Mezinárodní vztahy Mgr. Lukáš Vacík

2. přednáška 17.10.2013

Úvod do teorií mezinárodních vztahů

Teorie v MV

teoretická reflexe oboru MV, funkce teorie v MV a teoretická proudy, velké

debaty

Funkce teorie

• 3 základní funkce teorie: 1. poznávací (kognitivní)2. normativní3. politická

Poznávací funkce teorie

• pozitivní poznání reality v MV• odpověď na otázku….

• „JAK SE VĚCI MAJÍ ???“

• utřídění dat při pozorování společenské reality

Normativní funkce teorie

• odpověď na otázku…. • „JAK BY MĚLY VĚCI BÝT ???“

• srovnání stávajících poměrů a žádoucích poměrů– odlišení dobrého od zlého

Politická funkce teorie

• teorie jako politický nástroj k přetvoření reality MV – 2 způsoby: – odhalení zákonitostí MV • jako v přírodních vědách – fyzikální pokus

– spoluvytváření reality teoriemi – změna teorie = změna reality

Vývoj reflexe MV• Hlavní historické směry vývoje teoretické reflexe

MV– přemýšlení o vztazích mezi politickými útvary-vzájemně

závislé a autonomní – válka, diplomacie– periodizace dle základních historických systémů (viz

přednáška 1.)– terminologie současných MV (realismus, pozitivizmus,

kritické teorie atd.) • až ve 20. st.- předchozí události – předchůdci diskutované tradice• odlišnost pojmů MV od jiných společenských věd

Antika

• Athéňan Thukydides (5.st.př.n.l.)– Dějiny peloponéské války– zakladatel realistické tradice v MV• válka-mocenská, racionální• logika mocenské rovnováhy na Peloponézu• mocenské aspekty (válka) převažují nad ideologií

(náboženství)• pesimistický pohled na lidskou přirozenost

Antika

• stoická filozofie v Řecku (Zenon z Kithia)• Řím– Cicero, Seneca, M. Aurelius– univerzalistický pohled – pax Romana– přirozené právo „natural law“– spravedlivá válka „just war“

• předchůdci současného liberalistického myšlení

Středověk

• silně ovlivněna římskou církví• sv. Augustin (3-4 st.)• sv. Tomáš Akvinský (12.st.)– skloubení starověké vzdělanosti a teologie– res publika christiana – koncepce přirozeného práva– spravedlivá válka

• období předcházející liberální tradici

Spravedlivá válka

• „Jus ad bellum“ vs. „Jus in bello“• legitimní panovník• spravedlivá příčina• spravedlivý cíl• rozumná naděje na úspěch• vyčerpání všech mírových prostředků• ochrana civilistů• použití síly dle situace

Niccolo Machiavelli

• Dílo: „Vladař“• realistické pojetí• res publica christiana – sekularizovaný systém řeckých polis

• doporučení vládci jak vládnout• základní smysl politiky-bezpečnostní zajištění

státu

Vestfálský systém

• nahrazení res publiky christiana-systém sekularizovaných suverénních států– vznik mezinárodního práva – Hugo Grotius (16-17.st.)

• Tři knihy o právu válečném a mírovém• přirozeněprávní tradice-její sekularizace

– poté rozpor mezi zastánci přirozeného práva (MP u lidského rozumu) X pozitivního práva (MP základ mezin.praxe)

Vestfálský systém• Thomas Hobbes (16-17.st.)

– Hobbesovo pojetí přirozeného práva– stát „Leviathan“

• stát připraví jedince o svobodu X zaručí mu zákon a bezpečnost

• Immanuel Kant (18.st.)– K věčnému míru

• návaznost na stoiky• světoobčanství• volná federace států• univerzalita lidského rozumu• republikánské zřízení

Vestfálský systém v 19.st.

• snaha o první formování vědeckého, empirického pojetí MV-dle metod přírodních věd– naturalismus – 2 pol. 19.st.– Adam Smith-ekonomická dimenze• průmyslová revoluce• předchůdce liberalismu• neviditelná ruka trhu

Vestfálský systém v 19.st.• Marxisté– ekonomika jako základní společenská síla (stejně jako

liberálové)– ekonomika určuje politiku– Karel Marx

• ekonomika je historický fenomén, zatížená vnitřními rozpory a má konec a začátek

• třídní rozpor v ekonomice-vykořisťovatel X pracující• konflikt mezi třídami (ne státy)

– teorie imperialismu• souvislost mezi konflikty jak na úrovni tříd, tak států

vestfálský systém v 19.st.• prolínání naturalismu a geopolitiky (realistická

tradice)– německá geopolitika-Friedrich Ratzel

• stát jako živý organismus-darwinismus • životní prostor států (Lebensraum)

