KATEŘINA MÜLLEROVÁ

Kateřina Müllerová* 6. 2. 1991, Praha

Vzdělání

2004-2010 Gymnázium v Novém Bydžově 2010-současnost ČVUT, Fakulta Architektury ZAN Tichý & Trojan Ateliér Hon Ateliér Stempel & Beneš Ateliér Klokočka Ateliér Redčenkov & Danda

Jazyky

čeština, angličtina - aktivně, němčina - základy

Software

Autocad, Archicad, Rhinoceros + V-Ray, základy 3ds Max, Adobe Photoshop, Adobe InDesign

Kateřina MüllerováZS 2010/2011ZAN IAbstraktní prostorová studie Ateliér Tichý & Trojan

O referenční stavbě:

Výstavní síň vznikla v roce 1930 jako součást budovy Spolku výtvarných umělců Mánes podle projektuOtakara Novotného. Čistě funkcionalistická budovanahradila zbourané Šítkovské mlýny a v sousedstvíjejich pozůstatku – renesanční vodárenské věže– vytvořila jednu z dominant vltavských břehů,dokonale zapadající do historického kontextu.

Centrální prostor výstavní síně přechází až do druhého patra a je osvětlen ocelovou prosklenou sedlovou střechou. Po pravé straně k němu přiléhá samostatný malý výstavní sál, původně rovněž převýšený a osvětlený řadou oken v severní fasádě.

...

Inspirováno právě těmito typickými znaky vznikáabstraktní prostor volně přecházející mezi jednot-livými patry, centrálně prosvětlený shora, promítající tak odrazy světla na vodní hladinu, která k budově Spolku výtvarných umělců Mánes tak neodmyslitel-ně patří.

Abstraktní prostorová studie - „Mánes“

Kateřina MüllerováLS 2010/2011ZAN II2x Zastavení pod dubem Ateliér Tichý & Trojan

Půdorys 1. patraPůdorys přízemí

Zastavení pod dubem, Skřivany

Čas od času i svět zpomalí svůj běha jen se dívá, že není dost těch,

kteří se zastaví, byť jenom na chvíli.

Možná pak všimli by si,že na okraji cest

jsou místa,která způsobí,

že duše sama může se vznéstdo korun stromů.

A v nich pak objevit svůj třetí břeh

a u něj zakotvit

a nabrat dech,

ať smí se plna sil vrátit zas domů.

Světem skrz naskrz chceš létat jako ptákobčas slož křídla, však i Jack Kerouacse na své cestě sem tam zastavil.

A našel místo k setkání,jako to pod staletým dubem,který tě větvemi ochrání,když cítíš se, že svět tě odstavil.

A když pak slunce skrz větve se žene k spánku,větvemi, které se nepohnou v poklidném vánku,tě cesta vtáhne zase zpět,tam zmizíš v šeru, to ty jsi svět.

Kateřina MüllerováZS 2011/2012ATBSBytový dům - Smíchov Ateliér Stempel & Beneš

Půdorys 4. patra

Půdorys 1. patra

řez

Bytový dům, Praha - Smíchov

Cílem projektu bylo navrhnout bytový dům dosvahu mezi ulicemi Mošnova a Erbenova na území pražského Smíchova.

Tento svah a jihovýchodní orientací poskytuje příjemný výhled na Prahu, konkrétně vilovou oblast Malvazinky nebo zelené vrcholky parku Mrázovka.

Garáže jsou umístěny v úrovni Erbenovy ulice, kde se nachází i hlavní vstup do budovy. Nejvyšší patro budovy navazuje na zástavbu ulice Mošnova.V tomto podlaží je i druhý vchod.

Budova je složena z 12 bytových jednotek ovelikostech od 2+kk do 4+1.

Jádro domu je umístěno v zadní části domu,v závislosti na okolních výhledech a slunečnímu světlu.

Celkový koncept budovy je založen na principukonstrukce z různě vysunutých cihel hmoty.

