Praha 2012

Michal Frankl — Jindřich Toman (edd.)

Jan Neruda a ŽidéTexty a kontexty

KATALOGIZACE V KNIZE — NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Jan Neruda a Židé: texty a kontexty / Michal Frankl, Jindřich Toman (edd.). — 1. vyd. — Praha: Akropolis, 2012. — 208 s.ISBN 978-80-7470-009-5

821.162.3-051 * 316.64(=411.16)-021.485 * 821.162.3 * 82-92 * 82.07 * (437.3)— Neruda, Jan, 1834–1891— čeští spisovatelé — 19. stol.— antisemitismus — Česko — 19. stol.— publicistika — Česko — 19. stol.— česká literatura — 19. stol.— interpretace a přijetí literárního díla— kolektivní monografi e

821.162.3.09 — Česká literatura (o ní) [11]

Publikace vychází za přispění Ministerstva kultury ČR a Nadačního fondu obětem holocaustu.

Recenzoval: Prof. PhDr. Jiří Holý

© Graphic & Cover Design Ondřej Fučík, 2012© Židovské muzeum v Praze, 2012© Filip Tomáš — Akropolis, 2012ISBN 978-80-7470-009-5

Úvod

V létě roku 1869 si čtenáři tehdejšího nejvýznamnějšího českého periodika, Národních listů, mohli na jeho stránkách přečíst sérii fejetonů nazvaných „Pro

strach židovský“. I když protižidovské výpady nebyly v českém tisku této doby nové, fejetony se svým rozsahem a stylem argumentace staly prvním souvis-le a radikálně formulovaným českým antisemitským textem. Autorem ne-byl nikdo jiný než spisovatel, básník a novinář Jan Neruda (1834–1891).

Jan Neruda byl již ve své době uznávaným a oslavovaným autorem a je-ho dílo, na rozdíl od mnoha českých literátů 19. století, kteří jsou dnes zná-mi již jen z učebnic a akademických prací, zůstává do dnešních dnů oblí-benou četbou. Jestliže se ale kritici a literární vědci k Nerudovi vracejí jako k příkladu demokratického a sociálně vnímavého komentátora své doby, fe-jetonům „Pro strach židovský“ a jeho dalším protižidovským a předsudečným textům se rozpačitě vyhýbají. Tyto rozpaky vyniknou zejména v porovnání s rozsáhlou a v Německu stále neukončenou debatou o antisemitismu jiné dodnes oblíbené kulturní ikony 19. století, německého skladatele Richar-da Wagnera. Jako by si Nerudův antisemitismus přes všechny rozdíly po-drobnou diskuzi nezasloužil a bylo jej možné přejít pouhými zmínkami.

Monografi e, kterou držíte v rukou, si klade za cíl tento zjednodušený po-hled na Nerudu změnit. I když Neruda jistě nebyl jediným známým českým spisovatelem 19. století, jehož texty obsahují protižidovské stereotypy, je-ho vztah k Židům si zaslouží zvláštní pozornost zejména proto, že se u něj, přinejmenším v jednom z jeho významných tvůrčích období, protižidov-ská agenda projevovala velmi vyhraněně a — jak autoři této knihy ukazu-jí — nabyla jednoznačně antisemitský charakter. Diskusi otevíráme dvojím způsobem. Předně analyzujeme samotné Nerudovy texty, jeho protižidov-ské novinové články, stejně jako funkci protižidovských předsudků v je-ho beletrii, jeho četné protižidovské motivy, výpady či sarkastické vtipy. Za druhé se příspěvky věnují širšímu kulturnímu a politickému kontextu, v je-hož rámci Nerudovy protižidovské texty vycházely, byly čteny a recipová-ny. Právě na příkladu Jana Nerudy je možné poukázat na širší a často dosud zanedbávané aspekty českých kulturních dějin a vztahu k Židům, zvláště v 60. letech 19. století, která byla dynamickým obdobím, v němž se v mno-hém ohledu formovaly obrysy vyvíjející se české národní společnosti a je-jích nacionalistických narativů. Proměny vztahu mezi Čechy a Židy, vzá-jemné sympatie a antipatie, dialog, stejně jako nepřátelství byly významnou

6 Úvod

a charakteristickou součástí této dekády, jež končí právě publikací Nerudova ostře antisemitského textu. Tato kniha je proto vedena nejen snahou o lep-ší pochopení česko-židovských vztahů v době před vzestupem židovských nacionalistických směrů (zejména českožidovského hnutí a sionismu), ale představuje také příspěvek k formování českých nacionalistických narativů a k českým kulturním dějinám.

Nerudovy protižidovské názory je zároveň nutné analyzovat v širším, nad-národním, kontextu a sledovat šíření a lokální adaptaci názorů na Židy v ev-ropském prostoru mezi revolucemi let 1848–1849 a koncem 70. let 19. sto-letí. Toto období, kdy byla ve střední Evropě zakončena právní emancipace Židů, období liberálních nadějí, předcházelo vzniku moderních antisemit-ských politických stran a hnutí od konce 70. let 19. století. Analýza spis-ku „Pro strach židovský“ a dalších Nerudových textů tak může přispět k po-chopení obsahu a dynamiky liberálněnacionalistických diskusí o „židovské otázce“ a raného moderního antisemitismu. Skutečnost, že Neruda čerpal bezprostřední inspiraci ze spisku Židovství v hudbě Richarda Wagnera, jasně ukazuje, že si byl dobře vědom středoevropských diskusí o „židovské otáz-ce“ a že jeho antisemitské texty mají evropský rozměr.

Studie obsažené v této knize byly původně předneseny během worksho-pu organizovaného Židovským muzeem v Praze a Ústavem pro českou lite-raturu Akademie věd ČR v říjnu 2010. Při tomto pracovním setkání se po-prvé setkali odborníci na české židovské dějiny a antisemitismus, literární vědci, etnologové, lingvisté a zástupci dalších vědeckých oborů. Prezentace vyvolaly živou diskusi, některé se ale také setkaly s ostrým nesouhlasem — především diskuse o Nerudovi v kontextu moderního antisemitismu se zdála být některým kolegyním a kolegům nepřiměřená (viz Aleš Haman, „O tom Nerudově antisemitismu“; Tvar, sv. 10, č. 20, 2. 12. 2010, s. 10 a následnou diskusi ve stejném periodiku). Tyto odmítavé či obranné reakce ilustrují ne-jen mezery v bádání o Nerudovi, respektive jeho nacionalistických a antise-mitských názorech, ale také obecněji hranice českého vyrovnávání se s dě-jinami vlastního antisemitismu.

Z příspěvků přednesených na workshopu vybrali editoři ty, které se bez-prostředně vztahují k Nerudovým názorům na Židy a analyzují jeho před-sudečné a/nebo antisemitské názory. Autorský tým usiloval o to, aby se vý-sledné texty obsahově a metodologicky doplňovaly a poskytly nový pohled na Nerudovy názory. I když se tyto studie v některých svých částech pře-krývají — ostatně analyzují podobný korpus původních textů —, liší se svou metodologií a Nerudovy názory rozkrývají z různých perspektiv: z hlediska vztahu protižidovských stereotypů v Nerudově beletrii a jeho publicistice,

7 Úvod

jako součást soudobých českých a evropských diskusí o „židovské otázce“, na pozadí sporů s německou liberální publicistikou či na základě porovnání s dalšími osobnostmi. Například samotný název Nerudových fejetonů „Pro

strach židovský“ je v několika příspěvcích dešifrován z různých perspektiv a s různými konotacemi. Příspěvky byly původně publikovány v angličti-ně v časopise Judaica Bohemiae (46, č. 2, 2011). Jejich zpřístupnění v češti-ně bylo od počátku pokládáno za důležitý cíl zmíněného workshopu. Edi-toři proto uvítali zájem nakladatelství Akropolis o českou edici, ve které se nyní některé příspěvky objevují v částečně přepracované podobě. Editoři doufají, že česká edice přispěje k pokračování v multidisciplinárním dialo-gu a pomůže zřetelněji otevřít téma antisemitismu diskusí o Židech či „ži-dovské otázce“, stejně jako o jiných etnických menšinách v rámci českých kulturních dějin.

