N A U K A O P O D N I K U - Technical University of...

Nauka o podniku - NOP, NAP, NOP*PPřednášející: prof. Ing. Ivan Jáč, CSc.

Fakulta: EkonomickáPracoviště: katedra podnikové ekonomikyStud. obor: podniková ekonomikaAdresa pracoviště : Voroněžská 13Místo: budova H, 6. Patro, č. dv. 714e-mail: [email protected]: 48 5352361

cvičící: odborní asistenti ekonom. fakulty Literatura:

1. Podniková ekonomika. Synek a kol. Praha VŠE. 4 - 5. vydání

2. Manažerská ekonomika. Synek a kol.3. Úvod do podnikového hospodářství.

Guenter Woehe, E. Kislingerová. C.H. Beck Praha. 2007

4. (Obchodní zákoník) – Zákon o obchodních korporacích

5. Živnostenské podnikání6. Daňové zákony k 1.1.2013.

mailto:[email protected]

7. Hospodářské noviny, Ekonom, The Eco-ist

N A U K A O P O D N I K U (podniková ekonomika, ekonomika a řízení, manažerská ekonomika ) Osnova přednášek

1. kap: Charakteristika a základní znaky podnikání a podniku podstata podnikání výklad pojmů: podnikání, podnika

tel, podnik, obchodní firma, obch.r. cíle podniku funkce podniku faktory okolí typologie podniků…

2. kap: Zakládání podniku (P) činnosti související se založením P předmět činnosti volba právní formy podnikání kriteria rozhodování o volbě… zakladatelský rozpočet

3. kap: Organizování a organi68zační struktury

organizační principy definice funkční rolí a nositelů činností způsob tvorby organizačních jednotek formy organizač. struktur organizační architektura

4. kap: Majetková a kapitálová struktura vymezní pojmů majetek a kapitál oceňování majetku – odpisování rozvaha likvidnost a likvidita optimální kapitálová struktura daňový štít a WACC

5. kap: Výnosy, náklady, hospodářský výsledek

Charakteriska výnosů Charakteristika nákladů Klasifikace nákladů a kalkulace Zisk a analýza bodu zvratu

6. kap: Finanční řízení podniku

Podstata finančního řízení Druhy financování Pracovní kapitál Řízení cash flow Finanční analýza

7. kap: Cenová problematika – viz M-g - nepovinné !!!

8. kap: Základní charakteristiky M-gu - individuální studium, viz učebnice S.

9. kap: Investiční činnost podniku

Druhy investic Zdroje financování investic Hodnocení efektivnosti investic Dynamické metody Investiční riziko

10.kap: Personální práce v podniku

Obsah a cíle Organizace personální práce Hodnocení zaměstnanců Mzdové systémy Mzdové formy

11.kap: Krize, sanace, úpadek Charakteristika pojmů Sanační program Proces likvidace Zákon o úpadku a způsobech jeho

řešení (Insolvenční zákon) Způsoby řešení úpadku

Předmět : Nauka o podniku

(Ekonomika a řízení podniku)

Posluchači:EF – obory: PE – zakončeno zk (NOP)

MO – zakončeno zk MI - zakončeno zk (NAP)

POJ – zakončeno zk (NAP) EMS- zakončeno zk(NOP*S)FP – obor: SM – zakončeno zk(NOP*P)

FM – obor: ….. – zakončeno zk (ERN)

1. PŘEDNÁŠKA

Výklad pojmů PODNIKÁNÍ a PODNIK

1. Úvod do problematiky Podstata podnikání – zhodnocení kap.

1.1. Výklad pojmu podnikání a podnikatel

1.1.1 Výklad pojmu podnik a obchodní firma

1.1.2 Výklad pojmu Obchodní rejstřík (dle novel. OZ)

1.1.3 Vývoj podnikatelských subjektů a forem podnikání v ČR v období 90. Let

1.2 Cíle podniku1.2.1 Druhy cílů

1.3 Funkce (činnosti) podniku1.4 Členění funkcí 1.5 Faktory vymezující okolí podniku1.6. Faktory nepřím. působení

(makrookolí)

1.7. Faktory přímého působení (konkurenční okolí)

1.8. Typologie podniků – hlediska třídění

1.8.1. Podnik dle právní formy1.8.2. Podnik podle sektorů a odvětví1.8.3. Podniky dle velikosti1.8.4. Podniky dle typu výroby1.8.5. Sdružení podniků1.9. Aktuální vývoj „podnikové sféry“

…

1. kap: Výklad úvodních pojmů – TEORETICKÁ DIMENZE

PRÁVNÍ FORMA

ORG STRUK LEGISL

SE-GE

NH

Pokračování: - APLIKAČNÍ DIMENZE

1. Úvod

cíle

právní formy

živnosti

typologiefunkce

… podniková ekonomika se zabývá podnikem (firmou), jeho cíli a funkcemi, jeho životními fázemi, organizací, hlavními činnostmi a jejich řízením, zvláštnostmi jednotlivých druhů podniků.

… podniková ekonomika je nejen teoretickou vědní disciplinou, ale i disciplinou praktickou – podnikatelům,, ekonomům a manažerům dává poučení, jak mají vést svůj podnik, aby pracoval s co nejvyšší výkonností a hospodárností, aby tvořil „ přidanou hodnotu (EVA) „ a tak obstál v náročném (globálním) tržním prostředí !

… podniková ekonomika v systému ekonomického vzdělávání tvoří úvodní a páteřní disciplinu pro další studijní nástavby

PODSTATA PODNIKANÍ – zhodnocení kapitálu

Lze charakterizovat 4 základními aspekty :

Využití možností trhu – přítomnost rizika a jeho minimalizace Používání kapitálu - vlastní - cizí Uspokojování potřeb zákazníků-

ovládnutí (segmentu) trhu Dosažení hosp. výsledku zisku + (-

ztráty)

Závěr: Zhodnocování kapitálu !

Zvyšování hodnoty firmy

Novela obchodního zákoníku 2013 - změny pro s.r.o.30.11.2011 16:32

ZÁKON č.513/1991 Sb. – Obchodní zákoník.

Společnost s ručením omezeným – navrhované změny od roku 2013

Nový zákon z dílny Ministerstva spravedlnosti přináší zásadní nové změny v obchodním právu. Současně platný Obchodní zákoník by měl být od roku 2013 minulostí. Bude nahrazen novým zákonem, který ponese zkrácený název „Zákon o obchodních korporacích“ a přináší pro podnikatele několik zásadních změn, upřesňuje jeho terminologii, odstraňuje častý průnik mezi obchodním a soukromým právem a zavádí status tzv. „vlivné osoby“. Zákon o obchodních společnostech a družstev (zákon o obchodních korporacích) bude obsahovat v zásadě jenom korporátní právo, které upravuje vznik, fungování a zánik obchodních společností a družstev.

Smlouvy, závazky, které v současném obch.zákoníku a současně obč.zákoníku tvoří dualismus a tím v praxi vzniká problém. Problém bude odstraněn tím, že závazkové právo bude právě a pouze jen v občanském zákoníku.

Obchodní korporace

- pod pojem obchodní korporace lze zařadit obchodní společnosti, tedy osobní i kapitálové společnosti včetně evropských společností, sdružení a družstva,

- nový zákon mění některé terminologie, například bude nově zaveden pojem „závod“, který nahradí pojem „podnik“,

- mezi zásadní a velmi zajímavé novinky patří skutečnost, že nově vzniklá „eseróčka“ budou mít minimální povinný vklad 1 korunu a současně se zavádí koncept „vlivná osoba“,

Vlivná osoba

- z nového zákona vyplývá, že „ každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci přímo nebo nepřímo ovlivní chování obchodní korporace, odpovídá za újmu, která v souvislosti s jeho jednáním této obchodní korporaci nebo jejím společníkům vznikla“. Jinými slovy, pokud vedoucí firem při řízení své společnosti příliš zariskují, mohou v případě krachu společnosti přijít i o svůj osobní majetek.

- vlivná osoba bude tedy ve své firmě ručit za své podnikatelské kroky,

- cílem tohoto návrhu je ochránit zejména poškozenou společnost nebo družstvo,

- vlivná osoba ručí za splnění dluhů a tak šéfové firem budou muset zvážit každý svůj krok, aby pak případné vzniklé dluhy nemuseli platit ze svého, pokud firma krachne, manažer se nevyhne uhrazení dluhů,

- nový zákon tak zpřísňuje zodpovědnost všech lidí, kteří se nějakým způsobem podílejí na řízení podniku. Majetková odpovědnost tak padne například právě na členy managementu, kteří mají rozhodovací pravomoci, ale současně nejsou členy orgánů společnosti. Jejich ručení je podle stávajícího zákoníku 4,5 násobek jejich mzdy, ale pokud bude novela přijata, tak i tito členové managementu korporace ponesou stejnou odpovědnost jako členové statutárních orgánů,

- pojem „vlivná osoba“ se neomezuje jen na managery, ale může pod ní spadnout každý, komu bude v soudním řízení statut vlivné osoby prokázán, tj. může to být například i akcionář a to i akcionář menšinový nebo „malý“,

Minimální vklad

- dnes podle platné právní úpravy stačí na založení společnosti vytvořit základní kapitál 200.000 Kč a ten do 5 let splatit, nově postačí jen symbolická 1 Kč,

- zákonodárci se inspirovali francouzským a německým modelem pro snadnější a hojnější zakládání „eseróček“, ale zároveň posílili roli věřitelů,

- důvodem je mimo jiné ta skutečnost, že aktuální právní předpisy společnosti nenutí, aby takovou (200.000 Kč) hotovost udržovala, resp. aby měla v této hodnotě zapsaný majetek, základní kapitál se tak mění ve většině případů v pouhou účetní položku, která má pro ochranu věřitelů pramalý význam,

- novela zákona zavádí tzv. „test Insolvence“, kdy společnost tak nebude moci poskytnout žádné plnění, pokud by si tím způsobila úpadek. Věřitelům se tak dostává do rukou bezpečnější ochrany, při které není spoléháno na fiktivní částku v účetnictví, ale vychází se z reálného stavu majetku společnosti a odpovědnosti jednatelů,

Více zde: http://www.trimmtax.cz/news/novela-obchodniho-zakoniku-2013-zmeny-pro-s-r-o-/

1.1. PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL

Def.: PODNIKÁNÍ OZ § 2 (1)

http://www.trimmtax.cz/news/novela-obchodniho-zakoniku-2013-zmeny-pro-s-r-o-/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content=http%3A%2F%2Fwww.trimmtax.cz%2Fnews%2Fnovela-obchodniho-zakoniku-2013-zmeny-pro-s-r-o-%2F

..Podnikáním se rozumí soustavnáčinnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku

Def.: PODNIKATEL podle OZ § 2 (2) ….

a) osoba zapsaná v obch. rejstříkub) osoba, podniká dle živn. oprávněníc) osoba, podniká dle jiného oprávnění

podle zvlášt. předpisůd) osoba, provozuje zemědělsk. činnost

a je zapsána do evidence podle zvlášt. předpisu

1.1.1 Podnik – geneze, cíle, poslání Obchodní firma – viz OZ

Geneze : … počátky v 19. stol. nejdříve jako individuální podnikání (osoby),

Později formalizováno V současn. legisl-vně normováno

Cíle : - především ziskový (profitový) - také neziskový (marketingový)

Poslání: - uspokojování společenských potřeb v oblasti zaměstnanosti, sociální a zdravotní apod…( systémy benefitů..)

- dobré vztahy (public rel-ions)s tzv. „ stakeholders „

… podnik lze označit za institucionalizované podnikání podporované a regulované státní administrativou…!? Definice pojmu PODNIK:(dle růz. lit. a legislativních zdrojů…)

D1: PODNIK jako plánovitě organizovaná jednotka v níž se zhotovují a prodávají věcné statky a služby/ učebnice, G. Woehe…

D2: PODNIKEM se rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit – OZ §5 (1) (2)Podnik je věc hromadná……..

D3: PODNIK je kombinací výrobních činitelů s jejíchž pomocí vlastníci podniku chtějí dosáhnout konkrétníchcílů. Výrobními činiteli (faktory) lze rozumět práce, investiční majetek (aktiva) a kapitál.

K těmto 3 elementárním faktorům přistupuje 4. – neméně důležitý : ř í z e n í, označován jako dispozitivní (originální)

Definice pojmu OBCHODNÍ FIRMA § 8

odst.1: Obchodní firma (dále jen firma) je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou

odst.2: Na podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku se nevztahují ustanovení firmě…

§ 9odst.1:Firmou fyzické osoby(FO) musí být vždy její jméno a příjmení. Firma fyzické osoby může obsahovat dodatek

odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání…

odst.2: Firmou obch. společnosti(PO) nebo družstva… je název, pod kterým jsou zapsány do obchodního rejstříku…

§ 10odst.1: Firma nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě…Ostatní ustanoveni:….viz níže § 13aObchodní listina

(1) Každý podnikatel je povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách uvádět údaje o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku též údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky, a podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku též

údaj o zápisu do jiné evidence, v níž jsou zapsáni. Údaj o výši základního kapitálu ze v těchto listinách uvádět, jen jestliže by zcela splacen.

(2) Na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách týkajících se podniku zahraniční osoby nebo jeho organizační složky je zahraniční osoba povinna uvádět údaje podle odstavce 1 a dále i údaj o zápisu podniku nebo jeho organizační složky do obchodního rejstříku, včetně spisové značky. Jde-li o osobu, na niž se vztahuje § 21 odst.5, uvádí stejné údaje jako česká osoba nezapsaná v obchodním rejstříku podle odstavce 1.

(3) Na objednávkách, obchodních dopisech a fakturách týkajících se podniku zahraniční osoby nebo organizační složky podniku zahraniční soby, jejíž sídlo nebo bydliště je ve státě, který není členem Evropské unie, nemusí být uveden údaj o zápisu zahraniční osoby

do obchodního rejstříku, jestliže právo, kterým se tato osoba řídí, zápis do obchodního nebo obdobného rejstříku neukládá.

(1) Každý podnikatel je povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech, fakturách, smlouvách a v rámci informací zpřístupněných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu (dále jen „internetové stránky“) uvádět údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku též údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky, a podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku též údaj o zápisu do jiné evidence, v níž jsou zapsáni. Údaj o výši základního kapitálu lze v těchto listinách a na internetových stránkách uvádět, jen jestliže byl zcela zaplacen.

(2) Na všech objednávkách, obchodních dopisech, fakturách, smlouvách a na

internetových stránkách týkajících se podniku zahraniční osoby nebo jeho organizační složky je zahraniční osoba povinna uvádět údaje podle odstavce 1 a dále i údaj o zápisu podniku nebo jeho organizační složky do obchodního rejstříku, včetně spisové značky. Jde-li o osobu, na niž se nevztahuje § 21 odst.5, uvádí stejné údaje jako česká osoba nezapsaná v obchodním rejstříku podle odstavce 1.

§ 14Prokura

(1) Prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyjadřuje zvláštní plná moc. Prokuru lze udělit jen fyzické osobě.

(2) V prokuře není zahrnuto oprávnění zcizovat nemovitosti a zatěžovat je,

ledaže je toto oprávnění výslovně v udělení prokury uvedeno.

(3) Omezení prokury vnitřními pokyny nemá právní následky vůči třetím osobám.

(4) Více osobám lze prokuru udělit tak, že jsou k zastupování a podepisování oprávněny každá samostatně, nebo tak, že je při tom třeba souhlasného projevu vůle všech prokuristů nebo alespoň dvou z nich.

(5) Prokurista podepisuje tím způsobem, že k firmě podnikatele, za kterého jedná, připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis.

(6) Udělení prokury je účinné od zápisu do obchodního rejstříku. Byla-li prokura udělena více osobám, musí návrh obsahovat i určení, zda každý prokurista může jednat samostatně, popřípadě kolik prokuristů musí jednat společně.

(7) Prokura nezaniká smrtí podnikatele, pokud podnikatel nestanovil, že má trvat pouze za jeho života. Po smrti podnikatele však může prokurista činit jen úkony v rámci obvyklého hospodaření, a je povinen podat neprodleně návrh na zápis tohoto omezení prokury soudu (§ 27 odst.1).

1.1.2 OBCHODNÍ REJSTŘÍK § 27 OZ

…je veřejný (kvalifikovaný) seznam určité skupiny podnikatelů, do něhož se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích : (www.justice.cz)Do OR se zapisují:

a) obch. společnosti,družstva,b) zahraniční osoby podle § 21 (1- 4)

(sídlo nebo bydliště mimo území ČR)

c) FO, které jsou podnikateli na vlastní žádost

d) FO,když výnosy větší než 120 mil Kč/rok

e) další osoby, když stanoví zvláštní právní předpis např.: státní podniky,banky,burzy, fondy, hosp. komory a další…

1.3 Cíle podniku – geneze a hierarchie

… podniky existují proto, aby vyráběly, distribuovaly výrobky a služby zákazníkům a byly sociálně a společensky prospěšní všem „zainteresovaným“. To je hlavní poslání podniků.

… podniky však stejně jako jednotlivci ve svém chování sledují určitý cíl, tj. stav či výsledek, kterého má podnik dosáhnout. Ten závisí na účelu založení a je od něho odvozena jeho existence.

… podniku odvozují své cíle z empiricky odvozené hospodářské praxe, tj. dosahování tvorby hodnoty. Spor může být jen o „formu“ měření, či historicko-ekonomický pohled.

CÍLE PODNIKUI. primární cíl (historický):

MAXIMALIZACE ZISKU/ bez časové dimenze a vlivu rizika/: celkový zisk: ukazatele výnosnosti (rentability)

např. ROI, ROE aj. (1919, statické...)později soustavy ukazatelů – DuPont

II.primární cíl - všeobecný cíl podnikáníMAXIMALIZACE HODNOTY PODNIKU

(současná hodnota očekávaných zisků-SHOZ n

SHOZ=∑Zt/(1+i)t = Z1/(1+i)t ... +Zn/(1+i)n

t=1

Ve vzorci písmenem Z je označen očekávaný budoucí zisk v roce t, i = diskontní míra, ∑ = součet hodnot zisku Z od 1.r do n-té hodnoty.Takto vyjádřený primární cíl (motiv chování, účel) podniku můžeme považovat za obecný cíl podnikání, ať už jde o velkou nebo malou, soukromou nebo veřejnou firmu.

- také metoda discoun. cash flows - DCFlow

III. primární cíl – maximalizace jmění akcionářů

„SHAREHOLDER VALUE“ UKAZATELÉ : MVA a EVA

III/1 ukazatel MVA=tržní přidaná hodnota

PE

TRŽNÍ HODNOTA PODNIKU

MVL

TRŽNÍ HODNOTA PODNIKU

MVA

OBCHODNÍ JMENÍ

(KAPITÁL)

MVA = tržní hodnota podniku–obchodní kapitál…….

III/2 Ukazatel EVA (Economic Value Added – ekonomická přidaná hodnota) je rozdíl mezi čistým ziskem podniku a jeho kapitálovými náklady:

EVA = EBIT x (1-t) – C x WACCEVA = NOPAT – C x WACC

Kde: EBIT = provozní zisk před úroky a zdaněnímt = míra zdanění zisku (např. 20 % = 0,2)C = dlouhodobě investovaný kapitál NOPAT = čistý provozní zisk po zdaněníWACC = náklady na kapitál vyjádřené diskontní mírou (např. 12%)

(Weighted Average Cost of Capital)

Obr. Ekonomická přidaná hodnota

↓

Příklad č 1/1Spočítejte z následujících „proměnných“ optimální variantu pro hodnocení hospodářského výsledku metodou

NOPATČistý

Zisk po zdanění

O

Náklady na

KAPITÁL

EVA

Náklady naKAPITÁL

SOUČASNÉ HODNOTY OČEKÁVANÝCH ZISKŮ, když dále znáte:I.

a) Zt = 5mil Kčb) Zt = 10mil Kčaa) i = 0,07bb) i = 0,07cc) i = 0,07c) t = 5 roků

II. a) Z1 = 5 mil Kč. Pak kolísání +- 0,5mil Kč pravidelně ročně do Z5 b) Z2 = 10 mil Kč c) ostatní údaje viz I

III. a) navrhněte příklad s vlastním zadáním a spočítejte

Význam EVA (1.3)… cílem podnikání je vytváření EVA, tj. ekonomické přidané hodnoty, které je podřízeno vše:

Hodnocení investic Hodnocení nových výrobků Vnitropodnikových útvarů( divizí, tzv. SBU a dal….) Nadpodnikových celků -korporací tzv. corporate value

EVA je i základem hmotné zainteresovanosti s návazností do prémiových řádů…Hlavním přínosem EVA dále je, že vynesl na světlo fakt, že i vlastní kapitál něco stojí (má své náklady), u c.K je to zřejmé (úroky), a že tedy nestačí vykazovat zisk a je nutná kladná hodnota EVA Lze zavést i CVA – cash value addend

1.3.1 DRUHY CÍLŮ… při řízení podniku nelze vystačit s jedním primárním cílem. V praxi je nutné sledovat celý svazek cílů, které lze rozpracovávat do

cílů dílčích a do cílů jednotlivých organ. součástí podniku (MBO). Pak je nutné cíle třídit či klasifikovat.

Cíle lze třídit podle různých kritérií: pořadí jejich významu (hierarch.) velikosti (rozsahu) časového hlediska vztahu mezi cíly podle obsahu cíle

ad 1- vrcholové (primární) a podřazené (dílčí) – lze také mezicílead 2- omezené a neomezenéad 3- krátk., středně. a dlouhodobéad 4- cíle komplementární cíle konkurenční cíle protikladné

ad5- ekonomické finanční technické, sociální aj…

1.4 FUNKCE (ČINNOSTI) PODNIKU … Cíle podniku jsou uskutečňovány činnostmi . Ty se liší podle charakteru podniku – zda-li je produkční nebo služby , podle odvětví – stroj.,textil,… podle vlastnictví - soukr., státní, apod.… obecnou funkcí podniků je přeměnit vstupy na výstupy.

Významné f.ce prům. podniků: zásobovací (nákupní, skladovací…) =

logistická výrobní (provozní)

= p r o v o z n í prodejní personální investiční finanční správní a jiné

1.5 Okolí podniku

… podnik není izolován, je obklopen vnějším světem, okolím. Toto vnější okolí tvoří vše , co lze identifikovat za „pomyslnými“ hranicemi podniku jako sociál-ekonom a techn. systému.

… okolí podniku ho nutí k určitému způsobu chování a reakce a následně pak i k volbě urč. cílů.

… vliv okolí na podnik je zpravidla velmi silný, zatímco možnost podniku ovlivňovat okolí je spíše omezená !!!

Okolí působí na podnik jako svazek vnějších a vnitřních faktorů.

Tyto faktory lze rozdělit na:

faktory nepřímého okolí (n.o.) – makrookolí

faktory přímého okolí (p.o.) – konkurenční okolí

1.6 Vymezení faktorů n.o. – makroo-í

ekonomické geografické sociální technologické ekologické politické a právní etické kulturně historické

… dále viz model -

Makrookolí

Makroekonomika Technologie Demografie

Konkurenční okolíKonkurenti

Zákazníci PODNIK Dodavatelé

Potencionální konkurenti Substituty

Sociální politika Politika, legislativa Svět

1.7 Vymezení faktorů p.o - konk. okolí

… konkurenční okolí může být definováno jako skupina podniků nabízející produkty nebo služby, které se mohou navzájem substituovat.… cílem manažerů je analyzovat konkurenční síly v k. okolí a rozpoznat je jako:

a) síly (příležitosti)b) slabiny (hrozby)

Tuto analýzu lze zobrazit jako tzv. Model pěti sil nebo Porterův m. pěti sil

Příklad: - silná konkurence může vypadat jako hrozba, protože snižuje zisk ale - slabá konkurence může vypadat jako příležitost, protože zvyšuje zisk atd.

