Mediální komunikace

Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů

PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.

22. 10. 2014

15. 11. 2014

Masová komunikace:

Pojem vznikal od 30. let 20. století a zahrnuje instituce, technické prostředky, šíření symbolických obsahů směrem k rozsáhlému, nesourodému (nehomogennímu), široce rozptýlenému publiku (podle pojetí komunikace jako přenosu).

Masová média jsou společností legitimizované instituce a jsou souborem mediálních organizací a aktivit (pravidla, procesy řízení, požadavky – očekávání).

Rozvinuly se kolem svých klíčových činností: zveřejňování a šíření (diseminace) informací a kultury. Jejich hlavnou činností je produkce a distribuce znalostí jménem komunikátorů a jako reakce na poptávku. Mediální instituce jsou umístěny ve veřejné sféře, jsou otevřeny všem příjemcům i podavatelům, jsou dobrovolné a zabývají se i veřejnými záležitostmi (veřejné mínění) – média odpovídají za svou činnost široké veřejnosti (prostřednictvím zákonů, tlaků, ochrany příjemce státem, atd.). Svou formou jsou podobné profesionálními a byrokratickými institucemi.

Kníhtisk: Johannes Gutenberg v r. 1456

První tištěné periodikum Mercurius Gallobelgicus; v latině v r. 1594 v

Cologne (Kolín), distribuce větší skupině příjemců

První periodika v Německu: Relationen, Aviso

Anglie: newsbook, newspaper, courants

- první novinová sbírka Continuation of Our Weekly News vycházely

pravidelně v Londýně po r. 1623, první noviny Oxford Gazette (později

London Gazette, vychází dodnes), se objevily v r. 1665, první denní

noviny the Daily Courant v r. 1702 a vycházely kontinuálně přes 30 let.

Francie: gazettes – první noviny ve Francii, Gazette de France, z roku 1632

publikoval Theophrastus Renaudot (1586-1653) pod patronátem krále

Ludvíka XIII.

Předpoklady vzniku masová komunikace:

Předpoklady vzniku masová komunikace:

- vědeckotechnický pokrok související s průmysl;ovou revolucí a důsledky automatizace práce (tisk),

- reformace a související zrod nacionalizmu (národních hnutí a národních států) v 19. století

- rozřešení otázky svobody tisku (prvním významným dílem byla v roce 1644 Areopagitika J. Miltona – řeč o svobodě tisku; v roce 1695 v Anglii skončila preventivní cenzura, později došlo k ustanovení tzv libelového práva: libel – osočování, v období 1853–1869 byli v Anglii zrušeny kolky, daň z papíru a kauce).

- nástup tzv. popular press (populárního, masového tisku) a penny press (šestákový tisk, 16. 9. 1855 vychází Daily Telegraph za 1 penny)

Předpoklady vzniku masová komunikace:

V USA probíhalo v 19. století několik období: nejdříve to bylo

období tzv. osobnostního novinářství (penny press v USA), prvními

úspěšnými novinami typu penny press byl The New York Sun

vydáván Benjaminem Dayem. Nový typ tisku přinesl i nové pohledy

na čtenáře: šestákový tisk byl charakteristický prodejem na ulici

(kameloti) i lehčím, zábavnějším a bulvárnějším obsahem. Také se

formovalo pojetí čtenáře jako spotřebitele, konzumenta: tisk se

stával spotřebním zbožím, ale také se stavěl na stranu sociálně

slabší třídy pracujících, bojoval proti otroctví.

Předpoklady vzniku masová komunikace:

Podstatné rozdělení tisku i jeho čtenářů se odehrálo v průběhu občanské války v USA (1861–1865). V konkurenci periodik se rodilo obrazové zpravodajství (specializované magazíny zaměstnávaly i desítky ilustrátorů), mediální podniky a jejich majitelé (nebo editoři novin) si uvědomovali možnosti válečného konfliktu pro zpravodajství (covering – budovala se síť korespondentů, vyslaných reportérů), profiloval se žánr zprávy.

Zpráva o vraždě A. Lincolna byla první zprávou napsanou postupem obrázené pyramidy: nejdůležitější je v úvodu.

Nasledující období, období tzv. žluté žurnalistiky (podle kresleného seriálu Yellow Kid, Žlutý fakan, v N. Y. Journal) bylo v USA obdobím bulvárního tisku, honby za vyšším nákladem, laciné a vulgární zábavy, dynamického zalamování a zrodu tzv. human interest stories – příběhů o „obyčejných lidech“.

