Neubauer, Zdenek - O Pohadce (Do sveta na zkusenou)

8/7/2019 Neubauer, Zdenek - O Pohadce (Do sveta na zkusenou)

1/16

o pohadce 0 tom,kterak se Honzaucil latinsky


2/16

o cesta ch tam & zase zpatkyZna ji snad kazdY. Honza zatouzf byt panem,mama vsak namitne, ze by k tomu musel umetlatinsky. Honza se vyda "do sveta" naucit seIatinu. Cestou nahodne zaslechne hrstku vyro-ku. V domneni, ze je to latinsky, si je zapama-tuje. Zahy usoudi, ze uz zna dost. Povazuje seza pana a po navratu nepromluvi jinak nez ,la-tinsky' po pansku. Stale opakuje ony vety, kte-re pochytil. Nakonec zjisti, ze se nedomluvi, radse jeste prihlasi 0jidlo tak, ,jak mu zobak na-rostl". Uz si na pana vice hrat nechce.Ta prostoducha vypravenka se pohadkam

ani nepodoba, lee byva mezi ne razena. Pred-stavuje jej ich nesourodou slozku - moralizujicivlozku, At uz jeji .moralka' spoerva v opovrzenfmarnivou ueenostf a obraci se proti ctizadosti-vosti , at vyzy-va k prostote a skromnosti a pra-nyruje pychu a povysenost, vyzmva nepresved-Cive a piisobi nejapne,Zahadny dej nam presto utkvi v hl a ve a ne-

prestane ji vrtat. Jedna se skuteene 0 vyraz ne-vzdelaneho resentimentu prostacstvf v posmes-ne kvazipohadkovem provedeni? Nechce se verit,ze jde vskutku jen 0 nepodarenou povidacku.Neni to spise parodie pohadky? Vzdyf jeji hrdi-na pohadkovym hrdinou vlastne neni: v zadnemtam se, zda se, neocitl a odnikud zpdtky se ne-vratil, Snad si jen vysel na prochazku do pres-polnf vsi. Zda se nepravdepodobne, ze by se

takova pohadka na levacku jen tak zatoulalamezi' skutecne pohadky. Proc se pak podobnychanekdot nevyskytuje mezi pohadkami vic?A exis-tuji-li - u bratfi Grimmu nalezneme radu po-divnosti! - proc je z nich zarazovana mezi pravepohadky jenom ona? A proc nalezf k nejzna-mejsfm? Sarna zahadal

. . . . , . . . . , . . . . ,

Co kdyz je ale vsechno jinak? Co kdyz jde 0 sku-tecnou pohadku se vsim vsudy, jenze ztajenou,zahalenou - mysterijni? Neni pro to sice zad-nych prfmych dokladu ani presveddivych duka-zu ci konkretnich stop (clues). -Iiste naznaky(cues), vymluvne souvislosti a okolnosti vsakkpodezfeni opraviiuji. Cely repertoar Honzovy"lat iny" sestava ze ctverice vyroku nepochybneceskych, banalnich a bezvyznamnych, Uved'mesi je zde. Ne proto, abychom si je pripomneli -toho netreba, nybrz abychom si je zpfitomnilia pfedvedli jak tfeba. Tu jsou:

.,Sud kulaty.",,Rys tu pije:"..Tu je kura."..Ten to ryje."

80 81


3/16

Zdenek Neubauer

Takto je mis hrdina zasleehl a poehytil od tech,ktere mijel eestou do svsta ucit se latinsky.Vypravi se, zeHonza tyto vety postupne vysleehl,kdyz sel kolem. Nebyly urceny jemu a nezda se,ze si ho nekdo z pronaseifcich vsiml. Stal senahodilym svedkem etyf seen, nezucastnenymdivakem vystoupeni pro jednu osobu. Jejich pro-tagoniste byli zaujati predmetem sve '0 vzdyjedine - vypovedi: lezicim sudem, pijfcfm ry-sem, stojici karou, ryjicim muzem. Zneji pravetak hloupe jako vypraveni. Snad proto, ze jsouvytrzene ze souvislosti. Vskutku, skvele to pfed-stiraji - dokud se na ony souvislosti nezepta-me.

Dffv, nez tak ucimme, poukazme uz na prvniskutecnost, jiz se tfsniva zvlastnost Honzovylatiny ohlasuje. Nenapadne, lee hrozive. Aejetato okolnost znama, jeji vyzriam nenf zazna-menan. Nikdo v nf nepoznava znameni, anizkdo tusi, coznamena. Jeji rozpoznam dalo prv-ni podnet k sepsani techto poznamek.

