VI. roãník ãíslo 17

únor

2014

Otevfiení ‰kolního rybáfiského muzea, které probûhlo na podzim loÀského roku,bylo bezesporu událostí roku v na‰í ‰kole. TûÏko popisovat mnoÏství práce, kteréjeho vznik provázelo. Objevilo se také mnoho komplikací, o kter˘ch jsme dopfiedunetu‰ili. Uvedu jeden pfiíklad. Na preparace ÏivoãichÛ bylo nutné získat ve vefiejnésoutûÏi firmu, která je zhotoví. To jsme ale nevûdûli, Ïe takové firmy jsou u nás tak jedna, moÏná dvû. KdyÏ jsme firmu vybrali, vznikl dal‰í problém. Na preparacikaÏdého chránûného Ïivoãicha jsme museli získat v˘jimku ze zákona a pfiesnû doloÏit jeho pÛvod. A takov˘ch komplikací bylo více. Pfiesto jsme v‰e zvládli v plánovaném termínu.

O ãem se v‰ak chci zvlá‰È zmínit, je neb˘val˘ zájem vefiejnosti a také médií o toto muzeum (a tím pádem i o celou ‰kolu; nesmím zapomínat na akvária, kterájsou souãástí muzea). ZaÏili jsme asi ojedinûl˘ rekord, kdy bûhem tfiech po sobûjdoucích dnÛ u nás natáãely 3 televizní ‰táby. Kromû toho, Ïe jsme byli v Toulavékamefie, bûÏela reportáÏ v pofiadu Události v regionech, v Jihoãeské televizi a takéve známé satelitní televizi. Dále vy‰la fiada ãlánkÛ, rozhovorÛ a byly odvysílány dvûhodinové reportáÏe o ‰kole v âeském rozhlasu. Myslím, Ïe si to na‰e ‰kola zaslouÏí.

Abychom v‰ak nechválili pouze muzeum, je tfieba uvést, Ïe to se postupnû stanebûÏnou souãástí na‰í ‰koly. A v ní bude zase na prvním místû studium a snaha na‰ichpedagogÛ, a vûfiím, Ïe také studentÛ, dosahovat dobr˘ch studijních v˘sledkÛ.A protoÏe pí‰i tyto fiádky na poãátku nového roku 2014, chtûl bych v‰em popfiát jento nejlep‰í a splnûní v‰ech pfiání.

Karel Dubsk˘

Dne 28. listopadu bylo slav-nostnû otevfieno na‰e ‰kolnímuzeum za úãasti ãelníchpfiedstavitelÛ ãeského pro-dukãního rybáfiství. O prÛ-bûhu kfitu tohoto muzea sevíce doãtete uvnitfi tohotoãísla Rybovin.

■ ■

Studenti zamûfiení Vodnístavby získali pro v˘uku no-v˘ch odborn˘ch pfiedmûtÛdvû nové uãebnice – Staveb-ní materiály a konstrukce a Pozemní stavitelství. Dal‰íuãebnice vznikají.

■ ■

První studenti 3. roãníkuvodních staveb absolvovalizcela nov˘ typ individuálnípraxe u firmy Starfish Pardu-bice. Její náplní je zakládánía údrÏba zahradních jezírek.

■ ■

Na‰e ‰kola pfiihlásila svédruÏstvo do 2. ligy v rybo-lovné technice. V rámci moÏ-ností bude vedení ‰koly tutoaktivitu podporovat, napfií-klad vysláním na‰eho mikro-busu na jarní kolo v Bílinû.

■ ■

Témûfi padesát studentÛ na-‰í ‰koly zamûfiení Chov rybabsolvovalo tradiãní vánoãnípraxi na zpracovnách ryb,pfii distribuci a stánkovémprodeji ryb.

■ ■

Na‰e ‰kola pofiídila nové virtuální prohlídky, kdy bu-de moÏné procházet ‰koloua jednotliv˘mi laboratofiemi.Odkaz bude na Google a nana‰ich webov˘ch stránkách.

