Thursday, July 19, 2007 satellite Published by ABE, P. O. Box 176, Station „E“, Toronto, Ontario, Canada M6H 4E2 www.satellite1-416.com nebo www.zpravy.org nebo www.zpravy.ca 1-416 âESKOSLOVENSK¯ âTRNÁCTIDENÍK - CZECHOSLOVAK BI-WEEKLY Agreement # 40005374/ Registration # 09089 J Time Committed Á délai convenu Telefon: 416/530-4222 Fax: 416/530-0069 E-mail: [email protected][email protected]No. 14. (389.) Vol. 17. Datum, dokdy jsou noviny pfiedplacené, je v pravém horním rohu ‰títku! Modfie oznaãené ‰títky znamenají, Ïe není zaplacené pfiedplatné! Pfiedplatné na jeden rok je 32,90+ 2,10 (GST) = 35 kan. dolarÛ Cena 1.41 + 0.09 (GST) = 1.50 dolaru. Hledání ztraceného svûta s Miro Îbirkou! Atlantída 1. Zem pradávnych sºnk v chladnom tieni tajomstiev na mapách jej dávno niet Zem pradávnych sºnk nepoznበjej Ïalospev a more nevydá viac ten svet Pod hladinou spí kameÀ s tvárou naveky v nehybnom tieni rias a milenci sú si v tej hºbke vzdialen˘ s rukou sa míÀa vlas ® Len more cez brány ãias Ïenie na brehy stºpy vºn more cez brány ãias von vyná‰a stºpy vºn 2. Zem straten˘ch sºnk v oknách blúdia oãi r˘b tam hlboko niet kam ujsÈ zem straten˘ch sºnk v oknách blúdia oãi r˘b hºadajú klúã od úst Pod hladinou spí kameÀ tvár a testament v nehybnom tieni rias ãas ostal tam stáÈ oãami hviezd sa díva svet v tej hºbke je nieão z nás 3. Nepovie nám v‰ak viac kde m⁄tvy v Àom b˘vajú nepovie nám v‰ak viac ão mestá v Àom skr˘vajú Text k Atlantídû mnû zÛstal na mysli po skonãení koncertu asi nejpopulárnûj‰ího slovenského zpûváka Miro Îbirky. Jeho poetiãnost znovu vynikla, kdyÏ jsem si ho pfieãetl na internetu a mûl jsem chuÈ si nûkde sehnat cédéãko a je‰tû jednou si tuto písniãku poslechnout. Letos jsem si mohl vychutnat dvakrát Îbirkovo umûní. Poprvé to bylo na plzeÀském festivalu Finále, kdy hrál v dûtském muzikálu DéÏo Ursinyho Neberte nám princeznú (z roku 1981). Podruhé pfii koncertu v Ukrajinském stfiedisku v Christie Parku. Zde láska mezi zpûvákem a publikem nebyla na první pohled. Kulturnû vyhladovûlé publikum totiÏ milovalo zpûváka dávno pfied tím neÏ se objevil s dvûma ãesk˘mi hudebníky, kytaristou Janem Ponocn˘m a hráãem na klávesy Janem Kofiínkem, na pódiu. Mnozí z divákÛ byli v sále jiÏ hodinu pfied koncertem. Miro Îbirka vzápûtí svou lásku opûtoval a byla ruka v rukávû. KdyÏ zazpíval poetickou písniãku Múr na‰ich lások, tak nejednoho z nás postihla jakási nostalgie nad nûãím, co je nenávratnû pryã. V okamÏiku, kdyÏ zjistil, Ïe v sále je i nûkolik KanaìanÛ, ktefií nerozumí slovensky zazpíval Beatles a pak se vrátil ke svému slovenskému repertoáru. Miro Îbirka vstoupil do svûta pop-music v druhé polovinû osmdesát˘ch let a v popularitû dokázal konkurovat i takov˘m hvûzdám jako je Karel Gott. Pfii tom v Torontû vystupoval velice skromnû. Udûlal si ãas na své fanou‰ky i na média. V krátkém rozhovoru jsme se ho zeptali na období, kdy zaãínal: ABE: Jak vzpomínáte na období BeatmenÛ a Buttons, dvou bratislavsk˘ch skupin, které jsou asi dnes jiÏ zapomenuté? MÎ: Mám velice rád toto období a také zpûváka Dodo ·uhajdu. Pamatuji se, jak byli nesmírnû hrdí na to, kdyÏ Rolling Stones vydali celkem neznámou desku, kterou v‰ak já mám stále rád, Between the Buttons. V‰ichni v Bratislavû si mysleli, Ïe Buttons jsou kámo‰i s Rolling Stones a oni se tváfiili jako kdyby tomu tak skuteãnû bylo. Druhá legendární skupina Beatmeni spí‰e inklinovali k Beatles. Zaãínali dfiív, oblékali se jako Beatles, pfiipomínali je ve v‰em, coÏ bylo na tu dobu fantastické. Z nich se oddûlil DéÏo Ursiny, s typick˘m autorsk˘m rukopisem, kdy neustále vym˘‰lel disonantní akordy. Vytvofiil skupinu The Soulmen, tím se pfiipodobnil spí‰e skupinû Cream. Toto období, které jsme si nedávno pfiipomnûli v Bratislavû velk˘m koncertem v PKO, mám velice rád. Dodnes z nûho pocházejí krásné písniãky jako tfieba jsou na desce skupiny Prúdy Zvonky, zvoÀte. KdyÏ to dnes posloucháte, tak tam hraje skvûle Marian Varga s Palem Hamelem. Oba doposud pÛsobí. To jsou základy slovenské písnû. V té dobû se v‰e soustfieìovalo okolo V-klubu. Tehdy jsem tam vidûl v patnácti letech známé postavy nejen slovenské kultury jako Jakubiska, ale i Karla Kryla. ABE: Natoãil jste s DéÏem Ursinym film Neberte nám princeznú. Jak k tomu do‰lo? MÎ: Ursiny mûl fixní ideu, Ïe musíme nûco udûlat spolu. Jednou mû obsadil do nûjaké epizodní role, kde jsem vyhubl˘ v dlouh˘ch vlasech pouze postával. V tomto muzikálu, o kterém hovofiíte mne obsadil do hlavní role a já pak pfiitáhl je‰tû Mariku Gombitovou. ABE: To uÏ je období let osmdesát˘ch… MÎ: Osmdesátá léta byla o nûco snadnûj‰í neÏ sedmdesátá. Normalizace byla pro rockovou a beatovou hudbu velice tûÏká. Tehdy jsme se snaÏili s Modusem prosadit, ale ne‰lo to. Mûli jsme roãní zákaz vystupování, protoÏe jsme hráli na Bratislavské lyfie písniãku Òsmev a v Rudém právu napsali, Ïe jsme se nalezli v prvcích kosmopolitních. Tato vûta v‰ak zapfiíãinila, Ïe jsme rok nemohli natoãit Ïádné album. První album jsme tedy natoãili aÏ v roce 1978. KdyÏ se to pfiehouplo do tûch let osmdesát˘ch, tak to najednou zaãalo b˘t nûjak jednodu‰‰í. Dnes mnû mladí hudebníci nechtûjí vûfiit, Ïe kdyÏ jsme v té dobû natoãili píseÀ âern˘ kvet, tak se to pfiejmenovalo na Biely kvet, aby to bylo optimistiãtûj‰í. ABE: Vidíte rozdíl v hudebním v˘voji v âechách a na Slovensku? MÎ: Rozdíl byl. Jedno z m˘ch zdÛvodnûní je, Ïe tomu tak bylo, protoÏe jsme byli blízko Vídnû. Byli jsme tedy zasaÏení rakouskou televizí a hlavnû rozhlasovou stranicí Ö3. Pro nás tedy nebylo cestou pfiekládat hity. PfieloÏit Rod Stuarta do sloven‰tiny by vypadalo smû‰nû. Pro nás tedy byla cesta tvofiit vlastní písnû. Mûli jsme ‰tûstí, Ïe tam byl Janko Lehotsk˘, kter˘ sypal melodie z rukávu. Pak jsem zaãal i já psát písniãky. Tato cesta se pak prosadila i v âechách, kde se nejprve vycházelo z pfiekladu anglick˘ch písniãek a nikdo to moc nepoznal. ABE: V textové oblasti byl takovou velkou postavou Kamil Peteraj… MÎ: Kamil Peteraj mûl neobyãejn˘ zábûr. Psal nejen pro mnû, ale i pro Pavola Hamela, Janka Lehotského, Mariku Gobitovou. Byli tam i jiní borci jako Boris Filan, Janko ·traser. ABE: V âechách v‰ak existoval tvrd˘ underground, skupiny jako Plastic People of the Universe, DG 307… Bylo nûco podobného na Slovensku? MÎ: Byly tam kapely jako Bez ladu a skladu, ale máte pravdu, Ïe v âechách byl rock víc potlaãován. Nebylo to jednoduché ani na Slovensku, ale to, co mûlo rockové prvky, to se tûÏko protlaãovalo v âechách zejména do médií a do televize. Plastici, ti uÏ vÛbec nikam nesmûli. Ale tfieba problémy mûl i takov˘ PraÏsk˘ v˘bûr. ABE: Ironií je, Ïe Plastici hráli Bondyho a ten pak emigroval do Bratislavy… MÎ: V˘voj ‰el skuteãnû pfiekvapivû zvlá‰tním smûrem, ale to uÏ jsme v devadesát˘ch letech a témûfi v souãasnosti. âas vymezen˘ na rozhovor se naplnil a tak o souãasnosti, pokud Miro Îbirka pfiijede, tak nûkdy pfií‰tû. Ale‰ Bfiezina *** Jan Ponocný, Miro Žbirka a Jan Kořínek při torontském Koncertu
Transcript
Thursday,
July 19,
2007
satellitePublished by ABE, P. O. Box 176, Station „E“, Toronto, Ontario, Canada M6H 4E2
www.satellite1-416.com nebo www.zpravy.org nebo www.zpravy.ca
1. Zem pradávnych sºnkv chladnom tieni tajomstievna mapách jej dávno nietZem pradávnych sºnknepoznበjej Ïalospeva more nevydá viac ten svetPod hladinou spí kameÀ s tvárou navekyv nehybnom tieni riasa milenci sú si v tej hºbke vzdialen˘s rukou sa míÀa vlas® Len more cez brány ãiasÏenie na brehy stºpy vºnmore cez brány ãias von vyná‰a stºpy vºn
2. Zem straten˘ch sºnk v oknách blúdia oãi r˘btam hlboko niet kam ujsÈzem straten˘ch sºnk v oknách blúdia oãi r˘bhºadajú klúã od ústPod hladinou spí kameÀ tvár a testamentv nehybnom tieni riasãas ostal tam stáÈ oãami hviezd sa díva svetv tej hºbke je nieão z nás
3. Nepovie nám v‰ak viackde m⁄tvy v Àom b˘vajúnepovie nám v‰ak viacão mestá v Àom skr˘vajú
Text k Atlantídû mnû zÛstal na mysli po skonãeníkoncertu asi nejpopulárnûj‰ího slovenského zpûvákaMiro Îbirky. Jeho poetiãnost znovu vynikla, kdyÏ jsemsi ho pfieãetl na internetu a mûl jsem chuÈ si nûkdesehnat cédéãko a je‰tû jednou si tuto písniãkuposlechnout. Letos jsem si mohl vychutnat dvakrátÎbirkovo umûní. Poprvé to bylo na plzeÀském festivaluFinále, kdy hrál v dûtském muzikálu DéÏo UrsinyhoNeberte nám princeznú (z roku 1981). Podruhé pfiikoncertu v Ukrajinském stfiedisku v Christie Parku.
Zde láska mezi zpûvákem a publikem nebyla na prvnípohled. Kulturnû vyhladovûlé publikum totiÏ milovalozpûváka dávno pfied tím neÏ se objevil s dvûma ãesk˘mihudebníky, kytaristou Janem Ponocn˘m a hráãem naklávesy Janem Kofiínkem, na pódiu. Mnozí z divákÛ byliv sále jiÏ hodinu pfied koncertem. Miro Îbirka vzápûtísvou lásku opûtoval a byla ruka v rukávû. KdyÏ zazpívalpoetickou písniãku Múr na‰ich lások, tak nejednoho znás postihla jakási nostalgie nad nûãím, co je nenávratnûpryã. V okamÏiku, kdyÏ zjistil, Ïe v sále je i nûkolikKanaìanÛ, ktefií nerozumí slovensky zazpíval Beatlesa pak se vrátil ke svému slovenskému repertoáru. MiroÎbirka vstoupil do svûta pop-music v druhé polovinûosmdesát˘ch let a v popularitû dokázal konkurovat itakov˘m hvûzdám jako je Karel Gott. Pfii tom v Torontûvystupoval velice skromnû. Udûlal si ãas na své fanou‰kyi na média. V krátkém rozhovoru jsme se ho zeptali naobdobí, kdy zaãínal:
ABE: Jak vzpomínáte na období BeatmenÛ aButtons, dvou bratislavsk˘ch skupin, které jsouasi dnes jiÏ zapomenuté?
MÎ: Mám velice rád toto období a také zpûváka Dodo·uhajdu. Pamatuji se, jak byli nesmírnû hrdí na to, kdyÏRolling Stones vydali celkem neznámou desku, kterouv‰ak já mám stále rád, Between the Buttons. V‰ichni v
Bratislavû si mysleli, Ïe Buttons jsou kámo‰i s RollingStones a oni se tváfiili jako kdyby tomu tak skuteãnûbylo. Druhá legendární skupina Beatmeni spí‰einklinovali k Beatles. Zaãínali dfiív, oblékali se jakoBeatles, pfiipomínali je ve v‰em, coÏ bylo na tu dobufantastické. Z nich se oddûlil DéÏo Ursiny, s typick˘mautorsk˘m rukopisem, kdy neustále vym˘‰lel disonantníakordy. Vytvofiil skupinu The Soulmen, tím se pfiipodobnilspí‰e skupinû Cream. Toto období, které jsme sinedávno pfiipomnûli v Bratislavû velk˘m koncertem vPKO, mám velice rád. Dodnes z nûho pocházejí krásnépísniãky jako tfieba jsou na desce skupiny Prúdy Zvonky,zvoÀte. KdyÏ to dnes posloucháte, tak tam hraje skvûleMarian Varga s Palem Hamelem. Oba doposud pÛsobí.To jsou základy slovenské písnû. V té dobû se v‰esoustfieìovalo okolo V-klubu. Tehdy jsem tam vidûl vpatnácti letech známé postavy nejen slovenské kulturyjako Jakubiska, ale i Karla Kryla.
ABE: Natoãil jste s DéÏem Ursinym film Nebertenám princeznú. Jak k tomu do‰lo?
MÎ: Ursiny mûl fixní ideu, Ïe musíme nûco udûlatspolu. Jednou mû obsadil do nûjaké epizodní role, kdejsem vyhubl˘ v dlouh˘ch vlasech pouze postával. Vtomto muzikálu, o kterém hovofiíte mne obsadil dohlavní role a já pak pfiitáhl je‰tû Mariku Gombitovou.
ABE: To uÏ je období let osmdesát˘ch…MÎ: Osmdesátá léta byla o nûco snadnûj‰í neÏ
sedmdesátá. Normalizace byla pro rockovou a beatovouhudbu velice tûÏká. Tehdy jsme se snaÏili s Modusemprosadit, ale ne‰lo to. Mûli jsme roãní zákaz vystupování,protoÏe jsme hráli na Bratislavské lyfie písniãku Òsmeva v Rudém právu napsali, Ïe jsme se nalezli v prvcíchkosmopolitních. Tato vûta v‰ak zapfiíãinila, Ïe jsme roknemohli natoãit Ïádné album. První album jsme tedynatoãili aÏ v roce 1978. KdyÏ se to pfiehouplo do tûch letosmdesát˘ch, tak to najednou zaãalo b˘t nûjakjednodu‰‰í. Dnes mnû mladí hudebníci nechtûjí vûfiit,Ïe kdyÏ jsme v té dobû natoãili píseÀ âern˘ kvet, tak se
to pfiejmenovalo na Biely kvet, aby to bylo optimistiãtûj‰í.ABE: Vidíte rozdíl v hudebním v˘voji v âechách a
na Slovensku?MÎ: Rozdíl byl. Jedno z m˘ch zdÛvodnûní je, Ïe tomu
tak bylo, protoÏe jsme byli blízko Vídnû. Byli jsme tedyzasaÏení rakouskou televizí a hlavnû rozhlasovoustranicí Ö3. Pro nás tedy nebylo cestou pfiekládat hity.PfieloÏit Rod Stuarta do sloven‰tiny by vypadalo smû‰nû.Pro nás tedy byla cesta tvofiit vlastní písnû. Mûli jsme‰tûstí, Ïe tam byl Janko Lehotsk˘, kter˘ sypal melodiez rukávu. Pak jsem zaãal i já psát písniãky. Tato cestase pak prosadila i v âechách, kde se nejprve vycházeloz pfiekladu anglick˘ch písniãek a nikdo to moc nepoznal.
ABE: V textové oblasti byl takovou velkoupostavou Kamil Peteraj…
MÎ: Kamil Peteraj mûl neobyãejn˘ zábûr. Psal nejenpro mnû, ale i pro Pavola Hamela, Janka Lehotského,Mariku Gobitovou. Byli tam i jiní borci jako Boris Filan,Janko ·traser.
ABE: V âechách v‰ak existoval tvrd˘underground, skupiny jako Plastic People of theUniverse, DG 307… Bylo nûco podobného naSlovensku?
MÎ: Byly tam kapely jako Bez ladu a skladu, ale mátepravdu, Ïe v âechách byl rock víc potlaãován. Nebyloto jednoduché ani na Slovensku, ale to, co mûlo rockovéprvky, to se tûÏko protlaãovalo v âechách zejména domédií a do televize. Plastici, ti uÏ vÛbec nikam nesmûli.Ale tfieba problémy mûl i takov˘ PraÏsk˘ v˘bûr.
ABE: Ironií je, Ïe Plastici hráli Bondyho a ten pakemigroval do Bratislavy…
MÎ: V˘voj ‰el skuteãnû pfiekvapivû zvlá‰tním smûrem,ale to uÏ jsme v devadesát˘ch letech a témûfi vsouãasnosti.
âas vymezen˘ na rozhovor se naplnil a tak osouãasnosti, pokud Miro Îbirka pfiijede, tak nûkdypfií‰tû.
