mpo.cz · Web viewNevhodný výběr projektů pro případové studie: V případě, že se v...

Výsledková evaluace specifických cílů OP PIK

Část 2: Výsledková evaluace SC 1.2VSTUPNÍ ZPRÁVA

VERZE SE ZAPRACOVANÝMI PŘIPOMÍNKAMI OBJEDNATELE

2019

Výstup veřejné zakázky „Výsledková evaluace specifických cílů OP PIK – část 2: Výsledková evaluace SC 1.2“ zadané Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Struktura výstupů a jejich barevné rozlišení:1) Vstupní zpráva2) Situační zpráva3) Závěrečná zpráva včetně manažerského shrnutí

Dodavatel: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.Moravská 958/95, 700 30 OstravaIČ: 28576217tel.: +420 595 136 023, web: http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected]

Realizační tým:

Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D.

Ing. Ivana Foldynová, Ph.D.

Ing. Petr Proske

Mgr. Andrea Hrušková

Ing. David Kubáň

Ing. Eva Poledníková, Ph.D.

Verze ze dne 29. ledna 2019, se zapracovanými připomínkami objednatele.

2

…………………………………………………………………..

Ing. Ivana Foldynová, Ph.D., prokurista

mailto:[email protected]

http://rozvoj-obce.cz/

Obsah1. Zadání.........................................................................................................................5

1.1 Zadaní evaluačních otázek...................................................................................51.2 Přehled výstupů realizace evaluace......................................................................61.3 Milníky v procesu evaluace...................................................................................7

2. Kontext a přístup uchazeče k realizaci předmětu zakázky...........................................82.1 Popis přístupu k řešení evaluačních otázek.........................................................102.2 Výzkumné metody a sběr dat.............................................................................20

2.2.1 Desk research (sekundární data).....................................................................202.2.2 Data Mining (sekundární data)........................................................................212.2.3 Dotazníková šetření (primární data)................................................................212.2.4 Matematicko-statistické testy..........................................................................232.2.5 Polostrukturované rozhovory (primární data)..................................................232.2.6 Případové studie..............................................................................................242.2.7 Syntéza výsledků a zodpovězení EO a předání výstupů..................................25

3. Detailní Harmonogram plánovaných prací.................................................................264. Evaluační tým............................................................................................................29Příloha – Otázky pro realizaci dotazníkového šetření v rámci evaluace............................30Seznam tabulkových a grafických prvků...........................................................................35Použitá literatura:.............................................................................................................36

3

Seznam použitých zkratek

CATI Telefonické dotazování za pomoci počítače (z anglického „Computer Assisted Telephone Interview“)

CAWI Dotazování webovým formulářem za pomoci počítače (z anglického „Computer Assisted Web Interviewing“)

ČR Česká republikaEO Evaluační otázkaEU Evropská unieIV Program podpory „Inovační vouchery“MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu

OP PIK Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 - 2020

PZT Program podpory „Partnerství znalostního transferu“

RIS3 Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR (z anglického „Research and Innovation Strategy for Smart Specialisation“)

ŘO Řídící orgánSC Specifický cílSI Program podpory „Služby infrastruktury“SP Program podpory „Spolupráce“VaV Výzkum a vývojZD Zadávací dokumentace

4

1. ZadáníZpracování projektu „Výsledková evaluace specifických cílů OP PIK – část 2: Výsledková evaluace SC 1.2“ vychází ze zadávací dokumentace veřejné zakázky a smlouvy mezi zhotovitelem a zadavatelem, kterým je Ministerstvo průmyslu a obchodu, kontaktními osobami zadavatele jsou Ing. Martin Ptáčník a Ing. Václav Špetlík. Poskytovatelem je společnost PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., jejíž kontaktní osobou je Ing. Petr Proske.Předmětem veřejné zakázky je zhodnocení toho, zda bylo skutečně dosaženo plánovaných výsledků specifického cíle „SC 1.2: Zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích“, spadajícího pod Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (dále jen „OP PIK“). Cílem evaluace je posouzení, jak podpora z Evropských strukturálních i investičních fondů přispěla k dosažení specifického cíle včetně hodnocení 3E (Hospodárnost, Účelnost, Efektivnost). Zjištění budou zobecněna za účelem efektivnějšího nastavení intervencí v příštích letech. Kromě toho budou výstupy evaluace částečně využity pro účely Zprávy o plnění Dohody o partnerství za rok 2019 (ve smyslu čl. 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1303/2013).Realizace evaluace proběhne v následujících dílčích etapách:

1. Etapa: Vstupní zpráva2. Etapa: Situační zpráva a Závěrečná zpráva

1.1 Zadaní evaluačních otázek

Specifický cíl 1.2 zahrnuje programy podpory Spolupráce (SP), Služby infrastruktury (SI), Inovační vouchery (IV) a Partnerství znalostního transferu (PZT) a v rámci evaluace pro něj budou odpovězeny následující evaluační otázky:EO1. Jak přispěly intervence realizované v rámci programů podpory Spolupráce, Služby

infrastruktury, Inovační vouchery a Partnerství znalostního transferu k dosahování SC 1.2 OP PIK? Dodavatel zhodnotí, do jaké míry přispívají intervence realizované v tomto programu podpory ke zvýšení intenzity a účinnosti spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích. Bude zhodnocen příspěvek podpořených projektů k naplňování výsledkového indikátoru. Doporučení: Zadavatel předpokládá využití desk-research analýzy, příp. základní popisné statistiky.Relevantní programy podpory: SP; SI; IV; PZT.

EO2. Jaké dopady měly intervence směřující do a) vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a inovačních center, b) klastrů, technologických platforem a dalších inovačních sítí, na zlepšení spolupráce mezi podniky a vysokými školami či jinými VaV institucemi? Docházelo k zaměstnávání vědeckých pracovníků v podnicích? Zůstaly podniky v kontaktu s výzkumnou sférou i po ukončení daného projektu?Relevantní programy podpory: SP; SI; IV.

EO3. Jsou podpořené klastry, technologické platformy a další inovační sítě úspěšné v zapojování se do evropských výzkumných projektů a vytváření střednědobých a dlouhodobých vizí technologického rozvoje? Zvýšila se vlivem programu Spolupráce účast českých firem v evropských programech typu Horizont 2020?Relevantní programy podpory: SP.

EO4. Jaké služby nabízené v podpořených vědeckotechnických parcích, podnikatelských inkubátorech a inovačních centrech hodnotí nově vzniklé firmy jako nejpřínosnější, a jaké naopak jako málo přínosné?Relevantní programy podpory: SI; IV.

5

EO5. Jaká je obsazenost/vytíženost podpořených vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a inovačních center (v %)? Jsou tyto infrastruktury schopny financovat provoz z vlastních zdrojů?Relevantní programy podpory: SI.

EO6. Došlo v důsledku posílení mobility a transferu znalostí mezi podnikovou a akademickou sférou k zavádění produktových a procesních inovací v podnicích? Došlo ke sblížení výzkumných témat prováděných ve veřejném sektoru s potřebami podniků?Relevantní programy podpory: PZT.

EO7. Jaký je dosavadní příspěvek SC 1.2 k naplňování strategických cílů Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR (dále jen „RIS3“)?Relevantní programy podpory: SP; SI; IV; PZT.

EO8. Jaké jsou nezamýšlené (pozitivní i negativní) efekty v rámci dosahování SC 1.2? Dodavatel zjistí nezamýšlené dopady a vyhodnotí jejich význam.Relevantní programy podpory: SP; SI; IV; PZT.

EO9. Lze předpokládat, že intervence realizované v rámci SC 1.2 povedou k trvalému zlepšení identifikovaných problémů? Je v tomto smyslu potřeba dané aktivity podporovat i nadále, nebo se další podpora z hlediska principu 3E nejeví jako smysluplná?Relevantní programy podpory: SP; SI; IV; PZT.

EO10. Lze považovat dosažené výsledky z hlediska stanovených cílů za dostatečné? Případně, čeho se nepodařilo dosáhnout a z jakých příčin? Dodavatel zároveň provede predikci toho, zda se podaří do konce programovacího období stanovených cílů dosáhnout a za jakých předpokladů. Vyzní-li predikce negativně, navrhne dodavatel způsoby řešení, které by přispěly k dosažení stanovených cílů.Relevantní programy podpory: SP; SI; IV; PZT.

1.2 Přehled výstupů realizace evaluace

Během realizace evaluace budou zodpovězením evaluačních otázek vytvořeny následující výstupy:

1. Vstupní zpráva: Obsahuje zejména přístup k evaluačním otázkám, dosavadní zjištění dodavatele a soubor z nich plynoucích hypotéz relevantních pro jednotlivé evaluační otázky. Vstupní zpráva obsahuje metodiku realizace projektu, včetně postupů pro sběr dat, vytvoření návrhů dotazníků apod. Zároveň je obsahem Vstupní zprávy vypracování etapizace a harmonogramu projektu, včetně stanovení harmonogramu jednotlivých evaluačních aktivit a specifikace lhůt pro případnou součinnost ze strany zadavatele.Požadovaný rozsah vstupní zprávy je 20 až 40 normostran.

2. Situační zpráva: Zpráva obsahující syntézu aktuálního stavu dosavadních zjištění, výsledků provedených analýz a návrhů odpovědí na vybrané evaluační otázky. Situační zpráva bude využita pro účely Zprávy o plnění Dohody o partnerství za rok 2019, proto musí být předána zadavateli v termínu 15. 3. 2019. Obsah situační zprávy bude odpovídat především na následující otázky:

a. Jakých výsledků (nikoliv pouze výstupů) se implementací daného SC dosáhlo? Lze tento výsledek považovat za dostatečný?

b. Podařilo se naplnit milníky? Pokud ne, jaké jsou důvody nesplnění (popis dopadu a návrh řešení).

6

c. Jaké jsou 2 příklady úspěšných, dopadově významných projektů? (Pokud nebude identifikován žádný projekt s největším dopadem, potom projekt s nejvyšším potenciálem.)

3. Závěrečná zpráva: Zpráva obsahující komplexní výzkumné šetření specifického cíle OP PIK 1.2 s odpověďmi na výše uvedené evaluační otázky. Součástí výsledků evaluace bude syntéza závěrů a doporučení pro OP PIK do konce programového období a dále pro zaměření programového období 2021+. Požadovaný rozsah závěrečné zprávy: 50 – 80 normostran + manažerské shrnutí max. 5 normostran.

