1

PLNY OCHRANY

PAMTKOVCH REZERVAC A PAMTKOVCH ZN Metodika pipraven na zklad Vyhlky MK R . 420/2008 Sb., kterou se stanov nleitosti a obsah Plnu ochrany pamtkovch rezervac a pamtkovch zn, kter nabyla innosti dne 1. 1. 2009. Karel Kua Irena Kratochvlov Vra Kuov Praha 2012 Nrodn pamtkov stav, stedn pracovit v Praze jako odborn organizace sttn pamtkov pe v esk republice vydv ve spoluprci s Ministerstvem kultury esk republiky tento materil v zjmu zabezpeen jednoty metodickch hledisek pamtkov pe pro danou oblast ochrany kulturnho ddictv v souladu s ustanovenm 32 odst. 1 zkona . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi, ve znn pozdjch pedpis.

2

OBSAH

Seznam zkratek vodem

Strun vvoj pojet diferenciace vkonu sttn sprvy v pamtkovch rezervacch a pamtkovch znch Vvoj zmr na diferenciaci ochrany v pamtkovch zemch Koncepce innj pe o pamtkov fond v esk republice do roku 2005 Novela pamtkovho zkona (zkon . 186/2006 Sb.) Novela pamtkovho zkona (zkon . 307/2008 Sb.) Vyhlka . 420/2008 Sb., kterou se stanov nleitosti a obsah plnu ochrany pamtkovch rezervac a pamtkovch

zn Metodika Pln ochrany Uren metodiky Prvn postaven Plnu ochrany

Skupiny (kategorie) staveb vyplvajc z Vyhlky Profesn pedpoklady zpracovatel Pln ochrany Podklady a przkumy Dal podklady Technick (a softwarov) podmnky, doporuen a poadavky Identifikace nemovitost Identifikace nemovitost podle daj katastru nemovitost Nemovitosti, kter nelze pomoc daj katastru nemovitost jednoznan identifikovat Identifikace nemovitosti podle typologickho oznaen druhu Identifikace nemovitosti pomoc daj veejnch informanch registr veejn sprvy Identifikace pomoc daj Integrovanho informanho systmu pamtkov pe (IISPP) vedenho Nrodnm

pamtkovm stavem Identifikace kulturnch pamtek OBSAH PLNU OCHRANY Preambule I. VROKOV ST PLNU OCHRANY A. TEXTOV ST (podle 1 odst. 1 Vyhlky) A0. Rozsah a vymezen eenho zem (podle 1 odst. 5 Vyhlky) A1. Vet nemovitost, kter jsou kulturn pamtkou nebo nrodn kulturn pamtkou a nachzej se v pamtkov

rezervaci nebo pamtkov zn, popsan identifikanmi daji podle katastru nemovitost (podle 1 odst. 2a, k Vkresu 1 podle 1 odst. 3a Vyhlky)

A1.1 Vet kulturnch pamtek a nrodnch kulturnch pamtek podle 1 odst. 2a Vyhlky pklad A2. Vet nemovitost, kter nejsou kulturn pamtkou, ale nachzej se v pamtkov rezervaci nebo pamtkov zn,

nebo vet druh prac na nich, u nich je vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona, popsan identifikanmi daji podle katastru nemovitost (podle 1 odst. 2 psm. b), k Vkresu 2 podle 1 odst. 3 psm. b) Vyhlky)

A2.1. Stavby A2.1a. Stavby, u nich je vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona k

pracm, jejich provedenm se nezasahuje dnm zpsobem do vnjho vzhledu tto nemovitosti a nenaru se jej konstrukce a dispozice (Kategorie I)

A2.1b. Stavby u nich je vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona k pracm, jejich provedenm se nezasahuje dnm zpsobem do vnjho vzhledu tto nemovitosti (Kategorie II)

A2.1c. Stavby naruujc charakter zem, u nich je vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona k pracm, jejich provedenm se nezasahuje dnm zpsobem do vnjho vzhledu tto nemovitosti (Kategorie III)

A2.1d. Stavby naruujc charakter zem, u nich je vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona k udrovacm pracm a zmn stavby s vjimkou udrovacch prac a zmn stavby na vnjm plti budov (Kategorie IV)

A2.1e. Stavby z hlediska charakteru zem indiferentn, u nich je zcela vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona (Kategorie 0)

3

Struktura Tabulek A2.1a a A2.1d pro vty nemovitost podle 1 odst. 2 psm. b A2.2. Nezastavn pozemky A2.2a Nezastavn pozemky urujc i dotvejc charakter zem, u nich je vylouena povinnost vydat si pedem zvazn

stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona na udrovac prce a stavbu podzemnch inenrskch st (Kategorie p1)

A2.2b Nezastavn pozemky doplujc charakter zem, u nich je vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona na vechny druhy prac krom ternnch prav a umisovn staveb (kategorie p0)

A2.3. Vet nemovitost, kter nejsou kulturn pamtkou, ale nachzejc se v pamtkov rezervaci nebo pamtkov zn, nebo vet prac na nich, u nich je vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona, popsan identifikanmi daji podle katastru nemovitost (podle 1 odst. 2 psm. b), k Vkresu 2 podle 1 odst. 3 psm. b) Vyhlky) pklad

A3. Stanoven zpsobu zabezpeen kulturnch hodnot pamtkov rezervace nebo pamtkov zny z hlediska sttn pamtkov pe ( 1 odst. 2 psm. c) Vyhlky)

Nemovitosti, u nich nedojde k dnmu vylouen povinnosti vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona

A3.1. Obecn opaten k zabezpeen ochrany dochovan historick urbanistick struktury A3.2. Ochrana staveb architektonicky cennch a jejich soubor, staveb historicky vznamnch a jejich soubor a

vznamnch stavebnch dominant ( 1 odst. 3 psm. a) Vyhlky) A3.2a Architektonicky cenn stavby (A) A3.2b Historicky vznamn stavby (H) A3.2c Vznamn stavebn dominanty (doplkov charakteristika) A3.3 Struktura Tabulky 3 pro vet nemovitost podle 1 odst. 2 psm. c) a odst. 3 psm. a) Vyhlky pklad vyplnn A3.4 Nov stavby A3.5 Aspekty Archeologie A4 Doba zvaznosti Plnu ochrany (podle 1 odst. 2 psm. d) Vyhlky) B GRAFICK ST (podle 1 odst. 3 Vyhlky) B0.1 Obecn ke grafick sti Plnu ochrany B0.2 Spolen obsah vkres a jeho legenda pro jeho znzornn B1 Vkres 1 ( 1 odst. 3 psm. a) Vyhlky, viz textov st podle 1 odst. 2 psm. a) viz kapitola A1) B1.1 Kulturn pamtky B1.2 Nrodn kulturn pamtky B1.3 Architektonicky cenn stavby a jejich soubory1 B1.4 Historicky vznamn stavby a jejich soubory2 B1.5 Vznamn stavebn dominanty B1.6 Hodnotn prvky urbanistick struktury, krajinn kompozice a koncepn vsadby zelen B2 Vkres 2 (podle 1 odst. 3 psm. b) Vyhlky, viz textov st podle 1 odst. 2 psm. b) viz kapitola A2) B3. Vkres 3 (podle 1 odst. 3 psm. c) Vyhlky, viz textov st podle 1 odst. 2 psm. c) viz kapitola A3) B3.1 Zpsob zabezpeen kulturnch hodnot pamtkov rezervace i pamtkov zny z hlediska sttn pamtkov pe II. ODVODNN PLNU OCHRANY (podle 1, odst. 2 psm. e) a podle 1, odst. 6 psm. a)c) Vyhlky) C1 Obecn popis kulturnch hodnot pamtkov rezervace i pamtkov zny (podle 1, odst. 6 psm. a) Vyhlky) C2. Podrobn popis kulturnch hodnot pamtkov rezervace i pamtkov zny podle ucelench soubor staveb nebo

jednotlivch staveb, ploch a veejnch prostranstv (podle 1 odst. 6 psm. b) Vyhlky) C3. Dvody vylouen povinnosti vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona (podle 1

odst. 6 psm. c) Vyhlky) D PLOHY Ploha 1: Legenda pro spolen obsah vkres Ploha 2: Legenda Vkresu 1 Ploha 3: Pklad zpracovn Vkresu 1 Ploha 4: Legenda Vkresu 2

1 Kvli zachovn vcn logiky je v metodice prohozeno poad kategori historicky vznamn stavby a jejich soubory a architektonicky cenn stavby a jejich soubory oproti Vyhlce.

2 Viz pedchoz poznmka.

4

Ploha 5: Pklad zpracovn Vkresu 2 Ploha 6: Legenda Vkresu 3 Ploha 7: Pklad zpracovn Vkresu 3 Ploha 8: Pklad obecnho popisu kulturnch hodnot pamtkov rezervace i pamtkov zny (podle 1, odst. 6 psm. a) Vyhlky) Ploha 9: Pklad podrobnho popisu kulturnch hodnot pamtkov rezervace nebo pamtkov zny podle ucelench soubor staveb nebo jednotlivch staveb, ploch a veejnch prostranstv (podle 1 odst. 6 psm. b) Vyhlky) Ploha 10: Pklad zpracovn dvod vylouen povinnosti vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona (podle 1 odst. 6 psm. c) Vyhlky)

Seznam zkratek

APR archeologick pamtkov rezervace CAD Computer Aided Design CUZKBUD_ID identifiktor budovy eskho adu

zemmickho a katastrlnho .o. slo orientan (v rmci ulice) p, p. slo popisn (v rmci sti obce) ZK esk ad zemmick a katastrln dom. vznamn stavebn dominanta GIS Geographic Information System,

geografick informan systm IDOB identifiktor statistick budovy Registru

statistickch obvod eskho statistickho adu

IDOB_PG indentifiktor nemovitosti v Integrovanm informanm systmu pamtkov pe

IDREG tzv. slo kauzy stednho seznamu nemovitch kulturnch pamtek

IISPP Integrovan informan systm pamtkov pe

kat. kategorie KN Katastr nemovitost KP kulturn pamtka KPZ krajinn pamtkov zna MPR mstsk pamtkov rezervace MPZ mstsk pamtkov zna NKP nrodn kulturn pamtka NP Nrodn pamtkov stav odst. odstavec OGC Open Geospatial Consortium parc. . parceln slo psm. psmeno RADPORC poadov slo bvalho Sttnho

seznamu kulturnch pamtek S-JTSK souadnicov systm jednotn

trigonometrick st katastrln st. stavebn parcela SW software, softwarov PD zemn plnovac dokumentace AZK stedn archiv zemmictv a katastru SKP stedn seznam kulturnch pamtek R VPR vesnick pamtkov rezervace

(pamtkov rezervace se souborem

5

lidov architektury) VPZ vesnick pamtkov zna (pamtkov

zna se souborem lidov architektury) WMS Web Map Service, webov mapov

sluba Legislativn zkratky

pamtkov zkon Zkon . 20/1987 Sb. , o sttn pamtkov pi, v platnm znn

Vyhlka vyhlka . 420/2008 Sb., kterou se stanov nleitosti a obsah plnu ochrany pamtkovch rezervac a pamtkovch zn

Pln ochrany pln ochrany pamtkovch rezervac a pamtkovch zn

6

vodem

Urbanistick ddictv esk republiky je nadnrodn hodnotou evropskho vznamu. Je mimodn jak mrou dochovn historick urbanistick struktury mst, vesnic a krajiny, tak autenticitou jejich zstavby, a to vetn architektonickch a stavebnch detail. Mra dochovn urbanistickho ddictv nen msi samozejmm. Naopak je vsledkem soustavnho, dlouhodobho a asto velmi obtnho sil oboru pamtkov pe. Tradice plon pamtkov ochrany hodnotnch urbanistickch celk v esk republice (eskoslovensku) sah do roku 1950, kdy byly vyhleny prvn mstsk pamtkov rezervace. Dal pamtkov rezervace byly prohleny na zklad zkona . 22/1958 Sb., o kulturnch pamtkch, a poslze i zkona . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi, kter s innost od 1. 1. 1988 pinesl monost chrnit historick architektonick a stavebn i krajinn celky na zklad nov kategorie plon pamtkov ochrany v podob pamtkov zny. V souasnosti (2012) je na zem esk republiky 40 mstskch pamtkovch rezervac, 61 vesnickch pamtkovch rezervac (pamtkovch rezervac se soubory lidov architektury), 1 nespecifikovan pamtkov rezervace (Kuks, sluujc sdeln i krajinn hlediska), 1 technick pamtkov rezervace, 254 mstskch pamtkovch zn, 217 vesnickch pamtkovch zn (pamtkovch zn se soubory lidov architektury) a 19 krajinnch pamtkovch zn. Mimoto existuje 8 archeologickch pamtkovch rezervac.

Vlastn postupn obnova objekt v pamtkovch rezervacch a znch je podpoena dotanmi programy jak Ministerstva kultury (zejmna Program regenerace mstskch pamtkovch rezervac a mstskch pamtkovch zn, Program pe o vesnick pamtkov rezervace, vesnick pamtkov zny a krajinn pamtkov zny), tak kraj.

