-ním pozicím čili jinými slovy systémem relevantních, tedy výkonných vztahů, dovolují-cích ji situovat vůči všem ostatním pozicím ve struktuře celkového rozvržení vlastností. Všechny pozice… závisejí na své současné i potenciální situace ve struktuře poli, to zna-mená ve struktuře přidělování různých druhů kapitálu…, o něž se v poli hraje.“ 5 Pole jeuniverzem,které„se řídí svými vlastními zákony fungování a transformace, jinými slovy jde o strukturu objektivních vztahů mezi pozicemi, které v něm zaujímají jednotlivci či skupiny konkurující si v úsilí o legitimitu.“ 6Mámezdetedyobraz,vekterémjednotlivéaktéřivpolihrajíhruomoc,olepšípostavenívjehostruktuře.Strukturatohotopolepřitomneníneměnná.Vtétoknizesepakpokoušímepopsat tu částprávníhopole,vekterévznikají legislativní texty:v závěru

5 BOURDIEU,Pierre.Pravidla umění. Vznik a struktura literárního pole.Brno:Host,2010,s. 303–304.

6 BOURDIEU,2010,op.cit.,s.282.

1 Úvod

13

knihy chceme identifikovat klíčové aktéry a jednání, kterým byměla býtvěnovánazvýšenápozornost.

1.2 Legislativní proces

Následujícíčástjeurčenapředevšímtěmčtenářům,kteřínejsoupodrobnějiseznámenistím,jakvlastněpsanízákonaprobíhá.Obecnějsouzákladnípra-vidla,kterýmiseřídízákonodárnéorgány,definovánavdruhéhlavěÚstavyČeskérepubliky(dáletéž„Ústava“).DalšípravidlalzenaléztvJednacímřáduPoslaneckésněmovny–zejménavjehočástidvanáctéačtrnácté(vizzákonč.90/1995sb.,ojednacímřáduPoslaneckésněmovny,vezněnípozdějšíchpředpisů);případněvJednacímřáduSenátu–zejménavčástisedméažčtr-nácté(vizzákonč.107/1999Sb.,ojednacímřáduSenátu,vezněnípozděj-šíchpředpisů).Tatopravidlasepojíkprocesůmprobíhajícímvzákonodár-némtělese.Tatoknihasevšakzaměřujenafáze,kteréjsouspojenysexeku-tivou(byrokracií)aspočívajívpsanínávrhu,nežjepředloženkeschváleníparlamentu.AbyťmájakPoslaneckásněmovna,takSenátpravomoc(tedymožnostischopnostvjednom)návrhypsát,najejichčinnostiknihazamě-řenanení.Podrobně jsoupak proces a forma vzniku návrhupopsány v „manuálu“stanovenémvládou,vLegislativníchpravidlechvlády(ojejichpovazeblíževizkapitoludruhou,třetíapátou).Můžemetedyhovořitažotřechoblas-tech,kterépravidlaupravují.(1)Popisují,jakýjepracovnípostuppřiformu-lovánínovéhozákona.(2)Určujízákladníobsahovénáležitosti,předevšímabynormybylyvsouladuscelýmnárodnímamezinárodnímprávemaprá-vemEvropské unie. (3)Konečně zřetelně formulují požadavek, že před-pismusíbýt„koncipován přehledně a formulován jednoznačně, srozumitelně, jazykově a stylisticky bezvadně“[čl.2,odst.2písm.d)LPV].Co se týká postupu jednotlivých prací, má celý proces šest fází, je alemožné,ževněkterýchpřípadechněkteráfázechybí(napříkladuposlanec-kýchnávrhůzákona),nebo jenahrazena jinýmpostupem.Standardně jdeotytofáze:(1)věcnýzáměrzákona(právníhopředpisu);(2)přípravanávrhuzákona(právníhopředpisu);(3)projednávánínávrhuzákona;(4)schvalovánínávrhuzákona;(5)podepisování;(6)publikace.Teprvepoté,coproběhnouvšechnyfáze,můžememluvitotom,ževzniklnovýzákon(právnípředpis).


14

Následujícíodstavcerozebírají(nezcelapodrobně)jednotlivéfáze,vjejichtakříkajícideálnípodoběavpřípadě,ženávrhpředkládávláda.PodleÚstavyvšak mohou návrhy zákonů předkládat také poslanec, skupina poslanců,Senát,nebozastupitelstvovyššíhoúzemníhosamosprávnéhocelku.Vypracování věcného záměru právního předpisu je formálním zahájenímlegislativníhoprocesu.Tzv.věcnézáměryvypracovávajíministerstvanebojiné orgány státní správy a postupují je vládě. Záměr vysvětluje změnyčinovéúpravy,kterýchmábýtdocíleno,ajejichvýznam.Másoučasněobsa-hovatpřehledpředpisů,kterýchsezměnyčinovinydotýkají.Jinakřečenoměloby jít o více čiméněpodrobnýpopis zamýšlených změn a analýzujejichvztahukestávajícímpředpisům.Zdokumentubymělovyplývat,pročje třebanovýpředpiszpracovata jaká jsourizika toho,žese taknestane.Současněbymělbýtnapsánjasněajednoznačně,abysimohlbýtten,kdobudepsátparagrafovézněnízákona,jist,žepřesněchápe,cojezáměrem.Nenínijaknutné, abybyl autorem,popřípadězpracovatelemzadání,věc-néhozáměruprávník,vespecializovanýchoblastechječastonutné,abyšlooodborníkavdanémoboru.Můžejítozaměstnancekonkrétníhominister-stvanebojehokrátkodobéexterníspolupracovníky.Všichnititolidéalemajínějakývztahkministerstvu,protožejetoprávětentoúřad,kterýpakvěcnýzáměrpředkládákposouzení.Vtétochvílidocházíkprvnímukolupřipomínkování,kdyjezáměrpřed-ložen dalším subjektům státní správy i samosprávy a ostatním možnýmzainteresovanýmskupinám, jako jsounapř.profesní činevládní sdružení.Jdeoprvníkontrolu,vekterébymělodojítkodstraněnípotenciálníchtře-cích ploch, odhalenímožných problémů, které bymohla úprava vyvolat.Legislativnípravidlavyjmenovávajítytodotčenéaktéry,vždyjealenamini-sterstvusamotném,abyzvolilo,komuapročdokumentkpřipomínkovánípředloží.Povypořádánípřipomínekjevěcnýnávrhpředloženvláděkpro-jednání, a to společně s tzv. předkládací zprávou, ve které je, jednodušeřečeno,popsándosavadníprocesprácevčetněvypořádánípřipomínek.Následujedalší fázeprocesu, vekteré legislativci zpracovávajíprvní verziparagrafovéhozněnízákona,kteréjeopětpodrobenopřipomínkování,nyníovšemjižveformálnípodobězákona.Vechvíli,kdyjsouvypořádányvšechnypřipomínky,anávrhschválívláda,předávájejkprojednávánídoPoslanecké

1 Úvod

15

sněmovnyParlamentuČR,atokrukámjejíhopředsedy.TenjejpostoupíOrganizačnímuvýboruasoučasnějejpošleposlancůmaposlaneckýmklu-bům,apokudnenínavrhovatelemvláda,taktakévláděkvyjádření.Pokudjdevšetak,jakpředpokládáme,pakorganizačnívýbornavrhnevýbor,kterýbudemít projednávání zákona ve sněmovně na starosti, doporučí návrhkzařazenídoprogramuschůzeaurčízpravodajeproprvníčtení.Tzv.Čtenízákonaproběhnou vPoslanecké sněmovně celkem tři, z nichžnejdůleži-tější se jevíčtenídruhé.Vněmmohou jednotlivíposlanciuplatňovatsvépozměňovacínávrhy,což je součást rozpravyknávrhuzákona.Nakoncitřetíhočtení sehlasujeopozměňovacích a jinýchnávrzíchkprojednáva-némuzákonuaousnesení,vekterémPoslaneckásněmovnavyslovujesou-hlassnávrhemzákona.Pokudjejvysloví,pakjenávrhpostoupenSenátuParlamentu ČR, kde následuje obdobná procedura. Senátmá jako tělesoněkolikmožností,jaksekprojednávánínávrhupostavit.Můžejejschválit,ale je takémožné, že sedopředepsaných třiceti dnůknávrhunevyjádří,nebopřijmeusnesenímvůlisenávrhemnezabývat.Vtakovýchpřípadechsepostupujestejně,jakobybylnávrhSenátempřijat.Pokudsepostojsenátunegativní,vracísezpětdoPoslaneckésněmovny,kteráoněmznovuhlasuje,nyníalemusíosvědčitsvépřesvědčení,žezákonmábýtpřijatnadpolovičnívětšinouvšechposlanců.PokudSenátknávrhupřipojínějaképozměňovacípřipomínky,ionichmusísněmovnahlasovat.PřijetímvSenátu,neboopě-tovnýmpřijetímvPoslanecké sněmovněkončí zásadní část legislativníhoprocesu,pokterémnásledujepodpisnovéhozákonaprezidentem.Tenmánárokzákonvetovat,tedyodmítnoutjejpodepsat,itotovetovšakmůžebýtpřehlasovánonadpolovičnívětšinouvšechposlancůParlamentu.Celýprocestvorby jepakukončenažpublikacíveSbírcezákonů.Teprvevtéchvíliseznávrhuzákonastávázákon,kterýsejižnavždystanesoučástístrukturyprávníchpředpisů.Ivechvíli,kdyjezákonzrušennebopozmě-něn, stále zůstává součástí historie, která musí být dohledatelná, čitelnáa zaznamenaná.


16

1.3 Zkoumání způsobu psaní návrhů a metoda šetření7

Zjišťovánísymbolickéhoprostředí,vekterémsepohybujílegislativníexperti,senutněmusísoustředitnajejichsebeidentifikaci–jevísejakovýznamnéidentifikovat,jaklegislativníexpertichápousamisebeasvoučinnost,včetnětoho,jakoumetodologiiinterpretacejsouschopnipřisvéčinnostireflekto-vat.Uvědoměnísitoho,jakbudouadresátinásledněnormativnítext(právnípředpis)interpretovatlegislativníprácivýrazněovlivňuje.Ktomuježádoucíuvědomitsitakérolipublika(adresátů)apřizpůsobitjehoočekávánínejenjazykovoustránku,8alecelýprocesvzniku.9

Tvorbapráva,psaní textu,másvákodifikovanápravidla.Zájmemnašehovýzkumuvšaknenípopisakritickézkoumánítěchtopravidel.Našímcílemje identifikovatformální ineformálnífaktory,kterépsaníatedyipodobuvýsledného textu ovlivňují. Jde tedy spíše o formulaci témat budoucíhomožnéhovýzkumu.Jakukážemevknize,psaníprávníchtextůsevesku-tečnostineodehrávávprostředísezcelajasnýmipravidly:10jetovícepraxenežjasnáteorie.Jinýmislovy,našímcílemjezkoumánísociálnípraxe,prvnívhleddosložitéhopole,vekterémjsouprávnítextypsány.Prostudiumvýznamůjednání ivěcínabízísociálnímvědámnástrojepře-devším tzv. kvalitativní výzkum. Sociálně vědný výzkum je běžně – pře-devším v učebnicové literatuře11 – rozdělován do dvou základních větví.Výzkumukvantitativního,kterýpracujeshromadnýmidaty,buďčíselnými,nebotakovými,kterálzedonumerickýchhodnotpřevést.Tzv.kvalitativnívýzkumstakovýmidatynepracuje.Jehozávěrynejsouzobecnitelné,nelze

7 Metodologická část úvodu je převzata a upravena z textu ŠKOP,Martin a BarboraVACKOVÁ.Býtlegislativcem:Empirickášetřenívadministrativníchfázíchlegislativy.Časopis pro právní vědu a praxi,2019,roč.27,č.1,s.5–28.

8 ŠÍN,Zbyněk.Tvorba práva: pravidla, metodika, technika.2.vyd.Praha:C.H.Beck,2009,s.152;KOŘENSKÝ,Jan.Tvorbaprávníchpředpisůakomunikativníproblémyjejichuplatňování.Slovo a slovesnost,1995,roč.56,č.4,s.267–275.

9 SMEJKALOVÁ,TerezieaMartinŠKOP.AConceptof aReaderinLegislationDrafting.In:ŠTĚPÁNÍKOVÁ,Markétaetal.(eds.).Argumentation 2017.Brno:Masarykovauni-verzita,2017,s.51–69.

10 MARKMAN,Sandra.LegislativeDrafting:Art,ScienceorDiscipline?The Loophole – Journal of the Commonwealth Association of Legislative Counsel,2011,č.4,s.8.

11 Např.CRESWELL,JohnW.Research Design: Qualitative, quantitative, and mixed methods approa-ches.LosAngeles:Sage,2014;DENZIN,NormanK.aMichaelD.GIARDINA.Qualitative inquiry through a critical lens.NewYork:Routledge,Taylor&FrancisGroup,2016.

1 Úvod

17

je na rozdíl od hromadných statisticky zpracovávaných dat generalizovatnavelképopulace.Nabízíalemožnostpostupnéhovhledudomenšíchspo-lečenství,hledávysvětlenísociálnírealityuaktérůsamotných.12

Tojezásadnírozdílvsamotnémzákladupřístupuksociálnírealitě.Aplikacedotazníkovéhošetřeníajinýchkvantitativníchmetod,kterýmijsmeschopnigenerovat velké datové soubory pro statistickou analýzu, předpokládá,žemámeospolečnosti,čiojejíčásti,kteráspadádonašehovýzkumnéhozájmu,užpředemnějakévědomosti,čialespoňpředpoklady.Jetometoda,vekteréspolečnostpopisujemevlastnímislovy,odbornými termíny,kterésesnažímepřekládattak,abyjimadresátidotazníkůrozuměliamyměliales-poňnějakoujistotu,žezískávámeodpovědiopravdunato,nacoseptáme.Jsmevtomtovýzkumuodborníky,kteříaplikujívlastnípoznávacíměřítkanasvět,kterémurozumí.V tzv. kvalitativním výzkumu naopak výzkumník hledá odpovědi na svéotázky u sociálních aktérů samotných, protože předpokládá, že zatímcoonjejichsvětunerozumí,onijsounanějodborníci.Jetoovšemodbornost,kteráčastonení,narozdílododbornostivědeckéapotvrzenékvalifikačnízkouškou, uvědomovaná. To ovšem nic nemění na tom, že výzkumníciv taktonastavenémvýzkumupředpokládají,že jestliněkdorozumísvětu,kterýjezajímá,pakjsoutoti,kdovněmžijíautvářejího.Výzkumnícijsouvtěchtosvětechpouzecizinci,kterýmjezkušenostavýznamyzprostřed-kovávána.13Jejichrolípakje,conejlépepřeložitsvázjištěnídojazykavědyaobohatittakjejípoznání.Protoževýzkum,sjehožvýsledkyseznamujetatokniha,bylodpočátkuplá-novánjakopilotníšetření,jehožúčelemjeproniknouthloubějidopodstatyvytyčenéhopole,zvolilijsmedruhýzvýšezmíněnýchvýzkumnýchpřístupů.Hlavnímnástrojemsběrudatpronásbylyhloubkovérozhovory.Jejichvýho-doujepředevšímto,žejakkolivýzkumnícinastolují jejichtémata,zůstávázdepřicitlivémvedenístáledostprostoruproto,abyseparticipantitázají-cíchdoptávali,navrhovalivlastnítémataaněkdyjepřímovybízelikdiskuzi.14

12 Srov. např. téma hustého popisu a hledání významu v jednání. Viz GEERTZ,Clifford.Interpretace kultur: vybrané eseje.Praha:Sociologickénakladatelství,2000.

13 HAMMERSLEY,MartynaPaulATKINSON.Ethnography: principles in practice.London:Routledge,2007.

14 Srov.KAUFMANN,Jean-Claude.Chápající rozhovor.Praha:SLON,2010.


18

Rozhovoryseskládalyzedvoučástí.Prvníznichsezaměřovalanasamotnýprocespsaní,druhápaknamožnostiinterpretaceprávníhotextu15.Úvodníčástseskládalazpětitematickýchčástí,vekterýchjsmeseptalinacelýprů-běh tvorby textu a jeho hlavnímomenty, na aktéry, kteří psaní ovlivňují,naadresátytextu,načistěpraktickéstránkypsaní(např.pracovnípodmínky)anavztahkvlastnípráci.Vdruhéčástišetřetnípakvýzkumnícipředložilikomunikačnímpartnerůmapartnerkámupravenýtextpředpisuadiskuto-valijehoznění,možnostiinterpretaceapotenciálníchyby.Komunikačnípartneři–zejménavzhledemktomu,žesenejednáokvantita-tivníšetření–bylivolenizlegislativníchexpertůpůsobícíchnaMinisterstvuškolstvímládežea tělovýchovy,Ministerstvuvnitra,Ministerstvudopravy,MinisterstvufinancíaMinisterstvuspravedlnosti,dáledalšíchdvouúřadů,kdeseprávnícipodílejínapsanítextůpředpisů.Záměrněbylivybíránitak,aby reprezentovali různé pozice (začínající legislativec, zkušený legislati-vec, vedoucí odboru, legislativec na nejnižší pozici atp.), abychommohlipokrýt conejvíce aspektů legislativnípráce, samozřejměbez ambice činitz toho obecné závěry platné pro všechny legislativce. Informace těchtoosobjsmepaksrovnávalisdatyzískanýmivrozhovorechsčlenyLRVnebojejíchkomisí,popřípaděsvedoucímiúředníky.Přestosimusímeuvědomitdůležitéomezení–olegislativnímprocesujsmehovořilipouzestěmijehoaktéry,kteří jsouprávníci.Nehovořili jsmesnikým,kdobynemělprávnívzdělání.Celkemjsmehovořilisetřináctilegislativciztohososmiženamiapětimuži.16

15 Poznamenejme, žeprávědruhá část rozhovoru se ukázala jako jeden zproblematic-kýchvýzkumnýchúkolů. Je toprávěotázka srozumitelnosti, kteroumusí výzkumníkřešitvkaždémpoli,vekterémbádá:rozumímsprávněsvýmkomunikačnímpartnerům?Chápupřesněto,cosemisnažíříci?Vevýzkumuprávníhopole,vsituacích,kdybylu rozhovorupřítomenpouze výzkumníkneškolený vprávu, se ukázalo, ženejenomženeníschopenrozumětvšemu,očemprávnícihovoří,alepředevšímparticipantimajízásadníproblémspřeklademdojinéhonežvlastníhojazyka,jakkolinejdeojazykcizí,ale prostě obecný. Je to rys, který stojí za další studiumužproto, že srozumitelnostjejednímzdůležitýchkritériíprávníhotextu.

16 Totogenderovérozloženívtextureflektujeme,alevzhledemkabsencivhodnéhoslovaženskéhorodu,pokudpoužívámevýrazlegislativec,ponechávámepouzerodmužský.

19

2 PROBLEMATIKA VÝZKUMU TVORBY PRÁVA – VÝZNAM, ÚČEL, TÉMA

První17německýkancléřOttovonBismarckje(přiznejme,ženikolisprávně)spojovánscitátemspojujícímklobáskyaprávo–právo, stejně jako klobásky, ztrácí respekt úměrně tomu, nakolik víme, jak se vyrábějí.18 Navzdory tomu,žepodobnévýrokypůsobíimpozantně,nejsemsizcelajistjejichsprávností.Bamožnánaopak.Pokudby ti, kteří zákony, či právoobecně, používají,věděli, jak se vytváří,mohlby jejichpostupbýtodpovědnější.Vědět, jakse právo vytváří a jakými postupy vzniká, totižmůžemnohé odhalit a –stejně jakovpřípaděklobásek–zabezpečit, abyvnichnebylynežádoucínebodokoncenevhodnéprvky.Abysezvýšilajistota,žeto,coaplikujeme(čito,cojíme)jevpořádkuavíme,jakstímmámenakládat.NadruhoustranuvkapitolečtvrtéJazyková metoda interpretace práva sezaměřímeinato,jakjevhodné,abylegislativasledovala,jakjsouprávnípředpisypoužívány.Tojínapomůžereagovatnatrendyprávnípraxeapřizpůsobitjazykprávníchpředpisůtomu,copraxepovažujezasrozumitelnéacoumípoužívat.Tvorbapráva,čikonkrétněpřímopsanínávrhůprávníchpředpisů,předsta-vujepodstatnousoučástmechanismuprávníregulace.Tvorbaprávaodrážíhodnoty,kteréjsouprospolečnostdůležitéachráníprincipyprávníhostá-tu.19Tvorboupráva jsoukonceptualizoványasvouhmotnoupodobuzís-kávajíprávnínormy,tedypravidlasvelmivysokouspolečenskourelevancí.Díkysvéspolečenskéiprávnírelevanciodrážípsanízákonůprávníkulturuatradici.20Vkontinentálnímprávnímsystému,kterýje(mimojiné)charak-teristickýidůrazemnapsanéprávovpodoběprávníchpředpisůstanovících

17 KapitolajepřepravovanýmtextemvizŠKOP,VACKOVÁ,2019,op.cit.18 CitátjesicepřipisovánOttovonBismarckovi,alejehoautoremjeamerickýbásníkJohn

GodfreySaxe(vizSHAPIRO,FredR.Quote…Misquote.The New York Times Magazine [online]. Publikováno21.8.2008[cit.10.9.2019].Dostupnéz:https://www.nytimes.com/2008/07/21/magazine/27wwwl-guestsafire-t.html; Blíže k tomu viz WIDISS,DeborahA.MakingSausage:What,WhyandHowtoTeachaboutLegislativeProcessinaLegislationorLeg-RegCourse.Journal of Legal Education, 2015,roč.65,č.1,s.96.Přiznávámvšak,žejehospojenískancléřemjevnašichkončináchmnohematraktivnější.

19 CORMACAIN,Ronan.Legislation,LegislativeDraftingandtheRuleof Law.The Theory and Practice of Legislation, 2017,roč.5,č.2,s.115.

20 WILLIAMS,Christopher.LegalDrafting. In:VISCONTI, Jacqueline (ed.).Handbook of Communication in the Legal Sphere. Berlin:DeGruyterMouton,2018,s.17.


20

práva a povinnosti, představuje takové zhmotnění začátek, od kteréhoseodvíjínáslednéuplatňováníprávavespolečnosti.Protojevelkápozornostvěnovánainterpretaci,tedyzpůsobům,jakvprávnímpředpiseidentifikovatzávaznápravidlachování,čijakidentifikovatvůlinormotvůrce.Nadruhoustranuje–poněkudparadoxně–menšípozornostvěnovánatomu,jakjsounávrhyprávníchpředpisůvytvářeny.21Atoivoblastiprávníteorie.Dokoncedotémíry,žeJeremyWaldronkonstatoval,ževporovnánísrozsahemsou-časné právně filosofické diskuse věnované rozhodování soudů, je rozsahdiskuse o tvorbě právamnohemmenší.22 Podobně bylEdwardL.Rubindokoncepřekvapen,žeseteoreticivícesoustředínasoudynežnalegislativu,cožmuvzhledemkcharakterumoderníhoprávapřišlozvláštní.23PřestožeWaldroniRubinprimárněreflektujíamerickoujurisprudenci,anivliteratuřeČeskérepublikytoneníjinak,byťexistujenemálokvalitníliterárníprodukcenatototéma.Nezapomínejmevšaknato,ževoblastitvorbyprávajevelkápozornostvěnovánaspíšetomu,jakýmiproceduramiprocházínávrhpráv-níhopředpisuvparlamentu.Literaturasevíceupíránakrátkousekvencidíl-číchaktů,kterouseprojevujenormativnímoc.24Totosoustředěníjepocho-pitelné,protožeparlamentnífázeprocesutvorbyprávajsounejviditelnějšía je jimvěnována značnámediální pozornost.Nelze taképopřít, že par-lament jezavýsledek tvorbyprávaodpovědnýa jehočinnost a jehovní-mánílegislativyjsoudůležitéproformovánípolitickézákladnyprosamotnépsanínávrhůpředpisů.25Iztohotodůvodujezkoumáníčinnostiparlamentu

21 Jde čistě o srovnání toho, kolik publikací je věnováno tomu, jak se předpisy čtouacoznamenají,atoho,jakseprávnípředpisypíší.Zejménavtzv.dogmatickýchpráv-níchdisciplínáchjeskutečněvelkýprostorvěnovántomu,cojevpředpiseobsaženo.Otomsvědčíirozsahtzv.komentářovéliteratury.Mnohemméněliteraturysevěnujetomu,jakbysepředpisydanéhoprávníhoodvětvímělykoncipovatajakbymělyvypa-dat. Přestože tomůže být považováno spíše za oblast právní politiky, stále se jednáoryzeprávnítémata.

22 WALDRON,Jeremy.The Dignity of Legislation. Cambridge:CambridgeUniversityPress,1999,s.1.

23 RUBIN, Edward L. Law and Legislation in the Administrative State.Columbia Law Review, 1989,roč.89,č.3,s.369.

24 RAZ,Joseph,NormativePowers(revised).Oxford Legal Studies Research Paper No. 36/2019 [online].ColumbiaPublicLawResearchPaperNo.14-629,publikováno26.5.2019[cit.10.9.2019].Dostupnéz:https://ssrn.com/abstract=3379368

25 HENDLUND,Daniel, Ann-Christin CEDERBORG aMauro ZAMBONI. The artof the(im)possible:legislators’experiencesof thelawmakingprocesswhenreformingmigrationlaw.The Theory and Practice of Legislation,2016,roč.4,č.1,s.46.

2 Problematika výzkumu tvorby práva – význam, účel, téma

21

vysocerelevantní.Nenívšakdůvod,abyméněpozornostibylověnovánotěmfázím,kteréjsouvíceskryté.Fázím,přikterýchvznikápísemnévyjád-řeníprávníhopředpisu.Přestožeprávězdedocházíkvýraznémuovlivněnínáslednépodobypředpisu.Anezapomínejme, že i úřednícinanejnižšíchpostechmohoumítvýraznývlivnavelkározhodnutí.26

Psanínávrhůprávníchpředpisůjenáročnoudisciplínou,kterénenísnadnése naučit. Podle britského parlamentního konzultanta Stephena Lawse27 jezapotřebíještěmnohemvícezískanýchzkušeností,abylegislativecdoká-zalříci,žebyněkteréustanoveníšlonapsatelegantněji.28Takžetrvádlouhonaučit seprávnípředpisnapsat, a ještěmnohemdélenaučit se jejnapsatdobře.Tonavícdoplněnotím,žejevelmisnadnéprávnípředpiskritizovatahledatvněmchyby– jistě je to snadnějšínež tvořit,byť i tatokritickáčinnost je důležitá.K tomu v některých případech nejsou potřeba žádnézvláštníschopnostičidovednosti.To,pochopitelně,řadyzájemcůolegisla-tivníčinnostnezvětšuje,zejménastímvědomím,žejejichprácemůžebýtspolečnostípodceňována.Kriticebývápodrobovánaisamotnálegislativajakocelek.Jakshrnujebrit-ský advokát, který se věnoval i přípravě návrhů právních předpisů, AlecSamuels,legislativyjepřílišmnoho,jepřílišdetailníajejípřípravanedosa-huje nejvyšších standardů, protože je, přinejmenším, vágní, není schopnaodolattestučasuaadresátůmukládápřílišvelkáomezení.29Zkrátka,„společ-nost je přeregulovaná“.30FrancouzskýprávníkGuyBraibanttaképojmenovalněkterézpříčinnedostatečnéprácelegislativy.Podlejehomíněníselegisla-tivcineumívyjadřovat,jejichznalostiprávníchpojmůalegislativnítechnikyjsoumizivéačastovytváříněco,cojiždávnoexistuje.31Důsledkemtěchtonedostatkůje,želaik,čivpodstatějakýkolirelevantníadresátprávníúpravy,

26 STEFANOU,Constantin.Drafters,DraftingandthePolicyProcess.In:STEFANOU,Constantin a Helen XANTHAKI (eds.). Drafting Legislation. A Modern Approach. Aldershot:Ashgate,2008,s.324.

27 LAWS,Stephen.DrawingtheLine.In:STEFANOU,ConstantinaHelenXANTHAKI(eds.).Drafting Legislation. A Modern Approach. Aldershot:Ashgate,2008,s.19.

28 GOWERS,Ernest.The Complete Plain Words. London:PenguinBooks,1986,s.7.29 SAMUELS,Alex.RepealingorAmendingLegislationbyNon-LegislativeMeans. In:

STEFANOU,XANTHAKI,2008,op.cit.,s.107.30 SAMUELS,op.cit.31 BRAIBANT,Guy.Quifaitlaloi?Pouvois: Revue française d’études constitutionnelles et politiques,

1993,roč.64,s.45.


22

senemusí(čidokoncenemůže)vprávnímřádu,neboivjedinémprávnímpředpise,dostatečněvyznat.Nekvalitnílegislativníčinnostznemožňujeuce-lenýpohlednaprávo,čímžseztrácíznalostobecnýchpostupů,jaksprávemnakládat.Dá se tedy říci, že kritiky–bohužel častooprávněné– je snadažpřílišanárokykladenéna legislativu jsouoprávněnévysoké.Tímvšakneníkritikaprávníchpředpisůazejménajejichpřípravyzdalekavyčerpána.Vroce1917francouzskýprofesorobčanskéhoprávaHenriCapitant pozna-menal,žedílo,jakýmbylobčanskýzákoníkzroku1804(Code civil des Français),se již nemůže podařit sestavit, čemuž je na vině zejména zákonodárce.32 Capitantsedomníval,žeuměnítvořitzákonysevíceavícepropadádozapo-mněníaschopnostitvůrcůnikdynebylytaknedostatečné.33Podobněvytý-kal– sohledempředevšímnaklesajícíúroveň jazykaprávníchpředpisů–Friedrich Carl von Savigny zákonodárcům začátku devatenáctého století,žejejichpředpisysevsílearazancivyjadřovánínemohouvyrovnatConstitutio Criminalis Carolina (Peinliche Halsgerichtsordnung Kaiser Karls V)zestoletíšest-náctého.34EditorčasopisuCanadian Law Timesv roce1902,přihodnocenípatentového zákona, konstatoval, že tohle je jasný důkaz pro to, že psanízákonůjevědaanemůžebýtsvěřenokomukoli,alepouzetěm,kteřístako-voučinnostímajízkušenosti.35Otázkouje,comysleltímslovem„věda“.Vidíme,žetakovákritikanebylaaneníneobvyklá.Můžemesedokonce,lehceironicky, domnívat, že schopnosti tvořit právobyly vždyvystavenyurčitéskepsi starší generace, kteráneskrývala své rozčarování z aktuální úrovnělegislativyaschopnostizákonypsát.Současnějimdoporučovala,jakévzorysibrátačehosevyvarovat.36Nadruhoustranujepřecijenrozdíltvořitnovýzákon takřka na zelené louce, nebomít na soběnánosy předchozích úpravamusetdostátomezenímdanýmpředchozímigeneracemipředpisu.Na druhou stranu je legislativní činnost krom své náročnosti i významnázprávněteoretickéhopohledu.Nizozemskývýzkum,nakterémspolupracovali

32 CAPITANT,Henri.Commentonfaitlesloisaujourd’hui.Revue Politique & Parlementaire, 1917,roč.91,č.269,s.305.

33 CAPITANT,op.cit.,s.307.34 VonSAVIGNY,FriedrichCarl.Vom Beruf unserer Zeit für Gesetzgebung und Rechtswissenschaft.

Heidelberg:MohrundZimmer,1814,s.52.35 EDITOR.EditorialReview–PatentAct.Canadian Law Times, 1902,roč.22,č.12,s.437.36 Viz např.MONTESQUIEU, Charles Louis de Secondat.O duchu zákonů. II. Praha:

OIKOYMENH,2015.


23

Peter van Lochem a Nico Florijn, ukázal, že legislativci si jsou vědomi,že návrhprávníhopředpisumusí být vytvořen ve spolupráci se zaintere-sovanými subjekty, ale také, že nejdůležitějším prvkem v něm jsou jejichznalostiadovednosti.37Tojimumožňujepostupovatiprotipokynům,kteréjsouvrozporusezásadamidemokratickéhoprávníhostátuabýttakvroliochráncůprincipůprávníhostátu.38Iprotojsouněkdypovažovánidokoncezaochráncezákonů(právníchpředpisů),jejichžúkolemjezachovatvysokýstandardlegislativy.39Některápravidlamohubýttotižtakšpatná,žejeneníschopenaprobovatanilegální(ilegitimní)zákonodárce.40Azdesenacházíijedenzúkolůlegislativců:nenechatsystémemtaktošpatnápravidlavůbecprocházet. Krom nezbytných znalostí a dovedností jsou na ně kladenyvysokéeticképožadavkysměřujícíkzákladnímprincipůmprávníhostátu.I z tohoto důvodu je nezbytná (a v některýchpřípadech skutečná) nezá-vislostnapoliticích apolitice,neboť legislativní expertinejsou těmi, kdobypolitikuformovali.41Tatonezávislostjevelmidůležitáamůžesloužitjakojednazezárukkvalitní legislativnípráce.Nezávislostvšaknení totéž jakochápánílegislativcůjakopsacíchstrojůnebopřekladatelů.Pouzenezávislýlegislativecmůžebýtstrážcemlogikyacelistvostisytémuprávabránícímjejprotivšemvýpadům,cožasitěžkobudezastávat,bude-lipovažovánpouzeza„přepisovače“cizívůle.42Legislativecmáodstranitchyby,kterésevevěc-némzáměru(nebovjinémpodkladovémmateriálu)vyskytujíanabídnoutřešení,alenenínaněm,abyformovalpolitiku.43

37 VanLOCHEM,PeteraNicoFLORIJN.DoesNecessityKnowNoLaw?OnRelativeSignificanceof LegalQualityforGovernmentalAction.Legisprudence,2008,roč.2,č.3,s. 236.

38 VanLOCHEM,Peter.LegislationagainsttheRuleof Law–anIntroduction.The Theory and Practice of Legislation. 2017,roč.5,č.2,s.97.

39 CORMACAIN,op.cit.,s.133.40 KARPEN,Ulrich.LawDraftingandtheLegislativeProcess:outlineof atrainingcourse

for law drafters. In: MADER, Luzius a Chris MOLL (eds.). The Learning Legislator. Proceedings of the 7th Congress of the European Association of Legislation (EAL), 31st May, 1st June 2006, The Hague, The Netherlands,Baden-Baden:Nomos,2009,s.21.

41 XANTHAKI,Helen.LegislativeDrafting:TheUKExperience.In:UHLMANN,Felixa StefanHÖFLER (eds.).Professional Legislative Drafters: Satus, Role, Education. Zürich:Dike,2016,s.18.

42 IŁOWIECKI, Radosław. Status legislatora w organach władzy publicznej. Zawódlegislator. Przegląd Sejmowy,2010,roč.18,č.6,s.34.

43 BOWMAN,Geoffrey.TheArtof LegislativeDrafting.European Journal of Law Reform. 2005,roč.7,č.1-2,s.5.


24

Vraťmesezpětkekriticelegislativníčinnosti.Pronašepotřebyjevnítotižobsaženomnohemvíce.Povšimněmesi,žeCapitanthovořiloumění psát zákony. Ve svém textu se dotýká otázky, zda je tvorba práva formalizo-vanoučinností, či zda se jednáoumění (l’art), resp. tvůrčí činnost.Psanínávrhůprávníchpředpisů lze totiž skutečněcharakterizovat jakoumění,44 ale také jako formalizovanou činnost, ve které je minimalizován prostorprokreativnípostupy.Dokoncese lzesetkatsnázorem,žepokudbudoupsátnávrhpředpisudvalidé,kteřímajísrovnatelnézkušenostiasdílejítytéžprávní znalosti, nebudou se jimi vytvořené návrhy výrazně lišit.45 Ernest Gowers dokonce s psaním návrhů právních předpisů spojoval těžkopád-nostahrubost,kteráneníznakemvýraznéhotvůrčíhoúsilí.Zejménaproto,žeprávnípředpismusívyjadřovatpřesněto,coautorzamýšlel,atoivtěchpřípadech,kdybudepodrobenznačněnepřátelskémuzkoumáníkritikem.Zkrátka,právnípředpisymajíspecifickéúčely,kterýmjepodrobenijejichjazyk.46Účelemprávníhopředpisujestanovitprávnípravidloanikolipod-nítitvadresátovi jakékoliesteticképocity;právnípředpisynemajípůsobitnaemoce,alepouzenaracionalitu.47

Rozlišování mezi tím, zda je psaní návrhů právních předpisů formalizo-vanánebokreativníčinnostmůžepůsobitsamoúčelně.Nelzesipředstavit,žebypracovnícilegislativníchodborůministerstevpostupovalizcelaspon-tánně,bezohledunajakákolipravidla,astejnětakjeobtížnépředpokládat,žebybylimechanickýmistrojiprodukujícími,pomocístriktněformalizova-nýchpostupů,výsledkypožadovanévěcnýmzáměrem(nebojinýmnefor-málněvyjádřenýmzadáním).Přestosejednáodůležitýprvekpřizkoumánítoho, jakprávní předpisy vznikají, neboťmůžeovlivnit výzkumnou stra-tegii. Rozlišení ideálních typů (kreativita vs. formalismus), byť by nebylyzřetelněprojeveny,takébudenezbytnépronáslednouanalýzuavyslovenízávěrůopovazelegislativníčinnosti.Zohledněnítoho,zdasejednáovědu,umění,řemeslo(nebotakéakademickoudisciplínu)takéumožňujevnímatlegislativníčinnostazejménapřípravunávrhůprávníchpředpisůvevšech44 Viznapř.SVÁK,JánaPeterKUKLIŠ.Teória a prax legislatívy. Bratislava:Bratislavská

vysokáškolapráva,2009,s.63an.45 CALDWELL, Helen. Can Legislation Rank as Literature? In: STEFANOU,

XANTHAKI,2008,op.cit.,s.257.46 GOWERS,op.cit.,s.6.47 CALDWELL,op.cit.,s.252.


25

dimenzích.48Izolacípouzejednohoaspektulzepominoutněkterývýznamnýprvek, případně pochybit při hledání všech relevantních souvislostí psanínávrhuprávníchpředpisů.

2.1 Proč se zajímat o byrokratické fáze tvorby práva?

Vyjděme tedyz toho,žev tvorběpráva sepojí racionální a tvůrčíprvek.Později se k tomu ještě vrátíme. Než však jejich vzájemný poměr blíževymezíme,podívejmesenaněobecněji.Vsoučasnostipozorujemepozvol-nouerozi racionální složky tvorbypráva. Jednouz jejíchpříčinmůžebýtkrize,kterébylaosvícenskáracionalitavystavenapodruhésvětovéválce.49 Jednímzdůsledkůvyprazdňovánípojmuracionality50jeindustrializace tvorby práva.Toujestav,vekterémjeprimárnísamotnáregulaceanikolijejíobsah.Důležité je regulovat; toco se reguluje a jakýmzpůsobemse to reguluje,jsouprvkyažsekundární.Tatoindustrializaceseprotoprojevujedůrazemna formu, zbavenou jakéhokoli obsahu (což ovšem nelze za smysluplnýformalismuspovažovat),atakédůrazemnavýkon,tj.navytvářenídalšíchadalšíchprávníchpředpisůjakoznámkypokrokuaplněníplánů.Čímvíceprávníchpředpisů,tímlépe,neboťjedinětaklzedemonstrovat–najasnýchčíselnýchukazatelích–jakjenormotvůrceúspěšný.Bezohledunasmyslu-plnosttakovéhopočínání.Atoaždotémíry,žesemůžeprojevitokouzleníformounaúkorúčelůaobsahuprávníchpředpisů.VČeské republice– apodle relevantních zjištění i ve střední a východníEvropě–soustavněnarůstápočetprávníchnorem.51LucWintgenspředpo-kládá,žejednouzpříčintohotonárůstumůžebýtiklesajícíúroveňpřípravylegislativníhonávrhu,52 tedypodkladů, které slouží legislativci jako základprovytvořenínávrhuprávníhopředpisu–nevždysemusíjednatověcný

48 MARKMAN,Sandra.LegislativeDrafting:Art,ScienceorDiscipline?The Loophole – Journal of the Commonwealth Association of Legislative Counsel,2011,č.4,s.7.

49 Viznapř.ADORNO,TheodorW.aMaxHORKHEIMER.Dialectic of Enlightenment. London:Verso,2008.

50 Viz např. MANNHEIM, Karl. Ideology and Utopia: An Introduction to the Sociology of Knowledge.Reprinted.London:Routledge&KeganPaul,1966,s.200.

51 CVRČEK, František a FrantišekNOVÁK.Legislativa: Teoretická východiska a problémy. Plzeň:VydavatelstvíanakladatelstvíAlešČeněk,2017.

52 WINTGENS, Luc J. The Rational Legislator Revisited. Bounded Rationality andLegisprudence. In:WINTGENS, Luc J. aDaniel A.OLIVER-LALANA (eds.).The rationality and justification of legislation: essays in legisprudence.NewYork:Springer,2013,s.4.


26

záměr,alemůžejítiojinépodkladyčijinéformyzadání.Pokudjeopuštěndůraz,kterýjenezbytnéklástnasmysluplnouadůkladnoupřípravutvorbypráva,včetněanalýzystávajícísituace, jasnéurčenívýhodanevýhod,pre-cizní znalosti právního prostředí atp., pak se sice více prostoru uvolňujepronápadylegislativy(tedytěch,kteřípíší),alesoučasnějevystavujepro-blémůmstím,ženemajíjasnávodítkaprosystematickoupráci.Anarušujesetímjejínezávislost;legislativcijsoutímnuceniformulovatpolitiku.Častézmatky a spory o psaní návrhu právních předpisůmohoubýt také častodůsledkem nezájmu o předmět (jak tvorbu práva, tak předmět regulace)anedostatkupovolání53klegislativníčinnosti–jakutvůrců,takukritiků.54 Ústupracionálnísložkyjepatrnýtakévtom,ženěkdyjsoulegislativníexpertizainteresovánidoceléhoprocesuažpozději–čipřímopozděanajejichpři-pomínkyneníbránohled.Tímmůžedojítkprodlouženílegislativníchprací,přičemž sena legislativce zvyšuje tlak a jsouobviňováni z toho, žebránípolitickémuvývoji.55Zcelasetímpopírázákladnívýchozíbodveškerélegis-lativníčinnosti,tj.dostatečnépoznánístávajícíhostavu.Prozahájenílegis-lativníchpracíjenezbytnáanalýzasituaceastávajícíchnávrhů,protožetímsešetříčasipenízevdalšíchfázíchprocesu,případněpřímopřiaplikaci.56 Tojenepochybněracionálníčást legislativníhoprocesu–jejížpřítomnostpřestávábýtsamozřejmostí.ChesterA.Robinsonpovažujezanezbytnéporozumětbyrokratickýmfázímprocesutvorbypráva,protoževdemokratickéspolečnostijevelmidůležitépoznat,jakadministrativaveskutečnostipracuje,jakýmzpůsobempřijímározhodnutí,jakýmpodléhávlivůmajakýmzpůsobemformulujesvévýstu-py.57Zkoumáníadministrativníchčástíprocesuvznikunormativníhotextu

53 Povolánívesmyslu,vjakémoněmpsalMaxWeber[viznapř.WEBER,Max.Wissenschaft als Beruf, 1917/1919; Politik als Beruf, 1919.Tübingen:J.C.B.Mohr(PaulSiebeck),1992];nebotakéSAVIGNY,op.cit.

54 JAMIESON, N. J. Would a Parliamentary Counsel by Any Other Name be Moreof aLawDraftsman?Statute Law Review, 1982,č.1,s.13.

55 VOERMANS,WimJ.M.aSjoerdE.ZIJLSTRA.Education,Knowledge-ExchangeandtheRoleof ProfessionalLegislativeDraftersintheNetherlands.In:UHLMANN,Felixa StefanHÖFLER (eds.).Professional Legislative Drafters: Satus, Role, Education. Zürich:Dike,2016,s.43.

56 JONES,HarryW.Drafting of ProposedLegislation byFederalExecutiveAgencies.American Bar Association Journal,1949,roč.35,č.2,s.136.

57 ROBINSON,Chester.A.The Bureaucracy And The Legislative Process: A Case Study Of The Health Care Financing Administration.Lanham:UniversityPressof America,1991,s.15.


27

máprotovýznamvědecký(samotnépoznáníprocesutvorby),komunikační(identifikacezpůsobůsdělovánímimoprávníhoobsahuaidentifikacetohotoobsahu), ekonomický (určenínákladůprocesuvzniku anásledně aplikaceprávního předpisu), interpretační (přínos primárně s ohledemna intenci-onalistickývýklad,58alecelkovětakénadeskriptivnípřístupykinterpretač-nímmetodám a technikám), politický (odhalování skrytých vazeb v pro-cesutvorbyprávaanapomáhánítransparentnosticeléhoprocesu)afunkční(podporavytvářenívazebmezijednotlivýmičástmiprávaavlivnaorganickéchápáníprávníhosystému).Získánívědeckýchpoznatkůjesicedůležité,avšakasinepřesvědčíosvémvýznamuprávnípraxi.Přestoizdelzetvrdit,žetatočástmozaikyjedůle-žitáproporozuměníprávua jehopůsobenívespolečnosti.Takovézkou-máníumožnízjistit,zdamajíformálníimateriálnípostupyněcospolečného,čizda lzeunichurčit stejnou funkci.Významný takémůžebýtpojmovýrámec tvorbyprávníhopředpisu a zjištění, zda jepoužitelnýprovšechnytypyprávníchtextů.59Tímlzeurčitmožnostipřípadnéregulacetvorbypráv-níhopředpisuapodpořitdoporučení,kterájsoutvorběprávaurčena,empi-rickýmizjištěními.Svědeckýmvýznamemsouvisíiedukačnívýznam,tedyzískatpodkladyproučeníse,jaksemajínávrhyprávníchpředpisůsprávněpsát.Komunikační význam směřuje k sdělování širšího spektra informací, nežjsouvýlučněinformacenormativní.Byrokratickéfázeprocesutvorbypráva–vekterýchlegislativníexpertinejčastějipůsobí–nepředstavujípouzetvorbujako takovou, ale zahrnují i přípravu politik (nejedná se o vytváření poli-tiky),tj.nastolovánítémat,kterámajíbýtřešenaprávnímipředpisy,případnězahrnují i vyjadřování k jinýmnávrhůma jejichpřipomínkování.Přestožesenenutněpodílínapřímétvorběprávníchpředpisů,majílegislativníexpertivýraznývlivnatvorbupráva.60Komunikacesevšakprojevujeijinýmzpůso-bem.Většinaprávníchpravideljespojenasnějakýmlegitimizujícímúčelem.61

58 ESKRIDGEjr.,WilliamN.aPhilipP.FRICKEY.StatutoryInterpretationasPracticalReasoning. Stanford Law Review,1990,roč.42,č.2,s.325.

59 XANTHAKI, Helen. On Transferability of Legislative Solutions: The FunctionalityTest.In:STEFANOU,XANTHAKI,2008,op.cit.,s.3–4.

60 ROBINSON,op.cit.,s.1.61 WESTERMAN, Pauline. Outsourcing the Law: A Philosophical Perspective on Regulation.

Cheltenham:EdwardElgarPublishing,2018,s.4.


28

Někdymohoubýtúčelyvyjádřenyvpreambulích,62vjinýchpřípadechjsouobsaženypřímovtextuprávníhopředpisu,někdyjsouidentifikoványažinter-pretujícími subjekty. Sledovat, a tedy i zpřehlednit, psaní návrhuprávníhopředpisuprotomůženapomocipoznatúčelalépepochopitsamotnépravi-dlo.Materiályzpředparlamentníchfázílegislativníhoprocesumajíprointer-pretacipouzeomezenývýznam,cožnapříkladAngnieszkaBielska-BrodziakaKarolinaPaluszekpovažujízavhodnézměnit,neboťpokudjepředklada-telemvláda,pakjejínormativníafaktografickéznalostimohouinterpretač-nímuaaplikačnímuprocesujenprospět.63Připomeňmesiovšem,žetoplatíspíševideálnísituaci,vekterévládanatutosvoupovinnostnerezignuje.Nedostatečnězpracovanýnormativnítext(právnípředpis)může–vextrém-níchpřípadech–právnípraxidoslovaparalyzovat.Iztohoekonomickéhopohledusestávávelmidůležitouidentifikaceprocesů,kterévedoukvytvo-řenínávrhuprávníhopředpisu.Nejdeoto,žebytatozjištěnímělapreskrip-tivnípovahu.Mělabynapomociidentifikovatzákladníproblematickámístavlegislativnímprocesu.Tvorbaprávajenákladnoučinností,kterátakédalšínáklady(minimálněnaaplikaci)vyžaduje.Jeprotožádoucí,abyjejívýsledkybyly co nejvíce využitelné.64 Právě sdělování těchtomimoprávních prvkůjeprotentoširšípřístupnezbytný.Interpretační významanalýzy legislativníčinnosti je soustředěnna„opač-nou“stranutvorbypráva.Objektivizovanápodobalegislativníchprací,resp.legislativníhistorie(čitakétravaux préparatoires)65sepoužívají(resp.semohoupoužít)jakojednyzezdrojůtzv.intencionalistickéhovýkladu,kterýsměřuje

62 Praktickápomůckaprolegislativcedoporučuje,abybylypreambulepřítomnyvprávníchpředpisechpouzezcelavýjimečněKNĚŽÍNEK,Jan,PetrMLSNAaJosef VEDRAL.Příprava návrhu právních předpisů: Praktická pomůcka pro legislativce. Praha:ÚřadVládyČR,2010, s. 22.To je však v rozporu s tímtopřístupema také s tím, že je vhodné, abyinterpretační vodítka,mezi která preambule řadíme, byla obsažena přímo v právnímpředpise.Jejichnápomocpřiinterpretacimůžebýtvýznamnáapřevážíistuskutečnost,ženemusímítnormativnípovahu.

63 BIELSKA-BRODZIAK, Agnieszka a Karolina PALUSZEK. Legislative Historyas an Interpretative Tool in Uni-And Multilingual Legal Systems (Based on theExampleof PolandandtheEU).Comparative Legilinguistics – International Journal of Legal Communication,2018,č.34,s.10.

64 BIELSKA-BRODZIAK,Agnieszka.Sladami prawodawcy faktycznego: materiały legislacyjne jako narzedzie wykładni prawa.Warszawa:WoltersKluwerPolska,2017,s.28.

65 Viznapř.JESTAZ,Philippe.Lessourcesdudroit:ledéplacementd’unpôleàunautre.Revue générale de droit,1996,roč.27.č.1,s.15.


29

kidentifikacizáměru(subjektivníhoúmyslu)zákonodárce.66Jehopoužitímselzenapříkladdobratzamýšlenýchekonomických,politickýchnebosociál-níchcílů,kterévprávnímtextunemohoubýtvyjádřeny.67Přitomjemožnépoužít vše, co umožní nahlédnout do duše zákonodárce,68 což nepochybněmohoubýtipřípravnépráce. Identifikacetěchtomimoprávníchprvkůmůženapomoci interpretaci práva a zjištění relevantního obsahu normativníhotextu,případněsprávněaplikovatprávnínormunakonkrétnískutečnost.69 Na tom nic nemění ani skutečnost, že ideál racionálního normotvůrce,sekterýmpracujeinterpretačnípraxe,selišíodskutečnosti,vekterésereálnýnormotvůrcemusíněkdypodříditkompromisu,vyjednávánía„politickýmobchodům“naúkorlegislativníkvality.70Přestomátentoideálracionálníhonormotvůrceunifikačnívlivapomáhásjednocovatinterpretačnípraxitím,žejipodřídíracionálnímkritériím–atvůrčípraxitaké.Nezapomínejme,žekaždýprávnípředpisjenutnovnímatazejménainter-pretovat jako celek. Nelze přistupovat izolovaně k jednotlivým částem.71 Jeotázkou,zdatomutopravidlurozuměttak,žejdepouzeosamotnýnor-mativní text právního předpisu, anebo se vztahuje na všechny jeho rele-vantnísoučásti,zekterýchselzedobratjehosmyslu.Prvnípřípadvyzdvi-hujeroliparlamentuaformální,ústavnědefinovaný,legislativníproces.To,coseprojednávávparlamentu,jepouzetext,kterýjetakénásledněschválen,promulgovánavyhlášen.Druhýpřípadsměřujevícekporozuměníačerpáprotozevšechrelevantníchzdrojů–itěch,kteréjsouvíceskryty(cožnenízcelažádoucí).V současnépodoběnarůstající legislativy lze takévypozorovat, žepanujepředpoklad, že všechny nedostatky, chyby a zla, lze vyřešit pomocí legis-lativy.72 Nebo dokonce „ošetřit“. Jeremy Waldron konstatuje, že každý

66 SOBEK,Tomáš.Argumenty teorie práva. Praha:Ústavstátuapráva,2008,s.218.67 SOBEK,Tomáš.Právní myšlení – kritika moralismu. Praha:Ústav státu a práva, 2011,

s. 242.68 WINDSCHEID, Bernhard. Lehrbuch des Pandektenrechts. Svazek 1. Düsseldorf:

VerlagshandlungvonJuliusBuddeus,1862,s.49.69 SOBEK,2011,op.cit.,s.242.70 NOURSE, Victoria F. a Jane S. SCHACTER. The Politics of Legislative Drafting:

ACongressionalCaseStudy.New York University Law Review,2002,roč.77,č.3,s.614.71 SHOBE,Jarrod.EnactedLegislativeFindingsandPurposes.University of Chicago Law

Review,2019,roč.86,č.3,s.674.72 CORMACAIN,op.cit.,s.125.


30

denpřinášínovéanovépodněty,bezohledunasociálníčiprávníoblast,kterébylegislativamělareflektovat.73Tímsevšaktakéspolečnostdozvídá,co je považováno za aktuální společenské téma a normotvůrce – textemvytvořenýmlegislativci–sděluje,jakýjejehopostoj.Tovševkontextutoho,žepsanínávrhuprávníhopředpisu,ivzhledemkpřítomnostimimoprávníhoobsahu,bymělobýtpodrobenoveřejnéreflexianásledovatpečlivězjištěnýstav.74Tímsenejenodhalujekomunikační,aletaképolitickývýznamzkou-mánítvorbynávrhůprávníchpředpisů.Tatootevřenosttotižmůžepomociodhalitpřípadnéskrytévazbyanežádoucítlaky,kteréovlivňují–čimohouovlivnit – legislativní činnost.Výše jsme zjistili, že legislativci jsou někdynezávislí na politice, protože se na ní nepodílejí, ani ji neformulují. Tatonezávislostvšaknevylučujepolitickývýznamzkoumáníbyrokratickýchfázíprocesutvorbypráva,neboťmápotenciálposílittransparentnostatímprávěionunezávislost.VýznamtakovéhozkoumánípotvrzujeiUlrichKarpen,kterýsedomnívá,žejedůležitéznátlidimimostruktury,kteříjsouschopniovlivňovatrozhodnutí.75Tytopodmínkylegislativcinepochybněsplňují.Funkční význam zkoumání tvorby návrhů právních předpisů směřujek určení vazeb mezi jednotlivými součástmi právního řádu. Nedostatkyvlegislativnítechnice,kterápřímoovlivňujekvalitulegislativy,76jenezbytnéidentifikovatazjištěnívyužítpřipřípadnéregulaci.Nedostatečnýmprovázá-nímlegislativníčinnostibezohledunaprávníodvětvíčidokoncebezohledunařešenýprávnípředpismůžedocházetkdesystemizaciprávníhořádu(sys-tému).Právnínormymohouvdůsledkutohopůsobitvíceproblémů,nežkolikbypodlevěcnéhozáměrumělyřešit.Důsledkemjepřílišnáinterpre-tačnívolnost77dávanáinterpretujícímaaplikujícímsubjektům.Tímtopostu-pemnormotvůrcerezignujenasvépovinnostiavlastnímpřičiněnímmůženarušitprincipydělbymoci.Právosemůžestátpouzejakýmsidoporučením

73 WALDRON,op.cit.,s.7.74 POUND.Roscoe.CommonLawandLegislation.Harvard Law Review,1908,roč.21,č.6,

s. 384.75 KARPEN,2009,op.cit.,s.12.76 XANTHAKI,2008,op.cit.,s.15.77 Viz např.GLUCK,AbbeR.The States as Laboratories of Statutory Interpretation:

MethodologicalConsensusandtheNewModifiedTextualisms.Yale Law Journal,2010,roč.119,č.8,s.1764anásl.


31

askutečnátvorbabudevrukoutěch,kdomajíobecnéprávnínormypouzeaplikovat.78

Zkoumánívyužitímetodinterpretacevprocesutvorbypráva,tj.postupů,které legislativní pracovník při své činnosti zvažuje či skutečně používá,nezbytně musí akceptovat doktrinální přístup. Přístup, který se soustředína akademické, či teoretické, způsoby zkoumání (interpretaci) pramenůpráva.Naobecnéroviněvprávnívěděpřevažujedůraznapreskriptivníteo-rie,79kterésdělují,jaksemápostupovat,tedyvnašempřípadě,jakýmzpů-sobemsemásprávnětvořitnormativnítext,atozejménapřivyužitítako-výchpostupů,kterésemajípoužívatvinterpretaci,abybylasprávná.Tentopřístupjemnohembližšízmíněnémudoktrinálnímupřístupu.Deskriptivníteorie80oprotitomukladoudůraznato,jakreálnésubjektyskutečnětvořínormativnítext, jakésiformujísymbolicképrostředí,vekterémsvoučin-nostprovádí,případnějaknormativnítextskutečněinterpretují.Využívajípřitomnejčastějiempiricképřístupyzkoumánísociálnírealityaidentifikujímetodyatechniky,kterésepřitvorběprávavyužívají.Přizkoumánítvorbyprávajenezbytnéspojitobapřístupyapostupovatjakdoktrinálně(preskrip-tivnípřístup),takempiricky(deskriptivnípřístup).Jenezbytnédoktrinálněidentifikovatprávníprostředí,pravidlaajejichvýznam,kterépodávajínor-mativnívzorectvorbyprávaakombinovatjejspřístupyempirickými,tedyidentifikacítoho,jaklegislativnípracovníciskutečnětytopostupyvyužívají,případně,kdeapročvolípostupyjiné.Tatozjištěnílzeporovnatadospětkpřesnějšímuobrazubyrokratickýchčástíprocesutvorbypráva.Obvyklépojetídoktríny,čidoktrinálníhopřístupuvprávnívědě, směřujek syntetickému vnímání pravidel, principů, zvyklostí a hodnot, pomocí

78 Totopojetísevelmiblížíněkterýmstanoviskůmprávníhorealismu–viznapř.HOLMES,OliverW.:Pathof theLaw.Boston Law School Magazine,1897,roč.1,č.4,s.1–17.Avšaks tím rozdílem, že vnašempojetí normotvůrce zcela rezignujena svoupravomoc–nejednáseojejíneuskutečnitelnost,aleneuskutečňovanost.

79 ESKRIDGE jr.,WilliamN.;FRICKEY,PhilippP.;GARRETT,Elizabeth.Legislation and Statutory Interpretation.NewYork: Foundation Press, 2006, s. 219.Označení pre-skriptivníneníobecněpřijímánovzhledemkekonotacím,které tomůžemít, akterévedouke ztotožnění právní vědyneboobecněpráva s právní politikou.Např.HansKelsentrvalnaodlišeníprávaapolitikyvtomsmyslu,žeprávojetechnickýmnástrojemvizKELSEN,Hans.The Law of the United Nations. A Citical Analysis of Its Fundamental Problems. London:StevensandSons,1951,s.xiii.

80 ESKRIDGE,FRICKEY;GARRETT,op.cit.,s.220.


32

kteréhosevysvětlujíčiospravedlňujíurčitéčástiprávajakosoučástprávníhořádu.81Protosedoktrinálnípřístupstávárelevantníprozkoumáníprávníchpravidel(objektivníhopráva)aprávníchpojmů.Samotnýdoktrinálnípřístupodhalujepravidla,kterávyplývajízautoritativníchpramenůpráva,auspo-řádávájedoucelenéhoaracionálníhosytému,kterýjekoherentnívrámciurčité teorie.82 Je topřístup,kterýpopisujeprávozesebesaméhoahledávněmsprávnápravidla,tj.pravidla,kterájsouvtomtopřípadě–přizohled-něnícelku–přítomná.Voblastipsanínávrhůprávníchpředpisůjesamo-zřejmědoktrinálnípřístupčastovyužíván,byťnikolivryzívědecképodobě.Legislativci znajípravidla tvorby aumí snimi zacházet, anižbynezbytnětatopravidlaumělidovšechdůsledkůadetailůpopsat.Jejichpřístupječastointuitivní,probíhajícíbezpotřeby jejvýslovně reflektovatčipřímoverba-lizovat. Souvisí to i s činností legislativců, kteří se pravidla psaní návrhůprávníchpředpisůučínápodobouasledovánímčinnostikolegů.Totentokvazi-doktrinální postup samo o sobě nijak nediskvalifikuje, problemati-zujetovšakjehopředávání,případněsrozumitelnostmimoúzkouskupinuexpertů. Na rozdíl od vědeckého právněteoretického zkoumání je velmiobtížnétaktodosaženázjištěníverifikovatadodržetpožadavkytransparent-nostijakéhokolivědeckéhobádání.

2.2 Interpretace a tvorba práva

Již výše jsme připomněli interpretační význam zjišťování byrokratickýchfází tvorby práva, resp. psaní návrhu právních předpisů. Tvorbu právalzechápat jakotzv.anticipovanou interpretaci,83cožzcela jasněvystihujevzá-jemnou propojenost tvorby a aplikace (interpretace) práva. Lze také říci,že mnoho interpretačních postupů je založeno na předpokladech o čin-nosti parlamentu.84Postupyvyužívanétvůrcempřikódování legislativnívůledopodobynávrhuprávníhopředpisubymělybýtznámyinterpretůmavice

81 HUTCHINSON,Terry aNigelDUNCAN.Defining andDescribingWhatWeDo:DoctrinalLegalResearch.Deakin Law Review, 2012,roč.17,č.1,s84.

82 MCCONVILLE,MichaelaWingHongCHUI.Research methods for law.Secondedition.Edinburgh:EdinburghUniversityPress,2017,s.1.

83 JanWintraJanKyselainBOHÁČ,Radimetal.Legislativní proces (teorie a praxe).Praha:TiskárnaMinisterstvavnitra,2011,s.45;PodobněovztahuinterpretaceatvorbyprávatakévizWINTR,Jan.Metody a zásady interpretace práva.Praha:Auditorium,2013,s.49.

84 WIDISS,op.cit.,s.96.


33

versa.Legislativníexpertbymělpředpokládat,jaksetextybudounásledněinterpretovatastímpřitvorběpočítat.Aplikujícísubjektpakmůževyužítpřípravnémateriályavyčístznichmotivy,kterévedlykevznikuprávníhopředpisu, či je použít jako výkladový slovník některých konkrétních slovneboslovníchspojení.85

Prvkem,kterýmůženapomocizvyšováníúrovnělegislativníčinnosti,akterýby měl být její součástí, je interpretační dialog. Dialog vedený mezi tvůrcia adresáty právníchpředpisů.Při správně vedenémprocesu tvorbyprávajenezbytnépředvídat, jakbudepřípadná interpretaceprobíhatapřipravitsenamožná interpretační a aplikační úskalí.Normotvůrcebyměl vědět,jakýmzpůsobeminterpretaceprobíhá, jakéjsouobvyklézpůsoby,metodya techniky interpretace, včetně toho, jaká je převažující praxe a jaká jsoupřípadnáteoretickázjištění.Ktomusepřipojujeskutečnost,žeprávomusínezbytněreagovatnanovépodněty,vzešlézespolečenskýchzměn.86 Proto nelzehovořitostabilnísituaci,aleoneustáleprobíhajícímdialogu.Interpret(aplikujícísubjekt,adresát)bymělvědět,jakýmizpůsobysenor-mativnítexttvoří.Jakéjsouzákladnípostupypřipsanítextuajakýmiprin-cipy je legislativa vedena. V konečném důsledku by tyto postupy, tvorbaa interpretace, měly být souladné, tedy výsledkem takto distančně vede-néhointerpretačníhodialogubymělabýtshodanatechnikáchametodáchtvorbyainterpretacepráva.Pokudvšakpřevládáindustriálnípojetítvorbypráva,kteréjespojenosezdánlivouracionalitouamístoshodymeziúčelyaprostředkyregulacepřistupujekprávnímpředpisůmjakokjakémukolivjinému výrobku, dialog je obtížný. Tomu naopak svědčí organické pojetíprocesutvorbypráva,kterésměřujekekompromisuashodě jednotlivýchaktérů. Industriální pojetí tvorby práva má však ještě jeden nedostatek.Absence vzájemné komunikacemezi tvůrci a adresáty právních předpisůpopírátezi,žeprávojejenjedno.Nelzemítrůzné„verze“toho,cojeprávo,nebotoho,cosezaprávopovažuje,platícíprorůznésložkyveřejnémoci.Nelzepřipustit,abynormotvůrcemělvevýsledkujinépojetípráva,případnědokonce jinou (alternativní) sadu pravidel interpretace/tvorby, než soudy

85 BIELSKA-BRODZIAK,PALUSZEK,op.cit.,s.12.86 BÁRÁNY,Eduard.Právnysystémajehoprostredie.In:BÁRÁNY,Eduard(ed.).Ako

právo reaguje na novoty.Bratislava:Veda,2017,s.67.


34

čimocvýkonná.Celkověprotopoznání fází legislativníhoprocesu,kteréprobíhajíještěvorgánechvýkonnémoci,napomáhávylepšovatlegislativnívýstupyanapomáhálegitimníevolucipráva,87aletaképrecizaciobsahupráv-níchpředpisůazřetelnémuustáleníodpovídajícíinterpretačnímetodologie.Podle některých autorů právní teorie tvorbu práva značně zanedbávala,88 včetně podcenění analýzy jejích funkcí a vztahu k rozhodovací praxi.89 Teoreticisepřílišsoustředilinasoudy(cožjespíšeamerickápraxe)anikolina legislativu.90PaulineWesterman,byťsezaměřujepředevšímnaprávnípředpisyEvropskéunie,dospělakpodobnémuzávěru.Zájemprávnífiloso-fieolegislativujeminimální,atzv.law-in-actionseproniredukujenasoudnípraxi.91Tomůžebýtpatrnéivtom,žezpohledutechnikinterpretaceatech-niktvorbyprávachybíodpovídající interpretačnídialogmezi jednotlivýmiprávnímiaktérya soudynastraně jedné,aparlamentemnastranědruhé.Nejdeoto,žebyvůbecneprobíhal.Soudyadalšíaplikačnísubjektypatřímezipřipomínkovámístaamajímožnostzasahovatdolegislativníhopro-cesu idosamotnéhopsanínávrhuprávníchpředpisů.Vněkterýchpřípa-dechsedokoncepřímonapsanínávrhupodílejíapřispívajíkjehovytvo-ření.Zmetodologickéhopohledu zkoumání způsobupsaní návrhůpráv-níchpředpisůbybylorelevantnízjistit,nakolikjsoupřipomínkyjednotlivýchmíst(včetněsoudů)přínosné,činakoliksesoustředípouzenapodružnosti.

87 CHRISTIANSEN,MatthewR.aWilliamN.ESKRIDGEjr.CongressionalOverridesOf SupremeCourtStatutory InterpretationDecisions,1967–2011.Texas Law Review,2014,roč.92,s.1322.

88 WINTGENS,LucJ.LegislationasanObjectof Studyof LegalTheory:Legisprudence.In:WINTGENS, Luc J. (ed.).Legisprudence: A New Theoretical Approach to Legislation. Oxford: Hart Publishing, 2002, s. 9; Podobně se vyjadřují i Abbe R. Gluck a LisaSchultz Bressman, vizGLUCK,AbbeR. a Lisa SCHULTZBRESSMAN. StatutoryInterpretation from the Inside – An Empirical Study of Congressional Drafting,Delegation,andtheCannons:PartI.Stanford Law Review,2013,roč.65,č.5,s.907;Včes-kémprostředí však tvorbaprávamá relevantní teoretickouoporuviznapř.KNAPP,Viktor. Teoretické problémy tvorby československého práva.Praha:Academia,1983;KNAPP,Viktor. Tvorba práva a její současné problémy.Praha:Linde,1998;BOHÁČ,2011,op.cit.; ŠÍN,2009,op.cit.;GERLOCH,Alešetal.Teorie a praxe tvorby práva.Praha:ASPI,2008.Soustředísevšakpředevšímnaparlamentníčást,případněna technikutvorby.Chybírelevantnípropojenímeziempirickýmizjištěnímiateoretickýmizávěry,byťtěmtopub-likacímnelzeupřítvýraznýpraktickýrozměr.

89 LANDIS,JamesMcCauley.StatutesandtheSourcesof Law.Harvard Journal on Legislation, 1965,roč.2,č.1,s.23.

90 RUBIN,op.cit.,s.369.91 WESTERMAN,op.cit.,s.9.


35

Většinousevšakpůsobeníorgánůmocisoudníprojevídirektivnímizásahy,přikterýchvesvérozhodovacípraxikomentujíahodnotíprávnípředpisy,čidokoncevzhledemkvadámvlegislativnítechnicepřímoprávnípředpisyruší92neboalespoňsuspendují.93Tojepochopitelněvsouladuspravomocíjednotlivýchinstitucí.Méněselzesetkatsvysvětlenímaskutečnědůklad-nýmrozboremsoudníinterpretačnípraxeparlamentem94alegislativníčin-nostisoudy(zejménasdůrazemnalegislativnípraxiatzv.legislativníhisto-rii).Nenípatrné,žebylegislativníexpertisystematickyidentifikovaliinter-pretačnípraxi(byťjimneníneznámá)apřizpůsobovalijípravidlatvorby.95 Zejménavtomrozsahu,žebydůkladnáanalýzabylasoučástídůvodovýchzprávkpředkládanýmnávrhům.Rovněžnenípatrné,žebyorgányautori-tativněaplikujícíprávosystematickyformovalyinterpretačnímetodologii.96 Přitomvzájemnáreflexepraxe,tedyinterpretačnídialog,napomáházlepšo-vatlegislativnívýstupyacelkovéfungovánípráva.

2.3 Byrokratické souvislosti tvorby práva

Normativnítextjespecifickýmkomunikačnímprostředkem.Tvůrceadresá-tovisděluje,copovažujezažádoucímodelchování,jakápravidlamáadresátdodržovat,a jakéchováníbudepostihováno.Jeprotonezbytné,abymezitvůrcemapříjemcem(adresátem)došlokporozumění.Správnépoužívání

92 FILIP, Jan.Legislativní technika a judikaturaÚstavního soudu.Časopis pro právní vědu a praxi,2005,roč.13,č.3,s.236–246.

93 Viznapř.rozsudekNejvyššíhosprávníhosouduzedne23.11.2004,č.j.2Afs122/2004,č.474/2005Sb.NSS.

94 Byťjetonezbytnásoučásttvorbypráva–tzv. technickoorganizačníchprincipů(apli-kačníinformace).VizKNAPP,1983,op.cit.,s.113–114.

95 Byťkezměnělegislativníchpravideldochází(viznapř.ŠKOP,Martin.Legislativnízvyk-losti. Právník, 2018,roč.157,č.9,s.724),neníveřejněpřístupnážádnádiskuse,kterátomupředchází,případněrelevantníanalýzaaplikačníainterpretačnípraxe.

96 Obvykléje,žesesoudyodvolávajínaobvykléinterpretačnímetody[viznapř.nálezsp.zn.Pl.ÚS2/97zedne2.7.1997(N91/8SbNU325;186/1997Sb.),nálezsp.zn.Pl.ÚS83/06zedne12.3.2008(N55/48SbNU629;116/2008Sb.),bod186,nálezsp.zn.Pl.ÚS1/12zedne27.11.2012(N195/67SbNU333;437/2012Sb.),bod339].Tosevšaknejevíjakodostatečné,protožesejednápouzeoobecnýodkaz,anižbysoudtytometodyblížeidentifikovalazejménazohlednilpřípadnývývoj,sohledemna(pří-padný)posunvprocesutvorbyprávaavzalvúvahu,zdanormotvůrcedodržujestálestejnémetodypsanínormativníhotextu.Takovétoobecnézávěrypakinterpretačnímudialogusicenapomáhají,neboťlzeurčit,coÚstavnísoudnepovažujezasrozumitelnéanipopoužití„obvyklýchmetod“,avšaknestačítoprourčení,cojepříklademdobrépraxe.


36

právníchpojmůasprávnostjejichkonstrukcejsouvýznamnéipropředví-datelnostpráva.Ajeprávěodpovědnostílegislativníchexpertůrozhodovato slovech, která použijí.97Adresáti, včetně subjektů autoritativně aplikují-cíchprávo,musíprávnímpředpisůmporozumětamusíjeumětpoužívat.98 Pro zjednodušení tohoto komunikačníhoprocesu a pro větší srozumitel-nostsloužícelářadalegislativníchmetodnebotechnik,kterétvůrciusnad-ňují vytváření textu a adresátovi jeho interpretaci. Přestože tyto technikyči metody nejsou stanoveny závazně,99 a jsou ustavovány spíše činnostíprávníkomunity,100jejichpragmatickoufunkcíjezvýšitúspěšnostkomuni-kaceasdělitadresátovityvýznamy,kterétvůrcezamýšlí.Vtomsejevíjakožádoucínejenstanovit,jaképřístupybymělybýtadekvátní,101akterénejvícenásledujíracionálnímodeltvorbypráva,aletaképostupy,kteréjsouvpraxiskutečně využívány. Abbe R. Gluck a Lisa Schultz Bressman102 ve svémkvantitativním šetření znalosti interpretačních technik legislativci zjistily,žetisinejsoučastovědomitoho,žebyvyužívalinějakéspecifickédoktrínyspadajícídooblastiprávníteorienebometodologie.Současněvšakuvedly,že tito experti potvrdili, že legislativníprocesy apostupy jsouna základětěchto doktrín ametod vytvořeny.103 To podporuje pojetí legislativy jakorutinizovanéčinnosti.104Legislativníexpertipostupyumípoužívat,alenutněsi nemusí být vědomi jejich teoretickéhovymezení a nemusí být schopnijeprecizněpoužívat.Stávajísesoučástíjejichdovednosti,nutněvšaknemusíbýtsoučástíjejichznalostí.

97 JAMIESON,op.cit.,s.15.98 XANTHAKI,2008,op.cit.,s.11.99 Viznapř.LLEWELLYN,KarlN.RemarksontheTheoryof AppellateDecisionand

theRulesof CanonsaboutHowStatutesAretoBeConstructed.Vanderbilt Law Review, 1950,roč.3,č.3,s.396.

100 MAŃKO,Rafał.W stronę krytycznej filozofii orzekania: Polityczność, etyka, legitymizacja.Łódź:UniwersytetŁódzki,2018,s.107.

101 Ktěmtopostupůmviznapř.KNAPP,1983,op.cit.;KNĚŽÍNEK,MLSNA,VEDRAL,op.cit.;ŠÍN,2009,op.cit..

102 GLUCK,SCHULTZBRESSMAN,2013,op.cit.; GLUCK,AbbeR.aLisaSCHULTZBRESSMAN. Statutory Interpretation from the Inside – An Empirical Studyof CongressionalDrafting,Delegation,andtheCannons:PartII.Stanford Law Review,2014,roč.66,č.4,s.725–802.

103 GLUCK,SCHULTZBRESSMAN,2013,op.cit.,s.907.104 Toneznamená,žesejednáonějakoupodřadnoučinnost,alemimojinéočinnost,která

seučínápodobouapomáhávorganizovanéčinnosti.


