Místní dráha Praha - dobříš
Vánoční vydání
Stručně úvodem
Vybudováním základní sítě železnic v Českých zemích prakticky v konci 70. let 19. století, v období tzv. za-kladatelské horečky, nebyly však zcela pokryty venkovské oblasti, kde se též rozvíjela různá průmyslováodvětví , např. cukrovarnictví, těžba dřeva a jeho zpracování aj. V monarchii vyvstala otázka, jak tato mís-ta napojit na základní železniční síť. Proto byl vydán vládou říšský, tzv. lokálkový zákon č. 56 z 29.5.1880, který v podstatě usnadňoval komisionelní projednávání, projektování, stavbu a provoz na kratších pod-ružných drahách. Tato strategie vyhovovala zpočátku záměrům velkých žel. společností, spoléhajících na subvence státu do místních (lokálních) tratí. Stát ale naopak spoléhal na to, že tyto subvence poskytne zemská správa vč. okresů, obcí, podnikatelů atd. A tak se pro budování místních drah sháněly peníze kde se jen dalo. V té době byla založena stavební firmou Muzika a Schnabl společnost „C.k. České obchodní dráhy (BCB) s účastí několika dalších koncesionářů, většinou podnikatelů v cukrovarnictví, dřevařství , papírenství aj. Byli mezi nimi např. dobříšští Colloredo-Mansfeldové, zbraslavští Oettingové, údajně i konopišťský arcivévoda František Ferdinand d´Este a další. Společnost České obchodní dráhy stavěla nejprve místní tratě na Mladoboleslavsku , Jičínsku a Nymbursku a r. 1881 začala stavět dráhu z Nuslí do Modřan. Tímto záměrem měla být zajištěna doprava řepy do modřanského cukrovaru a zpět cukrovar-ských produktů. Stavba byla započata v květnu r. 1881 a již 1. března 1892 vyjel na trať první vlak. V té době též započaly trasovací práce na prodloužení trati z Modřan do Vraného n.Vlt. a výhledově dále až doDobříše. K tomu však došlo až 22. září 1897. Na počátku stejného roku byl také zprovozněn úsek posázav- ské lokálky z Čerčan do Krhanic a v květnu 1900 zbývající úsek z Krhanic do Vraného. A tak mohl od roku 1900 projet Posázavský pacifik podél Vltavy a dále malebným údolím řeky Sázavy až do Čerčan. V urči- tém období německé okupace byl provoz na posázavské trati v úseku Davle-Jílové u Prahy zastaven, ne-boť jílovské tunely sloužily k válečným účelům. Jak se trať „Posázavského pacifiku“ a „Dobříšandy“ měni- la, ukazují některé starší i novější obrázky. Někdy příště spolu zavítáme i na druhou část, na trať z Čerčan do Světlé nad Sázavou, také někdy zvanou „Čerčanka“. Přeji ve zdraví a pohodě pěkné vánoční pokou-kání. J.Z. prosinec 2011
Vyjíždíme dopoledne před Vánocemi v roce 1882 parním vláčkem z Nuslí do Modřan
Z nádraží Praha Vršovice (dříve Praha-Nusle) se r. 1881 rozbíhaly koleje směr Dobříš a do údolí Sázavy. Toho roku zatím skončily v Modřanech, poblíž tamějšího
cukrovaruz
První zastávkou vlaku na „Modřance“ byla Michle. Zastávka byla zřízena před tunelem pod Bohdalcem. Tunel (dl.93m) byl v r. 1927-1929 prokopán a zastávka zrušena. Historické
foto pochází z 20. let min. století (podle uniformy policajta a železničářů)
Druhé zastavení parního vláčku bylo ve stanici Krč, která tehdy měla jen dvědopravní koleje a jednu kolej staniční
V 70. letech min. století byla stanice Praha Krč v rámci přestavby ŽUP rekonstruována, postavena nová výpravní budova a instalováno reléové
zabezpečovací zařízení
Nádraží se dočkaly r. 1882 obce Bráník a Hodkovička, proto původní název této stanice zněl Bráník-Hodkovička (později Hodkovičky). Stanice měla jen dvě koleje. Od r. 1898 až do roku 1945 vedla z nádraží
2.5 km dlouhá vlečka do cementárny v Podolí , o něco později i vlečka do bránického pivovaru
Podolská cementárna, k níž vedla ze stanice Bráník-Hodkovičky v l. 1898-1945 železniční vlečka. Na této vlečce se v meziválečném období uvažovalo zavést