1.3 Milníky v procesu evaluace

V souladu s platnou smlouvou o dílo mezi dodavatelem a zadavatelem jsou v rámci realizace zakázky stanoveny následující milníky:Termín: Milník:

18. 12. 2018 Podpis smlouvy o dílo, tzn. nabytí její účinnosti18. 1. 2019 Předání Vstupní zprávy k připomínkám30. 1. 2019 Odevzdání finální verze Vstupní zprávy15. 3. 2019 Odevzdání Situační zprávy30. 5. 2019 Předání návrhu Závěrečné zprávy zadavateli13. 6. 2019 Obdržení připomínek k Závěrečné zprávě ze strany MPO20. 6. 2019 Zapracování připomínek do Závěrečné zprávy a předání finální

verzePozn.: Výše uvedené termíny vychází z termínů uvedených ve smlouvě o dílo.Detailní harmonogram realizace evaluace je uveden v kapitole 3 této Vstupní zprávy.

7

2. Kontext a přístup uchazeče k realizaci předmětu zakázkyPodpora podnikání, inovací a technologického pokroku je důležitým cílem veřejných intervencí, neboť úspěšné zavádění inovací a rozvoj technologií jsou považovány za důležité determinanty dlouhodobé produktivity a hospodářského růstu. Z toho důvodu se odborníci a představitelé politické reprezentace zabývají otázkou, jak by mohli pozitivní dopady podnikání maximalizovat a dosáhnout tak konkurenceschopnosti ekonomik a trvale udržitelného ekonomického růstu.Zaměřením Operačního programu Podnikání a Inovace pro konkurenceschopnost 2014 - 2020 je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Strategie OP PIK je založena na dvou pilířích, které se vzájemně protínají. Jedním jsou společné myšlenky a cíle vtělené do Strategie Evropa 2020 a druhým jsou priority a potřeby ČR identifikované ve strategických dokumentech na národní i evropské úrovni.Jedním se specifických cílů OP PIK je evaluovaný SC 1.2: Zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích. Zkvalitňování služeb podpůrné infrastruktury povede ke zvýšení intenzity společných výzkumných, vývojových a inovačních aktivit mezi podnikatelskými subjekty a mezi veřejným a podnikovým sektorem. Naplňování specifického cíle přispěje k většímu počtu transferů technologií a znalostí, zvýšení mobility, mezisektorové spolupráce a zlepšování podmínek pro rozvoj inovačních firem a konkurenční výhody jako zásadního prvku ovlivňujícího efektivitu celého inovačního systému v ČR. K naplnění tohoto specifického cíle má docházet realizací následujících programů podpory:

Spolupráce: Cílem programu je rozvoj inovačních sítí – klastrů, technologických platforem a dalších typů kooperačních sítí - jako nástroje pro zvýšení intenzity společných výzkumných, vývojových a inovačních aktivit mezi podnikatelskými subjekty a výzkumnou sférou. Posilování vzájemných vazeb na regionální, nadregionální i mezinárodní úrovni povede k rozvoji ekonomiky založené na znalostech a inovacích a naplňování konceptu inteligentní specializace.

Služby infrastruktury: Hlavním cílem programu je prostřednictvím dotací zkvalitňování služeb podpůrné inovační infrastruktury, která povede ke zvýšení intenzity společných výzkumných, vývojových a inovačních aktivit mezi podnikatelskými subjekty a mezi veřejným a podnikovým sektorem zaměřeným zejména na realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a služeb. Tyto aktivity povedou ke zlepšení mezisektorové spolupráce a podmínek pro rozvoj inovačních firem a konkurenční výhody jako zásadního prvku ovlivňujícího efektivitu celého inovačního systému v ČR.

Inovační vouchery: Cílem programu je rozvoj komunikace a sdílení poznatků a know-how mezi podnikovou a výzkumnou sférou, které mohou podnikatelské subjekty využít pro zahájení či zintenzivnění vlastních inovačních aktivit. Obecným cílem programu je nárůst interakcí mezi podniky a organizacemi pro výzkum a šíření znalostí s přímým dopadem na posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků.

Partnerství znalostního transferu: Program je zaměřen na posílení mobility a rozvoj transferu znalostí mezi podnikovou a akademickou sférou s cílem podpořit a urychlit inovační procesy v podnicích a sblížení výzkumných témat prováděných ve veřejném sektoru s potřebami podniků. Obecným cílem programu je nárůst interakcí mezi podniky a organizacemi pro výzkum a šíření znalostí a větší otevření vysokých škol ke spolupráci s podnikatelskou sférou.

8

Evaluační design vychází z moderního přístupu evidence-based policy, který je prosazován Evropskou komisí. Bude se jednat o smíšený evaluační design, tj. o kombinaci kvantitativních a kvalitativních metod. Cílem je sběr primárních a sekundárních dat (kvantitativních i kvalitativních), jejich systematické a přehledné uspořádání, odborné zpracování a následné vyhodnocení. Hodnotitel metodicky vychází z následujících odborných publikací:

Lee, N. Kirkpatrick, C. (2006) Evidence-based policy-making. in Europe: An Evaluation of European Commission Integrated Impact Assessments, Impact Assessment and Project Appraisal, 24:1, 23-33.

Wilson, J. (2015) Evidence-based policy making in the European Commission. CICERO.

Creswell, J. W. (2002) Research Design: Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. London. Sage Publications, 2002. ISBN: 0761924426.

Při vyhodnocování každé evaluační otázky (dále jen EO) budou evaluátoři týmu dodavatele postupovat dle jednotné osnovy. Hodnotitel u každé EO zohlední:

Základní determinanty hodnocení EO – hodnotitel si musí uvědomit, k čemu všemu je nutné při zpracování hodnocené EO přihlédnout. V potaz musí být brána dostupná data v časových řadách pokrývající období před, během a po platnosti evaluovaných dokumentů apod.

Další determinanty hodnocení EO – další vlivy a aspekty, které hodnocení mohou ovlivnit. Hodnotitel musí mít na vědomí negativní vlivy, které mohou naplnění cílů konceptních dokumentů ovlivnit, finanční aspekty, personální kapacity příjemců podpory, jejich informovanost apod.

Pracovní hypotézy – hodnotitel před samotným hodnocením nadefinuje pracovní hypotézy, vůči kterým bude jednotlivé EO následně hodnotit. Výše bylo uvedeno, že u všech evaluačních otázek bude zvolena konstrukce „pozitivních pracovních hypotéz“, tzn., že pracovní hypotéza bude předpokládat, že odpověď na každou EO je kladná.

U každé zpracované EO bude uvedeno: odpověď a odůvodnění odpovědí (podklady, ze kterých daná odpověď vyplývá,

případně popis myšlenkového postupu evaluátora, který vedl k dané odpovědi); zhodnocení významnosti zjištěných dopadů; odůvodnění případného nedosažení předpokládaných kladných pracovních

hypotéz; popis případných dalších pozitivních či negativních efektů.

Při prvotní analýze již předaných dat nebyly realizačním týmem objeveny limity, které by mohly zabránit realizaci evaluačních metod navržených v nabídce. V případě, že bude takový limit objeven při řešení zakázky, bude tento fakt ihned oznámen objednateli a dojde k vzájemné diskusi nad řešením této situace a nastavení dalšího postupu s cílem zajištění maximálně přesných a věcně správných výsledků evaluace.

9

2.1 Popis přístupu k řešení evaluačních otázek

Evaluační otázka:

EO1: Jak přispěly intervence realizované v rámci programu Spolupráce, Služby infrastruktury, Inovační vouchery a Partnerství znalostního transferu k dosahování SC 1.2 OP PIK?

Řešené programy podpory dle ZD:

SpolupráceSlužby infrastrukturyInovační voucheryPartnerství znalostního transferu

Popis a postup řešení:

1. Statistická analýza naplnění indikátorů relevantních pro SC 1.2: V rámci evaluace bude vyhodnocen příspěvek programů podpory k indikátorům nastaveným pro řešený specifický cíl.

2. Soulad cílů SC s cíli výzev („konzistence“) – bude provedeno zhodnocení míry souladu cílů – „míry konzistence“ cílů OP PIK – cílů jednotlivých programů – cílů výzev.

3. Soulad s potřebami cílových skupin („potřebnost“) – průzkum a zhodnocení nastavení OP PIK a výzev v rámci SC 1.2 u podpořených podniků vzhledem k jejich potřebám. Potřeby podpořených podniků a jejich soulad s výzvami bude řešen prostřednictvím dotazníkového šetření s podpořenými podniky.

Pracovní hypotéza:

„Intervence realizované v rámci programů podpory Spolupráce, Služby infrastruktury, Inovační vouchery a Partnerství znalostního transferu přispěly k dosažení specifického cíle 1.2 tak, jak je definován v programovém dokumentu OP PIK.“V rámci odpovědi na otázku bude popsán konkrétní přínos jednotlivých programů ke specifickému cíli, včetně odůvodnění. Přínosy intervencí budou popsány jak na úrovni ekonomické situace v ČR, tak obecně na úrovni podpořených podniků.V případě, že nebude hypotéza potvrzena, budou v rámci odpovědi identifikovány bariéry a limity naplňování výše uvedených cílů.

Použité metody:

1. Desk research - Analýza dokumentace za účelem zhodnocení celkového kontextu a jeho změn - cíle programu, prioritních oblastí, výzev, analýza dat a informací z realizace programu (zprávy).

2. Statistická analýza naplňování indikátorové soustavy SC 1.2.3. Dotazníkové šetření u podpořených pro posouzení souladu s potřebami

příjemců (podpořených podniků) – formou CAWI, v případě nutnosti zvýšení „návratnosti“ bude použito CATI (garantované počty respondentů jsou uvedeny v kapitole 2.2.3).

4. Expertní panel: evaluační tým disponuje skupinou expertů, která bude využita pro expertní posouzení OP PIK, pro jednotlivé oblasti/programy budou sestaveny týmy expertů na danou tématiku. Pro účast na expertním panelu budou osloveni relevantní zástupci následujících subjektů:

a. Příjemci podpory, Společnosti vědeckotechnických parků ČR, Asociace výzkumných organizací.

b. Ministerstvo průmyslu a obchodu (věcní gestoři, experti v oblasti RIS3).

c. Rada pro výzkum, vývoj a inovace.d. Technologické centrum AV ČR.