Předpoklady vzniku masová komunikace:

Konkurence jednotlivých redakcí i celých mediálních podniků vedla

k profilování obsahu a forem, zvyšování nákladu, snižování ceny,

kupování redaktorů i celých redakcí. Nejvýraznějšími osobnostmi

tohoto konkurenčního boje na konci 19. století byli v USA J. Pulitzer

a W. R. Hearst. Jejich konkurenční boj vrcholil během španělsko-

amerického konfliktu vyvoláváním a udržováním válečné hysterie a

vytvářením překážek v mírových jednaních. Když se v roce 1896 na

Kubě schylovalo k válce, Hearst tam vyslal svého redaktora, a když

mu ten zvěstoval, že se nic neděje a že by se chtěl vrátit domů,

Hearst prý napsal „Zůstaňte. Zabezpečte obrázky, já zabezpečím

válku.“ Příznačná byla také kauza angažování se N. Y. Journalu („jiní

diskutují, Journal koná“) za propuštění kubánské dívky – americké

„Johanky z Arku“.

Předpoklady vzniku masová komunikace:

Opozici vůči žluté žurnalistice tvořilo tzv. seriózní novinářství, příkladem je třeba N. Y. Times: finanční noviny vydávané A. S. Ochsem („obchodníkova bible“), a revoluce desetcentových časopisů (z nejznámějších Munsey´s Magazine, Argosy, Cosmopolitan, McClure´s Magazine) a také jejich angažování se v odhalování neduhů amerického kapitalizmu (v roce 1902 začalo vycházet dílo Dějiny Standard Oil Company a v roce 1919 soud rozhodl o rozpuštění společnosti), pod vlivem tohoto hnutí odmítali některé noviny uveřejňovat neetickou inzerci, začalo se diskutovat o společenské odpovědnosti novináře. Nástup tzv. tabloidů (podle formátu novin) znamenal zaměření se na vizuální stránku novin, po první světové válce se znechucení ze zabíjení, zločinů, katastrof projevilo v USA v odlehčené, tzv. džezové žurnalistice (20. léta 20. století).

Předpoklady vzniku masová komunikace:

Poštovní služby – Perzie, poslové na koních dopravovali zprávy do koňské stanice, kde se vyměnili s dalšími posly

- středověká Evropa – soukromé vlastnictví (Thurn-Taxisové získali právo v 16. století, v roce 1516 první poštovní spoj mezi Vídní a Bruselem)

- státní poštovní systémy od 17. a 18. století

- koncem 18. století Claude Chappe sestrojil systém semaforových stanic – vizuální telegraf (na vzdálenost i více než 30 km)

Předpoklady vzniku masová komunikace:

Telegraf – přenos elektrických signálů, patenty:

1837: Británie Sir Chales Wheatstone a Sir William Cooke

USA: Samuel Morse (vypracoval i kódový systém)

1874: Th. A. Edison vyvinul qudraplexový telegraf (dvě zprávy jedním směrem a dvě opačným)

Telefon – Alexander Graham Bell v roce 1876 patent na telefon

Rozhlas – první systémy „po drátě“; 1873 James Clerk Maxwell publikoval studii o elektřině a magnetisme, potvrdil ji Heinrich Rudolf Hertz, který v roce 1887 objevil elektromagnetické vlny,

v roce 1901 Ital Marchese Guglielmo Marconi přenesl el. vlny Atlantikem, 1904 Sir John A. Fleming vynalezl elektronku

- 1906: první vysílání v USA, 1926 první rozhlasová síť (NBC)

Předpoklady vzniku masová komunikace:

Fotografie a film – koncem 15. století se na ilustrování knih používala dřevořezba, koncem 18. století vynalezena litografie

1826: Joseph Nicéphore Niepce vyrobil první fotografii

Louis Jacques Mandé Daguerre objevil chemický proces umožňující výrobu fotografií v kratším čase

- 1881 Edison si patentoval kinetoskop – projekce pohyblivých obrázků, 1895 Louis Jean Lumiére a Auguste Marie Lumiére předvedli kinematograf

- koncem 20. let 20. století ozvučení filmu

Předpoklady vzniku masová komunikace:

Televize – 1884: snímací disk, vynález Paula Gottlieba Nipkowa

1923: Vladimír Kosma Zworykin vynalez ikonoskop na přenos a kineskop na příjem obrazu na dálku