Protoe je formou pamtkovch rezervac a pamtkovch zn chrnn relativn vysok poet st mst a vesnic, narostla v poslednch letech vrazn administrativn zt jak pro vkonn orgny sttn pamtkov pe, tak pro odbornou organizaci Nrodn pamtkov stav. Platn prvn prava vyaduje veden sprvnch zen pro nejrznj akce obnovy u vech nemovitost v pamtkovch rezervacch a pamtkovch znch, piem zvanost posuzovanch akc je v rznch ppadech a rzn pamtkov hodnotnch staveb mnohdy diametrln odlin. S clem snit poet sprvnch zen a zt pro vlastnky a sprvce nemovitost v pamtkovch zemch byla v roce 2008 provedena novela pamtkovho zkona, zavdjc institut tzv. Pln ochrany, tedy dokument, kter maj bt zkladem zjednoduen vkonu sttn sprvy. Pro zpesnn obsahu tchto Pln ochrany byla vydna i provdc vyhlka Ministerstva kultury esk republiky . 420/2008 Sb., kterou se stanov nleitosti a obsah plnu ochrany pamtkovch rezervac a pamtkovch zn.

Aby byl zajitn jednotn pstup ke zpracovn Pln ochrany, pipravil Nrodn pamtkov stav ve spoluprci s Ministerstvem kultury tuto metodiku, kter podrobn rozpracovv jednotliv ustanoven vyhlky . 420/2008 Sb. a ble specifikuje optimln podobu jejho naplnn v podob konkrtnch Pln ochrany. S vdomm bohatosti forem, rozsahu a charakteru zstavby mst a vesnic esk republiky je metodika materilem obecnm, kter neme nahradit odbornost zpracovatele Plnu ochrany. Vme, e vznamn pispje ke sjednocovn vkonu sttn sprvy na seku sttn pamtkov pe a v neposledn ad ke zven transparentnosti a pedvdatelnosti innosti, jejm clem je uchovat mimodn kulturn historick hodnoty na zem dalm generacm.

Text rozpracovv poadavky vyplvajc z vyhlky . 420/2008 Sb., v srii ploh nzorn ukazuje pklady vkres i nkterch text. Metodika zrove sdluje, kter sousti Plnu ochrany jsou podle vyhlky . 420/2008 Sb. povinn a kter daje mohou bt v ppad zjmu zadavatele soubn pipraveny jako fakultativn tak, aby mohly bt zaazeny do informanch systm kraj, mstskch i obecnch ad i jinch subjekt, vetn Integrovanho informanho systmu pamtkov pe, budovanho Nrodnm pamtkovm stavem.

Mgr. Ji Vajner, Ph.D. editel odboru pamtkov pe Ministerstva kultury R

Ing. arch. Nadda Goryczkov generln editelka Nrodnho pamtkovho stavu

7

Strun vvoj pojet diferenciace vkonu sttn sprvy v pamtkovch rezervacch a pamtkovch znch

Vvoj zmr na diferenciaci ochrany v pamtkovch zemch

V obdob 50.80. let 20. stolet, kdy kategori plon pamtkov ochrany byly pouze pamtkov rezervace, nebyly vznamnj snahy diferencovat pstup k obnov staveb na takovm zem s ohledem na nzk poet tchto zem potebn. Zlom nastal v dob innosti zkona . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi, kdy se zaaly prohlaovat pamtkov zny jako nov kategorie zemn ochrany.

Zatmco pamtkov rezervace byly vdy chpny jako zem z hlediska pamtkov hodnoty homogenn (a tak jsou tak definovny v pamtkovm zkon), pamtkov zny byly od potku koncipovny jako zem s diferencovanm pamtkovm reimem. Tento princip byl formulovn ji v Metodice prohlaovn zem za pamtkovou znu ing. arch. Alee Voahlka, CSc., kter byla zpracovna jako vdeck kol Sttnho stavu pamtkov pe a ochrany prody . 5-81-3.14 v roce 1981 (dle jen Voahlkova metodika). Prv tento materil byl t jednm z podklad ji tehdy pipravovanho zkona . 20/1987 Sb., kter s innost od 1. 1. 1988 nahradil zkon . 22/1958 Sb., o kulturnch pamtkch (jen jet s pojmem pamtkov zna nepracoval).

Pedmtem sttn pamtkov pe v pamtkovch znch podle Voahlkovy metodiky mly bt: historick pdorys a jemu odpovdajc prostorov a hmotov skladba, mstsk interiry vetn povrchu komunikac, panorama a hlavn dominanty v blzkch a dlkovch pohledech, nemovit kulturn pamtky a nemovit nrodn kulturn pamtky, objekty dotvejc charakter zem, veejn a vyhrazen zele. Podle pamtkovho vznamu mlo bt zem pamtkov zny rozdleno na ti kategorie: zem urujc charakter zny (A): zde je teba vhodn vyuvat a postupn regenerovat kulturn pamtky a jejich soubory, pimenmi pravami zhodnocovat vechny mstsk prostory, zachovat a modernizovat objekty dotvejc charakter pamtkov zny, kter maj architektonickou hodnotu a stavebn-technickou kvalitu, novostavby v mtku urbanistick struktury pipustit jen v rozsahu jednotlivch proluk, uchovat pimen i vnj vzhled nechrnnch objekt, dn udrovat veejn prostory, plochy a objekty vetn zelen); zem dotvejc charakter zny (B): zde je teba zajistit postupn obnovu jednotlivch kulturnch pamtek, zachovat pozitivn prvky prostorov a hmotov kompozice, provdt drbu a modernizaci architektonicky a stavebn kvalitnch objekt, novostavby eit v pimenm vztahu ke kulturnm pamtkm a prosted, dn udrovat veejn prostory a zele); zem doplujc charakter zny (C): zde je teba zajistit postupnou obnovu kulturnch pamtek, udrovat objekty architektonicky a stavebn kvalitn, eit ppadnou pestavbu zem v prostorov a hmotov kompozici navazujc na prosted pamtkov zny).

Jak je zejm, byly reimy jednotlivch kategori zem formulovny Voahlkovou metodikou velmi obecn a navzjem se

pli neliily. Nejvt rozdly se tkaly nov stavebn innosti. Z hlediska existujcch objekt, je nebyly kulturnmi pamtkami, jsou vak formulace zcela nekonkrtn a nedostaten, co bylo zejm i dvodem, pro se vnitn kategorizace zem pamtkovch zn nestala soust tehdy schvlenho zkona. I z nynj perspektivy se jako problematick jev poadavek tkajc se objekt dotvejcch charakter zem: mly bt sice zachovny, ale tak modernizovny, ovem jen ty stavebn kvalitn. V kontextu situace v esk republice v 80. letech 20. stolet, kdy se plon pamtkov ochrana v podstat vztahovala jen na necel tyi destky mstskch pamtkovch rezervac a pi tehdej nzk rovni stavebnictv postupn slbly nadje na kvalitn opravy zejmna emesln nronch prel dom a historickch konstrukc obecn, vak lo nepochybn o velk pnos pro ochranu podstatn sti naeho urbanistickho ddictv.

Pamtkov zny prohlaovan na zem mst a vesnic podle zkona . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi, v platnm

znn, (dle jen pamtkov zkon) skuten maj ve uveden ti kategorie zem vymezeny v tzv. legislativnch mapch, kter jsou nedlnou soust pslunch prvnch akt. V dsledku toho, e se ani zkladn navren reimy pro zem A, B a C nestaly soust zkona ani jeho provdc vyhlky, kter byla k jeho provdn soubn vydna, je grafick rozlenn pamtkovch zn spe informativn a vyuv se k poslen argumentace psemnost ve sprvnch zench. S odstupem asu a zkuenost z praxe v chrnnch zemch s uvnm tchto legislativnch map je tak nutno uvst, e vymezovn kategori zem A, B a C nebylo pi pprav konkrtnch pamtkovch zn koncepn i odborn dostaten jednotn, prv i z dvodu urit pojmov neuritosti jejich ve citovanch zkladnch reim.

S ohledem na zmnnou nejednotnost pojet ze strany zpracovatel mapovch ploh vyhlek pro prohlen pamtkovch zn lze absenci uritch obecnch reim pro tyto plochy v zkon hodnotit s odstupem asu spe pozitivn a praxi, kter vyaduje samostatn odborn posouzen kad situace za odborn sprvnou a k hodnotm zem odpovdnou.

V 14 odst. 2 a 3 v pvodnm znn pamtkovho zkona bylo tehdy jasn stanoveno, e: Vlastnk (sprvce, uivatel) nemovitosti, kter nen kulturn pamtkou, ale je v pamtkov rezervaci, v pamtkov zn nebo v ochrannm psmu nemovit kulturn pamtky, nemovit nrodn kulturn pamtky, pamtkov rezervace, nebo pamtkov zny ( 17), je povinen k zamlen stavb, stavebn zmn nebo udrovacm pracm na tto nemovitosti si pedem vydat zvazn

8

stanovisko okresnho nrodnho vboru. V zvaznm stanovisku podle odstavc 1 a 2 se vyjd, zda prce tam uveden jsou z hlediska zjm sttn pamtkov pe ppustn, a stanov se zkladn podmnky, za kterch lze tyto prce pipravovat a provst. Zkladn podmnky musej vychzet ze souasnho stavu poznn kulturn historickch hodnot, kter je nezbytn zachovat pi umonn realizace zamlenho zmru. Obdobn tyto formulace plat i po pozdjch novelizacch pamtkovho zkona, kter jet rozily vet situac, pro kter je potebn vst sprvn zen i u nemovitost je samy nejsou kulturn pamtkou. Na vechny nemovitosti v pamtkovch rezervacch, pamtkovch znch a (pouze s dlm omezenm) dokonce i v ochrannch psmech se na zklad platnho zkona mus hledt stejn. Dsledn uplatovn 14 odst. 2 bylo a je kontrolovno, take vkonn orgny sttn pamtkov pe skuten mus vst velk poet sprvnch zen i na plnovan zsahy a pravy nemovitost, je jsou z hlediska ochrany hodnot, pro kter byla pamtkov zem vyhlena, mlo vznamn, co vede i k nespokojenosti vlastnk tchto nemovitost a v zsad k nespravedliv kritice oboru pamtkov pe jako celku .

Koncepce innj pe o pamtkov fond v esk republice do roku 2005

Vlda esk republiky v roce 1998 schvlila Koncepci innj pe o pamtkov fond v esk republice do roku 2005, kterou pedloilo Ministerstvo kultury. V jej dvodov zprv je obsaena i kapitola Diferenciace pamtkov ochrany v pamtkovch zemch, kter mimo jin pedpokld, e na zklad reidentifikace pamtkovch hodnot v pamtkov chrnnch zemch dojde ke kvalifikovanmu rozlien mry pamtkov ochrany v zem a zrove ke zjednoduen vkonu sttn sprvy pi schvalovn staveb a stavebnch prav na nemovitostech, kter nejsou kulturnmi pamtkami, ale nalzaj se v pamtkov chrnnch zemch. Dosud je vlastnk nechrnn nemovitosti povinen podstoupit tm shodn schvalovac proces jako vlastnk kulturn pamtky, co se i z hlediska pamtkov pe asto jev jako vcn nepotebn a neeln. Zrove tak nkdy dochz k pltvn s odbornmi kapacitami, jich se poslze nedostv pi een zsadnch otzek spojench s obnovou, dokumentac a prezentac kulturnch pamtek. Koncepce stanovila, e vstupem reidentifikace pamtkovch hodnot v pamtkov chrnnch zemch je Pln zsad pamtkov ochrany pamtkov rezervace nebo pamtkov zny, v nm je pedmt a rozsah zemn pamtkov ochrany (ani by bylo doteno jej celostn pojet) pro een zem pomrn podrobn definovn, a to na rovni srovnateln s rozbory a przkumy vyuvanmi v procesu zemnho plnovn. Koncepce pedpokldala, e tyto plny budou pro vechny pamtkov rezervace i pamtkov zny zpracovny do konce roku 2005. V letech 19952006 byly Plny zsad pamtkov ochrany z iniciativy Ministerstva kultury zpracovny i rozpracovny jen pro cca 100 pamtkovch rezervac nebo zn (z celkovho potu 593), potom byl tento projekt zastaven. Jednm z dvod byla skutenost, e se tyto plny nepodailo legislativn zakotvit, take nemly zvazn charakter, co tedy plat rovn o v nich obsaen diferenciaci. daje v tchto plnech obsaen navc postupn samozejm zastarvaj.

Novela pamtkovho zkona (zkon . 186/2006 Sb.)

Prvn zmnu stavu objektivn nenosn administrativn zte jak pro vlastnky dotench nemovitost, tak pro cel systm sttn pamtkov pe pinesla novela pamtkovho zkona (zkonem . 186/2006 Sb., o zmn nkterch zkon souvisejcch s pijetm stavebnho zkona a zkona o vyvlastnn) s platnost od 1. 1. 2007, proveden v souvislosti s pijetm novho stavebnho zkona. Pro ochrann psma stanovila nsledujc omezen: Vyaduje-li to ochrana nemovit kulturn pamtky nebo jejho prosted, vyd obecn ad obce s rozenou psobnost po vyjden odborn organizace sttn pamtkov pe zemn rozhodnut o ochrannm psmu a ur, u kterch nemovitost v ochrannm psmu, nejsou-li kulturn pamtkou, nebo u jakch druh prac na nich, vetn pravy devin, je vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2; tato povinnost je vylouena vdy, jde-li o stavbu, zmnu stavby, udrovac prce, umstn nebo odstrann zazen, jejich provedenm se nezasahuje dnm zpsobem do vnjho vzhledu tto nemovitosti. Obecn ad obce s rozenou psobnost me v ochrannm psmu omezit nebo zakzat uritou innost nebo uinit jin vhodn opaten na zklad zvaznho stanoviska dotenho orgnu ( 17 odst. 1). V ochrannch psmech tedy nadle me sttn pamtkov pe v ppad nemovitost, kter nejsou kulturn pamtkou, ovlivovat pouze vnj vzhled nemovitost.

