MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ - Theses · Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí diplomové...

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Zhodnocení pohledu příslušníků české komunity rumunské

části Banátu na sociální aspekty výstavby a provozu místních

větrných elektráren

Diplomová práce

Vedoucí práce: Autor práce:

Mgr. Nataša Pomazalová, Ph.D. Bc. Martina Adamcová

Brno 2014

TENTO LIST BUDE VE VAZBĚ NAHRAZEN ZADÁNÍM

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem práci Zhodnocení pohledu příslušníků české komunity rumunské

části Banátu na sociální aspekty výstavby a provozu místních větrných elektráren

vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu

použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona

č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou

Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.

Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a

že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této

práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona.

Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou

(subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva

není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný

příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne 29. prosince 2014

……………………………………

Bc. Martina Adamcová

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucí diplomové práce Mgr. Nataše Pomazalové, Ph.D. za

odborné rady, které mi pomohly při zpracování diplomové práce. Děkuji rodině a

blízkým přátelům za podporu při psaní této práce.

Abstrakt

Diplomová práce se zabývá zhodnocením pohledu příslušníků české komunity

rumunské části Banátu na sociální aspekty výstavby a provozu místních větrných

elektráren. V teoretické části diplomové práce jsou vymezeny teorie související

s popisovaným tématem. V rámci praktické části byly ve zkoumané lokalitě provedeny

řízené rozhovory, které analyzují názory příslušníků české komunity žijících v obci

Svatá Helena na sociální aspekty výstavby a provozu místních větrných elektráren.

Závěr práce obsahuje návrhy na využití výsledků v praxi.

Klíčová slova: česká komunita, rumunský Banát, Svatá Helena, větrné elektrárny

Abstract

This thesis deals with evaluation of members of the Czech community of Romanian

Banat perspective on social aspects of the construction and operation of local wind

power. The theoretical part deals with clarification of general terminology and subject

matter referring to the topic. The subject matter of the practical part is based on

structured interviews carried out in the surveyed area that analyze perspectives of

members of the Czech community living in the village of St. Helena on the social

aspects of the construction and operation of local wind power. The conclusion contains

suggestions for practical application of results.

Keywords: Czech community, Romanian Banat, Saint Helena, wind power

Obsah

1 Úvod ............................................................................................................................... 8

2 Cíl práce ......................................................................................................................... 9

3 Přehled literatury .......................................................................................................... 10

3.1 Geografické vymezení oblasti............................................................................... 10

3.2 Vznik a kolonizace oblasti .................................................................................... 10

3.3 Historie české komunity v rumunském Banátu .................................................... 11

3.3.1 Okolnosti české emigrace .............................................................................. 12

3.3.2 První vlna české kolonizace ........................................................................... 13

3.3.3 Druhá vlna české kolonizace ......................................................................... 14

3.3.4 Třetí vlna české kolonizace ............................................................................ 15

3.3.5 Reemigrace .................................................................................................... 16

3.4 Současný stav české komunity v rumunském Banátu .......................................... 17

3.4.1 Postoj České republiky vůči krajanské komunitě v Banátu ........................... 18

3.5 Větrná energetika .................................................................................................. 19

3.5.1 Historický vývoj ............................................................................................ 19

3.5.2 Současný stav ................................................................................................. 20

3.5.3 Větrná energetika v Rumunsku ...................................................................... 23

3.5.4 Postoj veřejnosti vůči větrné energetice v minulosti ..................................... 24

3.5.5 Aktuální postoj veřejnosti vůči větrné energetice .......................................... 26

4 Metodika práce ............................................................................................................ 28

4.1 Použité metody ..................................................................................................... 28

4.2 Stanovení otázek kvantitativního průzkumu a hypotézy ...................................... 31

5 Vlastní práce ................................................................................................................ 33

5.1 Obec Svatá Helena ................................................................................................ 33

5.1.1 Náboženství ................................................................................................... 35

5.1.2 Školství .......................................................................................................... 36

5.2 Projekt výstavby větrných elektráren.................................................................... 36

5.2.1 Investor .......................................................................................................... 37

5.2.2 Větrný park Moldova Noua ........................................................................... 37

5.2.3 Výkup pozemků potřebných k výstavbě větrných elektráren ........................ 38

5.2.4 Výstavba větrných elektráren ........................................................................ 38

6 Analýza výsledků ......................................................................................................... 40

6.1 Struktura respondentů ........................................................................................... 40

6.2 Interpretace výsledků ............................................................................................ 40

6.3 Vyhodnocení strukturovaných rozhovorů ............................................................ 40

6.3.1 Období před instalací větrných elektráren ..................................................... 40

6.3.2 Období po instalaci větrných elektráren ........................................................ 49

7 Diskuze ........................................................................................................................ 61

8 Návrhy na využití výsledků v praxi ............................................................................. 65

9 Závěr ............................................................................................................................ 67

Seznam literatury a použitých zdrojů ............................................................................. 68

Seznam obrázků, tabulek a grafů .................................................................................... 73

Seznam zkratek ............................................................................................................... 75

Seznam příloh ................................................................................................................. 76

Přílohy ............................................................................................................................. 77

8

1 Úvod

K rozvoji větrných elektráren v evropském i světovém měřítku dochází od konce

20. století. Větrná energetika prodělala za poslední čtvrtstoletí obrovský rozmach,

celkový instalovaný výkon větrných elektráren každoročně roste dynamickým tempem.

Vlivu výstavby a provozu větrných elektráren na obyvatele obcí, v jejichž okolí byly

větrné elektrárny zprovozněny, se však nevěnuje dostatečná pozornost. Tato diplomová

práce je zaměřena na postoje příslušníků české komunity žijící v obci Svatá Helena vůči

místním větrným elektrárnám.

Cílem této diplomové práce je zhodnotit pohled příslušníků české komunity rumunské

části Banátu na sociální aspekty výstavby a provozu místních větrných elektráren.

Teoretickou část diplomové práce tvoří přehled poznatků z odborné literatury týkající se

zvoleného tématu. Práce podrobněji popisuje vznik, historii a současnost rumunské části

Banátu i tamní české komunity. Literární přehled se rovněž věnuje celosvětovému

vývoji větrné energetiky.

Praktická část diplomové práce se skládá ze dvou částí. První část tvoří charakteristika

zkoumané lokality obce Svatá Helena a popis projektu výstavby tamních větrných

elektráren. Druhá část se zabývá strukturovanými rozhovory, které byly provedeny mezi

příslušníky české komunity žijící v obci Svatá Helena. Závěrem práce jsou shrnuty

získané poznatky a na základě výsledků osobního dotazování jsou stanoveny návrhy na

jejich využití v praxi.

9

2 Cíl práce

Cílem diplomové práce je zhodnotit pohled příslušníků české komunity rumunské části

Banátu na sociální aspekty výstavby a provozu místních větrných elektráren. Cíle bude

dosaženo pomocí strukturovaných rozhovorů provedených ve zkoumané lokalitě.

Cíl práce lze rozčlenit následujícím způsobem:

- shrnout poznatky z odborné literatury zkoumající českou komunitu v rumunské

části Banátu a současný vývoj větrné energetiky,

- popsat okolnosti výstavby a provozu větrných elektráren v okolí Svaté Heleny,

- využít metodu strukturovaných rozhovorů ve zkoumané lokalitě mezi

příslušníky české komunity,

- vyhodnotit pohled české komunity žijících v obci Svatá Helena na sociální

aspekty výstavby a provozu místních větrných elektráren.

10

3 Přehled literatury

Tato kapitola vymezuje teoretická pojetí, která souvisejí se zkoumaným tématem.

3.1 Geografické vymezení oblasti

Banát je historické území, nacházející se v jihovýchodní Evropě. Oblast Banátu

v současnosti spadá pod správu tří států (viz Příloha 2). Východní část patří Rumunsku,

západní část Srbsku a severní část Maďarsku. Území na západní straně hraničí s řekou

Tisou, jižní část přiléhá k Dunaji, na severu tvoří přirozenou hranici řeka Maruše a

východní hranicí je mohutný masiv Jižních Karpat. Rumunský Banát je tvořen župami1

Timiş, Caraş-Severin, Mehedinţi a Arad. Nejvýznamnějšími centry jsou města

Temešvár, Arad a Rešice2.

3.2 Vznik a kolonizace oblasti

Vznik Banátu spadá do období středověku, ve kterém bylo toto území správní oblastí

Uherského království. V letech 1552–1718 se stal Banát v důsledku tureckých výbojů

na Balkán součástí Osmanské říše. Turecká nadvláda skončila v roce 1718 tzv. mírem

požarevackým3. Rakouská vojska vytlačila Turky za Dunaj, zpustošeného území Banátu

se zmocnila habsburská monarchie a začlenila jej do tzv. Vojenské hranice4,

příhraničního pásma habsburské monarchie5.