Monografi e obsahuje též edici Nerudových fejetonů „Pro strach židov-

ský“, kterou autorský tým nově opatřil komentáři. I když ne každá drobnost z tohoto textu plného narážek a citátů zde mohla být plně objasněna, posky-tují tyto komentáře lepší možnost pro pochopení Nerudova způsobu prá-ce a funkce zdrojů, z nichž při formulování svých názorů čerpal. Věříme, že takto připravený přetisk přispěje k vědecky fundované diskusi o tomto kom-plikovaném a mnohovrstevném antisemitském textu.

Michal Frankl

Jindřich Toman

Předmluva k brožurkovému vydání Nerudova „Pro strach židovský“ (1870)

Spolu s textem Nerudova spisu přetiskujeme i krátkou předmluvu, kterou bylo bro-

žurkové vydání z roku 1870 uvedeno. Text není titulován a je pouze podepsán

„Nakladatelstvo“. Předmluva zasazuje Nerudův text do bezprostředního politic-

kého kontextu, a proto může být důležitým vodítkem při interpretaci samotného

Nerudova textu a jeho funkce v soudobé mladočeské publicistice.

Text je přepsán podle stejných pravidel jako „Pro strach židovský“.

[3:] Doba politického hnutí naučila národ náš počítat. Víme již, že není hříč-kou, co jsme sobě předsevzali, že musíme obrovské balvany odstranit, než bude volna ta cesta naše, po níž chceme kráčet co platná individualita k cíli veškerého lidstva: osvětě, svobodě. Prospějeme sobě i lidstvu mnoho, přispě-jeme-li svými silami českými, zcela zvláštními, doplňující tón do harmonie světové nesoucími, prospěli bychom mnohem méně, kdybychom měli být své národnosti, svým vlastnostem a své cestě odcizeni.

Avšak vidíme také, kdo balvany nám nepřátelské chrání a brání. Posled-ní, pro národní rozvoj a politický pokrok předůležité volby sněmovní opět nás a jasně přesvědčily, že nejurputnějšími odpůrci našimi jsou Židé. Hle-děno sobě jich na př. v Praze všemi možnými prostředky ušlechtilými, po-dávána jim ruka krajanů, upřímně a beze lsti — jako litina stáli proti nám, ani jediného hlasu nedocíleno od nich pro svaté zájmy české.

S podivením hledíme na nepřátelský ten úkaz.Víme, tak že zůstat nemůže, avšak chceme-li odpomoci, musíme přede-

vším znát své ne[4:]přátely [sic] dobře, abychom porozuměli každému kroku jejich. Musí nám být zcela jasno, jaké stanovisko zaujímá žid ve světě vůbec, a ve vlasti naší zvlášť, jakým je člověkem, možno-li na něho působit, či nutno přímo hned pracovat proti němu.

Stručně sice, avšak s podotknutím všech momentů historických, spole-čenských a psychologických pojednal o židovské otázce loňského roku fe-uilletonista „Národních Listů“ pan Jan Neruda. Je to jediné pojednání české,

172 Předmluva k brožurkovému vydání Nerudova „Pro strach židovský“ (1870)

týkající se věci té. Příliš důležitá jest otázka ta, každý z nás musí o ní pře-mýšleti, a protož po událostech nejnovějších spěcháme, abychom mezi obe-censtvem rozšířili otisk článků oněch, p. spisovatelem přátelsky znovu pro-hlídnutých a opravených.

Jedněm budou stránky tyto poučením, druhým materiálem k dalšímu přemýšlení.

Otázka židovská musí být u nás rozluštěna.

Nakladatelstvo.

„Pro strach židovský“: Bibliografi eJosef Schwarz

Úvod

Nerudův traktát „Pro strach židovský“ byl poprvé pod značkou Δ publi-kován v pěti pokračováních (označených I.–V.) v Národních listech v roce 1869, následovala tři samostatná vydání (1870, 1935, 1942), šest otisků ve druhém svazku souboru fejetonů Studie krátké a kratší (1876, 1894, 1910, 1923, 1957, 1958)1 a dva otisky ve dvou vydáních výboru z téhož díla (1927, 1928). Kromě původní verze v Národních listech se nám nepodařilo dohle-dat žádný další časopisecký otisk, i když zvláště dobový český nacionali-stický, fašistický a antisemitský tisk na tento Nerudův text často odkazo-val a citoval z něj.2

Do cizího jazyka nebyl Nerudův traktát — alespoň pokud je nám zná-mo — v úplnosti přeložen; rozsáhlejší výbor z textu (v překladu editorky kni-hy) se nalézá v publikaci: Iggers, Wilma Abeles (ed.), Die Juden in Böhmen

und Mähren. Ein historisches Lesebuch (München: C. H. Beck, 1986), s. 178–184 (anglická verze: Th e Jews of Bohemia and Moravia. A historical reader. Přel. Wilma Abeles Iggers, Káča Poláčková-Henley a Kathrine Talbot /Detroit: Wayne State University Press, 1992/, s. 183–190).

1 Pro úplnost je třeba dodat, že Josef Brambora ve své Bibliografi i života a díla Jana Nerudy (Praha, 1942; zvláštní otisk z periodika Český bibliofi l) informuje o vydání druhého svazku Studií krátkých a kratších z roku 1881 a soupis Jan Neruda. Biobibliografi českij

ukazatel (Moskva, 1984) udává edici z roku 1887. V obou případech se však jedná o bibliografi cké omyly — v uvedených letech vyšel vždy pouze první svazek Studií

krátkých a kratších. Za konzultaci v této věci děkuji prof. Aleši Hamanovi.

2 Např. Árijský boj si v prvních dvou ročnících (1940–1941) citát z Nerudova textu vetkl jako motto do záhlaví: „Židé jsou proti nám, my musíme býti proti nim, v každém ohledu. • Je to národ cizí, nejde s námi, ba jen proti. Na to nesmíme nikdy zapomenouti.“ Stejný text — lišící se pouze větnou interpunkcí a infi nitivními tvary sloves — se pak zdůrazněn velkými písmeny a rámováním opakoval vždy ještě na poslední straně periodika.

174 „Pro strach židovský“: Bibliografi e

Soupis

PSŽ01. Δ [= Neruda, Jan], „‚Pro strach židovský‘“; Národní

listy 9, 1869, č. 170, 22. 6., s. [1]; č. 172, 24. 6., s. [1]; č. 173, 25. 6., s. [1]; č. 179, 1. 7., s. [1]; č. 180, 2. 7., s. [1]. Rubrika „Feuilleton“.

PSŽ02. „Pro strach židovský“. Politická studie. V Praze: Nákladem knihkupectví Dr. Grégr a Ferd. Dattel, 1870 (Tiskem dra. Ed. Grégra). 28 s. Epištoly svobody; č. 21. [Vydáno bez uvedení autora, který je zmíněn pouze v předmluvě. Obsahuje nenadepsanou předmluvu nakladatele (s. [3]–[4]). Část nákladu je na titulním listě označena razítkem knihkupectví a antikvariátu Františka Bačkovského, který zkraje devadesátých let 19. století odkoupil „i s právem nakladatelským veškeren zbytek knih, vydaných nákladem bývalého knihkupectví Dra. E. Grégra a F. Dattla“ (podle inzerátu v dobovém tisku).]