Ale‰ Bfiezina***
Jan Ponocný, Miro Žbirka a Jan Kořínek při torontském Koncertu
2 satellite 1-416 July 19, 2007Canada
We acknowledge the financial supportof the Government of Canada, through the PublicationAssistance Program (PAP) towards our mailing costs.
Knihovna na MasaryktownuStfieda: 16:00-21:00, pátek: 16:00-18:00.
Tel.: 416-431-9477
Masaryk Memorial Institute Inc.450 Scarborough Golf Club Rd., Scarborough, Ont. M1G 1H1
Tel.: (416) 439-4354, Fax: (416) 439-6473
satellite 1-416
CZECHOSLOVAK BI-WEEKLYpublished by ABE
P.O. Box 176, Station „E",Toronto, Ont. M6H 4E2Telefon: 416/530-4222
âeská televize Nová vizevysílá v Ontariu vÏdy v sobotu v 10:00 hodin
opakování v úter˘ v 7:30 hodin
na stanici OMNI 1 (V Torontu kanál 47/kabel 4, 101 a 804)E-mail: [email protected].
âESKÉ ASLOVENSKÉBOHOSLUÎBYV TORONTùâeskoslovensk˘ baptistick˘ sbor(Czechoslovak Baptist Church); 200Annette St., Toronto, Ont. M6P 1P6. Zpívápûveck˘ sbor. KaÏd˘ je srdeãnû vítán.Zaãátek nedûlních bohosluÏeb je v 10:00.Stfiedeãní biblická hodina v 19:30 (V létû uAláãÛ). Rev. Ján Banko. Tel.: 289/242-0635,Internet: http://www.csbaptist.com/KITCHENER-WATERLOO: KaÏdoudruhou nedûli v mûsíci v 17:00 - GermanGospel Church, 223 Union St.E.Morav‰tí bratfií (Moravian BrothersChurch); BohosluÏby pouze anglicky-nedûle v 11:00. 7 Glenora Ave. Toronto,On. M6C 3Y2. Tel.: 416/656-8661. Duchovnísprávce: Rev.Margaret Hassler, Pastor, e-mail [email protected]
Rímsko-katolick˘ kostol sv. Cyrila aMetoda (R.C. Church of St. Cyril andMethodius), 5255 Thornwood Drive,Mississauga, Ont. L4Z 3J3. Slovenskáom‰a:: Ne.: 11:00, po a ‰t.: 8:00, út., st. apá.: 19:00, 1. so 18:00. Anglická: Ne.: 9:00a so.: 17:00. Farár: M. Verãimak. Tel.: 905/712-1200, fax: 905/712-0974.¤ímsko-katolick˘ kostel sv. Václava(R.C. Church of St. Wenceslaus), 496Gladstone Av., Toronto, Ont. M6H 3H9.Internet: www.katolik.ca. BohosluÏby:nedûle v 10:30, pátek 19:00. Duchovnísprávce: Rev. Libor ·vorãík. Tel.: 416/532-5272, fax: (416) 516-5311.
Slovensk˘ evanjelick˘ kostolaugsburgského vyznania sv. Pavla(Slovak Evangelical Lutheran Church ofSt. Paul) 1424 Davenport Rd., Toronto,Ont. M6H 2H8. Tel.: 416/658-9793. Rev.Ladislav Kozák, BohosluÏby: nedel’a: 9:30(angl.), 10:45 (slovensky).Slovensk˘ grécko-katolick˘ kostol sv.Marie (Slovak Greek Catholic Church ofSt. Mary) 257 Shaw St., Toronto, Ont. M6J2W7. Tel. 416/531-4836. Farár: P. Dolinsk˘.BohosluÏby: 9:00 angl., 10:30 slov.Luteránsky kostol sv. Luká‰a, (LutheranChurch of St. Luke), 3200 Bayview Ave.(Bayview a Finch), Toronto. Rev. Du‰anTóth. BohosluÏby: 6. mája a 1. júla v 13:00.,
Kat. bohosluÏby mimo TorontoKat. bohosluÏby mimo TorontoKat. bohosluÏby mimo TorontoKat. bohosluÏby mimo TorontoKat. bohosluÏby mimo TorontoBurlington: Holy Sepulchre Cemetery-nedûle 15:00 hodin. Streda 18:00. Duch.správce: Pavel Norbert Rou‰, St. AdalbertR.C. Mission, 464 Plains Rd. W., BurlingtonL7T 1H2. Tel/Fax.: (905) 635-5763.Ottawa: Kostel sv. Leopolda Mandice:(Lyndale a Hirchey): 170 Hinchey Avenue.Nejbliωí bohosluÏby: 15. záfií a 20. fiíjna2007 v 17:00.Kingston: Kaple Newman House,192Frontenac Street. Nejbliωí bohosluÏby: 15.záfií a 20. fiíjna 2007 v 10:00Montreal: Kaple Loyola High School,7272Sherbrooke Street. Nejbliωí bohosluÏby:16. záfií a 21. fiíjna 2007 v 11:00.Vineland: St. Helen's Church R.C. Pharish,4156 Maple Grove Rd.
Satellite 1-416 jsou nezávislé noviny reflektující rÛzné názory, které senemusejí vÏdy shodovat s názory redaktora tûchto novin.
Jsme pfiesvûdãeni, Ïe v˘mûna my‰lenek a názorÛ slouÏí vzájemnémupochopení a porozumûní. Na‰im úkolem není fiíkat ãtenáfii, co si má myslet,
ale pfiedat mu informace, z kter˘ch si mÛÏe udûlat svÛj vlastní názor.Pfiebírání pÛvodních ãlánkÛ a informací je moÏné,
pokud se nezmûní charakter ãlánku a pokud nebude poru‰ena rovnováha,která se diskusí sleduje.
V‰echny ãlánky v na‰ich novinách musí b˘t podepsané a autor zodpovídáza správnost údajÛ v nich uveden˘ch.
Na okrajO sokolování
K napsání této ãrty jsem byl inspirován(vyprovokován?) jednak poznámkou pfiítele,Ïe jsem nebyl na leto‰ním âeském aSlovenském dnu na Masaryktownu (nevidûlmne v programu Nové vize) a jednak úvahoukrajanské pracovnice Barbary Sherriffové vdopise pfiátelÛm v âeském a SlovenskémsdruÏení.
Na âeském a Slovenském dnu jsem podlesvého nejlep‰ího vûdomí a svûdomí byl, adokonce jsem byl - aÏ do hovoru se sv˘mpfiítelem - pfiesvûdãen, Ïe jsem na nûm storontskou sokolskou jednotou cviãil. Alejsem ve vûku, kdy i moje nejvût‰í jistoty senejistû pfiikrãí, kdyÏ na nû nûkdo vytáhnehoufnici. Pro v‰ecky pfiípady jsem pfií‰tíúter˘ ráno (kdy je program Nové vizeopakován) pfied pÛl osmou zapnul televizi a
rovnou zamífiil na kanál ãtyfii. A já tamopravdu nebyl. Zahlédl jsem tam nûkolikãlenÛ na‰í jednoty v cviãebních úborech,ale ne sebe. Je moÏné, Ïe jsem byl nazábûru cviãící skupiny, ale nepoznal jsemto. ·lo o jedin˘ zábûr, kter˘ byl vzat z v˘‰ky,dálky a zezadu a já se zezadu (zvlá‰È kdyÏje to souãasnû také z v˘‰ky a z dálky) mocneznám. Tohle není nutnû mínûno jakokritika kameramana, ani si nestûÏuji naredaktory. KaÏd˘ dûláme, co umíme a comÛÏeme. Bûhem âeského a Slovenskéhodne se toho stalo moc a na v‰ecko nebylãas. Naprosto si nestûÏuji, Ïe jsem se vprogramu nezahlédl. Já se za svÛj dlouh˘Ïivot na fotografiích a filmech uÏ párkrátvidûl a to, co jsem vidûl mne neuchvátilo.
Ale jedin˘ zábûr z vystoupení sokolsk˘chmuÏÛ a Ïen (a k tomu seshora a z dálky azezadu, i kdyÏ vím, Ïe cviãenci byli uprostfied,diváci na obou stranách a kameraman pouzena jedné)… A to mne pfiivádí k dopisuBarbary Sherriffové, která soudí, Ïe mámeproblém pfiilákat nové ãleny do sdruÏení,ponûvadÏ nemáme respekt k své minulosti,protoÏe nám chybí národní hrdost. Domníváse, Ïe nበkrajansk˘ tisk by nám mûlpfiipomínat v˘znamné události a osobnostina‰ich dûjin. A uÏ jsme u SokolÛ...
Pfied dvûma t˘dny o úãasti SokolÛ naodboji pfiedná‰el pro seniory Jan Waldauf.Z jeho znamenité pfiedná‰ky uvádím jennûkolik ãísel, jmen a fakt:
Vût‰ina pfiíslu‰níkÛ ãeskoslovensk˘chlegií v První svûtové válce byla ãleny Sokola.
15. bfiezna 1939 nûmecké vojsko obsadilozbytek âeskoslovenska; 16. bfiezna zaãalsokolsk˘ odboj: sokolská pûtka, sloÏená znejvy‰‰ích funkcionáfiÛ, úzcespolupracovala s fiídící sloÏkou národníhoodboje “Obranou národa” (velitel generálJosef Bíl˘ /Sokol/, zemsk˘ velitel na MoravûGen. Hugo Vojta /pfieborník vinohradskéhoSokola/, oba popraveni 30. záfií 1941). Dokonce fiíjna 1941 popraveno na 300odbojov˘ch pracovníkÛ, vãetnû náãelníkaâOS, Augustina Pechláta.
Ze 7. na 8. fiíjna 1941 Gestapo zatklo pfies1,000 sokolsk˘ch ãinovníkÛ, z nichÏ sevrátila jen hrstka.
V noci z 28. na 29. prosince 1941 bylo vProtektorátu vysazeno 7 ãs. para‰utistÛ(jeden z nich, Slovák Jozef Gabãík, bylãlenem Sokola) s posláním likvidovatgenerála SS, fií‰ského protektora ReinhardaHeydricha. Po atentátu 27. kvûtna 1942bylo zatãeno 3,189 lidí, z nichÏ 1,585 bylopopraveno.
Ukr˘váním para‰utistÛ byla povûfienaskupina “¤íjen”, sloÏka sokolské odbojovéorganizace “Jindra”, která zajistila úkryt i vpravoslavném kostele Cyrila a Metodûje vResslovû ulici. Proti sedmi para‰utistÛm(v‰ichni zahynuli) bylo nasazeno 757pfiíslu‰níkÛ dvou oddílÛ SS a nûkolik desítek
CZECHTOURISMCANADA
has moved to a NEW location
in Toronto.CzechTourism Canada2 Bloor Street West,
Calgary, AB:208 Scenic Glen Place N.W.,Calgary, AB T3L lK3.Tel. and Fax: (403) 239-3543,Mobil: (403) 540-1668, (403) 399-9982
[email protected]. Ludovit Zanzotto, Honorary ConsulJurisdiction: Alberta and Saskatchewan
Montreal, QC22, Place de la MadelaineDollard des Ormeaux, Quebec H9B 1W3Tel.: (514) 421-2972, Mobil: (514) 585-2496Fax: (514) [email protected]; [email protected] Michaletz, Honorary Consul
Toronto, ON:1 King Street West, Suite 1202Toronto, ON M5H 1A2tel: 416/862-1270 fax: 416/[email protected] Martincek, Honorary ConsulJurisdiction: Province of Ontario
Vancouver, BC:200-247 Abbott St.Vancouver. BC V5Z lE4Tel. & Fax:: (604) 682-0991www.slovakia.orgHours: Tuesday 14:00-16:00,Thursday 10:00 - 12:00Mr. Stanislav Li‰iak, Honorary ConsulJurisdiction: British Columbia
8:9. (so) 16:00 a 20:009.9. (ne) 16:00Smí‰ené pocity
Jana Hlaváãová, Petr Kostka, CarmenMayerová
Nové divadloJoseph Workman Auditorium,
1001 Queen Street West***
13. 9. (ãt) 19:30 Zahajovaci koncert: Zemlinského
kvartetoKostel sv. Vaclava
Mozartova spoleãnost***
15.9. (so) 15:30Zahájeni cviãení ÏactvaSteeles West Gym Club
***15. 9. (so) 18:00
âlenská beseda a zápis do cviãeníÏactva
Kostel sv. Vaclava***
16.9. (ne) 17:00Zemlínského kvarteto
Nokturna na Masaryktownu***
27.10. (so) 17:00 Zdenûk Plech a Marcela Groffová
Kostel sv. VáclavaOslava 28. fiíjna -Nokturna
***15. 11. (ãt) 19:30
Pfiedná‰ka na sokolskou tematikuKostel sv. Václava
***
âtvero v˘roãí manÏelÛTrávníãkov˘ch
Ten titulek je vlastnû trochu nepfiesn˘. Veskuteãnosti Jan Trávníãek slaví dvû v˘roãí,jeho paní jedno a oba dohromady takéjedno.
Nejdfiív se narodil Jan (a to je to jehov˘roãí). Narodil se 26. ãervna 1927 (pfiednûkolika málo t˘dny dovr‰il osmdesátku)ve vesniãce Nasavrti u Chocnû, kde jehorodina hospodafiila a Jan si docela rádvzpomíná, jak pomáhal na poli. Zfiejmû tos hospodafiením myslil váÏnû, ponûvadÏdokonce studoval zemûdûlskou ‰kolu. Alepak se svût zbláznil a z Jana se 6. ledna1949 stal uprchlík (provûfioval ho znám˘skautsk˘ pracovník Velen Fandrlík) askonãil v táboru Lechfield u Augsburku,odkud si na jeden rok odskoãil na práci do·v˘carska. MoÏná by zÛstal déle, alenedostal prodlouÏení povolení, vrátil se doNûmecka, potom odjel do Austrálie anakonec (k na‰emu prospûchu) 15. kvûtna1957 (druhé Janovo v˘roãí) pfiistál vKanadû. V Kanadû pracoval v úãetnictví unûkolika americk˘ch firem, aÏ se (ale ipozdûji) v roce 1976 v Graduate klubupotkal s pûknou a ‰ikovnou mladou Ïenouz Winnipegu.
Ona mladá Ïena se narodila (a to je jejív˘roãí) 16. února 1937 ve Winnipegu.
Jmenovala se Drucilla Godin a bylauãitelkou (pozdûji si je‰tû udûlala B.A.). Vãervenci 1977 se vzali (a to je jejich v˘roãí).TakÏe letos Drucilla a Jan slaví osmdesátév˘roãí jeho narození, sedmdesáté v˘roãíjejího narození, padesáté v˘roãí jehopfiíchodu do Kanady a tfiicáté v˘roãí svésvatby...
Je tfieba fiíct, Ïe jejich Ïivot svatbouneskonãil - Drucilla uãila aÏ do roku 1993na rÛzn˘ch ‰kolách nejdfiíve v Hamiltonua pozdûji v Torontu. Jan, kter˘ brzy popfiíchodu do Kanady vstoupil jak do Sokola,tak do âeskoslovenského sdruÏení vKanadû (a také tancoval s JanemKunovjánkem, Janem âerveÀákem aOldfiichem Bobkem ve skupinûMoravsk˘ch SlovákÛ), 14.února 1981vstoupil do Masarykova ústavu (spolu sestodolarov˘m ‰ekem). O dva roky pozdûjibyl zvolen pfiedsedou této organizace avzornû ji vedl dvacet rokÛ, bûhem kter˘chse zvlá‰tû zaslouÏil na Masaryktownu ovybudování residencí, kde také se svojíÏenou Ïije.
Dostalo se mu fiady vyznamenání:Masarykovy ceny âeského a SlovenskéhosdruÏení v Kanadû (1996), Pozvání dokanadského parlamentu pfii pfiíleÏitostináv‰tûvy prezidenta Havla (1999),Certifikátu mûsta Toronta za dobrovolnoupráci (2002), 2003 Gratias Agit(vyznamenání ãeského ministrazahraniãních vûcí za zásluhy o dobréjméno âeské republiky), 2004 zasazenna jeho poãest strom na Masaryktownu.Ale Janovi se moÏná bude nejvíczamlouvat laviãka, kterou v parkuMasaryktownu dala na poãest jehoosmdesátky umístnit Drucilla.
Milá Drucillo, mil˘ Jane, k Va‰imnarozeninám, k v˘roãí Janova pfiíchodudo Kanady i k v˘roãí Va‰í svatby Vámupfiímnû blahopfiejeme. V‰echna v˘roãíjsme s Vámi oslavili ve Va‰em domovû naMasaryktownu 7. ãervence 2007.
Josef âermák***
OmluvaV minujlém ãísle jsme dvakrát uvedlijméno dcery Dr. Milady Horákové jakoJana Khanová. Dcera Dr. Horákové seov‰em jmenuje Jana Kánská. Je nám lítoa moc se omlouváme.
Josef âermák a Ale‰ Bfiezina
***
gestapákÛ spolu s ãetou hasiãÛ.Celkem bûhem války bylo v koncentrácích
vûznûno 12,288 sokolsk˘ch pfiíslu‰níkÛ, znichÏ 4042 byli popraveni.
Za zmínku snad stojí i to, Ïe Slovenskénárodní povstání vedli dva Sokolové,generálové Viest a Golián; Ïe pfiedsedouâeské národní rady (která pfiijala kapitulacinûmecké armády), byl Sokol profesor AlbertPraÏák a pfiedsedou Slovenské národní radySokol Vavro ·robár, stejnû jako Sokoly bylii Pavel Blaho, gen. MikulበFerjenãík, JanOpletal a profesor Vladimír Krajina...
Ale i to postaãí, abychom si udûlali, jakkolivpovrchní, obrázek, o v˘znamu Sokolstvapro nበnárod. Tak snad pfiece jenom sivystoupení SokolÛ (s mal˘mi v˘jimkamivystoupili na kaÏdém âeskoslovenském iâeském a Slovenském dnu) zaslouÏí víc,neÏ jeden ne právû reprezentaãní zábûr.JestliÏe nûjaké hnutí modelovalo národnícharakter v devatenáctém a v první polovicidvacátého století, bylo to, myslím, sokolstvo.
