Thursday, March 2, 2006 satellite Published by ABE, P. O. Box 176, Station „E“, Toronto, Ontario, Canada M6H 4E2 www.satellite1-416.com nebo www.zpravy.org nebo www.zpravy.ca 1-416 âESKOSLOVENSK¯ âTRNÁCTIDENÍK - CZECHOSLOVAK BI-WEEKLY Agreement # 40005374/ Registration # 09089 J Time Committed Á délai convenu Telefon: 416/530-4222 Fax: 416/530-0069 E-mail: [email protected][email protected]No. 5. (355.) Vol. 16. Datum, dokdy jsou noviny pfiedplacené, je v pravém horním rohu ‰títku! Modfie oznaãené ‰títky znamenají, Ïe není zaplacené pfiedplatné! Pfiedplatné na jeden rok je 32,71+ 2,29 (GST) = 35 kan. dolarÛ Cena 1.40 + 0.10 (GST) = 1.50 dolaru. Rozhovor s Václavem Postráneck˘m O divadle po divadle Dûlat rozhovor s Václavem Postráneck˘m, ãlenem ãinohry Národního divadla v Praze, je jednodu‰e fieãeno pohádka a sen kaÏdého novináfie. Tak je to totiÏ jednoduché a souãasnû i nabíjející. Protûj‰ek se na vás usmívá a dívá se vám pfiímo do oãí, aby vás vnímal jako celek a aby také dal najevo, Ïe vás opravdu sleduje. Îe má zájem a Ïe se chce této zábavy plnû zúãastnit. A nedává najevo, Ïe uÏ je to po sté, co se ho nûkdo ptá na nûco (moÏná na totéÏ). Jak to, Ïe ty odpovûdi nejsou stejné? A to si pi‰te, Ïe jsem si listovala v dostupn˘ch podkladech, abych se v tom utvrdila. Prostû nejsou. A tak kaÏdé noviny mohou mít pocit, Ïe jsou v pfiípadû pana Postráneckého originální. A já navíc i pocit, Ïe jsem hodnû získala. Pane Postráneck˘, proã jste si vybral právû tuto hru? Já si tu hru nevybral. Ona si vybrala mû. Dostal jsem nabídku ji reÏírovat a jak jsem si ji ãetl, tak se mi vÛbec nelíbila. ¤íkal jsem si - je to krutá hra o smutn˘ch vûcech ãlovûka. Ale kdyÏ jsem ji doãetl do konce, tak jsem pochopil, Ïe s takhle krásnou hrou o smutn˘ch vûcech ãlovûka jsem se je‰tû nikdy nesetkal. A Ïe to stojí zato se pokusit ji realizovat právû proto, Ïe se o smutn˘ch vûcech dá mluvit, hrát a uvaÏovat téÏ jinak neÏ tragicky. TakÏe si vybrala mû a pfiimûla mû, abych ji uskuteãnil. Jak dlouho jste vlastnû na divadelní scénû? Hraji divadlo pomûrnû dlouho. Já jsem totiÏ nikdy nehrál ochotnicky, protoÏe jsem uÏ jako dítû hrál za peníze. TakÏe na Vinohradech, v Realistickém a v Národním divadle jsem hostoval uÏ jako dûtsk˘ herec, a pozdûji profesionálnû, takÏe jsem se tím Ïivil. Hraji vlastnû od roku 1960, kdy jsem nastoupil jako elév v Uherském Hradi‰ti za 460 mûsíãnû, coÏ byly tenkrát velk˘ prachy, a je‰tû jsem z toho pÛjãoval. Patfiíte k univerzálnímu typu herce, showmana, dûláte vlastnû v‰echno, dokonce jste uãil i na vysoké umûlecké ‰kole - co z toho v‰eho preferujete? Tohle asi nedokáÏu zodpovûdût, protoÏe v‰echny vûci, které dûlám, mají spoleãného jmenovatele - a to je protûj‰ek - pro koho to dûlám. A o to mi vlastnû jde - vÏdycky docílit toho, Ïe si s tím protûj‰kem rozumíme, Ïe oba víme - diváci a já - o co nám jde a radujeme se z toho, Ïe nûkteré vûci se nemusí ani vyslovit, Ïe v‰ichni víme, aniÏ jsou vysloveny, Ïe je probíráme. Mohl byste definovat divadlo, co je vlastnû divadlo? Já nevím, jestli se dá definovat, ale já pro to definici mám, nevím, zda je vyãerpávající - pro mû je divadlo domnûlá skuteãnost. Vzniklo z rituálu, které vlastnû také v podstatû simulovaly nûjaké velmi nadpfiirozené dûje. Je to domnûlá skuteãnost, není to pravda, není to realita, ale je to vûdomá dohoda o tom, Ïe my to jako skuteãné bereme a vám to jako skuteãné pfiedkládáme, a vy víte, Ïe to skuteãné není, Ïe my vám to jen tak dûláme. Proã tedy chodí lidi po celá staletí do divadla, to chodí za nûjakou iluzí? Já si myslím, Ïe nejspokojenûj‰í je ten divák, kter˘ v divadle zaÏil nûco ze sebe. Ne kdyÏ vidí mistrovské herce, krásnou scénu, nebo sly‰í krásnou hudbu, ale kdyÏ sám nûco proÏil. KdyÏ o sobû zjistí, Ïe je vnímav˘, citliv˘, Ïe umí pfiedvídat, Ïe si poradí s logikou, kdyÏ se sám o sobû nûco doví - tak jde domÛ a fiekne jak v˘bornû hráli, jak skvûlí byli herci - ale nejvíce si uÏíval vlastnû on. Vedle práce umûlecké se zab˘váte také ãir˘m realismem ve funkci prezidenta Herecké asociace. Co tam fie‰íte? Já jsem tam spí‰e taková nastrãená oficiální figurka, protoÏe to, co tam fie‰íme, je vlastnû docela smutné. ¤e‰íme staré pomûry, které je‰tû dosud panují v na‰í zemi, která se nûjak brání tomu pfiistoupit na pomûry, jenÏ panují ve zbytku Evropy, a líbí se jí vykofiisÈovat lidi a brát jim jejich oprávnûné mzdy. Dále fie‰íme honoráfie, autorské právo, reprízné apod. Pfied sebou mate poslední pfiedstavení, a to je doba, kdy si myslím, Ïe uÏ víte, jaké máte pocity z tûch pfiedchozích tady v Torontû. Já mám jeden velk˘ siln˘ pocit, kter˘ v‰em pocitÛm dominuje, a to je takové nûjaké zadostiuãinûní, Ïe to, proã to hraji v Praze, funguje úplnû stejnû v Torontû, Ïe lidi jsou si vlastnû v‰ude moc podobní a Ïe potfieba lásky a kontaktu a hfiejivé blízkosti je vûãná, nevyãerpatelná, a mû to moc potû‰ilo, Ïe to má takhle planetární vliv. âeká vás dal‰í ‰ÀÛrka pfiedstavení ve Vancouveru. Tam budete mít dokonce na pfiedstavení I autora Morrise Panycha. Nemáte trému? Urãitû mám a obrovskou, protoÏe já ãím více to hraji, tak tím více hloubek v té hfie nacházím. I v té postavû. Je to velmi sloÏité, ale právû to pÛsobí docela pfiehlednû, a ty sloÏitosti, ty vrstvy a ty dimenze jsou jenom tu‰it. Myslím, Ïe je to velmi dobr˘ autor, znamenit˘ umûlec a fiekl bych hodnotn˘ ãlovûk. Amatérské divadlo v emigraci, a nemyslím konkrétnû jen Nové divadlo, jaké byste mu dal poslání? Já bych to takhle nedûlil, teì uÏ ta emigrace nehraje aÏ tak velkou roli jako vlastnû do zlat˘ch ãasÛ tohoto divadla, kdy se tady hájila ãe‰tina, kdy se obnovovaly vazby k matefiské vlasti. Já si myslím, Ïe kaÏdá ãinnost, kterou ãlovûk dûlá, a nemusí, a nedûlá ji pro sebe, ale pro nûkoho jiného, Ïe je hfiivna, která nese velké úroky. A ochotnické divadlo zrovna takovou ãinností je. Divadlo si ãlovûk nemÛÏe dûlat sám pro sebe - i tohle pfiedstavení jsme hráli jenom my dva, ale kolik lidí nám pomáhalo za scénou a v kabinách - to je skuteãnû t˘mová práce. A já si myslím, Ïe je potfiebná, a Novému divadlu v Torontû fandím a drÏím palce. Znám ty lidi osobnû, hluboce si jich váÏím a pfieji jim, aby se ty zlaté ãasy alespoÀ vyrovnaly, aby se je‰tû jednou vrátily. Za rozhovor dûkuje Vûra Kohoutová *** Divn˘ je ten svût V Praze je ‰est hodin ráno, nedûle 26. února 2006. Tak nûjak se hlásil v sedmdesát˘ch a osmdesát˘ch letech Hlas Ameriky z Washingtonu. Chtûl bych se dnes ohlásit se stejn˘m nad‰ením na stejnou vzdálenost jenÏe opaãn˘m smûrem. Pouze místo a ãas se zmûnily. Bylo zvlá‰tní, jak tehdy v dobû deprese pfiiná‰ela právû tato stanice lidem nadûji. Nedávno skonãilo snad poslední vysílání zahraniãního rozhlasu v ãe‰tinû. PfiestoÏe pr˘ vysílání BBC nemûlo velkou poslechovost, lidé si zde stûÏují, Ïe po nûm zÛstala díra. Zmizel pohled odnûkud odjinud. Mocní tohoto svûta dospûli k závûru, Ïe je demokracie v âechách vybudována a Ïe od listopadu 1989 uplynulo jiÏ víc jak ‰estnáct let. Jedná se tedy o právní stát. Podobnû mnû to vysvûtlil v telefonním rozhovoru i fiádnû zvolen˘ radní zastupující bytov˘ odbor Mûstské správy Prahy 4 pan Kuchafi (âSSD), kdyÏ jsem ho Ïádal o rozhovor pro na‰e noviny. Rozhovor v‰ak odmítl, Ïe to se pr˘ v âR nedûlá. Pfiitom vloni na jafie proti rozhovoru nemûl námitky. Inu ãasy se mûní. O co se jednalo? Pochopitelnû o mÛj byt. Byt, v kterém jsem bydlel se sv˘m bratrem pfied tím neÏ jsem byl vyhnán z âeskoslovenska. Nyní jsem tedy byl vyhnán po druhé. Nic na tom nemûní skuteãnost, Ïe se rozhodovalo podle zákonÛ z ‰edesát˘ch let a Ïe na rozhodnutí o tom, Ïe mám opustit byt do patnácti dnÛ je podepsán starosta Prahy 4 pan Hovorka (pro zmûnu ODS), kter˘ odstoupil poté, co se novináfii zaãali zajímat o to, jak nabyl svÛj ne mal˘ majetek. PfiestoÏe jsem byl v bytû fiádnû pfiihlá‰en, nemohl jsem b˘t Václav Postránecký a Nina Jiránková ve hře Moje Teta, tvoje teta Foto: Věra Kohoutová Pokračování na str. 2
Transcript
Thursday,
March 2,
2006
satellitePublished by ABE, P. O. Box 176, Station „E“, Toronto, Ontario, Canada M6H 4E2
www.satellite1-416.com nebo www.zpravy.org nebo www.zpravy.ca
Rozhovor s Václavem Postráneck˘mO divadle po divadle
Dûlat rozhovor s Václavem Postráneck˘m, ãlenem ãinohry Národního divadla v Praze, je jednodu‰e fieãeno pohádka a sen kaÏdého novináfie. Tak je to totiÏ jednoduchéa souãasnû i nabíjející. Protûj‰ek se na vás usmívá a dívá se vám pfiímo do oãí, aby vás vnímal jako celek a aby také dal najevo, Ïe vás opravdu sleduje. Îe má zájema Ïe se chce této zábavy plnû zúãastnit. A nedává najevo, Ïe uÏ je to po sté, co se ho nûkdo ptá na nûco (moÏná na totéÏ). Jak to, Ïe ty odpovûdi nejsou stejné? Ato si pi‰te, Ïe jsem si listovala v dostupn˘ch podkladech, abych se v tom utvrdila. Prostû nejsou. A tak kaÏdé noviny mohou mít pocit, Ïe jsou v pfiípadû pana Postráneckéhooriginální. A já navíc i pocit, Ïe jsem hodnû získala.
Pane Postráneck˘, proã jste si vybral právû tuto hru?Já si tu hru nevybral. Ona si vybrala mû. Dostal jsem
nabídku ji reÏírovat a jak jsem si ji ãetl, tak se mi vÛbecnelíbila. ¤íkal jsem si - je to krutá hra o smutn˘ch vûcechãlovûka. Ale kdyÏ jsem ji doãetl do konce, tak jsem pochopil,Ïe s takhle krásnou hrou o smutn˘ch vûcech ãlovûka jsemse je‰tû nikdy nesetkal. A Ïe to stojí zato se pokusit jirealizovat právû proto, Ïe se o smutn˘ch vûcech dá mluvit,hrát a uvaÏovat téÏ jinak neÏ tragicky. TakÏe si vybrala mûa pfiimûla mû, abych ji uskuteãnil.Jak dlouho jste vlastnû na divadelní scénû?Hraji divadlo pomûrnû dlouho. Já jsem totiÏ nikdy nehrál
ochotnicky, protoÏe jsem uÏ jako dítû hrál za peníze. TakÏena Vinohradech, v Realistickém a v Národním divadle jsemhostoval uÏ jako dûtsk˘ herec, a pozdûji profesionálnû,takÏe jsem se tím Ïivil. Hraji vlastnû od roku 1960, kdy jsemnastoupil jako elév v Uherském Hradi‰ti za 460 mûsíãnû,coÏ byly tenkrát velk˘ prachy, a je‰tû jsem z toho pÛjãoval.Patfiíte k univerzálnímu typu herce, showmana, dûláte
vlastnû v‰echno, dokonce jste uãil i na vysoké umûlecké‰kole - co z toho v‰eho preferujete?Tohle asi nedokáÏu zodpovûdût, protoÏe v‰echny vûci,
které dûlám, mají spoleãného jmenovatele - a to je protûj‰ek- pro koho to dûlám. A o to mi vlastnû jde - vÏdycky docílittoho, Ïe si s tím protûj‰kem rozumíme, Ïe oba víme - divácia já - o co nám jde a radujeme se z toho, Ïe nûkteré vûci senemusí ani vyslovit, Ïe v‰ichni víme, aniÏ jsou vysloveny, Ïeje probíráme.Mohl byste definovat divadlo, co je vlastnû divadlo?Já nevím, jestli se dá definovat, ale já pro to definici mám,
nevím, zda je vyãerpávající - pro mû je divadlo domnûláskuteãnost. Vzniklo z rituálu, které vlastnû také v podstatûsimulovaly nûjaké velmi nadpfiirozené dûje. Je to domnûláskuteãnost, není to pravda, není to realita, ale je to vûdomádohoda o tom, Ïe my to jako skuteãné bereme a vám to jakoskuteãné pfiedkládáme, a vy víte, Ïe to skuteãné není, Ïe myvám to jen tak dûláme.Proã tedy chodí lidi po celá staletí do divadla, to chodí
za nûjakou iluzí?Já si myslím, Ïe nejspokojenûj‰í je ten divák, kter˘ v
divadle zaÏil nûco ze sebe. Ne kdyÏ vidí mistrovské herce,krásnou scénu, nebo sly‰í krásnou hudbu, ale kdyÏ sámnûco proÏil. KdyÏ o sobû zjistí, Ïe je vnímav˘, citliv˘, Ïe umípfiedvídat, Ïe si poradí s logikou, kdyÏ se sám o sobû nûcodoví - tak jde domÛ a fiekne jak v˘bornû hráli, jak skvûlí byliherci - ale nejvíce si uÏíval vlastnû on.Vedle práce umûlecké se zab˘váte také ãir˘m
realismem ve funkci prezidenta Herecké asociace. Cotam fie‰íte?Já jsem tam spí‰e taková nastrãená oficiální figurka,
protoÏe to, co tam fie‰íme, je vlastnû docela smutné.¤e‰íme staré pomûry, které je‰tû dosud panují v na‰í zemi,která se nûjak brání tomu pfiistoupit na pomûry, jenÏ panujíve zbytku Evropy, a líbí se jí vykofiisÈovat lidi a brát jim jejichoprávnûné mzdy. Dále fie‰íme honoráfie, autorské právo,reprízné apod.Pfied sebou mate poslední pfiedstavení, a to je doba,
kdy si myslím, Ïe uÏ víte, jaké máte pocity z tûchpfiedchozích tady v Torontû.Já mám jeden velk˘ siln˘ pocit, kter˘ v‰em pocitÛm
dominuje, a to je takové nûjaké zadostiuãinûní, Ïe to, proãto hraji v Praze, funguje úplnû stejnû v Torontû, Ïe lidi jsousi vlastnû v‰ude moc podobní a Ïe potfieba lásky a kontaktua hfiejivé blízkosti je vûãná, nevyãerpatelná, a mû to mocpotû‰ilo, Ïe to má takhle planetární vliv.âeká vás dal‰í ‰ÀÛrka pfiedstavení ve Vancouveru.
