VĚTRNÉ MLÝNY

BRNO 2012

NERINŽINA EMKA A JINÉ BÁSNĚ

© Neringa Abrutytė, 2012Translation © Eva Seitlová and others, 2012

Photo © Jiří Zykmund, 2012© Větrné mlýny, 2012

ISBN 978-80-7443-045-9

13

NERINŽINA EMKA

Báseň Nerinžina emka, která dala název celé sbírce, je natolik vázána na litevský jazyk, že se zdá být nepřeložitelnou. Abyste však, milí čtenáři, měli představu o této pro sbírku důležité básni, můžete si přečíst její originální znění i s pracovním překladem.

— ⟶

14

NERINGOS M.

neringos meilė neringos miestasneringos miegas neringos mėgiamasneringos magija neringos magnetasneringos agnus dei neringos magnus idėjaneringos merija neringos merasneringos nerija kuršių marija karšių nerijaneringos marios neringos nėra

15

NERINŽINA EMKA

nerinžina láska nerinžino městonerinžin spánek nerinžin oblíbenýnerinžina magie nerinžin magnetnerinžin agnus dei nerinžina magnus ideanerinžina rada nerinžin radnínerinžina kosa kurská marie kurská kosanerinžino moře neringa není

16

Téměř všechna slova, která se v básni Nerinze přivlastňují, začínají na písmeno „m“, navíc je zde patrné spojení s litevskou geografi í. Neringa totiž není pouze jméno autorky, ale také název města a oblasti na písečné kose, která spojuje území Litvy s Kaliningradskou oblastí. Název Neringa zřejmě vznikl ze slova nerija, ofi ciální název písečné kosy je právě Kuršių nerija, česky Kurská kosa.

Snad tedy laskavě prominete provizornost překladu, a i přes to pro vás bude mít báseň, podle níž má název celá sbírka, své kouzlo.

(Eva Seitlová)

1.SNÍM O HODNÉM HOCHU

(různé básně)

31

SNÍM O HODNÉM HOCHU

Ale cítímže pomaličku se ze mě vykrádámůj život po každémvpádu nesmírněněžném, nemělajsem jich moc, alepokaždé jsem se zdrželadéle a déle, až později jsemzačala snít ohodném hochu(jak jinak bych mu také měla říkatnež podle listopadových písní) Vždyťjsem už jednou jednoho takovéhopotkala, líbaljako ryba (na suchu nebo v nebi)Vždycky, když promluvil — z nejasných hlubinna povrch stoupaly fi lozofi ckébublinky,byl to opravdu nevinný hoch,bázlivý,otravný.

32

SPOKOJENÁ BÁS. (SAMA SE SEBOU)

„A to veliké srdce kreslíš ke svému autogramu všem?“zeptala jsem se — milovaného básníka.

Oni všechno vědí jakobyvšechno vědíjsem příliš spokojená sama se sebouzastesklo se mi po tobě

byl jsi malýkdyž jsi líbal a mlčel(a malý jsi)tu knihu dámněkomu přečíst(o tom v ní není nic)

33

V TEN OKAMŽIK PŘÁNÍ VŠECHNA (JAKOBY BRATŘI)

Nějaký čas když nezvedám nohunehledám úsměvy a příběhyčtu knížky pohrouženado živých úvah a

usínajíc (v posteli?) pohladímnohu

v ten okamžik oni všichnivšechna jejich přáníod nejmladšího k nejstaršímu (bratrovi?)

(bratři)

34

BÁSNÍK

on onoho básníka rozvíjel on dál nežten básník nešel on básník byla věděl, že byl básník — jejbásníci a všichni znali

a nebýt nebásník nemohl ondál než ten básník nešel — je pryč,ale všichni ho znali — možná dávnoho to všechno znudilo?

tvořil, až dokud všechno neznal?od básníků, a potom vědělvšechno všechno — a ustal — na nějvšichni zapomněli? ale znali…

35

SEN

zdálo se mi, že je válka: jablkoznásilnit mne usilovaloodloupla jsem jednu jeho nažloutlou polovinudruhá přilnula: — uvnitř člověčí hmota nahniláa f. scvrklý, bojím se

tak tak strhnu ze sebe a — kladívkem! zčernal celý — ale kapka života byla!utíkám po schodech do nějakého odemčeného bytu,vběhnu dovnitř, zabouchnu (a ta)kapka života hnije: ještě je v. silná!už to vylamuje — hrůza je stále většípadají dveře

probouzím se.

36

MISS POEZIE

(duše) nekonečně vzrušená kurvička se smutnou tváří, žena co předstírat bychtěla dívku, na první pohledkrásná a vzlyká! Stačí jenpromluvit, a cítíš potěšení řeklo by sertů, a není to ani rtěnka anirty, ale duše duše… O duši! … jde.

