MATERIAL SCIENCE I
Author of Lecture: Ing. Vladimír NOSEK
TUL – FS, Department of Material Science
Lecture no. 06: Fundamentals of material thermodynamics
Základy termodynamiky materiálů
NMI - Lecture 06
Definition of Thermodynamics Definice termodynamiky
Science dealing with study of the
exchange of heat, energy and work
between a system and its surroundings
Věda zabývající se studiem výměny tepla,
energie a práce mezi systémem a jeho okolím
2
NMI - Lecture 06
Basic Thermodynamic Concepts
Základní termodynamické pojmy
System – part of space and its content
Systém – část prostoru a jeho obsah
Surroundings – rest of space
Zbývající prostor
Boundary (walls) - a real or imaginary surface that
separates a system from its surroundings and can
enable (but need not) exchange of mass and/or energy
Rozhraní (stěny) – skutečná nebo myšlená plocha, která
odděluje systém od okolí a může (ale nemusí) umožňovat
výměnu hmoty a/nebo energie
3
NMI - Lecture 06
Types of systems Druhy systémů
4
Open system –
Otevřený systém-
both mass and energy can
be exchanged with
surroundings
S okolím může být vyměňována
hmota i energie
Closed system –
Uzavřený systém-
only energy can be exchanged
Může bý vyměňována pouze
energie
Isolated system –
Izolovaný systém-
both mass and energy can not be
exchanged
Nemůže být vyměňována ani
hmota ani energie
NMI - Lecture 06
Description of thermodynamic systém
Popis termodynamického systému
Following concepts are used for description of system:
K popisu systému se používají následující pojmy:
Component
Složka
Phase
Fáze
State function (s. quantity or s. variable)
Stavová funkce (s. veličina nebo s. proměnná)
5
NMI - Lecture 06
Component Složka (komponenta)
The term component is used for description of
chemical composition of system
Termín složka je používán pro popis chemického složení systému
Definition of component : chemical individuum,
i.e. matter which can not be splitted chemically.
Definice složky : chemické individuum, tj. látka, kterou nelze
chemicky rozložit. Je to obvykle chemický prvek.
It can be chemical compound (exceptionally), if system
is investigated under conditions, when this compound
doesn´t decompose.
Výjímečně to může být chemická sloučenina, je-li systém
zkoumán za podmínek, kdy se tato nerozkládá.
6
NMI - Lecture 06
Phase Fáze
Phase is a physically distinctive form of matter, such
as a solid, liquid, gas or plasma.
Fáze je fyzikálně charakteristická forma látky, jako je pevná látka,
kapalina, plyn nebo plazma.
Definition of phase: homogeneous part of system,
i.e. matter which owns the same intensive properties in
all sites.
Definice fáze: homogenní část systému, tj. látka která má ve všech
místech stejné intenzivní vlastnosti.
(Intensive property is property independent on amount
of matter.)
(Intenzivní vlastnost je vlastnost nezávislá na množství látky.) 7
NMI - Lecture 06 Phase (cont.) Fáze (pokračování)
If system contents only one phase, then is named
homogeneous, if it contents more phases, it is named
heterogeneous. Obsahuje-li systém pouze jednu fázi, nazývá
se homogenní, obsahuje-li více fází nazývá se heterogenní.
The phases are separated by phase boundary. Fáze jsou odděleny fázovým rozhraním.
Phase boundary is place of contact of two phases.
Fázové rozhraní je místo styku dvou fází.
Inside of phase are values of properties the same (in
the case of equlibrium) or they are changed
continuously (out of equilibrium) but at phase
boundary are changed discontinuously. Uvnitř fáze jsou
vlastnosti stejné (v případě rovnováhy) nebo se spojitě mění
(mimo rovnováhu), ale na fázovém rozhraní se mění nespojitě
(skokem).
8
NMI - Lecture 06
Phase (cont.) Fáze (pokračování) In the case of equilibrium the system can contain none,
one or more solid phases, none, one or more liquid
phases, but only none or one gaseous phase, because all
gases are totally miscible and are forming only one phase.
V případě rovnováhy může systém obsahovat žádnou, jednu nebo více
pevných fází, žádnou, jednu nebo více kapalných fází, ale žáádnou
nebo jednu pklynnou fázi, protože všechny plyny se spolu neomezeně
mísí a tvoří pouze jedinou fázi.
A phase can be present in system in one body –
continuous phase or in more bodies – dispersed phase.
Fáze může být přítomna v systému jako jediné těleso - spojitá fáze
nebo více těles – rozptýlená (disperzní) fáze.
9
NMI - Lecture 06
State function (s. variable or s. quantity) Stavová funkce(s. proměnná nebo s. veličina)
State function is a property of system that depends only
on its current state and not on how that state was
reached. Stavová funkce je vlastnost systému, která závisí pouze
na stavu systému a nezávisí na tom jak do toho stavu dospěla.