Území Banátu bylo řídce osídleno místním původním obyvatelstvem (Rumuny a Srby),

ani další etnika (Romové, Židé, Turci) netvořila početně významné komunity. Krátce

poté, co nadvládu nad Banátem převzala habsburská monarchie, začalo docházet

k postupné kolonizaci této oblasti6. Rakouský stát se pomocí kolonizace snažil zajistit

vojensky nedostatečně střežené území jižní a jihovýchodní hranice habsburské

1 Župa je vyšší územně správní celek v některých zemích, převážně střední a východní Evropy

2 KOKAISL, Petr. Krajané: po stopách Čechů ve východní Evropě. 1. vyd. Praha: Za hranice - Společnost

pro rozvojovou spolupráci při Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze, 2009, 435 s. ISBN 978-802-

5459-249. 3 Dohoda uzavřená mezi Osmanskou říší a rakousko–benátskou koalicí v srbském městě Požarevac

4 Vojenská hranice bylo opevněné pohraniční území, sloužilo k obraně proti expanzi Osmanské říše

5 JECH, Jaromír. České vesnice v rumunském Banátě. Praha: Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV,

1992, 202 s., [23] s. obr. příl. Národopisná knižnice. ISBN 80-850-1036-4. 6 SVOBODA, Jaroslav a Ivo DOKOUPIL. Banát: turistický a vlastivědný průvodce českými vesnicemi v

rumunském Banátě. Vyd. 2. Brno: Kudrna, c2005, 159 s., [22] s. barev. obr. příl. Kudrnovy průvodce

světem. ISBN 80-239-5166-1.

11

monarchie vůči Osmanské říši. Státní úřady habsburské monarchie směřovaly do oblasti

Banátu zejména vysloužilé vojáky, válečné invalidy, osoby s trestaneckou minulostí

nebo pronásledované nekatolíky. Soukromé vrchnosti však požadovaly, aby noví

osadníci byli nejenom bezúhonní, ale také aby vlastnili alespoň nějaké jmění a byli znalí

základních hospodářských zákonitostí7.

Příchozí byli povinováni strážní službou v rámci Vojenské hranice, jejich úkolem bylo

především chránit území před případnými útoky Turků. V severní a západní části

Banátu, která je rovinatá, se usadili sasští a švábští Němci, Maďaři, Bulhaři a Slováci.

Vrchoviny, které se nacházejí na sever od řeky Nery, byly osídleny ještě v 18. století, a

to mnoha národy např. Němci a Chorvaty. Nehostinná a hornatá část na nejjižnějším

okraji Banátu, mezi Dunajem a Nerou zůstávala liduprázdná, s výjimkou údolí obou

řek, až do počátku 19. století. Tuto skutečnost se nedařilo změnit ani za pomoci

kolonizačních snah ze strany rakouských úřadů, pro které to byla jak značná

hospodářská, tak i vojenskostrategická nevýhoda. K vyřešení celé situace ve 30. letech

19. století dopomohl příchod prvních českých emigrantů8.

3.3 Historie české komunity v rumunském Banátu

Historii českého osídlování rumunské části Banátu a tamější život českých emigrantů

popisuje řada autorů. Za první odbornou práci, která se zabývala životem obyvatel

české osady Svatá Helena, lze považovat dílo místních učitelů Jindřicha a Jana

Schlöglových „Dějiny českých osad v rumunském Banátě“ (1926). Publikace

zaznamenává historický průběh prvních kolonizačních vln z 20. let 19. století, autoři se

snažili seznámit širší veřejnost s životními podmínkami českých emigrantů. Mezi další

historicky významné autory patří Jan Auerhan, někdejší právník ve Státním statistickém

ústavu. Jeho práce se zaměřovaly hlavně na statistickou charakteristiku českých osad,

např. „Čechoslováci v Rumunsku, v Maďarsku a v Bulharsku“ (1921) a „Dnešní situace

československé menšiny v Rumunsku“ (1924).

7 KOKAISL, Petr. Krajané: po stopách Čechů ve východní Evropě. 1. vyd. Praha: Za hranice - Společnost

pro rozvojovou spolupráci při Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze, 2009, 435 s. ISBN 978-802-

5459-249. 8 SVOBODA, Jaroslav a Ivo DOKOUPIL. Banát: turistický a vlastivědný průvodce českými vesnicemi v


světem. ISBN 80-239-5166-1.

12

V 60. letech minulého století Svatou Helenu navštívila skupina pracovníků pražského

Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV9. Jmenovitě se jednalo o Jaromíra Jecha,

Milenu Seckou, Vladimíra Scheuflera a Olgu Skalníkovou, kteří prováděli etnografický,

lingvistický a folkloristický výzkum. Výsledky tohoto výzkumu byly nejprve

publikovány v periodiku Český lid, knižní zpracování s názvem „České vesnice

v rumunském Banátě“ pochází až z roku 1992. Tato práce poskytuje nejen souhrn

výsledků terénního výzkumu, ale obsahuje také popis historie, přírodního prostředí,

rodinných vztahů i počátků reemigrace.

Po tomto rozsáhlém výzkumu z 60. let minulého století došlo k útlumu zájmu

o komunitu banátských Čechů, jakýsi restart lze zaznamenat v 80. letech minulého

století. V tomto období začali oblast zkoumat studenti Katedry etnografie Filozofické

fakulty Univerzity Karlovy. Československá (potažmo česká) široká veřejnost se

o existenci krajanské komunity v Banátu dozvěděla až díky uvolnění informačních

kanálů po roce 1989. V 90. letech minulého století bylo vydáno množství článků

v tuzemských periodikách, některé z nich však obsahovaly zkreslené informace10

.

3.3.1 Okolnosti české emigrace

Důvody, které Čechy vedly k odchodu z vlasti, byly zejména ekonomického,

politického a sociálního rázu. Po smrti císaře Josefa II.11

se v českých zemích zpřísnil

dohled tajné policie, obyvatelstvo sužovala rostoucí bída, vysoké daně a dlouhá povinná

služba v armádě 10–16 let12

. Přetrvávalo poddanství venkovského obyvatelstva a v roce

1811 došlo k bankrotu rakouského státu v důsledku zdlouhavých a vyčerpávajících

napoleonských válek13

.

Čeští emigranti považovali podmínky přesídlení za velice výhodné. Po dobu 10 let byli

osvobozeni od vojenské služby a daní za zalesněné pozemky, 5 let nemuseli platit

domovní daň. Kolonisté měli i další výhody v podobě bezplatného osiva či stavebního a

9 Československá akademie věd

10 PAVLÁSEK, Michal. Úpadek tradice a změny v životě obyvatel Svaté Heleny. [online]. 2006.

11 Zemřel v roce 1790

12 GECSE, Desideriu. Historie českých komunit v Rumunsku. Vyd. 1. V Praze: Herrmann & synové,

2013, 461 s. ISBN 978-80-87054-31-4. 13

SVOBODA, Jaroslav a Ivo DOKOUPIL. Banát: turistický a vlastivědný průvodce českými vesnicemi v


světem. ISBN 80-239-5166-1.

13

palivového dřeva po dobu jednoho roku14

. Díky těmto pobídkám velké množství Čechů

prodalo svůj majetek a zapsalo se na vystěhovalecké seznamy15

.

Češi do Banátu přicházeli s vidinou lepšího a možná i pohodlnějšího života. Vyšší

společenské postavení než ve své domovině zde měli, ale život prvních kolonistů nebyl

nijak jednoduchý. Čeští emigranti přijeli do oblasti, která se svým charakterem naprosto

odlišovala od krajiny, ve které do té doby žili. Na mnohých místech rostly husté lesy, ve

kterých se pohybovala divoká zvěř. Půda, na které měli kolonisté hospodařit, teprve

čekala na vymýcení a Češi se tedy museli stát naprosto soběstačnými. Někteří z nově

příchozích takto drsné životní podmínky neunesli a raději nedlouho po svém příchodu

zase odešli. Zamířili do nížinných oblastí kolem Dunaje, nebo se vraceli zpět do Čech,

často zcela bez peněz a pěšky. Část Čechů se nakonec usadila na druhém břehu Dunaje

v dnešním Srbsku. Jejich potomci dodnes žijí v osadách České Selo, Kruščice nebo ve

městě Bela Crkva16

.

3.3.2 První vlna české kolonizace

První vlna české kolonizace Banátu probíhala v letech 1823–1825. Konala se na základě

spontánního rozhodnutí Čechů a její průběh byl vcelku bouřlivý. V roce 1823 byla

prvními dvěma skupinami příchozích Čechů založena osada Elizabeta (Svatá Alžběta),

třetí skupina kolonistů založila v roce 1824 osadu Svatá Helena17

.

Iniciátorem první vlny českého osídlení jižního Banátu byl Iosif Magyarly, podnikatel

se dřevem z banátské Oravice a nájemce rozsáhlých lesů v pohoří Lokva nad Dunajem.

Přesídlencům z Čech slíbil půdu, osvobození od vojenské služby, roboty a daní. To vše

pod podmínkou, že budou mýtit les, přepravovat dřevo a pálit dřevěné uhlí. V roce 1827

však Magyarly zrušil těžbu dřeva i dodávky potravin a Banát opustil18

. Kolonisté se tak

ocitli bez práce a prostředků, jejich situace byla bezútěšná. Češi ze Svaté Heleny a

14

SECKÁ, Milena. Češi v Rumunsku. In: Češi v cizině č. 9. Praha: Ústav pro etnografii a folkloristiku

AV ČR, 1996. s. 96 - 104. ISBN 80-85010-50-X. 15

GECSE, Desideriu. Historie českých komunit v Rumunsku. Vyd. 1. V Praze: Herrmann & synové,

2013, 461 s. ISBN 978-80-87054-31-4. 16

KOKAISL, Petr. Krajané: po stopách Čechů ve východní Evropě. 1. vyd. Praha: Za hranice -

Společnost pro rozvojovou spolupráci při Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze, 2009, 435 s. ISBN

978-802-5459-249. 17


2013, 461 s. ISBN 978-80-87054-31-4. 18

JECH, Jaromír. České vesnice v rumunském Banátě. Praha: Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV,

1992, 202 s., [23] s. obr. příl. Národopisná knižnice. ISBN 80-850-1036-4.