âas samozfiejmû nestojí. âeskoslovensk˘i pozdûji âesk˘ a Slovensk˘ den v dobû,kdy v minulém století vládli sovût‰tímístodrÏící, mûl jinou náplÀ i jinou formuneÏ ten, kter˘ se vyvíjel po devadesátémroce minulého století a zvlá‰È ten leto‰ní.Ten dfiívûj‰í byl formálnûj‰í, konal se v nedûli,bûhem projevÛ a vystoupení skupin bylokoupali‰tû zavfieno a ostatní ãinnostomezena. Obsahem tyto dny byly slavnostní,jak˘msi opakovan˘m projevem vzdoru inadûje. Ten leto‰ní - jako uÏ nûkolikposledních - se konal v sobotu, byl obsahem
bliωí pouti, bohat˘ zábavou, programem,komerãnû podbarven˘. Na tom ov‰em nenínic zlého. Na‰e rodná zem momentálnûnení obsazena ani nepfiátelsk˘mi armádamiani ovládána cizí ideologií. Tak proã bychomse netû‰ili... Nûktefií lidé z mé generacepfiestanou na tyto dny chodit (smrt, stáfií,nemoci - letos mi mezi legionáfii chybûlBohumil Jan Moravec, jedna znejpozoruhodnûj‰ích postav na‰í komunity),nûktefií dávali pfiednost ti‰‰ím zákoutím,jin˘m tfieba vadí, Ïe se mluvilo skorov˘hradnû anglicky, ale to bylo vÏdyckyproblémem. MoÏná, Ïe bude chodit vícelidí, ktefií se chtûjí prostû pobavit. A proã ne?KaÏdá generace si musí najít svou cestu vpfiesvûdãení, Ïe oni objevili svût. Jako tipfied námi a jako my. I tato dne‰ní se nachvíli opije úspûchy a rozesmutní sv˘miporáÏkami a pak se ti ‰Èastní s pocitem, Ïesnad nebyli docela darmo‰lapy vytratí donoci. V mém pfiípadû s pocitem vdûãnosti,Ïe jsem byl ãlenem nádherné sokolskérodiny.
Petr ChudoÏilov: O zufiivosti a národním odboji¤idiãi, ktefií se chystáte na dovolenou ve ·v˘carsku:pozor! Za Ïádn˘ch okolností nepfiekraãujte povolenourychlost, na dálnici 120, mimo ni 80 kilometrÛ, místnípolicie v poslední dobû pronásleduje amatérskézávodníky stále ostfieji obrovsk˘mi pokutami aodebíráním fiidiãsk˘ch prÛkazÛ. Zavinili to die Raser,fiidiãi oddávající se vá‰ni ujíÏdût co nejrychleji.Naskytne-li se vhodná pfiíleÏitost a potkají-li se sestejn˘m fanatikem, odehrávají se na dálnicíchopravdové soutûÏe, nûkdy se smrteln˘mi následky.Justice rozumnû pfiestala takové nehody povaÏovatza shovívavû posuzovateln˘ kavalírsk˘ pfiestupek ajen v leto‰ním roce nûkolika tûmto divousÛm - slovoRaser je odvozeno od substantiva die Raserei, zufiivost- vymûfiila aÏ ‰estileté nepodmínûné tresty sodÛvodnûním, Ïe ‰lo o trestn˘ ãin zabití. Pachatelénápadnû ãasto pocházejí z balkánsk˘ch zemí, pr˘ sejedná o dÛsledek tamní maskulinní kultury. “Mám tohalt v krvi, svûfiila se mi nedávno smutnû sebeironickymoje chorvatská známá, která na dálnici jela o pouh˘chpût kilometrÛ rychleji neÏ pfiipou‰tí zákon a dostalaza to pokutu dvû stû frankÛ ‰v˘carsk˘ch nebolinûjak˘ch tfii tisíce ‰est set ãesk˘ch korun. Spravedlivûpodotknûme, Ïe mezi adepty formule jedna se ãastonalézají ãistokrevní ‰v˘car‰tí chlapeãkové z lep‰íchrodin. Policie si s nimi neví rady, zaãíná se mluvit ozabavení nebo dokonce se‰rotování kriminálníhovozidla. Z osobní zku‰enosti bych amatérskéhozávodníka popsal jako postpubertálního cholerikatrpícího komplexem vlastní sexuální nedostateãnosti,nápadnû ãasto nevysoké postavy. Pfiedjede-li mû autos obrovsk˘m pochromovan˘m vejfukem a fiidiã namû vrhne vyz˘vav˘ pohled, okamÏitû vyjedu se sv˘mmaliãk˘m Mitsubishi na odstavn˘ pruh, zapnunehodová svûtla a vylezu na nejbliωí vhodn˘ strom.Mizerné zku‰enosti se závodníky jsem nasbíral
zejména po pádu Ïelezné opony v âeskoslovensku. Zrodinn˘ch dÛvodÛ jsem tehdy vlastnil obrovsk˘stfiíbrn˘ Ford Granada. ¤idiãi trabantÛ, embéãek a
Josef Lnûniãka: Bál jsem se dûdkaJiÏjako batole jsem se bál muÏe silnéstatné postavy, kter˘ chodíval kolemzmoÏen alkoholem. Mûl takové zakalenéoãi a já je vidím cel˘ Ïivot. Sedával podstromem na stráni, nebyl Ïádn˘ chudák,v‰echno bylo jeho: lom, kde se tûÏil písek,krásn˘ velk˘ borov˘ les, polnosti, velkástodola a usedlost se zelenû natfien˘miokny.Îe byl pfied válkou starostou obce, to
mnû, batoleti, nic nefiíkalo. Lidé ale odûdkovi fiíkali, Ïe má pod ãepicí a zau‰ima. Nechápal jsem, co za u‰ima má,tak jsem se jednou zeptal maminky, jestlitam má ‰pínu nebo co.Jakmile jsem dûdka zahlédl, utíkal jsem,
co mi noÏiãky staãily a volal: „Kri‰taPána, dûdek jde!” a koukal jsem zmizet.Marné bylo uji‰Èování rodiãÛ, Ïe mi dûdeknic neudûlá.Jednou, kdyÏ jsem zase chtûl vzít do
zajeãích, jakmile jsem ho zahlédl, plácnuljsem sebou jak ‰irok˘ tak dlouh˘. Dûdekpfii‰el ke mnû a opil˘m hlasem povídá:„Neboj se mû, brouãku, já ti nicneudûlám.”Od té chvíle jsem se ho jiÏ nebál, dokonce
jsme spolu rozmlouvali. Stávalo se, Ïepfii pití kávy nebo ãaje maminka fiíkávala:„Nepij to najednou, odpoãívej.” Potom,
kdyÏ jsem uvidûl dûdka „pod parou”,fiíkal jsem mamince: „Kdyby odpoãíval,tak se mu to nestalo.”Za rakouského mocnáfiství byl starosta
na vesnici mocn˘ úfiad. Chodila k nûmupo‰ta, platily se u nûho ve‰keré danû ipoplatky. A jak fiíkali pfiedkové: „Komudal Pán BÛh úfiad, dal mu i rozum”.V chalupû ãíslo 148 v Budislavi Ïila
poãetná rodina muzikanta DoleÏala. Jakomnozí jiní muzikanti odcházel i on skamarádem Pfiívratsk˘m po nûkolik rokÛdo Vídnû k Dunaji a o sezónû hrávali vcirkusovém orchestru. DomÛ se vracelina jafie. Se starostou obce vycházeli dobfie,starosta totiÏ dával razítko do vandrovníkníÏky. Jednou byl v noci u bfiehu Dunajepfiepaden ãlovûk a hrozila mu jistá smrt.âe‰tí muzikanti byli náhodou nedaleko aDoleÏal s Pfiívratsk˘m pfiispûchalipfiepadenému na pomoc. Zajistili lupiãea navíc zjistili, Ïe zachránili Ïivot majitelicirkusu. On jim z vdûãnosti slíbilpenûÏitou odmûnu. KaÏd˘ mûl dostat 200zlat˘ch, coÏ bylo pro oba chudáky z âechnepfiedstavitelné jmûní. Ovce nebo kozase dala koupit za 8 aÏ 12 zlat˘ch.Budislav‰tí muzikanti se vrátili poskonãení sezóny domÛ.Za del‰í ãas opravdu pfii‰lo ke starostovi
400 zlat˘ch. Jména pfiíjemcÛ bylanesrozumitelná, nebylo moÏno pfiesnûurãit, komu obnos náleÏí. Tak tvrdilstarosta, a tomu se muselo vûfiit. Podlenûho obnos urãitû nepatfiil muzikantÛmDoleÏalovi a Pfiívratskému. Starostaúdajnû poslal peníze zpût. Starostovuslovu se vûfiilo. Muzikanti v‰ak o slovechstarosty pochybovali. DoleÏal mûlchalupu, ale Pfiívratsk˘ ani tu ne, Ïil srodinou v podnájmu.DoleÏal starostu obvinil ze lÏi. Prohlásil,
jestli si peníze pfiivlastní, Ïe ho stihnene‰tûstí. A skuteãnû starostu ne‰tûstípostihlo.Jeho osmnáctilet˘ syn náhle zemfiel.
Údajnû na leukemii. Jeho sestra oslepla,nûkolikrát se mu spla‰ili konû, pfiitomrozbili povoz a bûhali po vesnici jen spfiedními koly od vozu a ojí.V chaloupce ãíslo 148 Ïijí DoleÏalovi jiÏ
ve ãtvrté generaci. Stále ji udrÏují. Odraného dûtství jsem do té chaloupkychodíval.Nepamatuji se, jak skonãil rakousko-
uhersk˘ starosta, ale jeho zakalené oãividím stále pfied sebou.
Z knihy Úlomky ÏivotÛUvefiejnûno se souhlasem autora
***
dokonce i umûlou kÛÏí potaÏen˘ch veverek, trojkolekpÛvodnû urãen˘ch v˘hradnû invalidÛm, povaÏovali zaotázku cti pfiedjet nápadn˘ auÈák se ‰v˘carskoupoznávací znaãkou. “Tak jsem to mámo dneska nandalnûjak˘mu ·vejcarovi v tûch vostrejch zatáãkách meziKostelcem a Brodem!” vykládali doma pfii veãefii.Ekonomick˘ vzestup zemû doprovázen˘ pfiílivemkvalitnûj‰ích automobilÛ pfiinesl na ãesk˘ch silnicíchviditelné uklidnûní. Nejvût‰í zufiivci ov‰em zastarodávna b˘vali fiidiãi vládních vozidel, pfiepravujícíbfiichoprdelaté syny a dcery pracujícího lidu z jednohomísta na druhé. Vyskytovali se v kolonách a zmafien˘lidsk˘ Ïivot pro nû neznamenal víc neÏ za‰lápnut˘mravenec. BudiÏ Bohu Ïalováno, Ïe tento odpudiv˘zvyk pfievzali i nûktefií jejich nekomunistiãtí nástupcibez rozdílu politického zabarvení. U Letenského tunelumû pfied pár lety vytlaãila ze silnice kolona kvílejícícha blikajících bourákÛ, obsazen˘ch no, nebudu je rad‰ijmenovat, hanba, fuj!Naproti tomu krásnou vzpomínku v oboru silniãní
dopravy mám na nûkdej‰ího pfiedsedu vlády ·trougala.V polovinû sedmdesát˘ch let jsem dob˘val svÛj chlébjako fiidiã ãisticího vozidla, lidovû naz˘vaného smeták.Jednoho páteãního poledne mû na ·tvanici pfiedjela‰estsettrojka, moÏná dokonce uÏ ‰estsettfiináctka, v níÏse rozvaloval soudruh ·trougal. Mûl na sobû bíl˘ roláka rukou pfiidrÏoval hliníkov˘ soudek piva, tak fieãené‰tûnû. Vypadalo to, Ïe spûchá na chalupu úplnû stejnûjako ostatní. Ve vhodné chvilce, kdyÏ se ·trougalzdánlivû díval jinam, jsem na nûj vyplázl z kabinysmetáku jazyk, abych se také nûjak zúãastnil národníhoprotikomunistického odboje, pokud moÏno bez vût‰íhorizika. ·trougal bohuÏel moje nesmifiitelné gestozaregistroval. Zachoval se neoãekávanû: místo aby mûnechal zastfielit, taky na mû vyplázl jazyk. ¤idiã na to‰lápl a zmizeli. Ale abych se nevytahoval politick˘mizásluhami: pfiedseda vlády moÏná nic nevidûl a jen setak olizoval, jak se tû‰il na to pivo.
Psáno pro âRO 6. Oti‰tûno s vûdomím autora.***
5 satellite 1-416July 19, 2007 Interview
Financial
1 CDN $ 20,02 Kã1 EURO 28,63 Kã100 Sk 85,80 Kã1 US $ 21,03 KãâNB- 10. 7. 2007
Staré zlaté ãasy…V minulém ãísle se Petr ChudoÏilovzam˘‰lel nad tím, jestli svût jeho dûtství byllep‰í neÏ ten dne‰ní. Jeho odpovûì, Ïenebyl, mne v první chvíli zarazila. âastokrátse o stejném problému dohaduji i s dal‰ímspolupracovníkem Vladimírem Cíchou zVancouveru, kter˘ má obavy z budoucnosti,z multikulturalismu, politické korektnosti arostoucí kriminality. Marnû mu dokládámstatistikami, Ïe kriminalita neroste, ale spí‰eklesá a Ïe kanadská politika v této oblastinebyla v minulosti tak ‰patná, kdyÏ tosrovnáme s ostatními vyspûl˘mi státy.Prakticky zde neexistuje rasová nenávist.Nemáme zde problémy jako napfiíklad veVelké Británii nebo Francii ãi Holandsku.Jistû i v praÏském metru mne a nejen mne,
ale i fiadu m˘ch znám˘ch okradli, coÏ by semi asi nestalo v dobách, kdy ãlovûkakaÏd˘ch padesát metrÛ perlustrovalipfiíslu‰níci VB. Kanada je beznáboÏenského obfiadu perlustrace stálebezpeãnou zemí. Naopak si myslím, Ïe ãímménû je restriktivních omezení, tím ménû jei trestné ãinnosti. Zkusme si jen pfiedstavit,Ïe by nebylo zapotfiebí k práci v KanadûÏádného povolení, tak jako tomu je tfiebadnes v nûkter˘ch zemích EU pro lidi znov˘ch zemí tohoto spoleãenství. Pokudby nûkdo sehnal zamûstnání a osvûdãil sev nûm, zÛstal by zde. Pokud by se neuplatnil,s nejvût‰í pravdûpodobností by ‰el jinam.TotéÏ se zahraniãními dûlníky v âechách.¤ada problémÛ s administrativou v‰ak vedek tomu, Ïe se obyãejn˘ ãlovûk svûfií dorukou nûkomu, kdo to s úfiady umí a to jsoubuì byrokrati nebo mafiáni. âastokrát jsouobû skupiny nápadnû propojené.Pokud tedy mám z nûãeho v budoucnosti
strach, pak je to nûco, co bude vypadatvelice pûknû a pfii tom to budeme velicetûÏko identifikovat, tak jako to nedokázalarozpoznat vût‰ina lidí v padesát˘ch letech.VraÈme se v‰ak do minulosti. V pfiedchozím
ãísle jsme pfiinesli reportáÏ o udûleníMasarykovy ceny Miladû Horákové.(Správné jméno dcery Milady Horákové jeJana Kánská, nikoliv Khanová, jak jsmeuvedli). Zmapovat poslední okamÏikyzmanipulovaného procesu a rekonstruovatto, co se skuteãnû stalo je úkol nadmírutûÏk˘. Jak vlastnû k této rekonstrukci do‰lojsme se zeptali redaktora âeského rozhlasuMarka Janáãe.MJ: Nejprve jsme museli jít do Národního
archivu, dokumenty jsou v archivechMinisterstva spravedlnosti, vy‰etfiovacíspisy jsou v archivu Ministerstva vnitra. VNárodním filmovém archivu jsou filmovézábûry a v archivu âeského rozhlasu jsouaudio-záznamy. DÛleÏité jsou rovnûÏstenografické záznamy.
ABE: Jsou problémy získat z archivuâeského rozhlasu audio-záznamy?MJ: Já jako zamûstnanec rozhlasu k nim
mám voln˘ pfiístup, stejnû tak jak˘kolivbadatel k nim má voln˘ pfiístup. Staãí vyplnitÏádost.ABE: Jak jsou dokumenty fiazeny, jsou
digitalizovány?
ABE: Myslíte si, Ïe by existovaly je‰tûnûkde jinde podobné nahrávky?MJ: MÛÏeme vylouãit jiné archivy, protoÏe
âeskoslovensk˘ rozhlas byl tehdy najatStátní bezpeãností. Rozhlas byl servisnísluÏbou pro StB a toãil i fiadu jin˘ch procesÛ.Od pamûtníka pana Vykysalého víme, Ïebyl jako zvukafi tfieba i v Babicích, kam pfiijelrozhlas s pfienosov˘m autobusem. Tenautobus zastavil vedle ‰koly a tam senatáãelo. Pracovníci rozhlasu byli hlídánipfiíslu‰níky StB se samopaly, aby nedo‰lok naru‰ení. StB tedy nedûlala nic separátnûpro sebe, protoÏe v‰e mûla od profesionálÛ.ABE: Bude moÏné tyto nahrávky dostat
pfies internet?MJ: Budeme se snaÏit dostat cel˘ proces
k nej‰ir‰ímu mnoÏství lidí. Zfiejmû budemoÏné to udûlat na DVD, ale internet bynebyl ideální, protoÏe se tímto zpÛsobemdokumenty kradou. Filmov˘ archiv by dotoho zcela urãitû ne‰el. Rekonstrukcehistorick˘ch materiálÛ stojí pomûrnû hodnûpenûz. Internet mÛÏe pfiijít na fiadu aÏ vokamÏiku, kdy to bude roz‰ífiené dovzdûlávacích zafiízení, která to potfiebují.Navíc se snaÏíme urãité pasáÏerekonstruovat. Nalézt k filmu zvuk zrozhlasu, popfiípadû zvuk doplnit podlestenografick˘ch záznamÛ. atd.ABE: MÛÏete se obrátit na archivy jin˘ch
rozhlasov˘ch stanic?MJ: Oni vût‰inou nic z toho, co my
potfiebujeme nemají a tak nemáme ani cobrát. Zaujala nás konference ãesk˘ch arusk˘ch historikÛ. Na dotaz, jestli ruskástrana nûco z tûchto procesÛ vydá, protoÏepfii procesech byla celá fiada rusk˘chporadcÛ, byla odpovûì vágní. Teì nedávnobyl prezident Klaus v Rusku a my jsme hoÏádali, aby o to poÏádal ruskou stranu.Pravdûpodobnost, Ïe by tam nûco bylo jev‰ak mizivá.PfiestoÏe se materiály z procesu s Miladou
Horákovou zfiejmû v‰echny nenajdou,pomohla tato badatelská ãinnost naléztdokumenty z fiady ostatních zapomenut˘chprocesÛ, záznamy o soudech s kulaky pfiizestátÀování druÏstev, ãi s ostatními lidmi,ktefií byli oznaãeni jako tfiídní nepfiátelé atím se podafiilo i zmapovat atmosférustrachu, která vládla. Padesátá léta jsouminulostí, ale pro nás je dÛleÏité, abypodobná totalita tfieba v jiném balení seznovu nevrátila, proto je dÛleÏité tuto dobuznát a hlavnû bránit se proti atmosféfiestrachu, která manipuluje s lidmi. Nemyslímsi, Ïe je nutné vzpomínat na staré dobréãasy, ale zároveÀ je nutné bránit se protimetodám, které tyto staré „dobré ãasy“pfiipomínají.
