Mikroekonomie II – Přednáška č. 9:Mikroekonomie II – Přednáška č. 9:Trh výrobních faktorů, trh práce v Trh výrobních faktorů, trh práce v
DoKo.DoKo.
specifika trhu výrobních faktorůspecifika trhu výrobních faktorů příjmové a nákladové veličiny – příjmové a nákladové veličiny –
podmínky maximalizace ziskupodmínky maximalizace zisku dokonale konkurenční trh prácedokonale konkurenční trh práce poptávka po práci – firma prodávající poptávka po práci – firma prodávající
výstup na DoKo. trhuvýstup na DoKo. trhu poptávka po práci – firma prodávající poptávka po práci – firma prodávající
výstup na NedoKo. Trhuvýstup na NedoKo. Trhu minimální mzdaminimální mzda ekonomická rentaekonomická renta
Specifika trhu výrobních Specifika trhu výrobních faktorůfaktorů
trh finální produkce – nabídka = trh finální produkce – nabídka = firmy, poptávka = domácnostifirmy, poptávka = domácnosti
trh VF – nabídka = domácnosti, trh VF – nabídka = domácnosti, poptávka = firmypoptávka = firmy
poptávka po VF = poptávka poptávka po VF = poptávka odvozená z poptávky po produkci odvozená z poptávky po produkci vyráběné daným VFvyráběné daným VF
Příjmové veličiny na trhu VFPříjmové veličiny na trhu VF
MRP (Marginal Revenue Product) – příjem z MRP (Marginal Revenue Product) – příjem z mezního produktu daného VFmezního produktu daného VF
MRP = změna celkového příjmu způsobená MRP = změna celkového příjmu způsobená zapojením dodatečné jednotky VFzapojením dodatečné jednotky VF
MRPMRPKK = = δδTR/TR/δδK = (K = (δδTR/TR/δδQ).(Q).(δδQ/Q/δδK) = MR . MPK) = MR . MPKK
MRPMRPLL = = δδTR/TR/δδL = (L = (δδTR/TR/δδQ).(Q).(δδQ/Q/δδL) = MR . MPL) = MR . MPLL
ARP (Average Revenue Product) – příjem z ARP (Average Revenue Product) – příjem z průměrného produktu daného VFprůměrného produktu daného VF
ARP = příjem na jednotku daného VFARP = příjem na jednotku daného VF ARPARPKK = TR/K = (P.Q)/K = P.(Q/K) = P . AP = TR/K = (P.Q)/K = P.(Q/K) = P . APKK
ARPARPLL = TR/L = (P.Q)/L = P.(Q/L) = P . AP = TR/L = (P.Q)/L = P.(Q/L) = P . APLL
Příjmové veličiny na trhu Příjmové veličiny na trhu VFVF
Průběh funkce MRP a ARP závisí na tom, na kterém Průběh funkce MRP a ARP závisí na tom, na kterém typu tržní struktury realizuje firma svůj výstuptypu tržní struktury realizuje firma svůj výstup
Obecně – křivky MRP a ARP kopírují průběh křivek MP a Obecně – křivky MRP a ARP kopírují průběh křivek MP a APAP
MRPL
ARPL
L
ARPL
MRPL
DoKo. trh produkce – MR=AR=P=konst.
