mpo.cz · Web viewJak je uvedeno v Příloze č. 1 tohoto dokumentu, získaly na základě...

Národní plán rozvoje sítí nové generace

Ucelená pracovní verzeze dne 26. listopadu 2014

1

Obsah

1. Úvod ............................................................................................................3

1.1 Kontext vzniku Národního plánu a jeho účel...............................................................................4

1.2 Vazba Národního plánu na strategické materiály a další dokumenty..............................5

2. Stav a trendy v oblasti sítí nové generace...............................................6

2.1 Popis relevantních technologií...........................................................................................................6

2.2 Stav na maloobchodním trhu v ČR, tržní vývoj...........................................................................7

2.3 Územní přehled.........................................................................................................................................8

2.4 Využívání digitálních služeb a odhad poptávky po vysokorychlostním připojení...10

2.5 Identifikace překážek rozvoje sítí nové generace...................................................................142.5.1 Technické/technologické překážky....................................................................152.5.2 Legislativní a regulační překážky........................................................................162.5.3 Ekonomické překážky.........................................................................................182.5.4 Nedostatečná poptávka po službách vysokorychlostního přístupu...................18

2.6 SWOT analýza......................................................................................................................................... 19

2.7 Neveřejné telekomunikační sítě.....................................................................................................22

2.8 Shrnutí........................................................................................................................................................ 23

3. Cíle a směry intervence...............................................................................24

3.1 Popis cílů a vizí....................................................................................................................................... 24

3.2 Prioritizace intervencí v rámci veřejné podpory....................................................................25

3.3 Investiční model, forma a intenzita podpory............................................................................26

3.4 Nástroje intervencí pro odstranění překážek a další opatření stimulující soukromé investice..................................................................................................................................................... 283.4.1 Finanční opatření...............................................................................................283.4.2 Legislativní opatření – transpozice směrnice 2014/61/EU.................................303.4.3 Ostatní opatření.................................................................................................32

3.5 Harmonizovaná pásma EU pro bezdrátové vysokorychlostní připojení......................34

4. Systém realizace a implementace............................................................36

4.1 Subjekty odpovědné za realizaci a implementaci...................................................................36

4.2 Implementační proces a hodnotící ukazatele...........................................................................38

2

4.2.1 Implementace dotačního mechanizmu v rámci specifického cíle 4.1 OP PIK.....384.2.2 Implementace směrnice 2014/61/EU a dalších opatření...................................39

4.3 Monitoring implementačního procesu........................................................................................404.3.1 Monitoring dotačního mechanizmu......................................................................404.3.2 Společná platforma mezi státní správou a soukromým sektorem........................40

4.4 Způsob průběžného informování veřejnosti.............................................................................41

5. Finanční aspekty...........................................................................................41

6. Závěr .........................................................................................................42

Příloha č. 1 Popis technologie pro přístupové sítě................................45

Příloha č. 2 Hodnotící mřížka předběžné podmínky 2.2.....................52

Příloha č. 3 Konsolidované výsledky mapování České republiky....54

Příloha č. 4 Vysvětlení zkratek....................................................................56

3

1. Úvod

Akcelerace rozvoje služeb v oblastech informačních a komunikačních technologií způsobuje zvýšené nároky na datové toky zajišťované prostřednictvím internetového připojení, přičemž již dnes je jisté, že tento trend bude v budoucnosti pokračovat. Zvýšené datové požadavky jsou způsobeny jednak vyššími nároky stávajících služeb, dále zaváděním služeb nových a v neposlední řadě potřebou připojení nových uživatelů. Jako příklad služeb s velkými nároky na datovou kapacitu lze uvést video služby (a to i při využití nových komprimačních metod) a služby založené na cloudových řešeních. Kromě toho strukturální transformace globální ekonomiky zvyšuje dynamiku rozvoje internetu s adekvátním dopadem, který ovlivňuje všechny oblasti ekonomiky a života celé společnosti. Důsledkem toho je, že bude stále důležitější zajistit, aby koncoví uživatelé internetových služeb měli snadný a kvalitní vysokorychlostní přístup k novým a inovativním službám.

V současné fázi vývoje trhu a technologie tyto požadavky nejlépe splňuje síťová platforma vybudovaná na sítích nové generace ― NGN (Next Generation Networks), která je svojí strukturou fakticky dvouúrovňová: jednak páteřní sítě nové generace (NGN Core Networks), které nahrazují technologicky starší přenosové sítě s IP protokolem na úrovni páteři, a dále přístupové sítě nové generace ― NGA (Next Generation Access Networks), usnadňující přístup zákazníků k poskytovaným službám.

Oproti stávajícím telekomunikačním sítím patří sítě NGN svým charakterem mezi koncepčně jednodušší sítě, které umožňují vysokorychlostní přenos pro poskytování všech druhů služeb, včetně multimediálních, a konvergenci řady dříve samostatných aplikací a digitálních služeb, jako telefonní služby, audio/video přenosy a jiné datové komunikace. Současně umožňují oddělení různých základních síťových vrstev, např. přenos dat, řídící a dohledové funkce, servis.

Cílem Národního plánu rozvoje sítí nové generace je definovat strategický přístup ČR při výstavbě sítí nové generace a zejména prostřednictvím podpory realizovat rozvoj budování přístupových sítí nové generace. Tyto sítě svým významem a rozsahem v konečném důsledku podpoří hospodářský růst České republiky, přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podnikatelských činností, kvantitativně a kvalitativně posílí českou ekonomiku především s ohledem na vyšší přidanou hodnotu produkce a v neposlední řadě také zvýší efektivitu státní správy a místní samosprávy.

Přijetí tohoto strategického dokumentu vládou České republiky představuje jasný signál, že Česká republika je prostřednictvím realizace uvedených investičních priorit do výstavby sítí nové generace technicky, ekonomicky a organizačně připravena na očekávaný růst poptávky po stávajících i nových elektronických službách. Současně bude prostřednictvím synergických efektů vytvořena jasná platforma pro další ekonomický růst české společnosti, rozvoj nových průmyslových odvětví a vznik nových obchodních modelů, založených na používání informačních a komunikačních technologií. V konečném důsledku pak usnadní i účast na společenském a hospodářském životě pro všechny skupiny občanů. Inovativní vysokorychlostní sítě umožní přenos velkého množství dat a spolehlivou multimediální a datovou komunikaci a to při současném respektu principů síťové neutrality.

Dne 30. záři 2014 Ministerstvo průmyslu a obchodu uspořádalo seminář, na kterém byla prezentována první pracovní verze Národního plánu rozvoje sítí nové generace. Na seminář byli pozvání zástupci relevantních státních institucí a zástupci asociací

4

zastřešujících operátory sítí elektronických komunikací. Na základě výsledku diskuze a obdržených připomínek byla zpracována tato ucelená pracovní verze Národního plánu rozvoje sítí nové generace, která byla zaslána k informaci a případnému uplatnění připomínek Evropské komisi a odborné veřejnosti.

Předpokládá se, že vláda by měla schválit Národní plán rozvoje sítí nové generace v březnu 2015.

1.1 Kontext vzniku Národního plánu a jeho účel

Materiál „Národní plán rozvoje sítí nové generace“ (dále jen „Národní plán“) konkretizuje politiku EU v oblasti Digitální agendy a státní politiku v elektronických komunikacích ve vztahu k moderní digitální infrastruktuře. Materiál je zároveň zpracován za účelem naplnění předběžné podmínky1 2.2 pro Tematický cíl 2 „Zlepšení dostupnosti, využití a kvality informačních a komunikačních technologií“ podle tzv. obecného nařízení2 v souvislosti s požadavkem EK na dosahování prokazatelných výsledků intervencí z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Předběžná podmínka 2.2 musí být splněna, aby bylo možné čerpat finanční prostředky z ESIF v rámci realizace specifického cíle 4.1 Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (dále jen „OP PIK“).

Předběžná podmínka 2.2

Předběžná podmínka 2.2 je legislativou EU definována následně: „Infrastruktura přístupových sítí nové generace: Existence celostátních nebo regionálních plánů sítí nové generace, které zohledňují regionální opatření k dosažení cílů Unie v oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu se zaměřením na oblasti, kde trh není schopen poskytovat otevřenou infrastrukturu za dostupnou cenu a v odpovídající kvalitě v souladu s pravidly Unie pro hospodářskou soutěž a státní podpory, a poskytují dostupné služby zranitelným skupinám.“

Národní plán musí podle předběžné podmínky 2.2 obsahovat:

1) plán investic do infrastruktury vycházející z ekonomické analýzy a zohledňující stávající soukromou a veřejnou infrastrukturu a plánované investice,

2) modely udržitelných investic, které posilují hospodářskou soutěž a zajišťují přístup k otevřeným, cenově dostupným, kvalitním a progresivním infrastrukturám a službám,

3) opatření k podnícení soukromých investic.

Tabulka osahující kritéria naplnění této předběžné podmínky je uvedena v Příloze č. 2 Národního plánu.

Národní plán rozvoje sítí nové generace schválený na vládní úrovni je nezbytným předpokladem pro naplnění předběžné podmínky 2.2.

1 Předběžná podmínka je podle obecného nařízení „…předem přesně vymezený podstatný faktor, který je nezbytným předpokladem pro účinné a efektivní splnění specifického cíle investiční priority […]“. V rámci předběžných podmínek jsou dále definována dílčí kritéria splnění.

2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.

5

1.2 Vazba Národního plánu na strategické materiály a další dokumenty

Širším evropským kontextem a východiskem pro Národní plán je materiál Evropské komise „Digitální agenda pro Evropu“ ze dne 19. května 2010, který je první tzv. vlajkovou lodí strategie Evropa 2020. Digitální agenda je zaměřena na roli a využití ICT v EU s cílem odstranit elektronické bariéry v Evropě. Digitální agenda obsahuje přibližně 100 opatření, jejichž zastřešujícím cílem je vytvoření jednotného digitálního trhu, na kterém nebudou existovat bariéry mezi členskými státy. Jednou z klíčových oblastí, kterou se Digitální agenda zabývá, je přístup k rychlému a superrychlému internetu. V oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu Digitální agenda stanovuje ambiciózní cíl, a to aby do roku 2020 měly všechny evropské domácnosti přístup k internetu umožňující přenosovou rychlost alespoň 30 Mbit/s a minimálně polovina evropských domácností měla internetové připojení o rychlosti nad 100 Mbit/s.

Tento cíl přejímá na národní úrovni také „Státní politika v oblasti elektronických komunikací - Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice“3, která dále pověřuje Radu vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost (RVKIS) vypracováním konkrétního návrhu dalších opatření pro podporu výstavby NGA sítí zaměřeného zejména na využití veřejných zdrojů, zjednodušení administrativy spojené s výstavbou a na snížení poplatků spojených s věcnými břemeny. Celá řada kroků, které mají usnadnit rozvoj NGA sítí v ČR je rovněž obsažena již v původním Digitálním Česku, tedy ve „Státní politice v oblasti elektronických komunikací – Digitální Česko“4. Jedná se zejména o zpracování návrhu na zřízení registru pasivní infrastruktury, zpracování metodické pomůcky pro sjednocení aplikační praxe některých ustanovení zákona o elektronických komunikacích, stavebního zákona a dalších právních předpisů či zpracování návrhu operačního programu pro efektivní čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů pro výstavbu sítí elektronických komunikací.

Dalším souvisejícím aspektem je i usnesení vlády č. 370 ze dne 23. května 2012, které ukládá Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) a Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ) přípravu návrhu národního programu podpory budování přístupových sítí nové generace.

V širších souvislostech Národní plán dále souvisí se Strategií pro zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů (gesce MŠMT a MPSV), jejímž cílem je rozvoj optimálních nástrojů tak, aby byli noví pracovníci připraveni na vstup do zaměstnání a zároveň aby byli podporováni současní zaměstnanci, kteří musí akceptovat vývoj a změny v informačních a komunikačních technologiích. Mezi další cíle patří snižování digitální propasti a zajištění, resp. zvýšení celkové úrovně digitální gramotnosti občanů a tím posílení české ekonomiky a její konkurenceschopnosti. Podobně má Národní plán vazbu i na materiál Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+, který se zabývá otázkou rozvoje eGovernmentu, tj. elektronizací výkonu veřejné správy. Cílem tohoto materiálu je zavést v ČR efektivní veřejnou správu a uživatelsky přívětivé veřejné služby dostupné v maximální možné míře elektronickými prostředky. Jedná se tedy o cíl, který má významnou návaznost na rozvinutou infrastrukturu sítí nové generace a dostupnost vysokorychlostního připojení k internetu.

3 Viz usnesení vlády ČR ze dne 20. března 2013 č. 203. 4 Viz usnesení vlády ČR ze dne 19. ledna 2011 č. 50.

6

Národní plán rovněž zohledňuje sdělení Evropské komise „Pokyny EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí“ ze dne 26. ledna 2013. V tomto sdělení došlo k výraznému posunu pohledu Evropské komise na technologická řešení sítí NGA. Připouští, že v současném stádiu vývoje trhu a technologií lze za sítě NGA považovat nejen přístupové sítě z optických vláken, ale také vyspělé kabelové sítě nebo některé vyspělé bezdrátové přístupové sítě poskytující spolehlivé vysokorychlostní připojení. Tato změna pohledu zajišťuje, aby při výběrových řízeních nebyla upřednostňována ani vylučována žádná konkrétní technologie nebo síťová platforma. Právě kombinace technologií bude v ČR pro pokrytí některých cílových oblastí zásadní. V současné době připravovaný program veřejné podpory budování přístupových sítí nové generace NGA bude s tímto sdělením Evropské komise kompatibilní.

ČTÚ připravil dokument Strategie správy rádiového spektra. Strategie definuje konkrétní zamýšlená opatření především ve střednědobém horizontu, která mají v souladu s evropskými harmonizačními dokumenty vytvořit předpoklady pro podporu naplnění cílů státní politiky v elektronických komunikacích Digitální Česko 2.0.

ČTÚ dále v souladu s opatřením č. 7 této státní politiky, připravil a zveřejnil dne 19. 12. 2013 soubor obecných pravidel a doporučení pro využívání řízení datového provozu při poskytování služby přístup k síti internet. Jedná se o realizaci dílčího aspektu obecného principu síťové neutrality.

2. Stav a trendy v oblasti sítí nové generace

2.1 Popis relevantních technologií

Obecně lze službu vysokorychlostního přístupu realizovat na různých typech kabelových nebo bezdrátových technologií (infrastruktur) nebo jejich kombinací, přičemž některé z potenciálních infrastruktur nemusí z podstaty věci vyhovovat požadovaným parametrům služby (zejména zmíněné přenosové rychlosti). V příloze č. 1 se nachází popis jednotlivých typů technologii, které jsou vzhledem ke stanoveným cílům relevantní.

V Národním plánu není žádný z typů přístupových infrastruktur upřednostňován, nicméně bude vždy nutno naplnit klíčový parametr budování přístupových sítí nové generace, které budou schopné přenášet vysokorychlostní služby, přičemž přenosová rychlost stahování dat (download) by měla reálně dosahovat alespoň 30 Mbit/s (modernizované sítě), resp. alespoň 100 Mbit/s (nově budované sítě). Pro splnění takovéto podmínky mohou být některé typy infrastruktury nevyhovující, zpravidla vzhledem k fyzikálním omezením přenosového média a v současnosti dostupným technologiím.

Jednotlivé typy infrastruktury pro poskytování služeb vysokorychlostního přístupu se stále vyvíjejí a postupem času dochází k přechodu z klasických sítí využívajících zejména metalických vedení na sítě nové generace. Výběr technologie (vč. topologie sítě) je plně v kompetenci operátorů (resp. provozovatelů sítí) a závisí zejména na konkrétních obchodních plánech a podmínkách v dané lokalitě.

7

2.2 Stav na maloobchodním trhu v ČR, tržní vývoj

Z hlediska využívaných technologií pro poskytování služeb vysokorychlostního přístupu je zřejmé, že na českém trhu jsou v současnosti nejvíce zastoupené přístupy k internetu prostřednictvím metalických vedení a bezdrátové přístupy.

Jak ukazuje Graf č. 1, v současnosti nejrychleji rostoucími jsou pak přístupy na bázi optického vlákna. Tento vývoj je v souladu s trendy v jiných zemích EU. Rovněž přístupy prostřednictvím bezdrátových technologií si na českém trhu udržují stále výrazný tržní podíl, v posledních obdobích dokonce dochází k jeho růstu. Relativně stabilní v čase zůstával tržní podíl přístupů prostřednictvím sítí kabelové televize, i když, jak je patrné z uvedeného grafu, v posledních obdobích dochází k poklesu tržního podílu těchto přístupů na úkor jiných technologií. Optické sítě představují pro uživatele nejkvalitnější možnost připojení k internetu, a proto jsou uživateli stále více preferované.

Graf č. 1: Vývoj podílů počtu vysokorychlostních přístupů podle jednotlivých technologií na maloobchodním trhu

Zdroj: ČTÚ, 2014

V současnosti je podíl přístupů nad 30 Mbit/s v ČR na nízké úrovni, ovšem jak dokládá vývoj (viz Graf č. 2), dochází k postupnému navyšování rychlostí.

Graf č. 2: Vývoj podílů jednotlivých rychlostí vysokorychlostních přístupů na maloobchodním trhu v období 2005 až pololetí 2013 celkem za všechny technologie

Zdroj: ČTÚ, 2014

8

V Grafu č. 2 se vyskytují do roku 2008 pouze dvě škály, neboť do roku 2008 byly sledovány rychlosti pouze v intervalech pod 2 Mbit/s a nad 2 Mbit/s, od roku 2009 došlo k rozšíření sledovaných rychlostních intervalů (pod 2 Mbit/s, 2–10 Mbit/s a nad 10 Mbit/s). Od konce roku 2010 došlo k dalšímu rozšíření sledovaných rychlostních intervalů, a to o sledování rychlostí od 10 do 30 Mbit/s, od 30 do 100 Mbit/s a nad 100 Mbit/s.

2.3 Územní přehled

ČTÚ realizoval v období od června do října 2013 průzkum penetrace infrastruktury pro poskytování služeb vysokorychlostního přístupu k internetu v České republice, jehož stěžejní částí bylo dotazníkové šetření provedené od 23. července 2013 do 13. září 2013.

Cílem tohoto průzkumu bylo zejména zmapovat úroveň stávající penetrace předmětné infrastruktury včetně výhledu na její budování v příštích třech letech a označit územní celky v rámci České republiky za tzv. bílá, šedá či černá místa, kde barva místa označuje počet různých infrastruktur dle klasifikace Pokynů EU5, schopných zprostředkovat služby vysokorychlostního přístupu k internetu, a rovněž tak značí jednu z podmínek, zda je v daném územním celku případná finanční podpora budování infrastruktury z veřejných prostředků slučitelná s vnitřním trhem, tj. zda by případná finanční podpora z veřejných prostředků nenarušila existující konkurenční prostředí.

V obecné rovině se za bílá místa označují lokality, ve kterých neexistuje žádná infrastruktura (NGA síť) umožňující službu vysokorychlostního připojení k internetu alespoň o rychlosti 30 Mbit/s a kde je nepravděpodobné, že tato infrastruktura bude do tří let vybudována za komerčních podmínek.

