NÁRODNÍ SEMINÁŘ

INFORMAČNÍHOVZDĚLÁVÁNÍ

IV.

WORKSHOPY - LEKTOŘI A ANOTACE

Citace zábavně

Mgr. Zuzana TeplíkováPhDr. Martin Krčál

Absolvent Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde v současnosti působí jako odborný asistent. Od roku 2004 provozuje službu Citace.com a je spoluautorem citačního manažeru Citace PRO. Pravidelně přednáší problematiku citací, plagiátorství a citačních manažerů vyučujícím a studentům

středních a vysokých škol.

Absolventka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. V současnosti působí jako lektorka angličtiny. Při studiu na KISK FF MU byla součástí projektu e:Citace, který se zabýval zvyšováním citační gramotnosti. V projektu a také ve své diplomové práci se zaměřila zejména na výuku citační problematiky zajímavou a zábavnou formou.

Workshop vedený Zuzanou a Martinem bude zaměřen na výuku citací v prostředí různých typů škol. Účastníci si vyzkouší vybrané aktivity, které lektoři prezentovali ve své knize Naučte (se) citovat. Konkrétně půjde o skládání citací, aktivitu cixeso vysvětlující studentům základní pojmy z oblasti

citování a aktivity popisující problematiku plagiátorství a jeho druhy.

Informační vzdělávání pro ZŠ v městské knihovně Chodov

Mgr. Michaela Hušková

Jakožto vystudovaný filozof/historik se od loňského roku pokouším zavést v našem malém městečku a malé knihovně v Chodově mou verzi informačního vzdělávání. Loňský NÁSER mi ukázal možnosti, představil osobnosti a nabídl inspiraci ….. pokusím se tedy také skromnou měrou přispět.

Mým životem jsou přátelé, hudba, cestování, dobré jídlo a vůbec všechno čím si člověk může zpříjemnit každý den. Mou milovanou knihou je Tulák po hvězdách a mým srdcovým songem Stairway to heaven.

Cílem tohoto workshopu bude předání mých zkušeností v oblasti informačního vzdělávání žáků základních škol, jakožto nováčka, který se stále ještě rád učí a také vnímá obavy těch, kteří jsou na tom podobně. Máte v plánu změnit klasické „výkladové“ besedy na lekce informačního vzdělávání? Bojíte se nového přístupu a odezvy žáků i učitelů? Nebo se

chcete naopak podělit o své vlastní zkušenosti .....

Během workshopu projdeme od obecné definice informačního vzdělávání, přes možnosti mé/vaší knihovny, kontaktu a spolupráce se školami až k lekcím samotným. Jak by měla lekce vypadat, jaké metody mají u dětí největší úspěch a proč jsou lekce informačního vzdělávání

pro žáky zajímavější než besedy? Odpovědi najdeme společně!

Vizualizace dat

Bc. Tomáš Marek

Poslední tři roky se zabývá vizualizací dat, a to především z hlediska její historie, neuchopitelné současnosti a efektivity. Na KISK právě dokončuje diplomovou práci věnující se efektivní komunikaci dat skrze základní statistické grafy. O vizualizaci píše také nahttp://blog.vizualizacedat.cz/.

Tomáš je jedním z autorů vzdělávacích videí pro Kurz práce s informacemi.

Stále častěji slýcháme o trendu big data, aniž by existovala jeho jasná definice. Jedno však jasné je: data se stala hnacím motorem společnosti, produkujeme jich ohromné množství a nyní hledáme nástroje, jak z nich destilovat smysl. Takovým nástrojem je i vizualizace dat - umíme s ní však efektivně pracovat alespoň na základní úrovni běžných statistických grafů? Dokážeme rozpoznat, když s námi obyčejný sloupcový graf

manipuluje?

A proč nás to nikdy nikdo nenaučil? Společně si definujeme „vizualizační gramotnost“ a najdeme cesty, jak ji zvyšovat.

Semináře CEINVE - příklady dobré praxe a inspirace

Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.

Po studiu češtiny a latiny na Filozofické fakultě MU v Brně jsem svou lásku ke klasické filologii završila doktorátem. Skoro deset let jsem strávila v budově jednoho brněnského uměleckého gymnázia, kde jsem si vyzkoušela různé pedagogické výzvy včetně té ředitelské. Na projektu CEINVE se podílím mimo jiné na inovaci předmětu Kurz práce s informacemi, na vznikající metodice informačního vzdělávání, ale především jako lektorka vedu semináře a workshopy zaměřené např. na pedagogické dovednosti, práci s odborným textem, tvůrčí psaní, kritické myšlení nebo grantovou problematiku. A abych úplně nezapomněla antické citáty a přísloví, učím latinu budoucí učitele dějepisu na Pedagogické fakultě MU.