37

Legislativamůžeprobíhat bez hlubokých znalostí právní doktríny, neboťtyposkytujípodporupouzepřiexplanacičilegitimizacijednotlivýchkrokůči výstupů.105 Nemůže však probíhat bez rutiny: bez ustálené koordino-vanéčinnosti jednotlivýchaktérův legislativnímpoli,přikteréseznalostia dovednosti předávají nápodobou, aniž by musely projít epistemickoureflexí. Na druhou stranu, jak poznamenává Robert K. Merton, přílišnýdůraznarutinyadodržování(byťefektivních)pravidel,můževéstktomu,žečinnostbyrokratickéhoaparátuseodtrhneodcílů,kterémásledovat.106 V tomto ohledu se tvůrčí prvek v procesu tvorby práva může stát tím,co přílišnou rutinu napomůže směrovat k určeným cílům. Transformaceobecného společenského diskursu, hodnot a společenských očekávánídopodobyprávníhotextu107nenísnadnáavreálnýchpodmínkáchsebudeobtížněpřibližovatteoretickémuideálu.Normy,přijejichžpřípravěnebylydodrženyvšechnyžádoucípostupy,mohou,jakjsmeuvedlivýše,dokoncevíceproblémůvytvářetnežodstraňovat.108

Jižpoměrnědelšídobusehovoříotom,žesoučasnýstátjestátemadmini-strativním.109PodleAllisonaT.Grahamaseexekutivaskládázpolofeudál-ních,volněspojenýchorganizací,kteréžijísvýmvlastnímživotemachovajísepodlestandardizovanýchvzorcůchování.110Proporozuměnífázímlegis-lativníhoprocesu,vekterýchdocházíkpsaníprávníhopředpisu, jenutnéakceptovatbyrokratickýmodelpůsobenístátnísprávyajehopodílnafor-mování právních předpisů. Ten není zcela oproštěn od politických tlaků,alemánástroje (zejména administrativní a expertní povahy–bezohledu

105 Viz např. PECZENIK, Alexander. A Theory of Legal Doctrine. Ratio Juris, 2001,roč.14,č.1,s.76.

106 MERTON,RobertK.Social Theory and Social Structure. Enlargeded.NewYork:TheFreePress,1968,s.253.

107 CYRUL,Wojciech.Lawmaking:BetweenDiscourseandLegalText.In:WINTGENS,Luc a Philippe THION (eds.). Legislation in context: essays in legisprudence. Burlington:Ashgate,2007,s.50.

108 Nedostatečná přípravamůže vést například k nesrozumitelnosti textu. Byť se jednáodaňovéprávo, kde lzepředpokládatdůraznapřesnost a sdělnost textu,nelzepře-hlédnout,ževnálezusp.zn.II.ÚS2429/12zedne6.6.2013(N101/69SbNU675)Ústavnísoud(mimojiné)pracujesimperativydostatečnéurčitosti.Lzedoplnit,žebezdostatečnépřípravyabezdodrženínáležitostítvorbyprávanelzeprovázanostpředpisůavnitřníbezrozpornostutaksložitéoblastijakojedaňovéprávodosáhnout.

109 RUBIN,op.cit.,s.374.110 ALLISON,GrahamT.Essence of Decision. Explaining the Cuban Missile Crisis. Boston:

Little,BrownandCompany,1971,s.67.


38

nato,zdasejednáoexpertylegislativníneboexpertynavěcnýobsahpří-slušnéprávníúpravyčina reálnouoblast, která je regulována),které tytotlakymohouzmenšit.Působeníbyrokracievprocesutvorbyprávamávlivna její výsledky (právní předpisy), zejména předpokládaným působenímnaexpertníúrovni.111Uosob,kterépíšínávrhyprávníchpředpisů,sepřed-pokládá,žejsouodbornícinalegislativnítechnikuamajídovednostiktomunezbytné. Součástí legitimity předpisu může být i jeho odbornost, resp.dodrženíodbornýcharacionálníchpostupůpřijehotvorbě.Potenciálelimi-novatpolitickétlakysevšakmůžeobrátitaexpertimohoupůsobenítěchtotlaků prohlubovat:112 některé parciální zájmy semůže podařit eliminovat,naopak jiné–opětdíky specializovanýmahlubokýmznalostem–prosa-dit. Je takémožné, že oborníci své znalosti a dovednosti, tedy argumentodbornosti,zneužijí.Rovněž–podleodbornéliteratury–mají legislativcitendencesměřovatkvícetechnickémuvyjadřování,113kterépomíjípolitickývýznampředpisuaněkdy iširšísrozumitelnost.Expertivšakvždybudoumítvprocesutvorbyprávazásadníroli.114

Odexpertů,aopětbezohledunasférujejichpůsobení,jevhodnéodlišovattzv. lobbisty,tedyosobysespecifickýmzájmemnaobsahuprávníhopředpisu.Jejichodlišeníodexpertůnenísnadnéavmnohapřípadechsetytokategoriemohoupřekrývat.Tzv.lobbistybychomvšakmělichápatjakoosobymajícíparciálnízájemnaobsahuprávníregulacečitentozájemzastupující,zatímcoexpert primárně operuje se svým poznáním a své zájmy potlačuje. Byťmohou lobbisté působit pozitivně, neboť jsou nejblíže zkušenostem sub-jektů,nakterébuderegulacedopadat,115nelzepodcenitanijejichpotenciálnítendenčnízásahy,kterémohoubýtužitečnéjenúzkéskupiněadresátů.Odlišittytokategorievšaknenísnadné,protožepřidůkladnémzkoumánílzedospět

111 NICHOLSON-CROTTY, Jill a Susan M. MILLER. Bureaucratic Effectiveness andInfluence in the Legislature. Journal of Public Administration Research and Theory, 2011,roč.22,č.2,s.351.

112 SCHULZE-FILEITZ,Helmuth.PathsTowardsBetterLegislation,DetoursandDead-Ends. An Appraisal of Consultation with Independent Experts, Justifications forLegislation, Impact Assessments and Controls of Efficacy. In: MEßERSCHMIDT,Klaus a Daniel A. OLIVER-LALANA (eds.). Rational Lawmaking under Review,Heidelberg:Springer,2016,s.48.

113 SHOBE,op.cit.,s.672.114 GLUCK,SCHULTZBRESSMAN,2013,op.cit.,s.916.115 NOURSE,SCHACTER,op.cit., s. 611.


39

kzávěru,žekaždýexpertmánějakýnázor,činějakpřistupujekvýkladusvěta,aprotonikdonemůžebýtzcelaobjektivní.Stejnětakjemožnévzítvúvahu,žepokudskutečněprobíháinterpretačnídialog,pakmůžedojítkovlivněníexpertaaplikačnímsubjektem.Protojedůležitérozlišovatlegislativníexpertyalobbistyspíšepodlepřevažujícíchrysůjejichčinnosti.Vliv byrokracie na tvorbu práva je plně v souladu s obvyklým pojetímbyrokratizovanémoci.PodleDanielaCarpentera semoc,v tomtosmyslujakákoli,projevujevetřechrovinách:ovládájednání lidí(directivepower),definujeaurčuje,cojeproblémacojenezbytnéřešit(gatekeepingpower)aurčujeobsahaformulidskéhopoznání(conceptualpower).116Tytosložkyse postupně přesouvají na byrokracii, která disponuje dostatečným apa-rátem a expertními znalostmi, aby tyto projevymoci zvládala realizovat.Toplatínejenpromocobecně,aletytoprojevynaleznemeivtvorběpráva.Formování legislativních znalostí, definováníproblému, který jenezbytnéřešit, a direktivní stanovení způsobu, jakým řešení bude probíhat, včetněsystematickéhozvládnutíprocesujsouprvky,kterétvorbuprávaprovázejíakteréjenezbytnépropopistvorbyprávaznát.Jsoutonezbytnésoučástianalýzyprocesůvznikupráva.117Veschematickémpojetíjeskutečněnutnévědět,cojepodstatnéprovytvořeníprávníhopředpisu,jaképostupy,metodyatechnikyjsoužádoucíacojenezbytnévzítvúvahu,tedy,jakéznalostijsounezbytnéprodostatečnouidentifikacivýchozíhostavu.Dálejenutnéiden-tifikovatproblémapochopitvčemspočívá–včetnězjištění,zdaproblémnenířešen(nedostatečně)jinouregulací,čizdajenezbytnéřešitpříčinunebodůsledky.Tosepromítá idonavrženívhodnéhozpůsoburegulacea jehoprovedení.Již jenztohoto,nikolivyčerpávajícíhovýčtu, jepatrné,žebezdostatečnéhoadministrativníhoaparátuabezdostatečnýchprostředků jižrealizacejakéhokolilegislativníhozáměrunenímožná.Aopětjemožnéříci,žetímtoaparátembyrokraciedisponuje.PodleChesteraA.Robinsonajeprotonezbytnéporozumětbyrokratickýmfázímprocesutvorbypráva,protoževdemokratickéspolečnostijenezbytnévědět, jak administrativa pracuje, jakým způsobem přijímá rozhodnutí,

116 CARPENTER, Daniel. Reputation and Power. Organizational Image and Pharmaceutical Regulation of the FDA. Princeton:PrincetonUniversityPress,2010,s.15.

117 JanKyselainGERLOCH,op.cit., s. 21.


40

jakýmpodléhávlivůma jakýmzpůsobemformulujesvévýstupy.118S tím,žebyťpředpokládáme,žebyrokracie je technickyefektivnízpůsobřešeníproblémů,kterýjeschopenpůsobitbezohledunavnějšívlivy,119veskuteč-nostinenívůčitěmtovlivůmzcelaimunní.

2.4 Tvorba práva jako racionální činnost a jako umění

Již výše jsme identifikovali povzdech, kterýmHenriCapitant čiFriedrichCarl von Savigny počastovali zhoršující se úroveň legislativního procesu,konkrétně umění tvořit (psát) zákony.Nejde o proces, který se odehrávávústavoudefinovanýchlegislativníchtělesech(vsoučasnostitypickyvpar-lamentech).Parlamentysloužíktomu,abysetextstalvšeobecnězávazným,vtomtosmysluplatným,normativnímtextem.120Obvyklevnichvšaknedo-chází přímo k psaní návrhu (byť existují četné výjimky).121 Povzdechnutísměřujekeskutečnémupsaní,kompozici,normativníhotextu.Psaní,nakte-rémsepodílícelářadaaktérů:možnoříciažkomplexaktérů,což–para-doxně–můževéstkvzrůstajícínejasnosti textu,122neboťkaždýzaktérůdo textumůžepromítat jinémyšlenky,může části jinak chápat, případnětextmůžespojovatsjinýmiúčely.Tosenedějejennaúrovnivznikunávrhů,aleipřisamotnémprocesuschvalování.Nelzepominout,ževkolektivnímorgánu,kterýmparlamentynepochybnějsou,nemusímítkaždýjednotlivýčlen shodný záměr jako jiní,123 dokonce pravděpodobnost, že bude uni-formní,jemizivá.124Nadruhoustranu,tatoneurčitostjenapříkladprodlou-holetéhočlenabritskéhoparlamentuLordaRentonadůvodproodmítnutívyužití travaux préparatoires při interpretaci: veškerá zdůvodnění a analýzy

118 ROBINSON,op.cit.,s.15.119 MERTON,op.cit.,s.250.120 MARCISZ,Paweł.Koncepcja tworzenia prawa przez Trybunał sprawiedliwości Unii Europejskiej.

Warszawa:Lex,2015,s.25.121 Někdy se lze setkat s názorem (ne zcela nemístným), že úroveň legislativníchnávrhů

vznikajícíchpřímonapůděparlamentů,nebodokoncepřímonaschůzi,nenípřílišvysoká–vizNOURSE,SCHACTER,op.cit.,s.592.Vtomtosměrujemožnédokonceuvést,žepříkladzeSpojenýchstátůamerických,kdejeexpertníaparátKongresuvelmirozvi-nutý,můževevropskýchpodmínkáchnabýtještěvícenegativnípodoby–vizKYSELA,Jan.Ústava mezi právem a politikou. Úvod do ústavní teorie.Praha:Leges,2014,s.295–296.

122 BRAIBANT,op.cit.,s.44.123 JELLUM,LindaD.aDavidHRICIK.Modern statutory interpretation: problems, theories, and

lawyering strategies.Durham:CarolinaAcademicPress,2009,s.48.124 RADIN,Max.StatutoryInterpretation.Harvard Law Review, 1930,roč.43,č.6,s.863.


41

totižnemusíbýttím,naco„parlament“myslí,kdyžschvalujeprávnípřed-pisy.125 Navíc, v reálném prostředí se na tvorbě i samotném schvalovánípodílícelářadaúředníků,kteřímajínavěctakévlastnínázor.TojeproGuyBraibanta,mimojiné,ipříčinatoho,ževprávusejižlaiknemášancivyznatajepřístupnépouzespecialistům.126

Jižvýšejsmevšaktakéuvedli,žezezmíněnékritikylegislativníčinnostilzetakézjistit,žesepsanínávrhuprávníchpředpisůpovažujezaumění.Anebotakézavědu.127Tvorbupráva lzepovažovat jakzačinnost racionální, takzačinnostkreativní.Ajižvýšejsmeuvedli,ženejdeodvazcelaoddělenézpůsoby chápání psaní návrhů právních předpisů. Nejčastěji budou tytodvaaspektylegislativyskutečněspojeny.Racionalitatvůrcespočívápřede-všímvjehozáměrechanormativníchpředstavách.Racionálníjevztahmeziúčelem regulace a zvolenými legislativními prostředky, nebo také diskurs,azejménaspolečenskopolitickýkontext,vekterémsenormotvůrcepohy-buje.128Činnost,přikterépracujeseslovyavyjadřujeprávnínormyformouobecného(čiprávního)jazyka,jespíšekreativní.JaroslavKallab–připopisupolitiky–chápaltvůrčíčinnostjakotakovou,kteránespočívápouzevpou-žívánípravidel,techniknebometodnadanýpřípad,tedyprostou,případněmechanickouaplikaci,alejakočinnost,kterájespojenasindividuálnímúko-nem,vněmžseprojevujeindividualitajednajícího,jakožiindividualitapří-padu.129PodleJohnaStuartaMillasloužíuměníkehledánícílů;prostředkyk tomu poskytuje věda. Avšak umění je pak opět schopno z vědeckýchpoznatkůzformovatpravidločipředpis.130

Totopojetíjepoužitelnéiprotvorbupráva.Anitatokreativitavšaknena-rušujepředpokladracionální tvorbyprávav tomsmyslu,ženormotvůrci,tj. subjektu disponujícímu v konkrétním ústavním systému legislativnípravomocí, je přisuzována schopnost postupovat racionálně a formovat

125 RENTON,Lord.Interpretationof Legislation.Statute Law Review, 1982,č.1,s.9.126 BRAIBANT,op.cit.,s.44.127 EDITOR,op.cit.,s.437.128 WROBLEWSKI, Jerzy. Teoria racjonalnego tworzenia prawa. Wrocław: Wydawnictwo

Polskiejakademiinauk1985,s.11.129 KALLAB,Jaroslav.Politika vědou a uměním. Základy teoretické politiky.Praha:Snaha,1914,

s. 15.130 MILL, JohnStuart.Collected Works of John Stuart Mill. Volume VIII. A System of Logic

Ratiocinative and Inductive. Toronto:Universityof TorontoPress,1974,s.944–945.


42

racionálněsvézáměry.Tatojehoracionalitasepřenášíinatzv.empirickéhotvůrce či na byrokratický aparát tvořící návrhy právních předpisů. Tímtořetězemjelegitimizovánivýsledek,normativnítext,neboťpředpoklademje, ženedošlokpřetržení řetězu racionality.ToodpovídákonceptuMaxeWebera,vekterémprávěsystémzáměrněvytvořenýchracionálníchpravidelje jakzdrojemlegitimity, takzáklademzávaznosti.131Jevšakvariabilní, jakvelkýdůrazjekladennaracionálníaspektlegislativníčinnosti,případnějakvelkývýznamajakémezemákreativnísložkatétočinnosti.Racionalitapro-cesunevylučujetvůrčíprvky.Jakýkoliprocesvtvorběprávamáracionálníjádro,kterénapříkladpoměřujevztahprostředkůaúčelů,alenelzevyloučit,žeivtaktoracionálnímprostředíexistujedostprostoruprokreativníčin-nost, která – vněkterýchpřípadech–můžepůsobit proti instrumentálníracionalitě.Napříkladulegislativytaklzeaplikovatstřetmeziúčelověraci-onálním jednáníma afektivním jednáním.132MaxWeber racionalituprávapodmiňoval kumulativně logickou koherencí, úplností, deduktivním charakterem práva, jeho metodologickou specifičností, axiologickou neutralitou a formální legitimi-tou,133cožnijaknevylučujupodílkreativníčinnosti.DominiqueRémypovažujetvorbunormativníhotextuzastejnětvůrčíjakourbanistickoupraxi.134Ivtomtopřípadětvůrčíčinnostspočívávkombinacimožných(reálnýcharacionálních)postupůvindividualizovanýchpřípadechavytvářenícelku,kterýjesicedeterminován,alejehovýslednápodobaneníkauzálnězávislápouzenatěchtodeterminantech.Přestožejeprávnípředpisvýrazemnormativnívůlenormotvůrce, jsou to legislativci,kdomudávajíformu a tvar a převádí tak politiku do legislativy.135A tobez kreativníhovkladunelze.Navíc,tvrdíRémy,jenutnéomezitpřílišnoutendencisoudů(čijinýchautoritativněaplikujícíchsubjektů)promítatdonormativníhotextusvépředstavyavytvářetsvévlastnízákony,čiobecnoutendenciprávníkůvyjednávatoobsahuzákonů.136Stímtopojetímjetakskutečněpropojena

131 WEBER,Max.Economy and Society. An outline of Interpretaive Sociology. Berkeley:Universityof CaliforniaPress,1978,s.954.

132 VizWEBER,Max.Metodologie, sociologie a politika. Praha:OIKOYMENH,2009,s.155.133 COUTU,Michel. Max Weber’s Interpretive Sociology of Law. London: Routledge, 2018,

s. 87–89.134 RÉMY,Dominique.Légistique: L’art de faire les lois. Paris:Romillat,1994,s.15.135 CORMACAIN,op.cit.,s.129–130.136 CORMACAIN,op.cit.


43

silnásnahaoddělitzákonodárnoumocodmocivýkonnéasoudníasvěřitautoritativnítvorbuprávapouzedorukouparlamentů.Byťstímvědomím,ževýslednouinterpretacilzeovlivnitpouzeomezeně.Možnéchápánílegis-lativy jako tvůrčí činnosti takémůže znamenat, že snadněji půjde dosáh-noutsrozumitelnostiprorůznézájmovéskupiny.Tvůrce(skutečnýpisatel)bysetakpřitvorběmělvyhnoutsvodůmmechanickéčinnostisetrvávajícíplně v jednom specializovanémodvětví, aměl byhledat řešení přijatelnéprorůznéaktéry,případněřešení,kterénesevýznamynejenvroviněprávní,aletakévroviněpragmatické,čimorální.137Tvůrčíčinnostbymělabýtzáru-kou toho, že normativní text bude srozumitelný i pro další subjekty nežpouzeproodborníky.To však neznamená, že bychom vyloučili racionální pojetí tvorby práva.GiovanniSartorkonstatuje,želegislativařešíproblémynazákladěnejlepšíhodosaženéhopoznáníajejídiskursjeracionální,cožseprojevujevadekvátníreakcinasociálnízměnyazakládáprávníjistotu.138Jedenzpřístupůktvorběpráva ji chápe jako převážně racionální proces, ve smyslu přísně formál-ním,vekterémprokreativituzbývájenvelmimalémísto.JerzyWróblewskipředpokládal, že tvorba práva je činností, která byměla být racionální,139 napříkladvesmysluvztahuprostředkůaúčelů.Tvořenínávrhunormativ-níhotextulzepakchápatjakorutinu,tedyopakovanéašablonovitéchování,kterésepřizměněpodmínektakémění(vopačnémpřípaděbysejednaloojednánípodleorganizačníchpravidel),140vekterévedleracionálníhoprvkupřevládáprvekdovednostní.Nezapomínejmetaké,žetvůrcenormativníhotextujeodpovědnýzaracionalitulegislativy(návrhuzákona)amusíjednatvsouladusesociálnímkontextem.141Tonavícvtomkontextu,žejeracio-nálnípožadovat,abyvýsledeklegislativníčinnostibylsrozumitelný,neboťinterpretpředpokládá,žetvorbaprávajeracionální.142

137 CYRUL,op.cit.,s.51.138 SARTOR,Giovanni.OpenManagementof LegislativeDocuments.In:STEFANOU,

XANTHAKI,2008,op.cit.,s.259–260.139 WROBLEWSKI,op.cit.,s.8.140 WINTER,Sydney.Economic „Natural Selection“ and theTheoryof theFirm.Yale

Economic Essays,1964,roč.4,č.1,s.264,pozn.2.141 WINTGENS,2013,op.cit.,s.8.142 WINTGENS,2013,op.cit.,s.9.


44

NavýšezmíněnéhoJerzyhoWróblewskéhonavazujeiViktorKnapp.Iproněj je tvorba práva plánovaným a cílevědomýmprocesem, který je těsněspojensčinnostístátnímoci.143Jesivšakvědomitoho,žeprocestvorbyprávanelzeredukovatpouzenačinnostiprobíhajícívorgánechmocizáko-nodárné, ale podílí na něm mnohem více subjektů (částí) veřejné moci.Přestože je z jeho přístupu patrný příklon k racionálně-technicky vníma-némuprocesulegislativy,podíltvůrčíčinnostinijaknevylučuje.Pokudzdů-razňuje nezbytnost používání legislativní techniky, připomíná její význampro pochopení toho, jak bude výsledná právní norma interpretována.144 Nijak však nesměřuje k formalistickému pojetí tvorby práva, jako pro-cesu,kterýnepřipouštížádnýpodíltvůrčísložky.ZKnappovapojetí(byťtonevyjádřilpřímo)plynedojem,kterýjeblízkýzávěrůmshorazmíněnéhoDominiquaRémyho145odkazujícíhonadílorakouskéhourbanistyCamillaSittehoDer Städtebau nach seinen künstlerischen Grundsätzen.146 I přesmnohátechnickáomezeníanezbytnostfunkčnostizbývávurbanismustejnějakovtvorběprávadostprostoruprotvůrčíčinnost.Alespoňvrozsahuuspo-kojujícímvšechnaomezeníapožadavky.ZtohotopohledumátvorbaprávablízkokpojmuGesamtkunstwerk,jakjejrozpracovalRichardWagner,akterýchápal jako spojení více jednotlivýchumění dohromady v jednomdíle.147 Ivpřípaděprávníhopředpisujenepochybné,žesevněmpojívícečinnostídohromadyproto,abysejednaloofunkčnívýsledek.PodleHelenXanthakijedichotomiemeziuměnímavědouvpřípadělegisla-tivypseudoproblémem.148Podlenítonemůžebýtumění,protožetojeanar-chistické, což psaní návrhů právních předpisů není, protože v něm nenívšemožné;alenení toanivěda,protožepakbystačilododržetpříslušnápravidla,abybylyvždyzajištěnystejnévýsledky.149Jejípřístupvelmidobře

143 KNAPP,1983,op.cit.,s.111.144 KNAPP,1983,op.cit.,s.191.145 RÉMY,op.cit.,s.15.146 Viz např. český překlad Sitte, Camillo.Stavba měst podle uměleckých zásad. Praha:ABF,

1995.147 WAGNER,Richard.Das Kunstwerk der Zukunft.Leipzig:OttoWigand,1850,s.32.148 XANTHAKI,Helen.UnitedKingdomQualityof Legislation:anachievableuniversal

conceptoranutopiapursuit?In:MADER,LuziusaMartaTAVARESDEALMEIDA.Quality of Legislation – Principles and Instruments. Proceedings of the Ninth Congress of the International Association of Legislation (IAL) in Lisbon.Baden-Baden:Nomos,2011,s.77.

149 XANTHAKI,2011,op.cit.,s.77–81.


45

ukazujeurčitýproblémpřichápánílegislativyjakoumění(nebojakovědy).Tímjenedostatekdefinicetoho,cojetoumění,čicojetověda.Rysy,kteréautořipřisuzujípsanínávrhů,jsouvzákladníchprvcíchstejné,ajdepouzeojejichobecnoucharakteristiku.Xanthakizapomíná,žeivpřípaděuměníjdeokontextabyťjejmůžemepovažovatzainovativní,nemusítomutakbýtvždy.TojepatrnéivpřípaděBrettaG.Scharffse,kterýchápalprávojakořemeslo.Podle něj není právo ani věda, ani umění, ale je to řemeslo.150 Domníval se, že v právu se nesetkáme s inovacemi ani s originalitou či kreativi-tou, ale naopak s tradicí, tacitnímpředáváním zkušeností a soustředěnímsenaminulost.Současnějevšakpřesvědčen,žeprávníčinnostnenítotéž,comasováprodukce,151cožopětsvědčíspíšeotom,žezáležínazpůsobuvymezení řemesla. Jeho pojetí umění a řemesla je velmi specifické a lzezajistésouhlasitstím,žepodlejehodefinicetotakmůžebýt.Nejsemsivšakjist,zdajevhodnédefinovatřemeslotak,abysetentopojemukázalvhodnýprovymezenípráva.Jižvýše jsmeviděli, že jevhodnépsanínávrhuprávníchpředpisůchápatjakouměníijakovědu(neboiřemeslo),neboťnámtopomůžeidentifikovatvšechnypropsanídůležitéprvky.Jean-ClaudePirischápepsaníjakověduiuměnísoučasněaspojujesnívelmiobtížnoutechniku.152PodleGeoffreyBowmana je to naopak více umění než věda, protože výsledky nejsouvždyidentické.153SandraMarkmanzasenenípřesvědčena,žejetoumění,alejesijistá,žetoneníjenpřepisování,neboťto,coukazujebýtpropsanínezbytné,jetvůrčíimaginace.154Nepodceňujevšakanivýznamvědy,neboťpsát návrh předpisu bez znalostí, podle jejího názoru, nelze. Vidíme,žepohledyjsoutovelmiblízké,pouzevždyakcentujíjinýryspsaní.Jevelmiobtížné,ne-lipřímonemožné,identifikovatpřístup,kterýbycha-rakterizoval tvorbupráva jako ryzemechanickou (formalistickou) činnost

150 SCHARFFS,BrettG.LawasCraft.Vanderbilt Law Review, 2001,roč.54,č.6,s.2247.151 SCHARFFS,op.cit.,s.2258.152 PIRIS, Jean-Claude.TheLegalOrders of theEuropeanUnion and of theMember

States:Peculiarities and Influences inDrafting.European Journal of Law Reform. 2004,roč.6,č.1–2,s.1.

153 BOWMAN,2005,op.cit.,s.4.154 MARKMAN,op.cit.,s.7–9.


46

bez jakýchkoli relevantních tvůrčíchprvků.Mnohemobvyklejší je tvorbuprávacharakterizovatjakočinnostspojenoujaksracionalitou,takskreati-vitou.Racionalitaprocesuajehopodřízenírozumnýmpožadavkům,včetněpředpokladuřádnéhomechanismupřijímaníprávníchpředpisů (tedypro-cesůzajišťujících jejichplatnost),nekolidujespřítomností tvůrčíchprvkůvsamotnémpsaníčikompozicinormativníhotextu.Můžemetakékonsta-tovat,žepodleJeremyBenthamasevnomografii,tedyformědiskursu,kte-rounadřízenísdělujípodřízenýmurčenýzpůsobjejichchování,spojujevěda a umění.155 Je točinnost,kteránezbytněvyžadujeznalostimetod(postupůpsaní)aznalostiobjekturegulace,aletakévyžadujetvůrčípřístuppřifor-mování normativního textu. To koneckonců vyplývá i z jedné výpovědilegislativcezískanévpilotnímšetření:„Legislativa je sociální kompetence, která se nedá naučit. Je to zkušenost, která je založená na budování sociálních vazeb.“Vtomje přítomen jeden za základníchprvků tvorbypráva, tj. jeho společensképojetí, vyžadující koordinaci více subjektů, jejichž záměry nutně nemusíbýtidentické,ajejichžpřístupyapostupysemohouvjednotlivostechlišit.GeoffreyBowmankonstatuje,žechápatlegislativcepouzejakomechanicképřekladatele vůle normotvůrce do textu není správné. Mezi jejich úkolypatříiintelektuálnězpracovatpolitickázadáníazajistit,abyvýstupbylpři-jatelnýjakproparlament,takproaplikujícísubjekty.156Schopnostuspokojitvícepožadavkůaodhadnoutbudoucípožadavkydalšíchaktérůapracovatsesociálnímivazbamijetaknezbytnousoučástíbyrokratickýchfázílegisla-tivníhoprocesu.VkontextuČeské republikymusí legislativecvypracovattakovýnávrh,kterýbudepřijatelný ipro jehonadřízené,Legislativníraduvlády,Parlamentaaplikujícísubjekty.Toužvyžadujevelmivelkousociálnídovednost.Natéma„autorství“legislativníchtextů,tedytoho,zdavíceautorůnastejnézadánívytvořístejnénormativnítextyčinikoli,proběhli jedenvýzkumnýexperiment představený na konferenci v roce 2005 v Boulogne-sur-Mer. Legislativní experti dostali zadání napsat návrh právního předpisu.Nejednaloseoinstrukceproserióznílegislativnínávrh,cožbyloipříčinou

155 BENTHAM,Jeremy.Nomography.In:BOWRING,John(ed.).Works of Jeremy Bentham. Volume III.Edinburgh:WilliamTait,1843,s.233.

156 BOWMAN,Geoffrey.WhyIsThereaParliamentaryCounselOffice?Statute Law Review,2005,roč.26,č.2,s.70.


47

toho,žezadánízáměrněobsahovalomnohochyb.Účelemexperimentubyloprávěukázat,žerolílegislativcenenípouzenapsatto,coseponěmchce.157 To,cosevtomtopřípaděprokázalo,bylo,ženávrhyzpracovanéjednotli-výmilegislativciselišíjakvjazyce,takvevýsledcích,kterédosahují,158cožse předpokládalo i teoreticky.159 Podle Edwarda Caldwella, dlouholetéhoanglického legislativníhoexperta,dokázali tvůrcipřekonatvadypodkladů.Současněvšakbyloznávrhůpatrné,žekaždýznichspadádojinéjurisdikceajepodřízenjinýmpravidlůmazvyklostem.Uzavírávšakstím,žestejnévýsledkybysedostavilyivpřípadě,žebyspadalidojurisdikcejedné–podlenějpsanínávrhůprávníchpředpisůzkrátkanenívěda.160Aneexistujejednazkušenostspsanímnávrhů,alepouzepraxepodmíněnápříslušnýmprávnímasociálnímkontextem.161Každý tvůrcevnášídopsanínávrhůsvévlastnídovednostiazkušenosti,kterésedonávrhůpromítají.Todokládá iVickiSchmolka,protožepodlenějpsanínávrhuprávníhopředpisunení jedno-duchámechanickáaautomatickáoperace–instrukcedovnitř,návrhven.162

157 CALDWELL, Edward. Edward’s Caldwell Comments on the Instructions.Clarity – Journal of the international association promoting plain legal language, 2005,č.54,s.7.

158 CALDWELL,2005,op.cit.,s.22.159 BOWMAN,The Art of Legislative Drafting, 2005,op.cit.,s.4.160 CALDWELL,2005,op.cit.,s.22.161 XANTHAKI,2016,op.cit.,s.15.162 SCHMOLKA,Vicki.DraftingMatersClasses:PlainlanguageStylesAreNotConsistent.

Clarity – Journal of the international association promoting plain legal language, 2005,č.55,s.15.

49

3 LEGISLATIVNÍ ZVYKLOSTI163

Přikvalitativnímzkoumánímetod interpretaceprávavyužívanýchv legis-lativnímprocesu, tedy těch zohledňovaných tzv. empirickýminormotvůr-ci,164 se signifikantně objevuje reference na legislativní zvyklosti.Docházíktomupřevážněvrozhovorechs legislativci,ménějižvtextovýchvýstu-pechlegislativuprovázejících.Pojem legislativní zvyklosti jetakv legislativnípraxiznámajehovýskytjepatrný,byťjeobtížnéuchopitjehoobsah.Protojejtakénelze–bezdalšíhozkoumáníjehoobsahu–řaditmeziprávnípojmy.Podstatné pro zkoumání psaní návrhů právních předpisů, a ve vztahukmetodámatechnikáminterpretacezvláště,je,jakselegislativnízvyklostidotétočinnostipromítají.VčeskémprávnickémprostředíjevlegislativníčinnostiobvyklýodkaznaLPV,neboťjsouprolegislativnípostupyzajišťovanévládouzávazná.Legislativnízvyklostijsouvšakjinýmdruhemregulace:nejednáseodirektivněstanovenápravidla,aleopřevážněfaktickouregulacinormotvorbyspočívajícívustálenéadministrativnípraxi snormativnímvýznamemanižší (alenikoli nulovou)mírouzávaznosti.ViktorKnappuvádí,žetvorbaprávavždyprobíhápodlepravidel,kterávznikajíběhempraktickéčinnostistátníchorgánů–byťtaktochápelegislativnítechniku,můžemetakmezitatopravidlařaditilegislativnízvyklosti.165V literatuře se lze také setkat s pojmemobecné zásady tvorbypráva,kterýobsahujenejenlegislativnětechnicképrincipy,alepravidla,kterásemajíuplatnit,má-li jítosprávnou legislativníčinnost.166Byťsenaprvnípohledmůžejednatosynonyma,nelzetytopojmyztotožňovat,neboťzvyk-lostibymělymítvětšímíruzávaznostianutněnemusísvouexistencilegitimi-zovatracionalitoučisprávností.Zatímcolegislativnízvyklostijsoulegitimizo-ványsvou(kvazi)autoritou,legislativnítechnikasvoufunkčnísprávností.

163 Kapitola jemírně přepracovaným článkem viz ŠKOP,Martin. Legislativní zvyklosti.Právník, 2018,roč.157,č.9.

164 Jako empirické normotvůrce označujeme osoby, které skutečně píší zákony. Jednáse o často o soby působící ve veřejné správě na úřednických či spíše legislativníchpozicích, jejichž úkolem je vytvářet normativní text, kterýnásledněbudepředkládánVládě České republiky a následně Parlamentu České republiky. V nálezu sp. zn. Pl.ÚS21/14zedne30.6.2015(N122/77SbNU759;199/2015Sb.)seobjevujetermínlegislativně-technickýzpracovateltextu.

165 KNAPP,1983,op.cit.,s.181.166 CVRČEK,NOVÁK,op.cit.,s.111.


50

Příznačnéje,žeobsahlegislativníchzvyklostínenívčeskélegislativnípraxizcela jasný a jednoznačně identifikovatelný;167 odkaznaně je častoobsa-hověmlhavýajenobtížnělzenaléztodlišnostisLPV.168Jižjsmesiukázali,ževněkterýchpřípadechlzeobsahlegislativníchzvyklostíspojits legisla-tivnítechnikou.169Tajesoučástí iLPV,byťnevtakovémrozsahu.170 Tím se však nijak nedotýkáme jejich právního charakteru; pouze obsahu. Lzesedomnívat, že legislativní zvyklosti seodLPV i legislativní techniky lišíalespoňčástečně,atojakobsahově,takvesmyslujejichzávaznostiaprávníexistence.Jakolegislativnízvyklostimůžemechápatustálenézpůsobyjednáníjednot-livýchaktérůvstupujícíchdoprvotníchfázíprocesutvorbypráva(legisla-tivníhoprocesu),které jsouvyžadovány, avšakvynucovány jsoupřevážněneformálně, v režimunadřízených apodřízenýchvztahů (např. úředních)nebo tlakem nadřízeného.Obsahem legislativních zvyklostí jsou pravidlastanovícíprakticképostupy,kterépoužívajíčlenovéurčitéskupinypodíle-jícísenalegislativnímprocesu,napomáhajícívzájemnékoordinacičinnostíavyjadřovánínormativníchobsahů,kterésenejčastějipředávajínápodobouajejichžcílemjeracionalizovatprocestvorbyprávníchpředpisů.Používání legislativních zvyklostí (což lze bez pochyb říci i o používáníLPV)ježádoucí,neboťsjednocujelegislativnívýstupyapřispívákesrozu-mitelnostiasdělnostinormativníhotextu.171Neexistujejednatotožnázku-šenostspsanímnávrhůprávníchpředpisů,aletytozkušenostiselišípodlepůsobnostikonkrétníhomístačipodletoho,čípravomocijsoupodřízeny.172 Výsledkemporušenílegislativníchzvyklostínebudeneplatnostčinicotnost

167 Tovšakneplatípro legislativní techniku, jejíž zpracování je vČRpoměrně rozsáhlé.Viznapř.KNAPP,1983,op.cit.;KNĚŽÍNEK,MLSNA,VEDRAL,ŠÍN,2009,op.cit.

168 Častoselzesetkatstím,žeurčitáčástnávrhuprávníhopředpisuseoznačíjakorozpornáslegislativnímizvyklostmi,anižbybylojasné,jakýjejejichobsah,případnějetentoroz-porpodřaditelnýpodrozporsLegislativnímipravidlyvlády,tedynenípronějnezbytnévytvářetzvláštníkategorii„legislativníchzvyklostí“.

169 WRONKOWSKA,Sławomira.Technikaprawodawcza.Ruch prawniczy, ekonomiczny i soc-jologczny,1990,roč.52,č.1,s.2;KNAPP,1983,op.cit.,s.181.

170 Metodickáreflexeaktuálníhovývojeexistuje–vizKNĚŽÍNEK,MLSNA,VEDRAL,op. cit.

171 Viz BÁRÁNY, Eduard. Zmena práva v právnom štátě. In: JERMANOVÁ, HelenaaFrantišekCVRČEK(eds.).Quo vadis, střední Evropo? Metamorfózy práva III. Praha:ÚstavstátuaprávaAVČR,2012,s.14.

172 XANTHAKI,2016,op.cit.,s.15.

3 Legislativní zvyklosti

51

právníhopředpisu,173alepouzenárůstpravděpodobnostijehonesprávnos-ti.174 Sjednocující funkce pro výkon legislativních činností však není jedi-nýmúčelemžádoucíexistencestabilníchpravidelregulujícíchtvorbupráva.Legislativní zvyklosti mohou také sdělovat interpretovi, jakými pravidlyaúvahamise tvůrce řídil a jakým jazykovýmči jinýmomezenímpřikon-strukcinormativníhotextupodléhal.Jeprotožádoucí,abysepoužívalypřikaždé tvorbě právního předpisu, či obecně normativního textu. ZbyněkŠínvarovněpoukazujenazanedbávánípožadavku„anticipovanéinterpre-tace“, kterámápředcházet případným interpretačnímobtížím.175 To zna-mená,ženormotvůrcezcelanebovýznamněrezignovalnazjišťování, jaksetextmůževbudoucnuinterpretovataneučinilztohopředmětúvahpřisvétvůrčíčinnosti.Vpřípaděanonymníchadresátůprávníchpředpisů, jejichžvůledoprocesutvorby nevstupuje, musíme předpokládat, že interpret spoléhá na znalostia schopnosti normotvůrce, včetně schopnosti používat jazyk, nebo schop-nostiznátapoužívatdalší–specifické–legislativnízvyklosti.176Neníneob-vyklé,ženormotvůrcepovažujemezaracionálního,177cožbymělozahrnovati schopnostchovat sepři tvorběprávapředvídatelněa stabilně. JanKyseladokoncepovažujeporušenípravidel racionálníhodiskursupři tvorběpráva

173 Závažná porušení legislativní techniky případně legislativních zvyklostí však mohouvést,vespojenísezásahemdoústavníhopráva,ktakovýmvadámprávníhopředpisu,kterézpůsobíjehoprotiústavnost.Vextrémníchpřípadechjenesrozumitelnýaktpopře-nímprincipuprávníjistotyapředvídatelnostipráva.Proto,abyporušenílegislativníchpravidel(zvyklostí,legislativnětechnickýchpravidelatp.)vedlokprotiústavnostipráv-níhopředpisu(čijehočásti)jevšaknezbytnézasaženíústavníchpravidel.Samoosoběnenídostatečně [viznapř.nálezzedne30.6.2015, sp.zn.Pl.ÚS21/14 (N122/77SbNU 759; 199/2015 Sb.)].K tomumůže například dojít tím, že by zákonodárcempoužitéoznačeníprávníhopředpisuneumožnilojehopřesnouidentifikaci,odlišujícíjejodjinýchprávníchpředpisů,resp.jinéhoprávníhopředpisu[viználezzedne31.1.2008,sp.zn.Pl.ÚS24/07(N26/48SbNU303;88/2008Sb.)].

174 WRONKOWSKA,op.cit.,s.7.175 ŠÍN,Zbyněk.Tvorbapráva,jejímetodologieaproblémy.In:VOSTRÁ,LenkaaJarmila

ČERMÁKOVÁ(eds.).Otázky tvorby práva v České republice, Polské republice a Slovenské repub-lice: sborník příspěvků z mezinárodního vědeckého sympozia „Aktuální otázky tvorby práva v České republice, Polské republice a Slovenské republice“, Praha, 29.–30. 11. 2004.Plzeň:VydavatelstvíanakladatelstvíAlešČeněk,2005,s.171.

176 SULLIVAN,Ruth.Statutory Interpretation.2.vyd.Ottawa:IrwinLaw,2007,s.164.177 Tentopředpokladneníobecněsdílen.Přestojejlzepoužítjakopředpokladinterpretace

normativního textu. (vizKÁČER,Marek.Na okraji krajnej núdze: o prepisovaní zákonov počas ich aplikácie.Praha:Leges,2015,s.59–60;WINTR,2013,op.cit.,s.49).


52

za potenciální příčinu snížení efektivity působení práva.178Nahodilá struk-tura,nahodilépoužívánípojmůadalšínejednotnostivprocesutvorbyprávanejsoužádoucíanutnoříci,žeanirozumné.Přestoselzesetkatsnázorem,žeformálnípravidla„psaní“návrhůprávníchpředpisůjsouvágní,179cožjejichefektivnosti nepřispívá. Tím nabývají na významuméně formální, ale vícepraktické(návodné)regulativy,kterýmimohoubýtprávělegislativnízvyklosti.Význam legislativních zvyklostí – nebo legislativních praktik používanýchadministrativou při tvorbě práva (úředních praktik)180 – je patrný i mimovládní či legislativní administrativu. Lze předpokládat, že například soudy,nebo jiné orgány autoritativně aplikující právo, by na něměly brát ohled,byťpronězávaznénejsou,181abyťjejejichidentifikaceobtížná(což,mimo-chodem, toto jejich používání výrazně diskvalifikuje). Jejich použití lzesamozřejměargumentacívyloučit–soudmůžesvůjvýkladobhájit ivpří-padě,žebudepostupovatvrozporuslegislativnímizvyklostmi,neboťjimiformálněvázánnení.Vtěchtopřípadech jevšakžádoucí,abysvůjpostupdůkladně obhájil a vyložil, proč se jich nedrží. Včetně toho, že podobnézvyklosti nejsou identifikovatelné. Avšak legislativní zvyklosti mají nepo-chybnýfaktickývlivajakojakékolijinézvyklostinebokonvencekanonizujívýznamyausnadňujíporozuměnítextu,tedypodporujíjehosrozumitelnost.Jejichsledovánímčiudržovánímvpatrnostiselzelépedobratúmyslu,pří-padně záměru tvůrce, či zamýšleného obsahu normativního textu.Odkaznalegislativnízvyklostijetakéspojensněkterýmimetodamipoužívanýmipřiinterpretacipráva,182tj.lzeodvoditinterpretačnípravidloodkazujícínalegis-lativní zvyklosti.Ať jdeo lingvistické (jazykové) zvyklosti, stylistické, syn-taktické nebo strukturální zvyklosti nebo ustálené procedurální postupy.183

178 KYSELA,Jan.ZákonodárnýprocesvČeskérepublicejakoformaracionálníhopráv-níhodiskursu?In:VOSTRÁ,ČERMÁKOVÁ,op.cit.,s.53.

179 STEFANOU,2008,op.cit.,s.326.180 Viz např.WINTER,Heinrich. The ForumModel in Evaluation of Legislation. In:

WINTGENS,LucJ.(ed.).Legisprudence: A New Theoretical Approach to Legislation. Oxford:HartPublishing,2002,s.140.

181 FILIP,2005,op.cit.,s.242.182 SULLIVAN,2007,op.cit.,s.42.183 AgnesQuarteyPapafiopředpokládá, žeobecné legislativní zvyklosti regulujíobvykle

způsobvyjadřování,formát,strukturuastyl.VizPAPAFIO,AgnesQuartey.DraftingConventions,TemplatesandLegislativePrecedents,andTheirEffectontheDraftingProcessandtheDrafter.European Journal of Law Reform,2013,roč.15,č.4,s.373.


53

Ztěchtodůvodů lzeusuzovat,že legislativnízvyklostimajívlivna tvorbuprávaamohouovlivnitináslednouinterpretaci.Jejichidentifikacetakmůženapomoci bezproblémovému vytváření právních předpisů a také umožníinterpretujícímsubjektůmodhalitzáměrytvůrce.

3.1 Legislativní zvyklosti a organizační rutiny

Propřiblíženíselegislativnímzvyklostemajejichadekvátnímuidentifikováníjenezbytnéurčit,jakýjeprávnícharakterzvyklostí,resp.legislativníchzvyk-lostí.Určeníjejichcharakteruumožnívyloučitindividuálníadministrativnípraxe,případněresortnízvláštnosti,postrádajícíjakoukolirelevantnízávaz-nost, a tedy iprávnívýznam.Ze sociologickéhopohledu, tj.propotřebyzkoumánízvyklostí,jemožné–pofunkcionálnístránce–ječástečněchápatjakoorganizačnírutiny.Byťnížeuvidíme,že jsoumeziniminejenshody,aleipodstatnérozdíly.Vtomtoboděsepromítáivpředchozíkapitolenazna-čenéspojenípsanínávrhůprávníchpředpisůsrutinou.VkontextuindividuapojímáRichardR.Nelson rutiny jako techniky produkce, připodobitelnékprogramučinávodu.184Vkontextuorganizacejetojejíschopnostachápousetakpostupyprodukce,kterévyžadujíkoordinacimnohaaktérů,185avšakorganizačnírutinajenaindividuích,kteréjíprovádí,zcelanezávislá.186Velkývlivnarozhodováníorganizací,případněnavznikrutinnemajíanivedoucípracovníci,neboťnemohouplněkontrolovatchodorganizací.187Legislativa,ivzhledemktomu,že–jakjsmesiukázalivpředchozíkapitole–jespojenasesociálnímikompetencemiaschopnostmivyjednávat,jevýrazněspojenas koordinací mnoha aktérů. Přestože samotné napsání návrhu právníhopředpisumůžebýtvrukoujenjednohočlověka,nutněmusívzítvúvahuadresáty, připomínkovámísta, politická zadání, očekávání tvůrce věcnéhozáměru,parlamentuatd.Obvyklé jetaké,žesenanávrhupředpisupodílívícetvůrců.Pakjejejichkoordinacedoslovaživotnínezbytností.

184 NELSON,RichardN.RoutinesasTechnologiesandasOrganizationalCapabilities.In:BECKER,MarkusC.aNathalieLAZARIC.Organizational Routines: Aadvancing Empirical Research. Northampton:EdwardElgar,2009,s.11.

185 NELSON,2009,op.cit.,s.12.186 LEVITT, Barbara a James G. MARCH. Organizational Learning. Annual Review

of Sociology.1988,roč.14,s.320.187 ALLISON,op.cit.,s.67.


54

Relevantní jsoupro legislativu sdílené znalosti a schopnosti, které nejsoupoužívané pouze v rámci jedné organizace, ale přesahují ji a napomáhajíkoordinovatjednotlivéparticipujícísubjekty.Tentocharakterjeakceptova-telnýipro„právní“zvyklosti,neboťjejichúkolemjekoordinovatpostupyasouladnostvýstupůmnohaaktérůsrůznýmizájmy,východiskyčizkuše-nostmi.To,žemůžeme legislativnízvyklostipovažovatza rutiny,dokládátaképojetíViktoraKnappa,kterýlegislativnítechniku188pojímájako„soubor pracovních postupů, které se používají při tvorbě práva,“ 189kterénejsounáhodné,neorganizovanéazcelaintuitivní.PodleNelsonamůžememeziznakyrutinřaditnapodobitelnost,efektivnost,osvojení pomocí experimentu (způsobem pokus/omyl) a spolehlivost.190 Používánílegislativníchzvyklostísedánapodobit.Legislativcibysevesvétvorbě měli přizpůsobit stávajícím procesům a způsobům psaní a dobřefungujícíorganizacebytomutoučenímělanapomáhat.Tojeidůvod,pročse dílčí legislativní zvyklosti mohou lišit podle konkrétního úřadu – což(paradoxně)kvýšeuvedenémusjednocovánísicenepřispívá,alenadruhoustranuusnadňujekoordinaciuvnitřdanéhosubjektu.Totéžlzeříciojejichefektivitě – pokud by nebyly efektivní, dá se předpokládat, že by takovézvyklostizanikly,čisenepoužívaly.Jenobtížněsedáakceptovatpoužíváníprávníchzvyklostí,kterémajípouzeornamentální,případněryzediscipli-nační či symbolickýcharakter.Tímby totižnijaknepřispívaly jednotnostiasdělnostiprávníhotextu.191Totéžplatíiprospolehlivostrutiniprávních(legislativních)zvyklostí.Pokudbyspolehlivěnenapomáhaly tvorbětextu,bylybyprolegislativnípraxibezvýznamné.Tytoznakyrutinjemožnénásle-dovat,anižbybylonutnéjeverbalizovat.Spočívajívjednání(ajehonápo-době) anenínutnézjišťovat jejichobsah,případně smysl čiúčel.Ke svéexistenci nepotřebují epistemickou reflexi. Jejich efektivnost, či spolehli-vostseprojevívtom,žetakovéjednánívedekdanémucíli.Toseprojeví

188 Tyjemožnéchápatjakolegislativnízvyklosti,pouzestímrozdílem,žetotooznačeníakcentujejinéaspekty–víceobsahovénežformální.

189 KNAPP,1983,op.cit.,s.182.190 NELSON,2009,op.cit.,s.15–16.191 O vadách legislativy viz např. CVRČEK, František.Metamorfózy českého právního

řáduahlediskakvantitativního(faktaaspekulace).In:JERMANOVÁ,HelenaaZdeněkMASOPUST(eds.).Metamorfózy práva ve střední Evropě. Praha:Ústavstátuapráva,2008,s. 57–58.


55

iuexperimentálníhozpůsobuosvojování.Tovšaklimitujejejichpoužitel-nostmimostrukturulegislativníchpracovišť.Navíc,takto„rutinně“použí-vanézvyklostibynemohlybýtzáklademinterpretačníchpravidel.Součástí práce legislativních expertů je i vyjednávání: o formulacích, pří-padněkonkrétníchslovech,formálníchpožadavcích,obsahu,čiozákladníchprincipechnavrhovanéhoprávníhopředpisu(včetněpřípadnéochranyprin-cipůprávníhostátu).Vtommohoubýtrutinyvelmiužitečné.Napomáhajívyhnoutsenadbytečnýmvyjednávánímavolbám.192Rutinysouvisíspřiřa-zenímkonkrétníchprocesůkekonkrétnímsituacím,spíšenežvezjišťovánímožností, přičemžzákladem je interpretaceminulosti smenšímohledemnabudoucnost.193To,cojižvícekrátfungovalo,nenípotřebaznovupodro-bovatspekulacímadiskusím.GoeffreyM.Hodgsontaképodotýká,žeprojejich empiricképoznání jenezbytná jejichkonceptualizace.Tovšaknenísamo sebou – rutina funguje na bázi jednání, takže vznikají nápodobou,kteránutněnemusíbýtvědomá.Protojeúkolemvýzkumníka,abytutokon-ceptualizaciprovedl.Podotýkádále,žeužitečnévtommohoubýtanalýzyhabitu,neboťistímmá,naindividuálníúrovni,mnohoprvkůspolečných.194

To, co však organizační rutiny odlišuje od zvyklostí či obyčejů, případněkonvencí, je jejich potencialita.195 Je to pouze obvyklá či možná reakceorganizacenapodnět.Mezipodnětemarutinníreakcíneexistujekauzálnívztah a neexistuje ani vztahnormativní.Ten je spojen až s legislativnímizvyklostmi.Tomápochopitelněvlivinajejichnormativnívýznamapodílíse na jejich nižší (v právním pojetí nulové) závaznosti či vynutitelnosti.Přestožejeúčelemorganizačníchrutinsníženíentropie,nákladůnavyjed-náváníarozhodování,anárůstpředvídatelnosti,nemůžetoplatitabsolutně.Vzhledemkesvépotencialitětototižznamená,žerutinynejsouzcelapřed-vídatelné.Tojejedenzrozdílůodprávně,čialespoňkvaziprávnězávaznýchpravidel,kterámajípředvídatelnostvyšší.Itentonízkýnormativnívýznamvšak nebrání sjednocovacímu charakteru rutin a jejich praktickému vlivunaunifikacijednáníaktérů.Stejnějakomáunifikujícívlivnapříkladškolení.

192 HODGSON, Geoffrey M. The Nature And Replication of Rutines. In: BECKER,LAZARIC,op.cit.,s.26.

193 LEVITT,MARCH,op.cit.,s.320.194 HODGSON,2009,op.cit.,s.27.195 HODGSON,2009,op.cit.,s.30.


56

Rutiny mají však i odvrácenou tvář danou právě jejich faktickou (nikoliprávní)závaznostíaschopnostíovlivňovatlidskájednání.Toplyneztoho,žeproorganizacejsoudůležitépevnědanépostupy,jakésitendenceposu-zovat a rozhodovatkonkrétní typyzáležitostí.196Pokud tedyvorganizaci,vnašempřípaděvprocesupsanínávrhuprávníchpředpisů,dojdekezjiš-tění dysfunkce, je pravděpodobné, že bude způsobena právě rutinami.197 Vzhledem k tomu, že organizační rutiny pracují s minulostí a s nižšímiohledynabudoucnostapřevažujeunichorientacenaprocesy,můžesestát,žeorganizaceupřednostnírutinníjednánípředsprávnýmčiodpovídajícímjednáním.Tímsicesnížísvoukontrolunadchováním,avšakveprospěchdříveúspěšnéhojednání.198

Přestože jsou rutiny flexibilní, může jejich navázání na omezenou raci-onalitu a sklony postupovat standardním způsobem výrazně ovlivňovatnejenlegislativníprocesjakotakový,aleipsanínávrhůprávníchpředpisů.Pokud to povede k nárůstu právní jistoty, pak je to žádoucí, pokud tímdojdekupozaďováníracionálníchasrozumitelnýchvýstupůpředprocesy,pak je topochopitelněžádoucíméně.Proto jenutné rutiny identifikovat,aivzhledemkjejichvětšíživelnostiaexistencijaksiper se,zjistit,jakseměníacotutozměnuovlivňuje,čicojínaopakbrání.199Ktomujevšaknezbytnérutiny identifikovat,odlišit jeodzvyklostí čidalších (kvazi)právních insti-tutů,atakébýtschopenjejichpřípadnouzměnuměřit.

3.2 Legislativní zvyklosti a ústavní zvyklosti

Napříkladuústavníchzvyklostímůžemeidentifikovatobecnéznakypráv-níchzvyklostí,200které lzevztáhnout ina legislativnízvyklosti.Tato iden-tifikace– jakzpohleduprávního, tak jazykového– jenezbytnápro lepší

196 ALLISON,op.cit.,s.89.197 MCKEOWN,Timothy J.OrganizationalRoutines inPoliticalScience. In:BECKER,

MarcusC.Handbook of Organizational Routines. Cheltenham:EdwardElgar,2008,s.31.198 SELTEN,Reinhard.WhatIsBoundedRationality.In:GIGERENZER,Gerd;SELTEN,

Reinhard (eds.).Bounded Rationality. The Adaptive Toolbox. Cambridge:TheMITPress,2002,s.15.

199 MCKEOWN,op.cit.,s.41.200 V tomtopojetísevyhýbámezvyklostemzmiňovanýmvobčanskémzákoníku,neboť

jejichpovahanenízřejmězcelajasná,zejménastímrozdílem,žepotřebujíkesvéapli-kovatelnostizákonnézmocnění.Navíc,podle§9odst.2 in fineobčanskéhozákoníkuseknimpouzehledí.


57

porozuměnísamotnýmzvyklostemaurčeníjejichprávnípovahy,tedyirole,kteroumajívprocesutvorbyprávaa jeho interpretace.Přestožemůžemepřipustit,žeústavnízvyklosti směřují spíšekchování,zatímco legislativnízvyklosti spíše k psaní, nepředstavuje to tak velký rozdíl. I psaní je cho-vání,kteréjeovládánopravidly(minimálnězdůvodusdělnosti)apřestožemásvézvláštnosti,nenídůvodmezinimi–z tohopohledu– rozlišovat.Nadto lzeuvést, žepřestožepsanínávrhuprávníchpředpisů svouvýraz-nou částí skutečně spočívá v psaní, jsou s ním spojeny i jiné dovednosti(vyjednávání,dohadování,konzultováníatp.),cožvtomtoširšímkontextukchovánísměřujetaké.Vsystémucommon lawjsouústavnízvyklostispojenésdělboumoci201anenídůvodpředpokládat,žebytovnašemsystémubylojiné.Legislativnízvyklostivšaksdělboumocinesouvisípřímoasmyslsvéexistenceodvozujíspíšeztoho,žejedobrémítjednotnápravidla,abytextumohlybýtpřisuzoványstabilnívýznamy.Dalším nezbytným krokem, opět spojeným s analýzou literatury a nikolisempirickýmšetřením,jepřípadnéodlišenízvyklostíodprávníchobyčejů.Zvyklostinejsouobyčeje,cožjeminimálněpodloženoodlišnýmpojmoslo-vím.PovahaamístoprávníchobyčejůvprávnímsystémuČeskérepublikynejsoujednoznačné.Vzhledemkobecnéteoriiformálníchpramenůprávajevšaklzepovažovatzaformálnípramenpráva,202cožprozvyklosti,zejménaprolegislativnízvyklosti,neplatí.Dalšímnezbytnýmprvkempro pochopení významu amísta legislativníchzvyklostí je jejichodlišeníodLPV, jak jsme jižnastínili shora.Legislativnípravidlavládyodvozujísvouprávníautorituzformyusnesenívlády,ajsoutedyvrámcioficiálnízávaznostizávaznáprovšechnysubjektyvpodřízenémpostavení kVláděČeské republiky. Jednací řád vlády stanoví, že usnesenívlády,cožjeformajejíchrozhodnutí,zavazujívšechnyčlenyvlády,minister-stva,jinéústředníorgánystátnísprávy,ostatnísprávníúřady,případnědalšísubjekty,okterýchtostanovízákon.203Vnětétostrukturyčimimotytosub-jekty,nelzezávaznostdovodit.ZbyněkŠíncharakterizujeLegislativnípravidla

201 BEDERMAN,DavidJ.Custom as a source of law.NewYork:CambridgeUniversityPress,2010,s.101.

202 PECZENIK,op.cit.,s.78.203 Čl.1odst.3Jednacíhořáduvládyschválenýusnesenímvládyzedne16.9.1998č.610,

vezněnídalšíchusnesenívlády.


58

vládyjakovnitřnípředpis,kterýzavazujeorgányřízenévládou,jehožúčelemjesjednotitlegislativnípostuppřipřípravěprávníchpředpisůapřispívá„kezvýšeníúrovnětvorbyprávníhořádu.“204Vzhledemkjejichpotenciálněraci-onálnímujádrubyvšakbylovhodné,abyjerespektovalyityto„vnější“sub-jekty.JanFilipvtétosouvislostipoznamenává,žeLPVsicenejsouzávaznáproÚstavní soud,205 stejně jakopro jakýkoli jinýsoud, současně je tonej-vhodnějšípramenpoznání legislativnítechniky.206Důvodemjeopětprávníjistotaasrozumitelnostprávníchpředpisů,neboťpro interpretamůžebýtmatoucí,pokudbytvůrcipoužívalirůznésadylegislativníchzvyklostí.Tímbytotižmohlodojítksituacinaznačenévpředchozíkapitole,žetotižvznikajírůznésadypravidel,vekterýchjsouvýznamyvytvářenyrůznýmzpůsobem.Pometodologické stránce je obtížné legislativní zvyklosti určit, či přímoidentifikovatjejichobsah.Tojevelmipodobnéproblémůmspojenýmsiden-tifikacíorganizačníchrutin.Tolzevyřešitzejménakvalitativnímimetodami(rozhovor)acíleněsekomunikačníhopartneratázatnaexistenci,závaznosta obsah legislativních zvyklostí; kvalitativní analýzou obsahu dokumentů(nikolikvantitativníobsahovouanalýzou)vzešlýchzlegislativníhoprocesu,kterésenalegislativnízvyklostiodvolávají;případněanalýzourutin,přičemžtímtopostupemodhalímeexistenciorganizačníchrutinnebolegislativníchzvyklostí, bez další interpretace však nemusíme být schopni identifikovatjejich obsah a také vůbec to, zda jde o rutinu nebo zvyklost. V případěkvalitativníchmetod (rozhovor, analýza rutin) protomůžebýt problema-tickéuvědomění si obsahu legislativních zvyklostí – komunikačnípartnersijichmůžebýtvědom,můžebýtschopenjeipoužívat,aletonutněnezna-mená,žebudeschopenprecizněidentifikovataverbalizovatjejichnorma-tivníobsah.Jakjsmeuvedlivýše,organizačnírutinynejsounutněspojenysepistemickoureflexí.Vzhledemktomu,želegislativnízvyklostisevztahují

204 ŠÍN,2009,op.cit.,s.65.205 KjejichzávaznostimimosubjektyvněadministrativníhoaparátuVládyČeskérepubliky

sevyjádřilopakovaně iÚstavnísoud–viznapř.nálezzedne18.8.2004,sp.zn.Pl.ÚS7/03(N113/34SbNU165;512/2004Sb.),nálezzedne13.12.2016,sp.zn.Pl.ÚS19/16(8/2017Sb.),nálezzedne18.8.2004,sp.zn.Pl.ÚS7/03(N113/34SbNU165;512/2004Sb.),nálezzedne30.11.1999,sp.zn.II.ÚS485/98(N173/16SbNU259).

206 FILIP,Jan.ÚstavnísoudaproblémylegislativyvČR.In:VOSTRÁ,ČERMÁKOVÁ,op.cit.,s.109.


59

nachování,mělbybýtjejichobsahidentifikovatelný,minimálněpropřítom-nostpřesvědčeníojejichprávnírelevanci.Postačujícíjevšakzřejměpově-domíojejichexistenciaojejichobsahu,anižbytonutněmuselyprovázetjejichvyčerpávajícíznalosti.Relevantnějšísevtomtopřípaděstávávýzkumrutinaidentifikacepostupůvlegislativníprácikonkrétníhosubjektusten-dencípokusitseidentifikovatjejichobsah.Komunikačnípartnervšakmůžebýtvystavennepřiměřenémutlakunapopis jejichobsahu,cožmůževéstk relevantním zkreslením. Interpretativní zkoumání dokumentů vzešlýchz legislativníchprací je problematické v tom, že v případě, že legislativnízvyklostinebudoudodrženy,bude tentoproblémzachycenna samotnémpracovištiadoformalizovanéhopostupusejižtatovýtkanedostane.Při identifikaci vhodného způsobu zjišťování legislativních zvyklosti jsmetaképilotnězkoumalijejichvýskytvlegislativníchmateriálech(dokumentechspojenýchslegislativou).Výběrbylomezennamateriályvládyabylhledánvýskytslovníhospojení„legislativnízvyklosti“,a jehotvarů(„legislativníchzvyklostí“, „legislativními zvyklostmi“) ve veřejně přístupné Elektronickéknihovně legislativníhoprocesu.207Relevantní pro zkoumání bylo, s jakýmobsahem je tento výraz, či obecně legislativní zvyklosti, spojován, resp.zdajemuvůbecnějakýobsahpřiřazen.Nejednáseovyčerpávajícíšetření,alepouzeopředběžnývhled,zekteréhonelzeusuzovatnaexistencipravidel-ností,aleomezujesepouzenaprvotnívhleddotétoproblematiky.Projaký-kolidalšípřípadnývýzkumjetakovýpohlednezbytný,neboťumožnínásled-nou–anezbytnou–konceptualizacizjišťovanýchskutečností.Níževkapitolese takézaměřímena tytodokumentyapokusímeseuká-zat možnou povahu a obsahovou charakteristiku těchto výskytů, pří-padně zhodnotíme, zda se skutečně jedná o legislativní zvyklosti neboje to zástupný pojem pro pravidla jiné normativní povahy, zejména zdasenejednáo regulaciprováděnouLPV.Totoobsahovézkoumání jevšaknedostatečné: reflektuje pouze výslovný odkaz na legislativní zvyklosti.Lzepředpokládat,žetytozvyklostisemohouvdokumentechobjevit,anižbybylonutnésenaněvýslovněodvolávatapředkladatelspíševěcněargu-mentuje,pročbysedanýpožadavek,připomínkanebonávrhmělzohlednit,

207 Elektronická knihovna legislativního procesu[online].[cit.5.3.2018].Dostupnéz:https://apps.odok.cz/veklep-news


60

apročjedodrženítohotopravidladůležité(např.sohledemnasrozumitel-nostprávníhopředpisu).Proto tatozjištěnímohoumítpouze ilustrativnípovahuanemohoubýtzákladempříslušnéhozobecnění.Zkoumajípouzevýskyttohotoslovníhospojení.Bohužel,nelzeusuzovat,žepokudjevtextupoužitospojení„legislativnízvyklosti“,jednáseojistotu,čiosilnépřesvěd-čenítoho,kdovýraz„legislativnízvyklosti“použil,žeseonijedná.Jenutnépřipustitmožnost,žepoužití tohotovýrazupouzezakrýváabsenci jinýchargumentů či jinýchdůvodůpro/proti hodnocenémunávrhu.Připřípad-némhlubšímzjišťováníčianalýzejetonutnévzítvúvahu.Takéjenutnépřipomenout, že zdrojem byl pouze veřejně přístupný informační portálanikolivšechnymateriályrelevantníklegislativnímuprocesu,kterénejsouzneznámýchdůvodůveřejněpřístupné.Lzevšakpředpokládat,žeinterpreti(např.soudy)takénebudoumítmožnostsesnimiseznámit,neboťknimvšichni soudci nemají dostatečnýpřístup a, vpodstatě, ani nemají důvodsejimiobšírnězaobírat.Přínosemtohotopilotníhozjišťováníjeposkytnoutpodklad pro uchopení tohoto pojmu a identifikaci jeho výskytů. Jakákolidalšíoperacemůževycházetztěchtopředběžnýchzjištění.Jednímzmetodologickýchproblémůpřizkoumání legislativníchzvyklostíspočívá také v nezbytnosti vyjasnit rozdíl mezi legislativními pravidly,208 legislativnímiprincipy,209metodickýmipožadavkynatvorbupráva210adal-šímipojmy,kteréobsahověsměřujíkregulovánítvorbynormativníhotextu.Pojemlegislativnízvyklosti–jižzesamotnéhonázvu–směřujekespojeníformyaobsahu,jakjeobvykléproformálnípramenyprávaataképropra-meny kvaziprávního obsahu. Legislativní zvyklosti totiž nejsou spojenypouze s obsahem, což jiná označení zdůrazňují. Pro legislativní zvyklostisejevíjakonezbytné,abymělyalespoňnáznakformálnízávaznosti,danouobecnýmvýznamempojmuasměřujícímdooblastiprávaobyčejového.

3.3 Zvyklosti jako právně relevantní pramen

AlbertDiceyodlišovalústavnízvyklostiodústavníchnorempomocísank-cionovatelnosti:pokudjeporušenopravidlonáležejícídooblastiústavních

208 KNAPP,1998,op.cit.209 ŠÍN,2009,op.cit.210 ŠÍN,2009,op.cit.


61

zvyklostí,soudktakovémuporušenínepřihlédne,resp.nevezmejejvúva-hu.211Relevantnímkritériemodlišováníústavníchnoremaústavníchzvyk-lostíjetakpouzevztahstátu,resp.jehoorgánů,ktakovémupravidlu.Natomnicneměnískutečnost,žezpohleduobsahumohoubýtústavnízvyklostistejně tak triviální, jakopostavenénaúroveňzákonnýmpravidlům.Protomohou(ústavní)zvyklostiobsahovatpokynymarginálníhonebozanedba-telného významu, stejně jako pravidla, která jsou významná pro ústavnísystém,akteráseformujípovelmidlouhoudobu.Tentodruhýtypústav-ních zvyklostí (významná a dlouhotrvající) je však považován za součástústavy.212Totoodlišenívšaknepůsobídostatečněpřesvědčivě,neboťpod-léháneurčitýmavelmiobecněformulovanýmkritériím.Rovněžnenízcelajasné,cotoznamená„být součástí ústavy“.VkontextuústavyVelkéBritániejetonepochybnějinak,nežvkontextuÚstavy(ústavy)Českérepubliky.Odlišnostimezi ústavními zvyklostmi a zákonnými (formálně ústavními)pravidlyprotonespočívajítolikvobsahu,alespíševeformálnízávaznosti.Obsahem (ústavních) zvyklostí jsou pravidla, která reprodukují způsobychápání nebopraktiky, kterémají regulovat některé orgány veřejnémoci,případně jejich členy, avšak nemají normativní sílu právních předpisů.213 Jejich regulace směřuje obvykle do všedních (každodenních záležitostí),které nebylo nezbytné regulovat zákonným ustanovením.Nejedná se takozákladnípravidlačiprincipy,aleopostupyči„návody“,kterýchjesprávnése držet. Jsou tedy formálně i obsahově podřízeny právním pravidlům,avšakumožňují jejichobsahovézpřesněníčizabezpečeníjejichřádnérea-lizace.Ipřiposouzeníobsahujetak jejichvýznampodřízen jejichformě,zejménasohledemnajejichnevymahatelnostobvyklýmiprávnímicestami.Natomnicneměnískutečnost,žesilousvéautority(mimoprávní)mohoubýtvelmirigidníajejichporušenímůžebýtvnímánojakonežádoucí–bezohledunato,žesoudknimnebudepřihlížet.Současnějevšakpodstatnéuvést,žezvyklosti ležívněsystémuprávníchnorem–atonejenformou,alepochopitelnětakéobsahem.

211 DICEY,Albert. Introduction to the Study of the Law of the Constitution. 8. vyd.London:MacMillan,1915,s.cxliii.

212 BRAZIER,Rodney.TheNon-LegalConstitution:ThoughtsonConvention,PracticeandPrinciple.Northern Ireland Legal Quarterly, 1992,roč.43,č.3,s.264.

213 DICEY,op.cit.,s.cxli.


62

Nedává smysl, aby zvyklosti měly stejný obsah jako zákonné normy.Vzhledemkesvéprávněinferiornípovazebyneobstály,asvouzávaznostbyčerpalynikolizdlouhodobosti svéhopoužíváníčineformálníhotlaku,alezprávníautorityprávnínormy.Totéžplatíprovztahzvyklostíapráv-níchobyčejů,kterévšakobsahují– jakoformálnípramenypráva–prvekvynucení.To,žebyprávní(ústavní)zvyklostinemělybýtvrozporuspráv-níminormamiplynoucímizprávníchpředpisů,ještěneznamená,ženemůženastat situace, kdy tomu tak bude. Rozpor obsahu právních zvyklostísobsahemprávníchpředpisůnutněneznamená,žeprávnízvyklostneexis-tuje, tak jak tomupředpokládámeu jinýchprávníchnorem.Můžemepři-pustit, že tomu tak jepo formální stránce, ale to vzhledemk jejímuniž-šímu významu pro zvyklosti nemusí znamenat, že se k nim nepřihlíží,že se na ně neodvolává, či že se jim nepřizpůsobuje jednání. Paradoxně,po faktické stránce může význam zvyklosti převážit. Nehledě na tentoprávněnežádoucístav,mohoubýtzvyklostidlouhoudobudodržoványa–neformálnímtlakem–dokoncevynucovány.Nejsouvšakzpůsobiléderogo-vatprávnípravidlo(viztzv.negativníobyčejovéprávo),214aletakénemohouvpřímékonfrontacisprávnímipravidlyobstát.Jejichsílaaautoritamůžebýtfaktická,alenenívtomtosmysluprávní.Faktickývýznamplyneztoho,žemohou interpretujícím subjektůmnapomoci odhalit záměry či úmyslytvůrceapřiblížittakvýsledekinterpretacevýsledkuzamýšlenémutvůrcem.Interpretacesetakpřiblížítomu,jakjednalten,kdonávrhprávníhopředpisupřipravilavjakýchpodmínkáchseodehrályvšechnyrelevantníprocedury.Nikoli tomu, jakbytomělobýtsprávněvprávnímkontextu.Jeotázkou,zda je takovápraxežádoucíazdanaopaknepůsobíprotiprincipuprávníjistoty.Narušeníjistotynastanepouzevpřípadě,žemeziprávními(ústav-ními;legislativními)zvyklostmiaprávnímipředpisydocházíkrozporu(cožpředpokládáme,budevýjimečnásituace).Vpřípadějejichsouladnostitytopochybnosti nevyvstávají, a naopak mohou napomoci transparentnostibyrokratickýchfázílegislativníhoprocesu.Odlišit bychomměli od sebe zvyklosti na straně jedné a právní obyčejea„pouhou“praxinastranědruhé.Právníobyčejemajínormativníautoritu

214 WEINBERGER,Ota.Norma a instituce: úvod do teorie práva.Plzeň:Vydavatelstvíanakla-datelstvíAlešČeněk,2017,s.124.


63

(sílu)amůžemejepovažovatzapramenpráva–soudybyknimměly,vsys-tému,kterýexistencitohotopramenepřijímá,přihlížet.215Společnýsezvyk-lostmimají základ spočívající v užívání. Fakticitě spočívající v ustálenémzpůsobujednáníataképřesvědčeníozávaznosti,byťseúroveňzávaznostimůželišit.Obyčejeizvyklostispojujíonopřesvědčeníspoužíváním–beználežitého jednánínelzeoobyčeji aniozvyklostihovořit.Praxesice takéspočíváv jednání a chování lidí, alepostrádá jakýkolinormativní charak-ter.Chybítotižjedenzezákladníchprvkůformujícíchnormativitu,tj.pře-svědčení o závaznosti. Praxenemá ambici právně regulovat.Praxenepo-chybněmůžebýtdůkazemspontánněvytvořenéhořádu,216nenívšakmezitímkauzálnívztah. Jedná seozcelavšední,každodennízáležitostiprostésymbolickéhovýznamu,jejichžnedodrženímůžebýtspojenosnesnázeminebo s neporozuměním, případně s ničím: způsob, jakýmzačíná úředníkpráci (čtením pokynů nadřízených, mailovou komunikací nebo uvařenímkávy)jeznormativníhopohleduzcelairelevantní,bezohledunato,žetakpostupujeceléoddělení.Praxejenezbytnoupodmínkouvznikuorganizačnírutiny,avšaknenípodmínkoudostačující.Aniprovznikzvyklosti.Přesto i zdemůžeme nalézt možná odlišná chápání.William Blackstonemezi další znaky konkrétních právních obyčejů řadil i jejich správnost,nespornosta rozumnost (propoučenéhoprávníka).217Nesprávnéobyčejebynemělybýtpoužívány(Malus usus abolendus est)alzetedypředpokládat,žeanipraxebysenemělaustálitnanesprávnémpostupu.Jeotázkou,colzepovažovatzasprávnýčišpatnýpostup.Sohledemnalegislativnízvyklostiselzedomnívat,žepraxe,kterávedeknesrozumitelnémuvýsledku(dvoj-značnému, víceznačnému,neurčitému, zmatečnémuatp.), není správná.218 Určujícíbypřitommělobýt, žepokud se interpretační či aplikačnípraxe

215 WEINBERGER,2017,op.cit.216 BEDERMAN,op.cit.,s.45.217 BLACKSTONE,William.Commentaries on Laws of England.SanFrancisco:Bancroft–

WhitneyCompany:1916,s.138–140.218 Legislativnízvyklostibymělymítracionálníjádro.Člověkuznalémuprávabyseměly

jevit jakorozumné.JeremyBenthamrozlišuječtyřizákladnívadynormativníhotextu:zmatečnost,nejednoznačnost,nejasnostapřílišnourozsáhlost.Tytozákladnívadyjsouvyvolánydílčímivadami,kterévesvémsouhrnu,případněkombinacivedoukešpat-nému legislativnímu výsledku. Mezi tyto dílčí vady řadí terminologickou nestálost,významovounestálost,nadbytečnost,přílišnoudélku,složitost,zjevnostanevhodnostuspořádání.BENTHAM,op.cit.,s.245–250.


