MĚSTSKÉ MUZEUM LANŠKROUNrocnikd.sweb.cz/Seznamknih/lanskroun1.pdfTESLA Lanškroun 1946 – 1989...

M Ě S T S K É M U Z E U M

L A N Š K R O U N

3

1 9 4 6 – 1 9 8 9Vzpomínky pamětníků

L A N Š K R O U N 2 0 0 7

Sestavi l J i ř í Kohout

TESLA Lanškroun 1946 – 1989

Vzpomínky pamětníků

Uspořádal Jiří Kohout

Vydalo Městské muzeum Lanškroun 2007 za přispění Města Lanškroun a sponzorůRedakční rada publikace: PaedDr. Marie Borkovcová, Milan Antonín Dvořáček,Karel Hrodek, Ing. Jiří Kohout, Bohuslav Kuřík, Doc. Ing. Ladislav Maixner, CSc.

Použitá reprodukce pohlednice ze sbírky Karla Uhlíře ml.Fotografi e Radek Lepka, Jiřina Straková, Pavel Pokorný, Ludvík Zrůstek,

archiv Městského muzea Lanškroun a soukromé archivy.Výběr fotografi í Jiří Kohout a redakční rada publikace.Podklady čerpány z podnikového fondu SOA Zámrsk.

Grafi cká úprava Břetislav Dadák

Vydavatel a redakční rada nenesou odpovědnost za údaje, výroky a názory jednotlivých přispěvatelů z řad pamětníků TESLY z let 1946 až 1989. Představují obraz doby v co možno nejširší podobě. Vydavatel a redakční rada upřímně děkují

všem, kdo se na textu a obrazovém doprovodu této knihy podíleli.© Reprodukce vyobrazení použitých v této knize nesmí být kopírovány bez souhlasu vydavatele

Tisk:TG TISK, s.r.o. Lanškroun

ISBN: … … … …

O B S A H

Předmluva 132 TESLA Lanškroun v letech 1946 až 1975 132 Historie z osobních poznámek

TESLA Lanškroun v letech 1976 až 1989 132 Na stránkách závodního časopisu Teslácký svět.

Lidé v TESLE 132 Na ředitelství 132 Výpočetní středisko a Organizace a technika řízení 132 Odbor řízení jakosti a zkušebna 132 Technický rozvoj 312 Výzkum a vývoj 123 Výzkum a vývoj nových technologií 123 Konstrukce výrobků 123 Chemická laboratoř a Chemické provozy 123 Hybridní integrované obvody 123 Konstrukce a výroba jednoúčelových strojů 123 Rozvoj výrobní základny 123 Investice a stavební činnost 123 Výrobní úsek 123 Nástrojárna a konstrukce nástrojů 123 Předvýroba 123 Provoz MP 123 Provozy Elko a Tantaly 123 Provoz Sázava 123 Skleněné izolační průchodky 123 Poloprovoz 123 Péče o základní fondy 123 Energetika 123 Ekonomický úsek 123 Obchodní úsek 123 Personální úsek

Vzpomínáme 132 Ing. Svatopluk Pajerek 123 Lubomír Vonka 123 Ing. Oldřich Černohous 123 Josef Pitřinec 123 Otmar Kokora 123 Ing. Miroslav Horáček 123 Ing. Václav Svatoň 123 Ing. Ladislav Výtisk 132 Ferdinand Jíra 132 Alois Menšík

6 Zájmové činnosti a organizace 123 Československá vědeckotechnická zaměstnanců TESLY společnost 123 Československý červený kříž 123 Zahrádkáři

Jak se v TESLE mluvilo 132 Výkladový slovník tehdejších společenských a hospodářských pojmů, tesláckého slangu a technických pojmů

Dodatky 123 Závodní časopis 123 1967 – 1970: Lanškrounští odborníci v Egyptě. První velký vývoz lanškrounských strojů do světa 123 Informační katalog z roku 1977 123 ELECTRONIC COMPONENTS PRODUCTION EQUIPMENT, katalog jednoúčelových strojů 123 Obrazový slovník ČSVTS 123 Dědictví TESLY: Lidé a aktivity z TESLY v Lanškrouně 2007

Jmenný rejstřík všech zaměstnanců TESLY 132 zmíněných v textech, s odkazem na strany v knize

7Úvod

8 V květnu 2007 byla veřejnosti představena publikace PhDr. Marie Mackové, Ph.D.

s názvem Tabáková továrna v Lanškrouně. Při této příležitosti jsem si uvědomil kauzali-

tu a vzájemnou souvislost všech jevů v našem okolí i to, jak podstatnou roli v novodobé

historii Lanškrouna objekt výroby tabákových výrobků sehrál. V době druhé světové války

inspiroval rozsáhlý areál výroby doutníků v Lanškrouně, vystavěný v 70. letech 19. stole-

tí, německé velení k přesunu ohrožené strategické výroby elektrotechnických součástek

právě sem. Po válce se tehdejším místním činitelům podařilo elektrotechnickou výrobu

ve městě udržet a položit základy pro její další rozvoj až do podoby zcela dominantního

podniku TESLA LANŠKROUN. Bez této posloupnosti jevů, jejichž katalyzátorem byli přičin-

liví místní obyvatelé, by naše současnost měla zcela jistě jinou podobu a pravděpodobně

i menší míru prosperity. Při zakládání podniku nebylo všem činitelům zřejmé, že orientace

na elektrotechnický průmysl je ta správná cesta pro lanškrounský region. Postupem času

se však ukázalo, že elektrotechnika patří v národním hospodářství k nejrychleji se rozvíje-

jícím oborům. Podnik rostl a mohutněl, v době kulminace zaměstnával jen v Lanškrouně

téměř 4 tisíce pracovníků. Bohužel s rozvojem podniku se adekvátně nerozvíjelo město.

Lanškroun zůstával stále šedým provinčním městečkem bez potřebné občanské vybave-

nosti.

Původní německá výroba orientovaná na elektrolytické kondenzátory a MP kondenzáto-

ry, jak výstižně ve svých vzpomínkách popisují pánové Bohuslav Kuřík a Josef Jindra, se

postupně rozšířila na rozsáhlý sortiment kondenzátorů včetně odrušovacích a nakonec

i tantalových. Produkce hliníkových elektrolytických kondenzátorů byla podmíněna vlast-

ní přípravou leptané a formované hliníkové fólie. Dalšími pasivními součástkami, jejichž

výroba byla soustředěna v podniku, se staly uhlíkové a drátové rezistory, posléze i rezisto-

ry s kovovou vrstvou, potenciometrové trimry a potenciometry. TESLA Lanškroun sehrála

svou roli i v oboru aktivních součástek. Přes destičkové rezistory, odporové sítě a bloky

Logites se dospělo k tenkovrstvým i tlustovrstvým hybridním integrovaným obvodům

(HIO), se zabudovanými aktivními prvky. Rozmanitý sortiment HIO vyráběný v podniku

zahrnoval i tzv. zákaznické obvody.

Výroba tohoto základního sortimentu pasivních součástek byla dislokována nejen

v základním závodě v Lanškrouně, ale i v pobočných závodech, jejichž počet se v průběhu

9času měnil. Podporu produkce součástek zajišťovaly v Lanškrouně další provozy např.

předvýroba, nástrojárna, poloprovoz, výroba skleněných izolačních průchodek, chemické

provozy, výroba jednoúčelových strojů. Technické kapacity byly soustředěné především

ve vývojových skupinách a v konstrukci jednoúčelových strojů. V tak rozsáhlém podniku

nemohly chybět ani útvary zásobování, odbytu, ekonomický úsek a vlastní střední odbor-

né učiliště.

Pojem TESLA LANŠKROUN se v tehdejším Československu stal snad daleko známějším

než vlastní LANŠKROUN. Když jsem se při svých poměrně častých kontaktech s techni-

ky i odborníky zmínil, že jsem z Lanškrouna, velmi často se jim okamžitě vybavil název

našeho podniku. Bylo to především proto, že naše součástky byly potřebné snad ve všech

oborech lidské činnosti.

Elektrotechnická výroba soustředěná v podniku TESLA Lanškroun se stala významným

industrializačním činitelem v lanškrounském regionu. Nejen, že zaměstnávala obyvatel-

stvo ze širokého okolí, ale koncentrovala ve svých vývojových, výzkumných, konstrukč-

ních a technických útvarech odborníky, kteří byli schopni i v tehdejších podmínkách

antiimportních opatření, defi citu informací z technicky vyspělé části světa a omezeného

rozsahu výroby udržet velmi slušnou úroveň vyráběných součástek i jednoúčelových stro-

jů. V lanškrounském podniku vyrostla a technicky vyspěla celá řada řemeslníků a tech-

niků, kteří svými znalostmi, manažerskými schopnostmi, odvahou a vytrvalostí zajišťují

dnešní pozitivní rozvoj hospodářství v našem městě.

Právě touto optikou bychom se měli dívat, dnes už s jistým odstupem, na existenci podni-

ku TESLA Lanškroun v našem městě. Bez pracovitých lidí navyklých na elektrotechnologie,

bez techniků schopných zajistit výrobu a servis špičkových výrobních zařízení, bez krea-

tivních konstruktérů schopných absorbovat novu techniku, kteří všichni byli díky existenci

podniku vychováni a v Lanškrouně se natrvalo usídlili, bychom nikdy nedosáhli stavu

z roku 2000, kdy počet pracovních míst ve městě byl vyšší než počet všech obyvatel města.

TESLA Lanškroun sehrála v poválečné historii Lanškrouna i regionu rozhodující roli, kterou

nemohou potlačit všechny politické peripetie spojené s touto dobou. Tisíce lidí pracovaly

v technickém rozvoji a výrobě a snažily se zajistit pro své rodiny slušný život. Každý z nich

řešil vznikající životní problémy a svoji životní dráhu podle své povahy a podle vnitřních

10 hodnotových hledisek. Mnozí z nich si však odnesli z tohoto období trpké zkušenos-

ti. Všichni dohromady však dali našemu městu profi l silně industrializovaného centra

s výrazným podílem elektroniky.

Právě z těchto důvodů jsem uvítal a vždy podporoval snahu Ing. Jiřího Kohouta zachytit

vzpomínky, především zakladatelů našeho podniku, na jejich životní dráhu a na jejich

činnost v podniku ještě v době, kdy nám mohou své zkušenosti sdělit. Ing. Kohout se ujal

tohoto úkolu s důkladností a zodpovědností, která je mu vlastní. Kolem 120 rozhovorů

s našimi bývalými spolupracovníky, stovky stran záznamů a přípravných textů, metodicky

plánované pracovní postupy – to vše jsou prostředky, které dovedly Ing. Kohouta ke zdaři-

lému výsledku.

Sebrané vzpomínky nepůsobí nostalgicky, jak by se mohlo při vzpomínkách na mladá

léta snadno stát. Zpravidla v nich upoutá pozornost zdravé sebevědomí a přesvědčení

nositelů, že jejich práce byla užitečná. Dílo není, ani nechce být, historickým dokumen-

tem, ale může velmi dobře posloužit jako pomůcka při vědecké, historické analýze vzniku

a rozvoje podniku TESLA Lanškroun v letech 1945 až 1990.

Dovoluji si poděkovat za nás všechny, spolupracovníky v dnes už neexistující fi rmě TESLA

Lanškroun, Ing. Jiřímu Kohoutovi za obětavou práci při sběru a uspořádání vzpomínek.

Jsem rád, že osudy a výsledky snažení poctivých a schopných lidí nezaniknou spolu s fi r-

mou. Děkuji PaedDr. Marii Borkovcové za ochotu, se kterou se ujala vydání díla, Městu

Lanškroun a sponzorům z fi rem za fi nanční zajištění projektu.

V Lanškrouně dne 18. června 2007

Doc. Ing. Ladislav Maixner, CSc.

11TESLA LANŠKROUNV LE TECH 1946 AŽ 1975

Historiez osobníchpoznámek

Bohuslav Ku-

12

13

Své toulky minulostí lanškrounské TESLY bych začal připomenutím některých skutečností, které

počátky nového závodu Tesla v Lanškrouně bezprostředně ovlivnily. V souvislosti se sílící aktivitou

spojeneckého letectva ve vzdušném prostoru „Reichu“ přesouvají některé německé fi rmy část svých

výrob do „Protektorátu“ a bývalých pohraničních oblastí Československé republiky (ČSR).

Z oboru radiosoučástek to byly:Siemens & Halske, Radiotechna – Nová Paka.Zde se vyráběly kondenzátory s papírovým die-

lektrikem zalévané, těsné a speciální časovací do bomb),

Siemens & Halske, Betrieb Tabakfabrik Landskron

Firma Siemens & Halske, závod Berlín Charlotten-burg přesunula část své výroby do části tabákové továrny v Lanškrouně začátkem 2. čtvrtletí 1944 včetně potřebných pracovníků.

Z poznámek k tomuto období vyplývá, že k pře-místění výroby S & H z Berlína přicházela v úvahu města Opava, Liberec a Lanškroun. Dne 9. dubna 1944 vykonal zaměstnanec S & H, provozní inženýr

Ernst Probst, okružní cestu do uvažovaných míst. Vol-ba pak padla na Lanškroun – jako vhodný objekt byla uznána lanškrounská továrna na tabákové výrobky. Dne 19. dubna 1944 rozhodl generální ředitel kon-cernu S & H, aby byly v Lanškrouně zahájeny příprav-né práce k převedení výroby kondenzátorů. Výroba byla započata v červnu 1944 a postupně se zde vyrá-běly kondenzátory s papírovým dialektrikem těsné, drátové potenciometry (stmívací), telefonní a jemné pojistky, 250wattové zesilovače, a zaváděla se výro-ba elektrolytických kondenzátorů.

K útlumu činnosti v lanškrounské S & H Tabak-fabrik dochází v důsledku vývoje vojenskopolitické situace v dubnu 1945.

TESLA Lanškroun v letech 1946 až 1975

14 Podrobnosti o konci války a jeho odrazu do dění ve fabrice (zabírající 50% prostoru původní tabáko-vé výroby) mi nejsou známy.

Blaupunkt – Liberec.

Zde se vyráběly MP kondenzátory.Dralowid / Steatit Magnesia – v Jablonci nad Ni-

sou.Zde se vyráběly vrstvové odpory, vrstvové poten-

ciometry a drátové odpory.Tyto závody byly vedeny německými specialis-

ty a rovněž veškerá technická dokumentace byla v němčině.

Na Lanškrounsko došla Sovětská armáda 9. květ-na 1945 a svými hlídkami zajistila i závod S & H jako válečnou kořist. Asi po 10 dnech a po vyjmutí lan-škrounské S & H ze záboru přejímá správu objektu Okresní správní komise a zabezpečuje jej českými hlídkami proti „drancování“. Konkrétně byli touto službou pověřeni Češi z Lanškrounska: František Špičák. Antonín Šebrle, Václav Beran, Alois Menšík, Jan Urban, František Čada a Jan Závodník.

Podle dohod mezi spojenci zařízení těchto závo-dů (výroby pro válečné účely) bylo zajištěno pro SSSR, jako náhrada válečných škod.

Na žádost vlády ČSR byly některé závody němec-kých fi rem, jejichž výrobky byly pro československé hospodářství nezbytné, ze záboru vyňaty. Mezi ně patřily i S & H Tabakfabrik Landskron, Blaupunkt Liberec a Dralowid Jablonec nad Nisou (výroba pasivních radiosoučástek). Demontováno a odve-zeno do SSSR bylo kompletní výrobní zařízení S & H Radiotechna Nová Paka.

Začátkem roku 1945 pracovalo v S & H Tabakfab-rik Landskron přibližně 60 zaměstnanců převážně německé národnosti a mezi nimi odborníci: Ernst Probst – univerzální technik a technolog, Friedrich Falkenhagen – nástroje, pan König – elektroúdržba, H. Zahn – chemická laboratoř, pan Wittig – mistr výroby elektrolytických kondenzátorů, pan Platzak – technolog a konstruktér a konstruktéři pánové Benak a Heuver.

Uvedení němečtí technici byli postupně v prů-běhu roku 1946 ze závodu uvolňováni a odsunuti

do americké okupační zóny v Německu. Na žádost vedení závodu byli z odsunu vyjmuti specialisté. Jedním byl Friedrich Falkenhagen (pokusná díl-na a údržba speciálních nástrojů), jemuž povolení pobytu skončilo začátkem 50. let. Druhým takovým specialistou byl Ernst Probst – jako technik s univer-zálními znalostmi se podílel na obnově pozastavené výroby S & H a na zavádění výrob, přemísťovaných do Lanškrouna odjinud. Spolupracoval v útvaru hlavního technologa při začátcích automatizace výroby vrstvových odporů, a při zavádění výroby a začátku automatizace výroby skleněných izolač-ních průchodek (vázly dodávky ze Železnobrod-ských skláren a byly potíže s jejich kvalitou). Povo-lení pobytu nebylo Ernstu Probstovi prodlouženo a tak se v polovině roku 1957 s rodinou stěhuje do Erlangenu v Bavorsku a nastupuje do tamního závodu S & H.

Zemský národní výbor Praha svým dopisem R/5 z 25. května 1945 pověřil Ing. Viktora Wagnera z Prahy XIV, Linecká 67 jako prozatímního národní-ho správce.

Firma používala text na razítku:

Národní správaSiemens a Halske a.s.

ELEKTROTECHNICKÁ TOVÁRNALanškroun

Bylo započato s přijímáním zaměstnanců české národnosti potřebných k zabezpečení fungování národní správy.

Po vynětí lanškrounské S & H ze záboru Zemský národní výbor Praha pod. č.j. 24.4..FS 1945 v Praze 28. srpna 1945, výměrem stanoví znárodnění S & H Betrieb Tabakfabrik Landskron a ustanovuje Ing. V. Wagnera národním správcem.

V této době je stav zaměstnanců přibližně70 až 80, z toho 25 německé národnosti (řemeslní-ků, techniků). Úkolem národní správy bylo převzít závod od německého vedení, zkonsolidovat pomě-ry na závodě ( ochrana znárodněného majetku, postupná obnova chodu výroby – rozpracovanost)

TESLA Lanškroun v letech 1946 – 1989

15a dokončit ustavování výroby elektrolytických kon-denzátorů. Rovněž pokračovat v náboru dalších pracovníků.

Je přirozené, že v tomto období druhého a třetí-ho čtvrtletí roku 1945 bylo dost zmatků – dosídlo-vání, přijímání dělníků a technickohospodářských pracovníků (THP), materiálové potíže atd. Současně bylo třeba čelit i snahám, aby v Lanškrouně neby-la elektrotechnická výroba, ale obnovena výroba tabákových výrobků. Tyto snahy v různých obmě-nách trvaly do začátku roku 1947 (například dopis z Lanškrouna na generální ředitelství Českosloven-ské tabákové režie), přestože Ministerstvo průmyslu tuto možnost defi nitivně vyloučilo koncem prvního čtvrtletí 1946.

To bylo velice důležité politické rozhodnutí, jež významně ovlivnilo život v celé lanškrounské oblasti.

Ministerstvo průmyslu totiž rozhodlo 5. dubna 1946, aby do závodu v Lanškrouně byly přemístěny další továrny (konfi skáty) vyrábějící tzv. pasivní radio-součástky. V první etapě to byly: Modrý bod (překlad slova Blaupunkt) z Liberce, Dralowid z Jablonce nad Nisou a G. Klein z Krnova (kondenzátory s papírovým dialektrikem zalévané a těsné). Na základě tohoto rozhodnutí byly zahájeny práce na realizaci zámě-ru vybudovat v objektech bývalé tabákové továrna v Lanškrouně závod, který zabezpečí pro rozvíjející se československou elektrotechniku potřebný sorti-ment odporů a kondenzátorů všeho druhu.

V praxi to znamenalo velmi široký okruh působ-nosti, počínaje přípravou potřebných prostorů pro převáděné výroby, stěhování a ustavování výrob a konče zabezpečováním bydlení pro pracovníky přemísťovaných závodů.

Rozhodujícím datem na rodném listu Tesly Lanškroun se stal 10. srpen 1946, kdy minister-stvo průmyslu slavnostně v závodě Mikrotech-na Strašnice ohlásilo zřízení národního podniku (sdružujícího celý slaboproudý průmyslu ČSR) se jménem TESLA. Tím byla vyjádřena úcta jugosláv-skému rodákovi, významnému vědci a vynálezci v oboru elektrotechniky Nikoly Tesly (1856 – 1943 – žijícímu převážně v USA). Slavnostního zřízení národního podniku TESLA se rovněž zúčastni-la oficiální delegace SFRJ (Jugoslávie). Řízením podniku byl pověřen Dr. Karel Elicer. Do nově ustaveného n. p. TESLA se sídlem v Praze II, Kar-lovo náměstí 7 byla začleněna i elektrotechnická továrna S & H Lanškroun – jako TESLA n.p., závod č. 52 Lanškroun a v této sestavě jako závod č. 52 působil až do konce roku 1949. Od 1. ledna 1950 se stává samostatným národním podnikem TES-LA Lanškroun.

K tomu ještě poznámka: K popularizaci života Nikoly Tesly a jeho díla byla v roce 1947 v Brně vydá-na kniha „Nikola Tesla a jeho dílo“. Z důvodů ofi ciál-ně nepublikovaných (ale možná kvůli roztržce mezi SFRJ a SSSR) byl později název TESLA interpretován jako složenina slabik ze slov TEchnika SLAboprou-dá.

Další rozvoj TESLY v Lanškrouně (oboru pasiv-ních prvků pro elektroniku) byl výrazně ovlivňován demografi ckou a sociálně politickou situací oblasti „Lanškrounsko“ a opačně – prosperující TESLA se mohla stát jedním z nejdůležitějších činitelů dal-šího rozvoje města a životní úrovně obyvatel celé oblasti.

Několik poznámek k této problematice:

* v tom 471 tzv. národních hostů – ustupujícího německého obyvatelstva z Polska

S TAV O BY VAT E L S T VA N A L A N Š K R O U N S K U

Ke dni Celkem osob Česká národnost Německá národnost*

Začátek roku 1945 26 624 8 622 18 002 1. srpna 1945 22 216 12 577 9 639 31. ledna 1946 25 457 16 396 9 061


16 V samotném městě Lanškrouně bylo ke dni 1. března 1946 celkem 7060 obyvatel, z toho 3170 čes-ké a 3772 německé národnosti, jiných cizinců bylo 118. V tom je obsaženo i 57 smíšených manželství, kde jeden z manželů byl české a druhý německé národnosti.

Uvedené údaje naznačují složitost a obtížnost řešení všech problémů souvisejících s řízením ná-běhu „mírového života“ obyvatel. Lanškrounsko v této době bylo převážně zemědělskou oblastí. Na vesnicích žije a zajišťuje svou obživu více jak 73 % obyvatelstva. Hlavním úkolem tedy je, s ohledem na odsun obyvatel německé národnosti, zajištění zemědělské výroby.

Osídlování venkova a obnova zemědělské výro-by byly řízeny Osidlovací komisí, která svoji činnost ukončila v roce 1947. Tyto skutečnosti naznačují, že po konsolidaci zem ědělské výroby (po zave-dení mechanizace a zlepšení organizace práce) budou v obcích volné pracovní síly ve vyhovujících dopravních vzdálenostech. Významnou událostí byla 19. února 1946 návštěva ministra průmyslu Bohuslava Laušmana. Obdržel zde čestné občanství města Lanškrouna. Ministr průmyslu rozhodoval, zda bude v Lanškrouně perspektivní elektrotech-nický průmysl nebo „tabačka“. Kronikář do kroniky

města Lanškrouna zapsal: „Tento nový slaboproudý průmysl zajistí rozvoj a stálou zaměstnanost celého Lanškrounského okresu“.

Organizovaný hromadný odsun Němců (v turnu-sech po 1200 osobách) byl ofi ciálně ukončen 30. října 1946, ale stále ještě na Lanškrounsku zbývalo 2500 občanů německé národnosti a 360 antifašistů (jednak pro jejich nezbytnost pro chod zemědělské výroby a jednak to byli specialisté v průmyslové výrobě), ti pak odcházeli postupně dle možnosti.

V reakci na dubnové rozhodnutí ministra prů-myslu z 8. dubna 1946 o soustřeďování elektrotech-nické výroby do Lanškrouna kronikář do kroniky města zapisuje:

„V dubnu došlo k vytvoření průmyslového kom-binátu v Lanškrouně v rámci plánování průmyslové výroby v ČSR. Jde o slaboproudý elektrotechnický průmysl složený z těchto fi rem: Siemens a Halske, Modrý bod, Dralowid a G. Klein. Průmyslový kom-binát bude umístěn v objektech zrušené tabákové továrny.“

Dne 26. května 1946 proběhly v Lanškrouně vol-by do Městského národního výboru. Zapsáno bylo celkem 2019 voličů (963 mužů a 1056 žen, Čechů a Slováků), účast u voleb činila 1970 voličů. Deset hlasovacích lístků bylo neplatných.

Předsedou Městského národního výboru v Lan-škrouně byl zvolen MVDr. Jindřich Pidra.

Začátkem čtvrtého čtvrtletí 1946 bylo ve městě v průmyslu a ostatních závodech zaměstnáno téměř 700 obyvatel (380 TESLA, 440 Papírny, 250 ostatní). Velmi důležitou událostí pro Lanškroun bylo, když vlá-da ČSR svým usnesením ze 17. prosince 1946 schválila zřízení okresu Lanškroun se sídlem ONV (okresního

V ÝS L E D K Y V O L E B

Kandidátka číslo Strana Hlasů % Členů do pléna MěstNV Členů do rady MěstNV

1 KSČ 795 40,4 15 5 2 Čs. strana lidová 192 9,7 3 1 3 Sociální demokracie 520 26,4 10 3 4 Národní socialisté 453 23,0 8 3

národního výboru) v Lanškrouně. Do okresu bylo začleněno 34 obcí s celkem 19 341 obyvateli a město Lanškroun (sídlo ONV) se 7100 obyvateli.

Aktivita politických stran se zatím v závodě nijak zvlášť neprojevovala. Ředitel Ing. Mráz jakékoliv její projevy nelibě nesl, hájil zásadu „Politika do závo-du nepatří“, neboť úkolem pracovního kolektivu je plnit státní plán v termínech a požadované kvalitě.


17Po volbách v roce 1946, jejichž výsledky celkem jednoznačně potvrdily jako základ politiky vlády ČSR důslednou realizaci Košického vládního programu, se vnitropolitická situace začala měnit. V polovině roku 1947 byla již v ČSR poněkud jiná situace, než v roce 1945. O co šlo a jaký byl vývoj v průběhu roku 1947, je známo. V „centru“ tak říkajíc „houstla“ politic-ká atmosféra a její vývojová tendence naznačovala, že nutně dříve nebo později dojde ke střetu sil, usi-lujících o návrat ke státu typu kapitalistické demo-kracie a se západní orientací zahraniční politiky ČSR, a sil jednoznačně usilujících o vybudování státu se socialistickým zřízením, opírajícího se o úzké spoje-nectví s SSSR. Napětí ve vládě a ústředních úřadech dále rostlo a dosáhlo svého vrcholu po 20. únoru

1948, kdy 12 ministrů vlády Národní fronty ze stran převážně pravicově orientovaných podalo do rukou prezidenta Dr. Edvarda Beneše demisi.

Se vznikem lanškrounského okresu k 1. lednu 1947 se na Lanškrounsku zvýšila aktivita všech čtyř politických stran, tvořících v té době vládní koali-ci v podobě Národní fronty, uskutečňující Košický vládní program. Politické strany zřídily své okresní sekretariáty a zahájily činnost. Do této doby se poli-tická aktivity projevovala hlavně ve městě.

V průběhu roku 1947 se politická aktivita počí-ná projevovat i v závodech. Dochází k ustavování závodních organizací jednotlivých politických stran. A tak v závodě TESLA v Lanškrouně koncem roku 1947 a začátkem roku 1948 vedle sebe působily:

Závodní organizace Počet členů výboru Počet registrovaných členů

KSČ 14 asi 188 Sociální demokracie 8 asi 63 Národní socialisté 8 asi 37 Strana lidová 10 asi 32

Z tohoto přehledu vyplývá, že zhruba 56 % osa-zenstva závodu mělo určitou představu o své poli-tické orientaci, a 44 % v tomto směru nebylo roz-hodnuto, se kterou politickou stranou sympatizují a jsou ochotni jí dát svůj hlas.

V polovině ledna 1948 je zvolena pětičlenná volební komise pro volbu závodní rady odborové organizace ROH. V této komisi je již zohledněná poli-tická struktura a každá politická strana má v komisi jednoho zástupce a odborová organizace dva členy.

K volbě závodní rady tato komise předložila kandidátku se 34 kandidáty: 14 ženami a 20 muži, v politickém složení: 13 KSČ, 10 Sociální demokra-cie, 6 Národní socialisté a 5 Strana lidová.

V následujících volbách byla zvolena Závodní rada v čele s předsedou Františkem Bednářem (seři-zovač soustružnických automatů, KSČ), místopřed-sedou Miroslavem Střelcem (technik, národní soci-alista), a jednatelem Karlem Prokopem (opravář, sociální demokracie).

V tomto čase proběhla v závodě rovněž diskuse o „logu“ pro výrobky TESLY Lanškroun. Návrh, aby se výrobky lanškrounské TESLY označovaly „TESLA ALWAYS“ byl naprostou většinou osazenstva odmít-nut, a tak se stal logem výrobků TESLY Lanškroun nápis „TESLA“.

Ředitel Ing. Mráz v diskusi o poměrech v závo-dě často připomínal poměry zaběhnuté v českých závodech S & H (Elektrotechna Praha a Radiotech-na Přelouč). Svoji činnost v závodě obvykle začínal „vizitou“ na dílnách, aby získal přehled o aktuální situaci a záležitostech, které je nutno, mimo jiné řešit ještě týž den. Občas se i zastavil „na kus řeči“ s některou dělnicí na dílně. Byl vždy zásadně proti tomu, aby se činnosti, zajišťující chod závodu, poli-tizovaly. Prakticky však tomu nemohl zabránit.

Na výzvu okresního tajemníka sociální demo-kracie je ustaven v lanškrounské TESLE koordi-nační výbor politických stran jako orgán, v němž by se měla realizovat spolupráce politických stran


18 v závodě. První pracovní schůzka proběhla 12. úno-ra 1948.

Ředitel Mráz projevil značnou nespokojenost s touto politickou aktivitou, jež plnění plánu roz-hodně neprospěje. Závodní organizace KSČ v těch-to souvislostech zaujímala jasné stanovisko „neza-tahovat politiku do činnosti ROH“.

Napětí na politické scéně v centru začíná „pro-sakovat“ do periferií. Důkazem toho může být i dopis ředitele národního podniku TESLA v Praze všem ředitelům tesláckých závodů, se značkou Zn. 100/10/48 BI/AM – Důvěrné a nadepsaný Věc: Zost-řená bezpečnostní opatření.

V tomto dopise je uloženo ředitelům závodů pro-vést s okamžitou platností zostřená bezpečnostní opatření v naznačeném rozsahu a zvýšení ochrany závodů.

V této souvislosti byly v lanškrounském závodě počínaje 17. únorem 1948 zavedeny noční dozorčí služby.

Poněkud vypjatější politická atmosféra se v závo-dě vytvořila po demisi dvanácti ministrů dne 20. února 1948 a pak již vývoj politické situace nabral rychlý spád.

Na 22. února 1948 svolává Ústřední rada odborů do Prahy sjezd závodních rad. Odborová organiza-ce TESLY Lanškroun vysílá dva delegáty: předsedu závodní rady Františka Bednáře a člena ROH Aloise Mikysku.

Dne 23. února 1948 je v závodě ustaven dese-tičlenný akční výbor ve složení: 2 KSČ, 2 Sociální demokracie, 2 Národní socialisté, 2 Strana lidová a rovněž 2 ROH.

Dne 24. února 1948 proběhla v závodě jednoho-dinová manifestační generální stávka k podpoře požadavku Ústřední rady odborů, aby prezident Dr. Edvard Beneš demisi dvanácti ministrů přijal a umožnil tak doplnění vlády a obnovení její čin-nosti.

Dne 25. února 1948 prezident republiky demisi přijímá a pověřuje předsedu vlády jejím doplněním novými členy – ministry a obnovením její činnosti. Což je dostatečně publikováno a komentováno jak

z pohledu levice jako „vítězství pracujícího lidu“, tak i z pohledu pravice jako „protivládní puč“.

V Lanškrouně byly reakce na přijetí demise pre-zidentem poněkud bouřlivější ve městě. V našem závodě, obdobně jako ve většině lanškrounských závodů, se během dvou – tří dnů po 25. únoru život vrací do obvyklých poměrů prostých emocí a k plnění pracovních povinností.

Dne 28. února 1948 je v závodě ustaven nový jedenáctičlenný „akční výbor Národní fronty“ ve složení: 5 KSČ, 2 Sociální demokracie, 1 Národní socialisté, 2 Strana lidová a 1 Svaz české mládeže SČM.

V souvislosti s vývojem politické situace začát-kem března z vlastní vůle zastavuje svoji činnost v závodě závodní organizace strany národně socia-listické.

V neděli 14. března je pracovním kolektivem závodu odpracována „národní směna k podpoře předčasného splnění dvouletky“, o níž ještě bude zmínka.

Dne 22. března 1948 volí odboráři novou závod-ní radu čítající 7 členů a 6 náhradníků (9 mužů a 4 ženy). Současně byl zvolen jeden odborář jako zástupce závodu do podnikové rady na ředitelství národního podniku TESLA v Praze. V této souvislosti nutno poznamenat, že vedle podnikového orgánu ROH působil v Praze i podnikový orgán KSČ se spo-jením na základní organizaci KSČ TESLA Lanškroun (byli v něm dva zástupci z Lanškrouna).

Dění ve státě se postupně vracelo do běžných kolejí, k řešení úkolů tak, jak je čas přinášel. 18. dub-na byl zaveden „letní čas“ v trvání do 3. října 1948.

Dne 21. dubna 1948 byla obdobně jako i na ostatních závodech ustavena jednotka závodní milice. Velitelem byl pověřen zámečník z údržby, funkci zástupce velitele pro věci politické převzal důstojník v záloze a jako instruktor byl určen pří-slušník SNB (Sbor národní bezpečnosti – policie) z lanškrounského oddělení SNB.

K charakteristice začátku poúnorového vývoje nesporně patří i volby do Ústavodárného národní-ho shromáždění ČSR, které proběhly 3. května 1948.


19Také tato událost se do jisté míry promítla do atmo-sféry v závodě TESLA Lanškroun, nutno pozname-nat, že nijak rušivě.

Ústřední výbor Národní fronty předložil obča-nům jednotnou kandidátku se jmény kandidátů, jmenovaných jednotlivými organizacemi národní fronty. Demokratičnost těchto voleb bylo v tom, že volič mohl vyjádřit svůj souhlas odevzdáním hla-

sovacího lístku se jmény kandodátů NF anebo svůj nesouhlas s politikou vlády odevzdáním „bílého hlasovacího lístku“ (bez jmen), případně se voleb nezúčastnit.

V celém Československu bylo odevzdáno celkem 6 431 963 hlasovacích lístků, z toho bylo pro kandi-dáty NF 89,3 % a bílých lístků bylo 9,7 %.

Na Lanškrounsku pak byly výsledky následující:

Oblast Odevzdané hlasovací lístky

Celkem Pro kandidátku Bílé hlasovací Neplatné hlasovací

Národní fronty lístky lístky

Okres Lanškroun 11 231 9 091 1 783 357 Město Lanškroun 2 792 2 666 87 39 Ostatní obce Lanškrounska 8 439 6 425 1 696 318

K výsledkům voleb z Lanškrounska nutno pozna-menat, že ve „starousedlických“ obcích se značným vlivem církví se procento odevzdaných bílých hla-sovacích lístků (tj. vyjádření nesouhlasu s poúnoro-vým vývojem v ČSR) pohybovalo v rozmezí 30 % až 49 %. Naproti tomu v obcích s výrazným podílem nově přišedších obyvatel bylo pro kandidáty NF odevzdáno až 100 % hlasovacích lístků. Obdobně tomu bylo i v samostném městě, kde bylo odevzdá-no pouze 3,1 % bílých hlasovacích lístků.

K těmto číslům dodejme, že na chod závodu a plnění plánu výroby výsledky voleb ve „staro-

usedlických obcích“, z nichž dojížděla značná část pracovních sil do TESLY, žádný negativní vliv neměly.

Události první poloviny roku 1948 vymezily pro-stor, v jakém se měla TESLA Lanškroun v příštích desetiletích rozvíjet: prostředí plánovaného hospo-dářství s jeho stanovenými objemy a sortimentem výroby pasivních prvků, organizaci a vazby uvnitř rodícího se československého elektrotechnického průmyslu, a personální politiku, například nábory nových pracovníků z řad absolventů odborných škol.


20

V letech 1946 a 1947 dochází postupně k odchodu vybraných německých specialistů (až na několik

výjimek) a ke složitému řešení materiálního i personálního zabezpečení výroby v nových podmínkách.

trace a specializace byl prakticky zakončen převo-dem výroby ze závodu Always Praha Hloubětín asi v roce 1950. Z tohoto závodu přišel do Lanškrouna nejen první ředitel podniku, ale i řada techniků.

V počátcích tohoto vývoje je z rozhodnutí Zem-ského národního výboru (ZNV) Praha dopisem č.j. PK 1959/10.1946 z 12. července 1946 zproštěn funkce národního správce Ing. V. Wagner a novým národ-ním správcem jmenován Ing. Josef Mráz, dosavadní

Vývoj výroby „pasivních prvků pro elektroniku“, utváření a rozběh lanškrounské TESLY v letech 1946 až 1950

Pohled na město Lanškroun a TESLU uprostřed v pozadí z 50. let minulého století. (Archiv Městského muzea Lanškroun)

Zformování československé výrobní základny

u pasivních prvků pro elektroniku.