řez

Kateřina MüllerováLS 2011/2012ATOSCinematéka FAMU Ateliér Milan Hon

Půdorys 2. patra Půdorys 1. patra

Půdorys 4. patra

Cinematéka FAMU - Praha, Na Františku

koncept

- dokončení siluety- držení linií- respekt k Anežskému klášteru- odstup od nábřeží- nestaví se na odiv

základní hmoty

- horizontála směrem k nábřeží (veřejné funkce _ provázanost)- vertikální hmota budovy školy odtažená od nábřeží- propojení životů v jednotlivých hmotách- flexibilita

Kateřina MüllerováZS/LS 2012/2014Bakalářská práceResidence ambasadora Ateliér Stempel & Beneš

MM

PSušička

MM

PSušička

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

PRO

DU

CED

BY

AN

AU

TOD

ESK

ED

UC

ATI

ON

AL

PRO

DU

CT

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

PRO

DU

CED

BY A

N A

UTO

DESK

EDU

CA

TION

AL PR

OD

UC

T

Půdorys vstupního podlaží

Půdorys -1. podlaží

Residence ambasadora, Praha - Hanspaulka

Navrhovaným objektem je residence ambasadorana pražské Hanspaulce.

K jihu svažitý pozemek je v současné době pokryt hustým porostem zeleně. Návrh využívá svahu zahloubením části objektu tak, aby se budovadispozičně orientovala reprezentativními a obytnými místnostmi směrem k jihu, tedy ve směru výhleduk historické části města.

Objekt disponuje množstvím prosklených ploch,skrze něž lze vstoupit přímo do zahrady, jejíž divoce rostlý charakter a dostatečné odsazení od uliční čáry zajišťují soukromí i mimo zdi objektu.

Ten se tak snaží nenápadně splynout s okolníurbanistickou strukturou rodinných domů v zeleni.

Kateřina Müllerová, Anna NěmcováZS 2014/2015ATUTransferium Smíchov Ateliér Klokočka

Transferium, Praha - Smíchov

Řešené území se nachází na levém břehu Vltavy na území městské části Prahy 5 – Smíchov.V dnešní době je však atraktivní území téměř nevyužité. Členitá morfologie oblasti vytváří hranice, terénní zlomy určují bariéry a řeka sama tvoří hrany, které je těžké překonávat nejenom v rámci území, ale i v návaznosti na širší okolí. Jednu z největších bariér v území však tvoří železnice a obrovské množství jejích nevyužívaných drah.

Aby však byla vůle a důvod do území vstupovat, je třeba toky lidí ke vstupu přemluvit. A právě tím je vize zářícího města, takového, jehož světla v závislosti na denních i nočních hodinách nikdy nezhasínají, naopak se vzájemně doplňují a problikávající město tak nikdy neupadne do tmy. Světla, čili jednotlivé domy a jejich funkce, je však třeba řádně rozmístit do uvažované husté struktury. Teprve poté je třeba přicházející toky co nejsnadněji navést a poté snadno provést územím, aby návaznost na stávající průhledy a cesty byla co nejpřirozenější.

Urbanistické řešení tak navazuje od severu na současnou zástavbu Smíchova a směrem k jihu se drží zachované historické cesty Nádražní ulice, na kterou věšíme veřejné a důležité instituce a prosto-ry. Nová výstavba nejenom, že zachovává stávající průhledy směrem k řece, činí je navíc kontinuálně prostupnými v celé délce území. Břeh Vltavy takk sobě stahuje život jak z přilehlého území Smíchova, tak z kopců Dívčích hradů a rozlehlé oblasti Radlic,a posiluje tak významnou roli Vltavy ve městě.

Přirozenější prostup územím je zajištěn zklidněním ulic Strakonická a Nádražní. Obě dostávají jednos-měrný provoz a díky častým přechodům a navrho-vanému stromořadí se zpomaluje i rychlost aut. Ulice Strakonická tak vede dopravu směrem do centra a zachovává dva pruhy pro automobilovou dopravu a autobusy. Ulice Nádražní potom odvádí auta ven z města, její profil je navíc rozšířen o obousměrný provoz tramvajových linek. Takové zklidnění přináší přirozenou prostupnost do prostoru řeky, ve kterém vzniká hlavní veřejný prostor. Náplavka zcela přebírá funkci dalších náměstí v území, což je navíc podpoře-no přítomností významných institucí vložených do smíšené zástavby v pásu mezi ulicí Strakonickou a Nádražní. Odpovědí rušné náplavce je Císařská louka zastávající funkci klidné ostrovní krajiny. Přesto je možnost najít oázy klidu i v samotné husté zástavbě území ve vnitroblocích nově vzniklé struktury.

