Naše mateřština včera a dnes I

PhDr. Marie Hádková, Ph. D.PhDr. Marie Hádková, Ph. D.Katedra bohemistiky PF UJEP v Ústí nad LabemKatedra bohemistiky PF UJEP v Ústí nad Labem

2

Národní jazykNárodní jazyk soubor všech vyjadřovacích prostředků;soubor všech vyjadřovacích prostředků; souhrn všech existenčních forem jazyka; souhrn všech existenčních forem jazyka; souhrn všech regionálních, sociálních i funkčních podob souhrn všech regionálních, sociálních i funkčních podob

jazyka;jazyka; historicky vzniklý soubor vnitřně diferencovaných a

relativně autonomních útvarů (idiomů, variet, existenčních forem jazyka).

souhrn vnitřně diferencovatelný (připustíme-li souhrn vnitřně diferencovatelný (připustíme-li modelovatelnost předpokladů k řeči), modelovatelnost předpokladů k řeči), a to jak z hlediska čistě lingvistického, tak z hlediska a to jak z hlediska čistě lingvistického, tak z hlediska komunikačního (s ohledem na to, jaké typy komunikačního (s ohledem na to, jaké typy komunikačních potřeb plní);komunikačních potřeb plní);

soubor idiolektů jeho uživatelůsoubor idiolektů jeho uživatelů

3

4

5

Celková charakteristika Celková charakteristika češtiny 1češtiny 1

jazyk PŘIROZENÝ- umělé jazyky (např. esperanto) jazyk ŽIVÝ- mrtvé jazyky se v současné době

nepoužívají v běžné komunikaci (např. latina)

jazyk NÁRODNÍ- na rozdíl od jazyků nenárodních (např.

kmenových) náš jazyk MATEŘSKÝ- v něm jsme byli vychováni, prostřednictvím

něho jsme se učili myslet a poznávat svět

6

Celková charakteristika Celková charakteristika češtiny 2češtiny 2

jazyk slovanský (západoslovanský)jazyk slovanský (západoslovanský) patří do rodiny indoevropských jazyků patří do rodiny indoevropských jazyků

(genetické hledisko)(genetické hledisko) jazyk flexivní (typologické hledisko)jazyk flexivní (typologické hledisko) evropský jazyk (geografické hledisko)evropský jazyk (geografické hledisko) národní jazyk Čechůnárodní jazyk Čechů státní (úřední jazyk) v České republice (v státní (úřední jazyk) v České republice (v

Čechách, Čechách,

na Moravě a v českém Slezsku)na Moravě a v českém Slezsku) česky mluví cca 10 000 000 lidíčesky mluví cca 10 000 000 lidí

7

Pozn.:Pozn.: Na území ČR se užívá též jiných Na území ČR se užívá též jiných

jazyků, menšinových (slovenštiny, jazyků, menšinových (slovenštiny, polštiny, němčiny, romštiny).polštiny, němčiny, romštiny).

Čeština existuje jako menšinový Čeština existuje jako menšinový komunikační prostředek mimo ČR:komunikační prostředek mimo ČR:

- menšina v USA, v Kanadě, v menšina v USA, v Kanadě, v Rumunsku, Rumunsku,

v Chorvatsku, ve Vídni, na v Chorvatsku, ve Vídni, na Slovensku, v Jižní Americe.Slovensku, v Jižní Americe.

8

Diferenciace aktuálně existujících forem jazyka (synchronní pohled)

kategorizace referenčně alternativních jazykových prostředků

funkční stratifikace jazyka kategorizace založená na určitých a definovaných

(definovatelných) principech vymezení kategorií

Použije-li náš komunikační partner či pozorujeme-li v komunikaci jiných osob neočekávaný jazykový prostředek či formu, registrujeme to a hodnotíme, protože pro nás jde o řečové chování příznakové.

Účastníci komunikace (ale i její pozorovatelé) zažívají, spoluvytvářejí či jen registrují úspěšnost/neúspěšnost určitého řečového chování, resp. chování vůbec.