MRPL
ARPL
L
ARPL
MRPL
NedoKo. trh produkce – MR, AR a P klesají s růstem realizované
produkce → funkce MRPL a ARPL budou strměji klesat a budou
posazeny blíže počátku
Nákladové veličiny na trhu Nákladové veličiny na trhu VFVF
MFC (Marginal Factor Costs) – mezní náklady MFC (Marginal Factor Costs) – mezní náklady na faktorna faktor
MFC = změna celkových nákladů způsobená MFC = změna celkových nákladů způsobená zapojením dodatečné jednotky VFzapojením dodatečné jednotky VF
MFCMFCKK = = δδTC/TC/δδKK MFCMFCLL = = δδTC/TC/δδL = L = δδ(w.L)/(w.L)/δδL = L = w + L.w + L.δδw/w/δδLL
AFC (Average Factor Costs) – průměrné AFC (Average Factor Costs) – průměrné náklady na faktornáklady na faktor
AFC = náklady na jednotku zapojeného VFAFC = náklady na jednotku zapojeného VF AFCAFCKK = TC/K = r.K/K = r = TC/K = r.K/K = r AFCAFCLL = TC/L = w.L/L = w = TC/L = w.L/L = w
průběh funkcí MFC a AFC závisí na typu konkurence na průběh funkcí MFC a AFC závisí na typu konkurence na trhu výrobních faktorůtrhu výrobních faktorů
Nákladové veličiny na trhu Nákladové veličiny na trhu VFVF
MFCL= AFCL=w
L
AFCL
MFCL
L
AFCL
MFCL
MFCL
AFCL=w
DoKo. trh práce NedoKo. trh práce
Volba optimálního množství Volba optimálního množství najímaných VFnajímaných VF
takové množství VF, které firmě takové množství VF, které firmě maximalizuje ziskmaximalizuje zisk
TR(K,L) – TC(K,L) = TR(K,L) – TC(K,L) = ππ(K,L) max.(K,L) max.
NUTNÁ PODMÍNKA MAX. ZISKU:NUTNÁ PODMÍNKA MAX. ZISKU: δπδπ//δδK = K = δδTR/TR/δδK – K – δδTC/TC/δδK = 0 K = 0 → →
δδTR/TR/δδK = K = δδTC/TC/δδK K → → MRPMRPKK = MFC = MFCKK
δπδπ//δδL = L = δδTR/TR/δδL – L – δδTC/TC/δδL = 0 L = 0 → →
δδTR/TR/δδL = L = δδTC/TC/δδL L → → MRPMRPLL = MFC = MFCLL
Poptávka po práci na DoKo. Poptávka po práci na DoKo. trhu prácetrhu práce
DOKO. TRH PRÁCE:DOKO. TRH PRÁCE: velký počet firem poptávajících velký počet firem poptávajících
prácipráci cena práce (mzdová sazba) je vůči cena práce (mzdová sazba) je vůči
firmě objektivní – dána trhemfirmě objektivní – dána trhem individuální křivka nabídky práce individuální křivka nabídky práce
(křivka nabídky práce jedné firmě) (křivka nabídky práce jedné firmě) je horizontálníje horizontální
MFCMFCLL=AFC=AFCLL=w=s=w=sLL
Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce+ DoKo. trh finální produkce
DoKo. trh práce – viz předchozíDoKo. trh práce – viz předchozí DoKo. trh produkce – MR=AR=PDoKo. trh produkce – MR=AR=P
MFCL= AFCL=w=sL
L
CZK/L
L
SLw
DL
Firma Trh práce
L*
w*
modifikované zlaté pravidlo max. zisku:modifikované zlaté pravidlo max. zisku:
MRPMRPLL=MFC=MFCL L čili MR.MPčili MR.MPLL=MFC=MFCLL nebo P.MP nebo P.MPLL=w=w
Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR+ DoKo. trh finální produkce - SR
MRPL
ARPL
L
MFCL= AFCL=w=sL1
MFCL= AFCL=w=sL2
MFCL= AFCL=w=sL3
MFCL= AFCL=w=sL4
v červeně vyznačených bodech platí podmínka maximalizace zisku
CZK/L
tvoří všechny tyto body křivku poptávky po práci?