Tisnivou skutecnostf je sarna bezna znalostHonzou nasbrranych vyroku. Kdyby vskutkuslo 0zeela nahodile litrZky beznyeh feel obyeejnychlidi, bylo by mozno uvadet za pfiklad libovolnejine, Na pffbehu by to nemelo nic zmenit, Citi-

82

o cestach tam & zase zpatkyme vsak, ze tomu talcneni. Nestal by za vypra-vent. Jen pro ony Ctyfi vyroky dosel rozsfrem,

A jeste neco: prestose jejich smysl je pone-kud temny, jejich znenf zustava nemenne, jakou slavnych latinskych citatu. Jako takove jsoui uvadeny: vhod-nevhod pfipomfnany, nazpa-met citovany a zpameti recitovany. Vzdy verne,presne a stejne opakovany - doslovne, jakobyv "kanonickem zneni". Slova jejich doslovnostistala se nedilnou soucastf obecneho povedomi.EPEA PTEROENTA - "perutna slova ", "okfidlenevyroky" se ulitle ze souvislosti a okolnosti meniv ptxihouiny, Vyprosteni z kontextu vede k zpros-teni smyslu. Jejich vyznam se omezi na pouheuvadeni a jejich poslani na predvadeni - sebe-predvadenf uvadejicfho.

Zato okridlene vyroky Honzovy latiny jsouptakoviny proste. Nebyly smyslu zprosteny: zad-ny namely. Jak snadno vidno, situace, jez byjim smysl dala, nikdy nenastala, okolnosti je-jich iiletu dany byt nemohly. Ze ani vyznamnemaji, je sdostatek ocividne ihned: ticinnostjejich prezentace je pro reprezentaci (sebepre-zentaei) naprosto bezvyznamna, Pficina jejichobliby - zaliby v jejich uvadeni - tak jiste ne-tkvi v predvadenf. A stezi by v nich kdo nalezlzalibeni. Tim mene je duvodem jejich rozsffeneznalosti rozsfrenf vedomostf.

83


4/16

Zd eriek Neubauer

Kde neni duvod, lze puvod hledat jako pff-cinu. Tkvi V rcenich samych, V techto pohffchunezabavnych a nevzletnych - nepamatnych a pama-tovanf nehodnych, lee presto k pameti vhodnych(pametihodnychr) - pamatovatelnych (pamat-nychi ') nejapnych obratech. Tyto se vydatne pfi-eiriuji 0 castost a hustotu sveho vyskytu, Jejichnapadnou otfelost nahradi nenapadna vetfe-lost, nutkava vtiravost a lepkava ulpelost, je-jich nezabavnost, nezbavitelnost a vybavitelnost.Nemalou merou to prispfva ke zvysovanf mnoz-stvi odkazu ("citaeniho indexu") jejich zdroje-one obskurni pohadky, Letem svetern se vsaknejapne vyroky sih isamostatne - po vlastnichperutich. Znaji je i pohadky neznalf. Ta zase kesve znamosti nepotrebuje nutne Honzu. V jed-nom cizim kraji se jeji ptakoviny kladou do listjakemusi Popolvarovi, Nevystavely si tyto v y - -roky - co mnemotechnickou pomucku k svemuuhnizd'ovanf se V pameti - dokonce ipohadkusamu?Dej podivne povidky pusobi, ze na prupovid-

kach neni na pohled nic divneho. Divnost ctve-rice vyroku se skryva za podivnost vypraveni.N atolik, ze se zda s podivem, jak mohlo dojitk omylu. Kazda vypoved' byla naprosto srozu-mitelna a jeji obsah doslova ocividny, Vseehnyvypovidaly 0 tom, ceho se tykaly a k cemu uka-zovaly. Minene bylo prttomne. Vypovedi byly84


5/16

o cestach tam & zase zp atkvvysloveny obycejnymi lidmi, zdanlive za zcelavsednich okolnostL Jak se mohl Honza domni-vat, ze mluvi latinsky - reel panu?

Takto se lze divit, pokud si ty ctyfi vetybezmyslenkovite zapamatujeme a pak uz jenph kazde pfflezitosti mechanicky preffkame.Opakujemeje vzdy v stejnem zneni, tomtez po-radf, beze vsi souvislosti s tim, 0 cojde. Cinimetak bez ohledu k jejich smyslu C i vyznamu, na-toz k situaci a okolnostem, za nichz bylo onechvYrokli pouzito. - Zkratka, koname presne to,coHonza, kteremu se pritorn divime,