64

setrvale potýká s interpretačními obtížemi, a tyto obtíže jsou důsledkempoužívánílegislativníchzvyklostí,pakjsoutytolegislativnízvyklostišpatnéanemělybybýtdodržovány.Toto jednoduché stanoviskovšakmůžebýtnarušenotím,ževpraxidostatečněnefungujesubjekt(orgán),kterýbysou-stavně analyzoval praxi a poskytoval legislativním subjektůmodpovídajícízpětnou vazbu. Je tak na příslušných legislativních odborech, případněÚřaduvládyčiLegislativníraděvlády,abytutopraxisledovalyareflekto-valyjejízávěry.Toodpovídájak„živelnému“vznikuobyčejůizvyklostí,takpožadavku, aby legislativní pravidla (bezohleduna jejich formální vyjád-ření)zobecňovalazkušenostiapoznatkyzpraxe.219Reflexetěchtopoznatkůjenezbytnýmprvkemracionalityvlegislativnímprocesu.Beznějjetonaho-dilost,cožbyprotakvýznamnoučinnostnebyložádoucí.Jejichnespornostbymělabýtsamozřejmáasouvisísjejichurčitostí.Tytopodmínkyodlišujíprávníobyčejodmýtů,legendapodobných(spíšehisto-rických)pramenůpráva,jejichžurčitostmůžebýtzastřenaaplníivýraznousymbolickoufunkci.Splněnípodmínkynespornostisměřujenejenkporo-zuměníobsahuobyčejůazvyklostí,ale takévyjadřujezákladnípožadavekpro všechna pravidla. Pokud jejich samotný obsah vyvolává spory, nelzeuvažovatořádnémpravidle.Totéžplatí ipro legislativnízvyklosti.Pokudby jejich obsah vyjadřoval opačná pravidla, spíše by škodil legislativnímuprocesu,nežjejusnadňoval.JakojednozkritériíosvědčujícíchexistenciprávníhoobyčejepředpokládáBlackstone i rozumnost. Mají racionální jádro, které by mělo být zjevnéosoběschopnésepohybovatvprávníoblasti.220U legislativníchzvyklostísedápředpokládat,žesejednáopravidlo,kterénapříkladnapomáhásro-zumitelnosti,vyhýbásepřípadnýmbudoucíminterpretačnímobtížím,neboje jehovýsledkempřehlednáprávníúprava.Tomumohounapomáhat jakobecné jazykovézvyklosti (respektvůčipravidlůmkultivovanéhočeskéhojazyka,čipravidlůmspecifickéhoprávníhojazyka),aletaképřípadnézvyk-lostistrukturální(vnašichpodmínkáchspíševšakvyjádřenévLPV),aletakézvyklostiregulujícíobsahprávníchpředpisů.

219 KNAPP,1998,op.cit.,s.67.220 BLACKSTONE,op.cit.,s.140.


65

Jazyk sám, pochopitelně včetně právního jazyka, je se zvyklostmi spojenvelmitěsně.Přirozenéjazykymohousvoudynamickoupovahouzapříčinitsémantickéčisyntaktickénejasnosti,221resp.zapříčinitnejednoznačnostsdě-lovanéhovýrazu.222Vprávu jeprotonezbytnédeterminovatvýznamnor-mativních vět (sdělení), a to krom kontextu, také právě zvyklostmi nebokonvencemi.223

Cose týče formálníchnáležitostí, resp.personálnípůsobnosti (ústavních)zvyklostí, Rodney Brazier konstatuje, že zvyklosti jsou pravidla, kterásedotýkajívšechtřídruhůmoci(legislativní,soudníivýkonné).Jejichpou-žívání se spojeno spovinností, tj. vpřípaděporušenínepřestávají existo-vat.224Současněvšaktakékonstatuje,žemezijejichnáležitostibychomměliřadit jejich jasnouodlišitelnost od zákonných ústavníchpravidel, ale takéodústavníchpraktik.Tentopožadavek lze jistě akceptovat,pokudbybylblíže specifikován.Zejména pokud přihlédneme k tomu, že ono odlišeníjeskutečněpodstatnénejenprozvyklosti,aletaképrodalšírelevantnípra-vidla.TakovéodlišenívšakBraziernečinía jeotázkou,zdajetoskutečněnezbytné.Odlišeníodzákonnýchústavníchpravideljezjevnáavpodmín-kách kontinentálního právního systému představuje čistě zohlednění for-málních znaků. Co se týče praktik, pak by odlišenímuselo být založenonapoužívání,tj.natlakunadodržovánítěchtozvyklostí/praktik,avědomí,ojakýtyptlakusejedná.Zdaalespoňčástečněnormativní–tobybylpřípadzvyklostí,nebopouzefaktický–tojepřípadrutin,jejichžporušenímůžebýtzaznamenáníhodné,alenebudemítžádnérelevantnínásledky.

3.4 Legislativní zvyklosti v empirických souvislostech

Jižvúvodu jsme legislativnízvyklosti spojili sustálenýmizpůsoby jednáníjednotlivýchaktérů,kteřívystupujívprvotníchfázíchprocesutvorbypráva,přičemžtytopostupymohoubýtvyžadovány,byťjejichvynucovánízůstává

221 Viz např. NOVÁK, František. Kvalita práva – její vyjadřování a měření. In:JERMANOVÁ,HelenaaZdeněkMASOPUST(eds.).Dvacet let poté: Právo ve víru meta-morfóz.Praha:Ústavstátuapráva,2010,s.13.

222 TROPER,Michel,ChristopherGRZEGORCZYKaJean-LouisGARDIES.StatutoryInterpretation in France. In: MACCORMICK, Neil D. a Robert S. SUMMERS.Interpreting Statutes.Oxon:Routledge,1991,s.360.

223 ECO,Umberto.Lector in fabula: Role čtenáře aneb Interpretační kooperace v narativních textech. Praha:Academia,2010,s.77.

224 BRAZIER,op.cit.,s.267.


66

vpřevážněneformálnírovině.Obsahlegislativníchzvyklostíomezujeformuastyllegislativníhonávrhu,včetnětoho,žeustalujevýznamněkterýchslovnebo slovních spojení.225 Jako legislativní zvyklosti protomůžeme označitpraktikypoužívanépřivzájemnékomunikacimezičlenyurčitéorganizačníkomunity, napomáhající organizaci a vyjadřování při formování návrhuprávního předpisu.226Z této definice je patrné, že je nezbytné, aby (legis-lativní)zvyklostibylyvšemúčastníkůmkomunikaceznámé.Nemohoubýtzcelamlhavou iluzíneboprázdnýmodkazem,alemusíbýtspojenyskon-krétnímiaurčitýmipravidly.Interpretsimusíbýtjistý,žeinterpretačnípra-vidla,najejichžzákladěkonstruujeinterpretačnímetodyčitechnikyodrážejítyzvyklosti,kterétvůrceaktuálněpoužívá.Jednáseovzájemnýpředpoklad–normotvůrce spoléhá, že jím dodržované zvyklosti adresát (interpret) znáaumíjepoužívatanatotéžspoléháinterpret–ženormotvůrcepoužívápřikonstrukcinormativníhotextuustálenézpůsobyjednání,včetněvyjadřování.Zvyklostisevšakmohoučasemměnit.Vzhledemktomu,žezvyklostinejsounezbytně zaznamenány (na rozdíl od LPV), dá se předpokládat, že inter-pretbudepři interpretacipoužívataktuálnía jemuznámousaduzvyklostí.Významstanovenýlegislativnízvyklostíneníprávnězávazný,mávšakvelkousílupredikovatadeterminovatinterpretačnívýstupy.227MaciejZielińskivtétosouvislostipředpokládá,žepřiinterpretaciprávníchtextůbysemělypoužítpravidlakonstrukcenormativníhotextu,zejménatysoučasné.228

Legislativnízvyklostimůžemerozdělitnajazykové(zvyklostispojenésuží-vánímjazykaivýznamempojmů,případnězvyklostisyntaktické).229Jazykovézvyklostimůžemedělitnatyobecněprovázanésjakýmkolijazykem(obecnéjazykovézvyklosti),anaspecifickézvyklostinavázanénaprávníjazyk(spe-cifickézvyklostiprávníhojazyka).Dalšílegislativnízvyklostisměřujíkesty-listice,230aregulujístylnormativnívěty,resp.právníhopředpisu.Posledním

225 SULLIVAN,2007,op.cit.,s.14.226 SULLIVAN,2007,op.cit.,s.44.227 SULLIVAN,2007,op.cit.,s.68.228 ZIELIŃSKI,Maciej.Wykładnia prawa. Zasady – reguły – wskazówki.7.vyd.Warszawa:

WoltersKluwer,2017,s.218.229 KNAPP,Viktor.Právnípojmyaprávníterminologie(Právnípojmoslovíanázvosloví).

Státní správa: Bulletin Ústavu státní správy v Praze, 1978,č.4,roč.5, s. 23.230 Mezistylistickézvyklostimůžemeřaditpravidlanorciturasocis,eiusdemgeneris,expre-

siouniusestexclusioalterius,konzistentnostpoužívánívýrazů,případnězákaztautolo-gie.VizSULLIVAN,2007,op.cit.,s.45.


67

druhemlegislativníchzvyklostí jsoutyregulujícístrukturuprávníhopřed-pisu.Cosetýčestruktury,je(vpodmínkáchČeskérepubliky)jednoznačněpatrnývlivLPVatytolegislativnízvyklostisevěnujíjendílčímprvkům.Ruth Sullivan uvádí, že legislativními zvyklostmi, které determinují legis-lativnístyl,bymohlobýtpoužívánífunkcionálního jazyka,konzistentnosta jednotnost vyjadřování a střídmost vyjadřování.231 Co se týče jazykovéfunkcionality,pakjenepochybné,žejazykprávníhopředpisujespecifický,prostýornamentálníchprvkůapostrádajícívýrazyapostupykrásnélitera-tury.Vjinýchprávníchtextechtakovápřísnostneplatí,alevnormativnímtextujevzhledemknezbytnostiobecnésrozumitelnostiaurčeníipro„pří-ští generace“, které by neměly vyvíjet přílišmnoho interpretačně „detek-tivní“práce,232vyžadována.Střídmostvevyjadřováníjenapříkladvyjádřenái v pokynu, že žádné slovo není v předpisu navíc a současně tam žádnénechybí.V praxi tvorby právních předpisů je patrné vědomí souvislosti legislativ-níchzvyklostíaprávníjistoty.VeveřejněpřístupnéElektronickéknihovněpřipravované legislativy233 bylo nalezeno celkem deset dokumentů, kterése zabývaly legislativními zvyklostmi.234 Tyto dokumenty se však vůbecnevěnujíobsahovýmnáležitostem,alepouzestruktuře235(2případy)asty-listice236 (7237 případů).238 Zjištěné výskyty používání pojmu „legislativnízvyklosti“ jsourovnoměrněrozděleny (5–5)na ty,kterýmivládaobhajujesvůjpostup,tedyjsouvdůvodovézprávě,aty,kterýmipopisujenedostatkyjiných legislativních iniciátorů (připomínky k návrhům právních předpisů

231 SULLIVAN,2007,op.cit.,s.14.232 Viznapř.FILIP,2005,op.cit.,s.114.233 Zdůrazněme,žepřitomtojednoduchémřešeníneníjasnýaničasovýrámec,tj.odkdy

dokdyjsoudokumentypřístupné.234 Jižshorajsmepřipomněli,žetentovýběrvžádnémpřípaděnemůžebýtreprezentativní

atrpíznačnýminedostatky–předněsejednápouzeovýskytpojmuanikoliovšechnydokumenty,kterése(obsahově)legislativnímizvyklostmizabývají.

235 Podstrukturálnímizvyklostmičipravidlyrozumímečleněníprávníhopředpisu(hlavy,části,oddíly,pododdíly,atd.),včetněnázvůjednotlivýchčástí.

236 Stylistickýmizvyklostmirozumímestylpsanípředpisů,jakožikompozicijednotlivýchčástí,tedyzpůsob,jakýmjenormativnítextvystavěn,včetnězpůsobu,jakýmjeobsahzpracovánajakéjazykovéprostředkyjsouzvoleny.

237 Vjednompřípadějezohledněnajakstruktura,takstylistika.238 Vjednompřípadějezcelanejasné,coselegislativnízvyklostímyslí.Svelkoupravděpo-

dobnostíjdeoústavnízvyklost.


68

jinýchnavrhovatelů).Zdejenamístěpřipomenout,žejevhodnějšípopsatobsahlegislativníchzvyklostínežnaněpouzeformálněodkázat.Přestožepouhýodkaznemádostatečnouvypovídacíhodnotuamůžebýtjenzástup-nouformulací,jejímžjedinýmvýznamemjevyjádřitnesouhlassnávrhem,kterýnelze(nebonenívhodné)odůvodnitjinak(lépe).Nejprvesesoustřeďmenalegislativnízvyklostispojenésestrukturoupráv-níhopředpisu.PokynyregulujícístrukturuprávníhopředpisujsouupravenyvLegislativníchpravidlechvládyvčástisedmé,hlavěprvní(ustanoveníčl.25an.LPV).Vpraxisestímtotypemzvyklostímůžemesetkatvdůvodovézprávě k návrhu zákona o investičních společnostech a investičních fon-dech,vekteréseuvádí:„Pro snazší orientaci se jednotlivé části dělí podle legislativních zvyklostí na hlavy, díly a oddíly, přičemž jejich nadpisy jsou míněny jako dílčí oddě-lení zákona. Tam, kde je to vhodné, je pojmenován každý jednotlivý paragraf, v ambici umožnit dobrou orientaci v předpise.“ 239Členěníprávníhopředpisudofunkčněsouvisejícíchčástí jeracionálníazvyšujejehopřehlednost.Jakjeuvedenovýše, jsou však tato pravidla obsažena v LPV (ustanovení čl. 25 a čl. 39odst.3LPV)anedáváprotosmyslargumentovatlegislativnímizvyklostmi.Vzhledemktomu,žese jednáodůvodovouzprávu,dalobyseočekávat,žedostatečnýbudeodkaznaně.Odkazna„legislativnízvyklosti“jenad-bytečný.Vzhledemktomu,ževpilotnímšetřeníjsmezjistili,želegislativcijsousLPVvelmidobřeobeznámeni,bylobyobtížnézdůvodnitpředpoklad,žezapomnělinajejichkonkrétníustanoveníamuselisivypomocilegislativ-nímizvyklostmi.Spíšeseprotojednáozdůrazněnívýznamustrukturálníhočlenění,kterénalaikamůžepůsobitpřesvědčivěji,byťjetentozpůsobpře-svědčováníiracionální.Další podobně strukturální odkaz je obsažen v důvodové zprávě, resp.předkládací zprávě, knávrhuobčanskéhozákoníku.Uvádí sevní:„Nový občanský zákoník je systematicky rozvržen do pěti částí. Podle legislativních zvyklostí se jednotlivé části zákonů dělí na hlavy, díly a oddíly. Pro lepší přehlednost kodexu je v zásadě dodržováno pravidlo, že jeden paragraf má obsahovat až na výjimky nanej-výš dva odstavce. Příbuzné nebo tematicky spjaté instituty jsou řazeny od jednodušších

239 [cit.5.3.2018].Dostupnéz:https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORN8V3JT824


69

ke složitějším a od obecných ke zvláštním.“ 240Izdejeotázkou,zdaseskutečnějednáolegislativnízvyklost,neboracionálněodůvodněnýpokyndanýLPV.RovněžzdebybyldostatečnýodkaznaLPV,bezdalšího.Jezdetakéobsa-ženpokynprojednotlivéčástiparagrafu,241cožjesoučástíLPVtaké(usta-noveníčl.39odst.2LPV).Druháčásttohotoúryvkudůvodovézprávyjižsměřujekestylistice,tj.křazeníjednotlivýchčástíodobecnýchkekonkrét-ním.Tojiž lzezalegislativnízvyklostpovažovat,neboťsenejednáočástLPV.Tentopokynjevšakintuitivníčidokoncelogickýanemělobyseprotojednat o prvek legislativní techniky,242 a tedy ani o legislativní zvyklost.Samozřejmostičiracionálnípostupynenípotřebaprávně,atoaninaúrovnizvyklostí,ustavovat.Povšimněmesivšakblížepravidelosloženíjednotlivýchparagrafůčičlánků.Legislativnípravidlavládyschválenáusnesenímvládyzedne18.března1998č.188243vesvéustanoveníčl.39odst.2uvádí,ževpřípadě,žeby„v paragrafu nebo článku mělo být nahromaděno více odstavců (například více než 10), je třeba v zájmu přehlednosti dát přednost rozdělení právní úpravy téže věci na více paragrafů či člán-ků“.244Kezměnědošlonazákladěusnesenívládyzedne3.listopadu2004č.1072,245kdesejižpředpokládá,žebyparagraf čičláneknemělzpravidlaobsahovatvícenežšestodstavců.Členěníjednotlivýchčástiprávníhopřed-pisu(zejménatěchrozsáhlejších)jejižvpůvodníchLPVzroku1998před-pokládánoustanovenímčl.39odst.3.Vkonsolidovanédůvodovézprávěkobčanskémuzákoníkusejižopočtuodstavůnehovoříapopsánojepouzečlenění na části. To, co je však podstatné je, že v obsahu LPV docházíke změnám, a to jednak vzhledem k případným zjištěným nedostatkům,

240 [cit.5.3.2018].Dostupnéz:https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=RACK8CMJSJ3I;Podobnýodkazjeivtzv.konsolidovanédůvodovézprávěvizDůvodovázpráva.[cit.5. 3. 2018]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf

241 V důvodové zprávě se píše o dvou odstavcích, zatímco současná LPV uvádí šest.Domnívámse,ževpřípadědůvodovézprávysejednápouzeochybuvpsaní.

242 KNAPP,1983,op.cit.,s.182.243 [cit.5.3.2018].Dostupnéz:https://albatros.odok.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/

usn/1998-188244 [cit.5.3.2018].Dostupnéz:https://albatros.odok.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/

usn/1998-188245 [cit. 5. 3. 2018].Dostupné z: https://kormoran.odok.cz/usneseni/usneseni_webtest.

nsf/usn/2004-1072


70

tak také – s velkou pravděpodobností – také na základě reflektovanéhoposunuvlegislativníchzvyklostech.Tímjsmesejiždostalikvýskytůmstylistickýchpravidel.Důvodovázprávakvládnímunávrhuzákonaokatastrunemovitostíobsahujetotovyjádření:„Vymezení pojmů je v zásadě převzato z dosavadního § 27 katastrálního zákona. Na úvod je přesunuto v souladu se současnými legislativními zvyklostmi.“Podobnápravidla lze nepochybně považovat za legislativní zvyklosti, v tomto pří-padějevšakpravděpodobnějšíspojitostsustanovenímčl.48odst.1LPV.V tomtopřípadě se všaknejeví jakovhodné, abybyl návrh zákonaodů-vodněntaktonejasnýmisděleními,navícvcelkubanálnípovahy.Důvodovázprávaodkazujena legislativní zvyklosti zcela volně anijaknespecifikuje,ojakoulegislativnízvyklostsejedná,čičehosealespoňtýká–snadjentoho,ževymezenípojmůbymělobýtvúvodníchustanoveníchprávníhopřed-pisu.To je velmiblízké i předchozímpříkladům strukturální povahy, kdebyodkaznaLPVzceladostačoval.Další ze stylistických požadavků je obsažen ve stanovisku ministerstvavnitra k návrhu poslanců na vydání zákona, kterým se zrušují zákonyč.112/2016Sb.,oelektronickéevidencitržeb,vezněnípozdějšíchpředpisůač.113/2016Sb.,kterýmseměníněkterézákonyvsouvislostispřijetímzákonao evidenci tržeb.Vněmsepíše:„Taktéž je třeba připomenout, že dle ustálených legislativních zvyklostí se novely zrušovaných předpisů zrušují samostatně, čemuž navržená podoba čl. I neodpovídá.“ 246To je samoosoběnezcela jasnévyjádření.Můžesměřovatkčl.52LPV,avšakneníbezpochybnostízřetelné,co se snaží sdělit.Odkaz na legislativní zvyklosti byměl být více rozve-denavysvětlen,neboťmusicelzevyhovět,nenívšakjasnéjak.Otovíce,žezteoretickoprávníhopohledujetakovýpostupnadbytečný,neboťpokudje zrušen právní předpis, pak jsou zrušeny i jeho novely, neboť odpadádůvodjejichexistence(Cessante ratione legis cessat lex ipsa).Toplatíiproprová-děcípředpisy.Jeakceptovatelné,žetentovýslovněderogujícípostupjespo-jensvětšípřehledností,avšakjednaknelzepominoutpožadaveknadodr-žování principů právní vědy a také namožnou nejasnost požadovaného

246 [cit. 5. 3. 2018]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/veklep-detail?p_p_id=material_WAR_odokkpl&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column-1&p_p_col_count=3&_material_WAR_odokkpl_pid=ALB-SATT9J5J6&tab=remarks


71

postupu.Vzhledemktomu,žetakovýpostupnenízcelaracionální,mohlobyseskutečnějednatolegislativnízvyklost.Jejískutečnýobsahvšaknelzebezdalšíhoidentifikovat.Sdalším,spíšestylistickým,pravidlemjsouspojenypřipomínkyministerstvavnitraknávrhuvyhlášky,kterouseměnívyhláškač.98/2011Sb.,ozpůsobuhodnocenístavuútvarůpovrchovýchvod,způsobuhodnoceníekologickéhopotenciálusilněovlivněnýchaumělýchútvarůpovrchovýchvodanáležitos-techprogramůzjišťováníahodnocenístavupovrchovýchvod:„Navrhované úpravy v textu § 4 je třeba s ohledem na ustálené legislativní zvyklosti rozdělit na dva samostatné novelizační body, přičemž v prvním dojde ke zrušení odstavce 2 a přeznačení odstavce 3 – viz čl. 56 odst. 2 písm. d) Legislativních pravidel vlády.“ 247Vtétopři-pomínceskutečně–idleuvedenéhoodkazu–nejdeonicjinéhonežorefe-rencikLPV.Jenobtížněsilzepředstavit,žebysejednaloozvyklost,kterájdenadrámecLPV.Avšakvzhledemktomu,žesejednáopřipomínky,tedykomunikátadresovanývněorgánuvlády,paklzeodkaznazvyklostiakcep-tovat.Bylobyvšakvhodnékonkrétnízvyklostvícevysvětlitazdůvodnitjejíexistenci.BeztohojeslovníspojenílegislativnízvyklostizcelanadbytečnéaplněbystejnouúlohusehrálprostýodkaznaLPV.Podobný závěr lze učinit i vpřípadě stanoviska vlády knávrhuposlancůnavydánízákonaopéčiřádnéhohospodářeusvěřenéhomajetkuveřejno-právníchkorporací.Vněmseuvádí:„Zpracování předloženého návrhu zákona neodpovídá ustáleným legislativně technickým zvyklostem, především pokud jde o jeho název navrhovaného zákona, jehož obsahem jsou pouze novely jiných zákonů. Navrhovaný název je navíc zavádějící, neboť návrh se jednak netýká všech veřejnoprávních korporací, ale pouze státu a územních samosprávných celků, a navíc jakkoliv nevymezuje obsah pojmu ‚péče řádného hospodáře‘, ale pouze jej používá jako kritérium pro vymezení poža-dované odbornosti při nakládání s majetkem státu a územních samosprávných celků.“ 248 ItentopožadavekjeobsaženvLPV(ustanoveníčl.30–Názevprávníhopředpisumá stručně a výstižněvyjádřit hlavní obsahprávníhopředpisu).Pokudbysemělojednatolegislativnízvyklost,izdebybylavhodnáhlubšíargumentaceazejménadetailnírozbor,kterýjdenadrámecLPV.

247 [cit. 5. 3. 2018]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/attachment/-/down/KORNA2DGT8QJ

248 [cit.5.3.2018].Dostupnéz:https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORN9E4CNFH7


72

Příklad,kterýbymohlbýtreprezentací legislativníchzvyklostí, jeobsaženvestanoviskuvládyknávrhuposlancůnavydánízákona,kterýmseměnízákonč.262/2006Sb.,zákoníkpráce,vezněnípozdějšíchpředpisů,azákonč. 374/2011Sb., o zdravotnické záchranné službě:„Vláda současně upozor-ňuje, že návrh zákona by v průběhu dalšího legislativního procesu měl být podroben revizi z pohledu legislativně technického, přičemž v této souvislosti upozorňuje zejména na následující nedostatky návrhu: úvodní věty k návrhům novel je třeba uvést do souladu s obecnými legislativními zvyklostmi, neboť v předloženém návrhu nejsou formulovány obvyklým způsobem.“ 249Vzhledemktomu,ženastíněnýpožadaveknenízcelatotožnýsobsahemustanoveníčl.34odst.2LPV,jemožnépředpokládat,žese jednáo legislativnízvyklost.Jejíobsahvšakzuvedenévětyneplynezcelazřetelně.Pro lepší srozumitelnostbybylovhodnéalespoňnaznačit,cotímvláda,resp.připomínkovémísto,myslí.Zejménasohledemnaslovníspojení„obecnélegislativnízvyklosti“,cožnaznačuje,žesenejednáospeci-fickézvyklostispojenésnovelami,aleoty,kterémajíobecnoupovahu.Takénenízcela jasné, jakvypadá formulace„obvyklýmzpůsobem“. Jemožné,žetatoznalostjevlegislativnímprostředírozšířená,avšakmá-libýtlegis-lativnízvyklostpoužitelnáimimoúzkousférulegislativy,jetakovévysvět-lenínezbytné.Otázkouje,zdabynebylomožnévystačitsivtomtopřípaděs uvedením, že použité formulace jsounesrozumitelné, nebonepoužívajírozšířenýchustálenýchslovníchspojení.Další dva příklady jsou spojeny s částmi stanovícími účinnost právníchpředpisů.Vestanoviskuvládyknávrhuposlancůnavydánízákona,kterýmsemění zákonč.82/1998Sb.,oodpovědnosti za škoduzpůsobenoupřivýkonu veřejnémoci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupemaozměnězákonaČeskénárodníradyč.358/1992Sb.,onotáříchajejichčinnosti (notářský řád), ve znění pozdějších zákonů se uvádí: „Předložený návrh vykazuje také některé legislativně technické nedostatky, z nichž lze uvést například absenci ustanovení upravujícího nabytí účinnosti zákona; přes obecnou úpravu účinnosti v § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb. je s ohledem na požadavek právní jistoty adresátů právních norem zavedenou legislativní zvyklostí upravovat účinnost individuálně v každém návrhu právního předpisu[.]“ 250Totopravidlosicemůžeplynoutzustanovení

249 [cit.5.3.2018].Dostupnéz:https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=RACK8RBBZ6PW250 [cit.5.3.2018].Dostupnéz:https://apps.odok.cz/attachment/-/down/RACK8QCDSA11


73

čl. 53 LPV, ale vzhledem k obsahu zmíněného zákona č. 309/1999 Sb.,oSbírcezákonůaSbírcemezinárodníchsmluvbysenávrhprávníhopřed-pisubezpodobnéhoustanoveníobešelaanipravidlaplynoucízLPVtutopovinnostnezakotvují.Můžejítprotoolegislativnízvyklostvtomsmyslu,comusínávrhprávníhopředpisuobsahovat,kteráneplyneanizezákonaanizLPV.Tentopřípadstanovenípovinnostijdoucínadrámeczákona,pří-padněLPV(jejichžformulacejenapř.vustanoveníčl.53odst.2nejasná,neboťformulace„…je třeba počítat s dobou potřebnou k…“nemánormativnípovahu je to čistě doporučení, které spadá spíše do oblastimetodickýchpokynů,nežprávníchpravidel),lzepovažovatzalegislativnízvyklost,avšakvzhledemktomu,žezákonstanovíněcojiného,tedydáváširšímožnosti,pakjetatozvyklostpoužitelnápouzevrámcinávrhůiniciovanýchvládou.Uplatňovattentopokynnapř.naposlaneckénávrhy(jakojetomuvtomtopřípadě)nedávásmysl.Důvodovázprávakvládnímunávrhuzákonaoprávníchpoměrechavzdě-lávánízaměstnancůveveřejnésprávě(zákonoúřednících)setakédotýkáúčinnosti:„Účinnostzákonabylanavrženavsouladuslegislativnímizvyk-lostmina1.ledna2014.“251Tatoreferencenalegislativnízvyklostijesvel-koupravděpodobnostípříkladem„fíkovéholistu“.Jeobtížnésipředstavit,žebylegislativnízvyklostnařizovalastanovitúčinnostkekonkrétnímudatu(1.1.2014)ažádnájináindicievtextunení.Nejednáseaniodaňovýpřed-pis,kdebytotakédávalosmysl.Vzhledemktomu,žesejednáodůvodovouzprávu,dásespíšepředpokládat,žepředkladatelněcokúčinnostichtěl/mělněconapsatapojaltozcelanicneříkajícímzpůsobem.Legislativnízvyklosttoztohotodůvodubýtmůže,alejetovelmimálopravděpodobné,protožebybyloobtížné(ne-linemožné)identifikovatjejíobsah.Poslední zvolený výskyt pochází z důvodové zprávy k návrhu vyhláškyo vyznačování hranic vojenských újezdů a vyznačování bezpečnostnícha ochranných pásem na území vojenských újezdů (o vyznačování hra-nic a pásem na území vojenských újezdů): „Nenaplnění zmocnění pro vydání vyhlášky stanovené v § 33 odst. 2 zákona č. 222/1999 Sb., ve znění zákona č. 15/2015 Sb., je jednak nedodržením legislativních zvyklostí, zejména však ve vztahu k zákonu č. 15/2015 Sb. představuje riziko nevyznačení nebo nejednotného vyznačení

251 [cit.5.3.2018].Dostupnéz:https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORN8XFD46RA


74

hranic vojenských újezdů tam, kde došlo k jejich změně.“ 252Domnívám se však,žev tomtopřípadě se jednáochybuamělo jít spíšeoústavnízvyklosti,neboťto,žesezákonnýmzmocněnímsoučasněstanovíministerstvupovin-nostvyhláškuvydat,spadásicedolegislativníoblasti,alevzhledemkespo-jení s pravomocí seo skutečnou legislativní zvyklostnejedná aobsahověodpovídáspíšeústavnímzvyklostem,jakjsmejeidentifikovalivýše.Vsouvislostisodlišnýmisubjektypodílejícímisenalegislativnímprocesulzeobecnězmínit,žeodkaznalegislativnízvyklostineboLPVlzepoužítpouzev případě argumentace vedené k subjektu těmto pravidlům podřízeným,tj.vůčinavrhovatelůmvpodřízenémpostaveníkVláděČR.Argumentacevůčisubjektůmstojícímvněstrukturynenísprávná,neboťtentotyppra-videlnaněnedopadá.Vzhledemkvýznamutěchtopravidelajejichracio-nálnímuzákladu jevšakvhodné,abybyladodržována.Pak tedynezbývá,nežabysubjektdomáhajícísedodržovánílegislativníchzvyklostíargumen-tovaljejichobsahem,racionalitou,smysluplnostíaplněvyložilvýznamkon-krétníhopravidla.Pokud totiž takové jádronelzenalézt, paknemá smysljedodržovataneníaninutné,abydálpřežívalojakolegislativnízvyklost.Používání legislativních zvyklostí – kromodkazu na osvědčení se testemčasu–máještějedenaspektplynoucízjejichobsahovéneurčitosti.Mohoubýtpoužity ivpřípadech,kdysehodnotitelivýsledeknelíbí,případněpřistřetech v právnickém (legislativním) poli.253 Některé příklady jsou uve-denyvýše.Tozahrnuje takékategorie jejich zneužití.Kvyloučení takovésvévolemůženapomocipouzeuvedeníkonkrétníhoobsahuzvyklosti,pří-padněvysvětleníjejíhojádra.Ktomuovšem–spíše–nedochází.Naroz-díl od legislativní techniky, jejíž obsah je proti tomu ustálený a popsaný.Legislativnízvyklosti tedynejsoubanálníčinepodstatnousoučástí legisla-tivníhoprocesu,alejednáseoprvek,kterýbymělbýtsoustavněstudovánapřispívatkustáleníprocesutvorbyavdůsledkutohoiinterpretacepráva.PlnérozvinutíjehopotencialitymůžepřispětkezkvalitněníprávníhořáduČRanapomociktransparentnostipráva.

252 [cit.5.3.2018].Dostupnéz:https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNA5EKF8RR253 BOURDIEU,Pierre.TheForce of Law:Toward a Sociology of Juridical Field.The

Hastings Law Journal,1987,roč.5,č.38,s.814–853.

75

4 JAZYKOVÁ METODA INTERPRETACE PRÁVA A TVORBA PRÁVA254

Příprava metodologie empirického šetření v oblasti byrokratických fázílegislativníhoprocesusenemůžeobejítbezbližšíhosoustředěnínajazyko-voumetoduinterpretacepráva.Byťjejazykzákladnímnástrojemvyjadřo-váníprávníchpravidel,bývátatometodainterpretacepovažovánazajakésinutné zlo.Postup,kterýjesicenevyhnutelný,alenezcelauspokojivý:protosedoporučujepoužítijinévýkladovémetody.KtomutozávěrulzedospětnapříkladználezuÚstavníhosoudusp.zn.III.ÚS384/08zedne30.9.2009(N 211/54 SbNU 587), který rekapituluje předcházející obdobné nálezyanázoryÚstavníhosoudu.VněmÚstavní soudcharakterizoval jazykovývýkladjakojakésiprvotní přiblížení se ksamotnéprávnínormě,případněkjejíaplikaci;mátobýtpouzevýchodiskokdalšíinterpretaciskutečněodhalu-jícíobsahaúčelnormy.Zmíněnýnálezodkazujetakénanálezsp.zn.Pl.ÚS21/96zedne4.2.1997 (N13/7SbNU87;63/1997Sb.),vekterémÚstavnísouddokoncekonstatoval,žeobecnýsoud,jakojedenzinterpretůnadanýchautoritou,nenívázán doslovným zněním zákonného ustanovení.Přednostpředtextemprávníhopředpisumájehoúčel,historiejehovzniku,systema-tika či ústavní konformnost. Text právního předpisu, který bychommělipodrobitjazykovémetoděvýkladu,setakdostávádopozice„proroctví“255 nebodoporučení,snímžjemožnonakládatpředevšímsohledemnajinéjistoty,resp.účely.256Nemyslím,si,žeerozejazykovémetodybybylazámě-remÚstavníhosoudu,avšakjehoneobratnáformulacektakovýmzávěrůmsvádí.Interpretujícísubjektsemůžeoddoslovnéhozněnískutečněodchýlit,aledůvodizpůsobodchýlenímusíbýtnáležitěvysvětlen.Nesouhlassjazy-kovýmvyjádřenímnestačí.Rezervovaný postoj k jazykové metodě výkladu právních předpisůje akceptovándalšími (obecnými) soudyabezhlubší argumentace se stal

254 KapitolajedrobněupravenýmčlánkemvizŠKOP,Martin.Některétechnikyjazykovémetodyinterpretacepráva.Právník, 2017,roč.156,č.9.

255 HOLMES,op.cit.,s.4.256 SrovnejRADBRUCH,Gustav.O napětí mezi účely práva. Praha:WoltersKluwer,2012,

s. 147–148.


76

akceptovanýmzpůsobemnazíránína jazykovoumetoduvýkladuprávníchtextů.257Taktovyjádřenýpostojvšakpůsobízbytečněvyhraněně:nenídůvododmítatjazykovývýkladjenproto,žeexistujípřípady,vekterýchjetextvíce-značný,nesrozumitelnýči jinakproblematický.Tonenívinou jazykovéhovýkladu,alenedostatkůvjehopoužívánípřitvorběpráva.Vtakovýchsitu-acíchjazykovývýkladmůžeselhávatapakjedůvodpropoužitíjiných,spe-ciálníchpostupůatechnik.Ivtěchtopřípadechjenezbytnétrvatnatom,abybylapřehledněajasnězdůvodněnaapopsánavšechnarelevantníinter-pretačnívýchodiskaavyloučenasvévole.Abybylojasněazřetelnězdůvod-něnovyloučeníobecnýchazákladníchinterpretačníchpostupů,veprospěchpostupůspecifických.Tentopřezíravýpřístupkjazykovémuvýkladusdílítakéodbornáliteraturavěnující se ve větším rozsahu metodám interpretace. Nekriticky k tako-vým závěrům judiciálního pojetí jazykového výkladu (včetně citací pří-slušnýchnálezů)přistupujeFilipMelzer.V jehopojetí je jazykovývýkladpouzeprvnímkrokemvprocesu interpretaceprávníhopředpisu258 a sám o sobě „nemůže vést k interpretačnímu závěru.“259 Přiklání se tak k přístupuobvyklému v německém interpretačně-metodologickém prostředí. FranzBydlinski například požaduje testování závěrů aplikace jazykové metody,neboťmohounapř.porušovat fundamentální idejepráva.260Povšimněmesi,žetakovýpřístupnenívsouladustezíracionálníhonormotvůrceatakéa prioripředpokládávadyv legislativnímprocesu.Pokud totižpřipustíme,želegislativcibymělibýttímmístem,kterézabezpečíústavníkonformitunávrhuprávníhopředpisuanedopustí,abyvlegislativnímprocesupokračo-valynávrhy,kteréjsoustriktněnelegitimní,paknenížádnátakovávýhradadalšíchpostupůavyužitíjinýchmetodnutná.

257 Viznapř.rozsudekKrajskéhosouduvOstravězedne26.1.2017,č.j.22Af 10/2015-23,rozsudekNejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2016, č. j. 9 Ads 104/2016-35,neborozsudekNejvyššíhosprávníhosouduzedne9.2.2011,č.j.1As110/2010-151,č.2296/2011Sb.NSS.

258 MELZER,Filip.Metodologie nalézání práva. Brno:TribunEU,2008,s.79.259 MELZER,2008,op.cit.,s.80.260 BYDLINSKY,Franz.Základyprávnímetodologie.Arbeitspapiere des Forschungsinstituts für

mittel- und osteuropäisches Wirtschaftsrecht [online].Č.95a,Vídeň:WUViennaUniversityof Economics andBusiness, 2003, s. 14 [cit. 25. 4. 2017].Dostupnéz:http://epub.wu.ac.at/3324/

4 Jazyková metoda interpretace práva a tvorba práva

77

SámBydlinskisvátvrzenínepodkládáhlubšíanalýzoujazyka,případnějazy-kovéhovýkladuanilegislativníhoprocesu,atomutopřístupusevěnujezcelapovrchněanedostatečně.Podobnějetomuivkomentářikinterpretačnímpravidlůmobsaženýmvobčanskémzákoníku.261VmonografiiJanaWintraMetody a zásady interpretace práva se již setkáme se vstřícnějším pohledemnajazykovývýkladprávníchpředpisů.Přestojevícenakloněnobvyklémuchápánítétometody.Otomsvědčínapříkladkonstatování,že„[s]pecifických zásad jazykového výkladu je poměrně málo.“ 262 Přitom takových specifickýchzásadrozhodněmálonení.Nynísesoustředímepouzenainterpretaciprávníchpředpisů.Nelzepochy-bovat o tom, že smlouvy (včetně normativních smluv), právní jednání263 čiúkony,důkazníprostředkyčichování,kteréjezáklademprávníchobyčejů,jenezbytnéinterpretovat.Každýjednotlivýobjektinterpretacebýváspojensespecifickýmimetodamivýkladu.Tentotextnemázacílurčitobecnápra-vidlapoužitelnánavšechnyjehodruhy,alezaměřujesepouzenainterpre-taciprávníchpředpisů s jejich specifika.Připomeňme, ževyužitím těchtotechniklzezjednodušitkomplikovanouprácilegislativypřipřenosupolitickévůledoformálníhoprávníhotextu.264ChristopherWilliamsdokoncezdů-razňujeodlišnostimezipsanímnávrhůprávníchpředpisůa smluv,neboťtojepodlejehonázoruspojenoskopírováním,cožpovažuje–vpřípaděprávníchpředpisů–zanaprostovyloučené.265

4.1 Techniky jazykového výkladu

Vrámcijazykovémetodyvýkladuselzesetkatsmnoharůznýmipravidly,čitechnikami,jakpostupovataobjektivněrekonstruovatobsahtextu.Mezitatopravidla řadímenapříklad expressio unius, noscitur a sociis, eiusdem generis, in pari materia,aleimnoháamnohádalší.Veskutečnostisenejednáosku-tečnápravidla,alespíšeometody(techniky),kterýmisezjišťujeanásledně

261 LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. Praha:C.H.Beck,2014,s.42.

262 WINTR,2013,op.cit.,s.49.VtétosouvislostisrovnejsvýčtempravidelpodávanýchvSCALIA,AntoninaBryanA.GARNER.Reading Law: The Interpretation of Legal Texts. St.Paul:Thomson/West,2012.

263 Viznapř.KOTÁSEK,Josef.Dopňující výklad smlouvy. Brno:Masarykovauniverzita,2018.264 SVÁK,KUKLIŠ,op.cit.,s.53.265 WILLIAMS,op.cit.,s.19.


78

prezentujezjištěnýobsahprávníhopředpisu,případnějinéhonormativníhotextu.266Jednáseopreskriptivnízpůsob267konstruovánímetodologieinter-pretaceprávníchtextůstanovícízákladníprvkyjazykovéhovýkladu.Nížesesoustředímenatřipravidla,kterábývajířazenamezizákladníprvkytzv. kánonů jazykové metody právní interpretace: in pari materia, noscitur a sociis a eiusdem generis. Důvodem je poukázat na některá obecná pravi-dlapoužívanávsouvislostisprávnímtextem.Některéprincipytotižplatíiprodalší techniky.Navíc, tatokniha senevěnuje interpretacipráva jakotakové,alejejímisouvislostmistvorboupráva.Důležitéjetakéuvědomitsi,ževšechnatatopravidlajsoupoužívána,byťspíšeintuitivní.268Toznamená,žejejichzkoumánísitohotomusíbýtvědomoanelzebezdalšíhoformulo-vatotázkuzpůsobem,zdadanýlegislativecznánapř.tutokonkrétnímetoduazdajipoužívá.To,ženeznájejínázev,neznamená,žejisprávněnepoužívá.Protosepokusímespíšerozebratjejichpodstatu,možnostijejichpoužíváníameze,které jsous tímtopoužívánímspojeny,čímžbymělo jejich intui-tivnípoužívánízískatteoretickýrámecamělabysetímotevřítcestakjejichnáslednékonceptualizaciprodalšípřípadnáempirickášetření.Přidoktrinálnímzkoumáníprávajevždynezbytnébýtschopenrekonstru-ovat,resp.objasnit,jakinterpretdospělodpsanéhotextukzávěrůmojehoobsahu, či smyslu.269 K tomuto účelu se používají interpretační principy,neboťschematizujímyšlenkovépostupy,kteréadresátipřivýkladuobvyklepoužívají.Možnostdvoučivíceinterpretačníchzávěrůtotižvyžadujeargu-mentaciveprospěchjednohoznich.Jenezbytnépřesněidentifikovat,jakápráva a povinnosti normotvůrce použitím konkrétní jazykové formulacezaložil,270apostupvedoucíktéto identifikacibymělbýtpřezkoumatelný.V žádném případě nelze závaznost pravidel (technik) jazykové metodyinterpretaceprávařaditnaúroveňzávaznostiprávnínormy.ScaliaaGarner

266 RADIN,Max.ACaseStudyinStatutoryInterpretation:WesternUnionCo.vs.Lenroot.California Law Review, 1945,roč.33,č.2.

267 Viznapř.ESKRIDGEjr.,FRICKEY,GARRETT,op.cit.,s.219.268 Explicitně sev rozhodnutí českých soudů tatopravidlaneobjevují (lze se snimibez

funkčníhovýznamuseznámitzdeusnesenísp.zn.III.ÚS2128/13zedne20.5.2014).Neznamenáto,žebynedocházelokjejichintuitivnímupoužívání.

269 SULLIVAN,Ruth.Sullivan on the Construction of Statutes.6.vyd.Markham:LexisNexis,2014,s.227.

270 DWORKIN,Ronald.A Matter of Principle. Cambridge:HarvardUniversityPress,1985, s. 319.


79

jedokoncenechápalivůbecjakopravidla,alefaktory,kterébymělybýtpřiinterpretaci právních předpisů zohledněny.271 Absence jejich formálníhonormativníhozakotveníbyvtomtopřípaděnemělasnižovatjejichvýznam.Vedle jejichmetodologické funkce jenezbytnézohlednit také funkciana-lytickou. Zjednodušující chápání a používání obvyklých interpretačníchpostupůazpřehledňujíčiobjasňujízákladnímyšlenkovépostupypoužívanépřivýkladuprávníchtextů.Anelzetaképomíjetjejichpreventivnífunkci–mohoupůsobitjakoochranapředzneužíváníminterpretace.Vněkterýchpří-padechselzesetkatskonstatováním,ževýznamtextuje„zřejmý“.272 Nelze všakpředpokládat,žeto,cojezřejméautoritativnímuinterpretovi(soudu),budezřejméiúčastníkůmřízení,čiveřejnosti.„Zjevný“totižmůžezname-nat „zjevný z textu a kontextu,“ 273cožpřecijenznamenáněcojiného,apře-devším topředstavujeobjektivní vyjádření interpretačníhopostupu.Nenímožnépopřít, že většinanormativních textů je srozumitelných a k jejichporozumění dospějeme běžným používáním jazyka.274 Nepochybně všakstáleplatíHobbsovokonstatování,žekaždýzákonvyžadujeinterpretaci.275 Srozumitelnýpopispoužitýchinterpretačníchpostupů(sminimalizací„zřej-mosti“)můžepreventivněpůsobitprotitomu,cokompilačníkomisepůso-bícípřivznikuCodex Theresianusponěkudobecněpopisovalajako„nepřípustné kejkle“avýsledekčinnosti„překrucovačů práva“.276

Rovněžbybylonesprávnéchápatjazykovoumetoduvýkladujakočistélpěnínaformálnímvyjádřenívýznamuprostřednictvímslov.Žádnýjazykovýútvarnestojísámosobě–jazykmámnohovrstevanelzeprototrvatnapříkladnatom,žebyúčelnebylrelevantníminterpretačnímprvkem.MaxRadin277

271 SCALIA,GARNER,op.cit.,s.212.272 NapříkladvusneseníNejvyššíhosouduzedne15.7.2004, sp.zn.5Tdo794/2004,

uveřejněnépodčíslem34/2005Sbírkysoudníchrozhodnutíastanovisek,část trestníse lze setkat se slovem „zřejmý“, byť by šlo využít některou z interpretačních tech-nik.Zřejmosttotižvtomtopřípaděnenísamozřejmá.TentýžzávěrplatíiprousneseníÚstavníhosoudusp.zn.Pl.ÚS5/10zedne2.11.2010.

273 SCALIA,GARNER,op.cit.,s.206.274 SOLAN,LawrenceM.The Language of Statutes. Laws and Their Interpretation. Chicago:

Universityof ChicagoPress,2010,s.4.275 HOBBES,Thomas.Leviathan, neboli, O podstatě, zřízení a moci státu církevního a občanského.

Praha:Melantrich,1941,s.295.276 SOJKA,Drahoslav.Codex Theresianus[online].[cit.25.4.2017].Dostupnéz:https://is.

muni.cz/elportal/estud/praf/ps09/codex/web/pages/zprava-kodifikacni-komise.html277 RADIN,1930,op.cit.,s.873–874.


80

pro ilustracipoužilvětu: „všichni muži jsou smrtelní“. Pomiňme,žetatovětanenínormativní.Připoužitítechnikyexpressio unius est exclusio alteriusmůžemedojítkzávěru,žeženy,nebojiníživítvorové,smrtelnínejsou.Takovýzávěrje, předpokládám,mylný a znamenal by, že interpret pouze extrémně lpína slovech. Bez jakýchkoli souvislostí a bez dalších součástí, které jazykkesvémuvyužívánínezbytněpotřebuje.Používání technik jazykové metody výkladu práva nemůžeme spojovatpouzesinterpretací.Vzhledemktomu,ževsoběobsahujíobecněsdílenépostupypoužívanépřiinterpretaci,mělybysepoužívativprocesutvorbypráva.Vpředchozíchkapitoláchjsmeněkolikrátzdůraznili,ženormotvůrcemusí předvídat, jakými postupy bude jeho text interpretován.Mimo jinémutodávámožnostlimitovatpotenciálníbudoucívýkladyvolboupřísluš-ného textového znění. Interpretace, stejně jako tvorba práva, je interakcítextuaadresáta,278respektivetvůrceatextu.Texttaknemůžeexistovatsám,alepouzevespojenísesubjekty(tvůrcem,resp.adresátem).Správnépoužitíinterpretačníchpostupůjižvtvorběprávníchpředpisůumožnípředejítpří-padnýmnejasnostem.

4.2 Vztah tvorby práva a interpretace práva

Ruth Sullivan předpokládá, že tvorba práva vyžaduje znalosti všeho,cojenezbytnékvytvořeníracionálníaefektivnílegislativy,včetněinterpre-tačníchpostupů,kteréadresáti textubudoupoužívat.279Tvůrcenormativ-níhotextu(textuprávníhopředpisu)musípředvídatinterpretačnípostupy,kteréadresátzvolí,resp.kterébyzvolitmohlamusítextkonstruovattako-výmzpůsobem,abyvyloučilpotenciálnímnohostinterpretačníchpostupů,a vytvořil srozumitelný text, který determinuje použitý výklad. Podobněsmýšlí i JanWintr,který tvorbuprávaa jeho interpretacipovažujezadvěstranytéžemince.280Dominantnímprostředkemsevtomtopřípaděstávájazykaprácesním.Normotvůrcetotižmůžespoléhatpouzenatextpráv-níhopředpisu,kterýjejedinýmzdrojem,kterýjeinterpretbezpochybností

278 ESKRIDGE,WilliamN.Gadamer/StatutoryInterpretation.Columbia Law Review, 1990,roč.90,č.3,s.617–618.

279 SULLIVAN,2014,op.cit.,s.205.280 WINTR,2013,s.49.


81

povinenpoužít.281Použitíostatníchpramenů–např.tzv.travaux préparatoi-res, či v našich podmínkách např. důvodové zprávy – semůže jevit jakovhodné,doporučené,alevpřípadějednoznačnostitextunadbytečné.Prototytozdrojeřadímespíšedokategorietěch,kteréby se měly použít.282 Pouze textprávníhopředpisujenepominutelnýmzdrojempoznáníprávnínormy.Vždy jenutné spojovatprávnínormu, tedynormativníobsah, správnímtextem283anikolisjinýmipotenciálnímiprameny.Byťtytopramenymohoubýtužitečnéamohoupomocizjistitskutečnývýznamtextuanenísprávnésejimobecněbránit.Nezbytnouseprotojevíalespoňpředpokládanáshodainterpretaanormotvůrcenazpůsobechčtenítextu.Interpret(adresátnor-mativníhotextu)bysemělspolehnoutnato,žetvůrceznáinterpretačnípra-vidlaaumíjesprávněpoužívat.Vtomtosmysluseopětnejednáoskutečnázávaznápravidlavprávnímvýznamu,284 ale o konvence,atedyokonvenčnízpůsobyčtenítextu.285Jejichdanostčinezbytnostpoužitíjedánaspolečen-skoukonvencí,najejížexistencinicneměnípotenciálnímnohostinterpre-tačníchpostupůčijejichpřípadnávzájemnáneslučitelnost.286

Podobněsmýšlel iRonaldDworkin,kterýmožnouabsencishodynapra-vidlechvýkladupředpisů(vjehooznačení teorie legislativy),čiabsenci jejichnormativníhozakotvení,nahradil jejichpřesvědčivostí.287Vždy totižbudeplatit–ivpřípadě,ženelzeurčitobjektivněsprávnýinterpretačnípostup–že určité metody nejsou na základě shody mezi interprety považoványza legitimní288anaopak.Významnýminterpretačnímprvkemjeprotonejen

281 PECZENIK,op.cit.,s.78.282 PECZENIK,op.cit.,s.78.283 PAVČNIK,Marian. Právní stát jakootázka výkladu (zejménapři zohlednění předví-

datelnostivýkladuzákonů).In:GERLOCH,Aleš,JanTRYZNAaJanWINTR(eds.).Metodologie interpretace práva a právní jistota. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství AlešČeněk,2012s.159.

284 Zde jenutnopřipomenout, že i závazněnormativněvyjádřená interpretačnípravidlaneobstojí,neboťitakovéurčovací pravidlo,musíbýtpodrobenointerpretaci.VizKUBEŠ,Vladimír. „Přirozené zásady právní“ a „dobré mravy“ v obecném zákoníku občanském. Praha:Orbis,1934,s.16.

285 EASTERBROOK, FrankH. Stautes’Domains.The University of Chicago Law Review,1983,roč.50,č.2,s.536.

286 LLEWELLYN, Karl N. The Common Law Tradition. Deciding Appeals. Boston: Little,BrownandCompany,1960,s.521an.

287 DWORKIN,op.cit., s. 320.288 ECO,Umberto,Meze interpretace. Praha:Karolinum,2009,s.49.


82

jazykovýkontext289(vizdále),aletakékontextkonvencí,kterýmiseinterpre-taceřídí.Tvůrceočekává,jakbudejehotextčten;adresátočekává,žetvůrcevěděl,jakbudetextčíst,resp.jakmubuderozumět.Textsivlastněmodelujesvého vlastního adresáta.290Opět se tím vracíme k důvodůmpro znalostzpůsobů,jakýmisenávrhprávníhopředpisutvoří,neboťtakadresátzjistí,jaknormotvůrceobvyklepostupuje.Jazykovědnáliteraturapředpokládá,žeprávnítextynejsouzcelastejnéjakokterýkolijinýtextaanijejichčteníneníidentické.Normotvůrce(teoreticky)bynemělpočítatsvelkýmiznalostmi(včetnětěchinterpretačních)adresá-ta.291Adresátemtotižmůžebýt,čije,každý.292Stímlzenepochybněsouhla-sit,alepouzedourčitémíry.Nevšechnyprávnítextymohoubýtzpovahyvěcinatoliksrozumitelné,abyjimšloporozumětbezdalšího.ZdeněkKühnvtomtosmyslutrefněhovoříosnu všech utopistů,vekterémjeroleprávníkůpři výkladuprávaminimalizována.293ViktorKnapppoznamenal, ženelzepředpokládat,žeprávnímu jazykubudourozumětmasy– je to technickýjazyk,kterýseodobecnéhojazykališíposémantickéčisyntaktickéstrán-ce.294Vněkterýchpřípadechjeprotonezbytnévyužítméněobvykléinter-pretačnípostupy,kterénemusíbýtpřístupnékomukolibezomezení(typickylaikovi).Nepochybnéje,žebyseinterpretmělspolehnoutnato,žetvůrceje racionální a dostatečně zvládá kultivovaný295 jazyk.296Aměl by se takéspoléhatna to, žedodržíobvyklý jazykovýúzus a,případně, text vyvolá-vající interpretačníobtíževytvořípouze tehdy,nebude-limožnépostupo-vat jinak.297 Toto stanovisko odpovídá i běžnýmpostupům soudů: napří-kladNejvyššísprávnísoudpožaduje,abynormotvůrceformulovatnormy,

289 Kontextemmůžemerozumětsyntagmatickousouvislostjazykovéhoprvku.HRBÁČEK,Josef.Text,promluvaanadpromluvovéútvary.Slovo a slovesnost,1991,roč.52,č.2,s.123.Toznamená,žetextčijehočástsepojísdalšímitextyčijejichčástmi.

290 ECO,2009,op.cit.,s.161.291 HLAVSA,Zdeněk.Právnítextyajazykováporadna.Naše řeč,1996,roč.79,č.3,s.116.292 VizPAVČNIK,op.cit.,161.293 KÜHN,Zdeněk.Aplikace práva ve složitých případech. K úloze právních principů v judikatuře.

Praha:Karolinum,2002,s.13.294 KNAPP,Viktor.SomeProblemsof LegalLanguage.Ratio Juris,1991,roč.4,č.1,s.6.295 Blíževiznapř.ŠKOP,Martin.Jazykovámetodainterpretacepráva–důvodknejistotě?

In:GERLOCH,TRYZNA,WINTR,op.cit.,s.289an.296 SULLIVAN,2014,op.cit.,s.206.297 MELZER,2008,op.cit.,s.64.


83

kteréseodchylujíodracionálníhoafunkčníhopřístupu„přesně, jasně, určitě a srozumitelně“.298Škodaje,žekonkrétněneříká,cosipodtímpředstavuje,abytímkonstruktivněpřispělkeshorauvedenémuinterpretačnímudialogu.

4.3 In pari materia

Jakpři tvorbě, takpři interpretaciprávníchtextů jenezbytnévnímatnor-mativní text jako celek a tuto celistvost také upřednostnit.Kontext slov-ního vyjádření je primárním determinantem významu interpretovanéhoobjektu.299Jednaztechnik,in pari materia,předpokládákonzistentnosttextu.Latinsky vyjádřená zásada obvykle znamená, že text právního předpisu,včetnějehočástí,nesmíbýtzkoumánizolovaně,alerelevantnímkontextemjejehocelek,případěceléprávníodvětví,zněhožpochází.300Textprávníhopředpisunikdyneexistujeizolovaně,bezohledunato,zdasejednáocelýprávnípředpisnebojehočást.Textsepohybujevurčitémsémantickémpro-středí,kteréjenezbytnérespektovat.301Ztohotodůvodujetřebakonkrétnípojempoužitývprávnímpředpisuinterpretovatvsouladusdesignempřed-pisujakocelku.302DásezdespolusTomášemSobkemuvažovatototalitětextu,vekterénámkontext,včetně jehovnější (formální) avnitřní (jazy-kové)struktury,poskytujeinformacioúmysluzákonodárce.303 Univerzální platnosttěchtomyšlenkovýchpostupůlzeilustrovatipojmemobsahové sou-vislosti norem, okterémpíšeJaromírSedláčekpřipopisurekonstrukcenor-my.304V této souvislosti souhlasím s JanemWintrem, že určovat zvláštnísystematickývýkladmávýznamčistědidaktický,neboťjehoprvkydokážeplně konzumovat jazykový, případně hodnotový či teleologický výklad.305

298 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2004, č. j. 1 As 9/2003,č.360/2004Sb.NSS.

299 SCALIA,GARNER,op.cit.,s.167.300 JELLUM,HRICIK,op.cit.,s.151.301 PAVČNIK, Marian. Recht und Sprache. Strukturierung einiger offener Fragen.

Linguistica,2013,roč.53,č.2,s.257.302 TAYLOR,GeorgeH.StructuralTextualism.Boston University Law Review, 1995,roč.75,

č.2,s.347.303 SOBEK,2011,op.cit.,s.94.304 SEDLÁČEK,Jaromír.Problém interpretacenormy.In:WEYR,FrantišekaVladimír

VYBRAL (eds.). Sborník prací k padesátým narozeninám Karla Engliše. Brno: BarvičaNovotný,1930,s.413.

305 WINTR,op.cit., s. 62.


84

Tohotobysimělbýtvědomitvůrcetextuavyužíttutotechnikupřikom-pozicinormativníhotextu.Zřetelná podoba této techniky nabývá významu, pokud je text nejedno-značný a tuto nejednoznačnost nelze vyloučit jinými způsoby, případnějetextdvou(nebovíce)právníchpředpisůrozporný.306Použitítétotechnikysepředpokládájakvtvorbě,takvsamotnéinterpretaciprávníhopředpisu.Vtvorbějenezbytnérespektovat,abyslovajakékoličástipředpisu,případněpoužité formulace,bylavolena tak, abybylav souladu s textem jakocel-kem.Tosepochopitelněprojevujeivinterpretacisamotné,neboťslovůmjenezbytnépřiřazovatvždytotožnývýznam.Tentozvolenývýznamseneo-mezujepouzenajedenpředpis.Naopakvzhledemkekonzistentnostipráv-níhořádu307bymělbýtuplatněnnaprávnípředpisyspodobnýmtématem,resp. na celé právní odvětví.Není protopřípustné chápat text izolovaně,alevždyvkontextu.Protojenezbytnévyžadovat,abyinterpretvesvéčin-nostivycházel zgramatických,konvenčnícha logickýchvazebmezi slovya kontextu daného celým textem právního předpisu, případně právníhoodvětví.308Slovanenímožnéchápatizolovaně,309alevždyjenutnochápatvýznamslovajakodanývětou,vekteréjepoužito.Nutnoječísttextjakocelek,alenikolipočástech,tj.seriatim.310Opakemtakovéhokontextuálníhočteníbypakmohlabýttzv.nadinterpretace.311

Součástí techniky in pari materia jepředpoklad, že stejná slovamají stejnývýznam.Totéžsetýkáistylistickýchvariant.312Zvolenýzpůsobformulace

306 KRUEGER, Robert B. Legislation: Statutes in Pari Materia: Administrative BoardRulings. Michigan Law Review,1952,roč.50,č.4,s.615.

307 Viznapř.KNAPP,1991,op.cit.,s.4–5.308 SULLIVAN,2014,op.cit.,s.227.309 To je známé i při posuzování uměleckéhodíla jako celku [viznapř. usnesení zedne

19.4.2004,sp.zn.IV.ÚS606/03(U23/33SbNU453),vekterémÚstavnísoudpoža-dujeposuzovánícelkovéhodojmuzdíla,tj.dílajakocelku;nebopodobněUnited States v. One Book Entitled Ulysses by James Joyce,72F.2d7052ndCir.1934]anenídůvod,pročbysetatozásadanemělapoužívatinaprávnítexty.

310 JONES,HarryWillmer.ThePlainMeaningRuleandExtrinsicAidsintheInterpretationof FederalStatutes.Washington University Law Quarterly, 1939,roč.25,č.1,s.24.

311 BlíževizECO,Umberto.InterpretationandOverinterpretation:World,History,Texts.The Tanner Lectures on Human Values [online].1990[cit.23.3.2017].Přednáškapředne-sená7.a8.března1990,CambridgeUniversity.Dostupnéz:http://tannerlectures.utah.edu/_documents/a-to-z/e/Eco_91.pdf;nebotakéŠKOP,Martin....právo, jazyk a příběh. Praha:Auditorium,2013,s.134anásl.

312 SULLIVAN,2014,op.cit., s. 217.


85

musí být dodržen, jinak bychom formulaci měli přisuzovat jiný význam.Tento postup, který je obvyklý v právu,313 nebývá akceptován napříkladvkrásnéliteratuře,kterávyžadujebohatšípráciseslovy,prácisesynonymy,rozličnézpůsobyvyjadřování téhožatp. Jednímzpříkladůodlišnéhochá-pánípojmu,kdemájedenpojemvícevýznamů,přičemžseněkteréznichmohouodlišovatodobecnéhochápání,můžebýtnapříkladpojemdiskrimi-nace.314Vzhledemkezpůsobuvyjadřování,spojenéhospřirozenýmkultivo-vanýmjazykem,lzepředpokládat,ževýznambudevprvéřaděorientovánnato,cojeobvykléazřejmé.315Normotvůrcenepoužívánějakýsoukromýjazyk,alejazyk,kterýjepoužívánjími jehoadresáty.316Jednodušeřečeno,mápoužívattakovýjazyk,abybyloadresátůmjasné,cotímmyslí.Vprocesutvorbyprávajepoužitítétozásadyobvyklepoužívánonazákladězkušenosti. Pravidlo in pari materia obsahují i Legislativní pravidla vlády.Ustanoveníčl.40LPVpředpokládá,žeprávnípředpismusíbýt termino-logickyjednotnýajenutnédodržetjednotnouterminologiivnavazujícíchasouvisejícíchprávníchpředpisech.317Vtomtoustanoveníseprojevujejakkonzistentnostprávníhopředpisu, takkonzistentnost celéhoodvětví, cožplynezpoužitéhospojenísouvisející právní předpisy.Tímnelzerozumětpouzety,nakterésepřímoodkazuje,alevšechnypředpisyspojenéurčitým,jedno-značněidentifikovatelným,tématem(např.energeticképrávo).Legislativnípravidlavládytímplněrespektujíteoretickávýchodiska,kterápředpokládajíjednotuprávajakvesmyslupolitickém,takvesmysluprávním.318

Použitítétotechniky,tedyinterpretacislovprávníhopředpisuvzhledemkjehojazykovémukontextu(zjazykovýchsouvislostí)plynetakézněkterýchpráv-níchpředpisů–minulýchisoučasných.InterpretacislovvjejichvzájemnémsouladupožadujeCodexTheresianus.319VelmipodobněhovořítakéObecný

313 BlížetakévizKNAPP,1978,op.cit.,s.5–68.314 VizKŰHN,Zdeněk.Diskriminacevteoretickémasrovnávacímkontextu.Právní fórum,

2007,roč.4,č.4,s.53–68.315 SULLIVAN,2014,op.cit., s. 227.316 EASTERBROOK,FrankH.TheRoleof Original Intent inStatutoryConstruction.

Harvard Journal of Law and Public Policy, 1988,roč.11,č.1,s.60.317 Viz Legislativní pravidla vlády schválená usnesením vlády ze dne 19. 3. 1998 č. 188

azměněnádalšímiusnesenímivlády.Vláda ČR[cit.25.4.2017].Dostupnéz:https://www.vlada.cz/assets/jednani-vlady/legislativni-pravidla/LPV_uplne-zneni.pdf

318 KNAPP,1998,op.cit.,s.103–104.319 SOJKA,op.cit.


86

zákoníkobčanský(zákonč.946/1811Sb.z.s.).Tenvesvémustanovení§6uvádí:„Zákonu při používání nesmí býti dáván jiný smysl, než jaký plyne ze zvláštního významu slov v jejich souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce.“ Izdejepatrnýpří-klonkekontextuálnímučteníslovprávníhopředpisu,kterýumožňujeblížespecifikovatjejichvýznaminadobecnépojetí.Aktomutoprincipusehlásítaké současný občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) v ustanovení § 2odst.2.Vtomtoustanovenísejednoznačnědávápřednostkontextuálníjazy-kovéinterpretaci,neboťjednakslovůmnelzepřikládatvýznammimojejichvzájemnou souvislost, ale také nelze slovůmpřiznat významproti smysluceléhoobčanskéhozákoníku.Případnýkomentář, který jeproto skeptickýkjazykovémetoděvýkladujdeprotijasnémuúmysluzákonodárcevyjádřenýveslovechpředpisu.320Vhodnějšíjepřístup,kterýzdůrazňujenutnostpoužitíformálně systematického výkladu,cožvšaknezohledňujejazykovýkontext.321

Obdobně se lze s tímto postupem setkat také v rozhodnutích soudů.NapříkladNejvyššísprávnísoudkonstatoval,že„Výklad jednotlivých ustano-vení zákona se dle právní nauky musí dít v celé souvislosti nejen právního předpisu, ale i smyslu konkrétní komplexnosti právní úpravy[.]“ 322Tojezcelazřetelnévyužitítechniky in pari materia.Požadavekkontextuální interpretace a jednotnostipoužíváníslovvznesltakéÚstavnísoudvusnesenísp.zn.III.ÚS124/96ze dne 31. 7. 1996 (U 14/5 SbNU 585). V případě doktrinální analýzyje nutnéplně vysvětlit její použití a vysvětlit, o co se danýpostupopírá.Vopačnémpřípadě se jedná o svévoli.Ve svém rozsudku všakNejvyššísprávnísoudtakédodává,ževzhledemkekomplexnímuchápánívýkladunelzepoužívatpouzevýkladjazykový.Taktoformulovanýzávěrjižsprávnýnení:vždyťsoudztétometodyvlastněvůbecnevystoupila,přessvátvrzení,žádnoujinourelevantnímetodunevyužil–jazykjesystémaslovajenutnéchápatvždyvkontextuceléhoprávníhopředpisučiprávníhoodvětví.Pravidloocelistvostitextulzechápatjakopravidloobecné.Dalšínížeuve-denápravidla jsou jeho součástí, či znějpřímovyplývají: jedná senapří-klad o pravidlo stanovující, že v textu právního předpisu není nic navíc,

320 LAVICKÝ,op.cit.,s.39anásl.321 MELZER,Filip.Občanský zákoník: velký komentář. Svazek I, § 1–117.Praha:Leges,2013,

s. 73.322 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2004, č. j. 7A 33/2002,

č.316/2004Sb.NSS.


87

ževýznamslovjevprávnímpředpisekonzistentní,žejenezbytnéupřed-nostnitkompatibilnostčástí,případně,žejižzmíněnápravidlanoscitur a sociis a eiusdem generis.

4.4 Noscitur a sociis

Obě techniky (noscitur a sociis i eiusdem generis) jsou spojeny spředpokláda-nýmijazykovýmiúvahamitvůrceotom,jaklidéobvyklelimitujívýčtyčijakývýznamobvyklepřisuzujíjednotlivýmslovům.323Oběřadímemezitechnikysouvisejícíslingvistickýmiúsudky.324Technikanoscitur a sociis vyplývázkon-textuálníhočteníprávníhopředpisu abývá řazenak tradičnímpravidlůmjazykovémetody interpretace právních předpisů.325 Znamená, že významkonkrétního slova, čiobsahkonkrétníhopojmu, jeomezendalšími slovy,která jej provázejí.326 Od obecného interpretačního pravidla o celistvéinterpretaciprávníchpředpisůsedostávámenaúroveňjednotlivéhoslova,čipojmuajejichbezprostředníhotextovéhookolí.Předpokládá,žepokudjsou(alespoňdvě)slovaspojenavjednomtextu,obvyklesvůjvýznamvzá-jemnědeterminují.Toseprojevujetak,žeobecnějšíslovobývávesvéinter-pretaciomezenoslovemsezvláštnímvýznamem.327Napříkladustanovení§38czákonač.121/2000Sb.,oprávuautorském,oprávechsouvisejícíchsprávemautorskýmaozměněněkterýchzákonů,vezněnípozdějšíchpřed-pisů(dálejen„autorskýzákon“)hovoříonáhodnémužitídíla.Nadpisusta-novení zní Nepodstatné vedlejší užití díla.Vsouladustechnikounoscitur a sociis bytakslovonáhodné,mělobýtvykládánovkontextuslovanepodstatné. Toto slovo tak dostává specifický význam. 328 Není však vyloučeno, aby došlokrozšířenívýznamuobecnéhoslova,mimoobvyklývýznam–byťvtomtopřípaděnenítakovýinterpretačnípostupvrámcitétotechnikypoužívaný.Znamená to tedy, že slovamohoumít jiný význam izolovaně a ve svém

323 ESKRIDGE,FRICKEY,GARRETT,op.cit.,s.262.324 SCOTT,Jacob.CodifiedCanonsandtheCommonLawInterpretation.Georgetown Law

Journal, 2010,roč.98,č.2,s.352.325 SCALIA,GARNER,op.cit.,s.197.326 JELLUM,HRICIK,op.cit.,s.164.327 ESKRIDGE,FRICKEY,GARRETT,op.cit.,s.261.328 Dalšípříkladviznapř.nálezsp.zn.III.ÚS1716/16zedne9.8.2016.


88

bezprostřednímkontextu329– i to lzeodvoditzpodmínekpoužívánívýšepopsanétechnikyin pari materia.Technikanoscitur a sociis se, jakovětšinaspecifickýchinterpretačníchpravi-del,používá,pokud textnení jasný, resp. vyvolává interpretačníobtíže.330 Obvyklesejehopoužitíomezujenavýčty–samopravidlotutopodmínkusvého použití nestanovuje, a lze je tak použít i na jednotlivé pojmy.331 Napříkladustanovení§2866odst.1občanskéhozákoníkuuvádí:„Způsobil-li pojištěný škodnou událost pod vlivem požití alkoholu nebo použití návykové látky nebo přípravku takovou látku obsahujícího, má pojistitel proti němu právo na náhradu toho, co za něho plnil.“ Přestožemezi návykové látkymůžeme nepochybněřadit ikofein (tein)nebonikotin,neznamená to,žebyzákonodárcemezisubsumpčnípodmínky zahrnul i požití kávynebokouření cigarety (přes-tožetakémajístimulujícíefekt).Slovo,kterézdevytváříkontextjealkoholajetedynutnéomezitspojení„návykoválátka“natyobvyklesrovnatelnésalkoholem.Jakoujakéhokolijinéhotextuspojenéhos(alespoňpředpokládaným)racio-nálnímtvůrcem,platí,žeslovanejsouřazenanahodilenebozcelasvévolně.Protoby slovaměla být vykládána takovýmzpůsobem, abyměla určitouspolečnoukvalitu,kterázávisínajejichkontextu.332Znamenáto,žepokudjsouslovaspojenazpůsobem,předvídajícím,žemajíněcospolečného,pakbyjimmělbýtskutečněpřiřazentakovývýznam,kterýjeconejvícesblíží.V tomto ohledu lze využít i název rubriky či celého právního předpisu,neboťitojsouprvkyvysvětlujícíkontext,donějžnormotvůrceslovazasa-dil.Pronormotvůrceztohoplyne,žepřipsanítextunenízcelaneomezený,aleobezřetněpostupovatpři volbě slov a vždybrátohlednadalší slova,včetněslovpoužívanýchvnázvechrubrikčičástí.

329 SCALIA,GARNER,op.cit.,s.197.330 Viz např. POPKIN, William D. Statutes in Court. The History and Theory of Statutory

Interpretation. Durham:DukeUniversityPress,1999,s.182.331 POPKIN,op.cit.,s.197.332 POPKIN,op.cit.,s.196.


89

4.5 Eiusdem generis

Techniku nazvanou eiusdem generis lze vnímat jako specifický druh prin-cipu noscitur a sociis.333Obvyklejetopostuppoužitelnývpřípadě,ževýčetsložený z alespoňdvou konkrétnějších slov (pojmů) je uzavřenobecnýmslovem (pojmem).334Za této podmínky pak dochází k omezení významuobecného pojmu pouze na ty, které patří do stejné skupiny jako vyčtenépoložky,bezohledunadoslovnývýznamobecnějšíhopojmu.335Předpoklad,nakterémjepravidlozaloženo,spočívávpřesvědčení,žepokudvyjmeno-vanéprvkynáležídojasněidentifikovatelnékategorie,paklzepředpokládat,žejinormotvůrcepřitvorbětextuzamýšlel.336Vopačnémpřípaděbypou-žitíseznamupředcházejícíhoobecnýpojembylozbytečné.Pokudbynor-motvůrcetakovéomezenínepředpokládal,nedávápoužitívýčtu,případněobecnéhotermínu,žádnýsmysl.337

Například, ne zcela jasně určuje výčet ustanovení § 43 odst. 1 zákonač. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),vezněnípozdějšíchpředpisů.Vněmjsoumezisubjektypovinnéposkytnoutsoučinnostzahrnutymimojinéorgányveřejnésprávy,zejménakatastrálníúřady,orgányevidujícímotorovávozidlaajinésprávníúřady.Normotvůrcezdepoužildvaobecnépojmy:orgányveřejnésprávya jinésprávníúřady.Kategorie „orgányveřejné správy“ je širší anení tak jasné,proč je toutoformoupoužita i kategorie „jiné správníúřady“.Výklad, který lzepoužítznamená, že se jednáo jiné správní úřadypodobné katastrálnímúřadůma úřadům evidující motorová vozidla, tedy pravděpodobně těm úřadům,kteréevidujímajetek(nemovitosti,práva,vozidla).Ovšem,kategorieorgányveřejnémoci,kterémajítytokompetence,budemejenobtížněhledatjindenežmezisprávnímiúřady.Velmiobtížněbybylomožnétaktospecifikovatsoudyneboorgánysamosprávy.Takovéřetězeníobecnýchpojmůjeprotonadbytečné.

333 JELLUM,HRICIK,op.cit.,s.172.334 Mezitechnikouejusdem generis a noscitur sociis nerozlišujeMarekKáčer.KÁČER,op.cit.,

s. 34–35.335 Příkladviználezzedne16.6.2015,sp.zn.I.ÚS3018/14(N111/77SbNU621).336 SCALIA,GARNER,op.cit.,s.199.337 TheRuleof „EjusdemGeneris“.Virginia Law Review, 1916,roč.4,č.1,s.57.


90

Včeskémprávnímprostředí lzepředpokládat,ženenírozhodujícípoziceobecnéhopojmuakonkrétníchpojmů,tedy,kteréznichjsouprvníakterénásledují(případnéproblémyvizníže).Vtompřípaděsepodobecnýpojemdajízahrnoutpouzetyobjekty,kteréjsoupříbuznéskonkrétnějšímipojmy.Eiusdem generisnámtedyurčuje,jakédalšíprvkylzepřidatkjižexistujícímuexplicitněvyjádřenémuseznamu.Tímse lišíodnoscitur a sociis,podlekte-réhointerpretujemejednotlivéprvkyvyčtenévseznamu.Obvyklépoužitítechnikyvnašichpodmínkáchjespojenostzv.demonstrativnímvýčtem,338 tedyjakoobecnýpojemlzechápatislovajakonapříklad„zejména“.Vtomtopřípadějenutnétrvatnaomezenídalšíchpřiřaditelnýchkategoriímnohemstriktnějinežvpřípaděvloženíobecnéhopojmu.Jehopoužitíjetakémožnévpřípaděgenerálníchklauzulí.339

JižzmíněnáRuthSullivanurčujetřipodmínky,pojejichžsplněnílzepravi-dlopoužít.340Nejprve jenutné,abybyla identifikovatelnáskupina,donížvšechny vyčleněné prvky spadají. Lze předpokládat, že pokud to nebudemožné, tj. prvky budou natolik rozdílné, že skupinu nepůjde identifiko-vat, není toto pravidlo možné použít, neboť normotvůrce s ním nepo-čítá. Poněkud komplikovanou situaci představuje například ustanovení§19odst.2písm.e)zákonač.13/1997Sb.,opozemníchkomunikacích,vezněnípozdějšíchpředpisů.Vněmsestanoví,ženadálnicích,silnicíchamístníchkomunikacíchjezakázánovypouštětvodu,splaškyajinétekutéodpady.Problémemjenesourodostseznamu:normotvůrcezakázalvypou-štět jakoukoli vodu, nejen vodu odpadní, což je pochopitelně vyvolánobezpečnostíprovozu.Současněkseznamupřidal(bezzvláštníhoodlišení)takésplaškyajinétekutéodpady.Položky„voda“a„splašky“nemají(kromtekutosti a spojení s vodou) nic společného. Seznamprotomíří na voduzvlášťasplašky,případnějinéodpadnívodyadalšípřípadnýtekutýodpad.Současnětosamozřejměznamená,ženapříkladolejjesicejistěkvalitativnějinoutekutinou,aletakéjezakázánojejvypouštět.Použitípojmu„splašky“setakjevíjakonadbytečné.