Nikoli – firma musí v SR pokrýt alespoň Nikoli – firma musí v SR pokrýt alespoň variabilní náklady:variabilní náklady:
TR ≥ VCTR ≥ VC
TR = ARPTR = ARPLL.L.LVC = w.LVC = w.L
ARPARPLL.L ≥ w.L.L ≥ w.L
ARPARPL L ≥ w≥ w
Křivka poptávky po práci je tvořena klesajícíKřivka poptávky po práci je tvořena klesající
částí MRPčástí MRPLL shora ohraničenou maximem shora ohraničenou maximem ARPARPLL
Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR+ DoKo. trh finální produkce - SR
Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR+ DoKo. trh finální produkce - SR
MRPL
ARPL
L
CZK/L
bod ukončení činnosti firmy v SR
Pokud by mzdová sazba vystoupala nad úroveň ARPL , firma by ukončila činnost a nepoptávala by žádné množství práce
DL
v LR je firma schopna měnit množství v LR je firma schopna měnit množství práce i kapitálupráce i kapitálu
při změně mzdové sazby se nemění pouze při změně mzdové sazby se nemění pouze objem najímané práce, ale i objem kapitáluobjem najímané práce, ale i objem kapitálu
mění-li se objem práce i kapitálu, mění se mění-li se objem práce i kapitálu, mění se efektivnost práce efektivnost práce →→ posun MP posun MPLL a tím a tím pádem i MRPpádem i MRPLL a krátkodobé D a krátkodobé DLL
ppůůsobí následující efekty po změně sobí následující efekty po změně mzdové sazby: substituční, produkční mzdové sazby: substituční, produkční (nákladový)(nákladový)
Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - LR+ DoKo. trh finální produkce - LR
Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - LR+ DoKo. trh finální produkce - LR
L
K
Q1
Q2
SE PE
A
TE
B
C
SE: při poklesu mzdové sazby bude firma nahrazovat kapitál prací – posun z A do B → zhoršení efektivnosti práce – tlak na pokles
MPLPE: pokles mzdové sazby – firma může současně zvýšit
objem práce i kapitálu – posun z B do C → zvýšení
efektivnosti práce – tlak na vzrůst MPL
Celkový efekt poklesu mzdové sazby (TE): firma bude najímat více obou faktorů – zvýší se efektivita práce –
vzrůst MPL
Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - LR+ DoKo. trh finální produkce - LR
MRPL1
L
CZK/L
DL(LR)
MFCL= AFCL=w=sL1
w1E1
Celkovým efektem poklesu mzdové sazby je vzrůst MPL a tím pádem i MRPL a krátkodobé DL
w2 MFCL= AFCL=w=sL2
E2
Spojnice krátkodobých rovnovážných bodů (E1 a E2) tvoří dlouhodobou křivku poptávky po práci
L1 L2
MRPL2
Faktory ovlivňující poptávku firmy po Faktory ovlivňující poptávku firmy po prácipráci
1.1. Změna ceny práce (mzdové Změna ceny práce (mzdové sazby)sazby)
- způsobuje posun po D- způsobuje posun po DLL
2.2. Ostatní faktory – D po produkci Ostatní faktory – D po produkci vyráběné daným VF, úroveň vyráběné daným VF, úroveň technologie, počet kooperujících technologie, počet kooperujících vstupů – způsobují posun celé Dvstupů – způsobují posun celé DLL
ad 1. – změna mzdové sazbyad 1. – změna mzdové sazbyKoeficient cenové elasticity poptávky po práci:Koeficient cenové elasticity poptávky po práci:
eePDLPDL = = δδL/L/δδww//L/wL/w
eePDLPDL je ovlivněna: je ovlivněna:1.1. Elasticitou poptávky po produktu vyráběným s Elasticitou poptávky po produktu vyráběným s
využitím VF práce – čím větší evyužitím VF práce – čím větší ePDPD, tím větší e, tím větší ePDLPDL (v (v absolutní hodnotě)absolutní hodnotě)
2.2. Elasticitou substituce vstupů – čím snadněji lze Elasticitou substituce vstupů – čím snadněji lze mezi sebou L a K nahrazovat, tím více je Dmezi sebou L a K nahrazovat, tím více je DLL elastickáelastická
if if σσ = 0, pak e = 0, pak ePDLPDL = 0 = 0 →→ při poklesu w nelze při poklesu w nelze kapitál nahradit pracíkapitál nahradit prací