– Rudolf Kjellen• oficiálně zavádí pojem geopolitika

– anglosaská geopolitika• Alfred T.Mahan (USA)-konflikt námořní a pozemní síly v MV• Halford Mackinder (VB)-podobnost s Mahanem + power

projection

Globální vestfálský systém

• výzkum teorií MV ve 20.st. prostřednictvím 4 velkých debat v rámci disciplíny MV

4 Velké debaty teorií MV (1920-nyní)

• 1. Velká debata (30. - 40. léta)– idealismus vs. realismus

• 2. Velká debata (50. – 60. léta)– tradicionalismus vs. behavioralismus

• 3. Velká debata (70. léta) – neorealismus vs. neoliberalismus vs. neomarxismus

• 4. Velká debata (80. léta až nyní)– racionalismus vs. reflektivismus

1. Velká debata v MV: Spor o základní témata a otázky MV

Idealismus 1910-1930

Důraz kladen na:• Mezinárodní právo• IGOs• Interdependenci• Spolupráci• Mír

Realistická kritika 1930-1950

Důraz kladen na:• Boj o moc• Národní bezpečnost• Útočnou válku• Konflikt• Válku

Realismus

• Vznik v meziválečném období– Avšak již od počátku lidstva

• Více proudů v rámci realismu:– Strukturální realismus I. (Thukydides,

Morgenthau)– Historický realismus (Machiavelli, Carr)– Strukturální realismus II. (Rousseau, Waltz) – Liberální realismus (Hobbes)

Realismus• Několik základní veličin společných pro všechny:

– Ústřední role státu• Suverénní stát a hrozba/použití síly• Jednotlivec odevzdá svobody státu• Zero sum game• Low (ekonomika, sociální) a hight politics (vojenství, politika)

– Přežití• Primární zájem státu• Žádné univerzální hodnoty-etika podléhá zájmu státu

– Svépomoc• Anarchický MS• Bezpečnostní dilema

Edward H. Carr

• The Twenty Years´Crises 1919-1938: An Inroduction to the Study of International Relations – Kritika Versailleského systému– Kritika liberalismu – utopický idealismus– Opouští historické metody – zaměřuje se na

kritickou politickou analýzu

Hans J. Morgenthau

• Politics Among Nations: The Struggle for Power and Peace (1948)– 6 principů realismu– Antropologický rys zkoumání– Nejznámější realista

Neorealismus

• Kenneth Waltz – Theory of International Politics (1979)

• Přebírá od Morgenthaua myšlenky: 1. neměnné a násilné povahy MV, 2. nadřazenosti bezpečnostní dimenze MV, 3. koncept mocenské rovnováhy

• Klíčový důraz struktura MPS = nabízí strukturální teorii MV – nezabývá se ZP jednotlivých států

Neorealismus• Působení struktury dáno 3 znaky:1. MPS je anarchický-svépomoc2. MPS složen z podobných jednotek - státy3. Státy se od sebe liší pouze svojí relativní mocí – struktura

MPS je dána počtem rozhodujících velmocí 4. Pouze třetí složka je dle Waltze proměnlivá

vývoj distribuce moci určuje jediné skutečné změny v mezinárodních vztazích (nikdy však nemění vlastní strukturu MPS!)

Strategie reakcí na hrozby: deterence vs. appeasement

V anarchickém MPS jsou všichni aktéři odkázáni sami na sebe-princip self-help:

1. Deterence (zastrašení)• snažím se zabránit nepříteli v akci tím, že mu dám

najevo že mu přijde pěkně draho si něco proti mě zkusit

1. Appeasement (ústupek)• opak deterence – raději nepříteli částečně či úplně

ustoupím a doufám, že tak jeho cíle budou uspokojeny

Kritika neorealismu• Přílišná idealizace výhod bipolárního MPS• Výrazně racionalistický• Determinismus

– obhajoba stávajícího MPS bez možnosti jeho zásadní proměny • Opomíjí celou řadu faktorů ovlivňujících fungování MPS:

– ekonomická provázanost– vliv technologií (jaderné zbraně)– Vliv ideologií – soustředí se pouze na rozložení moci