Tam budete mít dokonce na pfiedstavení I autora MorrisePanycha. Nemáte trému?Urãitû mám a obrovskou, protoÏe já ãím více to hraji, tak
tím více hloubek v té hfie nacházím. I v té postavû. Je tovelmi sloÏité, ale právû to pÛsobí docela pfiehlednû, a tysloÏitosti, ty vrstvy a ty dimenze jsou jenom tu‰it. Myslím, Ïeje to velmi dobr˘ autor, znamenit˘ umûlec a fiekl bychhodnotn˘ ãlovûk.Amatérské divadlo v emigraci, a nemyslím konkrétnû
jen Nové divadlo, jaké byste mu dal poslání?Já bych to takhle nedûlil, teì uÏ ta emigrace nehraje aÏ tak
velkou roli jako vlastnû do zlat˘ch ãasÛ tohoto divadla, kdyse tady hájila ãe‰tina, kdy se obnovovaly vazby k matefiskévlasti. Já si myslím, Ïe kaÏdá ãinnost, kterou ãlovûk dûlá, anemusí, a nedûlá ji pro sebe, ale pro nûkoho jiného, Ïe jehfiivna, která nese velké úroky. A ochotnické divadlo zrovnatakovou ãinností je. Divadlo si ãlovûk nemÛÏe dûlat sám prosebe - i tohle pfiedstavení jsme hráli jenom my dva, ale koliklidí nám pomáhalo za scénou a v kabinách - to je skuteãnût˘mová práce. A já si myslím, Ïe je potfiebná, a Novémudivadlu v Torontû fandím a drÏím palce. Znám ty lidi osobnû,hluboce si jich váÏím a pfieji jim, aby se ty zlaté ãasy alespoÀvyrovnaly, aby se je‰tû jednou vrátily.
Za rozhovor dûkuje Vûra Kohoutová***
Divn˘ je ten svûtV Praze je ‰est hodin ráno, nedûle 26. února 2006. Tak nûjakse hlásil v sedmdesát˘ch a osmdesát˘ch letech Hlas Amerikyz Washingtonu. Chtûl bych se dnes ohlásit se stejn˘mnad‰ením na stejnou vzdálenost jenÏe opaãn˘m smûrem.Pouze místo a ãas se zmûnily. Bylo zvlá‰tní, jak tehdy v dobûdeprese pfiiná‰ela právû tato stanice lidem nadûji. Nedávno skonãilo snad poslední vysílání zahraniãníhorozhlasu v ãe‰tinû. PfiestoÏe pr˘ vysílání BBC nemûlo velkouposlechovost, lidé si zde stûÏují, Ïe po nûm zÛstala díra.Zmizel pohled odnûkud odjinud. Mocní tohoto svûta dospûlik závûru, Ïe je demokracie v âechách vybudována a Ïe odlistopadu 1989 uplynulo jiÏ víc jak ‰estnáct let. Jedná se tedy o právní stát. Podobnû mnû to vysvûtlil vtelefonním rozhovoru i fiádnû zvolen˘ radní zastupující bytov˘odbor Mûstské správy Prahy 4 pan Kuchafi (âSSD), kdyÏjsem ho Ïádal o rozhovor pro na‰e noviny. Rozhovor v‰akodmítl, Ïe to se pr˘ v âR nedûlá. Pfiitom vloni na jafie protirozhovoru nemûl námitky. Inu ãasy se mûní. O co se jednalo? Pochopitelnû o mÛj byt. Byt, v kterém jsembydlel se sv˘m bratrem pfied tím neÏ jsem byl vyhnán zâeskoslovenska. Nyní jsem tedy byl vyhnán po druhé. Nicna tom nemûní skuteãnost, Ïe se rozhodovalo podle zákonÛz ‰edesát˘ch let a Ïe na rozhodnutí o tom, Ïe mám opustit bytdo patnácti dnÛ je podepsán starosta Prahy 4 pan Hovorka(pro zmûnu ODS), kter˘ odstoupil poté, co se novináfii zaãalizajímat o to, jak nabyl svÛj ne mal˘ majetek. PfiestoÏe jsem byl v bytû fiádnû pfiihlá‰en, nemohl jsem b˘t
Václav Postránecký a Nina Jiránková ve hře Moje Teta, tvoje teta Foto: Věra Kohoutová
Pokračování na str. 2
2 satellite 1-416 March 2, 2006Toronto/Canada/USA
Satellite 1-416 jsou nezávislé noviny reflektující rÛzné názory, které senemusejí vÏdy shodovat s názory redaktora tûchto novin.
Jsme pfiesvûdãeni, Ïe v˘mûna my‰lenek a názorÛ slouÏí vzájemnémupochopení a porozumûní. Na‰im úkolem není fiíkat ãtenáfii, co si má myslet,
ale pfiedat mu informace, z kter˘ch si mÛÏe udûlat svÛj vlastní názor.Pfiebírání pÛvodních ãlánkÛ a informací je moÏné,
pokud se nezmûní charakter ãlánku a pokud nebude poru‰ena rovnováha,která se diskusí sleduje.
V‰echny ãlánky v na‰ich novinách musí b˘t podepsané a autor zodpovídáza správnost údajÛ v nich uveden˘ch.
We acknowledge the financial supportof the Government of Canada, through the PublicationAssistance Program (PAP) towards our mailing costs.
Knihovna na MasaryktownuStfieda: 16:00-21:00, pátek: 16:00-18:00.
Tel.: 416-431-9477
Masaryk Memorial Institute Inc.450 Scarborough Golf Club Rd., Scarborough, Ont. M1G 1H1
Tel.: (416) 439-4354, Fax: (416) 439-6473
satellite 1-416
CZECHOSLOVAK BI-WEEKLYpublished by ABE
P.O. Box 176, Station „E",Toronto, Ont. M6H 4E2Telefon: 416/530-4222
Pfiijìte si zacviãit nebo zahrát volejbal do Sokola!Cviãební hodiny od 17. záfií 2005 do ãervna 2006:Dûti - kaÏdou sobotu od 15:30 do 17:30 hodin
v tûlocviãnû klubu Steeles West Gymnastics, 61 Magnetic Drive, Unit 21
(jiÏnû od kfiiÏovatky ulic Steeles Avenue West a Dufferin Street)Dospûlí - kaÏdou stfiedu od 20:00 do 22:00 hodinVolejbal - kaÏdé pondûlí od 20:00 do 22:00 hodin
George Harvey Collegiate, 1700 Keele Street (jiÏnû od kfiiÏovatky ulic Eglinton Avenue West a Keele Street)
Informace: Jan Waldauf 416/626-3476, Ivo Sypták 416/656-0490
âESKÉ ASLOVENSKÉBOHOSLUÎBYV TORONTùâeskoslovensk˘ baptistick˘ sbor(Czechoslovak Baptist Church); 200Annette St., Toronto, Ont. M6P 1P6. Zpívápûveck˘ sbor. KaÏd˘ je srdeãnû vítán.Zaãátek nedûlních bohosluÏeb je v 11:00.Stfiedeãní biblická hodina v 19:30. Rev. JánBanko. Tel.: (289) 242-0635, Internet: http://www.csbaptist.com/KITCHENER-WATERLOO: KaÏdoudruhou nedûli v mûsíci v 17:00 - GermanGospel Church, 223 Union St.E.
Morav‰tí bratfií (Moravian BrothersChurch); BohosluÏby pouze anglicky-nedûle v 11:00. 7 Glenora Ave. Toronto,On. M6C 3Y2. Tel.: (416) 656-0473,.Duchovní správce: Rev. Basil E. Coward.
Rímsko-katolick˘ kostol sv. Cyrila aMetoda (R.C. Church of St. Cyril andMethodius), 5255 Thornwood Drive,Mississauga, Ont. L4Z 3J3. Slovenskáom‰a:: Ne.: 11:00, po a ‰t.: 8:00, út., st. apá.: 19:00, 1. so 18:00. Anglická: Ne.: 9:00a so.: 17:00. Farár: M. Verãimak. Tel.: (905)712-1200, fax: (905) 712-0974.
¤ímsko-katolick˘ kostel sv. Václava(R.C. Church of St. Wenceslaus), 496Gladstone Av., Toronto, Ont. M6H 3H9.BohosluÏby: nedûle v 10:30, pátek 19:00.Duchovní správce: Rev. Libor ·vorãík. Tel.:(416) 532-5272, fax: (416) 516-5311.Slovensk˘ evanjelick˘ kostolaugsburgského vyznania sv. Pavla(Slovak Evangelical Lutheran Church ofSt. Paul) 1424 Davenport Rd., Toronto,Ont. M6H 2H8. Tel.: (416) 658-9793. Rev.Ladislav Kozák, BohosluÏby: nedel’a: 9:30(angl.), 10:45 (slovensky).
Slovensk˘ grécko-katolick˘ kostol sv.Marie (Slovak Greek Catholic Church ofSt. Mary) 257 Shaw St., Toronto, Ont. M6J2W7. Tel. 531-4836. Farár: P. Dolinsk˘.BohosluÏby 9:00 angl., 10:30 slov.Slovenská grécko katolická katedrálaPremenenia ná‰ho Pána-Slovak Greek(Catholic Cathedral of Transfigurationof our Lord) 10350 Woodbine Ave.,Markham, Ont. L6C 1H9, Rev. John Feckoa Rev, M. âajka. BohosluÏby 9:30 anglicky,10:30 slovensky.Luteránsky kostol sv. Luká‰a, (LutheranChurch of St. Luke), 3200 Bayview Ave.(Bayview a Finch), Toronto. Rev. Du‰anTóth.
Kat. bohosluÏby mimo TorontoBurlington: Holy Sepulchre Cemetery-nedûle15:00 hodin.Duch. správce: Pavel Norbert Rous,St. Adalbert R.C. Mission, 464 Plains Rd. W.,Burlington L7T 1H2. Tel.: (905) 523-1932.Ottawa: Kostel sv. Leopolda Mandice: (Lyndale aHirchey): 170 Hinchey Avenue. NejbliωíbohosluÏby: Sobota 18.3. 2006 v 17 hodin.Kingston: Kaple Newman House,192 FrontenacStreet. Nejbliωí bohosluÏby: Sobota 18. 3. 2006v 9:00.Montreal: Kaple Loyola High School,7272Sherbrooke Street. Nejbliωí bohosluÏby: Nedûle19. 3. 2006 v 11:00
MUZIKA NA ROHUsi Vás dovoluje pozvat na kfitiny svého nového cédéãka,“JeÏek, Gershwin a ti druzí”. Nenechte si ujít jedineãn˘
koncert swingov˘ch skladeb 30. let z pera Jaroslava JeÏka,George Gershwina (s ãesk˘mi texty!) a mnoha dal‰íchautorÛ nejlep‰ích evergreenÛ. Mimo stál˘ch ãlenÛ Jirky
Grosmana, Pepy Musila, Lenky Novákové a MarieFrankové s námi vystoupí ·tefan Molnár na foukacíharmoniku, Andrej Saradin na trubku, Jirka Hájek na
klarinet, Bohdan Turók na bicí, a nበ“ãestn˘ Kanaìan”,Pete Johnston na kontrabas.
Koncert se koná v sobotu, 4. bfieznave 20:00 v Restauraci Praha na Masaryktownu.
Rezervace naprosto nutná!Volejte prosím na ãíslo: 416/289-0283
zapsán do nájemní smlouvy z dÛvoduprivatizace domu. To se mûlo stát nûkdy vpolovinû devadesát˘ch let. Dnes, 26. února2006, je privatizace domu stále v nedohlednu.A mezitím lidé umírají a Mûstská správa proPrahu 4 získává jejich byty. Nijak nespûchás jejich rozdûlováním. O tom svûdãískuteãnost, Ïe ve stejném domû je jiÏ pÛlroku voln˘ jin˘ byt. Za to já se musímvystûhovat do patnácti dnÛ. V tomhle ohledubyli komunisti ponûkud milosrdnûj‰í, ti mûlilimit tfii mûsíce. Pfiitom tento právní stát, kdyÏ poÏadujepeníze, chce je do tfií dnÛ, ale není schopn˘ani uvést adresu, u které banky a za co mátepoÏadovan˘ poplatek tisíc korun sloÏit.Vyná‰í rozsudky, které nabudou právní mociv okamÏiku doruãení, ale není schopen vámtento rozsudek doruãit. (Po‰le ho na adresuadvokátky, která vás nezastupuje!) Pfii likvidování nábytku jsem nalezl staroukorespondenci z poãátku sedmdesát˘ch let.Spolu s Janem Kozlíkem jsem protestovalproti odsouzení Vladimíra ·kutiny. Vodpovûdi se psalo, Ïe Vladimír ·kutina bylodsouzen podle platn˘ch ãeskoslovensk˘chzákonÛ. I dnes se Mûstská správa pro Prahu4 schovává za platné zákony. Za zákony z‰edesát˘ch let. âeské soudy podle nich soudía âeská republika prohrává jednumezinárodní arbitráÏ za druhou a b˘val˘pfiedseda Rady pro rozhlasové a televiznívysílání pan ·tûpánek (ODS) pí‰e knihy otom, Ïe âeská republika prohrála díkysociálním demokratÛm v pfiípadu sporu o TVNOVA deset miliard v neprohratelnéarbitráÏi. Pan ·tûpánek udûlal pouze malouchybu: tato arbitráÏ byla nevyhratelná. Nevím, jestli mÛj spor s Mûstskou správoupro Prahu 4, kdyby se dostal aÏ kMezinárodnímu soudu byl vyhrateln˘, ãinikoliv. KaÏdopádnû je dokladem toho, Ïepokud si exil stûÏuje na to, Ïe je diskriminován,má k tomu zas o jeden dÛvod navíc. V Praze je 26. února 2006 sedm hodin tfiicetpût minut ráno. Za pár hodin, pfiesnûji zítra,pfiijede stûhovací vÛz a odveze na smeti‰tûstar˘ nábytek, kter˘ tu zbyl. Pan Firla v tomto ãísle pí‰e, Ïe pokud senûkdo stane bezdomovcem je to jeho vina.Na jafie loÀského roku mûla b˘t vystûhovánaMûstskou správou pro Prahu 4 stará paní,která v bytû Ïila 40 let, kdysi se vdala a jejímanÏel mezitím zemfiel. Pr˘ tím ztratila právona uÏívání vlastního bytu. Jestli ji vystûhovali,nevím. Dovoluji si panu Firlovi oponovat. Vdne‰ní dobû se mÛÏe stát bezdomovcemkdekoliv, kdykoliv a kdokoliv. Spí‰ je jenBoÏí milostí, pokud jimi nejsme. Mûli bychommít trochu více pokory. I k tomu Ïít jakoZálesák je zapotfiebí mít pozemek, na kterémby se takov˘ srub postavil a takov˘ pozemekje v âR pûknû drah˘. A kdyÏ by nûkdo uvedlna kanadském velvyslanectví, Ïe se chcevystûhovat do Kanady, aby zde Ïil v lese, takpatrnû nedostane pfiistûhovalecké vízum.
Ale‰ Bfiezina ***
Katolické bohosluÏby
na západû KanadyWinnipeg - ãtvrtek 30. bfiezna 19.00hod. kontakt P .Jifií Svoboda: (204) 5895498Vancouver - sobota 1. dubna: 14.00hod. kontakt Jerry Navratil 604 465 8862Edmonton - nedûle 2.dubna: 18.00 hod.kontakt Jan Nigrin (780) 436 0783Calgary - úter˘ 4.dubna: 19.30 hod.kontakt Ivan Hysek (403) 281 7799.
Vancouver, BC:200-247 Abbott St.Vancouver. BC V5Z lE4Tel. & Fax:: (604) 682-0991www.slovakia.orgHours: Tuesday 14:00-16:00Thursday 10:00 - 12:00Mr. Stanislav Lisiak, Honorary ConsulJurisdiction: British Columbia
Calgary, AB:208 Scenic Glen Place N.W.,Calgary, AB T3L lK3.Tel. and Fax: (403) 239-3543Hours: Monday and Thursday17:30-19:30.Mr. Ludovit Zanzotto, Honorary ConsulJurisdiction: Alberta and Saskatchewan
Toronto, ON:1280 Finch Avenue West, Suite 407North York, ON M3J 3K6Tel: (416) 665-1499, Fax: (416) 665-7488Hours: Monday to Friday 10:00 - 16:00Saturday by appointmentMr. John Stephens, Honorary ConsulJurisdiction: Province of Ontario
Masarykův ústav, Sokol Toronto, Čs. obec
legionářská v Kanadě
a torontská odbočka Českého a slovenského
sdružení v Kanadě
srdečně zvou
na připomínku 156. narozenin
T. G. Masaryka
a oslavu 75. výročí založení
Masarykovy doplňovací školy
v neděli 5. března 2006 ve 13 hodin
v hale kostela sv. Václava
496 Gladstone Avenue (Bloor-Dufferin)
.
Obzvláště vítáni jsou všichni bývalí žáci a učitelé
Masarykovy doplňovací školy.
Jednoduché občerstvení
bude k dispozici od 12 hodin.
