„MOC PŘEMÝŠLÍŠ, NEPŘEMÝŠLEJ, SPOJ HLAVU A VŮBEC CELÝ S KYTAROU A HRAJ. A NAVÍC, CHYBY JSOU DOBRÝ, PŘIJĎ SE PODÍVAT NA MĚ, KOLIK BĚHEM KONCERTU UDĚLÁM CHYB. JSOU

světě a je bezpochyby kytarovým velikánem, i když už nyní

jako předvádí na společných CD s

je. U příležitosti jeho pražského koncertu

nedávno vydanému CD Go Faster,

ho řádně vyzpovídat.

Dlouhá léta jsi byl vídán zásadněhraješ na svůj signovaný model Stratocastera RK STR 145. Proč jsi přesedlal na stratocastera? V roce 1995 mě firma Fender oslovila, že

vyrobit hned dva modely; jak telecas

na nahrávkách, tak při živém hraní, víceméně podle nálady.

pak v období Mother Head's Family Reunion to byl strat, s

dlouho už jen tele RK 145. Ke stratu

výrobu těchto modelů. Tentok

STR 145 RK. První měl označení STR 135 RK. Oba typy kytar mají naprosto stejný krk,

který přesně sedí mé ruce, a tak j

momentálně „strato“ období.

Ten proklatě tlustý krk na tvých teletloušťka? Poté, co mi Fender věnoval jeden model

úpravách dle mých návrhů. Krk je

jsem k tomu nějaké „comfort cuts“

„MOC PŘEMÝŠLÍŠ, NEPŘEMÝŠLEJ, SPOJ HLAVU A VŮBEC CELÝ HRAJ. A NAVÍC, CHYBY JSOU DOBRÝ, PŘIJĎ SE

PODÍVAT NA MĚ, KOLIK BĚHEM KONCERTU UDĚLÁM CHYB. JSOU INSPIRATIVNÍ !"Richie Kotzen se narodil v roce 1970

Pensylvánii a od šesti let

jiného, než hrál na kytaru a pi

Samozřejmě chodil do školy, ale

veškerý svůj volný čas věnoval cvičení, a to hlavně jamování s nahrávkami pouštěnýmihlasových stanicích.lentovaný kluk pak

ho vyhledavače kytarových talentů

Mika Warneyho vydal své debutové album a první videoškolu ve svých osmnácti letechprošel mnoha styly a spo

mnoha muzikanty (Poison, Mr.

Stanley Clark, Greg Howe

více věnovat zpěvu a s

písní. Dnes má ji

fanouškovskou základnu po celém

by kytarovým velikánem, i když už nyní nehraje takové divočiny,

na společných CD s Gregem Howem. Je už trochu jinde a je rád, že to tak

U příležitosti jeho pražského koncertu 18. 3. v Retro Music Hall v rámci turné

Faster, jsem měl možnost si před ním nejen zahrát, ale také

Dlouhá léta jsi byl vídán zásadně s kytarou Fender Telecaster. Poslední dobou však hraješ na svůj signovaný model Stratocastera RK STR 145. Proč jsi přesedlal na

V roce 1995 mě firma Fender oslovila, že by udělala mnou signovaný nástroj, a chtěli

vyrobit hned dva modely; jak telecaster, tak stratocaster. Poté jsem je různě

hraní, víceméně podle nálady. V období Poison to bylo tele,

s Family Reunion to byl strat, s Mr. Big to bylo napůl a pak

tele RK 145. Ke stratu jsem se vrátil asi před čtyřmi ro

krát v bílé barvě a custom snímači DiMarzio pod značkou

STR 145 RK. První měl označení STR 135 RK. Oba typy kytar mají naprosto stejný krk,

který přesně sedí mé ruce, a tak je střídám více méně podle nálady.