- 1890: Karl Ferdinand Braun vynalezl obrazovou elektronku

- 1906: Poměr stran obrazu 4:3, 1916: vzniká BBC

- 1927: první vysílání prostřednictvím telefonní linky mezi Londýnem a Glasgowem

- 9. 2. 1928: televizní signál přenesen s pomocí rádiových vln z Londýna do New Yorku

- 1930: k obrazu se přidal přenos zvuku

- první zemí, kde začalo pravidelné televizní vysílání – Německo, tehdejší Říšská pošta byla také jedinou správou spojů na světě, která se o televizi vážně zajímala už od jejího vzniku

- vysílání započalo 22. března 1935, první přenos z berlínských Olympijských her v roce 1936 (180 řádků)

Předpoklady vzniku masová komunikace:

Televize

- „Nejprve se vysílalo půl hodiny ráno od pondělí do pátku a půl hodiny v poledne v úterý a v pátek. Tyto přenosy BBC prováděla až do roku 1932, po krátké odstávce a modernizaci techniky pak vysílání pokračovalo až do roku 1935. V té době bylo na světě už dvě stě až tři sta televizních přijímačů. O rok později byl uskutečněn první televizní přenos z olympijských her, které se konaly v Berlíně.“

zdroj: http://vtm.e15.cz/aktuality/televize-a-jeji-historie

- pravidelné vysílání 10. března 1939 v Moskvě (343 řádků)

- 1946: Peter Carl Goldmark předvedl první funkční systém a přijímač barevné televize.

- na konci roku 1947: počet majitelů televizí v USA milion

- 1948: v USA poprvé zaveden systém kabelové televize

Vývoj médií v ČSR:

Tisk

- 1789: Václav Matěj Kramerius začal vydávat 1. česky psané noviny (Krameriusovy C.K. poštovnínoviny)

- 1848: uvolnění cenzury, Karel Havlíček Borovský začal vydávat Národní noviny, v 50. letech obnovena cenzura

- 1893: Adolf Stránský vydává Lidové noviny

- 1928: deníky se dostávají do vlastnictví politických stran, nezávislé Lidové noviny a Národní politika, Přítomnost (Ferdinand Peroutka), vydavatelství Jiřího Stříbrného – Tempo

- 1926: vzniká Syndikát Československých novinářů

- 1938: cenzura, zaniká 1900 periodik, Wolfgang Wolfram von Wolmar se stává oficiálním vedoucím tisku

- 1941: po atentátu na Heydricha sílí represe vůči českému tisku

Vývoj médií v ČSR:

Rozhlas

- podnikatel Eduard Svoboda se v USA seznámil s rozhlasem

- 18. 5. 1923: první vysílání z Kbel u Prahy (rozmach rozhlasu, operní hudba, zprávy z burzy, předpověď počasí – vzdělávací funkce, informace z tisku nebo ČTK)

- 30. léta: projevy TGM

- Jozef Laufer (sportovní komentátor a významná osobnost počátků rozhlasu)

- 1. 5. 1945: rádiem disponovalo okolo 1 000 000 domácností

Vývoj médií v ČSR:

Televize

- 1935: doc. Jaroslav Šafránek (fyzikální ústav UK Praha) předvedl přijímací televizní aparaturu (princip mechanického rozkladu na třicetiřádkový obraz)

- 1. 5. 1953: první vysílání v ČSSR

- 25. 2. 1954: zahájeno pravidelné vysílání (televizi mělo 3833 domácností, v roce 1960 už 710 837 domácností)

- 11. 2. 1955: první přímý sportovní přenos z hokeje

- 60. léta: uvolnění a vysílání „propblémových pořadů“ (rozhovory s obyčejnými lidmi), staví se Kavčí hory

- 10. 5. 1970: začíná vysílat ČT2

- 9. 5. 1973: barevné vysílání ČT2 (1975 i ČT1)

Mechanická televize Zdroj: http://www.fknizek.nazory.cz/kalendar/vyroci43.htm

Vizualizace zvuku – konec 1. světové války Zdroj: Imperial War Muzeum, citované z: http://zpravy.idnes.cz/ticho-po-skonceni-prvni-svetove-valky-dxx-/zahranicni.aspx?c=A141111_170023_zahranicni_fer#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6

Gopher, Wais, www, MUD (Multi - User Dimension), MOO (Multi - User Dimensions objektově orientované) jsou některé z informačních služeb, jejichž rozvoj zaznamenáváme v posledních letech.