■ ■

Ve ãtvrtek 28. listopadu zaÏilaStfiední rybáfiská ‰kola VodÀanyslavnost – a to zahájení provozu‰kolního rybáfiského muzea. Otev-fiení muzea se zúãastnilo na 60pozvan˘ch hostÛ. Byli mezi nimiv˘znamní pfiedstavitelé na‰ich produkãních rybáfisk˘ch firem,zástupci rybáfisk˘ch svazÛ, zástup-ci firem, které se na budovánímuzea podílely, dárci a zhotovitelénûkter˘ch sbírkov˘ch pfiedmûtÛ,zástupci ‰kol z regionu, zástupcimûsta a fiada dal‰ích osob. Akciprovázel znaãn˘ zájem médií.

Na zaãátku byla podána úvodníinformace o tom, jak muzeum v na‰í ‰kole vznikalo. V‰e zaãalo v únoru loÀského roku pfiestavboupÛdních prostor a úpravou jednémístnosti pro velké akvárium. Kva-litnû provedené stavební prácetrvaly pouhé dva mûsíce. Poté jiÏodborní uãitelé ‰koly, za pomocidal‰ích zamûstnancÛ a studentÛ,instalovali jednotlivé exponáty dotematick˘ch oddûlení muzea, kterápokr˘vají v‰echny obory na‰ehorybáfiství. Poãet exponátÛ ãinínûkolik set kusÛ.

Vlastní kfiest muzea provedlidva mediálnû nejznámûj‰í absol-venti ‰koly. Pavel Tomi, znám˘televizní moderátor a proslul˘lovec ryb, vûnoval muzeu podepsa-nou vábniãku pouÏívanou pfii lovusumcÛ. Milo‰ ·tûpniãka se pakbl˘skl „pytlaãkou“ odzkou‰enoukdysi dávno na Máchovû jezefie.Nato vystoupili prezident Rybáfi-ského sdruÏení âR Ing. Jan HÛda,Ph.D, pfiedseda âeského rybáfiské-ho svazu JUDr. Alexandr ·íma a zamûsto VodÀany pan Karel Burda.

Po spoleãném pfiípitku bylo na‰e muzeumprohlá‰eno za otevfiené.

Poté byl jiÏ ãas si muzeum podrobnûji pro-hlédnout. Úãastníci ne‰etfiili chválou. A protoÏemezi nimi byli rybáfi‰tí odborníci na slovovzatí, byla to pfiíjemná odmûna pro celou ‰kolu.Bylo pro nás pfiíjemné poslouchat vyprávûníabsolventÛ ‰koly, Ïe po letech vidí pomÛcky, nakter˘ch se ve ‰kole uãili poznávat taje rybafiiny.Souãástí tohoto setkání bylo také obãerstvení v pfiíjemném prostfiedí v suterénu, poblíÏ nové-ho Amazonského akvária se sladkovodními rejnoky.

Je na místû podûkovat SOU VodÀany za jehozaji‰tûní. Zvlá‰tní dík patfií Milo‰i ·tûpniãkoviza vynikající rybí raut i s patfiiãn˘m komentá-fiem nad nabízen˘mi pochutinami. Pfiíjemn˘den byl pro nás ve ‰kole zavr‰ením období zv˘-‰eného pracovního úsilí.

V souãasné dobû jiÏ muzeum nav‰tûvujíúãastníci zájezdÛ ze základních ‰kol i vefiejnostv rámci dnÛ otevfien˘ch dvefií. JiÏ nyní nav‰tí-vilo muzeum na 800 osob.

Za práci se slu‰í podûkovat v‰em, ktefií se nazrodu na‰eho muzea podíleli.

Karel Dubsk˘

Dne 11. 9. 2013 odstartovalo 38. MS dospûl˘ch v rybolovné technice,které se pofiádalo v nûmeckém Halle. Na mistrovství dorazilo 68 závodníkÛ z 15 státÛ z celého svûta.

