Název vzdělávacího materiálu: 18. stoletíČíslo materiálu v sadě, (šablona, sada): VY_32_INOVACE _13Autor materiálu: Mgr. Lucie PlechatáVzdělávací oblast, vzdělávací obor, vyučovací předmět, ročník/y: Člověk a společnost, dějepis, 8. ročníkTéma: Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení PolskaAnotace: Žáci se seznámí s reformami ruské panovnice, poznají skutečnosti, které vedly k zániku Polska na konci 18. st. Materiál byl vytvořen (datum, období): 27. 12. 2011Ověření ve výuce: 7. 3. 2012, 8. A, Mgr. Lucie Plechatá

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Reformy osvícenské panovnice

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Opakování – matka moudrosti Který ruský car zavádí v Rusku na přelomu 17. a

18. st. řadu reforem? Car Petr I. Veliký Čeho se reformy týkaly? Církev pod státní dohled, zakládá manufaktury,

buduje loděnice, přístavy, rozvoj obchodu, rozvoj škol, buduje stálou armádu a válečné námořnictvo, první noviny a nový kalendář, úředníky schopní lidé bez ohledu na původ

Které město se stalo novým hlavním městem, kde toto město leželo?

Sankt Peterburg ve Finském zálivu

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Na reformy Petra I. Velikého navázala Kateřina II. Veliká

Princezna Sofie Frederika Augusta, jak byla Kateřina pokřtěna, prožila své mládí v jednom malém německém říšském knížectví, jemuž vládl její otec.

V roce 1744 si ji ruská carevna Alžběta I. Petrovna vybrala jako vhodnou manželku pro svého synovce Petra, kterého předurčila za dědice ruského trůnu.

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Poroď následníka Od každé manželky panovníka se

očekávalo, že brzy přivede na svět následníka trůnu. Kateřině se to povedlo až po 9 letech manželství.

Kdo byl otcem? O původu syna Pavla se vedou spekulace,

manžel Petr III. byl infantilní (v 16 letech si rád hrál) a navíc pravděpodobně měl i problémy, které zkomplikovaly naplnění manželství. Ať tak, či onak její postavení se upevnilo.

V roce 1762 nastoupil Kateřinin manžel na ruský trůn jako Petr III.

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Nástup k mociPetr se bezprostředně po nastoupení na trůn přiklonil k pruskému králi Fridrichovi II., kterého bezmezně obdivoval. To proti němu brzy vyvolalo silnou opozici. Skupina gardových důstojníků zosnovala proti Petrovi spiknutí a v červnu 1762 ho sesadila. Krátce nato byl Petr ve vězení zabit během hádky s důstojníky, kteří ho střežili. Cesta na trůn se tak uvolnila pro Kateřinu. Pruský král Fridrich II. Veliký

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Do Petrohradu vtáhla Kateřina na koni v čele gardy v obleku důstojníka.

Doprovázela ji kněžna Daškovová. Proto bývá tento převrat nazýván dámskou revolucí.

V září 1762 byla Kateřina korunována v Uspenském chrámu moskevského Kremlu ruskou carevnou jako Kateřina II.

VY 32 INOVACE 13 Rusko za Kateřiny II., dělení Polska

Uspenský chrám

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Kateřina II. reformátorka ? Kateřina v Rusku uplatňuje samoděržaví. Vysvětli pojem samoděržaví. Samoděržaví – ruský výraz pro absolutismus,

neomezenou vládu panovníka Kateřina II. navázala na reformy Petra I., ale

většina jejích reforem zůstala na papíře. Většina lidí žila v nevolnictví, což brzdilo hospodářský rozvoj Ruska.

I školství bylo dopřáno jen „vyvoleným“, takže 97 % obyvatel byla negramotná.

Sama carevna si však dopisovala s Voltairem a finančně podporovala Diderota.

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Petrohrad – palác Kateřiny Veliké

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Cibulovité kopule Paláce Kateřiny Veliké v Petrohradě

Kde a čím se proslavili Voltaire a Diderot?

• Voltaire - francouzský filozof, básník a spisovatel

• Jeho hlavním terčem se stává nesvoboda, politický útlak a náboženské tmářství

Diderot vydává dvaceti osmi svazkovou Encyklopedii čili Racionální svazek věd, umění a řemesel.