PSŽ03. Neruda, Jan, „‚Pro strach židovský‘. Politická studie“; in týž: Feuilletony Jana Nerudy. Svazek druhý, Studie,

krátké a kratší. Oddíl II. V Praze: Nákladem knihkupectví dra Grégra a Ferd. Dattla, 1876, s. 31–49.

PSŽ04. Neruda, Jan, „‚Pro strach židovský‘. Politická studie“; in týž: Studie, krátké a kratší. [Sv.] II. V Praze: F. Topič, 1894, s. [29]–48. Sebrané spisy Jana Nerudy; díl VIII. [Označeno jako 2. vydání Studií krátkých a kratších.]

PSŽ05. Neruda, Jan, „‚Pro strach židovský‘. Politická studie“; in týž: Studie, krátké a kratší. [Sv.] II. V Praze: F. Topič, 1910, s. [34]–54. Sebrané spisy Jana Nerudy, řada první; díl IX. [Označeno jako 3. vydání Studií krátkých a kratších.]

PSŽ06. Neruda, Jan, „‚Pro strach židovský‘. Politická studie“; in týž: Studie, krátké a kratší. [Sv.] II. V Praze: Kvasnička a Hampl, 1923, s. 33–50. Dílo Jana Nerudy; IX.

PSŽ07a. Neruda, Jan, „‚Pro strach židovský‘. Politická studie“; in týž: Studie krátké a kratší. V Praze: L. Mazáč, 1927, s. 246–266. Perly z díla Jana Nerudy; II.

PSŽ07b. Neruda, Jan, „‚Pro strach židovský‘. Politická studie“; in týž: Studie krátké a kratší. 2. vyd. V Praze: L. Mazáč, 1928, s. 248–268. Perly z díla Jana Nerudy; II.

175 „Pro strach židovský“: Bibliografi e

PSŽ08a–e. Neruda, Jan, Pro strach židovský. Politická studie. Vydání studie z r. 1870 poznámkami opatřil … Jaroslav Slavata. Praha: Jaroslav Slavata, 1935 (v Novém Bydžově: V. & A. Janata). 30 s. Traktáty mladého Československa; sv. 1. a, b. [Obsahuje vydavatelovu „Předmluvu k novému vydání“ (s. [5]–[6]), „Předmluvu nakladatelství dr. Grégr a F. Dattel z r. 1870“ (s. [7]–[8]) a vydavatelovy průběžné poznámky pod čarou; původní poznámky z vydání z roku 1870 byly vypuštěny. Nad vlastním textem se opakuje jméno autora a název „Pro strach židovský“ (na obálce, v patitulu a v titulu uvedeno bez uvozovek). Vyšlo celkem v pěti vydáních v nákladu asi 3000 výtisků (podle informace z článku: „Protižidovství Jana Nerudy“; České slovo, 1942, č. 56, 7. 3., s. 2).]

PSŽ09. Neruda, Jan, Pro strach židovský. (Psáno v roce 1869). Uspořádal redaktor Rudolf Hudec. V Praze: Kruh přátel díla Nerudova, 1942 (vytiskla knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba v Praze). 26 s. [Obsahuje editorovu „Předmluvu“ (s. 5–7) a mírně upravené poznámky pod čarou převzaté z vydání z roku 1935.]

PSŽ10. Neruda, Jan, „‚Pro strach židovský‘. Politická studie“; in týž: Studie, krátké a kratší. [Sv.] II. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1957, s. 34–52. Národní knihovna; sv. 53.

PSŽ11. Neruda, Jan, „‚Pro strach židovský‘. Politická studie“; in týž: Studie, krátké a kratší. [Sv.] II. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958, s. 31–46. Knihovna klasiků, Spisy Jana Nerudy; sv. 6. [V ediční poznámce na s. 442–444 je provedena kolace textů PSŽ11, PSŽ01 a PSŽ02.]

Jan Neruda and Jews: Texts and ContextsSummary

In 1869 the most widely read Czech newspaper of the period, Národní listy (Th e National Gazette), confronted its readers with a series of front-page feuilletons titled “Pro strach židovský” (“For Fear of the Jews”), subsequent-ly published as a stand-alone brochure under the title “Pro strach židovský”:

Politická studie (“For Fear of the Jews: A Political Study”). Written by the well-known prose writer, poet and journalist Jan Neruda (1834–1891), the feuilletons proved to be one of the most articulate Czech anti-Semitic state-ments of the nineteenth century. Th eir author was prominent. Neruda was broadly acclaimed during his life and, in contrast to contemporaries whose signifi cance is today sustained only through textbooks and academic histo-riography, continues to occupy a major place in the Czech literary canon. His works are widely read, translated and enjoyed, while critics, scholars and readers repeatedly return to him as an example of a democratic mind ca-pable of empathy and social insight. At the same time, literary scholarship is rather elusive regarding his feuilletons “For Fear of the Jews.” In a strik-ing contrast to the never-ending debate over Richard Wagner’s anti-Sem-itism, neither Neruda’s feuilletons nor the numerous anti-Jewish passages in his texts have seemed worthy of a critical discussion — as if there were no case to be made.

Th e chapters assembled in this collective monograph correct this perspec-tive. Th ey do so in a twofold way. First, they analyse Neruda’s texts proper, including his anti-Jewish journalism and prose, their motifs and tropes, their unfriendly jibes and jokes, giving them a context within Neruda’s oeuvre. Second, they address the broader cultural and political context in which Neruda’s feuilletons appeared — the 1860s. Th is was a dynamic decade that shaped the contours of the emerging Czech civic society and its national nar-rative. Czech-Jewish encounters and relationships, sympathies and antipa-thies, dialogues and diatribes were an important and characteristic part of this decade, which ended with the publication of Neruda’s fi erce anti-Semit-ic text. Given the signifi cance of this chapter in Bohemia’s modern history, this monograph ultimately moves beyond Neruda by drawing attention to

178 Jan Neruda and Jews: Texts and Contexts

Czech-Jewish relations in the years before the rise of modern Jewish nation-alist movements (especially the Czech-Jewish Movement and Zionism).

In focusing on Neruda’s anti-Semitism, this volume fi lls a distinct lacu-na in Czech scholarship since early anti-Semitism in the Bohemian Lands has so far been understudied. But Neruda’s case can and should be read in a broader European context as well, adding another facet to our understand-ing of the European dimension of the “Jewish question” and the spread and local adaptation of anti-Jewish concepts and texts across Europe between the revolutions of 1848 and the end of the 1870s. Th e fact that Neruda’s imme-diate inspiration was Richard Wagner’s infamous Das Judentum in der Musik

clearly indicates that Neruda was well aware of Central European discus-sions about Jews — his anti-Semitic writings have a European dimension.

In the initial chapter, Michal Frankl analyzes Czech national-liberal discourses about Jews and argues that Czech nationalist journalism com-bined an assimilationist program vis-à-vis Jews with a distinct criticism of their — alleged or real — German-liberal loyalties. With the disappoint-ment of Czech national politics growing and political aspirations after the introduction of Austro-Hungarian dualism in 1867 shattered, Czech poli-tics was becoming increasingly illiberal and intolerant. While Neruda’s “For

Fear of the Jews” needs to be read against this background, the author argues that the tract also represents a distinct step beyond prevailing Czech dis-courses about Jews. In asserting, among other things, the idea that integra-tion of Jews into a non-Jewish nation is not possible, Neruda left an artic-ulate document of an early Czech anti-Semitic worldview.