338 FilipMelzer zde správně hovoří o tzv. legálním propojení.MELZER, 2013, op.cit.,s. 74.

339 ENGLERT,GregoryR.TheOtherSideof EjusdemGeneris.The Scribes Journal of Legal Writing, 2007,roč.51,č.1,s.52.

340 SULLIVAN,2014,op.cit.,s.235–236.


91

Nesprávnýbybyltaképostup,kdybyskupinabylapřílišumělekonstruovaná,případněarbitrární–nelzepostupovattak,ženormotvůrcejižodpočátkupovažujemezasubjektjednajícíarbitrárně.Nadruhoustranunenínutnéhle-datnějakýnejmenšíspolečnýjmenovatelvšechprvků:iprotakovýpostupnenídostatekpodkladů.Pokudnelzevyčtenépoložkysmysluplněkatego-rizovat,pak totopravidlonelzepoužít.341Druhoupodmínkou je,že třídavyvozenázeseznamumusíbýtužšínežobecnépojmy,kteréseznamuvozujínebouzavírají.Eiusdem generissloužíkomezenívýznamuobecnéhopojmu(jednásetedyopostup,kterýlzepřirovnatkrestriktivnímuvýkladu).Pokudbyspecificképojmyvytvářelyširšískupinu,paknelzeozužováníhovořit.Tobyseblížilosituaci,kdyjeobecnýpojemzcelavyčerpánvyčtenýmikon-krétnímipoložkami–tojeskutečněchybatvůrce,kterásenedáinterpretacípřeklenout.Nenínapříkladmožnépoužítformulacilistnaté, jehličnaté a další stromy. Zejménapokudakceptujeme,žežádnýdalšídruhstromůneexistuje.Třetípodmínkouje,žeurčenátřídazahrnujícíspecificképojmymusíobsa-hovatvícepojmů,než jsoupouze tyvyjmenované.Obecnépravidlospo-jené jak s tvorbou, tak s interpretacíprávníchpředpisů stanoví, že žádnéslovovprávnímpředpisenenínavíc.Pokudbytedynebylatatotřetípod-mínkasplněna,pakbyobecnýpojemjižneobsahovalnicjinéhonežvyčtenéspecificképoložky–abylbyvprávnímpředpisenadbytečný.Srovnatelnájeisituace,kdyvyčtenépojmyvytváříkategorii,kekteréjižnelzenicpřiřaditanásledujeobecnýpojemmimotutokategorii–paknezbývánežjejinter-pretovatdoslovně,bezohledunalimitujícísíluseznamu.342

Mezi problémy, které s technikou eiusdem generis můžeme spojit, lze řadittzv.společnýznak.Jakjižbylovýšeuvedeno,nevždylzemezivyčtenýmikon-krétnějšímipojmyidentifikovatněcospolečného.343Paklzepochopitelnějenobtížnějasněstanovitomezujícíkritériaproidentifikaciobsahuobecnéhopojmu.Přijehopoužíváníjetakénezbytnépostupovatopatrně:používánípravidlabymělobýtvyloučenovpřípadech,kdyjeobsahobecnéhopojmujednoznačněidentifikovatelnýbezpoužitítohotopravidla.Žádnéztěchtopravidel by totiž nemělobýt používánov rozporu s obvyklýmchápáním

341 SCALIA,GARNER,op.cit.,s.209.342 SCALIA,GARNER,op.cit.,s.209.343 JELLUM,HRICIK,op.cit.,s.173.


92

pojmu či v rozporu s obvyklým a nerozporným čtením textu právníhopředpisu.Jakjsmejižvidělivýše,obvykléjepoužitíeiusdem generisvpřípadě,kdyjevýčetsložený z konkrétních pojmů následován pojmem obecným.344 Znamená totedy,žetextsamotnýdeterminujepoužití tétotechniky.AntoninScaliaaBryanA.Garnerdokoncepředpokládají,žehlasypřipouštějícíjehopou-žití ivopačnémsledu,345 jsouchybné.346Důvodyprotakovékonstatováníspočívajívtom,žepokudjenejprvepoužitobecnýtermín,kterýjenásle-dovánvýčtemkonkrétníchpoložek,můžetoznamenat,žejeobecnýpojemdefinovánjednotlivýmipoložkami.Vtomtobodělzenepochybněsouhla-sit–avšakjenutnérozlišovatmezidefiničníminormamiademonstrativnímvýčtem.Vpřípadě definičních norem je použití eiusdem generis nepatřičné;vpřípadědemonstrativníhovýčtu(bezohledunato,zdajeobecnýpojemnazačátkunebonakonci)jejehopoužitímožné.Použitítechnikyeiusdem generisbyvždymělobýtpřiměřenéa(stejnějakopřipoužitíjinýchjazykovýchpostupů)jehopoužitíbysemělovystříhatpřehá-nění.Tentopožadavekjevyvolánitím,žejehopoužitíjeprovázenodiskrecíinterpretujícíhosubjektu,cožjezpůsobenopřítomnostíneurčitýchpojmů,atedyirelativněabstraktníprávníúpravou.Toplatí iopačně–používánítohotopravidlanesmíbýtanipřílišrigidní,neboťbyznamenaloformalis-tickéčtenítextu.Pokudbyjehopoužitímělosměřovatprotijasněvyjádře-némuúčeluprávníúpravynebopopíratkontext,pakbytakovéčtenínedá-valosmysl.Tentoprincipjenutnézdůraznit ivtomohledu,žespecificképrávníchápánímůževtomtopřípaděstátvopozicisintuicílaika.347

344 SrovnejKÁČER,op.cit., s. 35.345 JELLUM,HRICIK,op.cit.,s.172.346 SCALIA,GARNER,op.cit.,s.203.347 TORBERT, Preston M. Globalizing Legal Drafting: What the Chinese Can Teach

UsaboutEjusdemGenerisandAllThat.The Scribes Journal of Legal Writing,2007,roč.51,č.1,s.45.

93

5 JAZYKOVÉ ZVLÁŠTNOSTI TEXTŮ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Cílemprávníchpředpisůjeregulovatspolečenskévztahy,tedystanovitprávaapovinnosti subjektů těchtovztahů jakoadresátů regulace. Jazyk,kterýmjsouprávnípředpisypsány,jetedyvprvéřaděmožnépovažovatzaprostře-dek,jehožcílemjeregulovat–normativněpůsobitna–jednotlivceajejichvzájemnévztahy.348Jazykprávamávšakijinécharakteristikynežnormati-vitu,jaktutovlastnostoznačujeDeborahCao.Právníkomunikacídocházíikezměnámveskutečnémsvětě,vespolečenskýchvztazíchadresátůpráva;právníjazykjetedyiperformativní349aodborný.Ztohojezřejmé,žetytojehozákladnícharakteristikyseodvozujíodfunkcíprávavespolečnosti.Jazykováspecifikajazykarůznýchdruhůprávníkomunikacevčeskémpráv-nímprostředírozebírajínapříkladKnapp,350Tomášek351neboSmejkalová,352 v jazykovědném prostředí pak Cvrček,353 Kořenský, Cvrček a Novák,354 Kořenský355neboČechováetal.356Vzhledemktomu,želingvistikajazykyodlišuje na základě své slovní zásoby a syntaktických pravidel a struktur

348 CAO,Deborah.Translating Law.Clevedon:MultilingualMatters,2007,s.13–20.349 Pojem performativity je zde použit tak, jak mu rozumí J. L. Austin a J. R. Searle

(AUSTIN,JohnL.How to do Things with Words.Oxford:ClarendonPress,1962),resp.Bourdieu,kterýpodobně jakoAustinpracuje s tzv. felicity conditions jako společen-skýmiokolnostmi,kterémusínastatproto,abymohlynastatnějaké(právem)předvídanénásledky,pracujesesocialinstitutionsof power(BOURDIEU,P.Language and Symbolic Power.Cambridge:PolityPress,1992,zejménapaks.107–116a163–170).BourdieuvšakAustinakritizujestím,že„performativita“jazykajenásledekautority(moci)toho,kdodanýmjazykemhovoří.VčeskémkontextupakvizŠEJVL,M.Jakudělatspravedlnostslovy.In:GERLOCH,AlešaPavelMARŠÁLEK(eds.).Problémy interpretace a argumentace v soudobé právní teorii a právní praxi.Praha:EurolexBohemia,2003,s.183–194.

350 KNAPP,1978,op.cit.,s.17–20.351 TOMÁŠEK,Michal.Překlad v právní praxi.Praha:LindePraha,2003.352 SMEJKALOVÁ,Terezie.Srozumitelnostpráva.Právník,2013,roč.2013,č.5,s.447–472.353 Viz např. CVRČEK, František. Právní jazyk a jeho styly z hlediska kvantitativního.

Právník,roč.2009,č.5,s.450anásl.354 KOŘENSKÝ,Jan,FrantišekCVRČEKaFrantišekNOVÁK.Juristická a lingvistická ana-

lýza právních textů: (právněinformatický přístup).Praha:Academia,1999.355 KOŘENSKÝ,Jan.Tvorbaprávníchpředpisůakomunikativníproblémyjejichuplatňo-

vání, Slovo a slovesnost,1995,roč.56,s.267–275;neboKOŘENSKÝ,Jan.Jazykprávníkomunikace.In:DANEŠ,Františekakol.Český jazyk na přelomu tisíciletí.Praha:Academia,1997,s.84–91.

356 ČECHOVÁ,Marie,MarieKRČMOVÁaEvaMINÁŘOVÁ.Současná stylistika.Praha:NLN,NakladatelstvíLidovénoviny,2008.


94

aodborné jazykysepak ještěnavícodlišujípomocí stylu,zabývají se titoautořiprávnímjazykemnatěchtotřechrovinách.Jazykčeskýchprávníchpředpisůjepostavennejennačeskéslovnízásobě,ale i na výrazech převzatých (nebo odvozených) z latiny a dalších cizíchjazyků.357Knapp tuto velkou pojmoslovnoumnožinu klasifikoval do pětiskupin,podle toho, zda slovamají pouzeprávní význam,nebo i významv jinémodbornémjazyce,nebo ivýznamvběžnémjazyce.358Studiepro-vedená vprostředí francouzskéhoprávního systémuukázala, žeodbornéprávnítermínyjsouslova,kterámajíkapacitumítčastějinežslovaběžnéhojazykapouzejedenvýznam.359

Významy některých slov – odborných termínů – se konstruují zvlášťprokaždýpředpis,praxídocházíněkdykakceptaci taktokonstruovanýchvýznamůinapříčprávnímipředpisy,nebosejejichvýznamupravujesohle-demna jejich interpretaciv judikatuře.Pro jazyknormativních textů jsoupotom specifické legislativní definice, které mají preskriptivní charakter.Vsoučasnédoběvlexikografiiběžnéhojazykapřevládádeskriptivnípřístupkdefinicím;slovníkysesnažívysvětlovatvýznamslovatak,jakjepoužíváno.Vprávuvšakdefinicemají charakterpreskriptivní.360Legislativní definicemajídokoncecharakterautoritativní:právnípředpisstanoví,jakýmzpůso-bemjetřebadanéslovovdanémprávnímpředpisechápat.Jakékolizachá-zenísdanýmslovemvjinémjehovýznamupakvededefactoknedodrženípráva.

357 Smejkalováuvádí,žeoprotitradičnífrancouzštiněsedočeskéhoprávníhojazykadostávajívlivemevropskéintegraceivýrazymajícísvůjpůvodvangličtině.VizSMEJKALOVÁ,2013,op.cit.,s.451.

358 VizKNAPP,1978,op.cit.aKNAPP,Viktor.Teorie práva.Praha:C.H.Beck,1995,s.122.Knappovaklasifikacevypadánásledovně:1.čistěprávnípojmy,2.polysémy,kterémajíjakspecifickyprávnívýznamtakiběžný,neprávnívýznam,3.polysémy,kterévedleběž-néhoaprávníhovýznamumajíještějiný,specifickývýznamvdalšímodbornémjazyce,4.polysémy,kterémajíspecifickýprávnívýznamavýznamvjinémodbornémjazyce,5.slovasneutrálnímvýznamem.

359 Viz JACKSON, B.Making Sense in Law: linguistic, psychological and semiotic perspectives. Liverpool:DeborahCharlesPublications,1995,s.30;Jacksonvtomtomístědáleodka-zuje na SOURIOUX, Jean-Louis a Pierre LERAT.Le langage du droit. Paris: PressesUniversitairesdeFrance,1976,s.90–99;anasvoustaršípublikaciJACKSON,Bernard.Semiotics and Legal Theory.London:Routledge&KegalPaul,1985,s.41–43.

360 Viz TIERSMA, PeterM.Legal Language. Chicago: TheUniversity of Chicago Press,2000,s.116.

5 Jazykové zvláštnosti textů právních předpisů

95

Projazykprávníchpředpisůjetypickéipoužíváníustálenýchfrází.Jakbudeblížediskutovánoníže,LPVdokonceobsahujíkonkrétní formulační šab-lony,kteréjetřebazaurčitýchokolnostípřipsanínormativníhotextudodr-žovat.Kromětohojeprávníjazykplnýdalšíchustálenýchformulacíavazeb,kterémohou,alenemusívycházetztextůprávníchpředpisů.361Právníjazyktakébývá(podobnějakojinétextypsanévtzv.administrativnímstylu)ozna-čovánjakoodosobněný.362Tétoodosobnělostisevjazycedosahujenapří-klad pasivními vazbami, nominalizacemi nebo vícenásobnými zápory.363 Jazykprávníchpředpisůsesnažíotobýtpřesný.364Vzájmudosaženítohotocíledocházínapříkladnejenkezdvojovánívýrazů,365aleikurčitépetrifikacivětnýchstruktur,zapoužitísekundárníchpředložeknebozastaralýchspo-jovacíchvýrazů.366

Vtextechprávníchpředpisůsetakéobjevujírelativnědlouhévěty,atopře-devším vlivem psaní výčtů, kde výčet je součástí věty, která jej uvozuje.Tam,kde je výčet strukturovándopísmenpsanýchna samostatné řádky,zřejmě k zásadním interpretačnímproblémůmdocházet nemusí.367Avšaktam,kdeustanoveníkombinujecelou řadualternativníchakumulativníchvztahůmezivětšímpočtemprvků, jižmůžebýtporozuměníobtížnější.368 Vnormativníchtextechsetaképoužívákoddělovánívýznamovýchcelků

361 VizTOMÁŠEK,op.cit., s. 48 a52; jakopříkladyuvádímj. „vynést rozsudek“nebo„podtrestempeněžitépokuty“.TytopříkladypřebíráiSMEJKALOVÁ,2013,op.cit.

362 SMEJKALOVÁ,2013,op.cit.,s.451.363 SMEJKALOVÁ,2013,op.cit.,s.451–452.364 Osnazeopřesnostvevyjadřovánípravidelhovořířadaautorů,viznapř.MELINKOFF,

David.The language of the law.Eugene:ResourcePublications,1963,s.285vanglickémprostředí,včeskémprostředípaknapř.KNAPP,1978,op.cit.Holländerpotomhovoříotom,žesnahaopřesnostvyjadřováníveskutečnostivedekesníženíjehosrozumitel-nostiahovořívtomtokontextuoparadoxu.VizHOLLÄNDER,Pavel.Filosofie práva. Plzeň:VydavatelstvíanakladatelstvíAlešČeněk,2006,s.217.

365 Zdvojování popisuje a kritizuje například Mellinkoff v kontextu právní angličtiny,ale k tomuto zdvojování dochází i v češtině (například ve slovním spojení společněanerozdílně).VizMELLINKOFF,op.cit.,neboTIERSMA,op.cit.,s.61–65.

366 Viznapř.ČECHOVÁ,KRČMOVÁ,MINÁŘOVÁ,op.cit.,s.234.367 Pokudnedojdenasporoto,zdasejednáovýčetkumulativníneboalternativní,vizdále

diskuseopsaníčárkypředslovemnebo.368 Viznapříkladustanovení§229trestníhozákoníku:„Kdopoškodídůležitýzájemkul-

turní, vědecký, na ochraněpřírody, krajiny nebo životníhoprostředí, chráněný jinýmprávním předpisem, tím, že zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnou nebo zašantročívlastnívěcvětšíhodnoty,kterápožíváochranypodlejinéhoprávníhopředpisu,budepotrestánodnětímsvobodyažnadvěléta,zákazemčinnostinebopropadnutímvěci.“


96

vrámcijednévětystředník.Dlouháakomplexnísouvětívšakmohouovliv-ňovatsrozumitelnosttextua „zvyšuj[í] nebezpečí toho, že jediná opomenutá čárka může změnit výsledný význam věty, což v právním kontextu znamená, že například chybějící čárka před spojkou ‚nebo‘ v hypotéze právní normy může podnítit interpretační problémy.“ 369

Komplexníkvantitativníanalýzujazykaprávníchpředpisůvroce1999pro-vedliJanKořenský,FrantišekCvrčekaFrantišekNovák.Ukazujínapříklad,žeprávní textyobsahujívýrazněvícezájmennež jinédruhy textů,370pře-vládáčetnostneživotnýchpodstatnýchjmenoprotiživotným,371nebopoměrvýznamovýchslovvůčinevýznamovým,372adospívajíkzávěru,žezkvan-titativníhohlediskasepřílišnelišítextyprávníchpředpisůodjinýchdruhůtextůpsanýchadministrativnímstylem.373PodobněiFrantišekCvrčekuvádí,žezákladnícharakteristikouprávníhojazyka(Cvrčekvšaknehodnotímlu-venýjazyk,alepouzejazykpsanýchprávníchtextů,jakojsouprávnípředpisyajudikatura)jechudostslovníku,374nízkýrozptyl375avysokákoncentrace376 slov.Pokud bychom si tedy položili otázku, zda jsou texty právních předpisůpsánynějakýmzvláštnímzpůsobem,pakano:jsouvnichpoužíványzvláštníodborné termíny, z nichž některé dokonce nemají na právu nezávislývýznam;význampoužívanýchslovječastodefinovánpřímovtextu,jindysejejichvýznamodvíjíodjinýchnormativníchtextů,nežtoho,vekterémsedanéslovonachází,využívajízvláštní standardizované formulace, textymajístandardizovanéčlenění,jednotlivétextyajejichúsekyjsoustandardi-zovaněoznačovány.

369 SMEJKALOVÁ,2013,op.cit.,s.452.370 VizKOŘENSKÝ,CVRČEK,NOVÁK,op.cit.,s.47–49.371 VizKOŘENSKÝ,CVRČEK,NOVÁK,op.cit.,s.50–51.372 Podle Kořenského, Cvrčka a Nováka je podíl významových vůči nevýznamovým

vezkoumanémsouborucca78%ku22%a57%ku44%(sic!)pokudvyloučímezesouboruzkoumanýchslovslovapomocná.VizKOŘENSKÝ,CVRČEK,NOVÁK,op.cit.,s.62–65.

373 VizKOŘENSKÝ,CVRČEK,NOVÁK,op.cit.,s.67.374 CVRČEK,František.Právníinformatikaalingvistika.Jurisprudence,2016,č.6,s.49–53,

s.51;aCVRČEK,František.Právní informatika.Praha:AlešČeněk,2010.375 „Poměr počtu slov s frekvencí výskytu 1 až 10 k počtu všech slov slovníku.“ VizCVRČEK,2009,

op.cit.,s.450.376 „Poměr frekvence výskytu prvních deseti slov k frekvenci výskytu slov.“ Viz CVRČEK, 2009,

op.cit.,s.450.


97

5.1 O čem mluvíme, když mluvíme o právním jazyce? Jak se liší některé aspekty používání právního a obecného jazyka?

Kdyžjsmevýšepopisovalispecifikajazyka,kterýmjsoupsányprávnípřed-pisy,častopronějpoužívámesousloví„právníjazyk“.Ocosevlastnějedná?Existujecelářadapřístupů,kterésesnažívymezit,cojevlastnějazyknor-mativníchtextůzač,odzacházenísnímjakosesamostatnýmjazykemsvéhodruhu,přesregistr,žánr,varietu,pofunkčnístyl,případněvýjimečnějšíter-minologiípodjazyk.Ikdyžnenícílemtohototextutytopřístupypodrobnědefinovat,nebosedokoncepokoušetodalšíodpověďnatutootázku,nara-zímenanivechvíli,kdysebudemezabývatstřetemmezipožadavkygrama-tikyobecnéhojazykaapravidlyazvyklostmiuplatňovanýmivnormativníchtextech.BernardJacksontvrdí,žemluvitojednomprávnímregistru(žánru,funkč-nímstylu,podjazyceatd.)jezavádějící,protožebytoimplikovalo,žeexis-tujepouzejedenprávníjazyk.377Ivprávnímjazycevšakdocházíkvariacím:aťužbudemehovořitourčitýchprávníchdialektech(napříkladzaloženýchnaúčelechafunkcíchjazykovéhopoužití),rozdílechmezipsanýmamluve-nýmjazykem,právnímslangemnebožánrem,378nehleděnato,žejazykofici-álníprávníkomunikaceapsanýchtextůsemůželišitodmluvyprávníkůjakourčitéřečovékomunity[speechcommunity].379Jetřebatedyrozlišovatmezirůznýmidruhyprávníchžánrů–profesníjazykprávníkůneníshodnýsjazy-kemsoudníchrozhodnutínebolegislativy–taktotovnímánapř.Tiersma,380 Bhatia381 nebo Jackson;382Mellinkoff383 pakmluví o právním argotu jakojazyce(formální ineformální)komunikacevrámciprávníhospolečenství.V tomtotextunásvšakzajímá jazyk,kterým jsoupsánynormativní texty(ikdyžnenívyloučeno,žetentojazykjeovlivněn–asámovlivňuje–ostatní

377 VizJACKSON,1995,op.cit.,s.89.378 VizTIERSMA,op.cit.,s.133–143.379 SMEJKALOVÁ,Terezie aMarkétaŠTĚPÁNÍKOVÁ.Law for elites.Studies in Logic,

Grammar and Rhetoric. V tisku.380 TIERSMA,op.cit.,s.51.381 BHATIA,Vijay.Analysing Genre: Language Use in the Professional Setting.LondýnaNew

York:Longman,1993,s.101.382 JACKSON,1995,op.cit.,s.97.383 MELINKOFF,op.cit.,s.18.


98

právnějazykovéžánry).Cvrčekanalyzuječeskýprávníjazyk,konkrétnějazykprimárníchprávníchpředpisů,sekundárníchprávníchpředpisůajudikaturynejvyššíchsoudů,adocházíkzávěru,žemezinimiexistujíkvantifikovatelnérozdíly, které jemožné interpretovat jako stylové rozdíly, které jemožnépopsatnalingvistickéúrovni.384

Pokudnebudedáleřečenojinak,omezímesevnásledujícímtextukapitolyvýhradněnajazyk,kterýmjsoupsányprávnípředpisy,alenebudemevýslovněrozlišovatmezijazykemprimárníchasekundárníchpředpisů,protožejed-naksenajejichtvorburovnocenněvztahujíLPV,onichžbudeřečníže,jed-nakjsmetentorozdílnezohledňovalivrozhovorechslegislativci,nanichžstavímepraktickýaspektnašípublikace.Jakbylořečenovýše,jazykprávníchpředpisůmůžemetedyodlišovatnaúrovnipojmosloví,gramatikyavětnéskladbyastylu.Mámezato,žepokudsetentojazykodchylujeisvýmigra-matickýmipravidly(nížebudeřečopříkladupsaníčárkypředslovemnebo),pakzřejměnebudemožnésespokojitsoznačenímjazykaprávníchpředpisůjakospecifickéhofunkčníhostylu,alebudevhodnějšíseklonitkjehoklasi-fikacijakourčitéhofunkčníhojazyka,vesmyslufunkčněvymezenéoblastiřečovýchčinnostívrámcičeštinyjakonárodníhojazyka.385

Vzhledemktomu,žejazykprávníchpředpisůmápouzepsanoupodobu,386 mohlibychomtakémluvito„právnímgrafolektu“,resp.ojazyceprávníchpředpisůjakoregistruprávníhografolektu.387GrafolektjepojempoužívanýWalteremJ.Ongem,388kterýoznačujepsanouvarietujazyka(podobnějakodialekt označuje mluvenou varietu jazyka). Právní grafolekt bychom tedy

384 CVRČEK,2009,op.cit.,s.449.385 Viz KOŘENSKÝ, 1997, op.cit., s. 84–85. V tomto ohledu jsou tedy pro nás zají-

mavétypřístupy,kterésiprávníjazykpřestavujíjakourčitýpodjazykobecnéhojazyka(vizCHARROW,RobertP.aVedaR.CHARROW.CHARROW,RobertP.aVedaR.CHARROW.MakingLegalLanguageUnderstandable:APsycholinguisticStudyof JuryInstructions. Columbia Law Review, 1979, roč. 79, č. 7 v kontextu anglického jazyka;aROSZOWSKI,Stanislaw.TheLaguageof LawasSublanguage.In:TOMASZCZYK,Jerzy(ed.).Aspects of Legal Language and Legal Translation.Lodz:LodzUniversityPress,1999) s tím, že pojem podjazyk navíc naznačuje, že se jedná o jazyk sice založenýnaobecnýchpravidlechobecnéhojazyka(tedyzaloženýnanormě),aleobsahujícíurčitépravidelné(normované)odchylky.

386 Celářadapožadavkůnatextyprávníchpředpisů(struktura,grafickéuspořádání,inter-punkceapod.)jepraktickynepřevoditelnádomluvenéřeči.

387 JACKSON,1995,op.cit.,s.111.388 Např.ONG,WalterJ.Orality and Literacy.LondýnandNewYork:Methuen,1982.


99

mohli chápat jako „formu jazyka (pojmosloví, gramatika), který je spisovný [stan-dardní] pro právníky v tom smyslu, že se od nich očekává, že v něm budou kompetentní.“ 389 JacksonstavínatomtoOngověvymezeníauvádí,žeprávníjazyktedysdílígramatikuobecnéhospisovného jazykaamáschopnostvyužít i jeho lexi-kon.390EfektemgrafolektujepakpodleJacksona„měnit naše uvědomění o pod-statě jazyka, kde představu o spisovné formě jazyka aplikujeme i na jazykové variace.“391

Pokudbychomtedyjazyknormativníchtextůpovažovalizagrafolekt,mohlibychomjejdefinovatjakopsanouvarietujazyka,kterásloužíkonkrétnímuúčelu:právní regulaci lidského chování.Na jednu stranuočekávámezna-lost – kompetenci – tohoto jazyka u těch, kdo tyto texty píší.Na stranudruhou však z účelu, kterýmají tyto texty plnit – regulace lidského cho-vání–bychommohlidovodit,žebyvněmmělibýtkompetentníiti,kteřínormativnítextyposlézebudoučísta(třebainasebe)aplikovat.Vtomtomomentuvšaknarážímenato,ženormativnítextybývajícodosvésrozu-mitelnostikritizovány.392

Všechny tyto snahy o pojmenování a vymezení jazyka právních předpisůmajíjednospolečné:shodujísenatom,žesejednáourčitédiversifikovanéužitíběžnéhojazykakespecifickémuúčelu.Jacksonvšakupozorňuje,žebezohleduna to, jakprávní jazyknazvemeadefinujeme,v jehorámcipozo-rujeme„takový rozdíl v sémantických vztazích, který jasně ukazuje stejný problém, s jakým se setkáváme při překladu do cizího jazyka. Pokud je konceptuální vesmír cizího jazyka […] konstruován odlišně od konceptuálního vesmíru zdrojového jazyka, nebu-deme schopni přesného překladu.“393Právníjazyknaplňujeonusaussureovskoupremisu,podlekteréjazykynejsouvzájemněabsolutněekvivalentní;slovapoužívanávprávníchpředpisechmohoumítčistěprávnívýznam,„nepřelo-žitelný“dojazykaneprávního.394

389 JACKSON,1995,op.cit.,s.89.390 JACKSON,1995,op.cit.,s.111.391 JACKSON,1995,op.cit.,s.85.392 Vícevizkapitola6Analýzaarelevancepublika.393 JACKSON, op.cit., s. 31; Jackson dále odkazuje na CULLER, Jonathan. Saussure.

Londýn:Fontana/Collins,1976,s.21anásl.;aCRYSTAL,David(ed.).The Cambridge Encyclopaedia of Language.Cambridge:CambridgeUniversityPress,1987,kapitola57.

394 JACKSON, 1995, op.cit., s. 22; Rozvíjí Saussurea (SAUSSURE, Ferdinad. de.Course in General Linguistics.NewYork:McGraw-Hill,1959,s.116)aHarriseaTaylora(HARRIS,Roy aTalbot J. TAYLOR.Landmarks in Linguistic Thought. Thhe Western Tradition from Socrates to Saussure.LondýnaNewYork:Routledge,1989s.186).


100

Tiersmapřehledněuvádí tři základnídruhy rozdílůmezi tím, jak se tvořívýznamvběžnémjazyceajakvjazyceprávním,akteréjsouvzájemněveliceprovázané.Naprvnímmístě uvádí definice.395 Jak již bylo uvedeno výše,zatímcovlexikografiiběžnéhojazykapřevládádeskriptivnípřístup,vprávumají definice preskriptivní a autoritativní charakter.396 Pokračuje diskusíreferentu, tedy reálného předmětu právní regulace nebo právního vztahuaproblematikoujehooznačování,397anaposlednímmístěsezabýváprávěvýznamem,jakoněčím,cosevprávutvoříspecifickýmzpůsobem.Nalin-gvistickéúrovnisemůžemezabývatvýznamyslov(zdejemožnézazname-natpřekryvsproblematikoupreskriptivníchlegislativníchdefinic),významyvět(kdeužnámnestačíurčovatvýznamyslov,aletakévztahymezitěmitoslovy,významemtak,jakjejzamýšleljehopůvodce(problematikouzamýšle-néhovýznamusohledemnabudoucíadresáty/publikumlegislativníchtextůsepodrobnějizabývámevkapitole6.Analýzaarelevancepublika).V běžné komunikaci je význam sdělení tak, jak jej zamýšlel původce,dominantní. V komunikaci právní, tedy v situaci, kdy čteme a hledámevýznamy textu časově i místně vzdáleni od osoby, která text psala, všaktentovýznamztrácínadůležitosti.398Tosamozřejměneznamená,žeúmyslautorabyvprávníinterpretacinebylvůbecrelevantní.Jednakněkteréprávnídokumenty jsou na úmyslu autora prakticky postaveny (soukromoprávnísmlouvy,závěťapod.),jednakiinterpretacinormativníchtextůdáváobčassmyslpokusitserekonstruovatpůvodnízáměr,sekterýmbyl text tvořen,aťužzdůvodovézprávy(neboodůvodnění)nebozdobovýchdokumentů,jakýmijsounapříkladstenoprotokolyjednánívparlamentu.Jacksonsvétázánísepotom,jakýmzpůsobemsetvořívýznamvprávu,stáčíkprávníkůmjakoktzv.sémiotickéskupině,tj.skupině,kterámásvévlastníprocesy,kterýmisikonstruujesmyslavýznamtextůapromluv.399 Právníci ovšemnejsouhomogennísémiotickouskupinouapodleoblastijejichčin-nostibybylomožnédáleječlenitstím,žeti,kteříseaktivněpodílínatvorbě

395 TIERSMA,op.cit.,s.115–120.396 TIERSMA,op.cit.,s.116.397 TIERSMA,op.cit.,s.120–123.398 TIERSMA,op.cit.,s.126.399 JACKSON,1995,op.cit.,s.x,s.5adalší.Sémiotickéskupinydefinujejako„groups which

have their own conventions of sense construction, conventions which – though they may overlap with those of other groups – also include distinctive characteristics.“


101

textůprávníchpředpisů, jsou skrze svouzkušenost formováni způsobemodlišnýmodnapř.advokátůnebosoudců. Jacksonuvádí,ževespolečen-skémživotě jemožné identifikovatoblasti, vnichž jeprodukcevýznamuzásadně ovlivňována určitými společenskými konvencemi.400 Jak budeukázánodále,ozásadnímvlivukonvencí,aťužpsanýchnebonepsaných,nato,jakpsátnebonepsattextůprávníchpředpisů,hovoříinašikomuni-kačnípartneři.JacksoncitujeToolana,401kdyžříká,žese„učímeaukládámesi význam lexikálních jednotek (nebo i celých promluv) společně s jejichkontexty“.402Znalosttěchtokontextůjeprototedyprokonstrukcivýznamuv právu – a tedy i psaní textů, kterými tyto významy kódujeme, zásadní.Znalosttěchtokontextůjeprerekvizitouktomustátsetímkompetentnímmluvčím(akompetentnímčtenářem)stím,žepodleJacksonasetatokom-petenceprojevujetak,žetakovýkompetentnímluvčíjeschopensvůjjazykpřizpůsobittomu,cosevdanésituaciprovažujezapřiměřené.403

5.2 Legislativní pravidla vlády

Legislativní pravidla vlády představují základní dokument, který utváříformuaobsahprávníchpředpisůvpřípadech,kdyjepředkladatelemnávrhuzákonavláda.Jejichúčelemjedledikcejejichčlánku1odst.2„sjednotit postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při přípravě právních předpisů a při-spět ke zvýšení úrovně tvorby právního řádu“. Obsahují jednak určitá procesnípravidla, která regulují postupy „ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy při tvorbě a projednání“ 404 připravovanýchnormativních textů, jednakzákladnípravidlaovlivňujícíobsahtěchtotextů,předevšímjejichstrukturu.Vzákladuceléhoprocesujevšakobecnámaxima,podlekterékaždýnor-mativnítextmusíbýt„koncipován přehledně a formulován jednoznačně, srozumitelně, jazykově a stylisticky bezvadně“.405

PřestožeLPVobsahujípředevšímprávěonaprvezmíněnáprocesnípravi-dla,najdemevnichikonkrétnípožadavkynatechnikupsaní.Tytopožadavky

400 JACKSON,op.cit.,s.2.401 TOOLAN, M. Perspectives on Literal Meaning. Language and Communication, 1991,

roč.11,č.4,1991,s.333–351,s.345.402 JACKSON,1995,op.cit.,s.45.403 JACKSON,1995,op.cit.,s.89.404 Čl.1odst.3LPV.405 Čl.2odst.2písm.d)LPV.


102

však nepředstavují žádnou ucelenou a úplnou „gramatiku“ nebo slovnízásobupropsanínormativníchtextů,alespíšestandardizaciněkterýchfor-mulací,zaváděnílegislativníchzkratek,pravidlačleněnítextuaoznačovánítěchto částí, souhrnně označovaná jako legislativně technické požadavky.Jižtotooznačenísamonapovídá,žecílemtohotodokumentuzřejměnenívytvořitkomplexnígramatikujazykanormativníchtextů,alepouzenastavittechnická pravidla pro jejich tvorbu tak, aby v zájmu právní jistotymělyjednotnýucelenýstyl.HlavaIČástisedméLPVobsahujepravidlapročle-nění různých druhů normativních textů (kdy se text člení na články, kdynaparagrafy, odstavce,písmenanebobody),Hlava II zvlášť řeší nadpisyčástínormativníchtextů,včetněpříkladů,HlavaIIIformalizujeúvodnívětyprávníchpředpisůateprveHlavaIVobsahujepravidla,kterámajívícejazy-kovýcharakter.Zjednotlivýchustanovenílegislativníchpravidelvládyjepatrné,žesevnichkladedůrazpředevšímnajednotnostpřipsaníaprojednávánítextůnorma-tivníhocharakteru.Ikdyžbybylonasnaděříci,žetatojednotnostbymělavéstikvětšísrozumitelnosti,jemožnétvrdit,žeaplikaceněkterýchkonkrét-níchpravidel,okterýchbudeřečníže(aokterýchhovoříinašikomunikačnípartneři,vizníže),naopakvedekdalšímvýznamovýmotázkám.Kpoužíváníspecifickéterminologie,významuněkterýchoperativníchslovnebozvláštníchinterpunkčníchpravidelprovýčty(tedypravidla,vekterýchbynejspíšebylomožnéhledat„gramatickápravidla“propsanílegislativníchtextů)sevyjadřujípředevšímustanoveníčl.40až42.Článek40sezabýváterminologiíadefinicemi.Zdůrazňujezájemnajednotnostiterminologie,406 což je projev zájmu na přesnosti textu a nevhodnosti použití synonymvprávním textu, a tedyprojevpostulátuprávní jistoty.Cizí slova (i kdyžsejednáopojmysrozumitelnénapř.vprávnímslangu)jepodlečl.40odst.4možnépoužít jenvýjimečněapreferujese jejichnahrazenívhodnýmčes-kýmpojmem.Čl.40odst.5potomstanovípreferenciurčitýchgramatickýchstruktur(oznamovacízpůsobpřítomnéhočasu,jednotnéčíslo).Zájmu na srozumitelnosti textu potomodpovídá i text ustanovení čl. 40odst.3,kterýjeuvozenpožadavkem,podlekteréhojetřebapřitvorběnor-mativních textů respektovat „všeobecně uznaný význam slov“. Tomuto zájmu406 Čl.40odst.1LPV.


103

všaknetakdocelavyhovujepožadavekhnednásledujícíhopravidlačl.41.Totoustanovenítotižzavádíspecifickápoužití(atedyivdůsledkuspecifickévýznamy)slovobdobněapřiměřeně.Nejspecifičtější(apravděpodobnějednoznejproblematičtějších)gramaticképravidlonaleznemevečlánku42,kterézavádíinterpunkčnípravidlapřivyja-dřovánívariant.Jehoodstavec1stanoví,že„[v]arianty se vyjadřují spojkami ‚nebo‘ a ‚anebo‘. Při více možnostech vyjádřených v pododstavcích nebo bodech se spojka ‚nebo‘, před níž se píše čárka, klade mezi poslední dvě možnosti. Jde-li však o výčet možností, který není vyjádřen v pododstavcích nebo bodech, čárka se před spojku ‚nebo‘ nepíše.“Tentotexttedynerozlišujemezivztahy,kterémůžepřítomnostslovanebo(anebo)signalizovat(nebobezčárkyslučovacívztah,nebosčárkouvylu-čovací), ale mezi grafickým vyjádřením variant. Z toho je možné inter-pretacídovoditdvěmožnosti:buďzdeLPVpředpokládají, ževylučovacívztahv alternativnímvýčtu sevprávníchpředpisechbudevždyvyjadřo-vatpomocípododstavcůnebobodů,nebojezdezaváděnopravidlo,kteréjevrozporustím,jakčárkupředslovemneboavýznam,kterýjejípřítom-nostssebounese,chápečeskýjazyk.Spojkunebojemožnépsátjakvsitu-acích,kdychcemevyjádřitvztahslučovacímezijednotlivýmiprvky,taktam,kdechcemevyjádřitvztahvylučovací.Klasickýkumulativnívýčetjevpráv-níchpředpisechindikovánspojkoua,alternativní–vyjadřovánívariant–pakspojkounebo.Alternativnívztahmeziprvkyznamená,žestačí,abydošloknaplněnípouzejednoho.Pokudsetedytakovýalternativnívýčetobjevujenapříkladvhypo-tézeprávnínormy,stačí,abybylnaplněnjenjedenzprvků,anastupujenásle-dek(nebopravidlo)vdispoziciprávnínormy.Tímtojednoduchýmalterna-tivnímvztahemsevšakproblematikavýběrumezivariantamitak,jakjilzenastavitvprávníregulaci,nevyčerpává.Dlevýrokovélogikyrozeznávámetřidruhyalternativníchvztahů:disjunkci(jednotlivévariantyvýčtusevzájemněnevylučují,můženastatjenjednaznich,nebojejichlibovolnékombinace–nebovšechny–zároveň407),exkluzi(jednotlivévariantysevzájemněvylučují

407 „Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.“(§1odst.2občasnkéhozákoníku).


104

anemohounastatsoučasně;jemožné,ženenastaneanijedna408)akontrava-lenci(zvariantvýčtumůženastatvždyjenjednaavždyalespoňjednanastatmusí409).Zatímcolegislativnípravidlavládynatutoskutečnostužnereagují,jedenzmetodickýchdokumentů,kterédoplňujíLPV(aonichžbudeřečdálevtextu),aleano.410

Kněžínek,MlsnaaVedral411vesvémmetodickémdokumentuuvádí,že• disjunktivní vztahmezi alternativami se vyjadřuje spojkou „nebo“,kteránemávylučovacífunkci,

• exkluzivnívztahmezialternativamisevyjadřujespojkou„nebo“,kteráužvylučovacífunkcimáakontravalentnívztahsevyjadřujerovněžspojkou„nebo“,kterámávylučovacífunkci(vesmyslubuď–nebo).

Toto rozvedenívšakstáleneřešíproblematičnost tohotoustanovení:buďjdeprotičl.42 legislativníchpravidelvlády,nebopředpokládáto,cojsmeuvedlivýše,asiceževylučovacívztahysebudouvždyvyjadřovatvpodod-stavcíchabodech.Dálelzeshledat,žecelářadaustanoveníLPVjeformulačněvágní,protožezavedeníkonkrétníhopravidlajedoprovázenoslovem„zpravidla“,jakonapří-kladtam,kdedokumenthovoříotom,kolikodstavcůbymělmítjedenpara-graf (čl.39odst.2LPV),kdesevpředpiseuvádídefinicepojmů(čl.40odst.2LPV),ženenívhodnézdvojovatustanovenínapříčprávnímřádemažesepre-ferujeodkaz(čl.46LPV)nebožesezmocněníkprovedenízákonavyhláškou„zpravidla“uvádínakonciprávníhopředpisu(čl.49odst.4LPV).Totoslovose synonymicky používá ke slovům obyčejně, pravidelně nebo většinou412 avlegislativníchpravidlechsenacházícelkemsedmnáctkrát.Významovětedytentovýrazpřipouštívýjimky,resp.změkčujepříkaz,kterýtotoslovodopro-vází.Naznačuje tak, že celá řada legislativně-technických a dalších pravidelobsaženýchv legislativníchpravidlechvládynejsouani tak jasnýmipříkazy,zákazyadovoleními,alespíšezakotvenímurčitédobrépraxe(best practice).

408 „Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti, nebo uzavřením manžel-ství. Svéprávnost nabytá uzavřením manželství se neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné.“(§30odst.2občanskéhozákoníku).

409 „Osoba je buď fyzická, nebo právnická.“(§18občanskéhozákoníku).410 VizKĚŽÍNEK,MLSNA,VEDRAL,op.cit.,s.56–57.411 VizKĚŽÍNEK,MLSNA,VEDRAL,op.cit.,s.56–57.412 Vizhttps://www.pravopisne.cz/2015/01/zpravidla-x-z-pravidla/


105

Napříkladustanoveníčl.39odst.2LPVuvádí,že:„Paragraf, u ústavního zákona článek, má obsahovat ustanovení, která se týkají pouze téže věci. Přednost je třeba dát krátkým paragrafům či článkům. V paragrafu nebo článku by zpravidla nemělo být obsaženo více jak 6 odstavců, jinak je třeba v zájmu přehlednosti dát přednost rozdělení právní úpravy téže věci na více paragrafů či článků.“ 413

Totoustanovení jasněpreferujeurčitou stručnost akrátkostvkombinacisobsahovoukoherencíustanovení.Vdruhévětěpaktentoobecnýcílkon-kretizován tak, že tuto stručnost je třeba si představit jako ideálních šestodstavcůnajedenparagraf stím,ževzájmupřehlednostibymělbýtjedenobsahovýcelekspíšerozdělennavíceparagrafů.Vtomtopřípadě jetedymožnétentočlánek,resp.jehodruhouvětu,interpretovatdvěmamožnýmizpůsoby.Tenprvní sebude řídit přítomností slova zpravidla v jehoběž-némvýznamu,kdydojdemekzávěru,žepokudbudeučiněnopřehlednostizadost,nenívyloučeno jedenparagraf rozdělitnavícenež šestodstavců.Druhýinterpretačnízpůsobbyvycházelzesmysludruhéčástidruhévěty,kterápreferujerozdělenínavíceparagrafů,pokudbyopakznamenalrozdě-litparagraf navícenežšestodstavců.Pokudbychomsepřihledáníodpo-vědi na otázku, která z těchto interpretací byměla být správná, podívalido jižplatnýchprávníchpředpisů,pakzjistíme,žeexistujípředpisy,kteréparagrafyovícenežšestiodstavcíchobsahují.414

Legislativní pravidla vlády tedy neobsahují odpovědi na všechny otázky,kterébyautornormativníhotextumohlmít.Vtomtosmyslubytedy jentěžkomohlapředstavovatnějakoukodifikacipravidelprávníhopravopisu.Představují neúplný souborpreskriptivníchpravidel, kteránavíc častopřisvé aplikaci ponechávají poměrně velký interpretační prostor. Doplněnabyprotomělabýtlegislativnímizvyklostmineboobecněsdílenýmilegisla-tivnímitechnikami.Dalobysenamítnout,žetedypředstavujíjensoupisněkterýchspecifik,kte-rýmisepsanínormativníchtextůmůžeodlišovatopsaníjinýchdruhůtextů,protožepřecehnedonenvýšezmíněnýčlánek2odst.2písm.c)LPVstanoví,

413 Zvýrazněnídoplněno.414 Namátkověviznapříklad§39trestníhozákoníku,§3zákonaocivilnímletectví.Pravdou

aleje,žerelativněnový(apodleautorůimoderněpsaný)občanskýzákoníkparagrafyobsahující více než 6 odstavců neobsahuje. O změnách v regulaci počtu odstavcůviztakékapitola3Legislativnízvyklosti.


106

že„[p]ři přípravě právního předpisu je třeba dbát, aby právní předpis byl […] formulován […] srozumitelně, jazykově a stylisticky bezvadně.“Vzhledemktomu,ženeobsa-hujenějakoukomplexníprávnějazykovougramatikuvyplývá,žeonoujazyko-voubezvadnostísetedyodkazujekpravidlůmběžnéhojazyka.Vymezitstylistickoubezvadnostjevšakjižtrochusložitější.Výšebylouve-deno,žejazyknormativníchtextůbývávčeskémprostředínejčastějikatego-rizovánjakofunkčnístyl.Tentopožadaveknabezvadnostjetedydáncha-rakteremfunkčníhostylunormativníchtextů,kterýjejakotakovývytvářenprávěpravidlypsanínormativníchtextů(tedyilegislativnímipravidlyvlády)azažitýmilegislativnětechnickýmizvyklostmi.415

Covšechnosevšakskrývávpožadavkunasrozumitelnostformulacenor-mativníhotextujemožnánejkomplexnějšíotázkouohledněustanoveníčl.2odst.2písm.c)LPV.Zakotvenítohotopožadavkudolegislativníchpravidelje více než logické; nesrozumitelné sdělování práva prostřednictvím textůnormativnípovahybyvedloksituaciextrémníprávnínejistotyapodleFullerabychomnesrozumitelnéprávovlastněvůbecnazývatprávemneměli.416

To, že legislativní pravidla vlády není zřejmě možné považovat za něja-koukomplexníkodifikacipravidelprávníhopravopisu, vyplývávšak ještěze samotné (právní, resp. neprávní) formy, kterou byla legislativní pravi-dla vydána – usnesení vlády. Formálně vzato, usnesení vlády nepředsta-vujevčeskémprávnímsystémužádnýpramenpráva,maximálnějemožnéje považovat za druh interní normativní instrukce, protože okruh adre-sátů,kterýmůžezavazovat,jeomezen.417Usnesenívlády,jakoforma,kte-rou vláda jako kolektivní orgán rozhoduje, jsou závazná pro členy vlády,adlečl.1odst.3legislativnípravidlavládydopadajínaministerstvaajinéústředníorgánystátnísprávy.Ztohovyplývá,žepřipravuje-linávrhzákonajinýsubjektsprávemzákonodárnéiniciativy,formálnějejnicnenutíktomu

415 VícevizŠKOP,2018,op.cit.akapitola3Legislativnízvyklosti.416 FULLER,LonL.Morálka práva.Praha:OIKOYMENH,1998,s.41–42.417 VtomtoohledujemožnéodkázatnajudikaturuÚstavníhosouduČR.Viznapř.nález

Ústavního soudu ze dne 18. 8. 2004, sp. zn. Pl. ÚS 7/03. V tomto ohledu je takérelevantní názor Ústavního soudu, který nepovažuje dodržení legislativních pravidelvládyzakritérium,kterébymělomítvlivnaústavnostprávníhopředpisu.ViználezÚstavníhosoudu,sp.zn.Pl.ÚS19/16„Úhradovávyhláškaprorok2016“.Ústavní soud [online]. [cit. 13. 5. 2017]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=95470&pos=1&cnt=8&typ=result


107

legislativnípravidlavládydodržovat.Navícsetentodokumentvztahujejennapřípravuzákonůavyhlášek.Jinésubjekty,kterémajíprávotvořitnějakédruhyprávníchpředpisů(napříkladna lokálníúrovni),pak logickytěmitopravidly vázánynejsou, cožnevylučuje, že si podobnápravidlanemohouvytvořitsamy.Tímjsmesezabývalijižvkapitole3.Legislativnízvyklosti.Pravdouovšemzůstává,ževsoučasnédobějinýdokument,kterýbyněja-kýmucelenýmzpůsobemupravovalpožadavkynapsanínormativníchtextůs celostátní působností, neexistuje. A na otázku, zda je žádoucí jej mít,sezatímodpovídáspíšezáporně.Legislativnípravidlavládytedypředstavujíurčitouvariantupsanínormativníchtextů,atovariantupreferovanouvlá-dou,ukterénenívyloučené–alenenítozcelajisté–žejivyužívajíitinavr-hovatelézákonů,kteříjínejsouformálněvázáni.Vzhledemktomu,žesta-tistickyjenejčastějšímnavrhovatelemzákonůvláda,418jemožnépovažovatzapravděpodobné,žeminimálněvětšinanávrhůzákonůjepsánavsouladuslegislativnímipožadavkyvlády.Jak jižbylo řečenovýše,LPVnepředstavují komplexníprávní gramatiku,proto bývají doplňována metodickými dokumenty, které je interpretují(a často rozšiřují) a které bývají tvořeny osobami, které se nějak podílejínaprocesutvorbynormativníchtextů.419Tytometodickédokumentynemajízesvépodstatyzávaznýcharakter, ačnenívyloučeno,že jednotlivéúřadyjepro svézaměstnancevydají formouvnitřníhopředpisu.Navíc ani tytometodické dokumenty nepředstavují komplexní interpretaci nebo dopl-něnílegislativníchpravidelvlády420a jakonezávaznédokumentyjemožnéjepovažovatjenzajednuzmožnýchinterpretacítoho,costanovíLPV.

418 Webové stránkyPoslanecké sněmovnyuvádí, že vobdobí 2013–2017bylonavrženo644návrhůzákonů, znichž376navrhovalavláda (285 schválenoavstoupilovplat-nost),23Senát(8schválenoavstoupilovplatnost),208skupinaposlanců(40schvá-lenoavstoupilovplatnost),24jednotlivíposlanci(3schválenyavstoupilyvplatnost)a13územně-samosprávnécelky(1schválenavstoupilvplatnost).Viz Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [online]. ParlamentČeské republiky,Poslanecká sněmovna [cit. 25.4.2018]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sntisk.sqw?o=7&F=N

419 Viz například metodická příručka, jejímiž autory jsou osoby, které buď jsou, nebobylybuďpřímočlenyLegislativníradyvlády,neboalespoňněkterézjejíchpracovníchkomisí.VizKNĚŽÍNEK,MLSNA,VEDRAL,op.cit.

420 VúvodukesvémetodicképříručceKněžínek,MlsnaaVedraldokonceuvádí,žejejímcílem„nenínahraditLegislativnípravidlavládyaniknimposkytnoutucelenýkomentář“(KĚŽÍNEK,MLSNA,VEDRAL,op.cit.,s.9).


108

Vneposlednířadějevšaktřebazmínitjedenproblém,kterývyplývázformylegislativníchpravidelvládyjakousnesenívlády.Formuusnesenímvládymajíirozhodnutívládyotom,žesenějakýlegislativnítextpředložíjakonávrhzákona.Každýtaktoschválenýtextmátedysámformuusnesenívládyafor-málněstojínastejnéúrovni jako legislativnípravidlavlády.Vzásadě tedynenívyloučeno,abyvládataktoschválilaitext,kterýlegislativně-technicképožadavkylegislativníchpravidelvládynesplňuje,atentopakbudepředsta-vovaturčitouadhocvýjimku.

5.3 Rozpory mezi legislativními pravidly vlády a pravidly/normami obecného jazyka

Ztextuvýšejepatrné,žeLPVbybylosvůdnépovažovatzajakýsilex specialis ve vztahu k pravidlům pravopisu českého jazyka, ale jen pokud je autortakovéhotextutěmitopravidlyprávněvázánapokudsenáhodouzněja-kéhodůvodunerozhodnejítprotinimajehokroksenesetkásodporem.Pomineme-lizakotveníněkterýchterminologickýchotázek(např.obdobně/přiměřeně), jemožné tato specifika rozdělitnadvě skupiny: jedna rovinatěchtospecifikjetvořenapožadavkynastrukturutextu,druhápakvlastnímizásahydogramatickýchpravidel.Zatímcotuprvnírovinujemožnépovažo-vatzaspecifikastylu,tadruhásijižzasloužíbližšípozornost.Výšejsmeuvedlipříkladpsaníčárkypřednebopřipsanívýčtu(variant),kdelegislativnípravidlavládynastavujímechanismus,kterýrespektujegrafickérozložení textu,nevýznam(slučovacínebovylučovacívztahmezivarian-tami),cožjevrozporusesprávnýmpsaníminterpunkcevčeskémjazyce.Zvlášť v situaci, kdy čárka napsaná správně podle legislativních pravidelvládypovedekjinémuvýznamuvěty,nežbyvyplývalzgramatickýchpra-videlčeského jazyka,dávásmyslsivprávuklástotázku,comáskutečně,s ohledem na deklarovaný cíl jednoznačnosti, srozumitelnosti a jazykovébezvadnostiprávních textů,při kolizipřednost: legislativnípravidlavlády,nebogramatickápravidlačeskéhojazyka?Právnickýpohledna řešení tétootázky je poněkud zastřenprávním chá-pánímpojmůpravidlo,resp.(právní)norma.Právník,tvarovándopodobykompetentníhočtenáře, resp.uživatele,práva (vícevizkapitola6Analýzaa relevance publika), ve výše formulované otázce pravděpodobně uvidí


109

normativníspor.Vidítedyvedlesebedvěpravidlapocházejícízodlišnýchzdrojůachcenormativnísporvyřešittak,žejednopravidlodostane(abso-lutní)přednostpředdruhým.Pokudbychomskutečně identifikovalimezitěmitodvěmazdrojivztahyobecnostiaspeciality,pakbychommohlidojítk závěru, že LPV mají charakter speciálního předpisu, který v případě,žesebudejednatotextyprávníchpředpisů,dostanepřednostpředpravidlyběžnéhojazyka.Tentovztahjetedyzaložennajakési„obecnosti“běžnéhojazykaa„speciality“jazykaprávníchpředpisů.Ačbychomsohledemnato,cobylovýšeřečenoohledněprávníhojazyka,mohlidojítkzávěru,žejazykprávních předpisů je speciálním grafolektem běžného jazyka, užívanýmkespeciálnímúčelům,atedyjeskutečněspeciálnímužitím(obecného)běž-néhojazyka,vjazykověděsezpravidlaspisovnýjazykpovažujejenzajednuzjazykovýchvarietaobecněnenístavěndoroleurčitéhozákladu,odkte-réhojsoujednotlivéjazykovévarietyodvozovány.421

Normajazyková(nebopravidlapravopisu)všakbývájazykovědcichápánajinakamávícedeskriptivnínežpreskriptivnícharakter.Vúvazeovztahuobecných pravidel českého pravopisu a těch obsažených v legislativníchpravidlech vlády je ale nejproblematičtější to, že si právník a jazykově-decnerozumí.Jakbylořečenovýše,obapoužívajípojmypravidlo,normaakodifikace,alejezřejmé,žejimikaždýznichmyslíněcojiného.Právníkjenavíc,díkypevnězakořeněnémuvýkladovémupravidlu,žejedenpojemmávždyznamenatjenjednuvěc,zmatenýztoho,ženajednoujedenpojemznamenávěci různé,a todokoncerůznévpodstatnýchcharakteristikách,jakoujetřebazávaznost.Jeotázkou,zdasitakovéhozmatenínastraněpráv-níkůjsoujazykovědcivědomi,alesoudědlemnožstvíodbornéjazykovědné

421 Včeskémprostředíjeprávníjazykpovažovánzatzv.funkčnístylaněkterékoncepcestylu jsou skutečně založeny na odchylkách od normy (HOFFMANNOVÁ, Jana.Stylistika a…Praha:Trizonia,1997,s.65):Normovat–akodifikovat–styljevšakprak-tickynemožnéapodleněkterýchautorůpřípadnéstylovénormynenímožnépovažovatzanormyjazykové(JEDLIČKA,Alois.Typynoremjazykovékomunikace.Slovo a slo-vesnost, 1982,roč.43,č.4,s.272–281).Normyjednotlivýchfunkčníchstylů jemožnépřinejlepším postulovat jako pravděpodobnostní (ve smyslu DOLEŽEL, Lubomir.AFrameworkforthestatisticalanalysisof style.In:DOLEŽEL,LubomíraRichardW.BAILEY(eds.).Statistics and Style.NewYork:Elsevier,1969,s.10–25).Jazykprávníchpředpisůvšakjakopravděpodobnostníkonceptualizovatnemůžeme,protožetobyšloprotisnazeopřesnostvyjadřování,kterájejazykuprávníchpředpisůvlastníavyžado-vánačlánkem2odst.2písm.d)LPV.


110

literatury,kterásedanémutématuvěnujeazohledňujeispecifickýpohledpráva aprávníkůnaněj,musíbýtopověď spíše záporná.Právník sepři-tom,vědomsisložitostiposouzení,cojeaneníjazykověsprávněproúčelyjazykového výkladu právního textu, obrací pro odpověď právě k jazyko-věděavsouvislostistímikjazykovědci.Jenžežádatsiznaleckýposudekodjazykovědcebymělabýtivzhledemkhospodárnostiarychlostiřízeníažtaposlední,nejkrajnějšímožnostadotédobybysimělbýtprávníkbýtschopenporaditsám.To je přesně tenmoment, kdy do diskuse vstupuje jeden pojem, ovšemsdvěmavýznamy.Proprávníkajenorma(právní)obecnépravidlochovánísobecnouzávazností,vytvořenéčiuznanéstátemavynutitelnéstátnímocí.Pokudsiceneníprávní,alejetonorma,májinéhopůvodceaodpadávynu-titelnostprostřednictvímstátu,aleobecnostazávaznostzůstávají,jaktomuje u společenských, morálních nebo náboženských norem. Kodifikují-lisenormydokodexu,napovazetěchtonoremsenicneměníavpodstatějetojennovémédium,kterénormysoustředínajednommístěavytvářítakvideálnímpřípaděkomplexníapřehlednýsoubor.Pro jazykovědce je jazyková norma kritériem jazykové správnosti. Vážesena spisovný jazyk apatřído teorie jazykovékultury.Norma sevyzna-čuje pravidelností zvyklostí a závazností.422 Iva Nebeská uvádí, že podleAdolfaNoreena423jsoutřikritériajazykovésprávnosti:literárně-historické,přírodně-historické a racionální. Když se rozhoduje mezi nimi, převá-žit má to, co vyžaduje nejmenší úsilí, což odpovídá kritériu výhodnosti.MathesiusvreakcinaNoreenanavícrozlišujeúčelnostsdělnouavýrazovou,přičemžvýrazovábohatostjesoučástítésdělné.424

Proprávníkatoznamená,žechce-lirozhodnout,cojevsouladusespisovnýmjazykem,poznápodlesouladusjazykovounormou.Tobytakémělobýtjazy-kověsprávné.Projazykovědcenormaajejívýkladvycházíztoho,cosehis-torickyzasprávnépovažovalo,coorganickyzapadádocelkunebocodávásmyslvzhledemkratiutakovénormy,předevšímvzhledemkekultivačnímu

422 NEBESKÁ,Iva.Jazyk, norma, spisovnost.Praha:Karolinum,2003,s.19.423 NOREEN, Adolf a Arwid JOHANNSON. Über Sprachrichtigkeit. Indogermanische

Forschungen,1892,roč.1,č.1.424 NEBESKÁ,op.cit.,s.9–10.


111

účelunormy.Vprávuvždymusípřevážitsdělnáúčelovost,právěužkvůlivýšezmíněnémupravidlu,žejednavěcsemusíoznačovatjednotně.Jenže jazykovánorma jedruh společenskénormya jevymezenamírněji,implicitněanelzevníuplatnitzásadyapriornostiavšeobecnosti,přičemžsejižodpočátkujejívymezeníneshodovalosobecnýmvýznamempojmunorma.425 Ostatně, i sami jazykovědci tvrdí, že: „Svým vymezením se pojem jazyková norma dost podstatně lišil od jiných norem sociálních, které jsou tradičně chá-pány jako soustava principů a pravidel, jimiž se intuitivně řídíme, jimiž poměřujeme jednání nejen své, ale i svého okolí.“ 426Nelzetedyuvažovatvtradičnídichotomii,ženěco jeaněconenív souladusnormou.Neplatí totiž,ženedodrženíjazykovénormyjejejímporušenímjakožtonegativnímjevem.Atojeněco,coprávníkovijednodušenikdynemůžedávatsmysl,protožemysletprávněznamená vidět do určité míry černobíle. Podstata normy v jazykovědějenutněprovázanástrojicíúzus–norma–kodifikace.Dalšívrstvudotohovnášíještěrozlišováníspisovnéhoanespisovného,obecnéhojazyka.Tovšedohromadydělázčernobíléškálymnohoodstínovouduhu.Normajeopřenáoúzusajeprostředkemkonkretizujícímfunkčníprincipregulacespisovnéhojazyka.427Pražskáškola,zjejíhožpojetíchápánínormya spisovnosti v českém prostředí vychází, ale nerozlišovala mezi obecněchápanounormouanormouspisovnou, tudíž jejíúvahyplatípronormuspisovnou, ale pro obecnou už problematičtěji. Spisovná norma přitommábýtstabilnější,funkčnější,mávětšímíruzávaznostiazároveňjefunkčněrozrůzněnější.Každánorma alemusí vycházet z každodennípraxe,musíbýtkonvencionalizovanounormou,kterájeužívánaspontánněabezpřízna-kově(tj.neutrálně,přirozeně,bezvýznamovéhozabarvení).Tosamozřejměvyžadujezvnitřněnítakovénormy,ježmusíbýtnutněopřenonapř.oprestižspisovnéhojazyka.Jenžeobecněchápanánormasenacházímezijazykem,resp. jazykovým systémem a územ, zatímco spisovná normamezi územakodifikací.428

425 HOMOLÁČ, Jiří. K pojetí normy u Ivy Nebeské.Naše řeč, 1998, roč. 81, č. 2–3,s. 138–147.

426 HOMOLÁČ, Jiří a Iva NEBESKÁ. Příspěvek ke kritické analýze pojmu jazykovánorma. Slovo a slovesnost.2000,roč.61,č.2,s.102–109.

427 HOMOLÁČ,op.cit.,s.138–147.428 HOMOLÁČ,op.cit.,s.140.


112

Předmětemnormyjevedleinventářejazykovýchprostředkůisouborpra-videl jejichužívání.Ovšemv tomtopřípadě je „pravidlo“opět spíš kon-vencínežpravidlemvprávnímsmyslu.Ti,kdojazykužívají,sepotompodlesvéhovztahuknormědělínaznalé,motivovanéuživateleaběžnéuživatele,kteřínormu„konzumují“.Tatodiferenciacejazykovéhospolečenstvívedek různým přístupům k závaznosti normy, závislých na skupině uživatelů,typukomunikačnísituaceapod.Můžemetakmluvitodílčíchnormách.429

Právnícibymělipatřitmeziznaléuživatele,protožeinterpretacejazykovýchvyjádření,aťužmluvenýchčipsaných,jestěžejnísoučástíjejichpráce.Jenžejakoumíruznalostilzeodnichracionálněočekávat?Amělobyjítoznalostnormyobecnéhojazyka,spisovnéhojazykaneboprávníhojazyka?Tovšese ještěvícekomplikuje,chceme-li,abyprávnímtextůma jejichvýznamuporozumělivideálnímpřípaděilaici.NormajedletradicePražskéškolynástrojemlegitimizaceúzu.430 Mezi nor-mouaúzemalepostupemčasunarůstánapětí,atímspíšmeziúzemakodi-fikovanounormou.Protosekeklíčovýmpojmůmpřidávástandardjakožtozákladní,běžněužívanápodobanárodníhojazyka.Úzusjevšakstálerealizacínormyijejímzdrojem.Kodifikacejespíš„jen“vědeckýmpopisemnormy.Pokudaleprávníkinterpretujeprávníprojev,zpravidlatext,nestačímukon-statování,žesetonějakdělávespolečnosti,žetovětšinouněcoznamená,alemožnátotentokrátbylomyšlenonějakjinak.Jenžepřesnětoříkájazy-ková norma, případně i vědecky uchopená v kodifikaci. A to právníkovinemůže stačit.Když píše právník právní text,měl by vědět, jak se budevykládat,neboudělatmaximumpro to, abyho šlovyložitpouze tak, jakjezamýšleno.Prozachováníprávní jistotyprávníknutněpotřebujevědět,cobude jeho text znamenat,případněcovšechnomůžeznamenat.Chcevědět, že na základě (jazykové) normy půjde jeho text (jazykově) vyložitideálně jen jedním jediným, tímzamýšlenýmzpůsobem. Jenžepřesně takjazykovánormanefunguje,protožejednouzjejíchcharakteristikjeneost-rost,nevyhraněnost.NejvýznamnějšíznoremjsoupodleNebeskénormykomunikační,kteréjsounadřazené jazykovýmnormám, jelikož jsounormamiužíváníkonkrétního

429 HOMOLÁČ,op.cit.,s.142.430 HOMOLÁČ,op.cit.,s.143.


113

jazykaazároveňnormamichování.Jejichpředmětemjsoupravidla,zásadyaprincipyvýběrukomunikačníchprostředků.Jsoudůvodem,pročsemluvčímůžerozhodnoutkodklonuodspisovnéformy.Jsoutaktřebaidůvodem,proč se vyjádření právníkamůže odklonit od jazykové normy, aby splnilúčel,kterývyžadujeurčitáprávnísituace.Stále je tovšaknoremní,protožeto odpovídá komunikační normě, a může to být i kultivované, protožemezispisovnostíakultivovaností,kterájefunkcínormy,neníautomatickérovnítko.Pojďmesepodívatnačeskousituacikonkrétně.Kodifikacečeskéhopravo-pisupředstavujísoupisjazykovýchpravidel,kterýmůžebýtjakdeskriptivní,takpreskriptivní.Preskriptivnísoupistak,jakjezachycenvjazykovýchpří-ručkách,určuje,jakmábýtčeskýjazyksprávněpoužívánaodvozujesvojizávaznostododbornéautoritysvýchtvůrců.Deskriptivnísoupisstavvěcípouzepopisuje,aleitakovýpopisnaveřejnostpůsobí.431

Žádnázkodifikací,atoaniPravidlačeskéhopravopisu,nemážádnouprávnízávaznost, protože není zakotvena v žádném formálním pramenu práva.ČeskárepublikanemážádnýjazykovýzákonaPravidlačeskéhopravopisujsou schvalována Ministerstvem školství, nikoliv ale jako právní norma.Ministerstvojimdápouzedoložkuoznačující,žePravidlačeskéhopravo-pisulzepoužívatvevýucenaškolách,atopodleSměrnicenáměstkamini-straprovzděláváníMinisterstvaškolství,mládežeatělovýchovykpostupua stanovenýmpodmínkámproudělování aodnímání schvalovacíchdolo-žekučebnicímaučebnímtextůmakzařazováníučebnicaučebníchtextůdoseznamuučebnic,č.j.MSMT-34616/2013.Mimo školní prostředí taknelzemluvito žádné forměprávní závaznostitěchtopravidel,432 tímspíš,žerůznýchvariantpravidelpravopisu,vydáva-ných různými autory anakladateli, je vícero anavzájem seněkdy i liší.433 Dokonceitvrzení,žejsoupravidlačeskéhopravopisuzávaznáveškolnímprostředí,jeomezenécodorozsahutakovézávaznostiicodokonkrétníhoobsahutaktozávaznýchpravidel.Pravopisnápravidlajsouzávaznávevýuce

431 PRAVDOVÁ,MarkétaaIvanaSVOBODOVÁ(ed.).Akademická příručka českého jazyka. Academia,2014,s.495.

432 BENEŠ,MartinaMartinPROŠEK.Kekonceptuminimálníintervence.Slovo a sloves-nost.,2011,roč.72,č.1,s.49.

433 PRAVDOVÁ,SVOBODOVÁ,op.cit.,s.495–496.


114

českéhojazykaamimoninikoliv.Vžádnémpřípaděsealeaniutěchtodolo-žeknejednáojakkolivzávaznounormu.Pravidlačeskéhopravopisujsoutakkodifikacíspolečenskénormy,kterásvojiautoritučerpázjinýchzdrojůnežzformy,kteroubyjípřiřklprávnířád.Českásituacenormyakodifikacejazykovýchpravidelsenacházíuprostředmezi anglickou tradicí, kde se správná podoba spisovného jazyka určujepodle významných literárních děl a odborně uznávaných slovníků, a toufrancouzskou, kde otázky spisovnosti určuje Akademie.434 Tuzemská tra-dicejesilněovlivněnapostojiPražskéholingvistickéhokroužkuazejménaHavránkovou teorií normy akodifikace,435 kteráve zkratce tvrdí, že i bezformální závaznosti je kodifikace efektivní vzhledem k respektování tétokodifikacezestranyveřejnosti.436

Samotnýkomplikovanýcharakterjazykovénormytedynaznačuje,ženaroz-dílodpravidelvLPV,spisovnýjazyk,odkteréhobysezřejměměladovo-zovat ona jazykovábezvadnost, o kteréLPVhovoří v čl. 2 odst. 2, nenípostaven na nepřekročitelných závazných pravidlech správného psaní.Legislativectakmánajednéstraněkdispozicijasněpopsané(ikdyžneúplné)požadavkyvLPV,nastranědruhéneustálesevyvíjejícíčeskýjazyk.Pokudbudemíttendenciselegislativníchpravidelvládydržetivsituacích,kdyjimizprávníhohlediskaneníformálněvázán,nenísečemudivit.NavícprávěsohledemnaproblematikuzávaznostiLPV,všakautomatickynemůžemeříci,žebytatopravidlapředstavovala„gramatiku“jazykaprávníchpředpisůve stejném smyslu, jakomají jazyky svou gramatiku.Diskutované otázkysevšaknelimitujípouzenaproblematikuurčenípravidel,kterábymělidodr-žovatti,kteřípíšíprávnípředpisy;jsouzásadníivprocesujejichpozdějšíinterpretace a aplikace. Tyto dvě strany naší problematiky jsou vzájemněprovázanéasouvisístím,jakýmzpůsobemsevprávutvořívýznam.Kořenskývčeskémprostředíobecněuvádí,že„[j]azyková interpretace textů právních předpisů […] musí vycházet z celkového pochopení systému práva, funkcí práva ve společnosti, obecně platných zásad tvorby práva a právních předpisů, nikoli pouze

434 SGALL,PetraJiříHRONEK.Čeština bez příkras.Praha:Karolinum,2014,s.68.435 HAVRÁNEK,Bohuslav.Úkoly spisovného jazyka a jeho kultura. In:HAVRÁNEK,

BohuslavaMilošWEINGART(eds.).Spisovná čeština a jazyková kultura. Praha:Melantrich,1932,s.32–84.

436 SGALL,HRONEK,op.cit.,s.69.


115

z obecných zásad jazykové správnosti a tzv. obecné srozumitelnosti právních předpisů.“ 437 Aleiztohotoobecnéhotvrzeníjemožnédovodit,ževýznamsevprávutvořínaněkolikaúrovních.Základníúroveňjetvořena„obecnýmizásadamijazykovésprávnosti“a„tzv.obecnousrozumitelnostíprávníchpředpisů“.Obecné zásady jazykové správnosti zřejmě směřují obecně k jazykovénormě,okterébylařečvýše.Cosevšakrozumíobecnousrozumitelnostíprávníchpředpisů,všakneníjasné.Jakbudeblížediskutovánovkapitole,kterásezabývákonceptempublika/čtenáře,srozumitelnostneníobjektivníkategorieazávisínapříjemcisdělení.Hovoří-lizdeKořenskýoobecnésro-zumitelnosti, zřejmě směřujeknějakému ideálupsanínormativních textů(možnázaloženéminaimplementaciLegislativníchpravidelvlády),možnáaletakékpředstavětoho,ževzákladubyprávomělobýtsrozumitelnésvýmadresátům. Kdo je však adresátem právních předpisů, je diskutovaná –azatímdokonalenezodpovězena–otázka.Určitou střední úroveň produkce významu při interpretaci tvoří „obecné zásady tvorby práva a právních předpisů“.Odhlédneme-liodtoho,žeteorieprávavýslovně nepojmenovává nějaké základní zásady tvorby práva, můžemezdevyjítjakzobecnýchpožadavkůnaabstraktnějšíúrovniformulovanýchnapříkladFullerem,438takzezásadformulovanýchprávěvLPV,kteréjednakvycházízpožadavkůčl.2odst.2těchtopravidel,takzdalšíchkonkrétníchlegislativně-technickýchpravidel.Dalšíúroveňprodukcevýznamupřiinterpretacijepakdanávzásaděsys-témempráva jakocelku:podleKořenskéhojektomutřeba„celkové pocho-pení systému práva“ a „pochopení funkcí práva ve společnosti“. V tomto ohleduodůležitostirelevantníhokontextupřikonstrukcivýznamuvprávuvčes-kém právním prostředí hovoří i další autoři.Myška, Smejkalová, Šavelkaa Škop439upozorňují,žejetoprávěkontext(znalostfungováníprávajakosystému, provázanosti a vzájemných vztahů jednotlivých pramenů práva,

437 VizKOŘENSKÝ,1997,op.cit.,s.84–91.438 FULLER,op.cit.439 Viz MYŠKA, Matěj, Terezie SMEJKALOVÁ, Jaromír ŠAVELKA a Martin

ŠKOP. Creative Commons and Grand Challenge to Make Legal Language Simple.In: PALMIRANI, Monica, Ugo PAGALO, Pompeu CASANOVAS a GiovanniSARTOR. AI Approaches to the Complexity of Legal Systems. Models and Ethical Challenges for Legal Systems, Legal Language and Legal Ontologies, Argumentation and Software Agents.Berlin,Heidelberg,NewYork:Springer,2012,s.277–278.