Ten proklatě tlustý krk na tvých telecasterech byl tvůj požadavek, proč až taková

Poté, co mi Fender věnoval jeden model z custom shopu, začali jsme spolupraco

úpravách dle mých návrhů. Krk je o něco tlustší, než byl na onom modelu,

cuts“ (vybrání dřeva na těle v místě do

„MOC PŘEMÝŠLÍŠ, NEPŘEMÝŠLEJ, SPOJ HLAVU A VŮBEC CELÝ TĚLO HRAJ. A NAVÍC, CHYBY JSOU DOBRÝ, PŘIJĎ SE

PODÍVAT NA MĚ, KOLIK BĚHEM KONCERTU UDĚLÁM CHYB. JSOU INSPIRATIVNÍ !" chie Kotzen se narodil v roce 1970 v

Pensylvánii a od šesti let nedělal nic

jiného, než hrál na kytaru a piano.

Samozřejmě chodil do školy, ale

rý svůj volný čas věnoval cvičení, a to hlavně jamování s nahrávkami pouštěnými v roz-hlasových stanicích. Mimořádně ta-lentovaný kluk pak za pomoci vyhlášené-

ho vyhledavače kytarových talentů

vydal své debutové vní videoškolu ve svých

osmnácti letech. Postupem času

prošel mnoha styly a spoluprací s

anty (Poison, Mr. Big,

Stanley Clark, Greg Howe... ), začal se

pěvu a skládání rockových

písní. Dnes má již silnou

základnu po celém

nehraje takové divočiny,

Je už trochu jinde a je rád, že to tak

18. 3. v Retro Music Hall v rámci turné k

jsem měl možnost si před ním nejen zahrát, ale také

. Poslední dobou však hraješ na svůj signovaný model Stratocastera RK STR 145. Proč jsi přesedlal na

by udělala mnou signovaný nástroj, a chtěli

stratocaster. Poté jsem je různě střídal jak

V období Poison to bylo tele,

Mr. Big to bylo napůl a pak

jsem se vrátil asi před čtyřmi roky a Fender obnovil

rát v bílé barvě a custom snímači DiMarzio pod značkou

STR 145 RK. První měl označení STR 135 RK. Oba typy kytar mají naprosto stejný krk,

střídám více méně podle nálady. Ted' mám

casterech byl tvůj požadavek, proč až taková

z custom shopu, začali jsme spolupracovat na

o něco tlustší, než byl na onom modelu, a přidal

(vybrání dřeva na těle v místě dotýkajícím se břicha a

zkosení těla v místě dotyku pravé ruky), tak abych měl větší pohodlí při hře. V

podstatě to, co je na každém běžném stratocasteru, má i můj model telecasteru.

Takže ten krk je prostě přesně pro tvé ruce... Velikost krku je striktně osobní volba, kytara vám musí padnout dobře do ruky,

a pokud jsem měl možnost toto si ohlídat, udělal jsem to. Prostě když ji vezmu

do ruky, musím se cítit dobře a pohodlně, protože to je moje kytara. Mám

poměrně velké ruce a tloušťka krku má zásadní vliv na celkový sustain kytary,

takže proč bych nevolil raději tlustší krk?

Jakou značku a jakou sílu strun používáš? Od svých osmnácti hraji na d'Addario 011-.049, nic speciálního.

To je docela náročné na ruce. Měl jsi někdy problémy se šlachami? Ne, nikdy. Jen úplně v začátcích, když jsem byl malý, měl jsem určité problémy. Ale

spravilo se to odpočinkem a změnou, například jak jsem držel kytaru, úhlem ruky... Tyhle problémy vždy vychází z toho, že děláte něco špatně.

Tvoje nahrávky mívají většinou dost bohaté aranžmá, množství vokálů, efektů, piano, hammondky, atd. Ale živě hraješ jen v triu a zpíváš sám. Zastáváš ten názor, že live je něco jiného než studiová verze a není třeba, aby to znělo stejně jako na CD? Jednoznačně. Hudba by měla být tvořena živě. Studiová nahrávka by měla být živým záznamem kapely ve studiu. Ale je to prostě jen záznam v daném čase a

momentálním rozpoložení. A pokud písničce sluší bohaté aranžmá, proč je neudělat.