Rivalita mezi podniky uvnitř konkurenčního

okolí

Smluvní síla dodavatelů

Smluvní síla kupujících

Hrozba substitučních

výrobků

Riziko vstupu potencionálních

konkurentů

Obr. Porterův model pěti sil

1.8 Typologie podniků – třídění podle znaků

Podniky urč. typu mají stejné nebo podobné základní charakteristiky a podle nich se dají seskupovat do skupin s použitím vymezujícího kriteria

1.8.3Kriteria třídění1- podle právní formy

2- podle sektorů (NH) 3- podle odvětví NACE (OKEČ) 4- podle velikosti (ČR a EU) 5- podle typu výroby

1.8.1 právní forma – formální vymezení

podniky jednotlivce (FO) – živnosti podniky společné (PO) - obchodní

společnostidva podtypy- osobní - kapitálové

+ dle „jurisdikce“ EU – implementace do OZ České republiky: evropská společnost

evropské hospodářské zájmové sdružení evropská družstevní společnost

družstva státní podniky - 100% vlastněné státem nebo ÚSC, zajištují některé důležité služby,např. :železnice, pošta, distribuce energie, vody, komunikace (TV) – s průnikem privátního K (PPP) = minoritní podíl

veřejné (státní) podniky -v tzv. smíšeném vlastnictví (PPP) = větší podíl soukromého (P) kapitálu

neziskové organizace

- obecně prospěšné společnosti - rozpočtové

- příspěvkové-

občanská sdružení (spolky, kluby, hnutí, svazy..

nadace, donace

1.8.1.1 Podnik jednotlivce - FOa) – podnikatelb) - podnikatel živnostník

Živnostenské podnikání – „ŽIVNOST“

…dne 1.7.2008 nabyl účinnosti zákon č. 130/2008 Sb., který přivedl na svět tzv. „velkou novelu“

Obsah této novely byl prezentován jako výrazné zjednodušení administrativní zátěže a úlevy pro živnostenské podnikatele.Hlavní změny „novely“ ž.z. : náhrada živnostenských listů a

koncesních listin výpisem z živnostenského rejstříku (dosavadní „živnosťáky“ v koši nekončí)

náhrada dosavadních ohlašovacích živností volných jedinou víceoborovou ohlašovací živností volnou (původně cca 125 s povinností živn. listu – nyní cca 80)

rozvolnění místní příslušnosti živn. úřadů osvobození od povinnosti uvádět nebo

dokládat některé údaje k vydání ohlašovací ž. nebo koncese (lze zjistit jinak v databází správních úřadů…)

zredukování požadavku praxe a délky praxe (v oborech příslušného vzdělání a podobného vzdělání či rekvalifikace…)

zmírnění zvláštní podmínky ( pro zákonné zástupce…)

I. Definice pojmu „ živnost “

definována dle Živn. zák. § 2 a je totožná s definicí podnikání s rozšířením o doda-tek:

a za podmínek stanovených tímto zákonem

živnost může provozovat FO i PO

živnostmi nejsou dle Ž.z §3 např .:lékaři,veterináři, advokáti, notáři, znalcibanky, drážní doprava, loterie…(cca50)

§7 Provozování živn. průmyslovým způsobem - více dílčích činností (živností) lze nahradit i provozováním živnosti průmyslovým způsobem.

II. podmínky k získání živnosti… .

a) všeobecné podmínky - 3 (původně 4) : dosažení věku plnoletosti, trestní bezúhonnost (vyjímka i pro tr.č.§ 1r.), právní subjektivita,

b) zvláštní podmínky - § 7 odborná způsobilost: viz dále.. - odb. způsobilost může občan ČR nebo jiného státu EU prokázat též doklady o odborné kvalifikaci, které osvědčují, že činnost vykonával v jiném čl. státě EU !

III. druhy živností

b1 - živnosti ohlašovací b2 - živnosti koncesované b11 - řemeslné, vázané, volné Původně - !!! řemeslné a vázané : kombinace odborného vzdělání a praxe

např.: výuč.list + 3r. praxe SOŠ(3r.) + 3r. praxe SOŠ , SOU s M ,G., + 2r. praxe Diplom Bc, Mgr. + 1r. praxe

- volné : nevyžaduje se prokazování odborné způsobilosti

Od 1.7.2008 změna !! – redukce,pouze 1 „volná živnost“ – obsahuje cca 80 ž-í

Současné podmínky - redukce praxe

řemeslné ž.: zrušení praxe v návaznosti na příslušné vzdělání nebo zkrácení při příbuzném vzdělání

vázané ž.: zkrácení délky požadované praxe

b 21 - živnosti koncesované: uvedené v příloze č. 3 Živnostenc. zákona

- vždy splnění odb. způsobilosti- zásada regulace – vyjádření přísluš.

orgánu státní správy- nenárokové- příklad: Taxislužba, Pohřební sl…..

Živnostenský rejstřík – Ž.r. (§ 60)- je informačním systémem Živnostenské

ho úřadu ČR, provozují ho obecní a krajské živn. úřady.

- do Ž.r. se zapisují údaje např.: - FO – jméno a příjmení - PO - obchodní firma - předmět podnikání a další náležitosti

Živnostenský rejstřík je veřejným seznamem pouze v určité části - v této části může každý nahlížet a pořizovat si opisy, v neveřejné části pouze tehdy, osvědčí-li žadatel právní zájem !

Zápis musí být proveden do 5 pracovních dnů

V. Náležitosti ohlášení FO a PO …jméno a příjmení, obchodní jméno, sídlo,IČO, předmět a místo podnikání, určení provozovny, odb.zástupce…

1.8.1.2 Charakteristiky právních forem

I. obchodní společnosti:

2 skupiny (osobní a kapitálové)a) osobní: VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOL. (firma musí obsahovat označení „veř. obch. spol.“, „ v. o. s. nebo příjmení a spol. „

společnost s min. 2 osobami není povinný (vklad) – základní K nutná společenská smlouva zisk dělen mezi společníky rovným

dílem v.o.s odpovídá za své závazky celým

svým majetkem společníci ručí veškerým svým

majetkem společně a nerozdílně

(smíšená)

KOMANDITNÍ SPOLEČNOST(firma musí obsahovat označení„ kom. spol. , k.s. „)

jeden nebo více společníků ručí za závazky spol. do výše nesplaceného vkladu = komanditista, vklad je minimál. 5000 Kč (dle spol. smlouvy i více a s určenou lhůtou splatnosti), jinak bez zbytečného odkladu

jeden nebo více společníků ručí za závazky celým svým majetkem

k obchodnímu vedení společnosti jsou oprávněni pouze komplementáři

nutná společenská smlouva s vymezením rozdělení Z (jinak1/2 pro společnost = komanditisté a 1/2 pro komplementáře )

a) kapitálové společnosti :

SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM

( firma musí obsahovat označení (zkratky) „ spol. s r.o., s.r.o. „

lze založit 1 osobou FO i PO, max. 50 společníků

Zákl.kap.: společnost.min.celk.200 000,- společ. min. 20 000,- před zápisem min. 30% na jeden vklad a

100 000,- za společnost ,když 1 zakladatel tak zákl. kapitál musí být splacen v celé výši. ručení jen do výše nesplac. vkladu nutná společenská smlouva nebo

zakladatel. listina nutno tvořit rezervní fond ( 10% v 1.r.

dosaž. Z, pak 5% do 10 % ZK

AKCIOVÁ SPOLEČNOS(firma musí obsahovat označení „ akc. spol., a.s. „)je společnost, jejíž základní kapitál je rozvr-žen na určitý počet akcií o určité jmenovací hodnotě. Počet členů: min. 2 fyz. os. 1 právn. os.

Zákl. kapitál:a) 2 000 000 Kč, bez veř. nabídky akcií b) 20 000 000 Kč, s veř. nabídkou akcií

Společnost ručí za závazky svým majetkem, akcionář neručí

Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na jejím řízení, jejím zisku (dividenda) a likvidačním zůstatku

Akcie mohou být vydané v listinné podobě nebo v zaknihované podobě

Akcie musí obsahovat:- firmu a sídlo společ.- jmenovitou (emisní) hodnotu- označení formy = na jméno, kmenová - výše ZK a počet akcií k datu emise- datum emise

Forma akcie :a) jméno-veden seznam akcionářů, nutnost vyjádření souhlasu k převodu akcií, převod rubopisemb) na majitele –neomezeně převod.

Povinnost tvořit rezervní fond, 20% z e Zisku v 1. roce, pak min. 5% do výše 20% ZK (např. 20 mil Kč.)

Orgány: valná hromada – nejvyšší orgán

společnosti, lze se účastnit i zastoupením,

Rada ředitelů

Prezident (CEO)

sekretář Víceprezident pro výrobuVíceprezident pro obchodVíceprezident pro finance

akcionáři

koná se min. 1x za rok, rozhoduje tzv. „ balík akcií“, různé možnosti hlasování…

představenstvo – statutární orgán, tj. řídí činnost společnosti, min. 3 členové ( ne, když 1 zaklad.)

dozorčí rada – dohlíží na výkon představenstva jeho podnikatelské aktivity

nejméně 3 členové a dělitelnost 3, 2/3 volí valná hromada

Model uspořádání akciové společn. v USA

Board of D-s BoD

Chief Executi ve Officer

Odborné úseky

dozorčí rada

Představenstvo (ředitelé)

akcionáři

V SRN volí valná hromada akcionářů dozorčí radu (Aufsichtsrat), která jmenuje představenstvo (Vorstand), to tvoří ředitelé – zaměstnanci firmy.

Model uspořádání akciové společnosti v SRN

DRUŽSTVA:

def.: dle OZ , hlava II, § 221...družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů.Počet členů: min 5 fyz. osob nebo 2 právn. osobyZákl. kapitál = nejméně 50 000 Kč - je tvořen členskými vklady ve výši určené stanovami, možný je i další čl. vkladČlenové neručí za závazky družstvaNedělitelný fond: 10% ze zisku do výše 50 % zákl. kapitáluOrgány: a) členská schůze b) představenstvo c) kontrolní komise d) další orgány dle stanov

1.8.2 Podniky podle sektoru odvětví- sektor = část NH, do níž je NH podle urč.

hlediska rozčleněno, např. podle

vztahu k zpracovávanému „mediu“, pak lze členit na:

sektor primární (zemědělství, …) sektor sekundární (průmyslový) sektor terciální (služby, sektor quartární (softw., know-how)

- odvětví = podrobnější třídění podniků podle jejich přísl. k hospodářským odvětvím jako části NH, které vyrábí urč. skupinu stejných nebo podobných výrobků

Minulý stav : v ČR se hosp. odvětví klasifikovaly podle: OKEČ (odvětví klasif. ekon. činností) = celk. 29 odvětví !?Současný stav:

Ucelený systém klasifikace ek. činností a produkce – NACE (Nomenclature…)

*Statistické soubory vzniklé za použití NACE lze srovnávat v celé Evropské unii.

NACEacee

CPA

SITC

PRODCOM

CPC HS

Národní verze NACE

CN

Národní verze CPA

Národní verze

PRODCOM

ISIC

*S nižší mírou srovnání (na vyšších úrovních) je možné srovnávat i se světovými statistikami

*Používání NACE je povinné pro všechny členské státy Evropské unie.

*Mezinárodní systém ek. klasifikací viz dále obrázek:

Obr. 1: mezinárodní systém ekonomických klasifikací - NACE

Činnosti Produkce Zboží

Mezinárodníúroveň

Evropskáúroveň

Národníúroveň

referenční a odvozená klasifikace propojená strukturou

referenční a odvozená klasifikace propojená převodníkem

klasifikace propojená převodníkem

1.8.3 Podniky podle velikosti… velmi formální, ale velmi významné hledisko především pro oblast dotací a různých projektů na národní i EU úrovni !

Členění v Evropské unii :

mikropodniky – drobné (1-9 zam) malé (10 - 99 zam) střední (100 – 499 zam) velké ( 500 a více zam)

… drobný, malý a střední P je charakterizován 3 obecnými kriterii:

Počet zaměstnanců

Ekonomická kriteria (obrat, rozvaha Nezávislost … do 25 % K nebo

hlasovacích práv

Tabul.1 Definice malých a středních podniků

Kategirie podniků

Počet zaměstnanců (méně než)

Obrat nebo Rozvaha (aktiva)

Střední < 250 ≤ 50 mil. EUR (v. r. 1996: 40 mil.)

≤ 43 mil. EUR (v. r. 1996: 27 mil.)

Malý < 50 ≤ 10 mil. EUR (v. r. 1996: 7 mil.)

≤ 10 mil. EUR (v. r. 1996: 5 mil.)

Drobný (mikro-) < 10 ≤ 2 mil. EUR

(nebylo definováno)≤ 2 mil. EUR

(nebylo definováno)

Pomůcka pro určení velikosti podnikuPro 2. výzvu v rámci prioritní osy 1 (Podpora rozvoje ekonomiky znalostí) je důležité, aby si zájemci o předložení projektu – pokud se jedná o podnikatelský subjekt - ujasnili, do jaké kategorie dle velikosti jejich podnik patří. Žadatelé, kteří nejsou podnikatelskými subjekty, se nemusejí otázkou velikosti podniku zabývat.

Jedna skupina podporovaných aktivit ve 2. výzvě není otevřená velkým podnikům, konkrétně se jedná o skupinu aktivit A (Další profesní vzdělávání vlastních zaměstnanců příjemce a partnera). Kritéria pro zařazení konkrétního podniku do kategorie velikosti 2. výzva přebírá z přílohy I Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 (k dispozici v sekci Dokumenty na těchto webových stránkách v oddíle Legislativa).

Příloha I Nařízení č. 800/2008 pro rozdělení podniků do kategorií dle velikosti používá parametry počet zaměstnanců, roční obrat, bilanční suma roční rozvahy.

http://www.prahafondy.eu/cz/oppa/dokumenty/legislativa.html

http://www.prahafondy.eu/cz/oppa/dokumenty.html

Počty zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků

MikropodnikyMikropodniky jsou vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.

Malé podnikyMalým podnikem je podnik, která zaměstnává méně než 50 osob a jeho roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.

Střední podnikyJedná se o podniky, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.

Velké podnikyPokud nějaký podnik není dle výše uvedených parametrů ani mikropodnikem, ani malým a ani středním podnikem, patří mezi velké podniky.

Zohlednění majetkových vazeb žadatele na další podniky

Pro určení, zda podnik splňuje vymezení malého či středního podniku, ale nestačí jen údaje o podnikem přímo zaměstnávaných osobách, jeho ročním obratu a jeho bilanční sumě roční rozvahy. Do výpočtu je nutné zapojit údaje také za všechny partnerské podniky a propojené podniky.

Parametry (např. počet zaměstnanců) za partnerské podniky se do výpočtu započítají jen zčásti podle míry majetkového propojení (buď dle podílu na základním kapitálu či na hlasovacích právech - podle toho, která z hodnot je vyšší; v případě vzájemného vlastnictví se použije vyšší procentuální podíl.

Parametry za propojené podniky se do výpočtu zahrnují celé.

Příklad pro výpočet počtu zaměstnanců

Žadatel má 50 zaměstnanců, jeho partnerský podnik, který je žadatelem vlastněn ze 40 %, má 20 zaměstnanců, druhý podnik, který žadatele vlastní z 80 % má celkem 15 zaměstnanců.

Výsledná hodnota parametru „počet zaměstnanců“ je výsledkem výpočtu: 50 (za žadatele) + 20*40 % (za partnerský podnik) + 15 (za propojený podnik) = 50 + 8 + 15 = 73.

Další návodné příklady pro výpočet velikosti podniku naleznete v dokumentu Agentury pro poporu podnikání a investic CzechInvest. S laskavým svolením Czechinvetu zveřejňujeme přímý odkaz na tento dokument pojmenovaný Definice MSP - vazby na jiné podniky.

http://www.czechinvest.org/data/files/definice-msp-vazby-297.pdf

Rozdělení podniků podle majetkových vazeb

Nezávislý podnik

Subjekt nevlastní jiné subjekty z 25 % a více procent a ani není jinými subjekty vlastněn z 25 % a více procent.

Partnerský podnik

Partnerskými podniky se jsou podniky, které nejsou propojenými a mezi nimiž platí, že:

podnik vlastní sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky 25 % a více procent (ovšem ne v rozsahu, který patří do vymezení propojeného podniku) základního kapitálu nebo hlasovacích práv druhého podniku nebo

podnik je částečně vlastněn druhým subjektem, a to v rozsahu 25 % a více procent (ovšem ne v rozsahu, který patří do vymezení propojeného podniku) základního kapitálu nebo hlasovacích práv.

Propojený podnik

Propojenými podniky jsou subjekty, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů:

podnik vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném podniku;

podnik má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku;

podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo dle ustanovení v zakladatelské (společenské) smlouvě (listině) nebo ve stanovách tohoto podniku;

podnik, který je akcionářem nebo společníkem jiného podniku, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku, většinu hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném podniku.

Podrobnosti ke stáří a typu používaných dat

Ke kterému období se mají vztahovat posuzované údaje

Pro posouzení velikosti podniku se berou údaje za poslední schválené účetní období. Pokud se údaje týkají nově založené společnosti, mohou být odhadnuty na základě podnikatelského záměru.

V případech, kdy počet zaměstnanců podniku za dané roční období nebo roční obrat či bilanční suma roční rozvahy překročily limity pro některou z kategorií, není to důvodem ke ztrátě či získání postavení středního nebo malého podniku, jestliže limity nejsou překročeny po dobu dvou po sobě jdoucích účetních období.

Kdo se myslí zaměstnancem

Jedná se o zaměstnance, osoby pracující pro subjekt v podřízeném postavení, vlastníky-vedoucí pracovníky, společníky zapojené do běžné činnosti podniku přepočtené na plný pracovní úvazek za sledovaný rok.

1.8.4. Dle typu výroby

- podle hl. produkčních forem. v. hromadná – 1 druh výrobku –

elektřina, doly, cihelny…) v. vázaná – hlavní a vedlejší produkt sériová výroba (automobily) kusová výroba (spec. technologie)

1.8.5 Sdružování podniků-nadpodnikové procesy

… tyto procesy probíhají historicky sou-běžně a mohou se i prolínat:

specializace kooperace koncentrace

… specializace (Se) je jedna z možností zvyšování objemu výroby a hospodárnostiSpecializaci lze členit na:

předmětnou (výrobkovou, součástkovou)

technologicko u (dle techn. operací)

… dále probíhají procesy kooperace a koncentrace

…kooperace (Koe) lze chápat jako dobrovolné sdružení (uskupení) podniků nebo pracovníků:- právně samostatných a autonomních

… do K(oí) lze zahrnout násled. formy: zájmová sdružení, např.:

- Asociace oborů průmyslu (textilního, automobilového, keramického…), tato sdružení podporují a prosazují zájmy svých členů, poskytují jim služby…

pracovní společenství, např.:- Asociace oborů zaměstnavatelů, např. Český svaz zaměstnanců v energetice, které sdružují osoby s urč. profesními zájmy…

Konsorcia, např.: příležitostné sdružení k splnění „rozsáhlého“ cíle, na který by jednotlivý podnikatel kapitálově nestačil, nebo by byl příliš rizikový, OZ ČR nezná úpravu K, dle Obč.zákoníku (sdružení…)

Společný podnik = je sdružení dvou nebo více podnikatelů, z nichž žádný nemá rozhodující vliv, je typický pro podniky se zahr. kapitálovou účastí. Představitelem je tzv. joint ventures, např.: čes. firma (poskytne budovy, technologie) + zahr. firma( poskytne kapitál nebo know-how)

Kartel – tvoří skupina výrobců nebo obchodníků stejného oboru, kteří vytvářejí spojenou prodejní organizaci – syndikát, jejímž cílem je odstranit vzájemnou konkurenci a zvýšit tak zisk. Uzavírají kartelové smlouvy, jejímž cílem je stanovení např. shodných cen, rozdělení trhů, kvotace objemu výroby apod. – poškození spotřebitelů a konkurence = v současnosti zákaz !!! – neformálně výskyt i dnes !?

Franschising – licenční podnikání, znamená smlouvu, na jejímž základě jeden subjekt (poskytovatel franchisy – franchisor) poskytne jinému subjektu (příjemci franchisy – franchisantovi) povolení užívat své obchodní jméno, značku, logo nebo jinou charakteristiku včetně svého „podnikatelského“ formátu.Přínos je oboustranný, obě strany získávají (zvýšení obratu) a šetří náklady (z rozsahu činností a společných služeb – marketingových, školících apod.)

…koncentrace( Ke) je trvalé kapitálové spojení s různými účinky na právní samostatnost sdružovaných podniků. Hospodářská samostatnost je převážně ztracena vždy!

Koncentrace může probíhat dvojím způsobem:

pohled z hlediska výroby

a) Koncentrace výrobní = soustředování výroby do jednoho místa nebo podniku

b) Koncentrace organizační = sdružování místně odloučených jednotek

Po těchto procesech mohou jednotlivé podniky zůstat nadále právně samostatné

pohled z hlediska právního

Lze odlišit:

1) Koncentraci dobrovolnou (fůzi) – podniky zůstavají právně samostatné

2) Koncentraci nedobro-lnou nebo také tzv. nabídka k převzetí nepřátelskou = splynutí (nový Podnik) nebo vplynutí do (větší Podnik)

Ad1) Koncern–sdružení právně samost. P , Koncern pr. subj. nemá. Pouze smluvní vztah

Ad1) Holding-ová spol. drží ( hold )= velký balík akcíí jiných společností a tím je ovládá…(mohou být právně samostatné)

Holder = „mateřská spol“ a ovládané společ. jsou dceřiné společ. (pobočky, afilace, filiálky)

Výhody uspořádání „holding“:

K ovládání „dcer“ stačí i cca 10% Omezení rizika „krachu“ – krize Právní a (omezená) ekonom samostat. Významný podíl na trzích Možnost investování – velké akce Globální prostředí – velcí „hráči“

Fúze (splynutí) – dobrovolné spojení dvou a více podniků do podniku jediného (nového) nebo vplynutí do existujícího na bázi dohody managementu obou podniků a schválení akcionáři. Poté přebírající podnik následně odkoupí akcie od akcionářů

přebíraného podniku nebo je vymění za nové.To je průběh (přátelské) fůze (nabídky k převzetí přátelské)

Pokud dojde k nabídce koupě jiného podniku přes odpor managementu přebírané firmy, jedná se o průběh nepřátelského převzetí

Fúze nemusí být zájmem veřejným (!) a může omezovat hospodářskou soutěž – upravuje Úřad na ochranu hospodářské soutěže v Brně

- zkoumá zda fúze nevede ke vzniku monopolů

Rozlišujeme tři typy fúze :

horizontální (dvě automobilky)

vertikální (doly a ocelárny) - finalisté se mohou zmocňovat svých

subdodavatelů nebo zpětně – dodavatel si koupí svého odběratele

konglomerátní (bez vzájemných vztahů) – může se ale spojit kapitál (K), efekty mohou být zajímavé, neutrální K může být zhodnocen až posléze

Důvody pro fúze :1) hlavní je synergický efekt - celek je

větší než „suma“ jeho částí (2+2=5)2) efekt diversifikace –

a) kapitálu (různé investice)b) výroby – větší objem a více

různých druhůc) strategií – nové trhy (geografická

diverzifikace)Před fúzí je nutná analýza budoucího výsledku ! - pozor na Náklady fůze

Fúze je ekonomicky výhodná, když hodnota budoucí firmy (jako diskontovaný budoucí cash flow) je vyšší než součet hodnot fúzovaných firem (-) snížený o náklady fúze

Ad2) NABÍDKA K PŘEVZETÍ

1)přátelské převzetí – se souhlasem M-tu

2)nepřátelské převzetí (akvizice) – přes odpor M-tu, pak nabídka k odkupu akcíí pro akcionáře

INTERNACIONÁLNÍ A GLOBÁLNÍ ÚROVEŇ Nadnárodní společnosti (MNC) – vznik

jako důsledek MO, JV(joint venture), zakládání dceřiných podniků v jiných zemích než je centrála, např. GE, IBM, Toyota

Transnacionální korporace (TNC) – přeměna MNC na globální korporace pod heslem „ Mysli celosvětově a jednej lokálně“, je to kombinace celosvět. přístupu s přizpůsobením se místním podmínkám.

Strategické aliance (konsorcia) (SA) – mez. spolupráce firem při náročných (investičních) akcích, např. nákupní „kontory“ obchodních řetězců, výstavba Eurotunelu

2. Kapitola Založení a život podniku

2.1. Činnosti související se založením podniku:

2.1.1 Předmět činnosti2.1.2 Strategický plán – business plan2.1.3 Sociálně psychologické aspekty2.1.4 Znalost právních norem2.1.5 Riziko (eliminace) = podnikání

2.2 Volba právní formy podniku2.2.1. Hlavní kritéria rozhodování o volbě právní formy2.2.1.1. Vymezení 1. – 9. kritéria

2.3. Zakládání podniku - Zakladatelský projekt

2.4 Zakladatelský rozpočet

2.5Formální náležitosti ohlášení FO a PO

Život podniku … podnik, podobně jako lidský život, prochází za dobu své existence různými vývojovými fázemi, prodělává různé nemoci, jsou-li neléčeny, mohou vést k zániku podniku.