Neni vsak cemu se divit. Vz trocha zamys-leni vzbudi podezrem, Zahy se ukaze, ze to, coje podivne, jsou ony ctyfi vyroky. Jak uz nazna-ceno, jsou sice srozumitelne, nebof maji obsah,a presto jim vyznam i smysl zcela chybi. Nee-xistuji totis iadne okolnosti, za nichZbykterako-liv z techto vypovedi mohla smysl davat, A ta-ke si nelze predstavit situaci, v niz by melovyznam nekterou vyslovit. Stacl si to zkusit!. ..(A aby nas nezaskocila neci neobvykle bujnapredstavivost C i kromobycejne zlovolna obmysl-nost, budiz pripomenuto, ze prichazejf v uvahusituace obycejne, ktere obvykle lze potkat ces-tou - jsou doslova obvious - pocestni.)Vz po formalnf strance v nas mely Honzovy

latinske vety budit pochybnosti. Jejich grama-ticka holost nas mohla varovat, ze se snad jed-

87


6/16

Zdenek Neubauer o cestach tam & zase zpatkyna 0 hole nesmysly. Pripomfna to znamy pff-pad ,,Ptak lett", Mine uvadeny typicky pffkladvety hole. Jakoito vyrok je tento pffklad nejennetypicky, nybri zhola nemozny, Je vic nez nabiledni, ze nebyl a nemohl byt nikdy a zadnymCeehem ph zdravem rozumu pronesen. Vysky-tuje se toliko v odhornem jazykovednem pisem-nictvi. Totez plati 0vyrocich Honzova latinskehorepertoaru, Nikomu, kdo rna vsech pet pohro-made, by nikde na svete a za nic na svete ne-napadlo neco takoveho prohlasit, Pokudje ovsemnecituje - neopakuje po Honzovi.

Neni se proto co divit, ze Honza vyrokumnerozumsl. Jezto vsak nepoehyboval, ze majismysl, povazoval je za latinske. Otazka spfsezni: Kde a od koho je rnohl, u vsech vsudy, za-slechnout? Rozumi se, jakozto pronesene vyro-kyoJak receno, nikde na svete by se s nimi nese-tkal. Se sudem, rysem, karou a rytim ovsem ano.A ne-li v nasem dnesnim, tak alespori v byvalemsvete Honzove, Ackoliv ... rys pijici na navsi,nadto v bhzkosti hlasite na nej upozorrlujicihocloveka, by Honzovi inam mel slouzit za vy-strazne znameni!

Obrat .u. usech. vsudy" naznacuje odpoved':u zadneho vsudy naseho sveta, v nemz, jak re-ceno, nelze nikde takove vety slyset ani vyslo-vit. A to za zadnych okolnostf - za nic na svete.Tille okolnosti, za nichz seHonza uCillatinsky,

z tohoto sveta nebyly. Vety, ktere slysel, mohlyzaznit prave jen "u osech. vsudy", receno zastup-ne za , usecb. certu". Tedy v podezfelern, snadpekelnem zasvet], Ozvenou odtud zni do svetanaseho. Pouze v zasvetnim jinde - v nikde nase-ho sveta - smely byt ony zahadne a zajiste moc-ne (d'abelskef) formule jakoby mimochodem vy-slovenya radoby mimochodcem pochyeeny.

Honza se tam tudfz skutecne octl. Vykonal ces-tu tam a zase zpatky, Nevsiml si toho a vratilse s neporizenou, Ani to nevedel a nikdy se ne-dozvedel, Ani tuim. to vypravec nepovedel. Covypravel, byla nakonec prece jen pohadka -jenomze skryta, nevyslovena: ztajena-tajemna,A neni to ani tak pohadka 0Honzovi, jako spiseo ctveru posvatnych, kouzelnych formuli, jez kdy-si z tam dolehly sem. Stale nam ozvenou znejiznamymi slovy nezname reCi: .sudhulaty-ryetu-pije-tujehara-tenioryje ...". Jejich znenf zname,Jezto mnime, ze rozumime, neslysime v nichslova zahadna a tajemna, Nenapadne nas, zeby puvodne mohla byt magicka, SteZl bychompripustili, ie by mohla byt ucinna, A ikdyby-chom to zjistili, neporozumime jim. Nikdy ne-pochopime, proc,

Z ceho vsak by bylo mozno presto soudit, zeHonzovy latinske citaty pochazeji z posvatneho