Ale‰ Bfiezina***
MJ: Rozhlas digitalizuje, jak nejrychlejimÛÏe. Ty nejdÛleÏitûj‰í vûci jiÏ jsouzdigitalizované. Patfií mezi nû i proces sMiladou Horákovou a s tím související vûci.Pokud si ho chcete poslechnout, tak vámdo badatelny dají cédéãko a vy si ho mÛÏeteposlechnout. Kilometry páskÛ v‰aknemáme. Domníváme se, Ïe tehdy senatáãelo v‰echno, coÏ nám potvrdili i nûktefiípamûtníci. Víme napfiíklad, Ïe závûreãnéfieãi jsou oznaãené fiímsk˘mi ãíslicemi XXIII-XXV. My jsme si tedy fiíkali, co je na tûchpfiedchozích dvaadvaceti pásech.Pfiedpokládali jsme, Ïe magnetofon nûkdyzapli, jindy Ïe byl magnetofon vypnut˘. Pakjsme se podívali na stopáÏ a zjistili jsme, Ïetûch pásÛ není celkem dvacet pût, alezfiejmû pûtadvacet za jedin˘ den. âilicelkovû asi 170. To znamená, Ïe se nûkterémagnetofonové pásy nûkam ztratily.ABE: Jednalo se o Ïelezné pásy nebo
magnetofonové?MJ: Byly to jiÏ magnetofonové pásy na
materiálu AGFA a byly nestfiíhané. Kvalitaje neuvûfiitelnû vysoká. Bylo to snímánodvanácti mikrofony. Udûlali jsme v˘zvu,aby se lidi pfiihlásili, kdo o tûch páscíchnûco ví nebo aby nás k nim pfiivedl. ZfiejmûjiÏ tyto nahrávky neexistují, ale chceme tozkusit.
TRAVEL INC.
827A Bloor St. W.Toronto, ON M6G 1M1
Vám ponúkacestovanie do celého sveta
Spolahlivo vybavímeletenky, pozvanie,
poistenie, nájom autaprekladyVolejte
Annu Zapletalovou
Tel.: (416) 537-7698
Toto ãíslo bylo dánodo tiskárny
16.7.2007 v 19:23Pfií‰tí ãíslo vyjde:
9.8.2007
Redaktor Marek Janáč
6 satellite 1-416 July 19, 2007Press
VIDEO EL CANADA583 William Street, London, Ont. N6B 3E8
Podporujte legální obchod!Na základû autorsk˘ch smluv mnoho nov˘ch filmÛ, TV seriálÛ a
zábavn˘ch pofiadÛ dovezla a Vám nabízí v˘hradnû firma:
BOÎÍ POLE S.R.O.s pfiíbûhem z prostfiedí z malého mûsta z podhÛfií ·umavy a je‰tû
men‰í letecké firmy BoÏí pole s.r.o, pfiiná‰í stfiípky za Ïivotasoukrom˘ch letcÛ, Tito muÏi preferují svÛj vztah k letadlÛm, alehlavnû K pfiátelství a kamarádství a neokázalou romantiku Pfied
honbou za konzumem. Pokud existuje pojem rodinn˘ pfiíbûh tak tímje moÏno oznaãit uveden˘ film. Je o základních vûcech Ïivota, o
radosti z práce, o velkém pfiátelství romanticky podbarveném láskou.Je to pfiíbûh jako pohlazení, kter˘ zachycuje trochu chlapské
je‰itnosti, hrdost pilota, Ïivot na malém leti‰ti pod ‰umavsk˘mikopci a poznání, Ïe svût se neskládá jen z velk˘ch letÛ, ale obãas jenz lehkého vzná‰ení. V reÏii Viktora Polesného hrají J. Schmitzer, M.
Etzler, V. Udatn˘, Z. Norisová, J. JeÏková aj.
oprávnûn˘ distributor ãesk˘ch filmÛ uvádípremierovû dramaticko-komediální dvoudíln˘ film
RostiBrankovsky
BrokerJedineãné sluÏby
Pro prodej:anal˘za trhu, obchodního trendu, místa, pfiíprava domu pro prodej.
Pro kupce: denní zasílání nabídky e-mailem, osobní prohlídka nemovitostí,
finanãní asistence.Jsem tu pro vás!
Sutton Group-Bayview Realty Inc. Brokerage416 483-8000 - direct 416 443-9268
E-mail od Petra Mikysky!VáÏení kamarádi!Sedím v letadle z Toronta a napadlo mne, Ïe bych Vám mûl poslat maila. Jak se zdá,Toronto mne nechtûlo propustit jen tak - kdosi nastraÏil bombu na leti‰ti v Heathrow,terminál byl uzavfien a tím pádem letadlo do Toronta neodletûlo. A tím pádem takyneodletûlo letadlo, kter˘m jsem já mûl letût do Lond˘na a pak do Prahy. TakÏe jsemstrávil úterní veãer shánûním náhradního spojení a cel˘ následující stfiedeãní denãekáním na jeden z mála dostupn˘ch spojÛ - pfies Frankfurt. Chtûl jsem fiíct jen jednu vûc, kterou jsem ostatnû uÏ mockrát mnoh˘m z Vás fiekl:opravdu si moc cením a váÏím Va‰eho pfiátelství a dûkuji Vám za Va‰i pomoc v‰udetam, kde jsem to já nebo konzulát potfiebovali. Byl to s Vámi moc pfiíjemn˘ rok a pÛla pfiijde mi, jako bych Vás znal léta. Teì budu pár t˘dnu v Praze. Samozfiejmû stálebude funkãní má e-mailova adresa [email protected]. KdyÏ Vám to vyjde avyskytnete se v Praze - a budete mít chuÈ se se mnou setkat - zavolejte, napi‰te.S v˘jimkou dvou t˘dnÛ po operaci m˘ch krátkozrak˘ch svûtel (23.7. - 5.8.) bych mûlb˘t k dispozici. PfiibliÏnû od zaãátku záfií bych mûl b˘t v Mexiku a tam platí totéÏ, co pro Prahu.Nevím sice je‰tû pfiesnû telefony, ale spojení budete moci nalézt na webu ambasádywww.mzv.cz/mexico. TakÏe, je‰tû jednou díky, tû‰ím se na shledanou a pokud seVám to se mnou líbilo, nenechte si to pro sebe a ‰ifite dál, Ïe konzulát v Torontudobfie funguje. Je tu teì horko, kolem 35°C, ale to je akorát ta teplota, kterou mám rád. Mûjte sea napi‰te.
S úctou Petr Mikyska***
Denní Kronika
3.7.2007
BaÈa se obrátil na soudve ·trasburku
Praha-Euro/Katefiina Menzelová TomበBaÈamlad‰í, syn zakladatele obuvnického impéria,Ïaluje âeskou republiku u Evropského soudupro lidská práva ve ·trasburku. Podleinformací zpravodajského serveru t˘deníkuEuro by se mûla vûc projednávat v dohlednédobû. Îalobu podal jiÏ pfied více neÏ tfiemilety. BaÈa chce, aby soud rozhodl o platnostiBene‰ov˘ch dekretÛ a také o povinnosti státuzaplatit náhradu za znárodnûn˘ majetek. BaÈaani jeho právníci se k Ïalobû nechtûli vyjádfiita tato skuteãnost nebyla dosud vefiejnûznáma. Povinnost státu zaplatit náhradustanovily samotné dekrety, ale nikdy nebylyvypracovány provádûcí pfiedpisy. „JestliÏe sepotvrdí, Ïe dekrety platí, platí i povinnost státuvydat k nim provádûcí pfiedpisy které urãí,jak˘m zpÛsobem má b˘t provedena náhradaza znárodnûn˘ majetek a v‰ichni ti, kter˘mbyl na jejich základû znárodnûn majetek,budou mít právo na od‰kodnûní,“ tvrdíadvokátka Klára Veselá-Samková. Dodává,Ïe tato povinnost státu není promlãena.„V‰echny dosavadní vlády zametaly tentoproblém pod koberec. Pokud bude stát musetkompenzaci zaplatit, budeme blízko státního
bankrotu,“ domnívá se Veselá-Samková.Vedle Bati se pr˘ na Evropsk˘ soud pro lidskápráva obrátili je‰tû dal‰í potomci podnikatelÛ,jejich majetek byl znárodnûn a jimÏ nikdynebyla vyplacena náhrada. Nûkteré z nichadvokátka sama zastupuje. Veselá-Samkovánavíc upozorÀuje, Ïe Evropsk˘ soud pro lidskápráva jiÏ rozhodoval v podobné kauze, kteráse téÏ t˘kala od‰kodnûní za znárodnûné jmûní.Jerzy Broniowski Ïaloval Polsko o náhradu‰kody za majetek, kter˘ musel opustit pfiiposunutí hranic Polska ve prospûchSovûtského svazu po 2. svûtové válce.Evropsk˘ soud mu dal za pravdu a Poláci byliodsouzeni k náhradû.
***13.7.2007
Pribúda ºudí, ktor˘ch nakaziliklie‰te
BRATISLAVA-sme-PrísÈ do kontaktu st˘mto parazitom môÏeme uÏ aj tam, kdeto dosiaº nebolo moÏné, alebo to boloojedinelé. Dnes sa na vás klie‰È môÏeprisaÈ aj v podhorsk˘ch a horsk˘choblastiach stredného Slovenska.
„V podtatransk˘ch kotlinách sa zaposledn˘ch 10 rokov v˘razne zv˘‰il jehov˘skyt. Je to spôsobené klimatick˘mizmenami. V t˘chto oblastiach stúpateplota a viac pr‰í ako v predo‰l˘ch
dekádach, ão je priaznivé aj pre klie‰te,“povedal Branislav PeÈko zParazitologického ústavu SAV Ko‰ice.Tvrdí, Ïe najväã‰ie riziko ochorenia naklie‰Èami prená‰ané choroby je vpahorkatinách na rozhraní níÏin akarpatsk˘ch pohorí. „Je to veºká ãasÈzápadného Slovenska, takmer cele juÏnéa juhov˘chodné Slovensko.“
Parazitologiãka Markéta Derdákováhovorí, Ïe klie‰te sa vyskytujú v podstatev‰ade v zalesnen˘ch oblastiach, prípadneparkoch a krovinov˘ch porastoch do 600- 800 metrov nad morom, hoci vposledn˘ch rokoch sa ich v˘skytzaznamenal aj vo v˘‰kach 1000 metrov.
Klie‰È môÏe na ãloveka preniesÈ dveváÏne ochorenia - encefalitídu, ãiÏe zápalmozgu, a lymskú boreliózu.
Igor Stankoviã, prednosta Klinikyinfektológie Lekárskej fakulty v Bratislavetvrdí, Ïe uÏ od minulého roku pozorujúnárast prípadov jedného i druhéhoochorenia. Podºa neho to zrejme súvisípráve s klimatick˘mi zmenami, teplouzimou.
Epidemiologiãka Viera Janãulová zcentrálneho úradu verejnéhozdravotníctva hovorí, Ïe v prvom polrokuim nahlásili 13 ochorení na klie‰Èovúencefalitídu. „Tento poãet je vy‰‰í oprotirovnakému obdobiu predchádzajúcehoroku, ale nesignalizuje to mimoriadnusituáciu,“ povedala. Za cel˘ minul˘ rok salieãilo na túto chorobu 91 ºudí, priãompriemer za posledn˘ch päÈ rokovpredstavuje 66.
Aj prípadov lymskej boreliózy pribúda.V prvom polroku ich úradu nahlásili 357,ão je medziroãne viac, ale ani to podºaJanãulovej nesignalizuje mimoriadnusituáciu. Za minul˘ rok napoãítali 732ochorení, priemer za posledn˘ch päÈrokov predstavuje 698.
Vy‰‰í v˘skyt ochorení moÏno daÈ dosúvisu so skor˘m zaãiatkom leta, keì „uÏpomaly v marci dosahujú v prírode teplotynad 8 - 10 °C, ktoré vytvárajú optimálnepodmienky pre aktivitu klie‰Èov“, mieniJanãulová.
Derdáková tvrdí, Ïe nakazenosÈ klie‰Èovboréliami je okolo 20 percent, ale môÏebyÈ aj 50 v niektor˘ch oblastiach. Uklie‰Èovej encefalitídy je to 1 promile, aleto len v urãit˘ch prírodn˘ch ohniskáchako napríklad PovaÏie, Nitra, Devín,Slovensk˘ Kras.“
***
14.7. 2007
Neukáznûn˘ fiidiãzavinil lehké zranûní
SáblíkovéMistrynû svûta v rychlobruslení MartinaSáblíková se lehce zranila pfii vãerej‰ímtréninku v Pfiibyslavi, kdyÏ upadla pfiimarné snaze vyhnout se neukáznûnémufiidiãi, jehoÏ auto zatarasilo cestu.Navíc z místa odjel, aniÏ se pfiesvûdãil o
stavu ãeské olympioniãky. Sáblíkovávyvázla z pádu jen se zhmoÏdûn˘m lev˘mzápûstím, naraÏen˘m kolenem i loktem as odfieninami.Na místû ji o‰etfiil trenér Petr Novák a
úspû‰ná ãeská sportovkynû aninemusela vyhledat lékafiskou pomoc.„Ruka mû bolí, ale mÛÏu mluvit o ‰tûstí,Ïe to takhle dopadlo,“ pfiiznala Sáblíková.„Poznamenal jsem si ãíslo auta a doufám,Ïe se jeho fiidiã alespoÀ omluví, kdyÏodjel, aniÏ zjistil, co se stalo,“ fiekl Novák.K nehodû do‰lo v okamÏiku, kdy ãlenové
Novákovy tréninkové skupiny projíÏdûli vrámci cyklistického tréninku Pfiibyslaví.„Najednou tam z parkovi‰tû vycouvalado silnice ·koda Fabia a zatarasila cestu.Na‰i jeli v protismûru na‰tûstí pomalu,ale fiidiã jako by je vÛbec nevidûl a oninemûli ‰anci se vyhnout jinak, neÏ Ïe vpudu sebezáchovy popadali na cestû,“pfiiblíÏil nehodu Právu trenér Novák.NejhÛfi z jeho ãtyfi svûfiencÛ dopadla
právû Sáblíková. „Spadla na silnici anejhÛfi to odneslo zhmoÏdûné zápûstílevé ruky. NeÏ ji pak staãila zvednout, takji fiidiã pfiejel koneãky prstÛ a bezohlednûujel,“ vylíãil Novák.„Martina je zvyklá padat, takÏe to ani
pro ni nebylo nic hrozného. Tu rukujsem jí zabandáÏoval hned na místû,“fiekl Novák s tím, Ïe ostatní jehosvûfienci mají jen drobné zhmoÏdûninya odûrky. ProtoÏe nedo‰lo k pfiímémustfietu s autem, policii ani nevolal. „Rádbych ale poprosil fiidiãe, aby jezdiliobezfietnûji, kdyÏ uvidí cyklisty nacestû,“ fiekl Novák.Zranûní Sáblíkové by podle nûj nemûlo
ohrozit její start na evropském ‰ampionátuv cyklistice v Sofii. „Je ale moÏné, Ïenûkolik dní kvÛli té ruce nebude mocitrénovat,“ doplnil Novák, kter˘ o víkendunechá Sáblíkovou odpoãívat doma veÎìáru nad Sázavou.
***
7 satellite 1-416July 19, 2007
Kratsí Jméno, Více Místa!Trans-Com Transport je nyní TCT
TCT tydne prepravuje zbozí mezi SeverníAmerikou, strední a vychodní Evropou, s mozností distribuce po celé Evrope, Kanade a USA.
Prepravujeme veskeré typy a velikosti nákladu – od spendlíku az po nákladní vozy– vcetne automobilu, domácího vybavení,vystavních a technickych materiálu.
Celní sklady v Toronte a Praze slouzí jakodistribucní strediska pro celou Evropu aSeverní Ameriku.
Nase letecké oddelení v Praze provádí proclení a distribuci.
Máme více nez 25 let zkuseností v mezinárodní námorní, letecké, silnicní i zeleznicní preprave.
• Skladovací prostory ciní 55,000 ctverecních stop• Blízko mezinárodního letiste Pearson v Toronte• Snadny prístup ke vsem dálnicím• Bezplatná telefonní linka zustává 1-800-354-9046
�
�
✈�
Zmenili jsme lokalitu abychom mohlinabídnout kvalitnnejsí sluzuby
budou je‰tû vût‰íPraha/právo- Petr Kotek-Teplotní rekord zroku 1928 vãera v praÏském Klementinuneodolal. UÏ v 15 hodin tam namûfiili 34,6stupnû Celsia, tedy o desetinu stupnû víc neÏpfied 79 roky. Pozdûji odpoledne a k veãerupadl dal‰í rekord - 35,8 stupnû.Rekord pro 18. ãervenec, kter˘ má hodnotu37 stupÀÛ, nebyl pfiekonán od roku 1793.Tak trochu závidût mÛÏeme na‰im pfiedkÛm,ktefií se 16. ãervence v roce 1840 doãkali jen8,8 stupnû Celsia.Organizace, které od sv˘ch pfiíslu‰níkÛvyÏadují no‰ení stejnokroje, postupují rÛznû.Po‰ta ãi dopravní podniky pfiipravily pro letnídny jejich letní varianty zahrnující napfiíklad‰ortky. Obdobnû postupují mûstské policie.„V‰eobecnû lze fiíci, Ïe je vûcí zamûstnavatele,jak zamûstnancÛm v hork˘ch dnech uleví,“odpovûdûl na dotaz ministr práce a sociálníchvûcí Petr Neãas, kdyÏ po poledni, v tmavémobleku a s vázankou, vycházel zklimatizovan˘ch prostor âeské televize.Podobn˘ formální oblek nebo kost˘m je svéhodruhu stejnokrojem nejen pro politiky, ale ipro manaÏery a leckdy také fiadovézamûstnance nûkter˘ch firem. „Je lépe zÛstatu vlnûn˘ch tkanin. Dne‰ní evrop‰tí v˘robci jedokáÏou zpracovat nov˘m zpÛsobem,“ fiíkáBofiivoj Klug, fieditel pro design prostûjovskéhoOdûvního podniku.