Životní cyklus… jedná se základní fáze:Založení, růst, stabilizace, krize a zánikNe vždy musí podnik projít všemi fázemi – krize a zánik je nežádoucí. Na čem záleží:

…Příslušnosti podniku k určitému odvětví s různou mírou citlivosti na vývoj ekonomikyVzhledem k hospodářským cyklům(světové ekonomiky)se rozlišují odvětví:

-cyklická – kopírují hospodářský cyklus ekonomiky jako celku – např. stavebnictví a automobil. Průmysl

neutrální – jejich vývoj nesouvisí s hospodářským cyklem – např. průmysl léčiv, potravinářský …

anticyklický - v době recese dosahují dobrých výsledků¨, např. zábavní průmysl

2. Založení podniku představuje cílevědomý řízený proces vlastníkem nebo podnikatelem směřující ke zhodnocení kapitálu s maximální nákladovou a daňovou efektivitou (úsporou). Z hlediska globálního lze sestavit následující faktory ovlivňující jeho alokaci:

Faktory Význam %

Politická stabilita 67 Nízké N na práci 58Vysoká úroveň vzdělání 48

Vznik -založení podniku

stabilizace - kulminace výstupů

Kvalitní IT a infrastruktura 47Jazykové znalosti 43Dostupnost kvalifik. prac. síly 41Makroekonomická stabilita 37Daně z příjmů + soc a zdr. poj. 22

2.1 Činnosti související se založením podniku: je nutné připravit strategické záměry směřující do násl. oblastí:

Vymezení předmětu činnosti

Strategický plán v oblasti financí

Sociálně psychologické předpoklady pro podnikání

Znalost základních právních norem

Riziko a jeho eliminace

2.1.1 Předmět činnosti… při zvažování o zvolení předmětu činnosti je nezbytné min. posoudit:

odborné předpoklady

relevantní informace o potenciálním okruhu zákazníků = kvalitě a solventnosti

určení síly a možností konkurence

hrozbu substitučních výroků a služeb

geografickou polohu – dostupnost dodavatelů i zákazníků

volbu sídla – provozovny firmy

ekologické dopady činnosti firmy

… existuje řada dalších hůře odhadnutelných aspektů např. z politické a sociální dimenze

2.1.2 Strategický plán – business plan

… existují tzv. „ modelové „ plány s určenou strukturou, tj. plánem výnosů a nákladů, někdy označované jako COST-BENEFIT ANALÝZA , prioritně je vhodné se zaměřit na oblast financí. Kvalifikovaný business plan snižuje riziko možného úpadku či krize hned v prvních fázích života firmy. Tzv. přeinvestování a z toho plynoucí poruchy cash flow a odvozeně likvidity a solventnosti

2.1.3 Sociálně psychologické aspekty… zdánlivě nevýznamné, ale mohou často sehrát důležitou roli v krizových situacích. Předpokládá se silná osobnost a kvalitní –stabilizované rodinné zázemí !

2.1.4 Znalost právních norem a jejich volba

… předpokladem je jednak zákl. znalost právních forem, viz OZ, Obč. Z, a ostat. norem např. ekolog, hospodářské soutěže…

2.2 Volba právní formy podnikání Tato volba pak na delší dobu určuje chování podniku a může být i v průběhu života podniku (např. změna vnějšího prostředí) transformována na jinou.

2.2.1. Hlavní kritéria rozhodování o volbě právní formě – 9 kriterií

1.Způsob a rozsah ručení (podnikatelské riziko)

2.Oprávnění k řízení (zastup. podniku navenek, spolurozhodování)

3.Počet zakladatelů (viz. OZ)

4.Nároky na základní kapitál (viz. OZ)

5.Administrativní náročnost založení podniku a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku

6.Účast na zisku (ztrátě)

7.Finanční možnosti, přístup k cizím zdr-ům

8.Danové zatížení9.Zveřejnovací povinnost

2.2.1.1Vymezení 1.–9. kriteria rozhodo-í

1) Způsob a rozsah ručení (podnika-telské riziko):

a) neomezené – ručení celým majetkem b) omezené – do výše nesplaceného vkladu

2) Oprávnění k řízení – zastupování :Jednání podnikatele (§13)

1) FO = jedná podnikatel (osobně)

= jedná zástupce 2) PO = jedná statutární orgán – jednatel, prokurista - plná moc = pouze k určitým výkonům ! 3)Počet zakladatelů … upraveno dle OZ – např.:s.r.o. a a.s. lze založit i jednou osobou – FO a PO, ostatní min. dvěma os., s.r.o. max 50 os a 1 FO může být společníkem max 3 s.r.o. 4) Nároky na ZK … upraveno OZ – viz jednotlivé typy společností, od nutnosti min. výše – bez ZK

5)Administrativní náročnost založení podniku a výdaje…… je spojena především s úpravou podmínek, za kterých podnik vzniká. Např.:

- Vyhotovení společenské smlouvy a notářské osvědčení

- Zpracování stanov- Zápis do OR

- Udělení živnosti- Další dle rozsahu podnikání – ekolog.

studie

6.Účast na zisku (ztrátě)- upraveno zákonnými normami – OZ, různé možnosti, v zásadě rovným dílem- dle OZ, např. v KS – 2 x ½ Zisku- jinak dle společenské smlouvy- dle výše vkladů

7) Finanční možnosti … jedná se v zásadě o přístup k cizímu kapitálu o možnosti navyšování vlastního kapitálu včetně ZK:

- vklady do ZK dle OZ- vstup tzv. „venture capital“ (rizikový a rozvojový kapitál) – slouží ke zvýšení ZK a po úspěšném průběhu může být prodán- emise dluhopisů- akvizice- fůze

- smlouva o tichém spločenství

9)Zveřejňovací povinnost … dle OZ, zákona o účetnictví vyplývá pro a.s. a některé o.s. když: čist. obrat – větší 40 mil.Kč čist.obch.jmění – 20 mil Kč

pak: rozvaha výkaz zisku a ztráty výroční zpráva výkaz cash flow auditorská zpráva

8) Danové zatížení … podnikatelské subjekty jsou zatíženy některými druhy dani:a)přímé daně – z majetku, z příjmůb)nepřímé daně – DPH, dan spotřební a silniční

daně přímé – a) z příjmů Daňové zatížení FO původně bylo

demotivující (tendence k šedé zoně)

PO – pokles sazeb

z 31% - 28 – 26 – 24% = r. 07r.08 = 21%, r.09 = 20%, r.10 = 19 %

Novela Zákona o daních z příjmů FO je nejvýznamnější změnou za posledních 20 let.

Hlavní znaky:a) zrušení zrušení „klouzavé“ progresivní daně se

sazbami 12 – 32 % zrušena možnost tzv. rozdělení příjmů na

více zdaň. období a společ. zdanění manželů.

b) zavedení

zavedení jednotné sazby 15% , od r. 2009 = 12,5% neschváleno !!!

zaveden princip tzv. superhrubé mzdy, tj.:s.h.m. = hr.mz. + zák. poj.(34 % z hr.mz)

Odvody zaměstnavatele:- nemocenské pojištění 1,4%- důchodové pojištění 21,5%- státní politika zaměstn. 1,2%- zdravotní pojištění 9,0% Celkem: 34,5%

Odvody zaměstnance:- nemocenské pojištění 1,0% (nepovinné)- důchodové pojištění 6,5%- státní politika zaměstn. 0,4%- zdravotní pojištění 4,5% Celkem: 12,4% c) daň z nemovitostíd) daň z převodu nemovitostíe) daň silniční – 1500-2000ccm=3 tis.

2) nepřímé daně

a) daň z přidané hodnoty (21 , 15 %) b) daň spotřební

-(alkohol. produkty, paliva, tabákové produkty…)

2.3 Zakladatelský projekt… je to formalizovaný dokument řešící komplexně otázku předmětu podnikání včetně reálnosti a dostupnosti všech potřebných zdrojů. Výsledkem tohoto dokumentu musí být informace pro podnikatele o proveditelnosti projektu a efektivnosti vloženého (investovaného) kapitálu.

… zakladatelský projekt musí také „ošetřit“ značné nároky na objem peněžních výdajů, proti kterým zpočátku nestojí peněžní příjmy. Tento problém by měl řešit zakladatelský rozpočet. 2.4 Zakladatelský rozpočet

Ten musí maximálně objektivizovat možné zdroje použití kapitálu (vlastního i cizího) včetně dotačních programů a reálně posuzovat odhadované příjmy včetně možných rizik poklesu těchto příjmů…

Aby byl zakladatelský projekt, včetně zakladatelského rozpočtu úspěšný, měl by obsahovat následující součásti:

vymezení zákl. cílů podnikání specifikace trhu, na který podnik

vstupuje (velikost, podíl, konkurence, tuzemský x zahraniční, další limity a bariéry…)

odlišnost produktu nebo služeb –konkurenční výhoda

způsob založení a míry angažovanosti zakladatele (obor podnikání, velikost, právní forma…)

strategický výhled - pro definici finančních cílů

cost benefit analýza – rozpočet zdrojů a potřeb

daňové zatížení (daňová optimalizace..) rizika - pojištění rizik životní prostředí (enviromentál. manag.) personální zajištění (osobnostní profily)

–zakladatele a společníků

... úspěšnost projektu mohou ovlivnit následující charakteristiky:

doba životnosti podnikatelského projektu- projekt s kratší dobou živ. má výrazně nižší míru rizika

zapojení cizího kapitálu- čím větší je rozsah cizích zdrojů, tím je při eventuel. poklesu tržeb vyšší míra rizika

pružnost projektu- tj. univerzálnost technologií, při vyšším stupni specializace, vyšší míra rizika

diverzifikace podnikatelského projektu- soustředění na jeden výrobek nebo službu znamená vyšší míru rizika

citlivost projektu na změnu vnějších parametrů (pokles poptávky, růst úroků, změna devizových kurzů apod. –

- např. pokles poptávky, růst úrok. sazeb, devizových kurzů apod., vyšší míra citlivosti znamená opět vyšší míru rizika

postupná realizace projektu- etapová příprava a realizace projektu snižuje riziko

2.5 Formální náležitosti ohlášení FO a PO… viz Ž.z. č.IV. § 45 a § 45a (dále text…

Výpočet čisté mzdy: rok 2010

Podkladové dokumenty: podnikový kvalifikační katalog –

přehled prací stupnice mzdových tarifů – počet tříd

např: 1 -17,19… příplatky, mzdové kompenzace a další

Výpočet: super hrubé mzdy

1.krok: Hrubá mzda 28 000,-2.krok: ZP zaměstnavatel 9% = 2 520,-3.krok: SP -,,- 25% = 7 000,-4.krok: součet super HM = 37 520,-5.krok: daň zálohová 15% = 5 640,-6.krok: ZP zaměstnance 4,5% = 1 260,-.,7.krok: SP -,,- 6,5% = 1 820,-8.krok: součet všech odvodů = (5+6+7) 5 640 + 3 080 = 8 720,-9.krok: výpočet ČM (1 – 8) = 19 280,-10.krok: ČM (bez dalších úlev) 19 280,-

3.Kapitola: Organizace podniku Úvod do problematiky

3.1 Potřeba a smysl organizování3.1.1 Výklad pojmu „ organizace “3.1.2 Rozpětí řízení

3.2 Postup při tvorbě organizační struktury

3.2.1 Organizační principy 3.2.1.1 Identifikace3.2.1.2 Specializace3.2.1.3 Odpovědnosti

3.3 Způsob tvorby organizačních jednotek

3.4. Způsob propojení organizač- ních jednotek

3.5 Výsledek organizování3.5.1 Architekt. styly3.5.2 Základní formy,3.5.2.1 a) Průkopnická organizace,

b) Byrokratická organizace3.6. Pružné organizační struktury

II.6.1 Vícekriteriální org. struktura3.6.1.1. Maticová organizace:

3.6.2 Projektové organizační formy3.6.2.1 Varianta – koordinace projektu3.6.2.2 Varianta – projektová maticová

organizace3.6.2.3 Varianta – čistá projektová

organizace3.7. Zpružněné organizační struktury

3.7.1 Podniky v podniku3.7.1.1 Podniky v podniku jako „sekundární organizace“3.7.1.2 Podniky v podniku jako „primární organizace“3.7.1.3 Příklady pružných, týmových, strukturálních forem

- fraktálová organizace- flotilová organizace- štíhlá výroba - améba

3.8. Ovlivnění organizačních struktur formálními faktory… viz. Právní formy podnikání dle OZ

ORGANIZACE PODNIKU3. Úvod do problematiky Cílem podnikatele je zvyšovat hodnotu svého podniku. Nemůže-li (nechce) vlastník řídit podnik sám, může tuto funkci přenést na profesionálního manažera. Znamená to oddělit vlastnictví podniku od řízení za podmínky jednání manažerů v zájmu vlastníků podniku. Tím je zvyšování hodnoty podniku podle kriteria ČISTÉ SOUČASNÉ HODNOTY. (NPV) Pak lze delegovat pravomoc řízení a správy na manažery

3.1 Potřeba a smysl organizování…Vyplývá ze složitosti ekonomického systému podniku a potřeby vytvořit v něm prostředí pro efektivní spolupráci všech zaměstnanců.

3.1.1 Výklad pojmu „ organizace “

organizační struktura proces organizování podnik, resp. instituce

3.1.2 Rozpětí řízení Důvodem organizování je nutnost dělby práce a omezenost rozpětí řízení při rozrůstajícím se podniku ( v důsledku efektivní realizace činností) . Důsledkem je vytváření více organizačních úrovní .

Obsah pojmu Rozpětí Řízení :… je počet osob (objektů),které je manažer schopen efektivně řídit a kontrolovat.

Ovlivněno mnoha faktory:- četností kontaktů manažera s objekty – nutná pravidelná komunikace a usměrnování- charakterem kontaktů – rutinné a originální- schopnostmi řízení manažera – předpoklady k manžerskému rozhodování

Příklady rozpětí-počet organizačních úrovní, typ org. struktury:

široké rozpětí řízení (větší počet podř. objektů)…podnik má méně organizačních úrovní

Typ: plochá organizační struktura

Obr.: Organizační struktura s širokým rozpětím řízení

úzké rozpětí řízení (menší počet podř. objektů)

… podnik má více organizačních úrovní Typ: strmá organizační struktura

Zužování rozpětí řízení znamená zvyšování počtu organizačních úrovní v důsledku čehož se organizační struktura stává strmou

Obr.:Organizační struktura s úzkým organizačním řízením – strmá organizační struktura

...další typy:

Typ: dutá org. struktura

… „Outsourcing

Typ: štíhlá org. struktura

… zrušeny

Obecné zkušenosti:

(doporučený počet v vyšších úrovních = 4 - 8)

(doporučený počet v nižších úrovních = 8 – 12)

3.2 Postup při tvorbě organizační struktury

…organizační strukturou je vytvářen prostor(předpoklady, prostředí) pro realizaci strategie zvyšování hodnoty podniku.…prostřednictvím organizační struktury může být spolupráce více nebo méně efektivní (nesnadná).

Cílem je:… aby lidé plnící určité (specializované) úlohy je vykonávali plynule, efektivně a

výkonně a že tyto úlohy jsou účelově projektovány a provázány a je jistota jejich naplnění. Tvorba organ. struktury je individuální záležitostí pro každý podnik – neexistuje žádná univerzálně použitelná „nejlepší“ organizační struktura – ta musí být vždy „šita na míru“ podle situace konkrétního podniku a jeho strategie naplnované podnikovými procesy.

…Organizační struktura může pouze definovat funkční role a vztahy v podnikových procesech

Funkční role – určení , kdo co bude v podnikovém procesu dělat – jaká bude dělba práce

.. tu lze zjednodušit využitím org. principů, které obecně dávají návod jak uspořádat

Vztahy v podnikových procesech

3.2.1 Organizační principy

3.2.1.1 Princip identifikace - určení (identifikace) činností, tzn. popsat všechny činnosti-procesy před tvorbou organizační struktury

3.2.1.2 Princip specializace - určení nositelů činností a ti se stávají nejmenší organizační jednotkou

3.2.1.3 Princip odpovědnosti- každý nositel činnosti má za splnění činnosti odpovědnost, která vyplývá z postavení v procesní struktuře.

Odpovědnost vyžaduje pravomoc, která obecně znamená volnost při rozhodování.

Vztahy mezi nositeli činností jsou definovány prostřednictvím dělby pravomocí. Pravomoc je pak pojivem při vertikálním a horizontálním provázání jednotlivých organizačních jednotek (nositelů činností) do organizační struktury. Organizační struktura se tak stává funkční. 3.3 Způsob tvorby organizač. jednotek…při tvorbě OJ jde o 2 typy specializace:

Podle podnikových funkcí Podle objektu

Podle podn. funkcí – prvotní jsou na definované f-ce

Vedení podniku

Konstrukce Zásobování Výroba Prodej Správa

Obr. Tvorba organizačních jednotek podle podnikových funkcí

Podle objektu - Divizionalizace -je to tzv. objektově orientovaná organizační jednotka. Předpokládá specializaci vytvořené organizační jednotky na daný objekt, kterým může být např.: výrobek, trh, region, projekt (viz obr. dále )

Vedení podniku

Výrobková Výrobková Výrobková Výrobková Výrobkováskupina 1 skupina 2 skupina 3 skupina 4 skupina 5

Obr. Tvorba organizačních jednotek (divizí) podle výrobků

Vedení podniku

Trh 1 Trh 2 Trh 3 Trh 4 Trh 5

Obr. Tvorba organizačních jednotek (divizí) podle trhů

3.4. Způsob propojení organizačních jednotek

… při propojení OJ je pojivem pravomoc, pomocí níž jsou definovány vztahy nad-podřízenosti. Prostřednictvím těchto vztahů může být uskutečňována koordinace OJ.(pravomoc je limitovaná (předaná) - moc)V úvahu přicházejí následující způsoby uspořádání: viz obrázky Jednoliniový (liniový) systém (a) Víceliniový(funkcionální) systém (b) Liniově štábní systém (c)

Obr.a Jednoliniový (liniový) systém

Obr. b Víceliniový (funkcionální) systém

Obr. c Liniově štábní systém

3.5 Výsledek organizování

Výsledkem organizování jsou různé formy organizačních struktur, které vznikají kombi nací vybraných možností „organizačních modelů“ a zvolené organizač. „architektury“

3.5.1 Architektonistické stylyExistují 2 základní architekt. styly:

Výrobek B

Výrobek A AA

Výrobek C

Trh výrobku A

Trh výrobku A

Trh výrobku A

Ústředí podniku

Organizace zaměřená na trh a výrobky (viz obrázek a)

Organizace zaměřená na technologii a výrobní proces (viz obrázek b)

Obr. a Organizace zaměř.na trh a výrobky

- tento typ organizace vyhovuje v případech, kdy je důležitá více pružnost (díky změnám poptávky – sezonnost, změny trendů apod…)

- je také vhodná pro méně složité a kapitálově méně náročné technologie

Ústředí podnikuÚstředí podniku

Výrobní proces A

Výrobní proces A

Výrobní proces A

Trh konečného produktu

Ústředí podniku

Obr. 10 Organizace zaměřená na technologii a v.p.

3.5.2 Základní formy org. struktur

1) tzv. průkopnická - např. „liniová“- určena pro malé a „mladé“ podniky s dominancí jednoliniového systému uspořádání řídících (hierarchických) vztahů2) tzv. byrokratická – liniově štábní- určena pro velké a „staré-zavedené“podniky s menší intenzitou změn okolí s opakujícími se procesy

3.6. Pružné organizační struktury… vhodné pro ty podniky, které musí čelit dynamickým změnám okolí a chtějí na ně adekvátně reagovat

Ústředí podniku

Ke zvýšení pružnosti (dynamizaci organizační struktury) dochází:

Zavedením vícekriteriální struktury (např. maticové orga-ce)

Zavedením projektových org. forem

Implementací tzv. malých průkop-nických forem do velkých firem prostřednictvím „ podniků v podniku“

3.6.1 Vícekriteriální org. struktura … je zavedeno více „úrovní“ s uzly střetu – nutná zvýš. koordinace !

Tyto uzly jsou místy střetu základní(byrokrat.) a zaváděné org. úrovně.

3.6.1.1 Maticová organizace:Propojení primární – (základní) struktury se sekundární – projektovou ,

viz.obr. PRUŽNÁ ORGANIZAČNÍ VÝSTAVBA

Maticová organizace

Gen. ředitel

Ředitel výzkumu a vývojeŘeditel výrobyŘeditel obchoduŘeditel personál

Ředitel projektu 3

Ředitel projektu 2

Ředitel projektu 1

3.6.2 Projektové organizační formy

….vznikají v rámci základní org.struktury jako „dočasné“ org. struktury orien

… mají interdisciplinární charakter

… charakter projektu určuje dělbu pravomoci mezi „linií“ a „vedoucím projektu“

Podle intenzity ovlivnění základní struktury lze rozlišovat:

koordinace projektu projektová maticová organizace čistá projektová organizace

3.6.2.1 Varianta – koordinace projektu- je používána u nenáročných, snadno koordinovatelných projektů (např. dílčích racionalizačních opatření … )

3.6.2.2 Varianta - projektová matic. org.- aplikace na řešení složitějších projektů (např. výrobková matice…) Na dobu řešení projektu je jmenován koordinátor procesu v pozici liniového pracovníka. Projekt je v pozici jednoho z procesů v podniku.

3.6.3.3 Varianta – čistá projektová org.- aplikace na velmi složité projekty, kdy je třeba, aby vznikl na dobu řešení projektu na „ objekt“ orientovaný organ. celek. Ze stávající org. struktury se „vyloupne“ skupina pracovníků, která vytvoří novou dimenzi.

3.7 Zpružněné organizační struktury

… jsou vlastně projektovou org. formou ve větším a pružnějším (dynamičtějším) rozsahu. Tyto org. formy jsou vhodné pro podniky s vysokou dynamikou změn v okolí a zároveň vysokou kapitálovou náročností.

Podniky si potřebují zachovat výhody „kolosu“ve finanční síle, konkurenčním boji a marketingové taktice… Zároveň potřebují pohotovost a pružnost, pokud jde o signály z okolí. Vzniká tak „hybridní“ centrálně - decentralizovaná organizační struktura : „ podniky v podniku“

3.7.1 “Podniky v podniku“ jsou představovány pružnými týmovými strukturálními formami. Mohou být v pozici:

3.7.1.1 Podniky v podniku jako sekundární organizace:

Nově vzniklý „organizační útvar-tým“ (podnik v podniku) je pouze dočasným útvarem a po splnění (vyřešení) úkolu (projektu) splývá s základní strukturou.

3.7.1.2 Podniky v podniku jako primární organizace:

Nově vzniklý „org. útvar – tým“ přerůstá v průběhu řešení projektu do zákl. struktury a „přemazává“ ji

3.7.1.3 Příklady pružných tým. Struktur

FRAKTÁLOVÁ ORGANIZACE

- Organizační jednotky jsou fraktály- autonomní –implementované útvary

FLOTILOVÁ ORGANIZACE- Organizační jednotky j-u moduly

v pružné sestavě (flotile)

ŠTÍHLÁ VÝROBA- Organizační jednotky j-u pouze týmy

s aktivními procesy

AMÉBNÍ FORMA- bezhierarchická organizace

3.8. Ovlivnění org. struktury právními formami ?!

1) org. strukturu vždy ovlivňuje celá řada faktorů (viz „okolí“)

bez hierarchické vztahy nadří

2) právní formy jsou :a) neovlivnitelné b) povinné

3) podle výběru právní formy se odlišují:a) v povinnosti vykazování různých

agendb) v různém daňovém zatíženíc) vztah vlastník – management (žer)

varianty vztahu:

1. vlastník = manažer, bez vztahů subordinace s individuální odpovědností

2.oddělení vlastníka od řízení = zavedení pravomoci a odpovědnosti

4.Kapitola Majetková a kapitálová výstavba podniku – úvod do problematiky

4.1Vymezení pojmu majetková struktura podniku

4.1.1 Dlouhodobý majetek4.1.2 Dlouhodobý hmotný majetek4.1.3 Dlouhodobý nehmotný majetek4.1.4 Dlouhodobý finanční majetek4.1.5 Náklady příštích období

4.2. Oběžný majetek4.2.1 Likvidnost a likvidita4.2.2 Na čem závisí majetková struktura

podniku

4.3 Vymezení pojmu kapitálová struktura podniku

4.4 Vlastní kapitál – základ podnikání4.4.1 Struktura vlastního kapitálu

4.4.1.1 Příklad použití

4.5Cizí kapitál – nutný element pro každý podnik4.5.1 Příčiny použití cizího kapitálu

4.5.1.1 Příklad využití

4.6 Optimální kapitálová struktura 4.6.1 Příklad stanovení

4.7 Rozvaha – obraz o majetkové a kapitálové struktuře firmy

4.8 Oceňování majetku podniku.4.8.1Metody oceňování

4.9 Restrukturalizace podniku – cesta ke zvýšení hodnoty firmy

4.1. MAJETKOVÁ STRUKTURA PODNIKU

…majetkem(obchodním) se rozumí souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které slouží podnikateli k jeho podnikání . (viz. OZ § 6 (1) )

Pro účely OZ se tento Ob.M se všemi součástmi označuje jako obchodní jmění.

