r o ã n í k 1 22 0 0 6

1

ââ aa ss oo pp ii ss ll ee ss nn íí kk ÛÛ aa pp fifi áá tt ee ll ll ee ss aa

Modfiín opadav˘ – dfievina roku 2006

Profi l KI Zl ín

Ohlédnutí za os lavami v˘roãí SL· v Trutnovû

Lidovû o „lidové“ myslivosti

Nové internetové stránky LâR

V poslední dny loÀského roku zpfiíjemnily Lesy âR vánoãní ãas dûtem. Ve dnech 6.–18. 12. 2005 na celkem 28 místechcelé âeské republiky pfiipravily program zábavn˘ch soutûÏí. Hlavním tématem byly Vánoce a les.

Znalostní soutûÏKaÏd˘ch 15 minut byla vyhlá‰ena soutûÏní otázka s tématikou lesa. Ze správn˘ch odpovûdí byla vÏdy vylosována jednaa v˘herce si mohl odnést domÛ vánoãní stromeãek. V‰ichni úãastníci byli odmûnûni malou ãokoládou. Dûti tak mohlyzábavnou formou získat základní znalosti o lese a pfiírodû. Dovednostní soutûÏPro dûti byla pfiipravena maketa snûhuláka s otvory, do kter˘ch se trefovaly pfiipraven˘mi míãky. Za kaÏdou trefu siodnesli malí soutûÏící sladkou odmûnu v podobû ãokolády.Doprovodné soutûÏeV‰echny dûti, které zazpívaly koledu, písniãku nebo zarecitovaly básniãku s motivem lesa si mohly odnést stromeãek.

Text a foto: Ing. Pavel Hes, podnikové fieditelství LâRFoto: Petr Jäger

Vánoãní soutûÏení s LâRRoadshow 2005

Liberec

Most

Kladno

Ilustraãní fota z Liberce

Dûãín

LESU ZDARÚspěšný rok 20061 / 2006

44 Novoroãní anketa

55 Modfiín opadav˘ – dfievina roku 2006

88 Krajsky inspektorát Zlín

1133 Neumím si pfiedstavit, Ïe bych dûlal nûcojiného

1166 VzhÛru k samotû na „Kotárech“

1188 Ekologická témata se fie‰ila v Turecku

2200 Vydafiené oslavy jubilea lesnick˘ch ‰kolv Trutnovû

2244 Ochrana xylofágního hmyzu

2266 Mravenci chrání na‰e lesy

2288 Prodej na pni není na‰í cestou

3311 My‰ím letos nejvíce zachutnaly buky

3322 Pûstební dûlníci se ‰kolili v jemnûj‰íchzpÛsobech hospodafiení

3344 FotosoutûÏ „Pohledy do pfiírody“

3355 V lesnické osvûtû pokraãujeme i napfiesrok

3366 Lidovû o „lidové“ myslivosti

3388 ·kola praktického fotografování: V. díl

4400 Nov˘ internet byl spu‰tûn

4411 Vybíráme z tisku

4422 Panoráma

4433 Pozvánka na ples

www.lesycr.cz

OOBBSSAAHH ÚÚVVOODDNNÍÍ SSLLOOVVOOVáÏení ãtenáfii,je za námi rok 2005,ve kterém Lesy âeskérepubliky pfiistoupily kezmûnám ve své obchod-ní politice s cílem zv˘-‰ení hospodáfiského v˘-sledku. Tyto zmûnynebyly jednoduché, zna-menaly nejen zmûnuprodeje dfiíví, ale hlavnûv˘bûr smluvních part-nerÛ. Otevfiel se prostornejen pro dosavadnípartnery státního pod-

niku, ale i pro ostatní subjekty podnikající v oblastilesnictví, jeÏ se chtûjí podílet na lesnick˘ch ãinnos-tech ve státních lesích. Tato zmûna není moÏná takviditelná, ale podle mého mínûní patfií k nejdÛleÏi-tûj‰ím. Na základû nov˘ch smluv platn˘ch od roku 2005 seLesy âR budou pfiímo podílet na obchodu se dfiívím.I tato skuteãnost byla nûkter˘mi oponenty kritizo-vána. Lesy âR se ale nemohou zcela vzdát obchoduse dfiívím. Pokud by tak uãinily, ztratily by pfiístupna trhy, pfii‰ly by o zaslouÏen˘ zisk z vlastní prácea jako rozhodující producent v âeské republice byani nemohly garantovat dodávky velk˘m zpracova-telÛm. Jsem si vûdom, Ïe systém nastaven˘ v roce1992 pfii zaloÏení LesÛ âeské republiky nelze zmû-nit okamÏitû. Máme eminentní zájem spolupracovatse v‰emi soukrom˘mi subjekty v obchodû se dfiívím,ale jako rovn˘ s rovn˘m.V dobû, kdy pí‰u tento úvodník, nemám k dispozicidefinitivní údaje o hospodáfiském v˘sledku za cel˘rok 2005. Nicménû i tak je jasné, Ïe nastoupen˘trend bude dodrÏen. Pfiedpokládáme hospodáfisk˘v˘sledek pfied zdanûním a pfied tvorbou rezerv naúrovni 3. ãtvrtletí, tedy okolo 1 miliardy korun.Tento v˘sledek je díky zmûnám v obchodní politice,díky optimalizaci nákladÛ a hlavnû díky nároãnéa obûtavé práci v‰ech pracovníkÛ státního podniku,jimÏ tímto dûkuji.V roce 2006 nás bude ãekat poslední blok v˘bûro-v˘ch fiízení. Tím se uzavfie cyklus v˘bûru smluvníchpartnerÛ, ktefií budou mít zaji‰tûnu práci ve státníchlesích po dobu 5 let s moÏn˘m prodlouÏením o dal‰í3 roky. Poté by opût mûla b˘t provedena v˘bûrováfiízení na dal‰í cyklus. ■

Ing. Vladimír Blahuta,generální fieditel LesÛ âR

Ilustraãní foto na obálce: titulní strana – J. Karaszadní strana – J. Karas

LESU ZDARâasopis lesníkÛ a pfiátel lesa AAddrreessaa rreeddaakkccee:: LâR, s. p., Pfiemyslova 1106, 501 68 Hradec Královétel.: + 420 495 860 265 (276), fax.: + 420 495 262 391e-mail: karas@lesycr.cz, panenka@lesycr.cz, grepl@lesycr.cz

VVyyddáávváá:: Lesy âeské republiky, s. p., Pfiemyslova 1106, Hradec Králové 8 Iâ: 42196451, Evidenãní ãíslo Ministerstva kultury: 11416, ISSN 1214-4835

RReeddaakkããnníí rraaddaa::Pfiedseda: Ing. Václav Lidick˘; âlenové: Ing. Vlastimil Hudeãek, Ing. Jaromír Latner, CSc., Ing. Pavel Star˘, RNDr. Jifií Stonawski, Ing. Lubomír ·álek; ·éfredaktor: Ing. Jaroslav Karas; Odpovûdn˘ redaktor: Ing. Pavel Hes;Redaktor: Jaroslav Panenka, Petr Grepl; Sazba a litografie Typograf, s. r. o.

(Podepsané ãlánky nemusí nutnû vyjadfiovat stanovisko vydavatele)

TTiisskknnee:: Tiskárna Nové Mûsto, s. r. o.; Pfietisk povolen pouze se souhlasem redakce (Uzávûrka pfií‰tího ãísla 11. 1. 2006)

Rg1-1994

5

8

20

26

36

38

40

AKTUÁLNùLE

SUZD

AR

1 / 20064

Novoroãní anketaU pfiíleÏitosti nového roku jsme poloÏili nejvy‰‰ím pfiedstavitelÛm na‰eho podniku nû-kolik otázek.

Co byste popfiál zamûstnancÛm LesÛ âR do nového roku2006?

V. Blahuta, G¤: Pfieji v‰em zamûst-nancÛm LesÛ âR hlavnû pevné zdraví,hodnû pracovních úspûchÛ a mnohospokojenosti v rodinném ÏivotûK. LuÀák, VT¤: Pfiedev‰ím chci popfiátzamûstnancÛm podniku do novéhoroku hodnû zdraví, spokojenosti jakv zamûstnání, tak v soukromí. Dálepfieji v‰em kolegyním a kolegÛm, abyve své práci na‰li pocit seberealizace

a uspokojení z toho, co dûlají. Myslím si, Ïe je také velmi dÛle-Ïité, aby cítili, Ïe pracují v podniku, kter˘ si jejich práce váÏía umí ji ohodnotit.Z. Cába, E¤: Pfiedev‰ím zdraví a dÛvûru v realizované zmûnyu podniku.V. Sova, PS¤: ZamûstnancÛm LâRbych do nového roku popfiál hlavnûhodnû zdraví, ‰tûstí, spokojenostia aby se jim v roce 2006 vyplnilav‰echna pfiání aÈ soukromá ãi pracov-ní. V neposlední fiadû bych jim rádpopfiál i maximální spokojenostv práci, kterou vykonávají v rámcipodniku LâR.

Co v˘znamného ãeká LâR v novém roce? (vztaÏeno k Va‰e-mu úseku)V. Blahuta, G¤: Pfiedev‰ím velk˘ kus poctivé a zodpovûdnépráce nás v‰ech, neboÈ mj. musíme zdárnû dokonãit narovná-vání obchodních vztahÛ a vytvofiení nového systému obcho-dování se dfiívím v reÏii LâR. V novém roce oãekávám i defini-tivní vyjasnûní situace kolem zákona o vefiejn˘ch zakázkách vevztahu k LâR a pevnû vûfiím, Ïe poté budou odstranûnypochybnosti, které se mnoÏí v souvislosti s pfiipravovan˘mvyhlá‰ením posledního kola v˘bûrov˘ch fiízení. Velk˘m úkolembude i hledání vnitfiních rezerv v hospodafiení a nastavenínástrojÛ k mûfiení efektivnosti fiízení.

K. LuÀák, VT¤: V˘robnû technick˘úsek ãeká v pfií‰tím roce, stejnû jakocel˘ podnik, mnoho zásadnícha moÏno fiíci rozhodujících úkolÛ prodal‰í fungování podniku. Samozfiejmûnení moÏné v této anketû vyjmenovatv‰e, co nás ãeká. Zmíním se tedyo tom, co povaÏuji pro podnik z hle-diska v˘roby za nejdÛleÏitûj‰í. Jsou topodle mého názoru následující okruhy:

a) dokonãení v˘bûrov˘ch fiízení na lesnické ãinnosti a náhradastávajících smluv smlouvami nov˘mi, ve kter˘ch je zakotvensystém pfiímého prodeje dfiíví v reÏii LâR

b) zaji‰tûní provozního propojení v˘robní ãinnosti a obchodníãinnosti vãetnû dodávek dfiíví pro odbûratele, zvládnutíobchodní ãinnosti

c) udrÏení kÛrovce a dal‰ích ‰kÛdcÛ na únosné mífie v˘skytud) vyuÏití vhodn˘ch technologií tûÏební a pûstební ãinnosti

s ohledem na potfieby pfiírody a ekonomickou v˘hodnoste) kvalitní zpracování lesních hospodáfisk˘ch plánÛ a vyuÏi-

tí HÚL k vypracování stfiednûdob˘ch plánÛ v˘roby a ob-chodu

f) práce na podmínkách pro energetické vyuÏití biomasy

g) pfii správû vodních tokÛ vûnování maximální pozornostiprotipovodÀov˘m opatfiením

Z. Cába, E¤: Plné zavedení ekonomic-kého modelu fiízení na LS vãetnû moti-vace. Zahájení realizace zmûn v oblastiIT na podkladû v souãasné dobû zpra-covávané strategie.V. Sova, PS¤: Dofie‰it otázku v˘strojezamûstnancÛ.

Konec roku a zaãátek nového jeobdobím bilancování. S jak˘m pocitem se ohlíÏíte za rokem2005?V. Blahuta, G¤: Bûhem roku 2005 se zaãaly projevovat prvnív˘sledky zmûn v obchodní politice a zmûny vztahÛ k partne-rÛm. Ne v‰ichni jsou v‰ak se zmûnami spokojeni, a protovyuÏívali jakoukoliv moÏnost k odporu, kter˘ následnûv médiích zcela zastínil zlep‰ující se ekonomické v˘sledky. Tyv‰ak nejlépe ukazují, Ïe za námi v‰emi je vidût velk˘ kuspráce.Jsem spokojen, Ïe nastolená cesta vede k cíli a získává i pod-poru ze strany zamûstnancÛ a nûkter˘ch obchodních partne-rÛ. Uvûdomuji si také fiadu problémÛ, které se nedocenily,a budeme se proto s nimi muset vypofiádat v pfií‰tím období.K. LuÀák, VT¤: Rok 2005 byl urãitû jedním z nejobtíÏnûj‰íchjak pro podnik, tak pro mne samotného. Zmûna ve smluvníchvztazích a zmûna obchodní politiky s sebou pfiinesla pomûrnûobtíÏn˘ pfiechod. Nov˘ zpÛsob prodeje dfiíví v reÏii LâR byl najedné stranû vnímán jako velmi pozitivní zmûna v celémsystému fungování LâR, ale na druhé stranû byl nûkter˘mizamûstnanci vnímán jako pfiidání práce, aniÏ by tito pracovní-ci podniku staãili pochopit, Ïe se jedná i o nû samotné.Vûfiím, Ïe v˘sledky roku 2005 ukáÏou, Ïe byla nastoupenacesta správn˘m smûrem.Myslím si, Ïe právû nyní je nejvhodnûj‰í chvíle podûkovat tûm,ktefií se velmi aktivnû podíleli na zmûnách zapoãat˘ch jiÏ kon-cem roku 2004, ale hlavnû pokraãujících v roce 2005.Z. Cába, E¤: Podafiilo se splnit sliby zamûstnancÛm, Ïe pokudse bude podniku dafiit, bude se dafiit i jim ve smyslu lep‰íhov˘dûlku.V. Sova, PS¤: JiÏ mnoho let nebilancuji a ani si nedávámÏádná pfiedsevzetí. Pokud bych mûl ale poru‰it toto pravidlo,tak musím fiíci, Ïe u mne nepfievládá spokojenost nadnespokojeností, to se net˘ká jenom roku 2005, ale i roku2004. Myslím si, Ïe jsme mohli v podniku udûlat daleko více.Tím mám na mysli daleko více v rámci zmûn, které podnikLâR pfiipravoval a pfiipravuje.

S jak˘m osobním pfiedsevzetím jste vstoupil do roku 2006?V. Blahuta, G¤: Dokonãit cel˘ proces zmûn, stabilizovat situ-aci v podniku a pfiedev‰ím zaujmout dÛstojné postavení, kteréLâR náleÏí.K. LuÀák, VT¤: Nejsem pfiíznivec velk˘ch osobních pfiedsevze-tí a cílÛ. Budu spokojen, kdyÏ podnik zvládne následující rokse ctí, bez velk˘ch otfiesÛ, zamûstnanci budou spokojeni a celéLesy âR budou vnímány jako stabilní podnik kvalitnû spravu-jící majetek státu, kter˘ jim byl svûfien.Z. Cába, E¤: Dokonãit transformaci smluvních a obchodníchvztahÛ a s pfiáním, aby zamûstnanci mûli klid na práci. ■

Ing. Pavel Hespodnikové fieditelství LâR

Ing. Vladimír Blahuta

Ing. Karel LuÀák

Ing. Zdenûk Cába

Ing. Vladimír Sova

LESU

ZDAR

1 / 2006 5

AKTUÁLNù

Modfiín na imisních plochách v Kru‰n˘ch horách vytváfiel rychle zapojené, rychle rostoucí porosty, odolné ke klimatick˘m extrémÛm, zvûfii i imisím.V ãist˘ch monokulturách se v‰ak brzy zaãaly projevovat jeho nepfiíznivé vlastnosti a ohroÏení pfiedev‰ím námrazou. VyuÏití je vhodné jako pfiípravnédfieviny s dosadbou/podsadbou dfievin klimaxov˘ch.

problémÛ, stfietÛ, kontroverzí vnûj‰ích, ale pohfiíchu i vnitfi-ních a není zdaleka plnû vyuÏíván potenciál pro tvorbua ochranu pfiíznivého Ïivotního prostfiedí ani ekonomick˘a spoleãensk˘ potenciál odvûtví. Pfiekonání tûchto potíÏí,stejnû jako zaji‰tûní dal‰í existence a pfiínosÛ modfiínu v les-ních porostech bude vyÏadovat nemalou dávku koncepãnípráce, anal˘z i syntéz, respektování v˘sledkÛ poznání, alei rozhodnosti, odvahy a práce s vefiejností.V ãem tedy spoãívají pfiíãiny velkého zájmu o modfiín ze stra-ny lesnické odborné vefiejnosti a proã je s modfiínem spoje-no tolik problémÛ? Struãnû fieãeno, tato dfievina na‰la vhod-né podmínky díky umûlé obnovû lesa, má znaãné produkãnía environmentální v˘hody a na druhé stranû se na vût‰inûúzemí jedná o dfievinu tzv. nepÛvodní, roz‰ífienou díky les-nické kultufie. JiÏ velice záhy byly rozpoznány vhodné tech-nické i dal‰í charakteristiky dfieva modfiínu, zejména odol-nost proti hnilobû ve vlhkém a mokrém prostfiedí. Z prvnípoloviny XVI. století jsou zachovány záznamy o v˘robû oka-pov˘ch ÏlabÛ z modfiínového dfieva pÛvodem z oblasti Brun-tálska, Matthioli v roce 1562 hovofií o dodávkách modfiíno-vého dfiíví z oblasti hor pomezí Moravy a Slezska do Prahy.Pfiirozenû byl pfiitom modfiín (dfiín ve star‰í ãe‰tinû) roz‰ífienv ãesk˘ch zemích ve velice omezené oblasti reliktního cha-rakteru v podhÛfií JeseníkÛ, pfiedev‰ím v oblasti Nízkého

MMooddfifiíínn –– nneejjiissttoottoouu pprroovváázzeennáá ddfifieevviinnaavv nneejjiissttéé ddoobbûû

Pro rok 2006 zvolily LâR za strom roku dfievinu velice pfií-padnou a vhodnou. Modfiín opadav˘ (Larix decidua Mill.)mÛÏe b˘t témûfi symbolem stfiedoevropského a ãeského les-nictví. Dfievina, omezená v na‰ich zemích na mal˘ pfiirozen˘areál (arelu), byla poté, co byl ocenûn a rozpoznán její hos-podáfisk˘ a environmentální (stabilizaãní) v˘znam, roz‰ífienaa vyuÏívána v celém prostoru na‰eho regionu, v celé Evropûi ve svûtû. Pfii vhodné péãi a odstranûní pûstebních chyb a pfiirespektování biologick˘ch a ekologick˘ch vlastností zname-ná v˘znamn˘ pfiínos pro ekonomiku i stabilizaãní funkce les-nictví v krajinû. Spoleãnost tak byla také díky ní saturovánave sv˘ch potfiebách. V posledním období, v rámci globali-zaãních procesÛ a pfii zdánlivém nadbytku obnoviteln˘chzdrojÛ, resp. pfii jejich vynuceném nahrazování zdroji neob-noviteln˘mi, je pak naopak dfievinou proskribovanou, nepÛ-vodní a omezovanou, dokonce více neÏ smrk ztepil˘. Obrov-sk˘ potenciál poznání, spojen˘ s v˘zkumem ekologick˘m,dendrologick˘m, technologick˘m i biotechnologick˘m,zÛstal nevyuÏit a postupnû ztrácí na aktuálnosti. Paralelas lesnick˘m oborem je zfiejmá. Také lesnicko-dfievafisk˘ a les-nicko-environmentální sektor provází v souãasné dobû fiada

Modfiín opadav˘ – dfievina roku 2006Tento ãlánek pojednává o modfiínu opadavém (Larix decidua Mill.) z obecného hlediska,nezab˘vá se podrobnû jeho taxonomií a biologií, ale spí‰e nej‰ir‰ími souvislostmi jehovyuÏívání a pûstování. V návazn˘ch ãláncích se budeme snaÏit pfiedstavit ãtenáfiÛm tutodfievinu po stránce dendrologické, jejího pûstování i vyuÏití ve ‰lechtitelsk˘ch progra-mech a v návazn˘ch oborech (sadovnictví, krajináfiství, ochrana pfiírody a krajiny).