14

Elizabety se tehdy rozhodli požádat o přijetí do hraničářských oddílů19

. Jejich žádost

byla schválena válečnou dvorní radou ve Vídni a místní muži byli přijati do svazku

vojenských pohraničníků 13. rumunsko-banátského pohraničního okruhu20

.

3.3.3 Druhá vlna české kolonizace

Druhá kolonizační vlna, která probíhala v letech 1827–1828, byla oproti předešlé

kolonizační vlně mnohem lépe naplánována a organizována. Neprobíhala již spontánně,

její koordinaci měly na starosti rakouské vojenské správní úřady21

. Hnacím motorem

této kolonizační vlny byla potřeba zajistit další pohraničníky, kteří by hájili levý břeh

Dunaje před možností opětovných útoků z turecké strany. V letech 1827–1828 došlo

k organizovanému založení dalších šesti českých vesnic. V pohoří Almáš se jednalo

o osady: Bígr, Eibentál, Frauvízn, Rovensko a Šumice. V pohoří Lokva vznikla největší

česká kolonie Gerník22

.

Rakouské vojenské správní úřady slibovaly českým kolonistům mnohé úlevy a výhody,

svým závazkům ale nedostály. Nebyl vybudován dostatečný počet obydlí, nedocházelo

ani k pravidelnému zásobování, kolonisty sužoval nedostatek pitné vody a přidělený

výměr půdy představoval spíše hustý les nežli pole23

.

Češi do Banátu přicházeli v menších skupinkách až do roku 1860. Kromě šesti výše

jmenovaných obcí byly ve stejném období založeny i osady Weidenthal, Wolfsberg,

Wolfswiese a Lindenfeld. Tyto osady však ve skutečnosti osídlovali především sudetští

Němci, kteří přicházeli z jihozápadních Čech. Českých rodin do těchto obcí přicházelo

velmi málo a docházelo k jejich rychlému poněmčení24

.

19


2013, 461 s. ISBN 978-80-87054-31-4. 20



světem. ISBN 80-239-5166-1. 21


2013, 461 s. ISBN 978-80-87054-31-4. 22



světem. ISBN 80-239-5166-1. 23



978-802-5459-249. 24


2013, 461 s. ISBN 978-80-87054-31-4.

15

V roce 1847 zanikla nejstarší Čechy založená vesnice Svatá Alžběta, důvodem byl

nedostatek vody v místním potoku, který vyschl kvůli plošnému kácení lesů. Obyvatelé

Svaté Alžběty se následně přestěhovali do přibližně dva kilometry vzdálené Svaté

Heleny. Ze stejného důvodu jako Svatá Alžběta zanikla v roce 1857 také osada

Frauvízn, jejíž obyvatelé založili ves Novou Ogradenu, která však byla zatopena vodní

nádrží Železná vrata25

.

3.3.4 Třetí vlna české kolonizace

V roce 1861 připadl Banát Uhersku26

, proto třetí vlnu české kolonizace Banátu, která

proběhla v letech 1862–1864, organizovala uherská vláda. Jednalo se hlavně o usídlení

Čechů do již existujících vesnic Klopotín a Velký Perek, ve kterých žilo národnostně

smíšené obyvatelstvo27

.

Individuelně mířili Češi do Banátu i po skončení tří hlavních kolonizačních vln, a to až

do počátku 20. století. Mnozí z nich nalezli nový domov v rumunských městech

(Bukurešť, Kluž, Temešvár, Arad). U většiny těchto příchozích došlo k poměrně rychlé

asimilaci s původním obyvatelstvem28

.

25

JECH, Jaromír. České vesnice v rumunském Banátě. Praha: Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV,

1992, 202 s., [23] s. obr. příl. Národopisná knižnice. ISBN 80-850-1036-4. 26

s výjimkou Vojenské hranice 27


2013, 461 s. ISBN 978-80-87054-31-4. 28



světem. ISBN 80-239-5166-1.

16

Graf 1: Historický vývoj počtu obyvatel českých obcí v rumunském Banátu

Zdroj: vlastní zpracování, Gesce, 2013

3.3.5 Reemigrace

První myšlenky na státem řízenou reemigraci Čechů a Slováků se objevily již po

skončení 1. světové války, v období vzniku Československa29

. Československá vláda,

jež chtěla znovu osídlit české pohraničí po odsunu Němců ze Sudet, rozvinula v roce

1946 silnou propagandu zaměřenou na české emigranty30

. O reemigraci projevilo zájem

přibližně 30 000 Čechů a Slováků z celého Rumunska. Československá vláda vyhověla

asi 21 000 osobám31

. V letech 1947–1949 bylo vypraveno 31 vlaků, ve kterých se

vrátila přibližně jedna třetina českého obyvatelstva žijícího v Rumunsku32

.

Z rumunského Banátu v tomto období odešlo téměř 8 000 Čechů a Slováků33

.

Reemigrace po roce 1989 probíhala individuálně nebo po malých skupinách, často

velmi narychlo. Česká vláda již další návrat emigrantů do vlasti neorganizovala, naopak

29



978-802-5459-249. 30


2013, 461 s. ISBN 978-80-87054-31-4. 31

VACULÍK, Jaroslav. Češi v cizině - emigrace a návrat do vlasti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita,

2002, 73 s. ISBN 80-210-3001-1. 32



světem. ISBN 80-239-5166-1. 33

VACULÍK, Jaroslav. Češi v cizině - emigrace a návrat do vlasti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita,

2002, 73 s. ISBN 80-210-3001-1.

1789 1907

2506

3040

3397

3728

3801 3967 3982

3244

3178

1700

1900

2100

2300

2500

2700

2900

3100

3300

3500

3700

3900

4100

1830 1854 1869 1880 1890 1900 1910 1930 1941 1949 1966

po

čet

ob

yvat

el

17

se snažila zlepšit životní podmínky krajanů v Banátu a zmírnit odliv příslušníků české

komunity z oblasti34

.

3.4 Současný stav české komunity v rumunském Banátu

Navzdory snaze a peněžním darům určeným ke stabilizaci české populace v rumunském

Banátu, se českému státu nedaří zastavit odchod obyvatel z této části Rumunska.

Příslušníci české komunity opouštějí Banát zejména kvůli nedostatku pracovních míst

v oblasti, těžším životním podmínkám a touze po lepším životě s jistějšími vyhlídkami

do budoucna35

. Odchodem lidí mladší generace se neustále snižuje už tak velmi nízká

míra porodnosti. V obci Šumice klesl počet obyvatel asi o 24 %, v ostatních pěti

českých vesnicích na zhruba 33 % až 50 % historického maxima ze 40. let 20. století.

V roce 2002 se v Rumunsku k české národnosti přihlásilo 3 938 lidí, z toho asi 80 %

v župách rumunského Banátu36

. Během posledního oficiálního sčítání lidu, domů a

bytů, které proběhlo v roce 2011, se k české národnosti po celém území Rumunska

přihlásilo pouze 2 477 osob37

.

Graf 2: Počet obyvatel českých obcí v rumunském Banátu

Zdroj: vlastní zpracování, Gesce, 2013

34



světem. ISBN 80-239-5166-1. 35


2013, 461 s. ISBN 978-80-87054-31-4. 36



světem. ISBN 80-239-5166-1. 37

Institutul National de Statistica. Rezultate. [online]. 2011.

3110

2931

2120

1525 1500

1700

1900

2100

2300

2500

2700

2900

3100

3300

1991 1992 2002 2009

po

čet

ob

yvat

el

18

3.4.1 Postoj České republiky vůči krajanské komunitě v Banátu

Od roku 1994 Česká republika podporuje krajanské komunity v zahraničí. Konkrétní

aktivity mělo na starosti Ministerstvo zahraničních věcí prostřednictvím odboru

krajanských a nevládních styků, později došlo k jeho reorganizaci na odbor kulturních a

krajanských vztahů. Českým komunitám v zahraničí pomáhají i nestátní subjekty jako

Český červený kříž, Česká charita nebo organizace Člověk v tísni38

.

Organizace Člověk v tísni pomáhá české komunitě v Banátu v rámci dlouhodobého

projektu od roku 2000. Projekt, jehož garantem je organizace Člověk v tísni, je

financován vládou České republiky pomocí Ministerstva zahraničních věcí. Z počátku

projektu byly peněžní dary (viz Graf 3) využívány zejména na zlepšení tamní

infrastruktury, jejíž stav byl tristní. Jednalo se o opravy cest, vodovodů a škol

v krajanských vesnicích. Od roku 2004 se pomoc soustředí na vytváření pracovních

míst v jednotlivých obcích. Cílem je vytvořit dostatečný počet pracovních příležitostí

srovnatelných s těmi, které by členové české komunity měli v České republice.