Závodilo se v devíti disciplínách:

1. Hod mu‰kou na terã2. Mu‰ka dálka jednoruã3. Hod zátûÏí na terã – aremberk4. Hody zátûÏí 7,5 g na terã5. Hod zátûÏí 7,4 g do dálky6. Mu‰ka dálka obouruã7. Hod zátûÏí 18 g do dálky obouruã8. Hod zátûÏí 1 8g na terã -– multi9. Hod zátûÏí 18 g multi obouruã

SoutûÏe byly rozdûleny do tfiech závodních dnÛ. ·ampionát pro-vázelo studené poãasí, siln˘ vítr, ale i nepfiízniv˘ dé‰È, kter˘ mnohdyzávodníky pûknû potrápil. âeská republika, která je známá svou kva-litou, potvrdila své ambice pfiedev‰ím v kategorii Ïen, kde z moÏn˘chdevíti získala sedm titulÛ mistra svûta. V kategorii muÏÛ âeská re-publika získala jeden titul mistra svûta v disciplínû celkov˘ sedmiboj.

První den byl pro âR vcelku podafien˘, závodilo se v mu‰kov˘chdisciplínách a v disciplínû zátûÏ aremberk. Druh˘ závodní den bylfyzicky i psychicky nároãnûj‰í, protoÏe se soutûÏilo v terãov˘ch disciplínách, kde se klade velk˘ dÛraz na psychiku a vyrovnanostzávodníka. Ale i pfies to si âR druh˘ den vedla velice obstojnû. Tfietíden, poslední a rozhodující, byla atmosféra velmi napjatá a od tohose také odvíjely v˘sledky. Své kvality ukazovaly i státy jako Nûmeckoa Polsko, ale napfi. v multidisciplínách na ‰ampionátu dominovalystáty jako Japonsko, Anglie, USA a dal‰í...

Ukonãení ‰ampionátu jiÏ tradiãnû konãilo banketem se slavnost-ním vyhlá‰ením vítûzÛ.

Katefiina Marková

Vzhledem k tomu, Ïe nav˘‰e uvedeném mistrovstvísvûta zvítûzila Katefiina Mar-ková (1.A) ve víceboji v kate-gorii Ïen, byla tato na‰eúspû‰ná studentka 7. listo-padu 2013 pfiijata u starostymûsta VodÀan, pana Ing. Viktora Bla‰ãáka. Pfii tomtoslavnostním aktu do‰lo k zá-pisu do pamûtní knihy mûstaVodÀan.

UÏ je tomu dlouho, co jsem na Orlíku vláãel a vytáhlsvou první rybu na vláãku. Stalo se to za teplého, slu-neãného letního dne.

Zkou‰el jsem vláãet. Nikdy pfiedtím jsem nic na tuhlemetodu lovu nechytil, ale stra‰nû jsem touÏil ulovit i tunejmen‰í ‰tiku nebo nûjakého dravce. Po úporné pÛlho-dinû stálého nahazování a pfiivíjení tfipytky ve stra‰némvedru jsem se smifioval s tím, Ïe dneska nic nevylovím,stejnû jako pfiede‰lé dny, mûsíce i rok. Byl jsem rozhod-nut odejít. Naposledy jsem vymûnil tfipytku a párkrátnahodil.

Najednou jsem ucítil ránu a následn˘ odpor. V tuchvíli jsem zafival: ,,Tati!” Nevûdûl jsem, co mám dûlat.Nejspí‰ mi instinktivnû do‰lo, Ïe bych mûl navíjet. Zazády sly‰ím tup˘ dusot bot a uÏ pfiibíhá taÈka. Dostávámrady typu, povol jí a navíjej. Je to nádhern˘ souboj.Náhle vidím, jak rybí tûlo vyskakuje z vody. Je to nád-herná ‰tika! Mé srdce se nad˘má hrdostí a p˘chou. Ponádherném boji dostávám ‰tiku ke bfiehu, taÈka ji podebírá,je nádherná. Moje první ‰tika a také má první ryba napfiívlaã. Co víc si pfiát! TaÈka mi gratuluje a já jsem ‰Èastn˘.