***
Na Slovensku padlov pondelok deväÈ teplotn˘ch
rekordovBratislava-sme-V pondelok padli teplotnérekordy na deviatich z desiatich synoptick˘chstaníc, ktoré má Slovensk˘hydrometeorologick˘ ústav (SHMÚ) po celomSlovensku. Pre TASR to potvrdil Jozef Kozubzo SHMÚ.Pondelok pokoril star˘ bratislavsk˘ teplotn˘rekord z roku 1958 (34,4 stupÀa Celzia) anov˘ má hodnotu 35,3 stupÀa Celzia. Rovnakostaré rekordy padli aj v Luãenci, kde v pondeloknamerali rovn˘ch 35 stupÀov (predt˘m 34,3stupÀa), na Sliaãi, kde namerali 35,8 stupÀa(predt˘m 32,8 stupÀa) a v Îiline sa ortuÈ vteplomery zastavila na hodnote 33,5 stupÀa(predt˘m 32,1 stupÀa).V Kamenici nad Cirochou pondelÀaj‰iahorúãava prekonala rekord z roku 1994 (32,6stupÀa), nov˘ má hodnotu 32,7 stupÀa Celzia.Rovnako si “polep‰il” aj inak chladn˘ Poprad,kde namerali 31,3 stupÀa (v roku 1994 to bolo28,9).O jednu desatinu stupÀa padol aj rekord vnajteplej‰om Hurbanove, kde sa teplotavy‰plhala na 36,7. Stanica v Pie‰Èanochukazovala 35,2 stupÀa, ão je o 1,1 stupÀa viacako v roku 2001. V Nitre namerali 36,1 stupÀa,a tak padol rekord z roku 2001, ktor˘ malhodnotu 34,7 stupÀa.
***
âe‰i jsou tfietím nejvy‰‰ímnárodem svûta
Mnichov-novinky, famous-Od polovinydevatenáctého století se traduje, ÏeAmeriãané jsou nejvy‰‰ím národem svûta. Askuteãnû, demografické údaje z tûch letprokazují, Ïe nejpoãetnûj‰í národ naseveroamerickém kontinentu mûl v prÛmûrunejvíce centimetrÛ na celém svûtû. Nejnovûj‰íprÛzkumy to v‰ak vyvrátily. Nejvy‰‰í zesledovan˘ch zemí jsou dnes Nizozemci sprÛmûrnou v˘‰kou 181,25 centimetrÛ, âe‰izastávají tfietí místo.âe‰i se sv˘mi prÛmûrn˘mi 177,5 centimetrypfiedãí i zmiÀované obyvatele USA. Ti jsouvysocí v prÛmûru 176,25 centimetrÛ. Druh˘mnejvy‰‰ím národem jsou Dánové se 180centimetry. Podobnû jako my jsou na tomdnes je‰tû ·védové a Norové.Ale co nám tahle ãísla fiíkají? Ekonomovétvrdí, Ïe mnoho. Podle nich je totiÏ s v˘‰kouspojena fiada mûfiítek Ïivotní úrovnû. Vysocílidé jsou zdravûj‰í, bohat‰í a Ïijí déle neÏ timalí. Nûkteré studie také tvrdí, Ïe vy‰‰í lidéjsou v prÛmûru inteligentnûj‰í.
Srovnání v˘‰ky národÛ v roce 1860 a 2000provedl John Komlos z Universität München.Zatímco pfied 150 roky mûli âe‰i v prÛmûrujen 162,5 centimetru, Ameriãané 171centimetrÛ. Za Atlantikem dodnes lidé vyrostliv prÛmûru o 5 centimetrÛ, zato v âesku o 15.Nejvût‰ími skokany jsou ale dnes nejvy‰‰íNizozemci. Tam je nárÛst od roku 1860 o18,75 centimetru z pÛvodní v˘‰ky 162,5centimetru.
***
V Kremnici sa zatiaº ÈaÏiÈnebude
Kremnica-sme (âTK) rez, prl - Termínkoneãného rozhodnutia o kontroverznej ÈaÏbe
zlata v Kremnici sa odloÏil o ìal‰ie dva roky.Ministerstvo Ïivotného prostredia totiÏzamietlo ÏiadosÈ spoloãnosti Kremnica Goldo doplnenie súãasn˘ch podkladov a cel˘proces povoºovania ÈaÏby sa tak vráti nazaãiatok. âTK to povedal riaditeº spoloãnostiBoris Bartalsk˘. Ministerstvo malo do koncaroka posúdiÈ vplyv pôvodného zámeruplánovanej ÈaÏby na Ïivotné prostredie. Opovolení ÈaÏby definitívne rozhodne bansk˘úrad.“Chceli sme zapracovaÈ do pôvodnéhozámeru ÈaÏby zlata v Kremnici pripomienkydotknut˘ch obcí,” povedal Bartalsk˘, podºaktorého musí firma po negatívnom stanoviskuministerstva vypracovaÈ nov˘ zámer ÈaÏby.
SpoloãnosÈ ponúkla presunutie závodu, vktorom sa bude pracovaÈ s nebezpeãn˘mkyanidom, ìalej od mesta. Kremnica Goldokrem moÏnosti doplnenia podkladovneúspe‰ne Ïiadala ministerstvo aj o roãnépredæÏenie termínu na posudzovanie vplyvuÈaÏby na Ïivotné prostredie.SpoloãnosÈ Kremnica Gold, ktorá jedcérskou spoloãnosÈou kanadskej firmyTournigan Gold, plánuje pri Kremnici vyhæbiÈ250-metrov˘ kráter. V povrchovej bani chceza desaÈ rokov vyÈaÏiÈ 920.000 uncí zlataa sedem miliónov uncí striebra (unca =31,1035 gramov).
***
8 satellite 1-416 July 19, 2007Letters
Veãer ve mûstûPfied hotel jsem vy‰el ponûkud pfiedãasnû. Nevím, zda je topfiednost nebo závada, ale já se snaÏím b˘t v‰ude rad‰i o pûtminut dfiív neÏ o minutu pozdûji. SluÏební cesty do tûchtokonãin chtûl jsem vyuÏít k setkání s pfiítelem. Pozoroval jsemlivrejovaného dvefiníka. Vidûl jsem, Ïe má kaÏdiãk˘ svÛjpohyb promy‰len˘ do posledního detailu. Koneãnû jsemuvidûl Pepu. BlíÏil se sviÏn˘m krokem, mûl na sobû zelenoÏlut˘semi‰ov˘ kabát, na tváfii ko‰at˘ plnovous a v chladnémpoãasí niãím si nechránil holou lebku. Vysoké okolní budovyplné úfiadÛ a kanceláfií hledûly do veãerní ulice oãima sv˘chzáfiivkami prosvûtlen˘ch oken.- No to jsem rád, Ïe tû zase vidím,- halasil a podával mi ruku.- Potû‰ení je na m˘ stranû,- fiekl jsem. - TakÏe, kde se tadytancuje, kam chodí rozumn˘ a osamocen˘ Ïensk˘?-- Já teì vlastnû moc nikam nechodím ... ale nûco snadnajdeme ... zaãít mÛÏeme v Bistru Praha. Teda tam senetancuje, ale mÛÏeme chvilku posedût, stejnû je je‰tû brzo,-pravil Pepa.K bistru jsme do‰li pû‰ky. K na‰emu stolu pfiistoupil robustníchlapík s elegantní kozí bradkou, o nûmÏ hnedle nebylopochybností, Ïe je majitelem podniku. Jeho ko‰ile byla oslnivûbílá, ozdobená ãern˘m mot˘lkem.-Dobr˘ veãer, pánové, pfiedevãírem jsme znovu otevfieli,teplá jídla zatím nejsou, ale mÛÏeme poslouÏithamburgerem,cheeseburgerem nebo specialitkou:obloÏen˘mi chlebíãky,- informoval. V‰iml jsem si chlebíãkÛ vosvûtleném pultu.-Vypadají pûknû,- fiekl jsem.-Dûkuji. A myslím, Ïe chutnají jako ty co dostanete U KfiíÏenebo Na MÛstku. Okuste, pánové!--Kolik stojí kousek?- zeptal jsem se.-Pûtaosmdesát centÛ.--Malinko drah˘,- fiekl jsem neomalenû.-MoÏná, ale nedostanete je jinde neÏli tady ... tedy kromû vPraze,- pravil majitel s úsmûvem.Objednal jsem tfii kousky pro sebe a tfii pro Pepu. Záhy jsmeshledal, Ïe ten ãlovûk mûl pravdu. Z reproduktoru hrálo trio.Housle, ãelo, klavír. Zdálo se mi, Ïe hrají Dvofiáka, ale nebyljsem si tím jist. âern˘ elegán u vedlej‰ího stolku se naklánûlk blond˘nû celkem pohledné a nûco jí ‰eptal. Nedokázal jsemse ubránit ponûkud lascivnímu dohadu o tom co asi. Usmívalase. Zeptal jsem se Pepy kam pÛjdeme.-Nejlep‰í asi bude Sheraton,- pravil.Chvíli jsme ‰li proti chladnému vûtru ulicemi meziedmontonsk˘mi mrakodrapy. V jednu chvíli Pepa ukázal kjednomu z nich, jeho prst smûfioval nahoru a sdûlil, Ïe tam, v‰estém poschodí, je jeho kanceláfi.-Náhodou je to tam docela prima. Obãas jedu sluÏebnû doNûmecka, za t˘den do Vancouveru. Vût‰inou je Ïranice apijatyka,- sdûloval nad‰enû.-To mበdobr˘,- fiekl jsem a pfiipomnûl si tûch pár dnÛstráven˘ch v Mnichovû ... kavárniãky, hospÛdky, vÛnû jídelvanoucí z podnikÛ do ulice. - Ale do toho Sheratonu - tamchodí dívãiny nebo postar‰í dámy?--Uvidíme. Ale Sheraton není ‰patnej,- fiekl Josef.-Snad nûco jako Tatran nebo Carrioca? Naproti m˘mu hot˘lkuje nûjakej Lucifer’s Place, jak jsem si v‰imnul. Ten zná‰?--Nikdy jsem tam nebyl.-V dohledu se objevil hotel Sheraton. Josef navrhl jít nejdfiívenahoru, kde se dá jíst. Mûl hlad. Vyjeli jsme v˘tahem dopatnáctého patra. Byli uvedeni ke stolku u prosklené stûny.Pod námi svítilo mûsto miliony neonÛ, poutaãÛ, opu‰tûn˘miúfiady poji‰Èoven, bank, trustÛ, olejáfisk˘ch spoleãností a vdáli uÏ v tu dobu osvûtlená okna soukrom˘ch domÛ a to v‰eobepínané betonov˘mi nadjezdy a podjezdy. Megawattyvytékaly do tmy a v té jejich záfii mûsto Edmonton vypadalojako ze zlata a my usedli ke stolu prostfienému se v‰ídokonalostí, ubrousky stoãené do kornoutÛ vloÏen˘ch dopûkn˘ch sklenic z tenkého skla, na stole stolní inventáfi(slánka a pepfienka), svíãka planoucí v chuti cestovat, kamkoli!Îádn˘ pro‰ení, podplácení! Je to teprve osm let co mû Rusácivypudili z domova, ale uÏ jsem tady jako doma! Se‰ vÛl!--Asi jsem,- fiekl jsem ti‰e.A Josef se rozpovídal o tom, jak jeho firma mu platí poji‰tûnía jak se pustil do investic na burze, promluvil o nákupu zlata,které nepochybnû vzroste v cenû ... povídal a rozpaloval sea já jen naslouchal a pravda, malinko jsem mu snad i závidûl,snad tu jeho obratnost, s níÏ pronikal do tajÛ manipulace spenûzi ke svému uÏitku, alespoÀ jak se mi zdálo.Pojedli jsme velmi dobfie. Pepa pravil s rozhodností: -Kurva,já jsem tady maximálnû spokojenej!--Mበpravdu, já bych si za svoje my‰lenky doslova rouhaãsk˘zaslouÏil nakopat od nejposlednûj‰ího poskoka z imigraãníhoúfiadu!- pravil jsem.-Nojo, taky se mi zdá, - souhlasil Pepa. A ãí‰ník se blíÏil snákladem objednan˘ch jídel a na jeho otázku zda je‰tû nûcolibo Josef objednal láhev dost drahého francouzského vína.Pustil jsem se do jídla a kaÏd˘m soustem mûsto mi pfiipadalokrásnûj‰í, rozzáfienûj‰í. Ukrajoval jsem si z libové porce masaa pociÈoval navracející se klid a vyrovnanost.
Po jídle Josef pfiivolal ãí‰níka a kdyÏ ten pfiedloÏil úãet, Pepami velitelsk˘m gestem zakázal sáhnout do penûÏenky anabídl plastikovou kartiãku Master Charge. âí‰ník se zalomilv pase a ve chvíli donesl úãet k podepsání spolu s cukrátkypro kaÏdéhoKdyÏ jsme vy‰li na ulici, z betonového pfiízemí vyãnívala jiÏfronta mladíkÛ a dívenek a nad jejich hlavami linuly sedecibely z podniku.do nûhoÏ mífiili, stejnû jako my.-MládeÏ, Pepo, sem radûji ne,- fiekl jsem. znepokojenû. -CoÏzkusit ten Lucifer’s Place?-Jízda taxíkem byla krátká a Luciferovo místo zavfiené.-Teì mû napadlo, Ïe o kousek dál je tady je‰tû jeden pajzlík,-fiekl nad‰enû Pepa. Nem˘lil se, do podniku jsme po zaplaceníse‰li po kobercovaném schodi‰ti. PepÛv dokonal˘ oblek amoje vcelku solidní obleãení ponûkud kontrastovaly sledabylostí odûvÛ vût‰iny náv‰tûvníkÛ a náv‰tûvnic. Znaãnásíla náv‰tûvnic pfii‰la vût‰inou v texaskách, kamizolách arozevlát˘ch halenách s kan˘ry i bez nich a mohutné zadnicenûkter˘ch v tûch texaskách pÛsobily je‰tû mohutnûji.-Nevypadá to tady zle,- usoudil Pepa a klesl do Ïidle u stolkupro dva a usmál se na chlapíka v modrém saku, kter˘ nás namísto zavedl.-Sam˘ katû, Josef!- pravil jsem dramaticky.-Teì i nóbl dámy nosí dlouh˘ kalhoty, ne?- pravil Pepa arozhlíÏel se kolem. Pódium bylo náhle osvûtleno kmitajícímibarevn˘mi svûtly a do té záfie vcházeli hudebníci v ãerven˘chkalhotách a bíl˘ch halenách s nabíran˘mi rukávy.Pov‰iml jsem si jak se Josef dívá kolem a vidûl, Ïe v oãích máten pfiísvit nadûje jako onehdy pfii ãajích v ohromném sáleParku kultury a oddechu Julia Fuãíka. v Praze. Jen kolem oãímu pfiibylo vrásek a vlasy jeho lebku opustily docela.Pfiívûtiv˘m pohledem obejmul ãí‰nici a objednal od ní rye and7up. Já poÏádal o manhattan.Kytary zavû‰ené na plecích hudebníkÛ zaãaly hnát do bedenzesilovaãÛ repertoár skupiny. Záhy vût‰ina z nich jala se nadíle podílet zpûvem a jako k ohromn˘m dudlíkÛm tiskla kmikrofonÛm svá ústa.-Vomrknu to,- fiekl Josef a nevyãkal dodávky objednanéhoalkoholu. Vydal se mezi stoly a zmizel mi z dohledu. Teprvepo chvilce jsem ho uvidûl jak se s nûjakou blond˘nou snaÏípohybovat v rytmu.âí‰nice donesla nápoje, zaplatil jsem a v kapse nahmatal klíãod pokoje se dvûmi nádhern˘mi postelemi, koupelnou akomfortem a pfiipomnûl si nutkání a pfiedstavy, které se semnou jako ti‰‰í soudruzi vydaly do mûsta. Ten stfiíbrn˘ vítrvanoucí z Ïensk˘ch sukní! Jinak neÏ z domácího ‰atníku!VÛnû parfému, opratû delikátních podvazkÛ, klesající hedvábídelikátní garderoby, ta opona jediného gala pfiedstavení!Díval jsem se na parket a nevidûl ani ‰aty ani suknû, jen nohyv texaskách a ty mi dusaly hlavou po koberci docela jin˘chpfiedstav. ·e‰ulku holé Josefovy lebky pohladilo ostfie rudésvûtlo reflektoru, tfieskut˘ rock vibroval vzduchem, a já hovdechoval jako jed.Dopil jsem svÛj manhattan a jako zoufalec ‰plhal se po nitinostalgie pozpátku do minulosti a chlapci jako panny skytarami promûÀovali se mi ve ãtvefiici va‰nostÛ jak jsem jepamatoval z taneãního pajzlíku Tatran na Václavském námûstí.Ti úspornû a ãasto unisono vyluzovali ze sv˘ch nástrojÛpodmanivé melodie, mûkce drásali citlivé du‰e smutn˘miblues a jako svûtlono‰i v‰eho dobrého, co kromû svobody ademokracie tehdy nabízel kontinent za Atlantikem, odvaÏovalise i k Perdidu nebo Sweet Sue, k Mood Indigu ba dokonce ik skladbû Sunday ve svûÏím tempu ... a dle sv˘ch moÏnostízvûstovali smutek i radost tûmi melodiemi do mlhovinycigaretového koufie a ty vyluzované tóny kanuly jako kapkylaciného vína do du‰í tûch, kter˘m se Ïivot sestává z drobn˘chúlomkÛ radosti a chvilkového potû‰ení.A na tomhle pozadí, na tomhle iluzorním jevi‰ti minulostisleãny v texaskách a kalhotách i z jiného materiálu klátily sejako loutky v rytmu skladby bez valné melodie a mnû dovûdomí stále silnûji prosakoval pocit nenáleÏitosti a nudy.Nastalo ticho aÏ perverzní, Josef se vrátil z kola ufiícen˘.-Jsem vyfiízenej,- fiekl jsem.-Neblbni, v Bistru Praha s tebou nebylo k vydrÏení!- pfiipomnûl.-Ale uÏ je. NaslouÏí mi zrak ani sluch.--Sere‰ mû, holky jsou tady docela pûkn˘!- konstatoval.-Ale Ïádn˘ rozumn˘ Ïensk˘, Pepo!- Combo zaãalo opût hráta Pepa vyrazil. Vrátil se ale záhy.-Kopaãky?-zeptal jsem se. Chtûl podat zevrubné vysvûtlení, alekytary, bicí souprava a elektrické piano pohlcovaly jeho slova.-Mám nápad. PÛjdeme do Single baru! Je to populární flek, aãjá tam vlastnû je‰tû nebyl,- témûfi volal.Zaplatili jsme a vyrazili. Nebylo to daleko, ‰li jsme pû‰ky. Pokrat‰ím ãekání mohli jsme vejít a usadit se do mûkk˘chklubovek. Josef objednal dvû sklenky Henessy. PrázdnáÏidle stála u up-right piana jako pfiipomínka lep‰ích ãasÛ.Krátce jsem si pfiedstavil jak u toho piana sedí Willie Lion theSmith nebo Fats Waller. Zjevovali se mi v modravém koufiicigaret jako pfielud. Zato reproduktor reprodukoval obdobutoho pfied ãím jsme právû prchli.
