HOSPODÁ Ř SKÝ, E TN ICKÝ, N Á B OŽEN SKÝ IDEO LOGICKÝ, POLIT ICKÝ A KU LTU R N Í

SV ĚTOVÝ KON FLI KT – TE R OR ISM U S

4 . 4 . 2014 R EN ATA HON SŮ

Nerovnoměrný vývoj světa

Obsah

Současný globální světHospodářský světKolonialismusKulturní a etnické odlišnostiSvoboda ve světěKonfliktyMédiaTerorismus

Politická mapa světa

Hustota zalidnění

potřeby současnosti k uspokojení potřeb budoucích generací

Světové civilizace

ZápadníLatinckoamerickáAfrickáIslámskáPravoslavnáČínskáJaponskáHindujistickáBuddhistická

Celosvětové dění současnosti

Intersociální - vzájemné působení různých společensko-sociálních a ekon. systémů a globálního soužití lidstva; vznikají intersociální problémy jako reakce na globální společenské situace

Přírodně-sociální - přerušení vazeb mezi přírodou a lidskou společností (růst počtu obyvatelstva / konstantní přírodní zdroje)

Antroposociální - sociální, kulturní, humanitární, etnické problémy

Potřeby současnosti k uspokojení potřeb budoucnosti

závažnost globálních problémů

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%

stoupání mořské hladinyohrožení kosmického prostoruválky a konfliktychudobaspotřeba energie úbytek ozónu urbanizace chemické znečištění degradace půdy znečištění ovzduší likvidace odpadů změna společenských hodnot 21 růst počtu obyvatelstva a jeho pohyb špatná správa věcí veřejných znečištění sladké vody odlesněnínedostatek sladké vody změna klimatu

Mapa světa zobrazující CIA odhad tempa růstu HDP pro rok 2010

HDP reálné tempo růstu ve vybraných zemích, 1990-1998 a 1990-2006

Rozdělení průmyslu

 

Schéma hlavních národohospodářských sektorů

Kolonie v roce 1945

Náboženství

moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní zkušenosti

Judaizmus

• Židovské náboženství, které patří spolu s křesťanstvím a islámem mezi tři světové monoteistické.• Klade velký důraz na rodinu, slavení svátků.

• Rozlišit židovství a judaismus jako náboženství, • židovství kulturně-nábožensko-nacionálním souborem, zahrnujícím historii, jazyk, zemi, liturgii, filozofii, umění, soubor etických zásad a náboženských praktik.

Náboženství – křesťané

Křesťanství

víra v jednoho boha, vyznávají Ježíše Krista jako Spasitele a Božího syna, uznávají křest a další svátosti, věří v možnost odpuštění hříchů a spásy a očekávají druhý příchod Kristův.

Pravoslavní

odmítali podřizovat usnesením a schválením římským patriarchou a tzv. velké schizma.

Otázky Ducha svatého, odpustků, všeobecného celibátu

duchovních, zavádění latiny.

Islám

Muslimové se stejně jako křesťané a židé považují za duchovní potomky Abraháma.

Muslimové dodržují modlitby, mír, spravedlnost, harmonii, spolupráci, soucit, dobročinnost, rodinnou zodpovědnost, toleranci k lidem jiné víry a tradic a respekt pro životní prostředí.

Člověk organickou součástí vyššího celku.

Korán - je považován za absolutní neměnnou pravdu.

Hinduismus

souborné označení pro velké množství náboženských a filozofických směrů, zvyklostí a tradic.

Velmi různorodé, otevřené a tolerantní náboženství s absencí jediného standardního dogmatu.

Cílem hinduisty je konečné duchovní vysvobození z koloběhu života a smrti.

Buddhismus

• Důraz na osobní meditační praxi • jako prostředek k dosažení vnitřní svobody • a k odstranění prožívání skutečnosti, zkreslené subjektivním viděním.• Východisko ze strastiplné pomíjivosti jevového světa.

Svoboda ve světě v %

bez svobody25%

částečná svoboda30%

svoboda45%

Hlava II – Lidská práva a základní svobody

Každý je způsobilý mít práva.Každý má právo na život.Nikdo nesmí být zbaven života. Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je

zaručena.Každý má právo vlastnit majetek. Svoboda projevu a právo na informace jsou

zaručeny.Svoboda pohybu a pobytu je zaručena.Svoboda myšlení, svědomí a náboženského

vyznání je zaručena.

Sociálněpolitický vývoj

Paternalismus – nadřazení vlády nad právo, nerovné postavení člověka.

Demokracie - jasné definování práv a povinností státu.

Socialismus – společné vlastnictví výrobních prostředků.

Anarchismus – ovlivňující rasizmus.