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Válka s Tureckem V rusko-turecké válce dosáhlo Rusko absolutní

převahy na souši i na moři. Mírovou smlouvou s Osmanskou říší byla Kateřina Veliká prohlášena „ochránkyní pravoslavného obyvatelstva“ v celé turecké říši a Krym se stal nezávislým na Turecku. Rusko získalo Azov a řadu dalších významných pevností v Černomoří. Ruské loďstvo konečně smělo proplouvat Bosporem a Dardanelami. Černé moře přestalo být výlučně tureckou zónou.

V Černém moři vznikly přístavy Oděsa a Sevastopol.

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Kateřina II. Veliká a milenci

Kateřina neměla nouzi o ctitele. Dvůr si postupně zvykl na její četná milostná dobrodružství. Carevniným favoritům byla udělována funkce generálního adjutanta s platem 10 tisíc rublů měsíčně. V této funkci se vystřídalo celkem 21 mužů, většinou mladých důstojníků. Měnili se poměrně rychle a carevna byla natolik prozíravá, že jim nedovolila zasahovat do vlády.

Jedním z nich byl i Grigorij Alexandrovič Potěmkin-Tavričeskij.

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Co je to Potěmkinova vesnice?

Největšího úspěchu své kariéry dosáhl jako vicekrál a vladař nově připojených území na jihu Ruska. V roce 1785 byla tato gubernie přejmenována na Jekaterinoslavskou a byla k ní připojena i Taurida (Krym). Potěmkin se rozhodl tuto téměř liduprázdnou oblast proměnit v nejbohatší kraj Ruska.V roce 1787 pozval carevnu Kateřinu II. Velikou na inspekční cestu na Krym (v této době vznikl výraz potěmkinské vesnice).

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Cestou na Krym Kateřinu doprovázel i rakouský císař Josef II. -) ukázat bohatství a moc Ruska

Aby Potěmkin vytvořil iluzi skvělého rozmachu, pozval z Petrohradu na čtyřicet malířů, zběhlých v tehdy módní tzv. perspektivní malbě. Ti pak podél Dněpru, po němž plulo několik desítek korábů s carskou suitou, namalovali kulisy vesnic, kolem nichž se pásl dobytek, svátečně oblečení venkované mávali a zpívali písně.

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Z dálky nebylo vidět, že dobytek sotva stojí na nohou, neboť carevně ukazovali pětkrát či šestkrát totéž stádo, které v noci hnali vždy na nové místo. Podobně bylo vidět i několik pluků, které se pro větší efekt přesunovaly a defilovaly tak před panovnicí několikrát. Po cestách jely vozy naložené pytli s obilím (ve skutečnosti se však jednalo o písek), před dekoracemi vesnic stáli jako vesničané opět převlečení vojáci Potěmkinových pluků.

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Ve vsích nebo městech, kudy průvod přímo projížděl, byly „pravé“ jen hlavní ulice, v průčelí bočních ulic stály opět jen kulisy. Ve vesnických chalupách se pak carevna a její doprovod nestačily divit tomu, že na stole vždy stála pečená husa. Byla to opět jedna a táž pečeně dle potřeby přenášená přes zadní dvorky. Při námořní přehlídce v Sevastopolu obstály jen první řady válečných lodí, v posledních řadách byly již jen lodě obchodní „upravené“ na bitevní koráby…

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Polsko

První zprávy o něm pocházejí z roku 962/963 a týkají se knížete Měška I., který je prvním historicky doloženým vládcem polského státu.

Jeho rod, Piastovci, vládl v Polsku až do roku 1370. Roku 1025 se Boleslav Chrabrý nechal jako první

polský vládce korunovat polským králem; titul však nebyl dědičný. Roku 1320 nastoupil na trůn Vladislav I. Lokýtek, jemuž se podařilo sjednotit v té době rozdrobený polský stát.

Měšek I. na polské bankovce.

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Roku 1385 bylo dohodnuto spojení polského království s litevským velkoknížectvím.

Na polský trůn usedli litevští velkovévodové z rodu Jagellonců. Toto soustátí existovalo ve formě volné polsko-litevské personální unie až do roku 1569, kdy byla Litva těsněji přičleněna k polskému království.

