První světová válka

VOŠ a SPŠ VARNSDORFMariánská 1100, 40747 Varnsdorf198P2006 – Pilotní projekt SIPVZ

Mezinárodní situace na přelomu 19. a 20. století

• nejprve drobné spory – Anglie a Francie o Horní Nil, Anglie a

Nizozemí o jižní Afriku, apod.• mezinárodní vztahy však určoval také

Německo - Francouzský konflikt– Německo se snažilo udržet Francii v Izolaci

• roku 1873 vznikl spolek tří císařů– Rakousko Uhersko, Rusko, Německo

• Anglie trvala na politice „skvěléosamocenosti“

Zdroje napětí v mezinárodnípolitice

BALKÁN („SUD PRACHU“) - „VÝCHODNÍ OTÁZKA“

• v 70.letech 19.století zde vypuklo Protiturecképovstání

• začíná se zde angažovat Rusko (v protiturecképolitice)

• společný jazyk, náboženství (jako obyvatelé Balkánu) • 1877 - 1878 Rusko- Turecká válka• Turecko se snaží dostat na východ => 1911 „první

balkánská válka“– Bulharsko, Srbsko, Černá Hora, Řecko × Turecku

• 1913 - „druhá balkánská válka“ - Srbsko, ČernáHora, Řecko × Bulharsku (Bulharsko poraženo)

BOJ O KOLONIE

– kolonie = věc prestiže– suroviny, odbyt výrobků– vývoz kapitálu – vojenské důvody

• Asie – Čína – snaha ovládnout Mandžusko

• vliv v Koreji• zájem: USA, Anglie a další Evropské země, ale i Japonsko a

Rusko (železnice přes Čínu) – Japonsko – reformy => vyspělý kapitalismus– Persie (dnešní Írán) a Afghánistán – Rusko a Británie– Indie vládli Britové – korunní kolonie od roku 1858

• roku 1877 - královna Viktorie = indická císařovna

BOJ O KOLONIE

• Afrika – Evropané – pouze pobřeží (asi 10%)– střed – neprobádaný, neznámý – Objevitelé (Livingstone, Stanley, Emil Holub), za nimi misionáři,

obchodníci, vojáci a úředníci– 1886 - založen Johannesburg (objevení zlata v Transvaalu)– 1899 - 1902 na jihu Afriky lokální válka mezi Brity a Búry („Búrská

válka“) – o naleziště diamantů• Britové použili taktiku spálené země, jeden z prvních koncentračních táborů• Britové zvítězili a Transwaal a Oranžsko připojili ke svému území.

– 1910 - Jihoafrická unie (rasistický stát (apartheid)) – začíná anglicko-německé soupeření, nepřátelství

• Němci - podpora Búrů, budují vojenské námořnictvo• poč. 20. století – Schlieffenův plán = boj na dvou frontách

BOJ O KOLONIE

• Severní Afrika – Britové – Egypt (Suezský průplav)– Francie - Alžír (již od 19. století) – výboje na

jihovýchod a jihozápad.– 1898 – britská vojska se srazila s Francouzi na

horním toku Nilu u obce Fašáda• sféry vlivu (Anglie uznala nárok Francie na Alžír a

Maroko, Francie uznala britskou okupaci Egypta)• sféry vlivu si rozdělili též v jihovýchodní Asii a Thajsku

• 1904 – Francie a Británie uzavřely srdečnou dohodu („entente cordiale“) o rozdělení sfér– nebudou si škodit.

BOJ O KOLONIE

• Mapa: – Francouzské území (1)– Britské území (2)– Italské území (3),

Belgické území (4)– Portugalské území (5)– Španělské území (6)– Německé území (7)– nezávislé státy (8)

BOJ O KOLONIE

• o Blízký východ měli zájem všichni– suroviny– vojensko-politický (strategický) význam

Vznik koalic

• v roce 1879 Bismarck dvojspolek s Rakouskem (obranná smlouva)