V průběhu projektu je kladen velký důraz na co nejvyšší zachování kulturních hodnot a

zvyklostí komunity39

. V budoucnosti by měly vzájemné styky mezi krajanskou

komunitou v Rumunsku a Českou republikou více koordinovat české nevládní,

respektive nestátní organizace40

.

Graf 3: Peněžní dary určené krajanské komunitě v Rumunsku

Zdroj: vlastní zpracování, MZV

38



světem. ISBN 80-239-5166-1. 39

Člověk v tísni. Rumunsko – Banát. [online]. 2013. 40



světem. ISBN 80-239-5166-1.

917 000

660 000

150 000

313 500

250 750

521 000

485 000 395 000

219 000 100 000

300 000

500 000

700 000

900 000

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

fin

ančn

í pro

stře

dky

(K

č)

19

3.5 Větrná energetika

3.5.1 Historický vývoj

Vítr se stal pravděpodobně prvním živlem, který se lidstvu podařilo ovládnout. Celkem

záhy si lidé uvědomili, že by energii větru mohli zužitkovat. Prokázalo se, že již

Egypťané 5 000 let př. n. l. používali sílu větru k pohonu. Mezi první prakticky

využitelné stroje lze zařadit větrné mlýny, jejichž původ bývá obvykle přisuzován

Persko-arabské oblasti41

. V Číně a Persii se větrné mlýny používaly již v 7. století,

zatímco do Evropy jejich výstavba pronikla zřejmě díky Arabům, jejichž říše v 8. století

sahala až na Pyrenejský poloostrov42

. Do zbytku Evropy se větrné mlýny začaly

rozšiřovat ve 12. a 13. století. Význam větrné energie dosáhl svého vrcholu v 16. století,

v 17. století se jejich počet odhadoval na 60 000. V Holandsku se větrné stroje staly

hlavním zdrojem energie, Anglie a Německo preferovaly uhlí. Větrné mlýny se

používaly k mletí obilí, stejný princip bylo možné použít ke zpracování cukrové třtiny,

čerpání vody atd. Na počátku 19. století došlo k rozvoji využívání větrné energie ve

Spojených státech amerických (USA), kde bylo v této době postaveno více než

6 milionů malých mnoholopatkových větrných motorů, které sloužily především

k čerpání vody43

.

Technologii větrných mlýnů přejaly o mnoho let později právě větrné elektrárny.

Poul la Cour se jako první vážně zabýval problematikou výroby elektřiny za pomoci

větru a zřejmě také jako první na světě v roce 1891 vyvinul větrný motor, který vyráběl

elektrický proud44

. La Cour v Dánsku v témže roce postavil první větrnou elektrárnu

v Evropě. Francouz George J. Darreius v roce 1930 konstrukci větrného motoru

vylepšil, ale i přes její převratnost se nová technologie prosadila až v 70. letech

20. století. V tomto období se svět začal obávat vyčerpání neobnovitelných zdrojů

energie a nadměrné produkce skleníkových plynů. Rozvoji větrné energetiky

napomohlo embargo zemí OPEC45

vyhlášené na podzim roku 1973 na vývoz ropy do

průmyslově vyspělých zemí. Po vyhlášení embarga se Evropa začala poohlížet po

alternativních zdrojích energie, koncem 70. let minulého století došlo ke zprovoznění

41

Q-klub Amavet. Větrná elektrárna. [online]. 2014. 42

ČEZ. Využívání větrné energie ve světě. [online]. 2014. 43

Q-klub Amavet. Větrná elektrárna. [online]. 2014. 44

Tamtéž 45

Organization of Petroleum Exporting Countries (Organizace zemí vyvážejících ropu)

20

první, na tehdejší poměry moderní, větrné elektrárny. Mezi největší průkopníky větrné

energetiky patřilo Dánsko a bývalé západní Německo46

.

3.5.2 Současný stav

Obnovitelné zdroje energie poskytují téměř 6 milionů pracovních míst po celém světě,

větrná energie sama zásobuje čistou elektřinou na 33 milionů domácností. Dle

předpovědí by tento trend měl i nadále růst, kapacita obnovitelných zdrojů energie by se

celosvětově měla do roku 2030 zvýšit o čtyřnásobek47

.

Vývoj větrné energetiky je v současnosti sledován zejména z hlediska instalovaného

výkonu větrných elektráren v jednotlivých státech. Celkový počet větrných elektráren

tedy není prioritním ukazatelem48

. Celosvětový instalovaný výkon větrných elektráren

každoročně stoupá (viz Graf 4), na konci roku 2013 dosahoval již více než

318 000 megawatt (MW)49

.

Graf 4: Celkový instalovaný výkon větrných elektráren ve světě

Zdroj: vlastní zpracování, Global Wind Statistics 2013

Evropa, respektive členské státy Evropské unie (EU), v minulosti dominovala

celosvětové větrné energetice. Rozdělení podílu celkového instalovaného výkonu

větrných elektráren dle jednotlivých kontinentů se během posledních několika let

46


Středisko společných činností AV ČR. Větrná energetika na vzestupu. [online]. 2014. 48


Česká společnost pro větrnou energii. Větrné elektrárny ve světě. [online]. 2013.

39431 47620 59091

73938

93889 120624

158975

198001

238126

283048

318137

0

50000

100000

150000

200000

250000

300000

350000

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

inst

alo

van

ý vý

kon

[M

W]

21

výrazně změnilo. Podíl EU na celkovém instalovaném výkonu větrných elektráren se

rok od roku snižuje (viz Graf 5). V roce 2008 členské státy EU zaujímaly 54% podíl

z celosvětového počtu instalovaného kumulativního výkonu s téměř 65 000 MW.

Během uplynulých pěti let se podíl EU na celosvětovém počtu instalací snížil o 17 %,

na konci roku 2013 EU zaujímala 37% podíl. Největšími konkurenty na poli větrné

energetiky jsou pro Evropu Asie a Severní Amerika50

.

Graf 5: Instalovaný výkon větrných elektráren ve světě

Zdroj: vlastní zpracování, GWEC, EWEA

Absolutním lídrem dle instalovaného výkonu větrných elektráren je Čína, která

z celosvětového počtu instalací jednotlivých zemí zaujímá 27,7% podíl s celkovou

instalovanou kapacitou téměř 91,5 GW. Podíl USA činí 19,2 % s instalovaným

výkonem 61 GW. Následuje Německo, které mělo na konci roku 2013 nainstalováno

přes 34 GW ve větrné energetice, Španělsko s instalacemi ve výši 23 GW a Indie

s 20 GW. Velká Británie byla dle instalovaného výkonu větrných elektráren na šestém

místě s 10,5 GW. Mezi deset států, které disponují nejvyšší celkovou instalovanou

kapacitou na světě, patří také Itálie, Francie, Kanada a Dánsko. Podíl Asie na nově

instalovaném výkonu větrných elektráren za rok 2013 (viz Graf 6) poukazuje na

dominantní postavení tohoto kontinentu ve srovnání se zbytkem světa51

.

50

Česká společnost pro větrnou energii. Větrné elektrárny ve světě. [online]. 2013. 51

The World Wind Energy Association. Key Statistics of World Wind Energy Report 2013. [online].

2014.

105 696

66 207

75 564

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

inst

alo

van

ý vý

kon

[M

W]

EU 27

USA + Kanada

Čína

22

Graf 6: Podíl na nově instalovaném výkonu větrných elektráren za rok 2013

Zdroj: vlastní zpracování, Key Statistics of World Wind Energy Report 2013

Ke konci roku 2013 bylo v EU nainstalováno 117,3 GW ve větrné energii, z toho

110,7 GW na souši a 6,6 GW na moři. Meziroční přírůstek v roce 2013 činil

11 159 MW instalovaného výkonu ve větru, což je v porovnání s rokem 2012 pokles

o 8 %. Celkový instalovaný výkon větrné energie do roku 2013 by při běžných větrných

podmínkách mohl produkovat množství elektrické energie, které by pokrylo

8% spotřebu v rámci členských států EU52

.

Graf 7: Podíl na nově instalovaném výkonu větrných elektráren v EU za rok 2013

Zdroj: vlastní zpracování, Wind in power 2013 European statistics

52

Česká společnost pro větrnou energii. Větrné elektrárny v Evropě. [online]. 2013.

52,8% 32,3%

7,3%

5,1% 1,3% 1,2%

Asie

Evropa

Severní Amerika

Střední a Jižní Amerika

Ostatní

Afrika

29%

17%

8% 6% 6%

6%

6%

4% 3%

3% 12%

Německo

Velká Británie

Polsko

Švédsko

Rumunsko

Dánsko

Francie

Itálie

Rakousko

Irsko

Ostatní státy

23

Celosvětový nově instalovaný výkon větrných elektráren za první polovinu roku 2014

dosáhl 17,6 GW. Ve srovnání se stejným období roku 2013 se jedná o meziroční nárůst

3,6 GW. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren ve světě dosáhl 336 GW, na

konci roku 2014 se očekává celých 360 GW instalovaného výkonu. Asie se díky

36,9% podílu stala kontinentem s nejvyšším instalovaným výkonem větrné energie,

Evropu překonala o 0,2 %. Čína se blíží 100 GW instalovaného výkonu a představuje

41 % světového trhu s nově instalovanými větrnými turbínami53

.