>>

LESU

ZDAR

1 / 20066

AKTUÁLNù

Jeseníku a v niωích partiích v˘chodních svahÛ HrubéhoJeseníku, tj. v oblasti ãeského Slezska, s mal˘ch pfiesahemdo severní Moravy (napfi. R˘mafiovsko). Populace na na‰emúzemí byly vyli‰eny jako L. decidua, var. sudetica, tzv. mod-fiín sudetsk˘ (slezsk˘, jesenick˘). Je fiazen spí‰e k modfiínÛmze suboceánické oblasti vy‰‰ích aÏ horsk˘ch poloh. Jakolokality pÛvodního v˘skytu jsou oznaãovány skalnatéa suÈovité svahy, kde je zápoj volnûj‰í a modfiín není ohro-Ïen konkurencí jin˘ch dfievin. Podle historick˘ch záznamÛse vyskytoval jako pfiímûs jedlov˘ch, borov˘ch, smrkov˘ch,bukov˘ch i dubov˘ch porostÛ (se zastoupením dal‰ích dfie-vin, napfi. LP, HB, BR). I kdyÏ se v pÛvodních spoleãenstvechjiÏ témûfi nevyskytuje, lze pfiedpokládat, Ïe jeho v˘skyt sepatrnû li‰il od kontinentálnûj‰ích oblastí a horní hranice lesaVysok˘ch Tater a Alp. Vût‰ímu roz‰ífiení této dfieviny v pole-dové dobû zfiejmû zabránila rychlej‰í expanze stín sná‰ejí-cích dfievin s vy‰‰í kompetiãní schopností a v suboceánickéhercynské oblasti i nûkteré abiotické faktory (námraza,ledovka a mokr˘ sníh, po‰kozující relativnû kfiehké vûtvei terminály a sniÏující konkurenceschopnost modfiínu).Popularitû modfiínu jako hospodáfiské dfieviny napomohlyhospodáfiské zpÛsoby aplikované v poãátcích moderníholesního hospodáfiství od 18. století. VyuÏívání holoseãía pûstování stejnovûk˘ch porostÛ vyhovovalo a vyhovujetéto dfievinû maximálnû, neboÈ je v souladu s jejími ekolo-gick˘mi nároky a vlastnostmi. Na rozsáhlej‰ích otevfien˘chplochách vynikne charakter modfiínu jako pion˘rské (pfií-pravné) dfieviny, rychle obsazující voln˘ prostor. Toho lzei dnes vyuÏít pfii pfiirozené obnovû modfiínu prakticky nacelém území âeské republiky, kdy nalétává na holiny, dokultur, ale zmlazuje se téÏ ve clonû porostÛ. VyÏadujeov‰em rychlej‰í uvolnûní neÏ jiné dfieviny – názorné pfiíkla-dy jsou napfiíklad na âernokostelecku. Modfiín je dále odol-n˘ vÛãi extrémnímu klimatu otevfien˘ch ploch, zejména vÛãiteplotním extrémÛm, a to jak nízk˘m teplotám, tak vzhle-dem k opaãn˘m teplotním v˘kyvÛm. Uvádí se jeho odolnostvÛãi poÏárÛm. Na druhé stranû je vysoce nároãn˘ na svûtloa ve vhodn˘ch podmínkách zpravidla pfiedrÛstá ostatní dfie-viny, a dostává se tak do nadúrovnû, této schopnosti je vyu-

Ïíváno i pfii vylep‰ování kultur. UváÏíme-li kvalitu dfieva,nepfiekvapí, Ïe se modfiínová pfiímûs stala cenûnou souãástístejnovûk˘ch, holoseãnû obnovovan˘ch porostÛ smrku,borovice i buku. Pevné a pruÏné, pfiitom v‰ak pomûrnûlehké, dfievo se cení jako stavební, ale pfiedev‰ím jako nábyt-káfiské a obkladové. Odolnost vÛãi klimatick˘m vlivÛm sevyuÏívá dodnes pfii v˘robû ‰indelÛ a pfii drobn˘ch venkov-ních stavbách, oboru zaznamenávajícího renesanci.Brzy rozpoznan˘ ekonomick˘ potenciál modfiínu byl navícspojen s cenûnou odolností vÛãi vûtru (odoln˘ srdãit˘ kofie-nov˘ systém) a tím se zpevnûním jinak labilních porostÛzejména smrku (porostní okraje, rozãleÀující prvky).V âechách jsou první záznamy o umûlé obnovû, v˘sadbáchz r. 1683 z TfieboÀska, na âernokostelecku jsou síje pÛvo-dem z Krnova doloÏeny z r. 1794. Dodnes se tu ve vysokémífie vyskytují mimofiádnû kvalitní modfiíny, byÈ není vyli‰o-vána zvlá‰tní kulturní sorta (jako napfi. modfiín hrotovick˘,kfiivoklátsk˘, par‰ovick˘, adamovsk˘).Ani estetická stránka pûstování modfiínu nebyla zanedbatel-ná, jedná se o jeden z mála rodÛ jehliãnanÛ, které jsou opa-davé a navíc se vyznaãují v˘razn˘mi barevn˘mi zmûnamijehliãí pfied opadem. I z toho dÛvody do‰lo k rychlému roz-‰ífiení modfiínu pfii zakládání rozsáhl˘ch zahrad a parkÛ pfie-dev‰ím anglického typu po celé Evropû. Reliktní charakterv˘skytu a rozsáhlé pfienosy osiva, aÈ jiÏ známého neboneznámého pÛvodu, spojené s velkou schopností diferenci-ace a rozdílností taxonomickou i ekologickou, vedl v pfiiro-zen˘ch podmínkách ke vzniku rÛzn˘ch populací (poddruhÛ,variet, proveniencí) s dosti odli‰n˘mi vlastnostmi a v pod-mínkách antropick˘ch vlivÛ ke vzniku v˘razn˘ch kulturníchsort. V˘razná je také schopnost vnitro- i mezidruhové hyb-ridizace. Rozsáhlé provenienãní a ‰lechtitelské pokusy pro-kázaly (pfiedev‰ím v minulosti) nutnost peãlivého v˘bûruproveniencí pro komerãní v˘sadby a perspektivnost ‰lechti-telsk˘ch programÛ. U nás tyto trendy vedly k roz‰ífiení za-stoupení modfiínu z pÛvodních 0,0 % na dne‰ních 3,7 %a dokonce se uvádí doporuãené zastoupení 4,5 %, coÏ koli-duje s odporem k pouÏívání modfiínu pozorovan˘m u jin˘chorgánÛ státní správy i nûkter˘ch zájmov˘ch a nevládníchsdruÏení. Velké nadûje byly a jsou vkládány do modfiínu v imisníchoblastech i pfii rekultivacích devastovan˘ch ploch. Opût seprokázala schopnost okupovat obnaÏené volné plochya tvofiit pomûrnû rychle úãinn˘ zápoj. ZároveÀ se v‰ak pro-jevila fiada chyb, kter˘mi se zavádûní a vyuÏívání modfiínuãasto vyznaãovalo. Pfiedev‰ím se neosvûdãilo pûstováníãist˘ch, nesmí‰en˘ch porostÛ. V tûchto v˘sadbách a síjíchdocházelo a dochází k poruchám rÛstu, deformacím, jedin-ci tvofií silné vûtve, hÛfie se ãistí a porosty jsou ve zv˘‰enémífie ohroÏené námrazou, nûkdy i mokr˘m snûhem, bylopopsáno téÏ zv˘‰ené po‰kození houbov˘mi a hmyzími ‰kÛd-ci. To se projevilo i v náhradních porostech v Kru‰n˘chhorách. Po období pfiíznivého rÛstu kultur, s rychl˘modrÛstáním, vytváfiením alespoÀ ãásteãného zápoje nebrání-cího náletÛm napfi. smrku a pfii relativní odolnosti vÛãi vlivuzvûfie do‰lo v dÛsledku námrazy k rozsáhl˘ch po‰kozením,pfiedev‰ím v polovinû 90. let XX. století. Jako optimální bylo prokázáno pûstování modfiínu dozastoupení kolem 30 % v dominantním postavení s volnoukorunou. Pak poskytuje maximální produkci (také z kvalita-tivního hlediska) i stabilizaãní vliv. V pfiípadû jiÏ zaloÏen˘chãist˘ch modfiínov˘ch porostÛ je Ïádoucí co nejrychlej‰í vne-sení dal‰ích dfievin, a to rovnûÏ formou podsadeb (SM, BK)a vytvofiení spodní porostní etáÏe.Dal‰ím problémem je z hlediska objemu i kvality produkcev˘bûr vhodné provenience, kde nám mohou slouÏit téÏ roz-sáhlé v˘sledky domácího provenienãního v˘zkumu a samo-zfiejmû zku‰enosti s pfiirozenou obnovou osvûdãen˘ch„místních“ (i pfies 300 let) populací. Jednotlivé populace(provenience, variety) se dosti li‰í ve sv˘ch rÛstov˘ch vlast-

V ãist˘ch porostech jsou modfiíny netvárné, silnû zavûtvené, mnohemménû stabilní, po‰kození hrozí pfiedev‰ím mokr˘m snûhem a námrazou.

LESU

ZDAR

1 / 2006 7

AKTUÁLNù

nostech (kvalitû kmene, vûtvení, rychlosti a dynamice rÛstu)i dal‰ích charakteristikách (délka vegetaãní doby, odolnostvÛãi biotick˘m a abiotick˘m faktorÛm), coÏ je pfii umûléobnovû a pfienosu materiálu nutno zohlednit. FaktoremovlivÀujícím jakoukoli lesnickou ãinnost je pak zodpovûd-nost a respektování zku‰eností, poznatkÛ praxe, v˘sledkÛv˘zkumu – napfi. rozsáhlé modfiínové plochy jsou v Kru‰n˘chhorách dosti labilní a nûkdy dochází k jejich rozpaduv dÛsledku pouÏívání nevhodn˘ch technologií pûstováníobalené sadby a následn˘ch kofienov˘ch deformací.RÛstové, produkãní a technologické vlastnosti modfiínu jsouale pfii odpovídajícím pûstování vesmûs pfiíznivé. Ponûkudjinak je tomu s poznáním jeho vlivu na dal‰í sloÏky lesníchekosystémÛ. Z dosud omezen˘ch hodnocení jeho pÛsobenína stav pÛd prozatím plyne pomûrnû nepfiízniv˘ efekt naprÛbûh pedogeneze, resp. na formování a dynamiku humu-sov˘ch forem. Modfiín se totiÏ vyznaãuje v podmínkách, zakter˘ch je pûstován, vysok˘m pfiíjmem a odãerpáváním Ïivinz pÛdy na jedné a tvorbou pomûrnû nepfiízniv˘ch forempovrchového humusu na stranû druhé. Opad modfiínu se sicepomûrnû málo hromadí na povrchu pÛd ve srovnání s jin˘-mi jehliãnany, nicménû jeho pedochemické charakteristikypo transformaci jsou ménû pfiíznivé ve srovnání s jin˘mi dfie-vinami, vãetnû napfiíklad smrku. To ov‰em platí v ãist˘ch,nesmí‰en˘ch porostech. Ve vhodn˘ch smûsích lze pfiedpoklá-dat mnohem pfiíznivûj‰í proces tvorby, transformace a opû-tovné mineralizace opadu. Vliv modfiínu na dal‰í sloÏky eko-systémÛ hodnocen ve vût‰í mífie nebyl, nicménû jej lze pfied-pokládat ve stejném smyslu jako pÛsobení na stav a v˘vojlesních pÛd, vãetnû jednoznaãn˘ch doporuãení pro lesnic-kou praxi, pûstovat tuto dfievinu ve stanovi‰tnû a produkã-nû vhodn˘ch smûsích.

A jaká bude budoucnost modfiínu v ãeském a evropském les-nictví? To záleÏí na mnoha faktorech zmínûn˘ch jiÏ v úvodu.Modfiín se bûhem více neÏ 300 let stal v˘znaãnou souãástí

na‰ich kulturních lesÛ. Z toho plynou i problémy pfiedev‰íms ochranou pfiírody a snaha jej vylouãit s ohledem na kon-cepce obnovy „pfiirozené“ skladby lesÛ. To je sice Ïádoucív lesích s velmi v˘raznou funkcí konzervace stavu, kter˘ lzepovaÏovat za pfiírodní, ale v lesích hospodáfisk˘ch i v fiadûCHKO s funkcí ochrany kulturní krajiny je nutno uvaÏovato revizi nejradikálnûj‰ích názorÛ – pfiedev‰ím s ohledem naochranu a zachování právû jinak antropogennû vytvofienékrajiny a jejího „tradiãního“ rázu (otázka je, ke kter˘m obdo-bím budeme „tradiãní“ kulturní ráz vztahovat). Jistû budeÏádoucí vylouãit modfiín z pfiísnû chránûn˘ch území typu pfií-rodních rezervací a národních parkÛ, tam, kde by se mûlauplatÀovat pfiedev‰ím „divoãina“ jakkoli fiízená a usmûrÀova-ná ãlovûkem. V pfievaÏujících lesích na‰ich zemí, umûléhopÛvodu, by pak mûl hrát modfiín i nadále v˘znamnou roliprodukãní a stabilizaãní s v˘znamn˘m pÛsobením téÏv oblasti tvorby a ochrany kulturní stfiedoevropské krajiny.Stejnû jako na douglasku v nûkter˘ch nûmeck˘ch zemích nanûj lze pohlíÏet jako na dfievinu zdomácnûlou na velké ãástina‰eho území s velk˘m, mnohoãetn˘m funkãním potenciá-lem. A samotn˘ lesnick˘ obor, abychom dokonãili úvodníparalelu, snad prokáÏe pfies v‰echny problémy stejnou stabi-lizaãní funkci v krajinû, ekonomice i ve spoleãnosti, alespoÀbychom se o to mûli snaÏit.

Pozn.: âlánek vznikl v rámci projektu NAZV PBLH05 V˘-znam pfiírodû blízk˘ch zpÛsobÛ pûstování lesÛ pro jejich sta-bilitu, produkãní a mimoprodukãní funkce. Vût‰ina fakto-grafického materiálu byla ãerpána z publikace: Musil, I. etal.: Lesnická dendrologie 1. Praha, âZU 2002. 177 s., hod-nocení mimoprodukãních funkcí na základû pÛvodníhov˘zkumu.

Prof. Ing. Vilém Podrázsk˘, CSc.Katedra pûstování lesÛ, fakulta lesnická

a environmentální âZU v Praze

Velkou odolnost a v˘raznou stabilizaãní funkci prokázal modfiín pfii vûtrné kalamitû i následn˘ch poÏárech ve Vysok˘ch Tatrách.

LESU

ZDAR

1 / 20068

NA NÁV·TùVù

Hospodafiíme v pestr˘ch podmínkáchV na‰em seriálu, kter˘ pfiedstavuje rozmanitost krajsk˘ch inspektorátÛ LâR, zavítámepoprvé na Moravu, do Zlína. Krajsk˘ inspektorát Zlín nepatfií k nejvût‰ím, ale oblast, kte-rou spravuje, je více neÏ rozmanitá. Jádro obhospodafiovaného území tvofií oblast Vala‰-ska, na jihozápadû ukrajuje ãást Hané a na jihu zasahuje na Moravské Slovácko. Ano, jeto kraj slivovice, frgálÛ a mnoha dal‰ích proslaven˘ch dobrot, ov‰em také to b˘val krajosamûl˘ch horalÛ-pasekáfiÛ, pastevcÛ ovcí, ktefií budováním rozpt˘len˘ch usedlostí mezilesy a horsk˘mi loukami vtiskli krajinû zvlá‰tní, nezamûniteln˘ ráz.

O struãnou charakteristiku lesnického hospodafienína území kraje jsme poÏádali fieditele KI ZlínIng. Milo‰e Valentu.

Mohl byste ve zkratce vyjádfiit, jaké jsou hlavní obec-né cíle KI Zlín pfii hospodafiení ve zdej‰ích, do znaãnémíry podhorsk˘ch a horsk˘ch lesích?

Krajsk˘ inspektorát Zlín obhospodafiuje lesy na plo‰evíce jak 66 000 ha. Jedná se pfieváÏnû o podhorské lesyzhruba na 45 tisících ha a dále asi 20 tisíc vyloÏenû hor-sk˘ch lesÛ, které se nachází na ãásti LS Vsetín a na celéLS RoÏnov pod Radho‰tûm. Na tûchto územích leÏídvû nejznámûj‰í CHKO Beskydy a Bílé Karpaty, jeÏ

v˘znamn˘m zpÛsobem ovlivÀují na‰e hospodafiení. Vev‰ech námi obhospodafiovan˘ch lesích uplatÀujemeprincip trvale udrÏitelného hospodafiení s dÛrazem nazvy‰ování podílu pfiirozené obnovy. Horské lesy sevyznaãují pfieváÏnû Ïivn˘mi stanovi‰ti, kde jsou hlavnímidfievinami smrk, jedle a buk. Zde preferujeme podrostnízpÛsob hospodafiení.V podhorsk˘ch oblastech, to je hlavnû území v okolíBrumova, Javofiiny a ChfiibÛ, se uplatÀuje tzv. pfiiroze-né bukové hospodáfiství. Ale nejsou jen hory a podhÛ-fií. O pestrosti na‰ich pfiírodních podmínek vypovídá to,Ïe je v na‰em kraji zastoupeno i hospodafiení v luÏ-ním lese.

Zmûnil se podstatnû hektarov˘ v˘nos z lesa na Zlín-sku s nástupem nové obchodní politiky LâR?

Hektarov˘ v˘nos se zmûnil, a to velmi v˘raznû z v˘nosu4155 Kã/ha na 5291 Kã/ha k 31. 10, poãítáme se zv˘‰e-ním aÏ na 5900 Kã/ha. Z tûchto jednoznaãn˘ch údajÛvypl˘vá, Ïe zámûr s realizací vlastního obchodu se dfie-vem byl správn˘.

Na nûkter˘ch lokalitách v rámci KI fiádily v minul˘chletech fiádné vûtrné smr‰tû, minul˘ rok tu prolétlodoslova tornádo. Jak vím od lesních správcÛ, b˘vajítyto vûtry dosti nevybíravé v tom, zda vyvrátit naprvní pohled stabilní smí‰en˘ ãi listnat˘ nebo stejno-vûk˘ jehliãnat˘ porost. Loni snad byl, co se t˘ãe ‰kod,v lesích klid.

Ano, loÀsk˘ rok byl v tomto ohledu celkem klidn˘. PopfiedloÀsk˘ch Ïiveln˘ch pohromách na lesních správáchBystfiice a Luhaãovice postihla v roce 2005 men‰í kala-mita pouze lesní správu Bystfiice. Na revíru Hole‰ovspadlo asi10 000 m3 kalamitní hmoty. Ov‰em na poãát-ku loÀského roku zv˘‰ená snûhová pokr˘vka kompliko-vala tûÏbu a pfiibliÏování dfiíví spojené s dodávkamina‰im hlavním odbûratelÛm – Biocelu Paskov, MM Pas-kov a Lenzing, ale i s tím jsme se museli vyrovnat.Také situace ve zpracování kÛrovcové hmoty v pÛsob-nosti krajského inspektorátu, tedy ve Zlínském kraji, másestupnou tendenci. Zapfiíãinilo to jistû vãasné poloÏenílapákÛ a instalování lapaãÛ, samozfiejmû za pfiispûníleto‰ního pfiíznivého poãasí.

(Krátce po uskuteãnûném rozhovoru postihla v˘chodníMoravu v noci z 6. na 7.prosince 2005 snûhová kalami-ta, která na mnoh˘ch místech zpÛsobila znaãné ‰kody

¤editel KI Zlín Ing. Milo‰ Valenta

„Poznej svÛj les – práce a Ïivot v lese“. Na lesních sprá-vách Bystfiice pod Host˘nem a Luhaãovice bylo vytipo-váno nûkolik zajímav˘ch míst, která dûti nav‰tûvovalya plnily rÛzné úkoly. Získat informace a odpovídatmohly dûti i pomocí internetu. Takov˘ch akcí ale probí-há celá fiada. Z toho, co jsem jiÏ fiekl, je patrné, Ïe na‰ekonání má svÛj smysl a spolupráci s MFFDM tedy pfied-pokládáme i v dal‰ích letech.

S koncem starého a zaãátkem nového roku se bilan-cuje v rÛzn˘ch v˘znamov˘ch rovinách. V ãem byl provás jako fieditele KI Zlín loÀsk˘ rok pracovnû nejob-tíÏnûj‰í a co vás naopak pfiíjemnû pfiekvapilo nebopotû‰ilo?

Snad nejobtíÏnûj‰í byl poãátek loÀského roku, spojen˘s rozjezdem plnûní dodávek dfiíví na‰im strategick˘modbûratelÛm v rámci nové strategie obchodu se dfiívím.Své sehrál i odmítav˘ postoj nûkter˘ch smluvních part-nerÛ a s tím spojená negativní mediální kampaÀ.Na druhé stranû mne potû‰ilo obûtavé pracovní nasaze-ní personálu zab˘vajícího se obchodem se dfiívím. Perso-nál, kter˘ se v poãátcích obchodu ocitl v nové situacibez potfiebného vybavení a bez praktick˘ch zku‰eností,byl schopen v podstatû v‰echny úkoly zvládnout nav˘bornou. ■

Text a foto: Petr Greplpodnikové fieditelství LâR

na pfieváÏnû mlad‰ích lesních porostech. V rámci kraj-ského inspektorátu Zlín leÏí dnes pfiibliÏnû 35 000 m3

kalamitní hmoty. Nejvíce postiÏena je lesní správa Vse-tín kde v˘‰e kalamity dosahuje dle pfiedbûÏného odhadu30 000 m3.)

KdyÏ se fiekne Zlín, vybaví se pfiespolním vût‰inouBaÈa, boty a v poslední dobû také Mezinárodní filmo-v˘ festival pro dûti a mládeÏ. LâR tento festival part-nersky jiÏ dvakrát podpofiily, spolupráce probûhlaprakticky v reÏii KI Zlín. Jak se díváte na v˘sledektéto spolupráce a jak˘ smysl v ní vidíte do budoucna?

Tento festival patfií pfiedev‰ím dûtem. Proto je na‰ímcílem pfiedstavit právû dûtem podnik Lesy âeské republi-ky jako správce lesÛ, do nichÏ chodí na v˘lety, a souãas-nû jako jejich partnera pfii poznávání pfiírody a budovánízákladÛ pro celoÏivotní vztah k Ïivotnímu prostfiedí.V rámci festivalu probíhala celá fiada akcí v na‰í reÏii.AÈ uÏ to byla beseda na Univerzitû Tomá‰e Bati s názvem„Vstupte bez klepání“, kde byl jednodu‰e nastínûnv˘znam státních lesÛ, nebo povídání o lesních zvífiatechv ZOO Le‰ná, vÏdy se jednalo o akce, které byly sv˘mprogramem uzpÛsobeny vnímavosti a potfiebám dûtskéhoposluchaãe. Podnik a jeho aktivity byly prezentoványi v informaãních materiálech festivalu.