Šedá místa označují lokality, ve kterých existuje infrastruktura (NGA síť) pouze jednoho provozovatele umožňující službu vysokorychlostního připojení k internetu alespoň o rychlosti 30 Mbit/s a kde je nepravděpodobné, že by byla vybudována další NGA síť od jiného poskytovatele do tří let za komerčních podmínek.

Černá místa označují lokality, ve kterých existují nebo budou v nadcházejících třech letech zavedeny alespoň dvě sítě NGA různých provozovatelů.

Barva lokality, zejména předpoklad, že bude v dané lokalitě vybudována relevantní infrastruktura za komerčních podmínek, se ověřuje v otevřené veřejné konzultaci.

Za nejvhodnější úroveň geografického členění České republiky pro účely označení územních celků za bílá, šedá či černá místa bylo zvoleno členění na tzv. základní sídelní jednotky (dále jen „ZSJ“). Toto členění je využíváno především Českým statistickým úřadem (dále jen „ČSÚ“); z toho důvodu existují pro něj tedy vhodné mapové podklady pro grafickou interpretaci výsledků a je zároveň dostatečně detailní, aby nedocházelo při vztažení výsledků na územní celek k přílišnému zkreslení obrazu reality.

Pro účely určení charakteru ZSJ bylo nutné získat velké množství dat o charakteru různých typů infrastruktury (topologie sítě, přenosové médium, použitá technologie atd.) a o jejích možnostech zajistit stanovené cíle. Dotazníky, které byly použity v dotazníkovém šetření, proto zahrnovaly otázky zaměřené na všechny tyto aspekty. Sada dotazníků byla připravena současně tak, aby zjišťované údaje v předmětném průzkumu vycházely přímo z požadavků Evropské komise. Kromě toho byly vymezeny

5 Sdělení komise 2013/C 25/01 – Pokyny EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění vysokorychlostních sítí ze dne 26. ledna 2013

9

skupiny vhodných respondentů (v členění: subjekty zajišťující sítě elektronických komunikací, subjekty místní samosprávy, subjekty shromažďující data pro územní analytické podklady, různé asociace, atd.), tj. subjektů potenciálně disponujících potřebnými informacemi o existenci vysokorychlostní infrastruktury.

Celkem bylo sebráno přes 102 tisíc datových záznamů k jednotlivým ZSJ. Tato data představovala základ pro výpočet finálních výstupů promítnutých do mapového podkladu a dalších odvozených sekundárních údajů.

Výsledky mapování, tedy indikativní identifikaci bílých, šedých a černých míst napříč celou Českou republikou i jednotlivými kraji formou tabulky i mapy a doprovodný shrnující text, postoupil ČTÚ dne 5. prosince 2013 do veřejné konzultace. Tato konzultace měla transparentně informovat o získaných datech z průzkumu, napomoci ověření správnosti předkládaných dat, jejich doplnění a získat i zpětnou vazbu k metodice interpretace získaných dat. Na základě výsledků veřejné konzultace přistoupil ČTÚ k doplnění mapy o nová data. Ve vazbě na obdržené připomínky a vyhodnocení zkušeností s notifikačním procesem v ostatních členských státech a v reakci na přístup Evropské komise k posuzování souladu notifikovaných programů s Pokyny EU5… ČTÚ znovu zvážil svůj postup při určování zabarvení jednotlivých částí území.

Nové mapy pak spolu s doprovodnými materiály předložil ČTÚ dne 11. dubna 2014 do druhého kola veřejné konzultace. Na základě doplňujících dat a připomínek obdržených v rámci druhého kola veřejné konzultace Úřad přistoupil k doplnění indikativní mapy i souvisejících tabulek. Podle stanovené metodiky ČTÚ promítl získaná vyjádření a připomínky do výsledků mapování ke dni 1. června 20146.

V souladu s výše citovanými výsledky mapování, bílou barvou je z celkového počtu 22 427 ZSJ označeno 9 762, což představuje 43,53 %. Šedou barvou je označeno 5 561 ZSJ, což představuje 24,80 % z celkového počtu, a zbývajících 7 104 ZSJ je označeno barvou černou, což činí 31,68 % z celkového počtu ZSJ (viz obrázek č. 1). Výsledné údaje mapování za jednotlivé kraje jsou součástí Přílohy č. 3 tohoto dokumentu.

Je třeba zdůraznit, že zjištěné údaje a jejich prezentace v mapě (viz obrázek č. 1) jsou indikativním ukazatelem rozsahu dostupnosti (stávající či ve výhledu) NGA infrastruktury.

6 Podrobné výsledky mapování v českém jazyce se nachází na internetových stránkách ČTÚ (http://www.ctu.cz/ctu-online/pruzkum-nga.html).

10

Obrázek č. 1 Výsledky mapování uveřejněné dne 1. července 2014

2.4 Využívání digitálních služeb a odhad poptávky po vysokorychlostním připojení

Informace pro tuto kapitolu byly čerpány z dat ČSÚ (Informační ekonomika v číslech 2013, Informační společnost v číslech 2014). Dále byly využity údaje EK a dokumentu Digital Agenda Scoreboard 2014.

Z celkového počtu domácností v ČR jich mělo na konci roku 2013 potenciální přístup k internetu celkem 99 % bez ohledu na použitou technologii, ve venkovských oblastech se jednalo o 91 % domácností. Současně byl vysokorychlostní přístup k internetu o rychlosti 30 Mbit/s a více dostupný pro 64 % bytových jednotek. V obou případech se jedná o mírně nadprůměrný výsledek ve srovnání s EU28, kdy průměrný počet domácností s přístupem k internetu je v celé EU28 97 %, vysokorychlostní přístupu k internetu pak je dostupný v EU28 pro 62 % bytových jednotek. Podprůměrného výsledku naopak ČR dosahuje při srovnání dostupnosti vysokorychlostního internetu ve venkovských oblastech: v ČR se tato hodnota na konci roku 2013 rovnala 2,8 %, zatímco v EU šlo průměrně o 18 %.

Pro úplnost je nutné konstatovat, že uvedené hodnoty nelze srovnávat s údaji týkajícími se mapování (kap. 2.3 tohoto dokumentu), které slouží k účelu indikativního označení míst, jež mohou být předmětem veřejné podpory.

Graf č. 3: Pokrytí sítěmi nové generace - dostupnost vysokorychlostního internetu pro domácnosti v r. 2013

11

Zdroj: Digital Agenda Scoreboard 2014: Czech Republic, IHS a VVA

Je rovněž faktem, že všechny domácnosti, mající možnost přístupu k vysokorychlostnímu internetu, tuto možnost nevyužívají: podíl skutečně využívaného vysokorychlostního připojení o rychlosti 30 Mbit/s a více dosahoval ke konci roku 2013 pouze 17 % domácností, o 4 % méně než byl průměr EU. K superrychlému internetu o rychlosti alespoň 100 Mbit/s se pak připojovalo 7 % domácností – o 2 % více než v EU28.

Podnikatelský sektor

Připojení k internetu je v českých podnicích, na rozdíl např. od tuzemských domácností, již od začátku 21. století naprostou samozřejmostí - od roku 2003 má přístup k internetu 90 i více procent podniků. K významnému posunu však došlo v případě technologií používaných pro připojení k internetu. Zatímco v roce 2002 se ještě více než polovina podniků v ČR připojovala prostřednictvím klasické „vytáčené“ linky (dial-up) a DSL technologie byly v ČR na úplném začátku, v lednu 2013 již DSL linku pro připojení k internetu používalo 69 % podniků a klasická vytáčená linka téměř upadla v zapomnění. S rozšiřováním nových technologií se tak zvyšuje rychlost připojení. Před deseti lety uvádělo 87 % podniků v ČR rychlost připojení k internetu nižší než 2 Mbit/s, naopak v roce 2013 mělo 90 % podniků rychlost připojení k internetu vyšší. Ve velkých podnicích působících např. v peněžnictví, pojišťovnictví či telekomunikačních činnostech více než 40 % podniků užívá rychlost svého internetového připojení vyšší než 100 Mbit/s.

Tabulka č. 1: Podniky s připojením k internetu v ČR (podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii)

CelkemRychlost připojení

2 Mbit/s a vyšší

30 Mbit/s a vyšší

Celkem (10 a více zaměstnanců) 96,3 % 90,4 % 18,0 %malé (10–49 zaměstnanců) 95,6 % 88,9 % 17,7 %střední (50–249 zaměstnanců) 99,1 % 96,1 % 17,6 %velké (250 a více zaměstnanců) 99,7 % 97,7 % 27,8 %

Zdroj: ČSÚ, Informační společnost v číslech 2014

S ohledem na tato data lze v následujícím období mezi podnikovými uživateli očekávat nárůst poptávky po vysokorychlostním připojení k internetu i po

12

pokročilých digitálních službách. Určitý potenciál růstu existuje zejména u malých a středných podniků (včetně mikropodniků). Přístup těchto podnikatelských subjektů je do značné míry paradoxní, neboť právě ony mohou s vysokorychlostním přístupem k internetu více než jindy těžit z elektronického nakupování pro podnikatelské účely, z on-line prodeje výrobků a služeb či z on-line bankovnictví. Vzhledem k dostupnosti elektronické veřejné správy budou rovněž moci využívat služby e-Governmentu.

Graf č. 4: Rychlost7 internetového připojení v podnicích

Zdroj: ČSÚ, Informační ekonomika v číslech 2013

V souvislosti s užíváním digitálních služeb, nabídkou ICT a možnostmi, které tento sektor nabízí, je zajímavé sledovat rovněž efektivitu zaměstnanců ICT průmyslu, telekomunikačních činností a IT odvětví. V roce 2012 bylo v celém ICT sektoru zaměstnáno 141 tisíc osob, tedy 2,8 % všech zaměstnaných občanů v ČR. Ve stejném roce ICT sektor vytvořil produkci v celkové hodnotě více než 505 mld. Kč. Ačkoliv jde v důsledku snížení cen poskytovaných služeb o 15 mld. Kč méně než v roce 2011 a dokonce o 37 mld. Kč méně než v roce 2010, celkový podíl na produkci tohoto podnikatelského sektoru se pohybuje nad 6 %. Uvedená data tedy prokazují vysokou efektivitu ICT sektoru, když necelá 3 % zaměstnanců dokázala v roce 2012 vyprodukovat 6,2 % celkové podnikatelské produkce v ČR, tedy dvojnásobnou hodnotu všech podnikajících subjektů. Celková přidaná hodnota vytvořená v ICT sektoru byla v roce 2012 159 mld. Kč, tedy 4,1 % HDP.

Graf č. 5: Přidaná hodnota vytvořená v ICT sektoru

Zdroj: ČSÚ, Informační ekonomika v číslech 2013

Jednotlivci

Jde-li o jednotlivé soukromé jedince, pak lze konstatovat, že na počátku nového tisíciletí měla přístup k internetu jen relativně omezená skupina lidí. Nejčastěji šlo o studenty vysokých škol, IT odborníky a o vybrané zaměstnance podniků s připojením k internetu.

7 Maximální rychlost připojení (download) uvedená ve smlouvě.

13

K hlavnímu rozmachu v používání internetu došlo v ČR především v letech 2000 až 2012. V roce 2003 používalo internet pouze o něco více než 2,5 milionů jednotlivců, tedy přibližně čtvrtina populace. Oproti tomu v roce 2013 internet využívalo již 6 milionů obyvatel ČR. Na druhé straně celých 30 % populace starší 16 let internet běžně nepoužívalo8 a 17 % Čechů internet nepoužilo nikdy – což je o celá 4 % méně, než je průměr v EU28.

Graf č. 6: Podíl populace, která nikdy nepoužila internet

Zdroj: Digital Agenda Scoreboard 2014: Česká republika, data Eurostat

Graf č. 7: Jednotlivci používající internet


Obecně stále platí, že internet používají častěji muži než ženy, mladší než starší jedinci či jednotlivci s vyšším než nižším vzděláním. Například ve druhém čtvrtletí 2013 používalo internet 73 % mužů, ale jen 68 % žen. Tento rozdíl je zapříčiněn zejména starší generací, kdy např. podíl mužů starších 65 let používajících internet je dokonce více než dvakrát vyšší než podíl žen užívajících internet v této věkové kategorii. Internet stále zůstává doménou především mladší a v posledních letech i střední generace, v roce 2013 jej ve věku 22-44 let používalo více než 90 % těchto jednotlivců. Ačkoliv se s narůstajícím počtem osob používajících internet tyto rozdíly postupně zmenšují, je zřejmé, že potřeba mít své virtuální alter ego je pro mladé lidi a jednotlivce ve středním věku velmi důležitá.

8 ČSÚ ve statistikách týkajících se informační společnosti zahrnuje pouze populaci starší 16 let.

17%83%

CZ

Občané, kteří nikdy internet nepoužiliUžití internetu alespoň 1x

21%

79%

EU

Občané, kteří nikdy internet nepoužiliUžití internetu alespoň 1x

14

Nejrychleji přibývají uživatelé internetu právě v těch skupinách populace, které jej dříve používaly nejméně, mezi něž patří především (ale nikoliv obecně) senioři, osoby s postižením, pečující osoby, jednotlivci s nízkým příjmem a nízkým vzděláním. Je proto třeba zabezpečit, aby nedocházelo k problému digitálního vyloučení nejen u zranitelných skupin9, ale rovněž aby bylo vysokorychlostní připojení k internetu dobře dostupné i v méně přístupných lokalitách a menších městech, v nichž je v ČR, jak dokládají údaje uvedené výše, pokrytí sítěmi nové generace velmi nízké.

Tabulka č. 2: Uživatelé internetu v ČR (podíl z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině)

2011 2012 2013Celkem 16+ 65,5 % 69,5 % 70,4 %

Celkem 16–74 73,0 % 75,1 % 76,0 %podle pohlaví

muži 16+ 69,2 % 72,3 % 73,1 %ženy 16+ 61,9 % 66,8 % 67,9 %

podle věkových skupin16–24 let 94,8 % 96,2 % 96,9 %25–34 let 87,4 % 92,9 % 91,8 %35–44 let 84,1 % 89,0 % 91,2 %45–54 let 72,0 % 79,4 % 81,2 %55–64 let 46,3 % 56,0 % 58,0 %65+ 16,3 % 16,8 % 19,0 %

podle dokončeného vzdělání (25+)základní 18,6 % 22,3 % 20,3 %střední bez maturity 49,6 % 56,8 % 58,2 %střední s maturitou 74,9 % 81,5 % 80,2 %vysokoškolské 91,3 % 91,4 % 90,2 %

podle specifické skupiny populacestudenti 16+ 98,2 % 99,6 % 98,9 %starobní důchodci 19,7 % 20,5 % 23,4 %


2.5 Identifikace překážek rozvoje sítí nové generace

Požadavek rychlého rozvoje sítí nové generace naráží při realizaci na řadu překážek, způsobených jednak tím, že stávající praxe není potřebám rychlé výstavby této infrastruktury přizpůsobena, a také skutečností, že ke zvýšené poptávce se přidávají nepřiměřené nároky vlastníků pozemků i dalších subjektů, jejichž práva jsou výstavbou dotčena. Identifikované typy překážek jsou stručně popsány v této kapitole. Návrhy na jejich odstranění jsou uvedeny v kapitole 3.4.

9 Zranitelné skupiny jsou takové skupiny osob, které jsou ohroženy chudobou a sociálním vyloučením více než zbytek populace. Kromě výše uvedených řadí EU do této kategorie také etnické menšiny, osoby trpící závislostmi, izolované jedince, děti, nezaměstnané jedince a osoby bez domova. Viz http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=751&langId=en .

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=751&langId=en

15

2.5.1 Technické/technologické překážky

Rozvoje sítí nové generace může být dosaženo dvěma přístupy. Prvním způsobem je upgradování (modernizace) stávajících klasických (metalických) sítí a druhým výstavba zcela nové infrastruktury, ať mobilní nebo pevné.

Jelikož za sítě nové generace jsou považovány sítě, které umožňují poskytování širokopásmových služeb o rychlosti downloadu alespoň 30 Mbit/s, spadají do této definice i metalické (xDSL) sítě využívající technologii VDSL případně VDSL v kombinaci s technologií vectoringu. Sítě využívající tyto technologie umožňují nabízet rychlosti downloadu až 100 Mbit/s, avšak jsou omezeny vzdáleností modemu koncového uživatele a příslušnou ústřednou. Rychlost downloadu na úrovni 100 Mbit/s je možná při délce místní účastnické smyčky do 500 metrů. U vzdálenosti nad 1 200 m od ústředny jsou maximální rychlosti u těchto technologií totožné s ADSL2+, klesají na úroveň 6,5 Mbit/s (download). Při upgradu stávajících metalických sítí tento technologický faktor tvoří potenciální překážku rozvoje sítí nové generace, neboť ne každý účastník se nachází v optimální vzdálenosti od ústředny. Proto jsou obecně takovéto upgrady považovány pouze za dočasné řešení, které však umožňuje zvýšit kvalitu poskytování vysokorychlostních služeb v kratším čase, než by tomu bylo v případě postupné výstavby nových fixních sítí, ale jehož použití je omezeno topologií již vybudovaných metalických sítí.

Zatímco v případě pevných kabelových vysokorychlostních sítí může služby přístupu k síti internet poskytovat kterýkoliv subjekt, který má u ČTÚ oznámené podnikání dle § 13 zákona o elektronických komunikacích (což je samo o sobě pouze minimálně administrativně náročným úkonem) a disponuje přístupovou sítí, v případě bezdrátových sítí provozovaných v licencovaných pásmech musí subjekt k poskytování nejen vysokorychlostních služeb přístupu k internetu mimo jiné získat zejména příděl vhodných rádiových kmitočtů od ČTÚ. Jelikož kmitočtové spektrum je vzácným, tedy omezeným statkem, je omezen i počet subjektů, které jej mohou využívat. V ČR se pro příděl kmitočtů vhodných pro poskytování bezdrátových vysokorychlostních služeb v posledním období zvolil způsob elektronické aukce (viz dále aukce kmitočtů pro 4G sítě) a avizovaný záměr ČTÚ v roce 2015 nabídnout v aukci kmitočty z pásma 3,6 až 3,8 GHz.

Kmitočty pro 4G sítě

Jak je uvedeno v Příloze č. 1 tohoto dokumentu, získaly na základě výběrového řízení (aukce 2013) kmitočty pro 4G sítě společnosti O2 Czech Republic, a.s., T-Mobile Czech Republic, a.s., a Vodafone Czech Republic, a.s. Vzhledem k tomu, že dané kmitočty jsou co do svého rozsahu omezeny, existují teoretické překážky pro rozvoj vysokorychlostních mobilních sítí, neboť již žádný další subjekt nemůže získat další příděl kmitočtů v pásmu 800 MHz. Na druhou stranu je nutno konstatovat, že jednou z podmínek získání kmitočtů byla tzv. rozvojová kritéria. Mezi tato kritéria patří zejména povinnost zahájení poskytování komerčních služeb s využitím veřejných komunikačních sítí provozovaných na přidělených rádiových kmitočtech ve stanovené lhůtě a kvalitě, stejně jako zajištění pokrytí území ČR a obyvatel nabídkou služeb. Podmínkou přitom je, že nejdříve by měly být pokryty okresy, ve kterých převažují řídce osídlené oblasti. Z těchto skutečností tedy vyplývá, že reálné překážky rozvoje těchto sítí na celém území ČR byly eliminovány, neboť závazek na vybudování respektive rozvoj těchto sítí na sebe vítězové aukce převzali spolu s přídělem předmětných kmitočtů.