Evropská integrace v KanadûVe ãtvrtek 2. února 2006 se ve veãerníchhodinách do hotelu Delta Chelsea Inn sjíÏdûlaauta a limuzíny ze v‰ech stran. Obfií hotel v centru Toronta byl místem, kdebyl pofiádán Diplomatick˘ salón obchodníkomory Evropské unie v Torontû. Cílem tétoakce bylo pfiiblíÏit Evropu pfiítomn˘m hostÛma umoÏnit jim vzájemnû se pfiedstavit a navázatvztahy pro budoucí spolupráci, ale takéuspofiádat hody pro v‰ech pût smyslÛ. Akce byla beznadûjnû vyprodána mnoho dnípfiedem. V˘znamné hosty, sestávající zfieditelÛ nadnárodních spoleãností, hlavdiplomatick˘ch misí, mezinárodníchobchodních komor a obchodních komisí amanaÏérÛ úfiadu cestovního ruchu a kulturníchinstitucí, pfiivítal Josef Ebner, regionální vice-prezident a generální fieditel Delta ChelseaInn spoleãnû s Jay Jhingranem, fieditelemobchodního rozvoje pro tent˘Ï hotelov˘fietûzec. Christian Frayssignes, prezident, a KenTracey, vice-prezident obchodní komoryEvropské unie v Torontû v pfiivítací fieãi vyslovilito, co si témûfi kaÏd˘ z více neÏ 500 úãastníkÛtohoto veãera uvûdomoval: vût‰ina KanaìanÛpochází z Evropy, ale co se t˘ãe obchodnícha kulturních stykÛ, spolupráce s Evropou zaspoluprací se Spojen˘mi státy pokulhává. Christian Frayssignes fiekl: „Obchodní komoraEvropské unie v Torontû byla zaloÏena pfieddeseti léty a má momentálnû sedmnáct ãlenÛa tfii dal‰í se do komory hlásí. I kdyÏ je komoravedená dobrovolníky, v‰ichni na budovánímezinárodních obchodních, turistick˘ch akulturních stykÛ mezi Evropou a Kanadoupracují na sto procent.“ Mnohé evropské zemû vãetnû âeskérepubliky, kromû sv˘ch v˘robkÛ pfiedstavilykupfi. své aerolinky, cestovní kanceláfie av˘znamné firmy. Za zmínku jistû stojí mezijin˘mi skláfi Mervi Haapakoski z Finska, ãesko-kanadská firma Lamberhurst, CzechTourisma CzechTrade. âeská skupina zorganizovala v˘stavu obrazÛOldfiicha Kulhánka a ãeského skla. O zábavu a hudbu se postarali také italsk˘zpûvák Carlo Coppola se skupinou, fieck˘folklorní soubor z jihozápadního Ontaria,portugalská skupina mlad˘ch zpûvákÛ akytaristÛ a trio Jifiího Grosmana. Ekonomick˘ fieditel ãeského konzulátu vTorontû Zdenûk Ulã hodnotil veãernásledovnû: „Je to velká akce, s úãastíznaãného mnoÏství v˘znamn˘ch lidí a jakotaková jistû nebyla jednoduchou z organizaãnístránky. Vedení a zamûstnancÛm hotelu,spoleãnû se ãleny komory a ostatnímorganizátorÛm se skvûle vydafiila. Byl jsemvelmi pfiíjemnû pfiekvapen vysok˘m poãtemzastoupen˘ch zemí, moÏnostmi navázánínov˘ch stykÛ a pfiirozenû také poho‰tûním akulturním programem.“ Pan Ulã se akce úãastnil spoleãnû s panemvelvyslancem JUDr. Pavlem Vo‰alíkem,generálním konzulem âeské republiky PetremMikyskou a kulturním ata‰é Janem Bubnem. V˘znamné setkání diplomatÛ, konzulÛ,zástupcÛ obchodních komor, podnikatelÛ zmnoha zemí EÚ sponzorovaly mj. Royal Bankof Canada, Neste Oil, Austrian Airlines, AirFrance, Grant Thornton a Toronto Tours. Akci zakonãilo trio Jifiího Grosmana známoupísní Îivot je jen náhoda za doprovodu v‰ech,komu byla blízká.
Alexandra Sára Trávníãková*** Ocenûní pro Edu Vokurku
Ed Vokurka, has beem nominated for the“VIOLINIST OF THE YEAR” in the 2006NATIONAL JAZZ AWARDS, Canada. I feelthat Mr. Ed Vokurka deserves our support. Isaw him perform on CBC-TV and he wasspectacular, therefore I urge you to visit thewebsite http://www.nationaljazzawards.com/vote/vote1.php and cast your vote in his favor.For Ed, acknowledgment of his achievementwould be a crowning glory to his lifelong loveof music, dedication to his violin, and to hisquest for perfection. I have nothing butadmiration for Mr. Vokurka’s perseveranceand artistry. Jaroslav Jarosil, cellist
***
Toronto/Canada/USA
4 satellite 1-416 March 2, 2006Canada/USA
1552 BloorSt. W.Toronto, Ont.
Ordinaãníhodiny:Pro nemocdoãasnû zavfieno.
Tel.: 533-0005
Dr. PetrMunk
Chiropraktik
Canada-Czech RepublicChamber of Commerce
Kanadsko-ãeskáobchodní komora
CZECH – NORTH AMERICAN
CHAMBER OF COMMERCE909 Bay St. # 1006
Toronto, ON M5S 3G2Tel./Fax: (416) 929-3432E-mail: [email protected]
416/922-8786DĚTSKÝ TÁBOR HOSTÝN 2006Tábor se nachází 80 km na SV od Montrealu vlesích Laurentinského pohoří na pozemku velkém9,2 ha, ke kterému ještě patří nádherná pláž nanedalekém jezeře Lafond. Letošní dětský táborpro děti od 6 do 15 let bude mít zase jeden třítýdenní turnus, a to od 2. do 22. července. Cenapobytu za první dítě je 260$/1 týden, 520$/2 týdnya 695$/3 týdny. Za každé další dítě ze stejnérodiny je sleva 10 %. Minulý rok byl tábor
zaplněn téměř na plnou kapacitu (66 dětí). Proto se přihlašte co nejdříve. Připlatbě do 1. května 2006 se poskytuje sleva 5%. Sociálně slabé případy se řešíindividuálně. Členové Asociace Hostýn mají ještě další slevu 25 $ na prvnídítě. Je tedy vhodné se stát členem Asociace Hostýn. Členové mají také slevupři pobytu v chatičkách ( 6 $/osobu na den a děti do 12 let zdarma). Přihláška adalší informace jsou na internetu na adrese: www.hostyn.org . Můžete takékontaktovat Josefa Maxanta, Tel. 450-465-4844, Fax: 450-923-4159, E-mail:[email protected], nebo Vieru Šebenovou, Tel. 514-385-5153, E-mail: [email protected], Hledáme placené kuchařky a vedoucí k dětem,(či výměna za pobyt dětí). Vyplňte si žádost o práci, kterou si stahnete zinternetu, nebo nás kontaktujte Cena pobytu na táboře patří k nejlevnějším aprogram k nejkvalitnějším v Kanadě. Do tábora přijímáme i děti, které nemluvíani česky, ani slovensky. Ať si děti přivedou svoje kamarády či kamarádky.
Tetiãka tu zanechala nádherné dojmyPfií‰tû bude pohádka
rÛzn˘ch domácnostech, tedy odraz spí‰ehororové reality; tváfiila se jakodetektivka? - Snad to tak zdánlivûvypadalo, ale nebyla, zápletka nebyladetektivní. Byla rafinovaná, aby divákapûknû pozvedla ze sedadel a zbohorovného klidu konzumování, a to bylten vrcholov˘ kum‰t dramatika naléztnûco originálního a svébytného v tomponuro-humorném vhledu do du‰eãlovûka. Autor ne‰etfiil diváka, jemuÏnaservíroval mûlkost aÏ krutost lidsk˘chpovah, ale na druhé stranû i zranitelnost,coÏ velice umnû a nenucenû zaplástrovalhumorem, byÈ ãern˘m. Odhalování svébytného vnitfiního Ïivota
hry bylo sloÏité. Aãkoliv jsem mûlapfiíleÏitost vidût ji nûkolikrát, pokaÏdé jsemnalézala nûco nového. A vûfiím, Ïe tenãas odkr˘vání vrstev smyslu hry je vlastnûu takového útvaru nekoneãn˘. To zfiejmûzáleÏí na Ïivotních zku‰enostech kaÏdéhoz nás. Na tom, co jsme si pfiinesli do vínkua jak˘ Ïivot jsme mûli moÏnost Ïít. âi Ïili.Koneãnû, snad kaÏd˘ z nás chová nûjakétajemství, s nímÏ nechce anebo nemÛÏejít ven. A s nímÏ musí Ïít svÛj tich˘ Ïivot.Zfiejmû tak nûjak jako ten nanicovat˘zakomplexovan˘ bankovní úfiedníãekKemp, kter˘ koneãnû na‰el pÛdu, na níÏse cítil pevnû a jedineãnû. Ovládl situaci,neboÈ nebylo nikoho, kdo by kladladekvátní odpor. A také se mohlvyzpovídat ze sv˘ch nahromadûn˘chmindrákÛ, jimiÏ se nikdy nikdo nezab˘val,neboÈ i jeho matka a otec byli stejnéhoraÏení, a kaÏd˘ to zvládal po svém -matka s alkoholem v ruce, otec - evidentnípodivín - se nakonec zastfielil. Jak mÛÏevypadat jejich potomek, notabenepostiÏen˘ nezafiaditeln˘m sexuálnímcítûním.Nikdo mu jako dítûti nepomohl, takÏe
v‰echna ta hrÛza neopûtovan˘ch aneujasnûn˘ch citÛ a nevyléãen˘chfrustrací se vlila v jedno jezero zoufání arozervaného pfiístupu ke svûtu jakotakovému. A pfiitom staãilo tak málo, abybyl z kluka normální ãlovûk i tfieba s onousexuální úchylkou. TakÏe nakonec tunasbíranou rozpolcenost vybabrá nachudince domnûlé tetû, která v závûrudokonce vítá jeho pfiítomnost, a on zasejejí neumírání. Ze dvou lidí, ktefií vlastnûnic od sebe vzájemnû neoãekávají, senakonec stanou jakési souznûlé du‰enaplnûné vnitfiní útûchou, Ïe jsou nûkomupotfiební a blízcí. V tom je ta hra vlastnû ipfies momenty krutosti a bezohlednosti(aÏ paranoidní - vÏdyÈ je to ãerná komedie)optimistická, neboÈ vede k potvrzení faktu- teprve nepotfiebuje-li tû nikdo, jsi ztracenãi zatracen.On, ztûlesnûn˘ Václavem
Postráneck˘m, byl mnohobarevn˘ i pfiitom, Ïe vlastnû vedl monolog. AÏ namalé v˘jimky po celou témûfi dvouhodinu.Ona, vytvofiená Ninou Jiránkovou, mluvilajen oãima a v˘razem v obliãeji a sem tamkrátkou vûtou dávala tu‰it jakousiodevzdanost a nabyt˘ mír v du‰i, smífienas tím, Ïe její dny jsou celkem vzatoseãteny. Zpoãátku vláãena emoceminezvaného hosta, se pak ale nakonecdíky tichému spiklenectví samoty aosamûní v‰echno zklidÀuje, takÏe na‰etetiãka zcela bez cílovaného úmyslu doKempa vlévá i pfii své starobû aÏ nakaÏliv˘optimismus lehkosti. Zap‰kl˘ a Ïivotemzhrzen˘ Kemp si dûlá plány a o netetiãku
peãuje s úÏasnou oddaností. Její koneãn˘odchod ale bere jako logické vyústûníjeho celoÏivotní smÛly. A snad i jako jejízradu.MoÏná mû tro‰ku ru‰ila ‰kála rÛzn˘ch
zvukov˘ch efektÛ. Nevím, zda jsempotfiebovala polopatisticky dokreslovatsituace, vyjadfiující ãi charakterizujícíhlavní my‰lenku dílãího obrazu,pfiíslu‰n˘mi zvuky (chrápání, fiezání pily,fiev ‰elmy aj. ). Velké mnoÏství svûteln˘chzmûn mi na rozdíl od zvukov˘ch ale taknepfiipadalo. Naopak, dalo tomudivadelnímu ãasu noÏiãky a posouvalodûj dopfiedu.Ov‰em aÈ to beru jakkoliv, byla jsem
vlastnû hrou nad‰ená. Nad‰enáinteligentním a filosofick˘m textem,zpracováním, hereck˘mi v˘kony. Ani minevadila jen naãrtnutá scéna, která dávalatu‰it, jak to u takov˘ch star˘ch aopu‰tûn˘ch lidí vypadá.Pan Postráneck˘ pfiedvedl svou
nevyãerpatelnou zásobu gagÛ, kterépodtrhovaly plynul˘ tok hry, paní NinaoslÀovala svou bohorovnou vyrovnanostía klidem. Zdálo se, Ïe byla trvale nadvûcí.Oba odvedli nádhernou práci. Bez
nápovûdy, bez jak˘chkolivpfiedznamenávání, Ïe se v tomto obrazebude jednat o tom ãi onom.V‰echno muselo klapnout na vtefiiny -
nástupy hercÛ na nov˘ obraz, svûtla -
Jan ·míd, zvuk - Karel Tamchyna anespoãetné mnoÏství roztodivn˘chrekvizit - Jaroslava Spejchalová. A pfiesnûz ruky do ruky a ve tmû, ta totiÏdominovala. Opût rozhodovaly vtefiiny.Lze jen závûrem konstatovat, Ïe se
producentovi Pavlu Královi opût podafiilovyhmátnout to pravé.Jen na okraj: premiéra ve Vancouveru
dopadla na v˘bornou. Tam divadelní sálpojme nejvíce 170 lidí, ale nebylo jedinémísteãko volné. Teì uÏ se na‰i milí hercidávno vpravili do svého domácího Ïivota.Ráda za nimi posílám v‰echny - i va‰epozdravy.A propos, víte, Ïe uÏ jsem svolávala lidi
z chodeb do divadelního sáluzvoneãkem? Nejprve mal˘m, kter˘ mipfiinesla paní Aniãka. Má velice jemn˘zvuk. A pozdûji jsem vyzkou‰ela velk˘ odpaní Maru‰ky, která jím svolávala naparty jedlíky k míse. TakÏe moc a mocdûkuji. Hned je mi veseleji, kdyÏ vím, Ïenejsem sama. Pfii‰li pr˘ vÏdycky v‰ichnii z velké dálky. Prostû hlas jako zvon.A na jakou krmi vás budeme svolávat
napfií‰tû? Bude to stará dobrá LucernaAloise Jiráska. Pohádková hra, kde sesetkáte s celou fiadou hercÛ Novéhodivadla. Premiéra je pfiipravena na pátek5. kvûtna ve 20 hodin.
Vûra Kohoutová***
Vûfiím, Ïe jsem nebyla sama, kdo byl zehry Morrise Panycha v reÏijnímzpracování Václava Postráneckého Mojeteta, tvoje teta - jejíÏ premiéru jsme vidûlive ãtvrtek 16. února jako tfietí hru tétosezóny Nového divadla v Torontû,ponûkud rozpolcen. Smûsici pocitÛ jsemnedokázala hned roztfiídit anicharakterizovat, snad leda nûjakpojmenovat, jak rafinovanû to ten MorrisPanych napsal: byla hra krutá? - Aninebyla, byla spí‰e nahatû pravdivá;nastavovala zrcadlo? - Urãitû - ale komu,snad na‰emu druhému já, k nûmuÏ sestejnû nikdo nahlas nepfiihlásí - ale tonení dÛleÏité; byla pro‰pikovanáhororov˘mi prvky? - Ani tak moc nebyla,protoÏe to, co se odehrávalo na scénû,byla zhu‰tûná pravda, nasbíraná po
âSSK odboãka Hamiltonvás zve na pfiátelskoujarní zábavu i tanec
BUFFET - DINNER - DANCE8. dubna 2006
v
Vstupenky 25 dolarÛ - k dostání od 15. bfiezna 2006Doporuãujeme rezervace dopfiedu!
Tû‰íme se na Vás!Pfiipravujeme Eurobistro bufet pro velikonoãní nedûli!
March 2, 2006 5 satellite 1-416Book
Financial
1 CDN $ 20,93 Kã1 EURO 28,55 Kã100 Sk 78,24 Kã1 US $ 24,04 KãâNB- 22. 2. 2006
âe‰i a Slováci, ktefií získali obãanství Spojen˘ch státÛ ztratili tímokamÏikem pÛvodní ãeskoslovenské obãanství.
âeskoslovensk˘ stát toho vyuÏil a vylouãil v‰echny své b˘valéobãany, ktefií nemûli obãanství mezi dubnem a listopadem 1991 z
moÏnosti poÏádat o navrácení jejich majetkÛ.V˘bor Spojen˘ch národÛ pro lidská práva oznaãuje toto jednání za
diskriminaci, která je zakázaná Mezinárodním paktem oobãansk˘ch a politick˘ch právech, kter˘ âeskoslovensko
ratifikovalo v roce 1975.âeská koordinaãní kanceláfi vyz˘vá v‰echny âechy a Slováky,
ktefií následkem této diskriminace zatím nemohli o svÛj majetekpoÏádat, aby se pfiihlásili o pomoc. PomÛÏeme kaÏdému zdarmavypracovat a podat stíÏnost k v˘boru Spojen˘ch národÛ. Tento
v˘bor zpravidla vyhoví stûÏovatelÛm a vyzve stát, aby se sÏadatelem vyrovnal.