• roku 1882 se přidala Itálie (trojspolek) • Francie s Ruskem podepsala spojeneckou

smlouvu (dvojdohoda) • trojspolek a dvojdohoda = rozdělení Evropy na

dva mocenské nepřátelské bloky • roku 1907 Anglie opouští politiku skvělé

osamocenosti a přistupuje k dvojdohodě (vznikátak trojdohoda)

Počátek 20. století

• pacifismus (odmítáním války) - válka je označována za nelidský, zbytečný, nemorální a nemoderní způsob řešeníkonfliktů

• v roce 1899 probíhá první mezinárodní konference o odzbrojení v Haagu– přijat zákaz používání otravných látek– ustanoven Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

• v roce 1910 mírový kongres ve Stockholmu– prosazuje mobilizovat mírové síly– angažovanost vědců– zavedena Nobelova cena míru

• roku 1912 bylo na Basilejském kongresu druhé internacionály vyhlášeno heslo „válku válce“

• roku 1914, po vypuknutí války, sociální demokracie opustila protiválečnou politiku a podlehla nacionalismu a šovinismu

Dělnické hnutí

Marxismus

• koncem 19. století se v socialistickém hnutí objevil „levý směr“ vycházející z marxismu

• ve Francii - představitelem Jean Jaurés• v popředí směru však stálo Rusko s

početnou skupinou profesionálních revolucionářů v čele s Vladimírem IljičemLeninem

Představitelé

• Eduard Bernstein (*1850 †1932)– publikoval teoretický spis o evolučním socialismu– ovlivněn Marxem a britským fabiánským hnutím,

(odmítalo násilí revolucí - podporováno - GeorgeB. Shaw, S. Webb, H. G. Wells)

• Vladimír Iljič Lenin (*1870 †1924)– nelíbilo se mu odmítání „diktatury proletariátu“– budování bojeschopné strany, ve které není

důležitá masovost, ale jednotný názor a kázeň– snažil se vytvořit stranu jako předvoj dělnické

třídy

Příčiny vzniku první světové války

• nelze jednoduše říci• způsobena komplexem dlouhodobých a

krátkodobých příčin• dlouhodobé:

– spory mezi velmocemi (z ekonomického a politického imperialismu, z nacionalismu a šovinismu, z militarismu)

– prosazovano mj. v Německu– pangermanismus (plán Mitteleurope)

• vytvoření koalic => rozdělení světa na bloky

Záminka k první světové válce

• atentát na Františka Ferdinanda d’Este• 28. června 1914 v Sarajevu, hlavním městě Bosny• Rakousko - Uhersko vyhlásilo částečnou mobilizaci

(26.7.1914), za dva dny vyhlásilo R-U Srbsku válku• císař vydal manifest „Mým národům“• 30. července 1914 vyhlásilo Rusko mobilizaci• 1. srpna 1914 vyhlásilo Německo válku Rusku• 2. srpna 1914 Německo dalo ultimátum Belgii o volný

průchod jejím územím • 3. srpna 1914

– Německo vyhlásilo válku Francii– Británie vyhlásila válku Německu

Charakter války• na začátku pouze 6 států• plány na tzv. blitzkrieg ztroskotaly => nový

charakter zákopová válka• mnohasetkilometrové fronty• nepřátelé oddělení často jen několika sty metry• cíl: zničit zákop protivníka• účastnila se pěchota a dělostřelectvo• válka získává přídomky totální a světová• nakonec se jí účastnilo 34 zemí

Válka• povoláno asi 70 milionů mužů• 10 milionů se již nevrátilo• 20 milionů se vrátilo s trvalými následky• militarizace ekonomiky a hospodářství• nová válečná technika („strojové zabíjení“)• zapojena věda a technika (kulomety, minomety,

plamenomety, samopaly, motorová vozidla, letadla, ponorky, od 1916 také tanky)

• státní propaganda (dát vojákům cíl, pročpadnout ve válce) - psychologická válka

1. etapa

1. etapa

• N. začalo podle Schlieffenova plánu – cíl: – dobýt Francii, porazit Rusko, izolovat Anglii

• N. zaútočilo přes Belgii (obešlo Maginotovu linii) • poč. září – N. asi 60 km od Paříže => trojdohoda -

útok na řece Marně (konec šancí na blitzkrieg => zákopová válka)