16

Naproti těmto skutečnostem je ovšem otázkou, do jaké míry budou tyto sítě schopny nabídnout vysokorychlostní přístup k síti internet splňující definici sítí nové generace, tedy přenosovou rychlost downloadu alespoň 30 Mbit/s. Rozvojová kritéria Výběrového řízení například stanovila minimální požadovanou rychlost služby závaznou pro splnění podmínek pokrytí na hranici 2 Mbit/s (download) do 7 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení přídělu rádiových kmitočtů. V následujícím období je minimální požadovaná rychlost služby stanovena na úrovni 5 Mbit/s (download). Sítě LTE sice teoreticky umožňují nabídnout přenosovou rychlost 172,8 Mbit/s (download) a 57,6 Mbit/s (upload), avšak vzhledem k dynamické agregaci a nestálým přenosovým podmínkám mohou být reálně rychlosti daleko nižší. Až vývoj v následujících období ukáže, nakolik budou 4G sítě schopny nabízet vysokorychlostní služby přístupu k síti internet ve srovnatelné kvalitě s fixními sítěmi nové generace.

Mobilní sítě v současnosti procházejí rychlým technologickým vývojem, což na jednu stranu může být prospěšné pro koncové zákazníky, kteří budou mít k dispozici nejnovější služby, představuje však obecně vyšší riziko pro operátory. Na trhu lze pozorovat, že aniž by byly 3G sítě plně rozšířeny a využity (např. UMTS), dochází k postupnému přechodu na sítě 4G (LTE) a zároveň se již hovoří o mobilních sítích páté generace, tedy 5G. Tyto nové sítě jistě přinášejí na trh nové služby, ale zároveň také vedou k rychlejšímu morálnímu zastarávání technologií stávajících. Tato skutečnost tak může představovat do budoucna jednak požadavek na rychlejší návratnost investic nebo eventuálně utopené náklady.

Jak pevné, tak mobilní připojení má na trhu své specifické využití. Přidanou hodnotou mobilních připojení je zejména jejich mobilita, avšak u nabídek služeb jsou uplatňovány tzv. datové FUP limity, které omezují možnost stahovat libovolné objemy dat. Datové FUP limity v sítích s pevným připojením naproti tomu v současnosti již až na výjimky neexistují.

Z průzkumu provedeného ČTÚ rovněž vyplývá skutečnost, že v současnosti je mobilní připojení uživateli v současnosti využíváno především jako doplněk k pevnému připojení. Z výsledků průzkumu plyne, že mobilní připojení využívalo jako hlavní způsob přístupu k sítí internet pouze 4 % respondentů. Z výše uvedeného vyplývá skutečnost, že pevné vysokorychlostní připojení k sítí internet zatím v drtivé většině případů nemůže být nahrazeno připojením mobilním. Do budoucnosti lze předpokládat nárůst počtu i kapacit mobilních širokopásmových přístupů a spolu s postupem technologické inovace v mobilních sítích (rozvoj sítí 4G a budoucí nasazení 5G technologie) i zvyšování podílu využití mobilního přístupu jako rovnocenné formy dostupnosti internetu. I nadále však budou dána omezení této formy, kdy bonus mobility nevyváží lepší kvalitu služeb poskytovaných na moderních pevných NGA sítích nebo s využitím pevných bezdrátových řešení na bázi FWA v licencovaných kapacitních pásmech (např. 3,6 GHz), avšak není předpoklad, že by tyto přístupy ve velkém měřítku nahrazovaly pevné širokopásmové přístupy.

2.5.2 Legislativní a regulační překážky

Mezi legislativní a regulační překážky lze zařadit administrativní procesy spojené s budováním předmětné sítě elektronických komunikací. V březnu 2014 vypracovala

17

v této souvislosti ICT Unie10 poziční dokument „Digitální Česko 2.0. Výstavba vysokorychlostních přístupových sítí“11, ve kterém je identifikováno a podrobně analyzováno 11 hlavních problémů při výstavbě vysokorychlostních přístupových sítí. I když jsou uváděné problémy v řadě případů propojeny bez ohledu na použitou technologickou platformu, je možné pozorovat větší důraz kladený na výstavbu pevných sítí.

I podle uvedeného dokumentu je velmi náročné provádět např. územní řízení pro umístění staveb kabelových sítí a projednání výstavby s vlastníky příslušných nemovitostí, a to jak z hlediska administrativní náročnosti, tak zejména z pohledu délky celého procesu. V případě liniových staveb o větší délce a tím způsobené nutnosti průchodu mnoha pozemky jsou problémy s vlastníky pozemků velmi pravděpodobné. Chybí nejen sjednocující linie v dosavadní praxi stavebních úřadů, ale také definice veřejného zájmu při budování veřejných sítí ze strany státu. Je nezbytné odstranit i časovou překážku ze strany stavebních úřadů, která je často způsobena překračováním lhůt stanovených stavebním zákonem.

V praxi registrovaný rozpor mezi příslušnými ustanoveními stavebního zákona a zákona o elektronických komunikacích vede často k blokaci při uzavírání smlouvy s vlastníkem nemovitosti, což brání dokončení stavby. Vnímány jsou rovněž obtíže s aplikací vyvlastňovacího zákona. Některé stavební úřady s odvoláním na stavební zákon vyžadují provedení kolaudačního řízení, ačkoliv trasa vedení schválená v územním rozhodnutí je investory v současné době při stavbách elektronických komunikací respektována.

Rovněž pro účastnická vedení uvnitř objektů nejsou vytvářeny vhodné předpoklady, neboť neexistuje připravenost stavebních objektů z hlediska vnitřních rozvodů pro připojení koncových uživatelů k sítím elektronických komunikací. Chybí potřebná legislativa, příslušné sjednocující normy i pracovní postupy, které by garantovaly připravenost pro obdobná účastnická vedení.

Mezi legislativní a regulatorní překážky lze dále zařadit neexistenci registru pasivní infrastruktury či mechanismu zajišťujícího koordinaci jednotlivých staveb. Investor mající zájem vybudovat síť nové generace nemá tudíž žádné informace o již vybudované pasivní infrastruktuře, kterou by mohl využít k realizaci svého záměru a lze proto jen velmi obtížně snížit náklady na vybudování sítí nové generace sdílením pasivní infrastruktury. Obdobnou překážku tvoří chybějící mechanismus zajišťující koordinaci jednotlivých staveb. V současnosti není legislativně dána povinnost investorů sdílet své investiční záměry, aby bylo možné při budování nových sítí sdílet náklady na výkopové práce, realizovat přípolože apod.

Právě v případě tzv. přípoloží vzniká problém s praktickou aplikací stavebního zákona, kdy v průběhu budovaní infrastruktury jedním investorem, majícím platné územní rozhodnutí, projeví jiný investor zájem o dodatečné přiložení vlastní infrastruktury. Různý výklad příslušných ustanovení stavebního zákona ze strany stavebních úřadů často brání realizaci takové dohody.

10 ICT UNIE je profesní sdružení firem z oboru informačních technologií a elektronických komunikací, dalších podnikatelských a vzdělávacích subjektů, jehož cílem je zvýšit vnímání důležitosti zavádění a využívání moderních informačních technologií ve společnosti, včetně vytváření optimálních podmínek pro rozvoj veřejných sítí elektronických komunikací v České republice, jako nezbytného předpokladu pro vytváření informační společnosti.

11 http://www.ictu.cz/fileadmin/docs/Akce_Spis/TEXTOVE_DOKUMENTY/2014/ICTU-brozura-Vystavba-siti_final.pdf

18

Některá ministerstva, kraje a města vlastní za účelem propojení jednotlivých úřadů infrastrukturu optických kabelů vybudovanou z veřejných prostředků. Tyto sítě přitom nenabízejí možnost otevřeného přístupu k pasivní infrastruktuře zájemcům o její využití, jelikož neexistuje žádná databáze.

Ve vlastnictví státní správy a samosprávy je rovněž značné množství pasivní infrastruktury, typicky jde o městské kolektory, teplovody, kanalizaci, sloupy veřejného osvětlení či městské hromadné dopravy apod. Tato infrastruktura by mohla výrazně usnadnit výstavbu optických sítí, a to zejména v městských aglomeracích.

2.5.3 Ekonomické překážky

Snaha maximalizovat peněžní příjmy do místních obecných rozpočtů vede v řadě případů k velmi vysokým poplatkům, např. za užívání veřejných prostranství, nájmy za zábory komunikací nebo úpravy povrchů. Vzhledem k tomu, že doposud nebyla zavedena jednotná metodika pro výpočet náhrad pro tzv. "ostatní plochy", tedy komunikací a dalších veřejných statků, jsou rovněž zaznamenávány výrazné rozdíly ve výši poplatků mezi jednotlivými obcemi. Úhrady za vypořádání věcných břemen, zvláště při využití obecních pozemků, jsou nezanedbatelným nákladem investice do sítě. Navíc se řada nákladů kumuluje a existuje dokonce i nestejný, často diskriminativní přístup k různým investorům.

Kromě vyšší finanční náročnosti v době budování sítě hraje klíčovou roli také skutečnost, že výkopové práce jsou odepisovány po dobu alespoň 20 let - z hlediska investora se proto jedná o strategické rozhodnutí s dlouhodobým dopadem na hospodaření podniku v příštích letech.

2.5.4 Nedostatečná poptávka po službách vysokorychlostního přístupu

K zmírnění dopadu nákladů na výstavbu přístupových sítí nové generace by v budoucnu mohla přispět dostatečně vysoká úroveň poptávky po vysokorychlostních službách.

Z údajů ČTÚ za rok 2013 (viz graf č. 2 na straně 7) však vyplývá, že poptávka a reálné využívání vysokorychlostních služeb přístupu k internetové síti jsou v ČR relativně nízké. Služby s rychlostí stahování 30 Mbit/s a vyšší v současnosti poptává pouze 17 % uživatelů. Služby s rychlostí stahování nad 100 Mbit/s pak využívá přibližně 7 % uživatelů. V ČR tedy chybí podněty především na straně poptávky, které by vyvíjely tlak na potřebu rozšíření vysokorychlostního přístupu k síti internet. Většina uživatelů, celých 83 %, je v současné době spokojena s připojením nižším než 30 Mbit/s a dokonce přibližně 46 % všech uživatelů využívá služby širokopásmového přístupu k síti internet o rychlosti nižší než 10 Mbit/s. Z dalších údajů, dostupných v rámci Digital Agenda Scoreboard 2014 (viz graf č. 3), vyplývá, že využívání vysokorychlostní služeb je v ČR mírně pod průměrem EU.

Průzkum trhu, jenž si nechal ČTÚ zpracovat na začátku roku 201412, mimo jiné ukazuje, že v současné době je se svým typem připojení spokojeno 84 % uživatelů, kteří mohou prostřednictvím svého připojení využívat všechny potřebné, on-line dostupné služby. Většina uživatelů proto nemá potřebu poptávat rychlejší připojení k internetové síti.

12 Průzkum na téma „BROADBANDOVÉ PŘIPOJENÍ - vnímání jednotlivých technologií jako vzájemných substitutů na trhu rezidentních a firemních zákazníků„ realizován společností STEM/MARK, a.s.

19

Graf č.8: Podíly pásem rychlostí širokopásmových přístupů na maloobchodním trhu – srovnání v rámci EU (leden 2014)

Zdroj: Digital Agenda Scoreboard, leden 2014

Sítě nové generace jsou rozvíjeny primárně v oblastech, kde je poptávka vysoce koncentrována, kde často bývá snazší dosáhnout uspokojivé návratnosti dané investice. Těmto oblastem odpovídají zejména městské oblasti – krajská a okresní města. Současně platí, že v oblastech s nižší hustotou obyvatel a tedy nižší koncentrací poptávky je budování nových sítí ekonomicky méně výhodné. Díky nižším počátečním investičním nákladům dochází v takovýchto oblastech k rozvoji bezdrátových WiFi sítí.

Z výše uvedených skutečností vyplývají možné hlavní překážky rozvoje kabelových sítí nové generace ve venkovských oblastech vzhledem k nízké úrovni poptávky, resp. hustoty obyvatel.

2.6 SWOT analýza

V této části Národního plánu rozvoje sítí nové generace byla na základě prováděných analýz, a statistických výsledků o využívání ICT v České republice, a rovněž po shrnutí klíčových otázek, které mají být řešeny, vypracována následující analýza hlavních silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb rozvoje sítí nové generace.

20

Tabulka č. 3: SWOT analýza

Národní plán rozvoje sítí nové generaceSilné stránky Slabé stránky

Rostoucí zájem obyvatelstva o nové formy digitálních multimediálních služeb (digitální hlad)

Vybudovaná páteřní infrastruktura Stabilní růst zájmu obyvatelstva

o konzumaci služeb prostřednictvím internetu

Kontinuální snižování cen za koncovou technologii při soustavném navyšování objemu přenášených dat

Rozvinutá hospodářská soutěž na českém telekomunikačním trhu

Prostřednictvím veřejných zdrojů lze rozšířit počet investorsky zajímavých lokalit a navýšit investorskou zainteresovanost

Výstavbou nové vysokorychlostní infrastruktury lze navýšit podíl digitální ekonomiky v rámci celkového národního hospodářství

Flexibilní a kvalifikovaná pracovní síla každodenně využívající ICT

Podpora sektoru stavebnictví po dlouhodobém útlumu

Stávající nabídka vysokorychlostního přístupu k internetu ve venkovských oblastech je nedostatečná a existuje potenciál pro její navýšení

Nedostatečná úroveň investování do místních kabelových sítí v lokalitách spojených s vysokými investičními náklady a nízkou návratností investic

Chybějící program bankovního sektoru pro dlouhodobé investování do vysokorychlostní infrastruktury určený zejména pro malé a střední podniky

Neadekvátní pozice investorů do vysokorychlostní infrastruktury ve vztahu k majitelům pozemků při provádění stavebních prací

Obtížná možnost rekonstrukce stávající fixní telefonní sítě pro provoz moderních multimediálních služeb

Nízká ochota soukromých subjektů dlouhodobě investovat do infrastruktury nové generace

Nedostatečně definovaný veřejný zájem při výstavbě sítí elektronických komunikací

Pokračování

21

Pokračování

Národní plán rozvoje sítí nové generacePříležitosti Hrozby

Vznik nových pracovních příležitostí Rozvoj digitální ekonomiky pozitivně

ovlivní snížení cen koncových technologií a aplikací

Růst počtu jednoduchých mobilních koncových zařízení

Významnější nástup internetu věcí Růst poptávky po elektronických

službách ze strany domácností a firemních zákazníků

Zvýšení konkurenceschopnosti poskytovatelů moderních digitálních služeb na trhu vymezeném rovnými podmínkami síťové neutrality

Zvýšení dostupnosti k veřejným finančním prostředkům pro výstavbu vysokorychlostní infrastruktury pro malé a střední podniky

Snížení investičních nákladů do infrastruktury a sítí umožňující vysokorychlostní přístup k internetu prostřednictvím snížení administrativní náročnosti

Významné snížení rozdílu v přístupu k vysokorychlostnímu připojení k internetu mezi venkovskými oblastmi a zbytkem země

Využívání souběžných stavebních projektů do infrastruktury (voda, kanalizace, silnice) a realizace inteligentních sítí s cílem vyžít efektu synergie

Zlepšení podmínek pro vstup na trh i celkový rozvoj podnikatelských subjektů, a tím zvýšení jejich konkurenceschopnosti

Rozvoj digitální dovednosti obyvatelstva

Nedostatečný stupeň digitální gramotnosti a dovednosti obyvatelstva a neadekvátní obrana vůči kyberútokům

Nedostatek zkušeností s dotačními programy do výstavby telekomunikační infrastruktury a z toho plynoucí rizika

Konkurenční vlivy jiných technologii, které nedosahují parametrů NGA sítí a omezují zájem potenciálních zákazníků

Chybějící plán snižování investiční náročnosti telekomunikačních staveb

Nevyvážené požadavky místní samosprávy ve vztahu k výstavbě liniových staveb v některých regionech

Chybné barevné ohodnocení lokality v důsledku neúplných či nesprávných dat od vlastníků sítí

22

2.7 Neveřejné telekomunikační sítě

Vedle veřejných sítí pro poskytování služeb vysokorychlostního přístupu jsou v ČR k dispozici i sítě neveřejné. V této části je pro informaci poskytnut jen základní přehled o neveřejné síti, která je z hlediska státu jedna z nejdůležitějších.

V působnosti Ministerstva vnitra (MV) provozována neveřejná telekomunikační síť pro Policii České republiky, složky integrovaného záchranného systému a územní orgány státní správy pod názvem Integrovaná telekomunikační síť MV (ITS MV). ITS MV je vybudována jako neveřejná a využívá prioritně komunikační infrastrukturu v majetku MV, pouze připojení malých objektů je řešeno pomocí pronajatých komunikačních okruhů a služeb od veřejných poskytovatelů. Přenosová infrastruktura je společná pro veškeré komunikační systémy – hlasovou, datovou a radiovou komunikaci. ITS MV je rozdělena do krajských sub-sítí, které jsou propojeny optickou páteřní sítí tak, aby byla zajištěna dostatečná přenosová kapacita (v současné době 1GBps; v rámci přechodu na 10GBps). V příloze je uvedeno schéma této sítě se zákresy dalších směrů jejího dalšího možného rozvoje.

Součástí ITS MV je i radiokomunikační síť PEGAS určená pro radiovou komunikaci a řízení složek integrovaného záchranného systému. Tuto síť, která je členěna na 14 regionálních sítí v souladu se stávajícím územně správním členěním, tvoří 222 základových stanic a 42 rádiových ústředen instalovaných po celém území ČR. Celkem je v síti registrováno více než 28 000 koncových uživatelů (vysílaček). Síť je integrována do všech operačních středisek Policie ČS a Hasičského záchranného sboru.

Dále je v působnosti MV provozováno Centrální místo služeb (CMS), určené primárně ke garantované, bezpečné a auditované výměně informací mezi jednotlivými orgány veřejné správy. Je jediným místem výměny dat mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy (ISVS) a zároveň jediným místem propojení k veřejné síti Internet a specifických neveřejných sítí například sítí EU. CMS zajišťuje služby pro výměnu dat a služby mezi jednotlivými ISVS a umožňuje, aby každý subjekt veřejné správy získal prostřednictvím CMS efektivní přístup k relevantním informacím. CMS tvoří jeden ze základních stavebních prvků komunikační infrastruktury veřejné správy a jeho služby umožňují orgánům veřejné správy snížit náklady na zajištění komunikačního prostředí.

V současné době jsou v uvedených oblastech realizovány tyto projekty:

• Zajištění infrastruktury pro operační střediska základních složek ES (ITS NGN)

Tento projekt má za cíl vybudovat robustní, vysoce spolehlivá, konvergovaná připojení do integrované telekomunikační sítě MV ČR. Tato připojení zajistí poskytování služeb pro přenos informací a provoz aplikací v oblastech příjmů tísňového volání, informací operačního řízení, sdílení dat i vizualizaci situace.