osobní dopravu. Dnes je na místě cementárny plavecký stadion
Nádražní budova v Praze – Bráníku v předvánoční době, jinak nejfrekventovanější stanice na „Modřance“ o letních sobotách a nedělích
Průmyslový a obchodní rozmach spolu s narůstající bytovou výstavbou v městské části Praha 4 Modřanech si vynutily zřízení železniční zastávky Praha - Modřany
Až sem, do Modřan, dospěla v březnu 1882 dráha a současně byla zřízena železniční vlečka do místního cukrovaru. Nádražní budova na obrázku je ovšem až z 30. let minulého století
Stanice Modřany se v 90. letech rekonstruovala a byla vybavena RZZ. Při katastrofální povodni v roce 2002 se ocitla pod vodou se vším všudy
Zastávka Praha-Komořany byla zřízena v 90. letech minulého století současně se zastávkou Praha-Modřany
Historická pohlednice (z 20. let minulého století) přibližuje železniční stanici Zbraslav, tehdy ještě samostatné obce u Prahy. Starý železný most z r. 1896 byl r.
1964 nahrazen mostem železobetonovým, nazvaným „Most Závodu míru“
Poklidná vánoční idylka v železniční stanici Praha – Zbraslav v době nedávno minulé
Severní portál tzv. jarovského tunelu (390 m). Před tunelem na žel. zastávce Jarov bylo r. 1961 instalováno na obecní komunikaci jedno z prvních výstražných světelných zařízení typu VÚD.
Jižní portál jarovského tunelu
Jižní portál jarovského tunelu při rekonstrukci
Jak je patrno ze staré pohlednice z dob c.k. monarchie, ve stanici Vrané n.Vlt. se třemi dopravními kolejemi bejvával kdysi velký šrumec
Stanice Vrané n. Vltavou na přelomu 19. a 20. století
Budova ve stanici Vrané n. Vlt. v novém hávu; ve všední dny tady chcíp pes
Odbočka Skochovice byla zřízena r. 1900 po dostavbě místní dráhy do Dobříše . Výhybku č.2 máme přestavenu do odbočky, mech. návěstidlo „S“ povoluje dvěma rameny jízdu vlaku a
můžeme tedy pokračovat přes most do Měchenic. To kdysi platilo …
Dnes je Odbočka Skochovice stále vybavena elektromechanickým zab. zařízením se světelnými návěstidly a el.mot. přestavníky. Stavědlo je závislé na řídícím přístroji ve Vraném n.Vlt. Výhledově se počítá s dálkovým ovládáním odbočky z Vraného n. Vlt.
Výměna mostní konstrukce měchenického mostu v r. 1935, kdy probíhala stavba vranské přehrady a přehradní nádrž nebyla ještě napuštěna. Na obrázku vpravo
mostní provizorium, vlevo již usazena nová konstrukce na dvou polích
Železniční most přes Vltavu v Měchenicích na trati Vrané n.Vlt. – Dobříš po rekonstrukci v r. 1935 a napuštění vranské přehrady v r. 1937
Nádražní budova v Měchenicích zapadá barevnou omítkou do okolní přírody.Dříve byla stanice ještě hezčí, to když tam dělala přednostu jedna hezká paní
Kousek za zastávkou Klínec vjíždíme do bojovského tunelu, v němž trať přetíná ostrou zákrutu stejnojmenného potoka, lemovaného chatařskými osadami
Nádražní budova bývalé železniční stanice Čísovice
Nádražní budova stanice Mníšek p. Brdy. V období provozu zdejších hrudkoven, do nichž odbočovala železniční vlečka, stanice bývala frekventovanou dopravnou
Nádražní budova bývalé stanice Malá Hraštice
Na „Dobříšandě“ v okolí Malé Hraštice
Konečná, vystupovat, není sice to Paříž, ani Kroměříž, ale pouze Dobříš s hezkým zámkem, zámeckou zahradou a vzácnými slunečními hodinami z dílny berounských Engelbrechtů
Pamětní medaile vydaná u příležitosti 110 let od zahájení provozu trati Praha-Dobříš
Přestavíme výhybku na odbočce Skochovice
a jedeme do Čerčan
Vrátili jsme se na Odb. Skochovice a pojedeme nyní Posázavským pacifikem do Davle. Výhybka č. 2 je přestavena do přímého směru a návěstidlo „S“ povoluje jedním ramenem jízdu vlaku. To všechno už je ale minulostí. Výhybky se nyní přestavují motoricky, návěstidla jsou světelná, stavědlo je 5007 je
však funkční. Také sem už zčásti dospěla nová zabezpečovací technika.