Proces sdružování výrob pasivních prvků pro elektroniku pokračoval a po výrobách z Liberce, Jablonce nad Nisou a Krnova byly do závodu v Lan-škrouně postupně převáděny výroby kondenzáto-rů a odporů ze závodů v Kolíně, Pardubicích, v Praze a z dalších měst. Dále od fi rmy Palaba Slaný ( železo-vá jádra a cívkové kostřičky). Tento proces koncen-


21národní správce fi rmy Dralowid Jablonec nad Nisou a ředitel Radiotechny Přelouč.

Současně s převody výrob přicházeli do lan-škrounského závodu technici a dělníci specialisté zapracovaní v převáděných výrobách a v jejich říze-ní. Tento kolektiv byl postupně doplňován dalšími technickými a administrativními pracovníky přichá-zejícími z Radiotechny Přelouč, Elektrotechny Pra-ha, Always Praha, Telegrafi e Pardubice a tak vznikl základní kolektiv technického a hospodářského vedení schopný řídit závod a výrobou kondenzá-torů a odporů krýt potřeby ostatních závodů n.p. TESLA v tomto období.

Velmi důležitým výrobním úsekem byla předvý-roba, vyrábějící dílce pro montážní dílny a vlastně „ první krok“ na cestě ke konečnému výrobku. Termín „předvýroba“ odpovídá co do náplně organizaci S & H a je doslovným překladem slova „die Vorfabrika-tion“: zahrnuje v sobě stříhání plechů pro lisovnu, přípravu a úpravu materiálů pro třískové obrábě-ní, lisovnu, třískové obrábění, povrchové úpravy a opravy a údržbu lisovacích nástrojů

Toto období vyžadovalo od pracovního kolektivu závodu mimořádné úsilí, neboť výroba pasivních prvků se vyznačuje vysokou rozmanitostí konstruk-ce výrobků a výrobních zařízení, odlišných výrob-ních technologií a širokým sortimentem materiá-lové základny. Předností bylo, že řada techniků ovládala němčinu a byla obeznámena s organizací a řízením výroby zavedeným v závodech Siemens & Halske.

Postupně však byly překonány obtíže vyplýva-jící z různých organizací, různých forem a úrovně technické dokumentace soustřeďovaných výrob, v přizpůsobování potřebných prostorů po bývalé výrobě tabákových výrobků pro novou výrobu i při náboru a zapracování nových dělníků i techniků. Tak vznikl zcela nový pracovní kolektiv – závod TESLA Lanškroun, základ výroby „pasivní prvky pro elektroniku“.

Koncem 3. čtvrtletí 1949 je dopisem z 24. srpna 1949 z funkce ředitele závodu uvolněn Ing. J. Mráz ke dni 1. září 1949 a vedením je pověřen „Pražák“ – Sta-nislav Dvořák, doposud vedoucí závodu ALWAYS.

Část zaměstnanců TESLY při polední přestávce v létě 1946. Vpředu zleva Marie Šilarová-Kuříková, národ-ní správce Viktor Wagner, Antonín Kovář, Antonín Šebrle, Marie Tilzerová, Karel Zahradník, Josef Junek a Alois Menšík. Za nimi zleva Oldřich Řehák, Jaroslav Digrin, Bohuslav Kuřík, Fran-tišek Jungr, Drahoslav Tesař a Emil Janyška. V horní řadě Jaroslav Hurych, Zděnka Faltusová-Hurychová, Libuše Matějková-Coufalová, paní Sklenářová, Václav Beran a Drahoslav Tesař. Vzadu pan Pfi tzner. (Fotografoval Josef Jindra)


22

Montážní pracoviště elektrolytických kondenzátorů v TESLE v 1. patře budovy „C“ na konci 40. let minulého století. Ručními pákovými lisy se zalisují vývodní dráty do dna pouzder kondenzátorů. Na stole vpravo od předního neob-sazeného lisu vidíme tři lisovací přípravky. (Archiv Jiří Vašíček)

První etapa vytváření organizace lanškrounské TESLY je zakončena dopisem Ministerstva průmyslu

následujícího znění:

TESLA Lanškroun n.p. Ministerstvo průmysluzřizovací listina č.j. 175018/1949–V–IV–1 z 26. 7. 1949 Podle paragrafu 23 odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 24. 10. 1945, č. 100 Sb. o znárodnění a ve znění č. II. zákona o znárodnění některých dalších podniků ……………

zřizuji ke dni 1. ledna 1950národní podnikTESLA Lanškroun, národní podnik, výroba přesného strojírenství,sídlo Lanškroun, základním závodem je závod Lanškroun.

podpis: Ministr průmyslu


23

* nesledováno.

V těchto letech se rovněž, v závislosti na nástupech odborníků, dotvářela organizace závodu – jako závodu přesného strojírenství. Do organizační struktury se do jisté míry promítla

organizace a pojmy ze sovětských průmyslo-vých závodů. Jedná se například o funkce hlav-ní inženýr, hlavní konstruktér, hlavní technolog, hlavní účetní atd.

TESLA Lanškroun 1946 1947 1948 1950

Stav pracovníků osob 210 516 768 998Využito upravených ploch m2 * 16000 18000 20000Produktivita práce na 1 pracovníka (1947 = 1) 0,8 1 1,05 1,46

Objem výroby zboží hlavního sortimentu v mil. Kč (SC 55) 2,84 8,39 13,8 23,83

Hlavní sortiment – objem výroby v 1000 Kč/rok * - Elektrolytické kondenzátory 488 950 1700- Kondenzátory s papírovým dielektrikem fóliové 1398 4600 5800- Kondenzátory s papírovým dielektrikem metalizovaným 82 80 230- Kondenzátory slídové - - 40- Odpory s uhlíkovou vrstvou 1324 5700 9900- Odpory drátové 218 220 240- Potenciometry vrstvové 222 480 640- Železová jádra, cívky - 4700 7100- Odrušovací kabelové koncovky - - 240- Autopojistky - - 1800- Banánky - - 1350

Funkčnost vytvořené organizační struktury dokázal vývoj výroby v období let 1946 až 1950. Hlavní dění v lan-škrounské TESLE a úsilí pracovního kolektivu v tomto časovém úseku naznačuje několik následujících údajů:

Tabulka dokládá, že výrobní program TESLY Lan-škroun byl zaměřen na výrobu tzv. klasických radio-součástek a pokrýval svým objemem potřebu fi nál-ních výrobců v oboru slaboproudé elektrotechniky.

K podpoře předčasného splnění „Dvouletky 1947 – 1948“ byla z iniciativy závodního výboru ROH

Vysokovoltové elektrolytické kondenzátory 5 375 kusůFóliové kondenzátory pro telekomunikace 1 400 kusůFóliové kondenzátory trubičkové 11 200 kusůKondenzátory z metalizovaného papíru (MP) 200 kusůVrstvové potenciometry 736 kusůVrstvové odpory 11 600 kusůDrátové odpory 1 100 kusůHodnota odvedené výroby zboží činila 210 000 Kč.

odpracována v neděli 14. března 1948 „národní směna“. Směny se zúčastnilo 507 pracovníků závo-du, tj. 90 % kmenového stavu zaměstnanců, odpra-cováno bylo 4261 hodin a na sklad hotových výrob-ků bylo odvedeno:


24 Sluší se připomenout, že závod TESLA Lanškroun svůj první národohospodářský plán „Dvouletka 1947 – 1948“ splnil na sto procent už dne 16. října 1948.

Další přehled naznačuje hlavní položky vyrobe-ného sortimentu a pro které zákazníky byla výro-ba určena. V tabulce je uvedena skutečnost v roce 1950.

P O D Í L O D BY T U P O D L E O D B Ě R AT E LŮ V % V R O C E 1950:

Výrobky Podíly odběratelů v % 100 %

TESLY ZTS ZLS Export ELEKTRA, Ostatní Celkové

KOVO Technomat dodávky

v 1000

Kčs

(BC 1950)

Elektrolytické kondenzátory

- nízkovoltové 46 2,5 - 30 20 1,5 6 814- vysokovoltové 54,2 - - 23 22,49 0,01 45 650- náběhové - 63 - - 37 - 4 155

Odpory

- vrstvové 60,25 - - 31,89 7,85 0,01 19 242- drátové 64 - - 25 19 - 7 195

Kondenzátory fóliové:

- trubičkové 88,2 - 0,3 3,1 8,3 0,1 21 643- odrušovací 0,8 - - 20,3 78 1 2 111- krabicové 92,5 - - 2,2 5 0,3 12 628

Kondenzátory MP 70 - 18,5 2,7 8,3 0,3 11 097

Kondenzátory slídové 89 - - 6,5 4,5 - 23 709

Potenciometry - vrstvové 76,6 - - 10,1 13,3 - 18 712

Železová jádra a kostřičky 65,1 - - 15,9 18,8 0,2 6 088

Odrušovací kabelové - - - 11,6 88,4 - 3 484koncovky

Banánky 30 - - 3,8 66,2 - 2 386

Vlnové přepínače 1 - - 22,5 76,5 - 3 969

Autopojistky 16 - - 15 68 1 1 689

Celkový objem 122 248 2 790 2 070 27 551 35 703 311 190 673výroby v 1000

Kčs (BC 1950)


25Použité zkratky:

ZTS = Závody těžkého strojírenství, ZLS = Závody lehkého strojírenství, ELEKTRA = maloobchodní prodej-ny elektrického zboží, BC = běžné ceny, používané při plánování v příslušném roce, MP = z metalizovaného papíru.

Dvě třetiny zaměstnanců byly do 30 let věku! Věková skladba naznačuje velkou stejnorodost kolektivu, pokud se týká životních zkušeností, životního stylu i celkové blízkosti zájmů.

K VA L I F I K AČ N Í S LO Ž E N Í D Ě L N I C K ÝC H F U N KC Í :

Pracovní třída TKK

1 2 3 4 5 6 7 8 3,2 % 48,2 % 23,1 % 8,5 % 5,7 % 8,1 % 2 % 1,2 %

Složení odpovídá charakteru práce v sériové výrobě s hlubokou dělbou práce – jednoduché práce – jed-noduché operace, kde pro třídy 1 až 4 je potřeba krátkodobé zapracování, u tříd 4 až 5 je potřeba delší zapracování (a přední dělníci), a u tříd 6 – 8 je potřeba vyučení a u tříd 7, 8 také dlouhodobá praxe.

K doplnění představy o pracovním kolektivu, jehož pracovní výsledky naznačily předchozí dva tabulko-vé přehledy, je účelné ještě doplnit informaci o věkové struktuře zaměstnanců:

Do 18 let 19 – 29 let 30 – 39 let 40 – 49let 50 – 59 let 60 a více Průměrný věk 18,5 % 42,6 % 19,8 % 13,7 % 4 % 1 % 29,4 let

TKK = Tarifní kvalifi kační katalog

Ú R O V E Ň O D M Ě Ň O VÁ N Í :

Průměrná hodinová mzda v pracovní třídě Kčs/hodinu 1 2 3 4 5 6 7 8 13,85 15,02 14,92 18,25 17,49 19,94 24,05 25,67

Pro srovnání: průměrný měsíční příjem v kate-gorii D (dělnický) byl 3150 Kčs, v kategorii A (administrativní) 4031 Kčs, v kategorii T (technik) 5122 Kčs, a v kategorii M (mistři na dílně) 5986 Kčs. Učeň dostával měsíční příspěvek 546 Kč (údaje jsou z poloviny roku 1950).

Nedílnou součástí formování součástkové základny československého slaboproudého prů-myslu je i vytvoření podmínek pro přípravu pro

tento obor potřebných kvalifi kovaných pracov-ních sil.

V podmínkách dosud převážně zemědělského Lanškrounska, kdy téměř 40 % obyvatel bylo nově přišedších (osídlování po odsunu obyvatel němec-ké národnosti), tento úkol byl zvlášť důležitý. A tak k počátku fungování TESLY v Lanškrouně patří i počátky cílevědomé a systematické výchovy – odborné přípravy nově přijímaných pracovníků.


26

Ve skromných poměrech začalo v letech 1948 – 1949 vychovávat řemeslníky „učňovské středisko“ výukou v oborech nástrojař a zámečník. První běh začínal s výukou 20 učňů. V letech 1949 a 1950 bylo do učebních oborů, zpočátku dvouletých, přijato již

Rok 1952: vítání vojenské jednotky ostrahy závodu na nádvoří budovy „A“. Na vzdáleném konci uprostřed snímku jsou učňové z nového učňovského střediska TESLY Lanškroun. Vpředu a na vzdáleném konci nádvoří jsou vidět kola rumpálů studen a pověst praví, že ve studnách by se našla spousta zmetkových součástek. (Archiv Adam Novák)

Posluchači a lektoři dvoule-tého studia při zaměstnání 1953-1954. (stojící, zleva): Lektor: Bohuslav Kuřík. Absolventi: Bohumil Krédl, pan Stolář, Miloš Dušek, Emilie Moravcová, Miroslav Snítilý, Marie Menšíková, Pavel Marek, Karel Uhlíř, Moravec, Merta, další absolvent, Václav Herajt.Lektoři (sedící, zleva): Jaro-slav Digrin, Stanislav Šolc, Josef Pitřinec, Dr. Dušá-nek, Jiří Karbus, Jaroslav Cimprich, Jaroslav Hurych. (Archiv Bohuslav Kuřík.)

50 učňů, z toho bylo 12 ze Slovenska (z TESLY Lip-tovský Hrádok, kam se po vyučení většina vrátila).

V průběhu času byly zavedeny další učební obo-ry – tříleté a tříleté s maturitou (třískové obrábění, zámečník, nástrojař, a mechanik pro slaboproud).


27Současně byly zajištěny potřebné kapacity pro ubytování učňů a využívání volného času včet-ně potřebného personálního zajištění (mistři pro učňovské dílny a vychovatelé). Učňovské středisko se s ohledem na rostoucí potřeby dále rozšiřovalo a v roce 1958 jako odborné učiliště (OU) se přemís-tilo do upravených prostorů v Dolní Čermné a moh-

lo tak zabezpečovat výuku řemeslníků pro pobočné závody podniku i pro závody TESLY na Slovensku. Pro názornost bylo v OU TESLA Lanškroun v letech třetí pětiletky (1960 – 1965) vyučeno celkem 135 nástrojařů, 72 zámečníků, 23 soustružníků a 126 slaboproudých mechaniků. V roce 1964 probíhala výuka celkem 264 učňů – všechny ročníky.

P O Č E T N Í S TAV Y U Č Ň Ů V R O C E 1960:

Obor Vyučeno Ve výuce k 1.9.1960

k 30.6.1960

I. ročník I. ročník II. ročník III. ročník

3letý 5letý s mat.

Nástrojaři (chlapci) 15 24 6 28 33Nástrojaři (dívky) 4 5

Zámečníci (chlapci) 10 11 - 16 22Zámečníci (dívky) 4 -

Frekvenční mechanici (chl.) 14 11 19 28 30Frekvenční mechanici (dív.) 11 6

Strojní obrábění (chlapci) - 8 - - -Strojní obrábění (dívky) 7 -

Celkem 39 80 36 72 85- z toho chlapci 54 25 - z toho dívky 26 11

Dále- klempíři (chlapci) - 4 - - -- zedníci (chlapci) 2 1 - - -

Celkový součet 41 85 36 72 85

Výuční obor s maturitou byl zaveden od školního roku 1960.

Stranou nezůstala ani výchova středně technic-kých kádrů (mistři, plánovači, postupáři, normovači apod.). Takže vezmeme-li k porovnání rovněž oddo-bí 1960 – 1965, prošlo studiem při zaměstnání 324 zaměstnanců a závodní školou práce prošlo více než 900 dělníků.

Co uvést závěrem k tomuto období utváření závodu TESLA Lanškroun?

Snad to, že nikdo z těch, kteří tehdy přitom byli, netušili, že pokládají základy něčemu, co v následu-jících letech bude rozhodujícím způsobem ovlivňo-vat život prostých lidí na Lanškrounsku, celkovou sociálně společenskou situaci a to, že vytváří mate-riálně technickou základnu pro rozvoj českosloven-ského elektrotechnického průmyslu na příštích 40 let.

Úmyslně byly pominuty s tímto vývojem spo-jené potíže, zmatky, chyby a nedostatky, které se


28 nesporně v tomto období vyskytovaly a byly řešeny či časem vymizely.

Klady v tomto vývoji jednoznačně převažovaly a celý tento vývoj znamenal pokrok jak pro Lan-škrounsko, tak i pro československý slaboproudý průmysl.

Poznámky „pod čarou“:

V tomto období přišel s pražskými techniky (asi z Alwaysky či od Philipse) do lanškrounské TESLY a kratší dobu zde pracoval, i Václav Karola, mistr ČSR v lukostřelbě a člen reprezentačního družstva ČSR v tomto sportu.

Další zajímavostí tohoto typu bylo to, že v před-výrobě jako hlavní mistr působil J. Doležal (přišel do Lanškrouna z Pardubic z Telegrafi e, pozdější TESLY). Jeho syn Zdeněk Doležal se svojí partnerkou Věrou Suchánkovou jako krasobruslařská sportovní dvoji-ce byli několikanásobnými mistry ČSR a v roce 1958 z Mistrovství světa v Paříži přivezli za 2. místo stříbr-né medaile. Mistr Doležal byl znám v závodě svým oblíbeným rčením (když mu došly věcné argumen-ty) „Šedá je teorie, ale zelený je strom života“.

Rozmístění budov starého závodu ke dni 21. ledna 1950. (Výkres Archiv M. A. Dvořáček)


29

měl československý slaboproudý průmysl vybudován v Lanškrouně závod v kompletní sestavě jak

v organizační struktuře, dílnách hlavní výroby, energetice, údržbářských a pomocných provozech, tak

i v odpovídajícím obsazení technických funkcí a administrativy.

Na základě poválečného rychlého rozvoje národ-ního hospodářství ČSR a zvláště odvětví slaboprou-dého průmyslu neustále narůstala i potřeba radi-osoučástek, jejichž výroba byla soustředěna do lanškrounské TESLY.

O mimořádném významu závodu TESLA Lan-škroun pro československé národní hospodářství svědčí i to, že byl začátkem 50. let střežen jednot-

Na začátku 50. let

Na začátku 50. let stavěly autobusy naproti starému závodu. Všechny linkové autobusy tehdy mívaly zelenou vojenskou barvu. Běžné bylo používání přívěsů pro asi 20 lidí. Později autobusy parkovaly v opačném směru při starém závodě, kde ochranné zábradlí podél chodníku obsahovalo mezery pro vstup do dveří autobusů. Začát-kem 60. let pak vzniklo autobusové nádraží. (Archiv Městského muzea Lanškroun)

kou Vnitřní stráže (byly zde vystavěny 2 strážní věže při obvodu areálu závodu).

Ministerstvo všeobecného strojírenství (MVS) při zpracování výhledu na první a druhý pětiletý plán (na roky 1951 – 1960) stanovila směrná čís-la dodávek spotřební elektrotechniky pro vnitřní obchod – i předpokládaný vývojový trend do roku 1980:


30

Mimo to bylo třeba při stanovení výhledové potřeby radiosoučástek v národním hospodářství ČSR brát v úvahu i dodávky pro telekomunikace, pro závody průmyslově automatizace ZPA, pro maloobchod (ELEKTRA a Technomat), pro export a v dohledné době i pro začínající výrobu mate-matických strojů, a ostatní elektroprůmysl (pračky, vysavače apod.).

K zabezpečení tohoto výhledu rozvoje českoslo-venské elektroniky byl do národního podniku TES-LA Lanškroun začleněn v roce 1951 závod v Jab-lonném nad Orlicí (bývalá Telegrafi e) a v roce 1958 závod v Jihlavě (bývalá Tabačka Československé tabákové režie), v roce 1959 závod v Blatné (bývalé učňovské středisko) a posléze pak na krátkou dobu i závod Krystal Hradec Králové (1959/1960).

O B J E M R O Č N Í V Ý R O BY P Ř Í S T R O J Ů V T I S Í C Í C H K U S Ů

Obor Rok Rok Součet Rok Rok Rok Rok

1955 1960 1955-1960 1965 1970 1975 1980

Radiopřijímače 103 240 1170 275 246 - -elektronkové

Radiopřijímače - 40 40 150 480 1278 1557tranzistorové

Televizory 18 300 638 420 230 - -černobílé,elektronkové

Televizory - - - 10 270 280 -černobílé,tranzistorové

Televizory - - - - 100 400 802barevné,tranzistorové

Magnetofony 5 16 40 - - - -elektronkové

Magnetofony - - - 115 175 315 462tranzistorové


31

naznačuje přehled v následující tabulce. Podnik v této době řídili se svými nejbližšími spolupracovníky (z kolegia ředitele) Stanislav Dvořák z Prahy do května 1950, Josef Kindl (z TESLY Pardubice) v období kvě-ten 1950 až prosinec 1951, a Josef Hrdina (z Jablonného nad Orlicí) od ledna 1952 po dalších 10 let.

Vývoj n. p. TESLA Lanškroun v období 1951–1960

C E L KO V É P O Č T Y Z A M Ě S T N A N C Ů, V Ý R O B A Z B O Ž Í V M I L I O N E C H KČ S

A H R U B É P O D L A H O V É P LO C H Y V M E T R E C H Č T V E R E Č N ÝC H :

Stav pracovníků celkem Rok Rok Rok IndexVýroba zboží mil. Kč (SC 55) 1950 1955 1960 1960/1950Hrubé podlahové plochy m2Závod 01Lanškroun 998 1060 2625 2,63 23,8 38,8 124,5 5,24 20 000 21 600 41 700 2,09Závod 02Jablonné nad Orlicí - 300 617 - 10,1 33,2 4 100 7 200Závod 03Jihlava - - 335 - 11,1 5 100 Závod 04Blatná - - 140 - 5,4 6 000Závod 05Hradec Králové - - 163 - 9,6 1 700TESLA Lanškroun, 998 3 888 33,89národní podnik 23,8 183,8 7,72 Celkem 20 000 61 800 3,09

SC = srovnatelné ceny, u nichž se pro každý následující rok stanovují přepočítací koefi cienty, dovolující porovná-vat objektivně jednotlivé roky.


32 Uvedená čísla a rozšíření výrobní kapacity TESLA Lanškroun, n.p. o další 4 závody dokládají snahu ministerstva všeobecného strojírenství zabezpečo-vat komplexní rozvoj československé elektroniky jako velmi důležité součásti národního hospodář-ství.

V návaznosti na toto opatření vedení národní-ho podniku TESLA Lanškroun stanovilo organizaci podniku (strukturu a personální obsazení) a kon-cepci investiční činnosti na nejbližších 10 let.

Především šlo o zvyšování technické úrovně výrobního sortimentu (nové druhy, zmenšová-ní rozměrů, zvyšování spolehlivosti atp.), dále šlo o rozvoj investičního odboru schopného zajistit stavební adaptace a doplňování potřebného tech-nologického vybavení přidělených závodů.

Souběžně s „mobilizací“ výrobních kapacit přavza-tých závodů bylo rovněž nezbytné zajistit plnění plánu výroby v základním závodě a v potřebné míře rozšířit další útvary, na nichž závisel jak chod hlavní výroby, tak i v celé šíři technický rozvoj i plnění eko-nomických ukazatelů státního plánu: produktivita práce, snižování vlastních nákladů atd.

Koncem 50. let minulého století ministerstvo všeobecného strojírenství provedlo další změnu v organizaci výrobní základny slaboproudého prů-myslu zřízením výrobně hospodářských jednotek (VHJ), z nichž jednou byla TESLA Lanškroun, do níž byly organizačně začleněny:

- národní podnik Elektrokeramika Praha, - výzkumný ústav VUEK Hradec Králové, - národní podnik Baterie Slaný, - národní podnik TESLA Lanškroun se závo-

dy v Lanškrouně, Jablonném nad Orlicí, v Jihlavě, v Blatné a závodem Krystal Hradec Králové.

Řízením celé VHJ bylo pověřeno vedení národní-ho podniku TESLA Lanškroun, což dále zvýšilo náro-ky na vedoucí pracovníky podniku.

Celkem úspěšný rozvoj výroby v tomto obdo-bí první a druhé pětiletky byl negativně ovlivněn některými jevy, jež byly objektivním odrazem potíží v našem hospodářství (dodávky a kvalita materiálu, elektrická energie apod.).

Nevyjasněnost rozvoje slaboproudého průmyslu a s tím související „kolísání“ v zakázkové náplni v letech 1953 a 1954, a 1958 až 1960 měly za následek, že do výrobního programu TESLA závod 01 a hlavně TESLA závod 02 byly buď dočasně nebo i trvale převzaty dal-ší výroby, které svým charakterem do oboru „součást-ky pro elektrotechniku“ nepatří, jako na příklad:

- přístroje na zjišťování klíčivosti semen,- elektrické ohradníky pastvin, - speciální zesilovače, - železniční zabezpečovací zařízení, - zabezpečovací zařízení proti vloupání, - elektronické hračky – stavebnice, - ruční bateriové refl ektory, - autozkoušečky,- fi xační tělesa (silonových vláken v textilním prů-

myslu) apod.Zavádění těchto výrob se vždy po čase projevilo

jako brzda rozvoje oboru pasivních prvků pro elek-troniku. Jako ztráta technické kapacity vynaložené na jejich zavedení.

Dalším takovým na rozvoj výroby radiosoučás-tek negativně působícím činitelem v této době bylo i to, že ve vazbě na růst objemu hlavní výroby nebyly pro omezený příděl fi nancí na investice (od centrálních řídicích orgánů Státní plánovací komise, ministerstva všeobecného strojírenství) přiměřeně rozvíjeny ostatní pro zajištění hlavní výroby nutné činnosti. Především energetika, skladové hospodář-ství, údržbářské provozy, výroba a údržba nástrojů, výzkum a vývoj nových výrobků a technologií, úsek pro automatizaci výroby a zkušebny.

Zvláštní kapitolou jsou pak naprosto nedostateč-né šatny, umyvárny a úroveň závodního stravování (prostory a vybavení).

K řešení této situace bylo zpracováno již několik návrhů, ale teprve ve druhé polovině 60. let minulé-ho století dochází k řešení tohoto stavu.

Dosažení plánem stanoveného rozvoje hlavní výroby by bylo nemyslitelné bez odpovídající tech-nické základny. Její postupné vytváření – se zřetelem na rozmístění závodů n. p. TESLA Lanškroun a s při-hlédnutím k technické stránce – bylo dosti náročné.


33Do roku 1950 vytvořená technická oddělení

(laboratoře, konstrukce, zkušebny) byla zaměřena převážně na zabezpečování chodu hlavní výroby: pře-klady a novelizace technické a technologické doku-mentace, kontrola a zkoušky docházejícího materiálu, průběžná kontrola kvality výroby atp. A tak na závodě v Lanškrouně se v letech 1950 – 1953 začíná formo-

vat samostatné výzkumně vývojové oddělení – VVZ.

V roce 1952 končí vývojové práce pro obor klasické radiosoučástky v pražském VÚST A. S. Popova.

Další rozvoj VVZ n.p. TESLA Lanškroun byl pak záležitostí získávání pracovníků s potřebnou kvali-fi kací, jejich seznámení se s problematikou a zapra-cováním i investičních možností. Rozvoj úseku hlavního konstruktéra (výzkum a vývoj NV a NT) naznačuje několik dalších údajů ( přibližná čísla):

Počet Techniků Dělníků Adminis- Celkem

osob: Vývojové Vzorková Polo- Společná trativní osob

skupiny dílna provoz pomocná pracovníci

Rok: pracoviště*

1955 36 12 5 - 8 2 631959 62 15 11 29 11 4 1321960 81 10 15 42 10 5 163

*Dílenský sklad, úklid, transport, různé pomocné práce na pracovištích VVZ (svačinář).

U Ž I T N Á P LO C H A V M 2:

Rok Výzkum a vývoj Vzorková dílna Poloprovozní dílna Celkem

1955 200 200 - 400 1959 900 130 400 1430 1960 900 130 500 1530

Organizační struktura VVZ začátkem 60. let je znázorněna v následujícím schématu. Počet pracovišť (skupin výzkumu a vývoje), jejich početní složení a personální obsazení se měnilo podle potřeb plánova-ných úkolů výzkumu a vývoje.


34 Od druhé poloviny 50. let nastupují do VVZ první absolventi vysokoškolského studia elektrotechno-logie z SVŠT Bratislava (6 - 7). Někteří z nich již od roku 1953 absolvovali v lanškrounské TESLE prázd-ninovou studentskou praxi, a tak se snadno do pra-covního kolektivu VVZ začlenili. Další inženýři při-šli z VTA Brno, VŠCHT Pardubice a začátkem 60. let i strojaři z ČVUT Praha.

Vedení podniku umožňovalo zkvalitňovat VVZ podporou

- studia při zaměstnání vedoucího k získání úpl-ného středoškolského vzdělání (ÚSO) na průmyslo-vé škole s maturitou,

- speciálního studium na úrovni vysoké školy organizovaného generálním ředitelstvím TESLA v Praze, a

- třiapůlletým studiem na úrovni vysoké školy při VUT Brno (diplomovaný technik).

Začátkem 60. let činil počet techniků VVZ s vyso-koškolskou kvalifi kací téměř 25 % a s kvalifi kací ÚSO více jak 35%.

Výsledek počáteční činnosti VVZ za období 1950 až 1958 je možné zjednodušeně vyjádřit tím, že se výrobní sortiment radiosoučástek rozšířil o 100 nových typů výrobků zavedených do běžné nebo poloprovozní výroby. Například u kondenzátorů to bylo 45 nových výrobků, u vrstvových odporů 12 , u vrstvových potenciometrů 9, u drátových poten-ciometrů 10, a u drátových odporů 10 nových výrobků.

Náklady vynaložené na řešení úkolů technického rozvoje (TR) činily v roce 1960 přibližně 4,5 % z HHV ( u předních zahraničních fi rem našeho oboru to bylo okolo 10%).

Významným činitelem podporujícím zvyšová-ní úrovně práce VVZ byla i mezinárodní vědec-kotechnická spolupráce v rámci RVHP a studijní cesty na mezinárodní výstavy a veletrhy z našeho oboru v západní Evropě (Francie, Švýcarsko, SRN, Holandsko, Itálie). Například: „V březnu 1960 byla v Paříži pořádána výstava radiosoučástek. Za naši VHJ navštívili výstavu hlavní konstruktér a vedou-cí VÚEKu Hradec Králové. Při této příležitosti na-

vštívili také dva závody, jeden vyrábějící hlavně zařízení pro televizi, druhý vyrábějící keramické kondenzátory. Na vystavených přístrojích bylo vidět, že i normálními běžnými součástkami se dají zhotovovat výrobky vysoké technické úrov-ně“ (výňatek z článku v závodním časopise „Svět kolem nás“).

Studijní pobyty, které technici závodu Lanškroun absolvovali po roce 1955, významně přispěly k poznání úrovně techniky a k prohloubení spo-lupráce. To se týká především závodů VEB-RFT ve východním Německu (elektrolytické kondenzáto-ry a kondenzátory s dielektrikem z NH, tj. z nových hmot, dnes nazývaných plasty) a vývojových pra-covišť a závodů v SSSR (odpory MLT, potenciometry SPO, sklokeramické kondenzátory).

Studijní pobyty v SSSR byly prospěšné i tím, že zde byly v technických kabinetech – studovnách k dispozici materiály (literatura, patenty, recen-ze) naznačující technickou úroveň našeho oboru u špičkových fi rem v západních státech, v ČSR v té době prakticky těžko dostupné.

Vzájemné studijní pobyty a výměna zkušeností se uskutečnily se všemi socialistickými státy i s něk-terými závody v Jugoslávii.

V takovýchto podmínkách se činnost VVZ dále rozvíjela i v 60. letech. Stručně vyjádřeno, v období necelých 15 let byla pracovním kolektivem výzku-mu a vývoje nových výrobků a nových technolo-giízavedena do běžné či poloprovozní výroby celá řada technicky pokrokových pasivních prvků (radi-osoučástek), umožňujících konstrukci a výrobu složitých elektronických zařízení – přístrojů. Prak-ticky všechny kondenzátory (mimo keramických), odpory a potenciometry se uplatnily v našich radi-opřijímačích a televizorech, telekomunikačních zařízeních, počítacích strojích, měřicích přístrojích a v zařízeních vojenské techniky (tam to byly tan-talové elektrolytické kondenzátory, potenciometry SPO, odpory MLT apod.).

Do výroby byla zavedena řada MP kondenzáto-rů nové konstrukce pro osvětlovací techniku (pro zářivky a výbojková svítidla).


35Pro zvýšení úrovně automatizace výrobních pro-cesů je postupně zaváděna výroba kombinovaných obvodů – LOGIZET.

Lanškrounská TESLA se také účinně podílela na zavádění polovodičové techniky, pro kterou byly vyvinuty a do výroby zavedeny skleněné patičky a průchodky.

V roce 1957 byla zřízena zkušebna (našimi závo-dy vyráběného sortimentu) a v polovině 60. let byla výstavba tohoto pracoviště VVZ dokončena. Hlav-ním úkolem zkušebny je ověřování spolehlivosti našich radiosoučástek. Ve zkušebně se s konečnou platností také rozhoduje, zda byly dosaženy stano-vené parametry nových výrobků či nových techno-logií a zda je bude možné zavést do poloprovozní či běžné výroby.

Úspěšně probíhaly i práce zaměřené na zvy-šování spolehlivosti radiosoučástek. K tomu byla vybudována i zkušebna spolehlivosti součástek se samostatnou skupinou pracovníků.

Tak například vrstvové potenciometry, v minu-losti jedny z velmi poruchových součástek v rozhla-sových a televizních přijímačích, byly ve spolupráci vývojář - zkušebna zlepšeny tak, že závadovost se snížila na 0,6 % vyskladněných televizních přijíma-čů. Zavedením spínače nové konstrukce a některý-mi dalšími konstrukčními zlepšeními se dále zvýšila kvalita potenciometrů.

U vrstvových odporů bylo zavedeno přetěžová-ní a používání bezalkalické keramiky a to zajistilo dlouhodobou stabilitu odporové vrstvy.

V těchto souvislostech je významnou složkou VVZ i technická knihovna (rešerše, překlady, paten-ty atp.), později v širším záběru označovaná jako „Vědeckotechnické a ekonomické informace“ (VTEI). V tomto oddělení vlastně každý nový výzkumný či vývojový úkol začíná.

Výsledky práce VVZ - nových výrobků (NV) a nových technologií (NT) jsou zjevné z toho, že v období 1955 – 1965 bylo zavedeno do výroby více jak 200 NV a NT a že začátkem 60. let objem NV dosáhl 32 % a objem rekonstruovaných výrobků 21 % z celkového objemu výroby.

Rovněž objektivním odrazem rozsahu a výsled-ků činnosti pracovního kolektivu VVZ za necelých 25 let (1950 – 1975) jsou obsahy a formy provedení „Katalogu výrobků n.p. TESLA Lanškroun“, vydání z 50. let a vydání z roku 1976.

K další části organizační struktury základního závodu n.p. TESLA Lanškroun jedna poznámka úvo-dem:

Technologie výroby používaná při výrobě pasiv-ních prvků pro elektroniku vyžaduje vybavení výro-by zařízeními (jednoúčelové stroje, přístroje atd.), které nejsou součástí výrobních programů strojí-renského průmyslu. Tato skutečnost vyvolala potře-bu vlastního vývoje, konstrukce a výroby jednoú-čelových strojů a zařízení – JSZ, které by takovéto specifi cké potřeby výroby radiosoučástek zajistily.

Tento úkol komplexně řeší další součást technic-ké základny národního podniku TESLA Lanškroun – odbor AM.

Odbor pro mechanizaci

a automatizaci výroby (AM)

Počátky činnosti na tomto úseku spadají do počátku 50. let minulého století, když v oddělení údržby měřící přístrojů (ÚMP) vedoucí oddělení ve spolupráci s dvěma mechaniky sestrojili první auto-mat pro výrobu vrstvových odporů „k nastavování požadované hodnoty odporu“ vybroušením drážky na keramickém tělísku s nanesenou vrstvou uhlíku. Jeden takovýto automat nahrazoval pět pracovnic (obsluhy ručních brousících strojkú). Následovaly pak další automaty na jednotlivé operace ve výro-bě odporů (třídění předhodnot, čepičkování atd.), neboť technologie této výroby a její objem k tako-vého formě racionalizace vybízely. Tato iniciativa oddělení ÚMP dostala plnou podporu vedení pod-niku, a tak v letech 1952 a 1953 vzniká oddělení racionalizace výroby jako součást odboru hlavního technologa.


36

První dosažené výsledky při automatizaci výroby vrstvových odporů (OV), a to výrazné snížení prac-nosti a snížení zmetkovosti, byly jako příklad inicia-tivního plnění úkolů státního plánu vysoce ceněny ministerstvem a vedoucímu oddělení ÚMP panu Josefu Pitřincovi bylo v roce 1953 za osobní zásluhy v této souvislosti uděleno prezidentem republiky státní vyznamenání – Řád práce.

Jedná se o druhé státní vyznamenání, první stát-ní vyznamenání tohoto stupně obdržel 1. května 1952 vývojový technolog Stanislav Malinský (za technologii úpravy hliníkové fólie pro elektrolytic-

Eliška Marková-Urbanová nastavuje hodnoty elektric-kého odporu na ruční brusce na odpory Always. Brusný kotouč na ohebném hřídeli pracovnice přiklopí na začátku broušení na odporovou vrstvu otáčejícího se a posouvaného tělíska odporu (tzv. „předhodno-tu“), po nabroušení požadované hodnoty elektrického odporu jej odklopí.

První automatická bruska na odpory TESLA. Vlevo Josef Pitřinec, vpravo mechanik a hodinář Václav Kozák. (Archiv M. A. Dvořáček)

ké kondenzátory; dosáhly se úspory 1,5 milionu Kčs za rok).