Novela pamtkovho zkona (zkon . 307/2008 Sb.)

Diferencovan pstup k nemovitostem, kter nejsou kulturnmi pamtkami, ale nachzej se v pamtkov chrnnm zem, vak stle neml potebnou legislativn oporu. To se zmnilo a dal novelou pamtkovho zkona (. 307/2008 Sb.), v nm pibyl nov 6a s nzvem: Plny ochrany pamtkovch rezervac a pamtkovch zn. Tento 6a stanov, e:

(1) Krajsk ad me po projednn s ministerstvem kultury, orgnem zemnho plnovn a pslunou obc jako dotenmi orgny vydat opaten obecn povahy o ochran pamtkov rezervace nebo pamtkov zny nebo jejich st (dle jen pln ochrany), ve kterm se stanov zpsob zabezpeen kulturnch hodnot pamtkov rezervace a pamtkov zny z hlediska sttn pamtkov pe, a ve kterm lze urit, u jakch nemovitost, nejsou-li kulturn pamtkou, ale jsou v pamtkov rezervaci nebo pamtkov zn, nebo u jakch druh prac na nich, vetn vsadby a kcen devin na veejnch prostranstvch (dle jen prava devin), je vylouena povinnost vlastnka (sprvce, uivatele) vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2. (2) Pln ochrany lze vydat na dobu nejdle 10 let. Pokud po vydn plnu ochrany nabude innosti pro pamtkovou rezervaci,

9

pamtkovou znu nebo jejich st regulan pln, pozbvaj innosti ty podmnky plnu ochrany, kter jsou v rozporu s tmto regulanm plnem. (3) Pln ochrany lze zmnit, pokud se zmnily kulturn hodnoty danho zem nebo zpsob jejich zabezpeen z hlediska sttn pamtkov pe. Pro vydn zmny plnu ochrany se pouije odstavec 1 obdobn. (4) Odborn organizace sttn pamtkov pe poskytuje krajskmu adu bezplatn odborn podklady, daje a informace, kter slou jako podklad pro vydn plnu ochrany. (5) Po nabyt innosti plnu ochrany krajsk ad bez zbytenho odkladu posoud, zda jsou dny dvody pro podn nvrhu podle 17 odst. 5. (6) Nleitosti a obsah plnu ochrany stanov ministerstvo kultury provdcm prvnm pedpisem.

10

Vyhlka . 420/2008 Sb., kterou se stanov nleitosti a obsah plnu ochrany pamtkovch rezervac a pamtkovch zn

Ve smyslu 6a odst. 6 nsledn Ministerstvo kultury vydalo vyhlku . 420/2008 Sb. ze dne 28. listopadu 2008, kterou se stanov nleitosti a obsah plnu ochrany pamtkovch rezervac a pamtkovch zn, platnou s innost od 1. ledna 2009 (dle jen Vyhlka).

1 (1) Pln ochrany obsahuje textovou a grafickou st. (2) Textov st plnu ochrany obsahuje a) vet nemovitost, kter jsou kulturn pamtkou nebo nrodn kulturn pamtkou a nachzej se v pamtkov rezervaci nebo pamtkov zn, popsan identifikanmi daji podle katastru nemovitost, b) vet nemovitost, kter nejsou kulturn pamtkou, ale nachzej se v pamtkov rezervaci nebo pamtkov zn, nebo vet druh prac na nich, u nich je vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 zkona, popsan identifikanmi daji podle katastru nemovitost, c) stanoven zpsobu zabezpeen kulturnch hodnot pamtkov rezervace nebo pamtkov zny z hlediska sttn pamtkov pe, d) dobu zvaznosti plnu ochrany, e) odvodnn plnu ochrany. (3) Grafick st plnu ochrany obsahuje a) vkres, ve kterm jsou vyznaeny nemovit kulturn pamtky, nemovit nrodn kulturn pamtky, historicky vznamn stavby a jejich soubory, architektonicky cenn stavby a jejich soubory a vznamn stavebn dominanty nachzejc se v pamtkov rezervaci nebo pamtkov zn, b) vkres s oznaenm nemovitost, kter nejsou kulturn pamtkou, ale nachzej se v pamtkov rezervaci nebo pamtkov zn, u nich je zcela nebo zsti vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 zkona, s vyznaenm rozsahu osvobozen od tto povinnosti, c) vkres, ve kterm je vyznaen zpsob zabezpeen kulturnch hodnot pamtkov rezervace nebo pamtkov zny z hlediska sttn pamtkov pe. (4) Vkresy podle odstavce 3 se zpracovvaj zpravidla v mtku 1 : 1 000 nebo 1 : 2 000. (5) V plnu ochrany se vdy uvede, zda se vztahuje na zem cel pamtkov rezervace nebo pamtkov zny nebo pouze na jeho st; hranici een sti pamtkov rezervace nebo pamtkov zny tvo ra veden po hranici parcel. Tato hranice se uvede v textov sti plnu ochrany a vyzna se v grafick sti plnu ochrany. (6) Odvodnn plnu ochrany obsahuje a) obecn popis kulturnch hodnot pamtkov rezervace nebo pamtkov zny, b) podrobn popis kulturnch hodnot pamtkov rezervace nebo pamtkov zny podle ucelench soubor staveb nebo jednotlivch staveb, ploch a veejnch prostranstv, c) dvody vylouen povinnosti podle 14 odst. 2 zkona. (7) Pamtkovou rezervac nebo pamtkovou znou podle odstavc 2, 3 a 6 se rozum jejich sti, pokud se pln ochrany vydv pouze pro tyto sti. 2 Tato vyhlka nabv innosti dnem 1. ledna 2009. Ministr: Mgr. Jehlika v. r.

Novela pamtkovho zkona z roku 2008 a souvisejc Vyhlka jsou do jist mry pelomovmi prvnmi akty, nebo

diferencovan uplatovn 14 odst. 2 pamtkovho zkona poprv (po vce ne dvaceti letech od pijet zkona, kter umonil vznamn poetn nrst sttem chrnnch pamtkovch zem) zskalo jasnou legislativn oporu. Je potebn zdraznit, e mylenkov koncept plnu ochrany pamtkovch rezervac pamtkovch zn (dle jen Pln ochrany) je vrazn odlin od dosud zpracovanch, ve komentovanch Pln zsad pamtkov ochrany pamtkov rezervace nebo pamtkov zny, jejich vyuitelnost je z hlediska Vyhlky a tedy i tto nov metodiky limitovan. Plny ochrany na zklad objektivn identifikace pamtkovch hodnot uruj procesn postupy pro dal nakldn se vemi nemovitostmi (s tm, e nemovit

11

kulturn pamtky a nemovit nrodn kulturn pamtky nejsou pedmtem een Plnu ochrany, nebo pro n v plnm rozsahu nadle plat ustanoven 14 odst. 1 pamtkovho zkona).

V tch pamtkovch rezervacch a pamtkovch znch, pro kter bude zpracovn Pln ochrany ve smyslu platnch pedpis, lze tedy uplatovat diferenciaci mry pamtkov ochrany ve vztahu k nemovitostem, kter nejsou nemovitmi kulturnmi pamtkami i nemovitmi nrodnmi kulturnmi pamtkami. Clem Pln ochrany je odstranit bagateln administrativn zt sprvnch orgn vyplvajc z plon regulace. Plny ochrany mohou rovn zvit prvn jistotu pi rozhodovn v zem a zvit pedvdatelnost zvr akt orgn sttn pamtkov pe. V ppad odborn sprvnho zpracovn a naplovn Plnu ochrany nebudou nijak ohroeny existujc pamtkov hodnoty chrnnho zem.

12

METODIKA PLN OCHRANY

Uren metodiky

Metodika je urena jako podklad zejmna pro zpracovn Pln ochrany pamtkovch rezervac a pamtkovch zn, vyhlench na zem historickch mst a vesnic, pro kter se uvaj zpesujc oznaen mstsk pamtkov rezervace (MPR), mstsk pamtkov zna (MPZ), vesnick pamtkov rezervace (VPR), vesnick pamtkov zna (VPZ) a nebo pamtkov rezervace (zna) se souborem lidov architektury (nzev uvan tehdy, le-li hodnotn stavebn celky tohoto charakteru na zem nkter obce se statusem msta i mstyse). Pln ochrany podle 6a pamtkovho zkona me bt podle tto metodiky zpracovn i pro archeologickou pamtkovou rezervaci (APR).

Pro sti krajinn pamtkov zny (KPZ) me bt metodika vyuita pimen monmu detailu zpracovn (viz 1 odst. 4 Vyhlky) nebo nalhavosti (napklad pro obce lec na zem KPZ, je samy neobsahuj pamtkov hodnotn zem charakteru pamtkov rezervace i pamtkov zny a zt potu sprvnch zen neodpovd pamtkov vznamnosti tchto sdel). S ohledem na specifick charakter KPZ se ale pedpokld vydn samostatnho metodickho materilu, kter tuto metodiku dopln3.

Prvn postaven Plnu ochrany

Pln ochrany je opatenm obecn povahy ( 171174 zkona . 500/2004 Sb., sprvn d) o ochran pamtkov rezervace nebo pamtkov zny nebo jejich st, kter me vydat krajsk ad po projednn s ministerstvem kultury, orgnem zemnho plnovn a pslunou obc jako dotenmi orgny ( 6a odst. 1 pamtkovho zkona). Plny ochrany maj grafickou a textovou st ( 1 odst. 1 Vyhlky).

Opaten obecn povahy je ve smyslu Sprvnho du vymezovno jako sprvn akt s konkrtn vymezenm pedmtem a obecn urenmi adresty, nebo je nelze kompletn urit. Opaten obecn povahy nenahrazuje normotvorbu, slou ke konkretizaci ji existujcch povinnost vyplvajcch ze zkona. Zkonn povinnosti jsou tedy opatenm obecn povahy zpesnn specifikovny; dokument mus mt vlastn vrokovou st a st odvodnn. Do vrokov sti Plnu ochrany pat ve, co je stanoveno a sumarizovno v rmci zpracovn tohoto dokumentu, tedy pedevm zpesnn definice pamtkovch hodnot v zem, pro kter je Pln ochrany zpracovn, a konkretizovan zalenn jednotlivch objekt a ploch do kategori podle jejich pamtkov hodnoty s clem stanoven obecnch skupin a charakteristik nemovitost, u nich me bt zcela nebo zsti vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona. Do vrokov sti nepat skutenosti, kter jsou platn bez ohledu na tento dokument, tedy ve, co vyplv z platn legislativy (zejmna pamtkovho zkona a Vyhlky) i z prvnch akt Ministerstva kultury (napklad urovn postupu prohlaovn kulturnch pamtek, pamtkovch zn aj.), vldy esk republiky (prohlaovn pamtkovch rezervac, prohlaovn nrodnch kulturnch pamtek), Vboru pro svtov ddictv (zpis pamtek na Seznam svtovho kulturnho a prodnho ddictv) i dalch subjekt. Tyto skutenosti jsou soust odvodnn, pro pipomenut objektivnch skutenost opodstatujcch zejmna trvajc povinnost vydat si zvazn stanovisko podle pamtkovho zkona.

Skupiny (kategorie) staveb vyplvajc z Vyhlky

Koncept Pln ochrany podle 6a pamtkovho zkona a podle Vyhlky nestanovuje rozdln postup v pamtkovch rezervacch a v pamtkovch znch. Vdy je nezbytn pesn identifikace nemovitost, m-li se u nich rozhodnout o vylouen povinnosti dat o zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona Objektov pojet se proto muselo stt zkladem pojet cel tto metodiky. Kategorizace ploch, zaveden kdysi Aleem Voahlkem a uvan dosud v tzv. legislativnch mapch pamtkovch zn, nen ve ve uvedenm nynjm legislativnm rmci ji poadovna.

Pro celou metodiku se Vyhlkou zavd nkolik zkladnch kategori staveb:

Architektonicky cenn stavby a jejich soubory Historicky vznamn stavby a jejich soubory Vznamn stavebn dominanty Nemovitosti, u nich je zcela nebo zsti vylouena povinnost dat zvazn stanovisko podle 14 odst. 2

pamtkovho zkona Vzhledem k tomu, e mezi nemovitosti pat stavby a pozemky a rozsah vylouen povinnosti podle 14 odst. 2 zkona .

pamtkovho zkona se bude rznit v zvislosti na pamtkov hodnot objekt a poloze pozemk, je nutno posledn skupinu nemovitost dle rozdlit na nkolik podskupin. Stavby jsou dle rozdleny na kategorie I, II, III, IV a 0 (teno jako nula).

3 S ohledem na vznam krajinnho ddictv a jeho mezioborov charakter bude metodika pipravena v rmci plnn cl projektu aplikovanho vzkumu NAKI v letech 20122015, na kterm spolupracuje Nrodn pamtkov stav s VKOZ, v.v.i., Fakultou stavebn VUT a Zahradnickou fakultou Mendelovy university v Brn.

13

Nezastavn pozemky se dl na kategorie p1 a p0. Podrobnj pokyny pro rozdlen nemovitost do jednotlivch kategori jsou uvedeny v pslun stati A2 metodiky.