Na‰e akce se ale neomezují jen na dobu konání festiva-lu. Pro aktivní Ïáky základních ‰kol byla urãena soutûÏ

LESU

ZDAR

1 / 2006 9

NA NÁV·TùVù

Vedoucí pracovníci KI Zlín. Zleva: Ing. Jaroslav Turek, zástupce les. spr. LS Luhaãovice, Josef Dobe‰, lesní správce LS Vsetín, Zdenûk Zále‰ák, lesní správ-ce LS Buchlovice, Ing. Jaromír Válek, lesní správce LS RoÏnov p. R., Ing. Milo‰ Valenta, fieditel KI Zlín, Ing. Jifií Va‰ík, lesní správce Bystfiice p. H.,Ing. Franti‰ek Skoupilík, zástupce fieditele KI Zlín

PPfifiíírrooddnníí lleessnníí oobbllaassttii

LS RoÏnov pod Radho‰tûmLO 34 Hornomoravsk˘ úval LO 37 Keleãská pahorkatina LO 39 Podbeskydská pahorkatina LO 40 Moravskoslezské Beskydy LO 41 Host˘nskovsetínské vrchy a Javorníky – se dûlí na dvû

podoblasti 41a – Vsetínské vrchy se nacházejí naoddûlené ãásti západnû od Vsetínské Beãvy, podo-blast 41 b Host˘nské vrchy se nachází jiÏnû od poto-ka Louãky

LS VsetínLHC Velké Karlovice:LO 41 Host˘nskovsetínské vrchy a JavorníkyLHC Vsetín:LO 41 Host˘nskovsetínské vrchy a Javorníky, oblast pfievládá LO 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy, okrajov˘ v˘skyt v JZ

ãásti LHC na revíru Pozdûchov

LS Bystfiice pod Host˘nemLO 34 Hornomoravsk˘ úval LO 36 Stfiedomoravské KarpatyLO 37 Keleãská pahorkatinaLO 41 Host˘nskovsetínské vrchy a Javorníky, které zaujíma-

jí 84 % území

LS LuhaãoviceLHC Luhaãovice:LO 35 Jihomoravské úvaly – nepatrná ãást u UHLO 41 Host˘nskovsetínské vrchy a Javorníky – severov˘-

chodní ãást celku

LESU

ZDAR

1 / 200610

NA NÁV·TùVù

V rámci Krajského inspektorátu LâR Zlín hospodafií pût les-ních správ a jedna správa tokÛ. Jsou to LS Bystfiice podHost˘nem, Buchlovice, Luhaãovice, Vsetín a RoÏnov podRadho‰tûm. Na Vsetínû pak sídlí Správa tokÛ oblast povodíMoravy.

Ve Zlínské kraji zaujímají lesy rozlohu pfies 154 300 ha,coÏ pfii celkové katastrální v˘mûfie Zlínského kraje 396 000 haznamená lesnatost 39%. Kategorie lesa v rámci kraje seãlení mimo lesy hospodáfiské na 310 ha lesÛ ochrann˘cha více jak 17 700 ha lesÛ zvlá‰tního urãení. ZastoupenílesÛ zlínského kraje z pohledu jehliãnat˘ch a listnat˘chdfievin je 58 % jehliãnat˘ch a 42 % listnat˘ch porostÛ.Nejvy‰‰í lesnatost v kraji je v horsk˘ch oblastech a pfied-hÛfiích, tj. v oblasti pfiedev‰ím Beskyd, ãásti Bíl˘ch Karpat,dále pak Vizovick˘ch a Host˘nsk˘ch vrchÛ a pohofií Chfii-bÛ. SvaÏitost a ãlenitost terénu v kraji v˘raznû omezujezemûdûlské vyuÏití, proto zhruba 50 % území pfiipadá nanezemûdûlskou pÛdu, v té tvofií hlavní podíl lesy. Zastou-pení lesa ve Zlínském kraji je ov‰em nerovnomûrné. Hlav-ní centrum se nachází na severov˘chodû v okrese Vsetín,kde dosahuje 50 %, na druhou stranu men‰í zastoupenílesÛ je v jihozápadní ãásti, kde rozsáhlej‰í komplex vytvá-fií pouze Chfiiby.

V obvodu KI Zlín a jeho LS se roãnû vytûÏí kolem 484 000m3

dfievní hmoty. Roãní úkol celkové umûlé obnovy lesa je cca350 ha a pfies 200 ha pfiirozené obnovy. V˘chovné zásahyv porostech do 40 let vûku jsou roãnû provádûny prÛmûrnûna 2260 ha. ZpÛsoby pûstování lesa vycházejí z principutrvale udrÏitelného hospodafiení v lesích s dÛrazem na zvy-‰ování podílu pfiirozené obnovy.

GGeeoollooggiicckkéé ppoommûûrryy

PodloÏí tvofií pfieváÏnû tfietihorní magursk˘ fly‰ s ãast˘m stfií-dáním jílÛ, jílovcÛ a pískovcÛ, s v˘skytem podmáãen˘cha sváÏn˘ch území. Údolí fiek a potokÛ tvofií ãtvrtohorní napla-veniny ‰tûrkÛ. PÛdy vznikající na fly‰ovém podloÏí jsou pfie-váÏnû hluboké, hlinitojílovité aÏ jílovité, minerálnû bohaté.

Organizaãní jednotky KI Zlín poãet revírÛ SL OSL

LS 116 RoÏnov pod Radho‰tûm 5 4LS 117 Vsetín 10 6LS 134 Bystfiice pod Host˘nem 9LS 136 Luhaãovice 16LS 138 Buchlovice 10

Rozloha obhospodafiovaného rozloha porostnímajetku pÛdy v ha

LS 116 RoÏnov p. R. 8 184LS 117 Vsetín 13 834LS 134 Bystfiice p. H. 12 117LS 136 Luhaãovice 16 490LS 138 Buchlovice 15 093KI 15 Zlín 65 718

Krajsk˘ inspektorát Zlín v datechKrajsk˘ inspektorát Zlín se sv˘mi lesními správami spravuje více jak 66 000 ha státní-ho lesa a v rámci v˘konu funkce odborného lesního hospodáfie se podílí na správû dal-‰ích více jak 32 000 ha, to v‰e na katastrální v˘mûfie 400 000 ha.

Vsetínské vrchy

LESU

ZDAR

1 / 2006 11

NA NÁV·TùVù

LO 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy - tvofií podstatnou ãástLS Luhaãovice

LHC Brumov:LO 38a Bílé Karpaty – vût‰ina územíLO 38b Vizovické vrchy – u hfiebenu Vizovick˘ch vrchÛLO 41 Host˘nskovsetínské vrchy a Javorníky

LS BuchloviceLO 34 Hornomoravsk˘ úval LO 35 Jihomoravské úvalyLO 36 Stfiedomoravské Karpaty – zaujímá pfies 98% území

lesní správy

RRoozzlloohhaa lleessÛÛ kkddee ssee vvyykkoonnáávváá ffuunnkkccee OOLLHH

LS ha poãet majetkÛ

LS 116 RoÏnov p. R. 6 320 4 682LS 117 Vsetín 11 054 4 330LS 134 Bystfiice p. H. 3 713 3 102LS 136 Luhaãovice 10 444 4 485LS 138 Buchlovice 62 1 688KI 32 193 18 287

PPrroovvoozznníí úúddaajjee

LS tûÏba celkem m3

LS 116 RoÏnov p. R. 59 000LS 117 Vsetín 110 300LS 134 Bystfiice p.H. 96 100LS 136 Luhaãovice 107 000LS 138 Buchlovice 111 500KI 483 900

SSppeecciiffiikkaa lleessnníícchh sspprráávv

LS 116 RoÏnov pod Radho‰tûmLS se nachází v CHKO Beskydy a vyskytuje se zde fiada chrá-nûn˘ch území

>>Zvoniãka

Podzimní panorama

LESU

ZDAR

1 / 200612

NA NÁV·TùVù

>> LS 117 VsetínNárodní pfiírodní rezervace Razula, vyhlá‰ená v r. 1949o rozloze 23,52 ha je porostlá 150–300 let starou jedlovoubuãinou pralesovitého charakteru s pfiímûsí smrku a javoruklenu.PHO I vodárenské nádrÏe Karolinka na Stanovnici, vyhlá‰e-no 1984, 56,23 ha.Lesní porosty patfií mezi nejproduktivnûj‰í.

LS 134 Bystfiice pod Host˘nemLHC se skládá ze dvou v˘raznû odli‰n˘ch ãástí pahorkatin-né, reprezentované HS 45 a 55a ãástí luÏní HS 19.Na území LS se nacházejí dva pfiírodní parky – Host˘nskévrchy a Záhlinické rybníky.

LS 136 LuhaãovicePfiírodní památka Sidonie dokumentuje produkãní sílu sta-novi‰tû a kvalitu místní populace buku lesního v zachova-ném starém porostu, kde byla namûfiena zásoba pfies1000 m3/ha, v˘‰ka stromÛ dosahuje aÏ 50 metrÛ.Demonstraãní objekt Vlára – ukázka pfiirozeného bukovéhohospodáfiství.

LS 138 BuchloviceSpecifikem oproti jin˘m lesním správám je pûstování sadeb-ního materiálu ve vlastních ‰kolkách, tj. ve vlastní reÏii.Pfiírodní rezervace Hol˘ Kopec vyhlá‰ena s cílem zachovatcharakter pÛvodních karpatsk˘ch buãin.

Správa tokÛ oblast povodí Moravy se sídlem na Vsetínû se stará o témûfi 3000 km vodních tokÛ. S hrazením bystfiinse zaãínalo jiÏ koncem 19. století. První úpravy byly prove-deny v letech 1892–1893. Poãátkem 20. století byla upra-vena vût‰ina potokÛ, které zpÛsobovaly problémy obcím. ■

Text a foto: Petr Greplpodnikové fieditelství LâR

Sídlo, adresa, kontaktní údajeLesy âeské republiky, s.p.Krajsk˘ inspektorát ZlínTfi. T. Bati 2513PO BOX 169760 01 Zlín

e-mail: oi.15 @lesycr.cztel.: 577 217 471-2fax: 577 210 074

V LuÏenkách

Vsetínské vrchy

LESU

ZDAR

1 / 2006 13

>>

Neumím si pfiedstavit, Ïe bych dûlalnûco jiného Pokud cestujete ze Zlína na jih Moravy pfies pohofií Chfiiby, upoutá vás na pravé stranûobzoru v˘razná silueta hradu Buchlov, kter˘ dal tomuto pohofií lidov˘ název „Buchlov-ské vrchy“. Zvlá‰tû na podzim vyniká krása listnat˘ch lesÛ, jeÏ se klenou po obou stra-nách silnice. Na úpatí malebn˘ch kopcÛ leÏí poklidná obec Buchlovice a kousek od zámkunaleznete sídlo lesní správy. S pofiádn˘m hrnkem horkého ãaje v ruce jsem zaãal zpoví-dat charismatického lesního správce Ing. ZdeÀka Zále‰áka.

NA NÁV·TùVù

Povûzte, jaká Ïivotní cesta vás dovedla na místo lesníhosprávce v Buchlovicích?K lesnictví mne vlastnû pfiivedl mÛj dûda. Zaãínal jako hajn˘mûsta Kyjova, slouÏil dokonce na krajské správû lesÛ veZlínû jako hlavní pûstební inspektor. Ale v padesát˘chletech, v dobû politick˘ch ãistek, skonãil opût v provozu jakotechnik polesí Malenovice. Nejranûj‰í dûtství, kaÏdé prázdni-ny a voln˘ ãas jsem trávil u dûdy na hájence na Sala‰iu Malenovic a byl to on, kdo mne v podstatû inspirovalk lesnickému povolání. Lesnickou a dfievafiskou ‰kolu jsemzaãal studovat na Slovensku ve Zvolenu, ale po roce jsempfie‰el do Brna, i kdyÏ mi ze zkou‰ek uznali jen myslivosta rusk˘ jazyk. Po ‰kole jsem nastoupil jako tûÏební mistr nalesní závod v Buchlovicích a po vojnû na polesí Buchlovcoby technik pûstební ãinnosti. Polesí to bylo veliké, mûlijsme okolo 80 zamûstnancÛ! Práce mne nesmírnû bavila.Myslel jsem si, Ïe toto bych mohl dûlat do konce Ïivota. Aletehdej‰í fieditel lesního závodu to vidûl jinak a já skonãil ponûkolika letech na ústfiedí nejprve jako technolog, pak aÏjako zástupce fieditele pro v˘robu. JelikoÏ jsem nebyl vestranû, tak se zdálo, Ïe nebudu tuto funkci vykonávat pfiíli‰dlouho. Nakonec ale pfii‰el osmdesát˘ devát˘ a já zÛstal.V roce 1992 pfii transformaci lesÛ jsem poÏádal u vznikají-cích LâR o funkci lesního správce nebo revírníka a kupodi-vu jsem se lesním správcem zde v Buchlovicích stal.

SSnnaaÏÏíímmee ssee ppûûssttoovvaatt lliissttnnááããee

Jsme v oblasti karpatsk˘ch buãin, kde se samozfiejmûhospodafií jinak neÏ v níÏinách nebo v horsk˘ch oblastech

Beskyd. Jaké principy lesnického hospodafiení zde uplat-Àujete?Máme ‰tûstí, Ïe mÛÏeme navazovat na lesnickou ãinnostlesníkÛ pÛvodních pomûrnû osvícen˘ch majitelÛ buchlov-ského panství, BerchtoldÛ. V dávné minulosti zde bylo díkyv˘robû ve sklárnách pomûrnû hodnû holin, kopce byly prak-ticky odlesnûné. Tyto holiny berchtold‰tí lesníci zalesÀovalihlavnû listnat˘mi dfievinami. Také Hol˘ kopec, pfiírodnírezervace naproti hradu Buchlovu, je zalesnûná umûle! Je‰tûstí, Ïe se nepodafiilo v sedmdesát˘ch a osmdesát˘chletech pfii exploataãních tûÏbách v‰echny star‰í krásné buko-vé porosty zlikvidovat, i kdyÏ bohuÏel velkou ãást ano. Pfii-rozená obnova se vyfiezávala a zalesÀovalo se smrkem.Nakonec zde dost kvalitních star‰ích bukov˘ch porostÛzÛstalo, samozfiejmû nejen díky BerchtoldÛm, ale i dal‰ímdobr˘m lesníkÛm. Po vzniku LâR pfii‰la velká zmûna, mohlijsme se skuteãnû lesnicky “vyfiádit”, zvlá‰tû zde v Chfiibech,které jsou z 65 % listnaté.

TakÏe je tu pfievaha listnat˘ch dfievin. Ano, jehliãnaté dfieviny jsou zastoupeny jen asi 35 %. Buk,kterého je asi 60 % v rámci listnáãÛ, zde vytváfií pfieváÏnûstejnorodé porosty. Je zde pomûrnû agresivní, protoÏe tam,kde se ho snaÏíme pûstovat s dubem, jednoznaãnû dubvytlaãuje. Jsou tu totiÏ pfieváÏnû Ïivná stanovi‰tû, kterábuku více vyhovují. Z dal‰ích listnáãÛ, kromû buku a dubu,zde máme habr, samozfiejmû tu vtrou‰enû rostou javorya lípy, jasany, obãas i bfiek ãi tfie‰eÀ. Na revíru Koryãany máme semenn˘ sad, kter˘ byl pÛvodnûurãen pro borovici a modfiín. O modfiín je velk˘ zájem,jenomÏe u borovice je tomu naopak. Borov˘ sad má oprav-du velkou plodnost, ale vzhledem k nulovému odbytu hopfievádíme na semenn˘ sad listnat˘. Máme zde vysazené

Ing. Zdenûk Zále‰ák

Lesní ‰kolka

LESU

ZDAR

1 / 200614

NA NÁV·TùVù

>> roubovance jefiábu bfieku, také jilmu drsného, letos jsme zdevysazovali roubovance tfie‰nû ptaãí a ve VÚLHM v Kunovi-cích máme jiÏ pfiipraveny roubovance javoru klenu.

¤íkal jste, Ïe je zde pfievaha listnat˘ch dfievin. Ekonomic-ky v˘hodná dfievina je dnes smrk. Jak se tato skuteãnostodráÏí napfiíklad v nákladech na obnovu lesa?

Je to vûc, která nás ponûkud trápí. V modelech diferenciálnírenty se bohuÏel díky pestrosti pfiírodních podmínek nedá v‰edokonale postihnout. Zvlá‰tû u nás, na Ïivn˘ch stanovi‰tích,kde se snaÏíme pûstovat listnáãe. Musíme vysazovat napfi. bukv poãtu 9000 ks na ha, kdeÏto smrku se sází 4000 ks na ha.Ve schválném LHP dokonce máme stanoveno prodlouÏenídoby zaji‰tûnosti holiny ze 7 let na 9 let, to znamená, Ïemáme o dva roky zv˘‰ené náklady na zaji‰tûní. Diferenciálnírenta s tûmito specifiky nepoãítá. Na pfií‰tí rok máme o 10 havíce zalesnûní, zhruba stejné mnoÏství v˘chovn˘ch zásahÛa tûÏby jako letos, pfiitom finanãních prostfiedkÛ na zaji‰tûnítûchto ãinností bude ménû. SnaÏíme se také sniÏovat stavyzvûfie, aby nenarÛstaly neúmûrnû náklady na ochranu kultur,ale vzhledem ke znaãné migraci ze sousedních majetkÛ je toobtíÏné. Máme zde pomûrnû znaãné plochy mlazin vznikl˘chz pfiirozené obnovy, coÏ je vyslovenû ráj pro zvûfi, a ta se natûchto lokalitách loví velmi tûÏko.

Máte tu také jedno specifikum – pûstujete si vlastnísadební materiál. V roce 1995 jsme dostali koncem bfiezna od tehdej‰í Lesní

spoleãnosti Buchlovice nara‰ené sazenice buku, dovezenéúdajnû z velko‰kolky Budi‰ov. Mûly b˘t vypûstoványz na‰ich dodan˘ch semen. U nás teprve roztával sníh a odsprávce z LS Jaromûfiice nad Rokytnou jsem se dovûdûl, Ïeje u nich je‰tû 30 cm snûhu a mrzne. TakÏe pÛvod bychhádal snad na Maìarsko nebo jiÏní Slovensko. Ztráty pozalesnûní tûmito sazenicemi byly obrovské, více jako50 %. Tato skuteãnost rozhodla o tom, Ïe jsme postupnûpfievzali zanedbané lesní ‰kolky od Lesní spoleãnostiBuchlovice a zaãali si potfiebn˘ sadební materiál pûstovatsami. V souãasné dobû máme 8 lesních ‰kolek o celkovév˘mûfie 3,42 ha. V tûchto ‰kolkách máme rozpûstovan˘ch1 100 000 sazenic. Na v˘sadbu na pfií‰tí rok nám chybí jenasi 100 000 pfieváÏnû jehliãnat˘ch sazenic. Pfiedpokládám,Ïe do budoucna si v‰e v plné mífie zajistíme z vlastníchzdrojÛ.

Ekonomicky je to tedy pro vás v˘hodnûj‰í? Vût‰inu ‰kolek jsme museli oÏivit doslova ze stavu mrtvola náklady na obnovu byly nûkde znaãné, pfiesto dosahujemeve ‰kolkách kladného hospodáfiského v˘sledku. Sazenice pfii-tom oceÀujeme prÛmûrnou cenou sazenic, nakupovan˘chLâR. Pfiedev‰ím pak máme okamÏitû k dispozici vlastní, kva-litní sadební materiál známého pÛvodu, díky kterému jsmesníÏili ztráty ze zalesnûní do 15 %. Tím se projevuje ekono-mická v˘hodnost nejvíce.

Jaké jsou va‰e zku‰enosti s novû nastolenou podnikovouobchodní politikou v podmínkách ChfiibÛ?Já se domnívám, Ïe my‰lenka vlastního obchodu se dfievemje sama o sobû v˘borná. Jediná potíÏ je, Ïe na tuto ãinnostnejsme, alespoÀ zde, náleÏitû pfiipraveni. Dfiíve jsme prodalim˘tní buk s neprav˘m jádrem za jednu korunu (!) a dnesi za 1 100 Kã, coÏ je samozfiejmû ohromn˘ rozdíl. Problémje ale v podmínkách, které jakoby se vrátily o 30 let zpût. Jerozdíl prodávat na severu Moravy smrk pfiímo do Paskovaa vyfiezávat zde z m˘tních bukÛ potfiebnou kvalitu. Nemámedfievosklady na potfiebné detailní druhování, a musíme tudíÏdruhovat pfiímo v lese. Chfiiby se vyznaãují prudk˘mi, krát-k˘mi svahy, není zde prostor na vhodné rozloÏení hmoty.RovnûÏ v˘roba je prodejem pfiímo v lese brÏdûna. A to sinemÛÏeme dovolit, protoÏe poãasí, kdy mrzne a je snûhovápokr˘vka, je u nás vût‰inou pouze v lednu a únoru. Listna-té m˘tní úmyslné tûÏby, pfii kter˘ch uvolÀujeme pfiirozenézmlazení, se ve fly‰ov˘ch Chfiibech nedají dûlat v dobûodmûku nebo v létû. ¤e‰ením musí b˘t pofiízení vhodnûsituovaného dfievoskladu. Tím samozfiejmû narostou odby-tové náklady, ale s tûmi se musí pfii vlastním prodeji dfiívípoãítat, stejnû jako s náklady na tûÏbu, pfiibliÏování a mani-pulaci dfiíví.