• centrální mocnosti – další fronty: Srbsko, východnífronta (Halič, východní Prusko)

• listopad 1914 - Blízkovýchodní fronta (válka –Turecko - na straně centrálních mocností)– rozprostírala se na Černém moři, na Kavkaze a v

Mezopotámii

2. etapa (1915 - 1916)

• vleklé, nerozhodné boje v zákopech => odpor proti válce + hospodářská vyčerpanost

• bitva u Ypru (1915) – N. použili otravný plyn => velký úspěch = fronta postoupila o 4 kilometry

• východní fronta – R-U – velké ztráty => pomoc N. => průlom do pozic Ruské armády v Haliči u Gorlice

• 1915 do války – Bulharsko => čtyřspolek –obsazuje Srbsko

• 1915 do války – Itálie (dohoda) => italská fronta• únor 1916 – N. + Fr. => bitva u Verdunu –

soustředěný útok – „Verdunský mlýnek na maso“ - zemřelo zde 600 000 mužů

2. etapa (1915 - 1916)

• červen 1916 – A. a Fr. – protiútok na Sommě– N. – stažení části svých vojsk z Verdunu => v této

bitvě zemřelo 1 000 000 lidí• r. 1916 – Rus. - ofenzívu

– neúspěšní (jaro) => tzv. „Brusilovova ofenzíva"(léto)

• 1916 – do války Rumunsko (dohoda) –poraženo

• 1917 – do války Řecko (dohoda)• válka v koloniích a na mořích

– boje v německých koloniích v Africe– v Tichomoří s Japonci– konflikt britského a německého loďstva

3. etapa• 1917 – obrat ve válce – N. – ponorková válka• Amerika uplatňuje politiku izolacionismu

XNěmci potopili parník Louisitania (zemřelo téměř 1200 civilistů) => jaro 1917 vstup USA do války – mobilizováno hospodářství, budována pozemní

armáda, USA finančně podporovaly dohodu• podzim 1916 - zemřel František Josef I. –

nástupcem Karel I. - Karel uskutečnil tajnájednání s dohodou o separátním míru

• květen 1918 – smlouva ve Spa

3. etapa• březen 1917 – svržení cara => vyhlášení buržoazně-

demokratické republiky• listopadu 1917 – VŘSR => sovětské Rusko

(V.I.Lenin) => Rusko z války vystupuje => zanikávýchodní fronta

• 8. ledna 1918 americký prezident Wilson vyhlásil 14 bodů (podmínek) pro ukončení války (např. právo národů na sebeurčení, myšlenky demokracie a svobody - pro nás nadějný 10. bod = právo na nezávislost států Rakouska - Uherska)

• 3. března byl uzavřen Brest-Litevský mír mezi Ruskem a Německem

4. etapa (březen - listopad 1918)• do léta 1918 – výsledek války nerozhodnut• jaro 1918 N. – několik ofenzív• léto 1918 – americké jednotky => druhá bitva na Marně• říjen a listopad 1918 - centrální mocnosti kapitulují:

1. Bulharsko a Turecko2. říjen - Rakousko – Uhersko

– 25. října Karel I. informoval německého císaře Viléma II., že okolnosti ho donutily žádat o příměří

– 27. října ministr zahraničí RU posílá prezidentovi USA Andrássyho nótu = RU přijímá podmínky dohody

– 3. listopadu kapitulovalo R - U– 11. listopadu v 11.00 kapitulovalo i N. (N. podepisovali kapitulaci v železném

vagóně v Compiegne)

• 28. října – převrat v Praze – vyhlášen ČeskoslovenskáRepublika

Výsledky 1. světové války

1) sociální a nacionální radikalismus

• radikalizace dělnictva, hlavně v poražených zemích- největšínepokoje probíhaly v Německu, Maďarsku, Bulharsku, Finsku a v Itálii

• přeorientování průmyslu z válečného na jiný => nezaměstnanost (hlavně 2 roky po válce)