Dobrá píseň funguje jak s bohatým aranžmá, tak například jen s pianem nebo

akustickou kytarou. Pro mě je hudba hlavně živé hraní, protože každý koncert a každá píseň je pokaždé nový a originální moment a nová zkušenost. Nemám důvod snažit se na pódiu vytvářet kopii záznamu ze studia. Přestože akordy jsou

stejné, melodie taky, je každý koncert originálem. A kdyby někdo chtěl slyšet naži-vo naprosto stejný projev jako z CD, nemuseli bychom nikam jezdit. Stačilo by

vložit CD do přehrávače a na velké aparatuře ho přehrát. O tom to přece není.

Proč nepoužíváš alespoň nějaké efekty,které máš na nahrávkách (wah-wah, rotowibe, tremolo...)? Hodně to závisí na tom, jakým způsobem pojmu turné. V podstatě žádné speciální efekty nepotřebuji. Jsou totiž až tou poslední věcí, o kterou se starám. Jsou to další věci v řetězci, které se můžou porouchat. Trávím dost času na turné, kdy se něco může ztratit nebo poškodit, a moje hudba ani speciální efekty

nevyžaduje. Vystačím si s jedním zesilovačem a dvoudvanáctkovou bednou. V období

Poison jsem měl docela dost efektů, měl jsem dokonce dvě aparatury. Jednu na

čistý zvuk a jednu na zkreslený. Byly to stejné zesilovače, jen jinak nastavené. Byl to opravdu skvělý setup, ale byly moc velké a těžké :-) Dnes jsou pro mě tyto věci absolutně nepodstatné, k vyjádření své hudby mám vše, co potřebuji. Musím myslet také na to, že na turné mám k dispozici málo prostoru. Do letadla toho

moc nacpat nemohu. Takže se řídím tím, abych cestoval co „nejlehčí“. Dalším důvodem je také to, že hraji svoji muziku. Mohu si v podstatě hrát, co chci a jak chci, a to je na tom to krásné. Všechno si mohu přizpůsobit sám sobě, nikomu

jinému. Vždy se mi líbily tvoje instrumentální skladby. Kdybys dostal nabídku třeba účastnit se dalšího turné G3 s Joem Satrianim a Steve Vaiem, přijal bys? Pravděpodobně bych neodmítnul, protože jsou to skvělí lidé a to, co dělají, je

opravdu „cool“. Ale není to to, co dělám a chci dělat já. Mám za sebou asi

sedmnáct cédéček, a z toho asi tři instrumentální. V mém srdci je na prvním

místě hraní a zpívání vlastních písní. Ale kdybych byl osloven, abych se zúčastnil

projektu G3, neřekl bych ne. Jsem však absolutně spokojený v pozici, kterou

mám nyní. Zpěv a kytara, to je mé srdce.

Co si myslíš, že je na hudbě nejpodstatnější, jaký by měl být přístup k ní? Hudbu musíš dělat vždy na sto procent tak, jak ji cítíš. Vždy, když se učíš s jakékoli řemeslo, tak existují postupy, které se musíš naučit. Když chceš být malířem, musíš vědět, jak se který štětec chová, co udělají barvy, když se smíchají dohromady. A stejné je to s hudbou. Musíš se naučit hrát na hudební nástroj, musíš se naučit noty, jak spolu souvisí, co z takového vztahu mezi nimi vznikne a jak spolu znějí. Někomu to trvá pár let, někomu celý život. Záleží na tom, jak moc se na to soustředíš. Tohle všechno se musíš naučit, ale hned jak to budeš umět, tak na to v podstatě musíš zapomenout a musíš se snažit najít sebe sama. Víš, když hraji nebo zpívám, tak nepřemýšlím o technice. Slyším něco ve své hlavě, a tak to zahraji, nebo když hraji, tak něco slyším a na to reaguji - někdo něco zahraje a já na to odpovím. Prostě se to děje, ta muzika je tady teď, jde to z tebe, není to něco, co bys vymyslel dopředu. Prostě si nemůžeš naplánovat, jak co zahraješ, tak to nefunguje. Někdo může žasnout nad tím, jak rychle něco dokážeš zahrát,

ale ten opravdový smysl vidím v kreativitě. Je to spojení, které musíš najít, a je jedno, jak ho najdeš, to je u každého jiné.