Zdroj dat: Programová dokumentace OP PIK, monitorovací zprávy a výroční zprávy OP PIK, vč. dokumentace k jednotlivým programům a výzvám

Evaluační zprávy a další relevantní analýzy a studie Data z monitorovacího systému Data z dotazníkového šetření

10

Rizika a omezení:

Možná nízká ochota respondentů šetření a nízká míra návratnosti dotazníkového šetření – řešením rizika bude dodatečný sběr pomoci metody CATI.

Mylná interpretace výsledku evaluačních aktivit: Do projektu bude zapojen široký expertní panel s účastí relevantních osob se zkušenostmi s řešenou problematikou, který bude sloužit k verifikaci evaluačních závěrů.


EO2: Jaké dopady měly intervence směřující doa) Vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a

inovačních centerb) Klastrů, technologických platforem a dalších inovačních sítí

na zlepšení spolupráce mezi podniky a vysokými školami či jinými VaV institucemi? Docházelo k zaměstnávání vědeckých pracovníků v podnicích? Zůstaly podniky v kontaktu s výzkumnou sférou i po ukončení daného projektu?


SpolupráceSlužby infrastrukturyInovační vouchery


1. Problematika navazování a udržování spolupráce mezi podniky a výzkumnými institucemi bude řešena v rámci realizovaného dotazníkového šetření. Do průzkumu budou zařazeny dotazy v oblasti motivace ke spolupráci, samotného průběhu spolupráce a její udržitelnosti, jejích přínosů a negativ, včetně potenciálních bariér a limitů pro pozitivní dopady či udržitelnost spolupráce.

2. Problematika průběhu, dopadů a udržitelnosti spolupráce bude řešena prostřednictvím případových studií. V každém programu podpory budou vybrány 2 projekty, informace pro případové studie budou získávány přímou spoluprací s příjemci řešených projektů.

Pracovní hypotéza

„Intervence směřující do vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů, inovačních center, klastrů, technologických platforem a dalších inovačních sítí přispěly ke zlepšení spolupráce mezi podniky a institucemi výzkumu a vývoje. V rámci spoluprací byli pracovníci výzkumu a vývoje zaměstnávání v podpořených podnicích. Navázané spolupráce jsou udržitelné i po skončení dotační podpory.V rámci odpovědi na otázku bude popsán konkrétní přínos jednotlivých programů ke zlepšování spolupráce mezi podniky a institucemi VaV. V případě, že nebude hypotéza potvrzena, budou v rámci odpovědi identifikovány bariéry a limity naplňování výše uvedených cílů.

Použité metody:

1. Dotazníkové šetření (garantované počty respondentů jsou uvedeny v kapitole 2.2.3).

2. Polostrukturované rozhovory: Pro každý projekt, pro který bude zpracovávána případová studie, bude vybrán zástupce podpořeného podniku a zástupce spolupracujících výzkumné instituce, aby náhled na probíhající spolupráci byl evaluačním týmem vyhodnocen z jejich obou stran. Celkem tak bude realizováno pro účely této EO 12 polostrukturovaných rozhovorů.

3. Případová studie: Celkem bude zpracováno 6 případových studií, 2 studie pro každý program podpory. Struktura případových studií je blíže popsána v kapitole 2.2.6.

Zdroj dat: Data z dotazníkového šetření Výstupy z polostrukturovaných rozhovorů

Rizika a omezení:

Možná nízká ochota respondentů šetření a nízká míra návratnosti dotazníkového šetření – řešením rizika bude dodatečný sběr pomocí metody CATI.

Nevhodný výběr projektů pro případové studie: V případě, že se v úvodu tvorby případových studií budou jevit vybrané projekty jako nevhodné, bude po domluvě se zadavatelem zvážena změna vybraného projektu.

11

12


EO3: Jsou podpořené klastry, technologické platformy a další inovační sítě úspěšné v zapojování se do evropských výzkumných projektů a vytváření středně- a dlouhodobých vizí technologického rozvoje? Zvýšila se vlivem programu Spolupráce účast českých firem v evropských programech typu HORIZONT?


Spolupráce


1. Desk research: Bude provedena analýza časového vývoje participace českých podniků ve vybraných evropských programech, včetně potenciálního zpracování korelace s podniky podpořenými v rámci SC 1.2 OP PIK. Důležitou podmínkou zde však bude možnost zisku dat o podpořených subjektech z jiných programů mimo OP PIK.

2. V rámci dotazníkového šetření budou zařazeny otázky, které se budou týkat změn potenciálu a úspěšnosti podpořených podniků v účasti v evropských programech typu Horizont 2020 a ve tvorbě vizí technologického rozvoje. Zároveň budou prostřednictvím průzkumu hodnoceny bariéry a limity, které v této účasti českým firmám brání, čímž evaluátor získá informaci umožňující navržení doporučení pro podporu této účasti v dalším období.

3. Problematika změn v možnostech účasti v evropských programech a tvorbě vizí technologického rozvoje bude diskutována také prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, a to jak s cílovou skupinou podpořených projektů v rámci tvorby případových studií, tak s garantem programu Spolupráce.

4. Případová studie: Celkem budou zpracovány 2 případové studie v rámci programu Spolupráce, které se budou mimo jiné zabývat také problematikou zapojení do evropských projektů a tvorby vizí technologického rozvoje. Struktura případových studií je blíže popsána v kapitole 2.2.6.

Pracovní hypotéza

„U programem podpořených klastrů, technologických platforem a dalších inovačních sítí se zvýšila úspěšnost jejich zapojení do evropských výzkumných projektů a střednědobých a dlouhodobých technologických rozvojových vizí. Vlivem intervencí se zvýšila míra zapojení českých firem v evropských programech typu HORIZONT.V případě, že nebude hypotéza potvrzena, budou v rámci odpovědi identifikovány bariéry a limity naplňování výše uvedených cílů.

Použité metody:

1. Desk research2. Dotazníkové šetření (garantované počty respondentů jsou uvedeny v

kapitole 2.2.3).3. Polostrukturované rozhovory: Pro každý projekt, pro který bude

zpracovávána případová studie, bude vybrán zástupce podpořeného podniku a zástupce spolupracujících výzkumné instituce, aby náhled na probíhající spolupráci byl evaluačním týmem vyhodnocen z jejich obou stran. Zároveň bude osloven garant programu podpory Spolupráce. Celkem tak bude realizováno pro účely EO 5 polostrukturovaných rozhovorů.

4. Případová studie: Celkem budou zpracovány 2 případové studie v rámci programu podpory Spolupráce. Struktura případových studií je blíže popsána v kapitole 2.2.6.

Zdroj dat: Statistiky implementace projektů v rámci vybraných evropských programů, dostupná data o příjemcích v rámci vybraných evropských příjemců

Data z dotazníkového šetření Výstupy z polostrukturovaných rozhovorů

13


EO3: Jsou podpořené klastry, technologické platformy a další inovační sítě úspěšné v zapojování se do evropských výzkumných projektů a vytváření středně- a dlouhodobých vizí technologického rozvoje? Zvýšila se vlivem programu Spolupráce účast českých firem v evropských programech typu HORIZONT?

Rizika a omezení:

Nedostupnost sekundárních dat: Vzhledem k faktu, že v době realizace evaluace nebude program ukončen, nelze sekundární data považovat za ucelenou a konečnou informaci. Řešení této otázky tak bude doplněno o dotazníkové šetření k verifikaci podílů jednotlivých inovací.



Nedostupnost dat o účasti českých podniků v programu Horizon 2020. V tomto případě bude osloveno Národní kontaktní místo programu Horizon 2020 – Technologické centrum Akademie věd ČR a otázka bude vyhodnocena kvalitativně na základě polostrukturovaného rozhovoru.


EO4: Jaké služby nabízené v podpořených vědeckotechnických parcích, podnikatelských inkubátorech a inovačních centrech hodnotí nově vzniklé firmy jako nejpřínosnější, a jaké naopak jako málo přínosné?


Služby infrastrukturyInovační vouchery


1. Náhled firem využívajících služby nabízené v podpořených vědeckotechnických parcích, podnikatelských inkubátorech a inovačních centrech na kvalitu a přínos těchto služeb bude evaluačním týmem zjišťován přímým oslovením dvou cílových skupin: provozovateli těchto služeb a jejich uživateli. Jako metoda sběru informací budou využity polostrukturované rozhovory, které umožňují detailnější evaluaci řešeného problému, například oproti využití dotazníkového šetření.


Vzhledem ke způsobu nadefinování evaluační otázky nelze stanovit pracovní hypotézu pro odpověď ANO/NE.V rámci odpovědi budou konkrétně vymezeny přínosné a nepřínosné služby v podpořených institucích. V případě služeb, u kterých nebude prokázán přínos, bude tato skutečnost zdůvodněna a budou hledány potenciální úpravy služeb za účelem zvýšení jejich přínosu, případně doporučení jejich podporu ukončit.

Použité metody:

1. Polostrukturované rozhovory: V rámci obou řešených programů podpory (Služby infrastruktury a Inovační vouchery) budou provedeny 2 rozhovory se zástupci podpořených subjektů (tzn. poskytovateli služeb) a 5 rozhovorů s uživateli těchto služeb. Celkem bude pro zodpovězení této evaluační otázky uskutečněno 14 polostrukturovaných rozhovorů.

2. Problematika kvality a přínosu služeb bude zařazena také do případových studií programů podpory Služby infrastruktury a Inovační vouchery.

Zdroj dat: Data z polostrukturovaných rozhovorůRizika a omezení:


14

15


EO5: Jaká je obsazenost/vytíženost podpořených vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a inovačních center? Jsou tyto infrastruktury schopny financovat provoz z vlastních zdrojů?


Služby infrastruktury


1. Otázka ohledně obsazenosti podpořených vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a inovačních center bude zařazena do realizovaného dotazníkového šetření. Zároveň budou prostřednictvím průzkumu hodnoceny bariéry a limity, které zamezují vyšší obsazenosti či samostatnému financování, čímž evaluátor získá informaci umožňující navržení doporučení pro zlepšení v dalším období.