88 89


7/16

Zderiek Neubauer o cestach tam & zase zpa tky

jazyka? - Prave proto, ze jsou v latins. Nikolivovsem v latins zdejsf, nybd v latine tamnf, Moh-la by to byt slova magicke feCi zasvetniho tam,kam se jf Honza sel ucit, A nedejme se mylit,ze to, co si osvojil, zni tak presvedcive eesky.Prave tak presvedcive budi slova dojem, ze da-vajf smysl - ac nemaji ceho. Pripustme, ze jeHonza ponekud zkomolil - prizpusobil vzrustusveho zobaku, Lee zname "hokus-pokus" znitake docela po nasem - jako domaci protejsek.odborneho' abrakadabra. Presto iono je nad-narodnf, a pfse se "hocuspocus". Vzniklo z lati-ny (te zdejsi) zkomolemrn slov "hoc est corpus{meum} "- "toto je telo {me}".Je to konsekracnfformule (obetnf vyrok), jiz vyslovuje knez vy-sluhujici NejsvetejSi Svatost - pri Promeriovanf(hostie v TeloPane). Vyraz .hocuspocus" lze (zer-tern) prohlasit za ,jazykovY relikviar" schranuna svate ostatky ("relikvie"), obsahujiei. .. zne-tvorene ulomky posvatnych slov.

"Latina" je v rnytech, pohadkach a snech jme-nem posvatneho jazyka - jazyka mocnych slova vyroku, "SvatY"znaCitoIik, comocny. "Svatou"ei "posvatnou" (,sakralni') je fee skuteenych slova nazvu, fee kouzel, zaffkavani a zaklinani sepravymi jmeny - tajemnymi -Imeny Moenostia Sil. "Nazvat pravym jmenem" znamena pri-volat - vyvolat ve skuteenost. Vyroky posvatne

feCijsou mocne proto, zejsou skutecne: svatos-'tna slova pusobf to, coznamenaji.

Jakozto jazyk biblicky a bohosluzebny byva-la latina - fee Moudrych onoho casu - taktoposvatna, Pozdeji se na to zapomnelo. Tokdyz seprestalo verit na slovni zarfkanf - kleti a zeh-nani. Latina se stala idolem vzdelancu - a po-strachem vzdelavanych. Klesla na neoblfbenyvyucovaci predmet. Dnes ani ten, kdo ji umi,s nf uz neumi zachazet. Uci-li se ji, osvoji si ji,Ucini ji znalosti svou a zbavi ji moei jeji. Drivevedeli, ze slova pronasena v latina pusobi sama.Pronasejfcf jim rozumet nemusi: staCi, kdyz vi,kdy a ktera, Stare grimoary (kouzelnicke navo-dy) uvadeji mezi zarikavadly ilatinske versezalmu a biblickych vyroku. I ony jsou pri rna-gickych iikonech ueinne,

Proto byvala latina jazykem mocnych "pa-nu" - knezi a doktoru. Byla jim prostfedkemzasvetmho spojeni at s Bohem as Jeho andely,ei s demony a jejieh silami. As takovymi nenifee. Moeni nepotrebovali latinsky mluvit, leeumet latinu pouzivat. Takto dodnes umf latinuministranti v kostele: znaji slozite odpovedi jako"etkumspiritutuo", "kvifecitcelumeteram" a umfje pouzrvat; vyslovit je spravne a vyfknout naspravnem miste. Umi latinu, ikdyz neumi la-tinsky. Proto se dodnes nerfka "umi latinsky",nybd "uIDi Cizna latinu".

90 91


8/16

Zdenek Neubauer

Honza se vsak Belueit latinsky. V tom spo-cfval jeho prvni omyl. Druhy byl v tom, ze ne-poznal, ze to nedokazal,

VaznejSim duvodem k podezrent, ze sudkulaty-rystupije-tujekara-tentoryjejsou svym puvodemmagicke formule, je jejich moe, jinak nepocho-pitelna, Jeji vliv se projevuje onoujiz zmmenounutkavosti, chytlavosti a ulpelosti - VB!nejapnos-ti, banalite a nesmyslnosti navzdory. Podobnepodivne se to rna naprfklad s vyroky starychmudrcii, Moudra jako , ,Nikdy neustoupis dva-knit do teze reky" , , ,Eoj je otec useho", .Nicehopril is", ,J]use cichaji k podsveti" nepusobi animoudre, ani hluboee. Presto jsou rovnez obecneznama a vzdy znovu uvadena, Jsou predklada-na jako zasady a nazory prvnich myslitelu. Veskutecnosti jsou to ozvuky vyroku davnych mys-terii. Odtud cerpajf sve kouzlo.