• Centrální místo služeb – Komunikační infrastruktura Informačních systémů veřejné správy (CMS-KIVS)

CMS-KIVS je projektem, který redukuje přílišnou byrokracii ve vztahu občan/firma vs. veřejná správa. KIVS je navržena jako centralizovaná komunikační infrastruktura s CMS.

Pro rozvoj sítí nové generace je v současné době plánován projekt Dobudování optických a radioreléových tras MV, který naváže na projekt ITS NGN.

23

Obrázek č. 2 Integrovaná telekomunikační síť MV (ITS MV)

2.8 Shrnutí

V rámci podpory rozvoje sítí nové generace se jeví jako nezbytné respektovat princip technologické neutrality. Preferována budou ta řešení, která v budoucnosti umožní další navyšování přenosové rychlosti s nízkými investičními náklady.

V současném stadiu vývoje trhu a technologií lze podporovat výstavbu i modernizaci následujících přístupových sítí nové generace:

a) přístupové sítě z optických vláken,b) vyspělé modernizované kabelové sítě, c) některé vyspělé bezdrátové přístupové sítě, prostřednictvím kterých lze

účastníkovi poskytnout spolehlivé vysokorychlostní připojení.

Žádný z typů přístupových infrastruktur nebude upřednostňován, nicméně vždy se musí naplnit klíčový parametr, tj. přenosová rychlost stahování dat (download) by měla reálně dosahovat alespoň 30 Mbit/s v případě modernizovaných sítí a alespoň 100 Mbit/s v případě budovaných nových sítí.

Současně je nutné přikročit k odstraňování identifikovaných překážek při plánování a budování sítí nové generace zejména snižováním administrativní zátěže a finančních nákladů. Tyto překážky spočívají v oblasti územního řízení, na straně přípravy, výstavby a užívání sítí; dále jde o nepřiměřené finanční nároky na náhradu omezení užívání vlastnických práv a za využívání veřejných prostranství.

Proto je zapotřebí zejména zprůhlednit stavební a územní řízení při využití jednotného informačního místa a registru pasivní infrastruktury. S ohledem na zvyšující se zájem obyvatelstva o využívání elektronických komunikací ve volném čase i pro pracovní účely není třeba se obávat zásadního poklesu výnosů, resp. prodražování výstavby.

24

Návratnost investic i zlepšení parametrů národní ekonomiky velmi pravděpodobně zůstanou v pozitivních hodnotách.

Zlepšení a zjednodušení administrativní, procesní a stavební části, koordinace prací a sdílení infrastruktury tam, kde to kapacita umožňuje, povede k významným investičním úsporám. Zejména stavební práce jsou přitom dlouhodobě nejnákladnější složkou budování nových sítí elektronických komunikací.

3. Cíle a směry intervence

3.1 Popis cílů a vizí

Vysokorychlostní internetová infrastruktura je významným komunikačním prostředkem moderního hospodářství nepostradatelným v informační společnosti orientované na služby s vysokou přidanou hodnotou. Prostřednictvím inovativních síťových řešení mohou být činnosti v podnicích, v úřadech nebo vzdělávacích zařízení a mezi nimi navzájem prováděny efektivněji a občané se mohou snadněji podílet na vývoji informační společnosti.

Informační a komunikační technologie (dále jen „ICT“) přispívají významným podílem ke zvyšování hrubého domácího produktu a vedou při efektivním využívání ke zvyšování produktivity. Rozdíly v ekonomické výkonnosti ekonomických prostorů a průmyslových států lze ve značné části vysvětlit rozsahem investic do ICT, výzkumu ICT a jejich použití. Konkurenceschopnost informační společnosti je založena na využívání moderních služeb ICT, jakož i na kompetenci k tvorbě digitálních obsahů a jejich rozšiřování prostřednictvím digitálních médií.

Investice do komunikační infrastruktury provádějí na liberalizovaných trzích soukromé subjekty na základě tržních mechanizmů a proto především v regionech s vysokou perspektivou poptávky, přičemž se dále rozšiřuje „propast v přístupu k vysokorychlostnímu připojení" mezi venkovskými a městskými oblastmi. Méně obydlené oblasti ČR by mohly zůstat v důsledku nedostatečné dostupnosti připojení k internetu – dokonce i při stoupající poptávce – dlouhodobě vyloučeny z hospodářského rozvoje.

Strategické cíle:

a) Zvyšování konkurenceschopnosti a zaměstnanosti ve venkovských oblastech.

b) Usnadnění rozvoje podnikání a přístupu ke službám státu jak pro obyvatelstvo, tak pro podnikatelský sektor.

c) Zlepšování životních a ekonomických podmínek pro místní obyvatelstvo a místní podniky zachováváním a zdokonalováním poskytování služeb s přidanou hodnotou.

d) Vytváření spolehlivých, hodnotných a inovativních přístupů k vysokorychlostnímu připojení k internetu za ceny odpovídající kvalitě služby.

e) Zvyšování dostupnosti nabídky moderních a pokrokových digitálních služeb a aplikací zejména v oblasti komunikace, zábavy, obchodování, vzdělávání, zdravotnictví nebo přístupu k zaměstnání.

f) Překonávání „digitální propasti“ v dostupnosti informačních technologií, tj. umožnit všem občanům být součásti informační společnosti.

25

g) Vybudování dostatečně rozvinuté a dostupné technologické základny v podobě adekvátní infrastruktury (NGA sítě) umožňující vysokorychlostní přístup k internetu v relevantních lokalitách ČR, ve kterých tato infrastruktura není a nelze předpokládat, že tam bude vybudována působením tržních mechanizmů za komerčních podmínek.

Operativní cíle

a) Vytvoření transparentního a efektivního dotačního mechanizmu pro rozšíření NGA sítí do oblastí, ve kterých je možná veřejná podpora (tzv. bílá místa).

b) Prostřednictvím zdrojů z ESIF zvýšení dostupnosti vysokorychlostního připojení k internetu alespoň o 500 000 domácností zřizováním nových NGA sítí nebo modernizací stávající nedostatečné infrastruktury.

c) Redukce administrativních a stavebních nákladů při budování NGA sítí legislativními opatřeními.

d) Řádná transpozice a implementace směrnice EP a Rady 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

e) Vytvoření registru pasivní infrastruktury.

f) Vytvoření společné pracovní platformy státní správy a soukromého sektoru, která bude operativně a podle potřeby navrhovat doporučení technickoekonomického a investičního charakteru ve vztahu k rozvoji přístupových sítí nové generace.

3.2 Prioritizace intervencí v rámci veřejné podpory

Evropská komise uvedla5, že nejlepší přístup k internetu vykazují členské státy, v nichž funguje hospodářská soutěž v oblasti infrastruktury v kombinaci s účinnou regulací ex ante na podporu hospodářské soutěže v oblasti služeb. Proto je klíčové, aby se veřejné prostředky v tomto odvětví vynakládaly obezřetně a aby bylo zajištěno, že veřejná podpora doplňuje a nikoliv nahrazuje investice účastníků trhu. Každý státní zásah by měl co nejvíce omezovat riziko vytěsnění soukromých investic, změn komerční motivace k investicím a v konečném důsledku narušení hospodářské soutěže.

Na základě výše uvedeného může být poskytnuta státní intervence v podobě veřejné podpory pouze do míst, ve kterých selhávají tržní mechanizmy. Jedná se o místa, ve kterých není žádná infrastruktura umožňující poskytování služby vysokorychlostního připojení k internetu alespoň o rychlosti 30 Mbit/s a není pravděpodobné, že v nejbližší budoucnosti bude vybudována za komerčních podmínek. Jedná se o tzv. bílá místa.

Výjimečně a pouze z důvodů hodných zvláštního zřetele lze poskytnout i veřejnou podporu do míst, ve kterých existuje jedna infrastruktura umožňující poskytování služby vysokorychlostního připojení k internetu alespoň o rychlosti 30 Mbit/s a není pravděpodobné, že v nejbližší budoucnosti bude vybudována další za komerčních podmínek. Jedná se o tzv. šedá místa. Případná veřejná podpora do šedých míst by musela projít tzv. notifikačním procesem u Evropské komise podle čl. 107 Smlouvy o fungování EU.

26

Veřejná podpora do míst, ve kterých existují alespoň dva provozovatelé infrastruktury umožňující poskytování služby vysokorychlostního připojení k internetu alespoň o rychlosti 30 Mbit/s, je vyloučena. Jedná se o tzv. černá místa.

Vzhledem k velikosti rozlohy ČR a hustotě osídlení se nejeví jako vhodné preferovat intervence do konkrétních bílých míst z hlediska jejich geografického umístění, neboť z povahy věci se bílá místa převážně nacházejí ve venkovských oblastech. Jako žádoucí se však jeví zvýhodnit bílá místa, která se nacházejí v regionech, jejichž rozvoj je třeba s ohledem na vyvážený rozvoj státu a vyrovnávání rozdílů mezi úrovněmi jeho jednotlivých územních celků podporovat13. Jedná se o strukturálně postižené regiony, hospodářsky slabé regiony a ostatní regiony, jejichž podporování státem je žádoucí z jiných důvodů, například pohraniční regiony, bývalé vojenské prostory, regiony postižené živelními pohromami apod. Tyto regiony jsou charakterizovány ve Strategii regionálního rozvoje České republiky 2014–2020, kterou vláda schválila usnesením ze dne 15. května 2013 č. 344, přičemž v příloze tohoto usnesení jsou předmětné regiony přímo vyjmenovány jako území konkrétních obcí s rozšířenou působností.

3.3 Investiční model, forma a intenzita podpory

Výběr vhodného investičního modelu je stěžejní pro naplnění stanovených cílů. Při určování nejvhodnějšího investičního modelu se vycházelo z materiálu Guide to broadband investment, který zpracovala Evropská komise a který obsahuje relevantní investiční modely na základě veřejných údajů o projektech z celé Evropy. V tomto materiálu uvedené investiční modely představují širokou škálu možností pro kombinování veřejných a soukromých investic. Každý model je použitelný za různých okolností v závislosti na rozsahu požadované infrastruktury, specifických cílech, podle typu řídícího orgánu, míry rizika jednotlivých participujících stran apod. Uvedený materiál charakterizuje následujících pět investičních modelů.

Bottom-up model

Tento model je založený na iniciativě místní komunity a zahrnuje skupinu koncových uživatelů, kteří jsou zorganizováni do společně vlastněné a demokraticky kontrolované skupiny a jsou schopni dohlížet na výstavbu a provoz svých vlastních místních sítí.

Private design, build and operate (DBO) model

Tento model je postaven na existenci řídícího orgánu, který vydává prostředky (často ve formě dotací) do soukromého sektoru za účelem podpory při rozšiřování jejich sítí. Veřejný sektor nemá žádnou specifickou roli ve vlastnictví nebo provozování sítí, ale může ukládat povinnosti podmiňující přístup k finančním zdrojům.

Public outsourcing model

V rámci tohoto modelu existuje jediný kontrakt, který pokrývá všechny aspekty výstavby a provozu sítě. Hlavní charakteristikou tohoto modelu je, že síť je provozována soukromým sektorem, ale veřejný sektor si ponechává vlastnictví a určitou kontrolu sítě.

13 Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje.

27

Joint venture model

Společné partnerství veřejného a soukromého sektoru je ujednání, prostřednictvím kterého je vlastnictví sítě rozděleno mezi veřejným a soukromým sektorem. Stavební a provozní činnosti zpravidla provádí a zajišťuje soukromý sektor.

Public design, build and operate model

V tomto modelu veřejný sektor vlastní a provozuje sítě bez účasti soukromého sektoru. Všechny aspekty rozvoje sítě jsou řízeny veřejným sektorem, který může provozovat celou síť, nebo může zajišťovat velkoobchodní přístup a soukromé subjekty pak nabízejí maloobchodní služby.

S ohledem na situaci v ČR byl jako nejvhodnější investiční model určen Private design, build and operate model. Tento model by měl zajistit rozvoj sítí v určených lokalitách na území celého státu, dále eliminuje rizika státu související s výstavbou a provozem sítí, využívá již vytvořeného, institucionálně zajištěného implementačního mechanizmu a respektuje skutečnost, že v ČR není žádná veřejná instituce, která by se specializovala na plánování, výstavbu, rozvoj a provozování sítí. Výhodou tohoto modelu je rovněž skutečnost, že si stát v souvislosti s podporou může stanovit některé podmínky, jako např. velkoobchodní přístup do podpořené sítě.

Rizikovým faktorem stanoveného investičního modelu se může stát případně nízko nastavená intenzita podpory, která by nedostatečně motivovala příjemce investovat do výstavby sítí v oblastech, v nichž by bylo samo o sobě – bez této podpory – neekonomické budovat a provozovat sítě.

Vzhledem k uvedenému riziku stanoveného investičního modelu a předpokládanému počtu příjemců podpory se neuvažuje o zavedení finančních nástrojů jako formy podpory. Podpora bude uskutečňována formou dotace, která bude stanovena procentem z uznatelných nákladů.

ČR bude preferovat v rámci implementace dotačního mechanizmu využití tzv. blokové výjimky podle ustanovení čl. 52 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Předmětná bloková výjimka umožňuje poskytnout až 100% dotaci ze způsobilých nákladů bez ohledu na velikost příjemce, aniž by bylo nutné tuto skutečnost oznamovat podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, nicméně se nepředpokládá využití této maximální intenzity podpory.

Jako dostatečně motivující pro příjemce dotace investovat ve vybraných lokalitách, v nichž selhávají tržní mechanizmy, se jeví intenzita podpory v rozsahu 40 až 60 % uznatelných nákladů bez ohledu na velikost příjemce. Ve zvlášť specifických lokalitách (strukturálně postižené nebo hospodářsky slabé regiony) může být intenzita podpory vyšší, aby se dále snížilo riziko vybraného investičního modelu.

Přestože se podpora zaměří pouze do míst s tržním selháním, jeví se jako vhodné s ohledem na potenciální dopad na hospodářskou soutěž zavést i finanční limit podpory na jeden projekt, který by neměl přesáhnout 200 mil. Kč.

MPO si prostřednictvím programu Beta Technologické agentury ČR zadalo výzkumný projekt „Koncept budování vysokorychlostních přístupových sítí v investorsky nejsložitějších územních celcích a nemateriální efekt přidané hodnoty generované zaváděním kvalitativně vyššího stupně digitální ekonomiky“. Výsledky výzkumu

28

napomohou v průběhu implementačního období k další konkretizaci realizace podpory rozvoje sítí nové generace.

3.4 Nástroje intervencí pro odstranění překážek a další opatření stimulující soukromé investice

3.4.1 Finanční opatření

Kohezní politika - ESIF

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 - 2020 je dokument vypracovaný Řídícím orgánem OP PIK (Ministerstvem průmyslu a obchodu) ve spolupráci s partnery, který stanovuje cíle a priority pro efektivní využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále také „EFRR“) za účelem dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. OP PIK je realizován v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost spadajícího pod politiku soudržnosti EU. OP PIK byl zpracován v souladu s legislativou EU upravující ESIF. V rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost bude OP PIK svou realizací přispívat k naplňování tematických cílů 1 až 4 a tematického cíle 7 definovaných v čl. 9 obecného nařízení2.

Tematický cíl 2 zní: Zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologii. Tento cíl byl zohledněn v prioritní ose 4 OP PIK „Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií“ a specifickém cíle 4.1 Zvětšit pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu.

Výčet podporovaných aktivit ve specifickém cíli 4.1 prioritní osy 4 OP PIK je následující:

• modernizace resp. rozšiřování stávající infrastruktury pro vysokorychlostní přístup k internetu využitím optických prvků s cílem umožnit vysokorychlostní přístup k internetu přenosovou rychlostí alespoň 30 Mbit/s,

• zřizování nových sítí sestávajících z části nebo plně z optických vedení pro vysokorychlostní přístup k internetu umožňující přenosovou rychlost alespoň 30 Mbit/s; v případě zřizování nových sítí s pevným připojením do jednotlivých domácností musí tato síť umožnit přenosovou rychlost až 100 Mbit/s,

• vytváření pasivní infrastruktury pro vysokorychlostní přístup k internetu zejména v lokalitách předpokládaného budoucího stavebního rozvoje, přičemž tato aktivita může být podpořena pouze v kombinaci s jednou z předchozích dvou aktivit.

Modernizovaná síť musí v porovnání se stávající přinést na trh nové významné možnosti, pokud se jedná o dostupnost a kapacitu služeb vysokorychlostního přístupu a hospodářskou soutěž.

OP PIK schválila vláda svým usnesením ze dne 17. července 2014 č. 581.

CEF

Dne 19. října 2011 představila EK návrh nařízení na vytvoření Nástroje pro propojení Evropy „Connecting Europe Facility“ (CEF), který definuje pravidla pro financování a implementaci evropských projektů v oblasti energetické, dopravní a telekomunikační sítě. K jednotlivým oblastem Komise zároveň připravila hlavní směry. Telekomunikacím

29

se věnuje návrh nařízení o hlavních směrech pro transevropské telekomunikační sítě ze dne 24. 10. 2011, který vychází jak z obecného návrhu k CEF, tak i z Rozpočtu EU 2020. Hlavním cílem nástroje je:

• rozvoj výkonného, udržitelného a efektivního propojení sítí v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací;

• budování chybějících přeshraničních vazeb a• odstraňování dosavadních problémů podél hlavních transevropských dopravních

koridorů.

Další projednávání návrhu bylo zablokováno přijetím závěrů Evropské rady (7. – 8. února 2013), kdy došlo ke snížení původně navrhovaných finančních prostředků na telekomunikační část Nástroje pro propojení Evropy (CEF) z 9,2 mld. EUR na 1 mld. EUR.

S ohledem na tyto události a po zvážení více variant se EK rozhodla pro vypracování a předložení nového legislativního návrhu, který má zohlednit dosavadní pozici Rady a EP a především snížený rozpočet na projekty společného zájmu. Revidovaný návrh EK předložila 28. května 2013.

Na rozdíl od původního znění se revidovaný návrh zaměřuje především na podporu digitální infrastruktury. Projekty v této oblasti by měly být financovány především prostřednictvím dotací a/nebo veřejných zakázek. Projekty v oblasti broadbandových sítí nejsou z návrhu zcela vypuštěny, ovšem s ohledem na snížený rozpočet se počítá s podporou prostřednictvím finančních nástrojů a dále s kombinací finančních nástrojů a dotací z odlišných veřejných zdrojů než je CEF, a to evropských i národních.

Tato částka je financována:

a) z rozpočtového okruhu 1a: Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost ve výši 21,9 mld. eur, z toho:• 15,0 mld. eur na dopravu,• 5,9 mld. eur na energetiku• 1,1 mld. eur na digitalizaci.

b) Z rozpočtového okruhu 1b: Hospodářská, sociální a územní soudržnost (z Kohezního fondu) ve výši 11,3 mld. eur a celá tato částka je určena na dopravu

Finální verze CEFu byla publikována pod názvem Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES.