3.5.3 Větrná energetika v Rumunsku

Rumunsko je považováno za jednu z nejatraktivnějších lokalit pro investice do větrné

energie v Evropě. Dle rumunského Ministerstva životního prostředí má Rumunsko

potenciál vyrábět až 17 % tzv. zelené energie54

z větru. Rumunsko se v roce 2012 stalo

evropským lídrem z hlediska nově instalovaného výkonu větrných elektráren, v témže

roce zaujalo páté místo v evropském žebříčku zemí s nejvyšším celkovým instalovaným

výkonem větrných elektráren55

.

Během několika uplynulých let zaznamenalo Rumunsko strmý nárůst počtu

instalovaných větrných elektráren, s čímž souvisí i znatelné navýšení celkového

instalovaného výkonu větrných elektráren v zemi. Na konci roku 2013 se Rumunsko dle

tohoto ukazatele řadilo na 19. místo na světě s téměř 2 600 MW. Nejvyšší nárůst

celkového instalovaného výkonu, více než 130 %, byl zaznamenán mezi lety 2011 a

2012 (viz Graf 8)56

. Takto vysoký meziroční nárůst celkového instalovaného výkonu

větrných elektráren je spojen s výstavbou největší větrné farmy v Evropě s celkovým

instalovaným výkonem ve výši 600 MW. Větrný park Fantanele a Cogealac, který se

nachází 17 km od Černého moře, byl dokončen ve druhé polovině roku 2012. Na území

o rozměrech 6 krát 12 kilometrů bylo instalováno 240 větrných turbín, což spolu s výše

uvedeným instalovaným výkonem z oblasti činí největší pevninský větrný park

v Evropě. Ročně může větrný park Fantanele a Cogealac zajistit elektrickou energii pro

více než jeden milion rumunských domácností57

. Provozovatelem této největší větrné

53

The World Wind Energy Association. 2014 Half-year Report. [online]. 2014. 54

Energie získávaná z obnovitelných zdrojů 55

Ecoforum. Wind energy sector in Romania – Present and Perspective. [online]. 2014. 56

The World Wind Energy Association. World Wind Energy Report 2013 – List of Countries and Regions

using Wind Power in 2013. [online]. 2014. 57

ČEZ. Větrný park Fantanele – Cogealac. [online]. 2014.

24

farmy v Evropě je energetická společnost ČEZ, její celková investice do projektu činila

přibližně 1,1 miliardy €58

.

Graf 8: Celkový instalovaný výkon větrných elektráren v Rumunsku

Zdroj: vlastní zpracování, World Wind Energy Report 2013

3.5.4 Postoj veřejnosti vůči větrné energetice v minulosti

Podpora obnovitelných zdrojů energie je obecně velmi vysoká, do značné míry však

závisí na osobních zkušenostech a preferencích každého jedince59

. Mnoho průzkumů

veřejného mínění, které od 80. let minulého století probíhaly v USA, Nizozemsku či ve

Velké Británii, prokázalo všeobecnou podporu veřejnosti k větrné energii60

.

Nedostatkem těchto průzkumů byla různá kvalita jejich zpracování, řada z nich nebyla

provedena v souladu s vědeckými normami a navzájem byly málo koordinovány, čímž

byla omezena možnost vytvoření společné analýzy více států61

.

Již v průběhu 90. let minulého století považovala veřejnost obnovitelné zdroje energie

za více důvěryhodné, než zdroje neobnovitelné. V kanadském průzkumu Omnibus

Report (1995) 79 % respondentů vyjádřilo souhlas s větším důrazem na výrobu

elektrické energie pomocí větrných elektráren, stejný názor mělo 82 % dotázaných

v dánském průzkumu Holdningsundersøgelse (1993). Nizozemské šetření Gipe (1995)

prokázalo 80% podporu rozvoje větrných elektráren ze strany respondentů, opačný

58

Česká televize. Rumunská větrná elektrárna ČEZu je největší v Evropě. [online]. 2012. 59

KROHN, Søren a Steffen DAMBORG. Public attitudes towards wind power. [online]. 1999. 60

WOLSINK, Maarten. Wind power implementation: The nature of public attitudes. [online]. 2007. 61

KROHN, Søren a Steffen DAMBORG. Public attitudes towards wind power. [online]. 1999.

591

826

1 905

2 599

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

2010 2011 2012 2013

inst

alo

van

ý vý

kon

[M

W]

25

názor zastávalo 5 % dotázaných. Ve Velké Británii proběhlo v letech 1990–1996

celkem třináct výzkumů zabývajících se větrnou energetikou, které poukázaly na

80% podporu ze strany respondentů62

.

V průzkumech veřejného mínění byly zkoumány typické postoje respondentů vůči

větrným elektrárnám. Odpůrcům vadil především estetický zásah do krajiny a její

znehodnocení vlivem výstavby větrných elektráren. Hluk spojený s provozem větrných

elektráren obtěžoval pouze malé procento respondentů. Z výsledků dánské studie

Andersen (1997) vyplývá, že vzdálenost bydliště od nejbližší větrné elektrárny nemá

žádný vliv na postoje respondentů vůči větrným elektrárnám. Lidé žijící v blízkosti

větrných elektráren nepovažují hluk ani vizuální dopad na krajinu za významná

negativa větrných elektráren. Podle Wolsinka (2007) je příčinou problémů, které

respondenti uváděli ve spojitosti s výstavbou a provozem větrných elektráren, celkový

negativní postoj jednotlivých respondentů vůči větrným elektrárnám jako takovým.

Postoje jednotlivců vůči větrným elektrárnám jsou nezřídka založeny na individuálních

hodnotách a přesvědčení. Subjektivní vkus každého člověka rozhoduje o tom, zda

větrné elektrárny kazí nebo naopak obohacují krajinný ráz63

.

Vnímání hluku a vizuálního dopadu na krajinu určují zejména subjektivní faktory,

avšak problémy spojované s výstavbou a provozem větrných elektráren nemohou být

považovány za povrchní. Výběr vhodné lokality pro výstavbu větrných elektráren by

měl tyto aspekty brát v úvahu. Účastnický přístup v procesu výběru umístění větrných

elektráren má pozitivní vliv na veřejný přístup k projektu, čímž dochází ke snížení

odporu veřejnosti k výstavbě. Důležitými faktory jsou míra participace obyvatel na

procesu výběru umístění větrných elektráren, transparentní proces plánování a vysoká

informační úroveň. Tato fakta potvrdil i německý průzkum Erp (1997), ve kterém více

než 85 % dotázaných uvedlo, že chce být informováno o plánech na výstavbu nových

větrných elektráren a podle 60 % respondentů by tyto informace měla předávat místní

zastupitelstva. Ve skutečnosti se však lidé nejčastěji dozvídají o plánované výstavbě

prostřednictvím osobních kontaktů či přes média. Nedostatek komunikace mezi lidmi

žijícími v okolí větrných elektráren, developery, místními úřady a politiky je ideální

katalyzátor způsobující negativní postoje vůči konkrétním projektům na výstavbu

62


WOLSINK, Maarten. Wind power implementation: The nature of public attitudes. [online]. 2007.

26

větrných elektráren. Dostatečná informovanost a vzájemný dialog jsou jednou z cest

k lepšímu přijetí větrných elektráren64

.

3.5.5 Aktuální postoj veřejnosti vůči větrné energetice

Mnoho institucí a jednotlivců prosazuje přechod společnosti od fosilních paliv

k obnovitelným zdrojům energie, které jsou obecně považovány za řešení mnoha

sociálních problémů: uspokojování rostoucí poptávky po energii, zajištění energetické

bezpečnosti a snižování úniku škodlivých emisí do ovzduší65

.

Veřejnost v mnoha evropských státech zpravidla podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů

energie, ten je však ve většině zemí komplikovaný. Problémy, které mají být

projednávány v průběhu rozhodovacích procesů ohledně umístění větrných elektráren,

jsou obvykle označovány jako pouhé komunikační problémy. Postoje veřejnosti

k větrné energetice se zásadně liší od postojů vůči větrným elektrárnám. Tento rozdíl

způsobuje nedorozumění ohledně povahy podpory obnovitelných zdrojů energie ze

strany veřejnosti66

.