Jednou z klíčových aktivit projektu Centra informačního vzdělávání (CEINVE) jsou semináře pro studenty MU na témata reflektující potřeby informačního vzdělávání v univerzitním prostředí a vycházející z Modelu informační gramotnosti, který vzešel právě z CEINVE. Lektorky týmu CEINVE vytvořily k tématům metodiku, Karty lekcí sloužící jako komplexní metodicko-didaktická podpora pro přípravu, kvalitní vedení i modifikaci lekcí, vznikl také funkční evaluační nástroj. Na workshopu

» budou přestaveny vybrané Karty lekcí na zajímavá témata, » lektorka se s vámi ráda podělí o příklady dobré „seminářové“

praxe projektu CEINVE, » dostatek prostoru budeme věnovat sdílení zkušeností mezi

účastníky workshopu.

Senior – žák nebo partner ve vzdělávání?

Bc. Iveta Jansová

Iveta Jansová, 24 let z Ústí nad Orlicí, studentka KISK. Od roku 2005 praxe se seniory: PC kurz na základní škole, 3letá praxe v Domově důchodců, bakalářská práce o seniorech a technologiích, momentálně ukončeny dva PC kurzy (celkem 21 osob) ve spolupráci s MěK ÚO a SeniorKlubem ÚO.

Chystáte se vzdělávat seniory a zajímají vás nové možnosti, jak do toho? Jak odučit přes 10 lekcí po 1,5 hodině více než 20 seniorů denně tak, aby byli nadšení, motivovaní, plnili úkoly a měli 90% účast na všech lekcích? Chcete s nimi vytvořit komunitu, která bude spolupracovat i po skončení kurzu např. na děsem opředené sociální síti Facebook?Pojďme si popovídat, jak nechat staré lidi omládnout, podělit se o tipy a nápady z praxe a zjistit, kde nabrat sílu potřebnou pro tuto specifickou cílovou skupinu. Probereme témata, která se seniory procházet, a řekneme si, čemu se raději vyhnout.

Rychlé čtení

doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.

Od roku 1994 do současnosti je vyučujícím Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a od září 2013 působí také částečným úvazkem na Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF Slezské univerzity v Opavě. V letech 2000 až 2002 byl zástupcem ředitele ÚISK FF UK a od roku 2002 do roku 2012 byl jeho ředitelem. Dlouhodobým odborným zájmem jsou rešeršní systémy a služby a role knihoven v informační společnosti. Vedlejším odborným zájmem pak vybraná témata rozhraní informační vědy a souboru kognitivních věd včetně problematiky čtení a tzv. rychlého čtení. Odborně a metodicky spolupracuje od začátku roku 2012 s projektem http://www.rozectise.cz.

Rychlé čtení (racionální čtení, dynamické čtení, efektivní čtení, rychločtení) je možností, jak pracovat efektivněji s informacemi v době kvantitativního nárůstu informací na osobní úrovni. Metody rychlého čtení jsou rozvíjeny z hlediska literatury k tématu publikované a kurzů již téměř sto let. V českém a slovenském prostředí se objevila tato tematika v průběhu 60.let a mj. ne také náhodou částečně v oblasti vědeckotechnických informací a knihovnictví. Metody rychlého čtení není třeba přeceňovat, ale na druhou stranu nejde o povrchní čtení, ale o skutečně soustředěné efektivní čtení. Je vhodné střídat metody čtení, a proto lze o hovořit o strategii či taktice čtení. Čtení je integrovaným výkonem zaměřující se na formu a obsah, proto se také dají zlepšovat formální parametry našeho čtení (např. rozšíření zrakového rozpětí, snížení počtu fixací na řádku) a zároveň zlepšit obsahovou výtěžnost čteného materiálu. Tzv. rychlé čtení může mít blízko ke čtenářské a informační gramotnosti.

Životní příběhy a jejich místo ve vzdělávání

Mgr. at Mgr. Jaroslav Vaňous

Jaroslav vystudoval obor orální historie – soudobé dějiny na FHS UK v Praze. Je členem o. s. Političtí vězni.cz a České asociace orální historie. Působil jako lektor společenskovědního projektu Stopy totality.