9

Knížka v českém a německém jazyku složená, kterak by Čech německy a Němec česky čísti, psáti i mluviti

učiti se měl (Ondřej Klatovský z Dalmanhorstu, Menší město Pražské, 1540)

Němec: Němec:

Jest tak, že těžká proměnitelnost jest tím, že podlé Jest tak, že těžká proměnitelnost jest tím, že podlé rozličnosti krajin jináč a jináč lidé z obyčeje jazyk svůj rozličnosti krajin jináč a jináč lidé z obyčeje jazyk svůj německý proměňují. ... Při některých pak rozdíl takový německý proměňují. ... Při některých pak rozdíl takový jest, že mnohý Němec Němci nerozumí.jest, že mnohý Němec Němci nerozumí.

Čech: Čech:

Tolikéž i při mém jazyku českém mnoho proměnitelnosti a Tolikéž i při mém jazyku českém mnoho proměnitelnosti a rozdílů nalezneš, kteříž uměním všickni stiženi býti rozdílů nalezneš, kteříž uměním všickni stiženi býti

nemohou.nemohou.

10

Z nejstarších gramatik je pak v této souvislosti třeba Z nejstarších gramatik je pak v této souvislosti třeba připomenout dílo připomenout dílo Grammatica českáGrammatica česká (Jan Blahoslav – (Jan Blahoslav – dokončena v r. Blahoslavovy smrti – 1571, existovala dokončena v r. Blahoslavovy smrti – 1571, existovala v rukopise až do r. 1857, kdy ji krátce po objevení textu v rukopise až do r. 1857, kdy ji krátce po objevení textu vydali ve Vídni Ignác Hradil aj. podle:Josef Jireček). Nejde vydali ve Vídni Ignác Hradil aj. podle:Josef Jireček). Nejde nám na tomto místě o Blahoslavův komentář k tzv. mluvnici nám na tomto místě o Blahoslavův komentář k tzv. mluvnici náměštské – náměštské – Gramatyka česká v dvojí stránce, Ortographia Gramatyka česká v dvojí stránce, Ortographia předkem, Etymologia potompředkem, Etymologia potom – Náměšť 1533, která ovšem – Náměšť 1533, která ovšem také představuje spíše příručku stylistickou, protože uvádí také představuje spíše příručku stylistickou, protože uvádí řadu ukázek a návodů, jak se vyhnout různým jazykovým řadu ukázek a návodů, jak se vyhnout různým jazykovým vadám a formulačním nedostatkům. Blahoslav nejen vadám a formulačním nedostatkům. Blahoslav nejen komentuje dialekty – ve smyslu později jednotlivých komentuje dialekty – ve smyslu později jednotlivých slovanských větví, ale také konstatuje diferenciaci tzv. slovanských větví, ale také konstatuje diferenciaci tzv. českého dialektu – základní rozdíl vidí mezi Čechami a českého dialektu – základní rozdíl vidí mezi Čechami a Moravou (pasáž Moravou (pasáž De dialectisDe dialectis):):

Citujeme podle: Radoslav večerka, Dušan Šlosar (Šlosar) – Citujeme podle: Radoslav večerka, Dušan Šlosar (Šlosar) – Spisovný jazyk v dějinách české společnosti. Brno 2009, s. 85 Spisovný jazyk v dějinách české společnosti. Brno 2009, s. 85 a n.a n.

Citujeme z kolektivní práce Kapitoly z dějin české Citujeme z kolektivní práce Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky (Praha 2007), Mluvnictví do konce jazykovědné bohemistiky (Praha 2007), Mluvnictví do konce 2. sv. války – z pasáže, jejímž autorem Radoslav Večerka, s. 2. sv. války – z pasáže, jejímž autorem Radoslav Večerka, s. 16)16)

11

Grammatica česká (Jan Blahoslav) rukopis dokončen 1571, Grammatica česká (Jan Blahoslav) rukopis dokončen 1571,

vydán 1857vydán 1857

Čechové řkou pěkným slovem hlemejžď, Moravci Čechové řkou pěkným slovem hlemejžď, Moravci mrzutě slimák. Moravci nevědí, co jest to pařez, mrzutě slimák. Moravci nevědí, co jest to pařez, než říkají tomu peň…než říkají tomu peň…

12

Blahoslav nabízí i stylistickou hierarchizaci Blahoslav nabízí i stylistickou hierarchizaci češtiny, a proto bývá uváděn i jako první češtiny, a proto bývá uváděn i jako první