ObraÈte se na nás písemnû, telefonicky nebo e-mailem.Czech Coordinating Office,
Hledání ‰tûstí u cizákÛPokud jste ãetli autorovu pfiedchozí knihuPo u‰i v Americe víte, Ïe pfiíbûh konãí napalubû SS Amerika, která plavípûtadvacetiletého Jana Drábka zpût najeho rodn˘ kontinent po patnácti letechexilu v Americe. A právû sem - na palubutéto lodû - se autor vrací na zaãátek svénejnovûj‰í knihy Hledání ‰tûstí u cizákÛ(Mladá fronta 2005).Amerika se raduje z nástupu vzru‰ující
éry elegantního JFK, ale mlad˘ Drábek jev depresi. Cítí, Ïe jeho Ïivot nikam nevede.Pro‰el rÛzn˘mi zamûstnáními: mylobrovské hrnce na nejvût‰í námofinízákladnû svûta, pracoval na letadlovélodi, jako úfiedník a Ïurnalistick˘ prá‰ek... ale nic ho neuspokojuje. V Evropû máslíbeno místo pfiekladatele v RadiuSvobodná Evropa, ale i tady se to nûjakzamotá a Drábek pfiijme podfiadnûj‰ímísto u uprchlické organizace ve Vídni.Na podzim 1961 se ale pfiece jenom doSvobodky dostane. Následují dva roky vEvropû, pak rok na studiích v Indii a pakuÏ ‰up do ráje — do své milované BritskéKolumbie, kde dûj konãí.Kniha je nûãím mezi rozvernou
autobiografií se seriózními úvahami acestopisem, ve kterém Drábek popisujenejen své záÏitky a dojmy, ale zároveÀãtenáfie zasvûcuje do politické i sociálníatmosféry té ãásti svûta kde se právûnachází. Barvitû nastiÀuje mentalitutamûj‰ích lidí a jejich zvykÛ a pohotovû jipfiirovnává k mentalitû ãeské. V‰ude setotiÏ namane nûjak˘ ten krajánek, kter˘dá autorovi ‰anci podívat se na vûcãesk˘ma oãima. A do toho v‰eho je‰tûdokázal vklínit tfietí dimenzi: milostn˘románek. Drábek se totiÏ v Indii (po u‰i)zamiluje do kanadské dívky a najednoutouÏí mít pouze dvû vûci: Joan a stabilitu(aby byl hoden její lásky).Nejsilnûj‰í stránkou knihy Hledání ‰tûstí
u cizákÛ je v‰udypfiítomn˘, ãasto ironick˘a mírnû sarkastick˘ humor. O Indii:
Je tu sice hodnû zelenû, ale ta je notnûzaprá‰ená, protoÏe jen pár ulic jedláÏdûn˘ch, zpravidla jen asi dva metry‰irok˘m pásem uprostfied. To si pakvyÏaduje u motoristÛ urãitou zruãnost.Obecnû zachovávan˘m pravidlem je, Ïevût‰í vozidlo má pfiednost - to men‰í musívedle do prachu. Ve dne to není tak velk˘problém, ale v noci sviÏnû odhadnout,kdo je mohutnûj‰í, mÛÏe b˘t svízelné.Obãas se stává, Ïe co z dálky vypadájako motocykl, je ve skuteãnosti kamión,kterému prostû nefunguje jedno svûtlo.
tfipytivé éfie Kennedyho se zvlá‰tû námmlad‰ím zdály b˘t nedostaãující. Mûlijsme nepfiíjemn˘ pocit, Ïe Amerika nemájasno, kam a kudy se chce ubírat. Îeprostû jen tápe. Proto v zemi panovalajakási nervozita. Na obou stranách - urepublikánÛ i demokratÛ - se najednouv‰echno zdálo b˘t zamlÏené a navrÏenáv˘chodiska nikam nevedla.Zato moje láska k Joan byla jasná.
Vûdûlo se uÏ o ní v celé rodinû, kdyÏpfii‰el na fiadu záfiiv˘ t˘den s ní v letnímNew Yorku. Odehrával se na laviãce ujezírka v Central Parku, na trajektu kveãeru romanticky objíÏdûjícího sochuSvobody a mífiícímu k ostrovu Staten.Také na ostrÛvku uprostfied TimesSquare, kde ãlovûk pozoruje pestr˘ frmolkolem a má pocit, Ïe stojí v pravémstfiedu svûta…Drábkovou dal‰í velkou láskou je
Kanada, konkrétnûji Britská Kolumbie.Ale i zde ãtenáfi najde dobfie mínûnoukritiku a inteligentní humor. Na své cestûvlakem pfies Kanadu se seznámí sezajímavou Angliãankou, které umfielmanÏel a ona jede do Alberty investovat.Zdá se, Ïe tato dáma ví o Kanadû více,neÏ prÛmûrn˘ Kanaìan:Víte, my Angliãané si furt je‰tû myslíme,
Ïe tohle patfií nám, a Kanaìani nás v tome‰tû podporujou. V Montrealu na leti‰tistaãí blejsknout britsk˘m pasem anajednou je k vám kaÏdej uctivej, jakokdyby byl ãlovûk právû jmenovánkrálovnou nov˘m generálnímguvernérem. S váma Ameriãanama je tojin˘. Vy sem vozíte peníze a k‰efty abráníte je pfied komunismem. Devût zdeseti KanaìanÛ bydlí míÀ neÏ 200 milod americk˘ch hranic. To v‰echno bymûlo pfiispívat k tomu, abyste se milovalijako dvû hrdliãky, zatímco já mám tadyneustále pocit, Ïe ta zatracená válka, cozaãala v roce 1812, e‰tû neskonãila. Îes nima kolem tûch velkejch jezer furt e‰tûválãíte...Kniha je vázaná, má 176 stran a stojí
20.00 kanadsk˘ch dolarÛ plus GST,po‰tovné-balné. MÛÏete si jí objednat nawww.czech-books.com nebo zavolat TollFree 1-877-287-1015.
Lenka Storzer***
Toho se ov‰em fiidiã zpravidla dopídí aÏposmrtnû, aÏ kdyÏ jeho tûlo i sesplasknut˘m maliãk˘m indick˘m fiatemupaluje najednou zcela opaãn˘msmûrem, nalepeno na chladiã kamionu.Autor hladce kloubí politicko-sociální
témata s osobními záÏitky a pocity a tatokvalita dûlá knihu dynamickou a velmiãtivou. O USA:Nabídky Johnsona nebo Goldwatera po
6 satellite 1-416 March 2, 2006Entertainment
VIDEO EL CANADA583 William Street, London, Ont. N6B 3E8
Dita zavonûla jaremSetkání s muzikálovou zpûvaãkou ahereãkou Ditou Hofiínkovou bylo velicepfiíjemné. Pfiijela do Kanady na krátkounáv‰tûvu za pfiítelem ZdeÀkem Plechem,operním pûvcem, sólistou Národního divadlav Praze. Slovo dalo slovo a Dita se objevilana letáãku o pofiádání koncertu zmuzikálov˘ch písní na Masaryktownu, coÏzase s rychlostí blesku zorganizoval dr.Milo‰ Krajn˘, nedostiÏiteln˘ milovník aznalec hudebního svûta.
Velice nakrátko odboãím, abych struãnûuvedla, Ïe si praÏského basistu pozvalaCanadian Opera Company pro svÛjprogram. Vedle rolí, kdy alternuje pro nûj vedvou ne tak nároãn˘ch operách - WágnerovaBoufie a BergÛv Vojcek - jej ãeká obtíÏnárole v Belliniho Normû - premiéra je 30.bfiezna 2006, takÏe jeho pobyt se protáhne
zhruba na ãtyfii mûsíce. Nejbliωím datemsetkání s tímto mlad˘m a velice sympatick˘mpûvcem je nedûlní Nocturno 5. bfiezna.Nu a nyní zpût k talentované Ditû. Víte, Ïe
je uãitelkou matefiské ‰koly? PÛvodnû chtûladál uãitelství studovat, ale zasáhl osud aocitla se ne za uãitelskou katedrou, ale naprknech, která znamenají svût. A pro Ditusplnûní tisícera a jednoho pfiání, protoÏe…vedle talentu pûveckého, kter˘ rozvíjela uÏjako dítû ‰kolou povinné v Kühnovû dûtskémsboru, odhalila v sobû talent pohybov˘,hereck˘ i recitaãní. V domácím showbyznyse ji znají i jako moderátorku, ve filmupoznávají její dabingov˘ hlas. Postupnû,jak uplatÀovala svoje schopnosti, odkr˘valajednu svoji schopnost za druhou. A kde jetedy uplatnit v celém komplexu? Odpovûìse nabízí sama - v muzikále a na hudebníchpódiích, kde mÛÏe uplatnit tfieba i stepování.Dita nikdy nestála o trvalé divadelníangaÏmá. Svazovalo by jí ruce. Jak dobfieudûlala, Ïe unesla ono riziko nezavazovatse v konvenãním angaÏmá, ocenila velicezáhy, kdyÏ jí osud pfiinesl první nabídku vpodobû velké práce - v muzikále Evita. PakuÏ následovaly dal‰í - Romeo a Julie, Cikánijdou do nebe, Koãky, Kabaret od Lisy Minelli,pfiíleÏitostné koncerty a to nejnovûj‰í, kãemuÏ byla rovnûÏ pozvána - svûtoznám˘muzikál Ginger a Fred, v nûmÏ se setká smnoha legendárními hereck˘miosobnostmi.Jak Ïe se jí zpívalo na Masaryktownu?
“Tak si myslím, Ïe tu byla úÏasná atmosféraa Ïe to bylo cítit z obou stran - vzniklo tadyjakési krátké dvouhodinové pouto mezihledi‰tûm a jevi‰tûm.”Ditû nevadilo, Ïe v hledi‰ti nesedûlo tolik
lidí, jako dejme tomu ve velk˘ch divadlechtypu Národní, Stavovské, plzeÀské Tylovo
vy‰lo pfii vzpomínce na vlastní tuÏby: “KdyÏjsem jako malá holka zpívala v Rudolfinu sesborem skladbu Carmina Burana (skladatelCarl Orff, 1895-1982, ji charakterizoval jakooslavu Ïivota - pozn. autorky), tak to ve mnûdoslova burácelo, a tehdej‰í dirigent Lenartpfii dirigování pfiímo tanãil, a ve mnû celá taatmosféra zanechala neuvûfiitelné následky- zamilovala jsem se do toho a fiíkala jsemsi, Ïe bych chtûla s takov˘m orchestremzpívat a stát tam vpfiedu a za sebou sly‰etburácet v‰echny ty nástroje…” A tak si Ditavlastnû ty své malé velké sny plní. BohuÏel,na opûvování v˘bûru básní a moudra zchytr˘ch a krásn˘ch kníÏek i souãasn˘chbásníkÛ, jak˘m je tfieba její kamarád PavelVesel˘, uÏ nemáme místo. Ale tohoVeselého si urãitû obstarejte.V Kanadû nepobyla dlouho, vidûla
nûkolikero pfiírodních krás - vãetnû Niagarya na skok byla i ve Skalist˘ch horách aporozhlédla se po Torontû a Vancouveru,ale na domov se moc tû‰í. âeká ji tam totiÏdvouapÛllet˘ syn Filip, mlad‰í sestra Diana(také zpûvaãka, s altem v hrdle) a její trpûlivézázemí - maminka, která v‰echno toobstarávání “za oponou” má na starosti. AleDita to dobfie ví a maminãina zázemí vrodinném domku v Poãernicích si velicepovaÏuje. Ve sv˘ch tfiiceti má pfiirozenûvelké plány a skloubit manaÏérské,umûlecké a rodiãovské povinnosti není vesvûtû kum‰tu ani u nás doma zrovnanejjednodu‰‰í záleÏitostí. TakÏe kzahraniãním pobytÛm v Japonsku a poEvropû dnes pfiibyla i Kanada. A vûfiím, Ïei na tu kolébku muzikálÛ a vysnûn˘ rájv‰ech showmanÛ - Ameriku - se stejnûjednou dostane. A tak její náv‰tûva námtady v hlubokém zimním období pfiipadalajako vÛnû jara, stejnû kfiehká a svûÏí jakoona sama.
Text a foto Vûra Kohoutová***
ãi Státní opera, protoÏe je zastáncemnázoru, Ïe kdyby se mûlo hrát pro jedinéhodiváka, tak Ïe se má hrát s pln˘m nasazením:“ProtoÏe kdyÏ v kaÏdém tom jednomzapálíme tro‰iãku nûãeho nového, nebojestliÏe ho to osloví, pak to stojí za to.”Na Masaryktownu jsme sly‰eli celou fiadu
nádhern˘ch, nároãn˘ch a zpûvn˘ch árií apísní. A také vokálních skladeb, které proDitu skládá úÏasnû v‰estrannû talentovan˘olomouck˘ rodák Richard Pachman. Jejíhlas je totiÏ velice zvlá‰tní, sama jejnedokázala jednoznaãnû pojmenovat.Koneãnû ani odborníci ne. V kaÏdém pfiípadûje nádhernû sametovû zabarven˘ akultivovan˘. Je z nûj sly‰et péãe acílevûdomá práce. Prakticky aÏ do svéhojedenadvacátého roku vûku se vûnovalaklasické hudbû, coÏ se z hlasu nevytratilo.Opery miluje Dita ze v‰ech hudebních ÏánrÛnejvíce, a operu jako takovou povaÏuje i zavrchol umûní. K doprovodu písní má nejradûjiklavír, kter˘ podle jejich slov nejlépe splÀujepfiedstavy o ztvárnûní emotivních poloh. Aco Ïe to s ní dûlá, kdyÏ za sebou sly‰í takov˘orchestr? TûÏko popsat, co z jejího hrdla
KalendáfiKalendáfiKalendáfiKalendáfiKalendáfi
Česká doplňovací školaje každou sobotu dopoledne
v haleKostela sv. Václava,496 Gladstone Ave.,
TorontoInformace podá
L. Čarková: 416/536-5342
Dita Hořínková
Vladimír Mi‰ík, Jan Hrub˘ aRadim Hladík pfiijedou
do KanadyPokud si vzpomínáte na zlatou éruskupiny The Blue Effect a jejichvystoupení na Beatovém festivalu v roce1968, tak vás jistû potû‰í, Ïe dvû velképostavy z této doby, zpûvák VladimírMi‰ík a zfiejmû nejlep‰í ãesk˘ kytaristaRadim Hladík pfiijedou do Toronta avystoupí spolu s vynikajícím houslistouJanem Hrub˘m v restauraci Praha naMasaryktownu v nedûli 28. kvûtna 2006.Cena lístkÛ je stanovena na 30 dolarÛ.(Rezervace 416/289-0283.) RovnûÏ je vjednání benefiãní koncert na lodi pro Nov˘zábûr.
mr
5.3. (ne) 14:00Oslavy T.G.M:
Hala kostela sv. Václava a âeskédoplÀovací ‰koly
***5.3. (ne) 17:00
Zdenûk Plech bass baritoneSteven Philcox piaon
Nocturna na Masaryktownu***
March 2, 2006 7 satellite 1-416
Kratsí Jméno, Více Místa!Trans-Com Transport je nyní TCT
TCT tydne prepravuje zbozí mezi SeverníAmerikou, strední a vychodní Evropou, s mozností distribuce po celé Evrope, Kanade a USA.
Prepravujeme veskeré typy a velikosti nákladu – od spendlíku az po nákladní vozy– vcetne automobilu, domácího vybavení,vystavních a technickych materiálu.
Celní sklady v Toronte a Praze slouzí jakodistribucní strediska pro celou Evropu aSeverní Ameriku.
Nase letecké oddelení v Praze provádí proclení a distribuci.
Máme více nez 25 let zkuseností v mezinárodní námorní, letecké, silnicní i zeleznicní preprave.
• Skladovací prostory ciní 55,000 ctverecních stop• Blízko mezinárodního letiste Pearson v Toronte• Snadny prístup ke vsem dálnicím• Bezplatná telefonní linka zustává 1-800-354-9046
�
�
✈�
Zmenili jsme lokalitu abychom mohlinabídnout kvalitnnejsí sluzuby
Zmûnili jsme lokalitu, abychom mohlinabídnout kvalitnûj‰í sluÏby!
Kratší jméno, více místa!
24.2.2006
Strieborného Îideka vítalaterchovská muzika
Bratislava-sme/tasr-SnoubordistuRadoslava Îideka, ktor˘ získal historickúmedailu zo zimnej olympiády, vãera nabratislavskom letisku vítala terchovskámuzika. Hneì po prílete i‰iel Îidek spoluso svojou trénerkou Janou ·eìovou natlaãovú konferenciu. Tam obaja dostalikolekciu vína ‰peciálne vyrobenú k ZOH2006 v Turíne a Îidek za striebornúmedailu dostane aj finanãnú prémiu 600000 korún. Snoubordista sa posÈaÏovalna taliansku stravu: “Po príchode doolympijskej dedinky nás privítali nie veºmidobr˘m jedlom. To mi tam trochuprekáÏalo.” Hlad zaháÀal aj údenoutalianskou ‰unkou - prosciuttom.
***25.2.2006
Lond˘n potvrdil,Ïe H5N1 je tu
LOND¯N, VIEDE≈ - sme (sita, ãtk)-NaSlovensku je vtáãia chrípka. Potvrdilo toaj laboratórium Európskej únie pre vtáãiuchrípku vo Weybridge vo Veºkej Británii.·tátny veterinárny ústav vo Zvolene
identifikoval dve vzorky z voºne Ïijúcichvtákov ako nakazené vírusom H5N1 uÏvo ‰tvrtok.Ministri zdravotníctva 25 ãlensk˘ch krajín
Európskej únie sa vãera na schôdzke voViedni dohodli na spoloãnej mediálnejinformaãnej kampani o vtáãej chrípke.“Informácia musí byÈ jasná, vyjadrená
rovnakou terminológiou, nech príde zktorejkoºvej ãasti Európy,” zdôraznilarakúska ministerka zdravotníctvaRauchová-Kallatová. Schôdzku zvolaloRakúsko ako predsedajúca krajina únie.
***
Len sa fajn vyblázniÈ.Staãí to?