Hlavní rozvoj odboru AM spadá pak do období 2. a 3. pětiletky (1954 až 1965) když byly vyčleně-ny z opravárenských provozů a jiných technic-kých útvarů hlavního mechanika (HM a ÚMP) části výrobních kapacit a ustaven odbor AM a umístěn v provozovně „Plyšan“na ulici B. Smetany. V té-to provozovně – bývalé textilce – byla až do roku 1957 umístěna Strojní a traktorová stanice (STS) Lanškroun. Dohoda o převedení objektu na n.p. TESLA Lanškroun byla sjednána v září 1952 s tím,


37že STS bude výrobní plochy postupně uvolňovat pro potřeby TESLY, což bude dokončeno v červenci 1957. Jako první tam byla umístěna výroba hliní-kových pouzder (lisy Herlan), v té době převedená ze závodu Kovohutě Břidličná. V roce 1956 je do Plyšanu přestěhována výroba nástrojů (dílna, kon-strukce, sklad speciálních ocelí) a v roce 1958 byla do Plyšanu soustředěna kompletní pracoviště AM a generálních oprav (GO) včetně technických pra-covišť (konstrukce, technologie).

Automatizace vrstvových odporů byla v podsta-tě dořešena koncem třetí pětiletky a její řešení se stalo vlastně školou pro konstruktéry, technology a specialisty dělnických profesí v oblasti racionali-

Ruční třídění předhodnot do skupin provádí Anna Švecová na pracovišti Dralowid. Vybavení pracoviště: stejnosměrný zdroj, odporová dekáda, galvanoměr, měřicí kontakty. Třídění se provádělo podle výchylky galvanoměru. Okolo roku 1950.

Automat na třídění předhodnot do skupin, konstruo-vaný Josefem Pitřincem, byl předán do výroby v roce 1950. V horní části automatu je zásobník předhodnot se spádovým dnem a kývavým segmentem. Třídění podle hodnoty elektrického odporu do 5 skupin, 6. sku-pina jsou ostatní hodnoty než ty, jež byly nastaveny na dekádách na čelním panelu. (Archiv M. A. Dvořáček)

zace hromadné výroby. Při plnění konkrétních úko-lů plánu na tomto úseku v dalších letech postupně vyrostl kolektiv zkušených pracovníků schopných samostatně řešit složité otázky automatizace výro-by pasivních prvků pro elektroniku.

Poslední úpravy výrobních prostor v Plyšanu byly prováděny po přemístění dílen „lisovna hliníkových dílců“, konstrukce a dílny výroby nástrojů v letech 1969 až 1971.

Vybudovaný útvar AM znamenal velkou přednost při dalším rozvoji výrobních kapacit základní výro-by, neboť pro její rozšiřování bylo možné velkou část potřebných technologických zařízení vyrobit vlastními silami. Například v případě tantalových


38 kondenzátorů, HIO a dalších, lze konstatovat, že 90 % speciálního výrobního zařízení v národním

podniku TESLA Lanškroun pocházelo z vlastní kon-strukce a výroby.

Přibližnou představu o rozvoji útvaru AM usnadní následující údaje:

1952/1953 1955 1960 1965 1980

Pracovníci celkem 9 19 186 199 350z toho technici 3 9 51 62 65z toho dělníci 6 10 135 137 285Celkové plochy m2 Pracoviště 140 1145 asi 1300 Celý objekt(dílny a konstrukce) ÚMP „Plyšan“Hodnota výroby v mil. Kčs - 0,2 4,9 7,6 neuvedeno

Organizační uspořádání útvaru AM v době spojení části pracovišť Hlavního mechanika a pracovišť AM naznačuje následující organizační schéma. Členění se měnilo i v čase a podle konkrétní potřeby. To se týkalo zejména projekce, konstruktérských skupin a generálního dodavatele.

(V nově ustanoveném útvaru, o něco později převedeném do kompetence technického náměst-ka, pracovalo 46 techniků, z toho 8 vysokoškoláků. Možnost úspěšné realizace racionalizačních námě-tů je dána i odbornou kvalifi kací pracovníků na

dílnách. Kvalifi kační strukturu dělnických profesí i kvalitu dílenského kolektivu naznačují následují-cí údaje: Z celkového počtu výrobních dělníků na dílnách AM jich pracovalo 25 % ve 4. třídě TKK, 16 % v 5. třídě TKK, 21 % v 6. třídě TKK, 31 % v 7. třídě TKK,


39a 5 % v 8. třídě TKK. To znamená, že v dílnách v této době (1969 – 1970) pracovalo téměř 75% vyuče-ných dělníků s delší praxí v oboru.

Představu o rozsahu a výsledcích činnosti pracov-ního kolektivu útvaru AM usnadní několik následu-jících poznámek.

Automatice výroby vrstvových odporů byla dokončena v 60. letech minulého století. Výrobní linka sestávala z 24 prvků JSZ; vynaložené investiční náklady činily 3 miliony Kčs, bylo dosaženo zvýšení produktivity práce 3x, ekonomická návratnost činila 2,5 roku. Postupem času byly výrobní linky zdoko-nalovány a dosažená výkonnost byla 4,5 x vyšší než u prvních linek z AM. Například v roce 1960 na 1 děl-níka obsluhy linky činila výroba 165 tisíc kusů odpo-rů za rok a v roce 1965 to bylo 790 tisíc kusů odporů. Obdobné zdokonalování a zvyšování výkonnosti se dosáhlo i u všech dalších automatických výrobních linek pro miniaturní odpory a pro odpory typu MLT. U používaných technologií dochází k vývoji a aplika-ci nových technologických metod, například lasero-vé nastavování hodnoty odporů, značení barevným kódem, balení do paletek. Dochází i k vývoji automa-tické linky řízené počítačem (prototyp v létech 1970 až 1975). Tato linka byla řešena v rámci státního úko-lů „Integrované výrobní úseky“, jehož nositelem byl VÚSTE Praha.

Začátkem 70. let minulého století byla i ve výro-bě elektrolytických kondenzátorů (miniaturních a subminiaturních) dosažena úroveň automatizace a mechanizace výroby jako u odporů vrstvových. Jako první ze států RVHP pracovníci AM vyřešili a uvedli do chodu automatickou výrobní linku na miniaturní elektrolytické kondenzátory, jejíž plné využití dalo roční úsporu 120 000 normohodin (to představuje více jak 60 dělníků).

Stranou automatizace a mechanizace nezůstala ani výroba dílců, jako například automat na frézo-vání osiček, na opracování zděří, výroba matic pro potenciometry atp. Rovněž JSZ pro výrobu skleně-ných isolačních průchodek a patic pro transistory postupně dodával útvar AM a zajistil velmi rychlý rozvoj této výroby.

Koncem 60. let minulého století je řešena racio-nalizace montážních operací, například montážní karusel na montáž válcových MP kondensátorů, přinášející oproti ruční montáži úsporu 11 výrob-ních dělníků za rok. Obdobné aplikace byly vyvinu-ty a realizovány na montáži vrstvených potencio-metrů.

Od poloviny 50. let útvar AM spolupracoval s VÚMA Nové Mesto nad Váhom (Výskumný ústav mechanizácie a automatizácie), když podle kon-strukčních podkladů lanškrounské AM VUMA vyro-bila 10 automatických jednotek pro linku vrstvo-vých odporů a 10 navíječek pro MP kondenzátory. Spolupráce pak pokračovala i v dalších letech.

Rozsáhlá spolupráce úseku AM probíhala i s národními podniky Elektrosignal Praha, Techno-metra Praha a Kovofi niš, kde podle konstrukčních podkladů AM Lanškroun zhotovovali přibližně v letech 1958 až 1962 jednoúčelové stroje a zaříze-ní pro automatizovanou výrobu vrstvových odpo-rů, když Ministerstvo všeobecného strojírenství požadovalo zvýšení výrobní kapacity vrstvových odporů do roku 1965 na 150 milionů kusů ročně (později požadavek zredukovali na 30 milionů kusů ročně).

Obdobná spolupráce se rozvíjela i se závo-dy v NDR – například v roce 1965 byla pro TESLU Lanškroun dodána automatická navíječka elektro-lytických kondenzátorů. Cena za jeden kus činila 190 000 Kčs a roční úspora činila 8000 normohodin, to je 4 až 5 výrobních dělníků.

Při utváření nově zřízeného oboru AM (slou-čením dílen GO a dílen AM) a jeho začlenění do odboru hlavního technologa bylo nutné postupně překonávat rozdílnosti ve způsobu řízení dílen, plá-nování a v celkové práci útvaru – vztahu hlavního technologa k dílenským pracovníkům. Nedostatky a kritika k těmto problémům byly občas řešeny i na úrovni závodního výboru ROH.

Podobně byly k práci AM (ke konstrukčnímu řeše-ní a kvalitě práce) i kritické připomínky ze strany díl-ny ÚMP, jejíž mechanici JSZ, vyrobené v AM, v hlavní výrobě na dílnách opravovali a udržovali v provozu.


40 Začátkem 60. let byla do útvaru AM začleněna i výroba vojenské techniky: přístroje BARZA a BAR-ZIČKA. Jednalo se o zakázku zabezpečovací tech-niky pro Pohraniční stráž za asi 6 milionů Kč roz-loženou do tří let a pracovalo na ní 15 výrobních dělníků a dva seřizovači.

AM se rovněž podílela na realizaci zakázky pro Sjednocenou arabskou republiku (SAR), kde šlo o výstavbu, vybavení a výrobu radiosoučástek. Pro-bíhalo to ve druhé polovině 60. let a soubor JSZ měl hodnotu necelých 3,5 milionu Kčs.

Objem výroby útvaru AM v závodě TESLA Lan-škroun se v 70. letech pohyboval v rozmezí 24 až 30 milionů Kč, z toho činily dodávky JSZ na export přibližně 20 procent. Konstruovány a vyráběny byly i JSZ pro ostatní podniky TESLA (např. pro TESLU Hradec Králové v hodnotě asi 2 miliony Kčs. Ředitel podniku TESLA Hradec Králové osobním dopisem kolektivu AM poděkoval za rychlé a kvalitní vyřízení objednávky; to bylo v polovině 60. let. Další zakáz-ka potom začátkem 80. let dosáhla rozsahu asi 2,5 milionu Kč a týkala se zvýšení výroby keramických tělísek pro vrstvové odpory.

Export JSZ kontrahovaných a vyrobených v AM směřoval převážně do zemí RVHP. Mimořádný zájem měl například zákazník ze SSSR o automa-tizovanou výrobní linku na subminiaturní elektro-lytické kondenzátory VSAVEK. Šlo o odběr 10 linek - na takový počet nestačila výrobní kapacita, a tak byla do SSSR dodáno jedno provedení této linky. Po prezentaci výrobků AM na mezinárodních výsta-vách a veletrzích se úspěšně rozvíjel vývoz JSZ i do států v západní Evropě (Itálie, Španělsko, Švýcarsko, Francie, ale i do SRN – 7 automatických navíječek).

Obdobný útvar byl postupně vybudovaný i v pobočném závodě TESLA Jablonné nad Orlicí. Dodal například JSZ pro akci SAR v hodnotě téměř 0,5 milionu Kčs. Později byly zřízeny obdobné útva-ry i na závodech v Blatné a Jihlavě.

V rozboru hospodaření závodu TESLA Lanškroun ve 3. pětiletce byl příznivě hodnocen vliv činnos-ti pracovního kolektivu AM na plán hlavní výroby v tom, že na plán v roce 1965 zabezpečil úsporu 270

výrobních dělníků. Obdobně útvar AM významně ovlivňoval další rozvoj i ekonomiku hlavní výroby a měl nemalý podíl na tom, že podniku TESLA Lan-škroun bylo za plnění plánovaných úkolů několikrát propůjčeno vyznamenání Rudý prapor ministra a Ústřední rady odborů.

Při rozhodování o stupni racionalizace výroby nově zaváděného výrobku – radiosoučástky – bylo nutno brát v úvahu (empirické údaje), že potřebný objem investic vlastní výroby (IVV) do jednoúčelo-vých strojů a zařízení se může pohybovat v rozme-zích 2 až 4 milionů Kčs při předpokládané „životnos-ti“ zaváděné automatizace 5 až 8 let.

Pak návratnost vynaložených prostředků (vývoj, konstrukce, výroba) by se měla pohybovat v rozme-zí 2 až 5 let.

Z praxe vyplynuly další ukazatelé použitelní pro hrubé určení racionálního rozsahu prací AM: na úsporu 1 Nh (normohodiny) je náklad v technickém rozvoji (vývoj, konstrukce, prvovýroba) 1 až 3 Kčs a v investicích vlastní výroby do jednoúčelových strojů a zařízení 3 až 15 Kč.

Projektovaná automatizace je považována za účelnou, pokud se doba návratnosti vynaložených nákladů pohybuje v rozmezí 5 až 6 let. Blíží-li se návratnost k horní hranici, je nutno projektovanou automatizaci a mechanizaci doložit přesnými pro-počty, zejména při zavádění zcela nových techno-logií a aplikací jejich řízení počítači.

Investiční oddělení

Při vzpomínání na minulost v lanškrounské TESLE nelze nevzpomenout činnosti investičního oddělení jako organizačního článku řídícího investiční výstav-bu na základním závodě, ale především jako složky s podnikovou působností. Jednalo se o přípravu a řízení rozsáhlé investiční činnosti, která v souvislos-ti s vládním usnesením č. 941/61 a dalšími zajišťovala rozvoj součástkové základny v rozsahu potřebném


41pro krytí potřeb rozvoje československé elektrotech-niky v letech 3., 4. a 5. pětiletky a i pro další léta.

Náročnost plnění úkolů investičního oddělení v tomto období dokládá následující přehled, nazna-

čující postup realizace vládních usnesení zaměře-ných k zabezpečení potřebného rozvoje výroby pasivních prvků pro československou elektrotech-niku v TESLE Lanškroun mezi lety 1960 a 1970.

V Ý V O J P O Ř I ZO VAC Í H O D N OT Y ( C E N Y ) Z Á K L A D N Í C H F O N D Ů N Á R O D N Í H O P O D N I K U T E S L A L A N Š K R O U N V O B D O B Í 3 . A 4 . P Ě T I L E T K Y ( V M I L I O N E C H KČ ) :

Platí pro Ukazatel Rok 1960 Rok 1965 Rok 1970

Závod TESLA Základní fondy celkem 104 161 279Lanškroun - z toho stavby 40 69 110 - z toho stroje a zařízení 64 92 169

Národní podnik Základní fondy celkem 167 304 500TESLA - z toho stavby 79 149 199Lanškroun - z toho stroje a zařízení 88 155 301

Poznámka autora: Osobně se domnívám, že uvedený velký rozsah investičních prostředků ze státního rozpočtu byl jednou z hlavních příčin změny ve funkci ředitele podniku v roce 1962. Ministerstvo všeo-becného strojírenství chtělo mít v místě jejich realizace člověka ze své „garnitury“, znalého věcí, a o jehož kvalitách osobních i pracovních mělo dostatek poznatků.

V tomto časovém úseku pracovní kolektiv inves-tičního oddělení čítající 35 až 40 pracovníků, z toho 6 až 7 projektantů, a stavební četu 15 až 20 dělní-ků, projekčně a realizací investic adaptoval získa-né objekty v Jihlavě a Blatné pro umístění výrob radiosoučástek ze základního závodu. O několik let později byly adaptovány objekty závodu v Ostravě . Rozsáhlé byly i investiční akce postupně projekto-vané a realizované na základním závodě (například provozovna Plyšanu, provozovna Sázava, chemic-ké provozy, neutralizace, kotelna atd.). Současně investiční odbor zabezpečoval i rozsáhlou výstavbu sociálních zařízení (jesle, školky, adaptaci objek-tu pro učňovské středisko TESLY v Dolní Čermné) a výstavbu bytů. Náročná byla i činnost investiční-

Rozmístění budov starého závodu, odbytu, ředitelství a kulturního domu ke dni 20. února 1962. (Výkres archiv M. A. Dvořáček)


42

Červenec 1966: slavnostní poklepání základního kamene výstavby nového areálu TESLY na „zelené louce“ západně od Lanškrouna, za účasti předsta-vitelů ministerstva všeobecného strojírenství, města Lanškrouna a zástup-ců TESLY Lanškroun. Zcela vpravo stojí Bořivoj Bartoníček, před ním blíže je Jiří Karbus. Za mikrofonem stojí bělovlasý Josef Hartman, předseda Městského národního výboru Lanškroun. Poklepové kladívko se zachovalo do dneška – je uloženo ve státním oblastním Archivu Zámrsk, podnikové fondy, TESLA Lanškroun, v kartónu č. 729. (Archiv Městské muzeum Lan-škroun)

Základní kámen výstavby nové-ho závodu z července 1966 dnes najdeme ve vstupu do výškové budovy. (Foto Jiří Kohout)


Nový areál TESLY uprostřed polí na podzim 1968 při leteckém pohledu od jihu. Menší budovy v popředí jsou odleva: Příprava skla pro SIP, sklad plynů v tlakových lahvích, plynové hospodářství, kompresorovna a garáže závodové dopravy. Více vzadu je montážní hala M1 o půdorysné ploše zhruba 100 x 100 metrů se svým sociálním přístavkem a v pozadí vidíme rozestavěnou výškovou budovu.

43ho odboru ve vztahu k organizacím, u nichž byla zadána realizace výstavby zcela nových objektů lanškrounského závodu „na zelené louce“ na tak-zvaném „Skleňáku“.

Plnění úkolů investičního zajištění rozvoje sou-částkové základny, přestože tento úkol byl „pode-přen“ několika vládními usneseními, nebylo nijak jednoduché. Při centrálním rozhodování o přidělo-vání investičních prostředků jednotlivým článkům národního hospodářství a jejich užití (účel – úkol, termín, Kčs) probíhala vždy řada jednání na úrov-ni Státní plánovací komise, investičního odboru ministerstva všeobecného strojírenství, státního ústavu projektového Projekta a investičního odbo-ru podniku.

V této souvislosti hodně záleželo na dobré spo-lupráci a osobních vztazích vedoucího investiční-ho odboru podniku s vedoucími pracovníky insti-tucí, které o rozdělení a užití z centra přidělených investičních prostředků rozhodovali. Při realizaci investiční výstavby Pozemními stavbami Pardubi-ce, Pozemními stavbami Litomyšl, ZPS Gottwaldov, byla nutná trvalá a plodná spolupráce při průběžné kontrole postupu prací (kvalita, termíny atd.).

Celkem při ohlédnutí zpět je třeba uznat, že přes různé komplikace provázející investiční výstavbu (například investiční práce při neomezovaném cho-du hlavní výroby, posuny termínů realizace inves-tičních akcí a podobné) se kolektiv investičního odboru v období 3., 4. a 5. pětiletky zasloužil o to, že podnik TESLA Lanškroun plnil úkoly státního plánu rozvoje a výroby stanoveného sortimentu radiosoučástek a kryl potřeby rozvíjející se česko-slovenské elektrotechniky a rovněž se podílel na vývozu TESLY Lanškroun zvláště do SSSR (MP kon-denzátory).

Několik poznámek k útvaru

odbor hospodaření nářadím (OHN):

Bez dobré nástrojárny jsou chod hlavní výroby i zavádění nových výrobků nemyslitelné. A tak ten-to úsek (konstrukce, technologie, výroba, kontrola) v lanškrounské TESLE se začíná utvářet postupně s rozběhem výrob ze závodů, které byly do Lan-škrouna během roku 1946 přemístěny. Nástrojárny, které jistě byly na těchto závodech, však asi zanikly dříve, než k převodům hlavních výrob došlo. Pouze s výrobou Steatit Magnesia Dralowid z Jablonce nad Nisou přišel německý specialista, a částečné strojní vybavení takzvané pokusné dílny. Tak vlastně jeho pokusná dílna zabezpečovala údržbu a v malém rozsahu i obnovu jednoduchých nástrojů a příprav-ků. Takovýto rozsah zabezpečování potřeb hlavní výroby nástroji nevystačoval, a tak bylo zřízeno další pracoviště opravny nástrojů při lisovně dílců v přízemí budovy „A“ (hlavní závod). Valné nebylo v těchto počátcích ani strojní vybavení, ani potřeb-ná technická dokumentace (výkresy, technologické postupy atp.). Takže výsledky nástrojářské práce byly závislé především na řemeslné zručnosti, zku-šenostech a technické představivosti samotných nástrojařů. Nástroje se v tomto období často zhoto-vovaly pouze na základě výkresu výlisku a nástrojař si téměř všechno dělal sám – strojní i ruční práce.

V roce 1949 došlo ke spojení pokusné dílny a opravárny nástrojů a vznikla samostatná nástro-

járna umístěná v 1. patře budovy „C“ včetně kon-strukce. O něco později se z konstrukce (stroje, zařízení, nástroje) vyčleňují konstruktéři specializo-vaní na konstruování nástrojů a forem a začátkem roku 1951 vzniká samostatná konstrukce nástro-jů. Při vytváření nástrojářské kapacity bylo nutno překonat, stejně jako při formování celé technické základny, řadu těžkostí, zvláště pokud jde o získá-vání investičních prostředků na vybavení strojních pracovišť a pokud jde o zajišťování kvalifi kovaných pracovníků.

Nábor nástrojařů, soustružníků, brusičů, frézařů atd. probíhal jak na Lanškrounsku tak i v severních


44 a východních Čechách. V roce 1951 pracovní kolek-tiv doplňují vyučenci z učňovského střediska lan-škrounské TESLY.

V tomto období 1952 až 1955 investiční odbor zajišťuje pro nástrojárnu řadu nových obráběcích strojů, z nichž nejvýznamnějším přírůstkem byla souřadnicová vrtačka (dovoz z NDR).

Postupně dochází rovněž ke změnám v řízení a organizaci práce. V průběhu let se vytvořil na tom-to úseku kolektiv zkušených konstruktérů, technolo-gů a nástrojařů, schopný, pokud se týká kvalifi kace, plně zajistit potřeby rozvoje výroby lanškrounského závodu, a v rámci kapacitních možností konstrukce a výrobu nástrojů i pro další závody n. p. TESLA.

V roce 1956 byla realizována další opatření pro zvýšení výrobní kapacity nástrojárny a to umístě-

ním celého OHN do provozovny na ulici B. Smetany do tzv. „Plyšanu“. Tím se provozní plocha pro kon-strukci a výrobu zvětšila asi o 100 % (konstrukce 140 m2, dílny 840 m2). V tomto období byly rovněž doplněny i další obráběcí stroje a výrobní kapaci-ta nástrojárny vzrostla o více jak 100 %. S ohledem na dislokaci OHN do provozovny „Plyšan“ byly při dílně „předvýroba“ (na starém závodě v budově „A“) a při provozu potenciometry v Sázavě zřízeny dobře vybavené opravárny nástrojů, které dokázaly zabezpečit kvalitní údržbu nástrojů v těchto provo-zech.

Organizační uspořádání OHN v tomto období naznačuje následující schéma (v dalších letech již k žádným významným změnám v organizaci OHN nedochází):

F U N KČ N Í S C H É M A O D B O R U H O S P O D A Ř E N Í S N Á Ř A D Í M ( O H N )

P L AT N É K E KO N C I 50. L E T

Zavedená organizace naznačuje úroveň dělby práce a způsob řízení a hospodaření s nástrojovým zabezpečením potřeb hlavní výroby a technického rozvoje.


45Z orientačního přehledu vývoje stavu pracovníků a provozních ploch OHN lze usoudit na náročnost řešení úkolů s rozvojem OHN spojených.

První budovy v novém areálu TESLY a první verze příjezdové komunikace vzniklé prodloužením tehdejší Dvořákovy ulice

Rok 1946 1950 1955 1960 1975

Pracovníci celkem 6 31 55 97 162Z toho technici 1 5 8 15 24Z toho administrativní - 1 1 2 5Z toho dělníci 5 25 46 80 133*

Dvýr ruční pracoviště společně: 32 55Dvýr strojní pracoviště 43 31 65Drežijní 3 13 13

Učni 3. ročník - 17 15Plocha dílny v m2 asi 130 asi 360 asi 1000 asi 1200Umístění Budova „A“ Budova„C“ „Plyšan“ Nová hala

* plus asi 20 opravářů v hlavní výrobě.


46 Další rozvoj OHN pak umožnilo až přemístě-ní celého oboru do nově vystavěného objektu (hala a sociální přístavek) na „Skleňáku“ v roce 1969 a 1970, kdy bylo možné doplnit další strojní vybavení. Za zmínku stojí získání číslicově řízené vyjiskřovací zařízení AGIE DEM-15, které investič-ní oddělení zakoupilo ve Švýcarsku (hodnota 2,2 milionu Kčs).

K údajům charakterizujícím úroveň pracovní schopnosti kolektivu nástrojárny patříkvalifi kační struktura u výrobních dělníků na ručních a strojních pracovištích:

V pracovním kolektivu výrobních dělníků na dílnách pracovalo 16 – 17% dělníků ve 4. třídě TKK, 20 – 21 % v 5. třídě TKK, 19 – 20 % v 6. třídě TKK, 24 – 25 % v 7. třídě TKK, a 14 – 15 % v 8. třídě TKK. Nástrojaři zvláště s kvalifi kací 7. a 8. třídy TKK vynikali mimo přesnosti práce i tvořivým úsilím při zavádění nových technologických postupů a kon-strukčních řešení nástrojů a forem.

V tomto směru byla trvale dobrá součinnost kon-

struktér – technolog – dílna. Jednalo se např.: zavá-dění „tvarového broušení“ (tzv. Hamrova metoda), které výrazně zvýšilo kvalitu nástrojů. Díky elánu brusičů, kteří touto metodou začali pracovat, bylo překonáno mnoho počátečních potíží vyplývajících z kvality brusek, brusiva, přípravků a nedostatku zkušeností. Při hodnocení rozsahu a kvality využí-vání této metody v praxi byla nástrojárna TESLA Lanškroun v Pardubickém kraji vyhodnocena spo-lu s nástrojárnou TESLA Pardubice jako první, která tuto metodu zvládla a v plné míře uplatnila ve výro-bě nástrojů.

Při výrobě nástrojů a forem byly postupně zavá-děny do běžné praxe i další pokrokové technologie snižující pracnost a zvyšující kvalitu, zvláště pak:

- zalévání vodících desek dentakrylem- skládané tvarově broušené řezné desky- listová prostřikovadla - vytváření funkčních dutin forem zatlačováním za studena- aplikace tvrdokovu v konstrukci nástrojů a další

Zcela nová byla (co do konstrukce a výroby) i výroba matric a razníků pro vytlačování hliníko-vých pouzder za studena (kolenové lisy Herlan, Schuler s pracovním tlakem 320, 111 a 54 tun) a aplikace tvrdokovu při jejich konstrukci.

Obdobně nová řešení vyžadovaly postupové nástroje pro tažné lisy PKX (výroba krytu pro poten-ciometry o průměru 28 mm a pro autookondenzá-tory o průměru 18 mm), kde potřeba výlisků činila 4 až 5 milionů kusů ročně.

V tomto období je kolektiv OHN schopen kon-struovat a i vyrobit široký a rozmanitý sortiment nástrojů a forem.

V pracovním kolektivu výrobních dělníků je poměr strojních a ručních přibližně 1:1. Kapacita výroby se pohybovala v rozmezí 4 až 4,5 milionu Kčs za rok.

Víceleté sledování využívání této výrobní kapaci-ty ukázalo, že je využívána:

- pro obnovu DKP (předmětů drobné a krátkodobé spotřeby, zde se jedná o nástroje, formy, přípravky) 40 až 50 % výrobní kapacity,- pro úkoly technického rozvoje 15 až 20 % výrobní kapacity,- pro opravy a údržbu nástrojů 25 až 20 % výrobní kapacity,- pro různé externí kooperace 15 až 10 % výrob-ní kapacity (například pro akci SAR – součástkový závod v Egyptě - činil objem výroby 1,5 milionu Kč)- pro ostatní různé, nepředvídané 5 až 1 % výrobní kapacity.

V roce 1972 při hodnocení a srovnávání výrob-ních kapacit všech 29 nástrojáren TESLA byla lan-škrounská nástrojárna hodnocena, co do výrobní kapacity, jako jedna největší. Pro ilustraci možno uvést, že za rok 1972 činila hodnota výroby OHN v TESLE Lanškroun 4.032.000 Kč, a z toho

- obnova DKP činila 2.002.000 Kčs, - práce pro technický rozvoj 181.000 Kčs, - opravy a náhradní díly 798.000 Kčs,


47- práce SAR 451.000 Kčs,- různé interní kooperace za 451.000 Kčs a - ostatní různé kooperace 85.000 Kčs.

Závěrem lze konstatovat, že pracovní kolektiv konstruktérů, technologů a dílenských pracovníků dokázal průběžně zabezpečovat na dobré úrovni a v potřebném čase potřeby rozvoje výroby součás-tek i vývoj a zavádění nových výrobků.

Obdobně tomu bylo i při technickém rozvoji na úseku „nástroje a formy“, co se týká zvyšování život-nosti nástrojů, požadavků na kvalitu výlisků (čistota a přesnost řezu) a spojování několika operací do jednoho nástroje (postupové nástroje).

Lze rovněž konstatovat, že OHN měl nemalý podíl na úspěšném plnění podnikového státního plánu rozvoje národního hospodářství v objemových i ekonomických ukazatelích, a na tom, že n. p. TES-LA Lanškroun byl několikrát vyznamenán minister-stvem i vládou ČSSR. Konec konců kvalitu nástroja-řů a techniků teslácké nástrojárny potvrdilo i léto po roce 1989 vznikem a úspěšným rozvojem několika nástrojáren v soukromém vlastnictví – podnikání např. RAWELA, nebo FOREZ Ostrov/Sázava.

Výrobní úsek

Poněkud obšírněji při svých vzpomínkách na minulost připomínám pracovní kolektiv výrobního úseku (VÚ).

Hlavním cílem ustanovení a rozvoje n. p. TESLA Lanškroun byla a je výroba pasivních radiosoučástek. Pokud by k tomu nedošlo v Lanškrouně, vznikla by jinde, ale pro národní hospodářství Československé republiky bylo nezbytné, aby se tento obor vytvořil.

Národohospodářským plánem stanovený rozsah výroby co do objemu a technické kvality výrobků ukládal zabezpečovat potřeby československého elektroprůmyslu jak v oblasti spotřební elektroni-ky, tak i potřeby ostatních průmyslových odvětví (osvětlovací technika, drobné domácí spotřebiče, např. elektrické pračky, či odrušovací prvky pro motorová vozidla atp.).

V organizační struktuře podniku naplnění tohoto cíle bezprostředně zajišťoval útvar „Výrobní úsek“, jehož vedoucí je přímo podřízen řediteli podniku a je členem kolegia ředitele podniku. Tento útvar odpovídá za:

- plnění úkolů státního plánu v hlavní výrobě základ-ního závodu- péči o základní prostředky- zabezpečení a hospodárné využívání energií vše-ho druhu a za ekologicky šetrné chování závodu (čištění odpadních vod, exhalace atp.)- konstrukci a výrobu – udržování provozuschop-nosti speciálního nářadí a forem.

Odpovídá dále za účelné využívání zdrojů a re-zerv, za hospodářské výsledky a za majetek svěřený do jeho správy. V podnikové působnosti metodicky řídil a kontroloval činnost v uvedených odborech na podřízených závodech a ovlivňoval sestavu a plně-ní jejich hospodářských plánů.

Řídící aparát VÚ se utvářel postupně a byl prak-ticky dobudován začátkem 60. let minulého sto-letí a v podstatě se co do organizačního uspo-řádání i počtu technickohospodářských (THP) a dělnických (D) pracovníků v dalších letech výraz-ně neměnil.

Rozsah působnosti jednotlivých útvarů výrob-ního úseku, její rozmanitost a personální obsazení popisuje následující přehled:


48Útvar a jeho působnost Obsazení Pracovníků celkem Vedení výrobního úseku 2 THP 2– působnost a odpovědnostbyly již vzpomenuty.

Výrobně dispečerské řízení hlavní výroby 17 THP 19– rozpis operativního plánu na provozy, 2 Dnevýrobníchsledování plnění, zabezpečování plánu potřebným materiálem, dílci a nástroji atp.

Technická příprava hlavní výroby 38 THP 45– technologové, normovači, racionalizace 7 Dnevýrobníchpracovních postupů.

Celkem VEDENÍ VÝROBNÍHO ÚSEKU: 57 THP 66 9 D

nevýrobních

Provoz předvýroba – příprava materiálu (stříhání pásů apod.), 19 THP 330lisovna, třískové obrábění, povrchová úprava, 84 Dnevýrobníchúdržba nástrojů. 227 Dvýrobních

Provoz skleněných izolačních průchodek 8 THP 227– kompletní technologický postup mimo 40 Dnevýrobníchpovrchovou úpravu 179 Dvýrobních

Provoz elektrolytické kondenzátory 25 THP 392– kompletní technologický postup včetně 84 Dnevýrobníchúpravy Al (hliníkové) folie. 283 Dvýrobních

Provoz MP a VN kondenzátory 12 THP 249– kompletní technologický postup včetně 54 Dnevýrobníchlakování a pokovování kondenzátorového 183 Dvýrobníchpapíru a impregnace.

Provoz potenciometry (Sázava) 17 THP 256– lisování dílů z plastických hmot, výroba 40 Dnevýrobníchodporových drah, montáž potenciometrů, 199 Dvýrobníchúdržba nástrojů a forem. Celkem VÝROBNÍ PROVOZY: 81 THP 1455 302 D

nevýrobních

1072 Dvýrobních

Odbor konstrukce a výroby nářadí OHN 29 THP 162– konstrukce, technologie a výroba nástrojů 100 Dnevýrobnícha forem, mezioperační a výstupní kontrola, 33 Dvýrobníchvýdejny nástrojů, ostřírny a opravny nástrojůna odloučených provozech.

Odbor strojů a zařízení, hlavní mechanik 25 THP 209– zabezpečuje údržbu a zařízení základního 184 Dnevýrobníchfondu (budovy, energetické rozvody, stroje a zařízení atp.) – dílny truhlárna, elektroúdržba, stavební četa, instalace plynu a vody, celkový úklid venkovního areálu závodu a stěhovacíčeta. Provádí stavební úpravy menšího rozsahu.


49Odbor hlavního energetika 4 THP 58– zabezpečuje pro závod dodávku tepla 54 Dnevýrobních(provoz kotelen), elektrické energie (trafostanice a měnírny), plynu, vody užitkové (vlastní vodárna) i pitné (z veřejné sítě), zabezpečuje čištění odpadních vod (čistící stanice). Realizuje opatření k racionalizaci spotřeby energií všech druhů.

Celkem OBSLUŽNÉ PROVOZY: 58 THP 429 338 D

nevýrobních

33 Dvýrobních

Celkem VÝROBNÍ ÚSEK: 196 THP 1949 649 D

nevýrobních

1104 Dvýrobních

Ve stavech výrobních dělníků (Dvýrobních ) v provo-zech hlavní výroby je započítáno 118 „domácích“ dělníků. Jednalo se o řešení trvalého nedostatku dělníků v hlavní výrobě (krytí fl uktuace, odchody do důchodu apod.).Tendence trvalého úbytku výrob-ních dělníků v hlavní výrobě se projevovala již něko-lik let a zadávání domácí práce bylo jedním z řešení takovéto situace. Zadávání domácí práce se prakti-kovalo zejména ve výrobě potenciometrů a skleně-ných izolačních průchodek SIP v rozsahu 20 % až 25 % celkového stavu výrobních dělníků – dělnic.

Do skupiny dělníků nevýrobních (Dnevýrobních) v provozech hlavní výroby byli zahrnuti seřizovači, přední dělnice, dílenští skladníci, opraváři, trans-portní dělníci a dělníci pro úklid dílenských pro-

storů apod. Na úseku OHM pak ještě nástrojaři na „ručních“ pracovištích.

Při vzpomínkách na minulost nebylo možné opo-menout strojní vybavení závodu, a to přibližným hodnocením stavu v období páté pětiletky (1971 – 1975).

Strojní vybavení bylo celkem zastaralé, ale přede-vším v hlavní výrobě v předvýrobách (výroba dílců). Byl to důsledek omezování investičních prostřed-ků přidělovaných ve státním plánu na obnovu – modernizaci základních fondů. Z přidělených zdro-jů byla především zajišťována obnova a částečně i modernizace strojního parku ve výrobě nástrojů a forem a v malém rozsahu i v údržbářských dílnách odboru SaZ – hlavního mechanika.

Hodnocení připomenutého stavu uvádí následující přehled:

Stáří strojů: do 2 let 2 … 5 let 5 … 10 let nad 10 let Využití strojů

Dílny Procento z celkového počtu strojů (průměrná

směnnost)

Předvýroba

třískové obrábění 2 9 16 73 1,3 … 2tváření 2 14 23 61 1,4 … 2lisovna nových hmot - 2 29 69 1,5 … 1,8Nástrojárna

třískové obrábění 4 16 39 41 1,6 … 1,9Dílny SaZ

Třískové obrábění 7 7 31 55 1,1 … 1,5


50 Takovéto podmínky, mimo řady jiných ( materi-ál, energie, technologické problémy atp.) provázely plnění plánu hlavní výroby v různých obměnách a kombinacích od samého počátku výroby radio-součástek v lanškrounském závodě.

Stávalo se občas, že vedení výrobního úseku nestačilo ze subjektivních či objektivních příčin plnit všechny úkoly. A tak se vyskytovaly i ředitelské důtky a také fi nanční postihy (krácení prémií) – například za nepořádek na dvoře, či za závady v pracovní kázni zjištěné ředitelem při kontrole v odpolední směně

anebo za nedodržení termínu dodávek tranzistoro-vých patic pro TESLU Rožnov – inu i takový byl život.

Tyto a podobné další „zádrhely“ nebyly však určující pro to, jak výrobní úsek zajistil plnění státní-ho plánu, které se celkem dařilo.