The cunt is in the air, napsal Henry Miller v Tich˘ch dnech vClichy, ve zmínce o podniku v PafiíÏi. Nic takového by jej vtomhle baru nenapadlo.Lahodné kapky drahého alkoholu klouzaly nám do hrdel,dodávaly Ïár a nadûji.Po krátké a vcelku neúspû‰né snaze Josefa navázat slibnûj‰íkontakt s dívkou u sousedního stolu, kde sedûla po bokuvelice tlusté pfiítelkynû, opustili jsme Single bar. Chvíli jsme ‰liulicí, jíÏ protahoval noãní chlad a pak se rozlouãili. Ke svémuhotelu uÏ jsem to nemûl daleko.Chladn˘ vítr stále nevlídnû vanul a mûsto vypadalo jakoby jejnûkdo zapomenul pozhasínat a ‰el spát. Spûchal jsem kesvému hotelu a tichem noci znûly mi nejen moje kroky, alepojednou i saxofon Colemana Hawkinse, jeho vyprávûní oTûle a du‰i, pociÈoval jsem takov˘ zvlá‰tní, nedefinovateln˘smutek a tu do chladné noci mûsta v duchu mi zaãal hrát DaveBrubeck skladbu Gone With the Wind ...Vysprchoval jsem se, zapnul TV a poloÏil se do postele, dojedné z tûch velik˘ch double beds, které pfiedstavovaly pfiepychmého zamûstnání u Federálního úfiadu stejnû jako prohrutohoto veãera: poskytnout pfiíjemné poleÏení ne jenom mnûsamému. Dámská náv‰tûva se z toho ãi onoho dÛvodunedostavila. A jako na Godota ãekal jsem na milosrdn˘spánek.KdyÏ jsem v mihotavé záfii obrazovky zaãal usínat, usly‰eljsem hluãné rány na dvefie. Asi to nûkoho ru‰í, usoudil jsem,vstal a vypnul dosud vysílající televizor. Polibte mi v‰ichnitento! pomyslel jsem si a mífiil k posteli. Ale z chodby znûlpodivn˘ hlomoz. Volání, hlasy. A tu jsem rozeznal v˘zvu, abyse v‰ichni hosté dostavili do pfiízemí, do hotelové haly. A to uÏjsem ucítil ostr˘ zápach, jakoby se pálila guma, podobn˘tomu, kter˘ se k nám, pozorovatelÛm bombardováníâeskomoravské Kolben Danûk, nesl aÏ na kopeãek Na hájkuv Libni na sklonku druhé války svûtové.Vy‰el jsem na chodbu s pocitem, Ïe cosi není zcela vpofiádku.A nebylo. Postavy spûchaly clonou ‰edavého koufie keschodi‰ti na konci chodby. Pfied oãima mi vyskoãily novinovétitulky informující o poãtu obûtí poÏárÛ v hotelích v rÛzn˘chmetropolích. Chvatnû jsem vy‰el na chodbu v pyÏamu akoÏeném kabátû pfies nûj. Bez ko‰ile, bez zavazadla, pfiipravenzachránit hol˘ Ïivot. Vmísil jsem se mezi hosty hrnoucí se keschodi‰ti a uvûdomil si, Ïe to není fiádná sranda, kdyÏ hofiídobré bydlo.V hale byl kolega Komar-Komarechko, úãastník odpoledníhojednání nad praskl˘m potrubím v objektu nové vûznice.-Hi,- zdravil mû a naznaãoval, abych ‰el k nûmu. Vlasy muzplihle spl˘valy pfies u‰i, z nedopnutého poklopce záfiilofialové pyÏamo.-Ehm ... you have forgotten something, - upozornil jsem hopokynem hlavy. Rozespale se usmál a fiekl: - Heck .. such arush, you know?-Vedl mne k baru, ten ale uÏ byl zavfien˘. Za chvíli bylooznámeno, Ïe se mÛÏeme vrátit do sv˘ch pokojÛ. Uãinil jsemto. A na chodbû zastihl u velikého ventilátoru nûkolik muÏÛ veÏlut˘ch plá‰tûnkách, helmicích, za opasky sekerky. A na tûchÏlut˘ch plá‰tûnkách jsem ãetl ãern˘mi písmeny nati‰tûnájména ... Breznicki, Kowalchuk, Hudner, Sawchuk a pak iBrown a Smith.-You can already go to your room,- pravil s úsmûvem jedenz nich. Ve‰el jsem a podíval se, zda mi z m˘ch vûcíponechan˘ch v pokoji nic nechybí. Nechybûlo. Ani fotoaparátPentax.A usínal jsem s pomy‰lením, Ïe ze krajnû nepfiízniv˘chokolností uÏ jsem z tûch double beds nemusel nikdy vstát…
Vladimír Cícha - Vancouver***
Exil a emigraceVáÏen˘ pane Bfiezino,díky za Satellity, které vÏdy ãtu s velk˘m zájmem, zejména Va‰eúvodníky.V ãísle 11. jsem si nemohl nepov‰imnout, Ïe uÏíváte pojmu emigrant,kdyÏ jde pravdûpodobnû o exulanta Bfietislava Dolej‰ího. Komunistépfiidávali ke slovu emigrant “zrádn˘”. Podafiilo se jim toto hanliv˘pfiídavn˘ jméno naoãkovat do podvûdomí národa, takÏe není divu,Ïe v˘zkum vefiejného mínûní na poãátku devadesát˘ch let minuléhostoletí ukázal, Ïe nás “emigranty” nenávidí âe‰i víc neÏ Nûmce aRómy!Peroutka pfied léty definoval exulanta jako uprchlíka politického,emigranta jako vystûhovalce hospodáfiského.ZmiÀujete se také o komentátoru K. Polákovi a jeho údajnémprohlá‰ení, Ïe “socialismus byl lep‰í neÏ kapitalismus”. Jsme udal‰ího zámûrného obelhávání vefiejnosti. Marx a Engels napsaliKomunistick˘ manifest, Ïádn˘ socialistick˘. Komunistická stranaâeskoslovenska byla odboãkou Komunistické intemacionály, nikolisocialistické. Komunisté sovût‰tí a i ãeskosloven‰tí nahradili pojemkomunistick˘ za socialistick˘, protoÏe jejich propagandisté samiuznali, Ïe název komunistick˘ byl jejich dlouhodob˘m krvav˘mterorem a hospodáfisk˘m bankrotem naprosto zprofanovan˘.Srdeãnû zdraví Stan Berton - Austrálie
***
9 satellite 1-416July 19, 2007 Cinema
Karlovarsk˘ festival: Svût filmu, skuteãnosti i fasády ThermaluKarlovarsk˘ festival tradiãnû zfiizuje své hlavní centrum v hotelu Thermal, kter˘ se nachází na zaãátku lázeÀské kolonády v Karlov˘ch Varech. Festivalov˘ prezident Jifií Barto‰ka letosfiekl, Ïe festival rok od roku roste, zatímco stav (tfiicet let starého) Thermalu je ãím dál tím víc nevyhovující. Snad ‰koda, Ïe hotely nerostou a nesílí jako stromy, jiné festivalové centrum,které by pojalo deset patnáct tisíc náv‰tûvníkÛ pfiehlídky, tu bohuÏel není.
Je pravda, Ïe ubytování v hlavním festivalovém hotelu je trochu dobrodruÏné a hlavnû tam na vás d˘chne atmosféra socialismu 70. a 80. let. Dole v jídelnû snídáte na socialistickourÛÏovou kartiãku, na které vám stárnoucí dohlíÏitelka z dob restaurací a jídelen za‰krtne, Ïe „jste uÏ byl“. Její kolegynû v modrém stejnokroji poté ukáÏí, kde se smí sedût a kde ne, nebonalijí hofiké, slabé kafe ãi nabídnou karbanátky. Nakonec tu k obûdu dostanete dokonce paellu - tedy to, co si v hotelu uÏ dvacet tfiicet let pfiedstavují, Ïe paella vlastnû je.
Pfiesto zanedban˘ Thermal k festivalu uÏ nûjak patfií zvlá‰È, vytváfií symbolicky obraz na‰í divoké, rozhárané a opomíjené filmové scény. Kdo sleduje ãeskou mediální scénu, mÛÏe nab˘tdojmu, Ïe podobné problémy jsou vÛbec groteskní svízelí ãeského filmu. V‰ude se mluví o tom, kolik máme úÏasn˘ch filmafiÛ, plánÛ a projektÛ - jen mít lep‰í hotely, vût‰í státní grantyna film nebo vzdûlanûj‰í publikum. Ale váÏnû. Dodnes chybí zákon o kinematografii, stejnû jako systémová politika na podporu nejen domácího filmu, ale vÛbec ãeské kultury.
Nicménû náv‰tûvník si na za‰edl˘, nevyhovující hotel, kter˘ pfied kaÏd˘m roãníkem var‰tí organizátofii polepí plakáty, vyluxují a ozdobí napfiíklad tfiásnûmi, jaksi uÏ mile zvykl. Dokoncevám mÛÏe pfiipadat roztomil˘, tedy pokud zrovna nejste nespokojen˘ festivalov˘ kapitán Jifií Barto‰ka.
Zastoupení ãeského filmu na leto‰ním42. Mezinárodním filmovém festivalu vKarlov˘ch Varech (29. ãervna - 7.ãervence) také PotûmkinÛv nazdoben˘Thermal trochu pfiipomínalo. Od úãastiMenzelovy hrabalovské adaptaceObsluhoval jsem anglického krále voficiální soutûÏi leto‰ního Berlinale sealespoÀ v Praze ‰u‰ká, Ïe ãesk˘ film sipomalu získává pozornost a váÏnost vzahraniãní. A tedy dospíváme k názoru,Ïe budeme zase jednou brzy svûtoví - cona tom, Ïe byla vidût jen ta fasáda staréhohotelu.
Laskavá, podobnû naãinãaná adojemná komedie Jana Svûráka Vratnéláhve získala v karlovarském klání taktrochu milosrdnû hlavnû Zvlá‰tní uznánínaopak za scénáfi pro ZdeÀka Svûráka.Kolja byl údajnû svûtovûj‰í, Vratné láhvejsou zase o nûco více ãeské, fiíkalo se vzákulisí. Porota ocenila na tomto k˘ãi prostar‰í a pokroãilé vtipné dialogy meziobûma stárnoucími manÏely (ZdenûkSvûrák a Daniela Koláfiová), ktefií ani „vesvém pokroãilém vûku nemají páru otom, co to je Ïivot, neboÈ pro nû zÛstávástále stejn˘m tajemství jako kdysi,“ uvedlfilm sám star‰í Zdenûk Svûrák. Ov‰emãeské publikum sv˘m hlasovánímrozhodlo navíc o tom, Ïe otec a synSvûrákovi si s tímto mil˘m, nabl˘skan˘mfilmem odvezou pfieci jenom je‰tû CenudivákÛ deníku Právo.
V kontextu napfiíklad ãesk˘ch Vratn˘chláhví bylo zajímavé shlédnout kanadsk˘snímek Away from her (Daleko od ní),kter˘ pfiedstavuje drsnûj‰í variantudojemného snímku o stáfií, aãkoliv tamní„dÛchodci“ jsou je‰tû více naÏehlení azachovalí - skoro jako z magazínu. Mladáhereãka a nyní uÏ i reÏisérka Polley vnûm líãí boj stárnoucího muÏe o svouÏenu (slavná Julie Christie), nemocnouAlzheimerovou chorobou, která se munenávratnû vzdaluje a zapomíná na nûj vprostorách starobince. Film rozvíjímeditaci nad Ïivotem ve dvou a nad tím,co v prÛbûhu tolika let mÛÏe b˘t láska.
V sekci Jin˘ pohled se objevil uÏpravideln˘ kanadsk˘ náv‰tûvníkkarlovarské pfiehlídky Bruce McDonald,kter˘ spolu s mladiãkou kanadskouhvûzdiãkou (z trojky X-menÛ) Ellen Pageuvedl experimentální a naturalistickouadaptaci knihy Maureen Medved TheTracey: Fragments (Tracey: Fragmenty).Obraz se zde rozpadá do nûkolikafragmentÛ, zrcadel ãi men‰ích obrazÛ,které na sebe navazují, odráÏejí se,odpovídají si. Pokou‰ejí se evokovatroztfií‰tûné vûdomí vzdorující a ublíÏenédívky, jeÏ se snaÏí vykfiiãet, ãi skorovy‰tûkat svou bolest do svûta.
Hlasitû propagovan˘ ãesk˘ film zÛstáváale v porovnáním s tím, co se toãí vRumunsku, v Rusku, Maìarsku a vPolsku drz˘m, tak trochu opoÏdûn˘mspoluÏákem. A to i kritikou cenûn˘ snímekPravidla lÏi Roberta Sedláãka v tématickékarlovarské soutûÏi Na v˘chod od západuzcela zapadl. Vedle velk˘ch témat filmÛ
zmínûn˘ch zemí, ty ãeské vypadají ãastomimochodem pfiíli‰ komerãnû, podbízivû,aãkoliv pfiitom umûle a lacinû. O jistézahledûnosti do sebe svûdãí i to, jak ãe‰tífilmafii neustále v hrané tvorbû fie‰í„nanejv˘‰“ ãeskou rodinu a v‰echny tymanÏele, prarodiãe, milenky a dûti...
V˘jimky se objevují spí‰e vdokumentární tvorbû, jednou takovou bylsnímek Ztracená dovolená Lucie Králová,která s ním vyhrála Cenu za nejlep‰ídokument do 30 minut. Film se odvíjí odskuteãné události, kdy jeden cestovatelna‰el ve Skandinávii kufr s 22 ztracen˘miexponovan˘mi filmy, které si na sv˘chcestách po Evropû nafotili neznámí ãín‰títuristé. Králová se vydává na cestu, abyzjistila, jestli je moÏné v na‰em svûtûje‰tû nûkoho najít podle vyvolan˘chnegativÛ, a pfiitom vypráví o turismu, onás sam˘ch i o lidské identitû.
Naopak rumunská kinematografiezaÏívá na svûtov˘ch festivalech velk˘boom, coÏ je o to pfiekvapivûj‰í, Ïe je‰tûpfied osmi deseti lety tam vznikal s bídoujeden film roãnû. MÛÏe to znít pfiíli‰zjednodu‰enû a romanticky, ale Rumunivzali kamery a vyrazili s nimi do ulic, abynatáãeli to, co kolem sebe vidí.Realisticky, minimalisticky, veristicky a snotnou dávkou ãerného humoru adeprese. Zdá se, Ïe získali klíã k zobrazenítoho, co se naz˘vá postsocialismem, aobjevují novou sociální realitu i kupodivuvelké pfiíbûhy mal˘ch hrdinÛ vpodmínkách narychlo transformované apfievrácené spoleãnosti, kterou ovládajímafie a v‰udypfiítomná korupce. Alehlavnû sviÏnû nacházejí nové v˘znamyvyprázdnûn˘ch pojmÛ, jako jespravedlnost, provincialismus nebosociální soucit, které po pádu socialismuztratily minimálnû v této ãásti svûta svéobsahy. Ne náhodou se jejich filmyodváÏnû vracejí i k pfielomovémuokamÏiku dramatické revoluce roku 1989a reflektují pfiesnûji tehdej‰í bláhovourétoriku o laciné svobodû, snadnédemokracii a neviditelné ruce trhu, kterátehdy v‰echny omamovala. Snímky jako
tfieba 12:08 Na v˘chod od Bukure‰ti neboPapír rychle zmodrá se jin˘mi slovyodvaÏují zpûtnû reflektovat tyto divokézmûny a pfiitom fiíkat vûci, které v âeskérepublice nikdo ve filmu nefiíká.
Leto‰ní festivalovou událostí bylaprojekce leto‰ního vítûzného snímku zMFF Cannes 4 mûsíce, 3 t˘dny a 2 dny,v nûmÏ rumunsk˘ reÏisér Cristian Mungiulíãí syrovû a se smyslem pro v‰ední detailosudy dvou mlad˘ch studentek tûsnûpfied koncem socialismu, z nichÏ jednashání moÏnost, jak si nechat ilegálnûudûlat potrat. Otfiesné svûdectvílhostejné, materialistické spoleãnostivrcholí tím, Ïe onen „rádobydoktor“ sineváhá fiíct nejen o peníze, ale i o jednusluÏbu navíc...
Druh˘ mimofiádn˘ snímek z RumunskaCalifornia Dreamim’ (bez konce) líãiltragikomické peripetie vojenského vlakuNATO, odstaveného kvÛli administrativ-ním zmatkÛm na vedlej‰í koleji v malérumunské vesnici, kde se dílem této ironiestfietává mal˘ a beznadûjn˘ koutzapadákova s velk˘m svûtemmezinárodní politiky i v‰ech bláhov˘chnadûjí. Dovûtek názvu tohoto podobenství- „bez konce“ stojí za titulem na pamûÈmladého talentovaného reÏiséra Cristia-na Nemesca, kter˘ tragicky zahynul pfiicestû z postprodukãních prací na filmu.