Examples of state functions are T = temperature,
P = pressure, V = volume, U = internal energy,
H = enthalpy, S = enthropy, G = Gibbs energy and
F = Helmholtz energy. Příklady stavových funkcí jsou T=teplota, P=tlak, V=objem, U=vnitřní
energie, H=entalpie, S=entropie, G=Gibbsova energie a
F=Helmholtzova energie.
10
NMI - Lecture 06
Extensive and intensive quantities Extenzivní a intenzivní veličiny
We can distinguish extensive and intensive quantities
(variables). Rozlišujeme extenzivní a intenzivní veličiny (proměnné).
Extensive properties are additive and depend on
system size. Extenzivní vlastnosti jsou aditivní a závisejí na velikosti systému.
Intensive properties are bulk properties and does not
depend on the system size or the amount of material in
the system. Intenzivní vlastnosti nezávisejí na velikosti systému nebo na
množství materiálu v systému.
11
NMI - Lecture 06
Chemical composition Chemické složení
Chemical composition can be expressed qualitatively
or quantitatively. Chemické složení můžeme vyjádřit
kvalitativně nebo kvantitativně.
In qualitative way: only naming of all components Kvalitativně: pouze vyjmenováním všech složek
In quatitative way: absolutely or relatively
Kvantitativně: absolutně nebo relativně
Absolutely: amounts of single components in
kilograms, litres or moles Absolutně: množství jednotlivých složek v kilogramech, molech,
nebo litrech.
Relatively: using concentrations, i.e. amout of single
component related to total amount (of all components) Relativně: použitím koncentrací, tj. množství jednotlivé složky
vztažené k množství všech složek systému.
12
NMI - Lecture 06
Expression of concentration Vyjádřování koncentrace
Molar fraction of component i , i.e. xi = ni/n , where ni is number of
moles of component i, n is number of all moles in system.
Molární zlomek složky i, tj. xi = ni/n , kde ni je počet molů složky i,
n je počet všech molů v systému.
Atomic percentage of component i , i.e. at.% of i = 100.xi
Atomová procenta složky i, tj. at.% of i = 100.xi
Mass(weight) fraction of component i, i.e. xmi = mi/m , where mi is
mass(weight) of component i, m is total mass(weight) of system.
Hmotnostní zlomek složky i, tj. xmi = mi/m , kde mi.
Weight percentage of component i, i.e. wt.% i or only % i = 100.xmi
Hmotnostní procenta složky i, tj. hm.% i nebo jen % i = 100.xmi
13
NMI - Lecture 06 Thermodynamic equilibrium Termodynamická rovnováha
Thermodynamic equilibrium is state of isolated system in which its properties
remain unchanged. It can be characterized by minimum of Gibbs free energy. Termodynamická rovnováha je stav izolovaného systému v němž jeho vlastnosti
zůstávají nezměněny. Lze jej charakterizovat minimem Gibbsovy energie.
14
The absolute minimum of Gibbs energy
corresponds to stable equilibrium, local
minimum corresponds to metastable state, all
the rest positions correspond to unstable
states.
Absolutní minimum Gibbsovy energie odpovídá
stabilní rovnováze, lokální minimum
metastabilnímu stavu, ostatníé pozice odpovídají
nestabilním stavům.
Activation energy E*12 is energy necessary for
transit from state 1 (stable state) to state 2
(metastable state), activation energy E*21 is
energy necessary for opposite transit.
Aktivační energie E*12 je energie potřebná pro
přechod ze stavu 1 (stabilní stav) do stavu 2
(metastabilní stav), aktivační energie E*21 je
energie potřebna pro opačný přechod.
NMI - Lecture 06 Description of state of systém Popis stavu systému
State of system can be expressed using state equation. State equation
is relation among state variables. Stav systému může být vyjádřen pomocí stavové rovnice. Stavová rovnice je
vztah mezi stavovými proměnnými.
General form of state equation is f(x,y,z) = constant, where x,y,z are
state functions, e.g. T, P, V, U, H, G, F or S.Two of them are
independent variables. Couples T and P or T and V are mostly used
because these quantities are accessible to direct measurement. Obecný tvar stavové rovnice je f(x,y,z) = konst., kde x,y,z jsou stavové funkce,
např. T, P, V, U, H, G, F nebo S. Dvě z nich jsou nezávisle proměnné.
Nejčastěji ase používají dvojice T a P nebo T a V, protože tyto veličiny jsou
přístupné přímému měření.
The simplest version of state equation is state equation of ideal gas,
PV = nRT, where n is number of moles and R is gas constant. Nejjednodušší verze stavové rovnice je stavová riovnice ideálního plynu,
PV=nRT, kde n je počet molů a R je univerzální plynová konstanta.
15
NMI - Lecture 06
Description of chemical composition of system Popis chemického složení systému
The system that contains only one component is named unary, C=1 (C
denotes number of components) and concentration of this component is
100% which is not variable but constant.