Každopádně postupná dílčí obnova a moderni-zace provozních ploch v období třetí pětiletky na lanškrounském závodě umožnila, že národní pod-nik TESLA Lanškroun provedl v následujících letech rozsáhlou inovaci výrobního programu a přiblížil se ke srovnatelné světové úrovni.


Pohled od východu na nedávno dokončenou halu M1 s kancelářským a sociálním přístavkem a na výškovou budovu AB („Skleňák“) na začátku 70. let. (Archiv Městské muzeum Lanškroun)

51

Koncem druhé pětiletky (1970) došlo k první kvalitativní změně ve vyráběném sortimentu a do běž-

né výroby byly postupně zaváděny kondenzátory a odpory, u nichž bylo použito nových materiálů

a nových technologií, čímž se dosáhlo zmenšení rozměrů a snížení váhy (o více jak 50%). Tato nová

typová řada radiosoučástek umožnila následující transistorizaci a zmenšení rozměrů elektronických

přístrojů a racionalizaci montážních a kontrolních operací. Vedle toho zlepšením technických para-

metrů byla zvýšena provozní spolehlivost. Rozšířila se použitelnost součástek z této doby pro inves-

tiční elektroniku, vojenskou techniku i pro kosmický výzkum.

Rozšiřování vyráběného sortimentu pasivních radiosoučástek a především dosažení určité spe-cializace a dělby práce ve výzkumu a vývoji, ale v určitém rozsahu i v běžné výrobě klasických radiosoučástek bylo předmětem řady jednání v rámci RVHP (SSSR a lidově demokratické stá-ty).

Hlavním přínosem těchto jednání a přímé spolu-práce příslušných odborníků bylo urychlené zavá-dění do běžné výroby některých nových technologií a nových typů radiosoučástek v rámci vědeckotech-nické spolupráce.

Celkem se vývoj výroby hlavních druhů kla-sických radiosoučástek i zavádění nových prv-ků (hybridní integrované obvody) v uplynulém období 1960 – 1975 ubíral správným směrem. V podmínkách vytvářených státními orgány byly výrobou klasických radiosoučástek a konstrukč-ních dílců v podstatě pokryty potřeby rozvoje československé elektrotechniky a dalších prů-myslových odvětví, využívajících elektroniku ve svých oborech.

Pro znázornění tempa a rozsahu vzpomenutého rozvoje v tomto období, si uvedeme několik statis-tických údajů:

Skutečnost dosažená v roce 1960 a označená jako 100 je základem pro toto hodnocení.

Několik vzpomínek na rozvoj výroby radiosoučástek v n. p. TESLA Lanškroun v období přibližně 15 let – v době 3., 4. a 5. pětiletky:

Do výroby byly zavedeny nové typy kondenzáto-rů v množství, které umožnilo rychlé rozšíření zářiv-kového a výbojkového osvětlení v ČSSR. Tyto kon-denzátory byly ve velkém rozsahu trvale vyváženy do SSSR ( 2,5 až 2,7 milionu kusů za rok). Vedle toho byla zavedena výroba obdobného typu kondenzá-torů pro jednofázové elektromotorky – což znač-ně urychlilo rozšíření výroby elektrických praček a podobných domácích spotřebičů.

Rozvoj výroby tohoto typu kondenzátorů na základě rostoucí poptávky proběhl takto:

Rok 1964 1975Výroba kusů 442 000 4 500 000

V dalších letech výroba vzrostla na více jak 5 mili-onů kusů ročně.

Ve třetí pětiletce (1961–1965) byla zavedena výro-ba patic pro transistory a krytů pro diody a to postup-ně tak, že co do množství šíře sortimentu a kvality byla zabezpečena potřeba rychlého rozvoje výroby polovodičů v TESLE Rožnov a v jejích závodech.

Rozvoj výroby tohoto sortimentu probíhal v následujícím tempu:

Rok 1961 1978Výroba kusů 5 milionů 70 milionů


52 Pak vývoj růstu objemu výroby, stavu pracovníků a produktivity práce v dalším období dosáhl následu-jící skutečné úrovně:

Parametr Za závod nebo podnik 1960 1970 1975

Roční objem výroby závod Lanškroun 100 333 473 n.p. TESLA Lanškroun 100 433 760

Průměrný stav pracovníků závod Lanškroun 100 155 140 n.p. TESLA Lanškroun 100 209 223

Produktivita práce závod Lanškroun 100 214 336(výroba na 1 pracovníka) n.p. TESLA Lanškroun 100 207 340

Z přehledu je patrno, že v průběhu období let 1960 až 1975 zabezpečil pracovní kolektiv základ-ního závodu Lanškroun zvýšení výrobní kapacity více jak 4,5krát, za celý podnik více jak 7x. Součas-ně racionalizací výrobních postupů a zaváděním nových typů radiosoučástek vzrostla produktivita práce na 1 pracovníka téměř 3,4krát (v podniku rov-něž 3,4krát). Tento rozvoj byl dosažen při poměrně malém nárůstu počtu pracovníků, který oproti roku 1960 dosáhl v roce 1975 jen 140 % (v podnikú 223 %).

V hlavním sortimentu vzrostl roční objem výroby za období 1960 až 1975:

- u elektrolytických kondenzátorů 3,8krát na téměř 38 milionů kusů,- u vrstvových potenciometrů 3,5krát na téměř 16 milionů kusů,- u MP kondenzátorů pro osvětlovací techniku

15krát na téměř 4,8 milionu kusů, z toho cca 2,5 milionu kusů se exportovalo do SSSR,

- u patic pro tranzistory a u tlakových zátavů růz-ných typů se dosáhlo téměř 65 milionu kusů.

K tomuto oživení minulosti je třeba poznamenat, že vedení základního závodu v Lanškrouně jakožto vedení národního podniku TESLA Lanškroun rovněž zajišťovalo zřízení závodů Jihlavě, v Blatné a počát-kem 70. let minulého století v Ostravě (adaptace získaných subjektů, převody a zvyšování objemu výrobního sortimentu klasických radiosoučástek).

Tato opatření řešila nejen potřebné zvyšování výroby radiosoučástek využitím volných objektů, ale podílela se i na řešení zaměstnanosti, především pak žen v místech budovaných závodů.

Zvyšování kapacity výroby klasických radiosou-částek zřízením závodu v Jihlavě a závodu v Blat-né (s provozem v Přešticích, což byl adaptovaný starý mlýn) a jejich rozvoj v dalších letech se stalo významným přínosem při utváření součástkové základny československého elektrotechnického průmyslu.

To lze usoudit na příkladech z několika údajů státního plánu n. p. TESLA Lanškroun na rok 1975 (dosažené skutečnosti):

Závod Lanškroun Jablonné Jihlava Blatná Ostrava Podnik

Výroba zboží v běžných 388,8 87,004 175,046 86,002 84,241 821,108cenách 1972 (milionů Kč)

Stanovený rozpis 3624 796 1791 1045 981 8238počtu pracovníků


53Zvlášť náročné bylo všestranné zabezpečení rozvoje výrobních kapacit (stavební úpravy, tech-nologické vybavení, stěhování výroby, zapracová-ní osazenstva apod.) což bylo v rozhodující míře výsledkem práce nejen pracovníků základního závodu, ale i iniciativní spolupráce místního osa-zenstva. Zejména uvážíme-li, že v roce 1960 pra-covní kolektiv v závodě Jihlava měl 335 pracovníků, v závodě Blatná 140 pracovníků, a závod Ostrava zahájil výrobu až začátkem roku 1971.

Plán na rok 1975 plně kryl požadavky odbytu na úrovni jednotlivých závodů podniku. Menší dispropor-ce byla jen u výroby vrstvových potenciometrů (závod Lanškroun, závod Ostrava) a to 3 až 4 procenta.

Hlavní problém plnění státního plánu, a to jak na základním závodě, tak i na pobočných závodech, byl v řešení situace v pracovních silách pro hlavní výrobu.

Z řady jednání vyplynulo, že zdroje volných pra-covních sil jsou téměř vyčerpány (zvláště ženy, případně muži na směny v hlavní výrobě) a že s potížemi jsou kryty úbytky fl uktuace.

V lanškrounském závodě se nedostávaly ženy na dvousměnná pracoviště ve výrobě potenciometrů, v lisovně nových hmot (NH, tj.plastů), předvýrobě, mužských pracovních sil se nedostávalo především na směny a riziková pracoviště (šopování, impreg-nace, povrchové úpravy).

Řešením bylo využívání „domácí práce“, získává-ní kooperací, ale především racionalizace výroby snižující potřebu živé práce.

Hlavním úkolem bylo v závodě Jablonné nad Orlicí zvýšení výroby ve výrobě odporů MLT, v závodě Jihla-va zvýšení objemu výroby klasických radiosoučástek a zvládnutí náběhu výroby konstrukčních součástek (licence konektorů typu FRB a KR10), v závodě Blatná zvýšení objevu výroby drátových odporů (Přeštice) a další racionalizace ve výrobě miniaturních vrstvo-vých odporů. V závodě Ostrava šlo o rozšíření pro-vozních ploch jako náhrady za plochy „Hutník“

Celkem byly naznačené problémy zvládnuty a plán roku 1975 byl splněn na základním závodě i v podniku na něco málo přes 100 %.

Při toulkách v minulosti TESLY Lanškroun je

namístě připomenout , že její organizační členě-

ní od roku 1950 prošlo řadou změn, jež souvisely

s reorganizacemi ústředních orgánů řídících čes-

koslovenský průmysl.

V letech první a druhé pětiletky byl národní pod-nik TESLA Lanškroun řízen Ministerstvem všeobec-

ného strojírenství, a to jeho Hlavní správou 5 (MVS – HS 5, sídlící na adrese Praha 2, Palackého náměstí) a sám byl řídící organizací pro

- n. p. TESLA Lanškroun se závody v Jablonném nad Orlicí, Jihlavě a Blatné- n. p. Elektrokeramika Praha, se závody v Praze a Novém Bydžově- n.p. Bateria Slaný se závody ve Slaném a Vrůt-kách- n. p. Krystal Hradec Králové

Vedení n. p. TESLA Lanškroun ve funkci řídící-ho podniku celkem svoji funkci plnilo a dokázalo zabezpečit v uvedených oborech krytí potřeb roz-víjenící se československé elektroniky i zajišťovat budoucí rozvoj řízených národních podniků.

Další organizací, zvýrazňující ucelenost součást-kové základny československé elektroniky, bylo ustavení trustu podniků s řídícím orgánem TES-

LA, podniky elektroniky a slaboproudé techniky, generální ředitelství, Praha 2, Karlovo náměstí 7.

Vedle n.p. TESLA Lanškroun ( závody Lanškroun, Jablonné nad Orlicí, Jihlava a Blatná) bylo generál-ním ředitelství trustu TESLA řízeno dalších 13 n.p. TESLA, n. p. Baterie Slaný a čtyři výzkumné ústavy zaměřené na výzkum, vývoj a poloprovoz prvků pro elektroniku. Z nich nejbližší svým zaměřením pro n.p. TESLA Lanškroun byl VÚST A. S. Popova Praha (polovodičové prvky, klasické radiosoučástky a mikroelektronika).

Určitou nevýhodou tohoto organizačního uspo-řádání asi bylo, že trust n.p. TESLA byl součástí Ministerstva těžkého průmyslu a tak potřeby elek-troniky (při konkurenci takových podniků jako např. Škoda Plzeň, ČKD Praha, Zbrojovka Brno, Agrostroj,


54 Zetor atd.) nebyly vždy mezi prioritami rozvoje národního hospodářství na předním místě. Jedná se o období čtvrté pětiletky a další.

Plně vyhovující organizační začlenění TESLY Lan-škroun bylo vytvořeno na začátku 80. let minulého století v rámci Federálního ministerstva elektro-technického průmyslu (FMEP) zřízením koncerno-

vých podniků „součástkového sortimentu“ v čele s generálním ředitelstvím koncernu TESLA Elektro-nické součástky ve složení:

- koncernový podnik TESLA Rožnov- koncernový podnik TESLA Piešťany- koncernový podnik TESLA Lanškroun- koncernový podnik TESLA Hradec Králové (elektrokeramika)- koncernový podnik Chronotechna Šternberk, - koncernový podnik ELTON Nové Město nad Metují,- koncenrový podnik DIAS Turnov, a- koncernový výzkumný ústav VÚEK Hradec Králové

K tomuto okruhu vzpomínek na minulost TESLY Lanškroun je účelné doplnit, že při dalším prohlu-bování specializace výrobních programů byl v roce 1981 z TESLY Lanškroun vyčleněn jako samostat-ný k. p. TESLA Jihlava (nosný program konstrukční součástky), a v roce 1985 se totéž událo s k.p. TESLA Blatná ( nosný program optoelektronika a pasivní radiosoučástky).

Při exkurzi do nedávno minulých časů neby-

la vzpomenuta řada dalších důležitých oddělení

a činností, které chod podniku svojí funkcí tak či

onak doplňovaly a jistily.

Například organizace a technika řízení (OTŘ), odbor technické kontroly (OTK), výpočetní stře-

disko, odbor výchovy kádrů atd. Spoluvytvářely podmínky pro to, aby hlavní výroba mohla plnit plán a krýt potřeby národního hospodářství. V tom-to směru se to týká především odbytu (konkrétní náplň plánu výroby a její časové rozložení ) a mate-

riálně technické zásobování (dodávky materiálů potřebných k výrobě). Připomenout je třeba i čin-nost ekonomického úseku, který dbal, aby hlavní

výroba plnila úkoly plánu nejen co do objemu, ale i v rozmezí stanovených výrobních nákladů.

Organismus výrobního podniku je složitý mecha-nizmus, jehož všechny části (složky) musejí působit v daný čas a jedním směrem ke splnění státního plánu.

V průběhu uplynulých 30 let existence n.p. TESLA Lanškroun v období let 1946 až 1975, závody pod-nikem řízené kryly nejen potřeby československého průmyslu, ale jejich výrobky nacházely odbyt nejen v téměř celé Evropě, ale i v Jižní Americe. Zvlášť významný byl export do SSSR. Dobré výsledky prá-ce kolektivů podniku TESLA Lanškroun byly několi-krát oceněny nadřízenými orgány.

Zúžíme-li vzpomínky na minulost na závod TESLY v Lanškrouně, jako jeden z činitelů utvářející život lidí na Lanškrounsku – lidí převážně nahrazujících odsunuté německé obyvatele – pak lze bez nadsáz-ky konstatovat to, že v důsledku rozvoje lanškroun-ské TESLY přestalo mít Lanškrounsko charakter „ pohraniční oblasti“.

Vliv lanškrounského závodu TESLY, jako pracov-ního kolektivu s výsledky, které byly dosaženy, na ekonomický i sociálně politický vývoj Lanškrouna v celé oblasti byl zejména tím, že v TESLE pracova-

la celá jedna čtvrtina obyvatelstva lanškrounské oblasti v produktivním věku, a odmyslíme-li si pra-covníky v zemědělství a službách, pak to bylo téměř

plných 50 % všech pracujících v průmyslu.V důsledku těchto skutečností se na nadprůměr-

né úrovni pohybovala i životní úroveň zaměstnan-ců.

Rozsáhlou bytovou výstavbou (podnikovou, družstevní a individuální s podnikovou podporou) bylo vybudováno více jak 500 bytových jednotek, dále výstavbou jeslí a předškolních zařízení, se pod-porovalo získávání nových pracovních sil – absol-ventů VŠ a řemeslníků, a jejich stabilizace.

V roce 1961 bylo zahájeno vyučování na průmys-

lové škole. Rozsáhlá rekonstrukce a obnova byla rovněž provedena u Společenského domu, aby lépe a ve větším rozsahu sloužil potřebám kulturní-ho života lanškrounské veřejnosti.


55Nejen takové bylo působení lanškrounské TESLY v průběhu 30 let. Od samého počátku normálního chodu závodu Tesláci úspěšně pomáhali v země-dělství, jak v období dosidlování a konsolidace (brigády na opravy zemědělských strojů), tak i při ustavování JZD (pomoc při sezónních pracech – na podzim brambory, cukrovka), ale i jako funkcionáři národních výborů.

Z těchto vzpomínek na minulost lze vyvodit závěr, a následující život TESLY to dokazuje, že rozkvět města a celého Lanškrounska byl a je v podstatné míře závislý na rozvoji závodu a jeho následovníků v soukromém sektoru po roce 1990.

Ve vzpomínkách na minulost bylo zatím pomi-nuto připomenutí široce rozvinutého a odborovou organizací ROH organizovaného hnutí, sledující-ho jako cíl ovlivňování pracovníků v jejich vztahu v závodu a jeho úkolům při plnění státního plánu (termíny, hospodárnost, kvalita výroby), ale i vytvá-ření a rozvíjení dobrých mezilidských vztahů na pracovištích (spolupráce, přátelství, jednotné úsilí, solidarita). Jedná se o vznik a působení brigád soci-

alistické práce a také zlepšovatelského hnutí. Obě tyto, můžeme říci občanské aktivity, se ve velkém rozsahu podílely příznivě na dobrých hospodář-ských výsledcích činnosti podniku a na snižová-ní pracnosti, zmetkovosti, na úsporách materiálů a podobně.

Odborová organizace také, mimo jiné, ve velkém rozsahu dbala o to, aby i v té mimovýrobní oblas-ti funkce závodu vytvářelo vedení závodu příznivé podmínky pro zaměstnance závodu. Při pohledu zpět je možno konstatovat, že se to většinou dařilo, i když občas byly řešeny určité „zádrhely“ (kvalita závodního stravování, vybavení šaten, závodní jes-le, školky, lékařská ordinace atp.).

Samostatnou kapitolou v pestré činnosti závod-ní odborové organizace byůy autobusové zájezdy zaměstnanců závodu tesláckým autobusem značky Ikarus. Jezdilo se za poznáním krás naší vlasti, či za poznáváním, jak žijí naši vrstevníci v sousedních spřátelených státech, či jen tak zajezdy na nákupy – ty hlavně do Německé demokratické republiky.

V této souvislosti by bylo chybou v těchto „toulkách …“ nepřipomenout dva Tesláky, kteří toto zpestření života svým spoluzaměstnancům vlastně umožňo-vali. A to Aloise Nerudu, mistra dílen generálních oprav, a Františka Halamku, stálého řidiče a údržbá-ře závodového Ikarusu.

Mistr Alois Neruda, u něhož neexistoval v dílen-ské praxi problém, s nímž by si nedokázal poradit, se svými spolupracovníky dokázal zmodernizovat závodový Ikarus zabudováním nového motoru z nákladního autoa Tatra 111 a tomu přizpůsobit celý pohonný a brzdový systém tak, že náš Ikarus/T111 po tomto „omlazení“ najezdil s Tesláky další desetitisíce kilometrů.

František Halamka jako stálý šofér a údržbář Ika-rusu dokázal vždy bez větších zádrhelů své osazen-stvo dopravit tam, kam se toužili dostat, a bezpeč-ně je zase dovézt zpět do „domovského přístavu“. Vzhledem ke svým zkušenostem ze zahraničních zájezdů dokázal účastníkům poradit, co a jak při kontrolách na hraničních přechodech, čímž přispí-val k hladkému průběhu těchto kontrol.

Jak mistr Neruda, tak i řidič Halamka s Ikarusem tisícům Tesláků umožnili prožít mnohé pěkné chví-le a za to jim patří dík a tato vzpomínka.

Tím, kde jednoznačně převažovaly klady, byla odbory organizovaná a zajišťovaná výběrová

rekreace. Jednalo se o krátkodobé rekreační poby-ty, většinou celých rodin, v tuzemských rekreačních zařízeních ROH (např. Pusté Žibřidovice, Rožnov pod Radhoštěm, Prostřední Bečva a podobné).

V obdobném rozsahu organizoval závodní výbor ROH i rekreační pobyty v okruhu spřátelených

lidově demokratických států. Zvláště rozvinutá v této oblasti byla rekreace v zařízeních podniků RFT v Německé demokratické republice ( Rostock, Rujána, Ostende, Duryňsko atp.). Některá přátelství navázaná při těchto pobytech v některých rodinách oboustranně pokračovala vzájemnými návštěvami i v dalších letech.

Příznivý ohlas měly odbory a ZO SČSP organi-zované poznávacích zájezdy do SSSR. Při těchto zájezdech do Leningradu, Moskvy, Kijeva, Sokolo-


56 va, Volgogradu, středoasijských republik a do dal-ších míst, byla nejen blíže poznávaná historie Ruska a historicky významné objekty a místa, ale i běžný život obyvatel těchto měst, i když v omezeném rozsahu – ulice, obchody, parky kultury a oddechu, výstavy úspěchů v budování SSSR.

Závodní odborová organizace podporovala čin-nost i dalších masových společenských organiza-cÍ rozvíjejících společensky účelnou činnost, jako např. tělovýchovu apod.

V těchto souvislostech (solidarita a pochopení celospolečenských potřeb) byla záslužná činnost závodní organizace Československého červeného kříže (ČSČK), která mimo jiné po dlouhá léta soustav-ně prováděla zdravotnickou osvětu a organizovala „čestné dárcovství krve“ s velmi dobrými výsledky.

Obdobnou celospolečensky účelnou činnost, jako například hnutí brigád, vyvíjela po celých uply-

nulých 30 let mládežnická organizace (postupně SČM, ČSM, SSM) a to hlavně na odborném učilišti n.p. TESLA Lanškroun.

Vzpomínky mnoha zaměstnanců TESLY Lan-škroun na minulost, na své postoje a pocity v tehdej-ších časech budou jistě velmi rozmanité. Hodnocení této minulosti i s odstupem mnoha let a v naprosto jiné sociálně politické situaci, stále bude více méně subjektivním pohledem na tehdejší dění, jeho kla-dy i zápory.

Žádné zcela objektivní a autentické vyjádření, nebo popis reality neexistuje. Každý jedinec svým vyjádřením, každou svou větou, svým „neosobním“ popisem něco ve společnosti posiluje a proti ně-čemu bojuje. Je třeba vždy, nepokrytecky převzít odpovědnost za to, co z reality vyberu.

P.S. To se týká i obsahu a zaměření uvedených „toulek minulostí TESLY Lanškroun“.

Radiokroužek v TESLE v polovině 50. let. Zleva: Ing. Jaroslav Vavrovič, Míla Bednářová, stojící pan Barša, Václav Jelínek, stojící Miroslav Stibor, Líba Štorková a Bohuslav Kuřík. (Archiv Bohuslav Kuřík)


57Nakonec ještě trochu osobní dodatek naznačující pestrost mimopracovních aktivit Tesláků. Já a moje manželka Marie, rozená Šilarová, jsme nastoupili do zaměstnání u fi rmy Siemens & Halske Lanškroun v národní správě v roce 1945. Manželka v červnu na místo sekretářky národního správce Ing. Viktora Wag-nera a já začátkem října, spolu s kamarádem Josefem Jindrou, jako technolog-postupář a úkolář. Po nástu-pu ředitele Ing. Josefa Mráze v červenci 1946 jsem pracoval jako jeho asistent. Manželka i já jsme pak dalších téměř 40 let byli součástí pracovního kolektivu lanškrounské TESLY.

Pokud se týká mimopracovních aktivit, tak manželka byla členkou divadelního ochotnického spolku „Anna Letenská“ v Lanškrouně spolu s mnoha dalšími Tesláky. Z nich si připomínám Zdeňka Balcara, Jirku Dymáčka, Karla Adamce, Jaroslava Hurycha a mohl bych uvést ještě řadu dalších, kteří část svého volného času věnovali oživování kultury ve městě.

Já své mimopracovní aktivity v té době věnoval tělovýchově jako člen Sokola Lanškroun, cvičitel žactva. Spolu s dalšími členy lanškrounského Sokola jsem se zúčastnil vystoupení v prostných mužů na Strahově na XI. Všesokolském sletu v létě roku 1948. V této souvislosti bych vzpomněl některé představitele Sokol-ské jednoty Lanškroun: Jaroslava Čapka, B. Förstla, Františka Fajta a M. Kutálkovou. V těchto aktivitách jsem pokračoval i později při nácviku a vystoupeních v prostných mužů na 1. a 2. Spartakiádě opět v Praze na Strahově v letech 1955 a 1960. Většina lanškrounských účastníků těchto Spartakiád byla z TESLY. Nácvik vedl Ruda Novák a spolehlivými pomocníky mu byli Karel Fiala st., a bratři Josef a Adolf Sonntagovi, všichni z TESLY. Třetí spartakiády v roce 1965 jsem se zúčastnil již jen jako divák.

V padesátých letech jsem byl rovněž aktivním členem Šachového klubu Lanškroun, s 2. výkonnostní třídou. Namátkou si připomínám spolehlivé členy závodního družstva pro krajský přebor, v jehož sestavě byli: Jan Smejkal, Áda Sonntag, Rudolf Knápek, Jindřich Kysilka, Pravoslav Vacek a Jan Řeháček, přednosta stanice ČSD v Rudolticích. Něco volného času jsem užil i jako člen Radioklubu OK1KTW.

Většinu těchto aktivit jsem koncem 60. let ukončil; volného času bylo již málo. Nebylo však konec všemu. Nechal jsem se svým kamarádem Miroslavem Šilarem získat pro sportovní rybaření a u této aktivity jsem zůstal dosud, i když s podstatně nižším nasazením. V letech 1962 až 1990 jsem byl v míst-ní organizaci Československého rybářského svazu zvolen předsedou. V MO ČRS Lanškroun byly téměř dvě třetiny členů z řad zaměstnanců TESLY. I v této oblasti společenského života na Lanškrounsku se Teslákům podařilo pěkné dílo umožňující po práci prožít pěkné a někdy i napínavé chvilky u vody. V této souvislosti bych vzpomenul zejména členy MO ČRS z TESLY: Bohuslava Šolce, Jaroslava Copa, Miroslava Hrabala, Františka Slavíka, Ing. Bohuslava Lepku a Ladislava Martince, a dlouholetou členku Danu Hrabalovou. Z mladší generace pak Miloslava Dařílka, z „města“ pak nelze nepřipomenout Lud-vu Dařílka. – To bylo několik vzpomínek na to, jak kolektiv TESLY ovlivňoval do jisté míry i společenský život ve městě.

Ani po odchodu do důchodu jsme oba s manželkou nepřestali být členy tesláckého kolektivu, neboť jsme se stali členy Klubu důchodců TESLA. Jeho činnost – pravidelná měsíční setkávání členů, přednáš-ky a různé společenské zábavy, autobusové výlety a podobné akce byly jakoby pokračováním dřívější práce v TESLE. V této souvislosti bych připomněl za všechny funkcionáře klubu Jaroslava Cikána a jeho dlouholeté působení ve funkci předsedy klubu a rovněž paní Elišku Kunertovou, pečlivou a podnikavou organizátorku klubových autobusových toulek za krásami naší vlasti, občas i do sousedních zemí, či za kulturou. A tak přece se stává ten život v důchodu díky záslužné činnosti výboru klubu pestřejší. Po roce 1990 v důsledku okolností, na něž vedení klubu nemá vliv, se značně omezily příspěvky na činnost klubu od mateřské odborové organizace, což ve srovnání s obdobím před rokem 1990 zhoršilo podmínky půso-bení klubu.


58 Z toho, na co jsem jsem si vzpomněl, pokud se týká mých mimopracovních aktivit a mé práce v TESLE, lze usoudit, že manželka byla velmi tolerantní k mému pojetí způsobu života. A tak na tuto část životní cesty v TESLE Lanškroun a na Lanškrounsku mám převážně jen dobré vzpomínky.

V Lanškrouně 25. 9. 2007.Bohuslav Kuřík


Výroba asfaltem zalévaných MP kondenzátorů byla do Lanškrouna převedena z pražské fi rmy Always. Konden-zátory s menší kapacitou měly válcové provedení (vlevo), s vyšší kapacitou byly zploštělé (vpravo). Z obchodních důvodů byl přechod na novou značku TESLA postupný. (Foto Radek Lepka)

Elektrolytické kondenzátory vyrobené v Lanškrouně před založením národního podniku TESLA měly logo Siemens & Halske (malé H uprostřed většího S)

Kondenzátory pro vysoké klimatické nároky bývaly zapouzdřené do keramických pouzder.

T E S L A L A N Š K R O U N V L E T E C H 1976 A Ž 1989

Na stránkáchzávodního časopisu

Teslácký svět

60

61

Rok 1976

Teslácký rok začal tradičním novoročním proje-

vem podnikového ředitele. Jindřich Kettner popsal růst výroby TESLY v uplynulém roce 1975, posled-ním roce 5. pětiletky. Oproti jejímu prvnímu roku (1971) byla výroba zboží vyšší o 75,3 %, při růstu počtu pracovních sil jen o 6,5 %. Průměrné výdělky vzrostly o 17, 5 %.

Ve dnech 3. a 4. ledna zachvátila Lanškrounsko silná vichřice o rychlosti 93,6 km/h. TESLA byla bez elektřiny, telefony fungovaly jen ve směru na Šum-persko. Lesní závod Lanškroun odhadl polomy na

30 tisíc kubických metrů dřeva. Po zpřesnění toto číslo vzrostlo na 55 tisíc kubických metrů.

Lanškroun (dosud 9214 obyvatel) přidružením Albrechtic (485) a Sázavy (363) dosáhl počtu oby-vatel 10 062 a tím se stal městem II. kategorie.

Teslácký svět informuje o tom, že ČTK zveřejnila

fotografi e z odboru Automatizace. Jsou to tři záběry linky řízené počítačem (jeden z nich vyšel na titulní stra-ně deníku Rudé právo dne 28.12.1975), dále po snímku dvoukapacitní a čtyřkapacitní automatické navíječky.

Odbor Automatizace měl v době svého vzni-ku v roce 1958 ve stavu 18 techniků a 45 dělníků. V roce 1975 to bylo 93 techniků a 265 dělníků.

Letecký pohled na starý závod TESLA s širokým okolím z doby okolo roku 1975. (Archiv Bohuslav Kuřík)


62 Výroční konference ČSVTS popisovala aktuální technické úkoly. Soustřeďujeme se se na VSAVEK, HIO III. generace s hustotou prvků 100 – 300 prv-ků na podložce a na náhradu pokoveného papíru MP kondenzátorů polypropylénovou fólií. Čestná uznání obdrželi Čeněk Kotrba, Josef Brázda a Jaro-slav Šrámek.

ních akcí. Této směny se zúčastnilo 3169 lidí, chybě-lo 488 lidí (z toho 300 nemocných). Mzdy se zřeklo 3031 lidí, to představuje 138 tisíc korun.

Počet pracovních úrazů klesl v lanškrounské TESLE ze 151 v roce 1970 na 75 v roce 1975. Nepra-covních úrazů bylo 339 (1970) oproti 309 (1975).

V Olomouci proběhla 8. a 9. června II. celostát-

ní konference o hybridních integrovaných obvo-

dech. Účastníci doporučili konat takovou konferen-ci každé 2 – 3 roky.

25 let Civilní obrany oslavily zdravotnické druži-ny TESLY na okresní soutěži 2. místem (vedoucí Jaroslava Pilná) a 4. místem (vedoucí Marie Nováko-vá). Soutěžilo 13 družin.

Pololetní konference ROH se zabývala i složitou hospodářskou situací vzniklou v důsledku dlouho-trvajícího sucha.

Plán prvního pololetí byl splněný, výroba zboží vzrostla oproti předchozímu roku o 10,6 %, zisk dosáhl 105,6 %.

Podnik má za úkol zajistit 15 pracovníků TESLY

do organizovaného náboru (hornictví, staveb-nictví). Přitom dochází k nadměrné přesčasové práci, v prvním pololetí výroba spotřebovala 102 tisíc hodin navíc. Současně ale zaměstnanci TESLY pomáhají sklízet brambory na 20 hektarech v Čen-kovicích a na 15 hektarech ve Výprachticích.

V Lanškrouně se 15. srpna hrál první zápas na zatravěném fotbalovém hřišti.

Podzimní veletrh v Brně přinesl kontrakty pro rok 1977 na vývoz do socialistických zemí v objemu 90 mili-onů Kčs. Největší vývoz bude do východního Německa (50 mil. Kčs). Naopak Západ jevil o naše výrobky nepa-trný zájem. „Budeme muset inovovat“, konstatoval obchodní náměstek Miroslav Šilar. Na veletržním stán-ku náš podnik vystavil 19 typů výrobků, z toho tři novin-ky (dvě ze závodu Jihlava, jedna ze závodu Blatná).

Město Lanškroun a TESLA vytvořily společný

volební program pro říjnové volby: jsou v něm most v České ulici, autobusové zastávky u Plyšanu a v Sázavě, kulturně-společenské zařízení na kou-pališti, výstavba mateřské školy a příjezdová komu-nikace k ubytovně a impregnaci v ulici Krátké.

V pátek 30. dubna převzal vedoucí AM Miloš Du-šek v Hradci Králové státní vyznamenání „Za vyni-

kající práci“, které zaměstnancům Automatizace a mechanizace propůjčil prezident ČSSR za úspěšné vyřešení státního úkolu „Integrovaný výrobní úsek“.

Na městské konferenci KSČ zazněly statistiky

1975: ve městě je průměrný roční příjem 23 tisíc Kčs. Za pětiletku stoupla roční spotřeba masa o 8,6 kg, mléka o 18 litrů, zeleniny o 6 kg a ovoce o 5,7 kg na osobu. V Lanškrouně se v letech 1974 a 1975 proda-lo 585 praček, 496 chladniček, 500 televizorů a 294 nových aut.

V Lanškrouně bylo ke konci roku 1975 rozesta-

věno 145 bytových jednotek, z toho 77 družstev-ních.

Vedení závodu, závodní výbor ROH, celozávodní výbor KSČ a celozávodní výbor SSM vyzvaly pracu-jící k odpracování mimořádné sobotní směny 3. dubna ve prospěch politicko-kulturních a sociál-

Vyznamenání za vynikající práci propůjčil dne 30. dubna 1976 prezident republiky kolektivu pracujících Automatizace a mechanizace. Obdrželi je za úspěš-né vyřešení státního úkolu – linky řízené počítačem. (Archiv Karel Uhlíř st.)


63Volby do Městského národního výboru proběh-ly 22. a 23. října. Z příchozích 6750 voličů dalo své hlasy kandidátům Národní fronty 6748 voličů a ti tak byli zvoleni 99,9 % hlasů. – Na prvním zasedá-ní nových poslanců MěstNV byli zvoleni předseda MěstNV Mojmír Dušek a místopředsedkyně Marie Zelenková. Tajemníkem bude Ing. Josef Malíř.

V Pardubicích se 27. a 28. října konala celostát-ní konference Pasivní a konstruční součástky pro

elektroniku s více jak 300 účastníky. Současně pro-bíhala v Pardubicích výstavka v partnerské prodej-ně obchodního podniku TESLA v Palackého ulici. – S touto prodejnou uzavřela BSP odbyt naší TESLY sdružený socialistický závazek: budeme vycházet vstříc jejich požadavkům dodávek součástek. Další-mi účastníky závazku jsou BSP odbyt TESLA Rožnov a redakce Amatérského rádia, v němž vycházejí sta-vební návody na různé přístroje. Smyslem závazku je umožnit prodejně prodávat kompletní sady pří-slušných součástek.

Byl zvolený nový závodní výbor ROH s předse-dou Josefem Pišťáčkem, místopředsedou Zdeňkem Šimkem, pokladní Jaroslavou Váňovou a jednatel-kou Jiřinou Žáčkovou. ZV ROH bude mít 10 odbor-ných komisí.

Nový uhelný kotel s výkonu 16 tun páry za hodi-nu byl po dvouletém úsilí uvedený do provozu 7. prosince.

Rok 1977

V novoroční projevu konstatuje podnikový ředitel Jindřich Kettner, že plán roku 1976 byl úspěšně splněný. – K tomu výrobní úsek komen-tuje, že se zlepšila rovnoměrnost plnění plánu, ale zůstává neřešený problém unifikace dílů a nedostatečně se vyřazuje zastaralý sortiment. Letos porostou požadavky na MP kondenzátory, naopak jsou nižší požadavky na skleněné izolační průchodky.

Tělovýchovná jednota Lanškroun měla ke kon-ci roku 1976 celkem 1254 členů, nejvíc, 352 jich je v ZRTV (základní a rekreační tělesná výchova).

Podle výroční konference ČSVTS je 27 z jejích 304 členů pod věkovou hranicí 30 let. Zazněly refe-ráty „Úkoly technického rozvoje“ (Ing. A. Konečný, CSc.) a „Přehled nových pasivních součástek ve svě-tě“ (Ing. J. Svetlík).

Výtahy v nové výškové budově sloužily od uve-dení do chodu jen asi čvrtinu provozní doby. Během tří let stále docházelo k závadám strojního zařízení.

Proběhla kontrola využití zlepšovacích návrhů podaných v roce 1976. Podáno jich bylo 461, přijato 264, zavedeno 211. Zlepšovatelem roku se stal Jan Bartoschek.

Poštovní oddělení si stěžuje na obtíže s dálnopi-

sem. V odesílaných zprávách je příliš textu, týkají se věcí, na které je dost času a předávají se na papíře a ne na děrné pásce a musejí se tak do dálnopisu přepisovat. Jedna minuta dálnopisného spojení stojí 1,20 až 2,40 Kčs.

KSČ v TESLE se reorganizovala – místo dosavad-ních 6 základních organizací jich bude mít 10, čle-něných územně.

Plán výroby zboží v Lanškrouně je nižší o 2,2 % oproti roku 1976. Je proto nutno uspořit 113 osob, využít nakoupené stroje, zavést přesnou evidenci ztrát, zlepšit organizaci práce.

Proběhla Technicko-ekonomická konference

KSČ. Zdůraznila: sledovat především efektivnost výroby, zavádět novinky do výroby v co nejkratším čase. Zmiňované teze: „rozdílné názory sjednotit v jednotné doporučení“, „systematicky vyhledávat nedostatky“, „návaznost v práci jednotlivých úseků je nutná“.