Do soutûÏní sekce se po nûkolika letechvrátil se spoleãenskou metaforou imaìarsk˘ filmafi Zoltán Kamondi, kter˘ve Varech osobnû uvedl pfiíbûh Dolina,natoãen˘ shodou okolností také vRumunsku. Vypráví v nûm, co se stane,kdyÏ ztracené mûsteãko kdesi veV˘chodních Karpatech pfiepadne hordaneznám˘ch násilníkÛ, ktefií zavedou nové,místním nesrozumitelné pofiádky. Film sv˘raznou vizuální i kompoziãní stylizacíse soustfieìuje pfiedev‰ím na to, abyevokoval, jak pod vládou cizí zlovÛlezaãnou mezi obyvateli upadat mezilidskévztahy a celé okolí se zaãne promûÀovatve smeti‰tû.
Velk˘m tématem karlovarské pfiehlídkyje vedle stavu hotelu Thermal a ãeského
filmu vÛbec i pozice samotného festivaluve svûtû. Vary nejsou honosn˘mi„Cannes v˘chodu“, jak fiíkají jedni potichua pfiitom nepfiíli‰ skromnû, protoÏe jentûÏko „dováÏí“ americké oscarovécelebrity (letos Renée Zellwegerová aDanny DeVito) a patfií spí‰e mezi stfiednûvelké pfiehlídky. Navíc v konkurenci obfiíchfestivalÛ v Berlínû (únor) a v Cannes(kvûten) mají kaÏd˘ rok problémy zajistitsi kvalitní filmy v oficiální soutûÏi. O tovíce ale karlovarsk˘ festival pÛsobí aÏneskuteãnû a iluzivnû, neboÈ se v nûmmísí veliká‰ská slova a pompa svûtov˘chfilmÛ s provincialismem té malé, milérepubliky uprostfied Evropy.
Jednou z nejvût‰ích zásluhkarlovarského festivalu naopak zÛstává,Ïe domácímu publiku vozí kvalitní filmy zcelého svûta, které domácí ostudnûkomerãní distribuce uÏ vÛbec neuvádí.MoÏná proto jsou tak zvan˘mbaÈÛÏkáfisk˘m festivalem, neboÈ tisícestudentÛ a mlad˘ch lidí mohou ve Varechchodit na francouzské, argentinské,asijské nebo rumunské filmy, u nichÏ simohou b˘t jisti, Ïe je neuvidí v ÏádnémbûÏném kinû svého mûsta.
Ov‰em prapor festivalu se hrdû vztyãujena paláci spí‰ podle toho, kolik zástupcÛfilmového byznysu se podafií na pfiehlídkudostat a kolik nov˘ch a slibn˘ch snímkÛse zde objeví pro svût. Niãím jin˘m sifestival nezískává lépe renomé i zahranicemi své lázeÀské „doliny“ a svéhoThermalu. Leto‰ním nejv˘raznûj‰ímobjevem zÛstává rusk˘ snímek Prostévûci nepfiíli‰ známého AlexejePopogrebského, kter˘ se pfiedtím podílelspolu-autorsky pouze na snímku BoriseChlebnikova Koktebel. Jeho prvnísamostatn˘ snímek, kter˘ ve Varechocenila FIPRESCI i ekumenická porota,nabízí mimofiádnû sugestivní pohled dov‰edního Ïivota obyãejného mûstskéhoãlovûka - mizernû placenéhoanesteziologa Sergeje Maslova.Uvûdomuje si, Ïe uÏ stárne, aniÏ by nûcovykonal, vedle manÏelky a v malémkomunálním bytû se cítí b˘t outsideremvlastního Ïivota. KdyÏ v tom ho zãistajasna jeden pacient postaví pfied tûÏkémorální dilema. Opu‰tûn˘, váÏnûnemocn˘ a kdysi slavn˘ herec munabídne cenn˘ obraz a pfiíslib lep‰ího,zaji‰tûného Ïivota, kdyÏ mu anesteziologpomÛÏe bezbolestnû zemfiít a zbaví hotím nekoneãn˘ch bolestí umírání.
Popogrebského snímek stojí nav˘konech dvou hercÛ SergejePuskepalise a Leonida Bronûvoje, ktefiíbyli oba za svÛj v˘kon ocenûní i nazávûreãném ceremoniálu festivalu.Ov‰em hereck˘ koncert zde není nijaksamoúãeln˘. Kamera sleduje Maslova svelk˘m smyslem pro v‰ední detail izachycení atmosféry dne‰ní ulice vMoskvû a „zanedbaného“, bortícího sesvûta, kter˘ ztratil mravní hodnoty, a znûhoÏ kaÏd˘ musí znovu dolovat zábleskylidství a nadûje o samotû.
Michal Procházka-Karlovy Vary***
Z kanadského filmu Daleko od ní
10 satellite 1-416 July 19, 2007Commentary
Je pravda,Ïe popeláfii robí víc
a víc se snaÏí?Jako klukovi a ‰kolákovi mi doma fiíkali,Ïe kdyÏ se nebudu uãit a ve ‰koleprospívat, stanu se popeláfiem, anebometafiem anebo budu pucovat kastroly.Natloukli mi do hlavy, Ïe uklízet odpadkypo jin˘ch lidech je nejniωí profese naÏebfiíãku povolání... Îe uklízení je povolánítûch, co neumí skoro nic.
KaÏdá vyspûlá spoleãnost potfiebujereservoár lidí, ktefií uklízejí po tûch, ktefiíplatí za to, Ïe nûkdo po nich odstraÀujesvinãík, co udûlají a neuklidí.
S úÏasem ãtu informaci v místním tisku,Ïe zamûstnanec mûstské úklidovésluÏby, tedy uklízeãi odpadkÛ, vydûlávajív prÛmûru 48 000 dolarÛ roãnû, coÏ jetrojnásobek minimální mzdy v Ontariu(minimální mzda zamûstnance je 16 000roãnû).
Pfiedhodil jsem tento poznatekMervynovi, a Merv fiekl, jestli bych todûlal?
¤ekl jsem, Ïe ne; ale ne proto, Ïe by mivadilo uklízet, ale protoÏe ãím více se zanûkoho uklízí, tím on/ona uklízí ménû, aÏpfiestane uklízet svinãík úplnû.
„Jsi tedy z principu proti uklízení jakopovolání?“ zaútoãil Mervyn.
„V principu ano,“ fiekl jsem váhavû.„ProtoÏe ãím více je uklízeãÛ svinãíku,tím více jako lidi spoléháme, Ïe kdosi zanás poklidí, co bychom mûli uklidit samipo sobû.“
Mervyn na mne hledûl pozornû azamumlal: „Tvrdí‰ tedy, Ïe ãím více jsmeopeãováváni, tím více péãe poÏadujeme,aÏ pro sebe neudûláme nic?“
„Ano, fiekl jsem tvrdû, ãím více péãe lididostávají, tím více péãe poÏadují.“
„Chybuje‰, pfiíteli,“ fiekl Mervyn protivnûpouãn˘m tónem. „Lidi se dûlí na dvûskupiny: ti, ktefií po sobû uklízejí, a ti, ktefiíneuklízejí nikdy nic.“
„Hmm,“ fiekl jsem s jist˘m obdivem,„vzpomínám si ze základní ‰koly, Ïe tobyli vÏdy stejní Ïáci, ktefií mûli pod sv˘mstolem nastláno smetí, byli den co denkáráni a den co den mûli pod stolemohryzek, zmaãkan˘ papír od svaãiny,svinec.
Pavel Motlach, kter˘ svinil pod sebe,pfiestoÏe byl posílán do fieditelny, svinilpod sebe dál.“
„Ví‰, jak Motlach pokraãoval vdospûlosti? Stal se popeláfiem?“ vyzvídalMerv.
„Náhodou vím, Motlach se stalbachafiem v ostravském lágru pro politickyvzdorné; tam sedûl i Václav Havel vosmdesát˘ch letech a v devadesát˘chbyl Havel zvolen ãeskoslovensk˘mpresidentem. Ale na tom nemûl MotlachÏádn˘ podíl!“
„Co to povídá‰,“ fiekl Mervyn. „Takov˘bachafi je uklízeãem lidsk˘ch du‰í.“
„Po srpnové okupaci v roce 1968,“navázal jsem na Mervynova slova ouklízeãích lidsk˘ch du‰í, „se komunistickástrana oãi‰Èovala od vzdorn˘ch anepohodln˘ch ãistkami; statisíce ãlenÛstrany byly vy‰krtnuty ãi vylouãeni zv‰emocné strany a tím spoleãenskyzniãeni, propu‰tûni z práce, ‰ikanováni,pokud neemigrovali jako tûch dvû stûtisíc.
Komunistická strana zaãala doplÀovatsvou ãlenskou základnu z dûlnické tfiídy.Tehdy vznikl pojem hajzlbába, coÏ bylsociologick˘ pojem, znaãící osobu z fiad
uklízeãÛ, ktefií vstoupili do strany, horlivûse stali vykonavateli ãistek a dohlíÏeli naãistotu a pravovûrnost úplnû zblblénormalizaãní kádrové politiky. Tytohajzlové báby, ale i chlapi, se stalisynonymem úpadku…“‘
Vidûl jsem, Ïe ztrácím Mervynovupozornost k poslouchání takovéhoabsurdního folklóru normalizaãníchman˘rÛ a uÏ jsem mu nevyprávûl, Ïefieditel filiálního závodu ostravskéhopodniku, kde jsem v sedmdesát˘ch letechpracoval, si vzal uklízení jako vedlej‰íúvazek. Jednou jsem mûl na závodû vOpavû nûjakou poradu o zavádûnípoãítaãe EC35, ze slavné fiadyokopírovan˘ch IBM vyrábûn˘ch v Minsku,a bûhem jednání administrativnípracovníci závodu maãkali papíry a házelije pod stÛl. S podivem jsem se optalekonoma závodu, co to je za man˘ry
házet zmaãkané papíry pod stÛl, a on mis úsmûvem odpovûdûl, Ïe kaÏdého potû‰ípfiedstava, Ïe fieditel závodu bude typapíry sbírat a uklízet a ekonom vysypalodpadkov˘ ko‰ pod konferenãní stÛl.
Jako skoro vÏdycky, nበrozhovor sMervynem odboãil od tématu kvzpomínkám.
Tak jsem fiekl, Ïe uklízení v‰eho druhuby nemûlo b˘t kariéra, ale startovací ãárapro lidi bez vzdûlání, bez jazykové znalostia s malou ctiÏádostivostí.
„Sly‰el jsi o konzultantech proorganizaci domácností?“ pfieru‰il mneMervyn, a pokraãoval, Ïe dostupnostmateriálních vûcí vytváfií situaci, kdy lidéjsou doslova ztraceni ve vlastnídomácnosti v záplavû vûcí, které koupilia nepotfiebují.
„O tom ani nechci sly‰et,“ pfieru‰il jsemMervyna, „ãlovûk nemá mít nic, o co se
nemÛÏe sám postarat a co neumí sámuklidit.“
Ale na‰e mudrování uÏ ztratilo ‰Èávu aroze‰li jsme se domÛ.
Na chodníku podél Wembley Drive jsemsesbíral tucet plechovek od pepsi-coly aplastikov˘ch láhví do sáãku, protoÏe mity odpadky na chodníku vadí, a nevadí mije sbírat. Pro mne je nepochopitelné, jaknûkdo dopije svÛj nápoj a upustíplechovku na chodník.
Uklízím plechovky bûhem sv˘chprocházek kvÛli Ïivotnímu prostfiedí, aleza mzdu bych to dûlat nechtûl. Ono je vmateriálním blahobytu leccos sloÏitûj‰í,a nejsloÏitûj‰í je povaha blahobytnéhoãlovûka, Ïe ano.
Zdravím a pfieji hezk˘ den a v‰eckodobré.
Ross Firla - Sudbury***
11 satellite 1-416July 19, 2007 FIFA 20
Senzace: âe‰i hrají v nedûli v TorontuNûkdy skuteãnû dûlí úspûch od neúspûchuneviditelná nitka pavuãiny, kterou pavoukupfiede pro ‰tûstí. Nûkdy zase staãí chvilkazaváhání a místo triumfu je zde zatracení.Pamatuji se, Ïe nûkdy na pfielomu roku 1995a 1996 usedlo unavené ‰tûstí na mne. Jak sepraví v pfiísloví, Ïe kdyÏ je ‰tûstí unavené…Kamkoliv jsem pfii‰el, tak jsem nûco vyhrál.Vyhrál jsem i v nûjaké tombole letenku doPrahy, tam jsem jel se Slavií na fotbal do ¤ímaa svûte div se se‰ívaní postoupili. Vyhráli ligu.A pak se najednou ‰tûstûna odvrátila. Tenpocit známe nic se nedafií. VzpomeÀme jenna poslední Mistrovství Evropy. âe‰i mûliskuteãnû nejlep‰í t˘m, ale proti ¤ecku to bylozakleté. Zranil se Pavel Nedvûd, tyãkaochránila nûkolikrát fieckého brankáfieNikopolidise a snad jedenkrát v historii ovítûzství ¤ekÛ rozhodl „stfiíbrn˘ gól“. Ironií je,Ïe osm let pfied tím rozhodl o vítûzství NûmcÛve finále ME rozhodl „zlat˘ gól“. Zkrátkaãesk˘m fotbalistÛm se lepí v rozhodujícíchokamÏicích spí‰ smÛla na paty neÏ ‰tûstí.Porovnejme si v‰ak dvû MS v roce 1958dokázali ãeskosloven‰tí fotbalisté remízovats úfiadujícími mistry svûta 2:2, kdyÏ NûmcÛmpomohl rozhodãí a rozdrtit Argentinu 6:1. Ovyfiazení rozhodla smolná prohra vopakovaném utkání s Iry v prodlouÏení 1:2.Celkové skóre kladné 9:6. Ve skupinû jednovítûzství, jedna prohra a jedna remíza. Zatímcov roce 1962 ve skupinû jedno vítûzství, jednaprohra a jedna remíza. Pasivní skóre 2:3.RovnûÏ remíza 0:0 s úfiadujícími mistry svûtaBrazilci. Celkové skóre na MS 7:7. Pfiestotento rok se bere spolu s rokem 1976, kdyjsme se stali ME jako nejúspû‰nûj‰í vpováleãné historii.Proã ten historick˘ úvod? Inu âe‰tí fotbalisténa Mistrovství svûta do 20 let, zatím na hfii‰tivyhráli pouze jednou a to s ne pfiíli‰ v˘razn˘msoupefiem Panamou 2:1 a pfiesto jsou vsemifinále. Je to díky ‰tûstûnû, která nám drÏípalce? Do znaãné míry ano, v prvním utkáníproti Argentinû, které se skonãilo 0:0 a pomûrstfiel na branku byl 26:2 pro modrobílé, jistû pfiinás ‰tûstí stálo. Nedá se to fiíci o druhémutkání se severní Koreou 2:2, kdy âe‰i vrozmezí deseti minut Kaloudou a Feninemotoãili skóre z 0:1 na 2:1, ale Kwang-Ik vzávûru z penalty vyrovnal. I v tfietím utkáníproti Panamû dávali âe‰i branky aÏ v závûruKaloudou a Stfie‰tíkem. Barahona sice sníÏilãtyfii minuty pfied koncem na koneãn˘ch 2:1,ale to jiÏ byl jist˘ postup mezi posledních‰estnáct.Zde nás ãekali skvûlí Japonci. I tentokrátvstfielili âe‰i dvû branky v závûru a obû zpenalty. Rozhodãí bûhem utkání nafiídil tfiipenalty, ale mohl nafiídit je‰tû o dvû víc. Jednuproti JaponcÛm a v závûru utkání zaOkle‰Èkovu ruku. Nicménû o utkání rozhodlipenaltov˘ rozstfiel a kromû Stfie‰tíka, kter˘nastfielil tyãku v‰ichni promûnili, zatímcoJaponci dvakrát nedali.Kdyby nûkdo pfied Mistrovstvím svûta hráãÛdo 20 let tvrdil, Ïe nejdále z evropsk˘ch t˘mÛse dostanou âe‰i a Raku‰ané, pak by honikdo nebral váÏnû. âe‰i ve veãerním soubojiv Edmontonu pozornou obranou udrÏeli se·panûly devadesát minut bezgólov˘ stav a vprodlouÏení Lubo‰ Kalouda po rohovém kopua dûlovce z hranice ‰estnáctky jim dokoncezajistil vedení 1:0. PfiestoÏe se zdálo, Ïe totoutkání dovedou na‰i do vítûzného konce, ve110 minutû Bueno z dálky vystfielil, brankáfiPetr vyrazil na tyãku a Mata poslal míã do
ãeské sítû. Rozhodovaly opût pokutové kopy.I tentokrát se vyplatila speciální pfiíprava,kterou naordinoval trenér Soukup. âe‰iv‰echny promûnili. ·panûly dvakrát vychytaltfietiligov˘ Radek Petr. Za touto cestou dosemifinále je jistû kus ‰tûstí, ale takéskuteãnost, Ïe ve vypjat˘ch okamÏicích pfiiprovádûní stfielby ze znaãky pokutového kopumûli âe‰i více neÏ devadesátiprocentníúspû‰nost, coÏ se dá fiíci, o málokterém t˘muna svûtû. Druhou skuteãností je, Ïe mladíãe‰tí fotbalisté ve v‰ech utkáních skórovali aÏv závûru druhého poloãasu nebo vprodlouÏení. To svûdãí o psychické i fyzickéodolnosti t˘mu. Doufejme, Ïe je síly neopustív závûru ‰ampionátu.První ãtvrtfinále se v‰ak hrálo v Torontu a zdedo‰lo k velkému pfiekvapení, kdyÏ Raku‰anézdolali Spojené státy v prodlouÏení 2:1. Nutnododat, Ïe jiÏ v prvním poloãase byli Raku‰anélep‰ím muÏstvem a dokázali vyuÏít vlhkéhoterénu a kluzkého míãe, aby znepfiíjemÀovaliÏivot americkému brankáfii Seitzovi. První v‰akkapituloval rakousk˘ brankáfi Michael Zaglmairv 15. minutû po hlaviãce Josmer Altidora. Vzávûru prvního poloãasu se v‰ak dostal kodraÏenému míãi Rubin Okotie a vyrovnal. I vdruhém poloãase mûli Raku‰ané nûkolik‰ancí, ale nedokázali je promûnit. Ve 103.minutû pfii‰el na hfii‰tû Erwin Hoffer, kter˘ o
dvû minuty pozdûji zaznamenal vítûzn˘ gól,kdyÏ doslova dotlaãil míã do americké branky.Skuteãností je, Ïe v té dobû hráli AmeriãanéjiÏ bez Anthony Wallace, kter˘ po druhé Ïlutékartû musel opustit hfii‰tû. Ameriãané, ktefiíasi postavili nejlep‰í juniorsk˘ t˘m v historii sepokusili zoufale zkorigovat v˘sledek utkání i vdeseti hráãích. Následovalo nûkolik brejkÛ afiada nepromûnûn˘ch ‰ancí Raku‰anÛ.Pfied koncem prodlouÏení jsem poÏádal
redaktora Toronto Sun George Grosse, abyzhodnotil utkání:GG: Musíme se dívat na tento ‰ampionát tak,Ïe jsou to mladí hráãi a dûlají chyby. Rozdávajímíãe jako dary podobnû jako obchodní dÛmHonest Ed. Brankáfii dûlali chyby. Chápu, Ïetráva je kluzká a míã je slizk˘. Nebyl to takdobr˘ zápas, jako kdyÏ tu hrála Argentina sPolskem. Stejnû dobré hráãe má i Mexiko aChile.ABE: Jak hodnotíte tento nov˘ stadión?GG: Pro Toronto je to docela dobré.ABE: Myslíte si, Ïe to je velk˘ úspûch prokanadsk˘ fotbal, Ïe se zde hraje MS do 20let?GG: Rozhodnû ano i kdyÏ je to pouze MSjuniorÛ, ale je to pfiece jen MS. Pfiijedou sempfiedstavitelé FIFA, coÏ zase znamená nûco.Doufám, Ïe se vûci obrátí k lep‰ímu a fotbalzde zapustí kofieny.Na tiskovou konferenci pfii‰el jako první trenérporaÏeného muÏstva Holanìan ThomasRongen, kter˘ mimo jiné fiekl.TR: Chtûl bych pogratulovat vítûzi, dnes jsmevelice zklamaní, ale je zde daleko vícepozitivních vûcí neÏ negativních. Hráli jsmedobfie proti Brazílii, Uruguaji. V pûti zápasechjsme byli skuteãnû na úrovni v obranû.Dvanáctkrát jsme v pûti utkáních skórovali,coÏ je také urãitá vizitka.Rakouského trenéra Paula Gludovatze jsemse zeptal, co oãekává od pfií‰tího duelu.PG: Pfií‰tí zápas je v Edmontonu, pfiipadám sijako na tenisu létáme z Edmontonu do Torontaa z Toronta zase do Edmontonu, poslednízápasy budou v Torontu. Celkem si nemyslím,Ïe je rozdíl mezi soupefii, je nám jedno jestlibudeme hrát proti âechÛm nebo ·panûlÛm.Stfielec první rakouské branky Ruben Okotiefiekl: âesk˘ t˘m je velice siln˘, fyzicky zdatn˘,ale chtûli jsme hrát se ·panûlskem, abychommu oplatili poráÏku 0:5 z loÀského ME.Toto pfiání se rakouskému útoãníkovipákistánského pÛvodu nesplnilo.Ve zb˘vajících ãtvrtfinálov˘ch utkáních porazilichil‰tí fotbalisté Nigerii 4:0 v prodlouÏení aArgentina Mexiko 1:0. V prvním semifinálehrají tedy po uzávûrce tohoto vydání âe‰i sRakouskem ve stfiedu v Edmontonu. Veãtvrtek se pak stfietnû v Torontu vjihoamerickém duelu Argentina s Chile.Vítûzové se pak utkají v torontském finále vnedûli 22. ãervence 2007 v 15:15. Zápas otfietí místo zaãíná o tfii hodiny dfiíve.