Severní portál prvního tzv. skochovického tunelu před Davlí po rekonstrukci
Jižní portál skochovického tunelu. Vpravo návěstní upozorňovadlosvětelné předvěsti odbočky Skochovice
Dýchavičný vláček nás veze do tmy, do Libřického tunelu
Severní portál libřického tunelu na historickém snímku s plovoucímivory na Vltavě. Na opačném (levém) břehu je patrna část obce Davle
Severní portál libřického tunelu s předvěstí do žst Davle
Jižní portál libřického tunelu před Davlí
Severní portál davelského tunelu po rekonstrukci
Jižní portál davelského tunelu. Za chvíli vyjedeme ze tmy, na výhybce to drcne a jsme na nádraží v Davli
V Davli si Posázavský pacifik odpočinul, aby nabral z místního vodního jeřábu vodu.Na snímku v pozadí most, jenž „hrál hlavní roli“ v americkém filmu o Remagenu
Změnilo se něco na nádražní budově v Davli? Domnívám se, že nikoli
Severní portál pikovického tunelu u Petrova
Minuli jsme Pikovice a projíždíme nad Sázavou naproti Medníku kolem „Komínu“
Romantické Posázaví s otřesnou nádražní budovou v bývalé stanici Luka pod Medníkem. Ve stanici je v současnosti zavedena nepřetržitá výluka dopravní
služby a stanice je jen zastávkou
Kamenný viadukt v Žampachu s výškou 45 m, klenoucí se přes rokli Kocour, byl načas nejvyšším kamenným železničním viaduktem v Čechách
Pohled na viadukt je tak působivý, že je hoden opakování
Viadukt a jeho okolí po několika dalších letech
Pohled na viadukt v Žampachu z rokle Kocour …
… a znovu viadukt, který jsem několikrát přecházel…
První z tunelů u Jílového. Za 2. světové války byly jílovské tunely uzavřeny a sloužily jako podzemní pracoviště německého zbrojního průmyslu. Provoz na trati Sázavského pacifiku z Davle do Jílového byl v tomto období zastaven a vlaky nahradila autobusová přeprava
Západní portál druhého tunelu u Jílového
Nádraží v Jílovém u Prahy, vzdálené od obce téměř 3 km na staré pohlednici. Jílovští tenkrát vyhráli spor s Kamenným Přívozem, jinak by stanice byla o 2 km dál od města. Zajímavý kontrast ve velikosti
nádražní budovy a předválečného hotelu Hrádek nepřekvapuje.
Nádražní budova v bývalé stanici Krhanice
Původní nádražní budova ve stanici Týnec n. Sázavou (dříve Týnice n. Sáz.). Také zde občas nabíraly parní lokomotivy vodu, jak je patrno z vodárenské věže
Pohled na současnou nádražní budovu v Týnci n. Sázavou
Železniční most v Týnci nad Sázavou
Takhle spatří týnecký most vodáci splouvající Sázavu …
Poříčí nad Sázavou – kdysi dávno nádražní budova. Asi by to chtělo SEMTEX…
V Čerčanech, v železniční stanici na trati Císaře Františka Josefa končíval od roku 1897 a dosud končí Posázavský pacifik. Pokud chtěl někdo pokračovat vlakem dál podle Sázavy, mohl v Čerčanech přesednout po roce 1900 na tzv. „čerčanku“
Veselé vánoce, dobrý nový rok 2012
a Nashledanou
u další posázavské dráhypřeje
j. Z. Prosinec 2011