českých stylistik:českých stylistik:

styl teologický (vznešený a vážný) připouštějící archaismy, styl teologický (vznešený a vážný) připouštějící archaismy, ale i potřebné neologismyale i potřebné neologismy

styl odborný (přesný) obsahující neologismy a výpůjčky styl odborný (přesný) obsahující neologismy a výpůjčky (hlavně z latiny)(hlavně z latiny)

styl vyšší hovorový, dvorský (konverzační) s cizími prvky styl vyšší hovorový, dvorský (konverzační) s cizími prvky lexikálními i gramatickými, zejména germanismylexikálními i gramatickými, zejména germanismy

styl nižší hovorový, „verštatní“, v němž se uplatňují styl nižší hovorový, „verštatní“, v němž se uplatňují germanismy profesních mluv a který zahrnuje i variantu germanismy profesních mluv a který zahrnuje i variantu kuchyňskou, ženskou a dětskoukuchyňskou, ženskou a dětskou

styl rustikální s dialektismy, patří do něho též nižší varianta styl rustikální s dialektismy, patří do něho též nižší varianta deklasovaná (v našem pojetí prvky slangové a argotické)deklasovaná (v našem pojetí prvky slangové a argotické)

13

Stratifikační modelEncyklopedický slovník češtiny, Praha 2002 Encyklopedický slovník češtiny, Praha 2002

(heslo – (heslo – Jazyk národníJazyk národní, autoři: M. Krčmová, J. Chloupek), autoři: M. Krčmová, J. Chloupek)

Mimo tento model stojí:Mimo tento model stojí:- profesní mluva, slang, argot profesní mluva, slang, argot - běžná mluva/běžně mluvený jazykběžná mluva/běžně mluvený jazyk- městská mluvaměstská mluva

Není užito pojmů:Není užito pojmů:- standard(ní)standard(ní)- nestandard(ní)nestandard(ní)- substandard(ní)substandard(ní)

14

Komunikační modelKomunikační modelG. P. NěščimenkováG. P. Něščimenková

1999 – Etničeskij jazyk. Opyt funkciona1999 – Etničeskij jazyk. Opyt funkcionaľľnoj diferenciacijinoj diferenciaciji

2003 2003 –– Jazykovaja situacija v slavjanskich stranachJazykovaja situacija v slavjanskich stranach

19991999- sdělování etnika rozděluje do sfér,sdělování etnika rozděluje do sfér,- sféra komunikace regulované (vnější regulace i sféra komunikace regulované (vnější regulace i

autoregulace)autoregulace)- sféra komunikace neregulované (komunikace soukromásféra komunikace neregulované (komunikace soukromá 20032003- konfliktní momenty: HČ, OČ, BMJ, postoje lingvistůkonfliktní momenty: HČ, OČ, BMJ, postoje lingvistů- vnitřní architektura stratifikačního modelu se vnitřní architektura stratifikačního modelu se

komplikuje ...komplikuje ...

15

Autoři sborníku (Spisovná čeština a jazyková Autoři sborníku (Spisovná čeština a jazyková kultura (1932) – V. Mathesius, B. Havránek, kultura (1932) – V. Mathesius, B. Havránek, J. Mukařovský, R. Jakobson a M. Weingart) J. Mukařovský, R. Jakobson a M. Weingart) vycházeli z předpokladu, že spisovnou normu vycházeli z předpokladu, že spisovnou normu nevytváří pouze většinový úzus uživatelů, ale že nevytváří pouze většinový úzus uživatelů, ale že do procesu stability spisovného jazyka a do procesu stability spisovného jazyka a rozvíjení jeho vnitřně diferencovaných funkčních rozvíjení jeho vnitřně diferencovaných funkčních a stylových potřeb je zapotřebí aktivně zasahovat a stylových potřeb je zapotřebí aktivně zasahovat a pečovat o něj. a pečovat o něj.