Bratislava-sme/MILO· ·âEPKA-Vochvíli, keì sa z postele na âervenúãiapoãku vrhne stra‰n˘ Vlk, vypadne zoskrine zviazaná Babiãka s ãudnouveveriãkou na hlave. V tom istommomente do miestnosti oknom skoãímohutn˘ drevorubaã, oháÀajúci sa veºkousekerou - aké to sústo pre detektívaÎabiaka! Za asistencie prasaãíchpolicajtov sa zaãína vy‰etrovanie. A prednami vyvstávajú úplne odli‰né príbehy. ZVlka sa vykºuje investigatívny Ïurnalista,z Babiãky zapálená vyznávaãkaextrémnych ‰portov, z KarcoolkytínedÏerka hºadajúca svoje miesto nasvete a z malého sladkého Zajaãika.Nechajme to. Bolo by jednoduché a
struãné vyrozprávaÈ príbeh poãítaãmianimovanej rozprávkovej komédieHoodwinked, u nás s nesporn˘m vtipompremenovanej na Karcoolku. Príbeh v‰aknie je to hlavné.S rozpoãtom 15 miliónov dolárov patrí
Karcoolka medzi lacnej‰ie 3D animovanéceloveãerné snímky a uÏ za prv˘ t˘ÏdeÀpo premiére ut⁄Ïila o milión viac. Lacnej‰ímdojmom pôsobí i animácia - ‰túdiá Pixarsvojimi priekopníckymi filmami nasadililatku privysoko. Ak bolo Udatné kuriatkoprvou dlhometráÏnou 3D animáciou ‰túdiíWalta Disneyho, Karcoolka je 3D prvotinouThe Weinstein Company LLC, jednej zfiriem bratov Boba a HarveyhoWeinsteinovcov, zakladateºov spoloãnostiMiramax. S Kuriatkom spája Karcoolku ajjednoduchá animácia na úrovni star‰íchpoãítaãov˘ch hier.
Nie je to ‰tylizácia, alebo aspoÀ niev˘tvarná ‰tylizácia. Je to len absenciapixarovského perfekcionizmu. Alebo pocittvorcov, Ïe “takto to divákom bude staãiÈ”.Lebo ani v˘tvarná stránka a animácia nieje to hlavné.Pravda, Duffy Duck s Bugsom Bunnym
sú absurdnej‰í a naháÀaãky Toma aJerryho napínavej‰ie, Cesta do fantáziea Princezná Mononoke poetickej‰ie, aleak Hoodwinked zoberiete ako etudu,zisÈovanie moÏností média, dá sa tovydrÏaÈ. Áno - vtip tu tieÏ nie je to hlavné.O ão teda mlad˘m autorom ‰lo? Koho
chceli osloviÈ? âo chceli povedaÈ? MoÏnotúÏili vyvolaÈ práve takéto otázky, alepravdepodobnej‰ie im ne‰lo o niã, len sado vôle vyblázniÈ a zarobiÈ pri tom nejak˘gro‰. A to sa im urãite aj podarilo.
***
Lékafii demonstrovali v centruPrahy za odchod Ratha
Praha-právo/Václav Pergl-Staromûst-skénámûstí v pátek odpoledne zãásti obsadilinespokojení lékafii a lékárníci.Demonstrovali proti úsporné politice ve
zdravotnictví, kterou nastolil ministr DavidRath. Ta podle nich po‰kozuje lékafie ipacienty. Premiér Paroubek demonstraciodmítl: „Vûcn˘ základ pro protesty dnesnení. Novelizovaná úhradová vyhlá‰kabude platit k 1. dubnu. Myslím si, Ïe tímcelá vûc pro nás konãí. To dûláme nikolina základû nûjaké demonstrace, kterápodle mého názoru má dnes uÏ vyslovenûpolitick˘ charakter.“Lékafii na Staromûstském námûstí,
kter˘ch se se‰lo podle nûkter˘chorganizátorÛ osm tisíc, podle dal‰ích aÏdeset tisíc, také vyz˘vali premiéraParoubka, aby Ratha odvolal.Prezident Lékárnické komory Lubomír
Chudoba z tribuny oznámil, Ïe peticipoÏadující odvolání ministra zdravotnictvíDavida Ratha uÏ podepsalo 101 500 lidí.„Chtûl bych poÏádat pana premiéra, abynám fiekl nûjaké ãíslo. My ho splníme.Snad to pak bude dostateãn˘ dÛvod kministrovû odvolání,“ uvedl Chudoba.¤eãníci z fiad lékafisk˘ch, pacientsk˘ch i
studentsk˘ch organizací se na pódiustfiídali. Byly jich témûfi dvû desítky.
Demonstranti si pfiinesli transparenty shesly typu: Lékárny nemá rád, vrto‰iv˘David Rath, Paroubku, vyber nám hezãího,Nebude kde brát, kdyÏ to vede Rath.Prezident âeské stomatologické komory
Jifií Pekárek z tribuny oznámil, Ïe nûkter˘mãlenÛm krizového ‰tábu, kter˘ svolaldemonstraci, bylo vyhroÏováno. Nebyl alekonkrétní. Právu poté fiekl, Ïe vûc se ‰etfií.Premiéru Paroubkovi pak fieãník Pekárekz tribuny vzkázal: „Toto není poslednídemonstrace, toto není konec. To jezaãátek.“ Z davu se ozval pískot a potlesk.Zhruba po hodinû se demonstrace lékafiÛ
a pacientÛ v klidu roze‰la. Mnozí ‰li naVáclavské námûstí, kde byla nachystanávelkoplo‰ná obrazovka pro pfiím˘ pfienoshokejového utkání âR-·védsko.Ministr zdravotnictví se demonstrace
nezúãastnil. V té dobû sedûl v Kramáfiovûvile na pravidelné poradû ministrÛ spremiérem.Na adresu demonstrujících uvedl: „Protest
je pfiedvolební mítink ODS. Já vím, o cojim jde. Jde jim o vût‰í zisky a aby tonebylo nápadné, maskují své ãiny slovy osnaze zlep‰it zdravotní péãi o pacienta.LékárníkÛm jde o zdraÏení lékÛ, ale to myneudûláme. Zubafii chtûjí, aby pacientiplatili u nich víc neÏ dosud, ale já si myslím,Ïe u nich platí uÏ aÏ dost. Praktiãtí lékafiitaké na tom nejsou ‰patnû. Mnozívydûlávají víc neÏ univerzitní profesofii,“fiekl Rath. Dodal, Ïe ze sv˘ch krokÛneustoupí „ani o píì“. Jeden z organizátorÛdemonstrace, místopfiedseda SdruÏenípraktick˘ch lékafiÛ Jan Jelínek, Právu fiekl,Ïe „to není politická demonstrace. NásODS nefiídí, ani jiná strana. Ten, kdozpolitizoval ãeské zdravotnictví, byl doktorRath, my ne.“Od demonstrace se distancovala fiada
organizací ve zdravotnictví, z tûchnejvût‰ích pak âeská lékafiská komora ataké Lékafisk˘ odborov˘ klub. Ten ji oznaãilza politickou a vyzval demonstranty kvûcnému jednání a aby upustili oddemagogie. Akce se nezúãastnil aninejvût‰í Odborov˘ svaz ve zdravotnictví asociální péãi. Nechal na sv˘ch ãlenech,aby se sami rozhodli, zda na ni pÛjdounebo ne.
***
8 satellite 1-416 March 2, 2006Toronto
Medical and relaxation
treatments
Massage therapy
Hot Stone Treatment
Ear Candling
Michael Eisner, RMT,
MASc.
at
Také nabízíme
Homeopatii, Yogu, Qikong,
Reflexologii, Reiki,
Akupunkturu atd.
Některé soukromé pojišťovny
kryjí vybrané léčby!
2921 Lakeshore Blvd West,Etobicoke – at Islington Ave.
Jeden z m˘ch pfiátel se jmenuje maìarsky Béla, aãkolivje Nûmec jako poleno z Hamburku. Ve sluÏbách firmySiemens Ïil v ·anghaji, v Budape‰ti a Var‰avû. V‰udepochytil nûco z místního jazyka a také jeho kulináfiskéobyãeje vykvetly pod poklicí cizozemsk˘ch hrncÛ dopodoby perly, jeÏ pÛvodnû byla jen pouh˘m zrnkempísku v mu‰li. Rádi spolu slavíme Silvestra, nûkdy v médomovské Basileji, naposledy v Düsseldorfu. Béla vafiípolsk˘ Bigosz. Já udrÏuji rodinnou novoroãní tradicibaÏanty upeãen˘mi na kyselém zelí, cibuli, ‰peku aãesneku.„Nikde je nemûli,“ vysvûtlil Béla provinile, kdyÏ jsemhned po pfiíletu nahlédl do lednice. Probûhli jsmedüsseldorfskou trÏnicí a obtelefonovali obchodyspecializované na zvûfiinu. BaÏanti se tomu mûstuoãividnû vyh˘bali. Vyskytovali se jen na jídelnímlístku útulné pfiedmûstské hospÛdky, kde jsme pfiitmavém staropivu drÏeli strategickou poradu. Silvestrbez baÏantÛ s kfiupavou kÛrãiãkou nám pfiipadal zoufalenepfiedstaviteln˘.âí‰ník ochotnû pfiivedl patrona. „CoÏe!“ zvolal patron.„Prodat syrové baÏanty!“ „Péci baÏanta na Silvestra jemÛj star˘ zvyk,“ fiekl jsem, „mimo to samozfiejmûzaplatíme plnou cenu pfiipraveného jídla.“„Jste kuchafi?“„Spisovatel.“ „Pí‰ete kuchafiské knihy?“ vyzvídal
nedÛvûfiivû. „Pí‰u pohádky.“ „Nûco vám fieknu,“ usmálse skfiípavû. „Ani mne není fantazie cizí. Ty baÏantydûláme z obyãejn˘ch kufiecích prsíãek.“Béla teì za volantem smutnû mlãel. „Jeìme pofiádrovnou za nosem. âlovûãe, já ty baÏanty pfiímo cejtím!Jeìme náhodnû tfiicet kilometrÛ,“ navrhl jsem zamûstem. Ve skuteãnosti mnû baÏanti uÏ byli fuk. Naumrzlou krajinu padal ‰ikm˘ sluneãní svit. Po‰etilevífiily snûhové vloãky. Schoulen˘mi mûsteãky jsmedojeli aÏ do Duisburgu. „Tohle je ale urãitû dobráadresa!“ fiekl jsem schválnû hodnû nahlas v prvnímlahÛdkáfiství. Velitelka rozko‰ná dáma v letech, touchválou zrÛÏovûla radostí. BaÏanty nemûla, ale poradilanám Dehaana hned za rohem. Zrovna zavírali. UklízeãkauÏ prohánûla mokr˘ hadr po zemi, ale kdyÏ otevfien˘midvefimi usly‰eli na‰i srdceryvnou anabázi, vyndali zmrazáku dva nádherné macky.Na‰e manÏelky u veãefie kfiiãely rozko‰í. „Dycinkyjsem vûfiil na svÛj slovansk˘ nos,“ mumlal Béla blaÏenûdo tfietího talífie, pfiekvapilo mne to. Úspûch v˘pravyjsem pfiikládal spí‰ Bélovû germánské v˘drÏi. ¤ekljsem mu to. Dívali jsme se na sebe dlouho, pfiátelsky as respektem. Pozvedli jsme chianti k pfiípitku.Basilej únor 2005Oti‰tûno s vûdomím autora a Hospodáfisk˘ch novin.
Na okraj Za Mílou Tfietinovou
Obûtavá dobrovolná krajanská pracovnice apo fiadu let pfiedsedkynû batawské odboãkyâeského a Slovenského sdruÏení v Kanadû,Míla Tfietinová, zemfiela 5. února 2006. I jinám vzala rakovina. Narodila se v LanÏhotû17. fiíjna 1931, s Mirkem se vzali 30. ãervence1949, pfií‰tí den pfiekroãili hranice a na ·tûdr˘den na lodi gen. Ballou pfiipluli do Kanady. JejímanÏel Míra ji popsal jako vzácnou Ïenu amanÏelku a vzornou matku. A také napsal:mám moc a moc slzí, které nûjak nemohuzastavit. Myslím, Ïe rozumím - jsou ztráty,které nás utopí v slzách a navÏdy zmûní tváfisvûta. Nikdy jsem nemûl pfiíleÏitost si s Mílouopravdu popovídat. Ale vidûl jsem ji naschÛzích ústfiedního v˘boru SdruÏení aobdivoval jsem její vá‰nivé pfiitakání Ïivotu.Bylo to v dobû, kdy její manÏel Míra procházelobtíÏn˘m údobím. Míla ho drÏela silou svévÛle a své lásky k Ïivotu i k nûmu. Proto sdílímjeho obdiv. Proto rozumím jeho slzám. V‰ichnijsme ztratili vzácného ãlovûka. âeské a
Slovenské sdruÏení pak ztratilo jednu ze sv˘chnejobûtavûj‰ích pracovnic, jejíÏ pfiínos jistûocenil ve své kondolenci pfiedseda sdruÏeníMilo‰ ·uchma. Mírovi, jejich dûtem a rodinámza nás za v‰echny vyslovuji hlubokousoustrast.
***
âesk˘ sen Ve stfiedu 8.února byl v Bloor Cinema vTorontu promítán ãesk˘ film o manipulovánílidí moderními prodejními metodami..Popisuje, jak v létû 2004 dva studenti AMUpfiilákali rozsáhlou reklamou na prázdnéprostranství v Praze stovky lidí údajnû naotevfiení nové mamutí velkoprodejny. Fasádavelkoprodejny nesla barvy duhy. Za fasádou- prázdné pole. Film sleduje Filipa Remundua Víta Klusáka, jak plánují svÛj “ãesk˘ sen”, vpodstatû lÏivou iluzi Ïivenou masivní reklamoutypu: na‰e inzerce je úspû‰ná, pfiestoÏe na‰eprodukty jsou k niãemu a nebo dokonce vÛbecneexistují; a zachycuje reakci konzumentÛ,vychovan˘ch v masové psychologiinacistick˘m a potom komunistick˘m reÏimem.Biograf byl nabit˘, hlavnû mlad˘mi lidmi apfiední torontsk˘ deník, National Post o filmupfiinesl velmi kladnou recenzi, konãící:fascinující, originální pfiíklad ‰álivosti volnéhotrhu.
***
Mozart, Toronto Philharmoniaa Milo‰ Formáãek
Toronto Philharmonia oslavila - po úvodnískladbû Malcolma Forsytha Sketches fromNatal - 250. narozeniny podle soudu mnoh˘chnejvût‰ího ze v‰ech hudebních skladatelÛ,W. A. Mozarta, koncertem jeho Houslovéhokoncertu ã. 5, Symfoniety pro housle a violu aSymfonie ã.29. Koncert, kter˘ se konal vGeorge Weston Recital Hall 8. února 2006,fiídil ãesk˘ dirigent Milo‰ Formáãek. Musil b˘tdobr˘: na konci koncertu jsme v‰ichni povstalia zufiivû tleskali. Formáãek, jak se nám po koncertu sespravedlivou p˘chou pfiiznal, je z rodurebelantÛ: jeho dûdeãek hospodafiil zakomunistického reÏimu! Maestro sám se napódiu objevil (slu‰elo mu to) v ne zcelatradiãním dirigentském úboru, coÏ opakovalpo pfiestávce v trochu odli‰né verzi. Zblízkavypadá neuvûfiitelnû mladû, tak na septimána.Je mimofiádnû sympatick˘ a - dle zasvûcen˘chpramenÛ - okouzlivû muÏsky ‰ovinistick˘.Jeho rodina, vedle toho, Ïe je - rebelantská,má bohatou muzikantskou minulost. Chodil k
nim na pfiíklad Karel Anãerl, kter˘ dal malémuMilo‰kovi do koãárku medvídky(pfiedpokládám, Ïe ply‰ové) a vû‰teckyprohlásil: Ty kluku bude‰ dirigentem! (Nûcojako b˘t pokfitûn papeÏem.) Mezi jeho uãitelibyli profesofii Josef Veselka a Zdenek Kosler.Také prof. Václav Neumann (neodpustil jsemsi podotknout, Ïe Neumann se obûtavû ujalÏezla, kdyÏ komunisté z âeské filharmonievyhodili Václava Talicha). V Kanadû je Milo‰Formáãek poprvé. Ale rozhodnû ne naposled.V kvûtnu pfiijede znovu. UÏ se tû‰ím. Josefâermák
***
Moje teta tvoje tetaNe v‰ichni diváci odcházeli z torontskéhopfiedstavení ãerné komedie kanadskéhoautora Morrise Panycha v pfiekladu AlexandraJerrie s obdivn˘mi pocity. DÛvody byly rÛzné:pro nûkteré byla tato komedie pfiíli‰ ãerná,jin˘m vadila hluãnost zvukov˘ch efektÛ aje‰tû jin˘m skuteãnost, Ïe divadelní sál zfiejmûnebyl stavûn pro komorní zvuky - prost˘mislovy: nebylo dobfie sly‰et. A ponûvadÏpfieváÏná ãást hry je vlastnû monologemsynovce oné tety v názvu hry, ‰lo o nedostatekdost závaÏn˘.Tím spí‰, Ïe hra fiíká leccos, co si zaslouÏí,aby bylo sly‰eno. Nav‰tûvuje totiÏ oblasti vna‰ich srdcích, které nejsou ãast˘m tématempfii rodinné veãefii, oblasti zemûpisnû nenepodobné tûm, o nichÏ nikdo nic nevûdûl akteré dávní kartografové na mapáchvyznaãovali slovy: HIC SUNT LEONES (Tadyjsou lvi). Vezmûte tetu, která je údajnûpfiipravena opustit tuto planetu, vy - její synovec- riskujete svoji kariéru (i kdyÏ za moc nestojí),abyste s tetou strávil poslední dny na tétozemi. Ov‰em v nadûji, Ïe teta to s odchodemmyslí váÏnû a Ïe Vy (synovec) v‰echnozdûdíte. Ale teta se k tomu nemá - místo abyurychlenû ode‰la, plete svetr (jak se nakonecukáÏe, dárek pro Va‰e narozeniny) a vy vsobû objevíte rÛzné choutky: na pfiíkladpfiitisknout pol‰táfi na tetin nosánek; nebo jíposlouÏit nápojem, kter˘ ji bezbolestnûpfievede na druh˘ bfieh. Prostû pfiekvapivûu‰lechtilé choutky, o nichÏ jste vÛbec nevûdûl.Ale nakonec - buì proto, Ïe se ve Vás probudísvûdomí nebo, jestliÏe svûdomí postrádáte,ale postrádáte i odvahu spáchat ãin taknegativnû hrdinsk˘ - místo, abyste tetiãcenejdfiíve pomohl pfii odchodu a pak jí pfiipravilpohfieb, kter˘ jste naplánoval do posledníhodetailu, s ní plánujete spoleãnou cestu nûkamna Rivieru. (Vy, ktefií jste tady trochu déle, si
moÏná vzpomenete na Pamelu Hearst, dcerutiskového magnáta, kterou unesli nejslavnûj‰íteroristé své doby a ona se s nimi tak ztotoÏnila,Ïe se prakticky stala jednou z nich.)Hra se pokou‰í odpovûdût i na zapeklitouotázku, proã jsme jací jsme. Proã byl synovecochoten tetu udusit a proã byl tak zatrpkl˘ vÛãisv˘m rodiãÛm? Cítil se nemilován - kdyÏ sejako dítû ztratil se sv˘m psem (nebo to bylakoãiãka?), jeho maminka víc lkala nad ztrátoupsa neÏ syna; ani rodiãe ani teta sinevzpomnûli dárkem na jeho narozeniny (aÏteì teta se sv˘m o pût ãísel men‰ím svetrem)atd. A zfiejmû ani autor (a pokud vím ani nikdojin˘) nemá odpovûì na otázku, proã zákefinostÏivota z nûkter˘ch dûlá svûtce a z jin˘chvrahy.O ãem není tfieba dlouho dumat byly v˘konyVáclava Postráneckého, ãlena ãinohryNárodního divadla, a Niny Jiránkové, emeritníãlenky Mûstsk˘ch divadel praÏsk˘ch. Obapodali v˘kony hodné jejich povûsti. Jeho rolevyÏadovala nejen mimofiádnou pamûÈ - byl tovlastnû skoro dvouhodinov˘ monolog - ale i‰irokou ‰kálu hereck˘ch poloh, odhamletovské b˘t ãi neb˘t (s klubkem vlnymísto lebky) aÏ do syrového cynismu JoelGraye ve filmu Cabaret. Úctyhodn˘ v˘kon!Paní Jiránková asi zápasila (ale nebylo tovidût, na to je pfiíli‰ velká hereãka) s jin˘mproblémem: jak hrát dvû hodiny praktickybeze slov, vût‰inou v polospánku umírání,ãasto jen o málo víc neÏ klubko vlny vhamletovské scénû - a nevytratit se zpovûdomí divákÛ. Nevytratila se! Obûma mocdûkujeme. Dûkujeme také tûm torontsk˘m,ktefií se o úspûch tohoto pfiedstavení zaslouÏili.