Světový konflikt

Ženevská konvence, kategorie ozbrojených konfliktů: Mezistátní konflikty - vyhlášená válka nebo

ozbrojený konflikt mezi 2 či více státy, okupaceNárodněosvobozenecká hnutí - boj proti okupaci,

za sebeurčení proti koloniálním a rasistickým režimům

Vnitrostátní konflikty - ozbrojený konflikt mezi armádou státu a jinými organizovanými ozbrojenými skupinami majícími velení a kontrolujícími část území

Ostatní ozbrojené konflikty – vnitrostátní konflikt, izolované násilné činy, vnitřní nepokoje

Příčiny konfliktů v současnosti

Spouštěcí mechanismy:Terorismus – taktika dosažení politického cíle

pomocí útoků či případně hrozbou útoky na civilní cíle; klíčovým faktorem je vyvolání strachu, paniky a upoutání pozornosti za pomoci násilí

Náboženská a etnická nesnášenlivost– je dána rozpory dvou a více od sebe odlišných skupin, např. spory mezi protestanty a katolíky v Severním Irsku, problémy náboženského rázu v oblasti Kavkazu, napjaté vztahy mezi muslimy a hinduisty v Indii, konflikty mezi etniky v Africe

Příčiny konfliktů v současnosti

Politicky nestabilní vlády – nemají podporu většiny obyvatel, existuje hrozba jejich svržení a ovládnutí státu diktátorem

Diktátorské režimy – nesvoboda obyvatelstva vede ke snahám režim změnit, což ale většinou nezmožné bez použití ozbrojeného násilí

Izraelsko-arabské vztahy – neustálý zdroj napětí v oblasti Blízkého východu, který se prozatím nepodařilo vyřešit

Separatismus – snaha o odtržení území od současného státu, v mnohých případech se pojí s problémem terorismu nebo s náboženským či etnickým sporem

Masmédia

Ovlivňování - místní, národní, mezinárodní: války, konfliktu a krize

Využití: k mobilizaci a ovlivňování společenských výsledků, udržování konfliktu, podat válečné zdůvodnění nebo nenásilná snaha mírových aktivistů ukončit válku

Strategie aktérů - konfliktu, míru i bezpečnosti: vlády, povstalecké skupiny, humanitární organizace a teroristy

Umožňují otevřenou účast

Terorismus

systematické užívání fyzického násilí převážně vůči civilistům politický nástroj slabých proti silným od starověku braní rukojmích, v 19. st. se vyznačoval útoky na panovníky a politické osobnosti, ve 20. st. vznikl separatistický a náboženský terorismus

zasahuje s různou měrou celý svět nelze uspokojivě řešit v rámci státu, nutná mezinárodní spolupráce většinou dlouhodobého rázu: jejich řešení vyžaduje velké náklady a trvalou

angažovanost žádný stát nenese za jejich vznik výhradní odpovědnost (nemožnost

postihu) většinou nejde o politickou prioritu žádného ze států, zastiňují je jiné

státní zájmy

Terorismus

oblasti působnosti: o globální (celosvětový nebo v rámci více států) o regionální (v rámci 1 státu) podle cílů, kterých chce dosáhnout:o Reklamní cíl - upoutání pozornosti veřejnosti pomocí masmédiío Jednorázový násilný akt - dosažení konkrétního cíle,

vynucení jednání o Strategický cíl - nástroj vedoucí k destabilizaci režimu separatistický (cílem je vytvoření vlastního území -

např. IRA v S Irsku, ETA ve Španělsku) náboženský (např. Al Kajdá) revoluční (např. Rudé brigády v Itálii) pravicový

Teroristické organizace

IRA - Irská republikánská armáda; vznik v r. 1916 jako ozbrojená složka strany Sinn Féin,

usiluje o odtržení S Irska od Anglie - náboženský spor mezi protestanty a katolíky

ETA Euzkadi ta Askatasuna - Baskitsko a svoboda, vznik v r. 1959 v Bilbao, usiluje o uznání nezávislosti Baskitska Španělskem a Francií

Al Kajdá - osvobozenecká armáda islámských svatyní; zakladatelem je Usáma bin Ládin - ze zámožné rodiny –> financování výcviku, organizace i teroristických akcí

Rudé brigády - italská ultralevicová org.

Historie mezinárodního terorismuOd konce 19. století registrujeme čtyři teroristické vlny

První vlna - akce ruských intelektuálů koncem 19. století po sarajevském atentátu. o V Evropě tzv. revoluční terorismus. o V osmanské říši se začíná rodit terorismus separatistických hnutío a formy extrémního pravicového terorismu reprezentují židovské pogromy v Ruskuo a akce Ku-klux-klanu v USA.   Druhá vlna - po I. světové válce a vrcholí po II. světové válce obdobím dekolonizace. o Akce separatistů v rozpadajících se koloniálních říších. Separatistická hnutí

propojena s revoluční ideologií či náboženstvím.   Třetí vlna - od konce 60. let do rozpadu Sovětského svazu. o revoluční terorismus v Latinské Americe a návrat marxisticko-anarchistických skupin.o termín mezinárodní terorismus, organizace (např. OOP) podnikaly většinu útoků v

zahraničío a různé národní skupiny navzájem spolupracovaly a podnikaly útoky ve třetích zemích

– např. spolupráce OOP a IRA při únosu ministrů členských států OPEC ve Vídni v roce 1975.

o Mezinárodní charakter této vlny symbolizuje také letecké pirátství a státy sponzorující terorismus.