In the subsequent chapter Jindřich Toman provides an analysis of Neru-da’s “For Fear of the Jews,” discussing its Austrian and German sources, lay-ing bare its rhetorical structure, tracing its anti-Semitic tropes, and stress-ing Neruda’s political and intellectual debt to contemporary ideas regarding cooperative movement and nationalism within economy. Toman also shows that the tract is not an isolated curiosity in Neruda’s oeuvre. A closer look at Neruda’s journalistic and literary work reveals repeated negative statements about Jews that parallel those found in the tract. Th e author concludes that by both its extent and its range of topics the tract qualifi es as the fi rst ma-jor document of modern Czech anti-Semitism.

Marek Nekula analyzes the representation of Jews in Neruda’s Povídky

malostranské (Tales from the Little Quarter). Nekula shows that Jews are coded in Neruda’s tales in a stereotypic way and as such opposed to Czechs and Germans, as well as to the “authentic” inhabitants of Prague’s Little Quarter. Anchored in New Historicism, Nekula’s analysis shows the ways in

179 Jan Neruda and Jews: Texts and Contexts

which Neruda’s stories are linked with tropes and fi gures of the anti-Jewish discourse of the period. Special attention is paid to intertextual and function-al correspondences of Neruda’s tales and his tract “For Fear of the Jews.”

Kateřina Čapková’s chapter examines the contrast between Karel Havlíček’s critical review of Siegfried Kapper’s Czech-language poetry (1846) and Jan Neruda’s warm obituary of Kapper (1879). In particular, Čapková analyzes the paradox of a nationalist liberal journalist Havlíček writing a scathing rebuttal of Czech-Jewish rapprochement, as represent-ed by Kapper, and the anti-Semitic Neruda celebrating Kapper. She argues that a more nuanced model of anti-Semitism is necessary to come to terms with such discourses about Jews.

In the fi nal chapter, Václav Petrbok contextualizes Neruda’s anti-Jew-ish ideas by providing a detailed overview of the journalistic and political activity of David Kuh, the editor of the Tagesbote aus Böhmen, one of the major adversaries of Czech national politics of the 1860s and a target of numerous satirical attacks by Neruda. Kuh developed from an activist ex-perimenting with ideas about a friendly symbiosis of Jews and Slavs in the early 1840s into one of the most outspoken advocates of German-liberal ideas in the 1860s. His career thus exemplifi es the growing estrangement between Czech and German politics and journalism in Bohemian Lands. Ironically, Neruda started his journalistic career in Kuh’s Tagesbote; he left, however, after the newspaper printed articles that revealed a set of highly valued Czech medieval manuscripts as forgeries.

Drafts of these chapters were originally presented and discussed during a workshop organized by the Jewish Museum in Prague and the Institute of Czech Literature of the Czech Academy of Science in October 2010. Th is event brought together for the fi rst time historians specializing in Bohe-mian Jewish history and anti-Semitism, on the one hand, and Czech liter-ature, ethnology, linguistics and other disciplines on the other. During the workshop a number of presentations generated a lively discussion as well as some dissent. In particular, discussing Neruda in the context of anti-Semi-tism made some participants feel uneasy and was met with criticism. Some colleagues seemed alienated by what they saw as an equation of Neruda’s an-ti-Semitism with Nazi anti-Semitism and its genocidal version.1 Lack of discrimination that judgments such as these reveal may well illustrate the state of Neruda studies, but more importantly, it demonstrates the limits

1 See Haman, Aleš, “O tom Nerudově antisemitismu” [Th is Anti-Semitism of Neruda’s]; Tvar vol. 10, no. 20, Dec. 2, 2010, p. 10, and subsequent polemics in this periodical.

180 Jan Neruda and Jews: Texts and Contexts

of Czech coming-to-terms with anti-Semitism. Czech anti-Semitism has a long history with many faces. It was precisely the purpose of the Neruda workshop — and the present monograph — to map and explain some of these in detail, in order to see historical commonalities as well as diff erenc-es. Th e workshop presentations have also been published in English in Ju-

daica bohemiae, vol. 46, no. 2 (2011).In order to facilitate further scholarly discussion of Neruda’s anti-Jew-

ish ideas and the development of early modern anti-Semitism, the present monograph includes a new and commented edition of Neruda’s “For Fear of

the Jews.” Among other things, the editors focused on identifying and con-textualizing the sources Neruda used, thus providing a better insight into Neruda’s style of work.

„Feuilleton. ‚Pro strach židovský‘“; Národní listy, č. 170, 22. 6. 1869, s. 1

Obrazová příloha

184 Obrazová příloha

Neruda, Jan, Pro strach židovský (Psáno v roce 1869). (Praha: Kruh přátel díla Nerudova, 1942)

192 Obrazová příloha

„Nedočkáme se ještě něčeho takového?“; Humoristické listy 8, č. 46, 1866, s. 296Zatímco Kuh byl zobrazován jako rozeznatelný jednotlivec, jeho list Tagesbote byl českými

humoristickými listy vyobrazován jako zaostalý a neemancipovaný „východní“ Žid.

O autorech

Kateřina Čapková je vědecká pracovnice Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a vyučuje moderní židovské dějiny na NYU v Praze, externě též na FF UK. Je autorkou knihy Češi, Němci, Židé? Národní identita Židů v Čechách, 1918–

1938 (2005, přepracovaná anglická verze 2012). Spolu s Michalem Franklem je též autorkou knihy Nejisté útočiště. Československo a uprchlíci před nacis-

mem, 1933–1938 (2008, též německy jako Unsichere Zufl ucht. Die Tschecho-

slowakei und ihre Flüchtlinge aus NS-Deutschland und Österreich 1933–1938, 2012). V současnosti se věnuje výzkumu postavení židovské menšiny v po-válečném Polsku a Československu.

Michal Frankl je vedoucí Oddělení pro dějiny šoa v Židovském muzeu v Praze, externě vyučuje též na CET Jewish Studies a na dalších akademic-kých pracovištích. Je autorem knihy „Emancipace od židů“. Český antisemiti-

smus na konci 19. století (2007, německy jako „Prag ist nunmehr antisemitis-

ch“. Tschechischer Antisemitismus am Ende des 19. Jahrhunderts, 2011) a spolu s Kateřinou Čapkovou spoluautorem knihy Nejisté útočiště. Československo

a uprchlíci před nacismem, 1933–1938. Věnuje se výzkumu dějin moderního antisemitismu, uprchlické politiky a paměti holocaustu.

Marek Nekula vystudoval bohemistiku a germanistiku v Brně. Od roku 1998 přednáší lingvistiku, kulturní historii a sémiotiku na univerzitách v Řezně a Pasově, kde vede Bohemicum Regensburg-Passau a Česko-německá stu-dia. Publikoval např. monografi i „…v jednom poschodí vnitřní babylonské vě-

že…“ Jazyky Franze Kafky (2003) a sborníky Češi a Němci (2001), Prager

Strukturalismus (2003), Juden zwischen Deutschen und Tschechen: Sprachliche

und kulturelle Identitäten 1800–1945 (2006, s W. Koschmalem), Franz Ka-

fka im sprachnationalen Kontext seiner Zeit: Sprache und nationale Identität

in öff entlichen Institutionen der böhmischen Länder (2007, s I. Fleischmann-ovou a A. Greulem). Zabývá se mimo jiné narací prostoru, vzpomínkovou kulturou, historiografi í literatury či literární modernou. Podílel se na Dí-le Franze Kafky a jeho německém kritickém vydání. Edičně připravil tex-ty P. Bogatyreva, J. Demla, R. Jakobsona i texty autorů na česko-němec-kém literárním pomezí seskupené do antologie Ich träume von Prag (2012,

198 O autorech

s A. Fischerovou). Překládal například T. Bernharda, F. Kafku, E. Pedretti-ovou, E. Tugendhata či L. Wittgensteina.