• v některých zemích docházelo k pokusům o revoluci bolševického typu

• vyhlášeny „republiky rad“ (sovětů)• 1918-21 - od sociální demokracie se odštěpilo levicové

křídlo, začínají vznikat komunistické strany (radikálnější) • národně-osvobozenecký boj v RU, v koloniálních zemích (1.

etapa rozpadu koloniálních mocností - Indie, Blízký Východ

2) zánik čtyř monarchií

• Rakousko – Uhersko• Rusko• Osmanská říše (Turecko)• Německo• => destabilizace poměrů

3) vznik nástupnických států

• po rozpadu Rakousko – Uherska: Rakouskárepublika, Republika Československá (RČS) + Podkarpatská Rus

• část území býv. RU připojena k Polsku, Rumunsku (Sedmihradsko), Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od 1929 Jugoslávie), Itálii (severní část) - státy vznikaly na národnostním principu (2/3 obyv. musí být příslušníky danénárodnosti)

4) změny na mapě Evropy

• - od Ruska se oddělila Litva, Lotyšsko, Estonsko- obnovena Belgie- Francie dostala zpět Alsasko a Lotrinsko- Besarábie (část Moldavska) připojena k Rumunsku

5) růst úlohy USA

• USA věřitelem Evropy (Evropa zadlužena)= finanční vítězové - Evropa oslabena

(vzestup zaznamenávají mimoevropskéstáty) - JAR, Kanada, Austrálie, Japonsko, Čína, Indie

=> zničení rovnováhy sil na Evropském kontinentě

6) rozvoj vědy a techniky

• spjato s destrukcí za války • velké ztráty (jak materiální, tak na

životech) • po válce: hospodářská krize • otřeseny dosavadní morální hodnoty • změna životního stylu

7) vznik společnosti národů (SN) (1920)

• měla zajistit mír, řešit problémy diplomatickou cestou

• spory, které vzniknou, budou řešeny mírovou cestou

• USA se paradoxně členem SN nestaly • nečlen i SSSR (až do r. 1934)• Wilsonovi současníci jej považovali za idealistu

(chtěl spravedlivý mír, místo toho rozhod.vítězové)

• SN = nástroj Anglie a Francie k prosazovánísvých cílů

Říjnová revoluce (listopad 1917)

• 24.10. (6.11.) 1917 - začíná revoluce - rudé gardy obsadily důležité body ve městě (Petrohrad) -nádraží, mosty, banky, telegraf, elektrárny pozdě

večer do Smolného paláce v přestrojení přicházíLenin a ujímá se vedení revoluce

• v noci z 6. na 7. listopadu se město dostalo do rukou povstalců (vítězství revoluce)

• v noci ze 7. na 8. listopadu bylo obsazeno sídlo prozatímní vlády (zimní palác)

• signálem byl výstřel z Aurory - zatčeni ministři, Kerenský se dostal v přestrojení pryč z Ruska (v diplomatickém autě USA)

• vzniká vláda sovětů v čele s Leninem

Říjnová revoluce (listopad 1917)• 7. - 8. listopadu nepřetržitě zasedal sjezd sovětů

„všeruský sjezd sovětů“• účastnilo se jej 900 delegátů - většinu tvořili bolševici,

ale přítomni i menševici a eseři• přijal dekrety (uzákonění současné situace) - dekret o

vládě („Rada lidových komisařů“) - dekret o míru (všechny válčící strany vyzvány k míru) - mír bez kontribucí a bez anexí - dekret o půdě (patří tomu, kdo na ní pracuje) - pozemková reforma (zabavení půdy velkostatkářům, její rozdání dělníkům) - dekret o právu národů na sebeurčení (15. listopadu 1917) - svoboda Finsku a pobaltským státům

Občanská válka v Rusku 1918 - 1921

• v jejím průběhu vznikala rudá armáda• vybojovala proti bělogvardějcům řadu bitev • podporovala jí Dohoda (zbraně, peníze) • Dohoda se bála, že se revoluce rozšíří (vyhrají-li

bílí) • proti rudým stálo však 14 států včetně USA

(intervence) • poslali jednotky na pomoc proti rudým (do

konfliktu s jednotkami se dostaly i české legie • původně bojovaly s Rusy proti centrálním

mocnostem)