CMS (content management system) a LMS (learning management system)

Web 2.0 je ustálené označení pro etapu vývoje webu, v níž byl pevný obsah webových stránek nahrazen prostorem pro sdílení a společnou tvorbu obsahu. Týká se období od roku 2004 do současnosti. (Wikipedia)

Web 3.0 označuje to, co někteří lidé považují za další fázi vývoje webu, včetně jeho architektury a aplikací. http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_2.0

http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_3.0

http://www.hoax.cz/retezove-emaily/netiketa

Gopher: je v informatice označení pro již nepoužívaného předchůdce hypertextového WWW a též označení pro protokol, který sloužil pro komunikaci mezi Gopher klientem a serverem. Gopher byl zveřejněn na Minesotské univerzitě v roce 1991. Hlavní cíle jsou definovány v RFC 1396 (březen 1993). Gopher do sebe integroval tehdy používané služby FTP, Usenet a vyhledávací služby WAIS, Archie a Veronica.

Na začátku 90. let 20. století byl Gopher velmi rychle expandujícím nástrojem. I v tehdejší České republice vzniklo na univerzitách několik Gopher serverů. V roce 1993 Minesotská univerzita oznámila, že zpoplatní používání protokolu Gopher, což spolu s nástupem WWW a jeho jednoduchým protokolem HTTP způsobilo rychlý ústup Gopheru. Nově vznikající webové servery převzaly úlohu Gopheru kolem roku 1995. http://cs.wikipedia.org/wiki/Gopher

http://www.umel.feec.vutbr.cz/~adamek/komp/data/uvod2.htm

Peterka, Jiří. Historie českého Internetu: Gopher. (online) 2004-2006. Dostupné elektronicky na: http://www.earchiv.cz/b05/b0703001.php3

http://en.wikipedia.org/wiki/Opte_Project

Web 1.0

Předchudcem dnešního Internetu v roce 1969 síť amerického ministerstva obrany Advanced Research Projects Agency Network (ARPANET).

1965: Za pomoc paketové technologie spolu komunikovaly dva nezávislé počítače na dálku v MIT Lincoln Lab.

1969: UCLA’s Network Measurement Center, Stanford Research Institute (SRI), University of California-Santa Barbara and University of Utah nainstalovaly nody (připojovací body). První zpráva byla “LO” – pokus o přihlášení (LOGIN), ale před dokončením zprávy SRI system havaroval.

Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web. 4. 6. 2012. In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na: http://www.livescience.com/20727-internet-history.html

Web 1.0

1972: Ray Tomlinson předtavuje network email. The Internetworking Working Group (INWG) se snaží založit internetové protokoly.

1973: globální síť: University College of London (Anglie) a Royal Radar Establishment (Norsko) se připojují do ARPANET-u. Zrodil se pojem Internet.

1974: První Internet Service Provider (ISP) se objevují společně s komerční verzí ARPANET-u známé jako Telenet.

1974: Vinton Cerf a Bob Kahn publikují "A Protocol for Packet Network Interconnection," a navrhnou tak protokol TCP.

1976: Královna Alžbeta II poprvé klikne na tlačítko “send” na její prvním email-u. Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web.

Web 1.0

1979: USENET vytváří zprávy a diskusní skupiny

1981: The National Science Foundation (NSF) poskytla grant na založení Computer Science Network (CSNET) ke zpřístupnění síťových služeb univerzitným počítačovým odborníkům.

1982: Transmission Control Protocol (TCP) a Internet Protocol (IP), společně známých jako TCP/IP se používají jako protokol pro ARPANET.

1983: The Domain Name System (DNS) zakládá domény .edu, .gov, .com, .mil, .org, .net, .int. Je to zapamatovatelnější jako adresy typu 123.456.789.10.

Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web. 4. 6. 2012. In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na: http://www.livescience.com/20727-internet-history.html

Web 1.0

1987: 20 000 návštěvníků Internetu

1990: Tim Berners-Lee, vědec v CERN-u, vyvinul HyperText Markup Language (HTML) – jazyk pro web (stránky)

1991: CERN představuje World Wide Web veřejnosti.

1992: První audio a video distribuovány Internetem. Fráze “sufrovat na Internetu” se stává populární.

1993: Počet WWW stránek je 600. Vyvíjí se Mosaic Web browser na University of Illinois a počet počítačů připojených do NSFNET je více než 2 miliony.