Kateřina Müllerová, Anna NěmcováZS 2014/2015ATUTransferium Smíchov Ateliér Klokočka

Transferium, Praha - Smíchov

V severní části území navrhujeme blokovou zástavbu členěnou na jednotlivé domy, jejichž funkční využití je převážně obytné s živým parterem, zato klidnými vnitrobloky se zelení. Zhuštěním blokové zástavby se zkracují vzdálenosti, a vzniká tak klidná čtvrť s dobrou návazností jak na metro a komerčně obchodní cen-trum na Andělu, tak na dopravní uzel smíchovského nádraží, s dobrou dostupností do vzdělávacích in-stitucí. Ty se zde nachází v podobě areálu školy mateřské, základní i střední, tvořícími jeden blok se společným vnitroblokem využívaným nejen pro potře-by školy, ale též pro volnočasové aktivity. Tento pros-tor tak dostává příležitost být využíván po celý den.V místech, kde bloková zástavba naráží na estaká-du železniční trati, vzniká prostor náměstí, a tím i přelom ohraničující klidnou, převážně obytnou část. Živější struktura pokračuje lineárně směrem k transfe-riu, které generuje toky lidí, a funkce staveb se tak v závislosti na něm častěji mění ve veřejné a významné instituce a administrativní budovy.

Charakter zástavby se dále k jihu rozrůstá dle lin-iových prvků ulic Nádražní a Strakonické, jež obě dostávají zcela nové profily. Obě se zklidňují, dostá-vají městský charakter a stávají se tak pro chodce snadněji prostupnými, a to jak častějšími přechody, tak i prvky mentálně zpomalujícím projíždějící auta, například městským mobiliářem či stromořadím. Vzni-kají tak lokální vstupy do prostoru řeky a zvyšuje se tak celková prostupnost k břehu Vltavy.

Hrana nivy s sebou vždy nesla významné postavení, a tak instituce, které v ní ležely, reprezentovaly již samotnou přítomností v prostoru řeky. Řeka samotná k sobě totiž přitahuje celoměstsky význačné instituce, jejich zrcadlení ve vodní hladině jim dodává na ještě větší důležitosti. A tak v pruhu svíraném ulicemi Stra-konickou a Nádražní a v prostorách náplavky navrhu-jeme funkce adekvátní významu řeky.

Do pozadí naopak ustupují administrativní budovy, které jsou sevřené v pruhu mezi ulicí Dobříšskou a nově vzniklou komunikací podél železniční trati. Nové komunikace území provazují v podélném směru se stávající zástavbou a chybějící příčná propojení napojují na stávající průhledy směrem k řece. Pro překonání železnice slouží pevné lávky, které tak umožňují volnou provázanost mezi pásem administra-tivních budov a ulicí Nádražní, a tvoří co nejpřirozeně-jší cestu k břehu Vltavy a dále až na Císařskou louku díky nově vzniklým lávkám v prostoru náplavky.

Transferium, Praha - Smíchov

Kateřina Müllerová, Klára ŠparlinkováLS 2014/2015ATSSKomunitní centrum Lihovar Ateliér Redčenkov & Danda

Řešené území se nachází v místech bývalého areálu zlíchovského lihovaru v těsné blízkosti císařské louky, a to na levém břehu řeky Vltavy mezi čtvrtí Smíchov a Zlíchov. Jedná se tak o první zastavitelnou parcelu při příjezdu do Prahy, je proto nežádoucí, aby chátrající průmyslový areál, jež má doby své největší slávy bo-hužel za sebou, skončil v propadlišti dějin. Naopak je třeba atraktivní lokalitě najít co nejzajímavější využití, a do samotného cípu Prahy tak nalákat život, a s ním i nové obyvatele.

Zlíchovský lihovar je prameny zmiňován již od roku 1836, kdy byl založen rodinou Fischlů.Nejvýznamnější architektonické úpravy všakpřicházejí až v roce 1880, kdy byla továrna významně rozšířena. A tak se nyní můžeme těšit pohledemna budovu rafinérie lihu s trojicí vysokých okens obloukovým nadpražím, která se, společněs cihlovým osmibokým komínem, stala roku 2002 kulturní památkou. V celém areálu však narážíme na značné množství další kvalitní industriálníarchitektury, jejíž podoba, technické vybavení,ale i stavební konstrukce měnily svou formuv závislosti na průmyslovém vývoji.