2. Problematika obsazenosti a udržitelnosti financování služeb bude zařazena také do případových studií programů podpory Služby infrastruktury.


„Podpořené infrastruktury podpořených vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a inovačních center jsou schopny financovat svůj provoz z vlastních finančních zdrojů a vykazují vysokou míru obsazenosti/vytíženosti.V rámci odpovědi na evaluační otázku bude obsazenost stanovena kvantitativně. V případě nízké obsazenosti a nemožnosti provozu z vlastních financí budou evaluačním týmem identifikovány bariéry a limity, které tento fakt způsobují.

Použité metody:

1. Desk research – analýza dostupných dat.2. Dotazníkové šetření - (garantované počty respondentů jsou uvedeny v

kapitole 2.2.3).3. Polostrukturované rozhovory s příjemci podpory za účelem tvorby

případových studií – celkem 2 rozhovory pro tuto evaluační otázku.Zdroj dat: Data z dotazníkového šetření

Data z polostrukturovaných rozhovorůRizika a omezení:



16


EO6: Došlo v důsledku posílení mobility a transferu znalostí mezi podnikovou a akademickou sférou k zavádění produktových a procesních inovací v podnicích? Došlo ke sblížení výzkumných témat prováděných ve veřejném sektoru s potřebami podniků?


Partnerství znalostního transferu


1. V rámci dotazníkového šetření budou zařazeny otázky, které se budou zabývat posílením mobility a transferu znalostí mezi podnikovou a akademickou sférou k zavádění produktových a procesních inovací v podnicích a sbližování výzkumných témat prováděných ve veřejném sektoru s potřebami podniků. Zároveň budou prostřednictvím průzkumu hodnoceny bariéry a limity, které zamezují podnikovým a procesním inovacím, čímž evaluátor získá informaci umožňující navržení doporučení pro zlepšení v dalším období.

2. Problematika obsazenosti a udržitelnosti financování služeb bude zařazena také do případových studií programů podpory Partnerství znalostního transferu.


„Vlivem intervencí ve formě posílení mobility a transferu znalostí mezi podnikovou a akademickou sférou došlo k zavádění produktových a procesních inovací v podnicích. Došlo k pozitivním změnám v souladu s teorií změny mezi potřebami podniků a zaměřením výzkumných témat prováděných ve veřejném sektoru.“V rámci odpovědi na evaluační otázku bude identifikován průnik mezi výzkumnými aktivitami a potřebami podniků. Pro potřeby podniků, u kterých nebude nalezen průnik s výzkumem, budou navržena doporučení pro zaměření výzkumných aktivit a operačního programu za účelem pokrytí těchto potřeb.

Použité metody:

1. Dotazníkové šetření (garantované počty respondentů jsou uvedeny v kapitole 2.2.3).

2. Polostrukturované rozhovory: Pro každý projekt, pro který bude zpracovávána případová studie, bude vybrán zástupce podpořeného podniku a zástupce spolupracující výzkumné instituce, aby náhled na probíhající spolupráci byl evaluačním týmem vyhodnocen z jejich obou stran. Zároveň bude osloven garant programu podpory Partnerství znalostní transferu. Celkem tak bude realizováno pro účely této EO 5 polostrukturovaných rozhovorů.

3. Případová studie: Celkem budou zpracovány 2 případové studie v rámci programu podpory Partnerství znalostní transferu. Struktura případových studií je blíže popsána v kapitole 2.2.6.

Zdroj dat: Data z dotazníkového šetření Data z polostrukturovaných rozhovorů

Rizika a omezení:

Nedostupnost sekundárních dat: Vzhledem k faktu, že v době realizace evaluace nebude program ukončen, nelze sekundární data považovat za ucelenou a konečnou informaci. Řešení této otázky tak bude doplněno o dotazníkové šetření k verifikaci podílů jednotlivých inovací.



17


EO7: Jaký je dosavadní příspěvek SC 1.2 k naplňování strategických cílů Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR (RIS3)?




1. Analýza souladu cílů SC s cíli strategie RIS3. Bude provedena textová analýza programové dokumentace programu OP PIK na všech relevantních úrovních a textová analýza dokumentace k RIS3 strategii, výsledkem analýzy bude stanovení míry korelace mezi těmito cíli.

2. Analýza indikátorových soustav: Evaluační tým provede analýzu indikátorových soustav OP PIK a RIS3 strategie. Na základě této analýzy identifikuje vzájemně související indikátory, prostřednictvím kterých provede hodnocení příspěvku programu OP PIK k cílům RIS3 strategie.

3. Zisk potřebných primárních dat bude zajištěn prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů realizovaných na obou stranách vztahu, tzn. jak s garanty programů podpory, tak s experty činnými v oblasti RIS3 strategie na území České republiky.


„Realizované intervence přispěly k naplnění strategických cílů Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR (RIS3) dle vazby uvedené v programovém dokumentu OP PIK.“ V rámci odpovědi na evaluační otázky bude vyhodnocen přínos intervencí ke konkrétním cílům strategie RIS3, jejichž vazba byla identifikována v programovém dokumentu OP PIK. Pokud nebude takový přínos prokázán, budou identifikovány limity a bariéry tohoto přínosu a navržena opatření k jejich odstranění.Zároveň bude evaluačním týmem prověřena možnost příspěvku intervencí k dalším cílům RIS3, které nebyly explicitně vymezeny v programovém dokumentu OP PIK.

Použité metody:

1. Desk research: Textová analýza relevantních programových a strategických dokumentů

2. Polostrukturované rozhovory s garanty programů podpory a experty na RIS3 strategii

Zdroj dat: Programové dokumenty OP PIK a programů podpory, včetně jednotlivých výzev

Plné znění Národní RIS3 strategie včetně všech souvisejících dokumentů

Data z monitorovacího systému Informace z polostrukturovaných rozhovorů

Rizika a omezení:

V případě, že nebude možné získat dostatečná data k určení jednoznačného příspěvku programu k cílům RIS3 strategie, stanoví tento příspěvek evaluační tým kvalitativně prostřednictvím expertního posouzení.

18


EO8: Jaké jsou nezamýšlené (pozitivní i negativní) efekty v rámci dosahování SC 1.2?




1. Evaluátor zmapuje komplexně působení intervence a pokusí se identifikovat maximum efektů (výsledky a dopady), které projekty vyvolaly – přičemž využije principy a zkušenosti metodiky „Outcome mapping/Outcome harvesting“. Efekty budou zkoumány u tzv. boundary partners (hraničních partnerů – tedy subjektů, kteří jsou na „hranici“ změny – působí, ovlivňují změnu).

2. Na základě identifikace nepředpokládaných efektů bude revidován mechanismus naplňování specifického cíle a navrhne případné úpravy teorie změny dle skutečného průběhu implementace programu.


Vzhledem ke způsobu nadefinování evaluační otázky nelze stanovit pracovní hypotézu pro odpověď ANO/NE.V rámci odpovědi na evaluační otázku budou identifkovány pozitivní i negativní neočekávané dopady realizovaných intervencí. V případě negativních dopadů budou evaluačním týmem navržena doporučení k jejich omezení či úplnému odstranění.

Použité metody:

1. Outcome mapping/harvesting. Výhodou metody Outcome mapping/harvesting je, že nezjišťuje naplněnost předem definovaných cílů (tj. jak byly dosaženy cíle původně stanovené na začátku programu), ale spíše se soustředí na to, jaké výsledky byly skutečně programem dosaženy, ať již plánovaně či neplánovaně. Proto je tato metoda vhodná pro „zachycení“ neplánovaných efektů (Wilson-Grau 2012).

2. Budou využity výstupy (data) sbírané/získané z dalších nástrojů: dotazníkové šetření u podpořených podniků, polostrukturované rozhovory s ŘO, příp. dalšími vybranými zainteresovanými subjekty

3. Expertní posouzeníZdroj dat: Data z dotazníkového šetření, rozhovorůRizika a omezení:

Nízká ochota respondentů šetření a nízká míra návratnosti dotazníkového šetření – řešením rizika bude dodatečný sběr pomocí metody CATI.

19


EO9: Lze předpokládat, že intervence realizované v rámci SC 1.2 povedou k trvalému zlepšení identifikovaných problémů? Je v tomto smyslu potřeba dané aktivity podporovat i nadále, nebo se podpora z dalšího hlediska principu 3E nejeví jako smysluplná?




Tato evaluační otázka se zaměřuje na „trvalé zlepšení identifikovaných potřeb rozvoje“ – tj. zhodnocení udržitelnosti intervence (OP PIK), resp. jejích výsledků. V rámci úkolu bude provedena:

1. Analýza udržitelnosti výsledků (Jsou výsledky intervence udržitelné/přetrvávají i po skončení financování?). Bude proveden průzkum u podpořených podniků s cílem zjistit, zda přetrvávají pozitivní efekty/vedly ke zlepšení z hlediska delšího časového horizontu.

2. V případě, že bude vyhodnocena jako „neudržitelná“ nebo „spíše neudržitelná“, bude provedena analýza pokračování podpory těchto aktivit (tohoto typu intervencí), nebo ukončení podpory. Bude proveden průzkum poptávky vhodných oblastí (aktivit) a forem podpory u cílových skupin (podpořených i nepodpořených). Bude provedeno expertní posouzení vhodných oblastí s ohledem na socioekonomickou situaci a trendy a strategické priority ČR a EU.

3. Verifikace teorií změny: Na základě všech realizovaných evaluačních aktivit uchazeč reviduje mechanismus naplňování specifického cíle a navrhne případné úpravy teorie změny dle skutečného průběhu implementace programu. Takto upravená teorie změny bude srovnána s SC 1.2 programu OP PIK a evaluační tým vyhodnotí potenciál realizovaných aktivit a jejich dopadů dlouhodobě naplnit stanovené cíle.


„Intervence realizované v rámci SC 1.2 OP PIK povedou k trvalému zlepšení identifikovaných problémů, a to i bez potřeby další podpory v rámci navazujících programových období.“V případě, že se pracovní hypotéza neprokáže, navrhne evaluační tým opatření pro navýšení pozitivního dopadu intervencí na identifikované problémy.