if if σσ = ∞, pak D = ∞, pak DLL bude vysoce elastická bude vysoce elastická →→ při při poklesu w bude kapitál zcela nahrazen pracípoklesu w bude kapitál zcela nahrazen prací
3.3. Podílem výdajů firmy na VF práce – čím větší Podílem výdajů firmy na VF práce – čím větší podíl výdajů na VF práce, tím více je Dpodíl výdajů na VF práce, tím více je DLL elastická elastická
1.1. Poptávka po produkci vyráběné s využitím Poptávka po produkci vyráběné s využitím VF práce:VF práce:
↑↑D → ↑P → ↑MR → ↑MRPD → ↑P → ↑MR → ↑MRPL L → ↑D→ ↑DLL a naopak a naopak
2.2. ÚroveÚroveňň technologie: technologie:
↑↑úrovně technologie →↑MPúrovně technologie →↑MPLL → ↑MRP → ↑MRPL L → → ↑D↑DLL a naopak a naopak
3.3. PoPočečett kooperujících vstup kooperujících vstupůů – vyšší – vyšší vybavenost práce kapitálem vede k rvybavenost práce kapitálem vede k růůstu stu MPMPLL, pota, potažžmo MRPmo MRPL L a Da DLL
ad 2. – ostatní faktoryad 2. – ostatní faktory
Tržní poptávka po práciTržní poptávka po práciTržní poptávka po práci – je horizontálním Tržní poptávka po práci – je horizontálním
součtem křivek poptávky po práci jednotlivých součtem křivek poptávky po práci jednotlivých firem:firem:
↓↓w → ↑ poptávaného mnow → ↑ poptávaného množžství práce kaství práce kažždé dé firmy → ↑ poptávaného mnofirmy → ↑ poptávaného množžství práce na trhu ství práce na trhu → tr→ tržžní Dní DLL jako horizontální sou jako horizontální souččet indiv. Det indiv. DLL, ale:, ale:
↓↓w → ↓ MC kaw → ↓ MC kažždé firmy → ↑S na trhu produkce dé firmy → ↑S na trhu produkce → ↓P a tedy MR → ↓P a tedy MR (prosazuje se tzv. příjmový efekt)(prosazuje se tzv. příjmový efekt)→ → ↓MRP↓MRPLL a tedy D a tedy DLL→ D→ DLL ka kažždé firmy bude strmdé firmy bude strměější jší
a tím i ka tím i křřivka trivka tržžní Dní DLL
Firma je cenovým příjemcem na Firma je cenovým příjemcem na trhu práce, ale cenovým tvůrcem na trhu práce, ale cenovým tvůrcem na trhu finální produkcetrhu finální produkce
MR je klesající – MRPMR je klesající – MRPLL a tím i D a tím i DLL bude bude strmější než když firma prodává strmější než když firma prodává výstup na DoKo. trhuvýstup na DoKo. trhu
Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - SR+ NedoKo. trh finální produkce - SR
MRPL
ARPL
L
ARPL
MRPL
MRPL
ARPL
L
ARPL
MRPL
Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - SR+ NedoKo. trh finální produkce - SR
DL DL
Firma na DoKo. trhu finální produkce
Firma na NedoKo. trhu finální produkce
Vedle SE a PE se prosazuje ještě tzv. Vedle SE a PE se prosazuje ještě tzv. „příjmový efekt“„příjmový efekt“
Pokles w povede k poklesu MC – zvýší Pokles w povede k poklesu MC – zvýší se rovnovážné množství produkce za se rovnovážné množství produkce za současného poklesu ceny a MRsoučasného poklesu ceny a MR
MRPMRPLL se tudíž neposune nahoru v se tudíž neposune nahoru v takovém rozměru jako v případě DoKo. takovém rozměru jako v případě DoKo. firmyfirmy
Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - LR+ NedoKo. trh finální produkce - LR
Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - LR+ NedoKo. trh finální produkce - LR
MRPL1
L
CZK/L
DL(LR)
MFCL= AFCL=w=sL1
w1E1
w2 MFCL= AFCL=w=sL2
E2
L1 L2
MRPL2
Tečkovanou čarou je vyznačen posun MRPL v případě, že by firma fungovala na DoKo.trhu finální
produkce
Princip formování tržní poptávky je pak stejný jako u DoKo. firmy – viz předchozí výklad
Minimální mzdaMinimální mzda
= cenová regulace na trhu práce, = cenová regulace na trhu práce, čili regulace mzdováčili regulace mzdová
Cíle:Cíle: garantování minimálního příjmu garantování minimálního příjmu