Rozhledna

Budova LS Buchlovice

LESU

ZDAR

1 / 2006 15

LLiiddéé ssee uu nnááss vv lleessee cchhoovvaajjíí vvûûtt‰‰iinnoouu sslluu‰‰nnûû

V rámci Programu 2000 jste na LS Buchlovice vybudova-li mnoho zajímav˘ch vûci. Opravili jste napfiíklad krásnoudfievûnou zvoniãku na Bunãi. Pfiímo s va‰ím jménem jetaké spojována kamenná rozhledna na Brdu. Stavba toho-to druhu pr˘ nebyla realizována na na‰em území více jak70 let. Jaká byla v tomto projektu va‰e role?

Na místû nynûj‰í kamenné rozhledny stávala je‰tû za m˘chklukovsk˘ch let dvacetimetrová dfievûná rozhledna. JiÏ ten-krát v‰ak chátrala a pozdûji spadla nadobro. ¤íkal jsem si, Ïeby nebylo marné tuto rozhlednu z fondu Programu 2000obnovit, samozfiejmû dfievûnou, která by firmu dobfie repre-zentovala. Povolena nám byla dfievûná rozhledna, ale pouzedo v˘‰ky 6 metrÛ. Na‰tûstí starosta Modré, b˘val˘ vodohos-podáfi LZ Buchlovice a mÛj kamarád, mûl nápad, Ïe s vyuÏi-tím lomu, kter˘ funguje na pozemku na‰í lesní zprávy, by semohla postavit rozhledna kamenná. A skuteãnû se námtento nápad pfies mraky problémÛ podafiilo bûhem 4 letuskuteãnit. Samozfiejmû koneãn˘ v˘sledek vzniknul spoleã-n˘m úsilím mnoha firem, obãansk˘ch sdruÏení, institucíi jednotliv˘ch nad‰encÛ. Pfii slavnostním otevfiení rozhledny,které se uskuteãnilo v fiíjnu v roce 2004, se se‰lo snad 2000lidí. Rozhledna byla uÏ otestována mnoha vûtry a vydrÏela.Pfii dobrém poãasí je odtud opravdu nádhern˘ v˘hled. Prorevír Kostelany je navíc vynikající, Ïe z rozhledy je snad 80 %revíru vidût a krásnû lze napfiíklad monitorovat v˘skytkÛrovce.

Co fiíká va‰emu snaÏení vefiejnost? Nepo‰kozují lidé to, covybudujete?MoÏná zde máme ‰tûstí, ale lidé se chovají v lese vût‰inouslu‰nû. Postavili jsme asi 20 odpoãinkov˘ch altánkÛ a asi jenve dvou pfiípadech se na nich vyfiádili nûjací takzvaní „tram-pové“. Vût‰ina náv‰tûvníkÛ lesa si v‰e, co pro nû v lese dûlá-me, povaÏuje a zdá se mi, Ïe to vzali jaksi za svoje a dokon-ce zbudované objekty hlídají.

A co auta ãi motorky v lese?Auta nejsou takov˘ problém. Instalovali jsme v lese závory,ale to bylo hlavnû kvÛli pytlákÛm. Operovala zde skupinkapytlákÛ, mûli halogenová svûtla a slu‰né lovecké vybavení.Za jednu noc staãili ulovit pofiádného jelena a dvû prasata.Takto fungovali dva roky a policie je dostala víceménûnáhodou, kdyÏ vy‰etfiovala krádeÏ kfiovinofiezÛ a postfiikova-ãÛ. Jeden z nich byl ãlenem gangu, kter˘ pfiepadával kami-ony. Mûli u sebe dokonce revolvery, takÏe si dovedete pfied-stavit, co by se mohlo stát personálu pfii setkání s takov˘mlumpem v lese. Situace s pytláctvím se od té doby trochuzlep‰ila, ale objevují se dal‰í pfiípady. Problémy, a velké, jsou s motorkáfii. Jsou to kluci okolo20 let, jezdí ve skupinách a testují své drahé stroje. V zónûklidu na Mar‰avû zaãne jelení fiíje a vzápûtí se tu zaãnouprohánût tlupy motorek. My jsme proti tomu v podstatûbezmocní.

Zformoval ve vás Ïivot v krásné krajinû ChfiibÛ nûjakéÏivotní krédo?Krédo? V‰e, co ãlovûku Ïivot pfiinese, i v lesafiinû, není jenrÛÏové. Ale i to ‰patné vás mÛÏe nûkam posunout. KdyÏ sepodívám kolem sebe a vidím, Ïe porosty, co jsme zalesÀova-li, rostou, Ïe se lidé v lese cítí dobfie a obãas nás i pochválí,tak mám takov˘ pfiíjemn˘ pocit. Asi proto ãlovûk na tu lesa-fiinu ‰el. MoÏná to zní jako fráze, ale neumím si pfiedstavit,Ïe bych dnes dûlal nûco jiného. ■

Rozhovor pfiipravil: Petr Greplpodnikové fieditelství LâR

Ilustraãní fota: Zdenûk Zále‰ák

NA NÁV·TùVù

Skládka palivového dfiíví

Pohled do údolí

Odpoãívadlo

LESU

ZDAR

1 / 200616

NA NÁV·TùVù

Nûkdy se fiíká, Ïe lesnické povolání je spí‰e Ïivotní poslá-ní. Vnímáte to také tak?Já nefiíkám poslání, to zní hodnû honosnû. Já si myslím, Ïelesafiina, alespoÀ v mém pojetí, je podobnû jako napfiíkladzemûdûlství Ïivotní styl. MÛj dûda byl hajn˘ a já vyrÛstalv podstatû na hájence, shodou okolností je to dnes ãást, nakteré LS Bystfiice hospodafií. Bydlel jsem u babiãky a dûdeãkado 10 let. Hájenka stála na samotû, do vesnice to bylo asijeden kilometr, ona tam nakonec stojí dodnes. Vedle byla‰kolka, ve které byla zamûstnaná babiãka. Dûtství mne vlast-nû ovlivnilo na cel˘ Ïivot. Dnes jsem skonãil úplnû pfiesnû tak,jak jsem si to vysnil. Bydlím na samotû na hájence a lesnicképovolaní je pro mne m˘m vlastním Ïivotním stylem. Promításe to i do Ïivota mimo pracovní dobu – tím kde bydlím. Jsemzde neustále ve styku s místními horaly, s pfiírodou ve v‰echjejích podobách, se zvûfií, prostû se v‰ím, co k tomu patfií.

Profesnû zde pÛsobíte od ‰koly, nebo jste pracoval i jinde?Za staré organizaãní struktury jsem pracoval nejprve na ved-lej‰ím Polesí Loukov jako zástupce vedoucího, dnes je tosoukrom˘ majetek. Po zmûnû LHP vzniklo zde na Kotárechpolesí. Pozdûji, po revoluci, jsem tu nastoupil jako vedoucípolesí, záhy do‰lo opût v roce 1992 k restrukturalizaci,vznikly LâR a já jsem zde zÛstal jako revírník.

ZZaassttoouuppeenníí ddfifieevviinn jjee vv ooppttiimmuu

Lesní správa Bystfiice po Host˘nem obhospodafiuje dvûrozdílné oblasti, oblast luÏního lesa a oblast pahorkatiny.TûÏi‰tû va‰eho úseku je právû v pahorkatinû.Ano, revír leÏí v nejvy‰‰í ãásti Host˘nsk˘ch vrchÛ. Je to nej-ãlenitûj‰í, nejhornatûj‰í a nadmofiskou v˘‰kou nejvy‰‰í revírv rámci Lesní správy Bystfiice pod Host˘nem. Jeho tûÏi‰tû jev pátém vegetaãním stupni. Hranicí zasahuje na Kelãsk˘Javorník, coÏ je nejvy‰‰í hora Host˘nsk˘ch vrchÛ.

Jak byste vበrevír charakterizoval z hlediska dfievinnéskladby a zdravotního stavu?

Myslím si, Ïe pro tuto oblast a nadmofiskou v˘‰ku je zdej‰ízastoupení dfievin zcela v optimu. Jako hlavní dfievina je zdezhruba pÛl na pÛl zastoupen smrk s bukem, vtrou‰enû zderoste javor, jasan a jedle. Tûmto dfievinám se zde vût‰inoumaximálnû dafií, jsou zdravé, vitální, vytváfií kvalitní pfiírÛsty.

To tedy znamená, Ïe nemáte Ïádné problémy tfieba s kÛ-rovcem?S kÛrovcem jsem na tom opravdu dobfie, poslední 2 rokyjsem se nedostal ani na základní stav v˘skytu, jestli to mohutakto oznaãit. KÛrovec se zde vyskytoval v ponûkud vût‰ímífie v roce 1993–1996, ale od té doby je od nûj klid.

Nadnesu otázku melioraãních a zpevÀujících dfievin. Vy fiíká-te, Ïe dfievinná skladba je zde zcela optimální a dfieviny jsouzastoupeny blízko pfiirozen˘m pfiírodním podmínkám?Myslím si, Ïe ano. Nov˘ lesní zákon v pfiípadû MZD nás les-níky, napfiíklad zde v této konkrétní oblasti, tlaãí do nûãeho,co nemá logiku. Já tu dost pracuji s pfiirozenou obnovou,mám oblasti, kde se masivnû, aÏ agresivnû zmlazuje buka jsou zde oblasti, kde se zase velmi dobfie zmlazuje smrk.Zdá se mi zhola zbyteãné násilnû umísÈovat do tohoto zmla-zení melioraãní a zpevÀující dfieviny jen proto, Ïe to je záko-nem pfiedepsané a Ïe v daném porostu musím dosahovaturãitého podílu MZD.

VzhÛru k samotû na KotárechKrajov˘ v˘raz „kotáry“ na Vala‰sku znamená kopcovitou krajinu nebo vysoko poloÏenémísto. Krajina kolem osamocené budovy stejnojmenného revíru Kotáry spadající podLesní správu Bystfiice pod Host˘nem tuto pfiedstavu témûfi pfiesnû naplÀovala. Pocit, Ïejsem na samém konci svûta, je‰tû umocÀovalo sychravé, nevlídné poãasí. RevírníkIng. Ludvík Smû‰n˘, se kter˘m jsem se se‰el v jeho pracovnû, v‰ak byl ãerstvû oholen˘a usmûvav˘.

Revírník Ing. Ludvík Smû‰n˘

Lesní správa Bystfiice pod Host˘nem

LESU

ZDAR

1 / 2006 17

Jaké máte na revíru zastoupení vûkov˘ch tfiíd a z tohoplynoucí tûÏby? Celá lesní správa má obecnû na kopcovit˘ch revírech vy‰‰ízastoupení vy‰‰ích vûkov˘ch tfiíd. Na velké ãásti horsk˘chrevírÛ je genová základna, a tím se nám zvy‰uje obm˘tí.Myslím si, Ïe nám to v lese tolik nevadí, protoÏe zde pracu-jeme s pfiirozenou obnovou, ale máme tu pak vysok˘ podíljádra, takÏe se to projeví na zpenûÏení. Dnes to v‰ak uÏ nenítakov˘ problém jako v minulosti, kdy bylo zpenûÏení sku-teãnû velmi nízké.

JJeeddllee aa zzvvûûfifi

PÛvodní dfievina v této oblasti je také jedle. Co vám jedlefiíká? Jedli mám asi ze v‰ech dfievin nejradûji, myslím tím spí‰ez osobních dÛvodÛ, neÏ po stránce ekonomické. Za svépraxe jsem dokonce pro‰el obdobím, kdy se jedle sázetnesmûla. Mám osobní závazek, a to ten, Ïe alespoÀ pÛl hajedle roãnû vysadím. Jedle tady roste i ve star˘ch porostech,kde je jí ov‰em ménû, a aby zde zÛstala i do budoucna,plním to, co jsem naznaãil. KaÏd˘ rok také sebereme 3 aÏ5 metrákÛ jedlového semene.

Jak je jiÏ z názvu jedle patrné, má ji velice ráda zvûfi. Jakzabezpeãíte, aby vám vÛbec nûjaká jedle vyrostla?Pfiestal jsem úplnû dûlat oplocenky s jedinou v˘jimkou, a toje právû u jedle. Udûlal jsem nûkolik experimentÛ vãetnûtady toho na pasece za hájovnou. Toto jsou kalamitní holi-ny po tornádu z roku 1996. ¤íkal jsem si, Ïe na tak velképlo‰e musí pfiece nûjaká jedle pfieÏít i bez ochrany. Jak vidí-te, smrk je jiÏ po profiezávce a jedle byla a je neustále skou-sávána. Mohu ale naopak konstatovat, Ïe v posledních3–4 letech se jedle beze ‰kod zmlazuje pod porostem. Nûkdestaãí pouze nátûr a nûkde i nenatfiené jedle pfieÏívají.

Znamená to tedy, Ïe stavy zvûfie zaãínají b˘t v této oblas-ti v souladu s pfiirozenou obnovou jedle?Myslím si, Ïe stav zvûfie, a bavíme se o zvûfii daÀãí, je odroku 2000 vcelku optimální. Na zv˘‰eném odstfielu sev minul˘ch letech urãitû podepsalo to, Ïe honitby mûnilynájemce. Jsme ale jiÏ tfii roky od zmûny nájemce, stavy zvûfiese mírnû zv˘‰ily. Zv˘‰ily se ov‰em ve prospûch samãí zvûfie,coÏ byl v podstatû nበzámûr.

Sledujete v lese nûjaké ‰kody pÛsobené zv˘‰en˘mi stavyzvûfie ãerné?V posledních letech jsou stavy zvûfie ãerné enormní. V lesenám ‰kody prakticky nedûlá, spí‰e ‰kody myslivecké, sniÏu-je pfiírÛst srnãí zvûfie atd. PÛsobí v‰ak velké ‰kody na okol-ních kulturách mimo les, pfiedev‰ím zemûdûlcÛm. Pfiitom nasníÏení stavÛ by staãilo zmûnit zákon a nehájit bachynûa dospûlé kusy. Je hezké, Ïe se v rámci mysliveckého hos-podafiení loví urãit˘ podíl selat, lonãákÛ atd. Ale my se uÏnebavíme o hospodafiení, n˘brÏ o sniÏování stavÛ.

Jako ãlovûk Ïivotem doslova spjat˘ s lesem budete míturãitû svÛj o zku‰enosti opfien˘ názor na snahy o návratvelk˘ch ‰elem do pfiírody. ·elmy by mohly snad hráturãitou roli pfiirozeného predátora, nemyslíte?·elmy samotné nic nevyfie‰í. Na této my‰lence je pûkné pouzeto, Ïe se nûjaká ãást ztracené pfiírody vrací zpût. Ov‰em pfií-roda dnes není stejná jako v minulosti. âlovûk si ji velmi zmû-nil k obrazu svému a dnes se snaÏí na dne‰ní podmínkynaroubovat nûco, co Ïilo v jin˘ch podmínkách kdysi, a dnesjsou tyto podmínky diametrálnû odli‰né. Je tedy nutné velmicitlivû zváÏit takové stavy ‰elem, které je‰tû mohou s námipfieÏít v kulturní krajinû. Je to samozfiejmû záleÏitost urãitéhodruhu. U rysa nevidím problém. Nûco jiného jsou tfieba med-vûdi. Nebylo by pûkné, kdyby to u nás s medvûdem dopadlo

stejnû jako na Slovensku. Dost ãasto to u nás dopadá tak, Ïese chrání jeden Ïivoãich na úkor ostatních, a to je od pfiiro-zeného bûhu vûcí, jak si myslím, dost vzdáleno.

Na závûr se vás zeptám na trochu osobnûj‰í vûc. Jak sezde na samotû cítí va‰e manÏelka? Jak sná‰í ponûkud drs-nûj‰í podmínky zdej‰ího kraje? ManÏelka pochází z vesnice. Pfiesto jsem mûl strach, kdyÏ jsmese sem stûhovali, jak to bude sná‰et. Navíc je pÛvodní profesíchemik a já mûl obavy o její místní uplatnûní. JiÏ pfiedtím sidodûlala pedagogické vzdûlání a uãila na prÛmyslovce v Kro-mûfiíÏi. DojíÏdût do toho mûsta, kdyÏ tu jede jen jeden auto-bus dennû, nebylo moÏné. Na‰la si proto zamûstnání nedale-ko ve ‰kole. Pozdûji se úplnû osamostatnila a má Ïivnost. Tospí‰ já, jak uÏ to v Ïivotû nûkdy chodí, jsem mûl urãité úniko-vé tendence a právû ona mi to rozmluvila. Pokud se tedynestane nûco mimofiádného, budeme tady asi navûky. ■

Text a foto: Petr Greplpodnikové fieditelství LâR

Podûkování patfií Ing. Milo‰i Valentovi, Ing. ZdeÀku Zále‰á-kovi, Ing. Jifiímu Va‰íkovi a Ing. Ludvíkovi Smû‰nému

NA NÁV·TùVù

PfiehráÏka na plavení dfieva

Bujné bukové zmlazení

LESU

ZDAR

1 / 200618

INFORMUJEME

Ekologická témata se fie‰ila v TureckuV Turecku se ve dnech 8.–13. listopadu konal 10. evropsk˘ ekologick˘ kongres. âlenemmezinárodního poradního v˘boru kongresu a zároveÀ jeho úãastníkem byl pracovníkfieditelství LesÛ âR Ing. Lubomír ·álek. PoloÏili jsme mu nûkolik otázek.

KKddee ssee kkoonnggrreess ppfifieessnnûû kkoonnaall aa jjaakkáá bbyyllaa jjeehhoo hhllaavvnnííttéémmaattaa??

Kongres se konal v mûstû Kusadasi u pobfieÏí Egejskéhomofie, cca 1 hodinu jízdy od Izmiru. Pofiádala ho Evropskáekologická federace, Turecká ekologická spoleãnost a Cent-rum environmentálních studií pfii EGE universitû v Izmiru.Kongres byl rozdûlen na 7 hlavních blokÛ, které probíhalyparalelnû, a byly to Biodiversita a ochrana, Vztahy meziorganismy vãetnû invazivních, Ekotoxikologie, zneãi‰tûnía zemûdûlské pesticidy, Ekologická spoleãnost a globalizace,Mûstská ekologie, Molekulární ekologie a Krajinná ekologie.Mimo vlastní bloky byly uskuteãnûny i semináfie Ekologietundry a Radiaãní ekologie. ProtoÏe pfiedná‰ky mimo ple-nárních zasedání probíhaly paralelnû, tak jsem si mohlvybrat vÏdy jeden blok. PfieváÏnû jsem se úãastnil blokÛ Bio-diversita a ochrana, Ekologická spoleãnost a globalizacea Krajinná ekologie.

NNaa jjaakkéé ttéémmaa bbyyllaa vvaa‰‰ee ppfifieeddnná቉kkaa??

Téma pfiedná‰ky bylo Lesnictví a Ïivotní prostfiedí (Forestryand Environment). Zde jsem zdÛraznil nejen úzkou vazbumezi lesy a Ïivotním prostfiedím, ale hlavnû nástroje, jak slou-ãit produkãní a mimoprodukãní funkce lesa a jak praktickynaplÀujeme ideu multifunkãního lesa. V prezentaci jsem uká-zal nejen v‰echny aspekty celkového pfiístupu, ale hlavnû vyu-Ïití v‰ech nástrojÛ plánování od krátkodobého po dlouhodo-bé. Pfiedná‰ka byla pfiijata velmi pozitivnû, zejména ekosysté-mová diferenciace hospodafiení a nutnost uvaÏování v hori-zontu desetiletí, protoÏe vytváfiíme lesy pro pfií‰tí generace.

PPrrooãã vvááss jjmmeennoovvaallii ddoo mmeezziinnáárrooddnnííhhoo ppoorraaddnnííhhoo vv˘̆bboorruu??

Snad kvÛli tomu, Ïe ãeské lesnictví a krajináfiství má pfie-kvapivû ve svûtû dobr˘ zvuk. Nebyla to má první náv‰tûvaTurecka. Pfied 3 roky jsem absolvoval je‰tû s jednou ko-legyní pfiedná‰kové turné v Turecku ve mûstech Izmira Kusadasi, kde jsme pfiedná‰eli na EGE Universitû, dále

zastupitelÛm a vefiejnosti obou mûst na téma lesy a eroze,lesy a voda, retenãní schopnosti krajiny a v˘voj harmonic-ké krajiny. I Turecko totiÏ obãas trpí povodnûmi, tfiebaÏezdroj povodní jsou pfieváÏnû pfiívalové de‰tû, nikoliv trvalésráÏky (zdroj na‰ich povodní na Moravû 1997 a v âechách2002). A i kdyÏ ãeská krajinafiina a ãeské lesnictví pracujev odli‰n˘ch pfiírodních podmínkách, jiÏ tehdy jsme pfiizpÛ-sobili na‰e systémy jejich podmínkám. A tedy snad protento úspûch jsem byl jmenován do poradního v˘boru.

KKaamm ssmmûûfifiuujjee ssoouuããaassnnáá eekkoollooggiiee??