Využití výnosu z aukce

Usnesením vlády ze dne 23. května 2012 č. 370 vláda ČR vzala na vědomí Průběžnou informaci o aktuálním stavu postupu při správě vybraných částí rádiového spektra se zaměřením na podporu poskytování služeb vysokorychlostního přístupu v období do roku 2012 a uložila ministru průmyslu a obchodu ve spolupráci s předsedou Rady Českého telekomunikačního úřadu zajistit zpracování návrhu programu podpory projektů zaměřených na budování přístupových sítí nové generace, podmínek jeho správy a financování, včetně analýzy možností využití části výnosu z aukce kmitočtů pro financování tohoto programu. V aukci na příděly rádiových kmitočtů v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz, která skončila na počátku roku 2014, byla nakonec vybrána částka 8 529,5 mil. Kč, která se po zaplacení přídělů stala příjmem státního rozpočtu. V současné době nejsou indikace, že by tyto prostředky, či jejich část měly být

30

použity na podporu výstavby sítí elektronických komunikací pro vysokorychlostní přístup k internetu.

3.4.2 Legislativní opatření – transpozice směrnice 2014/61/EU

Transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ze dne 15. května 2014 o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací

Rozvoj digitální infrastruktury je velmi podstatnou oblastí rozvoje české ekonomiky s pozitivními dopady na technickou připravenost podniků, příliv zahraničních investic, produktivitu práce, ale také celkovou vzdělanost obyvatel. Podpora výstavby vysokorychlostních sítí elektronických komunikací formou snižování nákladů na výstavbu je jedním z prioritních úkolů vlády. Překážku v rozvoji sítí lze spatřovat nejen v nutnosti finančních investic, ale zejména ve složitosti administrativy spojené s výstavbou, různorodé praxi stavebních úřadů, délce stavebního řízení a nejednotné výši poplatků spojených s věcnými břemeny. Vláda si uvědomuje svou roli v této oblasti a hodlá napomoci řešení těchto problémů nejen vydáním metodiky pro postup stavebních úřadů, ale i legislativními úpravami dotčených právních aktů. S cílem snižovat náklady na výstavbu bude vláda také transponovat směrnici o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, která byla schválena na evropské úrovni.

Podle Evropské komise mohou stavební práce tvořit až 80 % celkových nákladů na zavádění sítí, přičemž vhodným stanovením několika přímo použitelných práv a povinností aplikovatelných v různých fázích zavádění infrastruktury lze tyto náklady významně snížit. Návrh tak zaměřuje svou pozornost na čtyři hlavní problematické oblasti: neefektivní využívání stávající infrastruktury, překážky v oblasti souběžného zavádění infrastruktur, neefektivnost v oblasti udělování administrativních povolení a překážky týkající se zavádění infrastruktury zastavěné v budovách.

Jak uvádí důvodová zpráva ke směrnici, navrhovaná opatření si kladou za cíl:

• odstranit množství pravidel a administrativních postupů, které tvoří překážky fungování jednotného trhu a brání rozvoji evropských společností,

• podpořit všeobecně dostupný vysokorychlostní přístup k internetu, jakožto předpoklad rozvoje jednotného digitálního trhu,

• realizovat nevyužitý potenciál vedoucí ke snížení nákladů a zároveň k usnadnění zavádění vysokorychlostního přístupu k internetu,

• zefektivnit postupy plánování a investic, což usnadní rozvoj celoevropských hospodářských subjektů,

• zajistit rovné zacházení a nediskriminaci podniků a investorů.

Návrh je postaven na těchto pilířích:

1. Efektivnější využívání existující infrastruktury (čl. 3) – Tato úprava k efektivnějšímu využívání existující pasivní infrastruktury a legislativnímu zakotvení sdílení existující infrastruktury odstraňuje jednu z překážek pro snížení investičních nákladů. I přes chybějící právní úpravu lze v oblasti elektronických komunikací již dnes zaznamenat výjimečné funkční dohody o sdílení a využití infrastruktury na komerčním principu (motivem k jejich uzavření je právě úspora zejména investičních nákladů). Česká republika proto stanoví v souladu se

31

zmíněnou směrnicí podmínky sdílení existující pasivní infrastruktury, včetně podmínek žádosti o sdílení a případného řešení sporů.

2. Zvýšená transparentnost pro možné využívání existující infrastruktury (čl. 4) a koordinace stavebních prací (čl. 5) – Zvýšená transparentnost pro možné využívání existující infrastruktury a koordinace stavebních prací odstraňují další překážky pro snížení investičních nákladů, redukují negativní ekologické dopady a snižují obtěžující zátěž obyvatel při výstavbě. V současné době jsou dílčími zdroji informací o výstavbě elektronické úřední desky jednotlivých obecních úřadů, jejich ucelená podoba však bohužel není k dispozici. Zřízení jednotného informačního místa (JIM) by tedy výrazně usnadnilo sdílení informací a možnost koordinace výstavby. JIM by zároveň mělo být kompatibilní s právě připravovaným registrem pasivní infrastruktury, který realizuje Ministerstvo průmyslu a obchodu jako plnění úkolu vyplývajícího ze schválené státní politiky v elektronických komunikacích – Digitální Česko v. 2.0. V důsledku redukce kabelových tras a výkopových prací má koordinace stavebních prací a existence informací o probíhající výstavbě pozitivní ekonomické i ekologické dopady včetně snížení obtěžující zátěže obyvatel. Nezanedbatelným přínosem je i urychlení výstavby v důsledku snížení objemu veřejnoprávního projednávání o vedení těchto tras. To v souhrnu může usnadnit vstup nových subjektů na trh a přispět k rozvoji konkurence. V konečném důsledku lze předpokládat, že z těchto výhod budou mít přínos koncoví uživatelé.

3. Zrychlení povolovacích režimů (čl. 6) – tato úprava snižuje administrativní zátěž podnikatelů a zkracuje období před zahájením výstavby.

4. Kolaudace budov, které jsou „NGA-ready“ (vybaveny fyzickou infrastrukturou připravenou pro vysokorychlostní připojení k internetu) a přístup k jejich vnitřní fyzické infrastruktuře (čl. 8) – redukuje digitální propast a zvyšuje přínos pro koncové uživatele.

Harmonogram transpozice směrnice 2014/61/EU

Tvorba návrhu normativního textu 06 – 09/2014Workshopy, dopracování materiálu 10 – 11/2014Vnitřní připomínkové řízení, porada vedení 12/2014Meziresort - odeslání 01/2015Meziresort - vypořádání 02-03/2015Odeslání vládě k projednání 03/2015LRV – projednání 03-04/2015Vláda - schválení 04/2015PSP – 1. čtení 05/2015PSP - výbory 05 – 06/2015PSP prázdniny 07 – 08/2015PSP – 2. a 3. čtení plénum 09/2015Senát 10/2015Prezident republiky - podpis 11/2015Sbírka zákonů - vyhlášení 12/2015Účinnost 07/2016

32

3.4.3 Ostatní opatření

Legislativní opatření:

novelizace relevantních právních předpisů ve vazbě na transpozici směrnice 2014/61/EU, kterých se daná problematika týká, ve většině případů lze předpokládat pouze formou odkazů na výše zmíněný zvláštní zákon,

novelizace stávajících, popř. vydání nových, prováděcích právních předpisů, novela § 119 odst. 1 stavebního zákona [Vypustit z rozsahu staveb podléhajících

kolaudaci § 103 odst. 1 písm. e) bod 4],

Metodické pomůcky a návody:

Zpracovat metodickou pomůcku (průvodce) pro stavební úřady, která bude obsahovat:o výklad § 86 odst. 3 stavebního zákona (lze-li vyvlastnit) a postupu stavebních

úřadů při posuzování podkladů pro výstavbu infrastruktury elektronických komunikací,

o gramatický a systematický výklad § 7 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích (co je stavbou ve veřejném zájmu). V případě přetrvávajících pochyb a rozdílného výkladu bude nezbytné výklad posoudit soudem,

o specifikaci konkrétních projevů veřejného zájmu a definici doporučené metody hodnotové analýzy pro jednotlivé zájmy v konfliktu soukromý zájem, obecní zájem, veřejný zájem,

o specifikaci doporučených úkonů stavebního úřadu v územním řízení – zejména kontrolu souladu s územními plány, řešení námitek účastníků řízení pokud jde o míru navrhovaného omezení – vedení tras při hraně pozemků (při respektování nezbytných poloměrů ohybu vedení), posouzení optimálnosti navržené trasy s cílem dojít v krátké době ke konečnému řešení atd.,

o postup stavebních úřadů v případech rozhodování o sdílení pasivní infrastruktury, které nepředstavuje stavební práce a nevyžaduje stavební povolení,

o metodiku, jak zařazovat koridory pro komunikační vedení do územního plánu (strukturovaných podle typu sídel) včetně seznamu kontrolních opatření, který by usnadňoval obcím kontrolu úplnosti územního plánu z hlediska připravenosti území i pro stavby elektronické infrastruktury,

o orientační lhůty pro jednotlivá rozhodnutí stavebních úřadů včetně vzorových postupů, které povedou k odstranění popř. zmírnění překážek (úzkých míst v projednávání) prodlužujících ve svém důsledku dobu vydání územního rozhodnutí nad stanovené lhůty,

o výklad, který stanoví (a zdůvodní), že počet prvků v kynetě (výkopu) není závaznou součástí územního rozhodnutí a že stavebnímu úřadu dodatečně oznámená potřeba přípolože může být řešena obecně oznámením podle § 118 stavebního zákona, jímž bude počet prvků v kynetě rozšířen, aniž se využije možnost postupovat podle § 117 stavebního zákona. Pokud nebude postačovat metodický výklad, navrhnout příslušná legislativní opatření,

o modelová řešení, kdy je vhodné povolovat nadzemní vedení, včetně odstranění potencionálních konfliktů s platnými předpisy.

Zpracovat metodickou pomůcku (průvodce) pro samosprávy:o sjednocující přístup obcí ke všem investorům staveb technické infrastruktury,

pokud jde o náhrady za omezení vlastnických práv věcnými břemeny,

33

o sjednocující uplatňování veřejného zájmu při využívání veřejných prostranství při stavbě sítí technické infrastruktury obecně, případně stanovit pravidla pro cenovou regulaci, pokud jde o tyto poplatky,

o doporučující zásady pro budování chrániček nebo kabelovodů vhodných pro výstavbu sdílené infrastruktury např. v majetku obcí jako součást rekonstrukce veřejných komunikací a prostranství,

o stanovující doporučení (pravidla) pro úpravy povrchů veřejných komunikací a prostranství, a zásady jejich oceňování.

Registr pasivní infrastruktury:

o zřídit registr pasivní infrastruktury (RPI),o zavést povinnou registraci veškerých sítí pasivní infrastruktury s maximálním

využitím dnes již dostupných údajů.

Sdílení pasívní infrastruktury:

o v registru pasivní infrastruktury zavést evidenci stávajících volných kapacit a připravovaných investičních akcí,

o rozšířit územně-analytické podklady o prvky pasivní infrastruktury s možností využití při územním plánování a přípravě nových staveb,

o umožnit povinnost budování infrastruktury chrániček pro sdílené sítě jako součást investice jakéhokoliv investora, pokud je uvedeno v územním plánu (koordinace výstavby),

o podporovat výstavbu otevřené infrastruktury (infrastruktury umožňující sdílení) tím, že sdílení pasivní infrastruktury bude podmínkou pro poskytnutí dotací,

o podmínit dotace na mosty, chodníky, opravy náměstí apod. vybudováním sdílené pasivní infrastruktury,

o ustanovit pravidlo, že volná pasivní infrastruktura vybudovaná z veřejných prostředků musí být nabízena za rovných podmínek všem a za nákladově orientované ceny v souladu s doporučeními EK k veřejné podpoře,

o podporovat sdílení pasivní infrastruktury tím, že její vybudování bude možné stanovit jako podmínku pro vydání rozhodnutí o umístění stavby,

o podmínit možnost stavební uzávěry na veřejných prostranstvích (zákaz rozkopání náměstí) na případy, kdy je zpřístupněna pasivní infrastruktura (pokud je v obci vybudována).

Cenové otázky:

o sjednotit metodu výpočtu výše náhrady věcného břemene např. s využitím cenových map,

o sjednotit metodiku výpočtu výše poplatků za využívání veřejného prostranství např. s využitím cenových map apod.,

o vypracovat zásady finanční spoluúčasti vlastníka pozemků pro případy, kdy je vyžadována rekultivace nad rámec původnímu stavu.

Činnost státní správy:

o zavést centrální monitoring lhůt pro vydání rozhodnutí v územním a stavebním řízení s analýzou základních příčin jejich překračování s cílem odstraňování případných bariér.

34

3.5 Harmonizovaná pásma EU pro bezdrátové vysokorychlostní připojení

K dosažení cílů Digitální agendy 2020 patří pro poskytování služeb elektronických komunikací i využití rádiového spektra, zejména služeb mobilní povahy. K poskytování služeb elektronických komunikací je rozvoj sítí nové generace s přenosem po pevném médiu a sítí a bezdrátových komunikací vzájemně provázán.

Zásadní význam bezdrátových komunikací spočívá v připojení spotřebitelů, používajících mobilní koncová zařízení. Používaná kmitočtová pásma jsou předmětem harmonizace na úrovni EU.

Role sítí nové generace provozovaných na pevných médiích (optické sítě) je pro bezdrátové komunikace zásadní, zajišťují matečnou konektivitu prostřednictvím páteřních sítí.

Bezdrátové spoje jsou dále i jejich organickým doplňkem, slouží k substituci či podpoře sítí NGA:

• k překlenutí posledního úseku sítě, jako substituce pevného připojení uživatele v případech odůvodněných technicky, ekonomicky, geograficky apod.

• k překlenutí místa trasy pevným bezdrátovým spojem, kde nelze použít standardní řešení (umístit optické vedení),

• k připojení základnových stanic buňkové sítě (od piko- až po makrobuňky), kde to vyžadují místní podmínky a řešení sítě.

Národní plán rozvoje sítí nové generace je proto v oblasti bezdrátových komunikací podporován Strategií správy rádiového spektra, která stanoví konkrétní cíle v krátko- a střednědobém horizontu (2 – 5 let). Hlavní cíle této strategie vycházejí ze zadání státní politiky – Digitální Česko 2.0 – Cesta k digitální ekonomice a v oblasti bezdrátových komunikací a zahrnují zejména:

a) rozšiřování a zpřístupňování dalších harmonizovaných pásem pro poskytování služeb elektronických komunikací,

b) optimalizaci, zefektivnění využití rádiového spektra v harmonizovaných pásmech,

c) uplatnění hospodářské soutěže zajištěním flexibility v nakládání s rádiovým spektrem, technologické neutrality a principů obchodovatelnosti s právy k užití rádiového spektra,

d) rozvoj vysokorychlostních bezdrátových pevných spojů.

K popsaným záměrům podrobněji:

ad a):

Opatření ke zpřístupnění kmitočtů pro IMT a pevného bezdrátového přístupu (FWA):

Pásmo Záměr Časový rámec, sekvence (předpoklad)

700 MHz Pásmo 700 MHz zpřístupnit pro harmonizované využívání sítěmi IMT.

Po přijetí příslušných rozhodnutí na úrovni EU a národním rozhodnutí o implementaci.

1800 MHz Udělení zbývajících (nepřidělených) kmitočtů pro využití sítěmi IMT.

Zahájení výběrového řízení v roce 2015.

35


1400 MHz Zpřístupnit pro harmonizované využívání sítěmi IMT.

Po dokončení harmonizace (2015) a po ukončení využití sítěmi DAB.

2300 MHz Zpřístupnit také (tj. sdíleně s dalším využitím) pro harmonizované využívání sítěmi IMT.

Neurčeno, dlouhodobý cíl.

2600 MHz Udělení zbývajících (nepřidělených) kmitočtů pro využití sítěmi IMT.

Zahájení výběrového řízení v roce 2015 (spolu s 1800 MHz).

3,4–3,6 MHz Změna podmínek: Zavést podmínky pro harmonizované využívání sítěmi IMT-A (tj. umožňujících služby s parametry NGA).

Po roce 2020.

3,6–3,8 MHz Zpřístupnit pro harmonizované využívání sítěmi IMT s akcentem na vysokou kvalitu služby (rychlost, latence aj.).

Zahájení výběrového řízení v roce 2015 (po VŘ na 1800 a 2600 MHz).

5,8 GHz Zpřístupnění pásma pro pevný bezdrátový přístup (BWA, WiFi).

Po dokončení mezinárodní harmonizace (2015/16) a po dokončení národní analýzy koexistence se stávajícím využitím.

ad b)

Hlavní záměry směřující k efektivnímu využívání kmitočtů ve vztahu k NGA:

• v pásmu 1900–1920 MHz a 2010–2025 MHz (doposud TDD IMT) zavést harmonizované podmínky umožňující plné využití buď sítěmi IMT, nebo alternativními technologiemi,

• v pásmech určených pro perspektivní sítě IMT-A udělovat příděly rádiových kmitočtů umožňující efektivní koordinaci základnových stanic a maximální využití kmitočtů v místech poptávky (viz bod a).

ad c)

Mezi hlavní opatření v oblasti flexibility a neutrality patří záměr zveřejňování informací o udělených právech ke kmitočtům k podpoře jejich obchodovatelnosti a možnosti pronájmu (jak individuálních oprávnění, tak příděly rádiových kmitočtů). Návrh legislativních úprav – předpoklad 2015.

ad d)

Mezi hlavní záměry k podpoře pevných bezdrátových spojů patří:

36


napříč pásmy

Umožnění zavádění širokých kanálů využívaných vysokorychlostními mikrovlnnými spoji.Úprava podmínek využívání podle aktuálních zkušeností (v první fázi zejm. v pásmu 42 GHz).

Průběžně.

Podle provozních zkušeností.

7 GHz Uvolnění dalších duplexních kmitočtů v pásmu 7 GHz pro pevné mikrovlnné spoje.

Podle zájmu uživatelů – konzultace 2015.

nad 57 GHz

Zpřístupnění pásem pro bezlicenční využití mikrovlnnými spoji, event. systémovými prvky budoucích sítí 5G.

4. Systém realizace a implementace

4.1 Subjekty odpovědné za realizaci a implementaci

Ministerstvo průmyslu a obchodu

• zajišťuje přípravu legislativy pro oblast služeb a sítí elektronických komunikací, s výjimkou prováděcích právních předpisů, k jejichž vydání jsou zmocněny Ministerstvo vnitra, Český telekomunikační úřad a Úřad pro ochranu osobních údajů,

• předkládá vládě návrh státní politiky elektronických komunikací a sleduje její realizaci,

• podporuje volnou hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací,

• je Řídícím orgánem Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, v jehož rámci bude realizována podpora rozvoje přístupových sítí nové generace,

• v kooperaci s ČTÚ zajišťuje, aby uživatelé, včetně zdravotně postižených uživatelů a osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístup, získali maximální výhody z hlediska možnosti volby služby, ceny a kvality,

• podílí se na koordinaci digitální agendy a za tímto účelem konzultuje relevantní subjekty a odbornou veřejnost, které mohou být rozvojem sítí nové generace dotčeny.