pracovníků státem pracovníků státem → nástroj → nástroj sociální politikysociální politiky
zvýšení motivace k hledaní prácezvýšení motivace k hledaní práce zvýšení zaměstnanostizvýšení zaměstnanosti
Dopady minimální Dopady minimální mzdymzdy
L
SLw
DL
Trh práce
L*
w*
dobrovolně nezaměstnaní
wmin1
wmin1 – minimální mzda je stanovena níže než rovnovážná – trh práce se vyčistí při vyšší mzdě
wmin2
wmin2 – min.mzda na této úrovni způsobí, že se trh práce nevyčistí, vzniká převis S nad
D a nedobrovolná UNE
nedobrovolně
nezaměstnaní
(I)Racionalita minimální (I)Racionalita minimální mzdymzdy
je-li minimální mzda stanovena pod úrovní je-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné mzdy, pak nemá smysl – trh se vyčistí rovnovážné mzdy, pak nemá smysl – trh se vyčistí při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat, práci při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat, práci najdounajdou
je-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, je-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, vznikne nerovnováha a nedobrovolná vznikne nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost – lidé ochotní pracovat při nižší nezaměstnanost – lidé ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí, lidé jež vyšší minimální mzda mzdě práci ztratí, lidé jež vyšší minimální mzda motivuje pracovat, práci nenajdoumotivuje pracovat, práci nenajdou
MINIMÁLNÍ MZDA NA DOKO. TRHU PRÁCE JE NESMYSLMINIMÁLNÍ MZDA NA DOKO. TRHU PRÁCE JE NESMYSL
Minimální mzda v ČRMinimální mzda v ČR
Minimální hrubá měsíční mzda v ČR v letech 1992-2006 (nejnižší mzdový tarifní stupeň)
2200 2200 2200 2200 2500 2500 26503250
4000
50005700
62006700
71857955
0
1000
2000
3000
4000
5000
6000
7000
8000
9000
1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Minimální mzda v Kč/měsíc
Zdroj: http://www.finance.cz/home/hospodarstvi/prace/mzda/
Minimální mzda v ČRMinimální mzda v ČR
Minimální mzda v ČR dle tarifních stupňů (k 1.1.2005)
7185 7480 7810 8240 8770 9420 1016011020
1198013150
1455016160
02000400060008000
1000012000140001600018000
Tarif 1 Tarif 2 Tarif 3 Tarif 4 Tarif 5 Tarif 6 Tarif 7 Tarif 8 Tarif 9 Tarif10
Tarif11
Tarif12
Minimální mzda dle tarifních stupňů v Kč/měsíc
Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/minimalni-mzda-roste-vzroste-nezamestnanost
Ekonomická renta z vlastnictví Ekonomická renta z vlastnictví VFVF
Ekonomická renta = příjem z vlastnictví Ekonomická renta = příjem z vlastnictví VF – transferový výdělekVF – transferový výdělek
příjem z vlastnictví VF – skutečně příjem z vlastnictví VF – skutečně vyplacený příjem vlastníkovi VF (např. vyplacený příjem vlastníkovi VF (např. skutečně vyplacená mzda)skutečně vyplacená mzda)
transferový výdělek – výdělek, který by transferový výdělek – výdělek, který by vlastníkovi VF plynul z alternativního vlastníkovi VF plynul z alternativního využití VF, je to minimální úroveň mzdy, využití VF, je to minimální úroveň mzdy, za kterou jsou lidé ochotni pracovatza kterou jsou lidé ochotni pracovat
Eko. renta = de facto obdoba přebytku Eko. renta = de facto obdoba přebytku výrobce – rozdíl mezi skutečně výrobce – rozdíl mezi skutečně vyplacenou mzdou a mzdou, za kterou vyplacenou mzdou a mzdou, za kterou je pracovní síla ochotna začít pracovatje pracovní síla ochotna začít pracovat
Ekonomická renta z vlastnictví Ekonomická renta z vlastnictví VFVF
L
w
DL
L*
w*
SL
celkový skutečný výdělek z vlastnictví VF prácetransferový výdělekekonomická renta z vlastnictví VF práce
Čím menší cenová elasticita nabídky
daného VF, tím menší možnost
alternativního využití VF a tím větší
ekonomická renta