Použité metody:

1. Dotazníkové šetření u cílových skupin2. Expertní posouzení3. Analýza dokumentace (strategických priorit)

Zdroj dat: Podkladem pro zodpovězení EO jsou výsledky veškerých evaluačních aktivit uvedených v rámci ostatních EO.

Rizika a omezení:

Nízká ochota respondentů šetření a nízká míra návratnosti dotazníkového šetření – řešením rizika bude dodatečný sběr pomocí metody CATI.

20


EO10: Lze považovat výsledky z hlediska stanovených cílů za dostatečné? Případně, čeho se nepodařilo dosáhnout a z jakých příčin? Bude provedena predikce toho, zda se podaří do konce programovacího období stanovených cílů dosáhnout a za jakých předpokladů.




1. Vyhodnocení naplňování indikátorů: Evaluační tým provede statistické vyhodnocení naplňování monitorovacích indikátorů SC 1.2, včetně statistického stanovení trendu do konce implementace programu a pravděpodobnosti, s kterou se podaří jednotlivé indikátory naplnit do jejich cílových hodnot.

2. Syntézou výsledků předchozích evaluačních aktivit, především v podobě vyhodnocení skutečných očekávaných a neočekávaných dopadů projektů uchazeč provede kvalitativní expertní posouzení přínosu programů podpory Inovace, Potenciál a Aplikace ke stanoveným cílům.

3. Prostřednictvím dotazníkového šetření a polostrukturovaných rozhovorů budou identifkovány existující i potenciální bariéry a limity dosažení stanovených cílů, v členění na bariéry a limity v prostředí poskytovatele programu / na straně příjemců programu / obecně v podnikatelském a ekonomickém prostředí ČR.

4. Na základě odpovědí na tuto EO a identifikovaných bariér a limitů navrhne evaluační tým opatření pro zajištění dosažení stanovených cílů programu Aplikace, Inovace a Potenciál. Opatření budou zpracována ve formální podobě určené pro modul evaluace v systému MS2014+.


„Výsledky intervencí jsou z hlediska stanovených cílů dostatečné.“V případě, že se pracovní hypotéza neprokáže, navrhne evaluační tým opatření pro navýšení pozitivního dopadu intervencí na identifikované problémy a zajištění naplnění stanovených cílů v požadované míře.

Použité metody:

1. Zpracování sekundárních dat – indikátorová soustava OP PIK2. Syntéza výstupů evaluace a verifikace teorií změny3. Dotazníkové šetření (v každém programu podpory uchazeč garantuje

více než 10% pokrytí podpořených projektů v rámci průzkumu – celkem min. 250 respondentů napříč všemi programy)

4. Expertní panelZdroj dat: Podkladem pro zodpovězení EO jsou výsledky veškerých evaluačních

aktivit uvedených v rámci ostatních EO.Rizika a omezení:

Mylná interpretace výsledku evaluačních aktivit: Do projektu bude zapojen široký expertní panel s účastí relevantních osob se zkušenostmi s řešenou problematikou, který bude sloužit k verifikaci evaluačních závěrů.

21

2.2 Výzkumné metody a sběr dat

Pro zjištění všech potřebných informací a dat, nutných pro zodpovězení evaluačních otázek, bude využita kombinace několika výzkumných metod. Využití většího počtu metod umožní získat informace z více zdrojů, tzn. že zjištěná data budou ověřena a celkově se tak zvýší validita výzkumu. Jednotlivé metody na sebe vzájemně navazují, což umožní ověřit poznatky získané jednou metodou ověřit metodami ostatními. Návaznost použitých metod je zobrazena v následujícím schématu:Obrázek 1: Schéma návaznosti jednotlivých výzkumných metod

Pozn.: Rozdělení jednotlivých metod do projektových aktivit je uvedeno v harmonogramu, v kapitole 3.

2.2.1 Desk research (sekundární data)Metoda „desk research“ spočívá ve sběru a analýze sekundárních dat. Principem metody je analýza a vyhodnocení již existujících dostupných dokumentů a informací. Metoda je využívána především pro získání základního pohledu na řešenou problematiku a efektivní nastavení dalších prací v rámci evaluace. V první fázi této metody bude proveden tzv. screening analyzovaných dokumentů, který vyhodnotí jejich relevanci a důležitost a určí způsob dalšího zpracování v dokumentech obsažených informací. Po screeningu přichází na řadu detailní analýza dokumentů, jejíž podoba vychází se zadání evaluačního úkolu. V rámci metody desk research budou analyzovány informace ve všech hlavních podkladových materiálech uvedených v zadávací dokumentaci, v rámci realizace evaluace budou identifikovány další potenciální relevantní dokumenty. V rámci rešerše jsou na úrovni ČR analyzovány minimálně následující dokumenty:

22

Tabulka 1: Přehled hlavních dokumentů relevantních pro analýzu desk researchProgramové a jiné dokumenty související s OP PIK

Strategické a koncepční dokumenty:

Programový dokument OP PIK Dokument Průmysl 4.0 (2017)Výzvy jednotlivých relevantních programů(Spolupráce, Služby infrastruktury, Inovační vouchery a Partnerství znalostního transferu)

Koncepce podpory malých a středních podnikatelů 2014-2020

Podkladové studie přípravy OP PIK Akční plán podpory malých a středních podnikatelů ČR na rok 2018(Pozn.: V případě, že během realizace evaluace bude vydán tento dokument pro rok 2019, bude evaluačním týmem vzat v potaz dodatečně.)

Realizované evaluace OP PIK Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky 2014 - 2020 (Národní RIS3 strategie), aktualizace 2018

Výroční zprávy OP PIK Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012-2020

Metodika OP PIKPozn.: V případě, že bude během realizace evaluace zjištěna relevance dalších dokumentů, budou do analýzy „desk research“ rovněž zařazeny.

2.2.2 Data Mining (sekundární data)Kvantitativní metoda, která pracuje s daty z informačních systémů a zdrojů statistických dat. Hodnotitel disponuje jedinečnými daty za celou ČR, vzniklých při řešení předchozích výzkumných projektů, zároveň využije data o realizovaných projektech poskytnutých ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu.1 Data mining poskytuje základní informace a podklady pro hodnocení, na kterých jsou následně nastaveny další kroky evaluace, například základní evaluační hypotézy, výzkumné otázky pro dotazníkové průzkumy, polostrukturované rozhovory, atd. Výstupy metody zároveň slouží pro prezentaci skutečností, které lze z analýzy takovýchto dat formulovat. Podkladová data v rámci metody data mining budou, stejně jako všechna číselná data použitá při evaluaci, podrobena detailní analýze prostřednictvím matematicko-statistických metod a interpretována tabulkovými a grafickými výstupy, doplněnými o textovou interpretaci závěrů. Data mining bude využit pro sběr informací v oblasti podpořených i nepodpořených podniků, jakožto jeden ze zdrojů informací pro realizaci kontrafaktuální analýzy.Data budou zpracována prostřednictvím matematicko-statistických metod, za využití statistického softwaru IBM SPSS.

2.2.3 Dotazníková šetření (primární data)Průzkum bude realizován s cílovou skupinou podpořených projektů, minimální garantovaný počet respondentů průzkumu je 170, zároveň budou dodrženy minimální počty2 respondentů v každém evaluovaném programu podpory, viz tabulka č. 2. Počet 170 respondentů je minimální garantovaný počet dotazníků, které budou zapracovány, přičemž osloveni budou zástupci všech projektů realizovaných v evaluovaných

1 Společnost realizující evaluaci, PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., je registrována u Úřadu pro ochranu osobních údajů a své činnosti realizuje v souladu s pravidly ochrany osobních údajů. Obdržená data budou využita pouze pro účely evaluace a veškeré výstupy, které budou jako výsledek evaluace prezentovány, budou zpracovány v anonymizované podobě.2 Minimální počty respondentů v jednotlivých programech podpory byly stanoveny na základě počtu realizovaných projektů (tzn. počtu potenciálních respondentů) a zkušeností evaluačního týmu s návratností dotazníků v případě cílové skupiny podnikatelských subjektů.

23

programech podpory, s výjimkou těch, kteří by byli s paralelně realizovanými výsledkovými evaluacemi osloveni duplicitně. Do evaluace budou zpracovány všechny vyplněné dotazníky, které dodavatel obdrží ke stanovenému dni konce průzkumu. Realizace průzkumu bude provedena kombinací metod CAWI3 a CATI4, tzn., že:

V první vlně budou osloveni potenciální respondenti prostřednictvím elektronické komunikace e-mailem, s popisem průzkumu a odkazem na webovou verzi dotazníku. První vlna oslovení proběhne prostřednictvím e-mailové adresy Ministerstva průmyslu a obchodu pro zvýšení důvěryhodnosti oslovení a zajištění vyšší návratnosti dotazníků. Zároveň bude pro komunikaci využit oficiální pověřovací dopis poskytnutý ze strany MPO.

Po uběhnutí předem stanovené doby budou respondenti, kteří na předchozí vlnu nereagovali, osloveni telefonicky prostřednictvím zkušených tazatelů zpracovatele evaluace. Tazatelé upozorní na probíhající průzkum, v nejlepším případě dotazník vyplní přímo s respondentem přes telefonickou komunikaci.

Otázky průzkumu budou hodnotitelem vypracovány dle potřeb EO. Pro cílovou skupinu podnikatelských subjektů bude zpracována jednotná podoba záznamového archu/dotazníku. Součástí dotazníků však budou i otázky, které jsou specifické pro jednotlivé programy podpory a budou respondentovi položeny pouze v případě, že v úvodu dotazníku označí, že se daného programu podpory zúčastnil, tzn., že realizoval v tomto programu projekt.Dotazník bude zpracován v elektronické verzi, která bude dostupná na webových stránkách zpracovatele evaluace. Tento systém automaticky zaznamenává odpovědi do předem připravené matice, což umožní a především zrychlí zpracování výzkumu a interpretaci výsledků. Matice bude před vyhodnocením zkontrolována, tzn., že budou odstraněny neúplné a nerelevantní odpovědi.Tabulka 2: Garantované počty respondentů realizovaného šetření v jednotlivých cílových skupinách

Cílová skupina PopisMin. počet respondentů

Subjekty podpořené v rámci programu SLUŽBY INFRASTRUKTURY

Subjekty podpořené v rámci programu Služby infrastruktury. Ke dni 31. 12. 2018 je v rámci tohoto programu podpořeno 41 projektů, stanovená kvóta 20 respondentů tak představuje cca 50 % podpořených projektů.