1994: Netscape Communications Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web. 4. 6. 2012. In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na: http://www.livescience.com/20727-internet-history.html

Web 1.0

1998: Google

1999: AOL kupuje Netscape. Peer-to-peer sdílení souborů díky službě Napster

2001: Zastavení služby Napster,

2003. Myspace, Skype a Safari Web browser

2004: Facebook, Mozilla Firefox

2005: YouTube.com

2011-2014: Twitter and Facebook hrají velkou roli v občanské a video-žurnalistice na Blízkém Východě i v revolucích po celém světě (Barma, Egypt, Turecko, Ukrajina, Rusko, totalitní země). Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web. 4. 6. 2012. In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na: http://www.livescience.com/20727-internet-history.html

Web 2.0

- uživatel je vtažen do tvorby obsahu

- vznik uživateli garantovaného obsahu (decentralizace autorit)

- otevřená komunikace, sdílení a znovuvyužití informací

- webové stránky se z izolovaných úložišť informací mění na zdroje obsahující informace i funkcionalitu – stávají se tak platformou poskytující webové aplikace koncovému uživateli

lépe organizovaný a roztříděný obsah s propracovanější

- hyperlinkovou strukturou

Technologie charakteristické pro Web 2.0

Wiki - Wikipedia, Scholarpedia, ... MashUp - Google News

Sociální sítě - Facebook, Plaxo, Twitter, My space

Blogy - Blogger.com, Blog.com, Blog.cz, ... YouTube, Flickr, ... http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_2.0

Za znaky Web 3.0 jsou většinou uváděny:

- implikace prvků sémantického webu.

- mikroformáty (microformats.cz ) - Microdata

- každý element webu bude nést své strukturované meta informace přístupné vyhledávačům

- sdílené aplikace (např. GoogleDocs )

- přístup na web skrz aplikace pro různá zařízení (PC, PDA, mobilní telefon...)

- přizpůsobitelnost a personalizace aplikací

- větší interakce na softwarové úrovni (kdokoliv by měl být schopen vytvořit program)

- rozostření hranic profesionál/poloprofesionál/uživatel

- dotazování v přirozeném jazyce http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_3.0

Za znaky Web 3.0 jsou většinou uváděny:

- částečná umělá inteligence webu

- větší využití videa

- 3D prostředí webových prohlížečů (např. 3B)

- webové aplikace přizpůsobené dotykovému ovládání

- zvýší se podíl "internet things", tedy zařízení připojených k internetu, jak jsou ledničky, automobily, budíky, váhy, domácí vytápění...

http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_3.0

• Válka světů (The War of the Worlds, 1898): Herbert George Wells a rozhlasové uvedení jeho hry Orsonem Wellesem v roce 1938, při jejímž poslechu vypukla panika, protože děj byl považován za skutečnost

http://cs.wikipedia.org/wiki/Herbert_George_Wells

http://cs.wikipedia.org/wiki/Orson_Welles

• Walter Lippmann, Stereotypy a Pseudoprostředí (1922), média jsou jako paprsek reflektoru: „We do not first see, and then define, we define first and then see.“

http://en.wikipedia.org/wiki/Walter_Lippmannn

• Lippmann považoval masovou komunikaci a neschopnou

vzdělávat publikum, s čím nesouhlasil John Dewey (významný

americký filozof, zdůraznil potřebu didaktické koncepce

vybudované na teorii zkušenosti).

• Dewey věřil, že publikum (masové: zložené z mnoha publik) je

schopné sformovat Velkou komunitu (Great Community),

která se dokáže vzdělat a řešit věřejné problémy. Souhlasil

však s Lippmannem, že moderní svět se stal příliš komplexním

na to, aby jej každý občan uchopil v celé míře.

• podobně i H.G. Wells prosazoval ideu Světového státu a

navrhoval reprezentaci každého státu ve společné, světové

Společnosti národů

• Progresivismus: politická teorie a směr, který tvrdí, že

společenský pokrok souvisí s vědeckotechnickým pokrokem

(technologie a demokracie), nástrojem je sociálni změna

• Sociální integrace, osvěta – demokratická politika a sociální

reformy

• Diferenční kódování (strukturalistické pojetí): výklad médií se

řídí způsobem, jakým se přijímá jejich obsah

• další zdroje: historie v datech http://www.mediasetbox.cz/cs/uzitecne-informace/historicky-vyvoj-medii/

Děkuji za pozornost!

PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD.

V případě nejasností mě kontaktujte na: kosmaly@vip-vs.cz