Český telekomunikační úřad

• je sektorovým národním regulátorem pro služby a sítě elektronických komunikací,

• provádí mapování bílých, šedých a černých míst, na základě kterého jsou identifikovány lokality, které mohou být předmětem podpory,

• hraje mimořádně důležitou úlohu při navrhování opatření státní podpory NGA sítí s ohledem na své technické a odborné znalosti na základě klíčové úlohy, kterou mu ukládá odvětvová regulace,

37

• podporuje veřejné orgány, jde-li o režim státních podpor v rámci OP PIK nebo případných národních programů podpory,

• navrhuje cílové oblasti, spolupracuje na formulaci podmínek, včetně podmínek stanovení ceny, pro velkoobchodní přístup a řeší spory mezi zájemci o přístup a provozovatelem dotované infrastruktury,

• v rozsahu své působnosti zajišťuje, aby nedocházelo k narušování nebo omezování hospodářské soutěže v odvětví elektronických komunikací včetně služeb přenosu,

• podporuje efektivní investice do infrastruktury a inovací za účelem výstavby sítí nových generací,

• zajišťuje účinnou správu a účelné využívání rádiových kmitočtů a čísel,• v rozsahu své působnosti odstraňuje překážky pro zajišťování sítí elektronických

komunikací, přiřazených prostředků a doplňkových služeb a poskytování služeb elektronických komunikací,

• podporuje zřizování a rozvoj transevropských sítí a interoperabilitu celoevropských služeb mezi členskými státy,

• zajišťuje, aby za srovnatelných podmínek nedocházelo k diskriminaci mezi podnikateli zajišťujícími sítě nebo poskytujícími služby elektronických komunikací,

• zohledňuje potřebu technologicky neutrální regulace; technologicky neutrální regulací se rozumí regulace, která neukládá povinnost použít konkrétní druh technologie a ani žádný druh technologie nezvýhodňuje,

• aplikuje opatření k odstranění překážek a současně k podpoře investic do budování sítí nové generace.

Ministerstvo pro místní rozvoj

• je ústředním orgánem státní správy ve věcech územního plánování, územního rozhodování a stavebního řádu,

• vykonává metodické činnosti, usměrňuje a sjednocuje výkon státní správy a praxi orgánů územního plánování a stavebních úřadů na úseku územního plánování a územního rozhodování,

• na úseku územního plánování a stavebního řádu řídí politiku územního rozvoje,• poskytuje Ministerstvu průmyslu a obchodu součinnost při implementaci

směrnice 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

Ministerstvo vnitra

• plní koordinační úlohu pro informační a komunikační technologie,• zajišťuje komunikační sítě pro Policii České republiky, složky integrovaného

záchranného systému a územní orgány státní správy,• koordinuje a vytváří podmínky pro podporu rozvoje e-governmentu,• koordinuje a vytváří podmínky pro podporu rozvoje elektronického obchodu,• v součinnosti s dalšími orgány státní správy připravuje strategický rámec pro

zajištění efektivního využívání prostorových informací v agendách veřejné správy (GeoInfoStrategie).

Ministerstvo financí

• provádí finanční kontroly využívání dotací,• zajišťuje oceňování práv odpovídajících věcným břemenům.

38

Agentura CzechInvest

• je státní příspěvkovou organizací podřízenou MPO, jež posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center; v této souvislosti implementuje dotační programy financované EU a státem a zajišťuje formální poradenství k projektům,

• zajišťuje hodnocení projektových žádostí odbornými hodnotiteli v působnosti Agentury CzechInvest, v případě projektů vyžadujících zvláštní odborné způsobilosti externími hodnotiteli podle předem definovaných výběrových kritérií,

• odpovídá za monitorování dotačního procesu a předávání informací ostatním úřadům spoluzodpovědným za Národní plán rozvoje sítí nové generace, zejména MPO a ČTÚ.

4.2 Implementační proces a hodnotící ukazatele

4.2.1 Implementace dotačního mechanizmu v rámci specifického cíle 4.1 OP PIK

Specifický cíl 4.1 OP PIK stanovuje primárně cílová území, jež mohou být předmětem podpory, jako lokality, ve kterých neexistuje žádný provozovatel sítě pro vysokorychlostní přístup k internetu umožňující zajišťování služby reálnou rychlostí směrem k uživateli alespoň 30 Mbit/s a není pravděpodobné, že by v nich do tří let nějaký poskytovatel vybudoval infrastrukturu pro poskytování této služby. Tyto lokality identifikuje nezávislý sektorový regulační úřad, tj. ČTÚ.

Cílovou skupinou aktivit specifického cíle 4.1 OP PIK jsou obyvatelé a podnikatelé, kteří nemají možnost využívat vysokorychlostní přístup k internetu o rychlosti směrem k uživateli alespoň 30 Mbit/s.

Příjemcem podpory v rámci specifického cíle 4.1 OP PIK jsou subjekty podnikající v oblasti elektronických komunikací bez ohledu na velikost dotyčné osoby. Podporovány budou tudíž i velké podniky (podle čl. 3 odst. 1 nařízení o EFRR), neboť celospolečenské přínosy a související pozitivní efekty v rámci podpory rozšiřování všeobecné dostupnosti vysokorychlostního přístupu k internetu jednoznačně převažují nad případnými negativními důsledky, které by mohly vzniknout podporováním velkých podniků. Tyto aktivity musí zároveň být v souladu i s politikou vlády ČR vztahující se k zavádění vysokorychlostního přístupu k internetu a jejím formám (kdy vláda preferuje především budování přístupových sítí nové generace – NGA, při současném respektování zásady technologické neutrality), tudíž ze soutěže projektů nelze vylučovat ani příslušné státní podniky prosazující tyto vládní priority.

Při rozhodování o podpoře jednotlivých projektů zajišťujících vybudování infrastruktury a splňujících požadavky na kvalitu služby přístupu k internetu bude vždy respektován princip technologické neutrality.

Způsobilé výdaje musí být vynaloženy v souladu s cíli OP PIK a musí být nezbytně nutné pro realizaci projektu a musí být vynaloženy nejdříve v den přijatelnosti projektu. Způsobilé výdaje jsou např. investiční náklady na stavební a inženýrské práce související se síťovou infrastrukturou nebo investiční náklady na vybudování přístupových sítí nové generace (sítě NGA). Dalšími způsobilými výdaji mohou být např. náklady na

39

projektovou dokumentaci, náklady na přípravu území apod. Způsobilost výdajů bude stanovena výzvou a pravidly způsobilosti výdajů.

Podrobnosti implementace specifického cíle 4.1 OP PIK budou upraveny v tzv. programu podpory, který bude schvalovat vláda.

Následně budou vyhlašovány konkrétní výzvy na předkládání individuálních projektů. Výzvy zpracuje Řídící orgán OP PIK, tj. MPO. Předložené projekty budou nejdříve posuzovány ze strany zprostředkujícího subjektu (Agentura CzechInvest) z pohledu jejich souladu s podmínkami programu podpory. Projektové žádosti, které úspěšně projdou tímto procesem, budou hodnoceny odbornými hodnotiteli podle předem definovaných výběrových kritérií. Ve finální fázi hodnocení budou projekty posuzovány hodnotitelskou komisí, která bude tvořena zástupci Řídícího orgánu OP PIK a dalšími relevantními partnery a experty na danou oblast, včetně regionálních partnerů.

Klíčovým ukazatelem dotačního mechanizmu v rámci specifického cíle 4.1 OP PIK je počet domácnosti, které mají dostupnost k sítím umožňující vysokorychlostní přístup k internetu o rychlosti směrem k uživateli alespoň 30 Mbit/s. Tento ukazatel vychází z logiky, že při budování jakékoliv infrastruktury na celém území ČR jsou domácnosti obvykle „připojovány“ až naposled, tj. daleko dříve mají přístup k předmětné infrastruktuře např. veřejné instituce nebo podnikatelské subjekty. Proto tento ukazatel lze považovat za nejvhodnější z hlediska posuzování všeobecné dostupnosti vysokorychlostního přístupu k internetu v rámci celého území ČR.

4.2.2 Implementace směrnice 2014/61/EU a dalších opatření

Cílem implementace směrnice 2014/61/EU je stanovit určitá minimální práva a povinnosti s předpokladem usnadnění zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a meziodvětvovou koordinaci. Implementace této směrnice významně napomůže nejen rozvoji digitální infrastruktury jako takové, ale i digitální ekonomice jako celku, což bude mít dále přímý efekt pro všechna odvětví našeho hospodářství.

Implementace směrnice by měla být především nástrojem na podporu budování vysokorychlostních sítí tak, že zajistí maximálně transparentní informace o existenci pasivní infrastruktury, usnadní komunikaci mezi příslušnými dotčenými subjekty a podpoří koordinaci stavebních prací.

Samotná implementace bude zasahovat do působnosti mnoha právních předpisů, jak zákonů, tak prováděcích předpisů. Z tohoto důvodu bude provedena formou zvláštního zákona a nikoli pouze novelou stávajících zákonů, jako např. zákona o elektronických komunikacích, stavební zákon ad.

Implementace bude provedena formou zvláštního zákona, lhůta pro její provedení je stanovena do 1. ledna 2016, účinnost od 1. července 2016.

Jedním z klíčových prvků k odstranění překážek rozvoje sítí nové generace je Registr pasivní infrastruktury (RPI). Realizace RPI je obsažena v dokumentech Digitální Česko 1 a Digitální Česko 2. Cílem RPI má být zejména efektivní využití stávajících dostupných informací o prvcích pasivní infrastruktury na jednom místě, které budou dále dle potřeby doplněny a následně zainteresovanými subjekty sdíleny. RPI bude rovněž poskytovat informace o plánované výstavbě po celém území ČR, zejména pak o plánované výstavbě, jež je vhodná pro sdílení nákladů na budování pasivní infrastruktury sítí elektronických komunikací. Účelem je zajištění poskytování informací

40

o infrastruktuře vhodné pro výstavbu a provoz především sítí nové generace, a to z důvodu snížení celkových investic potřebných k dosažení cílů Digitální agendy. RPI bude současně sloužit jako nástroj pro účelné směřování veřejné podpory do výstavby sítí nové generace, a také pro potřeby ČTÚ při hodnocení trhu a přípravě případných nápravných opatření. Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice ukládá v souvislosti se zpracováním návrhu na zřízení RPI gesci MPO, jako spoluzodpovědného gestora označuje ČTÚ. Právě tento národní regulační úřad bude nejvíce využívat informace z RPI při hodnocení trhu a přípravě případných nápravných opatření.

4.3 Monitoring implementačního procesu

4.3.1 Monitoring dotačního mechanizmu

Odpovědnost za systematické a kontinuální monitorování dotačního mechanizmu v oblasti podpory budování přístupových sítí nové generace nese MPO, které úzce spolupracuje s Agenturou pro podporu investic a podnikání CzechInvest. Současně MPO bezprostředně spolupracuje s ČTÚ, který v rámci monitorování situace na trhu elektronických komunikací dotační proces vyhodnocuje s ohledem na lokality, ve kterých žadatelé o podporu plánují realizovat své investiční záměry. Tzn., že ČTÚ identifikuje lokality, které mohou být předmětem podpory (tzv. bílá místa). Následně ČTÚ provádí pravidelné přezkoumání stavu infrastruktury (sítě NGA) umožňující vysokorychlostní přístup k internetu na území ČR. Investice, které se mohou stát způsobilými náklady, musí být provedeny pouze v oblastech, kde neexistuje infrastruktura (sítě NGA) a kde je nepravděpodobné, že tato infrastruktura bude do tří let ode dne zveřejnění plánovaného opatření vybudována za komerčních podmínek, přičemž tento předpoklad je třeba ověřit v otevřené veřejné konzultaci. ČTÚ musí proto provést přemapování existence infrastruktury (sítě NGA), včetně posouzení záměru na vybudování sítí NGA soukromým sektorem, alespoň jednou za tři roky.

ČTÚ bude odborně posuzovat návrhy netradičních nebo nových technických/technologických řešení, které budou prezentovány v žádostech o podporu, se kterými v ČR dosud nejsou žádné praktické zkušenosti.

Vzhledem k tomu, že v ČR neexistují celostátní dotační mechanizmy pro podporu rozvoje sítí NGA v lokalitách s tržním selháním, nejsou tudíž k dispozici ani relevantní informace, které by umožňovaly predikci vývoje rozšiřování sítí NGA bezprostředně po spuštění dotačního mechanizmu. Proto bude nutné pravidelně a zejména v počátku v častějších intervalech vyhodnocovat efektivitu celého dotačního procesu. S ohledem na informace v žádostech o podporu a lokality, ve kterých se mají modernizovat nebo budovat nové sítě NGA, upraví pak MPO ve spolupráci s Agenturou CzechInvest případně relevantní implementační dokumenty (Výzvy, Podmínky poskytnutí dotace nebo Pokyny pro žadatele) tak, aby se v nejvyšší možné míře vytvářely předpoklady pro naplňování stanovených cílů.

4.3.2 Společná platforma mezi státní správou a soukromým sektorem

Za účelem průběžného zkvalitňování procesu realizace výstavby přístupových sítí nové generace bude projednávána situace tohoto procesu na platformě, kterou MPO a ČTÚ zřídí s profesními sdruženími, resp. asociacemi zastřešujícími operátory sítí

41

elektronických komunikací. Tato platforma bude identifikovat negativní jevy v celém procesu a připravovat návrhy na jeho zefektivnění.

4.4 Způsob průběžného informování veřejnosti

Obecné informace k problematice rozvoje sítí nové generace jsou k dispozici na internetových stránkách MPO v sekci e-komunikace a pošta14, a dále na internetových stránkách Českého telekomunikačního úřadu15. Informace ve vztahu k dotačnímu mechanizmu prostřednictvím OP PIK jsou dostupné na internetových stránkách Agentury CzechInvest v sekci programy podpory16, a rovněž na internetových stránkách MPO v sekci podpora podnikání/OP PIK17.

Průběžné relevantní informace o trhu elektronických komunikací jsou zveřejňovány prostřednictvím pravidelných měsíčních monitorovacích zpráv ČTÚ18. ČTÚ pak dále vydává každoroční Zprávy o vývoji trhu elektronických komunikací19.

ČTÚ rovněž vydává Telekomunikační věstník, který je publikační sbírkou správních úřadů v oblasti elektronických komunikací. Telekomunikační věstník je zveřejňován v elektronické formě prostřednictvím portálu veřejné správy20.

V roce 2013 se ČTÚ přihlásil k projektu Open Data, tj. k principu tzv. otevřených dat, a zpřístupňuje postupně datové sady, které naplňují atributy otevřených dat21.

5. Finanční aspekty

Zkušenosti z dosavadní praxe budování sítí nové generace v České republice potvrzené zahraničními poznatky ukazují, že se jedná o finančně velmi náročné aktivity. Zřizování nových sítí sestávajících z části nebo plně z optických vedení pro vysokorychlostní přístup k internetu umožňujících stanovenou přenosovou rychlost, tj. 30 resp. 100 Mbit/s, stejně jako modernizace a rozšiřování stávající infrastruktury a budování tzv. pasivní infrastruktury vyžadují ze strany zhotovitele vysoké investice. Podle dostupných údajů představují náklady na výkopové práce pro položení 1 km optických kabelů v závislosti na lokalitě v průměru cca 1,5 mil. Kč, další prostředky je třeba vynaložit na budování samotných přípojek pro domácnosti, projektovou přípravu a dokumentaci, řešení vlastnických vztahů, resp. věcných břemen, provázanost na další infrastrukturu atd.

Je zřejmé, že soukromý investor v této souvislosti musí hodnotit návratnost vynaložených prostředků. Ta je z povahy věci velmi nízká zejména v řídce osídlených venkovských oblastech. Nelze proto předpokládat, že naplnění výše uvedených cílů bude dosaženo pouze působením tržních sil bez dalších intervencí.

14 http://www.mpo.cz/cz/e-komunikace-a-posta/15 www.ctu.cz16 http://www.czechinvest.org/programy-podpory17 http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppik/18 http://www.ctu.cz/aktuality/monitorovaci-zpravy/rok-2014.html19 http://www.ctu.cz/ctu-informuje/zpravy-o-vyvoji-trhu-elektronickych-komunikaci.html20 http://portal.gov.cz/portal/obcan/vestniky/21 http://www.ctu.cz/cs/otevrena-data/o-otevrenych-datech-ctu.html

42

Pro dosažení cílů stanovených v dokumentu Digitální agenda pro Evropu a v souvislosti s tím i ve Státní politice v elektronických komunikacích „Digitální Česko 2.0 – Cesta k digitální ekonomice“ je proto nezbytné diverzifikovat potřebné finanční zdroje a vedle soukromých investic podpořit výstavbu sítí nove generace i z veřejných prostředků, a to jak evropských, tak národních.

Jedním z uvažovaných evropských zdrojů byl již dříve zmíněný Nástroj pro propojení Evropy „Connecting Europe Facility“ (CEF) definující pravidla pro financování a implementaci evropských projektů v oblasti energetické, dopravní a telekomunikační sítě. Jak již bylo uvedeno, v průběhu jednání o rozpočtu EU však došlo ke snížení původně navrhovaných finančních prostředků na telekomunikační část CEF z 9,2 mld. EUR na 1 mld. EUR.

Primárním zdrojem evropských prostředků budou tedy alokace z Evropského fondu pro regionální rozvoj v programovém období kohezní politiky EU 2014–2020 na Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014–2020 (OP PIK). V OP PIK, který vláda ČR schválila svým usnesením č. 581 ze dne 14. července 2014, je prioritní osa 4 zaměřena na Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií (PO 4). V rámci celkové částky prostředků alokovaných pro OP PIK, tj. 4 316 062 617 EUR vláda schválila na PO 4 částku 743 657 589 EUR, z toho pak na samotný Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu částku 521 380 364 EUR.

Pokud jde o možné národní zdroje veřejných prostředků, je třeba zmínit využití výnosu z aukce radiových kmitočtů. Podrobnosti jsou uvedeny v části 3.4.1.

Projekty ITS NGN, PEGAS i CMS-KIVS uvedené v části 2.7 jsou financovány z evropských fondů. Rozpočet projektu ITS NGN je 300 mil. Kč, projektu PEGAS 354 mil. Kč a u projektu CMS-KIVS činí 610 mil. Kč.

Pro období 2014 – 2020 jsou plánovány akce pro následující specifické informační systémy s odhadovanou finanční alokací hrazenou rovněž z evropských fondů:

Modernizace radiokomunikační sítě IZS PEGAS 1,9 – 2,6 mld. Kč Moderní radiokomunikační prostředky sítě IZS PEGAS 400 – 600 mil. Kč Dobudování optických a radioreléových tras MV 400 – 500 mil Kč

6. Závěr

Vyspělé státy kladou velký důraz na hospodářský rozvoj. Ten je dnes nemyslitelný bez moderních informačních a komunikačních technologií (ICT). Této strategii se proto intenzivně věnují i orgány Evropské unie, neboť si uvědomují, že bez rozvoje ICT je další hospodářský rozvoj nemožný. Nezbytnou součástí strategie rozvoje ICT je možnost spolehlivého a rychlého připojení k internetu. Netýká se to jen firem, ale i domácností, jednak proto, že moderní společnosti využívají nových forem práce, jednak proto, že lidé všech sociálních skupin potřebují komunikovat moderními prostředky mezi sebou, s úřady a jinými institucemi, prostřednictvím internetu se dále připojují ke zdrojům informací, kterých využívají pro vzdělávání, zábavu i v mnoha dalších životních situacích.