20

Subjekty podpořené v rámci programu SPOLUPRÁCE

Subjekty podpořené v rámci programu Spolupráce. Ke dni 31. 12. 2018 je v rámci tohoto programu podpořeno 152 projektů, stanovená kvóta 30 respondentů tak představuje cca 20 % podpořených projektů.

30

Subjekty podpořené v rámci programu INOVAČNÍ VOUCHERY

Subjekty podpořené v rámci programu Inovační vouchery. Ke dni 31. 12. 2018 je v rámci tohoto programu podpořeno 890 projektů, stanovená kvóta 100 respondentů tak představuje cca 11 % podpořených projektů.

100

Subjekty podpořené v rámci programu PARTNERSTVÍ ZNALOSTNÍHO TRANSFERU

Subjekty podpořené v rámci programu Partnerství znalostního transferu. Ke dni 31. 12. 2018 je v rámci tohoto programu podpořeno 67 projektů, stanovená kvóta 100 respondentů tak představuje cca 30 % podpořených projektů.

20

Pozn.: Osloveny budou všechny podpořené subjekty (s výjimkou subjektů, které by byly vzhledem k účasti ve více programech osloveny duplicitně v rámci souběžně realizovaných evaluací). Počty uvedené v tabulce jsou minimální garantované hodnoty, které zajistí reprezentativní evaluační výsledky, v případě dobré odezvy respondentů může být počet sesbíraných dotazníků vyšší.

3 Sběr dat prostřednictvím webového dotazníku.4 Telefonické dotazování.

24

Dotazník pro realizaci průzkumu je sestaven evaluačním týmem na základě zadání evaluačního úkolu a předběžných výstupů realizovaného desk research. Dotazník bude schválen zadavatelem v rámci procesu připomínkování této vstupní zprávy. Před samotným spuštěním průzkumu budou otázky ověřeny prostřednictvím 5 polostrukturovaných rozhovorů se zástupci cílové skupiny. Na základě této pilotáže bude dotazník buď finálně odsouhlasen, nebo v případě potřeby upraven.

2.2.4 Matematicko-statistické testyAnalýza dat získaných z dotazníkového šetření bude provedena prostřednictvím četností a statistických testů (např. pomocí testů chí-kvadrátu). Při výpočtu odhadů dopadů bude evaluační tým využívat následující softwarové vybavení: MS Excel, IBM SPSS 24, STATA a R. Příslušný software bude vybrán podle toho, jaký konkrétní statistický úkol bude řešen. Veškeré výstupy matematicko-statistických testů budou evaluačním týmem zároveň textově interpretovány.

2.2.5 Polostrukturované rozhovory (primární data)Bude využita metoda polostrukturovaných rozhovorů, která představuje diagnostickou techniku zisků informací při přímé interakci s dotazovanými osobami. Rozhovor povede zkušený tazatel zpracovatele na základě předem připraveného scénáře. Osobní interakce navíc umožňuje otevření dalších relevantních témat. Zpracovatel garantuje minimálně 2 rozhovory s podpořenými podniky v rámci každého ze 4 evaluovaných programů podpory. Dalších minimálně 19 polostrukturovaných rozhovorů bude provedeno s dalšími relevantními cílovými skupinami, viz následující tabulka.Tabulka 3: Garantované počty respondentů realizovaných rozhovorů v jednotlivých cílových skupináchCílová skupina Popis Min. počet

respondentůSubjekty podpořené v rámci programu SLUŽBY INFRASTRUKTURY

Polostrukturované rozhovory za účelem zisku informací ze strany subjektů podpořených z programu SLUŽBY INFRASTRUKTURY. Rozhovory budou uskutečněny se subjekty, jejichž projekty budou blíže popsány v případových studiích popsaných níže.

2

Subjekty podpořené v rámci programu SPOLUPRÁCE

Polostrukturované rozhovory za účelem zisku informací ze strany subjektů podpořených z programu SPOLUPRÁCE. Rozhovory budou uskutečněny se subjekty, jejichž projekty budou blíže popsány v případových studiích popsaných níže.

2

Subjekty podpořené v rámci programu INOVAČNÍ VOUCHERY

Polostrukturované rozhovory za účelem zisku informací ze strany subjektů podpořených z programu INOVAČNÍ VOUCHERY. Rozhovory budou uskutečněny se subjekty, jejichž projekty budou blíže popsány v případových studiích popsaných níže.

2

Subjekty podpořené v rámci programu PARTNERSTVÍ ZNALOSTNÍHO TRANSFERU

Polostrukturované rozhovory za účelem zisku informací ze strany subjektů podpořených z programu PARTNERSTVÍ ZNALOSTNÍHO TRANSFERU. Rozhovory budou uskutečněny se subjekty, jejichž projekty budou blíže popsány v případových studiích popsaných níže.

2

Garanti jednotlivých programů podpory na straně MPO

Polostrukturované rozhovory za účelem zisku informací ze strany řídícího orgánu OP PIK – Ministerstva průmyslu a obchodu. Rozhovor bude uskutečněn s garanty programů podpory Inovace, Aplikace a Potenciál, celkem 4 rozhovory.

4

Zástupci spolupracujících organizací

Pro účely hodnocení EO3 z pohledu spolupracujících výzkumných institucí budou tyto instituce osloveny prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů.

2

Zástupci firem využívajících služeb inkubátorů atd.

Pro účely hodnocení kvality služeb nabízených v podpořených vědeckotechnických parcích, podnikatelských inkubátorech a inovačních centrech (EO4) budou tyto osloveny prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů.

10

25

Cílová skupina Popis Min. počet respondentů

Další relevantní experti

V rámci realizace evaluace budou uskutečněny také další polostrukturované rozhovory s relevantními experty se zkušenostmi v oblasti specifických náležitostí v rámci evaluačních otázek. Uchazeč předpokládá realizaci rozhovoru s:

Expert v oblasti evropských programů Horizont 2020 apod., odbor podpory finančních nástrojů a řízení projektů, oddělení podpory vazby na komunitární programy, v rámci MPO (vazba na EO3)

Expert v oblasti RIS3 strategie, oddělení strategie S3 v rámci MPO (vazba na EO7)

Další relevantní experti pro účely zodpovězení EO

Min. 3

Scénář pro jednotlivé skupinové rozhovory bude sestaven za základě evaluačního úkolu, znění evaluačních otázek a předběžných výsledků předchozích evaluačních aktivit, zejména desk research, data mining a dotazníkového šetření. Cílem polostrukturovaných rozhovorů je kromě zisků dalších primárních dat také ověření již získaných informací a validace jejich interpretace. Scénář bude před zahájením rozhovorů schválen ze strany objednatele.

2.2.6 Případové studieV každém programu podpory budou uchazečem zpracovány 2 případové studie podpořených projektů, tzn. celkem 8 případových studií. Zdrojem informací pro tyto studie budou dokumenty související s daným projektem (projektová žádost, její hodnocení atd.), a především úzká spolupráce s řešiteli těchto projektů prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a elektronické komunikace. Každá případová studie bude popisovat podpořený projekt skrze celou jeho implementaci, struktura studie bude vedena přes jednotlivé kroky posloupnosti uvedené v následujícím schématu:Obrázek 2: Struktura kapitol jednotlivých případových studií

Výběr projektů pro případové studie bude proveden ve spolupráci se zadavatelem, nejlépe s garanty jednotlivých programů podpory. Vzhledem k faktu, že program OP PIK

26

stále probíhá, budou pro účely případových studií vybrány pouze projekty ukončené nebo projekty, které se nachází v pokročilém stádiu implementace.

2.2.7 Syntéza výsledků a zodpovězení EO a předání výstupůV závěru realizace bude provedena syntéza všech výstupů výše uvedených evaluačních aktivit do podoby komplexních a zdůvodněných odpovědí na evaluační otázky. Syntéza bude provedena prostřednictvím expertního setkání všech členů řešitelského týmu, kteří na základě vytvořených podkladů sestaví odpovědi na evaluační otázky. V případě potřeby budou do procesu syntézy zapojeni také relevantní externí experti. Struktura interpretace odpovědí na evaluační otázku je zobrazena v následujícím schématu:Obrázek 3: Struktura interpretace odpovědí na jednotlivé evaluační otázky

Součástí finálního výstupu evaluace (závěrečné zprávy) bude také na základě odpovědí na EO vytvořený seznam doporučení pro další realizaci OP PIK 2014 - 2020 a také pro následující období 2021+. Doporučení budou zpracována v podobě shodné se systémem IS KP 2014 (Modul Evaluace), do které evaluační tým navržená a schválená doporučení ze strany objednatele vloží5, viz ukázka struktury v následující tabulce:Tabulka 4: Struktura informací ohledně navržených doporučení pro vložení do IS KP 2014+Hlavní závěry DoporučeníKód Závěr Kó

d Doporučení Typ Závažnost a časovost

A Popis závěru evaluace, na jehož základě jsou navržena daná doporučení.

A1 Popis doporučení Typ doporučení dle metodikyIS KP 2014+

Časovost dle metodikyIS KP 2014+

A2 Popis doporučení Typ doporučení dle metodikyIS KP 2014+

Časovost dle metodikyIS KP 2014+

Zdroj: Struktura je navržena na základě metodiky IS KP 2014+.

Hlavní výsledky a doporučení budou shrnuty také v Manažerském shrnutí a rozsahu 5 normostran6. Po zapracování připomínek bude Závěrečná zpráva představena objednateli ve formě prezentace formátu *.ppt. Společně se závěrečnou zprávou předá dodavatel objednateli také pracovní výstupy (anonymizovaná data z analýz, dotazníků či rozhovorů, atd.).

5 Doporučení budou v této struktuře zároveň předána ve formátu *.xls.6 Za normostranu je považováno 1 800 znaků včetně mezer.