 

Historie mezinárodního terorismuOd konce 19. století registrujeme čtyři teroristické vlny

Čtvrtá vlna, do současnosti, vystupuje do popředí pravicový a náboženský terorismus vyskytující se již ve třetí vlně.

o muslimský fundamentalismus, navazující na íránskou revoluci v roce 1979.

o Posun v myšlení teroristů za 30let v objektech proti nimž útočí. Teroristé se vždy ozvali a sdělili své požadavky.

Konec 60 a začátek 70let - vraždy policistů nebo soudců zabývajících se vyšetřováním terorismu .

Později útoky zaměřovaly i na politiky a diplomaty. V polovině 70let - velké průmyslové firmy a jejich představitele. Koncem 70 let - dopravní letadla, vlaky, letiště a nádraží. K

atentátům se téměř vždy přihlásila nějaká organizace. V 90 letech se už většinou nikdo nehlásí a nikdo neklade žádná

ultimata. Dnes je cílem způsobit co největší škody a utrpení.

Definice pojmů souvisejících s islámským fundamentalismem

FUNDAMENTALISMUSo hnutím s nejkonzervativnějších protestantských kruhů v USA na přelomu

19. a 20. století. Hnutí odmítá vědeckou kritiku bible a jakoukoli diskusi o jejích možných smyslech a výkladech.

o Po II. světové válce spojován s islámem a jeho militantními formami. Bezmezné přesvědčení o pravdě a právu hodnotit i soudit ostatní. Znaky : strach z nejistot dospívající k agresivitě, úzkostlivé lpění na starých hodnotách a útěk k radikalismu násilí.

  ISLÁMSKÝ FUNDAMENTALISMUSo návrat k prvotnímu islámu, k jeho zdrojům. Reakce na reformismus,

která není schopna uspokojivě řešit v konflikty z moderního vývoje. o Cílem je čistota islámu a návrat k pramenům víry. Nejsou stanoveny

meze, Extremisté vykládají verše koránu jak se jim právě hodí. Dochází ke zjednodušování a vytrhávání z kontextu.

 

Definice pojmů souvisejících s islámským fundamentalismem

DŽIHÁDo bez upřesňujícího výkladu, vysvětlován jako "nesmírné a mnohostranné úsilí na cestě

boží“. Veškeré činnosti muslima směřující k upevnění víry,rozvoji a šíření islámu, mírovými i násilnými prostředky.

o Džihád a válka – útočná, obranná – válka náboženská za šíření božího zjevení a získávání území, na němž má být dosažení boží vlády nad celým světem. Islámský terorista může tvrdit, že je bojovníkem božím a že téměř každá teroristická akce, provedená muslimy, může být považována tj. svaté války proti bezvěrcům a jinověrcům.

  MUDŽÁHIDo vykonavatel džihádu, bojovník na cestě boží, za aktivitu slibován pobyt v ráji. Nejvýše

je ceněna mučednická smrt za boha.

ŠARÍ´Ao soustava právního a morálního kodexu, prameny jsou v koránu a sbírkách. Pokud

svaté zdroje neposkytují jasné řešení některých problémů, vytvářejí se normy na základě analogie nebo na základě konsensu právních autorit.

o Přizpůsobovat šarí´u novým skutečnostem má za úkol islámská právní věda (fikh).

21. prosince 1988, ve skotském Lockerbie

výbuch bomby v letadle nepřežilo 270 lidí

dlouhých tahanicích přiznala v roce 2003 Libye, jejíž důstojník tajné služby Abdal Basat Alí Midžrahí byl v lednu 2001 za atentát odsouzen na doživotí.

Libye, která se zavázala zaplatit pozůstalým celkem 2,7 miliardy dolarů odškodného,

přijala zodpovědnosti za útok

Použitá literatura:

 Dufková,I.,  Zlámal, J.: Policie a terorismus,

Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Praze, Středisko pro lidská práva a profesní etiku, 2004.

Matoušek,O.: Základy sociální práce, Portál, 2001.

Tomeš, I.: Úvod do teorie a metodologie sociální politiky, Portál, 2010.

 

Použité internetové zdroje:

http://www.al-islam.cz/http://www.freedomhouse.org/http://www.hinduismus.cz/ http://www.mvi.estranky.cz/ http://www.pcr.uu.se/ http://www.pravoslavihk.cz/ http://www.translationdirectory.com/ http://cs.wikipedia.org/ http://geography.upol.cz/http://ivy.sgo.cz/ http://leccos.com/ http://zakony.centrum.cz/

Děkuji za pozornost