Profesn pedpoklady zpracovatel Pln ochrany

Zpracovn Plnu ochrany je velmi nronm odbornm kolem, nebo jeho vsledkem je urit redukce plon uplatovanch zkonnch povinnost a proces orgn sttn sprvy. Nesprvn uren situac, kdy lze tmto dokumentem zkonnou regulaci na seku sttn pamtkov pe omezit, je tedy zcela nedouc. Akoliv platn legislativa dosud nestanovuje dn kvalifikan pedpoklady zpracovatele Plnu ochrany, mlo by se jednat o osobu s dostatenmi znalostmi z oboru vvoje architektury a urbanismu a princip a praxe modern pamtkov pe, tedy optimln s vceletou prax v dan oblasti. Takov kvalifikan zklady nezbytn pedpokld i tato metodika a poizovatel Plnu ochrany by ml pi vbru zpracovatele jeho schopnosti v tomto kontextu vyadovat a ovit.

Podklady a przkumy

Podle 6a odst. 4 Odborn organizace sttn pamtkov pe poskytuje krajskmu adu bezplatn odborn podklady, daje a informace, kter slou jako podklad pro vydn plnu ochrany.4 Pro zachycen prvnho stavu ochrany mus bt ze strany Nrodnho pamtkovho stavu k dispozici seznam kulturnch pamtek a nrodnch kulturnch pamtek vstup z stednho seznamu nemovitch kulturnch pamtek R s vsledky obnovy identifikace nemovitch kulturnch pamtek (tzv. reidentifikace) a obsah pedpisu, kterm bylo zem prohleno, vymezen jeho hranice a vsledek vcn revize hranic chrnnho zem. Nrodn pamtkov stav poskytne pslunmu krajskmu adu i dal odborn podklady a informace, pokud jsou vsledkem jeho odborn innosti a odborn organizace m tyto podklady k dispozici.

Pln ochrany mus pevzt daje o aktulnm prvnm stavu v zem bez toho, ani by byly jakkoliv mnny. Zpsob zabezpeen kulturnch hodnot pamtkov rezervace nebo pamtkov zny neme bt v rozporu s podmnkami ochrany danho zem, kter jsou stanoveny pedpisem vy prvn sly.

Dal podklady Dalmi nezbytnmi podklady pro zpracovn Plnu ochrany, kter vak nespadaj mezi odborn podklady podle 6a odst. 4

pamtkovho zkona a jejich poskytovatelem nen Nrodn pamtkov stav, jsou aktuln katastrln mapa eenho zem, nad n bude zpracovna grafick st materilu, a platn zemn plnovac dokumentace.

kolem zpracovatele Plnu ochrany je podklady doplnit o vlastn doplkov przkumy smujc k plnosti a

srozumitelnosti tohoto Plnu podle Vyhlky. S tmto clem lze doporuit tento postup: Ped zpracovnm Plnu ochrany uritho zem je naprosto nezbytn seznmit se s dostupnou literaturou z oboru vvoje

urbanismu a architektury, kter se danm zemm zabv. Tot plat o dostupnch stavebn historickch przkumech sdel (a stavebn historickch przkumech obecn), pokud ji byly pro dan zem zpracovny. Zejmna u starch przkum tohoto typu je vak asto potebn revidovat hodnocen a nvrhy opaten tkajc se objekt z 19. a 20. stolet, jejich skuten hodnota dve nebyla dostaten pochopena5.

Cenn daje o jednotlivch objektech chrnnho zem lze nalzt v dve zpracovanch Plnech zsad pamtkov ochrany (jejich metodick pojet bylo, jak je ve vysvtleno, ponkud odlin od poadavk Vyhlky, ale tyto plny obsahuj adu cennch, trvale platnch informac) a v evidennch listech stednho seznamu nemovitch kulturnch pamtek v Nrodnm pamtkovm stavu a v dalch informanch a dokumentanch fondech tohoto stavu.

Stejn tak je nezbytn prostudovat vechny dostupn mapov podklady. V prvn ad jde o mapu stabilnho katastru ze 2.

tvrtiny 19. stolet. Toto uniktn a velmi rozshl mapov dlo m nkolik proveden (verz), z nich vtina je uloena v stednm archivu zemmictv a katastru (dle jen AZK) v Praze-Kobylisch. Nejdleitj jsou tzv. csask otisky, kter zachycuj stav zem v dob mapovn. Dal jsou tzv. originly, kter rovn zachycuj pvodn stav, jsou vak doplnny zkresy pozdjch zmn (provdnch a do reambulace katastrln mapy), co je pro poznn vvoje zem velmi cenn. Pro nkter zem (cel dve nmeckojazyn jin pohrani a jednotliv i jinde) se csask otisky nedochovaly. Jako nhradu lze pout dal verze stabilnho katastru, zejmna tzv. soudn i tzv. ist mapy. Pro zem Moravy a Slezska jsou jako analogie csaskch otisk dostupn v Moravskm zemskm archivu v Brn dal verze map, obvykle bez popisu i s omezenou barevnou klou. Vedle toho existuj tzv. indikan skici, tedy ternn mapy s vyznaenmi sly popisnmi, kter z hlediska mapov kresby pedchzely csaskm otiskm, ale rovn obsahuj pozdj zkresy. Jsou uloeny v Nrodnm archivu v Praze (do roku 2004 Sttn stedn archiv) a pro zem Moravy a Slezska v Moravskm zemskm archivu v Brn.

4 Odbornou organizac sttn pamtkov pe se rozum Nrodn pamtkov stav, kter je jedinou pspvkovou organizac zizovanou Ministerstvem kultury R k naplovn vybranch innost podle pamtkovho zkona. Postupuje pitom ve smyslu svch zkonnch povinnost, tj. poskytuje informace, kter v okamiku dosti m k dispozici a kter byly vytvoeny z veejnch prostedk. Neme tedy bezplatn poskytovat podklady a informace, kter nem, nebo tehdy, pokud by poskytnut informac bylo nepimenou zt.

5 Jde zejmna o stavebn historick przkumy sdel, zpracovvan v 50.70. letech 20. stolet, ve kterch se nkdy dokonce navrhovalo odstrann historizujcch fasd nebo jejich obecn negativn hodnocen .

14

AZK zveejnil mapy stabilnho katastru (i dal mapy) pro cel zem sttu na webov adrese http://archivnimapy.cuzk.cz. Tam, kde se zachovaly, jsou prezentovny csask otisky, v ostatnch ppadech tzv. originly nebo jin dostupn verze stabilnho katastru. Uivatel si me zobrazit kad katastrln zem pouze po jednotlivch listech, obraz katastrlnho zem vcelku k dispozici dosud nen.

Pro poznn vvoje zem a zejmna sprvn uren nebo alespo kvalifikovan odhad vznamnosti jednotlivch staveb v eenm zem je nezbytn pracovat rovn s mladmi katastrlnmi mapami, kter jsou k dispozici rovn v AZK (dal lze nalzt ve stavebnch archivech obc). Tot plat o sttn map odvozen v mtku 1 : 5 000, kter je k dispozici v cel ad vydn, z nich nejstar, z potku 50. let 20. stolet, zachycuje asto stav ped rokem 1939 a je obvykle nejlepm zobrazenm zem ped potkem novodobch urbanistickch zmn.

Mapy mtek 1 : 10 000 i 1 : 25 000, kter jsou velmi dleit pro poznn celkovho urbanistickho vvoje sdel, maj pro ely Pln ochrany mstskch a vesnickch chrnnch zem jen doplkov vznam, jsou vak nezastupiteln pro poznn historickho vvoje sdla jako celku a souvisejc krajiny. Pes znan zkreslen je v tomto ohledu nezastupiteln I. vojensk mapovn z 60.80. let 18. stolet, nebo zachycuje krajinu ve stavu ped zsadnmi zmnami (ruen rybninch soustav, vstavba nov st csaskch silnic aj.). V mtku 1 : 25 000 je nejdleitj tzv. II. vojensk mapovn z let 18361840 (Morava a Slezsko) a 18421852 (echy). V podstat odpovd map stabilnho katastru, je vak sten aktualizovno (zkresy eleznice aj.). Originly I. i II. vojenskho mapovn se v plnosti dochovaly v Kriegsarchivu ve Vdni. Digitln kopie jsou dostupn na internetu, napklad z adresy http://oldmaps.geolab.cz. II. vojensk mapovn je mimoto zalenno do mapovho portlu http://www.mapy.cz (volbou poloky dal mapy), kde je lze studovat v kombinaci s ortofotomapou zem. Velmi dleit je i III. vojensk mapovn z let 18761878 (Morava a Slezsko) a 18771880 (echy). Kompletn soubor je uloen v Kriegsarchivu ve Vdni, u ns jsou k dispozici (http://oldmaps.geolab.cz) jen digitln kopie 234 list (chyb tm veker pohrani). ernobl kopie III. vojenskho mapovn jsou uloeny v AZK. Velk st mapovch list je v tomto archivu dostupn i v mladch vydnch (reambulacch), z nich jsou zvlt cenn nov zpracovan listy z 20.30. let 20. stolet. Velmi dleit jsou i vojensk topografick mapy z 50. let 20. stolet v mtkch 1 : 10 000 a 1 : 25 000, uloen v AZK.

Dal dleit mapov podklady pedstavuj rovn mapy zpracovan pro jednotliv chrnn zem v oboru sttn pamtkov pe. Pominout nelze ani star regulan plny dotench mst a obc.

Odpovdn zpracovatel Plnu ochrany by ml vyut a kriticky vyhodnotit vechny dve zpracovan przkumy i dal

podklady. Soust zpracovn Plnu ochrany vak neme bt klasick stavebn historick przkum sdla i stavebn historick przkumy jednotlivch objekt.

V rmci zpracovn Plnu ochrany vak mus bt vdy proveden plon inventarizan przkum celho eenho zem.

Technick (a softwarov) podmnky, doporuen a poadavky

Pro zpracovn textov a grafick sti Plnu ochrany me bt pouit jakkoli software (SW), kter umon vznik dokument vyhovujcch tto metodice.

S ohledem na efektivn vyuvn Plnu ochrany je nezbytn, aby byl zpracovn v digitln form. Poizovatel Plnu ochrany me zpracovateli softwarov podmnky urit svm zadnm s clem pln kompatibility s aplikacemi umoujcmi jeho projednn a vyuvn pslunmi orgny veejn sprvy.

Textov st bude zpravidla pipraven ve standardnm textovm editoru s tm, e vty nemovitost podle 1 odst. 2 a)

a b) budou pipraveny ve form tabulky. Pitom je nutn, aby tabulky byly tvoeny vhradn dky s konstantnm potem sloupc (tj. bez sluovn pol), nebo jedin ty umouj export dat do jinch veejnch informanch systm. Tento princip by ml bt uplatnn i tam, kde se aktuln s exportem neuvauje a poizovatel Plnu ochrany bude akceptovat vsledek pouze v textovm editoru.

Grafick st me bt zpracovna jak v prosted geografickch informanch systm (GIS), tak CAD, ale i s pomoc jinch vektorovch i rastrovch softwarovch program. Podstatn je, aby vsledkem byly vkresy odpovdajc tto metodice. Je ovem zejm, e prosted GIS i CAD umouje jak vhodn automatizovan pebrn ji existujcch tabulkovch i grafickch dat z veejnch informanch systm sttu, kraj i Nrodnho pamtkovho stavu (IISPP), tak souasn i zalenn vsledk Plnu ochrany do tchto informanch systm. Poizovatelm Plnu ochrany lze proto doporuit, aby poadovan vsledn formt grafick sti uplatovali ji pi vbru zpracovatele a podobu grafickho vsledku pesn smluvn specifikovali. Pro tento el lze doporuit spoluprci s pslunm specialistou tvaru informatiky poizovatele.

Identifikace nemovitost

Identifikace nemovitost podle daj katastru nemovitost

Vyhlka v 1 odst. 2, psm. a) a b) pedepisuje, aby textov st Plnu ochrany obsahovala vty nemovitost na zem pamtkov rezervace nebo pamtkov zny, popsanch identifikanmi daji podle katastru nemovitost.

15

Je vhodn pipomenout, e jde o tyto daje: Nzev a kd katastrlnho zem (nap. Star Brno 610089) Nzev a kd sti obce (nap. Star Brno 411591) Pokud pamtkov rezervace nebo pamtkov zna le na jedinm katastrlnm zem a souasn i v jedin sti obce,

posta tyto daje uvst souhrnn v vodn sti Plnu ochrany. Pokud pamtkov rezervace nebo pamtkov zna le ve dvou i vce katastrlnch zemch a/nebo stech obce, je nezbytn uvdt pslunost u kad nemovitosti ve vtu. Takovm ppadem je nap. pamtkov rezervace Brno, rozkldajc se v stech obce Brno-msto (k. . Msto Brno), Star Brno (k. . Star Brno) a Veve (k. . Veve); obdobn je tomu u Prask pamtkov rezervace i u ady praskch pamtkovch zn. Shoda vymezen katastrlnch zem a st obc pitom nen pravidlem (v jedinm katastrlnm zem se me nachzet vce st obc a naopak).

Parceln slo Parceln slo se ve na katastrln zem. V nkterch katastrlnch zemch jsou pozemky oznaeny jedinou selnou

adou, v jinch jsou parcely slovny ve dvou selnch adch: pro stavebn a pro pozemkov parcely. Tato skutenostnost bude v Plnu ochrany uvedena. Oznaen parcel (stavebn, pozemkov) je v takovm ppad nezbytn uvst u kad nemovitosti ve vtu.

Parceln slo je sloen z kmenovho sla a ppadn poddlen (podlomen); soust parcelnho sla parcely ve zjednoduen evidenci me bt i slo dlu parcely zapsan podle dvjch pedpis (nov se dly parcel ji nevytvej).