Jaroslav Domlátil obdržel státní vyznamenání „Za vynikající práci“.

V Praze v paláci U Hybernů proběhla ve dnech 21. června až 3. července výstava ELEKTRONIKA

´77. Týkala se celé VHJ TESLA. Technickou novin-kou byl „fi lm“ o naší VHJ natočený na barevný magnetický záznam a promítaný na barevných televizorech.


64 Václav Herajt napsal článek „Kvalita – heslo

našich dnů“. Dosud nebyly žádné zahraniční rekla-mace na naše exportní dodávky. Ale kvalita mate-riálů a surovin se zhoršila.

Letos bylo 112 zaměstnanců doškolováno na 4.

kvalifi kační stupeň (platové třídy 8. a 7. TKK). Kvali-fi kační komisi vedl Alois Neruda.

Plán výroby za 1. pololetí byl splněný na 100,7 procenta. Už se připravuje plán na příští rok 1978. Ke konci 1. pololetí chybělo 29 pracovníků. Nahra-zovaly je přesčasy a brigády zemědělců v TESLE během zimy.

Průměrný měsíční výdělek je v TESLE v Lanškrou-ně 2180,- Kčs, v závodě Ostrava 1609,- Kčs. Měsíční mzdy vzrostly za rok o 3,5 %, zhruba o 69 korun.

Vedoucí závodního stravování odpovídá na otázku, proč je v kantinách nedostatečný výběr

limonád. Způsobuje to nedostatek sirupů. Musíme odebírat to, co nám Sodovkárna v České Třebové přiveze.

V Praze se konal Spektroskopický kongres. Jed-na skupina jeho účastníků přijela do Lanškrouna a položila kytici u rodného domu J. M. Marků.

Na pomoc zemědělství na sklizeň brambor jezdí od 1. září denně 15 lidí do Horní Čermné (15 hek-tarů) a Výprachtic (20 hektarů). Dalších 40 lidí jezdí denně sklízet brambory do Žichlínka.

Výroba zboží za 9 měsíců roku 1977 byla v rám-ci podniku (včetně pobočných závodů) splněna na 100,1 %.

Lanškrounské zvláštnosti z výroby: denně se na plán vyrobí 115 tisíc elektrolytických kondenzátorů. Od 4. čtvrtletí se naplno rozjede výroba průchodek pro chladničky CALEX a doženou se skluzy. Stále klesá počet pracovníků: k 1. 10. 1977 je jich 42 pod plánovaný stav. Domácí práci vykonává ke stejné-mu datu 122 žen. Polovina MP kondenzátorů pro střídavý proud se vyrábí pro export do SSSR.

V říjnu vyhrála lanškrounská MSAZ (součást Civil-né obrany – mobilní skupina analytického zjišťová-ní) potřetí krajskou soutěž (předtím v letech 1973 a 1974) a tím jí natrval zůstal putovní pohár. V sou-těži získala 344 ze 355 možných bodů.

Taky statistika: Objem výroby zboží všech pod-

niků TESLA dohromady vzrostl od roku 1946 40x. Tyto podniky produkují 90 % výroby v odvětví elek-troniky a slaboproudé techniky.

V seriálu článků „Jak dál v podnikové výrobě“ informuje Jiří Karbus mimo jiné o plánu přípravy kádrových rezerv (tj. nástupců do vyšších funkcí, až se ty uvolní například odchodem do důchodu).

K energetice v roce 1978: asi v březnu se začne napouštět po rekonstrukci Krátký rybník. Má dodá-vat čistou užitkovou vodu lanškrounským podni-kům po řadu desetiletí. Objem nádrže je 130 tisíc metrů krychlových, hloubka u hráze je 3,5 metru, rozloha Krátkého rybníka je 6,25 hektaru. Během čištění se vytěžilo a odvezlo 80 tisíc metrů krychlo-vých nánosů. Dodavatelem jsou Zemědělské stav-by Vysoké Mýto.

Rok 1978

Mottem novoročního projevu podnikového ředi-tele Jindřicha Kettnera je tentokrát „udržet tempo“.

Jsou vyhlášená úsporná energetická opatření ve špičkách 6 až 11 a 16 až 22 hodin. Velmi klesla zásoba uhlí u kotelny TESLY.

Poslanecký sbor Městského národního výboru má 60 poslanců (dnes v roce 2007 má Lanškroun 21 zastupitelů), 22 z nich jsou z TESLY. To je víc jak třetina.

Klub důchodců TESLA byl založený v roce 1969. Nyní má 265 členů. Předsedou je Jaroslav Cikán.

Na výroční členské schůzi základní organizace KSČ číslo 10 informoval ředitel Kettner, že musíme především stabilizovat pracovníky. K tomu jsou nutné byty. Ministerstvo rozepsalo pro TESLU Lan-škroun na 7. pětiletku příděl 400 bytových jedno-tek. Největším úkolem bude plnit plán hlavně u MP kondenzátorů. Tomu lze vypomáhat brigádami.

Vstupní kontrola v předchozím roce 1977 prově-řila 8500 dodávek. Z tohoto počtu mělo 500 závaž-


65né nedostatky, oznámené dodavatelům. U 250 pro-běhlo reklamační řízení a zbytek byl využit výrobou po opravě nebo „na odchylku“ od přejímacích pod-mínek.

Začíná se používat slovo „tým“. Dříve převládalo slovo „kolektiv“. V článku „Vytvářet výkonné týmy“ autor Ferdinand Jíra hlásá zásady „vzájemného respektování i neshodných názorů“ a „vzájemná důvěra a respekt jsou základem efektivní komuni-kace“.

Výroční konference ČSVTS dne 26. ledna vyty-čila úkoly, mimo jiné podat 20 zlepšovacích návr-hů a odpracovat 2000 hodin na programu Národní fronty.

Událostí roku je 20. výročí odboru AM (auto-matizace a mechanizace, hovorově „Plyšan“). Miloš Dušek, vedoucí odboru AM, vyjmenoval v článku hlavní technické milníky: od první linky na výrobu odporů (1959-60), přes automatické navíječky po linku řízenou počítačem a jednotlivá často velmi složitá zařízení pro různé provozy TESLY včetně chemických. Nyní má AM 380 zaměstnanců.

Mládežnické hnutí ZENIT mělo v Ostravě od 18. ledna do 3.února celostátní výstavu, na níž při-šlo 100 tisíc návštěvníků. Svazáci TESLY Lanškroun vystavili 6 exponátů.

Skoro celé 8. číslo Tesláckého světa se věnuje 30.

výročí Vítězného února. Tehdy v únoru 1848 bylo v TESLE z 570 zaměstnanců asi 188 komunistů.

JUDr. Hudeček se ve článku „TESLA tak či onak“ vyjádřil ke sporům o to, odkud se vzal název naší TESLY, a jaký k jeho používání máme nárok: „Po vzniku si tehdejší podnik TESLA vyžádal souhlas jugoslávské strany o používání této značky a názvu podniku, který mu byl dán.“

Hospodaření s energií v TESLE bylo v roce 1977 podmíněné úkolem snížit spotřebu měrného paliva o 700 tun. Tato úspora byla překročená o 152 tun, a tím naše lanškrounská TESLA získala 1. místo ve VHJ TESLA.

Závodní pobočka ČSVTS si klade otázku „Publi-

kují naši technici?“. V poslední době bylo zveřejně-no několik článků, zvláště pro měsíčník Sdělovací

technika, autory jsou Ing. A. Němec, Ing. V. Jeřá-bek, Ing. L. Maixner, CSc., J. Junek, J. Čada, Z. Beran a Ing. B. Danačík. Závodní pobočka usnadní dalším autorům práci, mnoho věcí jim zprostředkuje.

V roce 1977 ve zlepšovatelském hnutí nastal

mírný pokles oproti roku 1976. Skutečné úspory ze zlepšovacích návrhů v roce 1977 byly 3,1 milionu Kčs, na odměnách bylo vyplaceno 463 tisíc korun.

Plán výroby za 1. čtvrtletí byl ovlivněn výkyvy

v požadavcích TESLY Rožnov na skleněné izolační průchodky. Nyní se požadavky náhle zvýšily, a nel-ze je v plném rozsahu zajistit.

„S kapacitou počítače dlouho nevydržíme“ píše Miroslav Hejl. Nynější počítač TESLA 200 pracuje na 2,3 směny. Dál vede jen cesta zkracování úloh. V závodě Lanškroun bude vybudovaná terminálová síť. Nákup nového výkonnějšího počítače se plánu-je na rok 1980.

Hnutí brigád socialistické práce BSP v TESLE má 51 kolektivů s 800 členy, z nich je 126 členů KSČ. Brigády vede 12 komunistů.

Učňovské zkoušky skládalo 13. a 14. června 95 učňů a 14 lidí nad 18 let. Zkoušky složilo 93 učňů a 13 starších, z nich 5 učňů a 3 starší s vyznamená-ním.

Hrubá stavba přístavby hotelové části Spole-čenského domu ROH byla dokončena o 15 dní dří-ve před plánovaným termínem konec července.

Zvláštní číslo ke 30 letům závodního časopisu Tes-lácký svět ze dne 22. září přináší článek o družico-

vém programu Interkosmos, kde se uvádí „obvody (HIO) původně vyvinuté pro program Interkosmos jsou dnes ve výrobním programu TESLY Lanškroun a TESLY Hradec Králové“.

Závodní stravování v TESLE poskytuje teplé sva-činy, obědy a večeře, a vedle toho i potravinářské zboží v 5 závodních kantýnách. Denně se podává 1900 až 2100 porcí jídel a 500 porcí svačin. Stravuje se 67 procent zaměstnanců (celostátní průměr je 33 procent).

V celostátním Sborníku vybraných řešení je i zlepšovací návrh Čeňka Formánka „Úspora elek-trické energie při elektrochemickém leptání“ s roč-


66 ní úsporou 60 tisíc kWh. Dalším přínosem tohoto ZN je návrh využití zbytkového tepla.

Výstavu ZENIT v sále Společenského domu ROH navštívilo 2000 lidí. V kategorii „Technická zařízení, pracovní a učební pomůcky“ získala 3. cenu BSP zkušební dílny AM za přístroj Detektor mastitidy.

V Rudém právu vyšel článek od zaměstnance Laboratorních potřeb Praha, kde se píše „bez HIO

si nejde představit výrobu špičkových přístrojů. V roce 1979 dostaneme místo požadovaných 15 tisíc HIO jen 2 tisíce. Máme si je vyrábět sami? Bez HIO se dostaneme o 10 let zpět.“

Velké stavby ve městě: kanalizační sběrač, ten je podmínkou pro výstavbu 278 bytových jednotek a jeho dokončení se plánuje v letech 1979/1980, dále oněch 278 bytů a spolu s nimi nová mateřská škola pro 90 dětí a jesle pro 35 dětí, s dokončením v letech 1980/1981. Také nová prodejna potravin naproti starému závodu (dokončení 1980), po je-jím uvedení do provozu se zbourá stará prodejna potravin a na jejím místě se postaví prodejna zele-niny. K tomu ještě řada staveb v akci Z.

Probíhají přípravné práce pro přeložku části

silnice II/315 od Ústí nad Orlicí. Nyní dojde k pře-ložkám inženýrských sítí a k demolicím některých domků. Výstavba silnice potrvá zhruba 6 roků.

Činnost Svazu československo-sovětského přá-

telství SČSP: v TESLE je 7 samostatných poboček a v nich 638 lidí. Předsedou je Ing. Jiří Karlíček. Čin-nost probíhá podle zájmu, hlavně zájezdy, výstavy. Je nutno podpořit to, o co je menší zájem: besedy, přednášky, členské schůze.

Rok 1979

Novoroční projev ředitele podniku Jindřicha Kettnera signalizuje rozvoj výroby HIO, MP konden-zátorů a dalších výrobků v letošním roce 1979.

Soudruh Chvojka ze KV KSČ ve svém článku děku-je TESLE za její práci. V tomto roce má TESLA plán

o 100 milionů Kčs vyšší. Východočeský kraj zvýší v tomto roce výrobu v průmyslu o 5,8 %. Členy KSČ čeká v tomto roce 1979 výměna stranických legiti-mací spojená s pohovory, a to má za cíl zkvalitnění práce komunistů.

Zlepšovatelské hnutí v roce 1978 zaznamenalo vzrůst počtu ZN o 12 %, těch zavedených také o 12 %. Byly rovněž podané 4 přihlášky vynálezů. Sla-binou je tématické plánování (tj. stanovení témat, kam orientovat pozornost zlepšovatelů). Letos však vyjde sborník se skoro 50 tématickými úkoly, píše vedoucí útvaru patentové a právní ochrany Josef Fait.

Technický náměstek Ing. A. Konečný, CSc. v člán-ku „Socialistická ekonomická integrace“ uvádí, že v rámci RVHP je pro naši TESLU nejdůležitější Stálá komise pro radioelektronický průmysl (KREP), dělí-cí se na 8 sekcí. TESLA Lanškroun spadá pod sekci 4 „Pasivní součástky pro elektroniku“ a pod sekci 6 „Technologická zařízení“. Nejdůležitější oblastí činnosti v sekci 4 je normalizace, neboli vytváření norem RVHP. Součástí sekce 4 je také burza vzác-ných kovů REDMET (měď, zlato, stříbro, slitiny), na jejíchž obchodních jednáních se naše TESLA podílí.

Upravuje se pracovní doba v TESLE: jednosměr-ná pracoviště budou napříště pracovat od 7:00 do 15:45. Dvou- a třísměnná pracoviště budou praco-vat jako dosud. Provoz předškolních zařízení bude od 6:30 do 16:30. Přestávky na jídlo jsou 10 minut na svačinu a 20 minut na oběd.

Učiliště TESLY slaví 30 let. Bylo založeno ne pro výchovu vlastních učňů, ale pro dělnický dorost ostatních sesterských podniků, zejména ze Sloven-ska. V roce 1949 zahájilo výuku slovenských učňů, většinou věkově starších. Mnozí z nich jsou dnes v TESLE zkušenými odborníky v řídicích funkcích.

Za 30 let se v učilišti TESLA vyučily 2000 chlap-

ců a děvčat, z toho 1000 nástrojařů, 600 strojních zámečníků a 400 slaboproudařů. Z nich 430 nabylo úplné střední a asi 300 úplné střední odborné vzdě-lání.

Výrobní náměstek Ing. Vičar v článku „Zaměřit úsilí na vyrovnání plánu“ upozorňuje na problémy


67

s dodavateli surovin, zejména s podniky Kovohu-tí a s TESLOU Hradec Králové. To jsou v první řadě úkoly útvaru MTZ (zásobování), tito lidé mají získá-vat seriozní informace o rozhodujících dodávkách.

252 učňů a výchovných pracovníků zaslalo na vel-vyslanectví Číny protestní rezoluci a vyjádřilo roz-hořčení a nesouhlas s agresí Čínské lidové republiky vůči Vietnamské socialistické republice.

Socialistický svaz mládeže se zavázal odpraco-vat 5600 hodin na pomoc výrobě, vedle toho jednu mimořádnou směnu, u níž půjde 10 % výtěžku na dětskou vesničku SOS, dále 1600 hodin na plnění programu Národní fronty atd.

Naše stolní tenistky Eliška Osladilová, Lída Rychetská a Dagmar Bartošová vybojovaly druhé

místo v celostátním fi nále Poháru ÚRO ve stolním tenise. Jejich trenérem je Adam Novák.

Paní Pechancová z vedení Společenského domu ROH referovala na výroční konferenci ROH: pořáda-

jí 41 kurzů navštěvovaných jedním tisícem občanů, z nich je 342 mladých lidí. V předchozím roce pro-

běhlo 42 programů zábavných, divadelních i estrád-ních, s návštěvou 22 480 lidí. Orchestr NONET je na 3. místě a pěvecký sbor na 2. místě v kraji. Aktivní je výtvarný kroužek. Nedostavěná budova Besedy je ve skluzu vinou Východočeských papíren. Zájez-dy dopravuje SD ROH autobusy ČSAD, což je dražší o 150 tisíc Kčs, než předtím s vlastním autobusem.

Vznikl „Jednotný program CZV KSČ, ZV ROH,

CZV SSM a vedení podniku k zajištění hospodář-

ských a politických úkolů v roce 1979“. Program se bude kontrolovat čtvrtletně a ve 2. pololetí proběh-ne Technicko-ekonomická konference.

Přes Lanškroun vedla trasa 2. etapy Závodu Míru vedoucí z Pardubic do Olomouce.

Jedním z devíti stanovisek koordinační pora-

dy předsedů základních organizací KSČ v TESLE je vypracovat koncepční rozvoj podniku, závodů

Společenský dům v roce 1985 při pohledu ze západu. Hotelová přístavba vpravo vznikala v letech 1978 a 1979. (Foto Pavel Pokorný)


68 a výrobních oborů s cílem aktivizovat pracující, dal-ší se týkají například výměny stranických legitimací a přípravy komplexních hodnocení technicko-hos-podářských pracovníků.

V červnu proběhlo v závodě cvičení jednotek

Civilní obrany. Úspěšně byla zvládnutá velká prů-myslová havárie „nahraná“ v hale M1.

Za první pololetí 1979 bylo podáno 126 zlepšo-

vacích návrhů s úsporou 0,5 milionu Kčs. To je po-kles oproti roku 1978. Nastávají průtahy na straně posuzovatelů, ale dochází také k formálním chy-bám u zlepšovatelů (jejich řešení bývají nedosta-tečně konkrétní).

Měsíční důchody se zvyšují celostátní úpravou od 1.8.1979 o 30 Kčs.

ČSVTS informuje, že její seriál odborných před-nášek pokračuje. Od září také probíhá kurs tech-nické angličtiny, vedený Stanislavem Zedníčkem. Hledají se další zájemci. Za první pololetí podali čle-nové ČSVTS 46 zlepšovacích návrhů a 4 patentové přihlášky.

Na začátku září proběhlo okresní cvičení Lido-

vých milicí z Východočeských papíren, Perly 02 Česká Třebová a TESLY Lanškroun na téma „Zajistit ostrahu objektu a zlikvidovat nepřítelskou skupi-nu“.

V roce 1978 zaujal okres Ústí nad Orlicí první mís-

to v kraji ve výstavbě rodinných domků. Sociální složení jejich stavebníků: 52 % dělníci, 35 % zaměst-nanci, 12 % členové JZD, 1 % ostatní občané. Sta-vebníci byli ze 75 % mladší než 30 let.

VHJ TESLA ohlašuje nový plně polovodičový barevný televizor Color Universal s příkonem pou-hých 170 wattů, vážící pouhých 26 kilogramů (o 19 kg méně než předchozí typ). Nové černobílé televizory budou rovněž plně polovodičové. Přenosný černobí-lý televizor SATELIT lze napájet i z autobaterie.

Vyšel sborník ke 35. výročí českého fotbalu v Lanškrouně, ale zároveň je lanškrounský fotbal ohrožen sestupem z krajského přeboru.

Na začátku října se konala Ideologická konferen-

ce ROH probírající Plán výchovy odborářů v letech 1979 a 1980. Týká se upevnění vědeckého světové-

ho názoru a zápasu o mírové soužití v podmínkách zostřeného ideologického boje. Úkolem je zapojit 85 % odborových úseků a kolektivů BSP do celo-státní soutěže ZZ (základní znalosti v politicko-eko-nomickém vzdělávání)

Lékařskou péči v TESLE poskytují tři závodní lékaři a dva zubní lékaři. Týdenní úvazek lékařů v závodních ordinacích je 177 hodin, z toho připadá 78,5 hodiny na lékaře odborné.

Radioklub Svazarmu TESLA hostil ve dnech 5. až 7. října už podruhé Mistrovství ČSSR v radiově ori-

entačním běhu. Náš člen Petr Čada byl šestý v kate-gorii B (80 m).

V článku „Požadavky na kvalifi kaci pracujících“ Jiří Karbus cituje předsedu vlády ČSSR Lubomíra Štrougala: „… (mikroelektronika) … proto rozvoj tohoto odvětví musí stát v příští pětiletce i u nás na nejpřednějším místě“ a navrhuje 5 kroků, jak tomu jít vstříc: a) na HIO uplatnit projekt adaptace pracov-níků, b) zvýšit v 6. PLP rozpis náboru učňů, zejména dívek, pro mikroelektroniku, c) upravit osnovy sla-boproudých oborů, d) zpracovat studii, jak vybírat pracovníky pro HIO z hlediska profesních, psycho-logických a sociologických aspektů, a e) vypracovat studii o rozvoji mikroelektroniky.

Na začátku listopadu proběhlo slavnostní ote-

vření střediska vrcholového sportu v cyklistice Rudá hvězda pro mládež ve věku 15 až 18 let. Ředi-tel podniku Kettner výslovně ocenil zásluhy Josefa Frňky, Rudolfa Nezbedy, Jiřího Mráze a Ivana Poláš-ka.

I počítače lze zlepšovat. Výpočetní středisko zís-kalo nepoužívaný převodník zapisující na magne-tickou pásku data snímaná buď z děrné pásky, nebo z děrného štítku.

Jaroslav Cop byl vyhodnocený jako „Nejúspěš-

nější zlepšovatel FMVS“ (federálního ministerstva všeobecného strojírenství) za zlepšovací návrh, kte-rým ušetřil půl milionu korun při rekonstrukci Krát-kého rybníka.

Konference ROH v TESLE vyzvala pomáhat vedoucím pracovníkům i při prosazování nepo-pulárních opatření. – Ke konferenci byl připraven


69pro členy brigád socialistické práce soutěžní večer, komentovaný členy Čs. televize Brno. Utkaly se BSP odbytu, BSP středního odborného učiliště a BSP elektrokonstrukce I z AM.

V úvodníku posledního čísla Tesláckého svě-ta upozorňuje Hynek Svojanovský, že oproti roku 1970 jsou dnes suroviny 5 – 6x dražší a ropa dokon-ce 11x dražší. To je nepřehlédnutelná okolnost pro naše plánování.

Rok 1980

Ve svém novoročním projevu ředitel podniku Jindřich Kettner nabádá netrpět lajdáctví a alibi-smus.

Plán aktivity ROH obsahuje mimo jiné i údaje

o rekreacích: bude 140 míst pro výběrovou rekreaci ROH a 350 míst pro pobyt ve východním Německu nebo Bulharsku. K tomu i 20 míst výběrové rekreace v zahraničí.

Plán celého podniku na rok 1979 byl splněný na 100,1 %, ačkoliv v říjnu to ještě vypadalo na nespl-nění.

Zájmová umělecká činnost ve Společenském domě ROH se rozšíří o „Klub Mládeže“ a „Klub přátel umění“.

V lednu skončilo předávání nových stranických legitimací KSČ.

V roce 1979 bylo v TESLE 69 pracovních úrazů. Některé velmi zvláštní: „Při chůzi špatně našlápl“ a podobné. Název článku se ptá „Musí to být?“

Celozávodní výbor KSČ má Plán masově poli-

tické práce (MPP) v oblasti ideového působení na změnu myšlení a výchovu k socialistickému způso-bu života. Tento plán vychází v závodním časopis na vystřihování. Obsahuje 22 obsahových cílů a úkolů zadávaných jednotlivým řídícím pracovníků a funk-cionářům.

Socialistický svaz mládeže chce zvýšit účast svých členů na řízení. Například prostřednictvím

Rady mladých odborníků. Problémy jsou zřejmé, například podnik nemá podmínky pro zajištění ply-nulého chodu výroby HIO.

Na poradě tajemníka ÚRO B. Kačírka s odboro-vými funkcionáři zazněla informace, že se bude každoročně prodávat 13. známka ROH (známka „solidarity“) shromažďující fi nanční prostředky pro rozvojové země.

Závodní výbor ROH projednával odměňování technicko-hospodářských pracovníků. Ke dni 1. dubna 1980 dojde k úpravě prémiových ukazate-

lů, vyplývající ze „Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodář-ství po roce 1980“. Cílem nových zásad je odměňo-vat podle zásluh a společenského přínosu každého pracovníka.

Hospodaření s palivy: v roce 1979 se mělo v celém podniku včetně pobočných závodů uspořit 800 tun měrného paliva. Dosáhlo se úspory 884,3 t.m.p. V Lanškrouně k tomu přispělo 9 racionalizač-ních akcí s úsporou 544 t.m.p.

Kontrola plnění kolektivní smlouvy: částka na závodní stravování byla zvýšená o 80 tisíc Kčs. Stra-vuje se 60 % zaměstnanců. Probíhá podpora zvy-šování kvalifi kace. Funguje protifl uktuační komise: v 1. čtvrtletí bylo podání 23 žádostí o rozvázání pra-covního poměru. Pět z nich bylo odvoláno. Fluktu-ace je 1, 39 %.

Na okrskové spartakiádě vystoupilo 18. května 1117 cvičenců v sedmi skladbách. Nejvíc bylo žen (216, cvičí je Stanislava Němcová). Také cvičilo 70 dětí ze čtyř mateřských škol. V zahajovacím průvo-du šlo 2500 účastníků spartakiády a žáků škol.

Zlepšovacích návrhů přibývá. V květnu jich je už 153, tohoto číslo se loni dosáhlo až v srpnu.

Vedoucí péče o základní fondy Ing. Zdeněk Vyky-dal oznamuje, že obráběcí a tvářecí stroje v TESLE jsou v průměru staré 17 let, ostatní stroje 10 až 15 let. Měl by se obnovit systém plánovaných pre-

ventivní oprav (PPO). Ty snižovaly poruchovost o 50 %.

Jiří Karbus v článku „Rozvoj elektroniky“ navrhu-je stimulující prvky pro rozvoj HIO v Lanškrouně:


70 Kdo z jiného pracoviště přejde do HIO v kategorii D (dělnická), do směnného provozu, po 3 měsících a splnění předepsané normy dostane výkonnostní odměnu 2000 Kčs. Jednosměnní pracovníci HIO, pře-jdou-li na směnný provoz, dostanou po 3 měsících 1000 Kčs. Podmínkou je uzavření dohody na 3 roky.

Klub důchodců TESLA má 20 let, sdružuje 280 důchodců a pořádá v průměru 7 zájezdů ročně.

Na výstavbě nového rekreačního zařízení TESLY, takzvaného pionýrského tábora Čenkovice, byly provedeny odstřely skály.

Městský Sbor pro občanské záležitosti už 30 let vede matriku. Do matričního obvodu patří 15 obcí. Od roku 1950 byl matrikářem Jindřich Chládek, po něm v letech 1960 – 1974 paní Ludmila Švestková. Ročně se eviduje 500 narození, 130 až 140 uzavření sňatků a 50 až 60 zápisů úmrtí.

TESLA poskytuje pomoc při podzimních pracích

v zemědělství, ale čelí nepochopení svých vedou-cích pracovníků: ve dnech 17. až 29. září se pomoci zemědělství účastnilo místo 30 jen 18 až 22 lidí, jed-nou jen 13. Před lety jich chodívalo 80.

Karel Hrodek, vedoucí MTZ (zásobování), upozor-ňuje na heslo dnešních dnů: hospodařit racionál-

ně s materiálem. Vztahy s dodavateli bývají složité.Dne 1. listopadu proběhlo sčítání lidu.Začátkem listopadu byla dána do provozu nově

postavená prodejna potravin u autobusového nádraží (vedoucí pan Hejl).

Na prosincovém aktivu brigád socialistické prá-

ce zazněly statistiky: v roce 1976 bylo 56 kolekti-vů soutěžících o název BSP a 33 nositelů označení BSP. Tehdy sdružovaly 806 lidí. V tomto roce 1980 soutěžilo 52 kolektivů a 33 kolektivů bylo nositeli titulu BSP, sdružovaly 758 lidí. Nové kolektivy mají podstatně nižší počty členů.

Ve prosinci pardubický Dům techniky ve spolu-práci s odbornými týmy ČSVTS, TESLOU Lanškroun, TESLOU Hradec Králové, VÚEKem Hradec Králové a Trustem podniků ZAVT uspořádal Konferenci

o hybridních integrovaných obvodech, na níž se sešlo 272 odborníků. V usnesení se požaduje: urychlovat rozvoj materiálů technologie a výro-

by HIO, zabraňovat živelnosti vytvořením skupiny odborníků, a rozvíjet spolupráci v rámci RVHP. Příští konference bude v roce 1983.

Závodní pobočka ČSVTS uspořádala besedu

s účastníky zahraničních cest. Referovali Ing. Řehák o výstavě ELKOND v Plovdivu, Ing. Konečný o výsta-vě ELEKTROTECHNOLOGIE 80 v Moskvě a Ing. Skála s Pavlem Komínkem o veletrhu HANNOVER 80. Na besedu přišlo pouhých 6 lidí.

Společenský dům ROH má 13 až 15 stálých lek-torů. Na zájmovou uměleckou činnost se ročně vynakládá 80 tisíc Kčs, informuje ředitel SD ROH Karel Mikuláš. Upravuje se areál i nový park podle návrhu architekta z Chrudimi. Výhledově se v obdo-bí 7. pětiletky plánuje vybudování přírodního jeviš-tě pro letní koncerty i další programy.

Rok 1981

Ing. Milan Vičar, od roku 1975 výrobní náměstek, je od 1. ledna 1981 pověřený řízením koncernové-

ho podniku TESLA Lanškroun. Dosavadní ředitel Jindřich Kettner dostal od Okresní odborové rady čestné uznání a poděkování za práci.

Celoroční plán za rok 1980 byl splněný na 100,2 procenta, nesplněný zůstal sortiment kvůli nedo-statečným dodávkám svitků z pobočného závodu Ostrava a výkyvům v dodávkách materálů a zejména v jejich kvalitě. Probíhající kooperace u jiných fi rem nahrazovaly asi 500 našich výrobních dělníků.

Vedoucí provozů se ozývají: výroba MP kon-denzátorů je naplánovaná podle potřeb národního hospodářství, ale bez ohledu na situaci ve výrobě. Doposud chybělo 27 pracovníků, nahrazovaných mimořádnými směnami, brigádami a výpomocí lid-mi z odběratelských podniků. Návrhy na opatření se uskutečňují jen částečně. V Sázavě je plán na rok 1981 oproti předchozímu roku o 17 % vyšší, mož-nosti a podmínky zůstávají stejné. Mají 5 kooperací a mnoho domácích dělnic.


71Novým předsedou ZV ROH se stal Ing. Jiří Karlíček.Od 1. ledna 1981 se závod Jihlava stal samostat-

ným koncernovým podnikem. Od roku 1958 byl pobočným závodem lanškrounské TESLY, v prvních 6 letech počet jeho zaměstnanců vzrostl na 1200, nyní jich je 2000.

Generální ředitel koncernu TESLA – Elektronic-ké součástky v Rožnově Jaroslav Hora jmenoval

Ing. Milana Vičara ředitelem koncernového pod-niku TESLA Lanškroun, oznámil ve svém 10. čísle časopis Teslácký svět.

Kolektivní smlouva na rok 1981 obsahuje i nabídku odměn 2000 Kčs a 1000 Kčs těm, kdo nastoupí do vícesměnného provozu na montáži MP kondenzátorů nebo ve stříkárně odporových desek v Sázavě. Nárok vznikne po 3 měsících a splnění výkonnostní normy.

Svazáci z TESEL Pardubice, Přelouč, Lanškroun, Jihlava a z KABLA Kladno spolupracují na rychlém

zavedení nového radiomagnetofonu K 203 DIA-MANT do výroby v TESLE Pardubice. Lanškroun-ští svazáci se ujmou dvou našich „nevyřešených položek“.

V předvolební kampani se uvádějí počty dokon-

čených bytů v Lanškrouně během uplynulých let, kolik z nich je v rodinných domcích najdeme v závorce: 1976: 96 (39), 1977: 89 (59), 1978: 52 (20), 1979: 21 (17), 1980: 161 (9).

S platností od 1. května zřídil ředitel podniku Ing. Vičar nový technicko racionalizační úsek, kte-rý povede Ing. Karel Vyoral. Do něj přejdou z výrob-

ního úseku útvary OHN (nástrojárna), PZF (péče o základní fondy), TPV (technická příprava výroby), změnová služba, normování práce, a z technického

úseku útvary AM (automatizace), investiční odbor, oddělení mezinárodních vztahů, RVZ (rozvoj výrob-ní základny) a perspektivní rozvoj podniku. – Dosa-vadní technický úsek od nynějška ponese název úsek technického rozvoje. Převody útvarů budou provedené k 1. červenci, úkoly se budou zajišťovat plynule. Počty řídicích TH pracovníků se nezmění.

Stavba nové komunikace II/315, zahájená loni, způsobila zhoršený přístup do nového areálu TES-

LA. Bude nutné často čistit vozovky. Stavba je dílem o nákladech 50 milionů korun.

Ve dnech 5. a 6. června proběhly volby do Fede-

rálního shromáždění, národních rad a do národ-

ních výborů. Do voličských seznamů bylo zapsáno 7018 voličů. Jeden z nich se voleb nezúčastnil. Pro kandidáty Národní fronty bylo odevzdáno 7011 hlasů.

V sídlišti U Papíren bylo přiděleno 59 nových

bytů podle rozdělovníku na jednotlivé útvary. Nej-více bytů dostaly provoz MP (21) a technický úsek (13), sedm bytů připadlo Automatizaci, po šesti bytech dostaly Galvanovna, HIO a předvýroba. Pro-tože se současně některé jiné starší byty uvolňovaly a znovu přidělovaly, uplatní se toto pravidlo: příděl nového bytu za podpis 8 let v TESLE, u staršího bytu za podpis 5 let v TESLE.

V prosinci 1980 začaly stavební práce na hale

M4 za hlavní halou M1 v novém areálu. Do nynějška jsou dokončené hrubé zemní práce. Celá stavba za 32 milionů Kčs má být dokončená v prosinci 1982.

Na výstavbě pionýrského tábora Čenkovice byly zahájené práce na přízemí hlavní budovy. Je zde značné zpoždění, z objemu 3 milionů Kčs bylo pro-stavěno do konce července pouze 423 tisíc Kčs. Je málo pracovních sil, jsou nutné mimořádné odpo-lední a sobotní směny.

TESLA Lanškroun 25 dní v roce „pracuje pro TES-

LU Orava“. Tam nastávaly opakované prostoje linky na montáž televizorů, a proto generální ředitelství koncernu v Rožnově vydalo v říjnu 1980 mimo-řádné opatření „Zabezpečení výroby v k.p. TESLA Orava součástkami“ čili zvláštní režim: sledování harmonogramu denní potřeby součástek ohrožu-jících plynulost výroby. Letos (1981) už v TESLE Orava nenastalo přerušení způsobené našimi sou-částkami. Dvakrát týdně jede z Lanškrouna na Ora-vu nákladní auto se součástkami, vždy v hodnotě okolo půl milionu Kčs.

Od poloviny roku probíhá zkušební provoz linky

VSAVEK s výrobní kapacitou 7 milionu kusů za rok. Uspoří se 3 normohodiny na 1000 kondenzátorů. Nyní pracovníci AM snižují zmetkovitost, ta je zatím 20 %.


72 Obchodní náměstek Miroslav Šilar oznámil, že pro rok 1982 byly uzavřené dodavatelsko-odbě-

ratelské smlouvy a dodal: „Přes zvýšení kapacit zůstanou nadále nepokryty požadavky odběratelů na řadu součástek vyráběných v jednotlivých závo-dech našeho podniku.“

Na setkání mladých lidí řekl Ing. Vyoral, technicko racionalizační náměstek: „Vytvořili jsme podmínky

pro výrobu HIO v Sázavě a počítá se i s výstavbou další haly.“

Od 16. listopadu se v novém areálu přestává používat původní vrátnice a příchod bude pouze

přes kotelnu. Tento stav souvisí s výstavbou nové komunikace II/315 a potrvá do května 1982.

V článku „Společenský takt“ se čtenář poza-

stavuje nad oblečením mládeže. Slavnostní schů-ze k Měsíci československo-sovětského přátelství dne 27. listopadu byla zahájená kulturní vložkou – skupinovou recitací studentů. Skoro všichni přišli „v džínsách“. Čtenář píše: „My účastníci … bychom se chtěli těchto studentů zeptat, jestli jednou pů-jdou také na svou vlastní svatbu takto oblečeni? To, co se hodí na pochoďák, se nehodí do každé spo-lečnosti… Jaký je názor pedagogů?“

Fotografi í jsou představeni čtyři japonští odbor-

níci, oživující v Sázavě stroje nakoupené podnikem od jejich fi rmy Tokyo Cosmos.

Montáž skeletu haly M4 postoupila v prosinci do 3. nadzemního podlaží.

Úspory pohonných hmot objasňuje vedou-cí dopravy Václav Pešek: „Limit spotřeby pohon-ných hmot nám nadřízený orgán v Rožnově každý rok zkracuje o zhruba 17 %. Loni jsme z možného množství čerpali 95 %, letos v období leden-říjen 91,7 %. Hmotná zainteresovanost řidičů na úspo-rách funguje.“

24. prosince přijelo do Lanškrouna padesát žen

z Vietnamu. Budou pracovat v TESLE Lanškroun čtyři roky. Čtyřicet jich je z Hanoje, 5 ze Saigonu a 5 odjinud z Vietnamu.

Rok 1982

Nový rok zahájil ředitel Ing Vičar návštěvou provozu MP a konstatoval: zde je automatizace ve srovnání s východním Německem a Bulharskem na dobré úrovni. Horší je to s řídicí prací.

Plán výroby závodu Lanškroun na rok 1981 byl

splněný, bylo vyrobeno zboží navíc v hodnotě 466 tisíc Kčs.

V kategorii technicky pokrokový výrobek měla TESLA Lanškroun během 6. pětiletky jediný výro-bek – automatickou navíječku na subminiaturní elko MC 1520A. Platnost příslušného osvědčení skončila v roce 1981. Celý koncern Rožnov měl v uvedené pětiletce jen dvě osvědčení o technické pokrokovosti.