Take Honzova zaklinadla s nami provadejiprava kouzla,jsouce vseho kouzla zbavena. AniHonza jimi nikoho neokouzlil. Nebyla z tohotosveta, v jeho rodne vsi nepusobila. 'I'otiz: puso-hila coblabol, ktery na nikoho nezapusobil, JenHonzovi zpusobil ostudu. Ani panska latina nenipro svet. C i n i mocnymi ty, kdo jsou ze sveta vy-riati, Ve svete pusobi odcizeni iklerikum a ucen-cum: lide je maji za blazny. Co teprve zasvetni92


9/16

o cestach tam & zase zpatkylatina v zapeci, zahumnf a na navsi Honzovasvetal Honza sve dary treba promrhal: prilisbrzy se spokojil se snadno a rychle nabytymiznalostmi. Nebo se jejich tajemny smysl prinavratu obratil v temny nesmysL Tak tomu v po-hadkach byva: poklady sperku a zlata se zmenfv naklady sutril a blata a tamnf drahe kamenia vzacne mince se smeni za suche listi a kozibobky zdejsf meny. Je vsak imozne, ze Honzajen nedokazal s latinskymi kouzly nalezite za-chazet, Nevedel, kdy a jak a k cemu je pouzit.Ani se 0 to nepokusil. A nikdo to ponem nezku-sil.

Je nasnade cist Honzuv prfbeh ijako jinotaj,Pfipomma obvykly osud soucasneho vzdelance,Podobne jako Honza - a narozdil od knezo-sa-mana C i maga-doktora - se moderni intelektu-al blahove domnfva, ze se skutecne uci latin-sky, kdyz studuje skolni latinu. I on propasnesvoujedinecnou sanci, aniz tovi, aniz se to kdydovi. Vubec netusi a nikdy nepomyslf, co onavzacna vysadni a neopakovatelna zivotni prfle-zitost obnasela. Mohl prekrocit prah svatynejazyka Vergilova, Ovidiova, Horatiova, opustitsvet povrchni vzdelanosti a sestoupit k jeho za-kladum - k tomu, coho nese a vzdelava. Byvalby stanul mezi pilfri chramu klasiku, mudrcu

95


10/16

Zd enek Neubauer o ces tach tam & zase zp atkya mystiku, Dosel by zasvetniho zasveceni dotoho, coje za svetem, Mohl sestoupit v temnyprazaklad a prapuvod svetu a vekil. Zde byucinilzkusenost syroveho, primitivniho, archaickehoa archetypalnfho byti. Poznal by, jak naprostoje odlisne od vznesenosti, vybranosti a jemnos-ti obvyklych podob vzdelanosti. Zplnomocnenodkazem prvotnich eonil, stal by se jejich pra-voplatnym dedicem - mocnym budoueich sve-til. Touto moei by zaujal svrchovany postoj kesvetu svemu, Svilj vlastni svet by si privlastnila ziskal tak podil nad svym udelem.Mnoho povolanych - pramalo vyvolenych: ti,

co"meli latinu", nemaji nic. Vraci se s hrstkouokndlenych citatu a skrovnou municf tislovi a pn-slovi, ktera k pohorsenf davajf k lepsimu. A pozbytek zivota s pychou zpameti odffkavaji pardesitek versu, Obvykle treba (psano jak slycha-no:) "Aurea prima satrie etas quo vindice nullosponte sua sine lege rectumque colebat . .. " apod.Takjako Honza. Jejich zaiikadla - eispfse odif-kadla - ale nepochazejf odjinud. Nesklizeji pro-to jen posmeeh. Take shovrvaveho uznanf sejim dostava. Vsak take jejich trousicum vydrzfna cely zivot - na rozdil od Honzy. Jejich tolikobvykly pffbeh je neskonale smutnejsl. ..

Je to vsak zcela jiny pffbeh, nez Honzuv neob-vykly. Je dobry duvod se domnivat, ze navrats neporizenou mu byl zachranou a ze se muneuspech obratil v prospech, Zkratka, ze melpri VS l smule vic stesti nez rozumu, jak se ostat-ne na hloupeho Honzu slusi. Na tom by nebylonic divneho, Pry chytrost nejsou zadne cary;zato stestf je vsi smule carou pres rozpocet,

Onen dobry duvod k domnence, zeHonza sesvou latinou dopadl vlastne dobfe, podal pra-podivny prfbeh. Vynofil se z niceho nic, presnejireceno ze stejnojmenne sbirky "sezranych spi-su" Ivana Wernische (Petrov, Brno 1992). Neo-cekavane dodal temto uvaham na nad ocekava-ni silnou presvedcivost. Na dukaz zasvetmhopuvodu Honzovy latiny je treba uvest tento no-vy dokladovy material v plnem zrieni,

