Možnosti paralelního popisu českého, ruského

a polského slovesa

Workshop tří grantových projektů

Karolína Skwarska15.4.2013

• Součást projektu Lexikografické zpracování syntaktických a sémantických vlastností českých sloves

• Spolupracovníci: ruština: M. Podobová, B. Golčáková polština: A. Filas, K. Vaculová

• Cíl: detailní srovnání lexikálních alternací v češtině, ruštině, polštině; vytvoření ruských a polských ekvivalentních rámců pro VALLEXu

A) lexikálně sémantické konverze lokativní alternace – slovesa vytváření/rušení souvýskytu;

– nositel děje – lokace (včely se hemží na zahradě/ zahrada se hemží včelami) – substance – zdroj (Slunce vyzařuje teplo / teplo vyzařuje ze Slunce, piec promieniuje ciepłem / ciepło promieniuje od pieca) – materiál – forma (učesat vlasy do drdolu / učesat drdol z vlasů; nařezat kládu na polena / nařezat polena z klády) – prostor – objekt, resp. objekt – otvor (prohnat hlavu kulí / kuli hlavou; provrtat prkno / díru do prkna)

B) dvojí strukturní vyjádření situačního participantuPAT – směrové určení, LOC – DIR3

C) strukturní rozpad situačního participantu

rozpad tématu a dikta

slovanský akuzativ

Korpusy: Narodowy korpus języka polskiego:www.nkjp.plНациональный корпус русского языка:www.ruscorpora.ru Internet (sporné příklady ověřovány u

rodilých mluvčích) Vlastní příklady rodilých mluvčích

Zpracování ruských a polských sloves

1) Výběr – česká slovesa, která jsou schopna vstupovat do některé z lexikálních alternací

2) Ekvivalenty v ruštině, polštině

3) Zkoumání syntaktických a sémantických vlastností ruských a polských sloves

4) Zpracování příslušných rámců

• F. Daneš: Některé typy hierarchizace nerodové. In: Věta a text, Praha 1985, s. 51-63

- M. Lopatková – V. Kettnerová: Lexikalizované alternace. Pracovní verze textu do Syntaxe

• B. Golčáková: Валентность глаголов помещения в русском, чешском и немецком языках, Brno 2011

- a dal.

Výchozí jazyk – čeština Překladové slovníky: Siatkowski, J. – Basaj, M.: Česko-polský

slovník. SPN, Praha 1991 M. Sádlíková a kol.: Velký česko-ruský

slovník. Leda, Praha 2005 Případné další ekvivalenty, výběr z hesel –

ruští a polští rod. mluvčí

Základní problém – významy jsou jinak členěny

Sloveso „rušení souvýskytu“, situační participanty KONTEJNER – JEHO OBSAH:

Siatkowski – Basaj (1991)1. (byt) opróżnić, zwolnić …., (město)

opuścić, ewakuować, (území od nepřítele) oczyścić, tj. zbavování ACT PAT

2. (nábytek) uprzątnąć, sprzątnąć, usunąć, wyrzucić, tj. odstraňování ACT PAT DIR1

ACT PAT: uprzątnęła biurko i radośnie dołączyła do armii

bezrobotnych (Internet)

ACT PAT DIR1: uprzątnąć śmieci z miejsc, gdzie są nielegalnie

wyrzucane

Složitější síť – uprzątnąć bude navázáno na více sloves uklidit, (odklidit) …

ACT PAT ORIG

Na początek mamy opróżnić kieszenie z papierosów.

ACT PAT DIR1

Muszę opróżnić rzeczy z mieszkania.

- Význam není v polském valenčním ani výkladovém slovníku.

Pasivní Deagentivní Rezultativní Dispoziční Recipientní – (dostal přidáno, nařezáno)

v ruštině ani polštině ne

Polština: slovesa přechodná (zůstává Ak!):Po raz trzeci opróżniono wczoraj skarbonkę…

(NKJP)Holendrowi z Tarczyna odrestaurowany dom

opróżniono z wszystkiego i podpalono. (NKJP) i slovesa nepřechodná, dokonce zvratná:Nic dziwnego, że śmiano się z nich w klasie.

(NKJP)

Ruština – nářeční, ve spisovném jazyce není

zvratná částice plní z hlediska diatezí různé funkce: součást reflexivní formy slovesné (pro vyjádření deagentivní diateze), prostředek pro dispoziční diatezi, pro vyjádření reciprocity

v polštině ještě složitější situace: přechodná slovesa – se zvratnou formou se zachovává Ak:Czytało się książkę.

Saloni (1976): nominativní się – jen jeden tvar, homonymní s akuzativním się (czytało się książkę, idzie się,….)

v ruštině je možné vyjádřit u deagentní diateze agens děje: Школа строится рабочими.

v ruštině daleko větší rejstřík zvratných konstrukcí, je potřeba jinak klasifikovat (srov. např. slovesa citového vnímání a myšlení:

Ему слышался ее голос. (Русс. синтаксис в сопоставлении с чешским)

Мне не работается. (blíže k dispoziční modalitě?)

asi 130 ruských sloves, pro anotaci vybráno 50. PAT – DIR: ruština jen DIR2 (перейти, переехать, пройти…), ne DIR1, DIR3LOC – DIR3Ubytovávat, ubytovat: VALLEX jen LOCKwaterować, zakwaterować: jen LOCПоселять, поселить, поместить: LOC, DIR3: в общежитие, в общежитии

Obligatornost x typičnost doplnění Nutnost detailní analýzy ekvivalentů,

problémy např. se slovesnými předponami (srov. polské prze- odpovídající českému pro- i pře-)

Dla przedszkolaków – bo muszą przechodzić 

przez szkolne boisko.

Prozatím málo sloves, která by svou sémantikou reciprocitu umožňovala. V ruštině např. перепрыгивать

V ruštině se hodně užívá lexikálního prostředku – друг друга

Ve všech třech jazycích, ale v různé míře. např. ruština neužívá infinitiv po slovesech smyslového vnímání (*он видел мать идти в церковь)

ÚKOL NA TENTO ROK

Zpracování rámců ekvivalentních ruských a polských sloves by měla vést k možnosti komplexního srovnání daného jazykového jevu ve třech slovanských jazycích.

S ohledem na různorodost konstrukcí v ruštině a polštině je potřeba vytvořit zvláštní hodnoty některých atributů – týká se zvláště gramatických diatezí.

DĚKUJI ZA POZORNOST!

СПАСИБО ЗА ВНИМАНИЕ!

DZIĘKUJĘ ZA UWAGĘ!

Doros, A.: Werbalne konstrukcje bezosobowe w języku rosyjskim i polskim na tle innych języków słowiańskich. Wrocław 1975.

Polański, K. (red.): Słownik syntaktyczno-generatywny czasowników polskich. Wrocław etc. 1980–1992.

Saloni, Z.: Cechy składniowe polskiego czasownika. Wrocław 1976.

Szymczak, M. (red.), Słownik języka polskiego. Warszawa 1992.

Русский синтаксис в сопоставлении с чешским. Praha1982