Počátkem ledna bylo sovětskými odborníky zahájeno předávání nového sálového počítače EC 1033, nahrazujícího dosavadní počítač TESLA 200.

Dosavadní počítač TESLA 200 byl přestěhován se ztrátou pouhých 5 pracovních dnů do provizoria, aby se umožnila instalace nového počítače. Ke kou-pi TESLA 200 došlo v roce 1973 a měl mít životnost 7 let.

Změní se systém studia při zaměstnání. Dosud bylo tzv. „cyklické vzdělávání“ formou soustředění, samostatného studia a doplňkových vzdělávacích akcí, s vyústěním do obhajoby závěrečné odborné práce. Toto nyní končí, neboť je třeba omezit výrob-ní ztráty nepřítomností vedoucích hospodářských pracovníků. – Nyní bude „korespondenční forma

studia“ s dílčími odbornými pracemi, s dělením na studijní bloky, každý s obhajobou příslušné závě-rečné odborné práce. Studium potrvá 5 let.

Stížnosti a jejich osud: v roce 1981 stoupl jejich počet na 16, z toho 7 oprávněných, 3 částečně oprávněné a 3 neoprávněné.

V roce 1981 bylo 81 pracovních úrazů, o rok dří-ve jich bylo 71.

Nový technicko racionalizační úsek rekapitu-

luje první půlrok své existence: vlastní plány byly překročené, nastaly ale i akce mimo plán, napří-klad přesuny výrob do různých kooperací. Nejvý-


73znamnějšími akcemi jsou výstavba budovy pro HIO v Sázavě, zavádění licence Tokyo Cosmos, výstav-ba ubytoven, rekreační zařízení Obora a pionýrský tábor Čenkovice. Odbor investic pracoval s fi nanč-ním objemem 77 milionů Kčs, z toho byly stroje a zařízení za 70,2 milionu Kčs. Útvar AM dodal stro-je nad plán za 1,8 milionu Kčs a splnil dodávky pro vlastní výrobu TESLY na 101,9%, pro technický roz-voj na 102,1 % a dodavatelské úkoly na 122 %.

Od 1. dubna platí „Zásady hmotné zaintereso-

vanosti při přijímání a plnění vstřícných úkolů ve vnitropodnikových chozrasčotných útvarech kon-cernového podniku TESLA Lanškroun“. Například za úsporu jednoho režijního (nebo THP) pracovní-ka náleží odměna ve výši 50 % jeho plánovaného měsíčního výdělku.

Od 5. dubna spolupracovnice z Vietnamu nastu-

pují do dílen MP, Elko, předvýroby, poloprovozu a do Sázavy.

Automatizace plní úkoly v předstihu. I ty zdánli-vě neřešitelné. Ke své zakázce automatických naví-ječek předala německá fi rma ITT poslední upřes-nění technických specifi kací teprve letos v lednu a přitom očekává první dílčí dodávku v květnu a další v červnu a listopadu. Automatizace vyrobila první z objednaných strojů už v březnu a poslední stroj bude dodán v září.

Přeložky komunikace II/315 se týkal rozhovor se stavbyvedoucím Vladimírem Vítkem. Směr, stoupá-ní a tvar vozovky navrhla projekce v Brně s pomo-cí výpočetní techniky. Vlastní projekt je dílem n.p. Silnice Hradec Králové. Po výchozích demolicích od listopadu 1979 byla stavba zahájená v červen-ci 1980. Navazovat budou další dvě etapy rekon-strukce průtahu městem. V spoučasnosti probíhá 1. etapa – přeložka 1600 metrů dlouhého úseku za 25 mil. Kčs. Nyní stavba pokročí natolik, že koncem

července bude možné opět zprovoznit původní

vrátnici nového areálu. Stavebníci prosí pracovníky TESLY o trpělivost.

V TESLE se začne stavět budova poloprovozu

HIO v proluce mezi výškovou budovou a výrobní halou. Dokončena bude v roce 1984.

Kvalita lanškrounské pitné vody. Skupinový vodovod Lanškroun – Albrechtice – Sázava – Horní Čermná – Horní Třešňovec čerpá z několika studní, zářezů a vrtů. Má vyšší obsah dusičnanů, a proto nevyhovuje pro výživou kojenců do 3 měsíců věku (norma pro kojence max. 15 mg/litr, vodovod Lan-škroun v průměru 27,15 mg/litr).

TESLE Lanškroun byl udělen Rudý prapor minis-

tra. Při jeho předávání řekl náměstek ministra Dr. Ing. Miroslav Frk, CSc.: „Pamatuji se na okamžiky, kdy – v roce 1980 – jsem k vám jezdil a s vedením podniku projednával, jak odstranit kritické místo v dodávkách …“.

TESLA Lanškroun se účastnila i jarního 13. Mezi-

národního veletrhu spotřebního zboží v Brně. Z rozhodnutí generálního ředitelství koncernu

TESLA – Elektronické součástky se zavádějí osobní

platy konstruktérů. V Lanškrouně se to týká 9 kon-struktérů.

Konala se výroční konference Svazu českoslo-

vensko-sovětského přátelství. Předsedou je opět Ing. Jiří Karlíček. Organizace má šest odboček: č. 1 hlavní výroba v novém areálu, č. 2 podnikové ředi-telství, č. 3 výrobní provozy starého závodu, č. 4 střední odborné učiliště elektrotechnické, č. 5 Auto-matizace a č. 6 Sázava.

Obchodní náměstek Miroslav Šilar obdržel státní vyznamenání „Za zásluhy o výstavbu“. Je zaměst-nancem TESLY od roku 1947, od roku 1971 je obchodním náměstkem.

Investiční oddělení vybízí zaměstnance, aby si uzavřeli vedlejší pracovní poměr u Pozemních sta-

veb Litomyšl, pro výstavbu poloprovozu HIO zahá-jenou v červnu 1982. Vítáni budou především ti, co budou moci pracovat odpoledne.

Celostátní finále svazácké soutěže v technic-

ké tvořivosti vyvrcholila na třítýdenní výstavě ZENIT 82 v Ostravě na Černé louce. Náš podnik předvedl 5 exponátů: Zkoušeč integrovaných obvodů, Multimetr SP 301 z odborného učiliště, automatický vysílač Morse značek, automatický nabíječ akumulátoru a elektronický systém pro obráběcí stroje.


74 První sluneční kolektory pro ohřev vody byly instalovány pro závodní kuchyni. Je to první využití sluneční energie na Lanškrounsku.

Na základě souhlasu vlády ČSSR byla v TESLE ustavena Komise lidové kontroly (KLK). Průkazy „Pracovník KLK“ dostalo 9 zaměstnanců – 5 mužů a 4 ženy.

Výstavba pionýrského tábora Čenkovice trpí nedostatečným plněním závazku ROH na bri-gádnickou pomoc. Brigádníky by měla pobídnout nabídka bezplatných noclehů v hotovém pionýr-ském táboře při odpracování určitých počtů hodin zdarma.

Během Měsíce zlepšovatelů bylo podáno 120 zlepšovacích návrhů.

Původní autobus ZV ROH – legendární IKARUS – dosloužil a čtenářům Tesláckého světa se předsta-vuje nový autobus KAROSA.

Od začátku června 1981 publikoval Teslácký svět seriál navazujících článků Ferdinanda Jíry pod společným názvem POHLED ZPĚT I VPŘED. Po víc jak roce dne 13. srpna 1982 vyšel závěrečný článek seriálu.

V úvaze o tom, kolik a jakých informací se má zpra-vovávat, nazvané „Moc nebo příliš“ cituje nejmeno-vaný autor výrok ministra fi nancí Ing. Léra: „Právem

kritizujeme, že máme rozsáhlou administrativu, jež zaměstnává relativně mnoho lidí. Zrušit ji však nelze, ale je možno ji provádět racionálněji, s nižším počtem lidí a s menšími výdaji.“

Během žní vypomáhá Státnímu statku Lan-

škroun od 9. srpna denně v průměru 15 brigádníků z TESLY.

Na stavbě haly M4 nastal velký skluz 6 milionů korun z celkových nákladů stavby 33 milionů korun, a dodavatel se nesnaží jej dohnat. Až jednání na úrovni ministrů pomohlo. Trvá i možnost, že doda-vatel stihne původně plánovaný termín.

Reprografi cké středisko TESLY má kopírku COSTAR vyžadující speciální vývojku i speciální papír a ofsetový přístroj ROMINOR schopný z jed-noho kovolistu vytisknout až 10 tisíc výtisků. Vedle toho zůstávají k použití i klasické přístroje: kopírka

PYLORYS a rozmnožovací stroje: blánový Cyklostyl a lihový Ormig.

Na 34. Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně TESLA Lanškroun představila největší počet

novinek za posledních 10 let. Po několikaleté pře-stávce mezi nimi byly i hybridní integrované obvo-dy: 5 nových typů řady WSH. K veletrhu vyšel prv-ní konstrukční katalog v knižní podobě „Hybridní integrované obvody 1983 pro měřicí a výpočetní techniku“, dodal jej Tisk, n.p. Brno. Počty vystave-ných nových výrobků našeho koncernu: Rožnov 24, Piešťany 21. Lanškroun 16, Jihlava 5 a Hradec Krá-lové 2.

V současnosti má útvar AM 60 konstruktérů a 260 dělníků, z nichž mají dvě pětiny střední odborné vzdělání. Pro výstavbu haly M3 a budoucí sériovou výrobu HIO už v AM připravují stroje, které budou

až čtyřikrát levnější, nežli zahraniční.Dne 19. listopadu vyšel nekrolog vedoucího

sovětského představitele Leonida Brežněva.Energetika se připravuje na zimu. Uprostřed

listopadu je zásoba uhlí do 15. ledna 1983. Zbývá přivézt 3500 tun uhlí.

Na aktivu s technickou inteligencí vystoupi-li ředitel Ing. Vičar a předseda závodní pobočky ČSVTS Ing. Maixner, CSc. Do diskuse přispěl Ing. A. Konečný, CSc.: „Inovační cyklus se musí zkracovat, nepřesáhnout 3 roky. To znamená vývoj maximálně 1,5 roku, zavedení do výroby také maximálně tolik“. Úkoly pro rok 1983 jsou úspory materiálových nákladů 15 mil. Kčs, vývoz na Západ zvýšit 3x až 4x, vývoz do socialistických států zvýšit o 30 %.

Ve Společenském domě ROH se konal 26. listo-padu slavnostní aktiv nejlepších pracovníků naší VHJ. V jeho průběhu obdržel resortní vyznamenání „Vzorný pracovník FMEP“ Jindřich Kettner, pracov-ník generálního ředitelství koncernu v Rožnově, do konce roku 1980 podnikový ředitel TESLY Lan-škroun.

Vinou nezodpovědného přístupu vedoucích pra-covníků dodavatelské organizace a měkkým vzta-hům investora k dodavateli skluz na stavbě haly

M4 zůstává na úrovni 4 až 5 milionů korun. K 31.


7512. 1982, kdy měla být stavba předána, končí její fi nancování. Je nejasné, jak bude stavba v příštím roce pokračovat.

Racionalizace spotřeby paliv: v roce 1983 bude plán výroby zboží vyšší o 11 %, ale smí dojít jen k minimálnímu nárůstu spotřeby paliv a elektrické energie. Příkladem racionalizačních akcí jsou zdvo-jení oken haly M1, solární předehřívání vody pro sociální zařízení a výměníky tepla pro řadu praco-višť.

Rok 1983

Novoroční projev podnikového ředitele Ing. Mila-na Vičara shrnuje výsledky roku 1982: výroba zboží vzrostla o 3 %, export do socialistických zemí byl splněný do 16. prosince, na Západ bylo vyvezeno za 1,8 mil. Kčs nad plán.

Federální ministerstvo elektrotechnického prů-myslu vydá v tomto roce Souhrnný katalog výrob-

ků FMEP s asi 900 stranami velkého formátu. Sou-částky z TESLY Lanškroun zaberou asi 100 stran, HIO včetně typů vyráběných TESLOU Hradec Králové asi 150 stran.

Prvních 24 inženýrů oboru Mikroelektronika ukončilo studium na elektrotechnické fakultě VUT v Brně. Je to nejmladší obor fakulty. Na počátku studijního roku 1982/1983 se tomuto oboru věnuje 212 posluchačů.

Z rok 1982 došlo k 73 pracovním úrazům s 1971 dny pracovní neschopnosti.

Probíhá diskuse „Co s volným časem mladé

generace?“. Padl návrh zaměřit se na kulturně výchovnou činnost. Mládež nemá kam jít, leda do restaurací, kina a na některé akce Společenského domu ROH. Pustit se do klubové činnosti, například založit Klub mladých.

Lidé si stěžují na nesvítící veřejné osvětlení

při nové silnici okolo nového závodu. Dodava-tel stavby odpovídá: Je to zatím nekolaudovaný

objekt, nelze řešit provizorně. Kolaudace pro-běhne do konce února 1983. Výsledek byl dob-rý: „V ponděli byla kolaudace a od úterý veřejné osvětlení svítí“.

Na veřejné schůzi KSČ se dvěma středisky v AM – vlastní výrobou strojů a zařízení a vedle toho vývojem a konstrukcí strojů a zařízení, informoval vedoucí odboru VSZ Ing. Oldřich Vápenka o úko-

lech roku 1983: plán výroby zboží je 18,5 milionu Kčs. Hlavním úkolem je linka VSAVEK pro velikosti 6, 7, 8. Dále 9 kusů automatických navíječek SC580D, automatické navíječky a řezačky pro SSSR v objemu 8 milionů Kčs. Do října 1983 zkonstruovat a odzkou-šet automatickou navíječku SC 580E s mikroproce-sorovým řízením. Soubor zařízení na tantalové kon-denzátory pro instalaci v nové budově M4.

Na konci února přivítali ve Středisku vrcholového sportu mládeže juniorského mistra světa Romana

Kreuzigera a 4. v pořadí na mistrovství světa Rado-vana Fořta.

Družstvo stolního tenisu TESLY – Eliška Osladilo-vá, Lída Rychetské, s trenérem Adamem Novákem, obsadilo 3. místo v celostátním fi nále IX. Ročníku odborového turnaje o putovní pohár ÚRO.

Na celozávodní konferenci KSČ řekl Karel Erbes, tajemník KV KSČ pro průmysl, že „objem exportu

TESLY Lanškroun do nesocialistických zemí – 6 mili-onů korun – je pouze nepatrnou částkou a je nut-né, abyste si sami stavěli daleko náročnější úkoly. Je třeba umět nacházet neobvyklé formy práce, jít na spolupráci se špičkovými fi rmami. Ono to s sebou přináší řadu problémů, ale vyplatí se to.“

Po mnoha letech oprav byl opět zpřístupněný

zámek a k tomu byla uspořádaná výstava tvorby národního umělce Cyrila Boudy, který na vernisáži dával autogramy návštěvníkům.

Kolektiv závodního stravování TESLY obdržel od Okresní odborové rady čestné uznání 3. stupně za zvyšování úrovně a rozvoj závodního stravování.

Na Fond míru podporující nadcházející světové mírové shromáždění přispěly dílenské výbody ROH rozvoj technické základy 345 Kčs, poloprovoz 100 Kčs a tantaly 455 Kčs.


76 Z iniciativy obchodního úseku koncernu uspořá-dal podnik zahraničního obchodu KOVO sympózia

o součástkách v hlavních městech socialistických zemí. První bylo začátkem prosince 1982 v Budapeš-ti, přišlo 95 návštěvníků. V polovině ledna v Moskvě, kde návštěvníky zaujala hlavně optoelektronika ze závodu Blatná. Na akci v Sofi i v polovině března přišli návštěvníci z 18 podniků. Následovat budou sympózia ve Varšavě a v Bukurešti.

V květnu byla zveřejněná nabídka: „TESLA Lan-

škroun přijme větší počet mužů i žen – vhodné

pro důchodce – do jednosměnných i dvousměn-ných provozů. Dobré pracovní i mzdové podmínky, platové zvýhodnění druhých směn.“

Závodní organizace ČSČK (Červeného kříže) dostala v dubnu od předsednictva OV ČSČK v Ústí nad Orlicí titul „Vzorná ZO“.

V květnu dostala TESLA Lanškroun za plnění plá-nu v roce 1982 Rudý prapor vlády a ÚRO.

Probíhá diskuse, jak nazývat odporové součást-

ky. Měsíčník Amatérské rádio v čísle 4/1983 slibu-je, že bude používat pojmy „rezistor“, „fotorezistor“ a „odporový trimr“. Toto zavedli v SSSR už před 6 lety. „Ale normy ČSN obsahují pouze tradiční názvy odpor a podobně, a ty jsou závazné pro podnik a jeho publikace“ namítá čtenář Tesláckého světa.

V přísálí Společenského domu ROH se konala Konference o materiálech pro elektrotechniku. Přednášky se mimo jiné týkaly materiálů pro HIO a hospodaření se zlatem. Host Ing. Hejtmánek z Rožnova diskutoval z pohledu RVHP: Už při vývoji součástky dbát na to, zda jsou materiály dostupné v tuzemsku nebo uvnitř RVHP. Jestli ne a musejí se dovážet za devizy, pak hned začít vyvíjet náhradní materiál.

V roce 1982 bylo v podniku uplatněno celkem 93

kárných opatření (Lanškroun 25, Jablonné 7, Blat-ná 6, Ostrava 55). V Ostravě to bylo z 85 procent za opětovné nebo neomluvené absence.

ČEDOK nabízí mimosezónní zájezdy do Moskvy a Soči na 11 dnů, letecky, za 2800 Kčs.

Teslácký svět přetiskl výňatek ze článku minis-

tra Prof. Kubáta v Rudém právu: Do roku 1995 má

federální ministerstvo elektrotechnického průmys-lu čtyři strategické úkoly. Prvním úkolem je dosáh-nout zhruba trojnásobku produktivity práce proti současnému stavu. Druhým výrazně zvýšit podíl elektronické výroby na celkové strojírenské výrobě. Třetím zvýšit úroveň pokrytí potřeb národního hos-podářství a exportu při plném rozvinutí mezinárod-ní socialistické dělby práce. A čtvrtým je dosáhnout výrazného snížení cen především elektrotechnic-kých součástek zhruba na třetinu současného stavu a tím i podstatné snížení cen fi nální elektroniky.

Ve svém článku ministr Prof. Kubát uvádí: „V roce 1982 se podílelo na výrobě spotřebního zboží 38 ze 64 výrobních podniků v rezortu elektrotechnického průmyslu. Letos (1983) jich bude již 45, v roce 1984 to bude 52 a do konce pětiletky se na výrobě spo-

třebního zboží budou podílet všechny podniky

rezortu (tj. ministerstva).“S vysokými školami spolupracují v TESLE pře-

devším pracovníci chemické laboratoře – se třemi katedrami Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích, s katedrou matematickofyzikální Univerzity Karlovy v Praze, s katedrou fyziky Vyso-kého učení technického v Brně a s dalšími.

Kotelna v AM byla rekonstruovaná a tím se řeší rozpor v limitech dodávek lehkých topných olejů. Přechodem na těžké topné oleje se ročně ušetří 300 tis. Kčs.

V TESLE Lanškroun se pro tržní fondy (na spo-třebitelský trh) dodají výrobky skoro za 10 milionů Kčs. Aby to byly žádané výrobky, je nutné vycházet z průzkumu trhu. Jedna taková průzkumná akce proběhla 8. až 10. května v pražském obchodním domě KOTVA pod názvem „TESLA-ES koncern Rož-

nov se představuje“. Naše TESLA předvedla radiem řízený model auta ze závodu Jablonné, síťový adap-tér pro tranzistorová rádia 9 voltů, dobíječku autoa-kumulátoru malým proude, dobíječku autoakumu-látorů univerzální pro 6 i 12 voltů a odrušovací fi ltr pro autorádia.

Pobočný závod v Blatné oslavil 25 let.V souvislosti s 25 lety výroby jednoúčelových

strojů v AM se připomíná, že od roku 1979 do kon-


77ce roku 1982 bylo vyrobeno a dodáno na export

130 automatických navíječek do 11 socialistických i nesocialistických zemí Evropy. Největší zákazník ITT-SEL Norimberk odebral celkem 14 kusů navíje-ček řady SC 500, v roce 1982 to bylo 7 kusů v ceně 3 317 942 Kčs.

Pro rok 1984 útvar AM plánuje výrobu za 22 mil.

Kčs. Do SSSR se v letech 1984 a 1985 každoročně vyveze 10 kusů řezaček ZZ 562B, 10 kusů řezaček ZZ 577B a 10 kusů automatických navíječek SC 525F a k tomu ještě sady náhradních dílů, v hodnotě asi 9 milionů Kčs/rok.

Halu M4 měl podle plánu dokončit Průmstav do 31.12.1982, ale hala není dokončená ani v náhrad-ním termínu konec června 1983.

Na jubilejním podzimním 25. Mezinárodním

strojírenském veletrhu v Brně vystavila naše TES-LA Lanškroun 42 druhů výrobků, stejně jako TESLA Rožnov. Z toho 13 novinek součástek. Čtrnáctou novinkou byla automatická navíječka SC 580D, předváděná 4x denně v provozu Jiřím Markem. Navíječku si 5 minut prohlížel ministr Prof. Kubát, který o ní byl předem velmi dobře informovaný, a rovněž jeho náměstci Dr. Ing. Frk a Ing. Gold-schmiedt. V mezinárodní konkurenci dostala vele-tržní Zlatou medaili navíječka drátových vinutí švýcarské fi rmy MICAFIL s taktem 45 vteřin/kus. – Na veletržních seminářích přednášeli Ing. Maix-ner, CSc. a Ing. Bako.

V Čínské lidové republice, v Kantonu, byla ve stejném období, od 10. do 17 září vystavená další

automatická navíječka z AM typu SC 579, a to na stánku švýcarské fi rmy EGLI. Předváděl ji tam Milo-slav Matějka a také o ní referoval na semináři. Doba jeho přednášky, plánovaná na 3 hodiny (1 hodina výklad, 1 hodina překlad, 1 hodina diskuse) se díky diskusi protáhla na 4,5 hodiny.

V říjnu vzniká iniciativa pro zřízení Technického

muzea v Lanškrouně. Generace zakladatelů TESLY pomalu odchází. Jaký odkaz a tradice se vytvoří pro následující generace? V elektrotechnickém prů-myslu se rychle inovuje – a proto je příkazem doby systematicky sbírat a archivovat dokumenty a další

věci. Vzniku technického muzea by nemělo nic brá-nit. Je nejvyšší čas začít, říká se v článku.

Vedoucí TPV HIO Ing. Jiří Skála ohlašuje nové zaváděné výrobky. Budou to mikrovlnné polo-

vodičové součástky MPS. Vyvinul je VÚST v Praze a vyrábět se budou v hale M4. V budoucnu budou tvořit až 20 % celkového objemu výroby mikroelek-troniky v Lanškrouně.

V roce 1984 budou zavedené tyto nové výrob-

ky a postupy: rekonstrukce kapkových tantalových kondenzátorů, tlakové lití dílů na zařízení Dynacast, zdroj 9 voltů pro tržní fi ndy, odporový trimr TP 042 pro export hlavně do východního Německa, rekon-struované autokondenzátory, fi ltr pro autorádia WK 852 03 a potenciometr průměr 10 milimetrů, napsal ve svém článku Antonín Maršalík, vedoucí techno-logické přípravy nových výrob TPNV.

Celostátní Konference o pasivních součástkách se 10. a 11. listopadu v brněnském hotelu Voroněž zúčastnilo 170 odborníků. Organizoval ji pro TESLU Lanškroun a TESLU Hradec Králové Dům techniky Pardubice.

TESLA se podílela na celostátní výstavě Elektro-

nizace a automatizace 83 v Praze ve dnech 21. až 27. listopadu. Návštěvnost dosáhla 90 tisíc. Automa-tickou navíječku předváděl Jiří Marek, stroj ocenil i ministr Prof. Kubát. Ten v rozhovoru pro Rudé právo dne 28.11. konstatoval, že „vyzvedá důležitost sou-částkové základny, ale klade i důraz na jednoúčelové stroje jako záruku vysoké produktivity práce.“

Dárcovství krve má v TESLE tradici 20 let. Za tu dobu Josef Mastný zorganizoval 44 hromadných odběrů krve a mezi dárci jich 95 dosáhlo bronzové a 12 stříbrné plakety MUDr. Janského.

Proběhla poslední schůze Československého

červeného kříže v TESLE. Závodní organizace ČSČK se ruší, zůstanou jen městské organizace. V TESLE byla organizace ČSČK založena v roce 1952, v roce 1955 byla zrušena a převedena do Civilní obrany. Znovu byla obnovena v roce 1973, s předsedkyní Jaroslavou Pilnou. Během času závodní organizaci třikrát vyznamenali jako „Vzorná organizace Červe-ného kříže“, v letech 1976, 1978 a 1982.


78 Členové ROH přestali dostávat vánoční kolekce, příslušné peněžní prostředky ZV ROH přesměroval na celoroční podporu akcí pro děti.

Rok 1984

Podle novoročního projevu ředitele podniku Ing. Vičara byl plán výroby zboží na rok 1983 pře-kročen o 7 milionů korun.

Středisko závodové dopravy má tři „milionáře“

v jízdě bez nehod: Vladimír Beneš ujel 1,5 milionu, Jan Kysilka 1,25 milionu a Josef Purkert rovný 1 mili-on kilometrů.

ZV ROH vyhlašuje svůj Plán aktivity 1984, bude rozvíjet a) politickou činnost (aktivní účast pracu-jících), b) ekonomiku (snižování spotřeby surovin, materiálu a energií, rychlejší vědeckotechnický roz-voj, atd.), c) výrobní porady, d) vyšší podíl masové politické práce. K tomu vzniká dokument „Hlavní směry rozvoje pracovní iniciativy“.

V roce 1983 bylo v Lanškrouně podáno 343 zlep-

šovacích návrhů, v roce 1982 to bylo 292.Úkoly na výstavbě haly M3 a přístavku C3 se

plní na jedničku. Ukončení výstavby se plánuje na 3. čtvrtletí 1984.

Navíječka SC 500D byla v roce 1983 vyhodnoce-ná jako „Nejlepší výrobek VHJ TESLA-ES Rožnov“. Koncem března 1984 bude vystavená v Pekingu.

Ferdinand Jíra obdržel v roce 1983 ocenění „Nejlepší pracovník VHJ TESLA-ES Rožnov“. Od roku 1969 pracoval v oddělení racionalizace výroby a práce, a v roce 1981 přešel do oddělení koncepce rozvoje podniku. V dubnu 1984 odchází do důcho-

du a Teslácký svět, v ocenění jeho aktivity v redakční radě uvádí „Články a seriály soudruha Jíry přispíva-ly nejen k vyšší informovanosti teslácké veřejnosti, ale plnily i druhou a významnější úlohu – burcovaly z lhostejnosti.“

Dne 7. února vyšel nekrolog nejvyššího sovět-ského představitele Jurije Andropova.

TESLA Lanškroun získala svou první Zlatou

medaili, a to na výstavě MONTEX v Brně, za svůj exponát MC 1532D – část linky VSAVEK. Zlatou medaili převzal v pondělí 27. února z rokou generál-ního ředitele Brněnských veletrhů a výstav Ing. Kar-la Svobody ředitel podniku Ing. Milan Vičar.

Závodní pobočka ČSVTS oslavila 25 let. V dubnu 1959 byla schůze zakladatelského výboru pobočky. Dnes je víc jak 300 členů. František Hort obdržel Čestné uznání České rady ČSVTS z rukou předsedy odborné skupiny součástek Ing. Caise.

Pracovní neschopnost v roce 1983 dosáhla 4,45 % a roste. Přijato bylo 6 opatření, mezi nimi soudružské návštěvy, rozbory absence, pravidelné preventivní prohlídky.

Úkol TESLY Lanškroun na rok 1984 je u vývozu do

nesocialistických zemí včetně Číny o 192 % vyšší než v předchozím roce.

Dne 3. května hlavní energetik TESLY Zdeněk

Marek převzal v Praze diplom za úspěšné řešení ve 14. kole celostátní soutěže Za racionální využí-vání paliv a energie. Bylo podáno 265 přihlášek, a diplom byl udělen jen TESLA Lanškroun.

V polovině května byl naší TESLE na slavnostním zasedání předán Rudý prapor vlády ČSSR a ÚRO, již druhý rok po sobě.

Pionýrský tábor Čenkovice byl slavnostně ote-

vřen 26. července, po čtyřech letech výstavby. Stav-ba si vyžádala proti plánu vícenáklady 0,5 mil. Kčs na odbourání skalního masivu. Bylo odpracováno 12 tisíc brigádnických hodin.

Dva týdny, od 23. 5. do 5. 6., naše TESLA vysta-vovala v Moskvě na výstavě ELEKTRO EXPO ´84 součástky, ale i prototyp automatické navíječky SC 580E s dvojitým mikroprocesorovým řídicím systé-mem. Stroj předváděl Emil Beneš z AM. Na semináři přednášel Ing. Maixner, CSc. K dispozici návštěvní-kům bylo desetiminutové video „Automatické naví-jení svitků kondenzátorů“.

O něco později, 13. a 14. června, uspořádal podnik zahraničního obchodu KOVO v Sofi i sym-

pózium „Nové součástky v ČSSR“ pro zhruba 50 zástupců třiceti podniků, pozvaných bulharským


79

IZOIMPEXEM. Bylo uzavřeno několik obchodních kontraktů.

Dne 19. července měla hala M3 pro poloprovoz HIO poslední kontrolní den výstavby. Zúčastnil se i náměstek ministra Ing. Goldschmiedt, který pochválil kvalitu stavby. Termín dokončení na konci července bude dodržený.

V prvním pololetí roku 1984 vzrostly dělnické mzdy oproti minulému roku o 3,38 %, u technicko-hospodářských pracovníků o 1,96 %, a u pomocné-ho a obslužného perzonálu o 0,77 %.

V pionýrském táboře Čenkovice byl kontrolní

den a zároveň sportovní olympiáda pro 60 dětí z TESLY Lanškroun, 60 dětí z východního Německa a 60 dětí z Polska. Host vedoucí děti z Německa pro-hlásil: „Cítím se tady jako v nejlepším hotelu.“

Ing. Jaroslav Dokoupil komentuje situaci člán-kem „Technologie a strategie podniku“. Počíná-ní v Lanškrouně se jeví jako „pokračování dřívější tradice“. Musí se ale vždy v předstihu řešit kádro-vé obsazení a organizační uspořádání. „Základem vývoje součástek musejí být materiálové a techno-logické laboratoře, schopné vyvinout nové mate-

riály a nové technologie, na kterých je pak možno založit inovaci výrobků a automatizaci jejich výro-by. To platí pro všechny typy vyvíjených součástek. Jiná cesty k dosažení světové úrovně není.“

Na začátku školního roku informuje ředitel Střed-ního odborného učiliště elektrotechnického Franti-šek Čapík, že „ve čtyřletém učebném oboru mecha-nik zahájíme výuku číslicové a řídicí techniky“.

V závodové dopravě dosáhli Karel Šilar jednoho milionu kilometrů bez nehody a Josef Táreš 10 let bez nehody.

Podzimní 26. Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně přinesl TESLE další Zlatou medaili, pro auto-matickou navíječku SC 580E. Zařadili jsme se mezi 45 výrobců ze 14 zemí, jimž byly 17. září na Nové radnici předány Zlaté medaile z rukou generálního ředitele BVV Ing. Karla Svobody a akademika Karla Juliše, předsedy soutěžní komise. Do soutěže o Zla-tou medaili bylo přihlášeno 230 exponátů.

Sdružený klub pracujících vydal svůj statut. Tvoří jej TESLA Lanškroun, Východočeské papírny, Strojní a traktorová stanice Lanškroun a Jednotné zemědělské družstvo Budoucnost Žichlínek.

Pohled na budovu poloprovozu a vývoje HIO rok poté, co byla v roce 1984 dokončena. V sousední výškové budově bývala okna v 6. patře využívána k propagaci různých výročí. (Foto Pavel Pokorný)


80 Vláda ČSSR a Ústřední rada odborů udělila auto-rům nejlepších racionalizačních opatření odznak,

diplom a titul „Racionalizátor“. Obdržel jej i Zde-

něk Marek, hlavní energetik TESLY Lanškroun.Ing. Jaroslav Kapoun, vedoucí odboru Vedou-

cí pracoviště vědeckotechnického rozvoje HIO, vysvětlil, že Opatřením ministra elektrotechnického průmyslu č. 15/83 z 18.5.1983 byl koncernový pod-nik TESLA Lanškroun pověřen zajišťováním činnosti vedoucího pracoviště pro obor 373 – hybridní inte-grované obvody, a uvedl: „Dnes jsme v kontaktu nejméně s 20 pracovišti v celé ČSSR.

V Lanškrouně proběhlo veřejné zasedání okres-

ního soudu. Týkal se zaměstnance TESLY ve věku 37 let, který podnapilý řídil podnikovou multikáru pro soukromé účely. Byl odsouzen na 14 měsíců nepodmíněně se zákazem řízení motorových vozi-del na 5 let.

Průměrná mzda v TESLE v roce 1984 stoupla oproti roku 1983 o 3 %, to je o 72 Kčs.

Plánované stavební akce TESLY v 8. pětiletce

(1986 – 1990): 1986 nový závod Ostrava, 1987 gal-vanovna, ve druhé polovině pětiletky leptárna hli-níkové fólie, typová zkušebna, 364 bytových jedno-tek a další stavby sociálního charakteru.

Novým předsedou podnikového výboru ROH se stal Zdeněk Nymš.

Od 1. ledna 1985 se stane závod Blatná se svou provozovnou Přeštice samostatným koncernovým

podnikem. Součástí TESLY Lanškroun byla Blatná 26 let a provozovna Přeštice 15 let.

Rok 1985

Generální ředitel koncernu Jaroslav Hora a obchodní ředitel RNDr. Milan Mikuš poděkovali

TESLE Lanškroun za splnění ročního plánu vývozu do socialistických zemí již ke dni 14. prosince 1984.

V novoročním projevu ředitel podniku Ing. Vičar konstatoval, že se podařilo roční plán výroby zboží

na rok 1984 ve výši 903 milionů Kčs překročit o 20 milionů Kčs. Plán výroby zboží na rok 1985 vzroste o 18 %, to je o 150 milionů Kčs. Přitom materiálové náklady mají klesnout o 8 % (45 mil. Kčs).

Ve druhém týdnu ledna udeřily rekordní mrazy pod -20 °C. V pondělí 6.1. bylo v Lanškrouně -32 °C a v úterý 7.1. a ve středu 8.1. bylo -30 °C. Spotřeba uhlí v kotelně TESLA stoupla na 180 tun/24 h oproti normálním 120 tunám.

V roce 1984 bylo podáno 300 zlepšovacích návr-

hů, z toho 73 od cizích zlepšovatelů. Přijato bylo 167. Přihlášek vynálezů bylo 8, využito 5.

Ocenění výrobků v minulém roce 1984 byla čty-ři: Zlatá medaile MONTEX pro linku VSAVEK, Zlatá

medaile 26. MSVB pro navíječku SC580E, Cena za

design v soutěži Nejlepší výrobek 1983 „SELECTED FOR CID“ pro navíječku SC 580D a Čestné uznání

v soutěži Obal roku 1983 společně s Východočes-kými papírnami za soubory součástek v závěsném baleni Blister-Pack.

V článku Vstoupíme do 8. pětiletky nacházíme hlavní úkoly podniku: 1) nárůst výroby součástek nejméně 2,1x až 2,2x, v 7. pětiletce to bylo 1,6x, 2) ještě pronikavější růst produktivity práce, 3) další zhospodárnění výroby, například meziročně snižo-

Starý závod v roce 1985 při pohledu od východu: vpředu Bílý dům, vlevo za ním budova „A“, vpravo za ním budova „B“. V popředí vlevo budova sa moobsluhy pana Hejla dokončená o pět let dříve, na pozemku za ní bude v roce 1986 postavená prodejna zeleniny pana Jáneše. (Foto Pavel Pokorný)


81

vat spotřebu železných a neželezných kovů o 4 až 6 %, 4) snižovat devizovou náročnost výroby, 5) zvyšovat kvalitu výrobků, 6) vyšší tempo investiční výstavby nových kapacit, například nové závody Ostrava, Stará Lubovňa, 7) rozvoj výrobních kapacit mikroelektroniky a mikrovlnné techniky, a 8) nárůst výroby technického zařízení.

V rozhovoru s redaktorem upozorňuje Karel Hro-dek: „výroba HIO se zvyšuje o 60 % a přitom uza-vřené smlouvy o přípravě dodávek nekryjí v plném rozsahu dodávky čipů polovodičů, kondenzátorů, keramiky …“.

V novém závodě byl slavnostně otevřen nový

objekt Lidových milicí. Bude sloužit příslušníkům závodních jednotek TESLY a Východočeských papí-ren.

Výroční konference ČSVTS konstatuje, že pokra-

čovala příprava Elektrotechnického muzea v Lan-škrouně. Připravují se dva Sborníky prací a ředitel podniku již jmenoval jejich redakční radu.

Kolektivní smlouva na rok 1985 plánuje mzdový

nárůst 3,8 % oproti roku 1984. Průměrný měsíční výdělek je 2718 Kčs.

Nastaly významné perzonální změny ve vedení. Tisková zpráva říká, že „v důsledku změn ve vede-ní koncernu byl z funkce ředitele našeho podniku uvolněn Ing. Milan Vičar a 15. dubna byl jmenován

do funkce generálního ředitele (koncernu TESLA – Elektronické součástky v Rožnově).

Z funkce náměstka pro technický rozvoj byl uvol-něn a pověřen vedením podniku Ing. Karel Vyo-

ral. Do funkce náměstka pro technický rozvoj byl

jmenován Ing. Jiří Skála, dosavadní vedoucí odbo-ru mikroelektroniky a mikrovlnné techniky.“

V organizovaném náboru pro Důl Hlubina Ostra-va, DINAS Svitavy, Pozemní stavby Pardubice a jiné má TESLA letos získat osm pracovníků.