- - --,..,

M e t j se m p ii ie le , k te r{ ; s e j me no va l Z da sl a] M r as ka n o.T en to M r as ka n o, z na m en it [; l ai in ik , p o ch d ze l z iednesamoty ozda tene ne jmene sed m chu zi ad mesta. Protov id y p o v yu co vd ni ceka! na n pied g ym nd zie m s es ti -koZovy oo zi k. P roc to likako lovy? Inu, b yl t en M ra sk a-n o p ofd dn y tlo usiik! M in lk o[o vy vo zfk ro zlo mil b y sepo d nim vpUli. A d o sv ih o sestik old lcu p osa dil m neM ra s7 ca no j ed no ho j ii t em it p od zim nfh o oecera, fka,ie ma doma p oz or uh od ne r od ic e. Jdfku, praoil, jso u tim i e ia ro us i p ek n: c im an i! [ ak mil e z oe di, i e js i s ir oi ek ,vystro ji ekutecn hody. N u? Nu a jii jsme ujiideIi

96 97


11/16

Zd eriek Neubauer

k Z esu . S ed m c hu z: l et em m in ulo a s es tik old lc z ast av ilp fe d p ra po di on qm M ra sk an ov ic si dle m, z pu li m ys liv -n ou , z pitl ! la ti nsk ym c hra me m. N ei a by ch n ez dr io ua l:o ba Z da s Ia J ov i r o di co o e by li d o ce la o byt ej ni l id o zr ou i i.Lidozrouii. lidokupci a upiii, to jest latinaii. M ohZjsem to pfedvidat, lcdybych se byl kdy zam yslil n adv sk ut ku n el id sk ou tloustkou p fit e1 e Z da sla Ja a je hoo dp ud iv fjm i zn alo stm i. [e p iec e d ob te zn dm o, ie la ti-naii nesytf se jen potoomum i citaty a plesnivym pa-p irem , to p ou ze p fed stira ji, ve sk utec no sti p oiira jilid ske m aso a za pije ji je lid sk au kro i. To je p ra oa p fi-tin a ta steh o m ize ni p ro pa dlyc h ia ku ! Ne: a by ch n e-z dr io oa l: v p od kr oo n i s oe tn ic ce p fe by va Z j es te Z da sl a-ftlv str[;c, n eio or, sile ny ska ln i in sp ek io r. J ii te me rp od zi mn i v it r n ap In ov al d um n eb Za hy mi s kf ek y. Z tem-n e c ho db y v sto up ili jsm e d o m istn osti, letera ito b ylac el a r u d a. V es ke re l en ih y v p ol ic ic h, v yh ra dn e l ai in sk e,v dzd ny b yly v lid sk e leu ii. K rv ave ru dy b yl m ob ilia t,stejne rude koberce na zem i i po stendch, zel velm iz dh y j se m p oc ho pil p ro t. To p ro to , a by n eb yl o o id etilervavych stfikandL Bylo tam to tii vsud e kroe nacd-kdno az az. la km ile jsm e vstoupili do tohoto poleo je,za nech al p fite l Z da sla J le hce zerio tm eh o to nu a p ro -t nl ou oa l, n ic em a, j iz p ou ze l at in sk y. Beura skalafa,p oz dr av il n eo ee dn e s er ed na u b yt os t, s kr ce no u s ta fe nus opicim i hnaty, kierazto vysla ndm v ustrety a bylaj eh o m a ik ou . Sraves skuklene rnret'! o do eiila a jdn dh lo u h ru zo u za ch ud cen o brd til jse m se lee d v efim .V nich objevil se star[; M raskano . liz ani nevim : byl98

o cestach tam & zase zpatkvu sku iku d vo uh la vy , n eb o j eh o d ru ha h la va b yla je n kur am en i p os in ut ym h rb em ? Brahu ksaflas kuplet, ma-zafisis eklefrch a hapatastar, zafval. Hrebre? za -e md l se Z da sla f a u kd za l n a m ne . Ksufr! Ubrata hre-porentes! Achacha! P oe ho pil j se m, z e m lu vi 0 mne.To o sa k. j iz s e s ch od ic s es tu po va l S il en y st r[ ;c , je niv dive nedockaoosti uodzal si jii pod krk zkrvave1ybrynddk. Hablata flesnesl z as is la l a s li na u ka pla m uz huby. Krabrech kastrhet rnotox! v ykfikla n a m nep fiS ern d eta ten a. S eb ra l jse m zb ytlc y sve la tin y a p o-rozumel iomu takto: Zbaoime nynf tve kosti masa ,p ro pa da ku ! Tu d es a v ztek zm no ho nd so bily silu m ychp aii, vy sk ub l jse m se Z da sla fo vi, je nz p ok usil se m nez ad rie i, v rh l j se m se le u d oe iim , p ov al il d oo uh la oe hode dk a , v yb i fh l z domu a ztratil se jim v doubi. Hro-doch! Grchtar! S ir as li o j ej ic h k le tb y m ne p ro va ze ly ,le dyi u tika l jsem lesem k m esiec ku . K d om ou u d ob eh lj se m k ra ic e p fe d pidnoci. P festo ie jsem b y! n otn e vy -h ld dly, n ed oik l jsem se vetefe p fich ysta ne v ku ch yn ina sto le, viezI pod pohovleu a spal ai do nina. Taks lw nc ilo m e p fd te lst vf s e Z da sl afe m M ra sk an em . P ii-s ti ho d ne , p fi p is em ne z ko us ce z l at in y, k dy p od st rk o-va l m i sv t"tj seiiit, d al jsem m u n aje vo sv e o po orzen i,flea: Sutor ne ultra crepidarn, co z zn am en d: S ve c a tei zere eo ou b oiu . A vice jse m lc n em u j ii n ep ro m lu vi l.A to je vse. Vsak ano , vim : kaide gymndzium je vy-b av en o n ejm en e je dn im ta lc ov ym p ro pa dle m a to to p ro -p ad lo b yvd u od den o v cin no st p om oc i d ob te skry tth omechanismu.