Ve shod s katastrem nemovitost se tedy u pozemkovch parcel uvede jejich parceln slo, kter bude u stavebnch parcel doplnno zkratkou st.

slo popisn (nebo slo evidenn) Podle katastru nemovitost jde o budovu s slem popisnm a v ppad budov urench k individuln rekreaci o budovu

s slem evidennm. Evidenn slo se odliuje pedsazenm nuly (nap. 065). Ob tato sla jsou jedinen v rmci sti obce. Pomoc parcelnho a popisnho (nebo evidennho) sla lze identifikovat pouze ty nemovitosti, kter tato sla maj.

Vtinou jde o hlavn budovu na dan parcele, zatmco vedlej budovy, kter jsou soust jednoho celku, se tmito sly neoznauj.

Pro sprvn uveden tchto identifikanch daj je smrodatn katastr nemovitost eskho adu zemmickho a

katastrlnho (ZK), dostupn i dlkov na adrese: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/.

Nemovitosti, kter nelze pomoc daj katastru nemovitost jednoznan identifikovat

Pro sprvn zpracovn Plnu ochrany podle poadavk Vyhlky je nutno reflektovat zcela zsadn aspekt identifikace nemovitost, kter nelze jednoznan identifikovat pomoc daj katastru nemovitost a kterch je pitom velk mnostv. Na vtin parcel se krom budovy hlavn, kter je nositelem sla popisnho (nebo evidennho), nachzej jet dal (vedlej) nemovitosti (budovy i pozemky), kter popisn (nebo evidenn) a parceln slo nemaj. Pomoc katastru nemovitost je tedy nelze jednoznan identifikovat. Jde zejmna o budovy hospodsk (stodoly, chlvy, kolny, dvorn kdla budov aj.). Tento problm existuje t u pamtkov velmi vznamnch objekt jako napklad kostel, kapl, soch, staveb drobn architektury a podobn. dn z takovch staveb nem popisn (evidenn) slo. Kostely a vt kaple obvykle samostatn parceln slo maj, drobnj stavby vak nikoli, a nkter z nich dokonce nejsou v katastru nemovitost (a v katastrln map) ani vedeny; popisn (evidenn) slo nem a na vjimky dn z takovch staveb.

Jednotliv budovy v rmci stejnho popisnho (evidennho) a parcelnho sla zrove mohou vykazovat zcela odlinou pamtkovou hodnotu a pro ely Plnu ochrany je jejich sprvn uren, vet a zakreslen zcela klovm poadavkem. kolem zpracovatele Plnu ochrany je kad objekt v eenm zem pesn urit a ppadn vznamov rozliit, protoe ve vsledku me podlhat rznmu reimu vrokov sti Plnu ochrany, respektive stt se soust vtu nemovitost, u kterch lze omezit vkon sttn sprvy podle odst. 2 b) 1 Vyhlky. Z toho tak logicky vyplv, e kad z nemovitost na parcele mus mt ve vtu samostatn zznam (dek tabulky).

Vyhlka nestanov zpsob, jakm m bt identifikace neoznaench nemovitost provedena, a tento zpsob je proto uren touto metodikou.

Identifikace nemovitosti podle typologickho oznaen druhu Jednotliv nemovitosti na jedn parcele se vdy rozli slovnm druhovm oznaenm, napklad:

slo popisn parceln slo druh stavby 51 574 dm 574 severn kolna 574 jin kolna 574 stodola 574 pozemek

16

Vhodou tohoto een je relativn snadnost proveden. Rovn identifikace polohy stavby na dan parcele me bt pi vhodn zvolenm oznaen jednoznan.

Nevhoda tohoto een spov v tom, e slou pouze pro poteby danho Plnu ochrany, jeho daje nebude mon plnohodnotn propojit s veejnmi informanmi registry.

Ve uveden rozsah identifikanch daj je teba pokldat za minimln a nelze ho dle redukovat. Nen vak v rozporu s platnou legislativou, pokud budou v Plnu ochrany uvedeny jet dal upesujc identifikan daje, zejmna identifiktory veejnch informanch systm (viz dle).

Identifikace nemovitosti pomoc daj veejnch informanch registr veejn sprvy Krom daj katastru nemovitost lze nemovitosti identifikovat pomoc zemn identifikanho registru adres (IR-ADR,

v gesci Ministerstva prce a socilnch vc) a Informanho systmu katastru nemovitost (ISKN, v gesci eskho adu zemmickho a katastrlnho), kter maj bt spolu s dalmi registry sjednoceny do zkladnho informanho registru veejn sprvy RUIAN (Registr zemn identifikace, adres a nemovitost).

Vechny objekty v esk republice, kter jsou nositelem domovnho sla, jsou tedy evidovan rovn jako statistick budovy Registru statistickch obvod eskho statistickho adu (tzv. kd IDOB) a/nebo jako budovy ZK (kd CUZKBUD_ID). Tyto kdy jsou v rmci celho sttu jedinen.

Uveden tchto kd nad rmec ve uvedenho minimlnho rozsahu identifikanch daj zajist propojen Plnu ochrany s uvedenmi registry a ppadn poadavek na takto rozenou identifikaci je pln v kompetenci poizovatele Plnu ochrany. Problm identifikace neoznaench budov se tm vak e pouze v omezen me, nebo pro vtinu tchto budov nejsou zavedeny.

Uveden obou ve popsanch identifiktor (IDOB, CUZKBUD_ID) je nepovinn.

Identifikace pomoc daj Integrovanho informanho systmu pamtkov pe (IISPP) vedenho Nrodnm pamtkovm stavem

Nejednoznanost identifikace ady objekt aktuln prbn e Integrovan informan systm sttn pamtkov pe (IISPP), kter postupn buduje Nrodn pamtkov stav (NP) a oven zpsob identifikace staveb bez vlastnho popisnho i domovnho sla lze s vhodou vyut i pro poteby Pln ochrany, navc s monost zpracovan materily do celosttnho systmu efektivn vlenit. IISPP jako zklad pevzal (a nadle aktualizuje) ob ve uveden databze budov, veden institucemi jinch resort prv s clem zalenit informace o kulturnm ddictv do agend, kter je mohou svou psobnost ovlivovat. Oba kdy jsou v IISPP kvli umonn zptn vazby zachovny, vem objektm byl vak pidlen nov jedinen seln identifiktor (kd IDOB_PG). Podstatn je, e IDOB_PG je postupn pidlovn prstkovm zpsobem dalm objektm i jejm stem, kter dosud nejsou ve uvedenmi databzemi evidovny, a to nejen objektm existujcm, ale i zaniklm. Kd IDOB_PG umouje propojen (pipojen) vech relevantnch informac o objektu. Jde jak o informace odborn (popisn, hodnotc), tak informace o jeho zemn pslunosti (statistick obvod, st obce, katastrln zem, zkladn sdeln jednotka i jej dl, obec, okres, kraj, ale i souadnice apod.). Pro jednoznanou bodovou prostorovou identifikaci kadho objektu proto posta samotn IDOB_PG.

Tabulku obsahujc vechny stvajc IDOB_PG v eenm zem poskytne zpracovateli Plnu ochrany v ppad zjmu o rozenou formu jeho vsledn podoby s monost zalenn do systmu GIS odborn organizace sttn pamtkov pe (stedn pracovit Nrodnho pamtkovho stavu). Tot plat o jejich bodovm grafickm zobrazen (souadnice).

Zpracovatel, kte pouvaj software splujc OpenGIS Standards (OGC Open Geospatial Consortium, viz http://www.openorgspatial.org), tedy GIS aplikace i CAD, si mohou pmo do svho projektu zalenit mapov sluby WMS podle standardu OGC WMS1.1.1. Jsou pstupn pouze po autentizaci pidlenm jmnem a heslem, kter spravuje sprvce IISPP. Adresa pro pipojen WMS mapov sluby: http://gis.up.npu.cz/tms/ows/wms_uzident/ows.php. Stvajc IDOB_PG pak mohou zpracovatel s vhodou automatizovan pouvat jak v grafick, tak textov (tabulkov) sti Plnu ochrany.

Zpracovatel, kte pouvaj jin software, mohou IDOB_PG vyut pouze mechanickm zpsobem. Mohou bez omezen nahlet do veejnho mapovho projektu zemn identifikace, kter je dostupn na rozcestnku IISPP na adrese: http://gis.up.npu.cz/. Kdy IDOB_PG jsou obsaeny v poloce C1: Identifikace objekt paGIS a jsou zobrazeny sly v okrov barv.

Pokud objekt (nebo jeho st) bez popisnho (evidennho) sla dosud nen v IISPP evidovn, a nem tedy seln

identifiktor IDOB_PG, mus bt pro poteby sprvn ppravy Plnu ochrany identifikovn formou prstkovho bodu s vlastnm provizornm identifiktorem, kter je po verifikaci sprvcem IISPP zmnn na bod dn (zachovny jsou oba identifiktory). (Podrobnosti v ppad zjmu sdl sprvce IISPP Nrodnho pamtkovho stavu.)

Pokud zpracovatel vyuije dodan tabulkov data IISPP, ml by kvli zajitn co nejvt kompatibility dat s jinmi veejnmi informanmi systmy veejn sprvy uvdt v tabulkch vechny relevantn kdy, kter obdr, tedy IDOB_PG, IDOB, CUZKBUD_ID. Pokud pracuje se softwarem, kter to umouje, ml by jako soust tabulky vygenerovat t souadnice x, y v systmu S-JTSK vech objekt.

Vechny daje uveden v tomto odstavci lze nicmn z hlediska metodiky Pln ochrany charakterizovat jako nepovinn.

17

Identifikace kulturnch pamtek

V ppad kulturnch pamtek budou ve vtu uvedeny jejich identifikan daje z katastru nemovitost a rovn rejstkov slo stednho seznamu kulturnch pamtek (nap. 38918/7-2850). Rejstkov slo vak neme slouit jako jednoznan identifiktor, nebo asto zahrnuje vce nemovitost (budov i pozemk) arelu, kter dohromady tvo jedinou kulturn pamtku (poloku stednho seznamu nemovitch kulturnch pamtek).

(Pokud budou pi zpracovn vyuita tabulkov data IISPP, je vhodn do tabulky zahrnout i dal poskytnut identifiktory stednho seznamu kulturnch pamtek: IDREG /tzv. slo kauzy, nap. 150926/ a RADPORC /poadov slo bvalho Sttnho seznamu kulturnch pamtek, nap. 7002850/. Jejich uveden vak nen povinn.)

18

OBSAH PLNU OCHRANY

PREAMBULE Na tomto mst se uvede obecn formulace odkazujc na prvn dokumenty, na jejich zklad je Pln ochrany zpracovn,

napklad: Pln ochrany zpracovan podle 6a zkona . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi, ve znn pozdjch pedpis, a

vyhlky Ministerstva kultury . 420/2008 Sb. ze dne 28. listopadu 2008, kterou se stanov nleitosti a obsah plnu ochrany pamtkovch rezervac a pamtkovch zn (dle jen Vyhlka).

Dle zde bude identifikovno konkrtn zem s uvedenm prvnho dokumentu, kterm bylo chrnn zem prohleno, napklad:

Pamtkov zna Moravsk Budjovice, kter byla prohlena vyhlkou Jihomoravskho krajskho nrodnho vboru ze dne 20. 11. 1990.

19

I. VROKOV ST PLNU OCHRANY

A. TEXTOV ST (podle 1 odst. 2 Vyhlky)

A0. Rozsah a vymezen eenho zem (podle 1 odst. 5 Vyhlky)

Pln ochrany bude obvykle zpracovvn pro cel zem pamtkov rezervace nebo pamtkov zny. V ppad rozshlch pamtkovch zem me bt eln zpracovvat Plny ochrany pro jejich jednotliv sti postupn, co znn 6a odst. 1 pamtkovho zkona umouje. Zejmna tam, kde se v pamtkov chrnnm zem nachzej ucelen sti soustedn novodob vstavby bez vt pamtkov hodnoty, lze vyhlenm Plnu ochrany pouze pro tyto sti doshnout vraznho omezen nadbyten administrativn zte s minimlnmi nklady na zpracovn Plnu ochrany. V ppad, e pro jednotliv sti pamtkov chrnnho zem budou Plny ochrany poizovny samostatn, mus bt zajitno, aby pi posuzovn podobnch ppad nevznikaly mezi jednotlivmi Plny ochrany nedvodn rozdly.

V Plnu ochrany se vdy uvede, zda se vztahuje na zem cel pamtkov rezervace nebo pamtkov zny, nebo pouze na jeho st. V ppad, e nejde o cel zem, mus tvoit hranici een sti uvnit pamtkov rezervace nebo pamtkov zny ra veden po hranici parcel. Tato hranice se slovn pope v tomto oddle textov sti Plnu ochrany (a vyzna se shodn ve vech vkresech grafick sti Plnu ochrany).

Pesn vymezen hranice chrnnho zem je povinnm grafickm podkladem, kter zpracovateli poskytuje odborn organizace sttn pamtkov pe (stedn pracovit Nrodnho pamtkovho stavu). Zpracovatel Plnu ochrany nen oprvnn hranici chrnnho zem vymezovat nebo korigovat. Pope tedy jen hranici eenho zem uvnit chrnnho zem (v ppad, kdy se Pln ochrany zpracovv jen pro jeho st).

Pokud se Pln ochrany zpracovv pro cel zem pamtkov rezervace nebo pamtkov zny, nebude se jeho hranice slovn popisovat, nebo to nen pedmtem Plnu ochrany, vyzna se vak v grafick sti Plnu ochrany (viz ve).