Ve dnech 13. až 15. května se konala v hotelu Voroněž v Brně již V. celostátní konference o hyb-

Starý závod v roce 1985 při pohledu od jihozápadu: vlevo budova odbytu, vpravo za ní budova galvanických úprav, pak závodní kuchyně s červenou střechou, a následuje vysoká budova „A“. (Foto Pavel Pokorný)


82 ridních integrovaných obvodech, tentokrát vedle TESLY Lanškroun a TESLY Hradec Králové organizo-vaná i dalšími výrobci HIO. Při zahájení řekl ředitel Ing. Vyoral: „Oproti roku 1983, kdy byla poslední celostátní konference o HIO, vzrostla výroba v roce 1984 o 40 % a letos o 50 % oproti roku 1984.“. Hlav-ním připravovaným úkolem je „Povrchová montáž pájením“.

Na konci května byl TESLE Lanškroun slavnostně předán Rudý prapor vlády ČSSR a ÚRO. Oslavy se osobně zúčastnil ministr elektrotechnického prů-

myslu Prof. Ing. Milan Kubát, DrSc., který ve svém projevu uvedl: „…mohu říci, že koncernový pod-nik TESLA Lanškroun si … dosud vedl velmi dob-ře. Dokladem toho je propůjčení Rudého praporu ministra … za pracovní výsledky roku 1981 a pro-půjčení Rudých praporů vlády ČSSR a ÚRO za pra-covní výsledky v letech 1982 a 1983. I v roce 1984 pokračoval koncernový podnik TESLA Lanškroun v úspěšném plnění svých úkolů, a proto mám tu milou povinnost předat vám Rudý prapor vlády ČSSR a ÚRO, který je vám propůjčen za pracovní výsledky roku 1984. Je to velká věc a neobvyklá

událost, když tentýž podnik dostává potřetí za

sebou Rudý prapor vlády a ÚRO.“První červnovou neděli se slavilo 100 let provo-

zu na železniční trati Rudoltice – Lanškroun.Středisko SVAZARMU v Lidické ulici bylo slav-

nostně otevřeno na začátku června. Na jeho výstav-bě svazarmovci odpracovali skoro třicet tisíc hodin, nejvíce z nich Pavel Hrazdira, který dostal od Čes-kého ústředního výboru SVARARMU medaili „Za zásluhy o rozvoj SVAZARMU“

Dne 20. června byl za přítomnosti generálního ředitele koncernu Ing. Vičara a představitelů kraj-ského a okresního výboru KSČ uveden do funkce

nově jmenovaný ředitel podniku Ing. Karel Vyo-

ral.Výstava ČESKOSLOVENSKO 85 se konala nepře-

tržitě po celý měsíc červen na moskevském Výsta-višti úspěchů národního hospodářství VDNCh. Na výstavní ploše 25 tisíc metrů čtverečných návštěv-níci shlédli 2500 exponátů. Naše TESLA vystavila 70

typů součástek a velmi úspěšně i tři stroje v provo-zu: automatickou navíječku MC 1531B z projektu VSAVEK, obsluhovanou Petrem Černým, číslicový měřič čtvercového odporu tenkých vrstev a sítotis-kový poloautomat UL 1505A, na němž Josef Majetič vytiskl hlavně pro školáky znak Lanškrouna a jiné obrázky na celkem 30 tisíc destiček z PVC.

Probíhá výstavba komína, který dosáhne výšky 104 metrů. V srpnu se na hotové základy začalo sta-vět těleso komína. Je to součást projektu rozšíření kotelny TESLA.

TESLA požádala o svolení uplatnit od 1. října 1985 II. etapu ZEUMS (Zvyšování ekonomické účinnosti mzdové soustav). Za posledních 10 let se nomi-nální mzdy zvýšily o asi 25 %, ale „přidělují se“ bez ohledu na rozdíly mezi dobrými a podprůměrnými pracovníky. Nyní se uplatní normy početních stavů a organizační struktury technickohospodářských pracovníků.

Výsledky technického rozvoje komentuje tech-nický náměstek Ing. Skála: „Za podnik vyrábíme v roce 1985 nové výrobky za 162 milionů Kčs z celkového objemu výroby 757 milionů Kčs, a to je 21,5 %.“

Plánované investice podniku v příští 8. pětilet-

ce v číslech: nový závod Ostrava za 220 mil. Kčs, nový závod Stará Lubovňa za 194 mil. Kčs, výroba jednoúčelových strojů za 180 mil. Kčs, nové střed-ní odborné učiliště elektrotechnické za 15 mil. Kčs, ubytovna II za 13 mil. Kčs.

Proběhly změny v organizaci výroby HIO. Polo-provoz HIO byl převeden do výrobního úseku. Výro-ba HIO byla převedena do nové haly v Sázavě, kde 2. září zahájila provoz. Za první měsíc tam vyrobili HIO za 501 tisíc Kčs.

Dne 15. října se konala v kulturním domě v Par-dubicích Celostátní konference o součástkách, pořádaná TESLOU Lanškroun a TESLOU Hradec Krá-lové s podporou Domu techniky Pardubice.

Na výstavě PRODUCTRONICA v Mnichově byla ve dnech 12. až 16. listopadu vystavena automatic-ký navíječka SC 2500 pro svitky miniaturních elekt-rolytických kondenzátorů bez středového trnu. Aby


83se stihlo stroj včas připravit, uzavřelo sedm brigád socialistické práce v AM sdružený socialistický záva-zek. Pracovali i o víkendech.

V závěru listopadu se v Praze uskutečnila výstava Elektronizace a automatizace ´85. Na ploše 10 tisíc metrů čtverečných vystavilo víc jak 20 ministerstev a ústředních orgánů včetně Československé akade-mie věd na dva tisíce exponátů. Z TESLY to byly sou-částky a vedle nich automatická navíječka SC 1594, a zájem návštěvníků se soustřeďoval na kondenzá-tory VSAVEK a pro tónové kmitočty, na součástky pro plošnou pájivou montáž a různé HIO, zejména převodníky WSH a na pyrodetektory.

Rok 1986

Vstupujeme do 8. pětiletky, konstatuje ředitel podniku Ing. Karel Vyoral ve svém novoročním pro-

jevu. Plán na rok 1985 byl splněný už 20. prosince, výroba navíc překračuje 17 milionů Kč. Začínající 8. pětiletka znamená pro nás zvýšení výroby součás-tek minimálně o 60 procent.

Stabilizace zaměstnanců záleží podle předsedy bytové komise ROH Josefa Buřvala i na počtu bytů. Eviduje se 300 žádostí o příděl bytu a 40 žádostí o výměnu bytu. Začátkem řešení je vstup do byto-vého družstva.

Na slavnostním aktivu vedení podniku se zástup-ci pracujících promluvil generální ředitel koncernu Ing. Vičar: TESLA Lanškroun spolu s TESLOU Blatná

byly jedinými podniky v koncernu, které splnily

všechny úkoly plánu na rok 1985.V rozhovoru popisuje ředitel Ing. Vyoral aktuální

situaci: Letos zahajujeme velkou výstavbu nových závodů v Ostravě a ve Staré Lubovni. Problémy máme hlavně v Lanškrouně, kde na počátku roku předčasně odešlo 50 vietnamských pracovnic. Je katastrofální situace v bydlení, a proto si podnik vzal na sebe stabilizační družstevní bytovou výstav-bu 220 bytů o rozpočtových nákladech 60 mil. Kč, a zajistí ji vlastními kapacitami. Podnik také převzal zodpovědnost za projektové a investorsko-doda-vatelské zajištění výstavby celoměstské čističky odpadních vod.

Plánovací komise při MěstNV, které předsedá Ing. Jaroslav Dokoupil, se podílela na přípravě Generelu rozvoje města Lanškroun do roku 1990

Areály starého a nového závodu TESLA Lanškroun po dokončení nové silnice na Ústí nad Orlicí přerušením a přeložkou ulice Dvořákovy v první polovině 80. let.


84 i na další léta. Mimo jiné se v něm konstatuje, že městu chybí umělá ledová plocha a sportovní hala.

V Lanškrouně bylo v roce 1985 podáno 238 zlep-

šovacích návrhů, z toho 33 cizích. Přihlášek vynále-zů bylo 10.

Úkoly roku 1986 v číslech objasnil ředitel Ing. Vyoral na celozávodní konferenci ROH: Výroba zboží bude za 910 mil. Kč, materiálové náklady je nutno udržet na 536 mil. Kč. Energie ušetřit víc jak 26 terajoulů. Uspořit 51 tun železných kovů a 39 tun neželezných kovů. Rozpory v bilancích (příslibech) kondenzátorového papíru řešit úsporou 21,5 tuny papíru – to má za osobní úkol pět vedoucích pra-covníků.

Výdělky vzrostly za rok 1985 o 7,8 %. Průměrný výdělek v podniku je 2794 Kč.

Zpráva z výroční konference ČSVTS: v roce 1985 jsme byli 3. nejlepší v kraji. Členové letos podají 100 zlepšovacích návrhů a 5 přihlášek vynálezů.

Skončil XXVII. sjezd Komunistické strany Sovět-

ského svazu a v anketě o zprávě Michaila Gorba-čeva jeden zaměstnanec TESLY řekl: „Bylo to věcné, stříznivé a podle mého názoru i objektivní hodno-cení situace ve straně, ve společnosti i v mezinárod-ních vztazích. Zaujalo mě i to, že zpráva ukazovala, jak dané problémy řešit.“.

Kontrolní porada o výstavbě haly M5 – výroba

HIO za účasti zástupců ministerstva elektrotech-nického průmyslu a ministerstva stavebnictví kon-statovala schodek 2,4 mil. Kč ve výstavbě. Zahájení výroby 1. ledna 1987 není jisté, ale Pozemní stavby věří ve srovnání skluzů.

V Lanškrouně se zakládá Divadlo malých forem a hledá zájemce.

40 let tradice Velkého dechového orchestru v Lanškrouně. Diriguje jej Dobromil Keprt, zpívají Jan Sisr a jako host Ludmila Hrodková. Každý rok hraje orchestr na hudebních slavnostech v Blan-kenburgu ve východním Německu.

Předání stavby velké ubytovny se blíží. Pozem-ní stavby Pardubice dodávají skelet a opláštění, stavební výroba TESLY provede vyzdívky a další stavební práce uvnitř objektu. Ubytovna má 6 nad-

zemních podlaží. V každém patře bude ve spole-čenské místnosti barevný televizor.

Velká příloha Tesláckého světa na 16 stranách popisuje plnění volebního programu 1981-1985. Na sedmi stavebních akcích „Z“ občané odpracovali přes jeden milion hodin.

V dubnu dochází v podniku k mimořádným

opatřením, protože závody Jablonné a Ostrava výrazně neplní plán: koncem měsíce budou v sobo-tu a v neděli mimořádné směny.

Jan Kolomý je Mistrem sportu. Na slavnostním akti-vu v Praze obdržel toto ocenění z rukou ministra spojů Ing. Vlastimila Chalupy. Už v roce 1985 dostal titul Nej-lepší sportovec ČSSR v radioamatérském sportu.

Ing. Michal Kraus kandiduje ve věku 28 let na poslance České národní rady. Je vedoucím odboru fi nancí a cen ve Východočeských papírnách v Lan-škrouně.

V roce 1986 skončilo pětileté funkční obdo-bí všech zastupitelských sborů, a proto ve dnech 23. a 24. května proběhly volby pro období 1986

až 1991. V Lanškrouně bylo 85 volebních obvo-dů. Jeden poslanec Městského národního výboru zastupuje 30 až 40 domácností.

Další ocenění pro TESLU. Ve dnech 40. výročí založení závodu TESLA v Lanškrouně dostává Rudý

prapor ministra.V plnění plánu se hromadí problémy. Za první

čtyři měsíce 1986 jej plní pouze závody Lanškroun a Stará Lubovňa. Přes mimořádná opatření dosahu-jí Jablonné jen 87,5 % a Ostrava 85,4 %. Dojde k no-vým mimořádným opatřením, aby se do pololetí snížil dluh a splnil plán.

Závodní časopis kritizuje, že lidé chodí na obědy

s čepicemi, nebo „do půl těla obnažení“. Je to pro-jev neúcty vůči ostatním zaměstnancům.

42letý zaměstnanec TESLY vyvážel ze závodu

odpadový materiál a prodával jej ve Sběrných surovinách. Peníze si ponechával pro vlastní potře-bu a dopustil se tak trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví.

Rada Okresního národního výboru v Ústí nad Orlicí projednala stav společenské zábavy v okrese


85a negativní jevy na tanečních zábavách. U každé povolené akcí se bude kontrolovat její politicko-organizační zajištění. Každou akci bude sledovat komise veřejného pořádku. Večerní akce nesmě-jí trvat déle než 5 hodin a osoby pod 18 let na ně nemají přístup (vyjma tradičních společenských plesů). Diskotéky budou výhradně odpoledne, trvat budou maximálně 4 hodiny, nebude na nich podá-ván alkohol. U osob, porušujících normy socialistic-kého způsobu života, budou informovaní rodiče, škola, případně zaměstnavatel.

Kapacita nástrojárny nyní stačí stěží na jednu třetinu požadavků technického rozvoje. Investo-

vat do nástrojárny se vyplatí. Její růst je významný obdobně jako růst výroby jednoúčelových strojů. „Vypracujme rychle zásadní řešení ve prospěch roz-šíření nástrojárny“, napsal Jan Šplíchal do Teslácké-ho světa.

Poklepem na základní kámen byla zahájena

výstavba nového závodu ve Staré Lubovni.Dne 12. září byl Ing. Jaroslav Stejskal jmeno-

ván do funkce obchodního náměstka. Dosavadní obchodní náměstek Miroslav Kváč odchází pracovat do podniku zahraničního obchodu KOVO a bude jeho obchodním zástupcem v Polsku.

Přes víkend od 19. září se TESLA přepojuje na novou telefonní ústřednu s 37 odchodnými linkami. Uvnitř závodu bude 800 linek, dosud jich bylo 500.

Dne 24. září řekl ministr elektrotechnického prů-myslu Prof. Kubát na pražském aktivu vedoucích pracovníků a funkcionářů KSČ, ROH a SSM: „Součást-ková základna se postupně zaměří na konstrukční provedení součástek pro povrchovou montáž. Také zde je žádoucí urychlit práce zejména v TES-

LE Lanškroun. Vytyčené lhůty pro vývoj povrchové montáže jsou příliš dlouhé.“

Poslední den října vyšel v Tesláckém světě nekro-

log Ing. Svatopluka Pajerka: „Naše vzpomínky pat-ří Ing. Svatopluku Pajerkovi, se kterým se minulý týden rozloučila rodina a jeho známí. Zemřel ve věku 67 let a naše vzpomínka mu patří proto, že část jeho života byla spojena s Lanškrounem – kon-krétně s naším podnikem. Soudruh Ing. Svatopluk

Pajerek zastával funkci ředitele TESLY Lanškroun a jeho jméno zůstane navěky spojeno se zaháje-

ním výstavby nového závodu, ve které v současné době intenzivně pokračujeme. Čest jeho památce!“

Ředitel Ing. Vyoral konstatuje v rozhovoru pro závodní časopis, že ač rozhodující ukazatele plánu za 3. čtvrtletí plníme, podnik má dluh na sortiment

zhruba 70 milionů Kč a to je absolutní rekord! Nej-větší podíl na tom má Lanškroun dlužící za 33 mil. Kč. Chyba je v tom, že aby se plnil plán, jiné položky

se vyrábějí v předstihu. Proto došlo ke kádrovým změnám v obchodním úseku.

Na počátku listopadu 1985 začaly v Automatizaci konstrukční práce na lince pro lokální zlacení. Nyní od 17. října 1986 již linka pracuje v dvou- a třísměn-ném provozu.

Ing. Ladislav Výtisk obdržel 25. listopadu od před-sedy Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Mjar-tana Čestné uznání za dlouholetou a obětavou prá-ci ve funkci soudce z lidu.

Na začátku prosince TESLU navštívil velvyslanec

Nikaraguy a přitom proběhl mítink přátelství, na němž přítomní schválili rezoluci proti vměšování do záležitostí Nikaraguy.

V akci „Z“ byla dokončená a 12. prosince otevře-

ná prodejna Zelenina. Podle vedoucího Květosla-va Jáneše prodejna nabídne i zahrádkářské zboží, zahradní keramiku a jako jedna z mála v kraji i uce-lený sortiment mrazírenského zboží.

Ve dnech 10. až 19. prosince proběhly závěreč-

né zkoušky na Středním odborném učilišti elek-

trotechnickém. Dvouletý obor Elektrotechnická výroba absolvovalo 65 žáků, z toho jeden s vyzna-menáním a tři velmi dobře. Tříletý obor Mechanik elektrotechnických zařízení absolvovalo 30 žáků, z toho dva s vyznamenáním a čtyři velmi dobře.

Už v lednu byla podepsaná dohoda o vzájemné

spolupráci ZP ČSVTS TESLA Lanškroun s podni-

kem DIORA v Dzierżoniowu. Na jejím základě pro-běhly tři vzájemné návštěvy a reciproční návštěvy veletrhů v Poznani a v Brně. Spolupráce se dále roz-šíří a její plán bude předložen na konferenci ČSVTS dne 26. února 1987.


86 Rok 1987

„Loni jsme zajistili téměř dvacetiprocentní růst výroby součástek oproti plánu roku 1985“ uvedl v novoročním projevu podnikový ředitel ing. Karel Vyoral. „V roce 1987 výroba poroste o dalších 15 procent, ale v rozvojových nosných programech bude toto číslo ještě podstatně vyšší.“

Plán roku 1986 byl v Lanškrouně splněný na 101,04 % s překročením o 5,229 milionu Kčs.

Dne 14. ledna byl Ing. Josef Pohan jmenován

do funkce ekonomického náměstka. Předtím byl vedoucím ekonomiky práce. Dosavadní ekonomic-ký náměstek Jaroslav Domlátil odchází do důcho-du.

V roce 1986 bylo podáno 260 zlepšovacích návr-

hů, přijato jich bylo 138.Výstavba haly M5 – výroba HIO byla dokonče-

ná. V poslední době se Pozemní stavby snažily skluz snížit. Jeho pracovníci, zastoupení stavbyvedoucím Milošem Střílkem, obdrželi čestné uznání a medaili ke 40. výročí založení TESLY v Lanškrouně.

Podnikový ředitel Ing. Vyoral k plnění plánu roku 1986 uvedl, že celý loňský rok byl negativní vývoj

v oblasti zásob. Sklady byly plné a přitom výroba neměla z čeho dělat. To vedlo i k nerovnoměrnému plnění dekád a neplnění sortimentu.

Na sídlišti Dvorské lány na dokončených zákla-dech začala montáž prvního bytového domu.

Na výroční konferenci ČSVTS obdrželi Čestné uznání krajské rady VP VTR Josef Fait a František Vyhnálek. Čestné uznání České rady ČSVTS bylo uděleno Antonínu Kráčmarovi, Dipl. tech., vykoná-vajícímu od založení pobočky v roce 1959 až do ny-nějška funkci jednatele pobočky.

Na hodnocení podniku za účasti náměstka ministra Ing. Hamana, generálního ředitele koncer-nu Ing. Vičara, zástupce KV KSČ Machury, tajemníka OV KSČ Holomka a ředitelů okresní fi nanční správy a okresní pobočky banky řekl Ing. Vičar, že v roce 1986 organizace splnila stanovené ukazatele,

nesplněná zůstala doba obrátky zásob. Generální ředitel koncernu ocenil dynamiku rozvoje podniku

a poděkoval celému pracovnímu kolektivu TESLY Lanškroun za dosažené výsledky.

Pro rozvoj nástrojařských kapacit byly zakoupené nové výkonné vyjiskřovací stroje. Nové pracoviště otevřeli generální ředitel koncernu Ing. Vičar a ředi-tel podniku Ing. Vyoral.

TESLA je nejlepší v koncernu v úsporách ener-

gie. V roce 1986 se energetická náročnost výroby v podniku snížila o 14,22 %, z toho v Lanškrouně o 17,22 %. To je největší snížení energetické nároč-nosti v posledních 25 letech a 5x převyšuje celo-státní průměr.

Počítače mladým: do počítačové učebny gym-

názia, v níž má být 10 až 12 pracovišť, TESLA dodá-

vá tři počítače PMD 85 a jeden IQ 151, další dva počítače dodá SVAZARM a další přijdou z Krajského národního výboru.

Na aktivu zlepšovatelů oznámil Ing. Ladislav Verner, že závodní pobočka ČSVTS uskutečnila v minulém roce na 15 náhodně vybraných přípa-dech prověrku přijatých, ale dosud nerealizova-

ných zlepšovacích návrhů. „Akce ukázala v plné nahotě slabiny a nedostatky zlepšovatelského hnu-tí. Prověrkou bylo zjištěno, že v oddělení PPO leží založeny přijaté ZN, které by po realizaci přinesly mnohamilionové úspory. Jejich realizace je však možná za předpokladu, že autor bude dostatečně aktivní a iniciativní, anebo, že se ZN dostane do některé z revizních činností, na základě které bude doporučen k realizaci,“ řekl Ing. Verner.

V Pardubicích se konala již 6. celostátní konfe-

rence o hybridních integrovaných obvodech se 180 účastníky. Na začátku dvoudenního zasedání náměstek pro technický rozvoj Ing. Skála uvedl, že podnik pracuje na úkolu státního plánu vědec-kotechnického rozvoje „Progresivní technologie pájivé povrchové montáže HIO“, a to včetně vývoje a konstrukce příslušných zařízení.

Z pracoviště přípravy dat pro počítač oznamuje Hana Süsserová, že dostali 10 nových strojů pro pří-pravu a předzpracování dat CONSUL 2714. Přechází se od děrných štítků na fl exibilní disky. Nyní je mís-to hluku desítky psacích strojů slyšet jen bzukot kli-


87matizace. Předchozí 80ti sloupcový děrnoštítkový systém byl v provozu už 12 let a poruchovost strojů značně stoupala.

V roce 1986 bylo oproti předchozímu roku méně

vynálezů a zlepšovacích návrhů, ale výše jejich společenského prospěchu vzrostla.

Oslav 1. máje se v Lanškrouně zúčastnilo přes 8 tisíc lidí.

Do konce května se nepodařilo vyrovnat výpa-

dek plánu výroby. Opět neplní závod Ostrava, závod Jablonné již ano, ale manko od počátku roku mu zůstává. V rámci okresu jsme jediným podni-kem, neplnícím ani jeden sledovaný ukazatel plánu, dluh ve výrobě zboží od počátku roku zboží je 16 milionů korun.

Útvar zásobování (MTZ) potřebuje výstavbu nebo rekonstrukci skladovacích prostor, totéž pla-tí pro hotové výrobky. Stejně jako výroby, i sklady

potřebují modernizovat, říká vedoucí MTZ Karel Hrodek.

O problematice náhrady metalizovaného papí-

ru v kondenzátorech polypropylénem psal Teslácký svět už před 10 lety, v roce 1977. Dnes, kdy bychom mohli zhruba polovinu papírových kondenzátorů nahradit kondenzátory z umělých fólií, se tomu brá-ní uživatelé kvůli vyšší ceně.

V červnu začíná pravidelné vysílání závodního

rozhlasu. Zprávy budou prokládány hudbou.Ke konci dubna bylo v lanškrounské TESLE cel-

kem 65 počítačů různých druhů – nejvíc ve výrob-ním úseku (16 v administrativě a 23 počítačů řídí technologické procesy). V technickém úseku je 16 počítačů, z toho 4 v provozu výroba jednoúčelových strojů a 6 v nástrojárně. Řízení jakosti má 5 počíta-čů, obchodní a ekonomický úsek po jednom.

Dne 19. června uspořádala v Lanškrouně naše rožnovská VHJ TESLA-ES svou III. sportovní olympi-

ádu, v disciplinách branný závod, stolní tenis, tenis, střelba, fotbal, nohejbal a volejbal.

Týden nato se konal „Plyšanský triatlon“ plavá-ní 400 m, na kole 30 km a přespolní běh 6,5 km. Ve třech kategoriích: muži do 39 let, muži nad 40 let a ženy.

Šedesátiny oslavil Bohuslav Šolc, vedoucí OHN (nástrojárna) od roku 1956, kdy měla TESLA 30 nástrojařů, až do nynějšího odchodu do důchodu, kdy už je nástrojařů 230.

Závod Stará Lubovňa slaví 10 let.Na červencovém technicko-ekonomickém akti-

vu prohlásil ředitel ing. Vyoral: „Stále se setkávám s výroky: Dejte mi…, Zajistěte nám…, Připravte nám…, ale ani jedenkrát za mnou nikdo nepřišel, aby řekl: Vyvinul jsem …, Připravil jsem k uvedení do výroby… Trvá starý přístup: Potud je to můj úkol a dál, ať se stará někdo jiný… – Je nutné se vrátit ke koordinování.“

Za měsíc bylo v Lanškrouně zadrženo pět řidičů „s obsahem etylalkoholu v krvi větším než 1 pro-

mile“ a dalších 5 s obsahem pod jedno promile. Postihne je pokuta 500 Kč, odebrání řidičského prů-kazu na 6 měsíců a následné přezkoušení.

Návrh zákona o státním podniku prochází veřej-nou diskusí. Experimentální uplatnění zákona v celé VHJ TESLA-ES Rožnov se plánuje od 1. ledna 1988. Připomínky k zákonu sbírají organizace KSČ, ROH a SSM, nebo přímo okresní výbor KSČ.

Výstavbu druhého bytového domu na Dvor-ských lánech se i přes intervence na krajském národ-ním výboře nepodařilo u Pozemních staveb zajistit. I vnitřní práce, které měly dělat Stavomontáže Par-dubice , byly odmítnuté. TESLA sahá k náhradní-

mu řešení a bude využívat vlastní stavební výrobu. Stavební výrobě chybí vysokozdvižný vozík, nedo-stane ho, protože na něj není bilance (příděl).

Středisko SIP (zátavy) postihl šestidenní výpa-

dek výroby kvůli nekvalitnímu drátu, který pronikl vstupní kontrolou. Závada se projevovala až u hoto-vých patiček.

Zasedání celozávodního výboru KSČ probíralo plnění hospodářských úkolů. Odběratelé výrazně

snížili požadavky – celkem o 50 milionů Kčs. K 1. září se provede úprava plánu na rok 1987.

Beseda vedoucích pracovníků nad zákonem

o státním podniku na začátku září přinesla připo-mínky. Ing. Danačík namítá, že zákon nedostatečně řeší dodavatelsko-odběratelské vztahy. Ing. Koneč-


88 ný dodává, že největším problémem je kvalita a plynulost dodávek. Podnikový právník Dr. Josef Filip řekl, že zákon nedává pracovnímu kolektivu možnost rozhodnout, jak bude organizace začleně-ná v ekonomickém systému – zda to bude závod nebo podnik. Neodpovídá také na to, jak to bude v závodech s volbou ředitele. Ing. Pravec pozna-menává: aby se nezměnila jenom forma a řízení zůstalo při starém. Stále přetrvává indexové pláno-vání a byrokratický přístup v investiční problemati-ce. Ing. Růžička: dodavatelé musejí zodpovídat za nekvalitní dodávky a nést příslušné škody.

Požárníci TESLY Lanškroun vybojovali zlatou

medaili, pohár a putovní pohár ministra na 1. ročníku soutěže jednotek požární ochrany rezortu FMEP. Druhý byl OEZ Letohrad, třetí TESLA Orava.

Od poloviny do konce září byla na zámku otevře-ná výstava výtvarných prací „SALON ´87“. Odbor-ná porota udělila 5 cen a 3 čestná uznání. První

cenu obdržel Zdeněk Třešňák z TESLY Lanškroun za kolekci enkaustiky (obrazy z barev využívajících včelí vosk).

TESLA vystavovala na 29. Mezinárodním stro-jírenském veletrhu v Brně. Počet vystavovatelů se přiblížil 3000, návštěvníků byl dvojnásobek oproti loňsku. Naše TESLA vystavila v chodu nejnovější

automatickou navíječku MC 1984 a součástky. Navíječku natočila televize do zpráv vysílaných během veletrhu. Názory návštěvníků: stabilizujte

sortiment součástek a dodržujte údaje o jejich

perspektivnosti. Zákazníci v roli dlužníků: platební neschopnost

TESLY činí ke konci září 159 milionů Kčs. Z toho je jedna třetina z naší viny – opožděná fakturace a pře-kročení limitu zásob. Dvě třetiny způsobují neplatící odběratelé: například TESLA Pardubice dluží 10 mil. Kčs, ZVT Banská Bystrica 4 mil. Kčs, TESLA Přelouč 3,7 mil. Kčs a TESLA Bratislava 3,6 mil. Kčs.

Za 3. čtvrtletí podnik TESLA Lanškroun neplní

skoro 26 milionů Kčs ve výrobě zboží, nejvíc závod Lanškroun (7,3 mil.Kčs).

Kovošrot odebírá nefunkční elektrolytické kon-denzátory jen za podmínky, budou-li dodány vago-

nem. Proto se zmetky hromadily, až jich bylo dost

na vagon. „Je to sice levnější doprava, ale ukazuje, kolik vzniká zmetků (i když v tom je i nutný tech-nický lom a zmetky z nekvalitních surovin),“ píše závodní časopis.

Československá televize odvysílala reportáž

o výstavbě bytů v Lanškrouně, uvádějící, že se vysta-věly základy, inženýrské sítě, trafostanice a kotelna. Započetím montáže prvného bytového domu začaly potíže. Teprve v poslední době dlouhá a složitá jed-nání přinesla výsledky a plánované byty budou.

Stranické vzdělávání v Lanškrouně jede naplno. Hlavním tématem je přestavba. „Aktivita lidí v pod-mínkách přestavby je možná jen v mírových pod-mínkách bez jaderného zbrojení. Na každém lek-toru záleží,“ píše v článku představitel ideologické komise CSV KSČ.

Zásady přestavby hospodářského mechanis-

mu, jejichž součástí je i návrh zákona o státním podniku, ověřovalo ve Východočeském kraji několik podniků a od 1.1.1988 se budou ověřovat i v TES-

LE Lanškroun. Půjde o úplný přechod na chozras-čot a dosahování vyšší hospodárnosti. „Je to proces zdokonalování řízení běžný v celém světě,“ píše úvodník.

Mobilní skupina analytického zjišťování (MSAZ) pracovníků TESLY získala v okresní soutěži 1. místo a na počátku října reprezentovala okres Ústí nad Orlicí na celokrajské soutěži v Seči. Rovněž tam zís-kala 1. místo.

Ke 30. říjnu bylo v okrese Ústí nad Orlicí 577

dopravních nehod, o 30 víc jak loni. Usmrceno bylo 6 lidí, těžce zraněno 30 a lehce 164 osob. Na Lanškrounsku bylo 72 nehod, z nich 6 pod vlivem alkoholu.

Nad obcí Albrechtice byl 18. listopadu uvedený do provozu vykrývací vysílač prvního programu

Československé televize, převádí jej na 34. kanál.Světová zdravotnická organizace vydala heslo

„Zdraví pro všechny do roku 2000“ a soustřeďuje se hlavně na boj proti kouření. Ve spotřebě cigaret na hlavu je Československo na 3. místě v Evropě, je to 1800 cigaret.


89Celookresní námětové cvičení profesionálních i dobrovolných hasičských sborů proběhlo 18. listo-padu v Lanškrouně na téma „Hoří kulturní dům“. Během cvičení bylo například potřeba rozvinout 400 metrů požární hadice až ze starého závodu.

Sázava slaví 30 let výroby součástek. Nové stro-je a japonská licence provoz v Sázavě výrazně změ-nily. Z původních 400 pracovníků se stav snížil na 210 a přitom výroba zboží vzrostla na letošních 88 milionů Kč. Zatím co potenciometry přecházejí do Ostravy, Sázava by se měla stát, podle výhledu do roku 2000, výrobcem pasivních sítí HIO a provozem uplatňujícím povrchovou pájivou montáž.

CSZ KSČ zasedal nad plánem roku 1988. Výroba má stoupnout o 15 %, náklady klesnout o 11 %, zisk má stoupnout o 80 %. Zatím není plán naplněný zakázkami v rozsahu 142 milionů Kč. Problémem

jsou chybějící zakázky hlavně pro první pololetí, převážně u elektrolytických kondenzátorů.

Na slavnostním vyhlášení vítězů krajské výsta-

vy ZENIT dne 27. listopadu obdržel mládežnický

kolektiv z AM cenu za 1. místo pro exponát Zaříze-ní na tvarování drážek u MP kondenzátorů.

Rok 1988

Předposlední den v roce 1987 byl do funkce

ředitele podniku jmenován Ing. Jiří Skála. V TESLE pracuje od roku 1976. V roce 1984 se stal vedoucím odboru mikroelektroniky. Od roku 1985 byl náměst-kem ředitele podniku pro technický rozvoj.

Dosavadní podnikový ředitel TESLY Lanškroun Ing. Karel Vyoral bude na generálním ředitelství naší VHJ v Rožnově vykonávat funkci ředitele pro

investiční rozvoj.V novoročním projevu řekl ředitel podniku

Ing. Skála: „O úspěchu rozhodnou pracující svou iniciativou, odpovědnými přístupy a hlavně jasný-mi a konkrétními činy. Lidé mají vědět, oč se jed-ná, co je čeká a co jim to přinese. Jednání čestných

a poctivých lidí nesmí mařit lhostejnost a skepse z neřešených problémů. Uplatnit zásadu: pořádek v domě může zavést jedině ten člověk, který se v něm cítí hospodářem.“

V závodě Ostrava byl odvolán ředitel závodu Ing. Vladimír Žádník a na jeho místo byl jmenován Ing. Petr Malý, předtím vedoucí normovač v kon-cernovém podniku Výstavba OKD.

Teslácký svět přinesl rozhovor s ředitelem

Ing. Skálou. V něm zaznělo: „Rozebereme příčiny neplnění v roce 1987 a využijeme je k intenzivněj-šímu rozvoji a ke změně myšlení. Největší kus práce nás čeká v překonávání lhostejnosti a často i pasivi-ty … Potřebujeme zdravý patriotismus a vřelý vztah k podniku a ke značce TESLA.“

Klub důchodců TESLA už má 536 členů. V roce 1987 jich přibylo 51. Důchodci oslavují kulaté sedmdesátiny, pořádají akce k MDŽ a mikulášskou, loni uspořádali tři „tajné“ výlety a 5 zájezdů, z toho dva do zahraničí.

Porada vedení podniku přijala zásady pro rozvoj

podniku. Například situaci v HIO řešit operativními poradami, výrazně zlepšit hospodaření s nářadím, a vytvořit tříletý plán dalšího rozvoje podniku do

roku 1991. V jeho první etapě přehodnotit cílové úkoly na ty, jež lze zabezpečit a) lepší organizací, b) novou technologii apod. Ve druhé etapě říci, které obory budou nosné a jak je rozvíjet.

Na středisku SIP došlo k zásadnímu zlepšení, uve-dl v rozhovoru vedoucí provozu František Klíma. Pomohl zásadní přístup nadřízených, hlavně ředitele a výrobního náměstka. Ti uznali situaci jako vážnou, a proto od počátku roku probíhají každý den porady ohledně nejvážnějších problémů.

Ideologická komise připravila 20. ledna pro Celo-závodní výbor KSČ Plán masově politické práce na

rok 1988.Československá televize 25. ledna odvysílala

v Televizních novinách reportáž o naplňování 7. zasedání ÚV KSČ, natočenou v TESLE ve střediscích automatizace, elko a SIP.

Počet podaných zlepšovacích návrhů v roce 1987 činil 353 oproti 340 o rok dříve. Vyskytl se i ZN


90 přinášející roční úsporu téměř 350 tisíc Kč. Vypla-cené odměny vzrostly; to svědčí i o rostoucí kvalitě ZN, uvedl Josef Majetič, vedoucí oddělení patento-vé a právní ochrany PPO.

Na základě vývoje plnění plánu v roce 1987, a tím s puncem neplniče, TESLE Lanškroun hrozilo,

že banka zavede v podniku konsolidační režim, neboli reálná a velmi tvrdá opatření: ztrátu sub-jektivity, zvýšení úrokové sazby a další sankce, mj. i na fond odměn. Podnik ale přijal řadu okamžitých opatření, a proto bylo uplatnění konsolidačního režimu oddáleno.

Vedoucí pracovníci TESLY zasedají každé pon-

dělí v 19 hodin a projednávají nejzávažnější pro-blémy.

Vychází nová knižnice katalogů součástek, pod společným názvem „Katalog elektronických součástek“. První dva svazky se týkaly polovodičů a nyní vychází třetí svazek o více jak 800 stranách, věnovaný pasivním součástkám z Lanškrouna, ale i z TESEL v Hradci Králové, Jihlavě a Blatné. Stát bude asi 65 Kč.

Komise lidové kontroly konstatovala, že na pra-

covišti odbytu se za 25 let nezvýšil počet pracov-

níků. Nyní evidují 3500 odběratelů, z toho 800 až 1000 stálých. 200 odběratelů si vyzvedává zboží osobně. Nebyla zavedena výpočetní technika, a proto se zvýšený objem prací řeší přesčasy, někdy výrazně překračujícími povolené limity.

V centru pozornosti nyní jsou zisk, UVV (upra-vené vlastní výkony) a obrátka zásob. Na poradě ředitelů závodů dostali ředitele od ekonomického náměstka konkrétní úkoly pro rovnoměrnější faktu-raci. Informace ředitelů o jejich hospodárnostních programech byly neúplné. Proto vedení podniku rozhodlo, že úkoly se musí plnit tak, aby byl splněn

zisk a upravené vlastní výkony.Lidové milice slavily své 40. výročí slavnostní

přehlídkou v Ústí nad Orlicí a slavnostním srazem závodních jednotek LM TESLY a Východočeských papíren v Lanškrouně.