Václav Petrbok vystudoval Filozofi ckou fakultu Univerzity Karlovy (di-sertace Stýkání, nebo potýkání? Z dějin česko-německo-rakouských literárních

vztahů od Bílé hory do napoleonských válek, knižně vyšla 2012), vědecký pra-covník Ústavu pro českou literaturu AV ČR, Národního muzea a externí vyučující na FF UK. Je autorem řady studií a encyklopedických hesel o čes-ké a německojazyčné literatuře „dlouhého“ 19. století, dějinách české a ně-meckojazyčné literární bohemistiky a germanistiky a o literární lexikogra-fi i. Je spoluvydavatelem několika sborníků z plzeňských sympozií o kultuře českých zemí v 19. století a ediční řady Intellektuelles Prag im 19. und 20.

Jahrhundert (nakladatelství Böhlau); edičně připravil např. díla J. Mühlber-gera, F. Palackého, F. Spiny, A. Sticha a J. Urzidila, rovněž i pramenné edi-ce k dějinám slavistických a bohemistických studií v habsburské monarchii konce 18. a počátku 19. století. Připravuje rozsáhlejší práci o česko-němec-ké dvojjazyčnosti jako literárním fenoménu v „dlouhém“ 19. století.

Jindřich Toman je profesor slovanských jazyků a literatur na Michiganské univerzitě v Ann Arbor. Jeho badatelský profi l je vymezen jazyky a kulturami střední Evropy. Je mimo jiné autorem monografi e o Pražském lingvistickém koružku (Th e Magic of a Common Language: Mathesius, Jakobson, Trubetzkoy

and the Prague Linguistic Circle, 1995; česky 2011) a publikací o české vizu-ální kultuře (mj. Foto-montáž tiskem / Photo-montage in Print; 2009). K sou-časným projektům patří monografi e o česko-židovské kultuře 19. století.

Abrams, Bradley F. — 117, 136Adler, Viktor — 121Albrecht, Henning — 17, 24Albrecht(ová), Catherine —

18, 24, 39, 53, 94, 101Alexandr II., ruský car — 165Ambros, August Wilhelm (August

Vilém) — 112, 114, 116Ammon, Ulrich — 83Aubrecht, Radek — 118, 136Auer, Peter — 71, 81Bačkovský, František — 174Bahr, Hermann — 131, 136Bach, Alexander — 26, 31, 45, 107, 147Bach, Friedrich — 146Bachmann, Hermann — 115Barák, Josef — 109, 115, 116, 118,

119, 126, 127, 130, 136Bass, Eduard — 108, 136Baßler, Moritz — 57, 72, 73, 81Baštýř, Mořic — 132, 144Bauer, Bruno — 19, 22, 24Bauer, Yehuda — 94, 101Becher, Peter — 149Beller, Steven — 117, 136, 139Bendiener, Ludwig — 15Bendl, Karel — 155Benedikt, Moriz — 121, 130, 136Benz, Wolfgang — 59, 60, 62,

66, 69, 81, 94, 101, 105Beránková, Milena — 10, 24Berghahn, Klaus L. — 89, 97, 101Bergmann, Werner — 94, 95, 101, 102Bernhard, Th omas — 198Bingen, Dieter — 105Bismarck, Otto von — 81, 102, 119, 120Blumesberger(ová), Susanne — 110, 136Boček, Josef — 115, 136Bogatyrev, Petr Grigorjevič — 69, 81, 197Bollacher, Martin — 105Bolton, Jonathan — 29, 72, 81Bondy, Bohumil Karel — 131, 143Börne, Ludwig — 131, 165

Boyarin, Daniel — 98, 101Brabec, Jiří — 58, 81Brambora, Josef — 173Brandeis (Brandejs), Simon — 113, 114Braun(ová), Christina von — 25Brinz, Alois von — 125, 189Brod, Lev — 117, 136Brown, Michael — 101Bruckmüller, Ernst — 119, 137Brunner, Otto — 54Brunner, Sebastian — 32, 165Budín, Stanislav — 9, 24, 137Büdinger, Max — 116Bugge, Peter — 29, 42Bulwer-Lytton, Edward — 155Burckhardt, Jacob — 99, 102Byron, George Gordon — 154Carrière, Moritz — 163Cassel, David — 21, 24, 162Cilia, Rudolf de — 84Claussen, Detlev — 97, 99, 101Clermont-Tonnerre, Stanislas de — 95, 96Cohen, Gary B. — 35, 53, 113, 137Conze, Werner — 54Correggio, Antonio da — 37, 163Čapková, Kateřina — 20, 35, 44, 85–87,

90, 92, 98, 101, 131, 160, 179, 197Čelakovský, František Ladislav — 87Červinková-Riegrová, Marie — 113, 137Čížek, Karel — 120, 137Dattel, Ferdinand — 133, 174Dawison, Bogumil — 41–44, 47Deml, Jakub — 197Diekmann(ová), Irene A. — 104Diekmannshenke, Hans-Joachim — 82Dijk, Teun Adrianus van — 61Disraeli, Benjamin — 165Dittmar, Norbert — 83Dohm, Christian Wilhelm von —

91, 94, 96–99, 101, 104Doležal, Bohumil — 85, 102Donath, Oskar — 9, 24, 29, 40, 51,

53, 61, 80, 81, 90, 102, 107, 137

Jmenný rejstřík

200 Jmenný rejstřík

Doré, Gustave — 160, 161Dormitzer, Maximilian — 114, 117Dotzauer, Richard von — 147Dumas, Alexandre — 168Džambo, Jozo — 149Eagle, Herbert — 29Ebert, Karl Egon — 116Edwards, Derek — 73, 83Engel, Manfred — 83Engels, Friedrich (Bedřich) — 152Epstein, Leopold Lazar — 114Erb, Rainer — 95, 102Erckmann, Emile — 166Etienne, Michael — 130Feifalik (Fejfalík), Julius — 58, 69, 116Ferguson, Niall — 166Ferrari Zumbini, Massimo —

60, 81, 99, 102Feuchtersleben, Ernst von — 128Fischerová, Andrea — 198Fischhof, Adolf — 121, 130Fleischmann(ová), Ingrid — 140, 197Fontane, Th eodor — 62Foucault, Michel — 71, 72, 81Frankel, Jonathan — 140Frankl, Ludwig August — 90, 118Frankl, Michal — 7, 9, 12, 19, 24, 29,

31, 33, 40, 53, 58, 81, 95, 97, 99, 102, 107, 123, 137, 178, 197

Freimark, Peter — 103Frey, Th omas viz Fritsch, Th eodorFreytag, Gustav — 121, 124, 131, 138Frič, Josef Václav — 115, 119, 137Friedjung, Heinrich — 121Friedländer, Max — 122Fritsch, Th eodor (pseud. Frey,

Th omas) — 60, 99, 102Gelber, Mark H. — 72, 81Geršom ben Jehuda — 167Gierschick, Julius — 126, 137Giesen, Bernhard — 108, 138Giles, Howard — 83Gilman, Sander L. — 98, 102Glagau, Otto — 60Glaser, Rudolf — 87, 88Glosíková, Viera — 148Gobineau, Joseph Arthur — 59