Na tomto mst se dle formou pehledn tabulky uvede pslunost zem pamtkov rezervace nebo pamtkov zny

z hlediska katastrlnho zem, sti obce i vych zemn-sprvnch jednotek. Tyto daje ji nen poteba opakovat ve vlastn tabulce. To je nezbytn pouze v tch ppadech, kdy een zem zasahuje do dvou i vce st obce a/nebo katastrlnch zem.

Pklad tabulky:

st obce Moravsk Budjovice 412597 katastrln zem Moravsk Budjovice 698903 obec Moravsk Budjovice poven obecn ad Moravsk Budjovice obecn ad s rozenou psobnost Moravsk Budjovice okres Teb kraj Vysoina

A1. Vet nemovitost, kter jsou kulturn pamtkou nebo nrodn kulturn pamtkou a nachzej se v pamtkov rezervaci nebo pamtkov zn, popsan identifikanmi daji podle katastru nemovitost (podle 1 odst. 2 psm. a), k Vkresu 1 podle 1 odst. 3 psm. a) Vyhlky)

Ochrana kulturnch pamtek a nrodnch kulturnch pamtek se d pouze pamtkov zkonem a plat nezvisle na Plnu ochrany. Tyto nemovitosti jsou vak pro charakter pamtkov rezervace nebo pamtkov zny urujc. Mra regulace u nemovitost v sousedstv kulturnch pamtek bude pohledovou vazbou na n velmi asto ovlivnna. Vet kulturnch pamtek je proto nezbytnou soust vrokov sti Plnu ochrany i z dvodu poteby negativnho vymezen pedmtu zen, nebo jde o nemovitosti, u nich zstv pln v platnosti praxe podle 14 odst. 1 pamtkovho zkona. Kulturn pamtky (nrodn kulturn pamtky) jsou jedin nemovitosti v eenm zem, na kter se Pln ochrany nevztahuje.

Ke zpracovn tohoto vtu je kompetentn vhradn odborn organizace sttn pamtkov pe (Nrodn pamtkov

stav), a to jej odbor dokumentace a informanch systm, protoe vede stedn seznam kulturnch pamtek esk

20

republiky (SKP, dle stedn seznam)6. Jde o jeden z podklad, kter odborn organizace sttn pamtkov pe bezplatn a povinn poskytuje a souasn pln zodpovd za jeho sprvnost. Jako primrn vydv odborn organizace sttn pamtkov pe vdy pslunou tabelrn st stednho seznamu standardnm zpsobem, jakm poskytuje zemn analytick podklady. Zpracovatel je povinen poskytnut stav prvn ochrany do Plnu ochrany pevzt a nen oprvnn tyto daje jakkoli mnit.

Pln ochrany bude obsahovat pouze aktuln stav prvn ochrany, tedy k datu poskytnut podklad, a tato skutenost bude spolu s datem poskytnut daj vslovn uvedena.

Pokud je kulturn pamtka (KP) souasn nrodn kulturn pamtkou, vyjd se tato skutenost vyplnnm pslunho

atributu (NKP). Nezastavn pozemky prohlen za kulturn pamtku nebo nrodn kulturn pamtku (samostatn nebo jako jedna z vc

tvocch soubor prohlen za jednu kulturn pamtku nebo nrodn kulturn pamtku) jsou kulturn pamtkou nebo nrodn kulturn pamtkou a vztahuj se na n stejn poadavky jako na vechny kulturn pamtky nebo nrodn kulturn pamtky. To znamen, e vet bude obsahovat i tyto pozemky. Pokud jejich druhov zaazen nelze pesnji specifikovat (nap. ndvo zmku), budou mt ve sloupci druh obvykle uvedeno: pozemek.

Pln ochrany nebude v tabulce podle 1 odst. 2 psm. a) Vyhlky obsahovat vet nemovitost, u kterch bylo v minulosti

zrueno prohlen za kulturn pamtku apod., stejn jako nemovitost, u kterch probh zen o prohlen za kulturn pamtku, nebo kter jsou k prohlen za kulturn pamtku navrhovny i zamleny.

A.1.1. Vet kulturnch pamtek a nrodnch kulturnch pamtek podle 1 odst. 2 psm. a) Vyhlky pklad

p parc. . ulice .o. nzev kat. dom.

rejstkov slo

1 st. 3 nm. Mru zmek KP x 38918/7-2850

st. 3 nm. Mru bv. konrny KP 38918/7-2850

st. 3 Purcnerova budova mezi zmkem a kostelem (zpadn st)

KP 38918/7-2850

st. 3 Purcnerova visut spojovac chodba mezi budovou zmku a kostelem

KP 38918/7-2850

st. 3 Purcnerova kulisov fasda s branou KP 38918/7-2850

st. 3 Purcnerova budova mezi zmkem a kostelem (vchodn st)

KP 38918/7-2850

st. 3 Purcnerova pozemek KP 38918/7-2850

1 nm. Mru brna zmeckho parku KP 38918/7-2850

1 nm. Mru zmeck park (horn) KP 38918/7-2850

1 Tovaovskho sady

ohradn ze zmeckho parku s branou

KP 38918/7-2850

2 st. 4/1 nm. Mru Mstsk spoitelna KP 102011 32

st. 47 nm. Mru mansk dm KP 29468/7-2856

st. 47 nm. Mru zadn dm KP 29468/7-2856

st. 47 nm. Mru pozemek KP 29468/7-2856

p. = slo popisn (nap. 32) i evidenn (nap. 065) parc. . = parceln slo vetn druhu slovn (stavebn parcela s dajem st., pozemkov jako pouh slo) a poddlen (podlomen) ulice = pojmenovn ulice i nmst; pro nron domy se dvma i vce sly orientanmi bude uvedena pslunost ke

6 Krajsk ady a obecn ady obc s rozenou psobnost sice vedou seznamy kulturnch pamtek svch zemnch obvod, ale zpisy do tchto seznam provdj podle vpis z stednho seznamu.

21

dvma i vce ulicm .o. = slo orientan v rmci ulice (nmst) (pokud se v eenm zem tento typ slovn vyskytuje); pro nron domy se dvma i vce sly orientanmi budou uvedena vechna, v poad odpovdajcm uveden ulic kat. = kategorie pamtkov ochrany/hodnoty, v tomto ppad KP (kulturn pamtka); v ppad, e je stavba souasn nrodn kulturn pamtkou, bude zde uvedena zkratka NKP dom. = vznamn stavebn dominanta; pokud stavba takovou charakteristiku napluje, vypln se: x V ppad, e doten zem zasahuje do vce ne jedn sti obce a/nebo katastrlnho zem, mus bt tabulka doplnna o sloupce vyjadujc tyto pslunosti.

A2. Vet nemovitost, kter nejsou kulturn pamtkou, ale nachzej se v pamtkov rezervaci nebo pamtkov zn, nebo vet druh prac na nich, u nich je vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona, popsan identifikanmi daji podle katastru nemovitost (podle 1 odst. 2 psm. b), k Vkresu 2 podle 1 odst. 3 psm. b) Vyhlky)

Pln ochrany mus jednoznan identifikovat nemovitosti, u nich je zcela nebo zsti vylouena povinnost vyplvajc z 14 odst. 2 pamtkovho zkona a urit pesn rozsah vylouen tto povinnosti. Identifikace nemovitost bude provedena zpsobem popsanm ve zvltn stati metodiky vnovan tto problematice. Rozsah prac, k nim se vylouen povinnosti vztahuje, bude specifikovn s vyuitm terminologie uvan v 14 odst. 2 pamtkovho zkona.

Vylouen se vztahuje na povinnost vydat si zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona bez ohledu na to, zda bude vydno formou rozhodnut v samostatnm sprvnm zen, nebo se bude jednat o zvazn stanovisko dotenho orgnu podle 149 zkona . 500/2004 Sb., sprvn d.

A2.1 Stavby

Vet nemovitost (staveb), kter nejsou kulturn pamtkou, ale nachzej se v pamtkov rezervaci nebo pamtkov zn, nebo vet druh prac na nich, u nich je vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona, je nejdleitj st Plnu ochrany. Jde v podstat o jeden z hlavnch dvod, pro byly Plny ochrany legislativn zakotveny. Vytvoen vtu nemovitost a stanoven rozsahu vylouen povinnost je velmi zodpovdnm kolem. Vsledkem nesm bt ochuzen a ohroen pamtkovch hodnot chrnnho zem. Smyslem opaten je omezen nebo vylouen regulace ze strany sttn pamtkov pe jen v odvodnnch ppadech, tedy takovch, kdy by znamenala nadbyten zatovn vlastnk nemovitost a souasn i samotnho systmu sttn pamtkov pe (jak odbornch, tak vkonnch sloek).

Mra vylouen povinnosti vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona je dna prv vznamem jednotliv stavby nebo pozemku pro celek dotenho pamtkov chrnnho zem. Vet, a tedy i kategorizace nemovitost s clem vytipovat skupiny objekt a pozemk se spolenmi obecnmi vlastnostmi, a tedy i skupinov urenou dl regulac, mus vychzet z odpovdn provedenho individulnho posouzen pamtkov hodnoty vech objekt, kter se na eenm zem nachzej.

Smyslem plon urbanistick pamtkov ochrany je zachovn cel urbanistick struktury i jednotlivch hodnotnch objekt a jejich detail, stejn jako celkovho obrazu prosted, vetn jeho vnmn v prhledech, v kontextu kulturnch pamtek i jeho vnjho obrazu. Z toho vyplv, e i zmny vnjho vzhledu pamtkov nehodnotnho, vznamov i vtvarn nevraznho objektu, kter se nachz v hodnotnm urbanistickm kontextu, musej bt ze strany pamtkov pe sledovny, zejmna jedn-li se o zmny hmoty, ale napklad i materil jeho plt vetn barevnosti. Tm spe to plat o objektech, je jsou v kontextu staveb pamtkov hodnotnch ruiv, nebo zmny hmoty nebo vnjho vzhledu mohou smovat k prohlouben jeho negativnho psoben.

Stavby jsou podle sv hodnoty rozdleny do nkolika podskupin, oznaench pro ely tto metodiky jako kategorie I, II, III,

IV a 0 (ti nula).

A2.1a Stavby, u nich je vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona k pracm, jejich provedenm se nezasahuje dnm zpsobem do vnjho vzhledu tto nemovitosti a nenaru se jej konstrukce a dispozice (Kategorie I)

Jde o stavby, kter samy o sob nemaj vrazn pamtkov nebo typologicky vjimen kvality, maj vak pro dan zem pamtkov rezervace nebo pamtkov zny charakteristickou hmotu, formovn sten konstrukce, orientaci hebene stechy, lenn prel a vpln otvor, ppadn charakteristick konstrukn a materilov vlastnosti. Do tto skupiny lze zaadit i architektonicky kvalitn novostavby. V kontextu pamtkovho zem maj tyto stavby zejmna urbanistick vznam, tj. zvazn stanovisko je formulovno z hlediska celkov urbanistick struktury i architektonickho charakteru zem.

22

Udrovac prce, jejich provedenm se nezasahuje dnm zpsobem do vnjho vzhledu nemovitosti a nenaru se jej konstrukce a dispozice, jsou u nich ppustn bez zvaznho stanoviska. Vylouen povinnosti dat zvazn stanovisko se vztahuje na veker udrovac prce vetn udrovacch prac na vnjm plti budovy, pokud se nemn napklad materil, technologie a barevnost povrchov pravy, druh, barva a povrchov prava sten krytiny, materil, barevnost a konstrukn lenn oken, lenn fasd a podobn.

A2.1b. Stavby, u nich je vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona k pracm, jejich provedenm se nezasahuje dnm zpsobem do vnjho vzhledu tto nemovitosti (Kategorie II)

Jde o stavby bez architektonick, konstrukn i vtvarn pamtkov hodnoty, kter se vak nachzej v hodnotnm urbanistickm kontextu a jeho hmotovou strukturu dan sti pamtkovho zem pozitivn dotvej tm, e v kontextu architektonicky cennch staveb neuplatuj svou hmotou nepzniv. Bez zvaznho stanoviska jsou na nich ppustn takov prce, jejich provedenm se nezasahuje dnm zpsobem do vnjho vzhledu tto nemovitosti. Vylouen povinnosti dat zvazn stanovisko se vztahuje na veker udrovac prce vetn udrovacch prac na vnjm plti budovy, pokud se nemn napklad materil, technologie a barevnost povrchov pravy, druh, barva a povrchov prava sten krytiny, materil a konstrukn lenn oken, lenn fasd a podobn. Vylouen povinnosti dat zvazn stanovisko se rovn vztahuje na vnitn zmny stavby a umstn zazen, kter se neprojev zmnami vnjho vzhledu.