Původní založení areálu bylo čistě účelové,sledovalo pouze dvě hlavní linie, a to směr ulice Nádražní a směr vlečky vyvedené ze seřaďovacího nádraží k jihovýchodu. Současná podoba areálu se tak k příjezdu do města staví zády. Se změnou využití areálu však není důvod sledovat tuto jihovýchodní hranici. Komunikaci vedoucí na Císařskou louku proto obtáčíme kolem území v mnohem přirozenějších liniích. Naopak stavební čáru ulice Nádražnízanecháváme už pro dynamičnost a nestálost výškové charakteristiky zastavěného území.

Do základního urbanistického konceptu tak ponecháváme budovu rafinérie, třípodlažní sklady lihu, budovu stáčírny sirupů a samozřejmě jasnou dominantu celého areálu – tovární komín. Budovy, které jsou na hranici životnosti, a ty, které se za nijiž dostaly, bouráme, nebo se bourají samy, stejně tak již nevyhovující budovu kantýny, administrativy a bydlení nacházející se na západní části pozemku. Tím se nám otevírá přístup k řece a tedy i snadnější návaznost území na pražskou náplavku.

Navrhovaná funkce území totiž nesnese žádnou uzavřenost před okolním světem. Komunitní centrum je otevřeno pro všechny, funkce jsou totiž navrženys požadavkem na zaplněnost území po 24 hodin denně.

Komunitní centrum Lihovar, Praha - Smíchov

Kateřina Müllerová, Klára ŠparlinkováLS 2014/2015ATSSKomunitní centrum Lihovar Ateliér Redčenkov & Danda

Komunitní centrum Lihovar, Praha - SmíchovKomunitní centrum Lihovar, Praha - Smíchov

Po vzoru fungujících zahraničních příkladů revitalizací průmyslových areálů vzniká v prostoru zlíchovského lihovaru možnost využití pro malé firmy, studia a kanceláře. V rámci areálu tak vytváříme příležitost produkt vyrobit, skladovat, ale i distribuovat.Posloupnost funkcí sledujme na příkladu nahrávacího studia nacházejícího se v novostavbě přistavěnék budově skladů lihu. Nahrávka ze studia putuje přímo do lisovny vinylů, která se nachází pod jednou střechou, a odtud pak do přilehlé prodejny. Materiál, jak na výrobu, tak již hotových desek, lze umístit ve skladech, zatímco hudebník, který se zde rozhodlnatočit svou desku, využívá zkušeben nacházejících se ve velkém sálu. Tato budova s kortenovo-skleně-nou skořápkou stojí na místě původního skladu, jehož štít doplňoval charakteristický výraz zlíchovského lihovaru. Sál je využíván jak hudebníky, takstudenty umělecké školy. Na jednom území se tak setkává několik věkových generací, a vše jeprovázáno důmyslněji, než se na první pohled zdá.

Nejvýznamnějším aspektem v návrhu konceptu však byla možnost navrhováním ovlivnit sníženídopravy. Proto do areálu navrhujeme hned třirestaurační zařízení – první dělící se o prostor s prodejnou vinylů, dále skleněnou kostku obklopu-jící památkově chráněný komín a poslední, přiléha-jící k budově galerie, která vzniká v budově bývalé rafinérie a přilehlých laboratoří - nedělený prostor vysoké budovy je sám o sobě již umělecky vystavo-vatelným objektem. Pro ještě vyšší snížení dopravy, navrhujeme v areálu hned několik možností bydlení, od startovních pavlačových bytů, přes rodinné byty,až po dvoupatrové řadové domky u vody, tak, aby každá generace měla možnost z čeho vybírat. A nejlepší způsob, jak držet ratolesti pod dohledem, je umístit vhodné sportovní využítí přímo do prostor areálu. Mezi budovou umělecké školy a galerií, tedy směrem k řece, leží v sevření dvě pumptrackové dráhy pro kola všech vah a kategorií. Při vyšší pravděpodobnos-ti srážek se nachází v prostoru showroomu,v útrobách ocelové konstrukce, kryté hřiště naskateboarding a skoky na kolech. Využití se však naskytne i těm, kteří o své končetiny neradi pečujív sádrách – na konci náplavky, při samém kraji areálu navrhujeme námořnický klub, pro tvůrce lodí skutečně po vodě plujících, i když jen ve zmenšeném měřítku. Poklidné vody zátoky u Císařské louky jsou totiž tím nejbezpečnějším přístavištěm.

Přístavištěm komunitního centra, v tak trochu jiném měříku.