Přednosti neorealismu

• Přehlednost• Stručnost• Logická koherence = opouští předpoklad

zkažené lidské přirozenosti (Morgenthau)• Využití modelů mikroekonomie

Liberalismus

• Též označován jako pluralismus• Není rozdíl mezi high politics a low politics• Hlavní proces v politice-vyjednávání• Hlavní linie (již od 18. a 19.st.):– Ekonomický liberalismus– Demokratický liberalismus– Liberální institucionalismus– Později návaznost: neoliberálního internacionalismu a

neoliberálního institucionalismu

Liberálně-idealistická tradice v MV

• Mnohem širší => mnohem méně koherentní proud než realismus

• „Idealismus“ je spíše nálepka od kritiků• Liberalismus a idealismus– Společné:

• Přesvědčení o možnosti trvalého míru a spolupráce v MV• Rozhodující význam institucí pro rozvoj této spolupráce

– Rozdílné:• Liberalismus: základem je hospodářská spolupráce• Idealismus: trvalý mír lze dosáhnout pouze změnou norem v MV

Ekonomický liberalismus-idealismus

• Hospodářské propojení aktérů-snížení rizika vypuknutí konfliktů

• 1.sv.v.-mír a prosperita-není přirozená objektivní skutečnost-musí být vytvářeny

• MS musí mít podobu státního systému-vnitřní uspořádání • Člověk jedná racionálně• Světoví mír na základě překonání konkurence států• Non-zero sum game

Demokratický liberalismus

• Immanuel Kant – O věčném míru– Souvislost mezi mírem a demokratickým

uspořádáním– Federativní uspořádání-podporuje mírové

uspořádání

• Vychází z premisy souvislosti vnitrostátního uspořádání a MV

Demokratický mír

• Antiteze realismu• (Vyspělé) demokracie mezi sebou nikdy ještě nevedly

ozbrojený konflikt, resp. válku• Mírové uspořádání se přenáší z vnitrostátní roviny na

mezinárodní• Kritika:– Neexistuje kauzální vztah mezi demokracií a mírem

• Francis Fukuyama-The End of History

Francis Fukuyama-The End of History

• Návaznost v pojetí dějin na Hegela (filozofie dějin)

• Teorie demokratického míru• Zvýšení počtu liberálních států v MS =

rozšíření mírových vztahů• Tzv. „export liberalismu“ a amerických hodnot

v pojetí světa

2. Velká debata v MV: Spor o metodu (1950-1960)

Tradiční přístupyDůraz kladen na:POCHOPENÍ• Norem a hodnot• Soudů• Historické zkušenosti

Teoretici uvnitř subjektu

Behavioralistická kritika

Důraz kladen na:VYSVĚTLENÍ• Hypotéza• Sběr dat• Vědecké poznání

Teoretici vně subjektu

2. Velká debata v MV• Vztah k metodologii• Tradiční přístupy (realismus, idealismus) vs. Behavioralismus • Rozdíl ve vzdělání interpretů teoretických škol (diplomaté,

právníci, historikové, filozofové vs. vědci)• Nové směry zkoumání-analýza tvorby ZP, rozhodovací procesy

v tvorbě ZP• Nová teoretická škola / přístup – BEHAVIORALISMUS• Profesionalizace MV jako akademické disciplíny

Behavioralismus

• Kombinace metod politické vědy s ekonomií (teorie her), matematikou, přírodními vědami

• Důraz na jedince v politice, měřitelnost dat, ověření dat

• Zkoumaní prostředí, kde se politicky rozhoduje a formují se skupiny

• V 60. letech sbližování s hl. proudem v MV-idealismem a realismem

Systémová analýza-Morton Kaplan (1966)

• Použití behavioralistické metodologie v praxi• Rozlišení různých druhů MS• MS založen na státech a odlišnost systémů je dána

druhem jednání a chování států– Neodpovídá-li jednání státu očekávání, je potřeba jev

vysvětlit– Není-li to výjimka, je potřeba revidovat empirickou teorii

3. Velká debata v MV: Spor o chápání MV (1970-1990)

Neorealismusvs.Neoliberalismus

Neo-neo syntézaDůraz kladen na:• Anarchii v MPS• Metodologie

mikroekonomie• Roli institucí

NeomarxismusDůraz kladen na:• Třídy a boj mezi nimi• Kapitalistický imperialismus• Závislost (dependence)

3. Velká debata v MV

• Polemika mezi paradigmaty – neorealismus, neoliberalismus, neomarxismus

• R.Keohan + J.Nye-transnacionalismus a interdependence

• Události 70.let-ropné šoky-nové přístupy v MV (např. neomarxismus)

3. Velká debata v MV• Polemika mezi neorealisty a představiteli komplexní

interdependence• Střet:

– Regionální integraci, Hierarchie témat ZP, Existence pluralitního MS, Podstata státu

• Podobnost v některých tématech X rozdílnost → vznik neo-neo syntézy-racionalistický přístup (syntéza neorealismu a neoliberalismu)– Předpoklad anarchie v MS, metodologie mikroekonomie, kooperace a

MO) • Zároveň rozvoj paradigmatu neomarxismu

– Alternativa k hlavnímu proudu (lib, rel.)