116

přenositelnostdefinic,znalostsouvisejícíchprocesuatd.),jehožznalostvět-šinouchybítomu,kdonemáprávnívzdělání,akterýjepropochopenínor-mativníhotextuzásadní.Tentofaktjemožnévysvětlovatrůznýmizpůsoby:osobysprávnímvzdě-láním je možné považovat za speech community,440 komunitu praxe,441 nebo jak jižbylořečenovýšezasémiotickouskupinu.Vzhledemktomu,že se ptáme po tom, jakým způsobem se konstruuje (má konstruovat)významtextůprávníchpředpisů,vnašichúvahách jenejvhodnějšípraco-vatprávěsposlednějmenovanýmkonceptem.Iztakjednoduchéhovyme-zeníjazykovéinterpretacevprávu,jaképoskytujeKořenský,jejasněvidět,ževýznamvprávuse tvořív rámcikonkrétní,v Jacksonově terminologiisémiotické,skupiny.Funkcí právních předpisů je regulace společenských vztahů.Má-li právnípředpistutofunkciplnit,musíobsahtěchtopředpisů–konkrétnípříkazy,zákazyadovolení–býtznám i těm,kdosepodlenichmajíchovat.Titoadresátiprávapovinnostínebudouvždysoučástítétosémiotickéskupiny,nejčastěji se bude jednat o laiky, jejichž právní vzdělání, a tedy i znalostio tom, jak číst textyprávníchpředpisů, nebudepřesahovat středoškolskéznalosti.Jetedyotázkou,jakémučtenítextudátpřednost,zdatomu,kterébyvyplývalozlegislativníchpravidelvlády,nebotomu,kteréodpovídápra-vidlůmspisovnéhojazyka.ZKořenskéhovymezeníjepatrné,ženaobecnéúrovnijsmevelicedobřeschopnipojmenovat,covšechnobysezřejměmělopodíletnakonstrukcivýznamutextuprávníhopředpisu.Toho,kdosevšakvreálnéaplikačnísituacipotýkásinterpretacínormativníhotextuařešíotázku,zdamátextčístvsou-laduspožadavkylegislativníchpravidel,nebospožadavkypsaníspisovnéhojazyka, takovéobecné vymezení sicemůženasměrovat, ale jehoproblémnevyřeší.Podobněsitentosvůjproblémmůžezkusitpřeložitdootázky,zdapreferovatčtenítextuprávníhopředpisutak,jakbymurozuměllaik,osoba,

440 Speechcommunityjekoncept,kterýoznačujespolečenství,kterésevyvíjískrzedlouho-dobouinterakcimezitěmi,kteřísdílíurčitéhodnotyakonvenceohledněforemastylůkomunikace. MORGAN, Marcyliena H. Speech Communities. Cambridge: CambridgeUniversityPress,2014,s.1.

441 Vangličtině„communityof practice“.VizWENGER,Etienne. Communities of Practice: Learning, Meaning, and Identity.Cambridge:CambridgeUniversityPress,1998.


117

kteráneníčlenemsémiotickéskupinypráva,nebopátratpotom,jakjehopůvodcezamýšlel,abymubylorozuměno.Podařilo-libyseurčit,žepůvod-cembylyosobypracujícínaministerstvechnebojinýchústředníchsprávníchorgánech,potomexistujeurčitápravděpodobnost,ačkolinejistota,žetextjepsánvsouladusLPV.Určitým „rizikem“ při spoléhání se na konvencionalizovanou konstrukcivýznamu v rámci sémiotické skupiny právníků (resp. osob podílejícíchsenatvorběnormativníchtextů)představujeuzavřenostsémiotickýchsku-pin.Na jednu stranu tedymluvímeo tom, jak laik jakoosoba bez práv-níhovzdělánínemápřístup(znalosti)relevantníhokontextuprodokonaléporozuměnínormativnímutextu,nastranudruhou,jakupozorňujeJackson,ikdyžneustálezdůrazňujeme,jaksevýznamnormativníchtextůodvozujeodběžného významu slov, i právnícimohou opomíjet zohledňovat laickévýznamovékonstrukceprávníchtextů.442Pokudbychomtedydávalipřed-nostspeciálnímpožadavkůmLPV,kterézasahujídotakzásadnígramatickéroviny,jakoujeinterpunkce,nedopouštímeseprávětohotoopomenutí?Propochopenízávažnostitohotoproblémusihopředstavmenakonkrétnísituaci.Vobčanskémzákoníku je čárkapřed„nebo“použitamnohokrát,ovšem v některých případech dává vzniknout výkladovým nejasnostem.Podle§38platí,že:„V očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat může člověk projevit vůli, aby byly jeho záležitosti spravovány určitým způsobem, nebo aby je spra-vovala určitá osoba, nebo aby se určitá osoba stala jeho opatrovníkem.“ Ustanovení §49určujevodstavci1,že„Brání-li duševní porucha zletilému, který nemá jiného zástupce, samostatně právně jednat, může ho zastupovat jeho potomek, předek, souroze-nec, manžel nebo partner, nebo osoba, která se zastoupeným žila před vznikem zastou-pení ve společné domácnosti alespoň tři roky.“Jakvykládatpravidla chování, zachycenáv těchtoustanoveních?V jakémvztahujsouvarianty,kterézákonodárcepředestírá?Podlepravidelčeskéhopravopisuplatí,žečárkapřed„nebo“sevsouvětínepíšemezidvěmahlav-níminebodvěmavedlejšímivětamiveslučovacímpoměru, jinaksečárkapíše.443Vevětě jednoduchésečárkapíše, jedná-liseuněkolikanásobnéhovětnéhočlenuojinýnežslučovacípoměr,vpřípaděspojky„nebo“opoměr

442 VizJACKSON,1995,op.cit.,s.x.443 PRAVDOVÁ,SVOBODOVÁ,op.cit.,s.86.


118

odporovací.444 I spojka „nebo“může být použita ve slučovacímpoměru,alenarozdílodspojek„a“nebo„i“nepůjdeotzv.čistéslučovánívzhle-demk tomu, že stále jde o výběrmezi variantami, byť jsou zaměnitelnéavkonečnémdůsledkumůžounastatobě.Vechvíli,kdyjsouoběvariantyvprotikladuavzájemněsevylučují,jetřebačárkunapsat.445

To,zdaje„nebo“použitovevýčtuvariantjdoucíchzasebounebopodsebou,jepodlepravidelčeskéhopravopisuirelevantní.Cosetýčevýčtů,jepravo-pisnýmpravidlemto,že lzevolit zvíce řešení a jednotlivépoložkyvýčtulze oddělovat čárkou, středníkem nebo i bez interpunkčního znaménkaza předpokladu, že jsou jednotlivé varianty dostatečně graficky odděleny.Vždyjepouzetřebazachovávatjednotnéřešení,vkládáníjakýchkolivspojekmezipoložkyvýčtunenízmíněno.446

Je tedy zřejmé, že pravidla českého pravopisu, jak jsou prezentovánav kodifikacích, neodpovídají pravidlům pravopisu legislativních textů, jakjsou zachyceny v Legislativních pravidlech vlády. Jistě by nemělo zůstatbezpovšimnutí,žeproblematickýchmomentůvpsaníčárekpřed„nebo“vobčanskémzákoníkusivšimliÚstavprojazykčeskýAVČR,v.v.i.,kterývypracoval jazykovýposudekč. j.157/08.Konkrétněuvedl,žesevtextunovéhoobčanskéhozákoníkujakoproblémspatřuje„nejasné používání inter-punkční čárky se spojkou nebo (bez předcházející čárky jde o výčet možností, z nichž může nastat i více současně, s čárkou jde o možnosti, které jsou vzájemně neslučitelné, což je potřeba – zejména v přesném právním textu – důsledně rozlišovat)“.447

Jerovněžzřejmé,ževprávníchtextechdocházíkurčitémustřetusohle-demnato,jakápravidlapsaníčárkypřed„nebo“bytytotextymělydodr-žovat.Na jednu stranu byměly být jednoznačné, srozumitelné, jazykověastylistickybezvadné,cožLegislativnípravidlavládypožadujívesvémčl.2odst.2písm.d)LPV,cožsezdáodkazovatkpravidlůmpravopisuobecnéhojazyka,nadruhoustranupravidlaproformulovánítextůprávníchpředpisůvydanávládouvyžadujípsaníčárkypředneboivsituacích,kdyzlogickéhoaobecněpravopisnéhohlediskatakovépsanínedávásmysl.

444 PRAVDOVÁ,SVOBODOVÁ,op.cit.,s.93–94.445 PRAVDOVÁ,SVOBODOVÁ,op.cit.,s.120–121.446 PRAVDOVÁ,SVOBODOVÁ,op.cit.,s.484–486.447 Legislativní proces. Justice.cz[online].[cit.12.9.2019].Dostupnéz:http://obcanskyza-

konik.justice.cz/index.php/home/zakony-a-stanoviska/legislativni-proces


119

Jazykověda vysvětluje, že u „nebo“ se jedná o souřadicí spojku, přičemžvztahmezidanýmialternativamijevylučovací.Vrámcilogikysejednáodis-junkci.Tamávšakdvěvarianty:slabou,přinížjealespoňjednazmožnostípravdivá, a silnou, kdypouze jedna z alternativ jepravdivá.448Podlevýšezmiňované legislativní příručky odpovídá tedy slabá disjunkce disjunktiv-nímu vztahu s neprotikladovým pojetím alternativnosti a silná disjunkcevztahukontravalentnímuneboexkluzivnímuvzávislostinatom,zdajednazmožnostímusínebonemusínastat.Neprotikladovépojetíalternativnosti jepřitomčastější ivodbornýchtex-tech.Někdydokonce„vylučovací“přecházívevztahslučovací,vněmžlzepoužít i spojku „a“. Jak ale poznat, o jakou variantu se jedná, tedy jestlijemožnévyužítobouvariantnajednou?Silnádisjunkce je zpravidla zna-čenáčárkoupřednebo,dalobysetedypředpokládat,ževtakovémpřípadějemožnáprávějenjednavarianta.Acontrariopokudčárkapřednebonení,platí,žejemožnýchivícevariantzároveň.MinimálnětakbytoměloplatitpodlePravidelčeskéhopravopisu.Vpřípadě§38o.z.setedyrozhodujeme,jestlilzevždyvybratpouzejednuvariantu:předemprojevitvůlikurčitémuzpůsobuspravováníjehozáleži-tostí,vybratzástupceneboopatrovníka,nebojestlijetřebalzekombinovat.Vpřípadě§48o.z.jetoještěkomplikovanější:mámedvěskupinymožnýchzástupců – příbuzné a toho, kdo se zastoupeným sdílel po určitou dobudomácnost.Vrámciskupinypříbuznýchčárkapřednebonení,alepředdalšískupinoučárkapředneboje.Znamenátoale,žebuďzastupujetenzdomác-nosti, nebopříbuzný, nikdy ale oba zároveň?Nebo to je označuje rozdílmezitěmitodvěmaskupinamianenímezinimirozdíl?Danešktomualeuvádí:„Toto rozlišení nelze však mechanicky přenášet na výpovědi přirozeného jazyka (…). Z toho ovšem plyne, že chceme-li uspokojivě vyložit užívání spojky nebo, nevystačíme s klasickým lexikálněsémantickým rozborem, nýbrž musíme vzít do úvahy i aspekty komunikativně-pragmatické a textové.“ 449Jetootokom-plikovanější,želegislativnípravidlavládyobsahujívlastnípravidloopsaníčárek,kteréseodtohovPravidlechčeskéhopravopisuliší.Výklademtextusamotnéhosetedykodpovědinedostaneme.

448 DANEŠ,František.Ospojcenebo.Naše řeč,1994,roč.77,č.3.449 DANEŠ,1994,op.cit.


120

Kořenský,CvrčekaNovákuvádí,žeprávnípředpisbycodosvéjazykovésprávnostimělbýtposuzován„nikoli jako„dosebeuzavřenýtext“,jehožřečovékvalitymajíbýthodnocenypodlenějakýchobecněplatnýchzásadjazykovésprávnosti,aledůslednějakotextsespecifickou,zcelavyhraněnoufunkcíodvozenouodklasifikačníhierarchieprávníchnorem.“450Jazykovousprávnost normativních textů je proto třeba chápat jako vlastnost odvo-zenouod komunikativních funkcí těchto textů, resp. od komunikativníchfunkcíjednotlivýchtypůprávníchpředpisů.451

Jsou tedy LPV něco, co v základu formuje sémiotickou skupinu? Takžejakou psanou variantu jazykamají právníci používat?Mohli bychom říci,že ti, na které dopadá povinnost dodržovat legislativní pravidla vlády,byseměliřídit těmitopravidly.Zvýpovědíkomunikačníchpartnerůvšakvíme,žetomutakvždynení,anejdejenoto,ževojedinělýchpřípadechjsoupřijímánytexty,kterénejsouzcelavsouladuslegislativně-technickýmipožadavkyLPV,aležeivímeopřípadu,kdypokynnedodržovattatopravi-dlapřišelpřímoodnadřízeného.

5.4 Praktická část

5.4.1 Účel a role Legislativních pravidel vládyLegislativnípravidlavládypředstavujíněco,sčímpřicházídokontaktukaždýlegislativecaněco,comápřitvorběnormativníhotextuvyužívatadodržo-vat.Podleparticipantač.4poskytujíLPVdostatečnávodítkaprotakzákladnívěci,jakojepsanínovelizačníhobodu.Odpovědikomunikačníchpartnerůsepřevážněshodujívtom,žeLPVjsouněco,copředstavujeurčitýobecnýrámec,vekterémsepisatelnormativníhotextumápohybovat.Podleparti-cipantač.2bylegislativně-technickápravidlauvedenávLegislativníchpra-vidlechvládyměla„v minimálním rozsahu garantovat to, že navrhovaný předpis bude přehledný, jednoznačný, srozumitelný, vnitřně bezrozporný.“Dodávávšak,žesamaosobětutogarancivlastněnejsouschopnyposkytnout,předevšímproto,žecelářadaotázekvLegislativníchpravidlechvládyvůbecnenířešena.Tytomezery,tato„bílámísta“,jakjekomunikačnípartnerč.2označuje,semusí

450 KOŘENSKÝ,CVRČEK,NOVÁK,op.cit.,s.126.451 KOŘENSKÝ,CVRČEK,NOVÁK,op.cit.,op.cit.,s.126.


121

vyplňovat,atobuďnějakou„zavedenou, uznanou, nepsanou praxí, nebo se musí vymyslet úplně nové řešení, bez ohledu na to, co v těch legislativních pravidlech je.“Podlekomunikačníhopartnerač.2zakotvenínějakýchpravidelaodkaznaobecnézásady srozumitelnosti sdělení v dokumentu, jako jsou LPV, neznamená,žetatopravidlaazásadybudouodpovídatpotřebámpraxe.

5.4.2 Legislativní pravidla jako něco, co podléhá interpretaciJaknavícdáleupozorňujekomunikačnípartnerč.2,LPVpodléhají inter-pretacijakojakýkolijinýtext.Zvláštnísituacepředstavujítyokamžiky,kdyLegislativnípravidlavládyneposkytujíodpovědinavšechnyotázkya tato„bílámísta“semusívyplňovat–praxí(kteroujevzájmuprávníjistotytřebaustalovat),nebozcelanovýmřešením.Onutnostivyplňovánítěchtomezer,napříkladdovozovánímzjiných,obdobnýchpravidelhovoříikomunikačnípartnerkač.4.JednímzezpůsobůinterpretaceLPVtak,abysedocíliloaspoňnějakéjed-notnosti v jejich používání, je tvorba určitých metodických pracovníchpomůcek–příruček.NejznámějšíznichvznikajínaÚřaduvládyapokoušíseposkytnoutpodrobnější komentář kněkterým legislativnímpravidlům.Nepokrývají všechnymožné interpretační problémy, ale „pouze ty nejpalči-vější“: Tyto příručkymají dle participantky č. 4 i participantky č. 5 za cílsjednotitněkteréprocesyachápáníněkterýchpravideltak,abynedocházelonapříčministerstvykrozporůmneboabysekonzistentněpoužívalystejnépojmy.Participantkač.4aparticipantkač.5pakvzpomínajíkonkrétnímetodolo-gicképomůcky,sekterýmireálněpracují,alenedomnívajíse,žebysejed-naloonějakývšeobecněuznávanýazásadnímateriál,kterýbyautomatickydostávalijakopomůckukpráci.Ikdyžsinemyslí,žebysebeztohonedalnapsatnapříkladnovelizačníbod,oceňujínicménějejichobsahjakoněco,cojimusnadňujepráciacomůžebýtužitečnépřipokročilejšíprácinanor-mativnímtextu.Participantkač.4pakuvádí,ževlastněkaždéministerstvománějakousvouzavedenoupraxi,jakseněkterévěcidělajíajaksevykládajíLPVtam,kdeponechávajíprotentovýkladprostor.Zdáse,žeautoritativnírolivurčovánítoho,jakkonkrétněsetatobílámísta,kterálegislativnípravidlavládyneupravují,budouvyplňovat,málegislativní


122

radavlády(dáletakéjako„LRV“).OLRVajejímvlivunapravidla,podlekterých se formulujínormativní texty,hovoří iparticipantka č. 2.Vkon-texturozhovoruohledněurčitých„zvyklostí“,kterésepodlenípřitvorběnormativníchtextůuplatňujítehdy,kdyLPVneobsahujíkonkrétnípravidlo,uvádí, že je přesvědčena, že představy o tom, že se něcomá nějak dělatvycházípředevšímztoho,coajakářešeníprojdouúspěšněLRV:„…myslím si, že se to formuluje na základě toho, co všechno se vrací z Legislativní rady zpátky. To, co se Legislativní radě vlády standardně dlouhodobě nelíbí, přestože to nevychází z legislativních pravidel, tak se nějak do toho vědomí legislativců zakotví, že toto není úplně dobrý nápad, protože to Legislativní rada vlády bude vracet zpátky.“Běžnílegis-lativcipotomnemajípřílišambicenázoryLRVzpochybňovat,protožejejichpozitivní stanovisko je podmínkou akceptace jejich textu jakobudoucíhonávrhuzákona.LRVjetakmožnévnímatjakoautoritativnízdrojceléřadylegislativníchpostupůalegislativně-technickýchpravidel.Jedenzdalšíchparticipantůuvádí,ževětšinousekaždáformulacedostávádo jejich textů na základě nějakého důvodu. Pokud se tyto formulaceodchylujíodnějakéhozažitéhostandardu,jemožné,žebudoukritizoványLRV:„Občas je demotivující v rámci mezirezortu či na LRV, když na něčem dlouho pracujete a dojdete k těm formulacím na základě nějakých důvodů, různých dlouhodobých diskuzí apod., a pak vám někdo na LRV po tom, co si to jednou přečte, řekne, že takhle to být nemůže. Vůbec nevidí to, že k tomu vedly nějaké důvody.“

5.5 Jak vypadá práce s LPV?

Jedenzparticipantů(participantkač.8)uvedl,žeprácesLPVprobíhátak,ženějakézákladysi legislativecmusípamatovata tendokumentsamotnýkonzultujetehdy,kdyžsineníjistýtřebakonkrétnímipožadavkynaformu-lace(vpřípaděvlastníhopsaní)nebodélkylhůt(vpřípaděprocesuprojed-návání).Upožadavkůnaformulacepakuvádí,žesejednáoformalizovanépožadavky,které„(k)dyž to člověk píše už nějakou dobu, tak se to naučí.“Ourčitéroviněučenísehovoří iparticipantkač.6,kterásvoupráci,kte-rousepodílínatvorběnormativníchtextů,vykonáváasiteprverok,uvádí,že text legislativních pravidel vlády de facto používá při kontrole psaní:„(…) pak vezmeš ta pravidla a jedeš po každé větě, každém písmenku a čteš si, jestli je to správně.“Projinýdruhprácevětšinoustačísedržetzákladníchrámců,


123

nahlížení do vlastního dokumentu legislativních pravidel vlády přicházínařadupřihledáníkonkrétníchpožadovanýchformulací,kteréjsoukompli-kovanějšínazapamatovánísi,napříkladunovelizačníchbodů.

5.5.1 Jazyková stránka porozumění normativnímu textuPodleparticipantač.2seuplatňujípřitvorbětextůprávníchpředpisů„obecné zásady týkající se používání obecného základu spisovného českého jazyka, týkající se jednoduchosti a výstižnosti sdělení“.Dodávávšak,žesijevědomtoho,žejsoutoveliceobecněvyjádřenézásadyažesipodnimibudoulidépředstavovatněcojiného.Participantkač.4uvádí,žebybylovhodné,abyprávnípředpisyneobsahovalyhrubky;psanínormativníchtextůdlejednohozkomunikač-níchpartnerůvyžaduje„slušnou češtinu“.Participantč.2sezamýšlínadrovinouobecnýchformulacíavyužitívág-níchapřílišnéinterpretaciotevřenýchformulacípronějnepředstavujepro-blém.Najednéstraněsejednáoněco,coznesnadňujesrozumitelnosttextuprolaickéhočtenáře(napříkladpoužitíslov„obdobně“a„přiměřeně“,ukterýchlaiknemusívědět–asnejvětšípravděpodobnostínevíaanineočekává–že podle LPVmají svůj specifický fixní význam), což zvýhodňuje soudyasprávníúřadynadanéurčitoumocenskouautoritou.TynejsouLPVvázányanohoutaktěmtopojmůmpřiřaditrůznévýznamy.Normativnítextyjsoupak idíky těmtoprvkůmvlastně srozumitelnějšípro státnímoc anesro-zumitelnějšíprosubjektypráva.Případpoužitíslovobdobněapřiměřeněvzpomínáiparticipantkač.4,kdyžjejuvádíjakoněco,colaickémučtenářinormativního textu může činit problém. Participanti tedy pojmenovávajíurčitýrozpormezipožadavkylegislativníchpravidelvlády,kterýmijsoupřitvorbětextuvázániasrozumitelnostítextu,kterýmajívytvořit.Participantč.2uvádíjakopříkladtoho,kdenějakélegislativnípravidlojdeprotitomu,jakbyměllaickýadresát(aťužvesmysluadresátatextuneboadresátaprávapovinnostíuvedenýchvtextu,vizKapitola6Analýzaarele-vancepublika)tendencitextchápat,pravidloužitíslov„obdobně“a„přimě-řeně“,protožeLPVstanovujívelicepřesně,zajakýchokolnostíjedovolenovnávrhuprávníhopředpisupoužít„obdobně“azajakýchjedovolenopoužítslovo „přiměřeně“ apřisuzují tak těmto slovůmurčitýfixní význam.Podleparticipantač.2tomutakalevobecnémjazycebezezbytkunení:„Adresát


124

právní normy, jak už jsem se o tom mnohokrát přesvědčil, význam tomu slovu, obdobně‘ takto nepřisoudí. Mnohdy je i zmatený, když se setká se slovem „přiměřeně“ – neví, co to pro něj přesně může znamenat. To je jeden z příkladů toho, co si myslím, že je velmi diskutabilní, pokud jde o legislativní pravidla vlády a srozumitelnosti předpisů, které na základě takových pravidel, jako jsem teď zmínil, vznikají.“ K tomuto kon-krétnímuproblémunavícuvádí,žepoužití slova„přiměřeně“potenciálněvytvářípřílišvelkýprostorprointerpretaciajakotakovéjepoužitítohotoslovavágní,atoažnahranicisrozumitelnosti.Participantka č. 3 uvádí příklad, kdy konkrétně řešila střet sice ne pravi-dlaLPV,aleurčité legislativnízvyklosti,kteráse jevilabýtnesystematická,aneelegantníhořešení,kteréalebylodlejejíhonázorusystematičtějšíasro-zumitelnější.Dalapřednostsystematičnostiasrozumitelnostioprotizvyk-lostia její(zhlediskalegislativnětechnickýchzvyklostíneelegantní)řešenísenakonecstalosoučástídanéhoprávníhopředpisu.Najedenkonkrétnírozpor,kterýjsmeidentifikovaliimyvýše,mezipoža-davkemLPVapravidlyčeskéhopravopisu–psaníčárkypředslovemnebo–upozorňujíisamiparticipanti,jakonapříkladparticipantkyč.7ač.8.452Dalšípřímouvádí,žetotokonkrétnípravidlojenesmyslné:„Podle legislativních pra-videl se tam [čárka] nemá psát, ani když se tam píše. Je tam rozpor mezi pravidly češtiny a mezi legislativními pravidly. Legislativní pravidla říkají, že se prostě čárka před ,nebo‘ nepíše, pokud to není na konci výčtu. Ale obecně neplatí, že jestli je to vylučovací, tak tam má být čárka a jestli ne, tak není.“Uvádí,ževjednomkonkrétnímpřípaděpsanínormativníhotextudokoncedostalipokynodministra,podlekteréhoměliignorovatLPVačárkupřed„nebo“psátvsouladuspravidlyobecnéhospisovnéhojazyka.Na tento případ vzpomíná i participantka č. 4s tím, že požadavek legis-lativníchpravidel vládynapsaní čárkypřed slovemnebonení takdocelavsouladuspravidlyobecnéhojazykaapodlenítovpraxitvorbynormativ-níchtextůobčaszpůsobujeproblémy,protoževěcnéodborysitohonejsouvědomyapřipřipomínkovacíchprocesechjeupozorňujínapodlepravidelspisovnéhojazykachybějícíčárku.

452 Participantka č. 7: Občas ty gramatické věci mohou způsobit výkladové problémy.Participantkač.8:Třebau„nebo“.


125

Čelímetedydvěmaotázkám.Prvníznichpředstavujeta,kteráseptá,zdaliby legislativec měl vůbec dodržovat gramatické pravidlo zavedené LPV,pokudodporujepravidluobecnéhojazyka;tadruhásetáže,jakbychomměli(napříkladvpozicisoudce)interpretovattext,kterýumožňujerůznáčtenívzávislostinatom,jestlijejčtemeoptikoupravidelobecnéhojazyka,nebooptikoupravidelzavedenýchlegislativnímipravidlyvlády.Možnost řešení sporumezi „gramatickými“požadavky legislativníchpra-videlvládyagramatickýmipožadavkyběžnéhojazykanabízídalšízkomu-nikačníchpartnerů,kterýříkáparticipantč.6,želegislativnípravidlavládyudávají rámec, do které je potřeba se při psaní normativního textu vejít.Apokudseautortextupohybujevtomtorámci,mápoměrněvolnouruku.Vtomtopřípaděparticipantč.6sicehovoříoobecnéroliLPV,alevjejímpojmenovánísevzásaděshodneisdalšími.

5.6 Závěry

Vtétokapitolejsmesezabývalijazykovýmispecifikyprávníchtextů.Vteo-retickéčástitextujsmejeidentifikovaliavysvětlilijepomocíkonceptůprávnílingvistiky.Dálejsmesezabývalitím,zdatatospecifikadávajívzniknoutspe-cifickémuprávnímujazyku.TatootázkapotomúzcesouvisísLPV,jejichžpostavení jsme rozebrali a nastolili otázku, v jakém jsou vztahu k obec-nýmjazykovýmpravidlům.Meziargumenty, týkajícísetétootázkypatřiloopředstavenírůznýchpojetínormyakodifikacevprávuajazykovědě.Tatokolizebylaprolepšísrozumitelnostprezentovánanakonkrétníchustanove-níchobčanskéhozákoníku.Vpraktickéčástitextujsmesevěnovalitomu,jaksekjazykovýmpravidlům,atoobecnýmitěmzLPV,stavílegislativci.Došlijsmekzávěru,žekolizeobecnýchjazykovýchpravidelapravidelLPVvlegislativnípraxiskutečnězpůsobujeproblémy,kterésilegislativciuvědo-mují,ovšemkonkrétnířešenívycházíspíšezlegislativníchzvyklostínajed-notlivých legislativních pracovištích a závisí také na projednávání v LRV.NejsoutoovšemjenLPV,kterásepodílínakonstrukcizvláštnostíprávníhojazyka;jetopředevšímpraxeprávníhojazykasamotná.Významyněkterýchslov–odbornýchtermínů–sekonstruujízvlášťprokaždýpředpis,praxídocházíněkdykakceptacitaktokonstruovanýchvýznamůinapříčprávními


126

předpisy,nebose jejichvýznamupravuje sohledemna jejich interpretacivjudikatuře.Jednoznačnáodpověď,jestlijeněcojazykověsprávněnebonení,jeprojazy-kovědunemožná.Pokudchceprávníkdostát svépovinnosti zachováváníprávníjistoty,musíkprávnímtextůmpřistupovatstakovýmvědomím.Musíuvažovatnadstandardem,nadúzempoužíváníjazyka,nadtím,jaksedanévyjádřenívětšinouvykládá,coobvykleznamená.Normamupomůževzjiš-těnítoho,cojevúzu,atozejménavesvékodifikovanépodobě.Jeproněhonejsnázeanespolehlivějiurčitelná.Jejímlimitemalevždybudeto,ženeníaniprávnínormou,aninormouvprávnímsmyslu.Pokudmu tonestačí,protožejeznějakéhodůvodunutnézajistitjenjedenjedinýzpůsobvýkladutextu,potřebujeprávníkvytvořitspecificképravidloproprávníjazykadátmuprávnízávaznostnadrámectévyplývajícízjazykovénormy.Můžezvolittaková jazyková pravidla, která jsou jednoznačnější a závaznější než jiná.Můžezvolittakovouformulaci,kterásvýmvýznamemjasnějiajednoznač-nějiurčí,jakjilzevykládat.Můžedospeciálníprávnínormyurčit,žeurčitáformulacesevykládáurčitýmzpůsobem.Můžedodůvodovézprávyvysvět-lit,jakbylaurčitáformulacemyšlena.To,coalenemůže,jespolehnoutse,žemusjednoznačnýmvýklademjednoznačněpomůžejazykověda.Stejnětakalenemůžeanijítvesvémvýkladubezdalšíhovysvětleníprotivýznamu,kterýurčitémuvyjádřeníjazykovánormaběžněpřisuzuje.Jazykovou normu lze totiž z právníkova úhlu pohledu chápat jako zvyk-lostčiobyčej.Vycházítotižzvětšinovéadlouhodobépraxevespolečnostiazároveňpanujepřesvědčeníopotřeběji(alespoňvevybranýchsituacích)dodržovat. Jak ale každý právník zároveň ví, aplikace zvyklostí a obyčejůjevpraxikomplikovaná,protožejepotřebajeidentifikovataposlézeojejichexistencipřesvědčitisvépublikum,tj,protistranu,soudapod.Pokudjetedypo ruce snazší,méněkomplikovaná cesta k dosažení kýženéhovýsledku,jenamístějívyužít.Otázkouje,jaktakovoupraxidostatdoprávníhoživota.JednouzcestbybylodostattakovépravidlopřímodoLPV.Jakjealeuvedenovýše,tomáhnedněkolikzádrhelů,atozejménajejichzávaznostpouzeproomezenýokruhlegislativců,atedyjenčástprávníúpravy.Nenítakéjisté,zdabyprotako-vou změnuLPVbyla politická vůle.Dalšímožností by bylo prosazování


127

takovéhopravidlapomocíjurisprudencevčetněprávníhovzdělávání(magi-sterského i jako součásti odborného vzdělávání legislativců), odbornýchčlánků,konferencíapod.Tamjealesložitéurčit,jakýreálnýdopadbypro-sazování takovéhopravidlamělo, zda by se skutečnědostalo k legislativ-cůmazdabyse jímpotomskutečněřídili. Jakonejefektivnějšísetakzdábýtvarianta,žebytakovépravidloprosazovalyneformálníautoritydanéhooboru–respektovanílegislativci(zejménavLRVajejíchkomisích),soudci,akademici. A vzhledem k tomu, že práce legislativce se učí pomocí pře-nosuosobnízkušenostiasocializací (tj.organizačnírutina,vizkapitola3.Legislativnízvyklosti),postupemčasubyseiztohotoumělevytvořenéhomohla stát legislativní zvyklost, ale s určitým obsahem, tak jako mnohojinýchpravidellegislativnípráce.

129

6 ANALÝZA A RELEVANCE PUBLIKA

Vkontextufilosofickéhoobratukjazyku20.stoletíaanalytickéhoobratuke čtenáři,453 kterým prošla hermeneutika v druhé polovině 20. století,se ivprávní teoriiobjevujípřístupy,podlekterých jemožnéprávní texty,atoitextyprávníchpředpisů,tedytextynormativní,považovatzakomu-nikačníakty,aprotojemožnésiklástotázkyojejichpůvodcíchaojejichpříjemcích,čtenářích,resp.publikuneboadresátechsdělenítěchtokomuni-kačníchaktů.454

Vkontextuanalýzykomunikace sevětšinou tážemeponějakémreálném,autorem zamýšleném publiku, kterému je sdělení adresováno. Adresátsdělení455 (jehoznalosti,kompetenceapředporozumění) jepotomjednímzhlavníchfaktorů,kteréovlivňujíformusdělení,tj.volbuslov,pojmosloví,styl,odbornost,žargonneboúroveňsrozumitelnosti.456Videálníkomuni-kačnísituacitedypůvodcesděleníznásvépříjemce/adresáty/publikumtakdobře,abyjimbylschopenpřizpůsobitsvésdělení,protožeideálníkomu-nikačnísituacejetaková,kdepříjemcerozumísdělenítak,jakomurozumíjehopůvodce.Totochápáníideálníkomunikačnísituacerozpracovalfilosof jazykaazakla-datelpragmatikyPaulGrice.Pronějmajíosoby,kterésenacházívkomu-nikačnísituaci,tendencivzájemněspolupracovatnasděleníajehoporozu-mění.TatojejichspoluprácesepodleGricedějenazákladětzv.kooperač-níhoprincipu,podlekteréhomábýtsděleníformulovánotak,jaksevdané

453 BARTHES,Roland.TheDeathof theAuthor.In:BARTHES,Roland.Image Music Text. London:FontanaPress,1977,s.142–148;FOUCAULT,Michel.WhatIsanAuthor?In:BOUCHARD,DonaldF.(ed.).Language, Counter-Memory, Practice: Selected Essays and Interviews.Ithaca:CornellUniversityPress,1996,s.113–138.

454 VanHOECKE,Mark.Law as Communication.Oxford andPortland:HartPublishing.2002; STEVENSON,Drury. ToWhom Is the Law Addressed?Yale Law and Policy Review, 2003, roč. 21, č. 1; CHRISTIE, George C. The Notion of an Ideal Audience in Legal Argument. Dordrecht/Boston/London: Kluwer Academic Publishers, 2010;SMEJKALOVÁ,Terezie.Publikacejudikaturyajejíadresáti.Revue pro právo a technologie, 2012,roč.3,č.6,s.25–33;SMEJKALOVÁ,2013,op.cit.

455 Tedyten,komujesdělenípřímoadresováno.Vtomtovýznamupojem„adresát“pou-žívajínapř.CLARK,HerbertH.aThomasB.CARLSON.HearersandSpeechActs. Language,1982,č.58,s.344.

456 BELL,Allan.LanguagestyleasAudienceDesign.Language in Society,1984,roč.13,č.2, s. 145–204.


130

situacivyžaduje,kakceptovatelnémuúčelu:„Ať je tvůj příspěvek k rozhovoru takový, jak je to žádoucí v kontextu, v němž se vyskytuje, s ohledem na akceptovaný účel a směr konverzační výměny, do níž jsi zapojen.“457Tentokooperačníprincipserozpadádočtyřmaxim:kvality,kvantity,vztahu(relace)arelevance,kdena jednéstraněmápůvodcezformulovat svésdělení tak,abybylosrozu-mitelné,sdělnéarelevantníúčelukomunikace,anastranědruhépříjemcesděleníočekává(amáprávoočekávat),žeonosdělenítakovébude.Tentokooperačníprincipvšakjevšakzamýšlenprokonverzačnísituaci,kdyjsouvšichnizúčastněnína jednommístěaparticipujínakomunikačnívýměně.V takové situaci seúčastníci konverzacemohou spolehnout ina jinénežjazykové prostředky, kterými lze zajistit srozumitelnost promluvy, neboseujistitosprávnémporozuměnípromluvě.Mohousetaknapříkladdoptá-vat,žádatodoplnění,odvolávatsenakontext,doplňovatpříklady,reagovatnaneverbálníprojevyapod.458IkdyžbyseinspiraceGricemajehočtyřmikonverzačnímimaximyzdálaprosituacikomunikaceprávalákavou,sdělo-váníprávasenedějevkonverzaci,jetřebabrátvpotaz,žepůvodceapří-jemcesdělenínormativníhotextunejsouvezcelaobdobnýchpostaveníchjakotivkonverzaci.PodleAndreieMarmora459 jenormativní textdruhemstrategického textu(resp.řeči).Normativnítextsměřujekekonkrétnímuúčelu,kterýmjeregu-laceurčitésituace,určitéholidskéhochování.Jetedylogické,žejehopůvodce(ať už zákonodárce ve smyslu politického původce tohoto účelu, nebovlastní tvůrce – legislativec) sleduje při tvorbě tohoto textu jiné cíle, nežbudesledovatpříjemcetohototextupřijehointerpretaciapoužití.Vtomtodruhukomunikacesestřetávajíkooperativníanekooperativníprvkyanení

457 „Make your conversational contribution such as is required, at the stage at which it occurs, by the accep-ted purpose and direction of the talk exchange in which you are engaged.“VizGRICE,Paul.Studies in the Way of Words. Cambridge,London:HarvardUniversityPress,1989,1991,s.26;českýpřekladpodleAUER,Petr.Jazyková interakce.Praha:NakladatelstvíLidovénoviny,2014,s.92.

458 Srov. LÖTSCHER, Andreas. Conceptual and Textual Structure in legislative Texts.In:WAGNER,AnneaSophieCACCUAGUIDI-FAHY(eds.).Obscurity and clarity in the law: prospects and challenges. Ashgate,Aldershot,2008, s.131–135;ZLötscheravycházíiSMEJKALOVÁ,2013,op.cit.

459 MARMOR,Andrei.CanLawImplyMoreThanItSays?OnSomePragmaticAspectsof Strategic Speech. In: MARMOR, Andrei a Scott SOAMES (eds.). Philosophical Foundations of Language in the Law.Oxford:OxfordUniversityPress,2011,s.83anásl.

6 Analýza a relevance publika

131

proto jisté, do jaké míry původce textu dodržuje Griceova konverzačnímaxima,aanipříjemcetextutaknemájistotuohlednětoho,zdaněcotako-véhoodtextusamotnéhoočekávat,čine.460Tatonejistotanajednéstraněmůže vést k právní nejistotě při interpretaci, na straně druhé však podleMarmoradáváipříjemcůmsamotnýmprostorprostrategickéchování.461

ProHoeckeho,Greenbergaadalší462jevšaknormativnítextymožnépřímopovažovat za projev komunikace mezi zákonodárcem a subjekty práva.Ipřesto,ževýšenaznačenáanalogienenídokonalá,Hoecketvrdí,žeprávojekomunikativní,protožejezaloženonaneustálékomunikacimezirůznýmisubjekty,463aukazuje,podobnějakodalšíautoři,464 jakseklasickákomuni-kačnítriádapůvodce/autor–sdělení–příjemce/adresát/publikumdáapli-kovatnaanalýzuněkterýchprávníchsituací.Zapůvodcesdělení–norma-tivníhotextu–jevnašempřípaděmožnépovažovatnormotvůrce.Ptáme-lisevprávupovýznamusdělení,vkontextuhistorickéhovýkladumámeten-dencihledatpůvodnízáměrnormotvůrcenikolijakoreálnéosoby,alejakourčitéodosobněnéentity,jejížpůvodnízáměrmůžemerekonstruovatpouzečástečnězdůvodovýchzprávnebostenoprotokolůjednánízákonodárnéhosboru.Smejkalováuvádí,žetázánísepozáměruzákonodárcevšakssebounesezásadnírizika,protožesedefactojednáoautora/původcefiktivního:„Zákonodárce jako fikce autora navíc přetrvává v čase, a přestože se mění jednotlivé osoby, které buď reálně zasahují do textu právního předpisu nebo přinejmenším mají právo do něj zasáhnout. Autor-zákonodárce pak text zaštiťuje svou autoritou; jeho auto-rita mu dodává zvláštní vlastnosti a především právně-normativní následky. Tato autorita ale není absolutní v tom smyslu, že by autor-zákonodárce byl konečnou determinantou smyslu svého textu (…).“ 465

460 MARMOR,2011,op.cit.,s.95–96.461 MARMOR,2011,op.cit.,s.100.462 GREENBERG,Mark. Legislation as Communication? Legal Interpretation and the

Studyof LinguisticCommunication.In:MARMOR,AndreiaScottSOAMES(eds.).Philosophical Foundations of Language in the Law.Oxford:OxfordUniversityPress,2011,s. 217 a násl.;V českémkontextu pak např. SMEJKALOVÁ,Terezie.Soudnictví, jeho povaha a role v právním systému ČR. Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita,Právnickáfakulta,2013.VedoucípráceRadimPolčák.

463 HOECKE,2002,op.cit.,s.127.464 Viznapř.JACKSON,1995,op.cit.465 SMEJKALOVÁ, Terezie. Smrt autora jako cesta k porozumění teleologickému

výkladu.Časopis pro právní vědu a praxi,2012,roč.20,č.1,s.31.


132

Tentofiktivnízákonodárcejakoodosobněnáentitasicemůžebýttím,kdododánormativnímu textu jehopolitický (nebovpřípadě jehobudoucíhoteleologickéhovýkladunormativní)účel,nenítovšakosoba,kteránorma-tivnítextreálněpíše.Ptáme-lise,komufiktivnínormotvůrceadresujesvénormativnítexty,můžebýtodpovědíopětpouzeteoretickýkonstruktfik-tivníhopříjemce,kterýskutečnězískáváinformaceoprávupřímoznorma-tivníchtextůaznáje,protoženaprincipiálníúrovnineznalostzákonaneo-mlouvá.Vtomtopřípadě jevšakkomunikacemezizákonodárcemasub-jektyprávapouhoumetaforou.466Pokudsitedyklademeotázkypovlastnímporozumění normativnímu textu, musíme se od této metafory oprostit,protožekonstruktautora,resp.konstruktpříjemce,nemůžebýtzhlediskaporozuměnítextuzkoumán.Nástedyvtomtoprojektuzajímánikolifiktivnízákonodárce jakometaforický původce, ale reálná osoba legislativce jakopisatelenormativníhotextu.Vsituaci,vekteréjenormativnítextsdělením,sepůvodceapříjemcetextunenachází na stejnémmístě, nemají proto příležitost interagovat stejnýmzpůsobem jakoosobypřikonverzaci;pokud je tedy tvorbanormativníhotextusdělováním,komunikací,pakjesdělovánímjednostranným,cožzvy-šujenárokynapůvodcetohototextucodosrozumitelnosti,jasnostiapřes-nostitextu.467Aprotožetext–tedyinormativnítext–má(jakužvyplýváizpředchozího textu) svéhopůvodcea svépříjemce, jevelicepravděpo-dobné,ževýznam,kterýsipůvodcemyslí,žedo textukóduje, senemusíshodovatsvýznamem,kterýinterpretacídovozujepříjemcetextu.468 Ze stra-tegickéhocharakteruprávníchtextů,okterémhovoříjižzmiňovanýMarmor,vyplývá, že tvorba normativního textu není situací, ve které by původcei příjemceměli společný zájemna výměně informací; zájmy tvůrce textuajehopříjemce,kterémajíkapacituovlivnitinterpretaciaporozuměnítextu,semohoutedyrozcházet.469

466 Metafora legislativy jakodruhukomunikacesamozřejměmůžesloužit jakoanalytickýnástroj.DojistémíryjitakpoužíváprávěHOECKE,2002,op.cit.

467 Srov.HOECKE,2002,op.cit.,s.131.468 HOECKE,2002,op.cit.,s.136.469 Srov.MARMOR,2011,op.cit.,s.93.


133

Vraťme se však ještě na chvíli k výše zmíněným Griceovým maximámvkontextutoho,dojakémírypřisdělovánísdělujemepouzeto,říkáme.470 Pragmatika(zajejíhožzakladateleseGricepovažuje)ukazuje,ževesdělo-váníavporozuměnívýznamusděleníhrajenezanedbatelnourolikontext.Kontextmákapacitudoplnitnevyřčenouinformacinebopozměnitvyzněnívlastního sdělení. Sdělení pak má logicky určitý „nadbytek významu“.471 Vzhledemktomu,žepokudopustímepředstavu,žebyvýznamtextubylnějakounezávislouaobjektivníkategorií,relevantnímkontextemproiden-tifikaci tohoto nadbytku významu může být právě forma a účel použitídaného textu.Normativní text ve společnosti/státě plní specifické úkolya směřuje ke specifickýmúčelům. Samotný fakt, že je nějaké sdělení uči-něnoprostřednictvímnormativníhotextu,zásadněměníkontextproporo-zuměníjehovýznamu.Hledánítohoto„nadbytečného významu“jevšakvprávuzásadní, protože neznalost kontextu povede k neporozumění celé komu-nikační situaci, což v právumůžemít poměrně závažné následky. Pokudtedynormativnítextyjentím,jakoumajíformu(zákona,vyhlášky,nařízeníadalšíchzvláštnímzpůsobempřijímanýchavyhlašovanýchpředpisů),impli-kujípřítomnostnadbytkuvýznamu,kterýnenípřímovyjádřenslovydanéhosdělení,jezřejmé,žejejichčteníapoužitívyžadujespecifickoukompetenci.Znalostazkušenost,kterousdílí ti,kteří tutokompetencimají, jev jejichpromluváchtedypresumována.472Protoivkontextutvorbynormativníhotextu dává smysl studovat význam normativního textu podle skutečnéhopůvodce–pisatele–avýznamnormativníhotextupodlepříjemce.Ačkoli při reálné interpretaci práva se významu zamýšlenému konkrétnímpisatelem/legislativcemžádnáautoritanepřiděluje,faktemzůstává,žetázánísepovýznamupůvodcezůstávárelevantnítehdy,zabýváme-lisesrozumitel-nostítextu.Pokudsetotižsnažímezjišťovat,zdajenaplněnonenvýšezmíněnýkomunikační ideálmezinormotvůrcema adresátempráva (kterýv českém

470 Předevšímmaximkvantity„do not make your contribution more informative than is required“ VizGRICE,Herbert.P.Logicandconversation.In:COLEPeteraJerryL.MORGAN.(eds.).Syntax and Semanticsvol.3.NewYork:AcademicPress,1975,s.45;nebospíšeJacksonovaúprava:„Make your contribution as informative as required for the current purposes of the Exchange.“VizJACKSON,1995,op.cit.,s.74.

471 POKORNÝ,Petr.Hermeneutika jako teorie porozumění. Od základních otázek jazyka k výkladu Bible.Praha:Vyšehrad,2005,s.50.

472 Srov.copíšekeGriceověmaximěkvantityJACKSON,1995,op.cit.,s.74.


134

prostředí pojmenoval Knapp tak, že se bude jednat o situaci, kdy adresátporozumítextustejně, jakojehotvůrce),473potomsemusímeptát,cochtělpůvodcetextu(legislativec)svýmnormativnímtextemříci,čehochtěldosáh-nout,azdasezamýšlelnadtím,kdobudejehotextvbudoucnučístapoužívatazdasesnažiltakovémubudoucímuadresátuformutextupřizpůsobit,nebone.Tatootázkajetímdůležitější,uvědomíme-lisi,ženormativnítextyjsousděleními,kterábudou interpretovánaapoužívána iv takovýchbudoucíchsituacích,kterésijejichpůvodceanizcelanedokážepředstavit.474

Zatímcovšakmluvenákomunikacevždypředpokládáexistencinejenreál-néhomluvčího,aleireálnéhopříjemce,kterýjepromluvěpřítomen,475psanýtextvznikávechvíli,kdyžádnýčtenářpřítomennení.Najednéstraněbychommohliříci,žeipsanýtextpřecepředpokládáexistencinějakéhozatímneur-čenéhopříjemce–čtenářenebopublika–kterýtextbudevbudoucnučíst.Nicméněvdoběpsanítextuneníjisté,nejen,zajakýchokolnostíakdotextbudevlastněčíst,alezdalijejbudevůbecněkdočíst.I když je pravděpodobné, že vznikající normativní text nalezne čtenářenapříklad alespoň v osobě nadřízené vlastnímu pisateli/legislativci, nenívdoběpsanínormativníhotextujisté,zdalitextbudenakonecpřijatazve-řejněn,tedyzdalijejbudouněkdyčístzamýšleníadresátiprávapovinnostíneboosobypodílející senavýkonustátnímoci.Wolf Schmidvšak tvrdí,žeautortextusipřiformulacisdělenívždynějakéhoadresátasvéhosdělenípředstavuje.Tentoobraz,tatojehopředstava,ječistěformounapomáhajícíformulacisdělení,nikoliobrazemreálnéosoby,kterábudetotojehosděleníveformětextučíst.476

V kontextu literárních teorií se však setkáváme ještě s jiným konceptempublika, a to ve formě implicitního publika (implied reader),477 kde toto

473 KNAPP,2005,op.cit.,s.126;ObdobněvizSMEJKALOVÁ,2013,op.cit.474 WHITE, James Boyd. What Can a Lawyer Learn from Literature? (book review).

Harvard Law Review,1989,roč.102,č.8,s.2035;NatétomyšlencestavíiBIX,Brian.Law, Language and Legal Determinacy.Oxford:ClarendonPress,1993,s.185.

475 JACKSON,1995,op.cit.,s.83.476 Viz SCHMID,Wolf. Implied Reader. In: HÜHN, Peter et al. (eds.).The living hand-

book of narratology [online]. Hamburg: Hamburg University Press, 2013 [cit. 26. 9.2017]. Dostupné z: https://www.lhn.uni-hamburg.de/node/59.html; ObdobněiSMEJKALOVÁ,ŠKOP,op.cit.,s.54.

477 VizISER,Wolfgang.The Act of Reading: A theory of aesthetic response.London:Routledge,1980,s.34.


135

publikumjeurčitýmkonstruktemvycházejícímzestrukturyapovahytex-tu.478 Obdobný koncept používá Bourdieu, když mluví o kompetentnímpubliku jakoo tom,kdobyl zformován textemsamotnýmamávšechnyznalostiainformacenezbytnékporozuměníonomutextu.479

Konceptideálníhočtenářejepoužívánivprávu.TentoideálníčtenářjepodleJameseB.Whiteačtenářzamýšlenýakonstituovanývlastnímtextem.Podletéto představy jsou to tedy texty, které si samy svými charakteristikami,úrovní srozumitelnosti atd. utváří své čtenáře.480 I podleWhitea bychomsetedymělipřiinterpretacitextuptát,jakbytexturozumělideálníčtenář,nikolizacházetsautoremjakosdeterminantouvýznamusvéhotextu.481

Jevšakvůbecmožné,abytakovýideálníčtenářexistoval?Jemožnésejímstát tak, že se „necháme dotvořit vlastním textem“, například tak, ženám textsamotnýposkytnevšechnapotřebnávodítkakesvémuvlastnímuporozu-mění?Nebojeitentoideálníčtenářpouhýmteoretickýmkonstruktem,kte-rýmupozorňujemenafakt,ženapříkladčtenářbezprávníhovzděláníneníschopenčtenémunormativnímutextuporozumět?Smejkalová,kterátentoWhiteův přístup rozpracovává, upozorňuje, že běžný čtenář nemusí býtonímideálnímčtenářem,protoženutněnemusímítznalostiprávníhopoj-moslovínebostrukturníchaformulačníchzvyklostí.Navícvporozuměnínormativnímutextupsanémuprávnímjazykemhrajeroliporozuměnínor-mativnímnásledkůmtextu,kterévyplývajízkontextu,kterýposkytujecelýzbyteksystémupráva, jako jsoudalšíprávnípředpisy, judikatura,doktrínanebonepsanéprávníprincipy.482

Na jedné straně se tedymůžeme tázatpo reálnýchkompetencích skuteč-nýchmožnýchčtenářůnormativníhotextu,kdejsmeschopniidentifikovatrozdíly vporozumění založenénamíře znalosti konvencí, kteréovlivňujípodobunormativníchtextů,tedyznalostipráva,nastranědruhésemůžemetázat,zdaliikonceptideálníhočtenářevněkterézesvýchpodob,nemůže

478 SMEJKALOVÁ,ŠKOP,op.cit.,s.54.479 VizBOURDIEU,2010,op.cit.,s.375.480 SMEJKALOVÁ,2012,op.cit.,s.32.481 VizWHITE,JamesBoyd.LawasLanguage:ReadingLawandReadingLiterature.Texas

Law Review, 1981–1982,roč.60,č.3,s.435.482 SMEJKALOVÁ,2012,op.cit.;ViztakéMYŠKA,SMEJKALOVÁ,ŠAVELKA,ŠKOP,

op.cit.,s.277anásl.


136

hrátnějakou rolinejenpři analýzenormativního texu, ale ipři zkoumáníprocesupsanítěchtotextů.SmejkalováaŠkoppředstaviliteoretickýrámec,kterývysvětluje,žekonceptčtenáře, resp. publika, textumůže hrát významnou analytickou roli nejenvtextechkrásnéliteratury,vekterýchjetypickyrozvíjen,aletakéitextechprávních předpisů, protože čtenáře jemožné chápat nejen jako reálnéhopříjemce sdělení s konkrétním předvěděním a předporozuměním, kterýčte textvkonkrétnímčasovémageografickémkontextu, aleprávě i jakofiktivní konstrukt, představu adresáta, kterou autor při psaní svého textupotřebuje.483 Vysvětlují, že vzhledem ke svému charakteru normativnítextynemohoumítpouzefiktivního ideálníhopříjemce.Cílemnormativ-ních textů je být čteny, interpretovány a používány v praxi a podmínkouktomutopoužitíjetedyporozuměníjejichsmyslu.Normativnítextymusímítnějakéreálnépříjemce.Protosejakopoužitelnější jevítakovýpřístup,podlekteréhositext(případněskrzetextjehopůvodce)faktickyvychovávásvépříjemce:abychomtextuporozumělitak,jakojehopůvodce(resp.tak,jaktojehopůvodcezamýšlel),musímepřizpůsobitsvéznalostiaschopnostiočekáváním textu. Příjemce normativního textu tedy není fiktivním kon-struktem,protožetextaktivněsiskrzecharakteristikysvéhotextukonstru-ujesvéčtenáře:484prodokonaléporozuměnísdělenítextusetedymusímetímtočtenářemstát.Pokud přijmeme výše naznačenou představu o tom, že text si sám kon-struuje své ideální čtenáře, pak je zřejmé, že takto textem konstruovanýčtenář normativního textu nemusí být nutně zároveň i adresátem právapovinností, kterénormativní text zakotvuje.Uvědomíme-li si, žeběžnýadresátprávapovinnostívšaksvéznalostioprávunečerpápřevážnětak,žebysitextyprávníchpředpisučetlsám,485pakjezřejmé,žesimusímeklástotázku,komujenormativnítexttedyurčen.

483 SMEJKALOVÁ,ŠKOP,op,cit.484 SMEJKALOVÁ,ŠKOP,op.cit.,s.63–66.485 Viznapř.PODGORECKI,Adam.Law and Society.London:RoutledgeandKeganPaul.

1974,s.197anásl.;neboskandinávskýrealistaOlivecrona,podlekteréhojeprávootáz-kou lidské zkušenosti.VizOLIVECRONA,Karl.Law as Fact. London: Stevens andsons,1971,s.82,kterýseodvolávánadíloLeonaPetrazyckeho.


137

Podleněkterýchpřístupůnormativnítextyvůbecnejsouurčenyktomu,abybylyčtenyadresátyprávapovinností.Tutoproblematikukomplexněroze-bíráStevenson,kterýstavínaKelsenovi486avysvětluje,žeprávnípředpisyadalšíprávnítextynejsouurčenyktomu,abyječetlolaicképublikum,kterésepodlenichmáreálněřídit,alektomu,abyječetly jinéstátníorgány.487 Stevensonstavítentosvůjzávěrnaněkolikaskeptickýchpředpokladech.488 Podle něj laický adresát texty právních předpisů reálně nikdy nečte, jehovlastníinterpretaceprávanemápřireálnéaplikaciprávatéměřžádnouváhuaprávní texty jsounastaveny tak, aby specifikovalyodezvu státunakon-krétníjednánísubjektůpráva,tovšechnozasituace,kdyprávnísystémstojínaprincipu„neznalost zákona neomlouvá“.Otázkapotom,komujetedyurčenoprávo,senámtedyrozpadádodvouskupin.Najednéstranějemožnéseptát,komujsouadresoványvprávníchpředpisechstanovenáprávaapovinnosti.Odpovědínatutootázkujetedyhledání vlastních subjektů práv a povinností. Zkušenosti však naznačují,želidéjakosubjektyprávapovinnostíjenvelicezřídkaotevírajívlastnítextyprávníchpředpisůadozvídajíseznich,cojejejichprávyapovinnostmi.489 Právní vědomí jednotlivce i celé společnosti je tvořeno především jinýmdruhempředávánítěchtoinformací,atopředevšímskrzevýchovu,vzděláníazkušenost.490

Dálejevšakmožnéseptát,komujsouadresoványvlastnítextyprávníchpřed-pisů,tedyokomsystémilegislativcijakopůvodcinormativníchtextůpředpo-kládají,žejebudečístapoužívat.Považujeme-litotižtextyprávníchpředpisůzakomunikačníaktysui generisabudeme-limítzato,ževlastníadresátiprávapovinnostítextyprávníchpředpisůnečtou,paktytoaktymusímítnějakésvépříjemce.Ikdyžbysemohlozdát,žetěmitopříjemcibymělipřecebýtonysubjektyprávapovinnostíobsaženýchvtěchtosděleních,jakjižbylouvedenovýše,existujínázory,kteréupozorňujínato,žetomutaknemusíbýt.491

486 KELSEN,Hans.General Theory of Law and State.Cambridge:HarvardUniversityPress,1945,s.61.

487 STEVENSON,op.cit.,s.108a112.488 STEVENSON,op.cit.,s.131.489 STEVENSON,op.cit.490 Viznapř.OLIVECRONA,op.cit.;neboROSS,Alf.On Law and Justice.NewJersey:The

LawbookExchange,2004.491 VizKELSEN,1945,op.cit.,s.61;nebotakéSTEVENSON,2003,op.cit.


138

PodleStevensona se tytodvězákladní skupiny rozpadajídonásledujícíchskupinmožnýchadresátůnormativníchtextů:492

1. Primární adresáti normativních textů jako celku jsouobčané (laici)jakosubjektyjimukládanýchprávapovinností.

2. Adresátynormativníchtextůjsoujakobčané(laici),takstátastátníorgány:různéčástinormativníchtextůjsouurčenyprorůznéadresáty.

3. Primárnímadresátemnormativníchtextůjsoustátníorgány.Vlastníadresátiprávapovinnostíseoprávudozvídajízjinýchzdrojů,zkuše-nostívlastníchizprostředkovanýchapod.

4. Normativnítextnemáspecifickéhourčenéhoadresáta,protoženor-mativnítextjepouzeprostředkemkódovánípravidel.

Stevensonůvtextvšakstavínikolinatom,komureálnéosoby legislativcůadresujíapřizpůsobujínormativnítext,kterýtvoří,alespíšenatom,komujsouzřejměnormativnítextysrozumitelnévširšímvýznamutohotoslova.Srozumitelnost práva a odpověď na otázku, komu jsou normativní textyurčeny,všakpředstavujídvě spojenénádoby,protože tázání sepo srozu-mitelnostinemáobjektivní charakter. Srozumitelnost textu závisí nakon-krétnímpříjemci, jehopředvědění a předporozumění.Ani plain languagehnutí, které seujalov anglofonnímprávnímsvětě, sepři vymezení toho,jakbytakovýtextpsanývjednoduchémjazyce[plainlanguage]mělvlastněvypadat,neobejdebezodkazováníkzamýšlenémupubliku:„text psaný jedno-duchým jazykem [plain language] používá slova ekonomicky a na takové úrovni, kde jim publikum tohoto textu porozumí.“493

Normativnítextyjsouvšakdálespecifickésvoufunkcí:regulujílidskécho-vání,aprotoseodnichočekávajívelmispecifickénásledky.Ti,ukterýchprávoočekává,žesebudounazákladěvněmstanovenýchpravidelchovat,bymělichápat,comajídělat.494Jealetotopochopenízávislénatom,zdabudoureálněčístnormativnítextazdamubudourozumět?Fullerupozorňoval,žesdělovánípráva jehoadresátůmjenatolikpodstat-nounáležitostíprávajakotakového,žepokudzákonodárcevtomtoohledu

492 STEVENSON,2003,op.cit.,s.123–124.493 XANTHAKI,STEPHANOU,2008,op.cit.,s.13.494 Srov.SMEJKALOVÁ,ŠKOP,op.cit.,s.59,kteřírozvíjejíSTEVENSON,2003,op.cit.,

s.118.ProobdobnéúvahyviztakéAustinajehofelicityconditions(AUSTIN,op.cit.).


139

selže,napříkladpokudneníschopensdělovatprávosrozumitelnětak,abybylosubjektůmprávapovinnostízřejmé,coseponichchce,takové„právo“nenívůbecmožnézaprávopovažovat.495Řadaautorůvšakukazuje,ženor-mativnítextyseulaickýchadresátůprávapovinnostísetkávajísneporozu-měním.496Jetedyotázkou,zdalijetomutopožadavkuučiněnozadost,kdyžjsoukonkrétníprávnípředpisysiceformálněanáležitěvyhlášenévurčenýchpublikačníchmédiích,alezároveňpostrádajínějakouesencisrozumitelnostiproty,kteřísetěmitopředpisyposlézemajířídit.Výšejsmesezabývalitím,ževklasickýchkomunikačníchsituacíchjeformasdělenípůvodcempřizpůsobovánapříjemci,protožetímsledujeúčelporo-zuměnídanémusdělení.Vreálnéivideálnísituacitedymusípůvodcesděleníproúspěšnoukomunikacionohopříjemceznát,mítnějakéinformaceojehovzdělání,sociálnímakulturnímzázemí,pravděpodobnémpředporozumění.Pokud tedy normativní texty nejsou srozumitelné laickému subjektu právapovinností,pakjetedynamístěseptát,zdalijetatonesrozumitelnostzapří-činěnatím,žepůvodcenormativníhotextunemáolaickémsubjektujakopří-jemcisdělenídostatečnéinformace,497nebozdatonasvědčujetomu,želaickýsubjektnenízamýšlenjakovlastnípříjemcesdělenínormativníhotextu.VedletěchtočtyřskupinpodleStevensonajetedymožnépostavitještějednu,asicetakovépříjemce,kteří(aťužspadádokterékolizvýšenaznačenýchskupin)budounormativnítextreálněčístapoužívatabudoumudokonalerozumět.Tohotodokonaléhopříjemcejevšaktřebachápatjakovýševysvět-lenýteoretickýkonstrukt,jakoodpověďnacharaktertextu.Z analytickéhohlediska však dává smysl se ptát i po tomfiktivnímkon-struktu,sekterýmpracujepůvodcetextu.Pokudjsmevýšeuvedli,žeformasdělení je v konverzaci jako typické komunikační situaci přizpůsobovánaschopnostech příjemce, a pokud při psaní textu nedochází k reálnémupotkánísemezipůvodcemapříjemcemsdělení,jakvypadáonenpříjemce,

495 FULLER,1998,op.cit.,s.41–42.496 Vanglickymluvícímsvěteviznapř.MELLINKOFF,1963,op.cit.;TIERSMA,1999,

op.cit.aobecněnejrůznějšíprojevyplainlanguagecampaign.497 Smejkalová a Škop uvádí, že normativní texty nenímožné tvořit bez znalosti jejich

budoucíchčtenářůažetedylegislativecjakopůvodcenormativníhotextubysenemělspoléhat jennasvůjvlastníobrazfiktivníhobudoucíhočtenáře,alemělbyseaktivnězajímatoto,abypoznalskutečnéhobudoucíhočtenáře.SMEJKALOVÁ,ŠKOP,op.cit.,s. 64–65.


140

kterémupůvodcenormativnítextadresuje?Jednáseopředstavureálnéhosubjektu,sekterýmsepůvodceněkdysetkal?Jednáseokonstruktzaloženýnapotenciálníchreálnýchbudoucíchpříjemcích?Jednáseokonstruktněja-kého ideálníhopříjemce,občanasprůměrnýmvzděláním?Nebose jednáokonstruktspecifickyvzdělanéhoobčana,kterýbudenormativnítextpou-žívatvespecifickýchsituacíchsezvláštnímiprávníminásledky(např.práv-níci,řediteléškol,pilotiatd.)?Tytopředstavysetedybudouzřejměpohybovatněkdenaškálemeziblíženeurčenouabstraktní(ideální)498osobou,abstraktníosobousnějakouspe-cifickou funkcí – v nějaké specifické pozici (kupříkladu soudce, či úřed-ník správníhoorgánu aplikující normativní textnakonkrétní společenskésituace), či relativně konkrétně typově určenou osobou (samotný adresátprávnínormy).Každátakováosobanějakýmzpůsobemstextemnakládá,mánějakáočekáváníacíle,kterýchchcedosáhnout,což jenutnévrámcijehotvorbyzohlednit.Jetakédůležiténezapomenoutnaskutečnost,ženěkterétextyjsouvyuží-ványcelouřadouposoběsnimipracujícíchinterpretů,kteříjsouzároveňtakévpozici adresátů v tom smyslu, že seodnichočekává, že s textembudounějakýmzpůsobempracovat.Kupříkladusoudci,kteříjsouvrámciaplikačníhoprocesuvpoziciinterpretaprávníhotextu(vněkterýchpřípa-dechfaktickyprvníhopublikaainterpretaperformujícíhosvůjinterpretačnívýstupadresátům)vrámciinterpretačníhoprocesu,majísváspecifickáoče-káváníohledněsvéhopublika(adresátůtextu).Musejítotižvycházetzpřed-pokladu,žepublikemmohoubýt jednakúčastníciřízení (jimž jdeobecněospravedlivéavčasnérozhodnutí),dáletakéostatnísoudci(zejménasoudcinižších instancívázánivyslovenýmprávnímnázorem,kteříočekávajíkva-litněodůvodněnérozhodnutí),aletakérůznísoudnífunkcionářiaúředníciexekutivy(očekávajícírozhodnutíjednakrychlé,aletakédostatečněkvalitní,abybylonapadenominimemopravnýchprostředků).499

498 CHRISTIE,op.cit.,s.20.499 ALFINI,JamesJ.DoingJusticeinBureaucracy:TheNeedToReconcileContemporary

JudicialRolesinLightof EthicalandAdministrativeImperatives.Missouri Law Review,1989,roč.54,č.2,s.354;srov.téžsKUČEROVÁPavla.CíleSoudnictví.In:KYSELA,Jan, JanaONDŘEJKOVÁakol. Jak se píše o soudech a soudcích: soudní moc v mezioborové perspektivě.Praha:Leges,2012,s.18.


141

Spracíspodobnýmiočekávánímizamýšlenéhopublikaselzesetkatiuosob,které právní předpisy píší. V této rovině však můžeme zároveň uvažovato publiku, jako definujícím analytickém nástroji, který poskytuje zpětnouvazbuautorůmtextutím,jaksnímnakládá.Pokudjetvůrcetextuschopensvápublikaidentifikovat,jepronějmnohemsnazšídomýšletsikonkrétnídopady,neboťmámnohdyzřetelnýobraztoho,jakjehotextdanépublikumaplikuje.Správnáidentifikacepublikajepřitomstěžejníazároveňnesnadná,neboťzatímco při komunikaci tváří v tvář je oslovováno skutečné publikum,vpísemnépodoběoslovujeautortextupublikumvzývané.Autortedymusíanalyzovatsvépublikumještědříve,neždojdekekomunikačnímuaktu.500 Pokudsealeukazuje,žesekupříkladuupísemnéhoprojevuadvokátůčastovyskytuje pochybení spočívající v chybné identifikaci toho, jak jeho textbudečístachápatjehočtenář,501bylobysmysluplnéobdobnéšetřenípro-véstiuautorůnormativníchtextů,kterýmápublikumvevětšiněpřípadůnepochybněnepoměrněširší.502

Zahraničnívýzkum,kterýsetematickynejvíceblížítomunašemu,Statutory Interpretation from the Inside—An Empirical Study of Congressional Drafting, Delegation, and the Canons,503vjehožrámciautorkyzkoumalypřístuplegislativců

500 Viz WOOLEVER, Kristin R. The Dramatic Elements of Legal Writing: The Role of Audience. [online]. ERIC, 1986, s. 3 [cit. 17. 10. 2019]. Dostupné z: https://eric.ed.gov/?id=ED278027

501 VizKEENE,SherriLee.StandingintheJudge’sShoes:ExploringTechniquestoHelpLegalWritersMoreFullyAddresstheNeedsof TheirAudience.University of San Francisco Law Review Forum,2016,roč.50,s.480.Obdobnýproblémsevyskytujeiusoudů,kterébyměly provádět analýzu publika na tom, jak bude jejich publikumpravděpodobnězpracovávatjejichtext–nafaktografickém,prediktivnímúsudku–spíšenežnanorma-tivnímúsudkuotom,jakbyjejhypotetickéracionálnípublikumzpracovávat.VizHAN,DavidS.TheMechanicsof FirstAmendmentAudienceAnalysis.William & Mary Law Review,2014,roč.55,č.5,s.1692.

502 Přičemž autor normativního textu nemůže spoléhat na to, že jeho publikum budeprávněvzdělané,abudemítcharakteristickéznakyspojovanésprávnímpublikem(aťužoprávněněčine)– tedyžebude (1)velmizaneprázdněnéanetrpělivé; (2)hyper-kritickéaagresivnívesvékritice;a(3)budeusilovatokonzervativní,přísnéuplatňo-váníformálníchpravidel.VizkupříkladuPRICE,JessicaE.ImaginingtheLaw-TrainedReader:TheFaultyDescriptionof theAudienceinLegalWritingTextbooks.Marquette University Law School Legal Studies Research paper series [online]. 2006, č. 06-36, s. 9 [cit.17.10.2019].Dostupnéz:http://ssrn.com/abstract=929108

503 GLUCK,BRESSMAN,2013,op.cit.;GLUCK,BRESSMAN,2014,op.cit.,GLUCK,AbbeR.aLisaSchultzBRESSMAN.StatutoryInterpretationfromtheInside:MethodsAppendix.Stanford Law Review,2013,roč.65,č.5(květen2013),s.1–52.


142

správního práva působících při Kongresu Spojených států Amerických,se této otázky dotýká také. Autorky předkládají řadu zajímavých zjištění,kteránaznačují,žeautořinormativníhotextusesoustředínajehobudoucíaplikaci,atedynasvépublikum,kteréjibudeprovádět,popřípadězajišťo-vat.Kroměbořeníteorieoexistencirozhovorumezizákonodárcemasoud-cem (nejvíce skloňovaným jako rozhovor mezi Kongresem a federálnímNejvyššímsoudem),kdyzvýzkumuvyplývá,žeinterpretačnívztahvnímáKongressesprávnímiorgány,nikolitolikosesoudy,504takézaznamenávají,želegislativcetudížmnohemvícezajímáaplikacejejichpředpisůsprávnímiorgánynežsoudy,505přičemžz jejichznámépraxepřipsanínormativníchtextůvycházejí,506obzvláštěpakvpřípadech,kdyuvažujíozměnětétostá-vajícípraxe.507

Přestoženejsouvýsledkyvýzkumuuvedenévpředchozímodstavcivkoneč-némdůsledku až tolikpřekvapivé (přeci jen se jednáovýzkumvoblastisprávníhopráva),ukazují,žeautořinormativních textůvrámcisvépraxeuvažujívevýšeuvedenémsmysluosvémpubliku,jakooněkomvespeci-fickéfunkci,atonejenompřipřípravětextunormativníhotextu,aleidopro-vodnýchmateriálů,zejménadůvodovézprávy.508Vtomtoohleduvšakuva-žují i o členechKongresu, jakoo svémpubliku, přičemžvychází najevo,ženormativnítextznich,oprotidůvodovézprávě,čijejímushrnutí,téměřnikdoznichvrámcischvalovacíhoprocesunečte.509

Náš výzkum se sice zabývá obdobnou problematikou, ale z jiného úhlupohledu.Takénenílimitovánnatvůrcenormativníhotextupouzevoblastisprávníhopráva.Jenicméněvelmilákavésnažitsezískatpodobnáověřenístávajícípraxetuzemskýchlegislativcůajejichpostojekdůvodovýmzprávám,

504 GLUCK,BRESSMAN,2014,op.cit.,s.765.505 Potažmojezajímá,jakbudoujejichtextyinterpretovatnejprvesprávníorgányaažpoté

soudy.GLUCK,BRESSMAN,2014,op.cit.,s.776.Toplatídokonceiprooblastdotvá-řenípráva,kdy91%zúčastněnýchlegislativcůočekává,žepřípadnémezeryvzákoněbude vyplňovat správní orgán, a pouze 31% svá očekávání směřuje k soudu. 23%přitompreferuje, abysoudy jejichnormativní textyneinterpretovalyvůbec.GLUCK,BRESSMAN,2014,op.cit.,s.774.Takézvýzkumuvyplývá,žečastosestává,žebudoucítextdiskutujípřímosesprávnímiorgány.GLUCK,BRESSMAN,2013,op.cit.,s.929.

506 GLUCK,BRESSMAN,2013,op.cit.,s.929.507 GLUCK,BRESSMAN,2013,op.cit.,s.1001.508 GLUCK,BRESSMAN,2013,op.cit.,s.972.509 GLUCK,BRESSMAN,2013,op.cit.,s.973.


143

a jejich publiku. Ať už jsou jimi myšleni členové Parlamentu, pracovnícisprávníchorgánů,čisoudci,roletakovéhopublikaseukazujenaprostostě-žejníaťužvesféřezamýšlenísenadabstraktníosobouinterpretatextu,nebovrámcianalyzováníjižstávajícípraxekonkrétníhopublika,kterésetímsamostáváanalytickýmprvkempřitvorběnormativníhotextu.510

Můžeme tedy v tomto kontextu uzavřít, že koncept čtenáře může slou-žit jako analytickýkonceptv rámci zkoumání tvorbynormativního textu,protoženámumožňujezaměřitpozornost specifickýmsměrem. Jakupo-zorňujeme jinde,511 text, kterývznikábez jasnépředstavyo svémčtenáři,nejenžejechycenvurčitéfikciotom,žejejbudečístjehoideálníčtenář,aletutopředstavuiposiluje.Autornormativníhotextubytedybuďmělmítdostatečnéznalostiobudoucímčtenářiatexttomuadekvátněpřizpůsobit,nebotextkonstruovattakovýmzpůsobem,abybylschopensisvéhočtenářeaktivněvychovat.512Vnásledujícíčástitétokapitolysetedybudemezabývattím,dojakémírylegislativcijakoautořinormativníchtextů,opírajíopřed-stavyobudoucímčtenářiaoadresátechnormativníchtextůa jakrozumísrozumitelnému,jasnémuapřesnémupsanínormativníchtextů.

510 Toho,žejemožnéčtenáře,resp.publikum,textupovažovatzarelevantníanalytickýnástroj,sikroměcitovanéhočlánkuSmejkalovéaŠkopa,všimlačeskáprávnívědaivjinýchkon-textech.Smejkalovávjinémsvémtextuvycházíztoho,komujetextsrozumitelnýaprojaképublikumjezřejměpřesvědčivý (pokudse jednáo text, jehožkvalitou jepřesvěd-čit,jakonapříkladsoudnírozhodnutí),dovozuje,komujedlejehoautorůzřejměurčen.Z tohoto v zásadě sémiotického rámce je možné dovozovat, že pokud výsledný textnenísrozumitelnývlastnímadresátůmprávapovinností,buďjeautortextunepovažovalzaadresátysvéhosdělení,nebooněmnemádostatečnéznalostiasdělování,kekterémumádanýmtextemdojít,budeneúspěšné.(VizSMEJKALOVÁ,T.Soudnictví, jeho povaha a role v právním systému ČR.Disertačnípráce.2013.PrávnickáfakultaMasarykovauniver-zita.)NapublikustavíanalýzuargumentacesoudůiKlusoňová(KLUSOŇOVÁ,Markéta.Communitas, Communion and the Judicial Reasoning. In: KLUSOŇOVÁ, Markéta,MichalMALANÍK,MonikaSTACHOŇOVÁaMartinŠKOP.Argumentation 2015: inter-national conference on alternative methods of argumentation in law.Brno:MasarykUniversity,2015;KLUSOŇOVÁ,Markéta.Hnutí Právo a literatura koncem 20. a počátku 21. století.Disertačnípráce.Brno:Masarykovauniverzita,2016.VedoucípráceMartinaUrbanová.Dostupnéz:https://is.muni.cz/th/i6ybp/).Napotenciál publika/čtenáře jako analytickéhonástrojeupozorňujívkontextudiskuseomožnostechsměruprávoa literatura iŠKOP,Martin,TerezieSMEJKALOVÁaMarkétaŠTĚPÁNÍKOVÁ.Právoaliteratura:brněnskáspo-jení.Právník,2019,roč.2019,č.1,s.67–85.VkontextupublikacejudikaturyzamýšlenýmpublikemsoudníchrozhodnutízabýváiSmejkalová(SMEJKALOVÁ,2012,op.cit.),okra-jověpakiKrálík(KRÁLÍK,Lukáš.Judikatura a její publikace.Disertačnípráce.PrávnickáfakultaUniverzityKarlovy,2012.VedoucípráceZdeněkKühn).