Tato ryba prolomila mou smÛlu v lovu dravcÛ. Od tédoby je pfiívlaã má oblíbená metoda lovu a ‰tika nejhez-ãí ryba. Sice to nebyla trofejní ‰tika, mûla 57 cm, alebyla nádherná. Velk˘ dík patfií mému taÈkovi, kter˘ miradil a pomáhal, myslím, Ïe mûl z úlovku stejnou radostjako já. Tento záÏitek si budu pamatovat aÏ do konceÏivota.

Dne 20. 6.–27. 6. 2013 jsme se my, studenti 3. roãníku rybáfiské ‰koly, zúãastniliuãební praxe v Polsku, která byla zamûfiena na jezerní hospodáfiství. Praxe pro-bíhala na jezerech v okolí mûsta Sierakow. Cílem této v˘pravy bylo seznámit násstudenty s rÛzn˘mi metodami odlovÛ ryb na jezerech – zejména síhov˘ch ryb.

V ranních hodinách jsme pravidelnû vyjíÏdûli na jezera a odlovovali jsme rybyza pomocí ténatové sítû, která byla dlouhá nûkolik desítek metrÛ. Také jsme senauãili metodû nastraÏení vûzencÛ, které byly umístûny v mûlk˘ch partiích jezera.

V dané lokalitû nás pfiekvapil v˘skyt karase obecného, se kter˘m se v âeskérepublice setkáváme jenom zfiídka. Za nepfiíznivého poãasí jsem se uãili nov˘mmetodám síÈování, se‰ívání sítí, zhotovování vûzencÛ a ténatov˘ch sítí. Ve volnémãase jsme se vûnovali rybolovu na zdej‰í fiece Vartû.

Bûhem na‰eho pobytu nám byl zaji‰tûn doprovodn˘ program, kter˘ nás mûlseznámit s kulturou a tradicemi regionu. Po celou dobu na‰eho pobytu se o na‰epohodlí starali zdej‰í zamûstnanci ‰koly a rybáfii. Nakonec pro nás bylo pfiipra-veno bohaté poho‰tûní z rybích specialit.

Tato praxe nám ukázala jiné techniky odlovu na plné vodû. Doufáme, Ïe spolu-práce s polskou ‰kolou bude i nadále pokraãovat.

·utriepka, Kavuliã, Kudláãek

Exkurze Polsko 2013

Neãekan˘ úlovek na Blanici

Koncem minulého ‰kolního roku jsem po ‰kole, jako skoro kaÏd˘ den, vyrazil se spoluÏáky na ryby. ·li jsmepomalu po proudu fieky Blanice a prochytávali zajímavá místa. Jako nástrahu jsem toho dne zvolil rotaãní tfipytkuvelikosti jedna. Zaãalo to jako obvykle. Vytáhlo se pár mal˘ch okounÛ, nûjaká ‰tiãka a bolínek. Do‰li jsme aÏk velkému silniãnímu mostu, kdyÏ vtom se to stalo.

SnaÏil jsem se udûlat co nejlep‰í nához aÏ ke druhé stranû fieky, abych prochytal celé její koryto. ¤eku ale pfiehazuji a uvíznu na jejím bfiehu. Dûlám pár rychl˘ch pohybÛ prutem a tfipytku vypro‰Èuji. Nástraha padá asi dostfiedu fieky a já rozmotávám zamotan˘ vlasec na navijáku. Najedou pfiichází pár velk˘ch ran do prutu. Nejdfiívenevím, co se dûje, ale pak si uvûdomuji, Ïe padající tfipytku vzala nûjaká ryba. Zasekávám. Ryba uhání proti proudu. Bere si metry vlasce. Kfiiãím na kamarády: ,,Mám na prutu ohromnou rybu!” Kluci ihned pfiibíhají a spolus Jirkou, Danem a Ale‰em zaãíná konverzace o tom, co je na prutû. Asi po pÛl hodinû zdolávání jsme si byli jistí.Je to sumec! Urãitû nejvût‰í ryba Blanice, král fieky. Teì ho jenom dostat na bfieh.