Odpůrci rozvoje větrných elektráren i v současnosti argumentují především negativním

vlivem větrných elektráren na estetické hodnoty krajiny67

. Toto tvrzení potvrdily

i výsledky švédského průzkumu z roku 2005, dle kterého patří mezi hlavní námitky vůči

výstavbě větrných elektráren kromě poškození krajiny také nejistota dodávek energie a

potencionální hluková zátěž68

. Hrozba zásahu větrných elektráren do krajiny je složitý

problém69

. Není to jen otázka poničení hezkého výhledu do krajiny, jedná se spíše

o fakt, že krajina má pro místní obyvatele symbolickou hodnotu. V tomto rámci se

opozice snaží chránit místní identitu vůči rozvoji větrných elektráren. Návrhy na

vybudování větrných elektráren jsou chápány jako hrozba pro část vlastní identity, která

je vázána na osobní hodnotu krajiny70

. Ve skutečnosti několik studií zkoumajících

postoje veřejnosti vůči větrným elektrárnám prokázalo, že lidé žijící v blízkosti

64


SZARKA, Joseph, Volkmar LAUBER, Tian TANG a David POPP. Wind power, policy learning and

paradigm change: Evidence from China’s CDM Wind Projects. [online]. 2006 66

WOLSINK, Maarten. Wind power implementation: The nature of public attitudes. [online]. 2007. 67

Tamtéž 68

EK, Kristina. Public and private attitudes towards “green” electricity: the case of Swedish wind

power. [online]. 2005. 69

JESSUP, Brad. Plural and hybrid environmental values: a discourse analysis of the wind energy

conflict in Australia and the United Kingdom. [online]. 2010. 70

KEMPTON, Willett, Jeremy FIRESTONE, Jonathan LILLEY, Tracy ROULEAU a Phillip

WHITAKER. The Offshore Wind Power Debate: Views from Cape Cod. [online]. 2005.

27

větrných elektráren je podporují více než ti, kteří bydlí ve větší vzdálenosti71

. Ne

všechny očekávané vlivy výstavby a provozu větrných elektráren jsou negativní. Lidé

s rozvojem větrných elektráren spojují zlepšení podmínek životního prostředí nebo

vytvoření krátkodobých i dlouhodobých pracovních míst72

.

Průzkumu, jenž je součástí této diplomové práce, je blízké téma šetření agentury

Mori Scotland, které zkoumalo postoje obyvatel žijících v blízkosti větrných elektráren.

Dotázáno bylo více než 1 800 respondentů z deseti zkoumaných lokalit ve Skotsku, ve

kterých se nachází větrné farmy s 9–46 větrnými turbínami. Respondenti byli rozděleni

do 3 skupin dle vzdálenosti svého bydliště od nejbližší větrné elektrárny, a to: do 5 km,

5–10 km a 10–20 km. V průzkumu 20 % respondentů uvedlo, že větrné elektrárny,

v jejichž okolí bydlí, měly pozitivní vliv na danou oblast. Negativně přítomnost

větrných elektráren v okolí svého bydliště vnímalo pouze 7 % dotázaných, 50 %

respondentů uvedlo neutrální odpověď a zbylých 23 % se k otázce nevyjádřilo.

Z provedeného průzkumu vyplývá, že respondenti, kteří bydlí ve vzdálenosti do

5 kilometrů od větrných elektráren, zastávají pozitivnější názor vůči větrným

elektrárnám. 44 % z nich uvedlo, že větrné elektrárny mají pozitivní vliv, přičemž

stejnou odpověď uvedlo pouze 16 % dotázaných žijících 10–20 kilometrů od větrných

elektráren. Se záměrem výstavby větrných elektráren bylo ve fázi plánování projektu

seznámeno 13 % dotázaných, 37 % dotázaných uvedlo, že o plánované výstavbě

větrných elektráren v okolí jejich bydliště neměli žádné informace. Nejčastějším

zdrojem informací o projektu výstavby větrných elektráren byly místní noviny, tuto

odpověď uvedlo 40 % respondentů, 4 % dotázaných poskytlo informace místní

zastupitelstvo a 1 % informoval developer. Obavy, které respondenti pociťovali před

započetím výstavby větrných elektráren (poničení krajinného rázu, zvýšená hustota

dopravy v průběhu výstavby větrných elektráren, hluk, pokles cen nemovitostí atd.), se

do značné míry nenaplnily. Nejzřetelnějším dlouhodobým dopadem výstavby a provozu

větrných elektráren je dle výsledků skotského průzkumu vizuální dopad na krajinu73

.

71

GRAHAM, Jessica B., Janet R. STEPHENSON a Inga J. SMITH. Public perceptions of wind energy

developments: Case studies from New Zealand. [online]. 2009. 72

JESSUP, Brad. Plural and hybrid environmental values: a discourse analysis of the wind energy

conflict in Australia and the United Kingdom. [online]. 2010. 73

BRAUNHOLTZ, Simon. Public attitudes to windfarms: a survey of local residents in Scotland.

Edinburgh: Scottish Executive, Social Research, 2003. 39 s. ISBN 07-559-3571-3.

28

4 Metodika práce

Tato kapitola popisuje jednotlivé kroky a metody, které byly použity v této diplomové

práci.

4.1 Použité metody

Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou, jež spolu vzájemně

souvisejí. V teoretické části diplomové práce, kapitola Přehled literatury, byly

vymezeny teorie související s popisovaným tématem. Zdrojem informací potřebných

k vypracování teoretické části diplomové práce byla odborná literatura a internetové

zdroje.

Praktická část diplomové práce stručně popisuje historický vývoj i současný stav

zkoumané lokality obce Svatá Helena, období předcházející výstavbě místních větrných

elektráren a jejich následné zprovoznění. Součástí praktické části diplomové práce je

také provedený průzkum, který analyzuje pohled příslušníků české komunity žijících

v obci Svatá Helena na sociální aspekty výstavby a provozu místních větrných

elektráren.

Výzkum se skládá ze soustavy tří po sobě následujících fází: přípravy, realizace a

vyhodnocení. Metody výzkumu se dělí do dvou skupin, na kvalitativní metody:

individuální hloubkové rozhovory, skupinové rozhovory, projektivní techniky a

kvantitativní metody: dotazování, pozorování a experiment74

. V této diplomové práci

byla využita jedna z kvantitativních metod výzkumu, a to osobní dotazování.

Předmětem průzkumu diplomové práce je zhodnotit pohled příslušníků české komunity

v obci Svatá Helena na sociální aspekty výstavby a provozu místních větrných

elektráren. Objektem průzkumu jsou příslušníci české komunity v obci Svatá Helena.

Statistickými jednotkami jsou ženy a muži, hlásící se k české národnosti, z obce Svatá

Helena.

Účelem průzkumu je zhodnotit, jaký názor mají příslušníci české komunity v obci Svatá

Helena na sociální aspekty výstavby a provozu místních větrných elektráren.

74

PUNCH, Keith. Úspěšný návrh výzkumu. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 230 s. ISBN 978-80-7367-468-7.

29

Sběr dat ve zkoumané lokalitě probíhal prostřednictvím osobního dotazování, jež je

nejtradičnějším typem dotazování. Hlavní výhodou osobního dotazování je existence

přímé zpětné vazby mezi tazatelem a respondentem. Tento typ dotazování má také

nejvyšší návratnost odpovědí, tazatel může upřesnit výklad otázek nebo dle nastalé

situace měnit jejich pořadí. V rámci osobního dotazování se rozlišují tyto druhy

rozhovorů: strukturovaný (standardizovaný) rozhovor, polostrukturovaný

(polostandardizovaný) rozhovor a nestrukturovaný (nestandardizovaný) rozhovor, jedná

se o volný rozhovor bez přesně stanovených otázek75

.

Zprostředkovatelem osobního dotazování byl tazatel, subjekt průzkumu, který vedl

strukturované rozhovory na předem připravené otázky (viz Příloha 1). Odpovědi

respondentů na 20 otázek zaznamenával tazatel. Průzkum byl realizován v období

měsíce srpna v roce 2014 v obci Svatá Helena. Rozsah souboru je 78 respondentů. Pro

účely této práce byla zvolena metoda záměrného výběru, kvótní výběr, který je

využíván v sociologických průzkumech.

Respondenti byli dotazováni na 16 uzavřených otázek, 3 polootevřené otázky a

1 otevřenou otázku. Uzavřené otázky byly zvoleny z důvodu jejich snadnějšího

vyhodnocení a nižší náročnosti pro respondenta. V polootevřených otázkách měli

respondenti možnost zvolit případnou alternativní odpověď. Otevřené otázky jsou

obecně náročnější na zpracování a interpretaci výsledků, respondent však není nucen

zvolit některou z předem nadefinovaných odpovědí a může tak snáze vyjádřit

subjektivní názor. Jediná otevřená otázka zjišťovala konkrétní vlivy větrných elektráren

na život respondentů v obci Svatá Helena.

Osobnímu dotazování předcházel předvýzkum, kterého se zúčastnilo několik

příslušníků české komunity v obci Svatá Helena. Předvýzkum je prováděn z důvodu

možného odhalení chyb v otázkách a jejich včasné nápravě. Účelem předvýzkumu je

zhodnocení správnosti volby jednotlivých výzkumných otázek včetně ověření, jestli

jsou vhodné pro zkoumané téma a dostatečně srozumitelné pro respondenty76

.

75

KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a

techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 277 s.

ISBN 80-247-0966-X. 76


30

Analýza získaných dat tvoří nejobsáhlejší část diplomové práce. Výsledky

strukturovaných rozhovorů budou vyhodnoceny pomocí statistických metod

deskriptivní statistiky, zejména třídění dat a rozdělení četností77

. Získaná data budou

statisticky zpracována pomocí programu Microsoft Excel, ve kterém budou použity

statistické metody k utřídění jednotlivých znaků, jejich provázanosti a podobnosti.

V průběhu zpracovávání dat bude vycházeno ze zásad statistického třídění

prvního stupně, které poskytuje výčet absolutních a relativních četností. Metoda třídění

získaná data činí přehlednější a lze je snáze analyzovat78

.