511 SMEJKALOVÁ,ŠKOP,op.cit.,s.65.512 SMEJKALOVÁ,ŠKOP,op.cit.,s.65.


144

6.1 Pro koho se skutečně píší právní předpisy?

Cílemnašehovýzkumuneníklástsiotázku,kdožejeonímskutečnýmadre-sátemprávapovinnostízakotvenýchvustanoveníchpsanýchprávníchpřed-pisůazdatěmtopředpisůmrozumí,nebokdoje(nebomábýt)skutečnýmadresátemtextůtěchtoprávníchpředpisů,alezdaadojakémíryjeodpověďna tutootázku (tedy kdo je adresátempráva vobou těchtonaznačenýchvýznamech)relevantníproty,kdosepodílejínatvorběprávníchpředpisů.Vtétočástinašehovýzkumunászajímalo,zdati,kteříreálněpíšíprávnínor-mativnítexty,berounějakýmzpůsobemvpotazbudoucíhočtenářetěchtotextůapokudano,takjaksijejpředstavují,azdarozlišujímeziadresátemprávapovinnostíaadresátemtextu.Zajímalynástedyodpovědinaotázky,komumá být podle nich normativní text srozumitelný a zda a jak si přisamotnémpsaníkonstruujíonohobudoucíhočtenáře.Konkrétníotázky,kteréjsmenaparticipantysměřovali,setakpohybovalykolemtázáníseposrozumitelnostitextu,komubypodlenichtextmělbýtsrozumitelnýazdasimyslí,žejesrozumitelnýosoběbezprávníhovzdělání.Dálenászajímalo,zdalegislativciadresujísvétextynějakémuspecifickémupubliku/adresátovi, zda si toto své publikum/adresáty nějak představujíapokudano,takjak,cožjsoumimojinéotázky,kterésinateoretickéúrovniklademeužvA Concept of a Reader in Legislation Drafting.513Ačseodpovědinaotázkyohledněsrozumitelnostitextusepohybovalynapoměrněširokéškále,častoparticipantizmiňovaliurčitoudiskrepancimezitím,kdomůžebýtreálnědlenormativníhotextuadresátemprávapovinností,atím,komujetextreálněsrozumitelný.Někteří zparticipantůodpovídali tak, ženormativní textbymělbýt sro-zumitelnýkomukoli,resp.běžnémuobčanu.Participantč.2hovoříotom,ženormativnítextby„měl z principu být srozumitelný komukoliv,“aledodává,žezáležínaoblastiprávníregulace:„Pokud se píše právní úprava z oblasti rodin-ného práva, tak by to mělo být sdělnější víc, než když se bude psát právní úprava z oblasti pravidel provozu na vnitrozemských vodních cestách. Ale i tak by v každém tom jednom případě měl mít legislativec na paměti, že ten text by měl být, pokud možno, srozumitelný každému.“

513 SMEJKALOVÁ,ŠKOP,op.cit.,s.53.


145

Participantky č. 4 a 5 uvádí, že normativní text byměl být srozumitelnýilaikovi(hovořío„průměrném jedinci,“kterýmělbýtschopennormativnítextpřečístavyložit),ačkolijsousivědomy,žetonevždyjemožné.Participantkač.5uvádí,želegislativec–pisatelnormativníhotextu–můžebýtovlivněntím,žedůkladněznápozadíasouvislostitextu,kterýtvoříaženemusíbýtschopen dohlédnout toho, že něco obyčejným lidemnemusí být uchopi-telné.Upozorňujetakénanebezpečívytrháváníněkterýchčástínormativ-níhotextuzkontextu,aťužzkontextuceléhonávrhu(avysvětlenívdůvo-dovézprávě),nebozkontextu jinýchprávníchpředpisů,kterémůževéstkneporozumění.Participantkač.4pakuvádí,žetutoúroveňsrozumitelnostiobčasověřují,atotak,žekonečnýtextdávajíčístněkomu,kdosepřímodanouproble-matikounezabývá.Dodává,žeprávěkontextjinýchprávníchpředpisůdělápřiporozuměnínormativnímutextuproblém,protoženěkteříadresátiprávapovinnostízakotvenýchvnormativníchtextechneví,žekromětextujed-nohozákonamusívzítvpotaz i text jinýchpředpisů (prováděcíchvyhlá-šekatd.).Participantkač.5k tomudodává, žepřebujelost českéhopráv-níhosystémumůžebýtjednímzezdrojůnepochopenínormativníhotextu.Podobněoověřovánísrozumitelnostihovoříparticipantkač.9iparticipantč.10.Participanti takéuvádí (č.2,4 a6), že srozumitelnost je zřejměvlastnostzávislánaspecializovanostiregulovanéoblasti.Napříkladparticipantkač.4„svou“agenducharakterizujetak,že„není natolik složitá, abychom u toho museli myslet na někoho, abychom si řekli ‚no, tak tady rodiče to číst nebudou, těm stačí něja-kou zprostředkovaná informace, hlavně to napišme dobře pro toho ředitele.‘ “Nejednáse podle ní tedy o nějakou specializovanou odbornou skupinu, a pokudsitedynějakéhobudoucíhočtenářepředstavuje,„pak by to měl být nějaký nor-mální, průměrný člověk.“Dalšízparticipantek(č.6)všakuvedla,žepřipsaníurčitěpřemýšlínadtím,kdo bude předpis používat. Uvádí, že v oblasti regulace, v níž se podílínatvorběnormativníchtextů,secílínavelicespecifickéadresáty,častokon-krétní orgány nebo právnické osoby, spíše než na obyčejné lidi.Doslovapopisuje:„Takže ty máš poměrně jasnou představu, na koho ta regulace směřuje, a pak se díváš jeho očima na tu regulaci.“Zároveňaledodává,žeikdyžjeadresátem


146

danéprávnínormytřebanějakáprávnickáosoba,osoba,kterátoreálněbudečístapoužívat jepořádčlověk, třebamanažerorganizace.Pokudsebudejednatosilněspecializovanouprávníúpravu,jakojenapříkladkybernetickábezpečnost,takobyčejnýčlověk(participantkauvádípříkladbabičky,kterájdenaúřad)nepotřebujedokonalerozuměttextutakovéregulace,alepotře-buje,abycelýtensystémfungovalazaměstnanciúřadupronibylischopniefektivněudělatto,copotřebuje.Právníregulacesesicepíšepro„povinnéosoby“,tedyadresátyprávapovinnostízakódovanýchvnormativnímtextu,alezároveňtatoregulacevdůsledkucílínavšechny.Vtomtoohleduvšakparticipantka směšuje jazykový význam normativního textu se smyslupl-nostíprávníregulacezakotvenévdanémnormativnímtextu.Podlevýpovědíparticipantůnelze tázání sepo srozumitelnostinormativ-níhotextuoddělitodotázky,kdojenebokdobymělbýtskutečnýmadresá-temtextu,atakévjakésituacibudetakovýadresáttextčíst.Partiocipantka(č.6)vůbecosrozumitelnostitextunehovoří,alepřemýšlíotom,kdotextbudevbudoucnupoužívatakčemutextbudesloužit.Vtomtokontextunástedyzajímalo,zdaajaksiparticipantipředstavujíty,kdobudoujimivytvo-řenénormativnítextyčíst.Zatímcoparticipantkač.6odpovídalapoměrnějasnoupředstavouobudou-cích čtenářích jí vytvořeného normativního textu, jiní participanti častonaotázku,zdasipřipsanípředstavujínějakéhokonkrétníhoadresáta,odpo-vídají,žeobecněne.Nicméněvšakpřidalšímrozhovoruokonkrétnějšíchsituacích uvádí, že si o tom konkrétním adresátu něcomyslí – napříkladzdabudemíttendenceprávníúpravunějakobcházet,jakonapříkladparti-cipantkač.8:„Tam se vždycky zamýšlíme ještě za tři rohy, když člověk zná, jaké jsou povahy.“Podobněiparticipantkač.3uvedla,žekdyžřešilavkonkrétnísitu-aci,zdanějakéřešeníbudenebonebudevhodné,nepředstavovalasianitakkonkrétníhoadresáta,jakospíšepřemýšlelanadtím,zdalibysezezvolenéformulacenedalointerpretacídovoditněco,conechtěli,abyseztohodovo-ditdalo.Nicméněionavzápětídodává,žektakovémuuvažováníjivedlavlastní zkušenost s jedním zmožných adresátů – státní orgán podřízenýministerstvu,naněmžpracovala:„Tím, že s nimi člověk přicházel do kontaktu, tak věděl, jakým způsobem mají tendenci to číst, co v tom mají tendenci hledat. Pamatuji si, že velmi často pro mě ten motivátor byl, zda se to bude dát aplikovat jenom jedním


147

způsobem nebo tam zůstává nějaké interpretační pole, které by bylo příliš široké a stejně by se nám to vrátilo zpátky, a my jim museli říkat, jak to dělat.“Podobněikomu-nikačnípartnerkač.7uvádí,žejenezbytnousoučástíjejíprácezajistit,abybylojasné,conormativnítext,kterýpíše,chceříctaabybylposlézereálněpoužitelný.Participantkač.8dodává,že„[č]lověk se nad tím musí zamyslet, zda to opravdu říká to, co chce, nedalo se to překroutit, vyložit jinak.“Zodpovědíněkterýchkomunikačníchpartnerůjepatrné,žeptáme-lisejichpoadresátechtextu,kterývytváří,vidívnichspíšeadresátyprávnínormy,nikoli adresáty sdělení. Z toho však vyplývá určitá jednotící linka, kteráse vine napříč jejich odpověďmi, a sice určitá diverzifikace zamýšlenýchadresátůprávnínormy.Někteříkomunikačnípartneřiuvádí,žerozlišujímezirůznýmidruhyadresátůaz tohodovozují,kdoasibudenormy jimadre-sovanéčíst.Napříkladzodpovědíparticipantkyč.9jepatrné,žeotěchtoadresátechuvažujespíšejakookategoriích:textprávníhopředpisu,okte-rémhovoří,sedotkne„dlužníků“,„věřitelů“,„soudce“,„člen skupiny podávající hromadnou žalobu“,„spotřebitele“.Neexistujepodlenížádnýuniverzálnívzoradresátaačtenářemprávníhotextumůžouzřejměbýtvšechnytytodruhověurčené skupiny.Vzápětí však dodává, že i když je třeba takový exekučnířád relevantní například pro dlužníka, neočekává se, žemubude dlužníkrozumět.Natytopřípadymyslítak,žerelevantníobsahprávníhopředpisuvezjednodušenéverzizveřejnínapříkladnawebovýchstránkách.Nicméněiona(podobnějakoparticipantkyč.7a8)uvádí,ževsituacích,kdyjepodlenízřejmé,žebysitextpředpisumělabýtschopnapřečístiosobabezprávníhovzdělání(jakonapříkladupředpisůzaměřenýchnaspotřebitelenebouobecnějších,běžnějšíchpředpisů, jakojetřebaobčanskýzákoník),seočekává,žebytextupředpisumělabýtschopnaporozumět.Dodávávšak,žejevšaktatopředstavazřejměiluzorníaže„o tom, co si myslíme, že je srozumi-telné, tak si bohužel asi nemyslí úplně všichni ostatní.“Zpopsanýchreakcíkomunikačníchpartnerůvýšejezřejmé,žeikdyžsivět-šinaznichkonkrétníhoadresátanijakzvlášťnepředstavuje,majítendencitytoadresátyalespoňdruhovědiverzifikovat.Vrámcitěchtodruhůpotomněkteřírozlišují,ženěkterérolebudouvykonáványosobamisespecifickýmiznalostmiaschopnostmi(pilot,úředník,správcedatabáze)stím,žeurčitéčinnosti jsounatolikkomplexníazávažné,žesenaosoby,které jebudou


148

vykonávat, kladou i větší nároky codoporozumění normativnímu textu,kterétytočinnostireguluje.Pojmenovávajítedysituace,vekterýchbynor-mativnímutextumělyporozumětiosobybezprávníhovzdělání,isituace,kdysohledemnaodbornostregulacedlenichstačí,abyjíporozumělidaníodborníci.Jedenzparticipantů(č.11)tytodvapřístupyjasnějmenuje:„První přístup je, že by tomu textu měl rozumět každý, kdo si to přečte […]. Pak je druhý přístup, který říká, že už je to tak odborné, že tomu bude rozumět ten odborník. Jinými slovy, pokud […]je to vyhláška o obezřetnostních požadavcích na obchodníky s cennými papíry, tak pastucha z Kašperských hor si asi těžko bude tuto vyhlášku číst. Budou to číst pracov-níci ČNB a odborníci s cennými papíry, u nichž se předpokládá, že mají nějakou eru-dici.“Výslovnězmiňujejev,kterýsevprávuoznačujejakoparadoxprávníhojazyka:514„Čím více se to snažíte napsat pro pastuchu z Kašperských hor, tím méně je ta norma přesná. Srozumitelnost té normy je na úkor její přesnosti a jasnosti z hlediska právního jazyka.“Apřiklánísenastranupřesnostiajasnostinaúkorsrozumi-telnostiproosobubezprávníhovzdělání.Tentopřístupbydourčitémírymohlodpovídattomu,couvedlidalšíparti-cipanti.Jedenznich(č.12)výslovnětvrdí,žesesnažísi„nepersonifikovat adre-sáty práva.“Tentosvůjpostojvysvětlujetak,žeikdyžjedůležitévědět,kdobudenormuvbudoucnostiaplikovat,nenímožnédokonalepředvídat,kdotentextbudevbudoucnučístazajakýchokolnostíjejbudečíst,interpre-tovataaplikovat.Kdyžsipodlenějbudemeadresátapředstavovatobecnějiaabstraktněji,jepravděpodobnější,žesenámpodařínapsattext,kterýbudedostatečněobecný a abstraktní.Další dodává, že v nějaké obecné roviněsimožnápředstavujeosobu,jejížprávamajíbýtprávníúpravouchráněna,aletoneznamená,žebysipředstavovalněkohokonkrétního.Jeden z participantů (č. 1) přímo jako adresáty normativních textů, kterétvoří,pojmenovávástát–státnísprávuasoudy,kterébudousnormativnímtextemreálněpracovatanajejichzákladědávat„reálné pokyny nebo instrukce těm opravdovým adresátům normy.“ Adresáty normativních textů tak nejsouanitakti,jejichžchovánímáobsahtohototexturegulovat,alespíšestátníspráva,která jejposlézebudeaplikovat.Tentopostojbyodpovídal tomu,

514 HOLLÄNDER, Pavel. Interpretácia práva [online]. S. 3. [cit. 6. 9. 2019].Dostupné z:https://www.ja-sr.sk/files/Interpretacia_prava.pdf


149

o čem uvažoval jižKelsen a o čem píše Stevenson, jejichž přístupy bylyrozebrányvýše, jehožanalýzaadresátůprávabylazmiňovánavýše.Pokudnepředpokládáme,ženormativnítextyjsouprostředkemkesdělováníprávaskutečnýmadresátůmprávapovinností,pak senormativní text skutečněstáváspíšeurčitýmkódem,kterýnecílínakonkrétníhoadresátaskonkrét-ním předporozuměním, ale sám nutí potenciální čtenáře, aby si osvojilizákonitostitohotokóduproto,abyjejvůbecmohličíst.Jelogické,žetutoznalostbudoumítti,kteříbuďmajíodpovídajícíprávnívzdělání,nebojinéspecializovanéškoleníktomu,abymohlipracovatprostátnísprávuatytonormativnítextyaplikovat.Někteří z participantů (č. 2, 7 a 8) potom verbalizují určitou představuo tom, že existuje něco jako správně napsaný a srozumitelný normativnítext.Jakaletakovýsprávněnapsanýasrozumitelnýnormativnítextvypadá?Participantka č. 9 svou představu vymezuje následovně: „Já si představím, že když si to přečtu, tak bez nějakého velkého uvažování pochopím, co byl ten záměr. Shoduje se mi jazykový a teleologický, účelový výklad, že se to nějakým způsobem neroz-chází. Ale to není jenom to, co je hlavní. Důležité je, aby to sedělo na situace v praxi a dávalo to odpovědi v konkrétních situacích, což neznamená, že tam všechny musí být popsané, to naopak. Bohužel i teď je tendence a je na nás tlak, aby to bylo více kazu-istické. Ono je lehčí, popsat tam všechny situace, ale pak to třeba na něco nesedí. Když je tam vyšší míra obecnosti, tak se to dá přizpůsobit těm různým situacím. Ale zase je pravda, že člověk, který s tím nemá zkušenosti, si to tak úplně nepředstaví. […]“Participantka č. 8 ke srozumitelnosti normativního textu uvádí: „Ne vždy je to ideální, některá pravidla jsou tak složitá, že to třeba není úplně ono.“Vtakovésituaci někteří participanti přímo pojmenovávají důvodovou zprávu, jaknástrojkvyjasňovánívýznamůnormativníhotextu.Při odpovídání na otázky související s praktickou částí rozhovoru jednazparticipantek(č.7)přiřešeníautomatickyreagovalatak,žebyokamžitěšlakonzultovatdůvodovouzprávu.Hnedvtéžeodpovědivšakdodávápříkladdůvodovézprávy,kteréjepodlenízpracovanánedostatečně:„První, co bych udělala, že bych se šla podívat do důvodovky – co se tím chce říct a proč je to napsané takto, což třeba z důvodovky, která je teď k NOZu se toho člověk moc nedozví.“Kdůvodovézprávě,jakozdrojivýznamunormativníhotextu,vpraktickémcvičenísáhlidalší zkomunikačníchpartnerů (č. 6), kdyžvněkolikapřípadechuvedl,


150

žeproporozuměnítextubysijejmuselpřečístněkolikrátposoběa„třeba se podívat do důvodovky, co tím chtěl básník říci, nebo prostě na nějaké další věci.“Vtěchtoodpovědíchalebylopatrné,žedůvodovázprávamásloužitpřede-všímjakozdrojnějakéhodeklarovanécíledanéhoustanovení.Vůčitomutocílibypakbylotřebačístidanýnormativnítextařešitpřípadnésporyvyplý-vajícíznejasnýchformulací,nebotřebaigramatickýchnesprávností.Navícjevšaktřebadodat,jakupozorňujídvazparticipantů,kteříspolučastospo-lupracují(č.7a8),žeimezidůvodovýmizprávamiexistujírozdíly:některéjsoupsánystručněačastoijenabyseučinilozadostpožadavkuopatřitnávrhzákonaidůvodovouzprávouvnějakémkonkrétnímznění,jiné(aspsanímtakovýchzprávcitují svévlastnízkušenosti) jsoukomplexníak jednomuparagrafunáležítřebaidvěstranydoprovodnéhovysvětlovacíhotextu.515

6.2 Diskuse a závěry

Většinaparticipantůvšakpřiznává,žesvépublikumreálněnezná,apokudano, tak na velice subjektivně zkušenostní a intuitivní úrovni. Většinoupopisují své adresáty druhově a z toho dovozují určitou pravděpodob-nostmíryprávního (nebovpřípaděodborně specializovanýchnormativ-níchtextůijiného)vzdělání;nazákladěpojmenovánídruhuadresátadanéprávnínormy(dlužník,věřitel,spotřebitel,pilotatd.)odhadujímožnýobsahpředporozumění průměrného člena takového druhu. Vzhledem k tomu,ženezanedbatelnáčástkomunikačníchpartnerůhovoříotom,žealečlověkbezprávníhovzdělánínemášanciporozumětnormativnímutextutak,jakmurozumíspecializovanýlegislativec,jezřejmé,žekompetentníneboide-álníčtenářnormativníhotextunebudeprůměrnýčlověk.Ideálníčtenář(resp.ideálnípublikum)jekoncept,sekterýmpracujevrůz-nýchiteracíchřadaautorů.ProSchmidajeideálnípublikumoznačenímtako-výchosob,jejichžschopnosti,znalostiapředporozuměníječiníperfektnímikporozuměnídanéhosdělení.516Ecopoužíváoznačenímodelovéhopublika

515 Ktomutojevšaktřebadodat,žedůvodovázprávamáponěkudomezenépoužití.Nejen,že její zněnínikohonezavazuje, a tedy jinenímožnépovažovatzavýkladnormativ-níhotextusnějakouzvláštníautoritou,alejejítvorbakončíokamžikempodánínávrhuzákona,atedynereflektujemožnézměny,kterýminormativnítextprojdevparlamentu.Důvodovázprávatakéneníněco,cobysenějakýmoficiálnímzpůsobempublikovalospolusplatnýmprávnímpředpisem.

516 SMEJKALOVÁ,ŠKOP,op.cit.,s.55,rozpracovávajíSCHMID,2013,op.cit.


151

(model reader)propopisautorempředpokládanýchvlastnostíakompetencísdělenípřijímajícíchosob,kde ideálnímstavem je takovépublikum,kterétextuporozumípřesnětak,jaktozamýšleljehoautor.517Bourdieuoznačujetakovépublikumjakokompetentní(competent reader).518

AutornormativníhotextubyvšakpodleKořenského,CvrčkaaNovákamělbýt schopen „anticipovat průběh fungování příslušného právního předpisu na všech sémiotických úrovních jeho struktury,“ 519měl by tedymít představu o budou-cíchčtenáříchnormativníhotextuaomožnýchkontextechjehopoužití.520 Z jiných zdrojů však víme, a participant č. 12 výše upozorňuje, že nenínikdymožnéjasněpředvídatsituace,vekterýchbudenormativnítextčten,interpretován a aplikován.521Participantkyč.4 ič.5upozorňujínato, jakporozuměníprávunezávisí jenna srozumitelnosti konkrétních slovnebogramatickýchstruktur,aletakénatom,žepředpisůjevíc,představujísou-část komplexní reality s vlastními provázanostmi a občané často nevědí,žekporozuměníjednomupředpisupotřebujíznátkontext,kterýmuposky-tujejiný,cožodpovídátvrzeníMyškyetal.,podlekterýchnenímožnénor-mativnínásledkytextudovozovatjen„zpovrchu“,tedyjazykovéhočtení,jednoho textu.522 Jeden z komunikačních partnerů (č. 9) uvádí, že ve svéprácipociťujetlaknakazuističnostformulacívnormativníchtextech,cožbymohloodpovídat inašimúvahámotom,žechceme-li,abyprávobylosrozumitelnéiprůměrnémučlověku,nemůžemeodnějvyžadovatznalosti,kterémuneposkytnetextsám(textbymělaktivněsvéhočtenářeutvářet,konstruovat).Tojevšakvrozporusesystematickýmcharakteremprávníhořáduaekonomičnostíprávníhojazyka.Ačby se tedymohlo zdát, že zhlediska srozumitelnosti bydávalo smyslnormativní text psát spíše kazuistickým způsobem, bereme-li v potazionennejistýbudoucíinterpretačnífaktor,nelzesedivit,žeprávopreferuje

517 SMEJKALOVÁ,ŠKOP,op.cit.,s55,kteřístavínaECO,Umberto.The Role of the Reader: Explorations in the semiotics of texts. Bloomington:IndianaUniversityPress,1981,s.7.

518 VizBOURDIEU,2010,op.cit.,s.375.519 KOŘENSKÝ,CVRČEK,NOVÁK,op.cit.,s.130.520 KOŘENSKÝ,CVRČEK,NOVÁK,op.cit.,s.130.521 Ten, kdo aplikuje právní text, má vždy více informací, než měl jeho tvůrce.

Viz např. ZWEIGERT, Konrad a Hein KÖTZ.An Introduction to Comparative Law. Oxford:ClarendonPress,1998,s.90.

522 MYŠKAetal.,op.cit.,s.277.


152

formulačníobecnost.Jakparticipantkač.9,takparticipantč.12všakupo-zorňují, že kazuistická vyjádření norem s sebou nesou rizika, napříkladvtom,ževbudoucnunastanesituace,nakteroukazuisticképrávonebudeschopnoreagovat,aleobecněformulovanébytohojižschopnobylo.Ipar-ticipantkač.9aparticipantč.11uvádí,ženapsatobecnépravidlojevesku-tečnostitěžšínežnapsatpravidlokonkrétní.V tomto ohledu tedy komunikační partneři pojmenovávají v rámci psanínormativního textuněkolikprotichůdnýchpotřeb,které je třebabalanco-vat.Najednustranunormativnítextpředstavujenástrojkódovánílidskéhochování, na stranu druhou primární zdroj poznání práva s tím, že podleněkterýchbyměladostatpřednost jehopřesnostaprávnísprávnosti (cožby v tomto smyslu odpovídalo plnění funkce normativního textu jakonástrojekódovánílidskéhochování),vjiných–alenepříliščetných–situa-cíchdostanepřednost(minimálnězamýšlené)kazuistickézaměřenínanor-mativnítextjakoprimárnízdrojpoznáníprávaproadresátyvněmstanove-nýchprávapovinností.PokudSchmidtvrdí,žeautortextusipřiformulacisdělenívždynějakéhoadresátasvéhosdělenípředstavujeažetatojehopředstavaječistěformounapomáhající formulaci sdělení, nikoli obrazem reálné osoby, která budetotojehosděleníveformětextučíst,pakbysezodpovědívýšedalodovodit,žeti,kteřísepodílínatvorběnormativníhotextu,pracujísurčitouintuicíohlednětoho,čemuasitakčlověksprůměrnýmvzděláním(onenprůměrnýčlověk v terminologii občanského zákoníku)může porozumět a do jakémírybudenormativnítextskutečněčíst.Aproto,žetytopředstavybudoulogickyovlivněnyvlastnímpředporozu-měnímjednotlivýchautorů,jednotícímprvkembymohlabýtonaneurčitápředstavaotom,žejakýkolinormativnítextbymělbýtsrozumitelný,jasnýaurčitý,aztohovyplývajícípředstavaosrozumitelnostinormativníhotextujakoonějakéobjektivníkvalitětextu,zekterévyplývá,žetextuporozumípraktickykaždý.Atoipřespřipuštění,žeosoběsprůměrnýmvzdělánímnemusíbýtnormativnítextsrozumitelný.Tentoparadox,kterýsezdávystupovatzodpovědínašichkomunikačníchpartnerů,bymohlnaznačovat,ženenípravidlem,žebypředstavyobudou-címpublikunormativníhotextuvzniktextuzásadněovlivňovaly.Případné


153

znalostinebopředstavyobudoucíchčtenáříchnormativníhotextupakspíšejendoplňujísnahutovytvořittakovýtext,kterýnaplňujegramatickáalegis-lativnětechnickápravidla523aukteréhopřípadnásrozumitelnostproprů-měrnéhočlověkaustupujeprávnípřesnostiaformulačníobecnosti.Z odpovědí participantů nenímožné dovodit, že by se skrze normativnítextysnažilinějakaktivněkonstruovatčtenářetěchtotextůjakokompetentníčtenáře.Není takémožné plošně dovodit, že by si komunikační partneřibudoucíhočtenářepředstavovalijakostátníorgánveStevensonověsmysluvýše,cožvšaknevylučuje,žepokudnormativnítextynebudouprůměrnémučlověkusrozumitelné,pakjenormotvorbapouzekomunikacívrámcistát-níhoaparátu,případněosobsespecializovaným–právním–vzděláním;cožzníčiníponěkudprivilegovanoukomunikaci.524Zodpovědíkomunikačníchpartnerůsevšakdádovodit,žejsousivědomitoho,žekompetentní(resp.ideálníčtenář)normativníhotextuzřejměnebudeosobabezprávníhovzdě-lání,přičemžněkteřípřipouští,žetakovéosobyzřejměnormativnítextyaničístnebudou.Pokudbychomsezodpovědíkomunikačníchpartnerůmělipokusiturčitýmzpůsobemgeneralizovat(cožmávkvalitativnímvýzkumusvélimity),pakto,ženormativnítextysepíšíprocelouřadučtenářů,typickyprourčitýkon-struktobčanavespecifickésituaci,kterýbudenormativnítextpoužívatprávěvtétospecifickésituaci,cožočekáváurčitouúroveňvzdělání,aťužsebudejednat o pilota, advokáta nebo ředitele školy) a zároveň některé se proněkteréčtenářenepíšívůbec(úroveňodbornostiaspecializovanostiimpli-kujepouzečtenářeodpovídajícíodbornostiaspecializovanosti).Odpovědisměřujícíkodbornostiaspecializovanostiprávníhotextuvšaknevždyberouvpotaz,žespecifickáznalostregulovanéspolečenskésituaceaodbornéter-minologiestímsouvisejícívšaknezaručízákladníorientacivespecifickýchstrukturáchaslovníchvazbáchprávníhonormativníhotextu.Kompetentníčtenářnormativníhotextutaknejenžeznáregulovanouspolečenskousitu-aci,aletakémáonukompetenci,kterámuumožňujesprávněinterpretovatprávnítext–tedysprávnědovozovatnormativnínásledkytextu,kterýčte.

523 Vizkapitola5–Jazykovézvláštnostitextůprávníchpředpisů.524 VizSMEJKALOVÁ,TerezieaMarkétaŠTĚPÁNÍKOVÁ.Lawforelites.Studies in Logic,

Grammar and Rhetoric. V tisku.


154

Ikdyžparticipantipřipouští,žeosobysprůměrnýmvzdělánímmohoumítproblémysporozuměnímnormativnímutextu(pokudseojediněleocitnouv roli jeho čtenáře), z našich rozhovorů však pouze ojediněle vyplynulo,žebyparticipantipovažovaličteníaporozuměníprávnímutextuzaspeciálníkompetenciapřípadyneporozuměníspojovalispíšesneprávníodbornostíaspecializovanostídanéregulace.Vrámcitétokapitolyjsmesepokusilinaznačit,jakýjevýznampublikavpro-cesutvorbynormativníhotextu.Zmínilijsmeněkterézvýznamnýchteoriípopisujícíchvztahautoratextuajehočtenáře,sdůrazemnadůležitýfaktor–žetextyvnašemzornémpolijsoutextynormativní.Přestože,jakjsmevýšeuvedli,lzeinormativnítextypovažovatzakomunikačníakty,nabízísecelářada otázek ohledně autora a čtenáře těchto textů.Zatímcobližší náhlednapoziciautoraposkytujekapitolač.7–Kdopíšenormativní texty,zdejsmesezaměřilinaproblematikuidentifikacečtenáře,resp.publika.Zajímalnás zejména pohled legislativců, koho si reálně při jejich tvůrčí činnostipředstavují,žejejichtextčteapoužívá,aletakéto,jakýmzpůsobemtentofaktor jejichpráciovlivňujeve smysluzajišťováníkvality tvořeného textu(kupříkladuvevztahusmaximoujehosrozumitelnosti).Nazákladěprácesodbornou literaturou jsmediskutovaliněkolikmožnýchkategoriídruhůčtenáře,aztohovycházejícífunkce,kterémůžeplnit,vrámciuskutečně-nýchrozhovorůsosobamičinnýmivreálnémlegislativnímprocesuvrůz-nýchsféráchtuzemskéhoprávníhoprostředíjsmepakpátralipotom,jakýmajítvůrcinormativníchtextůpohlednapotenciálníčtenářetěchtotextů.Vtomtopředběžnémšetřeníseukázalo,žemnozílegislativcisinepředstavujížádnoukonkrétníosobu,prokteroutextpíší–častosevšakpotýkajíspro-blematikouprůměrnéhočtenáře.Stěmitopojmyoperujízejménavevztahutvorbysrozumitelnéhotextuprotytoosoby,aťuž jimimyslíprávní laiky,právněvzdělané jedince,čikupříkladuúředníkyadministrativníchorgánů.Relativněpřekvapivébylozjištění,ževrámciprovedenéhošetřenínebyložádnýmvýznamnýmzpůsobemzmiňovánohodnoceníbudoucíinterpretacetvořených textů soudy.Zatímco se tedyověřilo, že se legislativci zabývajíotázkou„prokohopíšemetext?“,spolehliváanalýzareálnýchkonsekvencízatímstálečekánaprovedení.

155

7 KDO PÍŠE NORMATIVNÍ TEXTY

Naotázku–kdojeautoremnormativníhotextu–lzevelmisnadno(ačasto)najít banální odpověď – zákonodárce. Tato odpověď je však z našehopohledu naprosto nedostatečná. Abstraktního obecného zákonodárce lzeanalyzovatjennateoretickérovině,cožsepříčínašimempirickyzaměřenýmcílům.Jetedynutnésitohotoabstraktníhozákonodárcecomožnánejvícekonkretizovat.JakožtodemokratickýprávnístátjeČeskárepublikazaloženanaprincipulidujakozdrojeveškeréstátnímoci,kterájevykonávánaprostřednictvímorgánůmocizákonodárné,výkonnéasoudní.525Jetedyzřejmé,ženezbytněnutněmusímeproniknoutdostrukturyzákonodárnýchorgánů.Beznadbytečnéhocitování ústavního základu lze uvést, že zákonodárce můžeme ztotožnitstímtokolektivnímorgánem.Tentoorgánjemožnépovažovatzazákladníkámen demokracie, za bezprostřední hlas lidu.526 Zatímcomůžeme, stálevdostiobecnérovině,hovořitoParlamentu,jakoopůvodcinormativníhotextu,jensvelkounadsázkousilzepředstavit,žesenajednommístěsejde200poslanců,azaúčasti81senátorůspolečněnapíšítext,jehožzněnípozdějischválí.Tatopředstavajezpraktickéhohlediskanaprostonereálná.Jetřebajizavrhnoutspoluspřesvědčením,žejsounormativnítextypsányjednouskupinouautorů.Jaknapovídajívýsledkyněkterýchzahraničníchvýzkumů,stejnějakonašehopředběžnéhošetření,členovéParlamentuseparadoxněnapsanínormativníhotextupodílívelmimálo,527anormativnítextyzrůz-nýchprávníchoblastínemajístejnéautory.528

Pro účely našeho výzkumu však není podstatná fáze činění normativníhotextuplatným,ale fáze jeho tvorby (legislativedrafting). Je tedy třebasou-středit se namnohem dřívější fáze legislativního procesu pro spolehlivouidentifikacitvůrcenormativníhotextu,konkrétněnafázeještěpředformál-nímnávrhemPoslaneckésněmovně.Zákonodárnouiniciativumajídlečl.41

525 Vizčl.1a2ústavníhozákonač.1/1993Sb.,ÚstavaČeskérepubliky,vezněnípozdějšíchpředpisů.Dostupnéz:https://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html

526 VizSCALIA,ChristopherJ.aEdwardWHELAN(eds.).Scalia Speaks. Reflections on Law, Faith, and Life Well Lived.NewYork:Crownforum,2017,s.213.

527 GLUCK,BRESSMAN,2013,op.cit.,s.906.528 GLUCK,BRESSMAN,2013,op.cit.,s.915.

https://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html


156

Ústavyposlanec,skupinaposlanců,Senát,vládanebozastupitelstvovyššíhoúzemníhosamosprávnéhocelku,přičemžseukazuje,žezdlouhodobéhohle-diskajenejčastějšímnavrhovatelemvláda.529Věnujmeseprototomutonej-častějšímupřípaduprosnadnější ilustracivětšinovýchsituací.Ministerstva,jakožtoskladebníkamenyvlády,ústředníorgánystátnísprávy,se,zobecnéhoteoretickéhopohledukoncepcedělbystátnímocimožnátroškuparadoxně,zasluhují o největší část zákonodárné činnosti. Přestože jde o poměrněodvážnétvrzení,kterésamozřejmězákonodárnýorgánnezbavujeodpověd-nostizajehočinnost,aninejdeonepřípustnoudelegacizákonodárnémoci,530 vycházízpředpokladu,žetéměřveškeráprácevedoucíodvěcnéhozáměruažksamotnémunávrhunormativníhotextu je jižv tentomomentprove-dena531odbornýmipracovníkystátníchinstitucívzaměstnaneckémčislužeb-nímpoměru,tj.legislativci,popřípadědalšímiosobami.Natomtomístějedůležitézmínit,ževrámcilegislativníhoprocesujeněko-lik typů různých aktérů, z nichž někteří mají formální autoritu a někteříne.Vprvní řadě jsou tu legislativci,kteřípřipravujínávrh textuprávníhopředpisu.Ti jsouzpravidlaúředníkystátních institucíavětšinou jimi jsoubezohledunapolitickousituaci. Jejichnadřízenýmibývajípřímočizpro-středkovaněnáměstcijednotlivýchministrů,kteříužovšembývajíprosvámísta vybíraní politicky. Na přípravě nového předpisu se někdy jakoporadci věcněpodílí odborníci z praxe, a to jak z veřejného, tak ze sou-kroméhosektoru,přičemžzpůsob jejichvýběru izapojeníserůznípodleúřadu.Doexterníhopřipomínkovéhořízenívstupuješirokáškálarůznoro-dýchsubjektůodúřadůpřessoudyaúzemně-samosprávnécelkyažtřebakzájmovýmaneziskovýmorganizacím.VýznamnourolimajíčlenovéLRV,což jsouvětšinouprávníci, častopůsobícív akademickéoblasti, ale třebaivadvokaciiapod.Samozřejměmádůležitéslovov legislativnímprocesuivládasamotnáanásledněParlamentjakocelek,jednotlivévýboryačasto

529 Viz KOSTELECKÁ, Iva. Parlamentní opozice v České republice a zákonodárná iniciativa. Diplomovápráce.Brno:Masarykovauniverzita,Fakultasociálníchstudií,2016,s.30,39,45,53,62,vycházejícízúdajůnapsp.cz.Vedoucídoc.PhDr.LubomírKopeček,Ph.D.Dostupné z: https://is.muni.cz/th/orp7i/Parlamentni_opozice_v_CR_a_zako-nodarna_iniciativa.pdf

530 VizkupříkladuSCALIA,GARNER,op.cit.,s.386.531 Což samozřejmě neznamená ignoraci možnosti změn navrhovaného normativního

textuvrámcináslednéholegislativníhoprocesu.

7 Kdo píše normativní texty

157

iindividuálněčlenovéoboukomor.Zapomenouttakénelzenaprezidenta,který,byťmáomezenémožnostivstupovánídolegislativníhoprocesu,jejmůžetakéovlivnit.Tivšichnimajíurčitývlivnato,jakvýslednýprávnípřed-pisvypadá.Vžádnémpřípaděpřitomneníměřítkemjejichvlivujento,jakývlivmajíformálněvrámcilegislativníhoprocesunastaven.

7.1 Legislativci jako skupina

Legislativcijsouspecifickáskupinalidí,kterásepodílínavznikutextůpráv-níchpředpisů.Jeovšemotázkou,copřesnějeobsahempojmu„legislativec“.Musíbýtlegislativecprávník?Musíbýtúředník?Musípracovatnapracovišti,jehožhlavnímzaměřenímjelegislativnípráce?Musíjehohlavnínáplníprácebýttvorbalegislativníchtextů?Musísámaktivněpsátlegislativnítexty?Byťbysemohlotytootázkyzdátbanální,každýúřad,dokonceikaždýjednotli-vecpůsobícívrámcilegislativníhoprocesu,naněmájinéodpovědiaznichvyplývajícíorganizačnízařazenílegislativců.Topotomvýznamněovlivňujepovahujejichpráceijejichvlastníreflexitétopráce.PodstatuprácelegislativceshrnulParticipantč.11takto:„Legislativec je hrozně těžké právnické povolání a asi nejméně doceněné z těch těžkých právnických povolání (…). Ten advokát boří, to je strašně jednoduché, ale tvořit a dělat legislativu… Podle mě legislativec, soudce a akademik, ten profesor, kterému to myslí, tak to jsou podle mě ti tři, které já považuji za ty nejlepší v té oblasti. Tím neříkám, že ty ostatní oblasti jsou špatné, ale myslím, že v těchto třech by měli být ti nejlepší z nejlepších. Přijde mi, že advokát, notář i státní zástupce nemusí mít to, co by měli mít tihle tři, tj. takový nad-hled, ty ideály, ty zásady a principy, které by se měly vtělovat. Ten advokát bude chránit svého klienta, ten bude obžalovávat, ten bude sepisovat nějaké ty listiny – mají to zamě-řené a nemusí mít ten nadhled. Legislativec musí tvořit a zohlednit ty tlaky.“Pojem „legislativec“ je v právním prostředí zaužívaný a často se obje-vujenapř.vinzerátechnapracovnímísta,nicméněvprávníchpředpisechhonenajdeme.Vnejširšímsmysluslovabytomohlbýtten,kdoseodborněpodílína formulaci legislativního textu, resp.normativního textua souvi-sejícíchdokumentů(např.důvodovézprávy),atojakaktivnímformulová-ním, takposkytovánímpřipomínek.V takovémpřípaděby šlodopojmulegislativec zařadit jak pracovníky výhradně legislativních pracovišť, taki ty, co připravují formulaci legislativního textu na pracovištích s věcnou


158

agendou.Zároveňby sempatřili i členovéLegislativní radyvlády, legisla-tivciÚřaduvlády,PoslaneckésněmovnyaSenátu.Bylobysemalemožnézařadititypracovníkyúzemněsamosprávnýchcelků,kteříformulujílegisla-tivnítexty(vsamostatnéipřenesenépůsobnosti),případněiti,cotakovoučinnostvykonávajívpodřízenýchorganizacích(např.příspěvkovýchorga-nizacích).Vždyjealetřebauvažovatotěch,kteříjsounavázáninaveřejnousprávu,zalegislativcetedynepovažujemenapř.advokáta,kterýnazakázkupíšetextprávníhopředpisunapř.proskupinuposlanců.

7.1.1 KategorizacePodobaprácejednotlivýchlegislativcůsemůževýznamnělišit,stejnějakomoc, kterou mají nad legislativními texty. Jednotlivé varianty legislativníprácevšaklzeprovětšípřehlednostrozdělitdotříkategorií.532

Doprvníkategoriepatřítakovílegislativci,kteřímajílegislativnítextpourči-toučástlegislativníhoprocesuzcelavesvémoci,protožeaktivněurčujíjehopodobu,aktivněhopíšou,atovespoluprácičidlevěcnéhozadánívěcnéhopracoviště.Potudobu,kdymajítextvesvémoci,jednajíslegislativcizjinýchkategorií,aletextseknimvždyvracíaonimajíposledníslovovevýslednépodobě,vjakélegislativnítextodcházídodalšíčástilegislativníhoprocesu.Protakovélegislativcejelegislativníčinnosthlavnínáplnípráce,kteroutrávívětšinusvépracovnídoby,ajsouzpravidlazařazeninavzásaděpouzelegis-lativnímpracovišti.Dotétokategorieprotopatřízejménalegislativcizlegis-lativních pracovišť jednotlivýchministerstev či dalších ústředních orgánůstátnísprávy,legislativciÚřaduvládyaoboukomorparlamentu.Dodruhé kategorie spadají takoví legislativci, kteří vykonávají legislativníčinnost, ale na pracovištích s věcnou agendou.Nad legislativním textemtedymajímenšímoc,protožetuformálnědržízpravidlalegislativeczlegis-lativníhopracoviště.Oprotitomurozhodujídovětšímíryioobsahunavr-hovanéprávníúpravy,někdyhoisamostatněvymýšlejí,jindynebonajinémúřaduúzcespolupracujísesvýmikolegy–nelegislativciztéhožpracoviště.Zpravidlanejsoutěmi,kdolegislativnítextprovázíveschvalovacímprocesu,vpřípadězákonatedynaLegislativníraduvládyanidojejíchkomisí,natož532 Nejednáserozhodněokategorizacidlekvalityvýsledků,náročnostiprácečijejídůle-

žitosti.Kritériempropořadí kategorií bylamíra vlivu čimoci, kteroumá legislativecnadlegislativnímtextem.


159

dokuloárůParlamentu.Dotétokategorietedyzařadímelegislativcezvěc-nýchpracovišťjednotlivýchministerstevčidalšíchústředníchorgánůstátnísprávyaúzemněsamosprávnýchcelků.Do třetí kategorie lze zařadit ty legislativce, kteří legislativní texty připo-mínkují.Nadlegislativnímtextemmajínejmenšímoc,protožetextsamotnýpřímo nijak nemění. Poskytují však kritickou zpětnou vazbu ke kvalitělegislativníhotextu,cožjevelmicennýpřínosprokvalituvýslednéhopráv-níhopředpisu.Připomínkymohoubýt jak formálního– technického, takvěcného – obsahového charakteru. Obsah připomínek věcných typickyzáležínapracovnícíchvěcnýchpracovišťa legislativechos těmi technic-kými „pouze“ formálně zpracuje. Trochu jiná varianta této zpětné vazbynastávávLegislativní raděvládya jejíchkomisích,alevzásadě jepovahaprácejejíchčlenůstejná.Tatokategorietakzahrnujelegislativcezabývajícíse vnější legislativou,533 kteří jsou zařazení na pracoviště vnější legislativynebo na některé věcných pracovišť, a to jak u ústředních orgánů státnísprávy,takuúzemněsamosprávnýchcelkůadalšíchorganizací.Abyvšakbylo možné mluvit o legislativci, měla by být legislativní činnost hlavnínáplníjehoprácevdanémpracovněprávnímpoměru.Pokudneníajednáseospíševýjimečnésituace,lzevdanémpřípaděuvažovatoplněnílegisla-tivníchúkolů,alenedávásmysloznačovatdanéhoúředníkazalegislativce.Jednásezejménaopracovníky,zpracovávajícípřipomínkyzapřipomínkovámísta,cožmohoubýttřebaisoukromésubjekty.Samozřejmě jsou podstatné rozdílymezi přístupy k legislativě u jednotli-výchúřadůarovněžselišívzávislostinakonkrétnímpracovištiilegislativci.Většinoutakéneníjednoznačnádělícíliniemezivnitřníavnějšílegislativou.

7.1.2 Věk a praxeV jednomz rozhovorůuvedlaEliškaWagnerová,bývaláústavní soudkyně,žeČešineumípsátzákonysodůvodněním,že„starší legislativci, tedy i předlistopa-doví, co to uměli, někam odešli. Jde přitom jen o techniku, politické zadání dávají politici. Třeba ministerstvo spravedlnosti se totálně vylidnilo a je tam samá mládež. Naučit se psát

533 Vnější legislativa jetaková,kterávznikámimotenkonkrétníúřad,zpravidlana jinémúřadě.


160

zákony trvá. Jde o samostatnou profesi právnického povolání.“ 534ObdobněsedomédiívyjádřiliIvanKrál,bývalýlegislativecMinisterstvaspravedlnostiasoučasnýsoudce: „Legislativa je odborná práce, kterou se ten, kdo ji provozuje, musí naučit. Představa, že schopný legislativec je nahraditelný začátečníkem, byť s potřebnou mírou entusiasmu, svědčí o tom, že nositel takového názoru si to na vlastní kůži nezkusil.“ 535

Představa,žeprávnípředpisyvČeskuvytvářejí„mládež“jevčeskémmediál-nímprostoruimeziodbornouprávníveřejnostípřítomnáavýrazná,nicméněačkolivmápravdivýzáklad,jevmnohémproblematická,tímspíšsohledemna důležitost dané oblasti.Na komplikovanost legislativy přitompoukazujeiParticipantč.11:„Kdo si vyzkoušel psát právní předpis, tak ví, jak moc je to slo-žité, a že je ve své podstatě nemožné napsat dobrý právní předpis, můžete minimalizovat ty ztráty a chyby. Dokážete více pochopit, pokud to máte připomínkovat. Bořit je hrozně jednoduché, ale tvořit je těžké. To získáte jenom tou praxí.“VtommudávázapravduiParticipantkač.5:„Podle mě, aby člověk byl dobrý legislativec, tak by měl dohlédnout na ty konsekvence, měl by vidět ty souvislosti mezi těmi věcmi. Prostě nahlížet na to víc z vrchu. Absolvent napíše novelizační body, protože to napíše s prominutím cvičená opice, na to ani nemusíte mít vysokou školu, to není gró činnosti. Ale myslím, že i tohle je důležité, začínat na tom a postupně jít dál. Pokud se máme bavit o dobré legislativce, tak to musí být někdo, kdo fakt má zkušenosti a dokáže na to nahlížet s odstupem, prošel různými pozicemi nebo nad tím strávil dlouhou dobu a dozvěděl se o tom první poslední, aby to uměl posoudit.“Vprvnířadějetřebasiuvědomit,želegislativeczpravidlapotřebujeprávnívzdělání,536 které v ČR standardně trvá pět let. Je-li legislativa absolven-

534 ŠIKEL, Lukáš. Eliška Wágnerová: České republice chybí legislativci, kteří umí psátzákony. IHNED [online]. [cit. 1. 8. 2019].Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-65867380-eliska-wagnerova-ceske-republice-chybi-legislativci-kteri-umi-psat-zakony

535 PASEKOVÁ, Eva. Vladimír Král: Schopného legislativce entuziastickým začáteč-níkem nenahradíte.Česká justice [online]. [cit. 1. 8. 2019].Dostupné z: https://www.ceska-justice.cz/2015/08/vladimir-kral-schopneho-legislativce-entuziastickym-zacatecnikem-nenahradite/

536 Vminulostidělalilegislativnípráciilidébezprávníhovzdělání.Jiminapsanépředpisyněkteréidodnesplatíajejichvýkladdělávpraxinemaléproblémy.(Participantkač.13popsalazkušenostsvéhopředchůdcetakto:„EU to po nás chce nějaký minimální standard. On, když to tehdy psal, tak to byla předvstupní podmínka, tak měli nějaké zahraniční stáže, jeli se podívat, jak je to jinde. Pak ti lidi ze zahraničí přišli sem a radili jim, jak na to. On si pak sedl a bez odborné znalosti a teoretického právního základu toho, jak funguje u nás veřejná správa, která se v té době formovala, tak s tím napsal ten zákon.“).Nicméněvsoučasnosti,pokudjelegis-lativecve statni službě,už toneníanimožné.Pokud jealeza legislativcepovažovánipracovníkredakceSbírkyzákonu,taktotoneplatíbezvýjimky.RedakceSbírkyzákonůjepřitomsoučástíodborulegislativyMinisterstvavnitraanezřídkasetamdotextupráv-níhopředpisuizasahuje(např.setamopravujíičárkya„a“a„nebo“).


161

tovo prvnímísto po škole, jemu zpravidla alespoň 24 let.Nelze si tedypředstavovatklišéteenagera,kterýnemáanirozum,anidostatečnéprávnívědomostiproprácilegislativce.Necháme-listranouúvahyovyužitelnostiznalostíabsolventůprávpropraxi,mělbytakovýabsolventmítdostatečnéteoretickéznalostiprávaprojakoukolivprávníprofesi.To,comualenutněvevětšíčimenšímířechybí,jsouzkušenostizprávnípraxe.Anivtomsealelegislativaodjinýchprávnickýchprofesíneliší.Jistě, i u čerstvého absolventa sedápředpokládat, že absolvovalpovinnépraxe a většina studentů navíc získává zkušenosti při studiu i nad jejichrámec. Nicméně je stejně nereálné čekat špičkové legislativní výsledkyodčerstvéhoabsolventajakočekatperfektnívýrobekodčerstvěvyučenéhořemeslníka.Anení tochybaani jednohoznich,protožepraktickézkuše-nostiprostěpotřebujínejdřívněkdenačerpat.Přitomaleplatí,žečímlepšíjejejichteoretickýzákladačímlepšíjejejichnadřízený,mentornebomistr,tímlépearychlejitakovounezbytnoupraktickouzručnostzískají.Nadru-hou stranu takový nováčekmůže přinést na své pracoviště nové nápady,přístupyařešení,kterádotédobynebylapoužívána,protožejetřebaivzhle-demkzavedenostistarýchpostupůnikdonezvažoval.Anivtomtosepro-feselegislativcevničemnelišíodjinýchnejenprávnickýchprofesí.Lišísealevtom,žekroměonémládeželeckdechybíprávětimentoři,kteříbyjelegis-lativní práci mohli naučit, předat jim své praktické zkušenosti. Důvodůjehnedněkolik.Nepřekvapivějsoutofinančnípodmínky.Legislativcijsoustátnímizaměst-nanci,čiúředníkyveslužebnímpoměru,ajejichodměnazaprácijestano-venanařízenímvládyvždyprourčitérozhodnéobdobí,kteréstanovístup-niceplatovýchtarifůpodleplatovýchtřídaplatovýchstupňůprokonkrétnískupinypracovníků.537Participantkač.7toshrnujetakto:„Na to, že někde psali, že by legislativci měli být placeni zlatem, tak to my opravdu nejsme.“Jistě,konkrétnífinančníohodnoceníselišímezijednotlivýmiúřadyimezijednotlivcivzávislostinaceléřaděfaktorů(délkaslužby,vzdělání,osobníohodnoceníapod.),aleobecnějdevpoměrukjinýmprávnickýmprofesím,

537 VizkupříkladuNávrhnařízenívlády,kterýmseměnínařízenívládyč.341/2017Sb.,oplatovýchpoměrechzaměstnancůveveřejnýchslužbáchasprávě,aněkterádalšínaří-zenívlády.Dostupnéz:https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNB4YGSMND


162

zejménavsoukromémsektoruspíšeonižšíčástky.Protitomulzesiceargu-mentovat koncipienty všech druhů nebo asistenty soudců, ale u těch jdeoficiálněo součást přípravyna samotnouprofesi soudců, advokátůneboexekutorůaposloženípříslušnéprofesnízkouškysejejichfinančníohod-nocenímá skokovězlepšit.Vpřípadě legislativce tomu tak alenení, žád-nou specializovanou legislativní zkoušku neskládá538 a jedná se už přímoovýkonjehoprofese,anepřípravunani.Bohuželtamaletakénelzeočeká-vatžádnéskokovézlepšenífinančníhoohodnoceníjehopráce.Nadruhoustranualepostupemčasunebosdobrýmipracovnímivýsledkykezvyšo-váníplatudochází539arozhodněsepotomnejednáoplatpřijatelnýpouzepročerstvéhoabsolventa.Přestovporovnání se soukromousférounebosoudcovskýmplatemnenídivu,žesetřebasoudcinechtějínajednoustávatlegislativciprvníčidruhékategorie,byťbyjejichznalostiazkušenostibylyjistěprolegislativupřínosem.Vopačnémsměrualesamozřejměkpohybudochází,protožepokudješpičkovýlegislativecodborníkemnasvojioblastvěcně, vidí do mechanismů legislativního procesu, a navíc umí dobřepsát,ojehouplatněnízejménavadvokaciinelzepochybovat.LzetovidětinaodpovědiParticipantkyč.8:„Na legislativě je, a vždycky byla, co si pamatuji, vysoká míra fluktuace. Ale je to opravdu dané tím, že ti lidé jsou atraktivní nejenom pro soukromou sféru, ale jsou atraktivní i pro justici. Teď nám nějací kolegové odešli dělat asistenty na soudy, někdo odešel dělat státního zástupce – ti lidé jsou univerzálně použi-telní. Kdežto z těch dalších útvarů tak je to jejich zaměření o hodně užší a takové uplat-nění mimo ministerstvo nemají. Je to tak, že spoustu lidí na legislativě dlouho nevydrží.“Dalšímzdůvodůodchodůlegislativcůsezkušenostmimůžebýtto,žečasemzačnouoblasti,kterésevěnují,rozumětnatolik,žesejíradšivěnujívěcně,a ne jako legislativci. Zůstávají třeba i na stejném úřadu a na legislativěseičástečněpodílí,protoževymýšlíjejíobsah,alenelzejenadálepovažovatza legislativceprvníanidruhékategorie.Takovousituaci lzechápat i jakopřirozenouspecializacinaurčitouoblastprávačijedenjejívýsek,cožumož-nujevěnovatsedanéproblematicevícedodetailu,cožpřilegislativnípráci,

538 Zkouškavrámcivstupudostátníslužby(tzv.úřednickázkouška)neníspecializovanouzkouškouprolegislativce.

539 Platové tabulky dokážou být matoucí. Abyste je rozluštili, musíte se umět správnězařadit. Euro.cz [online]. [cit. 20. 8. 2019]. Dostupné z: https://www.euro.cz/light/velky-prehled-platovych-tabulek-1451276


163

kterávyžadujepřehlednapříčprávnímřádem,praktickynenímožné.Svůjvýznammáirozdělenínavnitřníavnějšílegislativu,protožepokudněkdodlouhodobědělájentuvnější,stávásejehoprácemonotónní,málokreativníačastobezviditelnýchvýsledků.Ztohovzniklýnegativnípocitmůžebýtidůvodemproúplnéopuštěnílegislativy.Svojirolizdehraje i to,žebyťlegislativci jsouúředníciapolitickézměnybynajejichprácinemělymítvliv,zejménaosobnostministraajímvybíra-nýchnáměstkůurčujíatmosférunaministerstvechavýrazněovlivňujíatmo-sférunapracovišti.Tomůževésttřebaikpocitunedoceněnostiprácelegis-lativců,kterýjepochopitelnýmdůvodemkopuštěnídanéprofese.Stejnětakalenovévedeníúřadumůžepropustitcelélegislativnípracovištěnebosvýmpřístupemzapříčinit,žedosavadní legislativciodejdou.Potomjeskutečněmožné i to, co zmiňovalaEliškaWagnerová, totiž že na některémúřadubudoulegislativníprácidělatjen(čerství)absolventi.Proúplnostjevšaktřebazmínitještějedenaspektnízkéhoprůměrnéhověkulegislativců.Proněkohomůžebýtnaopakvýhodou,protožesitakovýlegisla-tivecnepřinášízpředchozíhopracovištěžádné„špatnénávyky“.Lzehotaklegislativníprácinaučitodzákladůpořádně.Participantč.11sektomutovyjádřilnásledovně:„Většinou tam máme absolventy, ale já si nemyslím, že to úplně špatně. Špatně je to, když je absolvent na úplně vedoucí pozici (…). V momentě, kdy ti absolventi mají dobré vedení, mají tam toho legislativce, který má praxi a zkušenost, tak to může být naopak i pozitivní, on si je jakoby dokáže vytvarovat k obrazu svému, dát jim ty dobré návyky, které on má. Samozřejmě když má špatné návyky, tak jim dá i ty špatné návyky. Když vám přijde někdo z praxe, třeba z jiného ministerstva, tak má úplně jiné návyky, už má svoji praxi a vy ho vlastně velmi těžko přetváříte. Paradoxně se mi s těmi absolventy pracuje lépe než s těmi, kdo mají nějakou praxi. Samozřejmě pau-šalizuji, jsou výjimky tam i tam. Máte absolventa, kterého se chce zbavit, a máte někoho dobrého, kdo přijde a je to naopak obohacení pro toho vedoucího či pro toho legislativce, který tam působí.“Úvaha o nízkém věku legislativců neplatí pro členy LRV, jelikož jsoutove svémoboruuznávaníodborníci, což je zpravidlapodmíněnodlou-hodobýmpůsobenímvtomtooboru.Zobecnění,žečesképrávnípředpisyvytvářímládež,jetakvelmizjednodušujícíhnedvněkolikaohledech,byťlzesouhlasitstím,žezejménalegislativciprvníkategoriemajípoměrněnízký


164

věkovýprůměr.TovšelzeshrnoutspolečněsParticipantemč.11:„Souvisí to s několika faktory podle mě. Možná je to plat, i když státní správa šla v poslední době nahoru, tak pořád ten absolvent nebo právník s praxí dostane v té praxi mnohonásobně více než na tom ministerstvu, takže proto tam možná jdou absolventi, kteří chtějí získat nějaké zkušenosti. Pak jdou někam za lepším a řeknou: „Působil jsem na legislativě a mám nějaké zkušenosti a znám něco v této oblasti.“JakořešenítétosituacetřebaParticipantč.10dospívákzávěru,že:„Ministerstvo si samo musí nastavit legis-lativní dílnu. Měl by tam být někdo zkušený, supervizor, který tomu rozumí a chápe to, je jedno, kolik je mu let, musí vnímat ten legislativní proces.“

7.1.3 Zařazení do struktury úřaduNěkdymůžemítlegislativasamostatnýodborlegislativněprávní,kterýpatřítřeba do Sekce státního tajemníka.540 Jindy ji najdeme v Sekci legislativy,kterýsedáldělí.541Případněmůžebýtlegislativaijenjednouzagendpraco-viště,kterémáširšípůsobnost,zpravidlavkombinacisběžnouprávníagen-dou.DalšívariantoujetřebatanaMinisterstvufinancí,kdejejednozastře-šující legislativnípracoviště,atoodborLegislativaaspornéagendy.Vedletohomáalekaždévěcnépracovištěsvévlastnílegislativce,kteřísezabývajílegislativoupro jednukonkrétníoblast,zpravidlaupravenou jednímpráv-nímpředpisem.Otensetakovýlegislativecstarápředevšímadlouhodoběse mu věnuje. Specifické je i Ministerstvo spravedlnosti, kde jsou téměřvšechnaprávnípracoviště jak legislativní, takvěcná. Jak jevidět,coúřad,to jinýpřístup.Zařazenído strukturyúřaduhodněvypovídá ioúkolech,kterélegislativavykonává,apostavení,kterémusetěší.Různost variant zařazení legislativy a legislativců v rámci struktury úřadusepotomaleodrážívkvalitějejichvýsledků.Participantč.11ktomuuvádí:„Jsou ministerstva, která ve své podstatě chrlí právní předpisy z různých objektivních nebo subjektivních příčin, ať už implementace práva EU či politické rozhodnutí. Jsou oblasti, které ty předpisy nechrlí, kde se s tím ti lidé setkají jednou v horizontu pěti či deseti let, kdy udělají jednu novelu a nemají tu rutinu. Když to děláte tak, že jste na legislativ-ním odboru ministerstva, které chrlí ročně dvacet nějakých předpisů, tak se to naučíte

540 Organizačnístruktura.Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online].[cit.1.8.2019].Dostupnéz:https://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Urad/Organizacni-struktura

541 Organizační struktura.Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. [online]. [cit. 1. 8. 2019]. Dostupnéz:https://www.mpsv.cz/cs/1856


165

a začnete respektovat ta pravidla a ta kvalita bude jinde, než když tam někdo půjde se zákonem o námořní plavbě, který se novelizuje jednou za deset let a ten člověk to nikdy nedělal a neví, jak to má napsat a třeba ten legislativec tam třeba zrovna není a odsunou to na vedlejší kolej. Často je tam ještě ta věc, a to ta, že některá ministerstva mají legis-lativní a věcné odbory spojené, některá je mají rozdělené, každý má také ty odbory jinak velké. Čím je podle mě legislativní odbor menší, tím je to horší, protože ti lidé na to nemají čas a spíš si to píší ti věcaři. Podle mě ideální stav je, aby to primárně psal ten legisla-tivec podle zadání toho věcného. Ten věcný nemusí psát ty paragrafy, on by měl vymyslet ty normy, a ten legislativec by měl umět přetavit je do toho legislativního textu, aby to mělo ty náležitosti, soulad s ostatními předpisy atd. V momentě, kdy toto nemáte a píše to ten věcař, a ten legislativec je pouze připomínkovým místem, tak je to také vidět. To je další, co může hrát roli, kdo to vlastně píše, legislativec nebo ten věcný odbor. Vím, že menší ministerstvo, které má menší legislativní odbor, že to píší spíše ty věcaři. I na té komisi to pak třeba představuje ten věcař a vedle sedí ten legislativec a říká, my jsme to kolegům říkali a nebyl čas. Je to něco jiného, když přijde ten legislativec, který může být zároveň i věcař, nebo je to čistě legislativec, kterému nabíjí ten věcař, ale mluví primárně legislativec, který to představí a jsou-li nějaké věcnější otázky, tak je zodpoví ten věcař, to také může hrát roli.“

7.2 Legislativci jako dveřníci práva

Kdyžužvíme,kdo legislativci jsou,můžemeseposunoutk tomu, jak lzejejichchováníapostupyanalyzovat,interpretovatachápat.Jetotižzřejmé,že legislativa jezvelkéčásti založenánanepsanýchpravidlecha jeovliv-něnamnohamimoprávnímivlivy,kterénelzeopomíjet,protoževýslednoupodobuprávníhopředpisuvýznamněovlivňují.Oblastlegislativyanavyššíúrovniiprávojakoceleklzechápatjakopole,tedyprávnípolespodoblastípolelegislativy.Vztahyuvnitřpolejsouurčo-ványkapitálematěmi,kteříhomajíkdispozici.Mezizákladní typykapi-táluseřadíekonomický,sociálníakulturní,nejednáseovšemouzavřenývýčet.542Vnašempřípadějetedytřebaurčit,jakédruhykapitálujsourele-vantnívprávnímpoliakdojsouautoritytohotopole.Identifikacetěchtoautorit a jejich pochopení totižmůže osvětlit některá specifika legislativy

542 BOURDIEU, Pierre. The Forms of Capital. In: BOURDIEU, Pierre. The Sociology of Economic Life.Routledge,2018,s.78–92.


166

(činnostiilidí,kteříjivykonávají),kterátradičnímizpůsobyprávníhodisku-rzuvysvětlitnelze.Vprvnířadějekapitálemznalostprávníhojazyka.Jednáseosoučástkul-turníhokapitálu,jetojazyk,kterýseučívpraxianeteoreticky,amluvčímuumožňujeorientovatsevprávníchnormách,pasivnějimrozumětiaktivněs nimi nakládat.543 Právní jazyk je vlastně dveřníkem práva, protože bezjehozvládnutírozumětprávunelze.544Stímjeneoddělitelněspjatasamotnáznalostpráva,kterájerovněžsoučástíkulturníhokapitálu.Čímjenavyššíúrovni,tímvětšíjemožnostovlivňovatděnívdanémpoli.Úspěšnéstudiumprávassebounavícnesezískánívysokoškolskéhodiplomuasouvisejícíhotitulu,kterýjeisámosoběkulturnímkapitálem,byťokvalitěprávníchzna-lostíanizvládnutíprávníhojazykamnohonevypovídá.Běhemstudiaapotomiprofesníkariéryprávníknavíczískáváosobníkon-takty uvnitř právního pole, které jsou součástí sociálního kapitálu.Můžeje budovat, a čím lepší je takový kontakt, tím více kapitálu přináší. Jehoznámímumohouzprostředkovávatinformaceozměnáchvprávníúpravě,odůležitýchsoudníchrozhodnutích,můžesnimidiskutovatsvojeprávníotázky,ptát se jena radu idozvědět seodnichnovéstrategiepro řešeníprávníchproblémů.Můžesepřesjejichdoporučenídostatiknovýmpra-covnímpříležitostem.Nicztohoneníbezdalšíhoklientelismus,nepotismusnebodokoncekorupce,alestandardnívyužívánísociálníhokapitálu.Zpravidlassebouprofeseprávníkaneseipřístupkekonomickémukapitálu,protožeprávnicképrofesetradičněpatřímezitysvyššímipříjmy.545 Ten zase umožňujebudování sociálního kapitálupři určitých činnosti či příležitos-tech,kambezdostatečnýchfinančníchprostředkůnelzezískatpřístup,nebokulturníhokapitálunapř.dalšímplacenýmvzděláváním.Všechnydruhykapitálu jsoupřirozeněprovázané,nemusívšakvžádnémpřípaděbýtvyvážené.Příklademmůžebýttřebato,žespolečnostívysokoceněné profese bývají dobře placené a vyžadují hodně znalostí a doved-ností, ale stejně tak platí, že není úměra mezi mírou vynaloženého úsilíapráceavýškouplatu.Bourdieuovochápáníkapitálulzevztáhnoutnejen

543 BOURDIEU,1987,op.cit.,s.814.544 Vizkapitola5–Jazykovézvláštnostítextůprávníchpředpisů.545 Viznapř.RHODE,DeborahL.The trouble with lawyers.OxfordUniversityPress,2015.


167

naprávnípole,aleprávnípolemánavícněkteráspecifika.Taspočívajípře-devšímve zdáníobjektivity a autonomiepráva, alepředevšímvnevyřče-ných,apřestonaprostozásadníchzákonitostech,nazákladěkterýchfungujívztahyuvnitřprávníhopole.Tyostatněhodněurčujíito,kterémimoprávnívlivyavjaképodoběsepodílínalegislativnímprocesu.

7.3 Potenciální mimoprávní vlivy

Jakjižbylořečeno,navýslednoupodobuprávníhopředpisupůsobímnohovlivů,kterédalekopřesahujírámecnalezenívěcněaprávněnejlepšíhořešení.Všechnypřitomdržíurčitývliv,vycházejícízjejichdispozicesněkterýmdru-hemkapitálu.Jaknanělegislativcireagujíajimijsouovlivněnivesvépráci,přitomnelzevúplnostivyčístzprocesníchpředpisůtýkajícíchselegislativ-níhoprocesuaniprofesněetickýchnorem.Mezi ty nejpodstatnějšímimoprávní vlivy, které působí při vznikuprávníúpravy, jsme na základě zjištění z rozhovorů zařadili lobbování, autorityoboru, politiku a politiky,média, a nakonec legislativce samotné. Přitomjedůležitéupozornit,ževmnohapřípadechseuvedenékategoriepřekrývají.

7.3.1 LobbyVdubnuroku2016seJanKněžínek,pozdějšíministrspravedlnosti,vyjádřil,že:„Lobbying je pro samotný zákon v zásadě dobrá věc a dá se dobře podchytit v začát-cích tvorby přípravy předpisu, kdy dochází ke konzultacím s odborníky a se zaintereso-vanými osobami.“ 546Slobbyjepředevšímtenproblém,ževčeskémprostředíneexistujejehodefinice.547Zároveňalevsoběnesetentopojemsilnénega-tivníkonotace,kteréhospojujískorupcí.Běžněsejímrozumí„prosazování zájmů v politice a ve společnosti,“548negativnějilzevymezitoprotireprezentacivolenýmizástupciakorupci.Nelzejiomezitpouzenaprosazovánízájmůjednotlivcůneboskupin, ale lobbovat lze iveveřejnémzájmu.Stejně taknelzelobbyztotožňovatjensesoukromýmlobbováním.549

546 PROCHÁZKOVÁ,Andrea.JanKněžínek:Tvorbalegislativníhopředpisujesvýmzpů-sobem řemeslem.Právní prostor [online].ATLAS consulting, publikováno 15. 4. 2016[cit. 1. 8. 2019]. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/h--jan-knezinek-tvorba-legislativniho-predpisu-je-svym-zpusobem-remeslem

547 Vsoučasnostijeschvalovánzákonolobbyingu.548 ŠTĚDROŇ,Bohumír.Politika a politický marketing.Praha:C.H.Beck,2013,s.79.549 ŠTĚDROŇ,op.cit.,s.79–80.


168

IsamaTransparencyInternational,kteráseotázkamilobbingudlouhodobězabývá, uvádí, že lobbování je legitimní součástí legislativního procesu,alezároveňupozorňujenajehosoučasnárizikaspočívajícívnetransparent-nosti.HlavnímidoporučenímizprávyolobbinguvČRjedoporučenípřijetízákonnédefiniceastanovenímechanismůprojehosledováníakontrolu.550

Lobbovánísenetýkájentéfázelegislativníhoprocesu,kteráprobíhávparla-mentu.Mápřitomněkolikpodob.Prvníznichjenejtransparentnějšíazahr-nuje již přípravu návrhu právního předpisu na úřadu. Týká se jak věcnépodobyúpravy, tak té formální, kteroumají legislativci na starosti přede-vším.Každáorganizacektomutopřistupujejinak,alejižnaúplnémzačátkulzezapojitrůznézájmovéskupinyzapojitdoprocesuvytvářenínovéprávníúpravyveforměvícečiméněneformálnípracovnískupiny.Mechanismusvýběruaskládánítakovéskupinyjevelmirůznorodý.Jednou z cest je na základě znalosti daného odvětví nebo oblasti, kterémánováúpravaupravovat,oslovitjejichjednotlivéaktérysezájmemojejichrozvojaconejlepšínastaveníafungování,atobezohledunato,zda jdeoveřejnouči soukromousféru.Můžoubýt takéoslovenyzástupci jinýchúřadůaorganizací,kterýchsebudenováúpravadotýkat,atovrámciveřejnésprávy.Itivšichnijsousvýmzpůsobemlobbisty,byťnevběžnémsmysluslova,jakjevidětizodpovědiParticipantač.10:„Také je tam hrozně vidět, jestli se v tom legislativním procesu na ministerstvu objevují skuteční právníci, nebo jsou to jen dělníci práva. Lidé, kteří dokážou legislativně myslet. Ideální je, když si dokáží vytvořit tým z lidí, kteří jsou na úřadě a z lidí, kteří budou s tím zákonem pracovat, a nemají nějaký lobbistický zájem v tom. Taková jejich malá legislativní dílna. Ve světě se to třeba objevuje, často se předpisy píšou venku, ve spolupráci s akademickým světem, ale ne nějak extra nabubřele. Ministerstvo si vytvoří pracovní skupinu z lidí, které napřímo osloví.“Dalšímmomentem,kdysezájmovéskupinymohoudolegislativníhopro-cesu zapojit, je vnější připomínkové řízení.V podstatě všechny instituce,kteréuplatňujípřipomínky,lzevširšímsmysluslovapovažovatzalobbisty,protože prosazují svůj zájem a vyjednávají jeho uznání. Sempotom spa-dajívedleúřadů i soudy,vysokéškoly,zájmovéorganizaceapod.Některéúřadysekvnějšímupřipomínkovémuřízenístavíitak,žepřipomínkumůže

550 VYMĚTAL,Petr.V čím zájmu?: jak funguje lobbing.Praha:TransparencyInternational–Českárepublika,2014,s.2.


169

uplatnitúplněkaždýnapř.přesformulářnawebunebodobrovolnýmzařa-zenímmezipřipomínkovámísta.KtomusevyjádřilkupříkladuParticipantč.11:„Otázka je, kdo je lobbista. Z pozice předkladatele je dobré to posílat širokému okruhu připomínkových míst, aby pak nemohli říct, že oni to neviděli nebo něco takového, prostě tady to máte. (…) Já vždycky říkám, že proto máme vypořádání připomínek, to má nějaká pravidla, já je můžu pozvat, vypořádat to s nimi a proč ne. To je myslím dost brání tomu, aby lobbisti přímo kontaktovali… Oni pravděpodobně půjdou spíše za ministryní nebo za náměstky, ty úředníci na nižších pozicích jako referent, vedoucí oddělení či vedoucí odboru jsou spíše ušetřeni, že by si je vyhlédli a šli by je ovlivňovat. Takže se s tím spíše nesetkáte, než setkáte.“Zásadnímrozdílem,kterýodlišujejednotlivéúřadyvtomtoohledu,jecha-rakterkomunikacesvnějšímsvětem.Najednéstraněškályjemožnostkdy-kolivlegislativcepřímokontaktovatnapř.telefonem,pokračujemepřesmož-nostdiskusenapř.naškoleníchanadruhéstraněškályjetakovýlegislativec,kterýsezástupcizájmovýchskupinnepřijdedostykujinaknežpřiformali-zovanémprocesuvypořádávánípřipomínek.Praxevtomtoohledusevelmilišíakaždýztěchtopřístupůmásvápozitivainegativa.Obecněalenavět-šinu legislativců v této fázi legislativního procesu dopadá zákon o státníslužbě,kterýrámcovápravidlařešícíilobbingapřípadnoukorupciobsahujetak,jaktopožadovalaivýšezmiňovanázprávaTransparencyInternational,takževrámcimožnostíjetransparentnostzajištěna.Participantč.11ktomuuvádí:„Za prvé si myslím, že jakékoliv konzultace jsou prospěšné v jakékoliv fázi pro-cesu, ideálně na jeho začátku, pak už je to o politicích a o poslancích, pak už je o něčem jiném. Jakákoliv připomínka od kohokoliv je podle mě potřebná a dobrá ve své podstatě. Máte připomínková místa, která musíte konzultovat podle LPV, a uděláte si další při-pomínková místa lidí, kterým to budete posílat, ať už proto, že si myslíte, že by k tomu měli co říct, anebo prostě sami z nějakého jednání vyplyne, že třeba oni sami přijdou, že by chtěli na tom seznamu být, anebo vy sami vycítíte, že by měli mít zařazeni do toho listu, tak to si myslím, že je potřebné. Je ale také strašně potřebné ty připomínky vypo-řádat, a ne to nechat. Není podle mě dobrá praxe předkladatelů, kteří do té vypořá-dací tabulky dávají jenom ta povinná připomínková místa, nedávají tam ty ostatní, což u mě nikdy neprojde.“Dalšímmomentem,kterýposkytujeprostor lobbistům, jepředánínávrhuprávníúpravydoLegislativníradyvlády.Zdeužsestává,žeselobbyistéobrací


170

najednotlivéčleny,kteříjsouobecnéiodbornéveřejnostiznámi.ČlenovéLRVtakénejsouveslužebnímpoměrualzetedyuvažovationedostatkutransparentníchpravidelpro lobbovánívtétorovině.Jeovšemtakétřebamítnapaměti, ižesamičlenovéLRVmohoubýtpovažováníza lobbisty,kteříprosazujízájmyzájmovýchskupin,jejichžjsoučleny.Příklademmůžebýtsituace,kteroupopisujeParticipantč.11:„Vidím třeba, že tam třeba nějaký advokát je proto, aby hájil zájmy advokátů a ČAKU, i třeba v té velké LRV. Nemyslím si, že je to úplně správně, od toho je připomínkové řízení, ať se ČAK vyjádří, on tam má být jako expert. Když si vezmete tu kauzu se stavebním zákonem, to je přesně ukázka toho, jak se nám tam prolínají ty role, že by tam neměl být ve střetu zájmu nebo v něčem takovém. Ta motivace může být různá. Další motivace může být bytí v centru dění.“ V tommu dává za pravdu i Participantka č. 8 ohledně hodnoceníLRV:„Politická bych neřekla, ona politická není, tam jsou skuteční pořád odborníci, byť někteří nepochybně hájí své zájmy, protože tam jsou např. zástupci advokacie, kteří hájí zájmy zástupců advokátů.“Samostatnoukapitoloujsouklasičtílobbisté,jejichžtlakůmbyalelegislativcimělibýtschopníseubránit.Žesetonevždypovede,můžebýtpatrnétřebaizvypořádánípřipomínkovéhořízení.JakuvádíkupříkladuParticipantč.10:„To vypořádání je obrovský materiál. Někdy je zajímavý, někdy tam cítíte to hnusné lobbování. Je škoda, když ta norma má svoje ratio a někdo tam za každou cenu cpe něco. Snažím se být imunní vůči tomu, že na vás začnou tlačit lobbisté. Stává se to, někdy je to nechutné. Najednou vám přistane dopis nebo vám někdo volá, prosimvás, nemohl byste dát pozor na toto, my se domníváme, že… Nikdo nejde napřímo, že by vás nutil pod tím, že vám vyvraždí rodinu, to zatím ne. Někdy to člověk chápe, že jim jde o nějaké věci, ale to jsou většinou ty věcné záležitosti, a já je musím odpálkovat tím, podívejte se, to je vůle ministerstva, oni to chtějí ten institut tam zavést.“To, že k lobbování dochází potom i během projednávání návrhu právníúpravyvParlamentu,jeužobecněznámávěc.Nezřídkasetakstává,žepro-střednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu je prosazován zájemjedné lobby. S tím už však legislativci nemají co udělat, jelikož je takovásituacemimojejichvliv,jelikožprotakovézměnyneexistujípříslušnápravi-dlaaomezení.V kontextu Bourdieovy teorie kapitálu jsou lobbisté tradičně těmi, kdovyužívajísvéhosociálníhoakulturníhokapitáluktomu,abymohliovlivnit


171

podobunovéprávníúpravy.Pokudtonepřejdelimitkorupce,kterájevesvépodstatěpředevšímzneužívánímekonomickéhokapitálunastraněkorum-pujícíhoanabýváníkapitálujakéhokolivdruhu,nenínalobbingunicšpat-ného.Vybere-lisilegislativecněkohodosvépracovnískupiny,takétovět-šinoudělákvůlitomu,žedanáosobaproblematicerozumí,tj.mápotřebnýkulturníkapitál,adobřesesníspolupracuje,tj.mádostatečnýsociálníkapi-tál.Jelikožsevšakjednáoneplacenoupomoc,musímít i legislativecsámdostsociálníhokapitálunato,abymohlčlenyoslovitapřesvědčitje.Nadru-houstranuiprotakovéhočlenaporadníhoorgánutopřinášíkulturníasoci-álníkapitál.Získávátotižnovéinformaceakontakty,mámožnostovlivnitnověvznikajícíprávníúpravu.