Kongres odhalil, Ïe stále existují urãité pfiíkopy mezi eko-logy a fieknûme krajinn˘mi hospodáfii (zemûdûlci, lesníci,rybáfii, myslivci, územní plánovaãi). Existuje mnoho anal˘z,ale návrhová ãást je slab‰í a omezuje se na obecné zásady.

Pouze malá ãást pfiedná‰ek byla vícezamûfiena prakticky. Co se t˘ká lesnic-tví, je obecn˘ trend k vyhla‰ováníbezzásahov˘ch území. Lesnictví podledan˘ch pfiedná‰ek není orientovánoekosystémovû, bohuÏel se zamûfiujena okamÏit˘ efekt bez ohledu naostatní funkce (rychlerostoucí plantá-Ïe), eventuelnû na otvírání víceménûpfiirozen˘ch lesÛ (oblast bukov˘chlesÛ Turecka pfii pobfieÏí âernéhomofie). Jinak je ekologické lesnictvízamûfieno na vyhla‰ování chránûn˘chúzemí. Zde je velká perspektiva proãeské lesnické know-how se zamûfie-ním na tvorbu porostÛ s produkcíkvality v rámci multifunkãních lesÛs del‰ím obm˘tím a na trvale udrÏitel-né lesnictví.Vztah voda – les je pfiekvapivû fie‰enjen okrajovû, chybí poznatky o vzájem-né interakci a o funkcích jednotliv˘chtypÛ lesa na vodní retenci a odtok.

Borovice Pinus brutia

Diskuzní pfiíspûvek na plenárním zasedání kongresu

LESU

ZDAR

1 / 2006 19

INFORMUJEME

U krajinn˘ch prvkÛ, které by mûly udrÏovat ekologickou sta-bilitu, chybí ãasto provázání umoÏÀující migraci organismÛ.Problém je, Ïe vyhla‰ování neprovázan˘ch bezzásahov˘chúzemí vytváfií jen urãité „ostrovy“, které obtíÏnûji budouplnit své ekologické funkce a navíc znemoÏÀují tvorbu pra-covních pfiíleÏitostí pro místní obyvatele zaloÏené na racio-nálním vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ.

DDoommnníívvááttee ssee,, ÏÏee ããeesskkéé lleessnniiccttvvíí mmáá ccoo fifiííccii ssvvûûttuu vv oobbllaassttiieekkoollooggiiee??

Samozfiejmû, o tom nepochybuji. I pfies v‰echny nedostatkya chyby je na‰e lesnictví v porovnání s ostatním svûtemjedno z nejekologiãtûj‰ích. UÏ extremnû dlouhé prÛmûrnéobm˘tí (115 rokÛ) je ve svûtû unikátní. To umoÏÀuje velmidobré podmínky pro pfieÏití organismÛ vázan˘ch na lesníporosty ve v‰ech stádiích v˘voje lesa od kultur po dospûléporosty. Navíc zejména Lesy âR nastoupily trend tvorbysmí‰en˘ch porostÛ, kde jsou funkce lesa vybalancovány.Vyh˘báme se tak tûm ne‰Èastn˘m „ostrovÛm“ a naopak jsmeschopni zajistit kvalitní zdroj dfieva, tedy obnovitelné suro-viny pro dal‰í generace. Díky tradicím a dobfie zmapovanéhistorii také máme dobré znalosti v˘voje lesÛ a díky dlou-hodobému plánování jsme schopni uvaÏovat nikoliv v hori-zontu jednotek, ale desítek aÏ stovek rokÛ. To je na‰emimofiádná komparativní v˘hoda. Znamená to uvaÏovat, jakse budou lesní ekosystémy vyvíjet, jak˘mi opatfieními bude-me tento v˘voj usmûrÀovat a co to bude znamenat prov‰echny funkce lesa odpovídající poÏadavkÛm budoucíchgenerací. Právû lesníci naplÀují ekologické moto: „Mysliglobálnû, konej lokálnû“.

KKddee mmáá ããeesskkéé aa ttaakkéé ssvvûûttoovvéé lleessnniiccttvvíí eekkoollooggiicckkéé ddlluuhhyy??

Nበdluh vidím v malé schopnosti propagovat na‰i, nebofieknûme stfiedoevropskou, cestu tvorby lesa. Tedy multi-funkãní les s dlouhodob˘m obm˘tím, v oblasti temperát-ních lesÛ zamûfien˘ na produkci kvalitních sortimentÛ.Jedná se na jedné stranû o intenzivní lesnictví, jeÏ je nadruhé stranû zároveÀ pfiírodû blízké. Zejména porovnáme-lina‰e lesnictví se svûtov˘mi trendy. Svûtové lesnictví jdecestou rychlerostoucích plantáÏí monokultur (eukalypty,topoly, borovice) na ohromn˘ch plochách. Aby se nefieklo,tak malé ãásti území jsou vyãlenûny z produkce a tady sezase nevytûÏí ani kubík. Jak stále zdÛrazÀuji, jedná se o ty„ostrovy“, které sice udrÏují jak˘si pfiírodní ekosystém, alenepfiispívají niãím pro rozvoj místníchkomunit jako jejich pfiírodní zdroje. Proilustraci si dovolím dva pfiíklady: Euka-lyptové porosty v Brazílii a obm˘tím7 (slovy sedm) rokÛ s finální produkcí350–400 m3/ha ãi topolové plantáÏev Pádské níÏinû v Itálii s obm˘tím15–20 rokÛ. To je intenzivní zemûdûl-ství se v‰emi ekologick˘mi negativy,nikoliv lesnictví.

OO TTuurreecckkuu ssee mmlluuvvíí jjaakkoo oo mmooÏÏnnéémm kkaann--ddiiddááttuu nnaa vvssttuupp ddoo EEUU,, mmyyssllííttee,, ÏÏeettuurreecckkéé lleessnniiccttvvíí jjee nnaa vvssttuupp ppfifiiipprraa--vveennoo??

Nemohu posuzovat celé turecké lesnic-tví, osobnû jsem pro‰el porosty medi-terrání oblasti a dovûdûl se nûcoo lesích oblasti eurosibifiské. Tureckomá totiÏ velmi pestré pfiírodní podmín-ky, na jeho území leÏí 3 fytogeografic-ké pooblasti: mediterrání, iranoturán-ská a eurosibifiská. Nicménû podle m˘chzku‰eností bude muset Turecko udûlat

je‰tû urãité kroky k zaji‰tûní trvale udrÏitelného lesnictví.V porovnání s ostatními zemûmi v této oblasti je na tomsice velmi dobfie, ale bude se muset vypofiádat s nûkter˘miskuteãnostmi, jako je úbytek nûkter˘ch druhÛ lesních dfie-vin, odlesnûním v minulosti, pastevními zátûÏemi apod.Napfi. legislativa zakazuje pastvu hospodáfisk˘ch zvífiatv lesích, ale pfiedev‰ím na v˘chodû zemû se tento zákonporu‰uje, coÏ vede k zhor‰ování stavu. Chtûl bych ale zdÛ-raznit, Ïe Turecko je zemí, která má obrovsk˘ potenciál prospoleãn˘ trh a má pfiedpoklady sdílet tytéÏ hodnoty, kterésdílíme v Evropské Unii. ■

Ing. Pavel Hespodnikové fieditelství LâR

Stfiední les; nejefektivnûj‰í lesní ekosystém v mediterální oblasti

Stfiední les; nejefektivnûj‰í lesní ekosystém v mediterální oblasti

LESU

ZDAR

1 / 200620

INFORMUJEME

u ‰koly houfovaly hlouãky spfiíznûn˘ch du‰í. Oãekávali dal‰ípfiíchozí, aby se spoleãnû stali úãastníky tzv. Lesnické pouti.První kroky smûfiovaly do sborovny, kde probíhala prezenta-ce a upfiesÀování adres. Tajemnice a ekonomka ‰koly tu taképrodávaly suven˘ry (kravaty, ta‰ky, hrací karty, pohlednice)a almanach „·edesát let lesnického ‰kolství v Trutnovû1945–2005“. U Ing. M. Kotase bylo také moÏné objednat sibarevné dokumentární filmy a DVD o trutnovské lesnické‰kole.Ve tfiídách v poschodí se prezentovaly v˘stavy sbírek pfií-rodnin, pfiehled zájmové ãinnosti studentÛ a v˘stava zahra-niãních aktivit. Satiricko-recesistické poslání pak mûla„vzpomínka na minulost“, zejména éru tzv. budování soci-alismu a normalizace s fiadou nyní uÏ úsmûvn˘ch doku-mentÛ, politick˘ch broÏur, uãebnic, hesel, poutaãÛa v˘zdoby z doby „reálného socialismu“. Pivo zde bylo proabsolventy z let 1949 aÏ 1960 k mání za pouhou kaãkua párek za pûtikorunku. Konzumaci ale pfiítomn˘m znaãnûznepfiíjemÀovali „tajní ze Státní bezpeãnosti“ sv˘m lustro-váním. Pfiístupná byla také vût‰ina kabinetÛ, napfi. i labora-tofi chemie a kabinet myslivosti. Tam se prodávala medovi-na. Ve 2. poschodí ve vinotéce zase nabízeli ochutnávkui prodej moravsk˘ch sudov˘ch vín a kávu nebo posezení pfiireprodukované moravské muzice. Ve tfiídách 2. B a 4. Bprodejci nabízeli ‰perky, vyfiezávané paÏby, ‰títky, zlatéi stfiíbrné ‰perky i obrazy atd. V jin˘ch tfiídách byly v˘stavy

Trutnovská slavnost bohuÏel zÛstala jen ‰kolní a místní akcí.Nijak v˘raznûji neoslovila mûsto ani region a nestala se sou-ãástí Trutnovského podzimu, aãkoliv se to pfiímo nabízelo.Oslav se i pfiesto zúãastnili hosté z ministerstev, LesÛ âR,univerzit a dal‰ích institucí a samozfiejmû ze sestersk˘ch ‰kol(SLS a VO·L). Zahraniãní delegace reprezentovaly partnerskélesnické ‰koly z Nûmecka, Rakouska, Slovenska i Slovinska.Ve dnech 14. a 15. 10. 2005 se do Trutnova sjelo více neÏ900 absolventÛ zmínûn˘ch ‰kol. Kdo zaváhal, pfii‰elo mnoho záÏitkÛ, zejména ze setkání s b˘val˘mi spoluÏákya uãiteli, ale také o hodnotn˘ program.

OOssllaavvyy zzaaããaallyy vv ppáátteekk 1144.. fifiííjjnnaa 22000055

Odpoledne pfiivítal oficiální hosty v aule Domova mládeÏefieditel ‰koly RNDr. J. ·tych. Uãitelé i hosté pak spoleãnûodjeli na ‰kolní polesí (·P) Horní Staré Mûsto, kde pracov-níci ·P pod vedením Ing. Rolanda Wiesnera, uãitele pûsto-vání lesÛ, v rámci akce Stromy pfiátelství vysadili asi pûta-padesát lip.

VV ssoobboottuu 1155.. fifiííjjnnaa 22000055

UÏ od 8. hodiny ranní byla pfiístupná ‰kola, domovy mláde-Ïe, jídelna i aula a pfiilehlé prostory parku. A po 9. hodinû,kdy se zaãali sjíÏdût ãasto i se sv˘mi rodinami absolventi, se

Sázení lip

Vydafiené oslavy jubilealesnick˘ch ‰kol v TrutnovûV polovinû fiíjna vyvrcholily oslavy 150. v˘roãí lesnického ‰kolství v severov˘chodníchâechách (Bûlá pod Bezdûzem 1855–1904, Zákupy 1904–1945, Trutnov 1945–2005)a 60 let trvání lesnick˘ch ‰kol v Trutnovû (1945–2005).

LESU

ZDAR

1 / 2006 21

INFORMUJEME

fotografií a dokumentÛ z expedic v Rumunsku a ze spor-tovních kurzÛ, promítaly se dokumenty a cestopisy ze ‰kol-ních zahraniãních cest. ·kola nabídla drobné poho‰tûní, ale i vût‰í obãerstvenív tûlocviãnû ‰koly (pivo, párky, káva, grog). Nejnav‰tûvova-nûj‰ím obãerstvovacím místem v‰ak byly zfiejmû stanyv parku a ‰kolní jídelna s obûdy na úrovni ‰piãkové restau-race. O Ïaludky bylo tedy velmi dobfie postaráno, coÏ simnozí absolventi pochvalovali. A nezapomínalo se ani nafiidiãe, ktefií si mohli koupit nealko. V 11.30 h se absolventi zaãali fiadit za tabule podle matu-ritních roãníkÛ od roku 1949 aÏ do roku 2005. Pod vyv˘‰e-n˘m pódiem zbudovan˘m v parku se pfiipravovali na defilépfied budovou ‰koly. Krátce po poledni si v‰ichni vyslechli

slavnostní halali a troubení a poté projev fieditele ‰kolyRNDr. Josefa ·tycha. Oslavy vyvrcholily poctou Ïivé tradicitrutnovského lesnického ‰kolství, totiÏ poctou pfiítomn˘mabsolventÛm. Slavnostního dekorování se jich zúãastnilopfiesnû 814. Tûm v‰em byly udûleny pamûtní listy a dfievûnémedaile s vypálen˘mi nápisy a emblémy, pfiipomínajícími‰edesátileté jubileum trutnovsk˘ch lesnick˘ch ‰kol. Sv˘mpomysln˘m spoluÏákÛm je na krk zavû‰ovali na del‰ích zele-n˘ch stuhách souãasní maturanti. O tento slavnostní oka-mÏik pfiitom mnoho absolventÛ pfii‰lo, protoÏe se uÏ dopo-ledne vraceli domÛ.Dekorování absolventÛ bylo zarámováno svûÏím prÛvodnímtextem, kter˘ mûl evokovat období jednotliv˘ch maturitníchrokÛ. Moderování se ujali souãasní ãtvrÈáci SL· (Martin

¤aÏení absolventÛ

Pfiedávání pamûtních listÛ a medailí pfied tribunou uvádûli studenti 4. roãníku

>>

LESU

ZDAR

1 / 200622

INFORMUJEME

>> Lu‰tick˘, Petra Novotná, Jaroslav âasar, Andrea Jifii‰tová,Tereza Vosáhlová a Libor Preissler). V textu se pfiipomínalyv˘znamné politické, kulturní i sportovní události jednotli-v˘ch rokÛ i osobnosti ãesk˘ch a svûtov˘ch dûjin. Atmosférudokreslovaly citace dobov˘ch hitÛ, vtipné glosy, zpûva dokonce i tanec. Za poctûné absolventy podûkoval vesvém projevu Zdenûk Papík, senior z prvního maturitníhoroãníku1949, tehdej‰í pfiedseda Ústavní studentské radySVL· Trutnov (leden 1947 – ãerven 1949). Snad jedinounedokonalostí bylo ‰patné ozvuãení i ãasté v˘padky propÛj-ãené aparatury a disharmonické nelibozvuky, coÏ pfiítomníoprávnûnû kritizovali. Poãínaje 14. hodinou pak následova-la hudební produkce v parku a volná zábava v areálu ‰koly,v tûlocviãnû, jídelnû i aule.Zajímav˘ doprovodn˘ program pfiipravili pofiadatelé také na

pistolové a brokové stfielnici v Babí. Náv‰tûvníci mohlizhlédnout vystoupení sokolníkÛ i trubaãÛ, nechat se provéstparkem a poslechnout si pfiíslu‰n˘ odborn˘ v˘klad. Otevfie-no bylo také ‰kolní informaãní stfiedisko.Jaké byly ohlasy? Vesmûs v‰ichni absolventi si prÛbûh oslav,tzv. Lesnickou pouÈ, velmi pochvalovali. Almanach získaloasi 670 úãastníkÛ, pozitivnû ho zhodnotilo také nûkolikrecenzentÛ. Snad stojí je‰tû za zmínku, Ïe absolventi prv-ních maturitních roãníkÛ SVL· v Trutnovû z let 1949-1951vydali k oslavám jubilea vzpomínkov˘ studentsk˘ ãasopisFACÍR (v redakci Pavla Wurma, Miroslava Michalce a Jindfii-cha Vojtûchovského). âasopis s reprodukcemi dokumentÛ,tabel a obrázkÛ vy‰el v nákladu pouh˘ch 80 v˘tiskÛ.Závûrem chci fiíct, Ïe podle ãetn˘ch ohlasÛ, osobních setká-ní i rozhovorÛ s mnoha úãastníky je moÏné oslavy v Trut-

novû povaÏovat za skuteãnû velmizdafiilé a úspû‰né. Za to je tfieba po-dûkovat kolektivu zainteresovan˘chpedagogÛ, zamûstnancÛ ‰koly, ‰kol-ního polesí, domovÛ mládeÏe i ‰kolníjídelny. Absolventi oceÀovali téÏvelmi dobrou spolupráci s mediálnímipartnery, Deníky Bohemia a U násv kraji, a pfiedev‰ím s redakcemi ãaso-pisÛ Lesnická práce a Lesu zdar, kte-r˘m si dovoluji za lesnické ‰kolyv Trutnovû i absolventy vyslovitupfiímné podûkování za vãasné infor-mování. Na posledním místû pofia-dím, nikoliv v‰ak v˘znamem dûkuje-me v‰em 67 sponzorÛm za finanãnípfiíspûvky a dary, bez nichÏ by alma-nach i oslavy nebylo moÏné v tako-vém rozsahu a s takov˘m úspûchemrealizovat. ■

PhDr. Jifií Uhlífi,‰éfredaktor almanachu,

ãlen Obce spisovatelÛ v Praze

Z trutnovského setkání si mnozí odváÏeli trvalou a nadãa-sovou památku v podobû jubilejního almanachu. Alma-nach se pfiipravoval od srpna 2003 a vy‰el v nákladu 1500v˘tiskÛ ve Vydavatelství GENTIANA Jilemnice k 1. záfií2005. Podílel se na nûm zejména t˘m sloÏen˘ ze zástupcÛvedení ‰koly - RNDr. Petr Kejklíãek, Mgr. Milan Jifii‰ta, Ing.Václav Fojt, PaedDr. Vladimír âerník a Ing. Jindfiich Vojtû-chovsk˘. V‰em patfií velk˘ dík také za to, Ïe uÏ od podzi-mu 2004 pfiipravovali oslavy v˘roãí. ZáÏitkem pro absolventy a pfiátele ‰koly ale byl také zmo-dernizovan˘, esteticky upraven˘ interiér hlavní ‰kolníbudovy. Hned u vchodu je vítaly nové dvefie z borovéhodfieva s umûlecky leptanou vitráÏí, jeÏ ‰kole vûnovala Lesníspoleãnost Hradec Králové. Na schodi‰ti a ve vestibulu‰koly pak mnohé zaujalo pût vitrín a panely s fotografie-mi a struãn˘mi texty o historii i souãasnosti lesnick˘ch‰kol v Trutnovû. (Autory jsou: Mgr. M. Jifii‰ta – iniciátora pÛvodce textÛ, Ing. J. Vojtûchovsk˘ – autor historick˘chfotografií a reprodukcí, dále se podílel RNDr. P. Kejklíãek.)Z pûti vitrín navrÏen˘ch M. Jifii‰tou celkem ãtyfii sponzo-roval nákladem témûfi 20 000 Kã Ing. Daniel Vlkanova,externí uãitel VO·L Trutnov. Instalaci provedli ve svém

volném ãase M. Jifii‰ta se ‰kolníkem Romanem Jakoubkem.V‰ichni náv‰tûvníci se v‰ak shodli na tom, Ïe skuteãnoudominantou vestibulu je nepfiehlédnutelná socha myslivec-kého patrona sv. Huberta, kterou vyfiezal absolvent MartinZrzav˘ (maturoval r. 2000). Lipové dfievo na sochu opatfiilIng. Jindfiich Sojka, uãitel SL· Trutnov. Nad hlavním scho-di‰tûm pak hosté obdivovali mohutn˘ tfiíposchoìov˘ lustrze 37 daÀãích a jeleních shozÛ paroÏí. Shozy pro ‰koluobstarali Dr. Kejklíãek, Mgr. Jifii‰ta a velkou ãást vûnovalyLesy âeské republiky, Správa KRNAPu a Lesy ColloredoMansfeld v Opoãnû. Lustr spolu s pûti podobn˘mi nachodbû zhotovil a daroval oborník slavické obory JanPe‰ek. Preparát velkého bílého jelena zajistil absolvent PetrStárek z obory Îehu‰ice.Do ‰kolního parku nainstalovaly nejen pro hosty v˘roãníchoslav popisky dfievin odborníci Mgr. M. Jifii‰ta, Ing. Jaro-slav Semerák a Ing. Václav Fojt (v‰ichni tfii absolventi trut-novské lesnické ‰koly). Autorem textÛ 15 panelÛ pro pro-jektovanou nauãnou stezku v sousedícím mûstském parkuje Mgr. M. Jifii‰ta a v˘stiÏn˘mi kresbami je doprovodilaMgr. Hana Melnyková. Tento projekt budou financovatMûstské lesy a parky Trutnov zjara 2006.