***
Sedmdesátka Bohou‰e MáciCo dûlá, dûlá, protoÏe to dûlá rád. Nestojío to, aby se o nûm psalo. ¤ekl jsem mu, Ïe ojeho sedmdesátce napí‰i, aÈ chce nebonechce a jestliÏe mi o sobû nic nefiekne, nûcosi vymyslím a kdyÏ se mu to nebude líbit,mÛÏe mnû Ïalovat pro uráÏku na cti. Takpovídal... Narodil se 24. února 1936 (propána, ono uÏ mu bude sedmdesát!) vJindfiichovû Hradci. Ale jeho divadelní ãinnostzaãala, aÏ kdyÏ se jeho rodina odstûhovalado Bystfiice u Bene‰ova. Tam opravdu Ïildivadlem: loutkové divadlo, které se od roku1954 aÏ do roku 1968 pravidelnû zúãastnilofestivalÛ v Loutkové Chrudimi a zajíÏdûlo i naMezinárodní loutkov˘ festival v Karlov˘chVarech. Bystfiick˘ recitaãní soubor, kter˘ sepravidelnû zúãastnil Wolkrova Prostûjova.Individuálnû Bohou‰ vystoupil s Bene‰ovsk˘ma Pfiíbramsk˘m oblastním divadlem, v divadleNáchod a dvakrát vyhrál individuální recitaãnísoutûÏ ve Wolkrovû Prostûjovu. Vítûzové tétosoutûÏe byli povinni zarecitovat v parlamentû.Bohou‰ musil dvakrát recitovat v parlamentû!KdyÏ mi tohle vyprávûl, pfiedstava politickéhov˘kvûtu národa (tohle se událo v padesát˘cha ‰edesát˘ch letech) naslouchajícíhomladiãkému recitátorovi zpÛsobil, Ïe mi zlevého oka skanula jedna velká slza. Jehohereãtí druzi, bratr Teodor (podle Bohou‰elep‰í neÏ on), i recitaãní partner (trojnásobn˘vítûz prostûjovské soutûÏe) Ludvík Nûmecjsou uÏ oba na druhém bfiehu. V roce 1968 seBohou‰ pfienesl do Kanady a díky za to! Jakoãlen Nového divadla (a podle názoru mnoh˘chnejtalentovanûj‰í z nás) vytvofiilnezapomenutelného tuláka v âapkovû hfieZe Ïivota hmyzu. Nepfiekvapí, Ïe âapek jeBohou‰ov˘m oblíben˘m dramatikem. Aov‰em Bohou‰e jsme vidûli v desítkách jin˘chher, mezi nimi v Havlovû Pokou‰ení, v·kvoreckého Host do domu, v âechovovûNámluvách a Slze, v Îenitbû (s VáclavemPostráneck˘m)... Recitoval v desítkáchrecitaãních pofiadÛ torontského Divadla poezie(reÏisér Mílo Kubík), pfii oslavách 28. fiíjna, ãina Masaryktownu. Bohou‰ Máca po sobûnezanechá hmotné statky. Zanechá po sobûdaleko víc: hrst krásn˘ch okamÏikÛ v pamûtisouãasníkÛ a záznam o nich na zaÏloutl˘chstránkách novin pro budoucí hledaãeminulosti. V‰ecko nejlep‰í, Bohou‰i. A Ïaluj...
Josef âermák***
March 2, 2006 9 satellite 1-416Letters
PORTRÉTY, KRESBY,OLEJOMALBY, KOLÁÎE
MARIA GABÁNKOVÁTEL.: (416) 535-8063; FAX (416) 530-0069
âtvrtek - sníh hrabu jak krtekPfiestal jsem ãíst Lidovky; rituál mi teì chybí,ale neznám jin˘ zpÛsob protestu protitakovému zpÛsobu reportování neÏ tentotisk ignorovat, a basta. Jako konzervativec od nátury jsem k
Lidovkám pfiilnul hned po pfievratu; Lidovkyjsem pfiedplatil a chodily mi po‰tou do Ontarias t˘denním zpoÏdûním. Dostupnost Lidovekpo internetu uãinila pfiedplatné nadbyteãné,ale ãtenáfiem jsem zÛstal. Tuto zimu evropská média naz˘vala
v˘jimeãnou, a já pamatuji podobnou zimuzimovatou v letech padesát˘ch, ‰edesát˘ch,sedmdesát˘ch a z dopisÛ od rodiãÛ v roce1984 a 1985 nebo 1986. Tedy tuto zimu zav˘jimeãnou nepovaÏuji, a mediální obrázeko tohoroãní ãeské zimû není solidní, rozváÏn˘a novináfisky kvalitní, ale je bulvární. Ale ani to mi valnû nevadí, vÏdyÈ noviny
jsou zboÏí a tedy se musí ãtenáfiÛm nabízetk prodeji, jak textov˘m obsahem novin, taki souãástí reklamní. ZpÛsob pojímání reality v Lidovkách jak ve
vûci zpravodajství o poãasí, tak i v politicevnitrostátní a zahraniãní mne iritoval zahranici snesitelnosti, a jen jsem dlel vLidovkách kvÛli pravidelnému Poslednímuslovu Ludvíka Vaculíka. Palcov˘ titulek l. ledna 2006 MRÁZ
ZABÍJEL, a v textu v˘ãet ne‰Èastn˘chbezdomovcÛ, ktefií noãní mráz nepfieÏili, mizahrál na nervy. Napsal jsem podráÏdûnoureakci, Ïe mráz nezabíjí a nikdy nezabíjel,protoÏe mráz je souãást pfiírody, do kterépatfiíme anebo mûli bychom patfiit; co zabíjíje NEP¤IPRAVENOST ãlovûka na mráz. Vtéto vûci jsme se neshodli, Ïe ãlovûk máosobní povinnost B¯T P¤IPRAVEN, Ïe ktéto pfiipravenosti máme rozum a zku‰enostia rozsáhlé pouãování od útlého dûtství;jestliÏe kdosi znásilní osobní svobodu k tomu,Ïe si zvolí zpÛsob Ïivota opro‰tûn˘ ododpovûdnosti, bydli‰tû a vzdá se tradiãníobÏivy ve prospûch lehkomyslnosti anepfiipravenosti na realitu, pak ani nemámslzy pro takové ne‰Èastníky, ktefií nechtûjí Ïítve spoleãnosti, ale v tísni chtûjí, abyspoleãnost jejich Ïivotní styl zachraÀovala ao‰etfiovala. Nemám odpor k bezdomovcÛm, spí‰e
naopak mám jist˘ respekt k lidem, ktefiíodmítnou vymoÏenosti blahobytu a zvolí siexistenci neobtûÏkanou vûcmi. Z mého romantického chlapectví dodnes
ctím Rolfa Zálesáka (coÏ popsal mistr E. T.Seton), kter˘ dokázal Ïít z darÛ a úlovkÛ zlesa a z pÛdy, pfiespat v závûji a ujít padesátkilometrÛ za den. KdyÏ Rolfa zasypalavánice, ne‰el bouchat na srub souseda,pokud tam jak˘ byl v dosahu, ale udûlal sipfiístfie‰ek, blizard pfieãkal, nepanikafiil. Asibych Ïádnému bezdomovci nedal milodar,a tím prodluÏoval jeho mizérie nezávislezávislého trouby (v Ïenském rodû trubky),ale dal bych mu broÏovan˘ v˘tisk Rolfa kestudiu jak b˘t bezdomovcem a neb˘t pfiítûÏídomovcÛm. Pfied pár lety jsem ãetl skvostnou knihu
Alive (ZÛstat naÏivu) o té partû uruguaysk˘chragbistÛ, ktefií ztroskotali s letounem vevysok˘ch Andách kolem vánoc, pfieÏili tam62 dnÛ, snûdli maso sv˘ch zabit˘ch druhÛ;v závûru knihy se dva nejsilnûj‰í vydali nazápad pfies hfiebeny a do chilsk˘ch, zelen˘chúdolí. Byl to i slavn˘ film, velmi dobfie udûlan˘,
ale o ãem chci mluvit je ta kapitola, kdy dvaabsolutnû vyãerpaní a vyhladovûlí poutnícidovrávorali k pastvinû, kde byly na pastvûkrávy, a oni, na smrt vyhládlí, nebyli schopníkrávu zabít, upéct a sníst. Tato scéna mne natolik zaujala, Ïe jsem se
vyptal víc neÏ tuctu sv˘ch kanadsk˘chkumpánÛ, jak by v zoufalé situaci zabilikrávu, aby se udrÏeli pfii Ïivotû. Nikdo, tedyani já, jsme nemûli Ïádnou pfiedstavu, jakuvázanou krávu zabít (bez stfielné zbranû),rozbourat a upravit. PfiipusÈme, Ïe v tomtokraji, kter˘ je‰tû pfied padesáti léty byl krajempion˘rÛ a dobrodruhÛ, to bylo pateticképoznání. Ta bezmocnost. PfiipusÈme si, Ïe blahobyt nás nejen
obohatil, ale hromsky zmrzaãil v tûchsebezáchovn˘ch úkonech, které je‰tû na‰iprarodiãe zvládali kaÏdodennû. Pfiiznávám,a to bez lítosti, Ïe jsem v Ïivotû nic nezabil,nezastfielil, ani vánoãní rybu neskolil; tím senepfiiznávám k neschopnosti, ale konstatuji,Ïe aã mám Rolfa Zálesáka rád jako ãetbu,netouÏím RolfÛv nevázan˘ Ïivotnapodobovat, protoÏe to neumím, a b˘tbezdomovcem je zajisté umûní svébytnosti,a zpÛsob zpravodajství v Lidovkách bylbezpfiíkladnû pitom˘. O pár dní pozdûji Lidovky vykfiikovaly, Ïe
SNÍH BORTIL ST¤ECHY, a zde opût,shazování viny na sníh, a nepoukázání naneshazování mimofiádné nadílky snûhu nastfiechy pro tuto zátûÏ nedimenzované, anepokárání obyvatelÛ ãi uÏivatelÛ za lenivost,nepfiipravenost a lhostejnost, mû velminamíchlo. Tak jako ten bezdomovec, kter˘ chce Ïít
svobodnû jako pták bez závazkÛ, tak takymajitel ãi uÏivatel majetku, musí b˘t pfiipravena myslet na to, Ïe pfiíroda není jak˘si zlolajn˘nepfiítel, Ïe pfiíroda je prostfiedí, a my jsme vní hosty. A do tfietice, abych své ignorování Lidovek
zdÛvodnil, protoÏe nerad mûním svédlouholeté návyky a snaÏím se nechovatukvapenû, Lidovky se mi vzpfiíãily, kdyÏkulantnû ve vûci satirick˘ch malÛvek zdánského tisku otiskly stanovisko, Ïe zasvobodu tisku míní bojovat, ale karikaturynepfietisknou, aby více nedráÏdily. Karikatury oti‰tûné v dánském tisku v záfií
2005, rozfofrované do mezinárodníhoprotestního poplachu o ãtyfii mûsíce pozdûjiislámsk˘mi teokraty a islamo-fa‰isty bylypfieti‰tûny v kdejaké tiskovinû od jiÏního·panûlska po severov˘chodní Polsko, a tone z dÛvodÛ v˘jimeãné vtipnosti dotyãn˘chobrázkÛ, neb byly jen prÛmûrné, ale kvÛlisvobodû. A v této vûci mne redaktofii Lidovek vrcholnû
zklamali, Ïe dosud nepochopili, Ïe mezidobrovolnou sebecenzurou a svobodouslova je hluboká propast. A tisk, kter˘ stojí na pokraji této propasti mi
opravdu nemá co fiíct. Existence Lidovek je pfiímo závislá na poãtu
ãtenäÛ, ktefií den co den doufají, Ïe redaktofiiLidovek ãtenáfiÛm objasní svût, vysvûtlí cose dûje a ukáÏou cestu. A kdyÏ to, pánové, neumíte, tak to zabalte,
protoÏe nûkdo jin˘ to umí lépe. AÏ Lidovkám ãtenáfiÛ ubyde, a zájem o
reklamu poklesne, mohou to zabalit. Ross Firla-Sudbury
Na okraj: Procházka historií s Hanou a Pfiemyslem Pelnáfiov˘mi(3. ãást) ROD SKLENÁ¤ÒV Hanin˘ch Ïilách nepochybnû koluje i
nûco z krve rodu SklenáfiÛ. Její prababiãkaMarie (“Marie” zfiejmû patfiila mezi oblíbenájména Hanin˘ch Ïensk˘ch pfiedkÛ)Macháãková, byla rozená Sklenáfiová.Dûd Marie, Matûj Sklenáfi (nar. roku 1767)se pfiiÏenil do hospodáfiství v Îelkovicíchu Zdic. Jeho synové, Josef a Václav,vlastnili v ¤evnicích hostinec a dodávalidlaÏební kámen z tamních lomÛ do Prahy.Václav, kter˘ se oÏenil s Terezií, dcerouVáclava Vo‰ahlíka (Vo‰alíka),krejãovského mistra v ¤evnicích, zúãastnilse na fiízení podnikÛ svého zetû, prosluléhoJosefa Macháãka.První ãtyfii dûti Václava Sklenáfie zemfiely
v útlém vûku; star‰í syn, Karel, mûl ‰estdûtí, z nichÏ zbyly dvû: dcera Ot˘lie seprovdala za dr. Viléma Nedbala, advokátaa pozdûji soudce, kter˘ skonãilsebevraÏdou. Stejnû jako jeho bratr,skladatel a dirigent Oskar Nedbal.SebevraÏdou skonãil i Tome‰, synVáclavovy druhé dcery Jindfii‰ky a jejíhomanÏela MUDr. Karla ·tiky. Druhá dcera,Ludmila se provdala za herce VojtuSlukova. Mlad‰í syn Václava Sklenáfie,Josef (tajemník Národního divadla), seoÏenil s Ot˘lií Malou, slavnou hereãkou,pfiítelkyní Macháãkov˘ch krásn˘ch dvojãata prostfiednicí mezi jednou z nich, TereziíMarií - Terezkou a Janem Nerudou.Ot˘lie Sklenáfiová-Malá vzpomíná na
jejich sestru Jindfii‰ku, Haninu prababiãku,jako na ãernovlasou dívku, ãern˘chjiskrn˘ch oãí, orientálního typu. Na tuJindfii‰ku, kterou tak dlouho z povzdálízboÏÀoval její budoucí manÏel a Haninpradûdeãek, Vladislav Tilsch...Jindfii‰ka a Vladislav to mûli sloÏité. Nejen
proto, Ïe v jejich dobû nebylo pro mladéÏeny snadné st˘kat se mlad˘mi muÏi bezpfiítomnosti rodiãÛ, ale je‰tû více proto, Ïesrdce Jindfii‰ky patfiilo jinému. Na ‰tûstípro Vladislava, ten nûkdo se moc
nezamlouval Jindfii‰ãinû tatínkovi. Tomuse víc líbil Vladislav. Trvalo léta, neÏJindfii‰ka se koneãnû rozhodla pfienéstsvou lásku na Vladislava, kterému v dopisedatovaném 20. bfiezna 1872 pí‰e: ...Anyní, kde láskou vfielou a celou du‰í svouk Tobû lnu, nyní Ïehnám tomu dnu (denjejich zasnoubení, pozn.J.â.), kter˘, jakpevnû doufám a vûfiím, zaloÏil ‰tûstí násobou, tomu dnu, kter˘ nám bohdá vÏdybude upomínkou nejdraωí a nejsvûtlej‰í.Jindfii‰ka zfiejmû byla nejen nûÏn˘mstvofiením, ale mezi její hezké vlastnosti(vedle toho, Ïe byla pûkná a vzdûlaná -mluvila dobfie francouzsky a italsky, bylai v˘borná kuchafika a nejlep‰í z tchyní ibabiãek) patfiila i veselost a vtipnost(Vladislav byl spí‰ trochu pedant), jaksvûdãí citát z jejího pozdûj‰ího dopisu:MÛj drah˘ Vladislave! Odhodlala jsem se
dnes, bych Tobû to jediné, co Tobû dosudtajné jest objasnila. âiním to sice se srdcemtûÏk˘m, neb bych byla ráda b˘vala, kdybyTi to navÏdy bylo zÛstalo tajemstvímnevyzpytateln˘m... Ano, Ty musí‰ se todozvûdût a proãeÏ sly‰ to jediné, co sidosud nevûdûl, ale pomni pfii tom zároveÀ,jak velkou obûÈ Tobû tímto pfiiná‰ím.Recept na koblihy: Vezmi 3/4 librynejpûknûj‰í mouky... K sÀatku do‰lo 4.záfií 1872. Oddával je v kostele PannyMarie SnûÏné probo‰t Vy‰ehradskékapituly Václav ·ulc. Poslední létaJindfii‰ãina Ïivota k ní nebyla laskavá.Nejdfiív onemocnûla tyfem a pak i jin˘michorobami. Zemfiela 20. kvûtna 1901.OTTO WICHTERLEHanin rodokmen se hemÏí jedinci, ktefií
po sobû zanechali znatelné stopy. A nûkdyse zapsali do svûtové historie. Na pfiíkladHanin str˘c, jeden z nev˘znamnûj‰íchvynálezcÛ minulého století, Otto Wichterle,narozen˘ 27. fiíjna 1913. Jak se stal jejímstr˘cem? To bylo tak: Franti‰ek Svitavsk˘,povoláním stavební inÏen˘r, a jeho druháÏena, Matylda Lazarová, mûli pût dûtí.