27

3. Detailní Harmonogram plánovaných pracíRealizace evaluace proběhne v na sebe vzájemně navazujících postupových krocích:

Etapa: Aktivita: Popis činností:

Etap

a 1:

Vst

upní

zpr

áva

A.1.1: Úvodní jednání + podpis smlouvy o dílo

Úvodní jednání k evaluaci proběhlo dne 18. 12. 2018 v sídle MPO. Na tomto jednání byla oboustranně podepsána smlouva o dílo č. 05/2018/61100, čímž byly zahájeny práce na evaluačních aktivitách.

A.1.2: Rešerše sekundárních dat a programových dokumentů

Detailní analýza metodou „desk research“. Analyzovány jsou relevantní dokumenty, zejména již provedené evaluační studie OP PIK, výroční zprávy, metodické dokumenty programu OP PIK atd. Cílem analýzy je získat relevantní podkladové informace pro detailní specifikaci evaluačního designu.

A.1.3: Návrh dotazníku pro plánované kvantitativní šetření

Na základě provedené rešerše bude sestavena baterie otázek pro dotazníkové šetření v podobě, která umožní získání všech nezbytných primárních dat pro vyhodnocení evaluačních otázek.

A.I.4: Tvorba Vstupní zprávy: Bude vytvořena vstupní zpráva, obsahující rozpracovanou podobu evaluačních otázek, pracovní hypotézy, finální návrh metodologie realizace projektu včetně návrhu otázek pro dotazníkové šetření a detailní harmonogram prací.Výstup:

Vstupní zpráva (rozsah 20 – 40 normostran)A.I.3: Vstupní zprava – připomínkovací řízení

Připomínkovací řízení v termínech v souladu se smlouvou o dílo:- 5 dní pro zadavatele na tvorbu a předání připomínek ke Vstupní zprávě- 3 dny pro zhotovitele na zapracování připomínek a odevzdání finální podoby Vstupní zprávy

Etap

a 2:

Sit

uačn

í zpr

áva

a Zá

věre

čná

zprá

va

A.2.1: Sběr primárních dat – realizace dotazníkového šetření

Sběr primárních dat prostřednictvím průzkumu dotazníkovým šetřením. Sestavení otázek pro průzkum na základě předchozích výzkumných aktivit v souladu se stanovenými evaluačními otázkami. Pilotní ověření dotazníku prostřednictvím 5 polostrukturovaných rozhovorů. Realizace průzkumu kombinací metod CAWI a CATI.Cílová skupina průzkumu: Podniky podpořené z OP PIK. V rámci průzkumu budou osloveny všechny podniky podpořené v programech Spolupráce, Služby infrastruktury, Inovační vouchery a Partnerství znalostního transferu. Poskytovatel garantuje minimální počet získaných odpovědí na 170 respondentů.

A.2.2: Statistické vyhodnocení dotazníkového šetření + textová interpretace

Prostřednictvím matematicko-statistických metod budou zpracována získaná primární data. Evaluační tým výsledky následně textově interpretuje do podoby podkladů pro tvorbu situační zprávy a zodpovězení evaluačních otázek.

A.2.3: Statistické vyhodnocení sekundárních dat + textová interpretace

Prostřednictvím matematicko-statistických metod budou zpracována získaná sekundární data. Evaluační tým výsledky následně textově interpretuje do podoby podkladů pro tvorbu situační zprávy a zodpovězení evaluačních otázek.

A.2.4: Tvorba Situační zprávy a její předání zadavateli

Na základě syntézy dosavadních evaluačních aktivit bude vytvořena situační evaluační zpráva s průběžným vyhodnocením evaluačních otázek. Tato správa bude zpracována jako podklad pro účely Zprávy o plnění Dohody o partnerství za rok 2019, proto musí být předána zadavateli v termínu 15. 3. 2019.

28

Etapa: Aktivita: Popis činností:Et

apa

2: S

itua

ční z

práv

a a

Závě

rečn

á zp

ráva

A.2.5: Příprava scénáře pro polostrukturované rozhovory s cílovými skupinami

Evaluační tým sestaví na základě průběžných výsledků evaluačních aktivit scénář polostrukturovaných rozhovorů do podoby, která umožní ověřit analyzovaná primární a sekundární data a upřesnit jejich interpretaci.

A.2.6: Realizace polostrukturovaných rozhovorů s cílovými skupinami

Experti evaluačního týmu provedou na základě předem připraveného scénáře polostrukturované rozhovory se zástupci podpořených subjektů (pro účely tvorby případových studií), garanty programů podpory patřících pod SC 1.2 a dalších relevantních expertů. Poskytovatel garantuje minimální počet 27 realizovaných rozhovorů.

A.2.7: Tvorba případových studií Tvorba případových studií za účelem ověření funkčnosti teorie změn. Studie obsahující kontext jednotlivých programů, teorií změn, popis procesu změn na typových příkladech projektů (1 typický případ a 1 „best practice“).

A.2.8: Syntéza výstupů evaluačních aktivit, zodpovězení evaluačních otázek, tvorba závěrečné evaluační zprávy

Ukončení analýzy dat, vyhodnocení evaluačních otázek a evaluačních hypotéz, formulace odpovědí na evaluační otázky, návrh doporučení. Realizace expertního panelu.

A.2.9: Tvorba Závěrečné zprávy Vytvoření komplexní závěrečné zprávy obsahující veškeré výsledky realizované evaluace.Výstupy:

Závěrečná zpráva Manažerské shrnutí Přehled evaluačních doporučení Data pro systém IS KP 2014+, modul Evaluace

A.2.10: Závěrečná zpráva - připomínkovací řízení

Připomínkovací řízení v termínech v souladu se smlouvou o dílo:- 10 dní pro zadavatele na tvorbu a předání připomínek k Závěrečné zprávě a souvisejícím

výstupům- 5 dní pro zhotovitele na zapracování připomínek a odevzdání finální podoby Závěrečné

zprávy a souvisejících výstupůPozn.: Termíny realizace jednotlivých aktivit jsou vyobrazeny graficky v níže uvedeném harmonogramu.Podrobnější popis jednotlivých výzkumných metod je uveden v kapitole 2.2. Výzkumné aktivity a sběr dat.

Nad rámec výše uvedených aktivit a jejich časového harmonogramu bude probíhat pravidelná e-mailová komunikace o aktuálním stavu prací, a to nejméně jednou za 10 pracovních dní. V e-mailové správě budou shrnuty práce za posledních 10 pracovních dní a plán prací na dalších 10 pracovních dní.

29

Rok 2018 2019

Měsíc Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen ČervenTýden 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

Etapa č. 1: Vstupní zpráva Úvodní jednání se zadavatelem + podpis smlouvy 18.12.

Rešerše sekundárních dat a programových dokumentů x x x x

Nastavení detailního evaluačního designu včetně tvorby pracovních hypotéz k jednotlivým evaluačním otázkám

x x

Návrh dotazníku pro plánované šetření x x

Předání návrhu Vstupní zprávy zadavateli 18.

1.

Obdržení připomínek ke Vstupní zprávě ze strany MPO 25.

1.

Zapracování připomínek do Vstupní zprávy a předání finální verze

30.1.

Etapa 2: Situační zpráva a Závěrečná zpráva

Sběr primárních dat - realizace dotazníkového šetření x x x x

Statistické vyhodnocení dotazníkového šetření + základní interpretace

x

Statistické vyhodnocení sekundárních dat + základní interpretace

x x

Tvorba Situační zprávy - základní průběžné výsledky evaluace

x x

Předání Situační zprávy zadavateli 15.

3.

Příprava scénáře pro polostrukturované rozhovory s cílovými skupinami

x

Realizace polostrukturovaných rozhovorů s cílovými skupinami x x x

Tvorba případových studií x x x x x Syntéza výstupů evaluačních aktivit, zodpovězení evaluačních otázek, návrh doporučení, realizace expertního panelu a tvorba závěrečné evaluační zprávy

x x x x x

Předání návrhu Závěrečné zprávy zadavateli 30.5

.

Obdržení připomínek k Závěrečné zprávě ze strany MPO 13.

6.

Zapracování připomínek do Závěrečné zprávy a předání finální verze

20.6.

30

4. Evaluační týmRealizační tým dodavatele je sestaven z expertů tak, aby splňoval požadavky technické kvalifikace uvedené v zadávací dokumentaci a zároveň představoval tým, který bude v maximální míře schopen splnit cíl veřejné zakázky a efektivně provést evaluaci programu OP PIK 2014 - 2020. Řešitelský tým je sestaven z následujících členů:

Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D.: Vedoucí evaluačního týmu. Zapojení doc. Hrušky se předpokládá zejména v koordinaci jednotlivých aktivit, v odborném vedení jednotlivých členů realizačního týmu, v konzultacích se členy týmu i zadavatelem a v kontrole a verifikaci výstupů členů realizačního týmu i odpovědí evaluačních otázek. Jako expert na statistické metody a analýzy bude zároveň garantem statistického vyhodnocení v rámci realizace evaluace.

Ing. Ivana Foldynová, Ph.D.: Zástupce vedoucího evaluačního týmu, která má bohaté zkušenosti s realizací evaluací jak v ČR, tak i v zahraničí včetně tvorby metodik např. Metodika hodnocení dopadů politik ochrany životního prostředí (pro MŽP).

Ing. Eva Poledníková, Ph.D.: Expert v oblasti ekonomiky a ekonomických analýz.

Ing. Petr Proske: Evaluátor, expert na vyhodnocování dopadu intervencí. Tvorba metodiky pro Regulation Impact Assessment (Úřad vlády) a metodika Capability approach jako přístup pro hodnocení relevance intervencí ESIF (pro odbor Dohody o partnerství, evaluací a strategií, MMR). Kontaktní osoba dodavatele pro účely realizace projektu.

Mgr. Andrea Hrušková: Expert na veřejné politiky, metodologie a realizace sociologických výzkumů.

Ing. David Kubáň: Analytik, zpracování hromadných dat, Data mining, geoinformační systémy.