Pokud chce ČR držet krok s vyspělými zeměmi, musí tento trend akceptovat. Je zcela nezbytné věnovat se této otázce na vládní úrovni, proto je vládním cílem digitální

43

ekonomika s udržitelnými ekonomickými a sociálními přínosy, které jsou založeny na moderních on-line službách a rychlém internetovém připojení.

Česká republika se dlouhodobě potýká s problémem nedostatečného přístupu domácností k internetu. Zatímco jiné oblasti telekomunikací se od počátku 90. let slibně rozvíjely a v rámci programů na digitalizaci sítě tehdy národní operátor vybudoval nové digitální ústředny, místní metalické sítě, transportní optickou síť, která ve své době byla na světové špičce a mobilní operátoři budovali buňkové sítě 1. a 2. generace, řešení přístupu domácností k internetu se od počátku až do dnešní doby potýká s velkými problémy.

Situace se nezměnila ani po privatizaci národního operátora. Zatímco ve světě se od roku 1995 ve velkém rozsahu budovaly tehdy moderní sítě využívající technologie xDSL, v ČR se řešil přístup k internetu prostřednictvím pomalého vytáčeného připojení. K většímu nasazení technologie xDSL došlo v ČR až po roce 2000, tedy v době, kdy tyto technologie vzhledem ke svým omezením přestávaly splňovat požadavky zákazníků především na objemy přenášených dat a kdy se v telekomunikačně vyspělých zemích již připravovaly projekty rychlých přístupových sítí. Vzhledem k požadavkům zákazníků na rychlejší připojení k internetu a nečinnosti velkých operátorů v této oblasti došlo v ČR k unikátnímu jevu – budování značného počtu sítí založených na technologii WiFi. Unikátnost spočívá i vtom, že tyto sítě nebyly budovány velkými hráči na poli elektronických komunikací, ale různými neziskovými organizacemi, tvořenými často komunitami nadšenců. Takováto řešení sice umožnila mnoha zákazníkům připojení k internetu, nicméně je to nouzové řešení spojené se zásadními omezeními jednak technologickými, jednak danými skutečností, že ve většině případů jsou využívána nelicencovaná pásma.

Pro vysokorychlostní přístupové sítě nové generace lze využít několik technologií. Jako nejperspektivnější se jeví sítě využívající k přenosu signálu optických vláken. Výhodou přenosu dat optickými systémy je kromě příznivých přenosových parametrů jejich jednoduchá, rychlá a levná možnost navýšení přenosové rychlosti. Určitou nevýhodou je v některých případech delší doba realizace a vyšší prvotní investiční náklady. Proto se zcela nevylučuje ani použití jiných technologií, popřípadě kombinace těchto technologií (zpravidla pro poslední úsek k zákazníkovi) s technologiemi využívajícími optická vlákna.

Cílem Národního plánu je vytvoření podmínek pro zastavení nepříznivého trendu zaostávání za telekomunikačně vyspělými státy. Nástrojem k tomu je odstranění legislativních bariér a veřejná podpora v této oblasti.

Pro odstranění legislativních překážek rozvoje sítí nové generace je klíčová řádná a včasná transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Lze se domnívat, že efektivní implementace této směrnice významně napomůže nejen rozvoji digitální infrastruktury jako takové, ale digitální ekonomice jako celku, což bude mít dále pákový efekt pro všechna odvětví hospodářství.

Předmětem veřejné podpory s ohledem na princip technologické neutrality a stav vývoje trhu a technologií budou přístupové sítě z optických vláken, vyspělé modernizované kabelové sítě a některé vyspělé bezdrátové přístupové sítě, prostřednictvím kterých lze účastníkovi poskytnout spolehlivé vysokorychlostní připojení. Veřejná podpora by měla být směrována do těch oblastí, kde selhávají tržní mechanismy.

44

Stanoveným cílem je zajistit, aby do roku 2020 měli všichni obyvatelé ČR možnost vysokorychlostního přístupu k internetu o rychlosti downloadu vyšší než 30 Mbit/s a aby nejméně polovina domácností měla možnost internetového připojení o rychlostí downloadu vyšší než 100 Mbit/s při splnění dalších nezbytných podmínek. Je třeba si však uvědomit, že dnes vyspělý telekomunikační svět se na těchto rychlostech nezastaví, již dnes se připravují gigabitové sítě. Preferována proto budou ta řešení, která v budoucnosti umožní další navyšování přenosové rychlosti s nízkými investičními náklady.

45

Příloha č. 1 Popis technologie pro přístupové sítě

1. Technologie xDSL pro vysokorychlostní přístup využívající metalické kabely

Účastnické vedení tvořené měděnými páry vodičů, původně určené pro přenos frekvencí v hovorovém pásmu, není pro přenos vysokých frekvencí zcela vhodné. Avšak vzhledem ke skutečnosti, že v zemi jsou uloženy značné délky kabelů s tímto typem vodičů, které jsou z větší části neobsazené provozem, byly vyvinuty technologie využívající tohoto přenosového média i pro přenos digitálního signálu. Jedná se především o nesymetrické systémy xDSL, u kterých je rychlost odesílání dat (dále jen rychlost uploadu) výrazně nižší než rychlost stahování dat (dále jen rychlost downloadu) a kterých se i přes značná technická omezení hojně využívá. Nejrozšířenějšími z nich jsou zařízení ADSL (s pozdějšími modifikacemi ADSL2 a ADSL2+) a VDSL (s pozdější modifikací VDSL2).

Dosahovaná rychlost downloadu u zařízení ADSL2+ je až 24 Mbit/s, výrazně však klesá se vzdáleností, přičemž pro vzdálenost větší než pět kilometrů jsou již tato zařízení prakticky nepoužitelná.

Technologie VDSL umožňuje dosáhnout přenosové rychlosti downloadu až 52 Mbit/s a 6,5 Mbit/s v opačném směru, prakticky je však využitelná jen do vzdálenosti 1 200 m.

V místě, kde dochází k vydělování kapacity do jednotlivých systémů xDSL, zpravidla v objektu telefonní ústředny, je umístěno zařízení DSLAM, u koncového uživatele je umístěn příslušný modem xDSL. Prodloužení dosahu od ústředny lze docílit budováním tzv. vysunutých DSLAM umístěných blíže k zákazníkovi. V místech DSLAM však musí být zajištěny dostatečné přenosové kapacity (např. optickými systémy), takže počet těchto míst je značně omezen.

Přehled dosažitelných přenosových rychlostí u xDSL řešení je zobrazen na obr. č. 1:

Graf č. 9: Dosažitelné rychlosti stahování dat technologií ADSL, ADSL2+ a VDSL2

Rychlost technologie VDSL2 je možno ještě navýšit, např. využitím vectoringu. Jde o metodu přenosu signálu, která umožňuje poskytování vyšší přenosové rychlosti rušením přeslechů mezi všemi VDSL2 vedeními v telefonním kabelu (svazku kabelů).

Provozovatel nejrozsáhlejší přístupové sítě založené na metalických účastnických vedeních, společnost O2 Czech Republic, a.s., uvádí, že využití technologii ADSL je možné přibližně na 97 % jejích účastnických vedeních, technologii VDSL však bude možno použít jen na části z nich.

46

Další z řady xDSL technologií – SDSL (SHDSL) je založena na symetričnosti, kdy rychlost přenosu ve směru ke koncovému uživateli je stejná jako ve směru od uživatele. SDSL se velmi často používá pro služby pronájmu přenosových kapacit.

V současné době se testují systémy G.fast schopné při použití vectoringu dosáhnout přenosové rychlosti až 1Gbit/s, překlenutelná vzdálenost je však v tomto případě omezena na cca 100 m. Použití těchto systémů tedy bude velmi omezené.

Kromě výše popsaných variant existují ještě další xDSL technologie, které se ovšem v praxi masově nezaváděly a nezavádějí. Největším poskytovatelem maloobchodních služeb vysokorychlostního přístupu prostřednictvím účastnických metalických vedení využívající technologii xDSL je v ČR společnost O2 Czech Republic, a.s. Dalšími poskytovateli na trhu jsou např. společnosti T-Mobile Czech Republic, a.s., a GTS Czech, s.r.o., které využívají pro poskytování svých maloobchodních vysokorychlostních služeb přístupovou síť společnosti O2 Czech Republic, a.s.

Pro splnění podmínky, aby přenosová rychlost downloadu reálně dosahovala alespoň 30 Mbit/s, bude využitelná především technologie VDSL2, případně v kombinaci s vectoringem.

2. Technologie pro vysokorychlostní přístup prostřednictvím optických vláken (dále jen „FTTx přístup“)

FTTx je obecný pojem označující veškeré druhy realizace vysokorychlostní síťové architektury využívající optická vlákna jako součást přístupové sítě. Podle způsobu zakončení optického vlákna v rámci přístupové sítě rozlišujeme několik scénářů:

Scénář FTTH – v tomto scénáři se využívá technologie optických vláken až ke koncovému bodu sítě v prostorách koncového uživatele. Scénář FTTH může být realizován jako Point-to-Point., kdy každý uživatel má vyhrazeno jedno optické vlákno až do optického rozvaděče, který tvoří hranici mezi přístupovou a páteřní sítí, nebo jako Point-to-Multipoint využívající pasivní optickou síť (dále jen PON), kde provoz je veden z ODF jedním vláknem do pasivního rozbočovače a odtud samostatnými optickými vlákny ke koncovým uživatelům.

Scénář FTTB – v tomto scénáři je optické vlákno přivedeno k patě budovy a odtud jsou ke koncovému uživateli využity vnitřní rozvody lokální sítě.

Scénář FTTC(N) – tento scénář zahrnuje kombinaci jak optické sítě, tak účastnického metalického vedení. Optická vlákna jsou směrem k zákazníkovi ukončena nejčastěji ve venkovním kontejneru na optickém zakončení a pro úsek z kontejneru k zákazníkovi je využit přenosový systém provozovaný na stávajícím metalickém vedení. Scénář může být aplikován v případech, kdy budou postupně nahrazovány jednotlivé stávající úseky metalických vedení optickým vedením.22

V současné době je většina FTTx přístupů (více než 90 %) poskytována prostřednictvím optických vláken v kombinaci s lokální sítí, kdy je optické vlákno přivedeno na patu budovy, kde navazuje místní LAN síť (na bázi Ethernetu), tedy scénář FTTB. Zbývající část přístupů je realizována jako FTTH, přičemž oba scénáře jsou téměř výhradně poskytovány prostřednictvím PON.

22 Více informací o jednotlivých scénářích (včetně např. možností jejich zpřístupnění) lze nalézt např. v dokumentu „Návrhy regulace optických přístupových sítí nové generace podle jednotlivých scénářů výstavby“ (Český telekomunikační úřad, září 2010).

47

Kombinaci technologie VDSL (popř. VDSL2) s optickými sítěmi (tedy scénář FTTC) v současné době nabízí řada společností. V souvislosti s poskytováním těchto služeb začala společnost O2 Czech Republic, a.s., ve vybraných lokalitách budovat tzv. „street cabinety“, primárně za účelem zkrácení metalického vedení mezi účastníkem a zařízením DSLAM, díky čemuž budou služby VDSL2 dostupné širšímu okruhu zákazníků než doposud. Koncem roku 2013 bylo v ČR pokryto optickými sítěmi FTTx cca 16 % domácností. Postupně však počet přípojek na bázi optických přístupových sítí roste. Důvodem je skutečnost, že sítě FTTx jsou schopny nabídnout vysokorychlostní přístupy s nejvyšší kvalitou a s tím spojenou nabídku služeb. Skutečností však zůstává, že rozvoj těchto sítí má dosud jen lokální charakter. Žádný z operátorů dosud nepřistoupil k budování optických přístupových sítí v celostátním měřítku. Mezi největší poskytovatele vysokorychlostního přístupu prostřednictvím optických vláken v ČR patří např. společnosti SMART Comp., a.s., RIO Media a.s. a Dragon Internet, a.s.

Všechny výše uvedené typy optických přístupových sítí v praxi umožňují dosahovat přenosové rychlosti downloadu 30 Mbit/s, 100 Mbit/s i řádově více. Uvedené sítě nemají praktické žádné kapacitní omezení ve vztahu k deklarovaným požadavkům na rychlost.

Nespornou výhodou strategie výstavby založené na sítích FTTx jsou velké technické rezervy umožňující v budoucnosti snadné, rychlé a levné rozšiřování kapacit těchto sítí navýšením přenosové rychlosti nad požadavky stanovené pro rok 2020.

Penetrace s vysokorychlostním připojením zákazníků v ČR v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi zaostává, viz následující graf:

Graf č. 10: Penetrace sítí FTTH/FTTB + LAN

Zdroj: IDATA a FTTH Council, Europe

48

3. Technologie pro vysokorychlostní přístup prostřednictvím sítí kabelové televize

Vysokorychlostní přístup prostřednictvím sítí kabelové televize je realizován datovým tokem mezi datovou ústřednou (dále jen „CMTS“) umístěnou na hlavní stanici a kabelovými modemy u koncových uživatelů. V praxi zařízení CMTS obsluhuje až několik tisíc uživatelů a pro přenos datového toku využívá směrem k uživateli nebo od uživatele frekvenční multiplex, společný s přenosem televizních signálů.

Frekvenční kanál, využívaný pro přenos datového toku, je dále rozčleněn na více datových kanálů a datový tok v tomto kanálu sdílí až několik stovek uživatelů. Datový tok v přístupové síti, tedy mezi CMTS a kabelovým modemem, je poskytován ve standardu DOCSIS, který pro přenos v jednotlivých datových kanálech využívá časový multiplex. Pro přenos dat v přístupové síti se používá koaxiální kabel, případně koaxiální kabel v kombinaci s optickým vláknem. V případě kombinace přenos optickou částí sítě probíhá prostřednictvím frekvenčního multiplexu určeného pro standard DOCSIS.

Standard DOCSIS zahrnuje sdílení přenosového média v rámci celé přístupové sítě. Přenosová rychlost jednoho datového kanálu ve směru k uživatelům je v závislosti na použité modulaci 39,912 Mbit/s nebo 55,616 Mbit/s. Přenosová rychlost jednoho datového kanálu ve směru od uživatele se v závislosti na použité modulaci a šířce kanálu pohybuje v rozsahu 0,32 až 10,24 Mbit/s pro DOCSIS 1.1 a 0,32 až 35,85 Mbit/s pro DOCSIS 2.0. Standard DOCSIS 3.0 definuje otevřenou digitální platformu IP pro kabelové systémy a také možnost sloučení několika frekvenčních kanálů, což významně zvyšuje dostupné přenosové rychlosti v obou směrech přenosu. V případě použití 8 kanálů pro sestupný směr a 4 kanálů pro vzestupný směr je možné dosáhnout rychlostí přenosu 444.96 (400) Mbit/s a 122.88 (108) Mbit/s. Na konci roku 2013 byl schválen nový standard DOCSIS 3.1, který umožní prostřednictvím sítí CATV nabízet služby o rychlostech downloadu až 10 Gbit/s.

Všichni poskytovatelé CATV přístupu v současné době nabízejí přístup k síti internet přes standard DOCSIS 2.0. Společnost UPC Česká republika, s.r.o., začala v průběhu let 2009 a 2010 nabízet služby vysokorychlostního přístupu přes standard DOCSIS 3.0. Ke konci roku 2010 tato společnost uváděla dostupnost standardu DOCSIS 3.0 na všech svých hlavních stanicích. Díky tomu je schopná téměř na všech svých přípojkách poskytovat významně vyšší rychlosti ve srovnání s technologií xDSL.

Vysokorychlostní přístup prostřednictvím sítí kabelové televize je v principu využitelný pro splnění podmínky, aby přenosová rychlost downloadu reálně dosahovala alespoň 30 Mbit/s.

4. Technologie pro vysokorychlostní přístup prostřednictvím rádiových sítí v bezlicenčních i licenčních frekvenčních pásmech (dále jen „FWA přístup“)

V ČR jsou FWA přístupy nejčastěji realizovány pomocí technologie WiFi. Uvedená technologie je poskytována v bezlicenčním pásmu 2,4 GHz nebo 5 GHz ve standardu IEEE 802.11. Většina poskytovatelů užívá technologii v pásmu 5 GHz také pro budování svých páteřních spojů, pásmo 2,4 GHz se užívá především pro připojování uživatelů k přístupovému bodu. Pro páteřní spoje jsou v poslední době využívána i ostatní bezlicenční pásma (např. pásmo 10 GHz) nebo dochází k jejich postupným nahrazením optickými vlákny.

49

Jedním ze zásadních omezení je vzájemné rušení, které je významné v pásmu 2,4 GHz. Toto pásmo disponuje pouze třemi nepřekryvnými frekvenčními kanály a tak dochází často k vzájemnému rušení jednotlivých sítí, ačkoliv se v praxi využívá směrových antén. Pásmo 5 GHz však disponuje dvaceti nepřekryvnými kanály, ze kterých je 13 možno použít pro venkovní spoje a připojení zákazníků a tudíž nižším rizikem vzájemného rušení. Přestože je v pásmu 5 GHz nižší riziko rušení než v pásmu 2,4 GHz, dochází i v tomto pásmu, jak ukazují výsledky kontrol ČTÚ, velmi často k vzájemnému rušení jednotlivých sítí, k rušení meteorologického radaru a k venkovnímu využívání kmitočtů určených pouze pro použití v budovách. Dosah obou technologií je prakticky totožný, tj. 4–6 km. V praxi je nabízena přenosová rychlost, která může dosahovat až 54 Mbit/s, v případě standardu 802.11n je teoretická maximální rychlost až 600 Mbit/s.

Na začátku roku 2014 též došlo ke schválení standardu IEEE 802.11ac, který umožňuje teoretickou maximální přenosovou rychlost 1 Gbit/s. Standard je určen přednostně pro pásmo 5 GHz.

Bezdrátové vysokorychlostní přístupy využívající licencovaná pásma se v současnosti používají především pro páteřní spoje. Takovéto typy přístupů mohou nabízet přenosové rychlosti v řádech desítek až stovek Mbit/s.

Vysokorychlostní přístupy využívající licencovaná pásma nabízejí kvalitnější služby pro koncové zákazníky v porovnání s vysokorychlostními přístupy v bezlicenčních pásmech, neboť zde nedochází k tak výraznému rušení. FWA přístup je v principu využitelný pro splnění podmínky, aby přenosová rychlost downloadu reálně dosahovala alespoň 30 Mbit/s.

5. Technologie pro vysokorychlostní přístup prostřednictvím mobilních sítí, založený na technologiích CDMA, UMTS a LTE

Technologie CDMA2000 je využívána v ČR ve frekvenčním pásmu 450MHz. V sítích se v současnosti používají pro datový přenos dvě technologie, označované jako CDMA2000 1xEV-DO a CDMA2000 1xRTT. Technologie 1xEV-DO slouží pouze k datovému přenosu a umožňuje dosahovat přenosové rychlosti až 2,4 Mbit/s, technologie 1xRTT umožňuje realizovat přenos hlasu i dat pouze při maximální dosahované rychlosti 307 kbit/s.