7.3.2 Autority oboruSpecifickými lobbisty jsouneformálníautorityoboru, lidé,kteříaninemusímítžádnouoficiálnífunkcičiformálněvýznamnépostavení,případnějejichmíra vlivu jejich formálnípostavenípřesahuje.Takoví lidévšakdisponujínemaloumocínadnávrhemprávníhopředpisu,protožejejichnázorapostojjeukazatelemproostatní.Můžesetakstát,žezjednohopřipomínkovéhomístasebudoulegislativceptátnanázorněkohojiného,kdoformálněanižádnoumocmítnemá.Taková neformální autorita však disponuje jak sociálním kapitálem, takikapitálemkulturním.Představmesi třebadlouholetého ředitelezájmovéorganizace,kterýzaněkolikdekádpůsobenívdanéoblastinastřádalmnohomezilidskýchvazeb ihlubšíporozuměnímaterii,a tonavíc ivdlouhodo-bémkontextu.Tojeněco,cosezpravidlalegislativcinemůžestát,protožemuktomuchybíčasizkušenosti.Pokudalelegislativecprosvůjtextzískáuznáníodtakovéautority,ijehovlastníkapitálsezvyšuje.Popisuje to třebaParticipantkač.4:„V průběhu toho, co jsem na ministerstvu, což jsou nějaké tři roky, tak jsem poznala, že v té odborné veřejnosti jsou takové vůdčí osoby. Takže si myslím, že to jsou leckdy konkrétní lidi. Zastupují třeba nějakou škálu, ale myslím si, že mnohdy ty podněty vycházejí vyloženě od nich. Myslím si, že i odbory, myslím ČMOS, tak i tam jsou lidé, kteří jsou sami o sobě schopni tu legislativu ovlivnit. Potom to jsou i organizace samotné, které nemají vůdčího člověka, nebo ho mají, ale ten jeden nemůže obsáhnout všechno, tak i ti často přicházejí s nějakým podnětem.“


172

Specifickouautoritouoboru jsou ičlenovéLRV,kteřívesvéfunkcizpra-vidlapůsobídelšídobu.Participantč.10ktomutouvádí:„Ne, to se nemění a je to dobře. Je to orgán apolitický, i to, že je tam spoustu lidí starších než já, tak je to takové konzistentní, trochu konzervativní – vždy se říká, nač tu úpravu potřebujete. Horké hlavy tvoří zákony a potom co s nimi.“Jevšaktřebamítnapaměti,žeseivpřípadědůležitostineformálníchautoritjednáspíšeolegislativnízvyklost,neformálnípravidlochování,kteréneplatíabsolutně.Toukazuje iodpověďParticipantač.11:„Když budu předkládat materiál, tak tam napíšu kohokoliv, kdo mi tu připomínku poslal a její vypořádání, i kdyby mělo být stručné, tak tam prostě musí být, aby tam byla ta transparentnost, a aby bylo vidět, kdo se k tomu všemu vyjádřil, jestli s tím souhlasil či ne a proč, a co si o tom ten předkladatel myslí. Ale že by to byla podmínka sine qua non, tzn., musíš to konzultovat s tímto, aby to mohlo jít dál, to je zase opačný extrém, který také nemá být.“

7.3.3 Politika a politiciJedůležitépřipomenout,žeačzkoumámelegislativce,jakoautoranormativ-níhotextu,věcnýzáměrprávníúpravyjezáležitostípolitickou.Ačselegis-lativci zaměřují na tvorbu textu, oproti členůmParlamentu, soustředícíchsenapolitickéaspektyregulace,551lzepředpokládat,žeipoliticijsoupoten-ciálním (a nezanedbatelným) ovlivňujícím elementem v procesu přípravytextu.Tím se nepokoušíme říci, že by normativní texty byly ovlivňoványpolitickou aktivitou – ony jsou jejím přímým následkem. Otázkou všakzůstává,zdajsoulegislativciovlivňovánipolitikyještějinaknežvrámcisdě-lenípotřebyregulovaturčitouoblastspolečenskéhoživota.Zde je vhodné zopakovat myšlenku ohledně fikce úmyslu zákonodárcezmiňovanouvkapitoleč.5.KaždýčlenParlamentumůžemítrůznýnázora různoupředstavuohledněpotřeby (apodoby) regulace. Jak tvrdíkupří-kladuAntoninScalia tento individuálnízáměrobvyklenelzeobjevit,pro-toževětšinazákonodárcůpředhlasovánímovětšinězákonůnicneřekne.Zákonodárceje,jakbylozmíněnovýše,kolektivníorgán,kterýnemámysl;„zamýšlí“pouzeto,abybyltextpřijat,přičemžzákonnétextybývajíkompro-misy,kteréneodpovídajížádnépreferencijednotlivéhočlenaParlamentu.552

551 VizGLUCK,BRESSMAN,2013,op.cit.,s.908.552 VizSCALIA,GARNER,op.cit.,s.xxii.


173

Tentopoznatekjedůležitéuplatnitnejenvrámciinterpretacenormativníhotextu,alejižvprocesujehotvorby.Politika ale ovlivňuje návrh normativního textu již před jeho vstupemdoParlamentu.Politicijsoutotižiministři,kteřířídíministerstvo,kdevět-šinalegislativcůpracuje.Ovlivňujevšakreálněprácisamotnýchlegislativců?Jeden z názorů je takový, že samotnoupráci legislativce ovlivní politik –ministrpouzedotémíry,nakolikobecněumožníhledatskutečněnejlepšířešeníivěcně,protožepokudjepolitickyzvolenajednavariantařešeníapro-cesnípravidlavyžadujívdůvodovézprávěizahrnutízprávyRIA.Participantč.11uvádí:„U nás to rozhodně ministr neovlivní. On samozřejmě ovlivní to věcné řešení, on je politik. (…) Ale nemělo by to ovlivnit kvalitu toho odboru. Může být ovlivněna kvalita materiálu politickými rozhodnutím toho ministra – pokud on řekne, ať to udělají, ale chce to už za týden, tak ta kvalita toho legislativního materiálu klesá. Teď nemyslím přímo toho paragrafového textu, ale třeba té důvodové zprávy, hodnocení dopadů regulace apod. Ti lidé tam pak přijdou a řeknou, že na to měli týden, nemůžete od nás čekat zázraky, ministr to chtěl teď. Takové rozhodnutí můžou a mají vliv na kva-litu toho materiálu. Ale je to výjimka podle mě, aby ministr říkal, že tady nechce takové znění, to je pod jeho rozlišovací schopnost. To je na tom legislativci, jak to tam napíše. To, jak on to napíše, co si tam může dát, tak to je třeba 70 či 80 %. Ten ministr chce cíl, a kdyby to bylo tak, jak to má být, tak ti úředníci udělají RIU, udělají si ty varianty a řeknou, tak pane ministře, takhle bychom to udělali. Problém je často v tom, že občas to politické zadání není jaké řešení, ale tohle řešení. To je úplně jasné. (…) Jak pak chcete dělat nějakou RIU, už nemáte žádnou jinou variantu. Ale stejně se RIA udělat musí. V tomto případě já navrhuji udělat dvě varianty. Varianta 0 je současný stav, varianta 1, to, co se chce. Nemá smysl dělat další, protože udělat jen teď je to takhle, a když to bude takhle, tak to má tyto dopady.“Shrneme-li to, tak politik ovlivňuje legislativní práci svým manažerskýmvedením,nikolivsamotnoukvalitulegislativníprácenadanémúřadě.Tomuodpovídá i reakceParticipanta č. 10:„To je otázka atmosféry na ministerstvu. Ministerstva obecně mají podstav, takže někdy je situace taková, že berou, co se dá. (…) Jsou tam lidí, kteří se to učili za pochodu a neměli se to od koho učit. Takže to je otázka, kdo tam je ministrem, kdo jsou náměstci a jestli se s nimi dá vydržet. Fakt strašně záleží na skladbě toho ministerstva jako celku. Pokud je tam ministr a náměstci, kteří dokáží


174

vnímat úlohu práva ve společnosti, tak je to ok. Pokud ministr politik pistolník, tak to je… Byli ministři, kteří na ministerstvo v podstatě ani nechodili.“Nenípochybo tom,žepolitickývlivbyv tétofázi legislativníhoprocesumělbýtminimální.Participantč.12 tvrdí:„Politický vliv je někdy samozřejmě nutný a nelze jej zcela vymýtit, ale měl by se nějak redukovat, minimalizovat a nechat ho jen v určitých fázích, to si myslím, že by nebylo na škodu. To jsme ale znovu u toho, že to je ta fáze regulace, ne té legislativy, a bylo by ideální, kdyby byla nastavena v této fázi nějaká pravidla, alespoň nezávazná, např. etická pravidla.“

7.3.4 MédiaV dnešní době stále sílí význammédií, kterámají potenciál oslovit většímnožstvíadresátů.Vrámciprezentaceurčitýchfaktorůohledněkonkrétníinformace,jsoumediaschopnaovlivnitsvépublikum,jakcosevýznamnostijednotlivýchzáležitostítýče,aletakévurčenítématu,kterýmbysepublikummělozaobírat.Svouaktivitoupakspíšerealituvytvářejí,nežpopisují,cožjimpropůjčujevelkoumocpřiovlivňováníveřejnéhomínění.553Nenípři-tomdůvoddomnívatse,žebylegislativcimělibýtzpůsobenímédiívyňati.Zatímcovšak jednotliví legislativcimohou státmimopřímýzájemmédií,kterásezaměřujíspíšenačlenyParlamentunežnajednotlivéúředníkyzajiš-ťujícírůznéaspektyjejichčinnosti,výsledkyautorůnormativníchtextůjistěpředmětemzájmumédiíjsou.Zatímcoselegislativcimohouipodíletnavytvářenímediálníhoobrazuorga-nizací,ukterýchvykonávajísvoučinnost,asvépohnutkyvysvětlovatveřej-nosti prostřednictvím různých doplňujících textů,554 nicméně spíše je lzezařaditdokategorieovlivňovaných,nežovlivňujícíchosob.Lzenajítvelkémnožstvídiskuzníchwebovýchstránek,nakterýchselidésrůznoumírouodborného vzdělání vyměňují poznatky ohledně již platných a účinnýchprávníchpředpisů,případnědojmůohledněprezentovanýchplánovanýchúpravpředpisůjižexistujících,čiúvahde lege ferenda.Anižbychompředjímali

553 Cožpopisuje kupříkladuHANYCH,Monika.Mediální reprezentace českéhovrchol-ného soudnictví a vliv soudce namedializaci soudních rozhodnutí.Mediální studia / Media Studies,2018,č.1,s.90.

554 Jakonezceladokonalý,alesnadnopředstavitelnýpřípadtakovéčinnostilzeuvéstpublicrelationprojektMinisterstvaspravedlnostitýkajícíseproblematikynovéhoobčanskéhozákoníku(zákonač.89/2012Sb.),kteráprezentujenawebovémportálu:http://obcan-skyzakonik.justice.cz/


175

faktickýstav,tytofaktorysamyosoběmohounalegislativcepůsobit,avpří-padějejichsledovánímítvlivnajehotvůrčíčinnost(kupříkladutvorbutextusdůrazemnakonkrétníadresáty,pokudmámožnostzískatinformace,jakýmzpůsobemsnímdanýadresátbudenakládat).Problematickýmelementemvtěchtoúvaháchjeovšemskutečnost,žesedotakovýchdiskuzízpravidlanepouštějíběžnílidé,aleosoby,kteréseoproblematikuzajímají(čijeproněznějakéhodůvoducitlivá)achtějísvůjnázorprezentovat(aťužjezamě-řenýkladně,činegativně,aťjefundovaný,činaprostozcestný).Akcentovánítěchtonázorůmůžemítznačnězavádějícívýsledek.Ovlivňovánílegislativcůprostřednictvímtlakumédiímůžemítmnohopodob,jakukazujíivýsledkynašehopředběžnéhošetření.Participantkač.5uvádí:„Myslím, že velkou roli hrají i média nebo obecně sdělovací prostředky. Ty, když zaznamenají nějaký problém a rozhodnou se ho vyzdvihnout, tak ten tlak je docela velký.“Participantč.2obdobnětvrdí:„Pochopitelně [medializace] ovlivní [mou práci]. Pokud je předmět právní úpravy nebo úprava samotná tematizovaná v médiích, tak to bezprostředně působí i do prostředí toho pracoviště. Nejde o to, že by člověk sledoval mediální komentáře sám v televizi či na internetu, ale minimálně to vnímá vedení toho úřadu a někteří významní představitelé úřadu a vytváří to do jisté míry tlak na zpraco-vatele. Pokud je ta právní úprava předmětem veřejné kritiky (může být i cílená nikoliv ze strany médií, ale ze strany zájmových skupin) nebo pokud je ta právní úprava před-mětem snahy ji usměrnit jinam, než bylo původně zamýšleno – opět s využitím médií nebo přímo působením médií.“Také se však objevují názory, že medializace některé oblasti, na kterousesoustředí legislativci svoučinnostína jejichpracovníproces,nemávliv(kupříkladuParticipantkyč.4,5a6).

7.3.5 Legislativci samotníKúvahámodůležitosti určitých charakterovýchvlastností legislativců lzeuvésttvrzeníDanielyKovářové,bývaléministryněspravedlnosti,že„[l]egis-lativec by neměl být extrovertem, protože dobré právo je minimalistické, a nikoliv upoví-dané. Ze všeho nejvíc to musí být moudrý člověk, aby věděl, že právem lze upravovat jen minimum společenských vztahů. Ostatní, zejména city a emoce, se totiž právní regulaci


176

vždycky vzepřou. Legislativcem se nikdo nenarodí a dobrou legislativu politika neuspěchá. Proto bývají těmi nejlepšími tvůrci práva lidé starší, tišší, moudří a zkušení.“555

Podobněodpovídal iParticipantč.1: „Různé psychologicko-pracovní dotazníky a testování dokážou odhalit, jakou kdo má mít správnou roli v rámci nějakých procesů a v rámci toho se člověk dozví, jestli by měl být nějakým analytikem, opatřovatelem infor-mací apod., anebo zda by neměl být třeba „dokončovačem“. Pokud je člověk tím „dokon-čovačem“ a chce tuto svou „dokončovatelskou“ roli vykonávat, tak k tomu je výborné být tím legislativcem. Bytí legislativcem je vysněná práce „dokončovačů“. Ten „dokončovač“ je tím, kdo dokáže vychytat ty nejdetailnější chybky a inkonzistence v různých materiá-lech, které se k němu dostanou apod.“Participantka č. 8 vidí správného legislativce jinak: „Standardní legislativec by měl být pečlivý, měl by si k tomu zjistit maximum informací, měl by umět naslouchat ostatním lidem a ne říct, že něco neakceptuje, to se mi nelíbí, ale skutečně o tom přemýšlet. Měl by mít logické myšlení, propojit si ty souvislosti, což vůbec není jednoduché, když něco změním tady, tak to bude mít dopady na x dalších místech zákona, byť to bude třeba malá změna. Měl by být i kreativní, být schopen si představit situace a navrhnout řešení, které na první pohled není zjevné, ale pomůže to tomu. To bych řekla, že jsou hlavní vlastnosti.“Jeotázkou,jakýbytedylegislativecmělideálněbýtaje-liskutečnědůležité,jakoumáosobnost.Legislativectotižtextnejenompíše,aleivyjednává,pre-zentujehonamnohafórech.KtomutouvádíParticipantč.11:„Já říkám, nejhorší, co se vám může stát je, že vám přijde slabý předkladatel nebo že se bojí, pro-tože některé komise jsou postrachem. Takže oni tam jdou a všechno té komisi odkývají. Ale tak to nemůže být a nesmí fungovat. Dobrý legislativec přece ví, proč to tak napsal, ví, proč použil tato slova a má k tomu nějaký důvod. Nebo řekne ok, to je chyba, takhle jsem to nemyslel, když to vnímáte takhle, tak to pojďme změnit. Nejhorší je slabý před-kladatel, který si nedokáže stát za tím, co napsal. Když vám to někdo všechno odkýve, tak je to špatně. To strašně záleží na těch lidech. Čím více tam bude předkladatel, který tam chodí víc a má větší zkušenosti, tím více nebude mít takovou vlastnost, než když to bude někdo, kdo tam přijde jednou za pět let.“

555 KOVÁŘOVÁ,Daniela.POLITIKA:Legislativajeprávnívrchol.Neviditelný pes [online]. Publikováno12.7.2018[cit.3.9.2019].Dostupnéz:https://neviditelnypes.lidovky.cz/politika/politika-legislativa-je-pravni-vrchol.A180709_214344_p_politika_wag


177

7.4 Jak a proč zkoumat mimoprávní vlivy na legislativní práci

Všechnypředchozíčásti,ohledněmimoprávníchfaktorů,kterésemohoupromítnout na výsledném výstupu procesu tvorby normativního textu,se setkávají v jednomkonkrétnímbodě– samotném legislativci, autorovitextu.Stejnějakoupublika,kteréjedalšímovlivňujícímfaktorem(ktomublížekapitolač.7),ainterpretanormativníhotextu(kterýsevobecnémířemůžetěšitmnohemintenzivnějšímzájmůmozkoumání)seiuautoranor-mativníhotextuprojevíjednotliváočekávánívztaženákrůznýmfaktorům.JackBalkin tvrdí,žemezi faktoryovlivňující faktoryrozhodovánísoudcůlze zařadit kupříkladuvlivykulturní, sociální, příslušnost kurčité skupiněvespolečnostiatd.556VladimírLajsekktétootázceuvádí,žekmimopráv-nímaspektůmpatřísoudcovaosobnost,předvědění,intuiceaproblematikaúčeluvprávu.Cosetýčeosobnostníchcharakteristikovlivňujícíchčinnostsoudce,ktěmmůže jistěpatřitsvětonázor, temperament, intelekt,emoci-onální inteligence, sociální inteligence, životní zkušenosti, vzdělání atd.557 Nenípřitomdůvoddomnívatse,zejménazdůvoduvysokémíryobecnostitěchtokategorií,žebylegislativecbylvnatolikodlišnépozici,žebynaněhotytopřevážněpsychologickéfaktorynepůsobilytaké.Zkoumánítěchtofaktorůjevšakpoměrněnesnadné,obzvláštěprovýzkum-níka bez specializovaného psychologického vzdělání. Odhalit všechnymimoprávní faktory ovlivňující pracovní činnost legislativců je nesnadné,neboťvrámcijejichodhalovánístálepůsobíjedenznejvýznamnějšíchfak-torůovlivňujícíjakoukolipráciodvíjejícíseodlidskémysli–tzvkognitivníiluze.558Jaklegislativci(takaleti,kteříjezkoumají)mohoupodléhat(ataképodléhají)určitýmheuristickýmzjednodušení–vytvářejíiluziplatnostinad-měrnoudůvěrouvevýsledekzaloženýnadobréshoděmezipředpokládaným

556 BALKIN,JackM.Living Originalism.Cambridge,London:TheBelknapPressof HarvardUniversityPress,2011,s.19.

557 VizLAJSEK,Vladimír.Vybranémimoprávníaspektyovlivňujícírozhodovánísoudců.In:KYSELA,JanaJanaONDŘEJKOVÁ(eds.).Jak se píše o soudech a soudcích: soudní moc v mezioborové perspektivě.Praha.Leges,2012,s.24–27.

558 K tomu viz kupříkladu GUTHRIE, Chris, Jeffrey J. RACHLINSKI a Andrew J.WISTRICH. Inside the Judicial Mind.Cornell Law Faculty Publications [online]. 2001,Paper814,s.780[cit.19.7.2019].Dostupnéz:https://scholarship.law.cornell.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1734&context=facpub


178

výsledkemavstupnímiinformacemi.559Nesnadnostodhalenítěchtofaktorůalenesmístátzajejichignorováním.Vrámcisnahnovéhoempirismu,jakkupříkladuMichaelHeisenazývázvý-šenývýznamempirickéhovýzkumuvprávuazájemonějvposledníchdese-tiletích,560kterépostupněpronikají idonašehoprávníhoprostředí,sedajínalézt myšlenky podporující snahy sledovat právo z různých externích,interdisciplinárních perspektiv561. Empirický výzkum prováděný v oblastiprávamátotižpraktickynevyhnutelně interdisciplinárnípřesahy,cožuka-zujíinašesoučasnésnahy.Jsoupřiněmvyužíványznalosti,metodyatech-nikyzoblastisociologie,psychologie,ekonomie,politologie,aletřebatakéi historie, sociální antropologie a dalšíchoborů.Právěpohledy skrze jinévědníoborypomáhajíprávunaléztodpovědinaotázkyohledněfunkčnostirůznýchkonceptů,čiteorií,kteréjinaknežempirickyověřitnelze.Vrámciúsilí, aby bylo comožná největší záležitostí týkajících se fungování státutransparentních,jeodhalovánídílčíchprocesůvrámcitvorbynormativníchtextůžádoucí.Ivrámcinašehopředběžnéhošetřeníjsmeseuchýlilikmetodámempiric-kéhovýzkumu,zejménakvalitativnímuhloubkovémurozhovoru.562Přestožetatometodasseboupřinášírizikonižšíreprezentativnostivýsledků,legisla-tivcinámjejichprostřednictvímposkytlijejichsubjektivnívhleddorůznýchzáležitostí jejich pracovní praxe. Přestože by bylomožná snazší zkoumatdokumenty legislativní historie, jejichž analýzou by se dalo zjistit značnémnožství informací, z artefaktů tohoto typuvšaknelze získat dostatečné

559 TVERSKY,Amos aDanielKAHNEMAN. Judgment underUncertainty:HeuristicsandBiasesScience.New Series [online].1974,roč.185,č.4157,s.1124–1131,s.1126[cit. 19. 7. 2019]. Dostupné z: http://www.its.caltech.edu/~camerer/Ec101/JudgementUncertainty.pdf

560 HEISE,Michael.ThePast,Present,andFutureof EmpiricalLegalScholarship:JudicialDecisionMakingandtheNewEmpiricism.Cornell Law Faculty Publications[online].2002,Paper733,s.819[cit.31.8.2019].Dostupnéz:http://scholarship.law.cornell.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1522&context=facpub

561 Viznapř.GRECHENIG,KristoffelaMartinGELTER.TheTransatlanticDivergenceinLegalThought:AmericanLawandEconomicsvs.GermanDoctrinalism.Hastings International and Comparative Law Review[online].2008,roč.31,č.1,s.329[cit.27.8.2018].Dostupnéz:https://ssrn.com/abstract=1161168

562 Viz kupříkladu NIELSEN, Laura Beth. The Need for Multi-Method ApproachesinEmpiricalLegalResearch.In:CANE,PeteraHerbertM.KRITZEL(eds.).The Oxford Handbook of Empirical Legal Research.Oxford:OxfordUniversityPress,2010,s.952.


179

množstvíinformací,naprostéminimumpakojednotlivýchovlivňujícíchfak-torech.563Jakohlavnízdrojinformací,potenciálněinformačněbohatší,nežjsoudůvodovézprávyadalšímateriálylegislativníhistorie,jejichžvýzkumjeobjasňovánv rámcikapitolyč.5, jsousamotní legislativci. Jejichpřímézkoumánívšakpřinášířadunesnázíaomezení.Jepraktickynemožnézjistitpřímood legislativcevšechny informaceo faktorech,kteréovlivňují jehočinnost.Ivpřípadě,žebyseotytoinformacechtělpodělit,nemusíjesdě-litmimojinéiproto,žesijichnemusíbýtvědom.Popřípadějevyhodnotíjinak,nežbybyloobjektivněkorektní,napříkladzdůvodupůsobícíněkterézkognitivníchiluzí.Jakukazujíněkterézahraničnívýzkumy,normativnítext(jehoparagrafovéznění) vlastně není tím, o čem členové zákonodárného orgánu hlasují –reálněhlasujíokoncepčnímřešení,kterévyčtouzdoplňkových,vysvětlují-cích,zjednodušujícíchmateriálů(jakojetřebadůvodovázpráva).564 I tento poznatek,pokudsnímlegislativcipočítají,můžebýtnezanedbatelnýmfak-toremovlivňujícímjejichprácinanormativnímtextuadoplňkovýchmate-riálech.Tímnenímyšlenozanedbávánínormativního textu (který jehod-nocenkupříkladuvrámcijednánípředlegislativníradouvlády),alenaopakvětšíúsilípsátkvalitněiostatnímateriály.

7.5 Autoři normativního textu

Vrámcitétokapitolyjsmesepokusiliobjasnit,kdojeskutečnýmautoremnormativníhotextubezobvyklýchzastřešujícíchpojmů,jakojekupříkladu„zákonodárce“.Vrámcinašehopředběžnéhošetřenísenámpodařiloověřit,žeautorynormativníhotextujsouzpravidlaskutečnělegislativci–typickyúředníci státní správy s právním vzděláním, kteří mají tvorbu normativ-níhotextujakohlavnínáplňsvojípráce,bezohledunatom,vjakémdruhuvýkonuprácejsouvevztahukorgánu,uněhožpůsobí.

563 Viz ROBBENNOLT, Jennifer K. Evaluating Empirical Research Methods: UsingEmpiricalResearchinLawandPolicy.Nebraska Law Review,2002,roč.81,č.2,s.783.Zdeseuvádí,žezřejmýmnedostatkemobsahovéanalýzydokumentůjeabsencevšechfaktorů, které se podílely na vytvoření studovaného soudního rozhodnutí. Jednakjetěžkéjeobjevitajednaknemusejíbýtvrozhodnutívůbecobsaženy.Tentopoznateksedásnadnovztáhnoutnadokumentylegislativníhistorieačinnostlegislativců.

564 VizGLUCK,BRESSMAN,2013,op.cit.,s.968.


180

Dále jsmesezaměřilina ty legislativce,kteří seaktivněpodílejína tvorběnormativníhotextutím,žejejpíší(tzn.mohou,alenemusísezároveňpodí-letnavěcnéagendě;takédotétokategorienespadajíosoby,kterénormativnítextpouzepřipomínkují),azabývalisefaktory,kterénaněmohouvrámcijejichčinnostipůsobitaovlivňovattakvýslednýnormativnítext.Přestožesedorůznémírymohoukupříkladuvěkadélkapraxedanéholegislativcečizařazenílegislativcedostrukturyúřadu,vněmžpůsobí,projevitjakourču-jící,vrámcinašehopředběžnéhošetřenísenámpodařiloodhalit,žeovlivňu-jícíchfaktorůjedalekovíce(zejménatěch,kteréjsoumimoprávnípovahy).Nazákladězjištěnízrozhovorůjsmetytofaktorymimoprávnípovahyzařa-dililobbování,autorityoboru,politikuapolitiky,média,anakoneclegisla-tivce samotné. Přes neoddiskutovatelnou sílu působení jednotlivých vlivůkaždé ze jmenovaných a zkoumaných kategorií, lze uzavřít, že největšímfaktoremovlivňujícímprocestvorbynormativníchtextů,jsousamotnílegis-lativci.Jenvpřípadě,žemajíodpovídajícíodbornépředpoklady,nasazení,a úsilí pracovat na sobě samých, lze od nich očekávat svědomitou práci„dveřníkůpráva“.

181

8 „VY SE O NĚCO SNAŽÍTE A V PS DO TOHO ZAČNOU VALIT POSLANCI“...: LEGISLATIVNÍ PROCES OČIMA TĚCH, KDO TVOŘÍ ZÁKON565

„Jednak je to hrozně zajímavé a neskutečně kreativní. Je to obrácený proces toho kla-sického právního výkladu. Ty, když vykládáš právo, tak si vezmeš ten text a snažíš se zjistit, co tím chtěl básník říct. V rámci legislativy dostaneš situaci, nějaký příklad, který máš hodit do právního jazyka tak, aby to věrně popisovalo stav, kterého chceš dosáhnout. Je to strašně zajímavé a zábavné, ale zároveň hrozně těžké napsat tak, aby to odpovídalo tvojí představě. Několikrát se nám stalo, že napíšeš něco, pak někdo přijde a řekne, že je to úplná blbost, že to takhle nejde. Nebo že není možné to vykládat tako-vým způsobem. Napsat právní text tak věrně, aby to popisovalo a zobrazovalo všechno, co ty chceš, aby to mělo, je strašně těžké. To je jedna stránka psaní toho textu, ale záro-veň je to hrozně zábavné. Asi to nepřijde každému zábavné, ale mně to přijde hrozně kreativní. Pak je ta druhá stránka, kdy ty připomínkuješ texty ostatních, snažíš se jim najít ty chyby a vychytat ty mouchy. To je také hrozně zábavné, protože kdo nechce jiného naštvat tím, že mu najde chybu. Tam je zase odvrácená strana to, že musíš vědět úplně všechno. Když ti přijde k připomínkování stavební zákon, tak ty si prostě musíš udělat strašně široký obrázek, vzít v potaz různé stránky. V rámci toho mezirezortu je to opravdu kontrola toho, jestli to říká to, zda tím říkají skutečně to, co chtějí. Pak je tam samozřejmě ta legislativnětechnická stránka, ale to už není tak zábavné, ale tak taky ty čárky a háčky, a jestli to odpovídá legislativním pravidlům vlády. Je to hrozně zábavné, protože strašně často narazíš na něco, co oni si vůbec neuvědomili, když psali ten text. Nám se to tedy také stává, že něco napíšeme, ale pak zjistíme, že oni měli dobrý postřeh, že ta možnost, kterou my jsme nevzali v potaz, tady prostě je a musíme se s ní nějak poprat.“ (KP 7)Vnásledujícíkapitolesebudemevěnovatsouhrnnéanalýzedatzískanýchzprovedenýchrozhovorů.Budemesezabývatdatyzprvníchčástírozho-vorů,kterésenetýkalyupravenéholegislativníhotextu,aleprácelegislativce,respektivezkušenostidalšíchaktérů,jakojsouředitelélegislativníhoodboruna ministerstvu či členové LRV. Jak lze na základě těchto výpovědí lidípopsatprácilegislativcůaprácinatvorbězákonaobecně?

565 Následující kapitola je rozvedením analýzy, která byla představena v článku ŠKOP,MartinaBarboraVACKOVÁ.Býtlegislativcem:Empirickášetřenívadministrativníchfázíchlegislativy.Časopis pro právní vědu a praxi,2019,roč.27,č.1,s.5–28.


182

Kmetodězískávánídatjsmesevyjadřovaliužvúvoduknihy.Znovuzopa-kujeme,žeačkolijsmesivědomizkreslení,kterétoznamená,nebudemeuvá-dětpřesnéúdajeonašichkomunikačníchpartnerech,pouzepozici,kterouzastávají(ajepodstatnázhlediskajednotlivýchfázíprocesutvorbypráva).Nebudeme uvádět ani úřad, na kterém pracují, ani obor práva, v němžsespecializují.Chcemetakdodržetzásaduanonymizacenašichkomunikač-níchpartnerůapartnerek.Domnívámese,žepropotřebytétopilotnístudie,jejímžcílemjevytipovatklíčovémomentyvhodnéprodalšízkoumání,nenítřebadetailníznalostjednotlivýchpozic.Struktura kapitoly odráží nejdůležitější témata, která se objevovala v roz-hovorechsparticipantyvýzkumu.Většíčástkapitolysevěnujelegislativnípráci, jakotvorběnormativníhotextu.Covše jesoučástí tétotvorby,čímse řídí a jak popisují legislativci tento proces?V závěrečné části kapitolysepakbudemevěnovattomu,jaklegislativcialidéokolonich,chápousvoupozici.Vúvodujedobréříci,žeaťužsenaprácilegislativcůdívámezjed-nohonebodruhéhoúhlu, tedyať jinahlížíme jakočinnostvázanouurči-týmipravidlynebojakopracovnípozicisvázanousnějakýmstatusem,vždyseukazuje,žejdeovelmiambivalentníarozporuplnouoblastlidskézkuše-nosti.Jemožné,žezjištěnítétokapitolybudouzajímavějšíspíšepročtenářezřadne-právníků,domnívámeseale,žeprofungovánísystémuaprávníhopolejakotakového,jsoutakévelmidůležité.Úvodnícitacevsoběnesehodnězpnutí,kteréjecítitvevýpovědíchvšechnašichkomunikačníchpartnerůapartnerek.Psátprávní textznamenápsáttext,kterýjepřesnýastrohýazpovahyvěcinesmíbýtjazykověbohatý.Přestojdeonavýsostkreativníčinnost,kteráseodveškeréostatníčinnostiprávníkůliší.Každýdalšíprávníksesnažíprávnítextinterpretovat,srovnávatskuteč-noststím,jakjepopsánaazdatextuodpovídá.Legislativcijsoualeprávníci,kteřídělajíopak.Píšítexty,kterépopisujíideálnístavlidskéhojednání,asou-časně se snaží, abybyl tento ideální stav kompatibilní jak s žitoupraxí (tokonzultujís„věcňáky“nebodalšímilidmizpraxe),takscelýmprávnímsys-témem.Nynísetedyzaměřímenato,cotovlastněznamenápsáttextnormy.Začali jsme septát těch, kteří normypíší, abychomzáhy zjistili, že jejichodpovědinámnebudoustačit.Legislativníproces–tvorbapráva–jetotižkomplexnímcelkem,kterýmánejenomsvé fáze,popsanév legislativních

8 „Vy se o něco snažíte a v PS do toho začnou valit poslanci“...

183

pravidlechvlády,aletakévelkémnožstvíaktérů,kterénámúvodnírozhovorypomohlyidentifikovat.Protojsmesepozdějiobrátilitakénavedoucíútvarů,kterénaministerstvechslegislativoumajícodočinění,atakénačlenyLRVačlenyjejíchkomisí.Vždyjsmealemluvilisprávníkyaprávničkami,protožetojsouzároveňtiaty,kteřímajíznalostvoblastiinterpretace.Nechtělijsmevykračovatmimoprofesnípolepráva,nechtělijsmehovořitsne-právníky.Následujícípopistoho,covšejelegislativníprocestedyvycházízprovede-nýchrozhovorůazdůrazňujepředevšímtyjehorysy,kterézmiňovalitéměřvšichnizparticipantůaparticipantek.

8.1 Iniciace

Naprvnímmístějetřebaříci,žeačkoliteoretickyjelegislativníprocespopsánjasně,vpraxisemnohédějejinak.Vzásadětrefněpopsalasvouzkušenostjednaznašichkomunikačníchpartnerek,kdyžsvouzkušenostuzavřelaslovy:„Není v tom systém. Není to proces.“ (KP 13) Totokonstatovánívystihujecelousituacihnedvněkolikaohledech–tvorbaprávasenarůznýchinstitucích–tedyúřadech–lišíjakzhlediskajejichorganizačnístruktury,takzhlediskanápadu,kterýmajíakterýmusířešit.566Pokudbudemehovořitpouzeomini-sterstvech,pakmůžemekonstatovat,žeMinisterstvoškolství,mládežeatělo-výchovymásvávěcnáoddělení567aoddělenílegislativní,kteráspoluspolu-pracují.NaMinisterstvufinancípakvzásadětotoodděleníneexistuje,hlavníčástprácespadánabedravěcnýchoddělení(tedyoddělenívěnujícímserůz-nýmtypůmregulace,kteráspadádogesceMF),kterámajívlastnílegislativce,respektiveprávníky.Anapř.naMinisterstvuspravedlnostivzásaděneexistujívěcnáoddělení,neboťpředpisyprodukovanétímtoúřademvlastněvychá-zejízpotřeblegislativyjakotakové,výjimkumohoutvořitpředpisytýkajícísesoudůnebovězeňskéslužby.Tytoorganizačnírozdílymajíalesvoulogikuavycházízpovahyvěcí,kterárůznáministerstvařeší.Užtentofaktalezna-mená,želegislativcirůznýchúřadůsevesvéprácisocializujídorůznýchpra-covníchpodmínek.Tyto samozřejmědáleutvářípředevším to,kolik textůúřadvůbecprodukuje,ajakjejejichpsaníiniciováno.

566 Všichnizpovídanísepakshodujínatom,ževpřípadě,že instituce,kterémajímenšípraxi,produkujíproblematičtějšínormy.

567 Prozjednodušeníbudemevždyhovořitoodděleních,ikdyžsetytoútvarymohouozna-čovatrůzněabýtnarůznémstupnihierarchieúřadů.


184

Zadání tvorby nového legislativního textu má totiž také mnoho podob.Záměrně v této souvislosti nepoužíváme termín „věcný záměr“ protožetojepouzejednímztypůpokynů,kteréspouštícelýproces.Můžemeiden-tifikovatněkoliktypůzadání–promnohéúřadyjevsoučasnostinejtypič-tější formoupotřeba implementovatevropsképrávodoprávanárodního.Dalšícestoujezadáníformulovanévládnou,tomáčastopolitickýcharakter,podleparticipantůvýzkumu jevelmi stručné a častovyjadřujepředevšímpotřebuplnitpředvolebnísliby.568Dalšíformouimpulsuprozměnupřed-pisů je zkušenost získaná stykem s praxí, ve které zaměstnanci legislativ-níchnebověcnýchoddělenízískávajípodnětykřešení,cožsedějenapříkladnaMinisterstvuškolstvíčastýmstykemslidmizpraxe,tedyučiteliaučitel-kami,řediteliaředitelkamiatp.Klasickyzpracovanévěcnézadánísenako-neczdábýtúvodnímkrokemlegislativníhoprocesupouzevmenšímpočtupřípadů. Přesto je ale důležité říci, že legislativci považují dobře napsanévěcnézadánízaklíčovéprokvalitnípředpis.569Předevšímztohodůvodu,žepodrobnéavyargumentovanézadání znamená, že zadavatelvípřesně,cochce.Vědět,coapročmápředpisřešit,jepředpoklademproto,napsatjejzprávníhohlediskasprávně.Pozahájenílegislativníhoprocesupřicházífáze,vekteréjenutnépromyslet,coajakmábýtregulováno,aletaképročazdajetovhodné.Jetofázerešer-šování,aintenzivníchkonzultacímezivíceaktéry.Žádnýzlegislativcůtutofázivesvénaracinevynechalapronástoznamená,ženemůžemepsanítextůzúžitnapsaní„paragrafovéhoznění“.Participantiaparticipantkyvýzkumuzdehovoříotvorbědraftů,nenutněvěcnýchzadání,kterémajíjasněvysvět-lovat,cojecílemregulace.Mírazapojenílegislativcůdotétofázepřípravypředpisu se pak liší v souvislosti s organizací jednotlivých úřadů, všichnizezúčastněnýchsealeshodujínatom,žeideálníformouprácejespolupráceavzájemnáregulaceobou–zaměstnanců,kteřířešívěcnýobsah,alegisla-tivcůodpovídajícíchzaformu,kteráobsahuodpovídá.

568 Zněkterýchrozhovorůvyplývá,žetatozkušenostlegislativcůadalšíchaktérůprocesujevelmipravděpodobněovlivněnatím,jakávláda,premiérčiministřiaministrynějsouaktuálněvesvýchpozicích.Protožejsmesealevrozhovorechnatototémanijakhlou-bějinezaměřovali,nemůžemesetomutosrovnánívěnovat.Můžemepouzekonstatovat,žepolitickázadáníbylavpodstatěvždypovažovánazaproblematická.

569 ŠKOP,VACKOVÁ,op.cit.


185

Následujerůznědlouhýarůzněintenzivníkolotočpřipomínkovánírůznýchverzí textových i paragrafových návrhů, které se odehrávají uvnitř úřadůa následně vmeziresortním připomínkovém řízení. Tento formálně pře-depsanýproces,kterývlastněmůžemepopsatjakoširokoudiskuzi,dialog,nadvznikajícímtextem,máovšemmnohoneformálníchzákoutí,nakterýchseopětvzásaděshodujívšichniparticipantiaparticipantky.

8.2 Konzultace

Jakjsmezmínilivýše,strukturaúřadůazpůsobypráce,kterésenanichpře-nášejí,jsouvzájemněodlišnéaznamenáto,žesejednotlivílegislativcizaučujívrůznýchúřednickýchpostupechatakévrůznéúřednickékultuře.Součástítétoprofesní socializace je taképostupnézískáváníprofesního sociálníhokapitálu; jinými slovy, legislativec získává zkušenost v sociálních vztazíchpanujícíchvsociálnímpoli.Onneboona,popřípadějehonadřízený/á,jsouschopnijichvyužívatkrůznýmstupňůmaformámkonzultacívznikajícíhotextu.Jetoprofesnízkušenost,kterájevýsledkemdlouhodobéhopostup-néhoučenívpraxi,nikolipřípravounaškolách.Toznamená,žejdeozku-šenost,kterájevzásaděnepřenositelná.Jdeoschopnostotevřeníkomuni-kačníchkanálůuvnitřprofesníhopole,kteréumožňujívyjednáváníobsahuaformypřipravovanýchtextů.Můžemepakidentifikovatněkolikklíčovýchaktérů,kteříseúvodníchfázívyjednáváníúčastní,nebobysepodlenašichkomunikačníchpartnerůúčastnitměli.

• Pracovníciapracovnicevěcnýchútvarů,popřípadělidézpraxe,kterésenovýpředpisneboúpravapředpisubudetýkat,respektiveti,kdohrajíroliviniciaciceléhoprocesu.

• Nadřízení legislativců, kteří odpovídají za podobu předkládanéhotextuvrámciúřadu,nakterémvzniká,tedydalšíprávníciztohokte-réhooboru.

• Lidé,kteříjsouobecněpovažovánizavlivnévoboru.Právěkposlednějmenovanýmsevztahujeinásledujícícitace:„Otázka: Řekla jste, že komise či LRV by se neměly zasahovat do věcného záměru. Stává se to někdy, nebo se mluví jenom o tom textu, který přinášíte jako výsledek?Odpověď: Přijde mi, že mnohdy zasahují i do té věcné otázky nebo se k tomu aspoň vyjádří.


186

Otázka: To vyjádření je pro vás nějakým způsobem závazné?Odpověďˇ: Není. Funguje to tak, že komise dá stanovisko, které se přejímá do návrhu stanoviska velké LRV. Tam třeba je velmi důležitý legislativec na úřadu vlády, který s námi konzultuje, co tam převzít nebo nepřevzít, ale neformální cestou. S ním se ještě leccos dá vysvětlit a dořešit…Otázka: Někteří legislativci popisují, že když píší, myslí na lidi v LRV, aby to přijali. Že vědí, co projde, nebo neprojde.Odpověď: Dá se říci, že to mnohdy víme, někteří členové jsou v konkrétních komisích a někdy si prostě pomáháme tím, že průběžně konzultujeme. Někdy mi přijde, že hrozně záleží na tom, jak tam ta diskuze začne. Jsou tam členové, kteří nějaký vyhraněný názor nemají, ale když někdo něco řekne, tak se k tomu postupně připojí. Tím se to dokáže zvrtnout pozitivně nebo negativně.“ (KP 9)Participantka upozorňuje na určité nepředvídatelnosti v jednání orgánů,kteréjsouzaloženyspíšenaosobnostníchrysechzúčastněnýchnežnajinýchokolnostech. Současněukazuje, že jim lzepředcházet dobrouneformálnípřípravou, konzultací s konkrétními osobami. Kombinace konzultacínavýšezmíněnýchtřechvzájemněpropojenýchúrovníchbypakmělazaru-čovatnejenomkvalitutextu,aletakéto,žebudecelýprocesconejhladší.Cotoznamenázhlediskalegislativníhoprocesu?Tenpopisujeněkolikfázípřipomínkového řízení vnitroresortního a meziresortního. Z rozhovorůnadtovyplývá,žeutvorbykaždéhozpředpisůjemožnéidentifikovatidalšípřipomínkovéfáze,kdyjsouinstitucečilidépovažovanízaklíčovézainte-resováni do přípravy textu a je s nimi konzultováno tak, aby předepsanéfázepřipomínkovýchřízeníproběhlyconejhladčeji,beznečekanýchproblé-mů.570Totozjištěnísesamozřejmějevíjakojasnéanepřekvapující,jevšakpodstatnézhlediskametodyzkoumáníprocesůtvorby.Ukazuje,žepřizpět-némzkoumání toho, jakévyjednáváníapřepředcházelyvzniku legislativ-níhotextu,nemusíbýtoficiálnízápisyzpřipomínkovéhořízeníavypořá-dánípřipomínekdostatečnýmzdrojemrelevantníchdat.Mnohéseodehrávánaméněoficiálníchúrovníchvzájemnékomunikace.

570 Kvýběrupřipomínkovýchmístseněkolikdotazovanýchtakévyjadřovalo.Ukazujese,žeisumatěchtomístječastozaloženanajakésipřetrvávajícítradici.Zaměstnankynějednohozmladšíchúřadůnapříkladříká,ženaněostatníúřadyčastoprostězapomínají,protoženaněnejsouzvyklí.


187

Je třeba poznamenat, že zkušenost s těmito předběžnými konzultaceminemusíbýtnutněpouzepozitivní.Jsoutusamozřejmědalšíaspekty,znichpodstatné se zdají býtpředevšímdva, kteréoba souvisí s profesionalitoulegislativců. Tím rozumíme odbornost, kterou znalost práva a legislativypředstavuje. V prvním případě je zjevné, že ne vždy je přání zadavatelevsouladusprávnímipředpisy jakotakovými.Úkolemlegislativců jeneje-nom napsat text, ale současně také zajistit jeho kompatibilitu v rámciceléhosystému.Součástívyjednáváníjetedytakéto,vysvětlitzadavatelům,ženevšechnapřáníjsourealizovatelná,napříkladproto,žejsouvrozporusústavou,neboněkterýmjinýmpředpisem.Ilustrativníjezkušenostdvoulegislativníchpracovnic:„Takže my jsme s nimi měli vypořádání, kde jsme se sešli a řvali po sobě a bylo to strašně fajn, a my jsme jim nakonec řekli, že jim v ničem nevy-hovíme, protože oni mají úplně nesmyslné požadavky, kterou jsou v rozporu se směrnicí, takže to nejde. Stejně to ale zkoušejí, psali ministrům, než to šlo na vládu, a potom určitě ve Sněmovně.“ (KP 8)Tato citace je zajímavá nejenom jako ukázka této regulační funkce legis-lativců.Za pozornost stojí i emocionální náboj, který do vyprávění vklá-dají,kdyžsporpopisujíjako„strašněfajn“.Ktétodimenzilegislativnípráceseještěvrátímevsamémzávěrukapitoly.Dáletatocitacepěkněodkazujenato,kčemuseještětakévyjádříme,totižžejakkolitytoúředniceonějakémtypulobbinguvědí,nejsoumusamyvystaveny.Jindy se taképodrobnékonzultacemohouukázat jakokontraproduktivníve chvíli, kdy se vyjednávání vrací k jednomubodu z různých stran, cožsemůžestátpředevšímukomplexnějšíchúprav,nebouúprav,kterésetýkajívětšíhopočtuproblémůnajednou.Vtakovýchsituacíchseukazuje,žeto,cobylojednouvypořádáno,jenáhleopětotevřeno,protoželidémimopro-fesinevidí souvislost apožadují novouzměnu.Taktohodnotí spoluprácivrámcipracovnískupinysloženézprávníkůizástupcůpraxejednazkomu-nikačníchpartnerek:„Záleží na tom, co jim člověk předkládá… nám často měnili názory, ale jako úplně opačně. Projednává se jedna problematika, pak se to otevře znovu za půl roku náhodou v souvislosti s něčím jiným, a oni vám změní názor. To je potom k zbláznění, protože byly potom ustanovení, které jsme předělávali desetkrát, protože se měnily názory.“ (KP 8)


188

Podobnéproblémysepakmohouvynořovativrezortech,kteréjsouobecněpod větším dohledem, jako je například MŠMT, popřípadě Ministerstvozdravotnictví.Školstvíazdravotnictvíjsouobecněobory,sekterýmipřijdeněkdydostykukaždýobčan.Tovedekvětšímuzájmuoněnejenommeziodborníky,aletakémezilaickouveřejnostíamédii.Naministerstvuškolstvívytvořilipostupněmechanismusškolení,kterémajíaletakéfunkcikonzul-tacíslidmizpraxe.Školiteléministerstvamajínejenomšancisdělovatinfor-mace,kterépovažujízadůležité.Obráceněmohouvrámcitěchtosetkánízískávatimpulzyprovlastnípráci.Podobnýmobousměrnýmzpůsobemzdealenefungujenapř.komunikaceskrzemédia:„My máme takovou zásadu, že se snažíme co nejméně dostávat do novin. Cokoliv děláme, tak děláme prizmatem, že se do těch novin nechceme dostat… Cílem je dostat se do novin, jenom když to chceme, když chceme prezentovat nějakou svoji práci. Nemusí to být jen noviny, může to být blog senátora, který se nám veze do té naší práce… My jsme dělali příručku, která měla smysl, měli jsme na ni pozitivní ohlas od praktiků, že to pomohlo. Pak to ten senátor shodí, protože se to blbě poslalo datovkou, takže se mu rozjely stránky. Taková hloupost, která člověka zamrzí.“ (KP 11) Mediálnípublicitaobecněnenívítanápředevšímproto,žemediálnízkratkamáten-dencinevysvětlovatpřesněkontextadopadyúprav.Současně jealevidět,ženejdepouzeovztahktradičnímmédiímanovinářům,aležejetřebadržetvpotazinovéformátyspojenéson-linežurnalistikouasíťovýmimédii.

8.3 Předpisy?

„Já si myslím, že to je (psaní – doplněno autory) hodně intuitivní, ale určitě se do toho promítají i Legislativní pravidla vlády. Tady to nemůžeme udělat tak, protože by to byl odstavec sedm, a to už by nám Legislativní rada vlády vrátila zpátky, nebo tady si to nemůžeme nastavit takto, protože by se to na Legislativní radě nelíbilo… Určitý metafyzický korektiv tam představuje to, co ještě projde Legislativní radou vlády, co ještě se tam snese, a co se ví, že Legislativní rada vlády bude mít tendenci poslat zpátky a říct takhle ne. Možná v praxi ještě více než legislativní pravidla vlády (protože ty otvíráš, když formuluješ jednotlivá ustanovení) přemýšlíš nad tím, co ti na to řekne Legislativní rada vlády.“ (KP 3)Výšeuvedenácitaceukazuje,žeačkoliexistujíLPV,nekaždásituacevnichje, a může být, popsána. To znamená, že vedle výše popsané formální


189

aneformální rovinyvprocesupřipomínkového řízenímůžeme tutodua-litu formálníchaneformálníchpravidel identifikovat takénaroviněprak-tickýchradapředpisů,jakpsáttext.Pokudjsmeseptalilegislativcůnato,jaképříručkyvyužívajípřipsanínávrhuprávníhopředpisu,všichniodpoví-dalishodně,žepředevšímLPV.Stěmisouvisíito,jaklegislativcipopisujísprávněnapsaný text:Základnímpředpoklademjesrozumitelnost, jakkolijetentotermínvzásadědostvágní.Existujejasněsdílenápředstava,kterýtext je špatný – ten, který umožňuje nezáměrně nejednoznačný výklad,popřípadě nezapadá do celého systému práva.Dobře napsané texty jsoucharakterizoványpředevšímtak,ženejsoušpatné.Výšeuvedenácitacevšaknaznačuje, že i v tomto případě existují další rady, kterými se řídit, kterénejsoudohledatelnévoficiálníchzdrojích.Podobnějakojevýsledkemdlou-hodobějšísocializacevpraxischopnostnaléztavyužítvhodnékomunikačníkanály,jevýsledkemstejnéhoprocesutakéschopnostodhadnoutjakéfor-mulace paragrafového znění budou na jednání LRV úspěšné. Z hlediskametody je tedy podstatné, že je třeba se zaměřovat nejenomna písemněvyjádřenépředpisy,aletakénatutokaždodenníznalostpreferencíjednotli-výchaktérů.„…třeba s profesorem Kulichem (jménozměněnozdůvodůanonymizace) máme extra dobré vztahy, takže tomu napíšeme e-mail, když nevíme. Když je nějaké proble-matické ustanovení, tak člověk zkusí něco navrhnout, hodit to na papír a poslat mu to. On většinou reaguje rychle, do pár hodin odpoví, napíše nějaké připomínky. Ne vždy nějaké má, ale často ano, takže nám s tím pomůže. Ale (inajinélidi–upravenozdůvodůanonymizace)mám telefonní číslo, takže stačí napsat, že zavolám a nějak se o tom můžeme pobavit. Takže se myslím, že v každé oblasti je pár lidí, více či méně spřátelených, u každého to také trvá jinou dobu, než odpoví, ale nechá se…“ (KP 8)571

Tatocitacepakukazuje,žeideálníjevhodnépropojeníoboutěchtokom-petencí – znalosti terénu a dostupnosti sociálních kontaktů. V případě,žemálegislativecsprávnýkontakt,můžekonzultovatnejenomobsahovoustránku,ale–azdáse,že to jevmnohapřípadechdůležitější– i formu-lacinávrhuprávníhopředpisu.Psanípárodstavců,někdyijednévěty,totiž

571 Na jiném místě rozhovoru komunikační partnerka zmiňuje, že z tohoto profesoravytvořilidobrovolnépřipomínkovémísto.Toopětdokazuje,žetvorbapřipomínkovýchmístjevícevěcíosobnípreferencealegislativnízvyklosti(případněorganizačnírutiny),nežpouzepředpisu.


190

můžebýtzáležitostínamnohohodin.Vtomtokontextusezdajíbýtnejcen-nějšíkontaktynaLRV,respektivečlenyLRVnebokonkrétníchexpertníchkomisí.Ostatněkdyžjsmeseptalinaadresátypráva,nato,kdojsoulidé,okterýchpřemýšlílegislativci,kdyžpíšíkonkrétnítexty,bylaLRV,respektivejejíjednotlivíčlenové,jednouzhlavníchpostav.Kjejímuvýznamusedosta-nemevjednézdalšíchčástítétokapitoly.Sformálnímipředpisysouvisíito,jakýmzpůsobemjeužívánvlegislativějazyk – terminologická a formální přesnost textu. Legislativci sami sebečastopopisujíjakojakésizprostředkovatele,572kteřídohlížínato,abyzáměrvyslovenýnazačátkuceléhoprocesubylneproblémovousoučástíprávníhosystému,aletaké,abybyldobřevyjádřenjazykempráva.Tojeostatnějedenz důvodů, proč legislativci potřebují kontakt s věcnými sekcemi a/nebosaktéryzpraxe.Diskuzemezinimi totižmázaručit,žesibudouvšichnidobřerozumět,žebudouprecizovatsvávyjádřenívoboujazycích–jazykupráva i jazykupraxe– tak, abybyl„překlad“conejpřesnější. Jazykprávapakmůžemechápatjakojazyk,kterýpodléhápravidlůmvyjádřenýmLPV.Vněkterýchvyjádřeníchlegislativcůadalšíchaktérůbylatatopravidlanad-řazenaipravidlůmjazykovým.573

Jak ukazují rozhovory, jednoznačnost jazyka však nezaručuje jeho vše-obecnou srozumitelnost. V právním jazyce se skrývá dvojí odbornost:Odbornostprávní,kterávyžadujepreciznosta jasnost.Tudobře ilustrujezkušenostjednézparticipantek,jejížjedenznadřízenýchjepůvodembohe-mista. „My jsme něco napsali a on nám to pak poškrtal, aby to bylo česky správně, což je správně. S tím jsme pak šli na LRV a on tam na ně zoufale koukal, protože on těm právníkům nerozuměl. My jsme k tomu přistoupili tak, že LRV jsou odborníci, tedy dvacet právníků řeklo, že to má být takhle.“ (KP 13) Zrozhovorůsealeobecněukazuje,želegislativcisi jsouvědomirozporůvjazykuprávaapravidlechspisovnéčeštiny.Zdrojemneporozuměníjealetakésamaoborováodbor-nostuvnitřprávníhojazyka.

572 ŠKOP,VACKOVÁ,op.cit.573 Vevětšiněpřípadůvšakbylachápánajakovelmistručnýnávod,jedenzkomunikačních

partnerů se dokonce vyjádřil tak, že oboru zásadně chybí pravidla českéhoprvopisupro legislativučiprávníky.Nakonecalenejčastějiplatí,žepři rozporuoboupravidel,se spíše dává přednost té legislativě. (KP 13)


191

Tuto druhou zmiňovanou jazykovou nejasnost reflektuje jeden z našichkomunikačníchpartnerů–odborníkvefinančnímprávu–takto:„Ustanovení, které se nám finančníkům zdá pochopitelné, protože jsme přece jenom více v kontaktu s tím ekonomickým a finančním světem, tak oni (ostatníprávníci–pozn.aut.) řek-nou, že tomu nerozumí.“ (KP 10) Jesamozřejměpodstatné,prokohojepředpisurčen,kdobude jehočtenářem,alepřesto jedůležité siuvědomit, žeaniz tohotohlediskaneexistuje universální právník a že je zřejmé, že i samilegislativcichápou,žejazykprávaneníuniverzálněsrozumitelnývšempráv-níkům, právě proto, žemá svou oborovou stránku. Tato povaha odbor-nosti pak znovu ukazuje na socializační charakter legislativních znalostíaschopností.Pokudrozumímekonomii,nemusímrozumětochraněpřírodyanaopak.Býtdobrým legislativcemneznamenápouze to,dokázatnapsatjednoznačnýprávnípředpis,znamenátotakéorientovatsedobřevrůznýchspecializacícharůznýchspecializovanýchslovnících.

8.4 Autorství a závěrečná fáze

Text, jakovýsledekprofesionální lidsképráce,mávevětšiněoborůsvéhoautoračiautory.Právnítextyautoranemají.Přesto jejichpřípravuvětšinalegislativcůoznačujezavelmitvůrčíčinnost.574Samozřejměsevztah,kterýjednotlivcikesvýmtextůmmohoumít,lišínazákladětyputextu,množstvíčasu,kterýdonějinvestovali,nebotakémírouidentifikace,kterousúpravoumají575.Vzhledemktomu,žejdečastooproces,kterýtrvámnoholet,576 není zvláštní,žejsoulidésvoupracízaujati,jakvypovídáinásledujícícitacezroz-hovorusedvěmaparticipantkami.Jdeopětovzásaděemotivnívyjádření,vekterémmluvíozákonupodobně,jakorodičosvémdítěti:KP 8: „S tím člověk prochází ten celý život ve sněmovně. Když to jde na první čtení, musí se k tomu napsat úvodní slovo, ministrům se píšou různé podklady. Potom to jde do výborů, takže i pro poslance se píšou různé informace. Když jsou předkládány návrhy, které předkládají poslanci, tak se to zase pošle nám, my se pak vyjadřujeme k poslanec-kým pozměňovacím návrhům, jestli s nimi souhlasíme.

574 ŠKOP,VACKOVÁ,op.cit.575 Součástíprácelegislativcejesamozřejměpřípravatextů,sekterýmiosobněnesouhlasí,

nenítonijakojedinělýjev.576 Dvězmladšíchkomunikačníchpartnerek,kterépracujínasvýchmístechzhruba4roky,

námřekly,žeještěžádnýzjimipřipravovanýchpředpisůneprošelcelýmprocesem.


192

KP 7: Případně jim ty pozměňovací návrhy přeformulováváme…KP 8: Přesně. Aby to ten zákon moc nezkazilo. Takže člověk takhle projde doslova celý život toho zákona.“Je toalezájem,kterýseupíránaosudkolektivníhodíla.Nikdozpartici-pantůaparticipanteknašehovýzkumusenevyjadřovalotvorbězákonajakoo autorskémpočinu, jakkoli byli ochotnipřiznat, žemohouvznikat lepšíahoršítexty,čidokoncetextysespecifickýmrukopisem.Vždyreflektovalizákonjakokolektivnídílo,jakovýsledekkomplexníhoprocesuvyjednávánía psaní.Doposudjsmesevěnovalitomu,covšelzenazákladěvýpovědílegislativcůoznačit za součást legislativníhoprocesu. Jejichpopisv zásaděodpovídalfázímpopsanýmvLPV,bylvšakobohacenomnohozkušenostízaloženýchnaneformálních,avšaksdílenýchadodržovanýchpravidlechapostupech.Prozatímjsmesiřekli,žepsaníprávníhotextuneníprostépsaní,alekom-plexní proces vyjednávání a vzájemnéhoujišťování o významech a jejichpochopení a o přesném formulování textů – odstavců, vět i jednotlivýchslov.Součástíprácejetaképsaníprůvodníchtextů,dopisů,oslovovánípřipo-mínkovýchmíst,přípravadůvodovýchzprávapodkladůproprojednávánínarůznýchúrovních.Prozatímjsmesepohybovalivefázi,kdyjenaúřadechtextpřipravovánapřipomínkovánakdyjsouveškerézměnyapodobatextuposuzoványzhlediskaprofesionálníchpravidel,což jevněkterýchpřípa-dech fakticky potvrzeno skupinou vybraných legislativníchodborníkůpřischvalovánívLRV.Nynísedostávámekfázi,kdyjeprofesionálněpřipra-venýtext,produktpráceprávníků,vyslánnasvoucestudoParlamentuČeskérepubliky.Jinýmislovy,nynísetentotextdostávádorukoulaiků(aslovolaikzdenemusínutněznamenathodnotícínegativníkritiku).V rozhovorech vedených s legislativci jsme se neptali pouze na to, jakprobíháprocespsaní,aletakénato,kdyjejpovažujízauzavřený.Většinaznichodpovídala,žetorozhodněnení tatofázecelépřípravy.Důvodemje, že je stále třeba s textem pracovat, upravovat jej, vyjednávat. Všichniz oslovených participantů a participantek sledují zákony od jejich vznikuaždofáze,kdyjsoubuďzamítnuty,nebonaopakpřijatyapodepsányprezi-dentem.Někteřípovažujísvouprácizadefinitivněukončenouažvechvíli,kdytextvycházíveSbírcezákonů.


193

Zastavme se však na chvíli u momentu, kdy se připravený tet dostávádoprojednávánívPoslaneckésněmovněavSenátu.Dotédobyprofesio-nályvytvářenýtext,jepodrobovánzásahůmaúpravámposlancůasenátorů,kteřínutněprofesionályvoborunejsou.Užvýšezmíněnácitaceukazuje,žejednouzezásadníchčinnostílegislativcenejenpřed,aletaképopředánítextudoParlamentuČR,spočívávkorekcineodbornýchzásahůdotextu.Zdesesetkáváprofesionálnítvorbaprávníhotextusprincipydemokratickéspolečnosti,vekteréjetvorbapráva,respektiveschvalovánízákonů(nikolivšechprávníchpředpisů)svěřenodorukouzvolenýchzástupcůlidu.Pokudjdepřipsanítextuzákonadotétochvílezvelkéčástioprofesionálnírutinuprováděnouvyškolenýmiodborníky,nynísejízhostílidé,kteřínutněškolenívtechnologiipsaníprávníhotextunejsou.Tentofaktsámosoběvyvolávámnohéteoretickéotázky–například,zdasidokážemepředstavit,žebytextprávnínormyjakotakovýnebylschvalován,alebylabypouzevyjádřenavůle,kteroumáprofesionálněpracovanýzákonnaplnit.Jinýmislovy,vyvstávajízdeotázky,kterébyvesvépodstatěnapadalyadiskutovalysamupodstatuprincipůdemokratickéspolečnosti.Propotřebytétopublikacevšakhledímena tento jednoduchý paradox z jiného zorného úhlu. Je do značnémíryodrazempostavenílegislativcůatýmůzpracovávajícítextyprávníchnoremvceléhierarchii tvorbypráva.Vnásledujícíčásti tétokapitoly sebudemesoustředitnalegislativníprocesjakonabyrokratickýproces,kterýzpovahyvěcipodléháprofesionálnímuhierarchizovanémusystému.

8.5 Hierarchie

Zhloubkovýchrozhovorůprovedenýchvrámcivýzkumuvyplývá,želegis-lativci,mužiiženy,chápousvoupozicijakomnohodimenzionální.Užjsmezmínili,žejsouzprostředkovatelimezipraxíaprávem.Současnějsoutěmi,kdomusídokázatobhájitprávníúpravy,jsouautorydůvodovýchzpráv,při-pravujípodkladyprojednání.Dálemusímítznalostkonkrétníhoproblému,iokolníhokontextu:Musízajistit,ženovýneboupravenýpředpisnebudevrozporusesvýmokolím.Musídálepohlídatito,žepravidla,kterázavádí,nejsouv rozporu správemevropskéunie a českýmústavnímpořádkem.Legislativcimusíbýtschopniaschopnyuhlídatpřesnostobsahovou,stejnějakoformální.


194

Totovše znamená, že jsou toprávě tito lidé, kdo senejpřesnějiorientujívtom,jakpředpisvznikal,jakéjejehonavrhovanézněníapročtotozněnívypadáprávětak,jakvypadá.Chápoudobřekontextodborný,aletakékon-textsociální:znají strukturuvztahůavyjednávání,kterámezisebouvedlijednotlivý aktéři celého procesu. Přesto můžeme konstatovat, že z hle-diskahierarchiejsoutozároveňti,kteříseobjevujínanejnižšíchpříčkáchúřednické struktury. Je ale také nutné říci, že žádný z našich komunikač-níchparterů apartnerek tutopozicinezpochybnil, a to ani ve chvíli, kdynapř.kritizovalněkterépostupysvýchnadřízených.Hierarchickástrukturaprávajakobyrokratickéhopolenebylanikýmzparticipantůaparticipanteknapadena.Přestojemožnétutopozici,aktérylegislativníhoprocesupřijíma-nouaneproblematizovanou,interpretovatjakoparadoxní.Vevýznamnýchfázíchlegislativníhoprocesu,kdydocházíkprojednávánínávrhůnaúrovnináměstků,ministrůčivLRV,tito lidé,kteří jsouvkonkrétníchpřípadechnejinformovanější, ztrácí svůj hlas.577To dobře vystihuje např. následujícícitace. „Ministr tedy nemusí (najednáníLRV–pozn.aut.),ale musí tam poslat náměstka… Nejhorší je to, když tam přijde někdo, a vy víte, že o tom nemá šajn, má tam tedy kolem sebe x dvorních našeptávačů, kteří mu říkají toto ne nebo toto ne, nebo on přímo předává slovo vedoucímu odboru, který ví, o co se jedná. (KP 10, člen LRV)“Jakkoliznítotovyjádřenítvrdě,nechcemepoukazovatnajeho„nesprave-dlnost“ či „povýšenost“.Takto ho neinterpretujeme a takové ani nebylo.Naopak důraz na odpovědnost ministra či ministryně dobře poukazujena zakořeněnouhierarchickou logiku systému.Ačkoli z těch nejinformo-vanějších na nižších pozicích systému se zde stávají jacísi „našeptavači“,jeselhánívcelémprocesuvočíchtohotočlenaLRVselhánínejvýšeposta-venéhoúředníka, tedyministra. Současně ale tato citace také ilustruje to,žeznejvyššíchpozicsystémujsouti,kdojsoudole,nejméněslyšetatakénejméně vidět. Na jednání LRV se z nich stávají ti, kdo sedí v pozadí,doprovázejínáměstky/něčiministry/něapouzevpřípaděnejvyššínouzemohoumluvit.Badokoncejemožnéříci,žeprávěchvíle,kdyjsounuceni

577 Tatoneviditelnostjealevurčitýchsituacíchvýhodná.Zrozhovorůvyplývá,jakkolitotozjištění by bylo třeba ještě testovat, že tito nejníže postavení úředníci nebývají cílemlobbistůanijinýchvnějšíchzásahůdolegislativníhoprocesu.Stímsenaopaksetkávajíspíšejejichvedoucíaobecněvýšepostaveníúředníci.


195

promluvit,naopakprokazují,žesevsystémuobjevujechyba.578Tatodvoj-značnosthierarchiesealeprojevujeiobráceně.Legislativcijinijaknezpo-chybňují,naopakjakojednuzesložeksvéčinnostiuvádějípovinnostnadří-zenénapodobnájednánídobřepřipravit,atojakformoupísemnýchzpráv,takvrámcipředáváníinformacívosobnímkontaktu.Ovědomísvépozicevypovídánapř. i tatocitace jednézezaměstnankyň legislativníhoodboru,kteráreflektujeto,zdasenaněobracínapř.poslanci:„Hlavně ne všichni poslanci jsou nakloněni tomu, aby se bavili s obyčejnými referenty.“(KP 8)Totovyjádřeníneníojedinělé.Podobněpakhodnotíto,pročsenaněneobracejílobbisté–pro-tožejsouvsystémupřílišnízkoabylabytoproněztrátačasu.Ostatnětatopraxejetakéodrazemtoho,žeprocesvytvářeníčiupravovánítextuzákonanenípřímočarouautorskoučinností.Pokudsezaměřímenazkušenostvrámcirůznýchstupňůhierarchickéstruk-tury,zdáseprozatím,žetotopostavenímůžeovlivňovatto,nacojednotlivíaktéřikladoudůraz. Je zajímavé, žeblíže jsou sipohledyprávě těch,kdojsouvsystémudoleanahoře.Zatímcovedoucíúřednícisezabývajípřede-všímtím,abytextybylykompatibilníscelkempráva,legislativci,stejnějakoněkteřízčlenůLRVajejíchkomisí,se(navíc)zaměřujíinaformálnístránkutextů.Jetedyzajímavé,žeačkolijeprotytoaktérypartneremvjednáníředi-telnebonámětek,zdáse,žefaktickymajívícespolečnýchtématslegislativcisamotnými.Existujíaleivýjimky,kterénahrávajíspíšepohledunalegisla-tivcejakonatechnickéhopracovníka.Jednaznašichkomunikačníchpartne-rekpopisujenásledujícízkušenostzkolegynízlegislativníhoodboru(samav té doběpracovala na věcném): „Ale setkala jsem se s tím, že moje kolegyně v kanceláři, která patřila do legislativního odboru, tak ta měla na spoustu věcí velmi černobílý pohled – takhle se to může napsat, takhle se to nesmí napsat. Nebyla otevřená žádné diskuzi. Když bylo potřeba diskutovat, tak jsem musela za jejím nadřízeným a ten už té diskuzi byl otevřený a byl ochotný se o tom se mnou bavit, a zároveň reflektoval černobílé vidění té podřízené.“ (KP 3) Jejíkolegyněbylatentyplegislativce,kterývelmihledělnaformu.Můžetomutakbýtprávěproto,žepravidlaprávěformupopisujíažeformaječastorozhodujícívtom,zdabudenebonebudetextpřijat.578 Ovšemjednazředitelek,sekterýmijsmemluvili,naopakzdůrazňovala,žepřítomnost

referentůnajednáníchjedůležitáproto,ževidícelýproces.Nejsoutěmi,kdovdanéchvílidiskutují,alediskuzividíamohoujitaklépezohlednitvesvépráci.


196

8.6 Paradoxní práce legislativce

Cílem této kapitoly bylo shrnout to, jak legislativci popisují zkušenostsesvouprací,tedypsanímzákonů.Interpretovatjejichvlastníporozuměnítomu, co všechno je práce legislativce a co to znamená tuto práci zastá-vat.Zhlediskavnějšíhopozorovatelejeprostředí,vekterémselegislativnípracovníciapracovnicepohybují,plnéparadoxů.Čtyřiznichsezdajíbýtklíčovépropopislegislativnípráce.Označujemejejakoparadoxyformality,odbornosti,odpovědnostiaprofesionality.Paradox formalityoznačujefakt,žetvorbazávaznýchprávníchtextůjenajednéstraně vázána kodifikovanými pravidly, na druhé straně je, jak jsme uká-zali, závislá na mnoha neformálních technikách a praktikách. Prostředílegislativníhoprocesu jeotevřeno typickyneformálnímu jednání,má rysytypicképroneformálnískupiny.Jdeojednánízaloženénaobyčejičidlou-holetéanepsanétradici,kterétvorbatextůpodléhá.Minimálněvněkterýchoblastechprávajemožnéidentifikovataktéry,kteříjsouobecněpovažovánizaautorityoboruajejichvyjádřenýsouhlasjechápánjakozaručeníplynu-lostiprocesu.Zvýpovědívyplývá,žetatoschopnostorientovatsevnefor-málníchvztazíchachápatjejichmocenskýcharakterjezásadnízkušenostíkaždého legislativce. Přitom se toto nastavení pole v každém oboru liší.To takémimo jinéznamená, ženemůžeexistovatpostava„univerzálníholegislativce“,kterýbymohlbezvětšíchproblémůpřecházetmezijednotli-výmiobory,ministerstvy,úřady.Současněsezdá,žetatomírane-formalitya existence pouze obecných předpisů, které nezakládají na jednoznačnépostupy,můževéstprávěktomu,ženěkteréúřadyfungují,nazákladěvlast-níhosebehodnocení,velmidobře.Paradox odbornostisouvisísvýšeřečeným.Legislativci,jakoprávníci,jsouvelmispecializovaníodborníci, kteří senemohouorientovat ve všechoblastechprávashodně.Pohybujemesetualepodvouliniíchodbornosti,kteréjsouvyjádřenypoužívanými jazykyavyjednávánímmezinimi.Zaprvévidímeliniivyjednávánímezijazykemoboru,kterýmábýtregulován,apráva,kterémá jednání voboru regulovat. Je třeba zaručit správnépřevedenípotřeb,kterémáodbornépole,dojazykapředpisů,kteréznějtaktotvořísoučástpoleprávního.Dálejsmealeviděli,ževěcnáodbornostzakládánarozdílyvjazykuprávníhopole,kterýsestávávnitřněspecializovaným.Jinýmislovy,


197

rozhovoryukazují,žeaniprávníciaprávničkysaminejsouschopnirozumětvšemprávnímtextům,kteréjsouvpoliprodukovány.Paradox hierarchie souvisí především s tím, co bylo řečeno v samotnémzávěru.Jakkolijsoulegislativnípracovníciapracovnicetiatynejinformo-vanějšívcelémprocesu,jsousoučasnětěminejnížepostavenými,cožčastoznamená,žejejichhlasneníaaninemábýtslyšet.Zvláštnostialemůžemevidětinavyššíchpříčkáchsystému;rozpornézkušenosti,kteréjsmevroz-hovorechzaznamenaliakterébystályzadalšízkoumání:zaprvéječasovádotaceprácevLRVvelmiomezená,naprostudovánínávrhů,kterévzni-kajíměsíce i roky,mají členovéLRV relativněmálo času – dny či týdny.Přitomjsoujedněmiztěch,nakterélegislativcipřipsanítextůprokazatelněmyslí.Současnějemožnéříci,žezatímcolegislativníčinnostječinnostpro-fesionální(vesmyslufinančníodměny),takmnohokonzultačníchčinností,včetnědiskuzívLegislativníraděvlády,bysetaktopopsatnedala.Jetočin-nost,kterájespíšehodnocenazískanouprestiží.Konečně poslední paradox označujeme jako paradox profesionality. Jakkolijsmepopsali celý proces jako vmnohaohledechneformální, neznamenáto,ženenívedenpředevšímvmantinelechprofesníchzájmů,aťužvěcnýchadálepředevšímprávních.Textynávrhůjsoumnohokrátkonzultoványtak,abyzapadalydokontextu,abybylaprácenanichdobřeodvedena.MnohéznichjsouhodnocenyLegislativníradouvlády,jakýmsigrémiemnomino-vanýchodborníkůaodbornic,kteřímajízajistitbezchybnostnavrhovanýchtextů.Tentovysoceprofesionálněpřipravenýtextjepakvrámciparlament-níchrozpravupravovánaschvalovánvzásadělaiky.Legislativcisamičastochápou tyto změny jako neprofesionální zásahy do dobře připravenéhotextu.Nyní, když se znovu vrátíme k úvodní citaci této kapitoly, možná lépeporozumíme nadšení, které mladá právnička, která je její autorkou, pro-žívá.Legislativníprocesjepodlevšehosložitésoukolíformálníchpředpisů,alemnohemspíšeneformálnězískávanýchzkušenostívpraxi.Všichnidota-zovaníbezvýjimkyo legislativěmluví jakoonejzajímavější,dobrodružnéatvůrčíprávníčinnosti.Někteřímluvíocituproprávo.Jedenzparticipantůtentorozporpopsaljednoduše(zjehopohleduopravdukriticky):„Samotnou tvorbu práva upravujeme něčím, co nemá obecně závaznou formu.“Jealeotázka,zda


198

by takto složitý systém, ve kterém je tolik neformálních vztahů, intuitiv-níchpostupůaostatněiemocíspojenýchstvorbou,podrobnějiupravitšel.Legislativcipopisujísvouprácijakovelmikreativnípsaníformalizovanýchtextů.Jakopráci,kterávyžadujekonkrétnívhledivšeobecnýpřehled.Jakopráci,vekteréjenutnéproniknoutdospecifickýchprávníchsociálníchsítí.Jetřebamítpředstavivost,trpělivostadůslednostsoučasně.Dokázatpřepi-sovatapřetvářetjednuvětuhodiny.