3. Velká debata v MV-2 sporné body mezi paradigmaty

• Aktér MV– Realisté-stát– Liberálové-individua a skupiny– Marxisté-třídy a ekonomické struktury

• Vztah mezi aktéry MV– Realisté-politické vztahy mezi státy-konfliktní – Liberálové-není hierarchie hodnot– Marxisté-třídy a ekonomické struktury

Neomarxismus

• Předmětem analýzy v MV jsou třídy a kapitalismus• Zkoumá dění uvnitř státu, vztahy mezi společnostmi

a MV• Národní stát-světová jednotka strukturovaná

hierarchicky světovým trhem (jádro, semiperiferie, periferie)

• Stát není primárním aktérem MV-je to ekonomické uspořádání systému a třídy

• Teorie světového systému Immanuela Wallersteina

Immanuel Wallerstein-Teorie světového systému

• Světový systém je území propojené ekonomickými vazbami s danou strukturou a funkcemi

• Nejprve jeden systém-poté alternativní systémy• Kapitalistický světový systém vzniká v Evropě po roce

1450, kdy především díky dálkovému obchodu dosáhl stupeň hospodářské integrace takového stupně, že se vytvořil ekonomický celek nové kvality. K tomu přispěla také krize feudální ekonomiky

Racionalistické teorie

• Neo-neo syntéza – vyústění polemiky mezi oběma hlavními přístupy

• Neo-neo syntéza vzniká až po té, co se oba proudy přeměnily na neo XXX– Neorealismus-anarchie ovlivňuje chování států– Neoliberalismus-MN kooperace překonává

anarchii

Neo-neo syntéza• Ani jedna strana se nezaměřuje na zkoumání použití

síly v MV (realisté) a morálky (liberalisté)• Oba přístupy uznávají maximalizaci zisků aktérů

(nejen státy)• Oba přístupy uznávají konflikt a kooperaci jako

předmět zkoumání• Racionalistická teorie založena na pozitivistických

předpokladech– sociální vědy-stejná metodologie jako přírodní vědy(měřitelnost hodnot, fakt a prokázání kauzality)

4. Velká debata v MV: Spor o metodu i témata MV (1990-nyní)

Etablované tradice studia MV

RacionalismusNeorealismusNeoliberalismusNeomarxismus

Nové přístupy studia MVReflektivismusPostmodernismusFeministická teorieKritická teorieNormativní teorieHistorická sociologie

Snaha o syntézu: Sociální konstruktivismus

4. Velká debata v MV

• Jak o metodě, tak o základních tématech• Debata mezi racionalismem vs. Reflektivismem• Reflektivistické teorie– Nepozivistické-postpozitivistické

• Konstruktivismus– Syntéza racionalistických a reflektivistických teorií

Reflektivistické teorie MV

Velmi málo společných rysů, každá víceméně rozdílná

• Normativní teorie• Feministická teorie• Kritická teorie• Historická sociologie• Postmodernismus

Normativní teorie

• Morální dimenze v MP• Především od 90. let (dříve v pozadí)• 3 hlavní oblasti:– Autonomie státu– Etiku použití síly– Mezinárodní spravedlnost

Feministická teorie

• Skupina feministických přístupů• Kritika mužského utváření vědy• Několik směrů:– Liberální feminismus– Radikální feminismus– Feministický postmodernismu

Kritická teorie

• Návaznost na Frankfurtskou školu– Jürgen Habermas

• Max Horkheimer– Rozdíl mezi tradiční a kritickou teorií– Sociální vědy nejsou jako přírodní-společenské síly

jako faktory změn

• Robert Cox

Historická sociologie

• Zkoumání způsobů a cest vývoje společnosti• Zkoumání struktur

Postmodernismus

• Revize základních pojmů (realita, identita struktura)

• Dekonstrukce reality-textuální strategie• Svět je jako text, který je nutné interpretovat – Reflexe konceptu a struktury jazyka

• Michael Foucault

Sociální konstruktivismus• Syntéza mezi racionalismem a reflektivismem• Alexandr Wendt, Fridrich Kratochwil, Nicolas Onuf• A.Wendt konstruuje teorii MV na základě důsledků

sociálního jednání, procesů a sociálních struktur• Vychází z reflektivistických pozic k podrobení kritice

neorealistického přístupu• Částečně překonal propast mezi reflektivistickým a

racionalistickým přístupem