37

RAJSKÝ PODZIM

a — seděls kouřili jsme bylolíně se kouř vinul smáli jsme se tys poma-lu — z kapsy ti bundyvykutálelo se jablkonevšiml sis — zastavilo: tyv klidu nehýbals — nohama jablíčko — podzim: ráj (chechtala jsem sechechtala chechtala, a tyjako by ses smál (?) a nevíš ještě proč (že jáse směju?) — vtompodívala jsem se na tojablko — a

— smál ses, a dals mi ho: chechtali jsme sesmích si vyměnili — smáli jsme se

(teď už ne Eva Adamovi (a možná žejablko jsem vymámila?)rajský podzim

38

— —

krásné knihy milovanýchvelmi jsem je chtěla — čístta velikost jakási mučímě mučila: dlouho do zrcadlahleděla jsem: moje oči v mých očích

miluji tě — ale i tebe milujitebe miluji — i tebe milujikdyž jsme seděli všichni — pocítila jsem —(ačkoli to možná takhle neprobíhá)on je tu proto, abych občas podnítila tvoji závist?(jaká banalita…)Mluvil o tvé knizelíbila se mu ta kniha — miluji tě —

ale i tebe miluji

(zmítám se na obě strany já sama hluboká proudímdo svých očí jen moje nohy se rozšiřují doobou dvou on)

39

DĚKUJI NĚKOMU PŘESTO ŽE JSOU STRAŠNÍ

děkuji jsou pro mě strašní— není mi mé matky (— otce líto?přeci to zatím není tak zlé)moji rodiče (moji Rodiče!)vedle mě nadávají na všechny mé prkotiny

pokládají zajsou pyšní když se ozývají hezky oniobchodují a moje cena je nízká a přestopoděkuji že jsou strašní jsem mladámoc jsem toho nedosáhla a zatímpouze hrůza něco se nedaří a já nadávám

zdá se oni se nemilují už dávnoslyším: zamykají seneposlouchám: pohádají seschovám si hlavu pod polštář: sejdou se

ačkoli opakuji: daří se mi strašněoni nutí přemýšlet o smrti a nutíděkuji jsou strašní (strašní pro mě) strašní

40

ŠÍLENĚ VÁŽNÁ VĚC

ptala jsem se jestli je opilýříká jen pravduale střízlivý sotva říká pravdukdyž se vzpamatovává z pravdyzeptala jsem se po pravdě přímojestli to byla pravdaodpověď: velice upřímně řečenopřímé otázky vyžadují pravdua pravda je takovánic neznamená vyslovit: milovatprotože láska je pravda všelijakápřímá i nepřímáláska milovatslova a přánímilovatzkouška jestli cítíša cítíproč využíváš každou možnoststřízlivě uvažujo pravdě (líbíš se: copak nestačí taková?)pravda dokud se líbíšhrůza: jaká!

41

HLAS (VÁŠNĚ)

chtěls jednou abych zazpívalateď se tak trochu směju protože zpívámstrašně staré obehrané melodiei když můj hlas nemá sluch hudební

den kdy tvé hlasy dýchajímně do rtů přímo mně do očíhlasy plné vášníden kdy hrozně naříkajíhlasy ze rtů padají

ne ! hlas ti sklouzne do břichatvé břicho začne nahlas volata pomalu bude tuhnouthlasem posledního výdechu

nahlas ti vyslovím něcoco nemá ani jednu souhlásku ani se nepodíváš na měbudou z tebe stoupat zbytky samohlásek

2.NEOSOBNÍ DOPIS. NE, OSOBNÍ

(básně ze sbírky Nerinžina emka)

45

PÍSEŇ

ty nejsi — jen štěstíříkám: pojďmene takový ne taktoa ne!

líbilo se mi i štěstílíbilo bez tebevždyť všechno je jen takale ne!

a štěstí bylo štěstía ty — jen tyale asi je to dobřene?

nemohunejsem hodnamohla jsemjedenkrát

46

co bylo štěstí —štěstí — a jen toštěstí zbylo:mně se líbilo!

47

ZRADA

teď už si to můžeme říct v klidubudeš-li věřit v hřích — přijde trestale nevěř a nemiluj — jen asfodelykytka kytka kytka —z těla bodá slovy nešťastnýmia Štěstí, to je Symbol.Ale něco se ti líbína tom člověku po kterém jsi šíleně toužilaon však tě málo milovaltřebaže smyslnost tehdy zvítězilatak ses vrátila k milovanému a chtěla jsi mu povědět: „to je divnés nikým mi ještě nebylo tak dobře…jako s tebou…“A on aniž by doufal v návrat:„ty dítě všechno povíš…“A ráno se zeptá: „Kdo byl tvůj hřích?Ještě se s ním setkáš?“Nesetkám — jen budu ve stykuprotože tebe milovat je pro mě příliš těžké:

tebe nepřestanu.

48

— —

zašla jsem za šálkem kávyza šálkem čaje neboza plastovým kelímkemcoca-coly přisedl vedlešálku jinýšálek kávy alenejzajímavější mipřipadal půllitr pivakterý přišel za šálkem pivapak jsem se vídala spůllitrem kávy nic moca půllitr piva říkánechceš mě chci říkám jeden malýco třeba víno? ne — jenjeden malý půllitr kávy.

49

Z ČERNÉ KRONIKY

vypáčilvloupal sez pultu vzal něco tekutéhozemřel na sečnérány v hlavěna hrudi — řezná ránabodná — na srdcipopadl nůž a vbodl si ho do hrudizemřel — v matčině náruči

50

O PENĚZÍCH A VĚCECH

miluju věci? a ony mnekdy si mohu dovolit zatoužit?tento měsíc jsem úplně bez peněza věc může být krásná ale — netečná —

mohla bych se pokusit ušetřit?jenže ve městě se náhle rozpršelo —a hodilo by se pořídit si deštníkkdyž jdu na schůzku — náhle? —(bez deštníku bez deště) — i peníze se rozpliznou!padají z nebe (i milovaný si lízne?)

a tahle věc se rozevřeopakujíc že čas jsou peníze že láska —déšť a všechno po čem jsi toužil — to jsou peníze —ABSTRAKTNÍ které jsi v takových okamžicích

rozhazovalproto víc než své milované miluj věci!