Goethe, Johann Wolfgang von — 15Greenblatt, Stephen — 57, 72, 82Grégr, Eduard — 26, 31, 174Grégr, Julius — 26, 31, 58,

109, 127, 130, 133Greule, Albrecht — 140, 197Greuner(ová), Ruth — 141Gruber, Helmut — 84Gruber, Josef — 115, 138Grüny, Christian — 82Gubser, Martin — 121, 138Gunn, Giles — 82Guth, Viktor — 109, 138Gutzkow, Karl — 111Hahn, Hans Henning — 141Hajn, Antonín — 115, 138Hálek, Vítězslav — 109, 123, 138Hallwich, Hermann — 118Halphen, Achille Edmond — 95, 102Haman, Aleš — 6, 9, 20, 21,

24, 100, 102, 173, 179Hamerský, Milan J. — 102Hanka, Václav — 58, 114, 116, 140Hartmann, Moritz — 87, 89,

113, 114, 138, 163Haumann, Heiko — 99, 100, 102Hauschild, Ignaz — 189Havlíček Borovský, Karel — 11, 20, 25,

85–93, 95–100, 102, 109, 115, 138, 179Havránek, Bohuslav — 84Hebbel, Friedrich — 108Hein, Franz — 45Heine, Heinrich — 20, 22, 49,

128, 131, 138, 145, 154, 156Heinrich, Josef — 137Heller, Isidor — 114Heller, Seligmann — 132, 146, 154Heller, Servác — 116, 132, 138, 154Henke, Wilhelm — 118, 142Henrici, Ernst — 60Herder, Johann Gottfried —

88, 89, 103, 105Hertzberg, Arthur — 94, 98, 103Hitler, Adolf — 81, 102Hlavačka, Milan — 134, 138Höbelt, Lothar — 110, 139Hobsbawm, Eric J. — 135, 139

201 Jmenný rejstřík

Hoensch, Jörg K. — 140Höfl er, Konstantin von — 135, 189Hofman, Alois — 87, 103Hohenwart, Karl Sigmund von — 126, 146Hojda, Zdeněk — 55, 105Holly, Werner — 63, 82Holz, Klaus — 17, 25, 70, 74, 82, 99, 103Homoláč, Jiří — 61, 72, 73, 82Horn, Uff o Daniel — 116Hudec, Rudolf — 175Hus, Jan — 31, 163Chamberlain, Houston Stewart — 59Chatrian, Alexandre — 166Chocholoušek, Prokop — 127Iggers(ová), Wilma Abeles — 173Istóczy, Győző — 20Jagow(ová), Bettina von — 81Jahraus, Oliver — 81Jakobson, Roman — 197, 198Jankowski, Alice — 103Jehuda ha-Nasi — 159Jirásek, Alois — 117Josef II., rakouský císař — 26, 94, 164Judson, Pieter M. — 26, 117, 134, 139Jungmann, Josef — 42, 53Jurende, Karel Josef — 114Just, Eduard — 125, 139Kafka, Franz — 72, 81, 83, 98,

105, 140, 197, 198Kalousek, Josef — 122, 139Kapper, Sigfried — 11, 20, 25, 36, 41, 44,

53, 54, 85–90, 92, 96, 97, 101–105, 107, 113, 114, 116, 131, 139, 179, 196

Karniel, Josef — 164Karo, Josef ben Efraim — 159Karpeles, Aaron viz Klaar, AlfredKatz, Jacob — 21, 25Kaufmann, Hans — 138Kavka, Tomáš — 118, 139Keen, Sam — 121, 140Kestenberg(ová)-Gladstein(ová),

Ruth — 85, 103Kieval, Hillel J. — 11, 12, 25, 36, 53,

85, 89, 103, 113, 114, 117, 140Kilcher, Andreas B. — 112, 140Kisch, Egon Erwin — 108, 115, 140, 145Kisch, Enoch Heinrich — 112, 140

Kisch, Paul — 108, 145Klaar, Alfred — 112, 115, 118, 140Klein, Josef — 63, 82Klíma, Arnošt — 114, 140Knedlhans Liblínský, Jan

Slavibor — 109, 115Kneidl, Pravoslav — 111, 140Kodym, Filip Stanislav — 39Kohler, Karl Felix — 112Kolár, Josef Jiří — 156, 160Kollár, Ján — 36, 43, 87Kolmer, Gustav — 119, 140Komůrka, František — 41, 53Konstantin I. Veliký, římský císař — 165Kořalka, Jiří — 86, 103, 117, 119, 139, 140Koselleck, Reihnart — 54Koschmal, Walter — 140, 197Kossuth, Lajos — 110, 114Kotowski, Elke-Vera — 104Kounic, Václav Antonín — 164Krásnohorská, Eliška — 155Krejčí, Karel — 133, 141Kristeva (Kristevová), Julia — 72, 73Krobb, Florian — 65, 82Krofta, Kamil — 122, 141Krolop, Kurt — 116, 141Křen, Jan — 85, 103Křepelka, Jaromír viz Linder, KarlKubíček, Tomáš — 113, 141Kuh, Anton — 112, 140, 141Kuh, David — 13, 14, 16, 25, 26,

35, 58, 107–132, 134–136, 140–148, 150, 179, 186–192

Kuh, Emil — 108, 112Kuh, Oskar — 108, 111, 130, 136, 145Kuh, Salomon Löwy Raphael — 113Kuhé, Wilhelm — 114Kuranda, Ignaz — 13, 14, 35, 45, 46, 58,

80, 110, 122, 123, 125, 139, 189Kurz, Gerhard — 116, 141Landau, Hermann Joseph —

111, 112, 117, 141Landt, Wendelin Hugo — 111, 142Langewiesche, Dieter — 97, 103Las Cases, Emmanuel de — 168Laube, Gustav C. — 116, 142

202 Jmenný rejstřík

Legis-Glückselig, Gustav Th ormund — 110

Lemberg, Hans — 141Lessing, Gotthold Ephraim — 97, 131Lessing, Karl Friedrich — 163Lessing, Th eodor — 98, 103Liberles, Robert — 98, 104Liblínský, Jan Slavibor viz Knedlhans

Liblínský, Jan SlaviborLinder, Karl (pseud. Křepelka,

Jaromír) — 118, 141Linker, Gustav — 118, 142Lippert, Julius — 126, 145Lišková, Marie — 113, 142Lodge, David — 83Loew, Peter Oliver — 105Loewenstein, Bedřich — 121, 134, 142Löhner, Ludwig — 134Lorenz, Torsten — 24, 94, 104Lorenzová, Helena — 55Lorenz(ová), Ina Susanne — 103Mácha, Karel Hynek — 43,

81, 87, 137, 154Maimonides — 161Malá, Jana — 114, 142Malý, Jakub — 110, 111, 114, 122, 134, 142Malý, Zbyněk — 114, 142Mánes, Josef — 116Maresch (Mareš), Johann ( Jan) — 109Marie Terezie, rakouská císařovna — 164Markwordt, August — 124Marr, Wilhelm — 19, 20, 22,

25, 27, 51, 59, 60, 94, 99Marx, Karl — 19, 23, 152, 153Masaryk, Tomáš Garrigue — 99Mathesius, Vilém — 198Mattheier, Klaus J. — 83Mauthner, Fritz — 112, 115, 142Meissner (Meißner), Alfred —