Nejmlad‰ím byl Josef Svitavsk˘, mimojiné ‰éf presidia místodrÏitelství a dvornírada, vyznamenan˘ fiády Ïelezné korunya císafie Franti‰ka Josefa a papeÏsk˘mfiádem sv. ¤ehofie. Ten se oÏenil v roce1895 s RÛÏenou Albínou Podivínskou zestarého hanáckého selského rodu (Tomá‰Podivínsk˘, nar. roku 1834, byl po dvûvolební období poslancem na zemskémsnûmu moravském; jeho syn, JanPodivínsk˘, nar. roku 1850, nájemceLiechtensteinského dvoru Kostelec naHané, mûl v˘razn˘ podíl na vefiejnémÏivotû své doby, vãetnû poslancování nazemském snûmu¨). Jan Podivínsk˘ seoÏenil s Franti‰kou Mouãkovou a mûl s nítfii dcery. Jedna z nich, Jaroslava, seprovdala za Karla Wichterle, továrníka vProstûjovû (jejich podnik, Wichterle &Kovafiík, vyrábûl zemûdûlské stroje). Jejichnejmlad‰í syn byl slavn˘ Otto Wichterle.Star‰í dcera manÏelÛ Podivínsk˘ch,RÛÏena Albína, si vzala JosefaSvitavského a jedním z jejich dûtí bylaEli‰ka (Lila), která se stala Ïenou Dr.Vladislava Klumpara, tatínka Hany. A takse stalo, Ïe Hana je Ottovou netefií.Hlavní obor Otty Wichterle byla chemie. I
kdyÏ (jak fiíká) se na ni dostal jen náhodou.Rodiãe chtûli, aby studoval práva, coÏ semu nezamlouvalo, ponûvadÏ se chtûlvûnovat nûjakému technickému oboru atak si po maturitû podal Ïádost o studiumstrojafiiny v Praze. Byl pfiijat. Ale pak nûjak˘star‰í pán, s nímÏ se dal do fieãi vesportovním klubu, mu to rozmluvil:strojafiina je stra‰nû zdemoralizovaná‰kola, tam se kupují rysy, prostû sam˘podvod. Doporuãil chemii, tam Ïe pÛsobísvûtová kapacita profesor Votoãek a tamÏe je moÏnost dostat se k vûdecké práci.Tak se Otto Wichterle dostal na chemii(aãkoliv k ní mûl nepatrn˘ vztah) a kprofesoru Votoãkovi, u nûhoÏ si nejvíccenil univerzálnost jeho vzdûlání - byl vícepolyglot neÏ chemik, perfektnû ovládalfrancouz‰tinu (ve Francii vydal kníÏku,tepající nepfiesnosti ve francouzské fieãi!)i ital‰tinu. I k BaÈÛm do Zlína ho za válkypfiivedla náhoda (v‰echno je vÏdy hrouurãit˘ch náhod): jel si do Otrokovic probarel destilaãních zbytkÛ chloroprénu.Skonãil s fantastickou smlouvou vBaÈov˘ch závodech, kde, jak Wichterlefiekl v interview s Vesmírem, podmínkypro vûdeckou práci byly fantastické. Atam objevil silon, první ãeskoslovenskésyntetické vlákno. Bûhem války se sv˘mispolupracovníky vypracoval na 70 patentÛt˘kajících se technologie v˘roby silonu.Pfiípravu silonu zvládli aÏ do poloprovozu,vyrábûl se ve stokilov˘ch kvantech.Wichterle se nechal sly‰et, Kdyby tentopodnik (zfiejmû BaÈÛv v˘zkumn˘ ústav)nebyl zru‰en, tak by jistû bûhem rokurealizoval nበsilon, kter˘ jsme tampfiipravili, a nesmírnû by na tom vydûlal.PonûvadÏ po osvobození se firma BaÈave Zlínû rozpadla na nûkolik nezávisl˘chspoleãností, ztratila moÏnost projektrealizovat. O realizaci projektu projevilizájem na Slovensku, v PováÏsk˘chchemick˘ch závodech v Îilinû, kde siudrÏeli urãitou pruÏnost v podnikání... ·loto v‰ak velmi pomalu, propuklykompetenãní spory mezi ministerstvy...v‰e se zbyteãnû prodlouÏilo o sedm rokÛ.Za tu dobu nás v‰ude v zahraniãípochopitelnû pfiedehnali.Pfií‰tí zastávkou v jeho kariéfie byla
katedra makromolekulární chemie Vysoké‰koly chemicko-technologickéhoinÏen˘rství âVUT. Byl propu‰tûn údajnû zpolitick˘ch dÛvodÛ, ale ve skuteãnosti
proto, Ïe nesdílel názory tehdej‰ího rektorana program ‰koly a metody vyuãování. Vden, kdy dostal v˘povûì, Wichterle bylpozván na Òstfiední v˘bor KSâ: Ïepropu‰tûní bylo omylem, Ïe Wichterlebude mít moÏnost pracovat v Novémústavu makromolekulární chemie. A paksi ho zavolal “velik˘” Václav Kopeck˘,kter˘ chtûl vûdût, co Akademie za prvníchpût let udûlala praktického. Zfiejmûprakticky nic. A tak Wichterle mu vykládalo své poslední práci, odlévání velk˘chodlitkÛ ze silonu zejména pro náhradu
barevn˘ch kovÛ. Kopeck˘ byl nad‰en: Takto byste mohl na zasedání vlády pfiedvést.Wichterle souhlasil. Kopeck˘ vzal telefon,zavolal pfiedsedovi vlády Viliamu ·irokémua takto promlouval: Vilíku, sedí tady u mnûWichterle, ví‰, to je z té slavné kapitalistickérodiny, a on by nám chtûl pfiedvést... Apfiedvedl: ...A pak jsme pfied vládou najejím stole skuteãnû odlili velk˘ válec silonu.Vypadl odlitek, kter˘ byl 210 stupÀÛ hork˘a za velkého oÏivení si ho vláda koulela postole a pálila si pfii tom prsty...Wichterle je nepochybnû nejznámûj‰í jako
vynálezce mûkk˘ch kontaktních ãoãek.Nápad (napsal Vesmír) vyhledat vhodnoupolymerní látku, syntetick˘ hydrogel prooãní protézy, se zrodil uÏ v roce 1953 - pr˘v rychlíku mezi Olomoucí a Prahou... Prvníãoãky (jak to popsal Miroslav Smetana vknize Jak se dûlá vûda)) Wichterle vyrobilna kuchyÀském stole. AÈ byly vyrobenykdekoliv, v˘sledkem byla jak svûtovávûdecká priorita kontaktních ãoãek, takobrovsk˘ devizov˘ pfiínos pro nበstát.Wichterle: Na‰e kontaktní ãoãky zesyntetick˘ch hydrogelÛ získaly kdysiopravdu naprostou prioritu ve svûtû, a tími monopol ve v˘robû, protoÏe jsme mûliv‰e perfektnû patentovû zablokované.Ov‰em patentová ochrana skonãila, v‰eje kaÏdému volnû pfiístupné, takÏe úspûchbude mít ten, kdo vyrobí kontaktní ãoãkyperfektnûji. A ov‰em je moÏné, Ïe ãoãkybudou z velké míry nahrazeny laserov˘moperativním zákrokem. Stojí za pikantnízmínku, Ïe Wichterle sám zÛstal vûrn˘br˘lím. KdyÏ zemfiel (18. srpna 1998), jehopfiínos vûdû a technologii byl vzpomenutpo celém svûtû.A tak z klubka nitek osudÛ rodu KozinÛ,
PelnáfiÛ, KlumparÛ, MacháãkÛ, DvofiákÛ,Svitavsk˘ch, Podivínsk˘ch, WichterlÛ ...se odvíjel Ïivotní pfiíbûh na‰í torontskédvojice, Hany a Pfiemíka Pelnáfiov˘ch...
Josef âermák****
Otto Wichterle
March 2, 2006 11 satellite 1-416Letter
Nepfiíjemnostinedûjí se v trojici
(Cesta do Mexika bezmála zarubaná)Nejde o nic fenomenálního ãisvûtoborného. Ani fakt, Ïe dosudnepamatuji tak bohat˘ fietûzec náhod jeÏudály se v kratiãkém ãase. Sdûluji to jenpfiipomínkou jak je dobré váÏit si klidnéhoprÛbûhu vûcí. Aã jsou tací, kter˘m jepfiekonávání mal˘ch i vût‰ích nesnázíznamenitou zábavou.Témûfi kaÏd˘ rok jedeme se malinko
prohfiát do Mexika nebo na Havaj. Ov˘letu zaãínáme uvaÏovat nûkdy vprosinci, odjíÏdíme nejradûji koncemledna nebo zaãátkem února. Vût‰inou siletenky nekupujeme dlouho pfiedem,ãekáme na ony v˘hodnûj‰í nabídky naposlední chvíli.Podobnû jsme postupovali i tentokrát.
PrÛbûh byl ale znaãnû odli‰n˘ odminulosti.Na sklonku minulého roku jsem shledal
men‰í kalamitu na svém chrupu. Nazaãátku ledna dostavila se bolest. Lékafimne potû‰il oznámením, Ïe tfii zubypÛjdou ven. ¤ekl jsem, Ïe snad aÏ pov˘letû. Souhlasil, ale pfiikázal vzít si ssebou prá‰ky, neboÈ problém mÛÏevypuknout kdykoliv. Pfiedepsalantibiotika, které se v Ïádném pfiípadûnesná‰ejí s vínem, pivem, likérem. Popfiálmi ‰Èastnou cestu.Na druh˘ den dostavil jsem se na
kardiologické vy‰etfiení (stress test).V˘sledek se kardiologovi nûjak nezdál,objednán tedy na t.zv. MIBI dÛkladnûj‰ítest. To mû ponûkud rozesmutnilo, nebjsem jen nûco pfies dva roky po bypassu.V˘let jsme zafiizovali s pfiáteli, ktefií
nebydlí ve Vancouveru. KdyÏ do‰lo kjeho ujednání, ze solidarity chtûli jsmena‰í cestu vyfiídit s vancouverskouagentkou, jejíchÏ sluÏeb ãastopouÏíváme. NeÏ se obojí zkombinovalo,let byl vyprodán. Pár dní nato na‰li jsmejiné místo, v Ixtapû, opût v onom systému,kdy v cenû je v‰e, jídlo, pití, zábavy,sporty, tenisov˘ kurt (all inclusive). Ahotel pfiímo na pláÏi. Aã tentokrát nechalijsme v‰e zafiídit spoleãnû jednouagentkou, neÏ se tak stalo, v hotelu bylauÏ jen dvû místa.Byl nám nabídnut jin˘ hotel (Holiday
Inn), také all inclusive, ale o 100 dolarÛna osobu draωí. V krátké dobû jsmezjistili, Ïe hotel je 100 metrÛ od pláÏe. -No, to je jedno, aspoÀ se trochu projdeme-rozhodli jsme blahovolnû. Pak internetsdûlil, Ïe místo je 500 metrÛ od pláÏe.Zneklidnûli jsme. Rozhodli jsme sena‰tvat se dokonale teprve aÏ na místû.Tfieba to bude jinak vynahrazeno,zadoufali jsme.Tfii dny pfied odletem ulomil se mi pfiední
zub. Na koketování s obtloustl˘miAmeriãankami nebylo ani pomy‰lení.Dva dny pfied odletem jsem shledal, Ïe
teãe boiler na horkou vodu, obsah 50galonÛ americk˘ch. Den pfied odletempodafiilo se mi zafiídit nakup a instalacinového.Veãer pfied odjezdem na leti‰tû doslouÏil
kohout teplé vody v koupelnû.V den pfiíjezdu pfiátel z vnitrozemí dálnice
Coquihalla byla zasnûÏená a uzavfiena.Nakonec dorazili po dálnici ã.1.-Teì uÏ mÛÏeme ãekat jen dobré vûci,-
povídala v taxíku na leti‰tû na‰e pfiítelkynûs úsmûvem a elánem.Hodinu pfied odletem ulomil se mi kus
stoliãky vlevo nahofie. Ponûkud jalovû
jsem zavtipkoval a jen ãekal, zda sedostaví bolest. Nestalo se tak.Letadlo vyletûlo na ãas a doletûlo bez
pohromy.Ocitli jsme se na místû, v Holiday Inn.
Hotel je nov˘, pûkn˘ a byl témûfi prázdn˘.Po tenisovém kurtû ani vidu.Pût set metrÛ dûlících nás od pobytu na
pláÏi promûnilo se ve dva km. Hotel zajistildopravu zdarma, ale jen od 10 do 5hodin. Po zhlédnutí západu slunce tfiebase ubírat zpût po sv˘ch. Smutnou korunoupak bylo omezení na tfii nápoje vãetnûlimonád a dvû prabídná jídla na tomtomísteãku u Pacifiku se slibn˘m sicejménem Charlie’s & Carlo’s, nabídka alezcela v rozporu s termínem all inclusive.Po ãtyfiech dnech pfiesunuli jsme se do
hotelu, kde jsme pÛvodnû mûli b˘t, neboÈmûnil se tam jeden z turnusÛ. Tak jsemkaÏd˘ za extra stovku mûli v Holiday Innãtyfii dny místo t˘dne.Poãasí bylo znamenité, nikdo se neutopil
ani nebyl okraden, tedy na pláÏi.Po dobu na‰í nepfiítomnosti bylo ve
Vancouveru hrozné poãasí, coÏ násponûkud perverzním zpÛsobem potû‰ilo.V rámci spravedlnosti napsal jsem
stíÏnost spoleãnosti Sunquest.Nikoho se nesnaÏím napálit, ale ani
sám nejsem napalován s potû‰ením ibez nûj.Neochvûjn˘ optimista by jistû fiekl: Hola,
to nic není, jsou hor‰í vûci! To je pravda.Pravda ale také je, Ïe taková spoleãnostjako Sunquest nemûla by si dovolit dáthned nûkolik fale‰n˘ch informací a je‰tûza to vyinkasovat extra obolus.UÏ jsem se kdysi zmínil o tom, co napsal
Seneka ... Ïe jen ãlovûk sám se sebounespokojen˘ hojnû cestuje a mûní místosvého pobytu. Vzpomnûl jsem si namudrce.A tím konãím svoje zpravodajství o dal‰í
cestû za sluncem.Vladimír Cícha - Vancouver
***
Na‰e internetovéstránky
Satellite 1-416V˘bûr z ãlánkÛ v na‰ich novinách.Aktuální vÏdy v den vyjití novin.
