12
Metamorfóza je slovo řeckého původu a znamená proměnu, přeměnu či přetvoření. Jako odborný termín může nabývat různých specifických významů v závislosti na oblasti použití. V oblastech přírodních věd se termínem označují změny, které probíhají na jedinci, zvířeti, rostlině hmyzu a další živé přírodě v průběhu ontologického a fylogenetického vývoje. V širším rámci neživé přírody tyto transformační jevy probíhají za jiných podmínek (např. čas, prostředí). V geologii označuje metamorfóza přeměnu hornin tlakem působením tepla nebo chemickými látkami v zemské kůře. Je to proces, kterým vznikají tzv. metamorfované horniny. V oblasti biologie vyjadřuje pojem metamorfóza komplex morfologicko-anatomických a fyziologických změn, ke kterým dochází při ontogenetickém vývoji jedince, někdy také myšleno jako změny v orgánech rostlin a živočichů, jimiž se uskutečňuje fylogenetický vývoj (evoluce). V botanice označuje metamorfóza souhrn vývojových změn orgánů rostlin během ontogenetického vývoje jedince nebo během fylogenetického vývoje rostlin. Zahrnuje změnu funkce a tvaru rostlinných orgánů, například přeměnu listů v trn. V oblasti volných umění se téma objevuje často. První příklady nacházíme v mytologických bájích, člověk v nich nabývá nové podstaty proměnou v živočicha (Arachné), rostlinu (Dafné), kámen (Niobé), souhvězdí (Andromeda) či naopak (Deukalión a Pyrrha). Formální proměna je v případě psaného slova otázkou literárního popisu. Obdobně může spisovatel vystihnout i to co se děje v mentalitě člověka procházejícího proměnou. Z tohoto hlediska se téma metamorfózy rozšiřuje. Můžeme ho chápat jako otázku psychologickou, psychoanalytickou, nebo jako sci-fi tematiku s prvky magického realismu, s prvky snu a iluze, nebo se nad proměnou zamyslet v širším kontextu vývoje člověka, jeho předků a potomků. Evoluce je tematizací proměny samotného jedince, který je determinovaný zažitými událostmi. Člověk se v životním cyklu mění nejen vizuálně, ale i vnitřně např. O. Wilde a jeho povídka Obraz Doriana Graye). Literáti si poradili, ten nejcitovanější Franz Kafka se zapsal do dějin literatury povídkou Proměna, která je pregnantní ukázkou metamorfózy člověka. Povídka popisuje situaci mladého muže Řehoře Samsy, který se ve spánku proměnil v brouka. Změněná situace nezasáhne pouze jeho, ale i rodinu, která na něm byla existenčně závislá. Situaci nedokáže vyřešit ani jeden ze členů rodiny a konflikt vrcholí smrtí „postiženého“ hrdiny, jehož usmrtí otec, když po něm hodí jablko. Katarze z odchodu hlavní podstavy, jež byla ve svém změněném stavu příčinou utrpení bližních, dostává najednou očistný charakter a rodina se vrací do normálního života. „Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ležel na hřbetě tvrdém jak pancíř, a když trochu nadzvedl hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovitými výztuhami, na jehož vrcholu se sotva ještě držela přikrývka a tak tak že úplně nesklouzla dolů. Jeho četné, vzhledem k ostatnímu objemu žalostně tenké nohy se mu bezmocně komíhaly před očima. Nad ránem Řehoř opuštěný umírá. Ráno jej nalezne posluhovačka („Pojďte se podívat, ono to chcíplo; leží to tam dočista chcíplé!“) a jeho mrtvolu sama odklidí. Téhož dne uspořádají Samsovi, jimž se viditelně ulevilo, výlet z města a probírají nadějné plány do budoucna.“