Konečnou fází celého průzkumu je vyhodnocení nashromážděných informací. Četnost

odpovědí je u každé z otázek vyjádřena v relativních hodnotách, grafická podoba byla

zvolena z důvodu lepší názornosti. Všech 20 otázek doplňuje stručný komentář, který

shrnuje zásadní hodnoty. Stanovené hypotézy jsou ověřeny pomocí Pearsonova a

Cramérova koeficientu, které slouží k měření závislosti mezi slovními (nominálními)

znaky. Základním krokem ke stanovení těchto koeficientů je výpočet teoretických

četností. Čím více se od sebe odlišují teoretické četnosti a skutečné četnosti, tím vyšší je

závislost79

.

Základním krokem měření závislosti mezi slovními znaky (analýza kontingence) je

výpočet teoretické četnosti:

teoretická četnost

řádkový index

sloupcový index

Čtvercová kontingence je ukazatel, který měří rozdílnost obou četností. Ukazatel

čtvercové kontingence se značí a lze jej určit ze vztahu:

r

i

s

i ij

ijij

n

nn

1 1

2

2)(

77

MINAŘÍK, Bohumil. Statistika I: Popisná statistika (II. část). Měření závislostí. Statistické srovnávání.

Popis časových řad. 1.vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univ., 2000, s.105-207. ISBN 80-

715-7427-9. 78

REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s.

Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-3006-6. 79

MINAŘÍK, Bohumil. Statistika I. 3., přeprac. vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická

univerzita, 2009. ISBN 978-807-3751-524.

31

Ze čtvercové kontingence je možné vyjádřit Pearsonův koeficient a Cramérův

koeficient:

Pearsonův koeficient

Cramérův koeficient

4.2 Stanovení otázek kvantitativního průzkumu a hypotézy

Průzkumné otázky se opírají o teoretickou část diplomové práce. Jejich základ je

v obecném určení cílů, následnou transformací získávají specifičtější a konkrétnější

podobu. Lze rozlišit pět úrovní konceptů a otázek:

průzkumná oblast,

průzkumné téma,

obecné průzkumné otázky,

specifické průzkumné otázky,

otázky při sběru dat80.

Průzkumnou oblastí jsou stanoviska příslušníků české komunity v obci Svatá Helena na

sociální aspekty výstavby a provozu místních větrných elektráren.

Průzkumným tématem je zhodnocení pohledu příslušníků české komunity v obci Svatá

Helena na sociální aspekty výstavby a provozu místních větrných elektráren.

Strukturované rozhovory mají za funkci zodpovědět tuto obecnou průzkumnou otázku:

Jaký názor mají příslušníci české komunity v obci Svatá Helena na sociální aspekty

výstavby a provozu místních větrných elektráren?

Specifické průzkumné otázky byly stanoveny následovně:

80


32

1. Jak příslušníci české komunity v obci Svatá Helena hodnotí sociální jednání české

komunity předcházející výstavbě větrných elektráren v okolí obce?

2. Jak příslušníci české komunity v obci Svatá Helena hodnotí dopady provozu větrných

elektráren v okolí obce na jejich sociální jednání?

Specifické otázky rozdělují 17 otázek na dvě části, obě specifické otázky slouží

k zodpovězení obecné průzkumné otázky. První specifická otázka se zaměřuje na

zhodnocení názorů příslušníků české komunity žijících v obci Svatá Helena na období,

které předcházelo výstavbě větrných elektráren v okolí obce a s tím spojené sociální

jednání české komunity. Druhá specifická otázka hodnotí dopady provozu větrných

elektráren na českou komunitu žijící v obci Svatá Helena a na sociální jednání jejich

příslušníků. Otázky číslo 18, 19 a 20 jsou identifikační otázky.

Tabulka 1: Specifické průzkumné otázky

Specifické otázky

Číslo otázky 1. 2.

1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11 12, 13, 14, 15, 16, 17

Zdroj: vlastní zpracování

Na základě stanoveného cíle diplomové práce a obecné průzkumné otázky byly

vysloveny hypotézy:

H1: Míra spokojenosti české komunity s provozem větrných elektráren je rozdílná

v závislosti na pohlaví příslušníků české komunity.

H2: Četnosti pozitivních hodnocení vlivu zprovoznění větrných elektráren na sociální

jednání české komunity jsou rozdílné v závislosti na pohlaví příslušníků české

komunity.

33

5 Vlastní práce

V této kapitole je stručně charakterizován historický vývoj obce Svatá Helena a projekt

výstavby větrných elektráren, které se nacházejí v okolí obce. Kapitoly Vlastní práce a

Přehled literatury napomohly k sestavení otázek a realizaci průzkumu mezi příslušníky

české komunity žijících v obci Svatá Helena.

5.1 Obec Svatá Helena

Svatá Helena je nejstarší doposud existující česká obec v rumunském Banátu, založena

byla v roce 1824. V současnosti Svatá Helena administrativně spadá pod nedalekou

rumunskou obec Coronini. Svatá Helena se nachází v nadmořské výšce 280–340 metrů,

přibližně 14 km od rumunského města Nová Moldava (viz Obrázek 1)81

.

Obrázek 1: Poloha českých vesnic v rumunském Banátu

Zdroj: http://www.banat.cz/images/Ikonky/Titulni/Rumunsko_m600.jpg

81



světem. ISBN 80-239-5166-1.

http://www.banat.cz/images/Ikonky/Titulni/Rumunsko_m600.jpg

34

První Češi, kteří se zde usadili, pocházeli z okolí Prahy, Čáslavska, Plzeňska,

Domažlicka a Posázaví82

. V roce 1847 počet obyvatel výrazně narostl, důvodem byl

zánik blízké české osady Svatá Alžběta, z níž se většina lidí usadila právě ve

Svaté Heleně83

.

Emigranti z Čech, kteří do oblasti přišli mezi prvními, byli zpravidla drobní zemědělci,

chalupníci nebo nemajetní řemeslníci (truhláři, tesaři, kováři atd.). Po příchodu do

Banátu se z nich stali zemědělci a lesní dělníci. Někteří muži pracovali na stavbách

silnic nebo vypomáhali v Srbsku při polních pracích. Ženy se většinou staraly

o domácnost, mladé dívky odcházely pracovat do služby ve městech. Až po roce 1924

se ženám naskytla pracovní příležitost přímo v obci, když český podnikatel ve

Svaté Heleně postavil a zprovoznil tkalcovnu plátna. Manufaktura byla v provozu do

roku 1938, poté došlo k jejímu uzavření a zařízení bylo rozprodáno. Rudné doly, které

byly nově otevřeny od poloviny 60. let 20. století v nedaleké Nové Moldavě,

zaměstnávaly většinu mužské populace ze Svaté Heleny. Muži zde pracovali jako

horníci, řidiči, mechanici nebo elektrikáři. Zemědělským činnostem na polích se mohli

věnovat až po práci. V dolech však postupem času začalo docházet k útlumu těžby a

v roce 2004 byly uzavřeny84

.

Svatá Helena za dobu své existence čelila mnohým více či méně významným změnám,

které měly vliv na život místních obyvatel. Čeští emigranti si však navzdory všem

úskalím dokázali udržet národní a náboženskou identitu. Zásadní vliv na budoucnost

české komunity v rumunském Banátu má především nedostatek pracovních příležitostí

v oblasti, v důsledku čehož dochází k neustálému odlivu místních obyvatel. Od 90. let

minulého století ve Svaté Heleně každoročně klesá počet obyvatel (viz Graf 9). Tento

trend bude velmi obtížné změnit85

.

82


2013, 461 s. ISBN 978-80-87054-31-4. 83



978-802-5459-249. 84

Svatá Helena. Z historie. [online]. 2008. 85



978-802-5459-249.

35

Graf 9: Vývoj počtu obyvatel v obci Svatá Helena

Zdroj: vlastní zpracování, Svoboda a Dokoupil, 2005, Kokaisl, 2009

5.1.1 Náboženství

První osadníci Svaté Heleny byli povětšinou evangelíci, jelikož jich více než polovina

pocházela z Čáslavska, kde převládalo evangelicko-helvétské vyznání. S příchodem

obyvatel zaniklé Svaté Alžběty, římských katolíků, došlo ke změně a ze Svaté Heleny

se stala obec dvojího náboženského vyznání. Ve 20. letech minulého století

zaznamenali rozmach baptisté, kterým se na úkor evangelíků podařilo během pár let

získat tolik přívrženců, že ve Svaté Heleně vznikl samostatný baptistický sbor86

.

Evangelický sbor se zcela rozpadl v roce 1966, zbytek obyvatel evangelického vyznání

přešel k baptistům87

. Katolický kostel, který byl dokončen a vysvěcen v roce 1879 je

dodnes využíván při pravidelných mších a obřadech. Baptisté spravují bývalý

evangelický kostel z roku 188788

. V současnosti jsou asi dvě třetiny obyvatel římští

katolíci, jednu třetinu tvoří baptisté89

.

86



978-802-5459-249. 87

Svatá Helena. Z historie. [online]. 2008. 88



978-802-5459-249. 89



světem. ISBN 80-239-5166-1.