Hokejové zlato pro ·védsko, âe‰i bronzovíNad hokejov˘m turnajem v Turínu zÛstane fiada otazníkÛ. Ve finále zvítûzili ·védové nad Finy tûsnû 3:2, pfiestoÏe Finové bylilep‰í. Mûli v‰ak smÛlu. Pfii Lindströmovû vítûzné brance Koivu zlomil hokejku a první ‰védskou branku, která byla pfiipsánaZettebergovi si stoãil puk obránce Berg do vlastní branky. Finové tak na turnaji poprvé prohráli, zatímco ·védové okusilidvakrát hofikost poráÏky ve skupinû vysoko s Ruskem a pak pr˘ taktická poráÏka se Slovenskem získali zlato. Fanou‰ky zToronta mÛÏe tû‰it, Ïe medaili pfievzal kapitán Toronta Maple Leafs Mats Sundin.âe‰i zvítûzili v boji o tfietí pfiíãku nad Ruskem 3:0. K postupu do semifinále jim staãilo zvítûzit nad Nûmeckem a Itálií ve skupinûa ve ãtvrtfinále 3:1 nad Slovenskem. Byla to hofiká pilulka pro skvûl˘ slovensk˘ t˘m, kter˘ kráãel v kvalifikaci od vítûzství kvítûzství. Zklamáním je sedmé místo KanaìanÛ a osmé AmeriãanÛ. Takov˘ debakl snad nikdo neãekal. Zapomíná se v‰akna jednu základní pfiíãinu tohoto neúspûchu - stávka v NHL. Zatímco Evropané hráli vût‰inou doma a v minulé sezónû ‰védskáa finská liga produkovala nejkvalitnûj‰í hokej. V severní Americe se nehrálo. Nedo‰lo tedy k pfiirozenému rÛstu hráãÛ a kobjevování talentÛ. NHL zmûnila pravidla a pfiedstírala, Ïe díky vût‰ímu poãtu branek se zkvalitnila i soutûÏ. Jak Kanaìané,tak Ameriãani poslali na olympiádu veterány, ktefií mají jiÏ zenit za sebou, ke v‰emu byli naprosto nesehraní. V˘sledkem pakbyla Ïalostná koncovka. Dá se fiíci, Ïe jediné muÏstvo ke kterému byla opût olympiáda mace‰ská bylo Slovensko, ale sloven‰tíhokejisté se skuteãnû nemají za co stydût, i kdyÏ odjíÏdûjí bez medaile.Skuteãnou lahÛdkou leto‰ní olympiády byla zlatá medaile Katefiiny Neumannové. Kdo vidûl strhující závod na 30 km v pfiímémpfienosu, nemohl uvûfiit sv˘m oãím. V okamÏiku, kdy bûÏkynû vbíhaly do cílové rovinky se zdálo, Ïe je to Neumannová, kterámá nejménû sil. Pak v‰ak vyrazila k fini‰i a rozhodla, Ïe v posledním svém závodû na olympiádû zvítûzila. Bylo to drama ato, Ïe se v zápûtí objevila její dcera jako první gratulant, pr˘ nebylo vÛbec naaranÏováno. To asi bude nejhezãí vzpomínkouna leto‰ní olympiádu.
Z olympiádyNeumannová vybojovala zlato!
Turín-právo-(kft, ram)-Katefiina Neumannovási ve sv˘ch 33 letech splnila Ïivotní sen.ÚÏasn˘m fini‰em vãera vybojovala natfiicetikilometrové trati voln˘m zpÛsobemvytouÏené zlato.Neskolil ji náznak nemoci den pfied závodema v cílové rovince zniãila soupefiky. Pfii svémposledním olympijském startu se doãkalamedaile, která jí ve velkolepé sbírce jejíchlyÏafisk˘ch úspûchÛ dosud chybûla.„Je to druh˘ nej‰Èastnûj‰í den v mém Ïivotûpo narození Lucky,“ culila se Neumannová,kdyÏ se po dobûhu otfiepala z prvního návaluúnavy.Neumannová za sebou nechala v posledníchmetrech Rusku Julii âepalovovou, dal‰í lyÏujícímaminku, která se do stopy pfied ãasempodobnû jako ãeská bûÏecká královna vracelapo porodu. „SvÛj fini‰ nemohu pochopit, nevím,kde se to ve mnû vzalo. ¤íkala jsem si jen: jeto poslední závod, musím to zkusit, nûjakásíla mû dotlaãila do cíle,“ líãila Neumannová.Dojetí neskr˘vala pfii prvním ceremoniálu nastupních je‰tû v Pragelatu. Medaile se pfiinûm ale nedoãkala. Dûravou zlatou ,placku‘dostala na krk aÏ veãer v Turínû.
***
Fantazie! Bauer získalv chumelenici stfiíbro
âesk˘ bûÏec na patnáctikilometrové klasickétrati dokonce vedl, ale v závûru nestaãil jen nafini‰ VeerpalaBûÏec LukበBauer vybojoval v pátek napatnáct kilometrÛ klasicky stfiíbrnou medaili,druhou pro ãeskou v˘pravu na turínsk˘chhrách.V silné chumelenici dokázal porazit soupefie,kter˘m se dávaly vût‰í ‰ance, a potvrdil, Ïe jesvûtovou extratfiídou. Po skiatlonu, v nûmÏudûlal závod, ale skonãil desát˘, se mu dostalostfiíbrného zadostiuãinûní. Porazil ho jenEstonec Andrus Veerpalu.„Je to super! KdyÏ jsem bûÏel v poslednímkopci a hlásili mi, Ïe Roãev a Angerer jsou zamnou, zaãal jsem vûfiit, Ïe by to na medailimohlo b˘t, ale nepfiem˘‰lel jsem na jakou.Mûl jsem toho dost, protoÏe v té chumelenicito bylo stra‰nû nároãné,“ fiíkal po závodûstfiíbrn˘ LukበBauer. Na rozdíl od jin˘chãesk˘ch nadûjí na umístûní na stupních ambicedokonale naplnil.„Stál jsem pod posledním kopcem a jen jsemna Luká‰e kfiiãel: Medaile! Medaile! BûÏelv˘bornû takticky. V posledním stoupání nûktefiísoupefii hodnû ztráceli, on ne. AÏ tady jsemuvûfiil v medaili,“ radoval se trenér MiroslavPetrásek.
***
Îidek získal v Turíneneãakané striebro
Turín-sme (t-pf) -Snoubordista Radoslav Îidek(*15. októbra 1981 v Îiline, ãlen Îilinského‰portového klubu) získal prvú slovenskúmedailu na zimn˘ch olympijsk˘ch hrách odroku 1993. V krose na trati v Bardonecchii
obsadil druhé miesto za Ameriãanom SethomWescotom.Zverenec na‰ej priekopníãky v tomto ‰porteJany ·eìovej súÈaÏil v súlade s poverou - zl˘zaãiatok, dobr˘ koniec. Úvod bol dokoncamizern˘, v prvom kvalifikaãnom kole (z 36‰tartujúcich postúpilo 32) spadol a bol s veºkoustratou posledn˘.V druhej jazde v‰etko opravil, jasne postúpil.V osemfinále, ‰tvrÈfinále i semifinále potomnena‰iel premoÏiteºa.V ‰tvorãlennom závere Îilinãan dlho viedol.Francúz Delerue a ·paniel Font spadli.Skúsen˘ Ameriãan Seth Wescott v jednej zozákrut riskantne ná‰ho reprezentantapredstihol a v cieli odolal odváÏnemu manévruÎideka. Ná‰mu pretekárovi ch˘bal ku zlatupribliÏne meter.Slovenská v˘prava odchádzala do Turína sveºmi opatrn˘mi vyhláseniami bezmedailov˘ch vízií a násiln˘ch “plánovaní”medailí. Sympatick˘ zmysel pre realitu sazmenil na krásny a neãakan˘ v˘sledok.Mama z Terchovej: Rado je zlaté dieÈaTerchová-sme (ju) Anna Îideková smanÏelom Rastislavom sledovali a ajoslavovali striebornú jazdu svojho syna vTerchovej u známych.“Rado nám volal hneì po pretekoch. Mal‰Èastn˘ hlas, ale vraj bol okolo neho veºk˘chaos, tak bol struãn˘,” povedala pre SMEmatka ná‰ho najslávnej‰iehosnoubordkrosára po prvom prípitku. B˘valáprvoligová volejbalistka Ïilinského Stavbáranebola dojatá k slzám ani skúpa na slovo.“Len” dokonale spokojná:“Rado bol vÏdy zlaté dieÈa, vysmiaty od uchak uchu. Urãite tak˘ bude, keì ho privítam sjeho obºúben˘m biftekom s hríbikovouomáãkou. Sama ich zbieram. Je typ, ãopotrebuje motiváciu a in‰piráciu od druhéhoãloveka. A potom adrenalín. ·tyri roky savenoval gitare, keì mu odi‰la uãiteºka, skonãil.Dva roky dÏudu, keì sa jeho tréner vybral doAmeriky, prestal. Spolu s bratom sa dal nalukostreºbu, stal sa dvojnásobn˘m majstromEurópy. Potom sa vrhol na motorku - enduro.Vraj sa bude len voziÈ po lese. Hneì si zlomilkºúãnu kosÈ, chceli sme mu to zakázaÈ.Na‰Èastie nám pomohla ìal‰ia autorita.Zahºadel sa do Táne Hanuliakovej z Terchoveja tá ho vrátila k snoubordu. Okºukou. Zaãínalv detstve na lyÏiach. V Petroviciach pri Bytãi.Keì mal desaÈ, zlomil si nohu. Nevedel domaobsedieÈ, tak aj so sadrou na ºavej nohe sadruhou zdravou postavil na jednu lyÏu. Potommu manÏel zo bytãianskej fabriky Súºovpriniesol snoubord a na lyÏe sa uÏ nevrátil.”
***
My jsme tro‰ku jako fotbalová Brazílie. Pokudnevyhrajeme zlato, mluví se o neúspûchu.Jasnû, chtûli jsme b˘t první, ale i bronz jeskvûl˘,” fiíkal obránce Pavel Kubina.Hráãi pfiiznávali, Ïe bylo hodnû sloÏité sebratse po páteãním v˘prasku od ·védska azvládnout zápas útûchy. “Po ·védech se asinikomu nespalo dobfie. Je stra‰nû tûÏkémotivovat se do zápasu o bronz po tak velkémzklamání. Ale fiekli jsme si, Ïe si sáhneme nadno, abychom mûli medaili,” líãil obránceTomበKaberle.Taktika znûla jasnû: vycházet z poctivé obranyjako proti Slovensku ve ãtvrtfinále. “Naplnilijsme ji beze zbytku. Zase jsme odvedli skvûlout˘movou práci. KdyÏ Îidla pfiidal druh˘ gól,zaãali jsme vûfiit,” vykládal T. Kaberle.“Bronzová medaile je velká náplast, kdyÏ uÏjsme nemohli získat zlato. Takhle nám snadnikdo nebude mít na‰e zdej‰í vystoupení zazlé,” doplnil je‰tû obránce Toronta.Za jeden z klíãov˘ch faktorÛ oznaãilireprezentanti ãisté konto, které udrÏel Vokoun.HadamczikÛv v˘bûr neinkasoval poprvé naturnaji. “Poctivá obrana a vynikající v˘konTomá‰e v brance nás v souãtu s vût‰í vÛlíposunuly na tfietí místo. Po nepodafienémzápase se ·védskem jsme medaili moc chtûli.Myslím, Ïe víc neÏ Rusové,” tvrdil Kubina.
***
Jágr: Cítím, Ïe je ãasz reprezentace odejít
Jaromír Jágr konãí v reprezentaci. âesk˘hokejov˘ útoãník pÛsobící v New YorkuRangers po zápase o tfietí místo v Turínûoznámil, Ïe s nejvût‰í pravdûpodobností hrálza národní t˘m naposledy. “Myslím, Ïe je ãasz reprezentace odejít. AlespoÀ já to tak cítím,”prohlásil Jágr v sobotu v noci v Turínû povítûzství nad Ruskem.
***
·védové smetli âechy.„Prohrávali jsme souboje, v‰ude jsme byli okrok pozdûji. Nezvládli jsme situace hráãeproti hráãi, propadali jsme v obranném pásmu.âím víc jsme chtûli, tím hor‰í to bylo,“ fiekltrenér ãeské reprezentantace AloisHadamczik a pfiipomenul, Ïe ·védové vposledních dvou zápasech se Slováky a·v˘cary u‰etfiili cenné síly. „Vyhrál lep‰í t˘m,“ dodal Hadamczik. Branky:4. Kuba, 31. Hemsk˘, 32. Prospal - 1. Modin,14. Axelsson, 22. H. Sedin, 24. Bäckman, 28.J. Jönsson, 39. Alfredsson, 57. Holmström,hlavní rozhodãí Marouelli (Kan.), vylouãení3:4, vyuÏití 1:1, 8071 divákÛ, tfietiny 1:2, 2:4,0:1.âesko: Hniliãka - Kubina, T. Kaberle, Îidlick˘,Malík, Kuba, F. Kaberle, ·paãek - Jágr,Prospal, Straka - Hejduk, Lang, Ruãinsk˘ -Erat, V˘born˘, Bulis - Hemsk˘, âajánek, Olesz- Kotalík.·védsko: Lundqvist - Kronwall, Lidström,Hävelid, D. Tjärnqvist, Bäckman, K. Jönsson,R. Sundin - Modin, M. Sundin, Forsberg -Alfredsson, Pahlsson, Axelsson -Samuelsson, Zetterberg, Holmström - H.Sedin, J. Jönsson, D. Sedin.
Slovensko - âesko 1:3Turín-sme/tasr-Hokejistom Slovenska sarozplynul sen o olympijskej medaile na turnajiv Turíne vo ‰tvrÈfinále play off. Vzápase vhale Palasport podºahli âechom podramatickom priebehu 1:3. VíÈazn˘ tím vsietiltretí gól do prázdnej bránky pri power playSlovenska. âesko podalo oproti základnejskupine zlep‰en˘ v˘kon, naopak na‰inezopakovali v˘borné v˘kony z prvej ãastiturnaja, aké podali proti Rusku ãi USA. âeskozdolalo Slovensko na‰imi zbraÀami, trpezlivovyãkávalo na brejky a po chybách v na‰ejobrane sa ich doãkalo. Závereãn˘ tlakslovenského muÏstva vy‰iel nazmar.Góly: 44. Gáborík (Marián Hossa) - 13.Ruãinsk˘, 29. Hejduk (F. Kaberle, Ruãinsk˘),60. Straka. Pred 6893 divákmi rozhodovali:Van Massenhoven (Kan.) - Fonselius (Fín.),Racicot (Kan.), vylúãení 4:7, preslovky: 0:0,oslabenia: 0:1.Barteãko: Nezvládli sme toPeter Bondra: “Veºmi sme chceli postúpiÈ amoÏno práve preto sa nám nedarilo. Vyhrávalisme na tomto turnaji ako kolektív a teraz akokolektív musíme aj prijaÈ prehru.”ªubo‰ Barteãko: “Samozrejme, Ïe somsklaman˘. Turnaj sa prakticky zaãína iba dnesa my sme ten zápas s âeskom nezvládli. Vprvej tretine sme nehrali na‰u hru, puky námodskakovali a niã sa nám nedarilo. Veºmi mato mrzí, lebo olympiáda je len raz za ‰tyri rokya ktovie, ão bude na tej ìal‰ej, kto z nás tambude ‰tartovaÈ...”Peter Budaj: “Som veºmi smutn˘, po piatichvíÈazstvách a jednej prehre ideme domov.Naopak âesi, ktorí v skupine niã nehrali,postupujú ìalej. Pravda v‰ak je, Ïe v tomtozápase sme nehrali tak dobre ako v t˘chpredo‰l˘ch.”
***
Medaile je super, jásali ãe‰tíhokejisté
TURÍN - právo/Radek Malina “Nechtûli jsmedomÛ jet bez medaile, kdyÏ jsme byli takblízko. Pfieci jen jde o tfietí místo na olympiádû,to má svoji hodnotu,” vyprávûl brankáfi Tomá‰Vokoun.Souhlasili i ostatní. “Mít bronz z takovéhoturnaje, z olympijsk˘ch her je prostû úspûch.
V poháru UEFA mûla Slavia za soupefie italskéPalermo. Proti rozehranému soupefii podala dobr˘v˘kon a obzvlá‰tû v prvním poloãase se vyznamenalbrankáfi Michal Vorel, kter˘ kryl ãtyfii vyloÏené ‰ance.
V 35. minutû dostal Slavii do vedení Jarolím, ale dopoloãasu hosté srovnali. Pfiesto se Slavii podafiilo vdruhém poloãase dopravit míã dvakrát do sítû.Druhou branku si vstfielili obránci Palerma sami.Tfietí gól v‰ak bulharsk˘ rozhodãí pro postavenímimo hru neuznal. Koneãn˘ v˘sledek 2:1 v‰aknestaãil v odvetû, kdy Slavia prohrála 0:1.
***
Artmedia prehralaaj v Sofii a vypadla
Levski Sofia - Artmedia Bratislava 2:0 (2:0)Prv˘ zápas 1:0, postupuje Levski
SOFIA 23. februára (SITA) - Futbalisti ArtmedieBratislava prehrali vodvetnom stretnutí‰estnásÈfinále Pohára UEFA 2005/06 s bulharsk˘mtímom Levski Sofia 0:2 a z ìal‰ích bojov vypadli.Oba góly zápasu na ‰tadióne Vasila Levského vSofii dal v 14. a 27. min Emil Angelov. Ten ist˘ hráãrozhodol o jednogólovom víÈazstve bulharskéhotímu aj pred t˘ÏdÀom v Trnave (1:0).
![03 Vyroba [Režim kompatibility]people.fsv.cvut.cz/~wald/edu/134OK1_Prvky/03_Vyroba.pdf · 2008. 2. 25. · Expo Hannover2000 Hlavní přednosti konstrukční oceli σ 355 Napětí,](https://static.dokumenty.site/doc/80x56/60d4d1666d885f32054a6a48/03-vyroba-reim-kompatibility-waldedu134ok1prvky03vyrobapdf-2008-2.jpg)