Pfiíprava oslav, modernizace interiéru ‰koly a úpravy okolí

Po pfiedání pamûtních listÛ a medailí

Vy‰‰í odborná lesnická ‰kola a Stfiední lesnická ‰kola Bedfii-cha Schwarzenberga v Písku vzpomnûla 120. v˘roãí svéhozaloÏení, Stfiední lesnická ‰kola a Vy‰‰í odborná ‰kola les-nická v Trutnovû oslavila jak 60. v˘roãí zahájení v˘ukyv ãeském jazyce, tak 150. v˘roãí vzniku lesnické ‰koly v Bûlépod Bezdûzem, pozdûji pfiestûhované do Zákup, na kteroupo pfiemístûní do Trutnova navázala v roce 1945 zfiízenáStátní vy‰‰í lesnická ‰kola. Obû lesnické ‰koly – píseckái trutnovská – vydaly ke sv˘m v˘roãím slavnostní almana-chy. Písecká ‰kola svÛj almanach nazvala Almanach 120 letãeského lesnického ‰kolství v Písku 1885–2005, trutnovskámu dala název ·edesát let lesnického ‰kolství v Trutnovû1945–2005 s poditulkem Jubilejní almanach k 150. v˘ro-ãí lesnického ‰kolství v severov˘chodních âechách(1855–2005).Almanachy obou lesnick˘ch ‰kol jsou si podobné v rozãle-

nûní na kapitoly o historii a souãasnosti ‰koly, na ãást vzpo-mínkovou a na jmenné seznamy absolventÛ, profesorÛi nepedagogick˘ch zamûstnancÛ ‰koly. Pfiímo se tak nabízímoÏnost vzájemného porovnání tûchto dvou tématickyi kompoziãnû si podobn˘ch publikací. Jako absolvent jednéze jmenovan˘ch ‰kol (písecké v letech 1947–1951) si v‰akna takové srovnání netroufám z obavy pfied moÏn˘m pode-zfiením z jednostrannosti. Jako „píseãák“ jsem se protozamûfiil pouze na almanach trutnovsk˘ch lesnick˘ch ‰kol.Stejnû jako u pfiedchozího almanachu, vydaného v roce1995, svûfiilo vedení trutnovské lesnické ‰koly redigováníleto‰ního almanachu svému emeritnímu profesorovi a fiád-nému ãlenu Obce spisovatelÛ PhDr. Jifiímu Uhlífiovi. A lzekonstatovat, Ïe volba to byla ‰Èastná, neboÈ dle mého souduse jmenovan˘ redaktor spolu s redakãní radou zhostili svéhoúkolu na v˘bornou.Zatímco almanach z roku 1995 se více zab˘val historií ‰kolya hrál tak i nemalou roli pfii odãiÀování kfiivd spáchan˘chv dobû komunistické totality na nûkter˘ch studentech i pro-fesorech, souãasn˘ almanach se zamûfiuje spí‰e na bilanco-vání posledních deseti let. Celá ãtvrtina z celkového rozsahutextové ãásti almanachu je vûnována stati Vzpomínkya vyznání uãitelÛ, absolventÛ a studentÛ. Redaktorovi alma-

nachu se tu podafiilo stylisticky sladit 30 pfiíspûvkÛ od 29autorÛ a vznikl tak nekonvenãní pohled na minulost i sou-ãasnost ‰koly. A nelze si nev‰imnout, Ïe jde o pfiíspûvky zají-mavé, ãtivé a kultivované, bez rozdílu odráÏející hezk˘ vztahjejich autorÛ ke své zelené alma mater. Prostor dostalai zájmová ãinnost studentÛ v kapitole Studium a voln˘ ãas,obsahující informace nejen o tradiãnû ‰piãkovém sportov-ním stfielectví na ‰kole, ale i o ãinnosti napfi. jezdeckéhoklubu, krouÏku loveck˘ch trubaãÛ ãi ochotnického divadla.Z pochopiteln˘ch dÛvodÛ nelze vyjmenovat v‰e, co alma-nach obsahuje, nicménû nutno si v‰imnout kapitoly Podru-hé Slavínem profesorÛ, která není pouh˘m souborem nekro-logÛ, n˘brÏ i projevem úcty k dílu zesnul˘ch pedagogÛ.Uznání si nepochybnû zaslouÏí peãlivé zpracování dokonalepfiehledn˘ch seznamÛ v‰ech fieditelÛ, profesorÛ – vãetnûexterních – i nepedagogick˘ch zamûstnancÛ a zejménaabsolventÛ ‰koly od prvního maturitního roku 1949 aÏ domaturit 2005. AbsolventÛ je úctyhodn˘ch 4 142.Pozornost a ocenûní si zaslouÏí i pûkná grafická úpravaalmanachu. Do knihy bylo organicky zakomponováno 61zajímav˘ch fotograií, z toho 33 barevn˘ch a 28 ãernobíl˘ch,nepoãítaje v to podobenky autorÛ pfii titulcích jejich pfiís-pûvkÛ. Snímky oÏivují text a zvy‰ují zajímavost almanachu.Myslím, Ïe ‰Èastn˘ byl i nápad se zakomponováním úryvkÛz krásné literatury. Zvlá‰tû dûkuji redakãní radû almanachuza ver‰e Franti‰ka Branislava, básníka jeho i mého rodnéhoPoberouní. Almanach trutnovsk˘ch lesnick˘ch ‰kol je kníÏkou nejenzdafiilou, ale navíc i nadãasovou, dokumentaãnû hodnotnou,k níÏ se bude ãtenáfi jistû vracet. Domnívám se jen, Ïe tatopûkná kniha mohla b˘t opatfiena nápadnûj‰ím pfiebalem.Skromná ‰eì je sice elegantní, leã mnohy aÏ pfiíli‰ nenápad-ná. A obal prodává. Nicménû za almanach se slu‰í trutnov-ské lesnické ‰kole podûkovat. Publikace vy‰la ve vydavatel-ství Gentiana v Jilemnici jako 1. vydání o nákladu 1 500v˘tiskÛ a obsahuje i souhrny v angliãtinû, francouz‰tinûa nûmãinû. ■

RNDr. Stanislav Mottl, CSc.

LESU

ZDAR

1 / 2006 23

INFORMUJEME

Jubilea lesnick˘ch ‰kolRok 2005 se stal jubilejním pro dvû ‰koly, které se v˘znamnû zapsaly do historie ãeské-ho lesnictví.

Uãebny jsou vybaveny nejmodernûj‰í technikou Domov mládeÏe –ubytování studentÛ

O P¤ÍRODù

Hlavní ãeledi, které soustfieìují xylofágní hmyz, jsou tesafií-ci (Cerambycidae), krasci (Buprestidae) a kÛrovci (Scolyti-dae). Z hlediska ohroÏení lesÛ jsou nejváÏnûj‰ími ‰kÛdcikÛrovci, ktefií kromû technick˘ch ‰kod jsou hlavnû ‰kÛdcifyziologick˘mi. KÛrovci pfii pfiemnoÏení jsou schopni zlikvi-dovat nejen jednotlivé zdravé stromy, ale celé porosty.Ostatní dvû ãeledi nejsou z hlediska zejména fyziologick˘ch‰kod tak závaÏné, ale protoÏe je mezi nimi mnoho atraktiv-ních a vzácn˘ch druhÛ, zasluhují nejen na‰í pozornosti, alei na‰í ochrany.

Pochopitelnû se ochrana net˘ká bûÏn˘ch druhÛ, z nichÏnûktefií jsou technick˘mi ‰kÛdci jako tesafiíci rodu Tetropiumãi Monochamus, ani kozlíãka topolového (Saperda carcha-rias), kter˘ je i ‰kÛdcem fyziologick˘m.

V˘skyt druhÛ a jejich ochrana je ovlivnûna dvûma skuteã-nostmi. V âeské republice se jedná o záchranu urãit˘chdruhÛ v prostfiedí ob˘vaném ãlovûkem, v nûmÏ se také postaletí intenzivnû hospodafií a kde v podstatû není ani kou-sek pfiírody, která by nebyla ãlovûkem v minulosti ovlivnûna.Druhou skuteãností je, Ïe místa s dosud zachovan˘m pro-stfiedím jsou relativnû malá a z okolí ovlivÀovaná. Ochranaurãit˘ch území i jednotliv˘ch druhÛ v podmínkách âeskérepubliky bude mít v˘znam a bude moÏná jen tehdy, dojde-li k pfieváÏnému souladu v‰ech zainteresovan˘ch stran,k ãásteãn˘m kompromisÛm a bude-li nadále ovlivÀovánaãinností ãlovûka. Je nutné chránit nejen biotop, ale i pfií-padnû pomoci vytvofiit podmínky pro umoÏnûní dal‰íhov˘voje. Zákaz sbûru urãit˘ch druhÛ aÏ na v˘jimky nemá nazachování druhu v pfiírodû Ïádn˘ v˘znam.

Xylofágní tesafiíci a krasci se pfieváÏnû vyvíjejí v odumfie-lém dfievû. Tento fakt se mÛÏe stát kamenem úrazu v pfií-padû peãlivû udrÏovan˘ch porostÛ, kdy kaÏd˘ odumírajícístrom a kaÏdá sou‰e je z lesa odstranûna. Ochrana pocho-pitelnû neznamená, Ïe bychom mûli ponechávat v poros-tech stromy na doÏití, ale mÛÏeme, a ãasto se tak dûje,vytváfiet aleje podél lesních cest, prÛsekÛ a hranic rozdû-lení lesa na doÏití, eventuelnû ponechávat jednotlivé stro-my na kfiiÏovatkách cest ãi prÛsekÛ. Není to nic nového,takto pracovali i na‰i pfiedkové, byÈ pfiedev‰ím kvÛli lesníestetice.

Îe zachování biotopu a umoÏnûní pfieÏití lze i v podmínkáchintenzivnû pûstovan˘ch lesÛ, ukazuje pfiíklad jednoho z nej-krásnûj‰ích evropsk˘ch tesafiíkÛ, tesafiíka alpského (Rosaliaalpina). Tento druh se pÛvodnû vyskytoval na celém územív buãinách hor a vysoãin. Místy sestupoval i níÏe a rÛzníautofii uvádûli téÏ v˘skyt na ¤ípu. Ve dvacát˘ch letechminulého století se vyskytoval kupfiíkladu u Brna na územíMoravského krasu. Je to jedin˘ brouk, pro kter˘ byla speci-elnû vytvofiena rezervace na Bezdûzu. Vyvíjí se v odumfielémbukovém dfievû, tedy ve zlomech, uschl˘ch bucích a v leÏí-cím dfiíví. Je mimofiádnû pfiitahován rovnan˘m dfiívím, pro-toÏe samice kladou vajíãka do rozpraskan˘ch ãel. Jehoposlední hojn˘ v˘skyt je v oblasti Vlárského prÛsmyku (LSLuhaãovice, LHC Brumov). Jedná se o oblast intenzivníhopûstování buku s porosty peãlivû vychovávan˘mi, kde pra-covala i legenda v pûstování buku Ing. Indruch. A pfiesto zdedo‰lo ke kompromisu, kdy rovnané dfiíví je z lesa odváÏenopfied obdobím v˘skytu dospûlcÛ a kde jsou ponecháványzlomy v porostech. Navíc pfii dom˘cení clonn˘ch seãí seponechává nûkolik jedincÛ dospûl˘ch bukÛ na doÏití. Tytouvolnûné stromy záhy usychají a stávají se tak atraktivní provzácného Ïivoãicha. Lesnímu hospodáfiství to nevadí a kle-not na‰í pfiírody v poklidu pfieÏívá.

Podobná situace je i u dal‰ího v˘znamného druhu, tentokrátkrasce Eurythyrea quercus, kter˘ se vyskytuje v teplej‰íchpolohách âech a Moravy. V souãasné dobû pouze na územíLZ Îidlochovice a na jedné lokalitû na TfieboÀsku. Pomûrnûvelk˘ zelen˘ aÏ zlatozelen˘ druh je vázán na staré dubya preferuje lysiny vysoko v korunû, které jsou navíc osvûtle-né sluncem. Jako mimofiádná atrakce je hojnû chytán sbûra-teli, aniÏ by to populaci ublíÏilo. Problém je v existenci sta-r˘ch dubÛ. Nemusí se jednat jen o solitérní duby na lou-kách, mohou to b˘t i duby pfii okrajích porostÛ nebo seãí,eventuelnû staré v˘stavky. Druh˘ druh stejného rodu Euryt-hyrea austriaca bohuÏel v âeské republice jiÏ vyhynul. Bylvázán na staré jedliny a s ústupem jedle zmizel i tento velk˘krasec z na‰í pfiírody. Doposud se vyskytuje místy hojnûv jedlinách stfiedního a v˘chodního Slovenska.

Nûkdy je ochrana velmi problematická, protoÏe druh si sámpod sebou podfiezává vûtev. Jedná se o brouky vázané nana‰e jilmy, které jsou decimovány grafiozou. V dobû, kdy

Merkblatt alpenbockTrag

LESU

ZDAR

1 / 200624

Tragosoma depsariumEurythyrea quercus

Pomáháme ohroÏen˘m druhÛm:Ochrana xylofágního hmyzuStromy a dfievo jsou Ïivotním prostfiedím pro mnoho druhÛ hmyzu. Hmyz je jednímz prvních konzumentÛ zelen˘ch ãástí rostlin a podílí se i na rozkladu odumfielého dfiíví.V pralesích je jeho ãinnost vÛãi lidské spoleãnosti indiferentní, ale v lesích, které jsouobhospodafiovány s cílem produkce dfieva, je xylofágní hmyz brán vût‰inou za ‰kÛdce.

LESU

ZDAR

1 / 2006 25

O P¤ÍRODù

grafioza zpÛsobuje odumírání, brouci se namnoÏí na odu-mfiel˘ch kmenech. JelikoÏ je nutné odumírající jilmy z pfiíro-dy odstraÀovat, tak mizí i prostfiedí pro jilmové brouky.JestliÏe bychom ponechali odumírající stromy v porostech,roz‰ífiíme grafiozu na ostatní jilmy a stejnû po jejich odu-mfiení prostfiedí pro jilmové krasce a tesafiíky mizí. Na zdra-v˘ch jilmech se nevyvíjejí.

Nûkdy intenzivní lesní hospodáfiství mimofiádnû pfiispûjek rozvoji druhu, kter˘ by jinak vymíral. Není to sice pfiípadz âeské republiky, ale ze Slovenska, nicménû dokumentujenutnost poznání bionomie druhu a moÏnosti jeho pfieÏitíi v podmínkách normálního hospodafiení. Na pískáchv Záhorské níÏinû mezi fiekou Moravou a Mal˘mi Karpaty jeintenzivnû pûstována pfiedev‰ím borovice. Po tûÏbû jsoupafiezy nahrnuty do valÛ a tyto valy se staly prostfiedím promasov˘ v˘skyt nejvût‰ího na‰eho tesafiíka, tesafiíka zavalité-ho (Ergates faber). Pfiekvapivû u podobného hospodafienív oblasti Bzenecké doubravy (LS StráÏnice) jsem nedoklado-val takové masové v˘skyty. Ale na obou lokalitách jsou valyprostfiedím i pro v˘voj druhého velkého brouka, krascemûìáka (Chalcophora mariana).

Na závûr bych se rád zastavil u mimofiádn˘ch rarit vyskytují-cích se v na‰í pfiírodû. Jsou to tesafiíci Tragosoma depsariuma Cornumutilla quadrivitata. Tragosoma není Ïádn˘ mal˘brouk, je velikosti na‰í známé piluny (Prionus coriarius).Jedná se o boreální relikt vyskytující se ve dfievû padl˘chborovic a smrkÛ. Preferuje borovici, smrk je pro ni druhotnouÏivnou rostlinou a úmrtnost larev je ve smrku znatelnû vy‰‰í.Vyskytuje se ojedinûle na ·umavû, na Moravû byla doloÏenav Beskydech. Její ochrana závisí jen a jen na mnoÏství mrt-

vého borového dfieva (silné dimenze) v lesích. NahrazovánípÛvodní horské borovice (·umava) smrkem je pro tento druhfatální a navíc je nutné zajistit nejenom borovici, ale hlavnûjejí mrtvé dfievo. Druh Cornumutilla quadrivittata se vyskytu-je na smrcích pfii horní hranici lesa. V âeské republice pouzev oblasti vrcholÛ Hrubého Jeseníku. Brouk se vyvíjí v mrtvémdfievû stojících i leÏících stromÛ.

Ochrana vzácn˘ch druhÛ xylofágního hmyzu není jednodu-chá a slouÏí ke cti LesÛ âR, Ïe pfies v‰echny nedostatky sedíky péãi lesníkÛ na jejich území dochovaly i malé vzácnos-ti na‰í pfiírody. ■

Ing. Lubomír ·álekpodnikové fieditelství LâR

Rosalia alpina

Buãina

LESU

ZDAR

1 / 200626

O P¤ÍRODù

Mravenci chrání na‰e lesyLesní správa Jablonec nad Nisou dlouhodobû spolupracuje s âesk˘m svazem ochráncÛpfiírody, základní organizací 36/02 – sekce FORMIKA, kde pfiímo pracuje revírník Rado-mír Masák.

Lesní správa financovala i pfiestûhování nûkolika hnízd mra-vencÛ z míst, kde by mohlo dojít k po‰kození nebo zniãe-nípfii tûÏbû a pfiibliÏování dfieva. PÛsobením na zamûstnan-ce vlastní i na dodavatele prací se snaÏíme chránit v‰echnydruhy mravencÛ na pozemcích, které jsou ve správû LâR,s.p. Podafiilo se napfiíklad udrÏet poãetnou skupinu mraven-ãích hnízd pfiímo na odvozním místû zvaném „84“ na revíruFojtka. My lesníci víme, Ïe mravenci jsou v˘znamnou souãástí les-ních ekosystémÛ, v nichÏ plní fiadu funkcí, pÛsobí jakovrcholov˘ predátofii ovlivÀující aktivity herbivorÛ, jsou vyso-ce organizovan˘ hmyz, jsou v˘konní lovci a svou nepatrnostkompenzují mnoÏstvím a vzájemnou spoluprací, tím dove-dou zdolat daleko vût‰í kofiist, neÏ jsou sami. Dále mohoudíky fiadû sv˘ch aktivit v˘znamnû pfiímo ãi nepfiímo ovlivÀo-vat rostlinná spoleãenstva /myrmekochorií, vlivem na obsaha pohyb Ïivin v pÛdû: Frouz et al. 2003/. Mravenci jsou ves-mûs teplomilnou skupinou hmyzu a jejich mikroklimaticképomûry stanovi‰tû v˘znamnû ovlivÀují jejich distribucia rozmístûní jejich hnízd. Vykácení souvisl˘ch úsekÛ lesaspojené s tvorbou pasek a jejich následné zarÛstání rÛzn˘midfievinami vede k v˘razné zmûnû podmínek tûchto biotopÛ,kde nejdfiíve dochází k v˘raznému prosvûtlení a následnûpak k zastínûní mlad˘m lesem a opûtovnému zv˘‰ení svûtel-ného poÏitku u lesa star‰ího vlivem probírek v mlad˘cha star‰ích porostech.V roce 2004 se na Lesní správu Jablonec nad Nisou obrátilt˘m ve sloÏení Adam Véle (Katerda ekologie a ÎP, Pfiírodo-

vûdecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci), JaroslavHolu‰a (V˘zkumn˘ ústav lesního hospodáfiství a myslivostiJílovi‰tû – Strnady) a Jan Frouz (Ústav pÛdní biologie, Aka-demie vûd âR) se Ïádostí o spolupráci pfii fie‰ení úkolu: Vliv biotick˘ch a abiotick˘ch faktorÛ na zmûnu spoleãenstvamravencÛ v lesních porostech rÛzného stáfií.Zajímav˘ a pro nás aktuální úkol nás oslovil a jiÏ v roce 2004jsme pfiipravili fiadu návrhÛ na umístûní ploch pro posouzenívlivu abiotick˘ch a biotick˘ch parametrÛ na sukcesní zmûnymravencÛ na pasekách. V roce 2005 jsme spoleãnû provedlikoneãn˘ v˘bûr a zapoãala jiÏ práce na fie‰ení úkolu. Je vybrá-no pût lokalit, na kaÏdé pût ploch, zahrnující v‰echny vûko-vé stupnû lesa od paseky aÏ po les m˘tního vûku.Na tûchto plochách se provádí:● sledování spoleãenstva mravencÛ● sledování potravní nabídky● mûfiení abiotick˘ch faktorÛ● statistické vyhodnocení● vliv zastínûní● vliv kompeticeJe to jen prost˘ v˘ãet úkolÛ, které se fie‰í, a uvádím je proinformaci, jak˘ je asi rozsah. Cíle a metodiku projektu jsem zvefiejnil s laskav˘m svolenímIng. Jaroslava Holu‰i, Ph.D. ■

Ing. Miroslav Kortanlesní správce, Lesní správa Jablonec nad Nisou

Foto: Ing. Jakub Beránek

Detail mraveni‰tû

LESU

ZDAR

1 / 2006 27

O P¤ÍRODù

Mravenec lesní (Formicarufal)

Mraveni‰tû

1 / 200628

LESU

ZDAR

ROZHOVOR

„Prodej na pni není na‰í cestou.“To jsou slova historicky prvního pfiedsedy pfiedsednictva státního podniku Baye-rische Staatsforsten Dr. Rudolfa Freidhagera z exklusivního rozhovoru pro Lesu zdar.