Po dal‰í hodinû zdolávání je ryba uÏ hodnû unavená a já vûfiím, Ïe ji udolám. JenÏe v tom nastává ta nejvût‰í komplikace. Ryba se uÏ nedrÏí hlavou proti proudu, ale volnû splavává aÏ na jez.Zkou‰ím ji otoãit. Nejde to. Ryba padá z jezu a já s prutem bûÏím za ní. Na‰tûstí se vlasec nepfiefiízl o Ïádn˘ kámenpod jezem a já ji mÛÏu dále zdolávat. To uÏ je u mû dal‰ích deset spoluÏákÛ, ktefií pfiihlíÏí zajímavému souboji.Rybu nemÛÏu udrÏet na místû a stále s ní bûÏím po proudu fieky. Asi po 500 metrech se mi ji podafií zastavit. Tomá‰a Honza lezou do vody a do náruãí berou velkého sumce.

Nastává chvíle ohromné radosti. Vyãerpanou rybu kluci pokládají do trávy a pfiichází ta nejhezãí chvíle – mûfiení.Sumec mûfií 126 centimetrÛ. Nakonec udûláme pár fotek na památku a pou‰tím rybu zpût do jejího království.

Na tento krásn˘ letní den budu dlouho vzpomínat.Mare‰ Josef

LukበStar˘chfojtÛ:„M˘m nejvût‰ím záÏitkem byla náv‰tûva

pstruhárny, kde mají roãní produkci lososo-vit˘ch ryb 600 tun za rok, zatímco u nás v âeské republice je to jen 200 tun (celá âRcca 700 tun – poznámka redakce). Vidûl jsemtam spoustu nov˘ch zafiízení, co jsem u násnezaznamenal. Byla to tfieba tfiídiãka ryb,která má v sobû zabudované i poãítadlo ryb.Nad sádkami mûli siln˘ pramen, ze kteréhobrali vodu, takÏe voda byla prÛzraãná a pocel˘ rok mûla 12 aÏ 14 °C, coÏ je pro chovlososovit˘ch ryb ideální. V sádkách chovalipstruha duhového, pstruha potoãního a sivenaamerického. Tato exkurze na sádkách veFrancii se mi velice líbila.“

David Kavuliã:„M˘m nejvût‰ím záÏitkem ve Francii byla

náv‰tûva akvária v ,,La Rochelle“. UÏ v˘tahve mnû udûlal velk˘ dojem, neboÈ napodo-boval starou ponorku. Byla tam dvû okénka,která evokovala v˘hled na oceán. Po otevfienív˘tahu nás ohromil velk˘ prosklen˘ oblouk, vekterém se vzná‰ely malé medúzky. Dokoncejedna ryba vyskoãila z akvárka a nበstudentji zachránil. Pak mû bavilo jen tak sedût a po-zorovat Ïraloky. Nikdy jsem Ïraloky nevidûl a tohle byla premiéra!“

Filip Seifried:„Do Francie jsme odjíÏdûli 14. záfií od

‰koly. Pfiípravy nebyly nijak veliké. Mûl jsems sebou akorát peníze a pár fiízkÛ na cestu.

Po úmorné sedmnáctihodinové cestû jsmepfiijeli do na‰eho stanovi‰tního mûsta –Ahunu. Nikdo nás zde ov‰em neãekal, a anise o nás nezajímal. Po pÛlhodinû se na‰tûstídostavila nûjaká Ïena, která nás ubytovala v místním starém internátu. Byl to pro nás‰ok, protoÏe pokoje byly po osmi lidech ...Dostali jsme ne moc voÀavé deky a navíc sepokoje nedaly zamykat. A byla zde zima ...Opravdu pûkné pfiivítání. Pak jsme ‰li naveãefii, která nás naopak pfiekvapila svou pestrostí a chutí. Jak se pozdûji ukázalo, bylatakhle dobrá v‰echna jídla. Poãasí a program