Hodnocení závodů za rok 1987 se otočilo: Lan-škroun z osmi ukazatelů splnil pouze jeden a stal se

nejhorším závodem v podniku. Nejlepší je Jablon-

né s pouze jedním nesplněným ukazatelem.Střední odborné učiliště elektrotechnické při-

pravuje téměř 500 žáků ve dvou-, tří- a čtyřletých oborech. Z nich asi 80% připravuje pro TESLU. Je to dvakrát víc žáků, než před deseti lety. Stále není dostatek mistrů odborného výcviku.

Hodnocení podniku ze rok 1987 proběhlo za účasti ekonomického ředitele koncernu Ladislava Dosoudila, ředitele okresní pobočky banky, ředitele okresní fi nanční správy a také zástupce TESLY Ora-

va, neboť TESLA Lanškroun způsobila v TESLE Orava v roce 1987 na lince na barevné televizory prostoje

3500 hodin. – Ředitel banky konstatoval, že renta-bilita výrobních fondů byla v roce 1987 pouhých 6,3%, což je alarmující. Platební neschopnost kolí-sala mezi 100 a 150 miliony Kč, a z toho je asi 50 % z vlastní viny podniku. Ekonomický ředitel Dosoudil řekl, že tak, jak podnik hospodařil v roce 1987, nelze hospodařit v experimentu.

„Celý princip nových zásad hospodaření,“ říká ředitel Ing. Skála v reportáži v Tesláckém světě „vychází z toho, že každá státní organizace, kte-rá bude existovat, musí, chce-li vůbec existovat v nových podmínkách, vytvářet zisk a z tohoto zis-

ku si uhrazovat svoje potřeby. … Nyní bude pře-pracován rozpis plánu. Ze současných asi dvou set ukazatelů zůstane zhruba dvacet. Dostaneme pro-stor k rozhodování, možno říci: prostor k podnikání. Například, jestliže budeme mít hodně lidí, nebude-me mít dost prostředků na výdělky a jestliže bude-me chtít zajistit výdělky, pak nemůžeme mít velký počet lidí. Nebudeme tedy reklamovat počet lidí, ale půjdeme se sami podívat, co a kde můžeme rychle ušetřit, zracionalizovat.“

V diskusi na celozávodní konferenci KSČ se hovořilo například o snižování devizové nároč-nosti výrobků: Rozšiřuje se nešvar „vývozu do

tuzemska“, kdy například Chemosvit chce dodá-vat polypropylenové fólie a Spolchemie epoxidové pryskyřice za devizy. – Jiná diskutovaná otázka: ve vývoji jsou generační problémy, chybí mladí kvali-

fi kovaní dělníci a technici, chybí věková posloup-


91nost. Například mladí lidé z vysokých škol do 30 let jsou na vývojových střediscích úseku technic-kého rozvoje rozmístěni takto: Výzkum a vývoj 10 %, mikroelektronika a mikrovlnná technika 22 %, technicko-organizační rozvoj 2 %, výzkum a vývoj materiálů 8 %. Chybí byty. Jen z vývoje mikroelek-troniky odešlo za dva roky pět vysokoškoláků kvůli nepříznivému bydlení.

Tým energetika Zdeňka Marka zvýšil účinnost

kotle 16 tun páry/hodinu z průměrných 74 % udá-vaných výrobcem na průměrných 90 %. Využívá se převod předehřátého vzduchu z chlazení škváry do zóny intenzivního hoření v kotli.

Velkou nevoli způsobil pokus vyvolaný nedo-statkem pracovnic v závodní kuchyni: vedoucí pra-covník povolil, aby si strávníci sami otírali tácy na příbory a talíře s jídlem.

První čtvrtletí, vyhodnocované ještě postaru, přineslo pozitivní výsledky, ale plán se ještě neplní (96,5 %) a dluh se zhoršil (na 10,3 mil. Kč). Podnik má za cíl omezit prvotní platební neschopnost: dosud není zrovnoměrněná fakturace a nebyl splněný úkol snižovat zásoby. Zčásti je to vinou toho, že se jak v zásobování, tak v odbytu, nepoužívá výpočetní technika, praví se ve zprávě ředitele Ing. Skály pro celozávodní výbor KSČ.

Delegát hovořil na městské konferenci KSČ o nedostatečném sortimentu zboží v lanškroun-

ských obchodech. Setkal se však s odmítavými reak-cemi jiných delegátů a pak i v prodejnách. Píše o tom: „Já osobně nepovažuji za správné, když například jablka či jiné ovoce jsou v hlavním nebo krajském městě vystavené ve výlohách a na ulicích i v několika druzích. A na maloměstě se za tímto zbožím spotře-bitel doslova honí a stojí dlouhé fronty.“

Cyklista František Trkal (1970), zaměstnanec expedice TESLY Lanškroun, překonal na začátku března na kryté dráze v Brně pět československých

juniorských rekordů. V hodinovce dokonce překo-nal i rekord seniora Romana Čermáka z roku 1986.

Ve středu 25. května v teslácké telefonní ústřed-ně manipulatky spojily rekordní počet meziměst-

ských hovorů – 164. Z toho jen pro zásobování bylo

48 hovorů. Mimoto spojily i 19 hovorů v rámci kraje a 16 soukromých hovorů. Za meziměstské hovo-ry platí TESLA měsíčně 60 tisíc korun a za hovory z pobočných účastnických stanic dalších 62 tisíc korun.

Na sídlišti Dvorské lány probíhá montáž druhé-ho bytového domu, během tohoto roku se smon-tuje i třetí a ve 4. čtvrtletí začne montáž čtvrtého. Avšak za cenu toho, že z TESLY budou muset dvě

skupiny po 6 lidech odejít na 3 měsíce na brigádu

do PREFY Pardubice a tam pomoci vyrobit panely na 102 byty, mimo plánované úkoly PREFY.

TESLA má za cíl snížit platební neschopnost a k 30. červnu banka zhodnotí, jak se s vlastním pro-gramem vyrovnáváme. Nadlimitní zásoby se začaly snižovat. Dodržení limitů všech kategorií je životně důležité pro další ekonomický rozvoj našeho pod-niku, říká se v úvodníku Tesláckého světa.

Deník Rudé právo uveřejnil 24. června zprávu ze zasedání vlády ČSSR, kde bylo schváleno 412 stát-

ních podniků. Tím začala první etapa přestavby struktury hospodářských organizací. Naše TESLA se

stává součástí státního podniku TESLA ES Rožnov. Veškeré záležitosti vnitřního řízení budou věcí podni-kového ředitele a rady pracujících. Pravomocí odbo-rů se návrh zákona o státním podniku nedotýká.

Došlo ke dvěma ekologickým nehodám s úni-

kem kondenzátorového oleje, jedna nedbalostí pracovníků provozu MP a druhá únavou materiálu. Olej pronikl do půdy a do kanalizace.

V Středním odborném učilišti elektrotechnickém byla díky iniciativě Františka Ehla a Milana Lédla vybudována učebna s osmi počítači IQ 151, deseti

počítači PMD 85 a s vlastním televizním okruhem s pěti barevnými televizory a kamerou, za celkem půl milionu korun.

Náměstek ředitele pro kádrovou a perzonální práci Viktor Valachovič předložil na celozávodní výbor KSČ návrh kádrového programu. CZV KSČ jej posoudil a přijal.

Obchodní náměstek Ing. Jaroslav Stejskal odstu-puje ze zdravotních důvodů a řízením obchodního

úseku byl pověřen Ing. Zdeněk Šesták.


92 TESLA Lanškroun má od 1. července 1988 dlou-hý název „TESLA Elektronické součástky, koncern

Rožnov, TESLA Lanškroun, koncernový pod-

nik“ a je strukturální jednotkou státního podniku. Shromáždění delegátů má do 4 měsíců zvolit ředi-tele státního podniku. Delegátů bude 120, z nich 21 bude z našeho koncenrového podniku, Zvolíme je 5. a 6. září.

Byla dokončena výstavba nové kuchyně a jídel-

ny v novém areálu. Stavební výrobě TESLY pomohly při výstavbě Pozemní stavby Pardubice, Koventa Česká Třebová a Agrostav. Provoz jídelna zaháji-la v pondělí 29. srpna tradiční vepřovou pečení se zelím a knedlíkem.

Na radě ředitelů závodů řekl Ing. Rula, ředitel pobočky SBČS v Ústí nad Orlicí: „Je to lepší, než

v loňském roce, ale není to na tleskání.“ Poukázal na nerovnoměrnost výroby a fakturace a na proble-matické plnění hospodářských smluv.

Vzdělávací středisko Sdruženého klubu pracují-cích nabízí kurzy německého a anglického jazyka

pro předškolní děti. Vedou je Ljuba Bártová a Fran-tišek Hort.

V pátek 12. srpna začala demolice Střelnice, už dlouho nevyužívané a chátrající. Na jejím místě bude stát nové odborné učiliště.

Od 1. září je Ing. Jan Růžička pověřen řízením

výrobního úseku. Pracuje v TESLE od září 1979 a od roku 1985 byl vedoucím výroby. Nastupuje po výrobním náměstkovi Ing. Antonínu Konečném.

Závodní konference ROH probírala plnění kolek-tivní smlouvy. Z příspěvků: Je malá péče o nové pracovníky. Měli by být zařazováni do nejlepších pracovních kolektivů. Diskuse byla jednostranná – hovořili pouze členové pracovního předsednictva a delegáti mlčeli. Autor článku říká: „Přestavba hýbe i lanškrounským závodem, ale soudě podle diskuse, je buď pracujícím všecko jasné, anebo si myslí, že se jich změny netýkají.“

Lanškrounské kopy, pořádané letos ke 100. výročí organizované turistiky a 20 letům Kopy, se zúčastnilo na 6 trasách 3058 turistů. Nejvzdále-nějším účastníkem byla Jarka Štarhová-Ezzatová

z Káhiry (Egypt). Nový rekord na 100 km v čase 10 hodin 20 minut dosáhl Václav Sadílek a tím překo-nal dosavadní rekord svého bratra Oty Sadílka 11 hodin 20 minut.

V září oslavuje závodní časopis 40 let života. Od roku 1949 se jmenoval „Svět kolem nás“ a od roku 1975 vychází pod dnešním názvem „Teslácký svět“.

Do podnikového výboru ROH státního podniku

v Rožnově byli z Lanškrouna zvoleni Zdeněk Nymš, Zdeňka Ročnová a Pavel Vaculík. Dosavadní pod-nikové výbory jednotlivých koncernových výbo-rů pracují dál a jejich postavení v nové odborové struktuře se vyjasní v prvním pololetí 1989.

V roce 1989 se odborové rekreace zúčastnilo 874 lidí, z nich ve východním Německu 78, v Maďar-sku 80 a v Bulharsku 210. Na letních pionýrských

táborech bylo celkem 372 dětí, a to v Čenkovicích, Nověm Městě nad Metují, a dále v Polsku na 2 tábo-rech, jednom u moře a druhém ve vnitrozemí, a na třech místech ve východním Německu.

V lanškrounském závodě chybí 82 pracovní-

ků, dalších průměrných 138 chybí vinou pracovní neschopnosti. Pokračuje výpomoc technicko-hos-podářských pracovníků ve výrobních střediscích: v pondělí 26. října nastoupilo na týdenní brigádu 39 lidí.

Úvodník Tesláckého světa upozorňuje na stá-le rostoucí rozpor mezi plánem objemu výroby

zboží a skutečnými požadavky zákazníků. Jsme schopni vyrábět víc, ale zákazníci takové objemy nepožadují. Deník Rudé právo dne 4. října v článku „Kdy bude odbyt řídit výrobu?“ píše, že v přestav-bě nelze nechávat nadále výrobu diktovat, co od ní zákazník odebere.

Na jednání dílenského výboru ROH č. 18 byl předseda ZV ROH požádán o vysvětlení, proč do desetičlenného předsednictva podnikového výbo-du ROH státního podniku byli navrženi a zvoleni čtyři zástupci z Rožnova a například TESLA Jihlava, TESLA Blatná a Elton Nové Město nad Metují tam nemají žádného zástupce.

Celozávodní výbor KSČ konstatuje, že převáž-ná část jeho usnesení o snížení prvotní platební


93neschopnosti se plní. Situace v závodě Ostrava se stabilizuje. Výrobní kapacity jsou větčím než potře-ba zákazníků, proto neodmítejme žádnou zakázku, vycházejme zákazníkům vstříc a hledejme zákazní-ky v zahraničí.

Karel Juliš byl jmenován federálním ministrem

hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, před-tím byl ministrem školství, mládeže a tělovýchovy. Předchozím ministrem FMHSE byl od 21. dubna 1988 Ladislav Gerle. Ten převzal do svého minister-stva resort elektrotechnického průmyslu, zaniklý k 20. dubnu 1988.

Výsledky hospodaření TESLY Lanškroun k 30. září jsou příznivé. Limit zásob byl překročen jen o 1,1 milionu Kčs. Zisk byl překročen o 4 miliony Kčs. Fond odměn byl naplněn. Ale poslední čtvrtletí bude obtížné.

V pondělí 17. října byl nadpoloviční většinou hla-sů Ing. Milan Vičar zvolen ředitelem státního pod-niku. Získal 64 % hlasů shromáždění pracovního kolektivu (77 pro, 40 proti). Rada pracovního kolek-tivu vytkla zástupci ministerstva, že předložil jen jediný návrh na ředitele. Ten se hájil tím, že nebyl druhý rovnocenný kandidát. Rada se ale shodla, že přes formální námitky doporučí návrh na ředitele shromáždění k volbě.

Nový kotel v lanškrounské kotelně byl odpoled-ne 17. října zapálený a čeká ho 70 hodin provozních zkoušek.

Do Rady pracovního kolektivu státního podni-ku byli zvoleni Jana Hemrlíková ze HIO Sázava (90,8 %), Ing. Jan Jón, vedoucí OTŘ (95 %) a Ing. František Snítil, vedoucí ÚŘJ (89,16 %).

V Brně se konala výstava Elektronizace a auto-

matizace ´88 navazující na výstavu INVEX ´88. Shlédlo ji 23 tisíc návštěvníků. TESLA Lanškroun vystavila součástky a rotační třídící automat řízený mikropočítačem ze závodu Jablonné. Na semináři výstavy přednášel Ing. Jiří Beránek o perspektivních součástkách.

Dne 18. listopadu vyšel nekrolog Miroslava

Šilara, který zemřel po těžké nemoci 8. listopadu ve věku 61 let. Od svých 15 let pracoval v tabáko-

vé továrně a od roku 1945 v TESLE jako dělník, pak skladník a potom v různých funkcích ve výrobním úseku. Od roku 1971 byl obchodním náměstkem a v posledních letech vedoucím útvaru obrany.

Ve dnech 14. a 15. listopadu natáčel v TESLE redaktor Televizních novin Ing. Milan Adámek. Reportáž odvysílali v pondělí 21. listopadu.

V rozhovoru s Miloslavem Matějkou, pracovní-kem výroby jednoúčelových strojů, se dovídáme o jeho cestě do Japonska k fi rmě JCCE, kde oživo-val dodanou automatickou navíječku SC 579 na čtyřkapacitní svitky. Charakterizuje fi rmu JCCE jako strojírnu našeho typu, se 40 zaměstnanci, kteří však pouze kompletují stroje z dílů vyrobených jinde. Japonci vysoce oceňovali jednotlivé nápady na naší navíječce.

Nejstarší brigáda socialistické práce v TES-

LE – v zámečnické dílně – zahájila činnost v roce 1959 a po přerušení funguje znovu od roku 1970 dodnes.

Dne 20. prosince jednali odboráři o tom, že ke konci roku 1988 se ruší okresní a český výbor

odborového svazu a v prvním pololetí 1989 prav-děpodobně ukončí činnost krajský výbor odboro-vého svazu.

Rok 1989

Novoroční projev ředitele koncernového podni-ku Ing Skály vybízí k optimismu: „Splněny a přepl-něny byly prakticky všechny kvalitativní ukazatele. Podařilo se ke konci roku dořešit i velmi složitou problematiku zásob.“ Hlavními nedostatky byly nerovnoměrnost výroby a kolísající stav zásob – příčina výkyvů v platební situaci podniku. „Teď jde o to zkvalitnit pracovní vztahy, abychom si vážili své práce a práce druhých. Abychom se naučili všichni táhnout za jeden provaz.“

Mechanik výroby jednoúčelových strojů Zdeněk

Kašpar závodí v triatlonu. V celkovém hodnoce-


94 ní Československého poháru v krátkém triatlonu obsadil páté místo. V přeboru ČSSR v dlouhém tri-atlonu byl třetí.

Novela zákoníku práce prodlužuje přestávku na

oddech z 15 na 30 minut, ale jednání na okresním národním výboře s ČSAD o změnách jízdních řádů nebyla úspěšná.

Z prvních 60 bytů přidělovaných na Dvorských

lánech dostali 49 bytů zaměstnanci TESLY ze soci-álního pořadníku a pak ti, co odpracovali tříměsíční brigádu v PREFĚ a ti, co na 3 měsíce nastoupí přímo na práci na Dvorských lánech.

Na radě ředitele dne 23. ledna byl kritizovaný

návrh kolektivní smlouvy na rok 1989. Zařadily se tam i úkoly, které jsou v náplni práce vedoucích pra-covníků.

Podnikový právník JUDr. Josef Filip vysvětluje, že podle novely zákoníku práce lze kouření v míst-

nostech, kde není vyhrazen kuřácký koutek, postih-nout jako porušení pracovní kázně.

Na výroční schůzi závodní pobočky ČSVTS obdržel čestné uznání za aktivní práci v pobočce Josef Černovský. V referátu hovořil Ing. Maixner, CSc. o práci na elektrotechnickém muzeu. Nyní jsou již uvolněny dvě ze tří místností v městském zám-ku. Projektanti TESLY spolu s pracovníky Merkuru Hradec Králové projektují stavební úpravy a interi-ér. Během roku bude potřeba, aby pomohli všichni členové.

Porada ředitele podniku uložila odboru řízení a výpočetnímu středisku, aby s vedením obchodní-ho úseku převedli agendu útvaru zásobování na

počítač. V zásobování dostanou nejvýkonnějším počítače a programové vybavení.

Chřipka způsobuje, že například 13. února chy-bělo pro nemoc 446 lidí. Proto bude 104 lidí z kan-celáři pomáhat výrobě. Celkově epidemie chřipky způsobila ztrátu 4000 směn dělníků v průmyslové výrobě.

Ing. Michal Kraus byl jmenován tajemníkem Městského národního výboru v Lanškrouně. Je pra-covníkem Východočeských papíren a poslancem České národní rady. Problematiku Lanškrouna dělí

do tří okruhů: za prvé výrazně změnit celkový stav a vzhled města, za druhé dokončit rekonstrukci rad-nice a za třetí zkvalitnit obchodní síť a služby, pokra-čovat v bytové výstavbě a k tomu rozšířit možnosti sportovního a kulturního vyžití.

K úkolům pro rok 1989 komentuje ředitel kon-cernového podniku Ing. Skála: „Základní dva pro-blémy z loňska, ovlivňující i plnění v letošním roce, jsou výrazná nerovnoměrnost výroby a prakticky soustavné překračování zásob. V roce 1988 bylo 22 % výroby odvedeno během posledních dvou dnů v měsíci. Zatím nemáme zajištěný odbyt na plánovanou produkci, ale přesto jsme situaci zváži-li a plánovanou výrobu zboží zvýšili o 15 milionů korun, z toho v Lanškrouně o 10 milionů a v Jab-lonném o pět milionů. Tím zajistíme lepší dynamiku podniku a požadovaný mzdový vývoj.“

Závěrečné hodnocení koncernového podniku

za rok 1988 na rozdíl od minulých let nebylo rozbo-rem plnění plánu, nýbrž zhodnocením efektivnosti organizace podle toho, zda vložené prostředky při-nesly to, co měly. Ing. Skála zdůraznil, že ke všemu, co děláme, nemůžeme přistoupit tím způsobem „ono se to nakonec nějak sečte a zvládne“, ale musí-me mít předem jasno, jaké konkrétní přínosy pro nás jednotlivá rozhodnutí budou mít.

Členové celozávodního výboru KSČ na svém řád-ném zasedání 20. března po diskusi rozhodli pone-chávat dále pod stranickou kontrolou brigádní formy práce a odměňování v Lanškrouně. Pod stra-nickou kontrolou také zůstane realizace úkolů sta-novených vedením podniku a týkajících se přímo kvality.

Brigádní forma organizace práce měla vyřešit účast pracujících na řízení výroby. V roce 1988 ale touto formou pracovalo v Lanškrouně jen 7 kolek-tivů s celkem 227 pracovníky. Přitom do roku 1990 musíme do brigádní formy zapojit přes 50 % pra-covníků.

Veřejná diskuse o zeleni ve městě hledala 18. dubna odpověď na otázku, jak čelit úbytku par-

ků, stromů i jednotlivé zeleně ve městě během posledních let. V pozvánce se píše „snad všichni


95chceme žít ve městě plném zeleně a květin, uprave-ných chodníků a domů.“

V souvislosti se svým výročím připomíná Teslác-ký svět několik citátů z díla Vladimíra Iljiče Lenina, mezi nimi také tento: „Přestaňte mudrovat a hlou-bat o nové ekonomické politice. Verše nechť píší básníci, protože jsou básníky. Vy však, ekonomo-vé, nehloubejte o nové ekonomické politice, nýbrž zvyšujte počet komunistů, kteří se dovedou dát do soutěže s kapitalisty.“

Vedení státního podniku přidělilo koncernové-mu podniku TESLA Lanškroun pro výplatu podílů

za hospodaření státního podniku částku 2,5 mili-onu Kč. To je průměrně 190 korun na jednoho pra-covníka.

Prověrka bytového fondu TESLY Lanškroun uká-zala, že ve 43 bytech bydlí pouze jedna nebo dvě osoby, a že tedy jsou v nadměrném bytě. Ve 20 bytech bydlí osoby, které v TESLE vůbec nepracují.

Koncernový podnik TESLA Rožnov začal vyrábět

barevné televizory Libuše s úhlopříčkou 56 cm. Stojí 14 700 Kč, rozložené sady na jejich montáž vyměňuje TESLA Rožnov s maďarským Videotonem v poměru dvě obrazovky za jednu rozloženou sadu.

Svátek práce oslavili pracující v Lanškrouně dvě-ma průvody. Jeden z nich tvořili převážně pracující z TESLY. Součástí průvodu byl i společný útvar Lido-vých milicí z TESLY a Východočeských papíren.

Na Dnech nové techniky v prostorách kulturní-ho domu v Praze 4 vystavila TESLA Lanškroun čtyři nové typové řady součástek a 7 nových typů HIO.

Státní podnik obdržel Rudý prapor vlády ČSSR

a ÚRO za velmi dobré výsledky v úspoře paliv a energií v roce 1988 a rovněž Rudý prapor ministra

FMHSE za vynikající výsledky a rozvoj iniciativy pra-cujících v roce 1988. Obdržené fi nanční prostředky se rozdělí na jednotlivé koncernové podniky a ty je využijí na vybavení svých zdravotnických středisek. V Lanškrouně jsou potřebné ultrazvukový ekoto-metr za 340 tisíc, monitorovací centrála za 95 tisíc nebo zubní rentgen za 77 tisíc korun.

V Lanškrouně proběhl 13. června aktiv předsedů základních organizací KSČ a celozávodního výboru

KSČ na téma „Mezinárodní a vnitřní situace a akti-vizace kontrarevolučních sil v ČSSR a sousedních socialistických státech“. Hovořilo se i o mladé gene-raci, její výchově a využití volného času.

Pionýrské skupiny při základních školách v Lan-škrouně pořádají pět letních táborů, z toho jeden putovní. Tábory trvají dva týdny. Jeden z nich bude mezinárodní s 25 dětmi z Polska a s osmi ze SSSR. ZV ROH TESLA pořádá dalších osm táborů, z toho dva d Polsku a dva ve východním Německu.

Na staveništi objektu pro výrobu jednoúčelo-

vých strojů v areálu nového závodu se 21. června začalo s montáží stavebního jeřábu.

Konference závodní pobočky ČSVTS na téma „Součástky pro povrchovou montáž“ se 22. června zúčastnilo 100 posluchačů.

Okres Ústí nad Orlicí zastupoval na XIII. Světo-

vém festivalu mládeže a studenstva, začínajícím v Severní Koreji 1. července 1989, Ing. Michal Kraus. Festival trval dva týdny a předcházelo mu dvouden-ní školení československých delegátů.

Nový volební řád ROH vstupuje v platnost 15. října a do 21. srpna probíhá připomínkové řízení, zda má kandidátka umožňovat volit z více kandi-dátů. V případě, že se rozhodne o rozšířené voleb-ní kandidátce, ZV ROH ji rozšíří maximálně o jednu třetinu, tj. v případě závodního výboru s 21 resp. 23 členy bude o 7 lidí víc na kandidátkách a každý volič škrtne 7 jmen. I poslední zvolený člen ZV musí mít nad 50 % hlasů.

V úterý 11. července se členové ZO KSČ číslo 9 na členské schůzi seznámili s výzvou Několik vět a jednoznačně tuto demagogickou akci odsoudili.

Ve středu 2. srpna začali pracovníci Pozemních staveb montovat skelet nové haly pro výrobu jed-

noúčelových strojů.Náš koncernový podnik předložil na státní pod-

nik návrh plánu na rok 1990. Výroba zboží vzroste o 12 %, zisk o 64 %, produktivita práce z upravených vlastních výkonů o 6 %, průměrná mzda o 2 %.

V lanškrounské TESLE chybí 87 pracovníků. Hlavním důvodem je nedostatek bytů, dále změ-na délky výpovědní lhůty a prodloužení mateř-


96 ské dovolené. O třicet procent víc žen odchází na mateřskou dovolenou, než se z ní vrací.

Průměrný výdělek v 1. pololetí vzrostl v TESLE o 7 %, to je o 197 Kč na osobu.

Diskutuje se o tom, jak motivovat lidi, aby praco-

vali v TESLE. Poskytovat jim nejen byty, ale i služby, a to i v závodě. Například nerušit kantýnu zdánlivě nerentabilní, ale sloužící 160 lidem na potřebných pracovištích. „Podívejme se, co pro pracující připra-vila náhoda ve stánku Poštovní novinové služby ve starém závodě. Omylem tady bylo složeno zboží pro prodejnu TEMPO. Byly to šampóny, mýdla, zub-ní pasty a hygienické zboží. Stačila pak telefonická domluva s vedoucí druhé prodejny a zboží se moh-lo prodávat pracujícím. A byl o ně velký zájem.“

Vedení podniku ustavilo komisi, aby překontro-

lovala všechny socialistické soutěže a ty formální, nepřinášející nic pro rozvoj podniku, zrušila. Bylo zru-šeno deset soutěží (například stotisíckáři, o nejlepší výzdobu, mezizávodová o jakost výrobků). K úpravě soutěžních kritérií došlo u dalších 6 soutěží.

Závodní konference ROH hodnotila 28. srpna plnění kolektivní smlouvy za 1. pololetí a navrhla mimo jiné dvě změny ve mzdové oblasti, posilující jistotu výplat odměn. K přesunům výrob řekl ředi-tel podniku Ing. Skála, že přesuny výrob do nových závodů Ostrava a Stará Lubovňa budou vycházet z více variant a zváží se při tom ekonomická, sociál-ní a další hlediska a teprve na jejich základě se bude rozhodovat. V Lanškrouně má stoupnout výroba o 12 %, takže všichni lidé budou potřeba. – Větši-na delegátů se přiklonila k volbě závodního výboru z více kandidátů, a to i při volbě předsedy.

Lanškrounské kopy se zúčastnilo 2032 lidí, nejnavštěvovanějším místem byl Pohádkový les u Zámečku, kudy prošlo 1800 lidí.

Sdružený klub pracujících hlásí výsledky první-ho pololetí: 47 akcí navštívilo 618 osob, 30 vzdě-lávacích pořadů a výstav se zúčastnilo 7196 osob, jazykové kurzy mají 1227 frekventantů. Bylo 32 akcí pro mládež. Průměrná cena vstupenky je 16,50 Kč.

Na podnikové konferenci ROH byl zvolen nový

podnikový výbor a do funkce předsedy Zdeněk

Nymš. Místopředsedou je Josef Šlezingr a předsed-kyní revizní komise JUDr. Drahomíra Danačíková.

Na aktivu zlepšovatelů byli 27. září vyhodnoceni zlepšovatelé, jejichž řešení přinesla největší úspo-

ry: v kategorii D Jan Kylar, Jaroslav Švestka a Fran-tišek Heger, v kategorii T Zdeněk Navrátil, Zdeněk Mastný a Ing. Jan Kerhart. Nejlepším vynálezeckým kolektivem jsou Ing. Ladislav Verner s Vladimírem Kubelkou.

Z rozhovorů na Mezinárodním strojírenském

veletrhu v Brně: pan Pfab, člen představenstva fi r-my Grundig řekl: „Vyrábíte v dobrém případě stov-ky milionů rezistorů od typové řady ročně. Grundig spotřebuje za rok 1,5 miliardy rezistorů, z toho polo-vinu bezvývodových. Tomu, abychom vás zařadili na dodavatelskou listinu, brání znalost vaší situace: budujete výrobní kapacity jen pro československou potřebu a vyvážíte přebytky, pokud jsou.“

Naslouchat hlasu pracujících nadepsal svůj úvodník vedoucí redaktor Tesláckého světa. V něm se mj. píše: „Nejproblematičtější je provoz MP, chy-bějí tam lidé, na konci čtvrtletí se tam posílají bri-gádníci. Ale proč si vedoucí pracovníci při pochůzce nevšimnou přerušené rekonstrukce toalet? Nebo výroků – ke konci měsíce nás honějí o sobotách a nedělích a na začátku měsíce nemáme do čeho píchnout? – Zvládneme-li spokojenost mezi pracu-jícími, zvládáme zároveň i plánované úkoly.“

Dvanáct vybraných příslušníků závodní jednot-ky Lidových milicí se zúčastnilo cvičných střeleb z protitankových zbraní. Sedm z nich absolvovalo střelby výtečně.

Neplnění plánu se koncentruje na SIP, za tři čtvrtletí dluží zboží již za 12,5 milionu Kč. Finanční situace TESLY Lanškroun se ve 3. čtvrtletí výrazně zlepšila. S rozhodujícími neplatiči našich faktur se intenzivně jedná. Podnik splácí postupně půjčku státnímu podniku a snižuje úvěrové zdroje.

V obřadní síni MěstNV v Ústí nad Orlicí převzal dne 24. října lektor Sdruženého klubu pracujících v Lanškrouně, Ing. Miroslav Šašinka, čestné uzná-

ní odboru kultury Okresního národního výboru za aktivní přístup k rozvoji a výuce anglického jazyka.


97Na tiskové konferenci konané dne 31. října v Hradci Králové byli novináři informováni o bez-

pečnostní situaci ve Východočeském kraji. Je sta-bilizovaná a nevyskytují se žádné vážnější negativní jevy ohrožující pořádek a klid v kraji.

Do čela Klubu důchodců TESLA byla zvolen Čeněk Špičák, mistopředsedy jsou Václav Kozojed a Jaroslav Cikán.

Okresní správa Sboru požární ochrany zkontro-

lovala odstranění závad, zjištěných v květnu. Zbý-vá vyřešit skladování hořlavých kapalin u budovy 4M4.

Na varšavském sympóziu přednesl zástupce TES-LY ve středu 15. listopadu přednášku o obchodních

vztazích nezi naším podnikem a polskými partnery, doplněnou informacemi o našich součástkách.

Celozávodní výbor KSČ projednal zprávu ředitele podniku o připravovaném plánu na rok 1990, na kterém se pracovalo od prvního čtvrtletí. Uvažuje se o meziročním nárůstu 12 procent.

V pondělí 27. listopadu byl v lanškrounské TESLE ustaven stávkový výbor složený ze 27 lidí. Dvacet z nich zastupuje jednotlivé dílenské výbory ROH, dále je například zastoupené Občanské fórum. Mluvčím stávkového výboru je Ing. Jiří Kráčmar.

Převážná část pracujících a studentů z Lan-škrouna vyjádřila 27. listopadu přerušením práce a účastí na manifestaci podporu požadavku stu-

dentů a Občanského fóra. Na manifestaci pro-mluvili zástupci Občanského fóra, studenti gym-názia a zástupce MěstNV Ing. Michal Kraus. Ten řekl mimo jiné: „Můj názor je takový, že každý z té-to společnosti, má-li být skutečně socialistická, si musí své místo zasloužit sám. Vydobýt si ho svou prací, svými schopnostmi a svými výsledky. Nikdo by neměl mít nikdy nic předem zaručované, a to ani ústavou. Bude-li tedy KSČ chtít být vedoucí stranou této společnosti a dokáže, že to je opráv-něné, nepotřebuje mít toto své postavení zakotve-no v ústavě… Chtěl bych vás všechny tímto vyzvat – odsuzujme stalinismus, ale nebuďme stalinisty. Bojujme za skutečnou demokracii, ale nebuďme sami nedemokratičtí. Nedopusťme žádné formy

msty a splácení účtů. To, co má historie odsoudit, to se odsoudí samo.“

První diskusní klub občanů Lanškrouna s před-staviteli města byl 29. listopadu ve Společenském domě.

Pracovník kotelny vysvětlil, že v pondělí 27. lis-topadu nedošlo k havarijnímu úniku páry z kotel-ny, ale že tím se chtěli pracovníci kotelny připojit

k pondělní stávce. Únik páry nebyl významný a neovlivnil dodávku tepla do sídliště.

Závodní výbor ROH reagoval na současnou politickou situaci přijetím pěti konkrétních úkolů pro nejbližší období, pod názvem Akční program. Mezi nimi jsou: vytvoření nezávislých odborů, nový mzdový systém, náhrada funkcionářů, která nemají důvěru, a to i v hospodářském vedení.

Celozávodní výbor KSČ zasedal mimořádně 29. listopadu a jednal o současné situaci v závodě i ve městě. Další den o tom informoval předsedy základ-ních organizací.

V otištěném prohlášení studentů gymnázia se mimo jiné uvádí: „Jde nám o to, aby lidé, kteří udělali chybu, uznali nesprávnost svého jednání a postoupili svá místa schopnějším. Nepřejeme si, aby byli uráženi a ponižováni. Chceme hrát fair play. … Hodiny zameškané dnešní manifestační stávkou každý z nás odpracuje formou brigád pro potřeby města i školy, nebo vyučováním v našem volném čase.“

Na SIP už je výpadek 20 milionů Kč. Toto kata-strofální neplnění vyplývá z nízké kvality výroby spočívající v nevyjasněných technických podmín-kách kovarových pasů z Kovohutí Rokycany. Materi-ál z Rokycan sice odpovídá normě ČSN, ale pro naši výrobu nevyhovuje.

V pondělí 4. prosince se sešli komunisté z lan-škrounského závodu TESLA na všeplenární schůzi

a v usnesení požádali o okamžité svolání mimořád-ného sjezdu strany s přímou volbou delegátů ze základních organizací KSČ. Všeplenární zasedání zrušilo celozávodní výbor KSČ, kádrový pořádek CZV a seznamy funkcí ze základních organizací KSČ.


98 Společné zasedání celozávodního výboru SSM a předsedů základních organizací SSM plně podpo-řilo programové prohlášení Občanského fóra ze 26. listopadu.

V úterý 5. prosince se sešla rada předsedů

základních organizací KSČ a podpořila svolání mimořádného sjezdu. Pokud by se nekonal, nevy-šlou delegáty na okresní konferenci. Dále rozhodla do 8. prosince rozpustit základní organizace v závo-dě s tím, že doporučí členům přechod do základ-ních organizací KSČ v místě bydliště.

Ředitel podniku Ing. Jiří Skála v článku Nalézt

nejlepší východisko nabádá soustředit se na zlep-šení práce. Píše: „Myslím si, že ke stabilizaci situace u nás by výrazně přispělo, kdyby se nám společně podařilo co nejdříve zajistit fungování dvou struk-tur uvnitř podniku. A to jednak hospodářské řídicí struktury a jednak nezávislých plně samostatných nových odborů. – Dovolte mi, abych vás stručně seznámil s některými zásadními připravovanými změnami: Za prvé, podnik musí mít zpracovanou strategii svého rozvoje. Za druhé, bude uvolněn

prostor (fi nanční i kapacitní) pro rozvoj takzvaných „malých“ programů. Za třetí, v organizačním sché-matu budou provedeny postupné změny, mimo jiné zvýšení pravomocí a odpovědnosti vedou-cích pracovníků na nižších řídicích úrovních. Jako poslední, ale zároveň nejdůležitější, je oblast perzo-nální. Věřím, že (v souvislosti s perzonálními změna-mi) nebude docházet k určitým projevům nekultur-nosti vůči vedoucím a jiným pracovníkům, jejichž schopnosti budou využity na jiných místech.“

Dne 15. prosince byly z objektu Lidových mili-cí do vojenských skladů odvezeny poslední části výzbroje příslušníků LM. Tím defi nitivně ukončila svoje působení v závodě závodní jednotka Lido-vých milicí.

V poslední čísle Tesláckého světa v roce 1989, v úvodu ke svému dalšímu článku ze seriálu „Karel

Čapek stále aktuální“ píše Ferdinand Jíra: „V době, kterou právě prožíváme, se často ozývá slovo demo-kracie. Pan Gorbačov hovořil o tom, že v SSSR se jí musejí teprve učit. My máme oproti SSSR tu výho-du, že nám stačí se k ní vrátit.“

Nový závod, 80. léta 20. století. (Foto Ludvík Zrůstek)


99L I D É V T E S L E

100

Date post:	06-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

MĚSTSKÉ MUZEUM LANŠKROUNrocnikd.sweb.cz/Seznamknih/lanskroun1.pdfTESLA Lanškroun 1946 – 1989...

Documents