J. KrausJ. KrausRétorika a řečová kultura, Praha 2010, s. 132 Rétorika a řečová kultura, Praha 2010, s. 132

16

J. Kořenský J. Kořenský - Obraz dějin ve výkladech funkčních - Obraz dějin ve výkladech funkčních

vlastností národního jazyka (AUPO 2007)vlastností národního jazyka (AUPO 2007) ...v teoreticko-metodologických východiscích je ...v teoreticko-metodologických východiscích je

v naší novodobé – již dvě stě let trvající – vývojové v naší novodobé – již dvě stě let trvající – vývojové fázi uvažování o funkční stratifikaci češtiny přítomen fázi uvažování o funkční stratifikaci češtiny přítomen jakýsi svár mezi historicitou a funkčním zřetelem jakýsi svár mezi historicitou a funkčním zřetelem kritérií, na jejichž základě se pak právě utváří složka kritérií, na jejichž základě se pak právě utváří složka deziderativní a preskriptivně deskriptivní. … Tento deziderativní a preskriptivně deskriptivní. … Tento rámec (historický)je tak silný, že působí jaksi rámec (historický)je tak silný, že působí jaksi obousměrně: nejen, že spoluurčuje onen zmíněný obousměrně: nejen, že spoluurčuje onen zmíněný svár, ale zároveň řešení tohoto sváru má svár, ale zároveň řešení tohoto sváru má nezanedbatelné rysy interpretace národních dějin.nezanedbatelné rysy interpretace národních dějin.

17

Josef Dobrovský – volba starší normyJosef Dobrovský – volba starší normy

„ „ AusfAusfüührlisches Lehrgebhrlisches Lehrgebääude der ude der bbööhmischen Sprache“ hmischen Sprache“ AusführlichesAusführliches LehrgebäudeLehrgebäude der der böhmischenböhmischen SpracheSprache“ z r. 1809 “ z r. 1809

18

O. Uličný – Co zavinil Dobrovský?In: In: 

Josef Dobrovský. Fundator studiorum slavicorum. Praha 2004Josef Dobrovský. Fundator studiorum slavicorum. Praha 2004

Dobrovský především „zavinil“, či spíše způsobil, Dobrovský především „zavinil“, či spíše způsobil, že české národní obrození mělo pevnou oporu že české národní obrození mělo pevnou oporu v jasně stanoveném, sjednocujícím jazykovém v jasně stanoveném, sjednocujícím jazykovém základě. … Dobrovský sáhnul k jazyku starší základě. … Dobrovský sáhnul k jazyku starší normy také proto, že v knížkách lidového čtení normy také proto, že v knížkách lidového čtení byl tento jazyk zachován … rozuměli mu ... přes byl tento jazyk zachován … rozuměli mu ... přes různost vývoje různých nářečí, takže tato norma různost vývoje různých nářečí, takže tato norma jazykově sjednocující mohla být základem jazykově sjednocující mohla být základem obrození a sjednocení národního a obrození a sjednocení národního a společenského.společenského.

19

František Daneš - Kontinuita češtiny In ČJL, roč. 61, č. 2 (2010-2011)In ČJL, roč. 61, č. 2 (2010-2011)

… … dnešní pochybovači o obrozenské volbě sami dnešní pochybovači o obrozenské volbě sami jasnou, konkrétní představu o tom, jakou podobu by jasnou, konkrétní představu o tom, jakou podobu by byl měl onen nový, netradiční spisovný jazyk mít, byl měl onen nový, netradiční spisovný jazyk mít, nepodali. Ostatně jde jim spíše o situaci dnešní, o nepodali. Ostatně jde jim spíše o situaci dnešní, o sbližování spisovné češtiny s tzv. obecnou češtinou, sbližování spisovné češtiny s tzv. obecnou češtinou, přesněji řečeno o záměrné zavádění do relativně přesněji řečeno o záměrné zavádění do relativně ustáleného celonárodního spisovného jazyka ustáleného celonárodního spisovného jazyka neustálené, variující hláskové a tvarové alternanty neustálené, variující hláskové a tvarové alternanty lokálně české.lokálně české.

20

Můžeme rozhodnutí Josefa Dobrovského posoudit Můžeme rozhodnutí Josefa Dobrovského posoudit z pohledu teorie jazykového plánování?z pohledu teorie jazykového plánování?

...zdrženlivý postoj lingvistů k jazykovému plánování je ...zdrženlivý postoj lingvistů k jazykovému plánování je dán nejen ideologickými základy strukturalismu, ale dán nejen ideologickými základy strukturalismu, ale také tím, že jazykové plánování přesahuje hranice i také tím, že jazykové plánování přesahuje hranice i velice široce vymezené lingvistiky, je záležitostí velice široce vymezené lingvistiky, je záležitostí interdisciplinární, a pokud jde o jeho implementaci, interdisciplinární, a pokud jde o jeho implementaci, je záležitostí jasně politickou... je záležitostí jasně politickou...

