Nezbytnost interdisciplinárního přístupu k problematice sex.zn.

a jeho úskalí

PhDr. Alexandra Fraňková DĚTSKÉ KRIZOVÉ CENTRUM 28.11.2011

1

• nejúčinnější a nejefektivnější forma pomoci

ohroženému dítěti• jednotný způsob postupu všech

zainteresovaných subjektů = jistota klienta• nutno v zájmu dítěte sladit jednotlivé kroky

všech zúčastněných institucí a jejich časování

(PČR, OSPODy, psychologové, soudní znalec , azylové domy,

diagnostické ústavy, dětské domovy atd.)2

• roztříštěnost systému, malá interdisciplinární

spolupráce, absence kompetentního

koordinátora, svolavatele• nedostatečná znalost problematiky• malá pozornost věnovaná sex.zneužívání• nedostatečná znalost vývojových aspektů

dítěte, chybí v rámci vzdělávání soc.

pracovníků, kriminalistů, soudců3

• nízká detekce zneužívaných dětí

(školy, pediatrie, gynekologie atd.)• malá míra využívání všech kompetencí

státních institucí ve prospěch dítěte

4

5

• chybí jednotný nástroj pro posuzování míry

ohrožení dítěte a jednotnost postupů pro

řešení konkrétní situace • nedostatečné využívání nástrojů sociální

práce a kompetencí ve prospěch dítěte

(př. nařízení odborné péče ve správním

řízení, neochota či obava z podání trestního

oznámení)6

• klientem se stává spíše rodič/dospělá osoba

→ nejednají vždy přednostně v zájmu dítěte • nedostatek dovedností pro sociální práci

s “náročným“ klientem – agresivním,

manipulujícím • nadměrné „opečovávání“ submisivního,

nekompetentního a nezralého rodiče

7

• neopodstatněné odebrání dítěte z rodiny• sanace rodiny na úkor zájmu dítěte• podceňování nebezpečí hrozícího dítěti• bagatelizování psychické zátěže dítěte• nedostatečné vzdělávání soc. pracovníků,

a to již pregraduálně – nezískávají dovednosti

potřebné pro práci s klientem• absence supervizí

8

• nadbytečné, mnohočetné opakování výpovědi• nedůvěra ve sdělení dítěte • přenášení zodpovědnosti na dítě• přenášení viny na dítě • neporozumění dítěti, chybná interpretace jeho

chování (symptomy PTSD, akutní reakce na

stres, úzkost, stud)

9

• absence „justice přátelská dětem“• nerovné postavení oběti a obžalovaného

v trestně právním řízení• předvolání dítěte jako poškozeného či svědka• vleklost procesů – umožňuje další atakování

dítěte, prohlubuje traumatizaci (neumožňuje

„uzavření“ v sobě, dokud se čeká na rozsudek

atd.)10

• soudní znalci = problematika soudně

znaleckých posudků• psychologové – obecně nedostatečná znalost

problematiky sexuálního zneužívání dětí• pediatři, lékaři, zdravotnická zařízení• školská zařízení• diagnostické ústavy – „přestupní“ stanice

11

• často řeší trestné činy spáchané na dětech• přetrvává nedostatek krizových center• malá podpora sociálních služeb pro děti a

rodiny s dětmi

12

Uživatelé Linky důvěry DKC:• ohrožené děti• dospělé osoby řešící ohrožení konkrétního

dítěte (v rodině, okolí)• osoby, které se s ohrožením dítěte setkají

v rámci své profese - potřeba konzultace

konkrétní situace/hledání vhodnosti postupu• osoby v jakýchkoliv krizových situacích

13

• v první řadě emoční podpora, stabilizace

emočního stavu dítěte; „nepáčit“ informace!• zabránění dalšímu atakování dítěte či

potrestání za odtajnění závažných skutečností!• podpora adaptace na změny v rodině• odborné posuzování a odborné doprovázení

14

• neznalost motivů dítěte pro toto jednání: vstup

policie, konfrontace dítěte s možným trestem

pro zneuživatele, zastrašování abusorem

strach, ztráta, obava z diagn. ústavu či DD• důsledky: pocity bezmoci, posilování

syn oběti, pokud není zneužívání prokázáno • posílení pocitu beztrestnosti na straně

zneuživatele, není-li zneužívání prokázáno15

• každý případ je potřeba posuzovat zcela

individuálně (pozor na rigidní přístup• citlivý přístup za pomoci dalších odborníků • efektivní pomocí dětem ohroženým syn CAN

jsou případové interdisciplinární konference:

každý odborník vnáší svůj úhel pohledu na

situaci – na potřeby dítěte, rodiče i rodiny →

optimální řešení, komplexní řešení, časování 16

Děkuji za pozornost

17