Dnem 1. 7. 2005 vstoupil na evropskou lesnickou scénunovû zaloÏen˘ státní podnik Bayerische StaatsforstenAöR (Bavorské státní lesy, s.p., zkr. BaySF), kter˘ vzniklna základû transformace b˘valé Bavorské státní správylesÛ (Bayerische Staatsforstverwaltung, zkr. BayStafo).Jeho vzniku pfiedcházel vznik zákona o státních lesích,legislativní normy, která i z pohledu ãeského lesníkarozhodnû stojí za pov‰imnutí. Oddûlením obhospodafio-vání státního lesa od státní správy tak byla po 250-letéhistorii Bavorské státní správy lesÛ nastartována nováéra organizace bavorského lesního hospodáfiství. Nov˘podnik sídlí v ¤eznu (Regensburg) a v jeho ãele stojítrojãlenné pfiedsednictvo. Jeho historicky prvním pfied-sedou (v pojetí ekvivalentu modelu fiízení LâR – gene-rálním fieditelem) byl na 5 let jmenován Dr. RudolfFreidhager, do té doby vedoucí sekce „evropskéhoobchodu“ (2004-2005) státní akciové spoleãnosti

Rakouské spolkové lesy (ÖBf AG). Historii profesní dráhytohoto Raku‰ana, narozeného v roce 1957 ve Steyeru(Horní Rakousko), pak doplÀuje funkce vedoucíhoobchodní sekce „lesní hospodáfiství“ ÖBf (1998–2003)a ãlena sekretariátu pfiedsednictva ÖBf (1988–98).

Jak se cítíte v nové roli? Pfiíchod Raku‰ana do nej-vy‰‰í funkce BaySF vyvolal vlnu pfiekvapení! Jako rodák z Horních Rakous nemám svoji domovinu odbavorsk˘ch hranic aÏ tak daleko. Ale váÏnû: v mé novéfunkci se cítím dobfie. B˘t pfiedsedou pfiedstavenstva jepro mne enormnû pfiitaÏlivá úloha v podniku s velk˘mipotenciály.

Systém obhospodafiování státního lesa v Rakousku jeod bavorského odli‰n˘. Z tohoto pohledu máte jedi-neãné zku‰enosti. Jak vnímáte státní podnik ve srov-nání s akciovou spoleãností ÖBf AG? Je forma akcio-vé spoleãnosti v˘hodnûj‰í?Rakousko je Rakousko a Bavorsko je Bavorsko. Tadyplatí jiné zákony a ve srovnání s ÖBf pfiidûlil zákonodár-ce podniku BaySF nesrovnatelnû pfiesnûj‰í zadání, kterémusíme dodrÏet. Ve v˘voji v‰ak pfiirozenû vidím i para-lely a mám pocit, Ïe zde mohu uplatnit dÛleÏité zku‰e-nosti. K právní formû: v Bavorsku se zvolila jiná neÏv Rakousku – z dobr˘ch dÛvodÛ. Na debatû o moÏn˘chprávních podobách se podílet nechci. Myslím si v‰ak, Ïemnozí tyto rozdíly pfieceÀují.

Znamená to, Ïe BaySF nepÛjdou rakouskou cestou?Vyvíjíme cestu bavorskou. Ta bude mimochodem defi-nována právû v na‰em podnikovém konceptu, tzn. kon-ceptu trvalé udrÏitelnosti, jako stfiednûdobá strategieBaySF. Díváme se pfiitom samozfiejmû i za hranice a ana-lyzujeme, co u jin˘ch stfiedoevropsk˘ch lesních podnikÛdobfie funguje. Zmûna právní formy v rámci tohoto pod-nikového konceptu diskutována není.

Jak dlouho vÛbec trvala tvorba stávající koncepceBaySF a kolik lidí se na ní podílelo? VyuÏili jstek tak nároãnému úkolu soukrom˘ch poradensk˘chfirem?Nejprve bych k tomu nûco pfiedeslal: Koncept podnikuz 1. 7. 2005 je‰tû není ukonãen. Právû teì jde o to, aby-chom z toho, co jsme pfii zaloÏení pfievzali, udûlali dlou-hodobû hospodáfisky úspû‰n˘ podnik. Pfiitom uplatnímetaké externí know-how. TakÏe vytvofiení BaySF z dfiívûj-‰í státní správy lesÛ, oddûlení v˘konu SSL od podnikubyl úkol, kter˘ bylo tfieba realizovat s nesmírn˘m nasa-zením vût‰ího poãtu spolupracovníkÛ. V˘sledek je vidi-teln˘: právû 1. ãervence 2005 nám byl pfiedán hospo-dáfisky Ïivotaschopn˘ podnik.

Dr. Rudolf Freidhager

LESU

ZDAR

1 / 2006 29

ROZHOVOR

>>

i nadále realizováno ve vlastní reÏii – s vlastními dûl-níky a technikou. âást prací pak formou zakázekdodavatelsky. V âR si realizaci podobného zámûruzejména s ohledem na politické prostfiedí nedokáÏupfiedstavit. Bylo politicky obtíÏné prosadit tuto cestuv Bavorsku?Podíl tûÏby ve vlastní reÏii se reformou dosud nezmûnil.Ov‰em uplatnûní dodavatelÛ prací v tûÏební ãinnostidlouhodobû narÛstá. I bez politického vlivu bude tentopodíl narÛstat – z ekonomick˘ch dÛvodÛ.

UvaÏujete i o vícelet˘ch smlouvách na lesní práce?Jak˘ je vበnázor na nû?V˘bûrová fiízení na tûÏební práce vypisujeme v souãas-nosti na konkrétní objekt. Stfiednûdobû potfiebujemevedle dlouhodob˘ch kupních smluv na dfiíví také stabil-ní partnery pfii tûÏbû a soustfieìování. Tady vidíme v˘ho-dy na obou stranách.

Jaké hlavní v˘hody a nev˘hody ve vztahu k vlastní-mu obchodu se dfiívím spatfiujete v tûÏební ãinnostive vlastní reÏii?Samozfiejmû posouváme o kousek dál na‰e spojení sezákazníkem, kdyÏ tûÏbu dfiíví provádíme ve vlastní reÏii,popfiípadû se zapojením tûÏafisk˘ch firem a do budouc-na více dodáváme aÏ na sklad odbûratele. Tak jsmeménû vymûnitelní.U rozhodování, zda tûÏební práce ve vlastní reÏii reali-zovat vlastními lesními dûlníky, nebo soukrom˘mi fir-mami, jde ale o nûco jiného: Pro nás patfií technickáprodukce k jádru kompetencí LH. Zde také vidíme opod-statnûní na‰í existence.

TûÏební práce ve vlastní reÏii, prodej dfiíví ve vlastníreÏii, tvorba LHP ve vlastní reÏii, myslivost ve vlast-ní reÏii – proã pfieci jen nedáte ve státních lesíchsoukrom˘m podnikatelÛm a lovcÛm mnohem vût‰íprostor?!Tady va‰i anal˘zu nesdílím. Právû dnes jsou soukromílovci poplatkovû intensivnû zapojováni do plnûní odlo-vu ve státních lesích. A jinak platí, Ïe externí zapojuje-me rádi do plnûní provozních úkolÛ BaySF. Jen právûpodle na‰ich pravidel a s orientací na provozní poÏa-davky. V této cestû budeme pokraãovat.

Jaké jsou va‰e pfiedstavy o koncepci revírÛ? Je prav-dou, Ïe máte v úmyslu dovybavit revírníky sluÏební-mi vozy a pfiedat jim ãást regionální obchodní ãin-nosti?Zde vám nemohu poskytnout Ïádné koneãné informace.V souãasnosti jsme uprostfied koncepce. Jasné ale je, Ïepoãet revírÛ nemÛÏeme redukovat a souãasnû ponechatv‰echno ostatní pfii starém. Ne, samozfiejmû budemepfiem˘‰let o zmen‰ení objemu úkolÛ na základû odpovû-dí na otázky: Co musí revírník zvládnout sám? KdemÛÏeme smysluplnû úkoly delegovat? Kde se nacházísynergické efekty? A k vybavení: My musíme na‰e pra-covníky vybavit tím, co pro efektivní ãili nákladovûv˘hodnou organizaci práce potfiebují.

Zisk státních lesÛ je v Evropû zejména v poslednídobû velmi skloÀovan˘m termínem. Nezdá se vám, Ïesnaha dosáhnout jeho maxima sniÏuje reinvestice dolesa, a tím jeho stav? Stav státních lesÛ v Bavorskumá velmi dobr˘ zvuk! KvÛli dosaÏení v˘nosÛ z lesa se nemusí pracovat nee-kologicky. Zde je hodnû ãasto vkládána mylná souvis-lost. O to nám taky ale vÛbec nejde, takové není na‰eposlání. Zadání zákonodárce, které nám vyhotovil, jejasné: Základní orientaci na pfiírodû blízké obhospoda-

Jak˘ je vበvztah s MZe? Zasahuje MZe do va‰ehorozhodování?Samozfiejmû, Ïe peãujeme o plnû dÛvûrn˘ profesionálnívztah s ministerstvem, které také nad BaySF vykonáváprávní dozor. V na‰em podnikatelském rozhodováníjsme v‰ak plnû svobodní. Základní otázky vedení pod-niku nekonzultujeme s ministerstvem, ale s dozorãíradou.

Jak je tato rada postavena a jaké jsou její kompe-tence?Obsazení dozorãí rady je stanoveno zákonem. VedlezástupcÛ vlastníka – svobodného státu Bavorsko – jsoujejími ãleny rovnûÏ dva zástupci na‰ich zamûstnancÛa dva zástupci z volného hospodáfiského sektoru. Kom-petence dozorãí rady vypl˘vají pfiednû ze zákona o stát-ních lesích a dále jsou konkretizovány ve stanováchpodniku.

Velmi inspirativnû pÛsobí zpÛsob obsazení v‰echvedoucích pozic u BaySF. Vy sám jste rovnûÏ absol-voval v˘bûrové fiízení. Co pfiedev‰ím jste oãekávali odv˘bûrov˘ch fiízení na vedoucí funkce u BaySF?K vyhlá‰ení v˘bûrov˘ch fiízení na tyto místa nevidímvÛbec Ïádnou jinou alternativu. Jak jinak se mÛÏemeujistit, Ïe na tyto pozice vybíráme ty nejlep‰í?

V âR se podnikatelsk˘ sektor velmi intenzivnû reali-zuje v diskusích o budoucnosti LâR. Dokonce hodno-tí ãi má snahu ovlivnit personální politiku u klíãov˘chfunkcí LâR. Je tato praxe realitou i v Bavorsku?To je pfieci jasné, Ïe podniky jako BaySF nebo LâR,které obhospodafiují velk˘ podíl rozlohy dané zemû, nasebe pfiitahují i pozornost tfietích. To je také oprávnûné.Jen musí b˘t jasno: Rozhodování v podniku je záleÏi-tost jeho vedení, pfiípadnû odsouhlasení jeho dozorãíradou.

Vznikem BaySF do‰lo v bavorském LH k fiadû zmûn.Systém prodeje dfiíví ze státních lesÛ v‰ak Ïádnénedoznal. Znamená to, Ïe je prodej ve vlastní reÏiisprávnou cestou?Provozní systém prodeje dfiíví Bavorské státní správylesÛ byl právû v posledních letech nastaven tak, aby bylv budoucnu schopen dlouhodobû fungovat. Tady jsme1. 7. 2005 mohli navázat na dobrou pfiedchozí práciBayStafo. Ale od té chvíle do‰lo i ke zmûnám, obzvlá‰tûv orientaci na na‰e klíãové zákazníky. Stfiedem otázky,kterou pokládáte, v‰ak je: Budeme své dfiíví prodávatsami, nebo pÛjdeme cestou prodeje na pni? K tomufiíkám: Prodej na pni není na‰í cestou. KdyÏ jednounebudou velké evropské lesní podniky hospodafienía prodej jejich produktÛ drÏet ve vlastní ruce, kdo pakpotom? Rozhodující je, abychom ukázali, Ïe umíme dfiívídodat zákazníkovi stejnû tak hbitû, vhodnû a ve správnékvalitû jako obchodníci ãi dodavatelé sluÏeb. Jsem si jist,Ïe to umíme.

Zmûnami v orientaci na va‰e klíãové zákazníky mátena mysli jednoroãní rámcové kupní smlouvy na dfiíví,kter˘mi mají b˘t nahrazeny dosavadní smlouvy kvar-tální a pololetní?S na‰imi zákazníky chceme vybudovat dlouhodobéa pfiedev‰ím spolehlivé obchodní vztahy. Z toho profitu-je jak dfievafisk˘ prÛmysl, tak lesní podnik. Dobrá smûsjednoroãních a vícelet˘ch kupních smluv na dfiíví je ãáststabilního partnerství.

BaySF se vydali cestou lesních závodÛ, která mÛÏeb˘t pro LâR inspirativní. 70 % tûÏebních prací je

Ilustraãní foto

Celková v˘mûra BaySF obhospodafiovaného státního majet-ku ãiní cca 805 000 ha, z toho porostní pÛda cca720 000 ha (cca 1/3 v‰ech lesÛ v Bavorsku). Zbyl˘ch 85 tis.ha tvofií ostatní plochy jako zemûdûlská pÛda, vodní plo-chy, ra‰elini‰tû ap. Plánovaná roãní v˘‰e tûÏby BaySF ãinícca 5–5,5 mil. plm. Plánovan˘ roãní obrat státního podni-ku by mûl dosáhnout cca 250 mil. EUR. BaySF mají dvou-stupÀovou organizaãní strukturu. Z fieditelství v Regens-burgu je tak pfiímo fiízeno 41 lesních závodÛ, 4 závodylesní techniky, 2 ‰kolkafiské provozy, 2 vzdûlávací centra,samostatná jednotka informaãní a komunikaãní technikyv Mnichovû a rovnûÏ vlastní taxaãní kanceláfi s pracovi‰tiv Bayreuthu a Mnichovû. Ta pro BaySF zaji‰Èuje vyhotove-ní LHP. RovnûÏ prodej dfiíví je realizován plnû v reÏiiBaySF, stejnû jako myslivecké hospodafiení. Podnik v sou-ãasné dobû zamûstnává 3040 lidí, pfiiãemÏ cca 1800 z tohov dûlnick˘ch profesích. Vût‰ina tûÏebních prací (cca 70 %)je tak vykonávána prostfiednictvím vlastních dûlníkÛa tûÏební techniky. BaySF disponují 558 revíry a na jedenz nich tak v prÛmûru pfiipadá cca 1290 ha lesa a cca9000 m3 roãního objemu tûÏby. K jednodu‰‰ím odborn˘mãinnostem, jako jsou napfi. vyznaãování v˘chovn˘ch zása-hÛ v porostech do 40 let vûku ãi organizace tûÏebníchprací, pfiíjem a expedice dfiíví ad., jsou vyuÏíváni tzv. lesnímistfii (dûlníci s pozicí vedoucího pracovní skupiny a les-nick˘m mistrovsk˘m vzdûláním). Hrubá mûsíãní mzdarevírníka BaySF ãiní v prÛmûru okolo 3000 EUR.

BaySF v kostce

LESU

ZDAR

1 / 200630

fiování lesa musíme u Bavorsk˘ch státních lesÛ zacho-vat. Na‰e motto: „Hospodafiit trvale udrÏitelnû“ („Nach-haltig Wirtschaften“) proto pro nás není opatfienív oblasti public relations, ale vedoucí linie na‰eho cho-vání v lese.

Oãekáváte tedy zisk?Ano, oãekáváme pozitivní hospodáfisk˘ v˘sledek.

K realizaci cílÛ lesnické politiky podniku je zapotfiebíi velmi kvalitní komunikace s medii a vefiejností. Jakdosahujete vysoké kvality va‰eho mediálního obrazu?VyuÏíváte za tímto úãelem také soukromé firmy, tzv.public relation – agentury?Právû jsme ve fázi, kdy vypracováváme na‰e pfiedsta-vení navenek. Externí pomoci se pfiitom zfiíkat ne-budeme.

Klíã k pozitivnímu image podniku je v‰ak kvalita na‰ichpracovníkÛ a jejich v˘konÛ. Oni jsou velvyslanci podni-ku a multiplikátory na plo‰e.

Co byste LesÛm âR popfiál a jaké pfiání byste mûl vevztahu k nim?âesk˘m kolegÛm pfieji, aby svÛj podnik mohli strukturo-vat podle nejlep‰ích podnikov˘ch hospodáfisk˘ch kriteriía v budoucnu jako siln˘ partner spoleãnû s BaySF, ÖBfa jin˘mi ukázali cestu hospodáfisky úspû‰ného LH. ■

Ing. Zdenûk Valn˘podnikové fieditelství LâR

>>

ROZHOVOR

LESU

ZDAR

1 / 2006 31

Nejvíce jim zachutnaly buky, v˘jimkou v‰ak nebyly aniostatní druhy dfievin a kefiÛ (jako napfiíklad smrk, jedle, ãern˘bez). MoÏná se jiÏ nûkdo z vás setkal s nûãím, co dokladuji nafotografiích, já osobnû je‰tû ne. Jedná se o ‰kody hlodavcina bucích ve stáfií cca 120 let na LS Jablunkov, revír Tyrav nadmofiské v˘‰ce 850 m.Samozfiejmû se nabízí otázka, jak v leto‰ním roce s hlodav-ci bojovat a pokusit se tím pfiedejít dal‰ím ‰kodám v prÛbû-hu následující zimy. Existuje v podstatû dvojí moÏnost pfií-mého boje: pouÏít otrávené návnady nebo provést nátûrkmínkÛ sazenic buku odpuzující látkou. Je v‰ak i moÏnosttfietí, a to doufat, Ïe klimatické podmínky v tomto rocebudou pro hlodavce natolik nepfiíznivé, Ïe jejich poãetnístav bude silnû „pfiirozenou cestou“ redukován. Tato varian-ta bude jistû nejpfiijatelnûj‰í jak z hlediska nákladÛ, taki z hlediska ekologického. Doufejme, Ïe právû tato variantafie‰ení bude dostateãná. ■

Ing. Lipowski Franti‰ekLesní správce

My‰ím loni nejvíce zachutnaly bukyPrÛvodním jevem loÀské zimy, bohaté na snûhové sráÏky, byly kromû ‰kod zvûfií i ‰kodyhlodavci. Snad na kaÏdé pasece, ale i pod porostem lze najít stopy ãinnosti hlodavcÛ,a to jak na sazenicích, tak i na zmlazení.

KÛry zbavené kofienové nábûhy u buku

Detail po‰kození

O P¤ÍRODù

LESU

ZDAR

1 / 200632

PANORAMA

Je‰tû v nedávné minulosti bylo zcela bûÏnou praxí, Ïemomentálnû jak˘koliv tûÏební dûlník, kter˘ zrovna pfiicházelv úvahu, byl pfiefiazen v dobû nutnosti do pûstebních prací,pfiedev‰ím do profiezávek, bez jakéhokoliv za‰kolení nebozku‰eností v této ãinnosti. Tyto práce vykonával pouze krát-kodobû jako vyplnûní momentálnû volného ãasu, kdy bylzase po krátké dobû pfiefiazen do prací v tûÏební ãinnosti.Myslím si, Ïe tato praxe nebyla uplatÀována pouze nana‰em LHC, a ze znalosti vûci vím, Ïe tato praxe je zcelabûÏná, coÏ není optimálním fie‰ením z logicky jasn˘ch dÛvo-dÛ, i kdyÏ revírník, jak je jeho povinností, vyznaãil jako vzornûkolik zkusn˘ch plo‰ek pro pfiedstavu, jak má b˘t v˘chov-n˘ zásah proveden. Odbornost a kvalita prací v‰ak nebyla zatéto situace na patfiiãné úrovni. JiÏ ve ‰kole nás uãili, Ïe první v˘chovné zásahy jsou jednyz nejdÛleÏitûj‰ích pro budoucí stav dospûlého porostua kaÏdá váÏná chyba pfii v˘chovû b˘vá ãasto zásadní, nûkdys nevratn˘mi dÛsledky.Proto jsme se rozhodli, Ïe na‰ím cílem by mûlo b˘t pfiipra-vit specialisty, ktefií formou ‰kolení, praktick˘ch ukázeka dlouhodobou praxí budou tyto práce vykonávat na patfiiã-né úrovni.Pochopením v‰ech firem vykonávajících u LS komplexní les-nickou ãinnost se podafiilo vytipovat okruh dûlníkÛ, ktefiíjsou na tyto práce systematicky pfiipravováni. Probûhlo jiÏnûkolik teoretick˘ch i praktick˘ch ‰kolení, vãetnû venkov-ních ukázek pro pfiípravu tûchto specialistÛ. Poslední tako-vou akcí bylo ‰kolení pofiádané ve dnech 4. 11. a 9. 11.2005, kterého se zúãastnilo 32 dûlníkÛ pro pûstební ãinnost,

mistrÛ, ktefií tyto dûlníky vedou, a také nûkolik zástupcÛfirem, jeÏ pro LS vykonávají komplexní lesnickou ãinnost. Toto ‰kolení je vÏdy jednodenní, kdy v dopoledních hodi-nách je probrána teorie k provádûní v˘chovn˘ zásahÛ v rÛz-n˘ch typech porostÛ. Dal‰í fází jsou praktické ukázky. Pfiímopfied zúãastnûn˘mi jsou provádûny zásahy v rÛzn˘ch typechporostÛ, pfiiãemÏ kaÏd˘ má moÏnost bezprostfiednû reagovatna proveden˘ zásah a formou dotazÛ, diskusí a doporuãeníjsou upfiesÀovány pfiípadné nejasnosti. V tom vidíme cestu pro osvûtlení si poÏadavkÛ personáluLâR a nabytí praktick˘ch zku‰eností dûlníkÛ, ktefií pro nástyto práce vykonávají.O úãasti dûlníkÛ na ‰koleních si vedeme pfiesnou evidencia po dohodû s firmami vykonávajícími pro LS komplexní les-nickou ãinnost mohou vykonávat tyto práce jen za‰koleníspecialisté. To dodrÏují obû strany zásadnû.Je zcela evidentní, Ïe pfii dne‰ní úrovni a rozvoji lesníhohospodáfiství bude specializace lesních dûlníkÛ stále vícenezbytná a Ïádaná. To je zfiejmé nejen u v˘chovn˘ch zása-hÛ, ale pfii pouÏití napfi. chemick˘ch prostfiedkÛ v lesnímhospodáfiství, sbûru reprodukãního materiálu, mechanizova-né pfiípravû pÛdy pro pfiirozenou obnovu apod.A pokud by mûlo b˘t vyhovûno v plné mífie na‰im poÏadav-kÛm, budeme si muset najít ãas na pfiípravu tûchto specia-listÛ. VynaloÏen˘ ãas se nám mnohonásobnû vrátí ve kvali-tû, smysluplnosti a v˘sledcích na‰í práce. ■

Ing. Vítûzslav Závodn˘Lesní správa Mûsto Albrechtice

Pûstební dûlníci se ‰koliliv jemnûj‰ích zpÛsobech hospodafieníStále ãastûji si uvûdomujeme, Ïe pfiedev‰ím pfii jemnûj‰ích zpÛsobech hospodafiení jenezbytnou nutností pfiíprava specialistÛ pro v˘chovné zásahy, zvlá‰tû v prostfiihávkácha profiezávkách. A tato nutnost je pak je‰tû znásobena pfii vy‰‰ím uplatnûní podrostníhozpÛsobu hospodafiení, neÏ bylo v minulosti obvyklé.