Workshop se zaměří na možnosti praktického využití životních příběhů jako prostředku při rozvoji vzdělávání mladých lidí. Nabídne inspiraci pro zpracování jednoduchého projektu na bázi pamětnických svědectví od přípravné fáze až po škálu možných finálních výstupů. Ukáže také, že náplní zajímavých projektů nemusí nutně být jen tzv. „velká témata“.

Proč na našu Ivu, fšeci kantoři kývůaneb takhle to děláme v Rožnově

Mgr. Alena Srovnalová

Alena absolvovala ÚISK a nyní pracuji v Městské knihovně Rožnově pod Radhoštěm ve studovně a čítárně. Kromě běžných prací, které obnáší každodenní provoz ve službách, zviditelňuje knihovnu ve virtuálním světě (web, sociální sítě) a rediguje a graficky tvoří měsíční zpravodaj. V loňském roce iniciovala rozšíření informačních lekcí pro místní školy. Sama jako lektorka vede lekce pro 2. stupeň ZŠ a středoškoláky.

V dílně představím aktivity rožnovské knihovny v oblasti informačního vzdělávání pro základní i střední školy. Pobavíme se o úskalích zavádění nové koncepce a jejím prosazování na školách. Zhodnotím první rok fungování, silné a slabé stránky, zpětnou vazbu od pedagogů. Společně si sestavíme modelový přehled základních informačních znalostí a dovedností, které by v rámci IVU v knihovnách měli žáci ZŠ získat.

Webináře

Mgr. Michal Černý

Vystudoval učitelství fyziky a informatiky pro střední školy na Přírodovědecké fakultě MU a tamtéž pokračuje v postgraduálním studiu Obecných otázek fyziky. Mimo to získal bakalářský titul z teologie na Cyrilometodějské teologické fakultě UP. V Kabinetu informačních studií a knihovnictví vyučuje předměty Digitální kompetence, Technologie ve vzdělávání či Filozofie informace. Na CEINVE pracuje jako metodik znalostního prostředí a podílí se na tvorbě a realizaci dalších e-learnigových kurzů (KPI11 a KPI22) a webinářů. Mimo to se věnuje publikační a přednáškové činnosti.

Jak udělat dobrý webinář? V čem může online spolupráce pomoci knihovnám? Patří budoucnost online vzdělávání? To jsou jen některé otázky, na které se budeme snažit zodpovědět během workshopu o webinářích. Budeme přitom vycházet jak z pedagogických teorií, tak také z praktických zkušeností, které jsme během pořádání desítek webinářů na CEINVE získali.

Rozvoj kreativního myšlení

Mgr. Dagmar Chytková

Vystudovala obor Učitelství českého jazyka a literatury a Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Od roku 2009 se podílí na tvorbě a tutorování e-learningového předmětu Kurz práce s informacemi. V současnosti je garantkou a autorkou kurzu Kreativní práce s informacemi. Vede semináře a workshopy věnující se rozvoji kreativního a kritického myšlení.

V době lineárního myšlení je velkou výhodou, pokud vládnete kreativním myšlením. Kreativita se nemusí týkat jen umělců a vědců, uplatníte ji kdekoliv. Na workshopu si ukážeme, jak jednoduše svoje kreativní myšlení rozvíjet. Představíme si mnoho větších i menších technik, které vám v tréninku pomohou. Zaměříme se na ty, které pomohou odstranit bloky kreativity, a také na ty, které rozvíjí dlouhodobé postoje ke kreativnímu myšlení.

Informační vzdělávání jako příležitost

Mgr. Jan Jukl

Ředitel Městské knihovny Polička - více informací nám o sobě nechtěl prozradit. My však dobře víme, že se jedná o pravidelného účastníka Národního semináře a to snad mluví za vše :-)

Informační vzdělávání v knihovnách optikou manažera. Prakticky zaměřený workshop bude na příkladu menší městské knihovny hledat cesty k trvale udržitelnému začlenění informačního vzdělávání do jejích služeb a k pevnému začlenění do vzdělávacích struktur města s důrazem na symbiózu se školami.

Metody kritického myšlení pro knihovnickou praxi

PhDr. Iva Zadražilová

Vystudovala obor Informační studia a knihovnictví a v tomto oboru také působí v rámci Kabinetu informačních studií a knihovnictví. Byla odbornou garantkou projektu Národní klastr informačního vzdělávání a od roku 2012 je manažerkou projektu CEINVE. Její hlavní odpovědností je zajištění hladkého průběhu všech klíčových aktivit projektu a naplnění jeho cílů. Věnuje se výuce předmětu Psaní odborných textů, garantuje e-learningový kurz Metody kritického myšlení a diplomové semináře pro bakalářské i magisterské studenty. V tomto roce absolvovala rozšiřující kurz RWCT (Metody kritického myšlení).