Sítě UMTS jsou provozovány v pásmech 1885–2200 MHz. Teoretická maximální přenosová rychlost je 3,6 Mbit/s (pro Release 6), s vylepšením technologií HSDPA (High-Speed Downlink Packet Access) až 21 Mbit/s. Technologie UMTS využívá standardně přenos dat metodou tzv. frekvenčního dělení FDD (Frequency Division Duplex) anebo méně obvyklou metodu TDD (Time Division Duplex). V současnosti existuje vylepšení technologie HSDPA+ DC (Dual-Carrier/Cell), které umožňuje, díky možnosti připojení koncového zařízení na dva přístupové body mobilní sítě zároveň, dosahovat rychlostí až 42 Mbit/s.

Za další stupeň vývoje mobilních sítí je obecně považována technologie LTE (Long Term Evolution), která má poskytovat mobilní přístup s rychlostmi srovnatelnými např. s technologií xDSL. Teoretické přenosové rychlosti jsou až 326 Mbit/s při šířce pásma 20 MHz pro směr k uživateli a až 86 Mbit/s pro směr od uživatele. Předpokládá se provoz v pásmech 800, 900, 1800, 2100, a popř. i 2600 MHz.

Intenzivní vývoj sítí s technologií LTE probíhá v celé řadě zemí. Asociace GSA ve své zprávě o vývoji trhu technologie LTE, vydané 10. května 2013, uvádí, že 371 operátorů

50

ve 116 zemích buduje, nebo se zavázalo k vybudování provozních systémů LTE, přičemž konstatuje, že ve světě je již v celkem 70 zemích v komerčním provozu 175 LTE sítí.

K rozvoji LTE sítí jistě také přispěje úspěšné výběrové řízení organizované ČTÚ za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz. Úspěšnými uchazeči o rádiové kmitočty se stali tři současní síťoví operátoři, a to společnosti O2 Czech Republic, a.s., T-Mobile Czech Republic, a.s., a Vodafone Czech Republic, a.s., kteří získali pravomocné příděly rádiových kmitočtů pro nové sítě 4. generace.

Součástí vyhlášení výběrového řízení byla též rozvojová kritéria, která mají zajistit účelné využívání rádiových kmitočtů získaných v rámci tohoto výběrového řízení. Mezi kritéria patří zejména povinnost zahájení poskytování komerčních služeb s využitím veřejných komunikačních sítí provozovaných na přidělených rádiových kmitočtech ve lhůtě do 2 let od právní moci přídělu rádiových kmitočtů, zahájení využívání rádiových kmitočtů s využitím celého rozsahu přidělených rádiových kmitočtů ve lhůtě do 7 let od právní moci přídělu rádiových kmitočtů a zajištění pokrytí území a obyvatel nabídkou služeb v rozsahu definovaném pro jednotlivá kmitočtová pásma.

Pro splnění podmínky, aby přenosová rychlost downloadu reálně dosahovala alespoň 30 Mbit/s, budou využitelné zejména sítě 4. generace (LTE) a teoreticky i sítě 3. generace (zejména UMTS sítě). Zásadním problémem pro využitelnost sítí pro účely Programu může být dynamická agregace, kdy je přenosová kapacita obsluhujícího vysílače přerozdělována mezi všechny účastníky k němu přihlášené – při nárůstu přítomných účastníků tedy může docházet k výraznému snižování přenosové rychlosti všem připojeným uživatelům. V případě nárůstu počtu přihlášených zařízení tedy základní osazená kapacita obsluhujícího zařízení nemusí postačovat k tomu, aby zajistila cílové přenosové rychlosti.

6 Technologie umožňující vysokorychlostní přenos dat po sítích elektrických rozvodů (PLC – Powerline Communication)

Zmíněná technologie umožňuje nabízet služby přístupu k síti internet o rychlostech řádově stovek Mbit/s směrem k účastníkovi. Prozatím se nejedná o možnost nabídky přístupu k síti internet, která by byla na území ČR výrazněji využívána. Překážkou většího rozšíření takto nabízených služeb je pravděpodobně zejména obecná neochota energetických operátorů ke zpřístupnění a sdílení vlastních zařízení.

Vysokorychlostní přístup prostřednictvím PLC je využitelný pro splnění podmínky, aby přenosová rychlost downloadu reálně dosahovala alespoň 30 Mbit/s. Nepředpokládá se, že by se tato technologie masově rozšířila.

7. Satelitní připojení k síti internet

Vysokorychlostní přístup k síti internet může být teoreticky poskytnut i prostřednictvím družicové infrastruktury. Ačkoliv je takový přístup možno nabídnout prakticky kdekoliv na území ČR, nejedná se o široce využívané řešení.

Vysokorychlostní přístup prostřednictvím satelitu umožňuje požadovanou rychlost downloadu 30 Mbit/s. Kvalitativní parametry (zejména latence, daná fyzikálními parametry a trváním přenosu signálu na trase mezi povrchem Země a družicí) však nejsou dostatečně srovnatelné s ostatními technologiemi či druhy sítí a možnou

51

využitelnost pro účely dotačního titulu bude ještě nutno zkoumat. Dalším omezením pak může být nedostatečná kapacita, kdy družice vymezená pro celou Evropu může službami určených parametrů najednou obsloužit řádově ‚pouze‘ tisíce účastníků. Ačkoliv se plánuje vypuštění dalších družic, stále se pravděpodobně bude jednat o efektivní, ale nákladné řešení pro omezený okruh účastníků.

Bod 56 Pokynů EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí ze dne 26. ledna 2013 mezi "základní vysokorychlostní sítě" zahrnuje satelitní systémy, a proto tato oblast není zahrnuta do NGA sítí.

52

Příloha č. 2 Hodnotící mřížka předběžné podmínky 2.2

Znění předběžné podmínky 2.2 je uvedeno v Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1303/20132, příloha XI, bod 2.2:

Infrastruktura přístupových sítí nové generace: Existence celostátních nebo regionálních plánů sítí nové generace, které zohledňují regionální opatření k dosažení cílů Unie v oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu se zaměřením na oblasti, kde trh není schopen poskytovat otevřenou infrastrukturu za dostupnou cenu a v odpovídající kvalitě v souladu s pravidly Unie pro hospodářskou soutěž a státní podpory, a poskytují dostupné služby zranitelným skupinám.

Kritéria plněníJsou kritéria splněné?

ANO/NE Prvky neplnění

Je vypracován celostátní nebo regionální plán sítí nové generace…

Příslušný operační program a Dohoda o partnerství, kde je to vhodné, obsahuje odkaz na název plánu (samostatný nebo jako součást strategického dokumentu inteligentní růst) a stanovuje umístění, kde je zveřejněn (ve formě odkazu).

ANO

..., který obsahuje:‒ Plán investic do infrastruktury vycházející z ekonomické

analýzy a zohledňující stávající soukromou a veřejnou infrastrukturu a plánované investice:

Je patrné, že ekonomická analýza byla provedena, včetně:

o zapojení zúčastněných stran;o mapy existujících soukromých a veřejných

infrastruktur a plánovaných investic, jakož i údaje o pokrytí a zavádění.

Je k dispozici popis priorit investic v oblastech postižených tržním selháním s přihlédnutím k příslušným aspektům (např. s ohledem na geografický ráz území, hustotu obyvatel, prvky ovlivňující poptávku, jako je úroveň příjmů, vzdělávání, odborné přípravy v ICT, postavení v zaměstnání, věková struktura, atd.) a rozvojovým cílům v dané zemi / oblasti.

Plán nastiňuje dostupné rozpočtové prostředky pro vysokorychlostní intervence (EU, národní, regionální a jiných zdrojů podle potřeby).

Plán je akceschopný:o Obsahuje cíle pokrytí a zavádění a ukazatele,

které umožní srovnání s relevantními ukazateli Digitální agendy pro Evropu;

o Obsahuje seznam plánovaných investic v průběhu programového období (včetně odhadovaných nákladů), jehož cílem je dosažení vysoké rychlosti realizace úkolů plánovaných pro rok 2020 v rámci Digitální agendy pro Evropu, a popis způsobu

ANOkap. 2.2,kap. 2.7,kap. 3.2,kap. 4.2,kap. 5

53

pravidelné aktualizace tohoto seznamu.Pokračování

54

Pokračování

Kritéria plněníJsou kritéria splněné?

ANO/NE Prvky neplnění

‒ Modely udržitelných investic, které posilují hospodářskou soutěž a zajišťují přístup k otevřeným, cenově dostupným, kvalitním a progresivním infrastrukturám a službám:

Plán zahrnuje prezentaci plánovaných investičních modelů na národní nebo jiné úrovni:

o Předpokládané „investiční modely“ jsou v souladu s kategoriemi uvedených v Příručce pro investice do vysokorychlostního připojení (Guide to Broadband investments);

o Existuje popis toho, jak plánované modely optimalizují využívání veřejných zdrojů (např. využití finančních nástrojů a / nebo granty - dotace).

ANO

kap. 3.2kap. 3.3

‒ Opatření k podnícení soukromých investic: Plán popisuje všechna příslušná opatření (již přijatá

nebo plánovaná) pro stimulaci soukromých investic (např. koordinace plánování, pravidla pro sdílení fyzické infrastruktury a vnitřního vybavení budov, opatření snižující náklady).

Plán zahrnuje zamýšlený harmonogram provádění těchto opatření.

V případě potřeby plán obsahuje harmonogram pro autorizaci harmonizovaných pásem EU pro bezdrátové vysokorychlostní připojení v souladu s programem pro politiku rádiového spektra (Radio Spectrum Policy Programme).

ANO

kap. 3.4,kap. 3.5,kap. 4.1

55

Příloha č. 3 Konsolidované výsledky mapování České republiky

Na základě získaných dat byly zpracovány mimo jiné i agregované údaje o barevném označení ZSJ za jednotlivé kraje. Jejich přehled je obsažen v následující tabulce.

Kód kraje Kraj Bílé ZSJ

% z počtu

ZSJŠedé ZSJ

% z počtu

ZSJČerné ZSJ

% z počtu

ZSJ

Celkem ZSJ

% z počtu

ZSJ

CZ010 Hlavní město Praha 300 32,75% 158 17,25% 458 50,00% 916 100%

CZ020 Středočeský kraj 2 021 56,52% 1 139 31,85% 416 11,63% 3 576 100%

CZ031 Jihočeský kraj 105 4,12% 126 4,94% 2 319 90,94% 2 550 100%

CZ032 Plzeňský kraj 657 35,30% 526 28,26% 678 36,43% 1 861 100%

CZ041 Karlovarský kraj 574 70,69% 163 20,07% 75 9,24% 812 100%

CZ042 Ústecký kraj 1 074 58,85% 389 21,32% 362 19,84% 1 825 100%

CZ051 Liberecký kraj 748 68,44% 220 20,13% 125 11,44% 1 093 100%

CZ052 Královéhradecký kraj 1 030 67,41% 342 22,38% 156 10,21% 1 528 100%

CZ053 Pardubický kraj 587 45,15% 473 36,38% 240 18,46% 1 300 100%

CZ063 Kraj Vysočina 140 7,94% 596 33,79% 1 028 58,28% 1 764 100%

CZ064 Jihomoravský kraj 787 49,65% 431 27,19% 367 23,15% 1 585 100%

CZ071 Olomoucký kraj 626 54,20% 213 18,44% 316 27,36% 1 155 100%

CZ072 Zlínský kraj 499 52,53% 283 29,79% 168 17,68% 950 100%

CZ080 Moravskoslezský kraj 614 40,61% 502 33,20% 396 26,19% 1 512 100%

Celkem 9 762 43,53% 5 561 24,80% 7 104 31,68% 22 427 100%

Z uvedené tabulky je zřejmé, že krajem s nejvyšším procentem černou barvou označených ZSJ je Jihočeský kraj; zde je černou barvou označeno 90,94 % ZSJ.

Na druhém místě je poté Kraj Vysočina s 58,28 % černou barvou označených ZSJ.

Naopak nejmenší podíl černých míst je v Karlovarském kraji, kde je černou barvou označeno pouze 9,24 % ZSJ.

Největší podíl bílých míst má Karlovarský, Liberecký a Královéhradecký kraj, kde je takto označeno 70,69 %, 68,44 % a 67,41 % ZSJ. Krajem s nejmenším podílem bílých míst je kraj Vysočina, ve kterém je bílou barvou označeno pouze 7,94 % ZSJ.

Pro porovnání současného a budoucího předpokládaného stavu jsou na základě výsledků průzkumu k dispozici informace o počtu užívaných přípojek, disponibilních přípojek a počtu disponibilních přípojek včetně výhledu na 3 roky, které jsou agregovány za všechny subjekty v členění na jednotlivé kraje.

56

Kód kraje Kraj Disponibilní přípojky

% z celkového počtu

disponibilních přípojek

Disponibilní přípojky - výhled

% z celkového počtu

disponibilních přípojek - výhled

CZ010 Hlavní město Praha 534 529 16,57% 548 714 14,55%

CZ020 Středočeský kraj 191 738 5,94% 236 287 6,27%

CZ031 Jihočeský kraj 598 078 18,54% 622 307 16,50%

CZ032 Plzeňský kraj 115 870 3,59% 164 376 4,36%

CZ041 Karlovarský kraj 47 610 1,48% 57 694 1,53%

CZ042 Ústecký kraj 256 743 7,96% 404 788 10,74%

CZ051 Liberecký kraj 97 443 3,02% 120 872 3,21%

CZ052 Královéhradecký kraj 69 973 2,17% 90 459 2,40%

CZ053 Pardubický kraj 110 560 3,43% 159 576 4,23%

CZ063 Kraj Vysočina 293 771 9,11% 308 530 8,18%

CZ064 Jihomoravský kraj 304 280 9,43% 336 073 8,91%

CZ071 Olomoucký kraj 119 476 3,70% 163 271 4,33%

CZ072 Zlínský kraj 126 377 3,92% 144 317 3,83%

CZ080 Moravskoslezský kraj 359 820 11,15% 413 189 10,96%

Celkem 3 226 268 100,00% 3 770 453 100,00%

Podle tohoto srovnání je na prvním místě Jihočeský kraj a Hlavní město Praha a to jak v počtu užívaných přípojek, tak v počtu disponibilních přípojek, a to i při zahrnutí počtu disponibilních přípojek ve výhledu 3 let. Naopak krajem s nejnižším počtem sledovaných ukazatelů je Karlovarský kraj.

57

Příloha č. 4 Vysvětlení zkratek

ADSL Asymmetric Digital Subscriber Line – asymetrické připojení uživatele, kdy je rychlost dat přenášených k uživateli vyšší, než rychlost dat odcházejících od uživatele směrem do Internetu

CATV Kabelová televize - komerční označení pro technologii přenosu obrazu a dat prostřednictvím kabelových rozvodů

CDMA Code Division Multiple Access - metoda digitálního multiplexování, tzn. přenosu vícero digitálních signálů prostřednictvím jediného sdíleného média, která jednotlivé signály rozlišuje tím, že každé z nich používá odlišné kódování.

CEF Connecting Europe Facility - Nástroj pro propojení EvropyCMTS Cable Modem Termination System - datová ústředna umístěna na hlavní stanici

v sítích kabelové televizeČSÚ Český statistický úřadČTÚ Český telekomunikační úřadDBO Design, build and operate – návrh, výstavba a provozDC Dual-CarrierDOCSIS Data Over Cable Service Interface Specification – systém pro přenos datových

kanálů využívající časový multiplexDSL Digital Subscriber Line - technologie, která umožňuje využít stávající vedení

telefonu nebo kabelové televize pro vysokorychlostní přenos dat. Využívá telefonní rozvody plochým nekrouceným kabelem, kroucenou dvojlinku nebo koaxiální kabel kabelové televize

DSLAM Digital Subscriber Line Access Multiplexer - v informatice název zařízení umožňující rychlé připojení k internetu po telefonní lince pomocí technologií xDSL. DSLAM sdružuje několik desítek až stovek datových toků, které jsou z jednotlivých telefonních linek (tj. z poslední míle) odkloněny pomocí splitteru, takže neprocházejí skrze telefonní ústřednu

EFRR Evropský fond pro regionální rozvojEK Evropská komiseEP Evropský parlamentESIF Evropské strukturální a investiční fondyEU Evropská unieFDD Frequency Division DuplexFTTx Obecný pojem označující veškeré druhy realizace vysokorychlostní síťové

architektury využívající optická vláknaFWA (také Wireless Local Loop) - bezdrátová síť poskytující širokopásmové propojeníGSA General Services Administration - nezávislá agentura vlády USAHDP Hrubý domácí produktHSDPA High-Speed Downlink Packet Access - protokol mobilní telefonie označovaný

také jako technologie 3,5GICT Information and Communication Technologies - Informační a komunikační

technologie

58

IMT International Mobile Telecommunications 2000 - Standard pro sítě 3GIT Information Technologies - Informační technologieITU International Telecommunication Union - Mezinárodní telekomunikační unieJIM jednotné informační místoLAN Local Area Network - síť, která pokrývá malé území (např. domácnosti, firmy)LRV Legislativní rada vládyLTE Long Term Evolution - technologie určená pro vysokorychlostní Internet

v mobilních sítích. (zkratka z anglického 3GPP Long Term Evolution)MPO Ministerstvo průmyslu a obchoduMPSV Ministerstvo práce a sociálních věcíMŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyNGA Next Generation Access Networks - přístupové sítě nové generaceNGN Next Generation Networks - sítě nové generaceONT Zakončení optického vláknaOP PIK Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 - 2020PLC Powerline Communication - technologie umožňující vysokorychlostní přenos dat

po sítích elektrických rozvodůPO Prioritní osaPON Pasivní optickou síťPSP Poslanecká sněmovna Parlamentu ČRRPI Registr pasivní infrastrukturySDSL Varianta xDSLSHDSL Varianta xDSLSWOT analýza

Metoda, jejíž pomocí je možno identifikovat silné (Strengths) a slabé (Weaknesses) stránky, příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats), spojené s určitým projektem, typem podnikání, podnikatelským záměrem, politikou, apod.

TDD Time Division DuplexUMTS Universal Mobile Telecommunication System – další stupeň (3G) vývoje GSM sítí.VDSL Very High Speed DSL) je DSL technologie umožňující rychlejší datový přenos

přes existující telefonní vedení (plochý nekroucený kabel nebo kroucená dvojlinka)

WiFi V informatice označení pro několik standardů určených pro bezdrátovou komunikaci v počítačových sítích. Tato technologie využívá bezlicenční kmitočtové pásmo, proto je ideální pro budování levné, ale výkonné sítě bez nutnosti pokládky kabelů.

xDSL (také DSL - Digital Subscriber Line) - technologie, která umožňuje využít stávající vedení telefonu nebo kabelové televize pro vysokorychlostní přenos dat.

ZSJ základní sídelní jednotka - část území obce (dle metodiky ČSÚ) s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami ve vybraných městech nebo spádová území seskupení objektů obytného nebo rekreačního charakteru, výjimečně i tzv. „prázdná“ katastrální území (bez osídlení).

Date post:	24-Dec-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

mpo.cz · Web viewJak je uvedeno v Příloze č. 1 tohoto dokumentu, získaly na základě...

Documents