(Jiří Nekvapil – O historii, teorii a modelech jazykového (Jiří Nekvapil – O historii, teorii a modelech jazykového plánování, SaS, 71, 2010, s. 53) plánování, SaS, 71, 2010, s. 53)

21

Určitá míra teritoriálních odlišností Určitá míra teritoriálních odlišností v kodifikovaném/spisovném jazyce vede ke v kodifikovaném/spisovném jazyce vede ke konfliktu, ke snaze prosadit svůj mluvený konfliktu, ke snaze prosadit svůj mluvený jazyk do pozice prestižního kódu? jazyk do pozice prestižního kódu?

Jde o snahu odstranit semikomunikaci, nebo Jde o snahu odstranit semikomunikaci, nebo spíše o projev sociální/národní/etnické spíše o projev sociální/národní/etnické identity, resp. o odpor vůči přisouzenému identity, resp. o odpor vůči přisouzenému postavení v souboru mluvčích onoho postavení v souboru mluvčích onoho přirozeného jazyka? přirozeného jazyka?

22

SemikomunikaceSemikomunikace

...propouštění zpráv přes poněkud vysokou ...propouštění zpráv přes poněkud vysokou úroveň „komunikačního šumu“... úroveň „komunikačního šumu“...

(E. Haugen – 1966 Semicommunication: The language gap in (E. Haugen – 1966 Semicommunication: The language gap in Scandinavia, The Ecology of Language )Scandinavia, The Ecology of Language )

Semicommunication has to be seen in a much broader social Semicommunication has to be seen in a much broader social framework....interdialectal communication. framework....interdialectal communication.

(Kurt Braunmüller – Semicommunication and Accomodation (Kurt Braunmüller – Semicommunication and Accomodation (international Journal of Applied Linguistics, Vollume 12, (international Journal of Applied Linguistics, Vollume 12, issue 1, 1-23, June 2002): issue 1, 1-23, June 2002):

23

Semikomunikace v komunikaci Semikomunikace v komunikaci rodilých uživatelů češtiny?rodilých uživatelů češtiny?

24

25

26

Výskyt moravismu (kodifikovaného i Výskyt moravismu (kodifikovaného i nekodifikovaného, primárně nekodifikovaného, primárně srozumitelného i nesrozumitelného) je srozumitelného i nesrozumitelného) je hodnocen na územích obecné češtiny hodnocen na územích obecné češtiny jako sociální marker, což je jako sociální marker, což je pochopitelně nutno analyzovat pochopitelně nutno analyzovat v širších sociálních souvislostech v širších sociálních souvislostech

James Wilson – Moravians in Prague James Wilson – Moravians in Prague (A Sociolinguistic Study of Dialect (A Sociolinguistic Study of Dialect

Contact in The Czech Republic). 2010.Contact in The Czech Republic). 2010.

27

28

Závěr – Jak se bude situace Závěr – Jak se bude situace vyvíjet?vyvíjet?

korpusová datakorpusová data teorie jazykového managementuteorie jazykového managementu communication accomodation theory communication accomodation theory adekvátní reflexe vlivu nových médií adekvátní reflexe vlivu nových médií

komunikacekomunikace

Odpověďět je těžké, protože je těžké Odpověďět je těžké, protože je těžké předpovídat vývoj sociálních norem, předpovídat vývoj sociálních norem, které řídí řečové chování vlastně ve které řídí řečové chování vlastně ve všech jeho směrech.všech jeho směrech.

29

Hence diffrences in terms of accent, grammar Hence diffrences in terms of accent, grammar and vocabulary – the differences overlooked by and vocabulary – the differences overlooked by formal linguists – are indices of the social formal linguists – are indices of the social position of speaker and reflections ot he position of speaker and reflections ot he quantities of linguistic capital (and other quantities of linguistic capital (and other capital) which they possess. The more capital) which they possess. The more linguistic capital that speakers possess, the linguistic capital that speakers possess, the more they are able to exploit the system of more they are able to exploit the system of difference to their advantage and thereby difference to their advantage and thereby secure a profit of distinction. (Pierre Bourdeau secure a profit of distinction. (Pierre Bourdeau – Language and symbolic power, 1991)– Language and symbolic power, 1991)

30

Děkuji za pozornost,Děkuji za pozornost,

marie.hadkova@seznam.czmarie.hadkova@seznam.cz