338

781

916

800

540 507

338 300

400

500

600

700

800

900

1000

1830 1890 1930 1991 2000 2002 2008

po

čet

ob

yvat

el

36

5.1.2 Školství

První školní zařízení bylo ve Svaté Heleně vystavěno 28 let po založení obce v roce

1852 a sloužilo pouze dětem z katolických rodin. Evangelíci postavili druhou školu

v letech 1855–1856. Obě školy byly v provozu až do jejich sloučení, ke kterému došlo

kolem roku 1900. Evangelíci spolu s katolíky navštěvovali jednu školu, což byla

poměrně revoluční záležitost. V letech 1910–1919 byla místní komunita vystavena

silnému maďarizačnímu tlaku. Čeští učitelé byli přinuceni ukončit výuku českého

jazyka, zakládaly se maďarské mateřské školky a bohoslužby byly vedeny výhradně

v maďarském jazyce. Toto nelehké období i přes veškerou snahu Čechů zanechalo

následky na českém jazyce, do kterého se dostala řada maďarských slov. Obrat nastal

po vzniku rumunského království po roce 1919. V roce 1920 byla oficiálně posvěcena

dohoda umožňující vysílat někdejší československé učitele do krajanských komunit

rumunského Banátu. Český jazyk byl vyučován hlavně v nižších ročnících, na druhém

stupni základních škol se vyučovalo jak v českém, tak i v rumunském jazyce.

V 60. letech minulého století ovšem došlo bez zjevné příčiny mezi oběma státy

k přerušení komunikace týkající se krajanského školství a vysílání učitelů bylo

přerušeno. Učitelé z České republiky se do rumunského Banátu vrátili až po roce

199890

.

Dnes probíhá výuka všech předmětů od první do čtvrté třídy výhradně v českém jazyce,

rumunština dostává prostor v doplňkových hodinách. Od páté do osmé třídy je poměr

výuky mezi oběma jazyky opačný, žáci se učí v rumunském jazyce. Skladba předmětů

včetně příslušných hodinových dotací je obdobná jako v českém školství91

.

5.2 Projekt výstavby větrných elektráren

Po vstupu do Evropské unie v roce 2007 se Rumunsko stalo pro investory atraktivnější

destinací, do které začalo směřovat více investic než kdykoliv předtím. Bez povšimnutí

nezůstala ani příhraniční oblast Rumunska – Banát, konkrétně okolí české obce

Svatá Helena a zde panující ideální větrné podmínky vhodné pro výstavbu větrných

elektráren.

90



978-802-5459-249. 91

Tamtéž

37

V srpnu roku 2007 obdržel obecní úřad ve Svaté Heleně nabídku dvou firem na

výstavbu větrných elektráren. Na zasedání na konci září 2007 se obecní zastupitelstvo

rozhodlo přijmout nabídku italské firmy Enel Green Power Romania. Došlo k uzavření

dohody o spolupráci a začátek přípravných prací byl naplánován na červen roku 201092

.

5.2.1 Investor

Enel Group je největší italská energetická společnost, která vyvíjí a spravuje výrobu

energie z obnovitelných zdrojů na globální úrovni. Firma působí v Rumunsku od roku

2005 a v současnosti je největším soukromým investorem v odvětví elektrické energie

s přibližně 4 500 zaměstnanci a sítí dlouhou 90 000 km, která slouží asi 14 milionům

zákazníků. Společnost Enel Green Power, jež je součástí Enel Group, je významným

světovým operátorem v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů, kterými je

schopna uspokojit energetické potřeby více než 8 milionů domácností v 16 státech

Evropy, Severní a Jižní Ameriky93

. Enel Green Power Romania je dceřinou společností

Enel Green Power, na rumunském trhu působí od roku 2007. Společnost má

v Rumunsku asi 55 zaměstnanců. Instalovaný výkon celkem sedmi větrných elektráren,

které společnost v zemi vlastní, dosahuje 498 MW94

.

5.2.2 Větrný park Moldova Noua

Větrný park, který se nachází v okolí obce Svatá Helena, nese název Moldova Noua.

Tvoří jej 21 větrných turbín o celkovém instalovaném výkonu 48 MW, jednotlivé větrné

elektrárny mají instalovaný výkon 2,3 MW. Prvních 25 MW bylo zprovozněno

v prosinci 2011, zbylé turbíny byly uvedeny do provozu v průběhu roku 2012.

Společnost Enel Green Power podepsala smlouvu s dánskou vládou, vlastnící Exportní

úvěrovou agenturu, a společností Citigroup o úvěru ve výši 112 milionů € na více než

12 let. Tyto finance byly použity na pokrytí části investic nezbytných k vybudování

dvou větrných elektráren společnosti Enel Green Power Romania (Moldova Noua a

Corugea) s přepokládanými náklady ve výši 180 milionů €95

.

92

Svatá Helena. Současné problémy v obci Svatá Helena. [online]. 2008. 93

Enel. Enel Green Power: Moldova Noua wind farm in Romania enters operation. [online]. 2012. 94

Enel Green Power. Romania. [online]. 2013. 95

Enel. Enel Green Power: Moldova Noua wind farm in Romania enters operation. [online]. 2012.

38

5.2.3 Výkup pozemků potřebných k výstavbě větrných elektráren

Své pozemky prodalo developerovi projektu asi 91 % oslovených vlastníků pozemků,

část z nich dlouhodobě žije mimo obec. V obci bydlí převážně starší lidé, jejichž

potomci odešli do větších rumunských měst či se natrvalo usadili v České republice.

Mnohé zemědělské pozemky leží ladem, proto vlastníci uvítali skutečnost, že je někdo

ochoten jejich pozemky odkoupit96

. Výkupní cena pozemků se pohybovala v rozmezí

od 100 € do 400 € za hektar. Maximální částka byla ale 1 Kč za metr2, což je velmi

nízká cena i na rumunské poměry97

.

Developerská společnost několikrát projevila zájem o odkoupení obecních pozemků,

potřebných v rámci výstavby větrných elektráren. Tuto vizi podporovalo i zastupitelstvo

v rumunské střediskové obci Coronini, pod jejíž správu obec Svatá Helena spadá.

Vlivem českého zastupitele z obce Svatá Helena došlo k upřednostnění pronájmu

obecních pozemků před jejich prodejem. Za každý z devíti generátorů o výšce

140 metrů, které stojí na obecních pozemcích, musí investor dle platné smlouvy

o pronájmu zaplatit částku 2 500 € ročně. Na polovinu z této sumy má nárok

středisková obec Coronini. Zbylých 12 větrných elektráren stojí na pozemcích, které

společnost odkoupila od soukromých vlastníků98

.

5.2.4 Výstavba větrných elektráren

Výstavba celkem 21 větrných elektráren (viz Obrázek 2) započala v dubnu roku 2011.

V průběhu výstavby přístupových komunikací vedoucích k větrným elektrárnám došlo

k poničení polí a část tehdejší úrody musela být zlikvidována99

. Jednotlivé větrné

turbíny byly uváděny do provozu od prosince 2011 a následně během roku 2012.

V jiných evropských státech se větrné elektrárny staví asi dva kilometry od nejbližších

obydlí, rumunská norma je však nižší. Nejbližší elektrárna je vzdálena 300 metrů od

obce, za přiměřenou vzdálenost menších elektráren se považuje alespoň 1 kilometr100

.

96

Banát. Český Banát – setkání s „civilizací“. [online]. 2012. 97

Lidovky. Krajané v rumunském Banátu nemohou spát, trápí je bolesti hlavy kvůli větrným elektrárnám.

[online]. 2013. 98

Banát. Česká vesnice Svatá Helena je ohrožena výstavbou 21 větrných elektráren v bezprostředním

okolí. [online]. 2011. 99


Lidovky. Krajané v rumunském Banátu nemohou spát, trápí je bolesti hlavy kvůli větrným

elektrárnám. [online]. 2013.

39

Obrázek 2: Rozmístění větrných elektráren v okolí obce Svatá Helena

Zdroj: http://www.banat.cz/images/vetrne_elektrarny/FIK_0760.jpg

Organizace Člověk v tísni v září roku 2011 odeslala Evropské komisi žádost

o prošetření porušení statutu ochrany území v systému Natura 2000, do něhož okolí

Svaté Heleny patří z důvodu výskytu ptačích druhů101

. Evropská komise dospěla

k závěru, že výstavba a provoz větrných elektráren významným způsobem neovlivní

stanoviště ani druhy daných oblastí. Posouzení zkoumaného projektu vzalo v úvahu

tři alternativní lokality nacházející se v síti Natura 2000 se stejným počtem větrných

turbín. Komise nezjistila žádné důkazy o porušení právních předpisů EU a případ

uzavřela102

.

Výstavba větrných elektráren se plánuje i v okolí dalších českých obcí, Gerník a

Rovensko, v rumunském Banátu. Aktuální informace však hovoří o odložení dalších

podobných projektů v oblasti. Důvodem je výrazné omezení podpory obnovitelných

zdrojů energie ze strany rumunské vlády103

.

101


Evropská parlament. Parlamentní otázky. [online]. 2013. 103

Banát. Český Banát – setkání s „civilizací“. [online]. 2012.

http://w

Date post:	20-Oct-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ - Theses · Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí diplomové...

Documents