Metody kritického myšlení by měly povzbudit vlastní myšlení, konstruktivistický přístup k učení, zážitek z předávaných znalostí, spolupráci a vlastní kompetence. Workshop bude zaměřen praktické vyzkoušení metody nazvané Bod zlomu. Tato metoda se dá praktikovat s různými cílovými skupinami návštěvníků knihoven. Podporuje diskuzní strategii, argumentaci, rozhodování, konsenzus, podporu vlastních názorů a přijímání cizích. Absolvování Bodu zlomu přináší účastníků většinou silný zážitek a taktéž povědomí o rozhodovacích procesech a pravidlech řízení v institucích i nepracovních kolektivech.

S doktorandy a postdoky: intenzivně, na úrovni a kriticky

Bc. Kristýna Paulová PhDr. Hana Landová, Ph.D.

Od roku 2002 se věnuje problematice informačního vzdělávání ve Studijním a informačním centru České zemědělské univerzity v Praze. Zároveň působí jako odborná asistentka na ÚISK FF UK. Je dlouholetou členkou Odborné komise IVIG a od roku 2013 i místopředsedkyní Výkonného výboru Asocicace knihoven vysokých škol ČR. Informační gramotnosti a informačnímu vzdělávání se věnuje i na mezinárodní úrovni

a v rámci své publikační činnosti.

Právě dokončující své studium na Ústavu Informačních studií a knihovnictví, se věnuje problematice informačního vzdělávání už několik let, z toho poslední rok aktivně jako zaměstnanec Studijního a informačního centra České zemědělské univerzity v Praze. Zde se zabývá ještě zaváděním nových technologií a postupů do výuky i do

propagace služeb knihovny.

Workshop představí možnosti navazování partnerství s vedoucími představiteli univerzity zodpovědnými za vědu a výzkum a také vybrané strategie přístupu k informačnímu vzdělávání doktorandů a postdoků. Účastníci workshopu budou krok za krokem provedeni celým procesem navazování kontaktů s vedením univerzity, možnostmi přípravy společného projektu a realizací různých formátů vzdělávacích akcí. Důraz bude kladen na témata vhodná pro postgraduální studenty a na zapojení prvků kritického myšlení, zejména na příkladu kritického čtení odborných textů. Celý workshop bude postaven na praktických zkušenostech lektorek z prostředí České zemědělská univerzity v Praze. Těšíme se na vás, na diskusi a výměnu zkušeností!

Sociální média 2014 - aneb jak nás Facebook nepřestává překvapovat

Mgr. Adam Zbiejczuk

Vystudoval mediální studia na FSS MU, je doktorandem na Informační vědě UISK FF UK. Je konzultantem v oblasti sociálních médií a pomáhá firmám i institucím lépe využívat možnosti, které nová média nabízí. Stará se o sociální sítě pro BMW Česká republika a rád školí. Byl prvním bankovním blogerem v ČR pro mBank, pracoval v agenturách Ataxo a H1.cz, píše pro různá online i offline média a založil anglicky psaný web o sociálních médiích ve střední Evropě BabelGuide.com.

Facebook už není žádnou horkou novinkou a svou stránku na něm má i knihovna v Horní Dolní. Ale jak se nám daří s FB pracovat? A co dělat, když se naše příspěvky stejně většině uživatelů nezobrazují? Pojďme se pobavit o něčem trochu jiném: jak knížky a knihovny dostat na FB profily našich čtenářů! (Nápověda: to klíčové slovo pro vaši pozornost je „hashtag“...)

Tablety a mobilní aplikace ve vzdělávání

Mgr. Jan Zikuška

Vystudoval obor Informační studia a knihovnictví na KISKu. Problematice informačního vzdělávání se věnuje už od roku 2006, kdy začal vytvářet e-learningové kurzy informační gratmotnosti na Vysokém učení technickém v Brně. Od roku 2009 pracoval jako manažer projektu NAKLIV - Národní klastr informačního vzdělávání. Na KISKu se kromě projektu CEINVE věnuje také výuce předmětu VIKBA32 Informační vzdělávání. Je spoluautorem portálu kurzy.knihovna.cz.