A2.1c. Stavby naruujc charakter zem, u nich je vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona k pracm, jejich provedenm se nezasahuje dnm zpsobem do vnjho vzhledu tto nemovitosti (Kategorie III)

Jde o stavby bez pamtkov hodnoty, kter naopak zejmna svou hmotou a obvykle i ztvrnnm stechy nebo prel psob v hodnotnm urbanistickm kontextu ruiv. Z dvodu jejich negativnho psoben v pamtkovm zem jsou s clem vy vypovdac hodnoty Plnu ochrany znzorovny a popisovny jako samostatn kategorie. Zjmem pamtkov pe je, aby vlivem pijet Plnu ochrany nevznikla pekka budouc rehabilitace ruivch staveb. Zvlt u dan kategorie staveb mus zpracovatel zvit, zda vylouen povinnosti dat zvazn stanovisko k udrovacm pracm nepovede k prodluovan ivotnosti nebo dokonce prohlubovn nedoucch prav jejich vnjho vzhledu. Objekty, jejich aktuln vnj vzhled lze vrazn zlepit provedenm uritch udrovacch prac (ntrem i jinou pravou fasdy, vmnou oken, vmnou sten krytiny apod.) nebudou proto do uveden skupiny zaazeny, akoliv odpovdaj obecn charakteristice. Vylouen povinnosti dat zvazn stanovisko se u objekt dan kategorie vztahuje na veker udrovac prce, jejich provedenm se nezasahuje dnm zpsobem do vnjho vzhledu tto nemovitosti vetn udrovacch prac na vnjm plti budovy, pokud se nemn napklad materil, technologie a barevnost povrchov pravy, druh a barva sten krytiny, materil a lenn oken a podobn. Vylouen povinnosti se rovn vztahuje na veker vnitn zmny stavby a umstn zazen, kter se neprojev zmnami vnjho vzhledu.

A2.1d. Stavby naruujc charakter zem, u nich je vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona k udrovacm pracm a zmn stavby s vjimkou udrovacch prac a zmn stavby na vnjm plti budov (Kategorie IV)

Pln ochrany nesm vlastnky motivovat k zachovn ruiv psobcch charakteristik nebo mladch prav staveb a jednotlivch stavebnch detail vylouenm povinnosti dat zvazn stanovisko k udrovacm pracm a zmn stavby na vnjm plti budovy. Proto u stavebnch objekt, jejich vnj vzhled lze vrazn zlepit provedenm udrovacch prac (nap. ntrem fasdy vhodnjm barevnm odstnem, vmnou oken, vmnou sten krytiny apod.), nedojde k vylouen povinnosti dat zvazn stanovisko k udrovacm pracm na vnjm plti objektu. Vylouen tto povinnosti se bude vztahovat na veker udrovac prce a zmny stavby v interiru, jejich provedenm se nezasahuje do vnjho plt stavby.

A2.1e. Stavby z hlediska charakteru zem indiferentn, u nich je zcela vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona (Kategorie 0)

Stavby kategorie 0 (nula) nemaj dnou pamtkovou hodnotu a nenachzejc se v hodnotnm urbanistickm kontextu. V mstskch a vesnickch pamtkovch rezervacch a pamtkovch znch se takov objekty vyskytuj spe v uzavenm vnitrobloku, jsou doplujcmi, obvykle novodobmi utilitrnmi stavbami, v kontextu okolnch objekt nevraznmi. Prv urbanistick kontext je rozhodujc pro zaazen objekt do kategorie 0 (jinak by byly zaazeny do kategorie II, III i IV). Zaazen objektu do tto kategorie je nutno peliv zvit a posoudit t, jak limity vyplvaj z zemn plnovac dokumentace a zda by stavba neovlivnila prosted pamtkov chrnnho zem napklad v ppad vcepodlan pstavby nebo nstavby, pokud by takov zmna stavby byla v zem mon.

Vylouen povinnosti dat zvazn stanovisko se vztahuje na veker udrovac prce vetn udrovacch prac na vnjm plti budovy, umstn zazen, zmnu stavby a odstrann stavby.

A2.2. Nezastavn pozemky

Krom staveb se v pamtkovch rezervacch a pamtkovch znch vyskytuj ostatn nemovitosti, tedy nezastavn

23

pozemky. Jde o vznamnou st nemovitost eenho zem. asto jsou to pohledov velmi exponovan pozemky, napklad parky, historick a okrasn zahrady, soukrom zahrady, pole, louky, lesy, vodn toky a plochy, poln a lesn cesty a podobn. Pat sem i vechny veejn prostory a samozejm i nezastavn sti urbanistickch blok. Tyto pozemky jsou rovn nemovitostmi a vztahuj se na n proto ustanoven 1 odst. 2 psm. b) Vyhlky.

Rovn nezastavn pozemky byly pro ely tto metodiky rozdleny do kategori s ohledem na rozsah vylouen povinnost podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona.

A2.2a Nezastavn pozemky urujc i dotvejc charakter zem, u nich je vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona na udrovac prce a stavbu podzemnch inenrskch st (Kategorie p1)

Pevn jde o urbanistick prostory a dal veejn pstupn plochy (zejmna parky), jejich podoba se podl na celkov pamtkov hodnot pamtkov rezervace nebo pamtkov zny .

Povinnost vydat si zvazn stanovisko bude vylouena u udrovacch prac na komunikacch, veejnch prostranstvch, podzemnch vedench a zazench, kter nejsou spojeny se zmnou materilov, barevn nebo druhov skladby povrch. Dle bude vylouena povinnost dat o zvazn stanovisko ke stavb a zmn stavby podzemnch inenrskch st. Pokud bude soust zmru i stavba nebo umstn zazen nad rovn ternu, vylouen povinnost se na tuto st stavby nebude vztahovat. Povinnost vydat si zvazn stanovisko je zachovna pro ostatn stavby, zmny staveb a odstrann staveb, ternn pravy, umstn nebo odstrann zazen, pravu devin, stejn jako pro udrovac prce, kter znamenaj zmnu materilov, barevn nebo druhov skladby povrch (vozovek, chodnk, cyklistickch stezek). Vylouen povinnost se rovn nevztahuje na udrovac prce na drobn architektue, umleckch a umleckoemeslnch dlech (kter nejsou kulturnmi pamtkami), pokud se na danm pozemku nachzej.

Vylouenm povinnosti podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona zstv nedotena povinnost stavebnk podle 22 odst. 2 pamtkovho zkona (povinnosti k ochran archeologickch nlez) (viz A3.1c).

A2.2b Nezastavn pozemky doplujc charakter zem, u nich je vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona na vechny druhy prac krom ternnch prav a umisovn staveb (Kategorie p0)

Pevn jde o nezastavn pozemky uvnit urbanistickch blok nebo uvnit hmotov uzavench arel vesnick zstavby (historickch i novodobch usedlost), ppadn mimo zastavn zem obce, kter pouze dopluj charakter zem a nepedstavuj pamtkov hodnotn nemovitosti. Proto je u nich vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko na vechny druhy prac vyjma ternnch prav (zemn prce a zmny ternu, jimi se podstatn mn vzhled prosted nebo odtokov pomry, tebn a jim podobn a s nimi souvisejc prce, nejedn-li se o hornickou innost nebo innost provdnou hornickm zpsobem, napklad skldky, skladovac a odstavn plochy, nsypy, zavky, pravy pozemk pro zzen hi a sportovi, tebn prce na povrchu, napklad lomy, pskovny, trkovny)7 a umisovn staveb na tchto pozemcch8. Vylouen povinnost se rovn nevztahuje na udrovac prce na drobn architektue, umleckch a umleckoemeslnch dlech (kter nejsou kulturnmi pamtkami), pokud se na danm pozemku nachzej.

Vylouenm povinnosti podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona zstv nedotena povinnost stavebnk podle 22 odst. 2 pamtkovho zkona (povinnosti k ochran archeologickch nlez) (viz A3.1c).

A.2.3. Vet nemovitost, kter nejsou kulturn pamtkou, ale nachzej se v pamtkov rezervaci nebo pamtkov zn, nebo vet druh prac na nich, u nich je vylouena povinnost vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona, popsan identifikanmi daji podle katastru nemovitost (podle 1 odst. 2 psm. b), k Vkresu 2 podle 1 odst. 3 psm. b) Vyhlky) pklad

p. parc. . ulice .o. nzev kat. 3 st. 6/1 nm. Mru dm I st. 6/1 nm. Mru pozemek p0 5 st. 8/1 nm. Mru dm I st. 8/1 nm. Mru dvorn objekt I st. 8/1 nm. Mru pozemek p0 6 st. 9 nm. Mru dvorn objekt I st. 9 nm. Mru pozemek p0 8 st. 11 nm. Mru dm I st. 11 nm. Mru pozemek p0 10 st. 14 Dobrovskho dm, ulin st I

7 3 odst. 1 stavebnho zkona 8 Objektivn lze uvst, e pozemky s tmi funkcemi se obecn v pamtkovch rezervacch a pamtkovch znch vyskytuj spe vzcn.

24

p. parc. . ulice .o. nzev kat. st. 14 Dobrovskho pozemek p0 12 st. 20/1 nm. Mru dm I st. 20/1 nm. Mru pozemek p0 Vznam jednotlivch sloupc je popsn u Tabulky A1.1. Sloupec pro uveden orientanho sla .o. se zaad pouze pokud je tento typ slovn staveb v obci zaveden. V ppad, e doten zem zasahuje do vce ne jedn sti obce a/nebo katastrlnho zem, mus bt tabulka doplnna o sloupce vyjadujc tyto pslunosti.

25

A3. Stanoven zpsobu zabezpeen kulturnch hodnot pamtkov rezervace nebo pamtkov zny z hlediska sttn pamtkov pe ( 1 odst. 2 psm. c) Vyhlky)

Stanoven zpsobu zabezpeen kulturnch hodnot pamtkov rezervace nebo pamtkov zny z hlediska sttn pamtkov pe mus vychzet z odpovdn provedenho zhodnocen jednotlivch sloek urbanistick struktury zem, z individulnho posouzen pamtkov hodnoty objekt, kter se na nm nachzej (viz t kapitola A2), i zhodnocen jedinench kvalit prosted konkrtnho zem jako celku. Pamtkov hodnoty zem mus bt jasn definovny a zpsob zabezpeen mus sledovat jejich zachovn. Zpsob zabezpeen kulturnch hodnot pamtkov rezervace nebo pamtkov zny by ml sledovat pohled jak architektonick (vzan na jednotliv stavby), tak urbanistick (vzan na urbanistick bloky a prostory a celkov charakter prosted).

Na kulturn pamtky se sice Pln ochrany nevztahuje, Pln ochrany vak mus dbt na zachovn prosted pznivho pro jejich kvalitn prezentaci.

Pln ochrany me stanovit zpsob zabezpeen hodnot pamtkov rezervace nebo pamtkov zny pouze v rozsahu, v jakm je svena pravomoc sprvnm orgnm sttn pamtkov pe pamtkovm zkonem. Zpracovatel mus vychzet z toho, e regulace prav v pamtkovch rezervacch a pamtkovch znch je zaloena na zmru a vli vlastnka (sprvce, uivatele) provst pravu. Na zklad Plnu ochrany proto nelze napklad poadovat zmnu nebo odstrann stavby. Plnem ochrany nen eln urovat podmnky pro realizaci ojedinle se vyskytujcch nebo mlo pravdpodobnch zmr. Naopak vhodn je obecn upravit pravidla pro zmry frekventovan nebo sporn, jako jsou objemov a materilov zmny staveb, umisovn reklamnch zazen a s tm souvisejcch celoplonch polep vloh a oken, een pedzahrdek atd.

Zabezpeen kulturnch hodnot bude spovat ve stanoven podmnek vedoucch k zachovn:

historick pdorysn struktury dan pdorysnmi liniemi urbanistickch blok a urbanistickch prostor (nmst, nves, ulice, parky, vodn toky apod.)

dochovan historick parcelace zastavnho zem i extravilnu historick pdorysn skladby zstavby spovajc v umstn jednotlivch staveb na jejich parcelch, me

zastavnosti, umstn ve vztahu k sousednm stavbm (pravidelnost azen, vzjemn rozestupy) a ve vztahu k veejn komunikaci i prostoru (orientace staveb, poloha vstupu vi ternu aj.)

historickch kompozinch os a stabilizovanch prhled, pohledovho uplatnn urbanistickch a krajinnch dominant v obraze pamtkovho zem pi jeho vnmn zevnit, ale i vnjch panoramatickch kvalit celku

dochovanch historickch povrch urbanistickch prostor hmotovch charakteristik typickch pro dan zem (mtko zstavby, podlanost, tradin tvary stech) jednotlivch staveb a jejich soubor (pedevm architektonicky cennch staveb a jejich soubor, historicky

vznamnch staveb a jejich soubor, vznamnch dominant) zelen na veejnch prostranstvch a prvk urbanistick i krajinn kompozice (historickch koncepnch

vsadeb) drobn architektury, umleckch a umleckoemeslnch dl hmotovch, konstruknch a materilovch charakteristik typickch pro dan zem (barevnosti, materilov

skladby a tvar historickch architektonickch prvk) prosted pamtkov chrnnho zem a kulturnch pamtek.

Zachovn pamtkovch hodnot zem bude realizovno jednak prostednictvm clenho uplatnn regulace, kterou zajiuje pamtkov zkon, a dle stanovenm podmnek k zabezpeen kulturnch hodnot pamtkov chrnnho zem. Podmnky budou stanoveny v obecn rovin. Povinnosti konkrtnm vlastnkm nemovitost vzniknou a na zklad individulnch sprvnch rozhodnut.

Plnem ochrany mohou bt vztaeny podmnky k zabezpeen kulturnch hodnot ke skupinm nemovitost, kter maj

spolen znaky, nebo tak mohou bt ureny podmnky pro cel een zem nebo jeho specifickou st. Pokud budou ureny zvltn podmnky napklad v prostoru historickho jdra msta, mus bt toto jdro vymezeno popisem v textov sti a graficky vyznaeno ve vkrese podle 1 odst. 3 psmeno c), ve kterm je vyznaen zpsob zabezpeen kulturnch hodnot. Pro stanoven podmnek zabezpeen kulturnch hodnot skupin objekt je eln vyut kategorizaci objekt vyplvajc z Vyhlky, doplnnou o kategorizaci, kter slou pro odlien rozsahu vylouen jednotlivch nemovitost z povinnosti dat o zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona.