nebyly zpoãátku nic moc. S postupem ãasu ale exkurze gradovala.Bûhem posledních tfiech dnÛ jsme nav‰tívili velmi zajímavou pstruhárnu, kde jsem vidûl tak ãistou vodu v fiece jako zatím nikde.Navíc s obrovsk˘mi pstruhy. Poté jsem nav‰tívili La Rochelle, které jeznámé sv˘mi mofisk˘mi akvárii. Zde byl pro mû ráj, kaÏdé akváriummûlo své kouzlo, jenom ‰koda, Ïe mi v polovinû prohlídky do‰la baterie ve foÈáku. Asi nejúchvatnûj‰í bylo akvárium se Ïraloky, ktefiímûli kolem 4 metrÛ a mohli jsme se s nimi vidût tváfií v tváfi. Posledníden jsme jeli do PafiíÏe, kde bylo mnoho památek, a proto jsme zdalekav‰echny nestihli projít. Vidûli jsme chrám Notre Dame, pak jsme ‰li doLouvru (muzeum s obrazem Mona Lisy) a k Vítûznému oblouku, kter˘nechal postavit Napoleon Bonaparte. Nakonec jsme se vydali na slavnou Eiffelovu vûÏ, coÏ byl vrchol exkurze. Tato stavba mûfií kolem360 metrÛ a je z ní opravdu nádhernû vidût celá PafiíÏ. VÛbec nejhezãíbylo, kdyÏ se veãer rozsvítila. Bylo zde na mne ale pfiíli‰ mnoho lidí, a tudíÏ pfiíli‰ velk˘ frmol ... Zklamala mû povaha místních lidí a vÛbecjejich chování. Pfiijeli jsme 22. záfií dopoledne a z té dlouhé cesty autobusem jsme byli v‰ichni polámaní. To byl také jeden z minusÛexkurze. Ale celkovû bych v˘let do Francie zhodnotil kladnû, urãitûbych se tam je‰tû nûkdy chtûl podívat.”

TomበHájek:„Nejintenzivnûj‰í záÏitek z na‰í exkurze do západní Evropy nebude

asi jednoduché vybrat. Exkurze se mi velmi líbila a vût‰ina míst, kterájsme nav‰tívili, byla zajímavá. Napfiíklad velmi se mi líbila ãást exkurze, kdy jsme nav‰tívili v˘robnu koÀaku. I kdyÏ ho osobnû mocrád nemám, bylo zajímavé dostat nûjaké informace o tom, jak se tento

nápoj vlastnû vyrábí a jakou má ve Francii tradici.Dále mû velmi zaujala pstruÏí farma a líheÀ, kde bylpraktikován intenzivní chov pstruha a sivena, mûli zde opravdu pûkné ryby.

Ov‰em mÛj zájem se ubíral spí‰e k poslednímu dni exkurze, kdy byla v plánu náv‰tûva PafiíÏe, mûsta s obrovsk˘m turistick˘m zájmem a vyhlá‰en˘mipamátkami. S kamarády jsme vyrazili a pofiádnû jsmesi pro‰li celé mûsto. Nejvût‰ím záÏitkem pro násv‰echny asi bylo, kdyÏ jsme stoupali v˘tahem do tfietího patra Eiffelovy vûÏe, a stejné pocity bych asimohl popsat, kdyÏ jsme sedûli v parku pod ‚Eiffelovkou‘a ãekali na její rozsvícení. Bylo to úÏasné!“

Adéla ·mídlová:„Nejintenzivnûj‰ím záÏitkem byla pro mû Eiffelova

vûÏ. Tû‰ila jsem se na ni uÏ od prvního dne. Po pfiícho-du pfied tento monument jsem byla v rozpacích.Obrovské monstrum Ïelezné konstrukce pfiipomínalosv˘m vzhledem ãtyfinohou chobotnici, ale zároveÀ i místo pro romantiky, malífie a láskyplné páry. Eiffelova vûÏ má své kouzlo v ‰eru, kdy se rozsvítí Ïlutav˘m paprskem s problikávajícími svûtly.“