Využití mobilních technologií pro potřeby vzdělávání 365/7/24 se v době jejich dynamického rozvoje stává nejen vítaným doplňkem, ale brzy možná nutnou součástí. Podle některých předpokladů již příští rok překoná počet prodaných tabletů počet prodaných PC (včetně notebooků). Přichází tak doba post-PC a na to je třeba být připraveni!

Společně se podíváme na vybrané aplikace, které jsou využitelné pro potřeby nejen osobního rozvoje, ale především ve vzdělávání. Důležitým parametrem těchto aplikací je jejich využití v konstruktivistickém duchu - tj. podpoře objevování, samostatné tvorbě, spolupráci a komunikaci vašich žáků a studentů.

A pokud zbyde chvilka času, zahrajeme si Angry Birds :-)

Síla skupinových rozhovorů

Mgr. Gabriela Šimková

Je absolventkou oboru Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V Centru informačního vzdělávání pracuje jako lektorka - informační gramotnost studentů rozvíjí na face-to-face seminářích. Na kabinetu vede Výzkumný seminář, podílí se také na vedení Kurzu práce s informacemi a Kreativní práce s informacemi. Je garantkou projektu Výzkumy.knihovna.cz, který systematicky rozvíjí znalosti a dovednosti knihovníků v oblasti metodologie výzkumných šetření.

Jak zjistíme, zda vzdělávání, které v knihovnách poskytujeme různým cílovým skupinám, můžeme považovat za efektivní? Jednou z nejpřímějších cest do hlav účastníků vzdělávání je rozhovor. Zeptejte se jich, jak byli se vzděláváním spokojeni, co jim přineslo do života, co

jim chybělo… Na workshopu si společně vyzkoušíme metodu vedení skupinových rozhovorů, tzv. focus group. Jedná se o rozhovory řízené zkušeným moderátorem, který řídí dynamiku diskuze vhodně pokládanými otázkami a také zajišťuje, aby měl každý participant adekvátní prostor k vyjádření. Síla této metody tkví především ve využití skupinové

dynamiky, která při diskuzi vzniká.Rozhovorů se užívá ve všech fázích evaluace informačního vzdělávání – ve fázi vývoje a designu vzdělávání (rozhovory s učiteli, tutory aj.), ve fázi vlastní realizace, i po skončení aktivity, často i s několika měsíčními

odstupy.

Tvůrčí psaní

René Nekuda

René Nekuda vystudoval Literární akademii v Praze, několik let pracoval jako novinář, píše povídky a divadelní hry, cestuje po světě a o svých cestách také přednáší. Od roku 2011 profesionálně vyučuje tvůrčí psaní.Je vítězem první tištěné reality show (časopis Nový prostor, 2005), na svém kontě má několik drobných literárních ocenění a svoji tvůrčí energii realizuje v mnoha veřejných projektech (moderování, režie/ dramaturgie pořadů či jako herec). Dále si vede svůj internetový medailonek RenéNEKUDA.cz spojený s blogem (nejen) o kreativitě a tvůrčím psaní.V roce 2013 absolvoval přátelské školení výuky tvůrčího psaní na Chapman university v Los Angeles, USA.

Myslíte si, že tvůrčí psaní je pouze o psaní beletrie? Naštěstí není! Příběhy jsou všude okolo nás a my se na základě společné diskuze a několika praktických ukázek pokusíme zjistit, kde všude (a jakým způsobem) nás příběhy ovlivňují. Začíná to u vztahů, pokračuje přes reklamu a končí třeba u firemní prezentace. Přesah tvůrčího psaní do běžného života je více než fascinující!

Mediální gramotnost

Bára Procházková

Bára pracuje jako novinářka a moderátorka. Studovala politologii a východoevropská studia na univerzitě v Hamburku. Působila jako redaktorka v Českém rozhlase a v týdeníku Respekt, později jako šéfredaktorka měsíčníku Bel Mondo. Přednáší o mediální gramotnosti v Česku i Německu, tam také vede semináře politického vzdělávání.

Jak správně číst noviny? Každý den se na nás valí desítky a stovky zpráv, jak ale v takovém množství najít tu pravdivou? A věřit sociálním sítím? Jak se v nich nejlépe pohybovat? Informace jsou dnes „klíčovým zbožím“, ale čím důležitější se stávají, tím těžší je se v nich orientovat. Pojďme společně najít cestu, jak mediální džunglí úspěšně projít.