Čistý Ob.M je pak Ob.M po odečtení závazků vzniklých při podnikání.

… lze jej členit na 2 velké skupiny prostředků, které se liší pořizovací cenou a dobou užití… je zachycen v písemné formě (účtu) spolu s kapitálem ve výkazu - rozvaha v hodnotovém vyjádření jako aktiva.

1. skupina: DLOUHODOBÝ M-K2. skupina: OBĚŽNÝ M-K zvláštní sk: PŘECHODNÁ AKTIVA

4.1.1 Dlouhodobý majetek (DM)(stálý, fixní, investiční, stálá aktiva…)…je určen provozně – technickými funkcemi (dobou užití) a vstupní cenou -( DM je užíván v podniku déle než 1 rok a má (vyšší) hodnotu než 40 000 Kč)

4.1.2 Dlouhodobý hmotný majetek (DHM)

… je fyzicky zhmotněn a „slouží“ v podniku delší dobu a opotřebovává se postupně. Pořizovací cena je vyšší než 40 000Kč.…jsou to např.: budovy, ostatní stavby, stroje, přístroje, inventář, dopravní prostředky, pěstitelské celky, dospělá zvíř. aj.

Lze členit:

Movitý majetek (lze přemístit) Nemovitý majetek ( nelze -„- )

DHM – se postupně opotřebovává ( kromě umělec. děl, pozemků, zlata..)

formou odpisů přenáší svou hodnotu do nákladů podniku.

4.1.3 Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM)

…tvoří např. patenty, licence, software, obch. značka firmy, goodwill apod. Pořizovací cena je vyšší než 60 000 Kč, doba užití je určena zákonem

4.1.4 Dlouhodobý finanční majetek…tvoří majetkové účasti (podíly) podniků v jiných podnicích:…jsou to např.: cenné papíry, dluhopisy, obligace, (akcie) aj.

Patří sem také:

Drobný dlouhodobý majetek, který je sice pod stanovenou cenou, ale má dlouhodobou povahu

4.1.5 Přechodná aktiva

Náklady příštích období

Příjmy příštích období

Kurzové rozdíly aktivní,

Kurzové rozdíly pasivní

4.2. Oběžný majetek (O M)

(krátkodobý, provozní, oběžné prostředky, pracovní kapitál…)

-na rozdíl od DM se obrací rychleji , např. dny a týdny a je v podniku přítomen v různých formách:

ve věcné podobě – jako zásoby surovin, hot. výrobků a zboží, paliv…

v peněžní podobě – jako peníze, šeky, ceniny

pohledávky – dosud neuhrazené faktury od odběratelů

krátkodobý finanční majetek – cenné papíry k obchodování¨

O M je typický přechodem jedné formy do druhé, tj. neustálý pohyb – „obíhání“.

4.2.1 Funkce O M:

1) zhodnocení K (přírůstek zisku)…čím rychleji se O M obrací tím přináší větší zisk a proto se užitek měří :

UKAZATELEM RYCHLOSTI OBRATU

=tržby/oběžná aktiva(druh) (počet obratů/rok)

2) úhrada závazků… lze využít tzv. likvidnosti , tj. přeměny OM (jednotlivých aktiv) na peněžní prostředky.

… stupeň likvidnosti měříme tzv. likviditou, tj. poměrem O A k závazkům

= O A / krátk. závazky

Likvidnost a likviditaLikvidnost je schopnost jednotlivých majetkových složek podniku přeměnit se rychle na peněžní prostředky.Nejlikvidnější jsou peníze, nejméně likvidní budovy.Likvidita podniku vyjadřuje míru schopnosti podniku uhradit svoje závazky v době splatnosti. K určení likvidity se používají poměrové ukazatele, které poměřují závazky podniku a aktiva.Likvidita podniku je předpokladem finanční rovnováhy podniku.

Je-li podnik trvale nelikvidní, jedná se o tzv. platební neschopnost (insolvenci) – podnik není schopen platit dluhy v době jejich splatnosti.

Nevýhodná je i nadbytečná likvidita, tzv. vyšší stav likvidních aktiv.

Obecně platí:Vyšší likvidita (vyšší podíl likvidních aktiv) snižuje nebezpečí platební neschopnosti, ale zároveň i výnosnosti podniku.Proto se hledá optimální struktura majetku.

4.2.2 Optimální majetková struktura podniku (na čem závisí?)

… cílem je optimální struktura veškerého majetku (aktiv), tj. „minimální“ potřeba kapitálu na jeho využívání (nákladových položek–úrok, finační poplatky …)

Existuje více přístupů dle konkrét. situaceZavisí:

na odvětví a typu podnikunapř.: obchodní firmy více O M, průmyslové více DHM, bankovní a finanční instituce bez HM

dle „převahy“ druhu majetku lze členit:a) více DFM – typ podniku = investičně

intenzivní (energetické p.,strojíren. p…) b) více OM – typ podniku = provozně

investiční

na finanční politice podniku- záleží na způsobu „využívání“ OM

pro tzv. běžné financování, např. pomocí tzv., pracovního K“ a C.P.

stanovení optimální výše OM- jedná se o takovou výši, která

zabezpečí standardní chod P s co nejnižšími N - neznamená min. výši !

obr. Struktura majetku podniku

Pozemky

nemovitý Budovy

Hmotný Stavby

movitý Stroje

patenty výrobní zařízení

dlouhodobý (investiční)

Nehmotný licence dopravní prostředky

majetek (stálá aktiva)

autorská práva Inventář

umělecká díla a sbírky

finanční účasti

Finanční

cenné investiční papíry

oběžný Výrobní

majetek Majetek ve věcné formě nedokončené výroby

podniku(aktiva)

zásoby polotovary vlast. výrobyhotových výrobkůzbožízvířata

pohledávky

v peněžní formě (z obchodního styku, aj.)

Peníze

finanční majetek na účtech, v bankáchkrátkodobé cenné papíry

přechodná aktiva

náklady příštích obdobípříjmy příštích obdobídohadné položky aktivní

obr. Kapitálová struktura podniku

základní kapitál (základní ) emisní ážio

ostatní kapitálové fondy

kapitálové fondy oceńovací rozdíly z přecenění majetku

vlastní kapitál

fondy ze zisku

zákonný rezervní fond

nedělitelný fond

statutární a ostatní fondy

hospodářský výsledek minulých lethospodářský výsledek běžného roku

kapitál =(fin.zdroje, Dluhopisy

pasiva) Dlouhodobý dlouhodobý úvěr

(dlouhodobé závazky) dlouhodobě přijaté zálohy

obchodní úvěr (závazky

cizí kapitál Krátkodobý z obchodního styku)

(cizí zdroje) (krátkodobé závazky) krátkodobý bankovní úvěrdaňové závazky

závazky k zaměstnancům

Rezervy Zákonné

na kurzové ztráty

Ostatní

přechodná pasiva

výdaje příštích období

výnosy příštích období

dohadné položky pasivní

4.3 Vymezení pojmu kapitálová struktura podniku (KS)

… KS se rozumí struktura zdrojů (pramen, původ) z nichž byl pořízen majeteklze členit:

na vlastní kapitál – kapitál vložil sám podnikatel

na cizí kapitál – kapitál vložil věřitel – investor (dluh)

dar - ?

Celková velikost „kapitálu“ záleží na mnoha okolnostech: velikosti podniku (optimální)

- větší podnik obecně vyžaduje více K, na provoz, údržbu, energie a ostatní N

stupni mechanizace, automat. a robotizace

– s vyšším podílem techniky-ologií (M,A a R roste velikost kapitálu)

rychlost obratu kapitálu - je nepřímo závislá na jeho velikosti, čím rychlejší obrat, tím menší K – výhodné !

organizaci odbytu – podnik s vlastní prodejní sítí vyžaduje více kapitálu než prodej přes „obchodníka“

Podnik by měl mít právě tolik K, kolik potřebuje = to je „ideální“ stav, avšak prakticky často nerealizovatelný – časové nesoulady výdajů a inkas apod. !?

Podnik může být: podkapitalizován – dochází k tomu

často v období „expanze“ – rozšiřování výroby (investice)- rostou aktiva( zásoby) a pohledávky a proti tomu nemusí růst zdroje - podnik se zadlužuje u dodavatelů a začíná mít nedostatek K k pokrytí i DM - tím se objevuje platební neschopnost a … počátek konce podniku – úpadek - ???

Překapitalizován – jiný stav výše K (nadbytek) , který vede k nízké rentabilitě kapitálu a v případě a.s. také k nízké míře dividend a nespokojenosti (shareholders/-ů/)- ??(akcionáři požadují změny v manag-u)

4.4. Vlastní kapitál – základ podnikání… patří majiteli-ům, na začátku vzniká vkladem základního kapitálu a jiných kap.

fondů a je postupně zvětšován podnikatelskou (výdělečnou) činností (výsledek běž. období, nerozdělený výsledek min.let a fondy ze Zisku ( rezervní fond )

…VK je nositelem podnikatelského rizika u PO, v případě FO spolu s osobním majetkem

…VK je ukazatelem finanční jistoty, tj. výší podílu na celkovém kapitálu vytváří „stupeň“ tzv. finanční nezávislosti podniku

… VK není stálou veličinou, mění se podle výsledků hospodaření ve sledovaném období a může (obvykle) vykazovat vzrůst i pokles, min. stav = min výše ZK (dle OZ,§ - 58 zápis do OR, když požaduje zákon…)

VK u FO = peněžité i nepeněžité vklady

VK u PO = lze rozdělit do několika položek:

ZÁKLADNÍ KAPITÁL KAPITÁLOVÉ FONDY FONDY ZE ZISKU NEROZDĚLENÝ VÝSLEDEK (z

hospodaření min. let) VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

(běžného účetního období)

ad. základní kapitál = peněžité i nepeněžité vklady společníků, emise akcií(OZ-§58)ad. kapitálové fondy = převážně emisní ažio, dotace, oceňovací rozdíly z majetku …

ad. fondy ze zisku = povinnost ze zákona (s.r.o., a.s. a družstva):

Zákonný rezervní fond Tvorba rezerního fondu

1 rok další léta cílový stav

s.r.o min.10% z ČZ max. min 5% z ČZ min 10% ZK 5% z hodnoty ZK

a.s. min20% z ČZ,max min 5% z ČZ min 20% ZK 10% z hodnoty ZK

družstvo min 10% ZK při vzniku min 10% z ČZ min 50% ZK družstva,

Nedělitelný fond ( družstva)

Nebo předepsáno stanovami:

Statutární fond

Ostatní fondy zvyšuje -

ad. Nerozdělený výsledek hospodaření (zisk) z min. let, po odvodu daní = nerozděluje se mezi majitele (akcionáře), ale slouží dalšímu podnikání nebo přídělu do rezervních a ostatních fondů snižuje –

ad. výsledek hospodaření = ztráta běžného účetn. období i neuhrazená ztráta z minul. let

4.5 Cizí kapitál – další zdroj financování podniku…CK je dalším nutným zdrojem pro financování většiny podniků (zvlástˇ v České republice…viz podkapitalizace výr. sféry)…CK je dluhem (závazkem) podniku, který musí být v určené době splacen. Podle doby splatn. rozdělujeme:

- Krátkodobý CK ( do 1.roku )

bankovní úvěry dodavatelské úvěry zálohy od odběratelů dosud nevyplacené mzdy nezaplacené daně výdaje příštích období dlužné dividendy

- Dlouhodobý C-K ( nad 1 rok ) dlouh. bank. úvěry emitované podnikové dluhopisy leasingové dluhy a jiné dlouh. závazky

REZERVY: pro financování nepředvída-ných výdajů v budoucnosti , např.: kurzové ztráty opravy budov nedobytné pohledávky a jiné

…vytvářeny na vrub nákladů, odlišnost od rezervních fondů ze zisku.… lze využít i tichých (skrytých) rezerv – nižší ocenění Aktiv a vyšší ocenění Dluhů, také zrychlené odpisy

4.5.1 Příčiny použití C-K

podnikatel nemá dostatečný vlastní kapitál

podnikatel přechodně nedisponuje potřebným kapitálem použitím cizího kapitálu nevznikají

jeho poskytovateli práva k řízení podniku – rozdíl od společníků

cizí kapitál je levnější než kapitál vlastní ( daňový štít )

4.5.1.1 Příklad využití – daňový štít

…i když cenou za cizí kapitál je úrok, a další výdaje spojené s jeho získáním, vlivem tzv. daňového efektu a následně i finanční páky, je CK levnější – viz dále:

Platí teze - “cizí kapitál je levnější než kapitál vlastní…!?“

Daňový efekt (štít)(úroky z cizího kapitálu snižují daňové zatížení podniku…)za podmínky, že podnik dosahuje zisku, přesněji viz:

EBIT / Kcelk. x (1-T) ú x (1 - T) ( EBIT/K úKcelk. = (VK + CK)

- pak platí i teze o tzv.,,FINANČNÍ PÁCE,,(…KAŽDÁ 1 KORUNA cizího kapitálu přináší efekt rozdílu mezi „výnosností K“ a úrokovou mírou…)FP = Výnosnost K – ú

…nevýhody použití CK : C-K zvyšuje zadluženost - snižuje

finanční stabilitu

Další dluh(cizí CK) je dražší

Vysoký podíl cizího kapitálu omezuje jednání managementu firmy – lze nahradit i jinými formami financování – např. LEASING A FACTORING

Poměr mezi V-K a C-K se liší podle

odvětví:

Struktury majetku: Subjektivního postoje podnikatele Úrokové míře bank Výnosnosti podniku

4.6 Optimální kapitálová struktura … z výše uvedeného je nutné usilovat o optimální (kapitálovou) strukturu, tj. optimální zadluženost.

Teoreticky ji lze stanovit jako:minimum vážených průměrných nákladů na podnikový kapitál – WACC(angl. Weighted Average Cost of Capital )Vztah pro výpočet:

ka(WACC)=Wd kd(1-T) + Wp kp +Ws ks,

kde:ka –prům. náklady na celk. kapitál v % kd – náklady na cizí kapitál v % T- zdanění zisku v % Ks – náklady na vlastní kapitál v % Kp – náklady na preferenční akcii Wd , Wp , Ws – váhy jednotlivých

kapitálových složek z celkových zdrojů

Např.: Wd = CK/ Kc, Wp = akc.K/Kc….

Příklad výpočtu dvou poloh výše cizího kapitálu (CK) v podniku a jeho vliv na ka:

Podnik vlastní : 80 000 akciíTržní cena: 1 700 Kč/ 1ks akcieVýnosnost akcie – 14%Cizí K: 75 mil Kč, úrok CK = 15%Celk. K - ? (80 x 1700 + 75 mil)Daň (T) – 31%

1.varianta- nižší úroveň zadlužení(36%)WACC1= 75mil/211 mil x 0,15 x (1-0,31) + + 0,14 x 136/211 = 0,10x0,36+0,14x0,64 = 0,036 + 0,09 = 0,13 → 13%peněž. hodnota = 27 430 000 Kč

2.varianta- vyšší úroveň zadlužení (50%)WACC2 =0,15x(1-0,31)x105,5 mil/211mil + +0,14x105,5/211 =0,05+0,07=0,12 → 12%peněž. hodnota = 25 320 000 Kč

Závěr: z výpočtů vyplývá, že vyšší podíl CK snižuje „průměrné“ úrokové zatížení Kc Optimální kapitálová strukturaPři hledání optimální kapitálové struktury se často vychází z tzv. teorie U-křivky celkových nákladů na kapitál. Vychází se z předpokladu, že od určité míry zadlužení celkové náklady na kapitál začnou stoupat ; daňový efekt je eliminován

vyššími požadavky věřitelů na úrokovou sazbu, protože roste riziko úpadku podniku.

Proto by podnik měl udržovat optimální poměr CK a VK, pro který jsou celkové náklady nejnižší

Tuto situaci lze velmi zjednodušeně zachytit na následujícím grafickém znázornění – viz obrázek.Tzv. optimální míra zadluženosti však může být v různých oborech a různých situacích firmy odlišná !Náklady Kapitálu WACC min.

iVK WACC

iCK

0 Optimální míra zadlužnosti 100 Míra zadluženosti v %

BILANČNÍ PRAVIDLA

Jejich smyslem je vhodně uspořádat strukturu kapitálu podniku vzhledem k majetkové struktuře.

1. Pravidlo financování – podle tohoto pravidla by měla být životnost aktiv a pasiv navzájem sladěna (např. DM s dobou životnosti 5 let by měl být financován zdroji s dobou splatnosti právě 5 let).

2. Pravidlo vyrovnání rizika – poměr mezi VK a CK by měl být vyrovnaný.

3. Pari pravidlo – stálá aktiva by měla být financována prioritně z vlastního kapitálu, případně z dlouhodobého cizího kapitálu.

4.7 Rozvaha (bilance) – obraz o majetkové a kapitálové struktuře

Je to statický výkaz o majetku podniku (aktiva) a zdrojích jeho financování (pasiva) k určitému datu. /např. k 31.12…/

Předpisy je stanoveno, kdy a k jakému datu musí podnik rozvahu sestavovat:

měsíčně (vyjímečně-nákladné) ke konci roku – tzv. řádná rozvaha při založení podniku–tzv. počáteční r. při likvidaci, fůzi a rozdělení p. – tzv.

mimořádná rozvaha

Každý majetek musí být financován z určitého fin.zdroje, proto se součet majetku (aktiv) musí v každém okamžiku rovnat součtu zdrojů (pasiv).

Toto je základní princip účetnictví, tzv. bilanční princip.

Musí platit bilanční rovnice -

MAJETEK(AKTIVA)=ZDROJE(PASIVA)Vzor rozvahy :AKTIVA PASIVA1. stálá aktiva 1. Vlastní kapitál1.1 Dlouhodobý nehmotný majetek 1.1 Základní kapitál 1.2 Dlouhodobý hmotný 1.2 Kapitálové fondy

majetek1.3 Dlouhodobý finanční majetek 1.3 Fondy ze zisku

1.4 Výsledek hospodaření minulých let

1.5 Výsledek hospodaření běžném úč. obd.

2. Oběžná aktiva 2. Cizí zdroje2.1 Zásoby 2.1 Rezervy 2.2 dlouhodobé pohledávky 2.2 Dlouhodobé závazky2.3 Krátkodobé pohledávky 2.3 Krátkodobé závazky

2.4 Finanční majetek2.4 Bankovní úvěry a výpomoci

3. Časové rozlišení 3. Časové rozlišeníAKTIVA CELKEM PASIVA CELKEM

4.8 OCEŇOVÁNÍ MAJETKU PODNIKU

…problematika cenového vyjádřeníRozeznáváme:

1. – cenu2. – administrativní cenu3. – tržní cenu4. – pořizovací cenu5. –vstupní cenu(VC)=pořizovací cena

6. – reprodukční pořizovací cena7. – zůstatkovou (reprodukční) cenu

8. – zvýšená vstupní cena (ZVC) 9. – roční odpisová sazba (ROS) 4.8.1 METODY ODPISOVÁNÍ

… lze rozhodnout na začátku stanovení odpisování dl. majetku ze dvou metod:

Rovnoměrné odpisování Zrychlené odpisování

Dlouhodobý hmotný majetek je podle charakteru užití zařazen dle přílohy Zákona o daních z příjmu do 6 skupin (viz rozsáhlý seznam skupin majetku)

Skupina Doba odpisování

Příklad majetku

1 3 roky zem. stroje, počítače…

2 5 let stroje, automobily…

3 10 let parní kotle, transformátory...

4 20 let budovy ze dřeva a plastů…

5 30 let budovy zděné, mosty…

6 50 let Hotely, knihovny…

Metody odepisování 1. Lineární odepisování - rovnoměrné - odpisovým skupinám dlouhodobého hmotného majetku jsou přiřazeny roční odpisové sazby, viz tabulka níže –

- výpočet ročního odpisu (RO): RO = vstupní cena * odpisov á sazba (%)

100

v průběhu odpisování může dojít k technickému zhodnocení majetku:

(jsou to výdaje na rekonstrukci a modernizaci majetku se vstupní cenou vyšší než 40 000 Kč…)

zvyšuje vstupní cenu majetku → zvýšená vstupní cena (ZVC)

zvyšuje zůstatkovou cenu majetku → zvýšená zůstatková cena (ZZC)

musí se odepisovat

ZVC x odpisová sazba pro ZVC(%)RO = ---------------------------- 100

Tab: roční odpisové sazby (2010) – lineární odpisování

Odpisová skupina

Roční odpisová sazby v %1. rok Další roky ZVC

1 20 40 33,32 11 22,25 203 5,5 10,5 104 2,15 5,15 55 1,4 3,4 3,46 1,02 2,02 2

Zdroj: Zákon o daních z příjmu 2. Zrychlené odpisování

zůstatková cena = vstupní cena–oprávky

oprávky = souhrn odpisů od počátku doby odpisování majetku

- vztahy pro jednotlivé výpočty:RO1=VC

K 1

ROn= 2∗ZCK 2−(N−1)

RO zzc= 2∗ZZCK 3−(Nx−1)

- RO roční odpis- VC vstupní cena- ZC zůstatková cena- ZZC zvýšená zůstatková cena- N pořadový rok odpisování- Nx pořadový rok odpisování v případě

technického zhodnocené, rok zhodnocení N = 1

Tab.: Koeficienty pro zrychlené odepisování (2010)

Odpisová skupina

K1 - v prvním roce odpisování

K2 -v dalších letech

odpisování

K3-pro zvýšenou zůstatkovou cenu

1 3 4 3

2 5 6 5

3 10 11 10

4 20 21 20

5 30 31 30

6 50 51 50

Dále platí, že u vybraného majetku lze v 1. roce navýšit odpis o 10 -20%

Převážně zeměd. a lesnická činnost

a)Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 20%

Odpisová skupina v prvním roce odpisování

v dalších letech odpisování

pro zvýšenou zůstatkovou cenu

1 40 30 33,3

2 31 17,25 20

3 24,4 8,4 10

b)Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 15%Odpisová skupina v prvním roce

odpisovánív dalších letech

odpisovánípro zvýšenou

zůstatkovou cenu

1 35 32,5 33,3

2 26 18,5 20

3 19 9 10

c)Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10%Odpisová skupina v prvním roce

odpisovánív dalších letech

odpisovánípro zvýšenou

zůstatkovou cenu

1 30 35 33,3

2 21 19,75 20

3 15,4 9,4 10

4.8.1.1 VÝPOČTY ODPISŮ

Rovnoměrné odepisování

Nutné:- Znát doby životnosti DHM a NHM- Koeficienty pro 1. a další roky

Výpočetní vztah:RO1 = 1. rok x K1

+ROd = počet roků x KdCelkem = 100 %

Příklad:

DHM v 2.odpisové sk., koef.1.rok = 11(%)Další roky = 22,25 (%),doba ž. = 5 let

Vztah: 1 x 11 = 11+ 4 x 22,25 = 89

Celkem: = 100 (%)

4.8.2 Odpisy nehmotného majetku

I. Dle zákona (Z. o daních z příjmu) se odpisují:

Zřizovací výdaje, nehm. výsledek výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek vedený jako nehmotný majetek.Obecná charakteristika viz text 4.1.3

II. Doba odepisování: rovnoměrněa) Audiovizuální díla = 18 měsícůb) Software a nehm. výsl. VaV = 36 mc) Zřizovací výdaj = 60 md) Ostatní nehm. majetek = 72 m

III. Výpočet: RO = VCDoba(smluvní )

§ 32a Odpisy nehmotného majetku(1) Pro účely tohoto zákona se odpisují zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek, který je veden v účetnictví jako nehmotný majetek vymezený zvláštním právním předpisem 20) (dále jen "nehmotný majetek"), pokuda) byl1. nabyt úplatně, vkladem společníka nebo tichého společníka nebo člena družstva, přeměnou131), darováním nebo zděděním, nebo2. vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování ab) vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč ac) doba použitelnosti je delší než jeden rok; přitom dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/poznamky.aspx#poznamka131


současnou činnost nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.(2) Za nehmotný majetek se pro účely tohoto zákona nepovažuje kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,70) nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill), a dále povolenka na emise skleníkových plynů116) nebo preferenční limit117), kterým je zejména individuální referenční množství mléka, individuální produkční kvóta a individuální limit prémiových práv podle zvláštního právního předpisu117).(3) Nehmotný majetek může kromě vlastníka odpisovat poplatník, který k němu nabyl právo užívání za úplatu.