Většinu svých CD sis produkoval sám. Když se ohlédneš zpátky, jsi spokojen, nebo bys něco udělal jinak? V ideálním případě, když natočím CD, tak v momentě, kdy se rozhodnu, že je

hotové, tak jsem z něho stoprocentně nadšený. Nedívám se zpátky, protože to není

důležité. Je to něco, co se událo v minulosti, a je to v podstatě momentka, jaký jsem

v té době byl. Když poslouchám něco, co jsem udělal před patnácti lety, je to

dobrá šance vidět, kam jsem se posunul. Je logické, že už necítím to pravé

spojení s tím, co jsem v té době dělal. Jsou samozřejmě i věci, které když si

poslechnu teď, tak mi ještě pořád něco říkají a jsou pro mě inspirací i teď. A tak

je pořád hraji na koncertech. A hraji je rád. Mají pro mě pořád velkou hodnotu. A

tak se mnou zůstávají.

Nyní hraješ na svůj signovaný model zesilovače anglické výroby značky Cornford, dříve jsi hrál na Marshally, jaký je v nich rozdíl? Asi před sedmi lety mi Paul Cornford poslal zesilovač na vyzkoušení. Ležel nějaký

čas ve studiu a já ho ani nezapojil. A pak jednou jsem ho zkusil a bylo to fakt

dobré. Byl to tenkrát model MK5O. Pak jsem s ním absolvoval nějaké koncerty v

Anglii a Paul se rozhodl, že by rád vytvořil zesilovač ve spolupráci se mnou. A tak

mám vlastní model zesilovače RK

specifickou součástí. Nerozumím technic

jak chci, aby se zesilovač choval. Je to nejlepší zesi

Je to naprosto jednoduchý jed

rád. Dovedu zahrát samozřejmě na spoustu

já. Zvuk totiž nevychází z aparatury, ale především z vás

kytaru hrajete a co do čeho na ní

rukou. A pokud máte ještě podle vašich požadavků vyrobenou kytaru a zesilovač,

jde to od té hlavy až k reproduktoru mnohem snadněji.

Mám svou perfektní kytaru, která si bezvadně rozumí s mým zesilovačem, a celé

si to bezvadně rozumí s Richiem.

silovače RK1OO. V podstatě je můj zesilovač mojí

specifickou součástí. Nerozumím technickým věcem, jak se dají udělat, ale vím,

vač choval. Je to nejlepší zesilovač, na

Je to naprosto jednoduchý jednokanál s minimem ovládacích prvků a to mám

edu zahrát samozřejmě na spoustu jiných a pořád to zní

zí z aparatury, ale především z vás —

u hrajete a co do čeho na ní hrajete — čili vlastně z vaší hla

kud máte ještě podle vašich požadavků vyrobenou kytaru a zesilovač,

jde to od té hlavy až k reproduktoru mnohem snadněji. A to se mi na tom líbí.

ru, která si bezvadně rozumí s mým zesilovačem, a celé

si to bezvadně rozumí s Richiem. To je celé.

podstatě je můj zesilovač mojí

kým věcem, jak se dají udělat, ale vím,

jaký jsem kdy hrál.

s minimem ovládacích prvků a to mám

jiných a pořád to zní tak, že jsem to

— jakým stylem na

čili vlastně z vaší hlavy a přeneseně i

kud máte ještě podle vašich požadavků vyrobenou kytaru a zesilovač,

A to se mi na tom líbí.

ru, která si bezvadně rozumí s mým zesilovačem, a celé