Ale‰ Bfiezina - Toronto***
Před americkou brankou.
Z utkání Rakousko-USA 2:1.
Kanadský novinář G. Gross
Největší fotbalová událost v kanadské historii. MS do 20 let vyvrcholí tuto
neděli v Torontu. Budou Češi ve finále nebo budou hrát o třetí místo?
12 satellite 1-416 July 19, 2007Tennis
âesk˘ tenis sahal ve Wimbledonu po velkém triumfuKrálovne podûkovala Králové
Na‰e internetovéstránky
Satellite 1-416V˘bûr z ãlánkÛ v na‰ich novinách.Aktuální vÏdy v den vyjití novin.
www.satellite1-416.comwww.zpravy.cawww.zpravy.org
***Pfiedchozí ãíslo v PDFwww.13.satellite1-416.com
www.13.zpravy.ca***
KalendáfiCo se pfiipravuje
v krajanské komunitû v Kanadû
www.kalendar.satellite1-416.com***
863 Bloor St. W.Toronto, Ont.(416) 533-0080
Danforth Ave.Bloor St. W
Bro
advi
ew A
ve.
281 Danforth Ave.Toronto, Ont(416) 466-0330
Oss
ingt
on A
ve.
Probûhla korunovace staronov˘chpanovníkÛ, krále a královny. Ale zatímcou pûtadvacetiletého fenoména ·v˘caraRogera Federera k tomu do‰lo podlescénáfie, návrat na trÛn o dva roky star‰íAmeriãanky Venus Williamsové bylsenzaãní. Ano, jde o vítûze dvouherWimbledonu, nejstar‰ího anejprestiÏnûj‰ího tenisového turnaje nasvûtû, jehoÏ historie se na travnat˘chdvorcích zaãala psát uÏ v roce 1877 aletos se uskuteãnil jeho 121. roãník! A poãtyfiicáté tomu tak bylo v otevfienétenisové éfie, kterou se naz˘vá doba, vníÏ existuje oficiální profesionalismus asíly mezi sebou za velmi lukrativníchekonomick˘ch podmínek mûfií nejlep‰íhráãi a hráãky na‰í planety. A jsme-li uhistorie, i letos se do ní na jihozápadnímpfiedmûstí britské metropole Lond˘navr˘valy dÛleÏité zápisy. Av‰ak i jeden negativní fakt, kter˘ ov‰emnelze nijak ovlivnit. Poãasí! Tolik ãasu,kter˘ propr‰el, Wimbledon uÏ dlouhonepamatuje. Vlastnû s v˘jimkouposledních tfií dní turnaje celé dva t˘dny.Do‰lo napfi. k takov˘m raritám, ÏeFederer, jemuÏ ve 4. kole vzdal zranûn˘Nûmec Haas, skoro cel˘ t˘den, od pátkudo ãtvrtka, nevkroãil na kurt… A pak se·panûlem Ferrerem neodehrál ani jedenset a opût zaãalo pr‰et. Nebo utkání 3.kola ·panûla Nadala se ·védemSoderlingem se vinou de‰Èov˘chpfiestávek protáhlo na neuvûfiiteln˘ch pûtdní. Snad tohle ‰éfy wimbledonského AllEngland Clubu dostateãnû motivuje ktomu, aby v˘stavbu stfiechy nadcentrálním dvorcem dokonãili uÏ do rokaa ne aÏ do dvou… Ale to, Ïe za tétosituace organizátofii stihli turnaj pfiece jendohrát ve stanoveném termínu a pfiitomneporu‰ili ani tradici první volné nedûle,zaslouÏí ocenûní. A vlastnû i to, Ïe sev‰echno odehrálo v absolutníbezpeãnosti, tfiebaÏe v tûch dnech nazákladû opakovan˘ch teroristick˘chútokÛ panoval ve Velké Británii stavnejvy‰‰ího ohroÏení! Pfiesto Britové spokojeni b˘t nemohou.AlespoÀ co se t˘ãe, ale uÏ tradiãnû,v˘sledkÛ jejich tenistÛ. Îenskou dvouhruv domácím prostfiedí naposledy vyhrálaVirginia Wadeová v roce 1977 a muÏskoudokonce Fred Perry v roce 1936! Letosnavíc pro zranûní zápûstí nenastoupil aninejvy‰‰í britsk˘ trumf v tenisové hfie AndyMurray a vlajku hrdého Albionu mohldrÏet pouze tfiiatfiicetilet˘ veterán aãtyfinásobn˘ semifinalista WimbledonuTim Henman. Ten v‰ak na víc neÏ nadruhé kolo nestaãil a také si dovolilnezvykle tvrdou kritiku na adresu domácítenisové federace, která jen zásluhoutoho, Ïe Wimbledon pofiádá, kaÏd˘mrokem vydûlává neskuteãné milióny liber.„Federace by mûla daleko víc podporovatna‰e mladé hráãe a hráãky. Je to ostuda,jak se k nim chová,“ zdÛraznil Henman.Ale z jednoho neãekaného úspûchu sehostitelé pfiesto radovali. A stál za nímpfiece jen Murray. Ov‰em Jamie Murray,jednadvacetilet˘ a o rok star‰í, zatímskoro neznám˘, bratr Andyho. Spoleãnûse Srbkou Jelenou Jankoviãovou totiÏvyhrál smí‰enou ãtyfihru, coÏ senaposledy v britsk˘ch barvách podafiiloDuriové a Batesovi v roce 1987.
Tenisová svûtová ‰piãka bezesporumládne. VÏdyÈ mezi ãtyfii semifinalistymuÏské dvouhry se probojovali tfii hráãive vûku do jednadvaceti rokÛ!Jednadvacetilet˘ ·panûl Rafael Nadal,stejnû star˘ Francouz Richard Gasqueta dokonce teprve devatenáctilet˘ SrbNovak Djokoviã. K nûãemu podobnémudo‰lo naposledy pfied tfiiceti lety, kdyÏelitní semifinálovou spoleãnost tvofiiliAmeriãané Connors, McEnroe, Gerulaitisa s nimi ·véd Borg. Djokoviã nakonec vboji o postup do finále musel vzdátNadalovi, ale o jeho v˘jimeãn˘ch kvalitáchhovofií, Ïe jen za první polovinu leto‰níhoroku vyhrál tfii turnaje ATP Tour: vAdelaide, Miami i Estorilu a nagrandslamovém v PafiíÏi postoupil dosemifinále. Mimochodem jeho osobnímtrenérem je b˘val˘ ãeskoslovensk˘reprezentant, Slovák Marian Vajda, kter˘tvrdí: „Je aÏ neskuteãné, jak velk˘ talent,ale rovnûÏ vÛli na sobû tvrdû pracovat,Djokoviã má. Tahle kombinace jev˘jimeãná. Doufám, Ïe jednouWimbledon vyhraje…“ Letos v‰ak o titul nejcennûj‰í bojovalidva suveréni. Tak velcí, jaké muÏsk˘tenis, kdyÏ vezmeme v úvahu role svûtovéjedniãky i dvojky, je‰tû nemûl. VÏdyÈ·v˘car Federer v ãele poãítaãovéhoÏebfiíãku vládne uÏ od 2. února 2004 a·panûl Nadal zaujímá jeho druhou pfiíãkuod 25. ãervna 2005. Pfii vyrovnanostisouãasného tenisového pole nûconeuvûfiitelného! Ve finále Wimbledonuspolu svedli tfiináctou vzájemnou bitvu ai ta byla v˘jimeãná. Je‰tû v polovinûrozhodujícího pátého setu v‰echnonasvûdãovala tomu, Ïe tentokrát budeúspû‰nûj‰í Nadal. Jeho topspiny, hodnûpfiipomínající legendárního Borga vdobách nejvût‰í slávy, mûly na trávûmimofiádnou úãinnost a v jeho prospûchhovofiila i kondice. Koncovku v‰ak znovulépe zvládl Federer, mimochodem i kpotû‰ení své slovenské pfiítelkynû MirkyVavrinecové a stal se wimbledonsk˘m‰ampiónem uÏ popáté za sebou! Tedyzopakoval to, ãím svût udivil v letech1976 aÏ 1980 Bjorn Borg. A také pfiiznal:„KdyÏ jsem vidûl, jak v ãestné lóÏi sedítakové tenisové legendy jako Bjorn Borg,Jimmy Connors, John McEnroe ãi BorisBecker, bylo to pro mû neuvûfiitelnû tûÏké.Vyrovnat BorgÛv rekord je pro mûnesmírnou ctí.“ Experti v‰ak pevnû vûfií,Ïe Federer má ve sv˘ch pûtadvacetiletech je‰tû dostatek ãasu na to, abyvyrovnal nebo i pfiekonal zdánlivû uÏnedostiÏn˘ rekord Ameriãana PetaSamprase, kter˘ wimbledonskou trofejzvedal nad hlavu dokonce sedmkrát a tov letech 1993 aÏ 1995 a 1997 aÏ 2000!Navzdory tomu, Ïe nûktefií z tûchtoodborníkÛ letos na jafie, kdyÏ Federer naturnajích ATP Tour krátce za sebou utrpûlãtyfii prohry, z toho dvû s ArgentincemCanasem, jednu s Nadalem a jednu sItalem Volandrim, nad jeho kariérou uÏdûlali kfiíÏ. Naopak dvouhra Ïen zaÏila senzaci. Ze‰estnácti nejv˘‰e nasazen˘ch hráãek sedo finále neprobojovala ani jedna!Obhájkynû prvenství a ãtvrtá nasazenáFrancouzka Mauresmová ztroskotala naâe‰ce Vaidi‰ové, tfietí nasazená SrbkaJankoviãová na Francouzce Bartoliové,
druhá nasazená Ruska ·arapovová naAmeriãance Venus Williamsové, pfiiãemÏv‰echny tfii favoritky vypadly uÏ ve 4.kole! Vedoucí tenistka svûtového Ïebfiíãkua nejv˘‰e nasazená Belgiãanka Heninováv semifinále nestaãila také na Bartoliovou.AÏ devatenáctá svûtová hráãka MarionBartoliová se na wimbledonsk˘ch kurtechpromûnila v tenisov˘ zázrak. Na prvnípohled men‰í dáma pfii tûle, která doslovastrká pfied sebou forhend i bekhendobouruã, udolala své mnohem zvuãnûj‰írivalky bojovností i trpûlivostí. Po prvnímprohraném setu 1:6 v semifinále sHeninovou by na ni nevsadil nikdo anizlámanou gre‰li. Tfiiadvacetiletá tenistka,která vyrostla na Korsice, se v‰ak svûfiila:„Najednou jsem v hledi‰ti zahlédla PerceBrosmana, kter˘ hrál Jamese Bonda,mojí oblíbenou filmovou postavu. A vidûlajsem, jak mnû fandí. ¤ekla jsem si, Ïetakhle ‰patnû pfiece pfied ním hrátnemohu!“ Finále Bartoliové proti VenusWilliamsové bylo soubojem nejníÏepostaven˘ch hráãek od roku 1975.Vlastnû od doby, kdy svûtov˘ poãítaãov˘fiebfiíãek vzniknul. UÏ trojnásobnáwimbledonská vítûzka VenusWilliamsová, v tu chvíli ov‰em aÏjednatfiicátá hráãka svûta, zopakovalasvé primáty z let 2000, 2001 i 2005 a poâechoameriãance Martinû Navrátilové,Ameriãance Billie-Jean Kingové a NûmceSteffi Grafové, se stala ãtvrtou Ïenou,která si tuhle korunu nasadila minimálnûãtyfiikrát. KdyÏ si uvûdomila, Ïe zasepfievezme vítûzn˘ ‰ek na 700 tisícbritsk˘ch liber, právû nezapomenutelnéKingové vzdala poklonu: „Cítím se navrcholu svûta a speciálnû Billie-Jean mocdûkuji. Za to, Ïe pomohla ve svûtovémtenisu prosadit, abychom my Ïeny hrályza stejné peníze jako muÏi.“ Anglick˘ tiskpak pfiinesl vtipn˘ titulek: „Queen thanksto a King“. Pro Venus Williamsovou jecharakteristické, Ïe i kdyÏ se jí na jin˘chturnajích nedafií, Wimbledon hraje skvûle.TakÏe snad právû proto se nechala sly‰et:„Svou kariéru chci ukonãit aÏ v roce 2012,kdy se v Lond˘nû budou konat olympijskéhry a tenis se bude hrát ve Wimbledonu.Ráda bych si zopakovala ten slastn˘pocit, kdyÏ jsem se v roce 2000 stalaolympijskou vítûzkou v Atlantû.“ S potû‰ením lze konstatovat, Ïe ani ãesk˘tenis se ve Wimbledonu neztratil.Dokonce stál krÛãek od velkého triumfu.Ze ãtrnácti reprezentantÛ ve dvouhráchmuÏÛ a Ïen jich plná polovina postoupilado 2. kola, tfii do tfietího a TomበBerdychi Nicol Vaidi‰ová bojovali ve ãtvrtfinále. Vnûm Berdych uÏ nestaãil na Nadala. AleVaidi‰ová po pfiedchozí v˘hfie nadMauresmovou mûla v semifinále protiSrbce Ivaniãové v˘hodu tfií meãbolÛ!BohuÏel ani jeden z nich nepromûnila apo prohfie 5:7 v rozhodujícím setu v˘stiÏnûkonstatovala. „Byla jsem lep‰í neÏsoupefika. Ov‰em psychika je asinejslab‰ím ãlánkem mojí hry. Jsem velmiemotivní ãlovûk…“ Navíc v semifinále byb˘vala Vaidi‰ová proti Venus Williamsovémûla urãitû ‰anci. Úderovû je na tomteprve osmnáctiletá ãeskáreprezentantka skvûle, takÏe by jí mûlapatfiit velká budoucnost. Hodnû nadûjnûale vypadá i dvacetiletá Lucie ·afáfiová.
Ta ve 3. kole sahala po vítûzství nad tfietísvûtovou hráãkou Jankoviãovou zeSrbska, ov‰em dvû hodiny a 36 minuttrvající drama do postupové koncovkytaké nedotáhla. Naopak velké starostimá Radek ·tûpánek, jehoÏ loni jedin˘míã proti ·védu Bjorkmanovi dûlil odwimbledonského semifinále. Pozdravotních problémech z loÀskéhopodzimu se stále nemÛÏe dostat doformy a leto‰ní prohra v prvnímwimbledonském kole s FrancouzemMathieuem ho sesunula z první stovkysvûtového Ïebfiíãku, aÏ na 127. místo! A na závûr wimbledonského úãtováníje‰tû krátce o slovenském tenisu. Z jehoãtyfi zástupcÛ ve dvouhrách to logickynejdále dotáhla Daniela Hantuchová. Vboji o postup do ãtvrtfinále v‰ak propáslaproti dvojnásobné wimbledonské‰ampiónce Serenû Williamsovéohromnou ‰anci. Ameriãanku totiÏ vzávûru druhého setu postihly prudkékfieãe, v podstatû nemohla po centrálnímdvorci ani dobfie chodit, ale míãeforhendu i z bekhendu vystfielovalamaximální silou. A byla to Hantuchová,která se z této situace neuvûfiitelnûpsychicky sesypala. Na svou obhajobuprohlásila: „Cítila jsem ke zranûnésoupefice velkou lítost a bylo pro mûvelmi tûÏké se na hru koncentrovat.“