(4) U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu určitou, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané smlouvou. V ostatních případech se nehmotný majetek odpisuje rovnoměrně bez přerušení, a to audiovizuální dílo 106) 18 měsíců, software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 36 měsíců, zřizovací výdaje 60 měsíců a ostatní nehmotný majetek 72 měsíců. U nehmotného majetku, nabytého vkladem nebo přeměnou131), pokračuje nabyvatel v odpisování započatém původním vlastníkem za podmínky, že vkladatelem, zanikající nebo rozdělovanou obchodní společností nebo družstvem mohly být odpisy u tohoto nehmotného majetku uplatňovány. U nehmotného majetku vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 může nabyvatel uplatnit v úhrnu odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem.(5) Odpisy podle odstavce 4 se stanoví s

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/cast2.aspx#par17




přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování; přitom poplatník, který má právo užívání nehmotného majetku sjednané smlouvou na dobu určitou, má možnost stanovit odpisy s přesností na dny. Při zahájení (ukončení) odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období v závislosti na použitém stanovení přesnosti odpisů. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. (6) Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu nehmotného majetku; přitom za technické zhodnocení se považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 40 000 Kč. Za technické zhodnocení se považují i uvedené výdaje nepřesahující stanovenou částku, pokud je poplatník na

základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24. Poplatník pokračuje v odpisování nehmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo technické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování stanovenou v odstavci 4, nejméně všaka) audiovizuální díla po dobu 9 měsíců,b) software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje po dobu 18 měsíců,c) nehmotný majetek, je-li právo užívání sjednáno na dobu určitou, do konce doby sjednané smlouvou,d) ostatní nehmotný majetek po dobu 36 měsíců.(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2009.) Při prodloužení doby užívání práva sjednaného smlouvou na dobu určitou, zvýší poplatník o hodnotu technického zhodnocení vstupní cenu a pokračuje v odpisování nehmotného majetku ze zvýšené vstupní


ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo právo užívání prodlouženo, a to rovnoměrně bez přerušení do konce doby nově sjednaného práva užívání.(7) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro nehmotný majetek obdobně ustanovení pro hmotný majetek.

4.9 Restrukturalizace podniku – cesta ke zvýšení hodnoty podniku

… restrukturalizace podniku je nástrojem pro zefektivnění vnitropodnikových procesů, tj. dosažení vyšší míry zhodnocení vloženého kapitálu změnou struktury aktiv i pasiv.

V tomto postupu jsou vyřazována méně likvidní aktiva, zvyšována obrátka a rychlost obratu oběžných aktiv a optimalizována i

kapitálová struktura ve prospěch vyššího zhodnocení kapitálu jeho efektivnějším využitím = omezena „překapitalizace“

Proces restrukturalizace podniku je doprovázen i změnou výrobního sortimentu či ostatních výstupů směrem k méně kapitálově náročným produktům !

5. KapitolaVýnosy, náklady, hospodářský výsledek

5.1 Vymezení problému

5.2 Vztah mezi výnosy, náklady a hospodářským výsledkem

5.2.1 Náplň výnosů

5.2.2 Obsah nákladů5.2.3 Znázornění hospodářského výsledku

5.3 Tržby5.3.1 Vliv tvorby ceny na výši tržeb

5.4 Náklady5.4.1 Pojetí nákladů5.4.2 Klasifikace nákladů5.4.2.1 Další třídění nákladů5.4.2.2 Kategorie nákladů

5.5 Evidence nákladů

5.6 Manažerské pojetí nákladů5.6.1 Kategorie „manažerského“ pojetí

nákladů

5.7 Náklady variabilní a fixní5.8 Nákladové funkce

5.9 Kalkulace nákladů5.9.1 Základní pojmy

5.9.2 Všeobecný kalkulační vzorec 5.9.3 Kalkulační metody

5.10 Rozpočty – rozpočetnictví

5.11 Zisk a vztahy mezi vybranými ekonomickými parametry podniku

5.11.1 Úloha zisku v podnikání5.11.2 Vztahy mezi ziskem, objemem

výroby, cenou a náklady5.11.3 Analýza bodu zvratu 5.11.4 Stanovení limitu variabilních a fixních

nákladů a limitu ceny5.11.5 Stanovení bodu „maximálního zisku“5.11.6 Funkce „provozní páky

5.1 Vymezení problému… naznačené veličiny patří k nejdůležitějším charakteristikám hospodaření každého podniku, neboť odvozují řadu dalších relací a předurčují ekonomickou úspěšnost podniku.

5.2 Vtah mezi výnosy, náklady a HV Výnosy – peněžní částky, které podnik získal z vešker. činností za urč. období, aniž je nutně inkasoval !!! – později rozdíl od příjmů

Výnosy tvoří : a) provozní V-y… získané z provozně

hospodářské činnosti podnikub) finanční V-y…získané z finančních

investicc) mimořádné V-y…získané mimořád.

činností

Náklady – peněžní částky, které podnik účelně vynaložil na dosažení, zajištění a udržení výnosůNáklady tvoří:

a) běžné provozní nákladyb) odpisyc) finanční nákladyd) mimořádné náklady

Činnost:účtové skup Náklady VýnosyPROVOZNÍ(50-55, 60-64)

50-spotř. Nákupy51-služby52-osob.náklady53-daně a poplatk54-jiné provozní náklady55-odpisy,rezervy

60-tržby za vlastní výkony a zboží61-změny stavu zásob vlast. Činnost62-aktivace64-jiné provozní výnosy

FINANČNÍ(56-57, 66

56-finanční N57-rezervy a opravné položky

66-finanční výnosy

MIMOŘÁDNÁ(58,68)

58-mimořádné N 68-mimořádné V

Rozdíl mezi výnosy a náklady tvoří hospodářský výsledek podniku(HV) :a) převyšují-li V nad N, jde o ZISK ☺b) převyšují-li N nad V, jde o ZTRÁTU☻

HV lze zaznamenat různými způsoby:- schematické vyjádření- výkaz zisku a ztráty (viz dokum-t Mf)

(neoficiálně „výsledovka“)

HV = V – N

HV1 = suma Vp,f,m – suma Np,f,m

HV2 = výsl.p + výsl.f + výsl.m

Schematické vyjádření :

provozní výnosy – provozní náklady = provozní výsledek+ + +

finanční výnosy – finanční náklady = finanční výsledek+ + +

mimořádné výnosy – mimořádné náklady = mimořádný výsledek =

výnosy - náklady = hospodářský výsledek před zdaněním (EBT)

- daně

hospodářský výsledek po zdanění (EAT)

+ čerpání z rezervních fondů

- příděly rezervnímfondům

+ ner. hospod. výsledek minulých let

bilanční zisk (+)bilanční ztráta (-)

Formální dokument pro evidenci HV:

Zpracováno v souladu s vyhláškou VÝKAZ ZISKU A Obchodní firma nebo jiný

ZTRÁTY č. 500/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů ve zjednodušeném rozsahu název účetní jednotky

(v celých tisících Kč)

ke dni

IČ Sídlo, bydliště nebo místo

podnikání účetní jednotky

Označení

A

TEXT

B

Číslo řádku

c

Skutečnost v účetním období

sledovaném1

minulém2

I. Tržby za prodej zboží 1

A. Náklady vynaložené na prodané zboží 2

+ Obchodní marže (ř. 01 - 02) 3 0 0

II. Výkony 4

B. Výkonová spotřeba 5

+ Přidaná hodnota (ř. 03 + 04 - 05) 6 0 0

C. Osobní náklady 7

D. Daně a poplatky 8

E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 9

III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 10

F. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 11

G. Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

12

IV. Ostatní provozní výnosy 13

H. Ostatní provozní náklady 14

V. Převod provozních výnosů 15

I. Převod provozních nákladů 16

* Provozní výsledek hospodaření[ř. 06 - 07 - 08 - 09 + 10 - 11 - 12 + 13 - 14 + (-15) - (-16)]

17 0 0

VI. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 18

J. Prodané cenné papíry a podíly 19

VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 20

VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku 21

Označení

A

TEXT

B

Číslo řádku

c

Skutečnost v účetním období

sledovaném1

minulém2

K. Náklady z finančního majetku 22

IX. Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů 23

L. Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů 24

M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti 25

X. Výnosové úroky 26

N. Nákladové úroky 27

XI. Ostatní finanční výnosy 28

O. Ostatní finanční náklady 29

XII. Převod finančních výnosů 30

P. Převod finančních nákladů 31

* Finanční výsledek hospodaření[ř. 18 - 19 + 20 + 21 - 22 + 23 - 24 - 25 + 26 - 27 + 28 - 29 + (-30) - (-31)]

32 0 0

Q. Daň z příjmů za běžnou činnost 33

** Výsledek hospodaření za běžnou činnost (ř. 17 + 32 - 33) 34 0 0

XIII. Mimořádné výnosy 35

R. Mimořádné náklady 36

S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti 37

* Mimořádný výsledek hospodaření (ř. 35 - 36 - 37) 38 0 0

T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) 39

*** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) (ř. 34 + 38 - 39) 40 0 0

**** Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) (ř. 40 + 37 + 33 + 39) 41 0 0

Sestaveno dne:

Právní forma účetní jednotky:

Předmět podnikání účetní jednotky:

Podpisový záznam:

Z výkazu Zisku a ztráty lze kromě výsledku hospodaření zjistit i další významné veličiny:

Obchodní marže – rozdíl mezi tržbami za prodané zboží a nákladů vynaložených na jeho prodej, ř.1 – ř.2 (včetně nákladů na pořízení zboží = nákup)

Přidaná hodnota – lze zjistit jako:

1. součet obchodní marže a výkonů( hlavně tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb), od kterého se odečte tzv. výkonová spotřeba ( spotřeba materiálu, energií, a služeb)

2. obrácený postup-načítání jenodtl. položek Výkazu zisku a ztráty : +++Osobní náklady, odpisy, placené úroky a zisk

5.3 Tržby… jsou hlavní složkou výnosů většiny podniků. T-y jsou peněžní částkou, kterou P získal prodejem výrobků, zboží a služeb v daném účetn. období

T-y jsou rozhodující složkou výnosů a hlavním finančním zdrojem podniku

T-y slouží k úhradě nákladů a daní, výplatě dividend a rozšířené reprodukci P.

T-y tvoří i částky za prodej (mimořádný) nepotřebných zásob a strojů, patentů, licencí apod….

5.3.1 Vliv tvorby ceny a jiných faktorů na výši třžeb

Možnosti ovlivnění výše tržeb: Fyzickým objemem výroby Cenou Sortimentní změnou výroby Způsobem fakturace Dobou úhrady Jinými faktory – např. změny kursů, sazeb daní apod.

reálné aplikace:

ad1 – F.o.v.- v krátkodobém úseku nelzead2 – C - produkt trhu, cenová regulacead3 – S.z.v.-v urč. rozsahu možné, lze efektivně ovlivnit výši tržeb

ad4 – Zp.f. – do urč. míry lze ovlivnitad5 - D.ú. – lze libovolně určitad6 – J.f. – nezávislé na podniku

Vliv ceny na výši tržebRozlišení dle typu trhu:

1) typ dokonale konkurenční trh2) typ nedokonalé konkurence

ad1) – žádný z produkujících ani prodávajících nemá vliv na cenu

ad2) – monopolní kon. = částečně- oligopolní kon . = ½ částečně- čistý monopol = silně

… v dokonale konk. trhu rostou tržby pouze s růstem prodaného množství!!!

… lze využít tzv. elasticity poptávky,tjpružnosti změny ceny na změnu objemu

výroby (prodeje) dle vztahu:

% změna množství q1/q0e = ------------------------- = -------- % změna ceny p1/p0

Tab. 3.1 Koeficient pružnosti

Množství CenaTržby celkem

Koeficient cenové pružnosti

Q p Pq E0 20 0 1 18 18 2 16 32 -9,003 14 42 -4,004 12 48 -2,305 10 50 -1,506 8 48 -1,007 6 42 -0,668 4 32 0,449 2 18 0,25

Je-li e < -1 (pružná poptávka), pak při růstu ceny tržby klesají a při poklesu ceny rostou, je-li e < 1 (nepružná poptávka), pak při růstu ceny tržby rostou a při poklesu ceny tržby klesají; při jednotkové pružnosti se tržby

nemění. Z tabulky vidíme, že při e < -1 (-9 až -1,5) tržby rostou, od -1 do 0,25 klesají.

5.4 Náklady (N) Náklady podniku můžeme charakterizovat jako peněžně vyjádřenou spotřebu výrobních faktorů účelně vynaložených na tvorbu podnikových výnosů včetně dalších nutných N spojených s činností podniku.

5.4.1 Pojetí nákladů

… lze mluvit o dvojím pojetí nákladů:

- finanční účetnictví určeno pro externí uživatele

-ekonomickévnitropodnikové (manažerské) účetnictví- určeno pro manažerské řízení

- Fin. pojetí nákladů definuje náklady jako spotřebu hodnot (snížení hodnoty) v daném období vyvolanou tvorbou podnikových výnosů

- Manažer. pojetí odlišuje náklady - od peněžních výdajů, které představují úbytek peněžních fondů podniku a operuje s ekonomickými náklady (úrok z vl. K, ušlá mzda…)

Příklady: .. nákup stroje je v okamžiku zaplacení peněžním výdajem – není nákladem, tím jsou až odpisy, kterými cenu stroje postupně převádíme do nákladů, odpisy nejsou peněž. výdajem

…další, předem placené nájemné je nákladem budoucího období, ikdyž bylo zaplaceno v jednom měsíci (výdaj) …další, vytváření rezervy na mzdy na dovolenou je nákladem všech měsíců, když mzdy byly vyplaceny (výdaj) v měsíci dovolených.

Náklady vždy musí souviset s výnosy příslušného období, musí být zajistěnavěcná a časová shoda výnosů a nákladů s vykazovaným obdobím:

..to zajišťuje tzv. časové rozlišení nákladů a výnosů, které spočívá na principu převodu některých výnosových a nákladových položek z jednoho období do období jiného-ých. Tyto položky se pak nazývají přechodné.

Shrnutí : je nutné rozlišovat !!!

1. vztah, zisk = výnosy – náklady2. vztah, cash flow = příjmy - výdaje (2.4.03)

5.4.2 Klasifikace nákladů

Náklady jsou významným syntetickým ukazatelem kvality hospodaření podniku ! Úkolem managementu proto je usměrnovat je a řídit.

…řízení nákladů vyžaduje jejich podrobné třídění. „Úvodní “ třídění již proběhlo v rámci VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY (viz náklady provozní, fin. a mimořádné…). Další možná třídění jsou následující:5.4.2.1 Další třídění1. Druhové třídění nákladů:…je soustředování nákladů do stejnorodých skupin spojených s činností jednotlivých výrobních faktorů (materiál, práce, dlouhod. majetek..)Také lze odpovědět na otázku, co bylo spotřebováno.

Základními náklad. druhy jsou : spotřeba surovin, mater.,paliv, energie,

provoz. látky aj. odpisy…vešker. odpis. majetku

mzdové a ostatní osobní náklady finanční náklady (pojistné, úroky,... náklady na externí služby

Další pohled - Nákladové druhy jsou :A = externí náklady – z okolí

1. prvotní náklady, styk podniku s jeho okolím- spotřeba materiálu…

2. jednoduché náklady, protože je dále nelze členit

další členění:B = druhotné náklady – vznikají spo

třebou vnitropodn. výkonů (např. výroba páry a el.energie...

3. interní náklady - vnitropodnikové4. komplexní náklady (charakter)-dají

se rozložit na původní nákl. druhy po zaúčtování na střediska

2. Účelové třídění nákladů…lze třídit podle dvou hledisek:

třídění podle místa vzniku a odpovědnosti, tj. podle vnitropodnikových útvarů (středisek)

třídění podle výkonů, tj. kalkulační třídění nákladů

ad) třídění podle místa vzniku:… lze odpovědět na otázku, kde náklady vznikly a kdo je odpovědný za jejich vznik. Je to v podstatě třídění podle vnitropodnikových středisek .

Základními vnitropodn. útvary, ve kterých se sledují N, V, a HV jsou tzv. hospodářská střediska – profit centra. Vytvářejí se především v oblasti hlavní činnosti a dalších a jsou zainteresována na rozdílu vnitropodn. výnosů a vnitropodn. nákladů, tj. tvoří vnitropodnikový výsledek hospodaření.

V některých podnicích se vytvářejí i tzv. nákladová střediska (cost center), která

jsou řízena podle nákladů (výkony nelze plánovat ani vykazovat).Tato střediska jsou hodnocena podle úspor či překročení plánovaných (normovaných) nákladů, např. „vývoj“, „správa“…

ad) třídění podle výkonu - „ kalkulační “: … lze odpovědět na otázku , na co byly náklady vynaloženy ( na které výrobky či služby). Je to velmi důležité hledisko, neboť umožňuje zjistit rentabilitu (zisk) jednotlivých výrobků nebo služeb a řídit tak výrobkovou strukturu podle „příspěvku“ výrobku k tvorbě zisku. Může následovat i rozhodnutí o náhradě vlastní produkce dodavatelským způsobem – outsourcing-em nebo:metoda „make or buy“!

Při vymezení „výkonu“ určíme tzv. kalkulační jednici (KJ ) , tj. zástupce stejnorodé produkce v základních měrných jednotkách (i smluvních).

Podle způsobu přiřazení N na KJ rozeznáváme dvě hlavní skupiny nákladů:

přímé, souvisí s urč. druhem výkonu

nepřímé, souvisí s více druhy výkonů a zabezpečují výrobu jako celek

… do přímých nákladů patří tzv. náklady jednicové a část režijních, které s urč. výrobkem přímo souvisí,;… do nepřímých nákladů patří ty režijní náklady, které jsou společné více druhům výkonů (výrobků) a zabezpečují výrobu jako celek.„Tlak“ na sledování a řízení N vedl v aktuální době k zavedení tzv. procesního účetnictví, založeného na procesech , tj. elementárních činnostech, které vyvolávají náklady – kalkulace podle dílčích činností

Označení: Aktivity Based Accounting

také kalkulace A B Cnebo Cost – Driver Accounting,

… další členění viz manažerské pojetí.

5.4.2.2 Kategorie nákladů- další pohled na „členění“ nákladůLze uvést následující kategorie:

CELKOVÉ NÁKLADY (Nc, TC)… jsou veškeré N vynaložené na celk. objem produkce. Výpočet:

Nc = součet druhů –∑ Ni,j,k,l….

PRŮMĚRNÉ (jednot.) N (Nj, AC)... jsou N na jednotku produkce. Výpočet:

Nj = NcQ(fyz .)

HALÉŘOV. UKAZATEL NÁKLADOVOSTI (h)

Výpočet: Nc h= -------- Q(hodnot.)

Dále si musíme zapamatovat charakteristiku těchto kategorií nákladů:

Přírůstkové náklady (ΔN) - tvoří přírůstek nákladů vyvolaný přírůstkem objemu produkce:

ΔN = N1 – N0

Marginální (mezní, diferenciální, hraniční) náklady MN jsou náklady vyvolané přírůstkem produkce o jednu jednotku:

MN = ΔNΔq o1 jednotku

(v teorii – o nekonečně malý přírůstek výroby, tj.

MN = limΔq→ 0

ΔNΔq

V praxi o výrobní dávku, sérii apod.: jejich aproximací jsou průměrné přírůstkové náklady …

.5.5 Evidence nákladů

Evidenci nákladů v podniku zabezpečuje účetnictví podniku. To lze členit na:

finanční účetnictví nákladové účetnictví manažerské účetnictví

ad) fin.úč.: sleduje informace za celý podnik jsou určeny především pro externí uživatele: daňové orgány, banky aj…), je upraveno ZÁKONEM o účetnictví.., dochází i k harmonizaci f.úč. s EU a USA.

- f.úč. eviduje : aktiva, vlastní kapitál, dluhy, výnosy, náklady a hospodářský výsledekVýstupy – rozvaha - výkaz zisku a ztrátyZ fin.úč. vychází „daňové“ účetnictví, které veškeré N třídí v zásadě na daňově uznatelné , tj. N na dosažení, zajištění a udržení příjmů a N, které nelze zahrnout do základu daně z příjmů (např. pokuty, penále, odměny členům-)

ad) nákl.úč.: nemusí být podvojné, propojeno s kalkulacemi, zaměřeno bud na strediska, výkony nebo procesy – ABC. Může přerůst v manažerské účetnictví.

ad) man.úč.: pro řízení podniku i jeho středisek, využívá údajů ostatních účetnictvívčetně statistiky, cash flow apod. Někdy přerůstá v controlling.

5.6. Manažerské pojetí nákladů… vychází ze srovnávání variant vynakládání nákladů a získávání výnosů ,

které „účetní „ evidence nezachytí - také zahrnuje tzv. ekonomické veličiny !

5.6.1 Kategorie „manažer“ nákladůPracuje s následujícími kategoriemi: oportunitní (alternativní) náklady

- ušlý výnos, který je ztracen, když zdroje (náklady) nebyly použity na nejlepší ušlou alternativu – náklady ztracené příležitosti

explicitní náklady - mají formu peněžních výdajů, jsou dokladovány prvotními doklady (faktury, úč. doklady….

Implicitní náklady - nemají formu peněž. výdajů, obtížně vyčíslitelné, k měření se používá oportunitních N, např. ušlá mzda podnikatele, úroky z vkladů apod.

Příklad aplikace manažer.nákladů:

Je na prodej dílna za 500 000 Kč. Pan Novák ji může koupit ze svých úspor, Pan Vomáčka si však celou částku masí vypůjčit v bance na 12% úrok, tj. za 60 000 Kč ročně.Předpokládáme, že oba podnikatelé budou mít stejné výrobní náklady. Budou celkové náklady p. Vomáčky vyšší? Účetní náklady ano, a to oněch 60 000 Kč úroků z půjčky. Skutečné (relevantní) náklady budou však stejné, neboť p. Novák kromě nákladů, které musí zaplatit (tzv. explicitní náklady), přichází o peněžní částku, kterou by získal, kdyby oněch 500 000 Kč použil pro jiné účely, např. uložil v bance za stejnou úrokovou sazbu a získal tak 60 000 Kč úroku. To jsou tzv. oportunitní náklady. Pan Novák má proto celkové náklady ve stejné výši 560 tis. Kč (500 tis. náklady explicitní, 60 tis. Kč náklady implicitní) jako p. Vomáčka, jehož všechny náklady jsou explicitní.

Relevantní náklady

- skutečné náklady ovlivňující určité rozhodnutí, protože se v závislosti na něm změní

Utopené náklady (sunk cost)- nevyužitá část fixních nákladů, která není ovlivněna manažerským rozhodnutím.

5.7 Náklady variabilní a fixní kriteriem odlišnosti je závislost na změnách objemu výroby. Část celk. nákladů se mění, nazýváme ji:

Variabilní náklady, - podle intenzity změny velikosti této části celk. nákladů rozlišujeme…

proporcionální N nadproporcionální N podproporcionální N

Do variabilních N patří: tzv. přímé–jednicové (viz. kap. kalk.)

část režijních N

Část celk. N se nemění, nazýváme ji: Fixní náklady

- neměnnost je relativní, v dlouhém období se mění výrobní kapacity i objemy výrobyDo fixních N patří:

velká část režií, např. odpisy, mzdy správních a techn. pracovníků nájemné úroky z půjček náklady na vzdělávání pracovníků

a další.

Existence FN má mimořádný vliv na vztahy mezi zákl. veličinami podniku jako objem produkce, náklady a zisk. S růstem objemu produkce klesají prům. FN na jednotku produkce. Tento jev se nazývá d e g r e s e n á k l a d ů! Potom i ZISK z jednotky produkce se nevyvíjí lineárně !!!