68, 82, 87, 89, 113, 114Meißner(ová), Iris — 82Mendelssohn, Moses — 161Menges, Franz — 113, 142Merores, J. — 112Meyerbeer, Giacomo — 19, 166Meyer Beer, Jakob Liebmann

viz Meyerbeer, Giacomo

Mikovec, Ferdinand Břetislav — 114Mikuláš Boleslavský, Josef — 139Mikulášek, Alexej — 61, 82, 148Mikušek, Eduard — 126Miller, Michael L. — 29Milten, Richard — 84Mocná, Dagmar — 108, 142Mohl, Robert von — 16, 25,

33, 43, 59, 157, 170Möller, Horst — 91, 104Montrose, Louis A. — 72, 82Morgenstern, Hans — 113, 142Mosenthal, Salomon Hermann — 131, 156Mühlberger, Josef — 198Musolff , Andreas — 93, 104Napoleon Bonaparte,

francouzský císař — 168Nebeský, Václav Bolemír —

87, 113, 115, 127, 142Nekula, Marek — 29, 40, 45,

57, 75, 82, 140, 178, 197Němcová, Božena — 136Neruda, Jan průběžně

Nettl, Paul — 140Neustadt, Adolf — 110, 122Neuwirth, Josef — 112Nipperday, Th omas — 51, 54Nováček, Josef — 111, 144Nováček, Vojtěch Jaromír — 111, 144Novák, Arne — 62, 83Novák, Jan — 62, 83Novák, Rudolf — 58Novotný, Jan — 118, 144Novotný, Miloslav — 124, 137–

139, 141, 143–145, 147–149Nowak, Peter — 84Nünning, Ansgar — 81Nünning(ová), Vera — 81Obermann, Karl — 150Ohéral, Jan — 109, 113, 115,

124, 141, 142, 148, 187Otáhal, Milan viz PodivenOttlová, Marta — 55, 105Oubrechtová, Marcela — 126, 145Palacký, František — 58, 116,

134, 135, 145, 198Palacký, Jan — 109, 115

203 Jmenný rejstřík

Pandukábhajo, cejlonský král — 162Pascheles, Samuel Wolf — 112, 145Pattai, Robert — 121Päumann, Anton — 115, 116Pedretti(ová), Erica — 198Pekař, Josef — 146Pěkný, Tomáš — 113, 145Pelikanová, Johanna — 84Pernerstorfer, Engelbert — 121Peřina, Josef — 88, 104Petrasová, Taťána — 55Petrbok, Václav — 13, 35, 58,

107, 154, 179, 198Pickert, Karl — 126, 137Pichl, Josef Bojislav — 110, 145Pisling, Th eophil — 110Pithart, Petr viz PodivenPodiven — 133, 134, 145Pohl(ová), Inge — 82Pohorský, Miloš — 61, 63, 83Poláček, Josef — 108, 145Poláčková-Henley(ová), Káča — 173Polák, Karel — 128, 145Polišenský, Josef — 150Porges von Portheim, Leopold — 114Porges von Portheim, Moses — 114Potter, Jonathan — 73, 83Povejšil, Jaromír — 141Prahl, Roman — 55, 105Presl, Karel Bořivoj — 113Presner, Todd Samuel — 98, 104Proudhon, Pierre-Joseph — 167Prusík, František Xaver — 116, 146Przedak, Aladar Guido — 115, 146Příhoda, Petr viz PodivenPšeja, Pavel — 139Pštross, František Václav — 115Pückler-Muskau, Hermann von — 165Pulzer, Peter — 99, 104Purkyně, Jan Evangelista — 31, 116, 127Quasthoff (ová), Uta — 63, 83Raudnitz, Moritz — 35, 118, 126, 130, 189Reinalter, Helmut — 140Reiner, Václav Vavřinec — 37, 163Reinwarth, Julius — 115, 146Renan, Ernest — 60

Rieger, František Ladislav — 11, 26, 31, 109, 115, 122, 130, 133, 134, 137, 139

Riesser, Gabriel — 22Ritter, Carl — 47, 55Ritter von Rittershain, Gottfried — 130Robertson, Ritchie — 83Robinson, William Peter — 83Rothschild (fi nančník) — 165Rotteck, Karl von — 84, 102Roubík, František — 115, 146Rozenblit(ová), Marsha L. — 26Rückert, Friedrich — 128, 143Rumpler, Helmut — 108, 117, 146Rürup, Reinhard — 51, 54, 71, 83Řepa, Milan — 10, 26, 113, 141Řezáč, František Josef — 109, 115Safranski, Rüdiger — 121, 146Said, Edward — 65, 83Saphir, Moritz Gottlieb — 166Seibt, Ferdinand — 141Shakespeare, William — 14, 82, 160Scharf, Christian — 120, 146Schebek, Edmund — 119, 147Schiller, Friedrich — 116, 118,

127, 141, 142, 144, 148Schirndinger von Schirnding,

Ferdinand Leopold — 114Schönerer, Georg von — 121, 141Schulz, Antonín B. — 148Schulze-Delitzsch, Franz Hermann — 39Schütz, Friedrich — 46Schwab, Adolf — 118Schwarz, František — 95Schwarz, Josef — 173Silber, Michael K. — 17, 26Skrejšovský, Jan Stanislav — 120, 188Sladkovský, Karel — 32, 34, 38, 43,

54, 55, 58, 59, 75, 127, 134, 169Slavata, Jaroslav — 58, 175Smith, Helmut Walser — 40, 55Smolka, Franciszek Jan — 45, 46Sommerfeld, Karl-Ernst — 82Spina, Franz — 115, 147, 198Spinoza, Baruch — 161Spivak, Gayatri Chakravorty — 65, 83Springer, Anton — 119, 147Steff ek, Karl von — 189

204 Jmenný rejstřík

Steinberg, Julius — 115Steinschneider, Moritz — 60Stern, Josef — 112, 147Stich, Alexandr — 198Stölzl, Christoph — 18, 26, 85,

105, 110, 113, 132, 147Svoboda, Václav Alois — 114Šembera, Vratislav Kazimír — 133Šimáček, František — 31, 39, 40, 129, 147Štaif, Jiří — 39, 55, 85, 105Štolba, Josef — 109, 147Švábová, Jana — 111, 148Taafe, Eduard — 120, 130Tacitus, Publius Cornelius — 157Talbot(ová), Kathrine — 173Tanzer, Vilém — 102Tedesco, Ludwig — 35, 118Telesko, Werner — 108, 148Teller, Markus — 116–119, 129, 136, 148Teweles, Heinrich — 112–115, 148Tizian — 37, 163Tobisch, Karl — 115Tobolka, Zdeněk Václav — 103Tokstein, Antonín F. — 33, 55Toman, Jindřich — 7, 29, 43, 55, 58, 63,

69, 86, 87, 105, 161, 169, 178, 198Tomek, Václav Vladivoj — 91Toussenel, Alphonse — 165Trapl, Miloslav — 115, 148Treitschke, Heinrich von — 59, 60, 99Trost, Pavel — 116, 148Trubeckoj, Nikolaj Sergejevič — 198Trützschler(ová) von Falkenstein,

Eugenie — 117, 148Tugendhat, Ernst — 198Tureček, Dalibor — 125, 148Tyl, Josef Kajetán — 110Urban, Otto — 130, 133, 134, 148Urbanitsch, Peter — 108, 117, 146Urzidil, Johannes — 198Veeser, Harold Aram — 82Velfl ík, Albert Vojtěch — 122, 149Vilímek, Josef Richard —