99


12/16

Zdenek Neubauer

Vypraveni, jez neni pohadkou. Tim vetsfm pra-vern by bylo nasnade cist je jako resentiment.Co vylev zaka-propadaka proti skolnfmu pred-metu vlastniho neuspechu a ucebni latce, kterase zda byt pohrfchu latkou tohoto sveta, Narozdfl od Honzy vi, ze zasvecen nenf, Zasvecenfvedome odmita a touzf je znesvetit. PH tomprozrazuje, ze ion se octl v pohadkovem zasve-ti. Vlastni dej jeho vypravenf se tam odehrava,Lici se v nem cesta tam a zase zpatky, kterouvykonal nejmenovany vypravec, Nazyvejme hotreba "Ichform", v souladu s neladnymi jmenyjeho postav. Vi uvodnf tidaj 0 jeji vzdalenosti,sedm chilzi od mesta; tj. od mista naseho ,do-rna', svedci o tom, ze samota, kterou Ichformnavstfvil, lezr v pohadkovem jozde. Take v po-hadkach byva jinde "za sedmero horami a zasedmero rekami ... " , Odtud obliba sedmimilo-vych bot.Ichform sedm chuzf neprosel, nybrZ urazil: tam

proletel, nazpet probehnul. Kolak, na nemz sed-meru vzdalenost svetu prekonal, byl vsak ses-t ikolovy, Zato byl pohadkove pevny, Sest je Cislouplne a dokonale: nic neprebyva a ani nechybi.Takto spolehlive skloubeny jsou zivly kouzlemSalomounovy peceti tvaru sesticipe hvezdy -neporazitelneho strtu Davidova. (Sedm uplnostprekracuje: 0 jedno za nebo nad). Mraskanuvkolak tak nemel 0 koleeko vic, ani miri. Byl100

o cestach tam & zase zpatky

nezlomny, mohl prekonat propastny zlom sed-mi chuzi mezi svety. Prokazal se podivuhodnepevnym: svu.j obvykly naklad unesl jen 0kolec-ko, a presto navdavkem uvezl Ichforma. Doka-zal jet a dat se v let. Melo to Ichforma varovat.Sam priznava, ze prehledl jine varovne zname-ni: nadlidskou tloustku jeho rnajitele. Vsimnetesi, ze Mraskano zduvodnil pozvam dle pravdy,Mraskanovic obydli jiz zcela lezi v zasvet-

nim pNsefi. Podobou do pohadek nalezf: zpulimyslivna, zpuli latinsky chramje jako chaloupkana murfch nozkach. Stoji rovnez v lese a .ne-vsedne seredrui bytost, skrcena etaiena s opici-mi hruity" jakoby babe Jaze z oka vypadla. Takezahrobm hruznost mravu - vrazdeni, lidozer-stvi, krvezfzeri - tornu odpovida. Tak jako jev pohadkach cele kralovstvi potazeno cernJrnsuknem, half doupe latinaru krvave rude ph-krovy. Jeho stavebni sloh prozrazuje, ie lido-zrouti, lidokupci a upfri, kterf je obyvaji, jsoulatinari. Myslivna znacf jak myslitele - dokto-ry-ucence, tak myslivee - vedatory-rnagy; di-yoke pffrody tajemstvi znaci les. Latinsky chramje prfbytkem knezi.