Pklady podmnek zabezpeen kulturnch hodnot : V celm eenm zem pamtkov zny nebudou umisovna na objektech ani pozemcch velkoplon reklamn zazen

(tzv. billboardy).

26

V historickm jdru msta nebudou na veejnch prostranstvch umisovny pedzahrdky restaurac opaten zasteenm. V historickm jdru msta nebudou na ulinch fasdch dom architektonicky cennch, historicky vznamnch, nebo

kategorie I provdny zateplovac obklady. Na objektech architektonicky cennch budou v ppad udrovacch prac na nemovitosti pouvny v mst tradin materily. Jako nov sten krytina budou pouity plen sten taky erven barvy standardnch formt, nov okna budou devn, s konstruknm eenm a lennm odpovdajcm architektue objektu, v ppad obnovy omtanch fasd budou pouvny vpenn technologie, nen-li jejich historickm zkladem tvrd omtkov technologie. Barevnost fasd bude zvolena podle vsledk pedchozho przkumu.

Nemovitosti, u nich nedojde dnmu vylouen povinnosti vydat si pedem zvazn stanovisko podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona

Bude se jednat o: architektonicky cenn stavby a jejich soubory historicky vznamn stavby a jejich soubory vznamn stavebn dominanty (tk se pouze tch dominant, kter nejsou kulturnmi pamtkami nebo nrodnmi

kulturnmi pamtkami, na kter se Pln ochrany nevztahuje). Dle nebudou vyloueny ty stavby, u nich nebylo mono provit jejich pamtkovou hodnotu. K vylouen z povinnosti dat o zvazn stanovisko nedojde ani u nov umsovanch staveb a zazen.

A3.1. Obecn opaten k zabezpeen ochrany dochovan historick urbanistick struktury

Kad msto i vesnice m svou charakteristickou historickou urbanistickou strukturu, kter je mnohdy vbec nejdleitj charakteristikou hodnot pamtkovho zem uchovvajc informaci o zmrnm koncepnm zaloen sdla i jeho rostlm pdoryse napklad na dlkov obchodn cest, vznamn kiovatce apod. Uchovn a zabezpeovn historick urbanistick struktury proti znejasnn i naruen negativnmi novodobmi zsahy je proto jednm z hlavnch cl pe o pamtkov chrnn zem a tedy i Plnu ochrany.

Pi formulaci argumentace k zabezpeen ochrany dochovan historick urbanistick struktury je douc nejprve

prostudovat a sprvn reflektovat stvajc platnou zemn plnovac dokumentaci (PD), zejmna zemn i regulan pln, pokud je pro chrnn zem zpracovn. Tyto plny vytvoen podle stavebnho zkona ve sv zvazn sti obvykle stanovuj zkladn opaten pro ochranu historick urbanistick struktury, kter je na tomto mst nezbytn citovat. Tot je vhodn i v ppad dalch ustanoven, obsaench ve smrn sti PD.

Pln ochrany mus opaten stanoven zemn plnovac dokumentac respektovat. Protoe PD e zem komplexn a aspekty kulturnho ddictv jsou jen jednmi z mnoha, nebv pslun kapitola pli podrobn. Lze proto pedpokldat, e pro ely Plnu ochrany bude potebn zkladn opaten pro ochranu historick urbanistick struktury vce konkretizovat.

Pro tuto kapitolu Plnu ochrany by mly bt koncepnm zpsobem (tedy zpravidla vbrov) vyuity vesms obecn platn principy, kter ppadn mohou bt modifikovny podle konkrtn situace pamtkov rezervace nebo pamtkov zny.

Plnem ochrany mus bt zajitno, e v eenm zem nebudou jako ppustn posouzeny takov prce, kter by pmo nebo ve svm dsledku vedly k naruen pamtkovch hodnot urbanistick struktury nebo jednotlivch staveb. Zrove je nezbytn zvit, zda zpsob zabezpeen pamtkovch hodnot dan obecnmi podmnkami plon nebo pro uritou kategorii nemovitost, je vhodn a mon skuten uplatnit u vech objekt.

Veker podmnky, kter budou plnem ochrany stanoveny, mus bt jednoznan formulovny.

A3.2 Ochrana staveb architektonicky cennch a jejich soubor, staveb historicky vznamnch a jejich soubor a vznamnch stavebnch dominant ( 1 odst. 3 psm. a) Vyhlky)

Stavby architektonicky cenn a jejich soubory a stavby historicky vznamn a jejich soubory, z nich nkter jsou i vznamnmi stavebnmi dominantami, tvo jednu z nejpodstatnjch sloek pamtkov hodnoty kad pamtkov rezervace i pamtkov zny.

Vyhlka poaduje, aby byly stavby architektonicky cenn a jejich soubory, stavby historicky vznamn a jejich soubory, stejn jako vznamn stavebn dominanty, zakresleny v grafick sti Plnu ochrany (vslovn ve Vkresu 1). Jejich vet v textov sti nen vslovn vyadovn, z logiky vci je vak douc jej v textov sti Plnu ochrany vnovan stanoven zpsobu zabezpeen kulturnch hodnot pamtkov rezervace nebo pamtkov zny z hlediska sttn pamtkov pe uvst.

Identifikace tchto staveb je jednou z nejdleitjch st Plnu ochrany.

A3.2a Architektonicky cenn stavby (A) Spolu s kulturnmi pamtkami a nrodnmi kulturnmi pamtkami uruj zklad architektonick pamtkov hodnoty

pamtkov rezervace i pamtkov zny. Jde o stavby vykazujc individuln architektonickou hodnotu, kter je dna jejich vlastn architektonickou kvalitou, mrou dochovn a autenticitou historickch konstrukc, dispozice a vnjho plt, nebo

27

alespo nkter z tchto charakteristik. Pat sem jak stavby nronji architektonicky ztvrnn, tak stavby svm ztvrnnm bn, pro dan zem vak charakteristick. Tvo vznamn potencil pro prohlen za kulturn pamtku. Pokud m stavba dochovanou hodnotnou fasdu, bude do tto kategorie zaazena i tehdy, byl-li jej interir sten i zcela zmodernizovn, nebo tm nen doteno vnj psoben stavby v urbanistickm celku. Stejn tak ale mohou bt do tto kategorie zaazeny i stavby se zmodernizovanmi fasdami, kter vykazuj vrazn architektonick pamtkov hodnoty v interiru, o nich jsou dostupn informace, nebo se v prbhu ppravy Plnu ochrany zjist. Do tto kategorie by nemly bt zaazovny soudob objekty, a to ani v ppad, e se jedn o architektonicky kvalitn novostavby, kter nepsob v kontextu historick zstavby rezervace nebo zny ruiv. Dvodem je skutenost, e nejsou primrnm nositelem pamtkovch hodnot zem, pro kter bylo prohleno za pamtkovou rezervaci nebo pamtkovou znu, a nejsou tedy pro toto zem hodnotov urujc.

Stavby architektonicky cenn, urujc pamtkov charakter pamtkov rezervace nebo pamtkov zny z hlediska urbanistickho i architektonickho, mus bt zachovny pi respektovn jejich dosavadnch pamtkovch hodnot, a to jak z hlediska vnjho vzhledu, tak interiru, dispozice a konstrukc, nesmj bt pestavovny, nastavovny, i dokonce odstranny. Ppustn jsou udrovac prce, vmna doilch prvk, dl doplnn zaniklch prvk nebo prava naruen fasdy i jej sti za pouit technologi a materil, kter jsou pro danou lokalitu a stavbu tradin. V rmci zmny stavby je ppustn odstrann dlch ruivch hmotovch charakteristik (nstavby, nevhodn vike aj.), obnova star dispozin skladby (odstrann nehodnotnch novodobch pek a konstrukc) a modernizace inenrskch st.

Z ve uvedench dvod by bylo neodpovdn pro takto vznamnou soust pamtkov rezervace i pamtkov zny riskovat nesprvn nakldn s tmito architektonicky cennmi stavbami a zvazn stanovisko (ve smyslu 14 odst. 2 pamtkovho zkona) bude proto i nadle poadovno pro vechny typy prac, a proto nemohou bt zaazeny do vtu A2 dle 1 odst. 2 psm. b) Vyhlky.

A3.2b Historicky vznamn stavby (H) V Plnu ochrany maj bt jako historicky vznamn oznaeny jen ty stavby, kter spluj charakteristiku danou nzvem, ale

nejsou nrodnmi kulturnmi pamtkami nebo kulturnmi pamtkami. Jde tedy o stavby, jejich zachovn a obnova jsou douc s ohledem na jejich historick vznam. Ten me bt dn napklad jejich vazbou na vznamnou historickou udlost i osobu, ppadn tm, e jde o posledn stopu jinak zmnn star urbanistick struktury i situace a podobn. Historicky vznamn stavby vak mohou bt rovn stavbami, u nich kvli pozdjm pestavbm nen jejich pamtkov hodnota zjevn, ale obsahuj historick konstrukce. U historicky vznamnch staveb jsou ppustn udrovac prce, vmna doilch prvk, doplnn nebo rekonstrukce zanikl fasdy i jej sti s vyuitm technologi a materil, kter jsou v dan lokalit tradin. V rmci zmny stavby je ppustn odstrann ruivch pstaveb a nstaveb, obnova star dispozin skladby, odstrann nepvodnch konstrukc, modernizace inenrskch st.

Stavba oznaen jako historicky vznamn vyaduje zvazn stanovisko (ve smyslu 14 odst. 2), nebo pouze v jednotlivm sprvnm zen lze posoudit, nakolik poadovan typ prac ovlivn nebo neovlivn jej pamtkov hodnoty.

A3.2c Vznamn stavebn dominanty (doplkov charakteristika) Vznamnou stavebn dominantou me bt jak nrodn kulturn pamtka, kulturn pamtka, i jin stavba, pokud se

dominantn uplatuje v kontextu urbanistickho prosted pamtkov rezervace nebo pamtkov zny, zejmna v panoramatickch pohledech, ale i v rmci urbanistickch prostor. Z hlediska Plnu ochrany jde tedy o doplkovou charakteristiku.

Z logiky 1 odst. 3 psm. a) Vyhlky, kter lze interpretovat jako podchycen vech pozitivnch pamtkovch hodnot zem, vyplv, e hmotov i jinak ruiv stavebn dominanty do tto skupiny nespadaj. S ohledem na to, e vznamn stavebn dominanty ovlivuj prosted velk sti nebo dokonce celho pamtkov chrnnho zem, bude u nich pln zachovna regulace vyplvajc z pamtkovho zkona, nebo pouze v jednotlivm sprvnm zen lze posoudit, nakolik poadovan typ prac ovlivn nebo neovlivn jej pamtkov hodnoty. Pln ochrany se bude vztahovat pouze na ty dominanty, kter nejsou kulturnmi nebo nrodnmi kulturn pamtkami, i kdy daj o skutenosti, e se jedn o stavebn dominantu, bude uveden u vech dominant, a to v textov i grafick sti Plnu ochrany.

A3.3 Struktura Tabulky 3 pro vet nemovitost podle 1 odst. 2 psm. c) v nvaznosti na odst. 3 psm. a) Vyhlky pklad

p. parc. .

ulice .o. nzev kat. dom.

3 st. 6/1 nm. Mru dm I 4 st. 7 nm. Mru dm A 5 st. 8/1 nm. Mru dm I

st. 8/1 nm. Mru dvorn objekt

I

6 st. 9 nm. Mru dm A st. 9 nm. Mru dvorn

objekt I

7 st. 10 nm. Mru dm A

28

p. parc. .

ulice .o. nzev kat. dom.

8 st. 11 nm. Mru dm I 10 st. 14 nm. Mru dm A 11 st.

19/1 Dobrovskho

kola A x

110 st. 256 Za Branou sokolovna H 57 Pivovarsk zmeck

park doln A

V ppad, e doten zem zasahuje do vce ne jedn sti obce a/nebo katastrlnho zem, mus bt tabulka doplnna o sloupce vyjadujc tyto pslunosti.

A3.4 Nov stavby

Pln ochrany stanov podmnky pro zsahy do urbanistick struktury zejmna pro zem zaniklch st urbanistickch blok a ur pdorysn a hmotov omezen pro novostavby s pihldnutm k charakteru pedchoz zstavby a architektonickmu een sousednch objekt. Plny ochrany nemohou zastavn pozemk vlastnkm a sprvcm nemovitost uloit, zrove vak mus pedpokldat, e k vstavb na volnch stavebnch parcelch postupem asu dojde a z hlediska pamtkov pe mus bt ureny alespo zkladn poadavky na novou vstavbu v pamtkov chrnnm zem. Povinnosti stavebnkm vzniknou a na zklad rozhodnut v individulnm sprvnm zen.

U novostaveb zstane v plnm rozsahu zachovna povinnost podle 14 odst. 2 pamtkovho zkona. U vech opaten je nezbytn zhodnotit jejich soulad s platnou zemn plnovac dokumentac.

A3.5 Aspekty archeologie

Obvykle lze konstatovat, e cel chrnn zem je nutno povaovat za zem s archeologickmi nlezy podle 22 odst. 2 pamtkovho zkona a pijetm Plnu ochrany zstvaj povinnosti stavebnk nedoteny. Citace pslunho ustanoven zkona bude jako informace uvedena v odvodnn Plnu ochrany.9.

9 M-li se pr