31

Příloha – Otázky pro realizaci dotazníkového šetření v rámci evaluaceDotazník pro průzkum podpořených podniků v souvislosti s realizací evaluace s názvem

„Výsledková evaluace specifického cíle 1.2 OP PIK“ Vážená paní / Vážený pane,obracíme se na Vás s žádostí o spolupráci při realizaci výsledkové evaluace specifického cíle 1.2 Operačního programu Podnikání a Inovace pro konkurenceschopnost 2014 - 2020. Cílem evaluace je zjistit dopady tohoto programu a získané poznatky využít k zefektivnění implementace budoucích operačních programů zaměřených na podporu podnikání a inovací.Evaluace je zpracovávána na základě zadání Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO), její realizaci provádí společnost PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., zpracovatel je pověřen ke zpracování evaluace tímto pověřovacím dopisem MPO [odkaz na pdf]; potvrzení rovněž může poskytnout pracovník MPO, Ing. Václav Špetlík, tel.: 224 852 724, e-mail: [email protected] budete potřebovat bližší informace k jednotlivým částem dotazníku, obraťte se na Ing. Petra Proskeho., tel.: 595 136 023, e-mail: [email protected] (PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.).Předem Vám děkujeme za spolupráci.

Blok Identifikace respondenta0.1: V kterých z následujících programů byl Vás podnik podpořen v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 - 2020?1/SPOLUPRÁCE2/SLUŽBY INFRASTRUKTURY3/INOVAČNÍ VOUCHERY4/PARTNERSTVÍ ZNALOSTNÍHO TRANSFERU

Pozn.: Možnost vybrat více odpovědí.

0.2: Uveďte prosím svou právní formu:0.2.1: Společnost s ručením omezeným0.2.2: Akciová společnost0.2.3: Komanditní společnost0.2.4: Veřejná obchodní společnost0.2.5: Evropská společnost0.2.6: Družstvo0.2.7: jiné

0.3: Uveďte prosím hlavní odvětví své činnosti dle klasifikace CZ-NACE:0.3.1: A – Zemědělství, lesnictví, rybářství0.3.2: B – Těžba a dobývání0.3.3: C – Zpracovatelský průmysl0.3.4: D – Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu0.3.5: E – Zásobování vodou, činnosti související s odpady a sanacemi0.3.6: F – Stavebnictví0.3.7: G – Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel0.3.8: H – Doprava a skladování0.3.9: I – Ubytování, stravování a pohostinství0.3.10: J – Informační a komunikační činnosti0.3.11: K – Peněžnictví a pojišťovnictví

32



0.3.12: L – Činnosti v oblasti nemovitostí 0.3.13: M – Profesní, vědecké a technické činnosti0.3.14: O – Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení0.3.15: P – Vzdělávání0.3.16: Q – Zdravotní a sociální péče0.3.17: R – Kulturní, zábavní a rekreační činnosti0.3.18: S – Ostatní činnosti0.3.19: T – Činnosti domácností0.3.20: U – Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů

0.4: Ve kterém kraji byl realizovaný Vás projekt? (v případě více projektů je možno označit více možností)hl. m. PrahaJihočeskýJihomoravskýKarlovarskýKrálovehradeckýLibereckýMoravskoslezskýOlomouckýPardubickýPlzeňskýStředočeskýÚsteckýVysočinaZlínský

0.5: Ve kterých letech probíhala/probíhá realizace Vašich projektů z OP PIK?Od: Do:

0.6: Jakou pozici zastáváte ve vašem podniku?Textová odpověď:

33

Blok A: Zhodnocení účinnosti a efektivity příspěvku operačního programu k plnění jeho cílůA.1: Odpovídalo plně nastavení aktivit OP PIK v rámci programu, kterého jste se zúčastnili, rozvojovým a inovačním potřebám Vašeho podniku?(vazba na evaluační otázku EO1, otázka relevantní pro všechny evaluované programy)AnoNe

A.2: Existují rozvojové/inovační potřeby Vašeho podniku, které nebyly obsahem cílů a výzev tohoto programu v rámci OP PIK?(vazba na evaluační otázku EO1, otázka relevantní pro všechny evaluované programy)AnoNe

Pozn.: V případě zvolení odpovědi „Ne“ respondent pokračuje otázkou A.4.

A.3: V případě odpovědi „Ano“ na otázku A.2 popište, které inovační nebo rozvojové potřeby jste v OP PIK postrádali:(vazba na evaluační otázku EO1, otázka relevantní pro všechny evaluované programy)Textová odpověď:

A.4: Došlo v důsledku realizace projektu ke změnám v míře spolupráce s vysokými školami či výzkumnými institucemi?(vazba na evaluační otázku EO2, otázka relevantní pro programy podpory Spolupráce; Služby infrastruktury; Inovační vouchery)A.4.1: Došlo k výraznému zhoršeníA.4.2: Došlo k mírnému zhoršeníA.4.3: Nedošlo k žádné změněA.4.4: Došlo k mírnému zlepšeníA.4.5: Došlo k výraznému zlepšení

A.5: Došlo v důsledku realizace projektu k zaměstnání vědeckých pracovníků ve Vašem podniku?(vazba na evaluační otázku EO2, otázka relevantní pro programy podpory Spolupráce; Služby infrastruktury; Inovační vouchery)AnoNe

A.6: Vydržely Vaše kontakty s výzkumnými organizacemi i po ukončení projektu?(vazba na evaluační otázku EO2, otázka relevantní pro programy podpory Spolupráce; Služby infrastruktury; Inovační vouchery)AnoNeNemohu posoudit

34

A.7: Došlo v důsledku realizace projektu ke změnám v míře Vašeho zapojení do evropských výzkumných projektů?(Za evropské projekty jsou považovány projekty, které jsou podpořeny z programu podpory na evropské úrovni (např. Horizon 2020, Interreg Europe, Interreg Central Europe apod.)(vazba na evaluační otázku EO3, otázka relevantní pro program podpory Spolupráce)A.7.1: Došlo k výraznému zhoršeníA.7.2: Došlo k mírnému zhoršeníA.7.3: Nedošlo k žádné změněA.7.4: Došlo k mírnému zlepšeníA.7.5: Došlo k výraznému zlepšení

A.8: Jaká je průměrná obsazenost vašeho podpořeného vědeckotechnického parku/podnikatelského inkubátoru/inovačního centra?(vazba na evaluační otázku EO5, otázka relevantní pro program podpory Služby infrastruktury)Číselná hodnota v %:

A.9: Jste schopni po ukončení projektu financovat provoz podpořeného vědeckotechnického parku/podnikatelského inkubátoru/inovačního centra z vlastních zdrojů?(vazba na evaluační otázku EO5, otázka relevantní pro program podpory Služby infrastruktury)AnoNe

Pozn.: V případě zvolení odpovědi „Ano“ respondent pokračuje otázkou A.11.

A.10: Z jakého důvodu nejste schopni financovat provoz vědeckotechnického parku/podnikatelského inkubátoru/inovačního centra z vlastních zdrojů?(vazba na evaluační otázku EO5, otázka relevantní pro program podpory Služby infrastruktury)Textová odpověď:

A.11: Došlo v důsledku realizace projektu ke změně v míře zavádění produktových a procesních inovací ve Vašem podniku?(vazba na evaluační otázku EO6, otázka relevantní pro program podpory Partnerství znalostního transferu)A.11.1: Došlo k výraznému zhoršeníA.11.2: Došlo k mírnému zhoršeníA.11.3: Nedošlo k žádné změněA.11.4: Došlo k mírnému zlepšeníA.11.5: Došlo k výraznému zlepšení

Pozn.: V případě zvolení odpovědi „A.11.4 nebo A.11.5“ respondent pokračuje otázkou B.1.

35

A.12: Z jakého důvodu nedošlo k pozitivním změnám v míře zavádění produktových a procesních inovací?(vazba na evaluační otázku EO6, otázka relevantní pro program podpory Partnerství znalostního transferu)Textová odpověď:

Blok B: Hodnocení přínosů jednotlivých programů podporyPozn.: Na následující otázky respondent odpoví za každý program, v rámci kterého byl podpořen.B1: Jakým způsobem hodnotíte přínos realizace projektů v programu?B.1.1: Rozhodně negativněB.1.2: Spíše negativněB.1.3: Ani pozitivně, ani negativněB.1.4: Spíše pozitivněB.1.5: Rozhodně pozitivně

B.2: Jaké byly hlavní přínosy realizace projektů v programu? (napište alespoň 2 přínosy)Textová odpověď:

B.3: Jaké byly hlavní bariéry dosažení lepších přínosů při realizaci projektu? (napište alespoň 2 bariéry)Textová odpověď:

B.4: Jaké další efekty (výsledky, dopady) – mimo plánovaných – Váš projekt vyvolal? Uveďte pozitivní i negativní efekty.Textová odpověď:

36

Seznam tabulkových a grafických prvkůSeznam tabulek:Tabulka 1: Přehled hlavních dokumentů relevantních pro analýzu desk research............................21Tabulka 2: Garantované počty respondentů realizovaného šetření v jednotlivých cílových skupinách..........................................................................................................................................................22Tabulka 3: Garantované počty respondentů realizovaných rozhovorů v jednotlivých cílových skupinách..........................................................................................................................................23Tabulka 4: Struktura informací ohledně navržených doporučení pro vložení do IS KP 2014+...........25Seznam obrázků:Obrázek 1: Schéma návaznosti jednotlivých výzkumných metod.....................................................20Obrázek 2: Struktura kapitol jednotlivých případových studií...........................................................24Obrázek 3: Struktura interpretace odpovědí na jednotlivé evaluační otázky....................................25

37

Použitá literatura:1. Program podpory Inovační vouchery; Ministerstvo průmyslu a obchodu; verze 2;

20182. Program podpory Spolupráce; Ministerstvo průmyslu a obchodu; verze 2; 20183. Program podpory Služby infrastruktury; Ministerstvo průmyslu a obchodu; verze 3;

20184. Program podpory Partnerství znalostního transferu; Ministerstvo průmyslu a

obchodu; verze 3; 20185. Lee, N. Kirkpatrick, C. (2006) Evidence-based policy-making. in Europe: An

Evaluation of European Commission Integrated Impact Assessments, Impact Assessment and Project Appraisal, 24:1, 23-33.

6. Wilson, J. (2015) Evidence-based policy making in the European Commission. CICERO.

7. Creswell, J. W. (2002) Research Design: Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. London. Sage Publications, 2002. ISBN: 0761924426.

38

Date post:	23-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

mpo.cz · Web viewNevhodný výběr projektů pro případové studie: V případě, že se v...

Documents