… viz tabulka Degrese nákladůTab. 3.3 Degrese nákladů a nevyužité fixní nákladyPočet vyrobených ložisek v tis. kusech

600 700 800 900 1000 1100

Objem výroby v tis. Kč (cena 1 kusu 9 Kč)

5400 6300 7200 8100 9000 9900

Fixní náklady v tis. Kč 3600 3600 3600 3600 3600 3600Variabilní nákl. v tis. Kč 2400 2800 3200 3600 4000 4400Celkové nákl. v tis. Kč 6000 6400 6800 7200 7600 8000Celkový zisk (ztráta) v tis. Kč -600 -100 400 900 1400 1900Náklady na výrobek v Kč Fixní 6 5,14 4,5 4 3,6 3,27Variabilní 4 4 4 4 4 4Celkové 10 9,14 8,5 8 7,6 7,27Zisk na výrobek v Kč -1 -0,14 0,5 1 1,4 1,73

Haléřový ukazatel nákladovosti ( N/Q)

1,1116000/5400

1,016 0,944 0,889 0,844 0,808

Nevyužité fixní náklady 1636 1310 982 655 327 0Využité fixní náklady 1964 2290 2618 2945 3273 3600

… v souvislosti s existencí FN lze poukázat na dva (více) jevy:

nevyužité FN a využité FN relativní úsporu FN

a) Nevyužité FN - např. při produkci pouze 600ks

FNnev.= FN x (1-Qs/Qp),s= skutečná, p=plná(plán)

3 600 x (1 - 6001100 ) = 3 600 x ( 1 – 0,55) =

3 600 x 0,45 = 1636

b) Využité FN – při různé produkci

FN využ.= celk. FN – Nevyuž. FN 3 600 – 1 636 = 1 964 c)K relativní úspoře fixních nákladů dochází při zvyšování objemu produkce při neměnných fixních nákladech. Tuto úsporu vypočteme podle vzorce:

Urel.= FN x (k – 1)Kde U – relativní úspora fixních N v Kč

FN – fixní náklady v Kč,K – koeficient růstu objemu výroby

(Q1 / Q0) Platí údaje z tabulky 3.3. Rozšíření výroby z 800 000 na 1 000 000 kusů dochází k této relativní úspoře fixních nákladů:

U= 3600 x (1000800 - 1) = 900 tis. Kč

V praxi můžeme použít vzorec, kterým zjistíme relativní úsporu nákladů vlivem fixních nákladů v % :

U% = Q% xa %100+Q %,

Kde:Q% - přírůstek objemu výroby v %a% - podíl fixních nákladů v celkových

nákladech v % při Q = 100 %

Pro zvýšení konkurenční schopnosti svých výrobků je podnik postaven před úkol snížit haléřovou nákladovost o 2%; ve výchozím období bylo 0,86, má se tedy snížit na 0,8428. Podíl fixních nákladů v celkových nákladech je 22 %, podnik plánuje zvýšení objemu výroby o 8 %. Kolik procent snížení nákladů zajistí vliv fixních nákladů?

Řešení:U% = 8 x 22

100+8 = 1,63 %

Protože celkové snížení haléřové nákladovosti má být 2%, zbytek, tj. 2 – 1,63

= 0,37 %, zbývá na snížení variabilních nákladů.

V haléřích to je 0,3182 (0,86 x 0,37), podnik tedy musí snížit variabilní náklady cca o 0,32 haléřů na každou 1 Kč objemu výroby. To vše platí při proporcionalitě variabilních nákladů k výkonům a fixních nákladů k času, realita je často složitější.

Dynamika změn všech vstupů je velmi volatilní a intenzivní …

5.8 Nákladové funkce…. Vyjadřují mat. formou vztah mezi N a objemem produkce. Náklady se mohou vzhledem k objemu výroby vyvíjet:

proporcionálně (lineární N) nadproporcionálně (progresivní N) podproporcionálně (degresivní N)

Kombinací uv. možností vzniká křivka S

Průběh celkových nákladů

nadproporcionálnínáklady

podproporcionálnínáklady

proporcionálnínáklady

nákl

ady

v K

č

objem výroby (m.j.)

fixní náklady

celkové náklady

Objem výroby

5.9 Kalkulace nákladů… k řízení nákladů je nezbytné jejich sledování i z hlediska věcného, tj. podle výkonů nebo výrobků a služeb. To zajistíme kalkulací vlastních nákladů.

Význam:

slouží ke stanovení vnitropodnikových cen výkonů

k sestavování rozpočtů ke kontrole a rozboru hospodárnosti a

rentability výkonů k limitování nákladů

Vlastní náklady (kalkulační N) jsou ve většině položek shodné s náklady finančními, liší se však v následujících:

podnikatelská mzda kalkulační úroky při použití vlastn. K kalkulační nájemné z vlast prostor odpisy po uplynutí doby životnosti

k substančnímu zachování kapitálu

Jednotlivé složky nákladů se vyčíslují v kalkulačních položkách. Doporučené kalkulační položky obsahuje všeobecný kalkulační vzorec, který – i když není závazný a jeho struktura je věcí

podnikatelského subjektu – je používán většinou podnikatelů v České republice.

5.9.1 Všeobecný kalkulační vzorecJednotlivé složky nákladů se vyčíslují v kalkulačních položkách, které tvoří tzv. všeobecný kalkulační vzorec

Ten sice není závazný, ale je v ČR používán ve většině podniků, má násled. položky:

Všeobecný kalkulační vzorec1. Přímý materiál2. Přímé mzdy3. Ostatní přímé náklady4. Výrobní (provozní) režie∑Vlastní náklady výroby – položky

1 až 45. Správní režie∑ Vlastní nákladyvýkonu – položky 1 až 56. Zisk (ztráta)

Cena výkonu

Kalkulační schéma používané v Rakousku Výrobní materiálové náklady Materiálové režijní náklady

Materiálové náklady Výrobní mzdové náklady Vedlejší mzdové náklady Výrobní režie Zvláštní náklady výroby Náklady na výrobu

Výrobní náklady Správní režie Odbytové režijní náklady Zvláštní náklady odbytu

Správní a odbytové náklady Vlastní kapitál Zisk

Cena za hotové v hotovosti nebo skonto Skonto Konečná cena netto Rabat Konečná cena brutto DPH Konečná cena brutto vč. DPH(8.4.2013)

5.9.1 Základní pojmy a operace s nimi

Kalkulace nákladů je písemný přehled jednotlivých složek N a jejich úhrn na KJ.Kalkulační jednice je urč. výkon (výrobek, služba) zastupující homogenní produkci vymezenou měřící jednotkou např. množství, hmotnost, délka, čas apod. Jednotky mohou být i smluvní.

V kalkulačním vzorci jsou dvě základní skupiny nákladů:

náklady přímé náklady režijní

Přímé N se přímo přiřazují jednotlivým druhům výrobkům. Patří sem: přímý materiál přímé mzdy ostatní přímé náklady

Režijní náklady (nepřímé náklady) jsou společně vynakládané na celé kalkulované

množství výrobků nebo zajištění chodu celého podniku, které není možné stanovit na KJ přímo, nebo jejichž určování by bylo nehospodárné.Na jednotlivé výrobky se režijní náklady zúčtují nepřímo prostřednictvím přirážek podle určitých klíčů. Hranice mezi přímými a nepřímými náklady je relativní!

Režijní náklady představují značnou část celkových nákladů a jejich podíl dále narůstá!!! Je tedy nutné řídit jejich vývoj a stanovit úkoly (limity) pro snižování.

Způsob stanovení VN na kalkulační jednici

1. PN se stanoví přímo – spotřebou (zjistitelnou a kvantifikovatelnou)

2. režijní N:a) režijní přirážkou = v %;

vyjádřený poměr RN ke zvolené peněžní rozvrh. základně (PRN) (např.300%)

b) režijní sazbou = podíl RN na jednotku naturální rozvrhové základny

ZÁKLADNA pro rozvrhování RN se stanovuje tak, aby:…RN k ní byly v maximální míře v příčinné závislosti z hlediska jejich celkové změn.

Příklady rozvrhových základen: naturální ukazatele – kg, t, kWh, m,

m2, m3, normohodiny….

Jednoduché přímé mzdy Materiální a normohodinový čas Smluvní

ad 2. Režijní N:

a) režijní přirážkou = např. 200% z (PRZ)peněžní rozvrhové základny

PRZ = 5 kg (mater.) x 20,- = 100,- (hodn.)

RP = 200% = 200,-celk.N = ∑ VN 1KJ = 100,- + 200,- = 300,-

b) režijní sazbou = na jednotku (1kg ) naturální rozvrhové základny (NRZ)

NRZ = 1kg = 20,- RS 1000 % = 1kg = 10 x 20,- = 200,-

celk. VN = ∑1KJ = 100,- + 200,- = 300,-

Kalkulační metodyTradičně se kalkulační metody člení takto:

1. Kalkulace dělením

prostá kalkulace dělením stupňovitá kalkulace dělením kalkulace dělením s poměrovými čísly:

2. kalkulace přirážkové

přirážka je stanovena buď procentem nebo sazbou (podíl RN na rozvr.zákl.)

3. kalkulace ve sdružené výrobě Zůstatková (odečítací) metoda Rozčítací metoda Metoda kvantitativní výtěže

4. kalkulace rozdílové metoda standardních nákladů,

metoda normová5. Kalkulace neúplných nákladů

(příspěvek na úhradu FN a Z….)

Ad1 - a Prostá kalkulace dělením… používá se nejčastěji v hromadné výrobě, např. těžba a výroba uhlí, výroba nápojů, nebo omezeně ve strojírenství (homogenní produkce)

Příklad:Spotřeba materiálu 650 400,-

Mzdy výr. pracovníků 130 800,-Režijní N 228 200,-VN celkem 1 009 400,-Produkce činila 966 500 l moštuKalkulace nákladů na 1litr:PM 650 040 / 966 500 l = 0,673,-P mzdy -,,- = 0,135,-Režijní N = 0,236,-CVN = 1,044,-Někdy přepočet na uživatelský formát !!CVN na 1 láhev (0,7) x 1,044 = 0,731 Kč

Ad1-b Stupňovitá kalkulace dělením…uplatňuje se při oddělení výrobních, správních nebo odbytových nákladů, když se liší počet vyrobených a prodaných výrobků. Tím je zabezpečeno, aby výrobky, které v daném období nebyly prodány, nebyly zatěžována odb. náklady:

1)kalkulace stupňovitá1.stupeň(V) 2. Stupeň(Sp.aOdb.) Výr.N 100 000,- spr. a odb N 20 000,- Q 1 000 ks počet prod. v. 800 ks

____________________________________ VN / 1 ks 100,- spr. a odb. N 25,- VN celk. 100 + 25 = 125,- ------------------------------------------------------Zisková přir. (22%) = 27,50 (125x0,22)Cena 100 + 27,50 = 152,50

2)kalkulace bez stupnování

VN/ 1 ks = 100 000 + 20 000 -------------------------------- = 120,-

1000 Cena 1 ks = 120 + (120 x 0,22) =120 +26,4 = 146,40

3)rozdíl: 152,5 – 146,4 = 6,1 (fiktivní) !!!

Ad1-c Kalkulace dělením s poměrovými (ekvivalenčními) čísly

…uplatňuje se při výrobě výrobků lišících se pouze velikostí, tvarem a hmotností, pracností nebo jakostí, zjišťování VN by bylo obtížné.

Poměrová čísla volíme podle poměru spotřeby času na výrobu apod. …

viz příklad:Zadání:Výroba 3 velikostí výrobků, spotřeba strojového času je: 1.výr. -1,5 min. 2.výr. – 1,8 min, 3.výr. – 3 minVýroba = 1.v. - 200 tis. ks, 2v. – 80 tis. ks, 3.v. – 50 tis. ksCelk. N = 18 458 tis. KčPoměrová čísla se zvolí podle spotřeby času:1.v. (1,5min) = 1(číslo), 2.v. = (1,8:1,5) 1,23.v. = (3:1,5) 2Plán. Výroba:1.v. 200 000 x 1 = 200 0002.v. 80 000 x 1,2 = 96 0003.v. 50 000 x 2 = 100 000-------------------------------------------Celkem 396 000 (poměrn. výr.)

Náklady na 1 poměrovou jednotku: 18 458 000 -------------- = 46,61 Kč 396 000 Náklady na 1 výrobek:() výrobek (poměr.č x N1pom.jednotku.)

1.výrobek….. 1 x 46,61 = 46,61 Kč2.výrobek….. 1,2 x 46,61 = 55,93 Kč3.výrobek….. 2 x 46,61 = 93,22 Kč

Ad2 - Kalkulace přirážková…uplatňuje se výrobě různorodých výrobků většinou v sériové a hromadné výrobě. N se rozdělí do dvou skupina na

1. N – přímé2. N – režijníNáklady přímé výpočtem přímo KJNáklady režijní pomocí zvolené základny a zúčtovací přirážky (sazby) jako přirážka k N přímé.

Přirážka je stanovena buď - % -jako podíl režijních N na nákl. druh zvolený za rozvrhovou základnu, nebo – sazbou- vypočtenou jako podíl rež. N na jednotku naturální rozvrhové základny.Položka výrobek A výrobek B výrobek CPM 40,- 50,- 70,-Pmz 80,- 60,- 40,-OPN 15,- 20,- 25,-Režie 300% Pmz 240,- 180,- 120,-

VNV 375,- 310,- 255,-

Ad 5 Kalkulace neúplných nákladů(také příspěvek na úhradu FN a Zisku) Protože v praxi obvykle neznáme celkové variabilní náklady na výrobek (známe jen jejich část, a to přímé náklady), aproximujeme příspěvek na úhradu FN a Z hrubým rozpětím, které je dáno rozdílem ceny a přímých nákladů. Hrubé rozpětí se též nazývá marginální (m-í)výnos nebo marže. Ze vzájemného vztahu mezi uvedenými ukazateli lze odvodit ,že :hrubé rozpětí = cena výr. – přímé náklady,příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku = cena – přímé náklady – variabilní režie(popř. minus separabilní fixní náklady-s.FN )

cena výrobku

celkové nákladyZisk

přímé náklady

Režie

HRUBÉ ROZPĚTÍ

přímé náklady

variab. režie s.FN

fixní režie zisk

variabilní nákladyPŘÍSPĚVEK NA

ÚHRADU fixních N a zisku

Kalkulace neúpl. nákladů →

Pomáhají především určit: jak jednotlivé druhy výrobků přispívají

k hospodářskému výsledku podniku, jaké je pořadí výhodnosti výrobků

optimální výrobní sortiment, zda je výhodnější určitou část (polotovar

apod.) vyrobit nebo koupit, zda je výhodnější určité zařízení nakoupit

nebo najmout, jaká je dolní (minimální) hranice prodejní

ceny výrobku, v jakém pořadí zařazovat výrobní

kapacity do provozu, v jakém pořadí vyřazovat výrobní

kapacity z provozu apod.

5.10 Rozpočty – rozpočetnictví

... rozpočetnictví je hlavním nástrojem finančního a vnitropodnikového řízení. Je zaměřeno na stanovení budoucích N, V, HVa dalších, které vyplývají z dlouhod. a krátk. cílů podniku, včetně kontroly plnění cílů.Hlavní rozdíly mezi rozpočtem a kalkulací ukazuje schéma:

Rozpočet vypočítává se pro určité období je zaměřen na náklady a výnosy počítá se všemi plánovatelnými náklady u nákladů je prvořadé hledisko

odpovědnosti, tj. hledisko organizačně-místní

týká se vnitropodnikového útvaru je podrobnější v režijních nákladechKalkulace vypočítává se pro určitý počet výrobků je zaměřena na náklady počítá s těmi plánovatelnými náklady,

které podle platných předpisů lze do kalkulace zahrnout

u nákladů je prvořadé hledisko účelu jejich vynaložení a místa vzniku

týká se výkonů (výrobků a služeb) režijní náklady shrnuje do globálních

položek (tím nevypovídá kolik režie výrobek skutečně vyvolal, ale kolik mu bylo přiřazeno)

Rozpočty lze třídit:a) podle období – dlouhodobé rozpočty finančních zdrojů- roční rozpočty výnosů, nákladů a zisku- krátkodobé (čtvrtletní, měsíční rozpočty a rozpočet peněžních příjmů a výdajůb) podle stupně řízení – základní = za jedntl. střediska - souhrnné = za vyšší stupně řízeníc) podle rozsahu zachycovaných nákladů a

výnosů- zachycení veškerých nákladů a výnosů nebo zachycení jenom části nákladů a výnosů

d) podle počtu variant plánu – pevné – pro jednu variantu plánu výkonů

- pohyblivé, pružné variantní (pro víc variant plánu výkonů nebo pro různé stupně využití výrobní kapacity) – viz příklad.

Pevný a pohyblivý rozpočet

Pevný rozpočet je sestaven pro „plánované“ množství produkce, při hodnocení jeho plnění musíme přihlížet k dosaženému objemu výroby, to může splnit tzv. pohyblivý rozpočet

Příklad: plán. objem výroby byl 200 tis.Kč rozpočet stanovil rež. N ve výši 40 tis.Kč skutečný objem výroby je 240 tis. Kč skutečné režijní N jsou 45 tis. Kč

a) absolutní překročení Nrež.: 45-40 tis.=5tisb) přepočtený rozpočet

Rpřepočt. = 40 000 x 240 000 ------------------- = 48 000Kč

200000

c) relativní úspora Nrež. Nrež. = 45 000 - 48 000 = - 3000 Kčd)… pevný rozpočet nepřihlíží k existenci fixní a variabilní složky režijních nákladů !!!- předpokladem může být následující pohyblivost Nrež. – část fixní a variabilní

Náhodný předpoklad:FN - 60%, tj. 40 000 x 0,60 =24 000 KčNvar. -40%, tj. 40 000 x 0,40 =16 000 Kč

Přepočet var. N : 16 000 x 240 000 Nvar. = -------------------- = 19 200 Kč 200 000

Celk Nrež.: 24 000 + 19 200 = 43 200 Kč relat. změna: 45 000 – 43 200 =+1 800

závěr: v tomto případě jde o „překročení“ rozpočtových nákladů !? vzhledem k předcházejícímu zadání (100 %FN)

5.11 Zisk a vztahy mezi vybranými ekonomickými parametry podniku

5.11.1 Úloha zisku v podnikání5.11.2 Vztahy mezi ziskem, objemem

výroby, cenou a náklady5.11.3 Analýza bodu zvratu5.11.4 Stanovení limitu variabilních a

fixních nákladů a limitu ceny5.11.5 Stanovení bodu „maximálního

zisku“5.11.6 Funkce „provozní páky“

5.11.1 Úloha zisku v podnikání

Zisk je cílem a podnětem podnikání, ne však jediným!Převažujícím kriteriem rozhodování v ekono-

mice je však MAXIMALIZACE „zisku“

Zisk plní následující f-ce: je kriteriem pro rozhodování o zákl.

otázkách ekonomiky P, např. o objemu výroby, investicích, rentabilitě výr. atd.

hlavním zdrojem akumulace finančních zdrojů pro další rozvoj P

základem rozdělování důchodů mezi vlastníky (dividendy), investory (úroky) a stát (daně)

základním motivem podnikání se základem hmotné zainteresovanosti

… Zisk je rozdílem mezi výnosy a náklady, pak jsou možné dva způsoby zvyšování:

1. INTENZIVNÍ2. EXTENZIVNÍ

ad 1 – snižováním nákladů, viz Z = V - N degresivní

Ad 2 – zvyšováním výnosů i (nákladů) , viz

Z = V progres. - N progres.

Zisk je i součástí řady poměrových ukazatelů:

rentability podniku (Z/K celk.)ROC rentability vl. K (Z/ K vlastní) ROCE rentability výnosů-obratu (Z/obrat) ROE náklad. rentability (Z/N) ROC(ost)S rentability investic: ROI rentability majetku: ROA

Evidenci zisku lze uvádět také variantně:

účetní Z - z účetních výkazů

daňový Z – určen daň. zákony

ekonomický Z – po odečtení implicitních nákladů, např. úroky Kvl., oport. mzda podnikatele…

formy klasifikace:

EBIT – Earnings bevor Interest Taxes EBT - -„- …………….. EAT – -„- after…………. NOPAT – Net Operationg Profit aft. T-s EBITDA – E. befor I. T. Depretiation Amortization EBDIT - ………

5.11.2 Vztahy mezi ziskem, obj. výroby, cenou a náklady... slouží k výpočtům (projekci) budoucích parametrů produkce v ekonomickém smyslu

Základní vztahy:(stejnorodá a nestejnorodá produkce)

T = NTržby:Tcelk. = p qNáklady:Ncelk. = F + bq (hQ)

5.11.3 Analýza bodu zvratu ( Break Even Point Analysis) Bod zvratu v lineárním modelu

a) stejnorodá produkce: BZ(q) : T = N

: pq = F + bq

: F / p-bBZ (q) v naturálních jednotkách

Příklad: F= 1 180 000, p=6 250, b= 4710

BZ= 1 180 000

6250−4710

= 776t

BZ zisk = F+Zminp−b , Z min = 620 000

= 1 180 000 + 620000/(6250-4710)

= 1 170 t

Kontrolní výpočet : a) BZ = 0

Tržby: 766t x 6250 = 4787, 5 tis. Kč ↓

Var. N : 766 x 4710,- = 3 607,5 tis. Kč FN + 1 180 tis. Kč Ncelk.= 4 787,5 , T-N= 4 787,5 – N = 0

Kontrolní výpočet:

b) BZzisk

Tržby: 1170 x 6250,- (-) = 7312 tis. Kč

Var.N.: 1170t x 4710,- = 5 512 tis. Kč FN + 1 180 tis. Kč = 6 692 tis. Kč Ziskmin = 7 312 – 6 692Ziskmin = 620 tis. Kč

Kritické využití VK:

VKkrit. = BZ∗100VKmax .

Příklad:

VK = 766∗1001320 = 58 %

Koeficient Bezpečnosti

kB = Qs−BZQs kde Qs – produkce skut.

Příklad:kB = 5562−4785

5562 = 13,97 (%)

kB se blíží k 0 = BZ k 0 – ztráta

b)různorodá produkce

N celk. = F + h Q

BZ (q) = F / 1- hBZ (q) v hodnotových jednotkách

Při různorodé produkci platí:

N = F + h Q (h = podíl VN na 1Kč produkce)

BZ = F1−h = , = F+Zmin

1−h

Jmenovatel zlomku 1 – h představuje výši výdělku na úhradu fixních nákladů a zisku připadající na 1Kč objemu výroby, je to obdoba příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku v absolutní výši.

Příklad:Byla zjištěna tato globální nákladová funkce určité výrobní jednotky:N = 1 488 000 + 0,76 Q.

Minimální zisk byl stanoven na výši 960 000 Kč. Při dané sortimentní skladbě činí výrobní kapacita(max) vyjádřená peněžně 10 mil. Kč.

Bod zvratu vypočteme dosazením daných údajů do vzorceBZ = F

1−h = 14880001−0,76 =1488000

0,24 = 6 200 000Kč

Kontrola (v tis. Kč):

Tržby 6 200Fixní náklady -1 488Var. Náklady(6 200 x 0,76) - 4 712

Zisk (ztráta) 0Aby výrobní jednotka nebyla ztrátová, musí vyrobit za 6 200 000 kč produkce. Tento objem produkce představuje využití výrobní kapacity na 62% (v tis. Kč: 6 200 : 10 000)

Bod zvratu se započítáním minimálního zisku zjistíme dosazením daných údajů do vzorce:

BZ = F+Zmin.1−h = 1 488 000+960 000

1−0,76 = 10 200 000KčKontrola (v tis. Kč):

Tržby 10 200Fixní náklady - 1 488Variabilní náklady (10 200 x 0,76) - 7 752

Zisk 960

Závěr: zajištění plán. zisku 960 tis. Kč není splnitelné, překračuje limit výr. kapacity !?Bod zvratu v lineárním modelu

Bod zvratu v nelineárním modelu

Tímto modelem dosahujeme 2 body zvratu – BZ1 a BZ2, které „vytvářejí“ tzv. pole zisku. Tento model respektuje reálný průběh produkčních funkcí…

5.11.4 Stanovení limitu variabilních nákladů, FN a limitu ceny Jak stanovíme limit variabilních nákladů?

Vyjdeme ze základních vztahů mezi ekonomickými veličinami:

T = N (popř. T = N + Z)pq = F +bq (popř. pq = F + pq +Z)

Při dané ceně, předpokládáném objemu výroby a neměnných fixních nákladů lze stanovit maximální přípustnou mez (limit) variabilních nákladů na jeden výrobek (popř. na 1Kč objemu výroby). Ze základních vztahů odvodíme vzorec pro výpočet parametru b:

b = p - Fq = (popř. h = p - F+Zmin.