120, 123, 125, 149Virchow, Rudolf — 21, 24, 26, 32, 161, 162Vocel, Jan Erazim — 97, 105Vocelka, Karl — 121, 149

Vodička, Felix — 9, 26, 53Volkov, Shulamit — 95, 99, 105Vošahlíková, Pavla — 10, 26Vrba, Rudolf — 40, 55, 122, 149Vrchlický, Jaroslav — 81, 137Wagener, Hermann — 17, 21, 24, 26,

32, 37, 59, 158, 159, 161, 163, 167Wagener(ová), Sybil — 121, 149Wagner, Hermann — 32, 158Wagner, Richard — 5, 6, 14, 18–

20, 22, 33, 37, 48, 55, 59, 72, 93, 152, 153, 160–163, 177, 178

Wallerstein, Samuel — 112Walz, Stefan — 117, 149Webman(ová), Esther — 94, 105Weger, Tobias — 121, 149Weil, Gustav — 60, 84Wein, Martin — 92, 105Weisl, Leopold — 136Weissberg(ová), Liliane — 89, 105Welcker, Carl Th eodor — 84Wiesinger, Albert — 21, 32, 33,

50, 55, 59, 74, 76, 165, 167Wilson(ová), lady — 168Winternitz, Moritz — 126Wittgenstein, Ludwig — 198Wodak(ová), Ruth — 61, 84Wolf, Karl Hermann — 130Wolfgramm, Eberhard — 114, 149Wóycicki, Kazimierz — 105Wurzbach, Constantin von — 112, 150Wyrwa, Ulrich — 94, 105Zang, August — 125Zeidler, Anton — 115, 116, 147Ziege(ová), Eva-Maria — 25Zimmermann, Moshe — 22, 27Zipperstein, Steven J. — 140

Obsah

Úvod 5

„Kouzlo minulo“. Protižidovské názory Jana Nerudy v kontextu české liberální publicistiky 60. let 19. století 9Michal Frankl

Stín antisemitismu. Židé podle Jana Nerudy 29Jindřich Toman

Obraz Židů v Nerudových Povídkách malostranských a protižidovský diskurz 57Marek Nekula

Protižidovské diskurzy v českém národním hnutí. Havlíček, Neruda a Kapper 85Kateřina Čapková

David Kuh a Jan Neruda 107Václav Petrbok

„Pro strach židovský“ 151Jan Neruda

Předmluva k brožurkovému vydání Nerudova „Pro strach židovský“ (1870) 171

„Pro strach židovský“: Bibliografi e 173

Jan Neruda and Jews: Texts and Contexts. Summary 177

Obrazová příloha 181

O autorech 197

Jmenný rejstřík 199

Jiří Holý — Petr Málek — Michael Špirit — Filip Tomáš: Šoa v české literatuře a v kulturní paměti

Téma monografi e čtyř autorů z Ústavu české literatury a literární vědy Filozofi cké fakulty UK by šlo shrnout jako „implicitní polemiku“ s tradovaným výrokem Th eodora W. Adorna o nemožnosti psaní poezie po Osvětimi. Tématem je právě šoa/holokaust v české literatuře s přihlédnutím k literatuře slovenské, dalším literaturám Střední Evropy a také k československému fi lmu. Umělecké reprezentaci šoa v literatuře a fi lmu se u nás dosud věnovala velmi malá pozornost, kniha v tomto navazuje na dosud ojedinělou publikaci Holokaust v české, slovenské

a polské literatuře (ed. J. Holý, 2007). Studie čtyř autorů zkoumají šoa v literatuře z různých stran, přehledově ( Jiří Holý) i detailněji, z hlediska jednotlivých problémů (pamětní práce kultury — Petr Málek, šoa z pohledu viníků či traumatičnosti návratu — Jiří Holý) i autorských osobností a poetik (Michael Špirit se věnuje Josefu Škvoreckému, Filip Tomáš Arnoštu Lustigovi a Jiřímu R. Pickovi). Shodují se přitom, že jde o téma zásadní, jehož umělecká reprezentace zasahuje i do hodnotových otázek současného života. Popsat a pochopit tyto na pohled nesdělitelné zkušenosti a rozumem sotva pochopitelné události zůstává pro umění i odborné zkoumání trvalou výzvou bez ohledu na časový odstup. Vychází ve spolupráci s Filozofi ckou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 312 str., brož., 270 Kč vč. DPH, ISBN 978-80-87481-14-1

Jiří Holý (ed.): Th e Representation of the Shoah in Literature, Th eatre and Film in Central Europe: 1950s and 1960s

Publikace shrnuje příspěvky z mezinárodního workshopu konaného v listopadu 2011 v Praze. Seminář se zabýval tématem šoa/holokaustu v literatuře, v divadle a fi lmu v padesátých a šedesátých letech. Navázal na předchozí workshopy v německém Gießenu a v polské Lodži (2010, 2011). Jednotlivé příspěvky se soustřeďují zvláště na českou a polskou literaturu ( Jiří Weil, Norbert Frýd, Jan Otčenášek, Ladislav Fuks, Josef Škvorecký, Adolf Rudnicki, diskurz šoa v polské literatuře), na drama a divadlo (Leon Kruczkowski, Ireneusz Iredyński, Hedda Zinner, západoněmecké drama s tématem šoa), fi lm (Spalovač mrtvol, Jákob lhář), ale také na kresby dětí v Terezíně či zobrazení šoa z pohledu dítěte. Příspěvky vycházejí v anglickém a německém jazyce ve spolupráci s Centrem židovských studií FF UK. 192 str., brož., 199 Kč vč. DPH, ISBN 978-80-7470-004-0

Jiří Holý (ed.): Th e Representation of the Shoah in Literature and Film in Central Europe: 1970s and 1980s

Publikace shrnuje příspěvky z mezinárodního workshopu konaného Praze v červnu 2012, který navázal na semináře v Gießenu, Lodži a Praze (2010, 2011). Tématem je reprezentace šoa/holokaustu v literatuře a fi lmu v 70. a 80. letech. Jednotlivé příspěvky se soustřeďují zvláště na polskou, českou a německojazyčnou literaturu (polská literatura v širším kontextu, Henryk Grynberg, Ida Henefeld-Ron, Aleksander Rozenfeld; Viktor Fischl, Arnošt Lustig; Edgar Hilsenrath, Cordelia Edvardson), ale také na literaturu slovenskou ( Ján Johanides) a maďarsko--rumunskou (Ana Novac). Druhou oblastí záběru je fi lm: analýza proslulého Lanzmannova dokumentu Šoa, pohledy na českou fi lmovou a televizní tvorbu s tematikou holokaustu v daném období. Příspěvky vycházejí v anglickém a německém jazyce ve spolupráci s Centrem pro studium holokaustu a židovské literatury a Centrem židovských studií FF UK. 248 str., brož., 250 Kč vč. DPH, ISBN 978-80-7470-022-4

Michal Frankl — Jindřich Toman (edd.)

Jan Neruda a ŽidéTexty a kontexty

Vydal Filip Tomáš — Akropolis(Severozápadní IV 16/433, 141 00  Praha 41, www.akropolis.info)v roce 2012 jako svoji 235. publikaci

Redakce: Olga ZitováJmenný rejstřík, bibliografi e a korektura Nerudova textu: Josef SchwarzGrafi cká úprava, obálka a sazba písmy Caslon a Candida: Ondřej FučíkTisk: tiskárna Nakladatelství Karolinum, Pacovská 350, 140 21  Praha 4

1. vydání, 208 stran, TS 12ISBN 978-80-7470-009-5Doporučená cena včetně DPH 220 Kč