199

9 ZÁVĚR: JAK ZKOUMAT TVORBU PRÁVA?

V roce 1896 konstatoval britský historik John Robert Seeley, že žijemevestátělegislativy.579Bylpřesvědčen,žestátzvyšujesvoulegislativnípravo-mocnaúkorsvýchjiných–dřívevyužívanějších–pravomocí.Možnostizne-užitílegislativy(zákonů)apotřebastanovitprojejichvydávánípřísnélimity,abysejednalooskutečnězávažnéprojevyvyššípolitickévůle,aneneúčel-noukorupcipráva,bylynazačátkutéhožstoletírelevantníproFriedrichaCarlavonSavignyho.580Legislativajespojenasmodernímstátemstejně,jakoobava z jejího zneužití a potřeba stanovit její tvorbě přísné limity. Protojsmesezaměřilinatučástlegislativníhoprocesu,kterádoposudzůstávalaponěkudstranou.Zaměřilijsmesenatyčásti,kteréjsouvrukoubyrokracie,akteréspočívajívsamotnémpsanínávrhuprávníhopředpisu.Jinýmislovytoznamená,žejsmenapředcházejícíchstranáchchtělipopsatzkušenostastrukturuspecifickéčástiprávníhopole,atotoho,vekterémserůzníaktéřipodílínatvorběprávníchtextů.Zajímalanástedybyrokra-tická část legislativníhoprocesupředcházející projednávání v parlamentu.Nejdeoto,žetoneníúplnýlegislativníproces,aniženekaždýnávrhpráv-níhopředpisujepředkládánvládou.Vzhledemktomu,ževládadisponujerozsáhlýmaparátem,jetostálezpůsobnejčastější.Soustředilijsmesepřede-všímnamužeaženy,kteřípracujíjakolegislativcivrůznýchstátníchinstitu-cích.Zajímalonás,cotoznamená,psátprávnítext,prokohojejlegislativcipíší, zda přemýšlí o tom, kdo je jeho adresátem a kdo je jeho čtenářem.Chtěli jsmenalézt klíčovámísta, kterýmby seměl věnovat další výzkumtohototématuaidentifikovatmožnézpůsobyzkoumání.Samozřejměmělnášvýzkumi jistáomezení.Předevšímnejdeovyčerpá-vajícísondudolegislativnípraxe,hovořilijsmesvybranýmimužiaženami,kteřípíšíprávnítexty,nebomajínajejichpsanívliv.Nešlonámoreprezenta-tivituavyčerpávajícípopisnéšetření,aleovhleddojejichzkušenostiapopisjejichvlastnípraxe.Významnýmomezenímjepotomfakt,žejsmeomezilinaševýzkumnépolena,zjednodušeněřečeno,státníúředníky.Nehovořili

579 SEELEY,JohnR.Introduction to Political Science. Two Series of Lectures. London:MacMillanandCo.,1896,s.145.

580 SAVIGNY,op.cit.,s.16–17.


200

jsme se zástupci ne-právnických profesí a oborů, kteří mají také vlivnato,jaksenormypíšíajakvevýsledkuvypadají.Nehovořilijsmenapří-klad sezástupcipřipomínkovýchmístmimostátníúřady,nehovořili jsmesposlancičisenátoryatp.Nezaměřili jsmeseaninaagendu,kterástvor-bouprávasouvisí(např.formovánípolitikčipřipomínkování),alevýlučněnapsanínávrhu.Našezjištěníseprototýkajívýhradněodbornéčástiaktérůprávníhopole,tedyprávníků.Textpopisujezkušenostimužůaženspráv-nímvzděláním, což samozřejměovlivňuje jejich pohled na celouproble-matiku,to,copovažujízavýznamné,ato,jakproblémyřeší.Nedokážemevšakjejichzkušenostsrovnatsjinýmiaktéry,protožestěmijsmerozhovorynevedli.Jedůležitésitentofaktpřipomínat,protožeprávnípolejespecifickévesvéautonomii. Autonomií pole rozumí Bourdieu míru jeho uzavřenosti, to,dojakémíryjeaktérůmmimopoleumožněnodonějvstupovatazasaho-vat.Vposledníkapitolejsmehovořiliospecifickémparadoxuprofesionalitylegislativnípraxe,kterýtutozvláštnípovahuautonomieilustruje.Býtpráv-níkemvyžadujespecifickýtyplegitimity,kterájeodvozenaodkonkrétníhotypukulturníhokapitálu,právníhovzdělání.Ukázalijsmeale,ženafinálnípodobunormativních textůmajínakonecvliv i lidé,kterýmtoumožňujejiný typ legitimitya jiný typkapitálů.Napříkladzvolenízástupci,poslanciasenátoři,kteříjsoutaktospíševlastníkykapitálupolitickéhonežkonkrét-níhokulturního,respektivepolitickýkapitáljevtétosituacijejichlegitimizacíkzásahům.Isamotnástrukturaknihyvzniklanazákladě tétopředstavy legislativníhopole,jakourčitéčástipoleprávního,kterájedefinovánapožadavkemvlast-něnítohotokonkrétníhokulturníhokapitáluproty,kdojsouuvnitřajsoujehonedílnousoučástí.Prácetěchtospecialistůjealeběhemlegislativníhoprocesu stále znovu vyzývána a konfrontována požadavky odborníkůz jinýchpolí,především,alenejenom,zpolepolitiky.Poúvodníchteore-tickýchkapitolách(kapitoladruháažčtvrtá),kterézdoktrinálníhohlediskazkoumají tvorbu práva (povahu legislativní činnosti, legislativní zvyklosti,organizačnírutiny,aněkterésouvislostijazykovéhovýkladuatvorbypráva)jsme se tedy nejprve věnovali psaní, ale také čtení, právních textů, kterése odehrává uvnitř pole (kapitoly pátá a šestá).Důraz v nich byl kladen

9 Závěr: Jak zkoumat tvorbu práva?

201

najazykovézvláštnostiprávníchpředpisůavzájemnývztahpravidel,kterápsaní návrhů právních předpisů provází. S tím souvisí i kapitola věno-vanápubliku,neboťkaždýnormativnítextmásvéhoskutečnéhoadresáta(někoho, komu je určen), což nemusí být ten, pro koho je psán (adresátvpředstaváchnormotvůrce),aanitonemusíbýtten,kdosiprávnípředpisskutečněbudečíst.Následovalakapitolasedmá,kterábylavěnovánakontaktůmsaktérynahra-nicíchazahranicemilegislativníhopole.Kdojetím,kdopíšenávrhypráv-níchpředpisůajakýmtlakům(skutečnýmipotenciálním)můžebýtvystaven?Vosmékapitolejsmepakshrnujícímzpůsobempopsalicelkovouzkušenostlegislativců.Jetokapitola,kterápropojujejednotlivádílčítématapředchá-zejícíchčástídoobrazupráce,kterájekreativníaformalizovanásoučasně,kterávyžadujevedlekulturníhokapitálu,jehožzdrojemjestudiumnapráv-nické fakultě,osvojení sidalších schopností a statků,kterými jsoupřede-všímvytvořeníaschopnostvyužívatrozsáhlésociálnísítěvoboruimimoněj.Výsledkemtétoprácepakneníautorskýtextjednotlivce,alekolektivníprofesionálnídílo,ježjenakonecpředloženokfinalizacimimopoleprávní,dooblastivlivupolitikyadalšíchsfér.

9.1 Další potenciální výzkum

Zdílčíchzávěrůjednotlivýchkapitoltétoknihypakvnásledujícíchbodechformulujemedoporučeníprodalšívýzkum.Mírajejichobecnostiakonkrét-ního zacílení je různá, stejně jako jsou různé překážky, kterémohou státvcestěrealizaci.Velmidůležitýmseukázalozkoumánívěcnéhozáměru.Věcnýzáměrpřed-stavujezákladníavýchozíbodjakéhokolipsanínávrhuprávníhopředpisu,a protonaněmzávisí kvalita výsledku. Jak jsmeuvedli v druhékapitole,v současnosti lze pozorovat určitý ústup z racionality tvorby věcnýchzáměrů–stávajíse(nevždy)pokynyk„jakékoli“regulaci.Tojenejenvroz-porusezákladnímipravidlytvorbypráva,aletakésjejímmístemvdemo-kratickémprávnímstátě.Protojenezbytnézkoumatmnožstvílegislativníchzáměrůajejichkvalitu,atonejendoktrinálně,alepředevšímempiricky.Další relevantní součástí jakéhokoli výzkumu byrokratických fází tvorbyprávních předpisů je zkoumání sociálních sítí. Legislativa je spojena


202

s rigidními pravidly, která regulují její průběh.Není to však vyčerpávajícísoubor regulativů – další plynounapř. ze sociálních vazebmezi jednotli-vými aktéry. Jak jsme viděli výše, práce legislativce je často komunikační,vyjednávací,atedyjepronějnezbytnémítdostatečnésociálníkompetence.Zdrojem informací o legislativním procesu by protomělo být zkoumánísociálníchvazeb,kterémezijednotlivýmiaktéryainstitucemiexistujíafor-mujívýslednýprávnípředpis.To platí i pro hierarchické systémy a mocenské vztahy581 (výzkum elit).Identifikacerolekonkrétníchorgánů(LRV)nalegislativníproces.Jenezbytnévědět, jaké konkrétní pokyny dává například LRV legislativcům, ale také,jaké pokyny, připomínky a komentáře si legislativci představují, že jimLRVdá.Tentoorgán,kterýnikolisvouodborností(jesloženzodborníkůnaprávo) ale spíše tím, že jevzhledemkfinančnímuhodnocenínaplněnspíšenadšenci, totižmůžepůsobit ikontraproduktivně,nacož legislativcisamipoukazujíodkazemnamožnýstřetzájmůněkterýchčlenů.Rozhodnějevšakjehorolevelmidůležitá,neboťformujelegislativníprocesalegisla-tivcijejtaktochápou–častojetoprávěLRV,prokohonávrhypíší.Svourolialetakémajíexperti,kteříjsouněkdyoslovováni,někdyzřejměpůsobísami.Předevšímpokudsenanělegislativciobracísami,činítakproto,žesijsouvědomijednakjejichprofesnízkušenosti,aletakéjejichpostavenívrámcipole.Jsoutoexperti,kteříjsounadánivysokoumírouautority,ovšemzdrojetétoautoritybybylovhodnédálezkoumat.Stímsouvisíizkoumánílaickéhoprvkumajícíhovlivnatvorbupráva.Jsoutonejenvěcnéodborypřipravujícívěcnézáměry,aleidalšísubjekty(včetněadresátů),kteréovlivňují tvorbupráva apsanínávrhuprávníhopředpisu.Je to i politický vliv a vztah legislativců k tomu, comůžeme chápat jakoochranuzákonapředpolitickouzvůlí.Nejdeoto,jestlitutorolilegislativciveskutečnostimusízastávat,alespíšeoto,jestlijsoujiochotnizaujmout,a zda jsouurčité (ne takvyhraněné)meze, kterépři plněnípolitickévůlenejsouochotnipřekročit.Apochopitelně,jakéstrategiepřitomvyužívají.

581 Jetřebaříci,žemezivztahyhierarchieamocibymělpatřitizájemogenderovévztahyvtomtopoli.Nemůžemenašepozorovánínijakgeneralizovat,aleinašedílčízkušenostpotvrzujenerovnoměrnérozloženíženamužůnapříčstrukturou.Nejdealeojednodu-chou„mužskounadvládu“,zdáse,žepoměrysemohoulišitpodleoborů,ajistěbybylomožnénaléztidalšífaktory.

9 Závěr: Jak zkoumat tvorbu práva?

203

Provýzkumjetakénezbytnéblížecharakterizovatsamotnoupovahulegis-lativníčinnosti–tedy,zdajetoumění,vědanebořemesloatp.Tímtozjiš-těním a zejména empirickýmověřenímmožných kategorizací, lze zařaditpsanínávrhůdonáležitéhokontextuavěnovatsevšemjehopotenciálnímaspektům. Pochopitelně nejde o kategorická prohlášení, že psaní návrhujeumění/řemeslo/věda,aleovystiženíjehopodstatyavztahkpřípadnýmregulativůmnanidopadajícím.Pro další výzkum je také nezbytné identifikovat pravidla, která na psanínávrhů dopadají. Jaký obsah a závaznostmají legislativní zvyklosti, legis-lativní praxe případně organizační rutiny. Zda jsou možným zdrojemsjednocování psaní nebo zda naopak působí diversifikačním způsobem.Propoznánítétočinnostijevhodnévědět,jakvznikajílegislativnízvyklostiakdo/cojeautoritativnímzdrojemdobrélegislativnípraxe.Jsoutovedoucí,LRVneboexperti?Svápravidlamáiprávníjazyk.Jsouproformulacilegis-lativníhotextuprimárníLPVnebopravidlaspisovnéhojazyka?Ajakourolisehrávají legislativnízvyklostineboočekáváníaschopnostiadresátů?Dajíseidentifikovatjazykovápravidla,kterájsouprolegislativcespecifická?Při soustředěnínazpůsoby,kterými jevyjadřovánaregulace, se relevantnístávátakéčtenář(adresát).Vzhledemktomu,ževýšejsmeprokázali,žezteo-retickéhopohledumávlivnatvorbu(normativního)textu,jevhodnéiden-tifikovat jehopovahu.Roli,přestožespíše laterální, sehrává iurčení toho,z jakých zdrojů se adresáti o obsahu právního předpisu dozvědí.Zřejmětovětšinounebudetextprávníhopředpisu–alespoňlegislativcijsouotompřesvědčeni.Přestožesetímčástečnědostanemeikegnoseologickýmpra-menůmpráva,nenítřebanatentotypzkoumánírezignovat.Posledním tématem, které je vhodné zkoumat, jsou sami legislativci. Majíněco společného? Je to homogenní nebo heterogenní skupina? Převládajíuní nějaké shodné charakteristiky (kromvzdělání)?Adají se určit faktoryovlivňujícíjejichpráci?Ztohosepakdápřikročitktomumodelovatkonkrétnísituaceazkoumatpovahujejichpráceazpůsoby,jakýmikonstruujítext.Totonejsouvšechnymožnostiazpůsoby,kterýmisedádálenazíratnaprácilegislativníchexpertůpřipsanínávrhůprávníchpředpisů.Přinašempilot-nímšetřenísevšakprávětatotémataukázalajakonosná,kterámohounapo-mocipřipoznávánítétonezbytnésoučástiprávnípraxe.

205

SUMMARY

Lawisahumanactivityendowedwithsymbolicpower.Lawyersarepeo-ple with the ability to understand texts that not everyone understands.Thisorientationgivesthemtheabilitytomanoeuvreinnooksandcranniesof societybetterthanothers.Theyareindispensableformanyacts,someotherscannotbecarriedoutwithoutatleastthephysicalpresenceof textsof alegalnature(e.g.thecontractswesign).Itisalmostimpossibletofindaconduct that isnotasubject to legal regulation,evenwhenthe lawyersortheirtextsarenotphysicallypresent.Eveninsuchacase,however,theconductissubjecttothelaw,whichisexpressedbythetext.Legaltextsaredescriptionsof theworldinthewayitoughttolook.Theysaywhat todowhenababy isborn,whenapersondies,whenwewanttobuildahouseorhowwecanmakealiving.Theyarespecialinstructionsforlife.FrenchsociologistPierreBourdieucomparesthelawtothemythicalsystemsof culturesolderthanourWesternsociety.Lawisacumulativefieldandbuildsonwhathasbeensaid(evenwhenitdefiesitspredecessors)anddevelops,ratherthandenies,theexistinglanguage.Thisbookyouareholdingistheresultof aninterdisciplinaryresearchthatstemmingfromthefieldsof law,sociologyandlinguistics.Itsaimistoopenthewaytounderstandinghowtextsendowedwithsocialmagic–legalregu-lations (laws)–arise. Incontrast tomythicalnarratives, thereare specificpeople behind those text, whom we can talk about the writing process.It isprimarilythe legislators, i.e.employeesof the legislativedepartmentsof ministries,whoareinchargeof draftinglegislativeproposals.Individualpartsof thisbookanswerquestionsrelatedtothecreationof legal texts,specificallythetextsof lawsonthebasisof establishedtheoryandempir-icaldatafromin-depthinterviews.Whatisthesocialpracticeof “writing”or “drafting” a legislative text?Who andwhat influences the final formof thelaw?Whoistheauthorandwhatisitliketobealegislator?Andcanwritingatextaffectitsinterpretation?Threechaptersfollowingtheintroductionof thebookaremoretheoretical(doctrinal)nature,fourothersaremoreof ananalysisof empiricalfindings.


206

The(second)chapter“Problems of Law-making Research – Importance, Purpose, Subject”dealswiththedoctrinalapproachtothelaw-makingresearch,oritsbureaucratic components: drafting legislative proposals. Legislators areintroducedasguardiansof thelegalsystem’slogic,systematicsandindepen-dence.Atthesametime,thedraftingof legislativeproposalsischaracterizedbythenatureof thisactivity–isitanart,ascience,acraftorsomethingelse? The importance of such a division affects empirical investigationsbecause it is important to conceptualise the activity under investigation.Furthermore, the secondchapterdealswith the importanceof exploringthebureaucraticphasesof thelegislativeprocess.The third chapter “Legislative Conventions” focuses on a concept that canbeassociatedwithlegislativepracticeandwhichhasaspecialplaceinthelegislativeprocess.Although itsappearance is rathermarginal, itscontentisnotclearintheCzechlegalenvironment.Thelegislatorsthemselves,how-ever, use this term and it also appears in legislativematerials. It also hasaconsiderableinfluenceonthedraftingof thelegislativeproposalaswellasontheprocessesassociatedwithitsdrafting.Legislativeconventions–likeorganizationalroutines–helptocoordinatethevariousactors.Moreover,they are also the reasonwhy there isnot justone single experiencewithdraftingalegislativeproposal–itdependsonthespecificplace(ministry)ortheteaminwhichtheproposaloriginatesandonthelegislativepracticesassociatedwiththem.Theyexpandthewholelegislativepractice.If wealsoconnect (at least in part) legislative conventions with legislative practiceandorganizationalroutines,theirexistencehelpstoavoidunnecessaryandrepeatedchoices.Duetotheconnectionwithroutines,however,theycancausedefectsthatsometimesaccompanythelegislativeprocessandthepro-posals.Theycanalsoconcealmeredisagreementortheabsenceof otherarguments–preciselybecauseof unclear content.Legislators themselvesspeakof legal(legislative)practiceandlegislativeconventions,whichisnotthesame,especiallygiventhatalmosteveryministryhasadifferentpractice(anddifferentsetof conventions).Thenext,fourthchapter“The Linguistic Method of Legal Interpretation and The Law-making”examinesdoctrinallytherelationshipbetweenlaw-makingandinterpretationof law.The interconnectionof creation and interpretation

Summary

207

isalreadymentionedinthesecondchapter,butherewedealwithrecom-mendedprocedureshowtoworkwithlanguageduringinterpretationandthusalsoincreation.Thechapterisbasedontheassumptionthatlaw-mak-ingand interpretationof lawarerelatedandare toa largeextentreverseprocesses.The creator’sproceduresused to formulate thenormativewillshouldbeknowntotheinterpretersandviceversa.Thelegislativeexpertshouldassumehowtextswillbeinterpretedandincludethisintheirprac-tice.Thepersonwhoappliesthatlegalprovisionthenalsousestheprepa-ratorymaterialstoidentifythemotifsof thelegislator,whichfacilitatestheinterpretation.Weare returning to the language,more theoretically, also infifthchapter“The Language Specialties of Legal Regulations”. It specifies indetail the legallanguage and the creation of the meaning of legal terms. Lawyers areapeculiargroupformingthemeaningsof words(concepts),whichishighlyrelevanttolaw-making–andthentointerpretation.ThechapteralsodealswithadeeperinsightintotheLegislativeRulesof theGovernment(LRG),becausethelegislatorisapersonwhohasLRGinonehandandthegrammarrulesintheother.Legalregulationsshowcertainlinguisticpeculiaritiesthatarebasedonthefunctionsof legalregulationsandLRG.Insemi-structuredinterviews,weaskedhow the roleof LRG isperceivedby thosedirectlyinvolved indrafting anormative text,whether it is abasicdocument forthemthatcontainsinviolablerulesorwhetheritiscustomarytoadapttherulestoeachsituation;andhowsituationswhereLRGandrulesandgenerallanguagerules(rulesof standardlanguage)conflictaredealtwith.Thesixthchapter“The Analysis and Relevance of the Audience”concernsoneof theaspectsof the text– the reader (audience).Legal texts are alwayswrittenforsomeone.Itisnotintimatetext.Typically,accordingtoempiricalfindings, the reader (audience) is someonewith legalknowledge, as legis-latorsmostoftenimaginesomeonelikethis.Afterall,thepilotqualitativeresearchconfirmedtheusualknowledgethattheaddresseeshardlyreadthelegal provisions. So even if the legislator is trying to cultivatehis reader,itmaymiss the effect.This doesnotmean,however, that the legislationhasnoaddressee.Itmust.Ontheotherhand,thissuggeststhatlegislators


208

donotalwaysknowtheirreader(addressee).Eveninthesecasesthereaderisarelevantelement,butdifferentlythanwouldbeappropriate.Seventhchapter“Who Writes Normative Texts”clarifieswhoisthetrueauthorof anormativetext.Whoreallycreatesit,whetherthesepeoplecanbecate-gorizedinsomewayandfurtheranalysed.Inwhatpositiondothelegislatorsstand,andwithwhomandwhattheycomeintocontactinthepreparationof thenormativetext–thatis,toanalysetheindividualelementsthatmayinfluencethem,andatthesametimetotryto indicatehow.Lastbutnotleast,itexplainshowthesesubjectsandsocialtiescanbeexamined.Thechapterwiththelongertitle“You Are Trying to Do Something in the House of Commons and the MPs Will Start to Interfere”: The Legislative Process through the Eyes of the Law-drafters,chaptereight,generallyanalysethefindingsof thepilotresearchinterviews.Itisdevotedtosummaryanalysisof dataobtainedfrom the pilot interviews. It focuses on the work of the legislator andontheexperienceof otheractors,suchasthedirectorsof theLegislativeDepartmentattheMinistryormembersof theLegislativeCouncilof theGovernment.Howcantheworkof legislatorsandlaw-makingingeneralbedescribedonthebasisof thesepeople’stestimonies?Thesearetheques-tionsforwhichtheeighthchapterseeksandfindsanswers.Legalregulations(legislationasasetof regulations)areconnectedwiththemodernstateaswellasthefearof itsabuseandtheneedtosetstrictlimitsforitscreation.Thatiswhywehavefocusedonthepartof thelegislativeprocessthathassofarremainedsomewhatapart.Wehavefocusedonthosepartsof thelegislativeprocessthatareinthehandsof thebureaucracyandconsistintheactualwritingof thelegalregulationdraft,beforeitissubmit-tedtotheParliament.Throughoutthisbook,wehavedescribedtheexpe-rienceandstructureof aspecificpartof thelegalfieldinwhichdifferentactorsareinvolvedindraftinglegaltexts.

209

LITERATURA A DALŠÍ POUŽITÉ ZDROJE

ADORNO,TheodorW.aMaxHORKHEIMER.Dialectic of Enlightenment. London:Verso,2008.

ALFINI, James J.Doing Justice inBureaucracy:TheNeedToReconcileContemporary Judicial Roles in Light of Ethical and AdministrativeImperatives. Missouri Law Review,1989,roč.54,č.2.

ALLISON,GrahamT.Essence of Decision. Explaining the Cuban Missile Crisis. Boston:Little,BrownandCompany,1971.

AUER,Petr.Jazyková interakce.Praha:NakladatelstvíLidovénoviny,2014.

AUSTIN,JohnL.How to do Things with Words.Oxford:ClarendonPress,1962.

BALKIN,JackM.Living Originalism.Cambridge,London:TheBelknapPressof HarvardUniversityPress,2011.

BÁRÁNY,Eduard.Právnysystémajehoprostredie.In:BÁRÁNY,Eduard(ed.).Ako právo reaguje na novoty.Bratislava:Veda,2017.

BÁRÁNY, Eduard. Zmena práva v právnom štátě. In: JERMANOVÁ,HelenaaFrantišekCVRČEK(eds.).Quo vadis, střední Evropo? Metamorfózy práva III. Praha:ÚstavstátuaprávaAVČR,2012.

BARTHES,Roland.TheDeathof theAuthor.In:BARTHES,Roland.Image Music Text.London:FontanaPress,1977.

BEDERMAN,David J.Custom as a source of law. NewYork: CambridgeUniversityPress,2010.

BELL,Allan.LanguagestyleasAudienceDesign.Language in Society,1984,roč.13,č.2.

BENEŠ,Martin aMartin PROŠEK.Ke konceptuminimální intervence.Slovo a slovesnost,2011,roč.72,č.1.

BENTHAM, Jeremy. Nomography. In: BOWRING, John (ed.). Works of Jeremy Bentham. Volume III.Edinburgh:WilliamTait,1843.

BHATIA,Vijay.Analysing Genre: Language Use in the Professional Setting.LondýnaNewYork:Longman,1993.

BIELSKA-BRODZIAK,Agnieszka.Sladami prawodawcy faktycznego: materiały legislacyjne jako narzedzie wykładni prawa.Warszawa:WoltersKluwerPolska,2017.


210

BIELSKA-BRODZIAK, Agnieszka a Karolina PALUSZEK. LegislativeHistoryasanInterpretativeToolinUni-AndMultilingualLegalSystems(BasedontheExampleof PolandandtheEU).Comparative Legilinguistics – International Journal of Legal Communication,2018,č.34.

BIX,Brian.Law, Language and Legal Determinacy.Oxford:ClarendonPress,1993.

BLACKSTONE,William.Commentaries on Laws of England.SanFrancisco:Bancroft–WhitneyCompany,1916.

BOHÁČ, Radim et al. Legislativní proces (teorie a praxe). Praha: TiskárnaMinisterstvavnitra,2011.

BOURDIEU,Pierre.Language and Symbolic Power.Cambridge:PolityPress,1992.

BOURDIEU,Pierre.Nadvláda mužů.Praha:Karolinum,2000.

BOURDIEU,Pierre.Pravidla umění. Vznik a struktura literárního pole.Brno:Host,2010.

BOURDIEU,Pierre.TheForceof Law:TowardaSociologyof JuridicalField.The Hastings Law Journal,1987,roč.5,č.38.

BOURDIEU,Pierre.TheFormsof Capital.In:BOURDIEU,Pierre.The Sociology of Economic Life.Routledge,2018.

BOWMAN, Geoffrey. The Art of Legislative Drafting.European Journal of Law Reform,2005,roč.7,č.1–2.

BOWMAN,Geoffrey.WhyIsThereaParliamentaryCounselOffice?Statute Law Review,2005,roč.26,č.2.

BRAIBANT,Guy:Quifaitlaloi?Pouvois: Revue française d’études constitutionnelles et politiques,1993,roč.64.

BRAZIER,Rodney.TheNon-LegalConstitution:ThoughtsonConvention,PracticeandPrinciple.Northern Ireland Legal Quarterly,1992,roč.43,č.3.

BYDLINSKY, Franz. Základy právní metodologie. Arbeitspapiere desForschungsinstituts für mittel- und osteuropäisches Wirtschaftsrecht,95a.Vídeň:WUViennaUniversityof EconomicsandBusiness,2003,s.14.Dostupnéz:http://epub.wu.ac.at/3324/[cit.25.4.2017].

Literatura a další použité zdroje

211

CALDWELL,Edward.Edward’sCaldwellCommentsontheInstructions.Clarity – Journal of the international association promoting plain legal language, 2005,č.54.

CALDWELL,Helen.CanLegislationRankasLiterature?In:STEFANOU,Constantin aHelenXANTHAKI (eds.).Drafting Legislation. A Modern Approach. Aldershot:Ashgate,2008.

CAO,Deborah.Translating Law.Clevedon:MultilingualMatters,2007.

CAPITANT, Henri. Comment on fait les lois aujourd’hui. Revue Politique & Parlementaire, 1917,roč.91,č.269.

CARPENTER, Daniel. Reputation and Power. Organizational Image and Pharmaceutical Regulation of the FDA. Princeton: Princeton UniversityPress,2010.

CLARK,HerbertH.aThomasB.CARLSON.HearersandSpeechActs. Language,1982,č.58.

CORMACAIN, Ronan. Legislation, Legislative Drafting and the Ruleof Law.The Theory and Practice of Legislation, 2017,roč.5,č.2.

COUTU,Michel.Max Weber’s Interpretive Sociology of Law.London:Routledge,2018.

CRESWELL,JohnW.Research Design: Qualitative, quantitative, and mixed methods approaches.LosAngeles:Sage,2014

CRYSTAL,David.(ed.).The Cambridge Encyclopaedia of Language.Cambridge:CambridgeUniversityPress,1987.

CULLER,Jonathan.Saussure.Londýn:Fontana/Collins,1976.

CVRČEK, František. Metamorfózy českého právního řádu a hlediskakvantitativního(faktaaspekulace).In:JERMANOVÁ,HelenaaZdeněkMASOPUST(eds.).Metamorfózy práva ve střední Evropě. Praha:Ústavstátuapráva,2008.

CVRČEK, František. Právní informatika a lingvistika. Jurisprudence, 2016,č.6,s.49–53.

CVRČEK,František.Právní informatika.Praha:AlešČeněk,2010.

CVRČEK,František.Právní jazyk a jeho styly z hlediska kvantitativního.Právník,roč.2009,č.5.


212

CVRČEK,František a FrantišekNOVÁK.Legislativa: Teoretická východiska a problémy.Plzeň:VydavatelstvíanakladatelstvíAlešČeněk,2017.

CYRUL, Wojciech. Lawmaking: Between Discourse and Legal Text. In:WINTGENS,LucaPhilippeTHION(eds.).Legislation in context: essays in legisprudence.Burlington:Ashgate,2007.

ČECHOVÁ, Marie, Marie KRČMOVÁ a Eva MINÁŘOVÁ. Současná stylistika.Praha:NLN,NakladatelstvíLidovénoviny,2008.

DANEŠ,František.Ospojcenebo.Naše řeč,1994,roč.77,č.3.

DENZIN,NormanK.aMichaelD.GIARDINA.Qualitative inquiry through a critical lens.NewYork:Routledge,Taylor&FrancisGroup,2016.

DeSAUSSURE,Ferdinad.Course in General Linguistics.NewYork:McGraw-Hill,1959.

DICEY,Albert.Introduction to the Study of the Law of the Constitution.8.vyd.London:MacMillan,1915.

DOLEŽEL, Lubomir. A Framework for the statistical analysis of style.In:DOLEŽEL,LubomíraRichardW.BAILEY(eds.).Statistics and Style. NewYork:Elsevier,1969.

DWORKIN,Ronald.A Matter of Principle. Cambridge:HarvardUniversityPress,1985.

EASTERBROOK,FrankH.Stautes’Domains.The University of Chicago Law Review,1983,roč.50,č.2.

EASTERBROOK, Frank H. The Role of Original Intent in StatutoryConstruction.Harvard Journal of Law and Public Policy, 1988,roč.11,č.1.

ECO,Umberto.Meze interpretace. Praha:Karolinum,2009.

ECO,Umberto.InterpretationandOverinterpretation:World,History,Texts.The Tanner Lectures on Human Values [online].1990;Přednáškapřednesená7.a8.března1990,CambridgeUniversity[cit.23.3.2017].Dostupnéz:http://tannerlectures.utah.edu/_documents/a-to-z/e/Eco_91.pdf

ECO,Umberto.Lector in fabula: Role čtenáře aneb Interpretační kooperace v narativních textech. Praha:Academia,2010.

ECO,Umberto.The Role of the Reader: Explorations in the semiotics of texts. Bloomington:IndianaUniversityPress,1981.

http://tannerlectures.utah.edu/_documents/a-to-z/e/Eco_91.pdf

http://tannerlectures.utah.edu/_documents/a-to-z/e/Eco_91.pdf


213

EDITOR.EditorialReview–PatentAct.Canadian Law Times, 1902,roč.22,č.12.

ENGLERT,GregoryR.TheOtherSideof EjusdemGeneris.The Scribes Journal of Legal Writing, 2007,roč.51,č.1.

ESKRIDGEjr.,WilliamN.,PhilipP.FRICKEYaElizabethGARRETT.Legislation and Statutory Interpretation.NewYork:FoundationPress,2006.

ESKRIDGE,WilliamN.Gadamer/StatutoryInterpretation.Columbia Law Review, 1990,roč.90,č.3.

ESKRIDGEjr.,WilliamN.aPhilipP.FRICKEY.StatutoryInterpretationas Practical Reasoning. Stanford Law Review,1990,roč.42,č.2.

FILIP, Jan. Legislativní technika a judikatura Ústavního soudu. Časopis pro právní vědu a praxi,2005,roč.13,č.3.Dostupnéz:https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/7665

FILIP,Jan.ÚstavnísoudaproblémylegislativyvČR.In:VOSTRÁ,Lenkaa Jarmila ČERMÁKOVÁ (eds.). Otázky tvorby práva v České republice, Polské republice a Slovenské republice: sborník příspěvků z mezinárodního vědeckého sympozia „Aktuální otázky tvorby práva v České republice, Polské republice a Slovenské republice“, Praha, 29.–30. 11. 2004.Plzeň:VydavatelstvíanakladatelstvíAlešČeněk,2005.

FOUCAULT,Michel.What Is an Author? In: BOUCHARD,Donald F.(ed.).Language, Counter-Memory, Practice: Selected Essays and Interviews.Ithaca:CornellUniversityPress,1996.

FULLER,LonL.Morálka práva.Praha:OIKOYMENH,1998.

GEERTZ, Clifford. Interpretace kultur: vybrané eseje. Praha: Sociologickénakladatelství,2000.

GERLOCH,Alešetal.Teorie a praxe tvorby práva.Praha:ASPI,2008.

GLUCK,AbbeR.TheStatesasLaboratoriesof StatutoryInterpretation:MethodologicalConsensusandtheNewModifiedTextualisms.Yale Law Journal,2010,roč.119,č.8.

GLUCK,AbbeR.aLisaSchultzBRESSMAN.StatutoryInterpretationfromtheInside:MethodsAppendix.Stanford Law Review,2013,roč.65,č.5.

GLUCK,AbbeR.aLisaSchultzBRESSMAN.StatutoryInterpretationfromtheInside–AnEmpiricalStudyof CongressionalDrafting,Delegation,andtheCannons:PartI.Stanford Law Review,2013,roč.65,č.5.


214

GLUCK,AbbeR.aLisaSchultzBRESSMAN.StatutoryInterpretationfromtheInside–AnEmpiricalStudyof CongressionalDrafting,Delegation,andtheCannons:PartII.Stanford Law Review,2014,roč.66,č.4.

GOWERS,Ernest.The Complete Plain Words. London:PenguinBooks,1986.

GREENBERG,Mark.LegislationasCommunication?LegalInterpretationand the Study of Linguistic Communication. In: MARMOR, AndreiaScottSOAMES(eds.).Philosophical Foundations of Language in the Law. Oxford:OxfordUniversityPress,2011.

GRECHENIG,KristoffelaMartinGELTER.TheTransatlanticDivergenceinLegalThought:AmericanLawandEconomicsvs.GermanDoctrinalism.Hastings International and Comparative Law Review[online].2008,roč.31,č.1[cit.27.8.2018].Dostupnéz:https://ssrn.com/abstract=1161168

GRICE,Herbert. P. Logic and conversation. In: COLEPeter a Jerry L.MORGAN(eds.).Syntax and Semantics, vol. 3.NewYork:AcademicPress,1975.

GRICE, Paul. Studies in the Way of Words. Cambridge, London: HarvardUniversityPress,1989,1991.

GUTHRIE,Chris,JeffreyJ.RACHLINSKIaAndrewJ.WISTRICH.InsidetheJudicialMind.Cornell Law Faculty Publications[online].2001,Paper814[cit. 19.7. 2019].Dostupnéz:https://scholarship.law.cornell.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1734&context=facpub

HAMMERSLEY,MartynaPaulATKINSON.Ethnography: principles in practice. London:Routledge,2007.

HAN,David S.TheMechanics of FirstAmendmentAudienceAnalysis.William & Mary Law Review,2014,roč.55,č.5.

HANYCH,Monika.Mediálníreprezentacečeskéhovrcholnéhosoudnictvíavlivsoudcenamedializacisoudníchrozhodnutí.Mediální studia / Media Studies,2018,č.1.

HARRIS,Roy aTalbot J.TAYLOR.Landmarks in Linguistic Thought. Thhe Western Tradition from Socrates to Saussure.LondýnaNewYork:Routledge,1989.

HAVRÁNEK, Bohuslav. Úkoly spisovného jazyka a jeho kultura.In:HAVRÁNEK,BohuslavaMilošWEINGART(eds.).Spisovná čeština a jazyková kultura. Praha:Melantrich,1932.


215

HEISE, Michael. The Past, Present, and Future of Empirical LegalScholarship:JudicialDecisionMakingandtheNewEmpiricism.Cornell Law Faculty Publications[online].2002,Paper733[cit.31.8.2019].Dostupnéz: http://scholarship.law.cornell.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1522&context=facpub

HENDLUND,Daniel,Ann-ChristinCEDERBORGaMauroZAMBONI.Theartof the (im)possible: legislators’ experiencesof the lawmakingprocesswhenreformingmigrationlaw.The Theory and Practice of Legislation,2016,roč.4,č.1.

HLAVSA,Zdeněk.Právnítextyajazykováporadna.Naše řeč,1996,roč.79,č.3.

HOBBES,Thomas.Leviathan, neboli, O podstatě, zřízení a moci státu církevního a občanského.Praha:Melantrich,1941.

HODGSON, Geoffrey M. The Nature And Replication of Rutines. In:BECKER, Markus C. a Nathalie LAZARIC. Organizational Routines: Aadvancing Empirical Research. Northampton:EdwardElgar,2009.

HOFFMANNOVÁ,Jana.Stylistika a…Praha:Trizonia,1997.

HOLLÄNDER,Pavel.Filosofie práva.Plzeň:Vydavatelství anakladatelstvíAlešČeněk,2006.

HOLLÄNDER,Pavel.Interpretácia práva[online].[cit.6.9.2019].Dostupnéz:https://www.ja-sr.sk/files/Interpretacia_prava.pdf

HOLMES,OliverW.Pathof theLaw.The Boston Law School Magazine,1897,roč.1,č.4

HOMOLÁČ,Jiří.KpojetínormyuIvyNebeské.Naše řeč,1998,roč.81,č.2–3.

HOMOLÁČ, Jiří a IvaNEBESKÁ. Příspěvek ke kritické analýze pojmujazykovánorma.Slovo a slovesnost,2000,roč.61,č.2.

HRBÁČEK,Josef.Text,promluvaanadpromluvovéútvary.Slovo a slovesnost,1991,roč.52,č.2.

HUTCHINSON,TerryaNigelDUNCAN.DefiningandDescribingWhatWeDo:DoctrinalLegalResearch.Deakin Law Review, 2012,roč.17,č.1.

CHARROW, Robert P. a Veda R. CHARROW. Making Legal LanguageUnderstandable:APsycholinguisticStudyof JuryInstructions.Columbia Law Review,1979,roč.79,č.7.


216

CHRISTIANSEN,MatthewR.aWilliamN.ESKRIDGEjr.CongressionalOverrides Of Supreme Court Statutory Interpretation Decisions,1967–2011. Texas Law Review,2014,roč.92.

CHRISTIE,George C.The Notion of an Ideal Audience in Legal Argument. Dordrecht/Boston/London:KluwerAcademicPublishers,2010.

IŁOWIECKI,Radosław.Status legislatoraworganachwładzypublicznej.Zawódlegislator.Przegląd Sejmowy,2010,roč.18,č.6.

ISER,Wolfgang.The Act of Reading: A theory of aesthetic response. London:Routledge,1980.

JACKSON,B.Making Sense in Law: linguistic, psychological and semiotic perspectives. Liverpool:DeborahCharlesPublications,1995.

JACKSON,Bernard.Semiotics and Legal Theory.London:Routledge&KegalPaul,1985.

JAMIESON,N. J.Would a Parliamentary Counsel by AnyOtherNamebeMoreof aLawDraftsman?Statute Law Review, 1982,č.1.

JEDLIČKA,Alois.Typynoremjazykovékomunikace.Slovo a slovesnost, 1982,roč.43,č.4.

JELLUM,LindaD.aDavidHRICIK.Modern statutory interpretation: problems, theories, and lawyering strategies.Durham:CarolinaAcademicPress,2009.

JESTAZ,Philippe.Lessourcesdudroit:ledéplacementd’unpôleàunautre.Revue générale de droit,1996,roč.27.č.1.

JONES,HarryW.Draftingof ProposedLegislationbyFederalExecutiveAgencies. American Bar Association Journal,1949,roč.35,č.2.

JONES,HarryWillmer.ThePlainMeaningRuleandExtrinsicAidsintheInterpretation of Federal Statutes.Washington University Law Quarterly, 1939,roč.25,č.1.

KÁČER,Marek.Na okraji krajnej núdze: o prepisovaní zákonov počas ich aplikácie. Praha:Leges,2015.

KALLAB,Jaroslav.Politika vědou a uměním. Základy teoretické politiky.Praha:Snaha,1914.


217

KARPEN, Ulrich. Law Drafting and the Legislative Process: outlineof atrainingcourseforlawdrafters.In:MADER,LuziusaChrisMOLL(eds.).The Learning Legislator. Proceedings of the 7th Congress of the European Association of Legislation (EAL), 31st May, 1st June 2006, The Hague, The Netherlands.Baden-Baden:Nomos,2009.

KAUFMANN,Jean-Claude.Chápající rozhovor.Praha:SLON,2010.

KEENE,SherriLee.StandingintheJudge’sShoes:ExploringTechniquestoHelpLegalWritersMoreFullyAddresstheNeedsof TheirAudience.University of San Francisco Law Review Forum,2016,roč.50.

KELSEN, Hans. General Theory of Law and State. Cambridge: HarvardUniversityPress,1945.

KELSEN, Hans. The Law of the United Nations. A Citical Analysis of Its Fundamental Problems. London:StevensandSons,1951.

KLUSOŇOVÁ, Markéta. Communitas, Communion and the JudicialReasoning. In: KLUSOŇOVÁ,Markéta,MichalMALANÍK,MonikaSTACHOŇOVÁaMartinŠKOP.Argumentation 2015: international conference on alternative methods of argumentation in law.Brno:MasarykUniversity,2015.

KLUSOŇOVÁ,Markéta.Hnutí Právo a literatura koncem 20. a počátku 21. století. Disertačnípráce.Brno:Masarykovauniverzita,Právnickáfakulta,2016.VedoucípráceMartinaUrbanová.Dostupnéz:https://is.muni.cz/th/i6ybp/[cit.1.9.2019].

KNAPP,Viktor. Právní pojmy a právní terminologie (Právní pojmoslovíanázvosloví).Státní správa: Bulletin Ústavu státní správy v Praze, 1978,č.4,roč.5.

KNAPP,Viktor.SomeProblemsof LegalLanguage.Ratio Juris,1991,roč.4,č.1.

KNAPP, Viktor. Teoretické problémy tvorby československého práva. Praha:Academia,1983.

KNAPP,Viktor.Teorie práva.Praha:C.H.Beck,1995

KNAPP,Viktor.Tvorba práva a její současné problémy.Praha:Linde,1998.

KNĚŽÍNEK,Jan,PetrMLSNAaJosef VEDRAL.Příprava návrhu právních předpisů: Praktická pomůcka pro legislativce. Praha:ÚřadVládyČR,2010.

KOŘENSKÝ,Jan.Jazykprávníkomunikace.In:DANEŠ,Františekakol.Český jazyk na přelomu tisíciletí.Praha:Academia,1997.


218

KOŘENSKÝ, Jan. Tvorba právních předpisů a komunikativní problémyjejichuplatňování.Slovo a slovesnost,1995,roč.56,č.4.

KOŘENSKÝ, Jan, František CVRČEK a František NOVÁK. Juristická a lingvistická analýza právních textů: (právněinformatický přístup). Praha:Academia,1999.

KOSTELECKÁ,Iva.Parlamentsní opozice v České republice a zákonodárná iniciativa. Diplomovápráce.Brno:Masarykovauniverzita,Fakultasociálníchstudií,2016.Vedoucídoc.PhDr.LubomírKopeček,Ph.D.Dostupnéz:https://is.muni.cz/th/orp7i/Parlamentni_opozice_v_CR_a_zakonodarna_iniciativa.pdf [cit.17.10.2019].

KOTÁSEK, Josef.Dopňující výklad smlouvy. Brno: Masarykova univerzita,2018.

KOVÁŘOVÁ,Daniela.POLITIKA:Legislativajeprávnívrchol.Neviditelný pes[online].Publikováno12.7.2018[cit.3.9.2019].Dostupnéz:https://neviditelnypes.lidovky.cz/politika/politika-legislativa-je-pravni-vrchol.A180709_214344_p_politika_wag

KRÁLÍK,Lukáš.Judikatura a její publikace.Disertačnípráce.Praha:PrávnickáfakultaUniverzityKarlovy,2012.VedoucípráceZdeněkKühn.

KRUEGER,RobertB.Legislation:StatutesinPariMateria:AdministrativeBoardRulings.Michigan Law Review,1952,roč.50,č.4.

KUBEŠ,Vladimír.„Přirozené zásady právní“ a „dobré mravy“ v obecném zákoníku občanském.Praha:Orbis,1934.

KUČEROVÁPavla. Cíle Soudnictví. In:KYSELA, Jan, JanaONDŘEJ-KOVÁakol.Jaksepíšeosoudechasoudcích:soudnímocvmeziobo-rovéperspektivě.Praha:Leges,2012.

KÜHN,Zdeněk.Aplikace práva ve složitých případech. K úloze právních principů v judikatuře. Praha:Karolinum,2002.

KÜHN,Zdeněk.Diskriminacevteoretickémasrovnávacímkontextu.Právní fórum,2007,roč.4,č.4.

KYSELA, Jan.Ústava mezi právem a politikou. Úvod do ústavní teorie. Praha:Leges,2014.

https://is.muni.cz/th/orp7i/Parlamentni_opozice_v_CR_a_zakonodarna_iniciativa.pdf




219

KYSELA, Jan. Zákonodárný proces v České republice jako formaracionálního právního diskursu? In: VOSTRÁ, Lenka a JarmilaČERMÁKOVÁ(eds.).Otázky tvorby práva v České republice, Polské republice a Slovenské republice: sborník příspěvků z mezinárodního vědeckého sympozia „Aktuální otázky tvorby práva v České republice, Polské republice a Slovenské republice“, Praha, 29.–30. 11. 2004.Plzeň:VydavatelstvíanakladatelstvíAlešČeněk,2005.

LAJSEK,Vladimír.Vybranémimoprávní aspektyovlivňující rozhodovánísoudců. In: KYSELA, Jan a Jana ONDŘEJKOVÁ (eds.). Jak se píše o soudech a soudcích: soudní moc v mezioborové perspektivě.Praha.Leges.2012.

LANDIS,JamesMcCauley.StatutesandtheSourcesof Law.Harvard Journal on Legislation, 1965,roč.2,č.1.

LAVICKÝ,Petrakol.Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. Praha:C.H.Beck,2014.

LAWS,Stephen.Drawing theLine. In:STEFANOU,ConstantinaHelenXANTHAKI (eds.).Drafting Legislation. A Modern Approach. Aldershot:Ashgate,2008.

LEVITT,Barbara a JamesG.MARCH.Organizational Learning.Annual Review of Sociology,1988,roč.14.

LLEWELLYN,KarlN.The Common Law Tradition. Deciding Appeals.Boston:Little,BrownandCompany,1960.

LLEWELLYN,RemarksontheTheoryof AppellateDecisionandtheRulesof CanonsaboutHowStatutesAretoBeConstructed.Vanderbilt Law Review,1950,roč.3,č.3.

VanLOCHEM,Peter.LegislationagainsttheRuleof Law–anIntroduction.The Theory and Practice of Legislation, 2017,roč.5,č.2.

VanLOCHEM,PeteraNicoFLORIJN.DoesNecessityKnowNoLaw?On Relative Significance of Legal Quality for Governmental Action.Legisprudence,2008,roč.2,č.3.

LÖTSCHER,Andreas.ConceptualandTextualStructureinlegislativeTexts.In:WAGNER,AnneaSophieCACCUAGUIDI-FAHY(eds.).Obscurity and clarity in the law: prospects and challenges. Ashgate,Aldershot,2008.

MAŃKO, Rafał. W stronę krytycznej filozofii orzekania: Polityczność, etyka, legitymizacja.Łódź:UniwersytetŁódzki,2018.


220

MANNHEIM, Karl. Ideology and Utopia: An Introduction to the Sociology of Knowledge.Reprinted.London:Routledge&KeganPaul,1966.

MARCISZ,Paweł.Koncepcja tworzenia prawa przez Trybunał sprawiedliwości Unii Europejskiej.Warszawa:Lex,2015.

MARKMAN,Sandra.LegislativeDrafting:Art,ScienceorDiscipline?The Loophole – Journal of the Commonwealth Association of Legislative Counsel,2011,č.4.

MARMOR,Andrei.CanLawImplyMoreThanItSays?OnSomePragmaticAspectsof StrategicSpeech.In:MARMOR,AndreiaScottSOAMES(eds.).Philosophical Foundations of Language in the Law. Oxford:OxfordUniversityPress,2011.

MCCONVILLE,MichaelaWingHongCHUI.Research methods for law.2.vyd.Edinburgh:EdinburghUniversityPress,2017.

MCKEOWN,TimothyJ.OrganizationalRoutines inPoliticalScience. In:BECKER,MarcusC.Handbook of Organizational Routines. Cheltenham:EdwardElgar,2008.

MELINKOFF,David.The language of the law.Eugene:ResourcePublications,1963.

MELZER,Filip.Metodologie nalézání práva. Brno:TribunEU,2008.

MELZER,Filip.Občanský zákoník: velký komentář. Svazek I, § 1–117.Praha:Leges,2013.

MERTON,RobertK.Social Theory and Social Structure. Enlarged ed.NewYork:TheFreePress,1968.

MILL,JohnStuart.Collected Works of John Stuart Mill. Volume VIII. A System of Logic Ratiocinative and Inductive. Toronto:Universityof TorontoPress,1974.

MONTESQUIEU,CharlesLouisdeSecondat.O duchu zákonů. II.Praha:OIKOYMENH,2015.

MORGAN, Marcyliena H. Speech Communities. Cambridge: CambridgeUniversityPress,2014.


221

MYŠKA, Matěj, Terezie SMEJKALOVÁ, Jaromír ŠAVELKA a MartinŠKOP. Creative Commons and Grand Challenge to Make LegalLanguageSimple. In:PALMIRANI,Monica,UgoPAGALO,PompeuCASANOVAS a Giovanni SARTOR.AI Approaches to the Complexity of Legal Systems. Models and Ethical Challenges for Legal Systems, Legal Language and Legal Ontologies, Argumentation and Software Agents.Berlin,Heidelberg,NewYork:Springer,2012.

NEBESKÁ,Iva.Jazyk, norma, spisovnost.Praha:Karolinum,2003.

NELSON, Richard N. Routines as Technologies and as OrganizationalCapabilities.In:BECKER,MarkusC.aNathalieLAZARIC.Organizational Routines: Aadvancing Empirical Research. Northampton:EdwardElgar,2009.

NIELSEN, Laura Beth. The Need for Multi-Method ApproachesinEmpiricalLegalResearch.In:CANE,PeteraHerbertM.KRITZEL(eds.).The Oxford Handbook of Empirical Legal Research.Oxford:OxfordUniversityPress,2010.

NICHOLSON-CROTTY, Jill a Susan M. MILLER. BureaucraticEffectiveness and Influence in the Legislature. Journal of Public Administration Research and Theory,2011,roč.22,č.2.

NOREEN, Adolf a Arwid JOHANNSON. Über Sprachrichtigkeit.Indogermanische Forschungen,1892,roč.1,č.1.

NOURSE,Victoria F. a Jane S. SCHACTER.ThePolitics of LegislativeDrafting:ACongressionalCaseStudy.New York University Law Review,2002,roč.77,č.3.

NOVÁK, František. Kvalita práva – její vyjadřování a měření. In:JERMANOVÁ,HelenaaZdeněkMASOPUST(eds.).Dvacet let poté: Právo ve víru metamorfóz.Praha:Ústavstátuapráva,2010.

OLIVECRONA,Karl.Law as Fact.London:Stevensandsons,1971.

ONG,W.Orality and Literacy.LondýnandNewYork:Methuen,1982.

PAPAFIO,AgnesQuartey.DraftingConventions,TemplatesandLegislativePrecedents,andTheirEffectontheDraftingProcessandtheDrafter.European Journal of Law Reform,2013,roč.15,č.4.

PASEKOVÁ, Eva. Vladimír Král: Schopného legislativce entuziastickýmzačátečníkemnenahradíte.Česká justice[online].[cit.1.8.2019].Dostupnéz: https://www.ceska-justice.cz/2015/08/vladimir-kral-schopneho-legislativce-entuziastickym-zacatecnikem-nenahradite/


222

PAVČNIK,Marian.Právnístátjakootázkavýkladu(zejménapřizohledněnípředvídatelnostivýkladuzákonů).In:GERLOCH,Aleš,JanTRYZNAa JanWINTR (eds.).Metodologie interpretace práva a právní jistota. Plzeň:VydavatelstvíanakladatelstvíAlešČeněk,2012.

PAVČNIK, Marian. Recht und Sprache. Strukturierung einiger offenerFragen. Linguistica,2013,roč.53,č.2.

PECZENIK, Alexander. A Theory of Legal Doctrine.Ratio Juris, 2001,roč.14,č.1.

PIRIS,Jean-Claude.TheLegalOrdersof theEuropeanUnionandof theMemberStates:PeculiaritiesandInfluencesinDrafting.European Journal of Law Reform,2004,roč.6,č.1-2.

PODGORECKI, Adam.Law and Society. London: Routledge andKeganPaul. 1974.

POKORNÝ, Petr.Hermeneutika jako teorie porozumění. Od základních otázek jazyka k výkladu Bible.Praha:Vyšehrad,2005.

POPKIN,WilliamD. Statutes in Court. The History and Theory of Statutory Interpretation. Durham:DukeUniversityPress,1999.

POUND.Roscoe.CommonLawandLegislation.Harvard Law Review,1908,roč.21,č.6.

PRAVDOVÁ,Markéta a IvanaSVOBODOVÁ(ed.).Akademická příručka českého jazyka.Academia,2014.

PRICE,JessicaE.ImaginingtheLaw-TrainedReader:TheFaultyDescriptionof theAudience in LegalWriting Textbooks.Marquette University Law School Legal Studies Research paper series [online]. 2006, No. 06-36 [cit.17.10.2019].Dostupnéz:http://ssrn.com/abstract=929108

PROCHÁZKOVÁ,Andrea.JanKněžínek:Tvorbalegislativníhopředpisuje svým způsobem řemeslem. Právní prostor [online]. [cit. 1. 8. 2019]. Dostupnéz:https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/h-jan-knezinek-tvorba-legislativniho-predpisu-je-svym-zpusobem-remeslem

RADBRUCH,Gustav.O napětí mezi účely práva. Praha:WoltersKluwer,2012.

RADIN,Max.ACaseStudyinStatutoryInterpretation:WesternUnionCo.vs. Lenroot. California Law Review, 1945,roč.33,č.2.

RADIN,Max.StatutoryInterpretation.Harvard Law Review, 1930,roč.43,č.6.


223

RAZ,Joseph,NormativePowers(revised).OxfordLegalStudiesResearchPaperNo.36/2019.Columbia Public Law Research Paper[online].No.14-629,publikováno26.5.2019[cit.10.9.2019].Dostupnéz:https://ssrn.com/abstract=3379368

RÉMY,Dominique.Légistique: L’art de faire les lois. Paris:Romillat,1994.

RENTON,Lord.Interpretationof Legislation.Statute Law Review, 1982,č.1.

RHODE,DeborahL.The trouble with lawyers.OxfordUniversityPress,2015.

ROBBENNOLT, Jennifer K. Evaluating Empirical Research Methods:UsingEmpiricalResearchinLawandPolicy.Nebraska Law Review,2002,roč.81,č.2.

ROBINSON,Chester.A.The Bureaucracy And The Legislative Process: A Case Study Of The Health Care Financing Administration. Lanham: UniversityPressof America,1991.

ROSS,Alf.On Law and Justice.NewJersey:TheLawbookExchange,2004.

ROSZOWSKI, Stanislaw. The Laguage of Law as Sublanguage.In: TOMASZCZYK, Jerzy (ed.). Aspects of Legal Language and Legal Translation.Lodz:LodzUniversityPress,1999.

RUBIN,EdwardL.LawandLegislationintheAdministrativeState.Columbia Law Review, 1989,roč.89,č.3.

SAMUELS,Alex.RepealingorAmendingLegislationbyNon-LegislativeMeans.In:STEFANOU,ConstantinaHelenXANTHAKI(eds.).Drafting Legislation. A Modern Approach.Aldershot:Ashgate,2008.

SARTOR, Giovanni. Open Management of Legislative Documents. In:STEFANOU,ConstantinaHelenXANTHAKI(eds.).Drafting Legislation. A Modern Approach. Aldershot:Ashgate,2008.

SCALIA, Antonin a Bryan A. GARNER.Reading Law: The Interpretation of Legal Texts.St.Paul:Thomson/West,2012.

SCALIA,ChristopherJ.aEdwardWHELAN(eds.).Scalia Speaks. Reflections on Law, Faith, and Life Well Lived.NewYork:Crownforum,2017.

SCOTT, Jacob. Codified Canons and the Common Law Interpretation.Georgetown Law Journal, 2010,roč.98,č.2.


224

SEDLÁČEK,Jaromír.Probléminterpretacenormy.In:WEYR,FrantišekaVladimírVYBRAL (eds.).Sborník prací k padesátým narozeninám Karla Engliše.Brno:BarvičaNovotný,1930.

SEELEY,JohnR.Introduction to Political Science. Two Series of Lectures. London:MacMillanandCo.,1896.

SELTEN, Reinhard. What Is Bounded Rationality. In: GIGERENZER,Gerd;SELTEN,Reinhard(eds.).Bounded Rationality. The Adaptive Toolbox. Cambridge:TheMITPress,2002.

SGALL,PetraJiříHRONEK.Čeština bez příkras.Praha:Karolinum,2014.

SHAPIRO,FredR.Quote…Misquote.The New York Times Magazine [online]. Publikováno 21. 8. 2008 [cit. 10. 9. 2019].Dostupné z: https://www.nytimes.com/2008/07/21/magazine/27wwwl-guestsafire-t.html.

SHOBE, Jarrod. Enacted Legislative Findings and Purposes. University of Chicago Law Review,2019,roč.86,č.3.

SCHARFFS,BrettG.LawasCraft.Vanderbilt Law Review, 2001,roč.54,č.6.

SCHMID,Wolf. ImpliedReader. In:HÜHN,Peter et al. (eds.).The living handbook of narratology. [online] Hamburg: Hamburg University Press,2013 [cit. 26. 9. 2017]. Dostupnéz:https://www.lhn.uni-hamburg.de/node/59.html.

SCHMOLKA,Vicki.DraftingMatersClasses:PlainlanguageStylesAreNotConsistent.Clarity – Journal of the international association promoting plain legal language. 2005,č.55.

SCHULZE-FILEITZ,Helmuth.PathsTowardsBetterLegislation,Detoursand Dead-Ends. An Appraisal of Consultation with IndependentExperts,JustificationsforLegislation,ImpactAssessmentsandControlsof Efficacy. In: MEßERSCHMIDT, Klaus a Daniel A. OLIVER-LALANA(eds.).Rational Lawmaking under Review,Heidelberg:Springer,2016.

SITTE,Camillo.Stavba měst podle uměleckých zásad.Praha:ABF,1995.

SMEJKALOVÁ,T.Soudnictví, jeho povaha a role v právním systému ČR.Disertačnípráce.Brno:Masarykovauniverzita,Právnickáfakulta,2013.

SMEJKALOVÁ,Terezie.Publikacejudikaturyajejíadresáti.Revue pro právo a technologie,2012,roč.3,č.6.

https://www.lhn.uni-hamburg.de/node/59.html

https://www.lhn.uni-hamburg.de/node/59.html


225

SMEJKALOVÁ, Terezie. „Smrt autora“ jako cesta k porozuměníteleologickémuvýkladu.Časopis pro právní vědu a praxi,2012,roč.20,č.1.Dostupnéz:https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/6066

SMEJKALOVÁ,Terezie.Soudnictví, jeho povaha a role v právním systému ČR. Disertačnípráce.Brno:Masarykovauniverzita,Právnickáfakulta,2013.Vedoucí práce Radim Polčák. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/muz1d/[cit.1.9.2019].

SMEJKALOVÁ,Terezie. Srozumitelnost práva.Právník, 2013, roč. 2013,č.5.

SMEJKALOVÁ, Terezie a Martin ŠKOP. A Concept of a Readerin Legislation Drafting. In: ŠTĚPÁNÍKOVÁ, Markéta et al. (eds.).Argumentation 2017.Brno:Masarykovauniverzita,2017.

SMEJKALOVÁ,TerezieaMarkétaŠTĚPÁNÍKOVÁ.Lawforelites.Studies in Logic, Grammar and Rhetoric. V tisku.

SOBEK,Tomáš.Argumenty teorie práva. Praha:Ústavstátuapráva,2008.

SOBEK,Tomáš.Právní myšlení – kritika moralismu. Praha:Ústavstátuapráva,2011.

SOJKA,Drahoslav.Codex Theresianus.[online]. [cit.25.4.2017].Dostupnéz: https://is.muni.cz/elportal/estud/praf/ps09/codex/web/pages/zprava-kodifikacni-komise.html

SOLAN,LawrenceM.The Language of Statutes. Laws and Their Interpretation. Chicago:Universityof ChicagoPress,2010.

SOURIOUX,Jean-LouisaPierreLERAT.Le langage du droit.Paris:PressesUniversitairesdeFrance,1976.

STEFANOU, Constantin. Drafters, Drafting and the Policy Process. In:STEFANOU,ConstantinaHelenXANTHAKI(eds.).Drafting Legislation. A Modern Approach. Aldershot:Ashgate,2008.

STEFANOU,ConstantinaHelenXANTHAKI (eds.).Drafting Legislation. A Modern Approach. Aldershot:Ashgate,2008.

STEVENSON,Drury.ToWhomIstheLawAddressed?Yale Law and Policy Review,2003,roč.21,č.1.

SULLIVAN,Ruth.Statutory Interpretation.2.vyd.Ottawa:IrwinLaw,2007.


226

SVÁK,JánaPeterKUKLIŠ.Teória a prax legislatívy. Bratislava:Bratislavskávysokáškolapráva,2009.

ŠEJVL,Michal.Jakudělatspravedlnostslovy.In:GERLOCH,AlešaPavelMARŠÁLEK(eds.).Problémy interpretace a argumentace v soudobé právní teorii a právní praxi.Praha:EurolexBohemia,2003.

ŠIKEL,Lukáš.EliškaWágnerová:České republicechybí legislativci,kteříumípsátzákony.IHNED[online].[cit.1.8.2019].Dostupnéz:http://pravniradce.ihned.cz/c1-65867380-eliska-wagnerova-ceske-republice-chybi-legislativci-kteri-umi-psat-zakony

ŠÍN, Zbyněk. Tvorba práva, její metodologie a problémy. In: VOSTRÁ,Lenka a Jarmila ČERMÁKOVÁ (eds.). Otázky tvorby práva v České republice, Polské republice a Slovenské republice: sborník příspěvků z mezinárodního vědeckého sympozia „Aktuální otázky tvorby práva v České republice, Polské republice a Slovenské republice“, Praha, 29.–30. 11. 2004.Plzeň:VydavatelstvíanakladatelstvíAlešČeněk,2005.

ŠÍN,Zbyněk.Tvorba práva: pravidla, metodika, technika.2.vyd.Praha:C.H.Beck,2009.

ŠKOP,Martin....právo, jazyk a příběh. Praha:Auditorium,2013.

ŠKOP,Martin. Jazykovámetoda interpretace práva – důvod k nejistotě?In:GERLOCH,Aleš, Jan TRYZNA a JanWINTR (eds.).Metodologie interpretace práva a právní jistota.Plzeň:VydavatelstvíanakladatelstvíAlešČeněk,2012.

ŠKOP,Martin.Legislativnízvyklosti.Právník, 2018,roč.157,č.9.

ŠKOP,Martin,TerezieSMEJKALOVÁaMarkétaŠTĚPÁNÍKOVÁ.Právoaliteratura:brněnskáspojení.Právník,2019,roč.2019,č.1.

ŠKOP,MartinaBarboraVACKOVÁ.Býtlegislativcem:Empirickášetřenívadministrativníchfázíchlegislativy.Časopis pro právní vědu a praxi,2019,roč.27,č.1.DOI10.5817/CPVP2019-1-1.Dostupnéz:https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/11601

ŠTĚDROŇ,Bohumír.Politika a politický marketing.Praha:C.H.Beck,2013.

TAYLOR,GeorgeH. Structural Textualism.Boston University Law Review,1995,roč.75,č.2.

TheRuleof „EjusdemGeneris“.Virginia Law Review,1916,roč.4,č.1.


227

TIERSMA,PeterM.Legal Language.Chicago:TheUniversityof ChicagoPress,2000.

TOMÁŠEK,Michal.Překlad v právní praxi.Praha:LindePraha,2003.

TOOLAN,M.PerspectivesonLiteralMeaning.Language and Communication,1991,roč.11,č.4,1991.

TORBERT,PrestonM.GlobalizingLegalDrafting:WhattheChineseCanTechUsaboutEjusdemGenerisandAllThat.The Scribes Journal of Legal Writing,2007,roč.51,č.1.

TROPER,Michel,ChristopherGRZEGORCZYKaJean-LouisGARDIES.StatutoryInterpretationinFrance.In:MACCORMICK,NeilD.aRobertS. SUMMERS. Interpreting Statutes.Oxon:Routledge,1991.

TUČEK, Milan. Tisková zpráva – prestiž povolání. Centrum pro výzkum veřejného mínění [online].24.7.2019[cit.29.10.2019].Dostupnéz:https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4986/f9/eu190724.pdf

TVERSKY,AmosaDanielKAHNEMAN.JudgmentunderUncertainty:HeuristicsandBiasesScience.New Series [online].1974,roč.185,č.4157,s. 1124–1131 [cit. 19. 7. 2019]. Dostupné z: http://www.its.caltech.edu/~camerer/Ec101/JudgementUncertainty.pdf

VanHOECKE,Mark.Law as Communication.Oxford andPortland:HartPublishing.2002.

VOERMANS,WimJ.M.aSjoerdE.ZIJLSTRA.Education,Knowledge-Exchange and the Role of Professional Legislative Drafters in theNetherlands.In:UHLMANN,FelixaStefanHÖFLER(eds.).Professional Legislative Drafters: Satus, Role, Education.Zürich:Dike,2016.

VonSAVIGNY,FriedrichCarl.Vom Beruf unserer Zeit für Gesetzgebung und Rechtswissenschaft.Heidelberg:MohrundZimmer,1814.

VYMĚTAL, Petr.V čím zájmu?: jak funguje lobbing. Praha: TransparencyInternational–Českárepublika,2014.

WAGNER,Richard.Das Kunstwerk der Zukunft.Leipzig:OttoWigand,1850.

WALDRON, Jeremy. The Dignity of Legislation. Cambridge: CambridgeUniversityPress,1999.

WEBER,Max.Economy and Society. An outline of Interpretaive Sociology. Berkeley:Universityof CaliforniaPress,1978.

http://www.its.caltech.edu/~camerer/Ec101/JudgementUncertainty.pdf

http://www.its.caltech.edu/~camerer/Ec101/JudgementUncertainty.pdf


228

WEBER,Max.Metodologie, sociologie a politika. Praha:OIKOYMENH,2009.

WEBER, Max. Wissenschaft als Beruf, 1917/1919; Politik als Beruf, 1919. Tübingen:J.C.B.Mohr(PaulSiebeck),1992.

WEINBERGER,Ota.Norma a instituce: úvod do teorie práva.Plzeň:VydavatelstvíanakladatelstvíAlešČeněk,2017.

WENGER,Etienne. Communities of Practice: Learning, Meaning, and Identity. Cambridge:CambridgeUniversityPress,1998.

WESTERMAN, Pauline. Outsourcing the Law: A Philosophical Perspective on Regulation.Cheltenham:EdwardElgarPublishing,2018.

WHITE,JamesBoyd.LawasLanguage:ReadingLawandReadingLiterature.Texas Law Review, 1981–1982,roč.60,č.3.

WHITE, JamesBoyd.WhatCan aLawyerLearn fromLiterature? (bookreview).Harvard Law Review,1989,roč.102,č.8,s.2035.

WIDISS,DeborahA.MakingSausage:What,WhyandHowtoTeachaboutLegislativeProcess inaLegislationorLeg-RegCourse.Journal of Legal Education, 2015,roč.65,č.1.

WILLIAMS,Christopher:LegalDrafting.In:VISCONTI,Jacqueline(ed.).Handbook of Communication in the Legal Sphere. Berlin:DeGruyterMouton,2018.

WINDSCHEID,Bernhard.Lehrbuch des Pandektenrechts. Svazek 1.Düsseldorf:VerlagshandlungvonJuliusBuddeus,1862.

WINTER,Heinrich.TheForumModel inEvaluationof Legislation. In:WINTGENS, Luc J. (ed.). Legisprudence: A New Theoretical Approach to Legislation. Oxford:HartPublishing,2002.

WINTER,Sydney.Economic„NaturalSelection“and theTheoryof theFirm.Yale Economic Essays,1964,roč.4,č.1.

WINTGENS,Luc J.LegislationasanObjectof Studyof LegalTheory:Legisprudence. In: WINTGENS, Luc J. (ed.). Legisprudence: A New Theoretical Approach to Legislation.Oxford:HartPublishing,2002.

WINTGENS, Luc J. The Rational Legislator Revisited. BoundedRationality and Legisprudence. In: WINTGENS, Luc J. a Daniel A.OLIVER-LALANA(eds.).The rationality and justification of legislation: essays in legisprudence.NewYork:Springer,2013.


229

WINTR,Jan.Metody a zásady interpretace práva.Praha:Auditorium,2013.

WOOLEVER,KristinR.TheDramaticElementsof LegalWriting:TheRoleof Audience.ERIC[online].1986[cit.17.10.2019].Dostupnéz:https://eric.ed.gov/?id=ED278027

WROBLEWSKI, Jerzy. Teoria racjonalnego tworzenia prawa. Wrocław:WydawnictwoPolskiejakademiinauk1985.

WRONKOWSKA, Sławomira. Technika prawodawcza. Ruch prawniczy, ekonomiczny i socjologczny,1990,roč.52,č.1.

XANTHAKI, Helen. Legislative Drafting: The UK Experience. In:UHLMANN, Felix a Stefan HÖFLER (eds.). Professional Legislative Drafters: Satus, Role, Education.Zürich:Dike,2016.

XANTHAKI, Helen. On Transferability of Legislative Solutions: TheFunctionalityTest.In:STEFANOU,ConstantinaHelenXANTHAKI(eds.).Drafting Legislation. A Modern Approach. Aldershot:Ashgate,2008.

XANTHAKI,Helen.UnitedKingdomQualityof Legislation:anachievableuniversal concept or an utopia pursuit? In:MADER, Luzius aMartaTAVARES DE ALMEIDA. Quality of Legislation – Principles and Instruments. Proceedings of the Ninth Congress of the International Association of Legislation (IAL) in Lisbon.2011,Baden-Baden:Nomos.

ZIELIŃSKI,Maciej.Wykładnia prawa. Zasady – reguły – wskazówki.7.vyd.Warszawa:WoltersKluwer,2017.

ZWEIGERT,Konrad aHeinKÖTZ.An Introduction to Comparative Law. Oxford:ClarendonPress,1998.

Vědecká redakce MUprof. PhDr. Jiří Hanuš, Ph.D. (předseda); PhDr. Jan Cacek, Ph.D.;Mgr. Tereza Fojtová; doc. JUDr. Marek Fryšták, Ph.D.;Mgr. Michaela Hanousková; doc. RNDr. Petr Holub, Ph.D.;doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D.; prof. MUDr. Lydie Izakovičová Hollá, Ph.D.;prof. PhDr. Mgr. Tomáš Janík, Ph.D.; prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D.;prof. RNDr. Jaromír Leichmann, Dr. rer. nat.; PhDr. Alena Mizerová; doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D.; doc. RNDr. Lubomír Popelínský, Ph.D.;Mgr. Kateřina Sedláčková, Ph.D.; prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.;prof. PhDr. Jiří Trávníček, M.A.; doc. PhDr. Martin Vaculík, Ph.D.

Ediční rada PrF MUdoc. JUDr. Marek Fryšták, Ph.D. (předseda);prof. JUDr. Josef Bejček, CSc.; prof. JUDr. Jan Hurdík, DrSc.;prof. JUDr. Věra Kalvodová, Dr.; prof. JUDr. Vladimír Kratochvíl, CSc.;doc. JUDr. Petr Mrkývka, Ph.D.; doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D.;doc. JUDr. Ivana Průchová, CSc.; doc. JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D.


doc. JUDr. Mgr. Martin Škop, Ph.D., JUDr. Michal Malaník, Ph.D., JUDr. Bc. Terezie Smejkalová, Ph.D., JUDr. Bc. Markéta Štěpáníková, Ph.D., Mgr. Barbora Vacková, Ph.D.

Vydala Masarykova univerzita Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno v roce 2019

Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzityEdice Scientia, sv. č. 671

Tisk: Point CZ, s.r.o., Milady Horákové 890/20, 602 00 Brno1. vydání, 2019

ISBN 978-80-210-9472-7ISBN 978-80-210-9473-4 (online ; pdf)www.law.muni.cz

ISBN 978-80-210-9473-4

munipress

munilaw 9 788021 094734

Date post:	19-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	6 times
Download:	0 times