Q )

Podnik uvažuje o výrobě výrobku „X“. Předpokládaný roční objem prodeje je 60 tis. kusů při ceně 22Kč za 1kus. Roční fixní náklady jsou odhadovány ve výši 420 tis. Kč.

Maximální přístupné variabilní náklady 1 výrobku zjistíme takto:

b = p - Fq =22- 420 000

60 000 = 22–7 =15 Kč na1kus

Kontrola (v tis. Kč)

Tržby (60 x22) 1320Fixní náklady - 420Variabilní náklady (60x15) - 900

Zbývá 0

Při této výši variabilních nákladů však výroba nebude zisková. Podobně jako při analýze budu zvratu je třeba i zde počítat s určitým minimálním ziskem, popř. minimální rentabilitou.

Předpokládáme-li určitou minimální stabilitu r měřenou vztahem „zisk na výnosy“, pak uvedený vzorec pro výpočet parametru b se změní takto:

b = pq−F rpqq .

Doplňme uvedený příklad tak, že požadovaná rentabilita výrobku je 18%.

Dosazením do vzorce dostaneme:

b = 22 x 60 000−420 000−0,18 x22 x60 00060 000 = =11,04 Kč/kus

Kontrola (v tis.Kč):

Tržby (60x22) 1 320 000Fixní náklady - 420 000Var. Nákl.(60x11,04) - 662 400

Zisk 237 600 r = 237 600 / 1 320 000 = 18%

Variabilní náklady, které při daném objemu výroby, daných fixních nákladech a ceně zabezpečí rentabilitu 18%, nesmí překročit 11,04 Kč na 1výrobek.Údaj o limitu variabilních nákladů je důležitou informací výrobku pro předběžnou kalkulaci i techn. přípravu výroby

Jak stanovíme limit fixních nákladů?Pro výpočet maximální výše fixních nákladů použijeme vzorec:

F = q (p – b),Který je odvozen z dříve uvedeného vztahu q = F + bq. Zahrneme-li do propočtu minimální zisk, pak

F = q (p – b) – Z min.

V příkladu použijeme tyto údaje: q= 60tis. kusů, b= 17 Kč na 1 kus, Z min = 100 tis. Kč.

Limit fixních nákladů vypočteme takto:

F=q (p – b)=60 000 x (22 – 17) – 100 000=200 tis. Kč.Kontrola (v tis. Kč):

Tržby (60x22) 1320Var. Nákl. (60x17) - 1020Minimální zisk - 100

Fixní náklady 200

Protože je značná část fixních nákladů spojena s fungováním techniky (odpisy), může informace o přípustné výši fixních nákladů sloužit při rozhodování o výběru alternativ technologického postupu, použité techniky apod.

Jak stanovíme minimální výši ceny?Ze základního vztahu analýzy bodu zvratu lze odvodit vzorec pro stanovení minimální výše ceny:

p = Fq + b.

Při stanovení ceny zajišťující minimální zisk vycházíme

a)při dané absolutní výši minimálního zisku ze vzorce

p = F+Zmin.q + b,

b)při dané rentabilitě r ze vzorce

p = F+bqq(1−r )

Předpokládaný roční objem výroby je 8 tis. kusů, fixní náklady jsou 396 tis. Kč, kalkulované variabilní náklady na 1kus 63 Kč. Požadovaná rentabilita je 12 %.

p = 396 000+63 x80008000 (1−0,12) = 900 000

7040 = 127,84

Kontrola (v tis. Kč):

Tržby (8000x127,84) 1 022 727Fixní náklady 396 000Var. Náklady (8000x63) 504 000

Zisk 122 727

r = 122 7271022 727 = 12 %

5.11.6 Funkce provozní páky… na této „funkci“ lze ukázat, jak se celk N a Z mění se změnami objemu výroby, lépe

řečeno, když podnik přechází na vyšší stupeň mechanizace, automatizace a robotizace. Obecně platí, že uvedené procesy vyššího typu výrobních postupů – m,a + r zvyšují podíl FN v Ncelk. Dochází k tzv. substituci Vn náklady F – lze hovořit o tzv. provozní páce P Ř Í K L A D Máme dva podniky, které se liší pouze podílem fixních a variabilních nákladů (rozdíl je vyvolán různým stupněm mechanizace a automatizace, u podniku A je nízký, u podniku B je vysoký). Fixní náklady podniku A jsou 200 000 Kč, podniku B 1 200 000 Kč. Variabilní náklady podniku A 30 Kč/kus, podniku B 10Kč. Prodejní cena výrobku je 40 Kč. Další údaje obsahuje tabulka.

Prodáno kusů

Podnik A (tis. Kč) Podnik B (tis Kč)tržby náklady zisk tržby Náklady Zisk

10 000 400 500 -100 400 1300 -90020 000 800 800 0 800 1400 -60030 000 1200 1100 100 1200 1500 -300

40 000 1600 1400 200 1600 1600 050 000 2000 1700 300 2000 1700 30060 000 2400 2100 400 2400 1800 600

Tab. 4.3 provozní páka

Stupeň provozní páky je definován jako procentní změna zisku vyvolaná jednoprocentní změnou prodaného množství:

Stupeň provozní páky = procentn í zm ěna zisku Zprocentn í zm ě na tr ř ebT

500ks z 10000 =5% 100Kč zisku = 5 Kč/1výr.

= Z 1−Z 0

Z 0T 1−T 0

T 0

V našem případě při změně prodeje z 50 000 kusů na 50 500 kusů (tj. o 1%) dostaneme:

Podnik A

305−300300

2020−20002000

= 1,6 %

Podnik B:

1705−17001700

2020−20002000

= 5%

V podniku A při zvýšení prodeje o 1 % se zvýší zisk o 1,6 %, v podniku B o 5%, při zvýšení o 10%, o 16% a 50% atd. Podnik B má více než 3krát vyšší stupeň provozní páky. Podnik B po překročení bodu zvratu (ten ale je při podstatě větším objemu

prodejů než u podniku A) může rychle zvyšovat zisk.

Stupeň provozní páky má však i negativní vliv, a to na riziko podnikání: platí, že čím je vyšší provozní páka podniku, tím je (za ostatních nezměněných podmínek) vyšší i jeho podnikatelské riziko. Názorně je to vidět i z tabulky 4-3: poklesne-li prodej podniku B z úrovně 50 000 kusů o více než 10 000 kusů, dostane se do ztráty, zatímco podnik A ještě dosahuje zisku ve výši 200 000 Kč.

6 Finanční řízení firmy

6.1 Podstata finančního řízení a úkoly finančního managementu

6.2 Druhy financování podniku

6.2.1. Běžné (krátkodobé) financování firmy6.2.2 Pracovní kapitál (net working capital)

6.3 Určení výše oběžného majetku

6.4 Věcné řízení oběžného majetku

6.5 Způsoby financování oběžného majetku

6.6 Zdroje krátkodobého financování

6.7 Řízení cash flow6.7.1 Způsoby zjišťování cash flow6.7.2 Možnosti zvyšování cash flow

6.8 Finanční analýza – základ fin. řízení

6.9 Postupová sekvence finanční anylýzy

6.10 Poměrové ukazatele6.10.1 Ukazatele likvidity

6.10.2 Ukazatele aktivity6.10.3 Ukazatele zadluženosti6.10.4 Ukazatele výnosnosti6.10.5 Ukazatele tržní hodnoty

6.11 Trendová analýza

6.12 Pyramidová analýza

6.13 Finanční plánování a fin. řízení za krize

6.13.1 Nový nástroj – Controlling

6. Finanční řízení firmy6.1 Podstata finančního řízení a úkoly FM… hmotné procesy v podniku jako např. zásobování, výroby a prodej mají i svoji finanční dimenzi a to buď ve formě

NÁKUP

Výrobní faktory

-práce- materiál

- stroje

VÝROBA PRODEJ

PENÍZE(CASH FLOW)

peněžních příjmů (v opačném směru zachycují prodej výrobků), nebo peněžních výdajů (v opačném směru zachycují nákup výrobních faktorů).

viz. obr.: Peněžní toky v podniku

výrobky a služby peněžní příjmy

peněžní výdaje

jiné použití …obr. Peněžní toky podniku

Úkoly finančního řízení (FM)

Čtyři hlavní: opatřovat kapitál (peníze,fondy) pro

běžné i mimořádné potřeby Podniku

rozhodovat o umístění (alokaci) K,tj. nakoupení :

- hmotných, nehm. a finančních aktiv- financování běžné činnosti- vývoj nových výr. technologií

rozhodovat o rozdělení Z-u, tj. reinvestovat nebo vyplatit dividendy

prognózovat, plánovat, analyzovat a kontrolovat finanční stránku podniku tak, aby byla zajištěna finanční stabilita.

Veškeré financování je ovlivňováno dvěma faktory:a) faktorem časub) faktorem rizika

ad a) |FAKTOR ČASU… peněžní jednotka vyplacená nebo přijatá v různém čase má rozdílnou hodnotu

1) budoucí hodnotu (úrokovanou) dle

vztahu:

BH = SH x (1+i)n,kde BH je bud. hodnota, SH je souč. hodnota

2) současnou hodnotu budoucích příjmů: SH = BH x (1+i)-n, nebo-li = BH x 1

(1+ i)n❑

❑

❑

Ad b) FAKTOR RIZIKA… spočívá ve výběru variant, přičemž není předem jistý výsledek těchto variant!

Platí: Čím vyšší je riziko, tím vyšší je i požadovaný výnos!Lze odvodit tzv. všeobecná pravidla pro finanční rozhodování:

při stejném riziku se preferuje vždy větší výnos před výnosem menším,

při stejném výnosu se preferuje vždy menší riziko před rizikem větším,

za větší riziko se požaduje větší výnos,

preferují se peníze obdržené dříve před stejnou částkou peněz obdrženou později (předpokladem ovšem je, že peníze, které se obdrží dnes, mohou být investovány tak, aby přinesl kladný výnos)

motivací investování do určité akce je očekávání většícho výnosu, naž by přineslo investování do jiné akce, ovšem s přihlédnutím k míře rizika,

motivací veškerého investování je zvětšení majetku ( strategická rozhodnutí ) : toto kritérium však není operativní; proto je všeobecný kritériem finančního rozhodování cash flaw, resp.zisk.

Rozdíl: operativní rozhodnutí : - jsou taková, která obvykle operují s malými částkami a nemají zásadní vliv na dosavadní činnost Pstrategická rozhodnutí : - jsou taková, která vyžadují velké částky peněz a které přinášejí velké změny v dosavadní činnosti

Existují tedy 3 způsoby financování podniku:

financ. vlastním K (vklady a emise cenných papírů…)

financ. cizím K (různé druhy úvěrů +

Samofinancování -

viz. obrázek:druhy financování

vnitřní

Financování z vlastních zdrojů

vnější

z cizích zdrojů

6.2 Druhy financování podniku… existuje několik hledisek:

podle původu kapitáluvnitřní (interní) financování, ve kterém je zdrojem K podniková hosp. činnost…

-odpisy

- ze zisku

- z dlouhodobých rezerv

- z uvolněného kapitálu zrychlenou obrátkou

* akcie* podíly

úvěr (půjčky):

* bankovní* dodavatelský*odběratelský*od zaměstnanců dlužní úpisy (obligace) Leasing Faktoring inovované nástroje

vnější (externí) financování, ve kterém přichází K zvnějšku, jako vklady a podíly zakladatelů a různé cizí zdroje

podle pravidelnosti

financování běžné, na běžný provoz, např. nákupy materiálu, paliv, energií apod. Týká se převážně oběžných aktiv (tzv. pracovního kapitálu)…

Financování mimořádné, a toa) při zakládání podnikub) při rozšiřování podnikuc) při spojování nebo sanaci podnikud) při likvidaci podniku (vyrovnání závazků)

6.2.1 Běžné (krátkodobé) financování firmy… jedná se na rozdíl od financování dlouhodobého o obtížně kvantifikovatelné položky OA, které nemají

„synchronizovanou“ dobu obratu a jejíž jednotlivé položky se v této DO liší.

6.2.2 Pracovní kapitál (PK)… slouží k profinancování běžných potřeb podniku a neustále „pracuje“ – obíhá v různé podobě…Rozlišujeme:

1) Hrubý pracovní kapitál (HPK)HPK = ∑ OA

2) Čistý pracovní kapitál (ČPK)ČPK = ∑ OA – KP

3) Dle rozvahyČPK = D K – S A

ČPK může být kladný i záporný. Výhoda ČPK spočívá v tom, že jeho obrat je rychlejší než doba splatnosti, ze kterého je financován.

Nevýhodou je naopak to, že když je financován z dlouhodobých zdrojů, je to drazší způsob. Podnik by měl s ohledem na tato fakta udržovat rozumnou výši ČPK – specifická pro každý podnik. 1.bez ČPK 2. s ČPK + 3. s ČPK -

Čistý pracovní kapitál

ČPK = 0 ČPK větší 0 ČPK < 0

Aktiva Pasiva Aktiva Pasiva Aktiva Pasiva

Stálá aktiva Dlouhodobé zdroje

Stálá aktiva Dlouhodobé

zdroje

Stálá aktiva

Dlouhodobé zdroje


Krátkodobé zdrojeOběžná

aktivaKrátkodobé

zdroje


Krátkodobé zdroje

Oběžná aktivaOběžná

aktiva

6.3 Určení výše OM

… slouží k vyjádření délky vázanosti fondů v oběžném majetku.1.Určení potřebné výše oběžných aktiv Při určení potřebné (optimální) výše oběžných aktiv můžeme postupovat dvěma způsoby:

Analyticky, tj. podle jednotlivých položek oběžných aktiv (zásoby – výrobní, rozpracované výroby hotových výrobků, pohledávky atd.); u každé položky určíme její optimální výši: postup je nejpropacovanější u zásob

Globálně, tj. souhrnným výpočtem pomocí tzv. obratového cyklu peněz.

STANOVENÍ VÝŠE OA POMOCÍ OBRATOVÉHO CYKLU PENĚZ (OCP)

Obratový cyklus peněz je doba mezi platbou za nakoupený materiál a přijetím inkasa z prodeje výrobků. Charakterizuje dobu, po kterou jsou fondy podniku vázány v oběžných aktivech

Skládá se z: doby obratu zásob, což je průměrná

doba od nákupu materiálu do jejich prodeje (zahrnuje tzv. dodávkový a výrobní cyklus); vypočteme ji podle vzorce

průměrná zásobatržby / 360

doby obratu pohledávek neboli doby inkasa, což je doba, která uplyne od fakturace výrobků do dne inkasa; vypočteme ji podle vzoru

pohledávkytržby / 360

Doby odkladu plateb, což je doba mezi nákupem materiálu a práce a platbou za ně. Tato doba snižuje dobu obratového cyklu peněz, vypočteme ji takto

závazkyjednodenní nákupy

Obratový cyklus peněz se vypočte jako součet doby obratu zásob a doby inkasa a odečte se doba odkladu plateb.

čas (dny)

doba obratu zásob (60)

(zásobování - výroba - expedice)

doba odložení plateb (22)

termín nákupumateriálu

termín plateb

termín prodeje

doba inkasa pohledávek (30)

obratový cyklus peněz (68)

termín obdržení peněz

Obr. 15 -3 Obratový cyklus peněz

Výpočet kapitálové potřeby na 1 cyklus OMLze vypočítat jako součin: OCP x JN

a) 1. krok je výpočet OCP (ve dnech)

OCP = DOZ + DI – DOP,Kde OCP – obratový cyklus peněz

DOZ – doba obratu zásobDI – doba inkasaDOP – doba odkladu plateb

b) 2. krok je výpočet jednodenních N (v Kč)

JN = celkové náklady/360

c) 3. krok je výpočet kapitálové potřeby na OM

KP = OCP (ve dnech) x JN (v Kč) = celk. suma v Kč

Příklad:(,,globální postup’’ – kapitálová potřeba pro OA)

Výroba 30 ks denně, 1 ks v N=2000,-Roční tržby = 27 mil,Prům. zásoba = 4,5 mil,Prům. pohledávky = 1,5 mil,

Platba za dod. Faktury = 15 dní

DOZ = 4.5 mil27 mil /360 = 60 dní,

DI = 1.5mil27 mil /360 = 20 dní,

OCP = 60 + 20 – 15 = 65 dní

JN = 30 ks x 2000,- = 60 000,-

Kp. = 60 000 x 65 = 3,9mil.

6.4 Věcné řízení OM1) spočívá v řízení zásob (materiálu, náhr. dílů, součástí apod…)… důraz je kladen na zajištění takové výše zásob (……..), která zabezpečí plynulé zásobování, produkci i prodej .

K tomu lze použít různých metod, např. soubor logistických nástrojů, které

optimalizuji množství a riziko nedostatku zásob s finančními náklady.

Růst zásob bývá i „signálem“ hrozících finančních potíží a může vést k náhradě vlastní produkce „outsourcingem-ovou „ produkcí. !

2) spočívá v řízení pohledávek… tj. uplatňování nároku věřitele na plnění (zaplacení) určitého závazku.Peněžní pohledávka je součástí Aktiv a zaniká vyrovnáním dluhu.

Řízení spočívá :a) v zavedení ČASOVÝCH PLÁNŮ pohl. = přehled o pohl. splacených ve lhůtě a po lhůtě, např. v časovém intervalu (10, 20 dnů)

b) úvěrovou politikou

= komplexem úvěrového příslušenství, např. dobou splatnosti, slevy za promtní placení, úvěr. standardy

c) inkasní politikou = různé postupy při inkasu (vymáhání) pohledávek + forfaiting + odkup +…

6.5 Způsoby financování OM… bylo uvedeno, že „reprodukční“ fáze, tj. výroba, prodej včetně financování neprobíhají během roku rovnoměrně, ale spíše kolísají v důsledků různých vlivů, např. sezónnosti, fází hosp. cyklu a jinými vlivy…

Z výše uvedeného vyplývají 3 možné způsoby financování kolísající části OM:

1) tzv. umírněný – slaďuje „životnost „ aktiv s „životností“ pasiv, tj. dlouhodobá aktiva jsou financována dlouhodobými pasivyNapř. budovy (A) - dlouhodob. Hypotekární

mi úvěry (P = 50let)

2) tvz. agresivní – k financování kolísající části OM (může být dlouhodobě vázána) požívá krátkodobý K. nesladuje životnosti (A ) a (P)

3) tzv. konzervativní – k financování i oběžných aktiv používá (A) dlouhodobý K (P) a tak eliminuje veškerá rizika poruch financování procesů v podniku. Je to dražší způsob financování !?

6.6 Zdroje krátkodobého financování

nevyplacené mzdy dluhy u dodavatelů zálohy od odběratelů krátkodobé bank. půjčky

Ostatní fin. zdroje

odložen daňové závazky

položky časového rozlišení závazky soc. zabezpečení

Inovované nástroje financ.

leasing, faktoring aj.

6.7 Řízení cash flow… bylo uvedeno, že cílem podnikání (ne jediným) je zhodnocení kapitálu prostřednictvím tvorby zisku. Zisk je však veličinou (pouze) účetní, není skutečnými penězi!!!

Skutečnými penězi je rozdíl mezi peněžními příjmy (cash inflows) a peněžními výdaji (cash outflows), který označujeme jako CASH FLOW (peněžní tok)

Pojem a význam cash flowKoncepce cash flow vychází z respektování

rozdílu mezi pohybem hmot. prostř. a jejich peněžním vyjádřením – např.pořízení technologie na úvěr apod.

časového nesouladu hosp. operací, které vyvolávají náklady a jejich fin. zachycením (mzdové náklady denně – výplata měsíčně)

důsledku používání různých účetních metod – např. odpisování a oceňování zásob

To vše je příčinou rozdílů mezi náklady a peněžními výdaji a mezi výnosy a peněžními příjmy!!!

Koncepce cash flow tak vyjadřuje reálné toky peněz a jejich zásoby (fondy) v podniku.

Následuje jednoduchý model:

- obsahuje pouze základní procesy (toky)

Peněžní příjmy prodej za hotové inkaso pohledávek úvěry vklady majitelů . v hotovosti aj

Peněžní výdaje platby za faktur výplaty mezd nákup strojů odvody daní aj.

splátky půjček a úvěrů

výplata dividend

Na závěr zkoumání cash flow lze uvést celkový model zachycující peněžní a materiálové toky podniku:zahrnuje komplexní toky = lze rozčlenit na odtoky a přítoky fin. prostředků

obr.: Komplexní model CF

úhrady

výplata mezd

emise akcií

odpisy

Hotové výrobky Nedokončená výroba Zásoby materiálu

Nevyplacené mzdy Stálá aktiva Závazky vůči dodavatelům

Pohledávky

CASH

Půjčky Základní kapitál

Nákup investic

Výroba - práce Nákup materiálu na úvěr

Úroky Daně Dividendy

Prodej na úvěr

Prodej za hotové

Splátky

6.7.1 Zjišťování cash flow

1) výkaz o cash flow – povinný pro firmy, které mají povinnost ověřovat účetní uzávěrku auditorem a zveřejnit ji (MF ČR č 58/93)

2)výpočet cash flow dvěma metodami

a) metoda přímá

rozdíl N – (=peněžní výdaje) V(=peněžní příjmy)

b) metoda nepřímá = používá se obvykleji

čistý zisk+ náklady neznamenající peněžní výdaje

- výnosy neznamenající peněžní příjmy

= cash flow (rozdíl příjmů a výdajů)

3)zahrnuje 3 oblasti činnosti podniku

a) provozb) investicec) finance

Výkaz o Cash flow

6.8 Finanční analýza, základ řízení financí…každé závažnější finanční rozhodnutí musí být podloženo F A. Jejím úkolem je poskytovat informace o finančním zdraví podniku. Jestliže ji provádějí finanční manažeři – lze ji nazvat INTERNÍ ANALÝZOU.Úkoly IA: srovnávání skuteč. s plánem komparace s podniky téhož odvětví komparace s konkurenčními podniky komparace se standardními hodnotami a další možnosti např. spidergramy!

Pozn:…může být součástí CONTROLLINGU

Vypracování F A zvnějšku – lze ji nazvat EXTERNÍ ANALÝZOU.Provádí: banky, investoři, obchodní partneři, odběratelé a dodavatelé a další.Podkladem jsou běžně dostupné dokumenty – finanční a účetní výkazy apod.

Postup analýzy…používají se dvě základní rozborové techniky:

„procentní rozbor“ poměrová analýza

Obě vycházejí z absolutních ukazatelů účetních výkazů, např. rozvahy a výkazu zisku a ztráty.

Technika „procentního rozboru“ vypočítává procentní podíl jednotlivých položek rozvahy na aktivech a pasivech a též výsledovky.Takto založená F A se nazývá:

- VERTIKÁLNÍ ANALÝZAProcentní podíly se srovnávají s plánem, mezipodnikově nebo s doporuč. hodnotami

- HORIZONTÁLNÍ ANALÝZAProcentní podíly se srovnávají v čase - v řadě

Nástrojem jsou bazické a řetězové indexy, lze doplnit i vizuální dokumentací - modifikované výkazy Zisku a ztráty a Rozvahy

Postupová sekvence FA1. agregace ukazatelů rozvahy, výkazu

hospodaření a výkazu cash flow , např. kumulace vlastního K, dlouh. a krátk. cizích zdrojů

2. analýza absolutních ukazatelů3. analýza procentních ukazatelů4. výpočet poměrových ukazatelů5. komparace poměrových ukazatelů

- s odvětvovými průměry- standardními nebo prahovými

hodnotami- s konkurenčními podniky- s nejlepšími v oboru

6. hodnocení poměr ukazatelů v čase7. hodnocení poměr. ukazatelů

ve vzájemných vazbách (pyramid.analýza, systém Du Pont…)

8.výpočet a hodnocení dalších ukazatelůanalýza výkazů sestavených v procentním

vyjádření, a to v čase i mezipodnikově (benchmarking)

9. aplikace specifických postupů, např model finanční tísně, swot analýza, apod.