David Holub:„KdyÏ jsem se v autobusu probudil, nevûfiil jsem sv˘m oãím. ,,UÏ jsme tu,“ kfiiãí spoluÏáci. To je La Rochelle. Po

zastavení autobusu jsem vystoupil a uvidûl neuvûfiitelné centrum. Mé nad‰ení se zvedlo a já se tû‰il víc a víc dovnitfi. Ta chvíle nastala a já cel˘ natû‰en˘ a netrpûliv˘ letím k první vitrínce, kterou jsem uvidûl. Nበfrancouzsk˘ prÛvodcezaji‰Èoval vstupenky. Do ruky jsem dostal vstupenku ve formû obrázku, coÏ mû velice pfiekvapilo. Pfiicházím do v˘tahuve tvaru kostky, ale na zpÛsob ponorky. V̆ tah se dal do pohybu smûrem dolÛ. Proti mnû byla miniobrazovka, která ukazovala ponor mofiem smûrem dolÛ. V̆ tah se otevfiel. Lidé, ktefií byli pfiede mnou, se hnali pryã z v˘tahu a já mezitímsahal do ta‰ky pro mobil, abych si to mohl v‰e celé zdokumentovat. Vstup do první místnosti byl ohromující, vidím ryby,které bych v Ïivotû jen tak nevidûl. Akvárium, do kterého jsem se tak moc tû‰il, mû opravdu nezklamalo, a kdybych mûltu ‰anci a mohl bych tam jet znovu, urãitû bych se tam znovu vypravil.“

Vojtûch Vetch˘:„M˘m osobním, nezapomenuteln˘m záÏitkem bylo poznání bájného mûsta módy a památek – PafiíÏe. Vzbuzovala

ve mnû obrovsk˘ dojem a úÏas. Byl jsem pohlcen doménou obrovsk˘ch památek a turistÛ – také ze mne se stal turista.Fotoaparát nestíhal fotit a SD karta se rychle zaplÀovala spoustou nádhern˘ch fotek. Po celodenním chození po mûstû pfii‰la ta nejvût‰í tfie‰niãka na dortu – Eiffelova vûÏ. JiÏ z dálky budila ohromn˘ dojem, ale jakmile se ãlovûk pfiibliÏovalblíÏ a blíÏ, stále se zvût‰ovala, a aÏ kdyÏ jsme stáli pod vûÏí, to byl teprve nezapomenuteln˘ záÏitek. Tato stavba dokazovala ãlovûku, jak je mal˘ a bezmocn˘ a co lidská síla a píle mÛÏe dokázat. Byl jsem nadchnut a ohromen, jakmile budu mít první pfiíleÏitost, rád se do PafiíÏe opût podívám a vrátím i na del‰í dobu.“

David ·utriepka:„Pro mû byla uÏiteãná celá Francie, ale na jednu vûc jsem se tû‰il nejvíce. A to na to, Ïe jsme mûli ochutnávat ústfiice

a poznat jejich chov. V‰e bylo pro nás vlastnû novinkou a já nepfiestával b˘t v úÏasu. Zji‰Èoval jsem, Ïe chov ústfiic nenívÛbec tûÏk˘. Po radách, jak chovat ústfiice, jsme pfii‰li na ochutnávku. Majitel nám ukázal, jak se správnû otevírají a jedí.Ochutnali jsme v‰ichni. KaÏd˘ má na to odli‰n˘ názor. Mnû osobnû to chutnalo a pfiipadal jsem si u toho tak trochu nóbl.Jsem rád, Ïe jsem mûl tu moÏnost.“

RYBOVINY – ‰kolní ãasopis Stfiední rybáfiské ‰koly VodÀanyVydavatel: Stfiední rybáfiská ‰kola VodÀany (www.srs-vodnany.cz). Redakce: Záti‰í 480, 389 01 VodÀanyOdpovûdní redaktofii: Alena Kotová, Oldfiich DanûkV˘roba: TISKÁRNA âERN¯ s.r.o., âerná v Po‰umaví. Redakãní uzávûrka: 10. února 2014