Systém, který obsahuje jen jednu složku se nazývá unární, k=1 (k označuje počet
složek) a koncentrace této složky je 100%, což není proměnná, nýbrž konstanta.
If C=2, this system is named binary, concentration of first component is
independent variable, concentration of second one is the rest to 100%,
which is dependent variable.
Když k=2, systém se nazývá binární, koncentracce první složky je nezávisle
proměnná, koncentrace druhé je závisle proměnná, je to zbytek do 100%.
If C=3, this system is named ternary, concentration of first and second
components are independent variables, concentration of third one is the rest
to 100%, which is dependent variable.
Když k=3, systém se nazývá ternární, koncentrace první a druhé složky jsou nezávisle
proměnné a koncenrace třetí j ezávisle prtoměnná, zbytek do 100%.
It can be said generally that composition of system with C components
(multicomponent system) requires C-1 independent variable concentrations.
Obecně lze říci, že k popisu složení systému o k složkách je třeba k-1 nezávisle
proměnných 16
NMI - Lecture 06
Phase diagrams Fázové diagramy
These diagrams are variously called: constitutional diagrams, equilibrium diagrams, or phase diagrams. Tyto diagramy se nazývají různě: konstituční diagramy, rovnovážné diagramy nebo fázové diagramy. A phase diagram is a type of graph used to show the equilibrium conditions between the thermodynamically distinct phases or to show what phases are present in the material system at various T, P, and compositions.
Fázový diagram je typ diagramu, který zobrazuje rovnováhu mezi různými termodynamickými fázemi neboli ukazuje, jaké fáze jsou v materiálovém systému přítomny při různých teplotách, tlacích a chemickém složení.
17
NMI - Lecture 06
Equlibrium diagram of unary systém Rovnovážný diagram jednosložkového systému
Only one component exists, e.g. non-allotropic element A, C=1
There are two independent state functions, temperature and pressure, i.e.
this diagram is two-dimensional.
Existuje pouze jediná složka, např. nealotropní prvek A, k=1. Existují dvě
nezavislé stavové proměnné, teplota a tlak, tj. diagram je dvojrozměrný.
18
NMI - Lecture 06 Equlibrium diagram of unary system - For allotropic
substance
Rovnovážný diagram jednosložkového systému – pro alotropní látku
20
NMI - Lecture 06
Application of Gibbs' phase rule for unary systém Aplikace Gibbsova pravidla fází pro unární systém
22
C=1, non-allotropic element A N=2, two independent state variables, temperature and pressure
F = C - P + N = 1 - P + 2 = 3 - P
If P=1 i.e. point inside of single phase, F = 3 – P = 3 – 1 = 2, both T and P can be changed
If P=2 i.e. two phases coexist, point on curve (boiling, solidification or sublimation),
F = 3 – P = 3 – 2 = 1, one quantity, T or P owns independent value and second quantity is constant
If P=3 i.e. three phases coexist, it corresponds to tripple point, F = 3 – P = 3 – 3 = 0,
both T and P are invariable
k=1, nealotropní prvek A ; r=2, dvě nezávislé stavové proměnné, teplota a tlak
v = k – f + r = 1 – f + 2 = 3 – f
Je-li f=1, tj. bod v jednofázové oblasti, v = 3 – f = 3 - 1 = 2, lze zvolit teplotu i tlak uvnitř oblasti
Je-li f=2, tj. jsem na některé z křivek (v=1) a mohu volit buď teplotu, čímž je určen tlak nebo tlak, čímž je určena teplota
Je-li f=3, v=0 a jsem v trojném bodě
NMI - Lecture 06
Application of Gibbs' phase rule for unary systém Aplikace Gibbsova pravidla fází pro unární systém
23
C=1, non-allotropic element A; N=1,one independent state variable is temperature and pressure is constant
F = C - P + N = 1 - P + 1 = 2 – P The whole diagram is reduced to isobaric line p=const.= 1 atm
If P=1 i.e. point is left from normal melting point or between normal melting point and normal boiling point, or right from normal
boiling point, F = 2 – P = 2 – 1 = 1, only T can be changed
If P=2 i.e. two phases coexist, point is either normal melting point or normal boiling point,
F = 2 – P = 2 – 2 = 0, invariable state
k=1, nealotropní prvek A; r=1, tlak je konstantní a teplota proměnlivá
v= k – f + r = 1 – f + 1 = 2 – f Celý diagram je redukován do izobarické čáry p=konst.= 1 atm
Je-li f=1, tj. nacházíme se nalevo od normálního bodu tání nebo mezi normálním bodem tání a normálním bodem varu nebo
napravo od normálního bodu varu, v = 2 – f = 2 – 1 = 1, můžeme zvolit teplotu.
Je-li f=2, tj. koexistují 2 fáze, v = 2 – f = 2 – 2 = 0, jsme buď v normálním bodě tání nebo v normálním bodě varu.