Iehformovo svedectvf potvrzuje, ze zasvetnilatina je naprosto odlisna, S posvatnou reci na-seho sveta nevykazuje sebemensf podobnost.Ani ve zvukomalbe - pokud lze 0 zvukomalbeu hlukomazanice vubec mluvit. Neblahe skfeky

101


13/16

Zdenek Neubauer

se podobaji skrehotu skretu. A vskutku, skorozadne ze slov vyroku Ichformem uvadenych ~Be ura skalafa; Sraves skuklene mref; Brahu ksaflaskuplet, mazafisis eklefrch a hapatastar; Hrebre Ksufr; Ub-rata hreporentes; Achacha Hablata flesnes; Krabrech ka-strhet motox; Hrodoch Grchtar " . neni ani nevypadaIatinske, S vyjimkou "ura", ktere dokonce exis-tuje a znamena ,ocas'. Latinske by mohlo bftsnad jeste motox - lee neni. Ichform dokonceudava vyznam vety, ktera timto slovem koncf:Zbaoime nyni tve kosti masa, propadahul . Aniten vsak neposkytuje k latina zapeklf kloudnyklfe. Zato je skvelym dokladem ohromujicf kh-cove skutecnosti: Ichform tamnf zapeklite lati-ne preci jen trochu rozumeli Dokazal to pravetou trochou latiny zdejsi, propadakovsky chatr-ne. V nf naopakjeho nelidsky iinosoe nadlidskyvynika, diky sve materstine - zapekelnf latins.

Dalo se topredpokladat. Posvatny jazyk musfs prechodem menit podobu. Od bozstev, ande-lu, duchu, demonu a d'ablu nelze cekat, ze bu-dou mluvit zrovna latinsky. A predstava Bohahovoricfho jazykem lidozravych latinaru je pff-mo rouhava,Proc tedy Honzovy vyroky zustaly nezmens-

ny? Snad proto, ze slo 0 magicka zaklinadlaa nikoliv jen 0 sproste kletby. Nebo proto, zeHonza oba svety nerozlisil, Ichform vsak rozdilmezi tam a zpdtky zrejme rozpoznal. To ho za-102


14/16

o cestach tam & zase zpHkychranilo: v nepohadco uspel jako pohadkovy hr-dina netrpici nenalezitou ctizadostf. Propadaknepropadne panice (panskemu jazyku), Porozu-mi-Ii, ze umi na nedostatecnou, rozumi dosta-tecne, "Sutor ne ultra crepidam sice neznamena"Svec at! si zere svou botu", Svou prekladatel-skou botu vsak Ichform obratne pfirkne d'abel-skemu latinari. Spravny vyznam, "svec at'sedrZi soeho hopytal", naznacuje jeji pekelny pu-vod. Latinske tislovi vsak Ichform zna spravne,Vyslovi jim svuj spasny a osvobozujici postoj -Say no, to the devil, say no!Ke vsemu slovy prislovf, ktere je poselstvim

pohadky 0 tom, kterak se Honza ucil latinsky.

105


15/16

Zderiek Neubauer

Publikace vznikla pea: Spolecenstva J. R.R. Tolkiena.Na projektu "Vize Roklinky" - tedy ilustracich, ktereprotkavaji knihu a maji zpodobiiovat Posledni domac-ky dum - se malfrsky podfleli:

Vlad'a "Leaf' Satran (str. 13)Matus "Loki" Hyzny (str. 21)Barbara Sliwinska (str. 29 + obalka)Jana Kvardova (str. 39 + str. 59)Ondrej "Nerion" Janovsky (str. 49)Jakub "Drak" Kocf (str. 69)Magdalena "Firiel" Hnilickova (str. 78)Martina "Agama" Zrostlfkova (str. 85)Janina Strnadova (str. 93)Jii'ina Kminkova (str. 103)

V ediciBard dale oyslo:1)Bard 12) Bard 23) Bard Special - Peter S. Beagle4) Rabit5) Rejsti'fk k Hobitovi6) Zpevnik Pisne ze Stredozeme7) Od Knihy ztracenych povesti k Silmarillionu

106 107


16/16

Zdenek Neubauero cestach tam a

zase zpatkyOdpovedny redaktor Michael Bronec

Korektury Jana KopeekovaSazba Michael Bronec

Obalka Barbara SliwiriskaGraficke zpracovanf obalky Mirek Dvorak,

DataprintVytiskly 'Tiskarny Havhckuv Brod, a. s.Vydalonakladatelstvi ~ #4 r P t d e ,Horackova 1208, Praha 4, 14000

jako svou 120. publikaci,svazek 8 edice Bard

Vydani prvni, Praha 2010Naklad 1.250vy-tisku

Cena 170 xeISBN 978-80-87364-15-4

Date post:	08-Apr-2018
Category:	Documents
Upload:	lazystreetfreak
View:	247 times
Download:	1 times

Neubauer, Zdenek - O Pohadce (Do sveta na zkusenou)

Documents