K velkému rozkvětu polsko-litevského státu došlo v 16. st. Negativní stránkou bylo přílišné oslabování moci panovníka a velký růst vlivu početné šlechty.

Vladislav Jagellonský na polské bankovce.

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Rusko se podílí na dělení Polska Polsko procházelo od poč. 18. st. krizí. Příčina: slabé postavení polského krále X silné

postavení šlechty (rozhodovala o zásadních záležitostech země)

Polsko nezasahovalo do významných evropských událostí.

Docházelo i k vnitřním rozbrojům, šlechta se domáhala svých privilegií, probíhala domácí válka mezi jednotlivými skupinami.

Zejména na Ukrajině, docházelo k lidovým povstáním, do kterých zasahovalo i Rusko.

Byla oslabena pravidelná polská armáda, jejíž počet činil pouhých 24 000 mužů.

-> Polsko se stalo kořistí svých mocných sousedů

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Trojí dělení PolskaDělení Polska probíhalo v letech 1772–1795, přičemž tato zem byla rozdělena mezi Prusko, Rakousko a Rusko.1772 – První dělení Polska1793 – Druhé dělení Polska1795 – Třetí dělení Polska

Polská orlice

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Výsledky dělení Mocnosti si rozdělily území polského státu

nerovnoměrně. Rusko - 62 % území a 45 % obyvatelstva, východní,

málo rozvinuté litevské, běloruské, ruské a ukrajinské území, v nichž byl polský živel v menšině

Prusko - hospodářsky nejpokročilejší polské kraje, 20 % území a 23 % obyvatelstva

Rakousko - nejhustěji zalidněné, ale hospodářsky zaostalé jižní území se značným počtem Ukrajinců, 18 % území a 32 % obyvatelstva

Toto „Trojí dělení Polska“ mělo za následek likvidaci polského státu, který byl znovuobnoven až po první světové válce.

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

zápis

Samoděržaví Kateřiny II. Veliké –) 1762 - 1796 Navazuje na reformy Petra I. Velikého Styky s evropskými osvícenci, ale mnoho reforem

nakonec neuskutečněno Boji s Turky získala přístup k Černému moři (Krym) Potěmkin - vytváří „Potěmkinovy vesnice“ -> iluze

pomocí obrazů Trojí dělení Polska -) polsko – litevský stát se zmítal ve

vnitřních rozbrojích šlechty -) toho využily okolní státy a ve 3 etapách (1772, 1793, 1795) si rozebraly polské území -) Polsko bylo vymazáno z mapy Evropy až do konce 1. světové války (1918)

Polsko si rozebraly: Prusko, Rusko a Rakousko

VY_32_INOVACE_13_Rusko za Kateřiny II. Veliké, dělení Polska

Použité zdroje: Obrázky. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z:Sova http://www.clker.com/clipart-cartoon-owl-1.htmlKrálovna http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=kr%C3%A1lovna&ex=1#ai:MC900411654|Čáp http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=porod&ex=1#ai:MC900413702|Fridrich II. http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=Bed%C5%99ich&ex=1#ai:MC900411240|Uspenský chrám http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=Kreml&ex=1#ai:MP900433719|Voltaire http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=Voltaire&ex=1#ai:MC900237219|Encyklopedie http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=encyklopedie&ex=1#ai:MC900071243|Srdce http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=srdce&ex=1#ai:MP900449070|Kráva http://www.clker.com/clipart-colour-cows2.htmlPetrohrad – Palác Kateřiny Veliké http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=Kate%C5%99ina+Velik%C3%A1&ex=1#ai:MP900422695|Cibulovité kopule Paláce Kateřiny Veliké v Petrohradě http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=Kate%C5%99ina+Velik%C3%A1&ex=1#ai:MP900422697|Pečeně http://www.clker.com/clipart-2008.htmlPolská bankovka s Měškem I. http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=Polsko&ex=1#ai:MC900434317|Polská bankovka s Vladislavem Jagellonským http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=Polsko&ex=1#ai:MC900434353|Polská orlice http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=Polsko&ex=1#ai:MC900435145|