10. návrh na opatření – pro finanční řízení

6.10 Poměrové ukazatele

Soustava poměrových ukazatelů:

1. ukazatelé likvidity (obecně):

druh aktivdruh likvidity = --------------- druh závazku

2. ukazatelé aktivity (obecně):

druh výnosů (tržeb)druh aktivity = ----------------

druh aktiv (st.aktiva)

3. ukazatelé zadluženosti (obecně ):

druh dluhu(obsluhy) druh zadluženosti = ----------------------- druh aktiv, výnosů

4. ukazatelé výnosnosti (obecně):

druh výnosu(zisk)druh rentability = ------------------ druh aktiva,tržby

ROI, ROA, RUE, ROCE …

5. ukazatelé tržní hodnoty (obecně):MVA, PE

vyhodnocení ceny akcie a zisku na 1 ks akcie

I.UKAZATELE LIKVIDITY

1.BĚŽNÁ LIKVIDITA = O AKr á tk . Z ávazky , (1,5 – 2,5)

2.RYCHLÁ LIKVIDITA = O A−ZásobyKr á tk .Z ávazky

, (1 – 1,5)

3.CASH LIKVIDITA = Hotov .Obch .c . p .Kr á tk .Z ávazky (spl .),

(0,5)

II. UKAZATELÉ ZADLUŽENOSTI

1.ZADLUŽENOST= Dluh celk .Aktiva celk ., (cca 49%)

2.ÚROKOVÉ KRYTÍ = EBITplacen é úroky , (6x)

2.1UK. KRYTÍ FIX. PLATEB =

= EBIT+leasing . , aj . platbyplac . ú r .+ leas. aj . spl á tky

…ukazatele založené na využití cash flow, např.-DOBA SPLÁCENÍ K.B.Ú. = Kr . B .Ú .

Cash flow

- UK. PŘEKAPITAL. = Vlastní kapit á lSt á l á aktiva

-UK. PODKAPITAL.= Vlastní kap .+dl .c . kap .St á lá aktiva

III.UKAZATEL AKTIVITY

1.OBRAT ZÁSOB = Tr ž bypr ů m. z á soby , (počet obratů za rok)

2.PRŮM.DOBA INKASA= Pohled á vkyro č n í tr ž by /360 ,,

3.OBRAT AKTIV (stálých)= Tr ž byAktiva(st á l .),

(v počtu obratů za rok)

4.OBRAT AKTIV = Tr ž byAktiva(ob ěž .), (v počtu obratů za rok)

IV. UKAZATELÉ VÝNOSNOSTI (RENTABILITY…)

1.RENTABILITA TRŽEB = zisk (netto)Tr ž by

2.KOEFICIENT HR. PŘÍSP.= Hrubé rozp ě t íTr ž by

3.VÝDĚLEČNÁ ČÍSLA = EBITAktiva

4.VÝNOSNOST AKTIV(celk.)= EAT ( pro akcion)Aktiva

(ROA)

5.VÝNOSNOST VLAST.JM-Í= EAT ( pro akcion)Vlastní jm−í

(ROE)

6.VÝNOSN. KAP. INVEST.= EBIT x(1−T )Vlastní jm .+Dl . dl .

(ROIC.ROCE)

7.INDEX FIN. PÁKY = ROEROIC

8.CROGA = provozní CF/ hrubá aktiva ….a další !?

V. UKAZATEL TRŽNÍ HODNOTY A TRŽNÍHO RIZIKA

1.POMĚR CENY AKCIE K ZISKU NA AKCII = Cena akcie

Zisk (divi)na 1akcie

(price/Earnings Ratio – P/E) (6 – 20)

2.ČISTÝ ZISK NA AKCII = EAT / P = ( Kč)

Kromě výše uvedených poměrových ukazatelů nutno věnovat pozornost

A/ : UKAZATELÚM PŘIDANÉ HODNOTY

- MVA, EVA

B/ : NOVÝ MODEL – IN FA (ukazatel autorů I +I Neumaierovi – používá MPO)

C/ : ANALYTICKÝ NÁSTROJ

- BALANCED SCORECERD

Zabývá se okruhy otázek:

Pohledem zákazníka( rychlost dodávky, kvalita výrobku…

Vnitropodnikovou perspektivou ( délka výr. cyklu, produktivita práce …

Perspektivou budoucího růstu ( inovace..

Finanční perspektivou ( přidaná hodnota

Trendová analýza

Kromě dříve spočítaných poměrových ukazatelů ,ty dávají jen okamžitý obraz o podniku, postrádají však časovou dimenzi a proto je nutné je ještě doplnit o analýzu trendu ! Ta ukáže směr vývoje rozhodujících finančních ukazetelů a to pomocí soustavy nerovnic, např:

Ekonomický normál : Iz ≥ It ≥ Ip

Systém ukazatelů Du Pont

…tento systém rozkládá základní ukazatel

ROA = čistý zisk / tržby x tržby / aktiva = čistý zisk / aktiva

= výnosnost celkových aktiv

Pyramidová soustava finančních ukazatelů

… spočívá v postupném rozkladu vrcholového ukazatele – obvykle ČZ/VK = rentabilita vlastního kapitálu, která nejlépe postihuje základní cíl podniku na ukazatele dílčí, které jej rozhodujícím způsobem ovlivnují. Výpočet lze algoritmizovat a znázornit výsledky – náročnější proces je však interpretace výsledků (rozbor, controlling…) a formulace návrhů opatření ke zlepšení výkonnosti podniku.

Lze navrhnout i komparativní postup pro ověření výsledků předchozí metody

Grafická analýza – spider graf… této metody (GA) se používá pro zvýšení vizuální názornosti – původně např.: sloupkové, spojnicové a výsečové (koláčové) grafy…

V současné době především tzv. spider graf, který umožnuje rychlé a přehledné vyhodnocení postavení podniku v řadě ukazatelů vzhledem k odvětvovému průměru nebo k nejlepšímu podn. v odvětví či konkurenčnímu podniku

9. kap. Investiční činnost

9.1 Úvod, pojem a pojetí a druhy investic

9.2 Plánování a rozhodování o investicích

9.3 Zdroje financování investic

9.4 Hodnocení efektivnosti investic9.4.1 Podstata a postup hodnocení9.4.2 Určení jednorázových nákladů a

investic9.4.3 Odhad budoucích výnosů a rizik9.4.4 Určení podnikové diskontní míry

(nákladů na kapitál)9.4.5 Výpočet SOUČASNÉ HODNOTY

očekávaných (budoucích) výnosů

9.5 Metody hodnocení efektivnosti investic9.5.1 Metoda výnosnosti (ziskovost –

rentabilita) investice9.5.2 Metoda doby splácení

9.5.3 Metoda ČISTÉ SOUČASNÉ HODNOTY

9.5.4 Metoda VNITŘNÍHO VÝNOSOVÉHO PROCENTA

9.5.5 Ukazatel EVA v hodnocení investic

9.6 Investiční riziko

9.7 Investiční portfolio

9. kap. Investiční činnost

9.1 Úvod, pojem a pojetí a druhy investic

… investování je vynakládání zdrojů za účelem získání užitků, které jsou očekávány v delším časovém období

…investování je samostatní činnost vydělená z financování a charakterizovaná velkou odpovědností a rizikem!… rozeznáváme pojetí:

makroekonomické podnikové

Druhy investic: hmotné investice(fyzické, kapitálové)

– rozšiřují výr. kapacitu podniku finanční investice- nákup CP,

obligacím akcií pod.

nehmotné invest. (software, výzkum, know-how..)

Podnik může IM získat: koupí – obvykle technologie,

nemovitosti a pozemky investiční výstavboua) dodavatelským způsobemb) vlastní činností (menší akce…) nabytí na zákl. smlouvy o koupi najaté

věci, tzv. finanční leasing darováním (?)

9.2 Plánování a rozhodování o investicích… plánování investic vychází ze strategického podnikového plánu, který zachycuje hlavní cíle podniku !!! Plánování investic má i věcnou stránku – rozhoduje se o tom, jaký druh technického zařízení má být obnoven nebo nově pořízen, o časovém průběhu výstavby ( I)…

Vychází se z cílů podniku a hledají se „příležitosti“ k splnění tzv.:

1. OPORTUNITY STUDY – variantní studie a ta je pak konkretizována v:

2. INVESTIČNÍCH PROJEKTECHZ nich se vybere a vypracuje nejvhodnější techn. ekon. projekt (studie): obsahuje souhrnný přehled zdůvodnění a údajů o trhu včetně finančního vyhodnocení projektů, pak lze nazvat:

3. TECHNICKO-EKONOMICKÁ STUDIE označena jako FEASIBILITY STUDY jako základní nástroj variantního plánování

9.3 Zdroje financování investic… v podniku mohou býtA – vlastní zdrojevklady vlast. nebo společníkůnerozdělený ziskodpisyvýnosy z prodeje a likvidace hmotného

majetku a zásob

B – cizí zdroje investiční úvěry obligace nepřímo i kr. úvěry dlouhodobé rezervy leasing rizikový kapitál dotace z SR nebo MR (místního)

… využití efektu daňového štítu a finanční páky!!!

9.4 Hodnocení efektivnosti investic… jde o vynaložení kapitálu do budoucnosti a obětování současného důchoduRozhodujícím kriteriem pro posouzení efekt. investice jsou:

výnosnost (rentabilita) – ROI, ROIC… rizikovost – stupeň nebezpečí

nedosažení očekávaných výsledků doba splacení – přeměna I do PF

Závěr: ideální Investice je I s vysokou výnosností, krátkou dobou splatnosti a min. rizikem !?

9.4.1 Podstata a postup hodnocení.. skládá se z několika fází:

1. Určení kapitálových výdajů na I2. Odhad budoucích čistých peňežních příjmů (CF)3. Určení N na K (WACC)4. Výpočet současné hodnoty očekávan. V

9.4.2 Ad 1. - je velmi obtížně stanovit některé K výdaje např. na stavební činnosti..Přesněji lze určit např. K V na pořízení technologií…Obvykle však dojde ke značným navýšením oproti předpokladu

9.4.3 Ad 2. – zjištování budoucích příjmů (CF) je také velmi obtížné a často podceňováné. Přitom dochází k jejich

nereálnému nadhodnocování. Příjmem musí být CF (ne Z), tedy tržby oproti výdajům. !

9.4.4 Ad 3. – určení podnikové diskontní míry (WACC)… K vždy má své náklady, i vlastní K má N ve výši požadovaného výnosu – např. dividendy. Příklad: ke = dividenda / cena akcie + růst ceny akcie

Cena akcie - 640 Kč, dividenda vyplacená – 28/1akcii, růst ceny(kursu) akcie – 6%

ke = 28/640 + 0,06 = 10,375 %WACC = min. 10,375 %

9.4.5 Ad 4. - Výpočet současné hodnoty očekávaných PP (cash flow)

… zatímco K náklady (jednorázové N) na I jsou vynaloženy v relativně krátké době,

očekávané příjmy i I mohou plynout po řadu let. Začne působit faktor času – znehodnocení hodnoty peněz v budoucnosti (tzv. časová hodnota peněz) Tu lze spočítat dle následujícího vztahu: (viz také kap 1.)

SHCF = CF 1(1+k ) 1 + CF 2

(1+ K )2 + … + CF n(1+ K ) u = ∑

t=1

u CF t(1+k ) t

Příklad: IN = 76,9 mil Kč , CF – viz níže WACC = 16,5 % SHCF = 24,498 / (1+0,165)1+ 35,538 / (1+ 0,165)2 + 35,538 / (1+0,165)3 + 35,538 / (1 + 0,165)4 + 64,192 / (1+0,165)5

= 21,02 + 26,184 + 22,476 + 19,293 + 29,912 = 118,893 mil Kč

9.5 Metody hodnocení efektivnosti investic

… aby investice byla efektivní, musí příjmy z I být vyšší než N na ní vynaložené. Obecně lze vyjádřit:

Výnosnost I (míra výnosnosti) = VI

částka obdržená – částka investovaná částka investovaná

Metody hodnocení investic:

metody statické metody dynamické

ad) Ms – nepřihlížejí k faktoru časuad) Md - přihlížejí k faktoru času pomocí tzv. diskontace…metody statické se používají u méně významných projektů, u projektů s krát. d. životnosti nebo s nízkým diskontním faktoremMetody hodnocení I (statické) : met. výnosnosti I = ROI met. doby splácení = payback S

Met. hod (doba návratnosti)

met. čisté současné hodnoty = NPV met. vnitřního výnos. % = IRR D. metody nákladové (srovnání variant)

9.5.1 Metoda výnosnosti (ziskovost – rentabilita) investice

ROI = Z r¿ = 25 ,53

76 ,9 = 0,339 = 34 %

Také ROIC, RONA…

9.5.2 Metoda doby splácení

DS = Náklady na I / Roční CF

DS = N áklady na IRo č ní CF (roky) = 200

60 = 3,33 r.

…Čím kratší je doba splacení, tím je investice výhodnější.Je logické, že doba splacení musí být kratší než je doba životnosti I.

Metoda poskytuje jen omezenou informaci o riziku investic, např. že doba splac. 2 roky je menším rizikem než 5 let!(Lze zpřesnit diskontováním všech hodnot – pak dynamické hodnocení)

Metody hodnocení I (dynamické)

9.5.3 Metoda čisté současné hodnoty… NPV představuje rozdíl mezi současnou hodnotou (SHCF) očekávaného CF a náklady na ISHCF = CF 1

(1+k ) 1 + CF 2(1+ K )2 + … + CF n

(1+ K ) u = ∑t=1

u CF t(1+k ) t

… CF1 = očekávaná hodnota CF v období t

NPV (ČSH) = PVCF (SHCF) – IN =

∑t=1

u CF t(1+k ) t – IN

Příklad: IN = 76,9 mil Kč , CF – viz níže WACC = 16,5 %

SHCF = 24,498 / (1+0,165)1+ 35,538 / (1+ 0,165)2 + 35,538 / (1+0,165)3 + 35,538 / (1 + 0,165)4 + 64,192 / (1+0,165)5

= 21,02 + 26,184 + 22,476 + 19,293 + 29,912 = 118,893 mil Kč

NPV = 118,893 – 76,9 = 41,993 mil KčNPV > ≥ IN

9.5.4 Metoda vnitřního výnosového procenta – VVP (IRR)

… je také založena na koncepci SH(CF, Z). Spočívá v nalezení diskontní míry (WACC, k), při které SHCF se rovná výdajům na investici (IN):

SHCR = IN, lze rozepsat následovně:

∑t=1

n CF t(1+k ) t = IN nebo SHCF - IN = 0

modelový případ: WACC (k) = 16,5 % , VVP = např. 25 %Výsledek je přijatelný, rozdíl je 0,25 – 0,165 kladný ve prospěch výnosnosti investiční akce.

Je-li větší než WACC, je investiční projekt možné přijmout po zvážení dalších rizik

9.5.5 EVA v hodnocení investičních projektů… používá se obvyklý vzorec, viz např. 6.4.4 apod.… další postup naznačuje tabulkaTab. 8.8 Ekonomická přidaná hodnota (EVA) investice

Ukazatel 1 2 3 4 5EBIT 24,200 40,200 40,200 40,200 26,800EBIT x (1 - 0,31) 16,698 27,738 27,738 27,738 18,492C (použitý kapitál) 76,900 69,100 61,300 53,500 45,700C x WACC 0,16 12,685 11,405 10,114 8,828 7,540EVA 4,009 16,336 17,642 18,910 10,952

diskont. EVA 3,442 12,037 11,146 10,266 5,132Součet diskontovaných hodnot EVA 41,993

disk. EVA = 4,009 / (1+0,16)1 + 16,336 /…

9.6 Investiční riziko… spočívá v tom, že předem není znám jeho výslede, může být zisk i ztráta

Riziko proto charakterizujeme pravděpodobností možných výsledků, tj. šancí, že určitý výsledek nastane. Pravděpodobnost vyjádříme v procentech; např. tak, že s pravděpodobností 30 % bude dosaženo zisku 200 tis. Kč, s pravděpodobností 50 % 300 tis. Kč a s 20 % 400 tis. Kč. Je zřejmé, že součet pravděpodobností musí být vždy 100 %, nebo – vyjadřujeme-li pravděpodobnost v desetinném čísle, což je obvyklejší, je součet 1 (jedna celá). Čísla ,,p“ charakterizující pravděpodobnost výskytu všech možných jevů (v uvedeném příkladě

výše zisku Z) dávají pravděpodobnostní rozdělení jevu. Jeho pomocí vypočteme očekávanou velikost jevu (v našem příkladě zisku):

Z = ∑i=1

n

Z i∗p i , kde Zi – zisk dosažený s pravděpodobností pi, pi – pravděpodobnost výskytu určité výše zisku Zi, n – počet možných velikostí zisku.V našem příkladě: Z = 200* 0,3 + 300 * 0,5 + 400 * 0,2 = 290.

Očekávaný zisk je 290 tis. Kč

10. Personální práce

10.1 Obsah a cíle personální práce ve firmě

10.2 Organizace personální práce10.3 Plánování zaměstnanců10.4 Získávání a výběr zaměstnanců

10.5 Hodnocení zaměstnanců a jejich výkonu

10.6 Firemní vzdělávání10.7 Pracovní podmínky a sociální péče

10.8 Mzdový systém firmy

10.9 Hodnocení práce

10.10 Mzdové formy

10. Personální práce

10.1 Obsah a cíle personální práce ve firmě

… má-li být firma konkurenčně úspěšná a splnit zadané cíle, což zabezpečí její další existenci, je třeba, aby jeden z rozhodujících

výr. faktorů ( triáda ) – p r á c e , byl na vysoké úrovni a tyto cíle zabezpečil.Kvalita řízení lidských zdrojů se proto stává jedním z nejdůležitějších faktorů úspěšného fungování firmy.

Vzhledem k neustále se měnícím podmínkám ekonomického a sociálního prostředí firmy, je nutné přizpůsobovat i personální dimenzi, tj. efektivně využívat pracovní zdroje.Na druhé straně je však nutné respektovat i cíle a „očekávání“ zaměstnanců.

Vzájemný soulad obou stran pak může být účinným podnětem pro aktivizaci každého jednotlivce v plnění firemních cílů.!!

Ve firmě je tedy nutné skloubit dvě dimenze:

ekonomickou funkci = orientace na produkci apod….

sociální funkci = orientace na sociální hmotn. i nehmotn. potřeby

ZÁKLADNÍ CÍL PP:

… aktivní a cílevědomá podpora plnění hlavních (ekonomických) cílů prostřednictvím všestranného zkvalitńovánílidského kapitálu organizace a jeho maximálním efektivním využitím

Struktura ZÁKLADNÍHO CÍLE

V ekonomické dimenzi:

optimální využití lidské práce v kombinaci s ost. výr. faktory

zlepšování struktury a zvyšování kvality fungování lidsk. zdrojů organ

stanovení a udržení personálních nákladů organ. ( mzdy a výdaje na soc. zabezpečení) v optimální výši

realizace systému odměňování podle výkonu stimulujícího rozvoj aktivit zaměstnanců

V sociální oblasti :

naplňování osobních cílů zaměstnanců spojených s výkonem práce pro organ.

spokojenost s pracovním místem a obsahem práce, prostředím i vnitřním klimatem

motivace zaměstnanců k seberozv.

vytváření pocitu identifikace zaměstnance s cíli organizace

zabezpečení sociálních jistot zaměstnanců

10.2 Organizace personální práce

…personální práce vychází ze zásad personální strategie firmy, která vymezuje dlouhodobé cíle a zásady.

Ty se pak realizují prostřednictvím celé řady činností, které zabezpečuje převážně personální útvar:

Viz činnosti… plánování zaměstnanců – plánování

potřeby zaměstnanců, jejich počtu, profesní a kvalifikační struktury a rozmístění,

získávání a výběr zaměstnanců – určení způsobů a metod pokrytí potřeb zaměstnanců, zahrnuje metody vnějšího i vnitřního výběru zaměstnanců

rozmisťování zaměstnanců – zařazování do pracovní činnosti, ukončování pracovního poměru, penzionování zaměstnanců

hodnocení pracovníků – pro potřeby personálního rozvoje organizace i plánování osobního rozvoje zaměstnanců

hodnocení práce a popis pracovních míst

odměňování – tvorba nástrojů pracovní motivace a firemních mzdových systémů

firemní systémy vzdělávání – plánování vzdělávání, jeho příprava a organizace

kolektivní vyjednávání – jednání zaměstnavatelů a odborů jako sociálních partnerů, příprava jednání pro uzavření

kolektivní smlouvy, vedení pracovně –právních agend

sociální péče – organizace personálních služeb, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zdravotní péče, kontrola pracovních podmínek, organizace aktivit volného času, sport, rekreace, kultura apod.

personální informační systém – pro potřeby firmy i externí orgány, personální administrativa.

11. Kap Sanační program a způsoby řešení úpadku

11.1 Obsah pojmu sanační program

11.2 Postup a struktura sanačního programu

11.3 Řešení úpadku – „insolvenční zákon“

11.1. Obsah pojmu sanační program

… sanací se rozumí soubor opatření přijímaných ze strany vedení podniku nebo pověřenou „agenturou“ k ozdravění a obnově finanční výkonnosti a prosperity podniku.Sanaci obvykle předchází období krizového stavu či nadcházejícího úpadku.

Formy projevu krizového stavu mohou být velmi různorodé a často i obtížně pozorovatelné. Je tedy nutné finančnímu řízení firmy věnovat neustálou pozornost a výkonnost firmy sledovat v kratším časovém období s komparací plánovaných nebo standardních ukazatelů, viz finanční analýzy a její soustava tzv. poměrových ukazatelů.Proces úpadku neprobíhá okamžitě, je dlouhodobějším procesem s obvykle s následujícími 4 fázemi:

1. fáze – pokles objemu výkonů2. fáze – pokles rentability3. fáze – zvýšena potřeba pracovního kapitálu4. fáze – trvalá platební neschopnost

příčiny:a) interníb) externí

ANAMNÉZAopírající se o diagnozu

Vnitřní příčiny krize Vnější příčiny krize

Stav podniku

Povaha, původ a stadium krize podniku

11.2 Postup a struktura sanačního programu

Sanační strategie – dle časového horizontu:1) krátkodobý san. program2) střednědobý san. program3) dlouhodobý san. program

druh sanace:a) autonomníb) heterogenní ( cizí prostředky - zdroje)

… Dne 9.5.2006 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen :

„ Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) „

Insolvenční zákon má přispět k modernizaci českého úpadkového práva

Nová úprava Zákona… reaguje na skutečnost, že je třeba řešit nejen úpadek malého a středního podnikatele, ale přinést i nové možnosti při řešení velkých hospodářských celků !!!

Cílem úpravy je především urychlit a zefektivnit řízení, zvýšit míru uspokojení věřitelů dlužníka

Insolvenční zákon se nevztahuje na řešení úpadku ve všech případech , např. politické strany, veř. školy apod.

Insolvenční zákon je především soudním procesem

Insolvenční řízení se zahajuje podáním návrhu věcně příslušnému soudu

Před i po zahájení insolvenčního řízení může být dlužníkovi poskytnuto tzv. moratorium ( sanační opatření)

Délka moratoria je max. 3 měsíce

Další pojmy: Úpadek - § 3 bod a) – d)

(1) Dlužník je v úpadku, jestliže má

a) Více věřitelůb) Peněžité závazky po dobu delší 30 dnů

po lhůtě splatnosti,c) Tyto závazky není schopen plnit

(dále jen „platební neschopnost“)(2) za neplnění závazků se považuje:a) zastavení platebb) neplnění po dobu 3 měsíců po lhůtě

splatnosti

(3)…. (4)

Způsoby řešení úpadku:

Konkurs – je způsob řešení úpadku spoč. v tom, že jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty….

Reorganizace –je způsob zpravidla postupného uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku s zajištěním ozdravných opatření hospodaření podniku a kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů

Reorganizace – je přípustná, jestliže:

a) posl. účetní období byl obrat dlužníka alespoň 100 000 000 Kč / 1 rok

b) zaměstnává nejméně 100 zaměstnanc.

Oddlužení – je způsob řešení úpadku pro dlužníka, který není podnikatelem

Oddlužení lze provést:

a) zpeněžením majetkové podstaty – podobně jako v konkursu

b) plněním splátkového kalendáře – po dobu 5 let měsíčně splácet částku ve stejném rozsahu jako při exekuci

Insolvenční rejstřík – je informační systém veřejné správy = MS

Insolvenční rejstřík obsahuje :a) seznam insolvenč. Správcůb) seznam dlužníkůc) insolvenční spisyd) je veřejně přístupnýe) zápis do in.rej. – FO ne podn., FO

podnikatel a PO

Date post:	22-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

N A U K A O P O D N I K U - Technical University of...

Documents