Ze ‰kolení

LESU

ZDAR

1 / 2006 33

PANORAMA

Smrková mlazina

Praktické ukázky v terénuNázorná ukázka

LESU

ZDAR

1 / 200634

DùTI A MLÁDEÎ

V loÀském roce soutûÏ zaznamenala standardní úãast,kdy porota hodnotila 283 prací od 64 autorÛ z celé âeskérepubliky. Fotografie zachycovaly tato témata: âeská kra-jina, Mikrokosmos, Jak se do lesa volá a Îivá voda.Bliωí informace o fotosoutûÏi, v˘sledkovou listinu a sou-hrnn˘ pfiehled termínÛ v˘stav vítûzn˘ch prací je moÏnonajít na www stránkách âSOP na adrese www.smop.cz –fotosoutûÏ.

PPrroo rrookk 22000066 bbyyllaa vvyyhhllá቉eennaa ttaattoo ttéémmaattaa::

11.. MÛj oblíben˘ strom (stojí tam jiÏ mnoho let, pozorujepromûny svûta, vzdoruje nepfiízni osudu, sbírá síly ãipomalu chfiadne…).

22.. Promûna (v ãase, v prostoru, v kvalitû, mnoÏství barevi tvarÛ, svût je pln˘ zázrakÛ – jen si v‰ímat).

33.. Zaostfieno do mechu, pafiezu a vûtvoví (do tajemnéhosvûta hub, li‰ejníkÛ a mechorostÛ – tedy tam, kdemÛÏe na‰e oko nalézt nenápadnou krásu).

4. V pfiírodû pro pfiírodu (nejsme lhostejní – poznáváme,chráníme i pomáháme, dokument z akce…).

Fotografie jsou hodnoceny ve tfiech vûkov˘ch kategoriích:A – do 12 let, B – od 13 do 18 let a C – nad 18 let vûkuúãastníka. Na zadní stranû je tfieba kaÏdou fotografii opat-fiit ‰títkem se jménem autora, rodn˘m ãíslem, oznaãenímtématu, do kterého chce úãastník fotografii zafiadit, názvemsnímku a uvedením, zda se jedná o fotografii samostatnouãi o seriál – soubor navzájem na sebe navazujících (v tomtopfiípadû uveìte i pofiadí snímku v seriálu).

DDoo ssoouuttûûÏÏee mmoohhoouu bb˘̆tt zzaafifiaazzeennyy ppoouuzzee pprrááccee::

● které zachycují tuzemskou pfiírodu, mohou b˘t barevnéi ãernobílé

● které dosud nebyly publikovány ãi odeslány do jiné foto-grafické soutûÏe

● jednotlivé (maximálnû ale 3 do kaÏdého tématu) neboseriály (dohromady ale maximálnû 12 fotografií) nebokombinace obojího (ale stále maximálnû 12 fotografií)

● v kategorii A formát minimálnû 9 x 13 cm● v ostatních kategoriích formát minimálnû 13 x 18 cm● opatfiené vstupním formuláfiem, kter˘ je moÏno získat

u vyhla‰ovatele soutûÏe

Své fotografie mÛÏete zasílat v obálce oznaãené heslem„FOTOSOUTùΓ na adresu pofiadatele soutûÏe: Centrum prodûti a mládeÏ âSOP, p.p. 447, Praha 1, PSâ 111 21. Uzá-vûrka soutûÏe je 15. fiíjna 2006. SoutûÏní komise se sejdev listopadu 2006 a bude se skládat z odborn˘ch fotografÛ,ze zástupcÛ sponzorÛ a ze zástupcÛ vyhla‰ovatelÛ soutûÏe.Pfiedání cen probûhne do konce roku 2006. Pofiadatel si vyhrazuje právo zvefiejÀovat zaslané práce nav˘stavách, pfiípadnû v tiskovinách (v pfiírodovûdn˘ch, ochra-náfisk˘ch a dal‰ích ãasopisech) a náhled na internetu beznároku na odmûnu. Ostatní vyuÏití prací se fiídí autorsk˘mzákonem. Zaslané práce se nevracejí, jejich poskytnutímautor vyjadfiuje souhlas s podmínkami soutûÏe.Ve‰keré informace k soutûÏi jsou prÛbûÏnû zvefiejÀovány nainternetov˘ch stránkách pofiadatele. ■

redakce

Pohledy do pfiírodyâesk˘ svaz ochráncÛ pfiírody a Lesy âeské republiky spoleãnû vyhlásily jiÏ 11. roãníkfotografické soutûÏe Pohledy do pfiírody, urãené v‰em obdivovatelÛm pfiírody a tûm,ktefií se dovedou dívat. SoutûÏ kromû LâR podporuje také Ministerstvo ‰kolství, mláde-Ïe a tûlov˘chovy âR.

Ilustraãní foto Libor Hlavat˘

Ilustraãní foto Libor Hlavat˘

LESU

ZDAR

1 / 2006 35

DùTI A MLÁDEÎ

V lesnické osvûtû pokraãujemei napfiesrokV uplynulém roce vûnovaly Lesy âeské republiky lesnické osvûtû dûtí a mládeÏe tradiã-nû velkou pozornost. Slavení konce roku nás v‰echny zavedlo k ohlédnutím se za tímuplynul˘m a hodnocením jeho pozitiv i negativ. Dovolte mi, abych vám tentokráte i jápfiiblíÏila, co se nám na poli lesnické osvûty dûtí a mládeÏe v uplynulém roce podafiilo,a v hrub˘ch rysech nastínila, na co se v tom novém mÛÏeme tû‰it.

Nosnou ãástí na‰eho osvûtového pÛsobení je spoleãn˘ pro-jet LesÛ âeské republiky a obãanského sdruÏení Terezanazvan˘ „Les ve ‰kole, ‰kola v lese“. Tento projekt probíháod roku 1999 a jeho cílem je zlep‰it povûdomí o lese a jehojednotliv˘ch sloÏkách. Do projektu se zapojují celé ‰kolynebo jednotlivé tfiídy a vyuÏívají ve v˘uce pfiipravené meto-dické pomÛcky a pracovní listy, které získají v „balíãku“.V roce 2005 jsme vydali nové tématické pracovní listys názvem Les a pÛda, jeÏ zábavnou formou pomocí rÛz-n˘ch kfiíÏovek, kvízÛ a doplÀovaãek seznamují dûti s v˘zna-mem pÛdy ve spoleãenstvu lesa. KaÏd˘m rokem se soutûÏío nejlep‰í zprávu z projektu k danému tématu a vycházejíinspiraãní noviny, které seznamují v‰echny zapojené s prÛ-bûhem a realizací témat tûch nejúspû‰nûj‰ích úãastníkÛ.Mnoho ‰kol také vyuÏilo moÏnost spolupráce s blízkoulesní správou. Zájem o zapojení se do tohoto projektu stou-pá a setkáváme se s kladn˘mi ohlasy vût‰iny zúãastnûn˘ch.Vûfiíme, Ïe si nበprojekt najde i v tomto roce své dal‰ípfiíznivce.Pro dûti byly zrealizovány dny s Lesy âeské republiky, kterése setkaly s mimofiádn˘m ohlasem. Celkem se podafiilouskuteãnit více neÏ 13 soutûÏních dnÛ v rÛzn˘ch koutechâeské republiky. Pfii v‰ech nechybûla dobrá nálada, kvalitnísoutûÏní stezky, hezké ceny a vysoké pracovní nasazenízamûstnancÛ podniku. Po skonãení soutûÏního dopolednebylo pro dûti a rodiãe pfiipraveno malé obãerstvení (tfiebaopékání bufitíkÛ za pûkného poãasí) a dal‰í doprovodné pro-gramy jako napfiíklad divadlo, ukázky v˘cviku dravcÛ neboloveck˘ch psÛ ãi stfielba z luku. Akce byly velmi zdafiiléa zájem o jejich realizaci se ze strany lesních správ zvy‰uje,takÏe se na dal‰í dny s Lesy âeské Republiky mÛÏeme tû‰iti v tomto roce. Dal‰í formou pÛsobení na dûti a mládeÏ je podpora projek-tÛ SdruÏení stfiedisek ekologické v˘chovy Pavuãina (SSEV).V minulém roce se spoleãnû se stfiedisky ekologické v˘chovypodafiilo zrealizovat hned nûkolik zajímav˘ch v˘ukov˘chpomÛcek. Stfiedisku Chaloupky jsme podpofiili v˘ukovoupomÛcku „Klíã k urãování pavoukÛ“, dle které si mÛÏemeidentifikovat ty nejbûÏnûj‰í pavouky. Ve spolupráci se stfie-diskem Rezekvítek se podafiilo vydat interaktivní leporeloo lese „Chytr˘ provázek“, jeÏ seznamuje dûti se spoleãen-stvem lesa. Lesnímu hmyzu se blíÏeji vûnují sady puzzlat,které byly vyrobeny spoleãnû s VIS Bílé Karpaty. Dal‰í zda-fiilou pomÛckou se stala „Ptaãí kvarteta“ (stfiedisko VilaDoris), jeÏ podávají podrobnûj‰í informace o Ïivotû na‰ichpfieváÏnû lesních ptákÛ. Dále jsme podpofiily tvorbu pracov-ních listÛ k v˘ukov˘m prvkÛm na terénním stfiedisku Jezír-ko a pro ty nejmen‰í jsme spolu se stfiediskem Paleta pfii-pravili a vydali „Lesní omalovánky“. Ve vût‰inû pfiípadÛ se nám spolupracovalo dobfie a v násle-dujícím roce hodláme podpofiit dal‰í zajímavé projekty, kte-ré povedou ke zlep‰ení a zkvalitnûní informací o ekosysté-mu lesa.

Osvûdãenou formou pÛsobení na dûti a mládeÏ se stala na‰espolupráce se SdruÏením mlad˘ch ochráncÛ pfiírody pfiiâSOP. Spoleãnû jsme vyhlásili fotografickou soutûÏ „Pohle-dy do pfiírody“, do níÏ se mohou zapojit v‰ichni bez rozdíluvûku a zmûfiit své síly v zachycení tuzemské pfiírody pfieshledáãek objektivu. S tímto sdruÏením také spolupracujemepfii pfiírodovûdnû-ekologicky zamûfiené celostátní soutûÏiEkologická olympiáda, která je urãena stfiedo‰kolské mláde-Ïi a je otevfiena i ‰iroké vefiejnosti. Dále se také podílíme narealizaci pfiírodovûdnû-ekologicky zamûfiené celostátní sou-tûÏi „Zelená stezka, zlat˘ list“, kde si mûfií své znalosti Ïácizákladních ‰kol. Dal‰ím bodem spoleãné dlouhodobé spolu-práce se stala podpora projektu „Les je mÛj kamarád“, kter˘se snaÏí podpofiit zájem mlad˘ch lidí (zejména v‰ak dûtí vevûku do 15 let) o typickou lesní faunu. Vzájemná dlouho-dobá spolupráce je velmi dobrá a pfiiná‰í kvalitní v˘sledky,proto se i v následujícím roce chceme podílet na v˘‰e jme-novan˘ch projektech. Do nového roku pfiipravujeme pro dûti a mládeÏ mnohonového a vûfiíme, Ïe tím pfiispûjeme k jejich vnímavûj‰ímupohledu na pfiírodu, jejímu respektování a úctû k ní. ■

Bc. AneÏka Pavli‰ováPodnikové fieditelství LâR

Ilustraãní foto J. Karas

NNee‰‰ttûûssttíí……Nezku‰en˘, zbrkl˘ a pfiíli‰ horliv˘ na ránu nemyslivec zmáã-kl ve chvíli, kdy jsme v‰ichni lámali brokovnice, zaji‰Èovalikulovnice a zvûfi dostala ‰anci, protoÏe si ji v ten okamÏikprostû zaslouÏila. BaÏant táhl pfiíli‰ nízko, srnec se jako stínmihl v neprostupné hou‰tinû, za kterou vedla lesní cesta,vybízející k víkendové procházce, a veãer pfii mûsíãku vytáhlna kraj kukufiice obãan z nedaleké vsi, odûn do ãernéhokabátu, aby tma zahalila jeho potfiebu zajistit si dostatekkrmení na zimu pro králíky a slepice. JenÏe padla rána…Brok zranil kamaráda, na lesní cestû jako náhodou nikdonebyl a zámûna obãana z blízké vsi s divoãákem rozepsalapero zufiivého reportéra, kter˘ nás na stránkách denníhotisku /bulváru/ rozmetal na kopytech. A jsme v tom v‰ichni.Opilci, ktefií zabíjejí pro potû‰ení, chlapi /Ïeny/, ktefií jsouschopni ve chvíli, kdy volá kamarád myslivec honem,honem, v lese jsou prasata, skoãit do pfiipraven˘ch botaseka s kulovnicí v ruce odûni do pracovních montérek chvátajína mopedu pfies dvû vesnice v‰em na oãích ulovit se v‰emimysliveck˘mi poctami divoãáka.

OOddûûvv aa mmyysslliivveecckkéé ppooccttyy –– ttrraaddiiccee......Táta mûl plnou knihovnu kníÏek o myslivosti, pfiíbûhy, nadkter˘mi se tajil dech, i vyprávûní o ãasech dávno, dávnominul˘ch. U v˘fiadÛ hofiely ohnû, na hon se ‰lo ve sváteãníko‰ili a kravatû, hladce oholeni s nale‰tûn˘mi laufy hamer-lesek. V prÛbûhu lovu znûly fanfáry a myslivecké povely,jimÏ kaÏd˘ rozumûl. Ve vesnické hospÛdce se scházela elita„obãanského fóra“, mezi ní nechybûl vedle pana fiídícího anivrchní lovãí a myslivec s hajn˘m.Tenkrát to byl pan nûkdo. Dnes, kdy v kaÏdém mûstû najde-te prodejnu s odûvy do pfiírody a kaÏd˘ má moÏnost dlesvého vkusu a gusta vyrazit na lov fiádnû odûn do vkusn˘chzelen˘ch doplÀkÛ, reprezentovat velkou skupinu lidí, myslí-cích to dobfie a upfiímnû, setkáváme se obãas s „pfiípady“, jeÏodûni do maskáãÛ, ãern˘ch riflí, popfi. triãek s nápisemv angliãtinû, procházejí krajinou s brokovnicí v ruce a budídojem paintballov˘ch hráãÛ. âasto se zam˘‰lím nad tím,jak˘m zpÛsobem ãlovûk takto odûn pfiistupuje k ulovenézvûfii, smeká k‰iltovku a pofiizuje si snímek z nezapomenu-telného lovu do rodinného alba.

Lidovû o „lidové“ myslivostiUplynulo nûkolik dní z nového roku 2006, v baÏantnicích doznívají poslední v˘stfiely natáhnoucí baÏanty a revíry se zvolna zahalily do klidu. Právovûrné myslivce nenechávádoma mráz u kamen ani zdánliv˘ pocit právû skonãené sezóny. V revíru, kter˘ k nim byltolik ‰tûdr˘ v uplynulém roce, kdy proÏili nespoãet velk˘ch i drobn˘ch radostí, nikdynekonãí myslivecká péãe, povinnost nás v‰ech. Úãelem mého dne‰ního povídaní si o vás,o nich a vlastnû i o sobû je podûlení se o zku‰enosti s lidovou a profesionální myslivos-tí bez zbyteãn˘ch emocí a naráÏek na neduhy, které se v médiích pfiemítají pokaÏdé,stane-li se nûjaká nepfiíjemnost, popfi. ne‰tûstí.

LESU

ZDAR

1 / 200636

MYSLIVOST

Ilustraãní foto autor

LESU

ZDAR

1 / 2006 37

MYSLIVOST

NNee,, nneejjssmmee ttaakkoovvíí……Jen jsou takoví souãástí jedné velké skupiny lidí, ktefií nûcodûlají, nûco mají rádi, vyrÛstali v rodinách, kde se láskak pfiírodû a zvûfii dûdila po generace. Konãí jeden pozdnílistopadov˘ hon v nejmenovaném mysliveckém sdruÏení. Nanarychlo ufiíznut˘ch bid˘lkách v lese ze smrãkÛ u cesty visíulovená zvûfi, pfiipravená vyslechnout v‰echny myslivecképocty od lidí, ktefií ji mysliveckou ranou pfiipravili o Ïivot.Kdosi se ujímá tvorby v˘fiadu a chytfií radí „na prav˘ bok“.Posekaná louka tûsnû u cesty na chvíli poslouÏí ulovenézvûfii. Nic nevadí, Ïe projíÏdûjící auta ru‰í podzimní idylkua slova hospodáfie kdesi mizí. A ohnû, o kter˘ch jsem ãetla vidûl je na nûkolika poplatkov˘ch lovech? JenÏe kdo by sedûlal se dfiívím, kdo bude ãekat, aÏ ohnû dohofií, kdo po násuklidí, kdyÏ hospoda je domluvená na ãtvrtou a srnãí gulá-‰ek je tak lákav˘? Málokdo a málokde. Je mi to líto, proto-Ïe se sami pfiipravujeme o to nejkrásnûj‰í, co k lovu patfií.Smeknout klobouk a vzdát hold zvûfii, chvíli posedût, vzpo-menout si na chvíle, které pfiedcházely zmáãknutí kohoutku,povaÏuji já za vrchol. Nedávno jsem byl pfiítomen lovu namuflona. Chlapík, od pohledu sympaÈák, zmáãkl na lovnéhoberana. Na posedu zavládlo ticho a jen v dáli doznívalaozvûna v˘stfielu. Dlouho nikdo nepromluvil. Na tváfiíchpadesátníka se objevily slzy. V tu chvíli vzpomínal na svéhootce, kter˘ stál na jeho poãátcích. O kousek dál dohasínalÏivot zvífiete, které zkrá‰lovalo prostfiedí honitby cel˘ch osmlet. Takhle jsem si pfiedstavoval poctu zvûfii. Uvûdomûní siskuteãnosti silnûj‰ího, ale ne nejsilnûj‰ího. Pfiíroda je mocnáa pfieválcuje ve‰keré zlo, kterého se na ní dopustíme. AÏ nakonci na‰eho lovu byla radost a zhodnocení trofeje.

TTrrooffeejjee……Tak lákavé, tak nepochopitelné pro laika, honit se za „obar-venou kostí“, tak oblíbené u lidí, ktefií mají kdesi za Prahouchalupu, v ní krb, nad krbem visí trofej jelena po dûdeãkoviz patnáctého kolena a iluzi „vkusnû“ zafiízeného pokojedotváfií opelichaná deka z divoãáka. Proã vlastnû maãkámespou‰È zbranû?Jen pro pocit ze zabíjení, pro chvilku, kdy se pochlubímepfied kamarády myslivci, jak jsme dobfií, Ïe jsme ho doãkali?Podívejte se po oblastních pfiehlídkách trofejí. Visí tu zelenéa ãervené lebky. Visí tu trofeje srncÛ paliãkáfiÛ i tfiílet˘ch‰esterákÛ. Kdo nic nedûlá, nic nezkazí. Stane se to kaÏdémuz nás. Já osobnû ãtu jména na ‰itích. Ta prozradí v‰e. JosefNovák má letos na pfiehlídce ãtyfii srnce paliãkáfie a staréhozpáteãníka, uloveného tûsnû pfied fiíjí. Tomu patfií loveckápocta. Osobnû ho neznám, ale urãitû v montérkách do lesanechodí. Vedle se mi ani nechce podívat. A v‰ichni tohotojména aÈ zÛstanou nejmenováni. Siln˘ roãek ‰piãák, ãtyfilet˘‰esterák s dlouh˘mi pfiedními v˘sadami uloven˘ za ranníhorozbfiesku, a o kousek dál zbranû ãtyfiletého kÀourka. To jevizitka lovce trofejí, kterého kdyÏ náhodou v létû nav‰tívítev jeho garáÏi, spatfiíte úhlednû narovnané trofeje na zimníchgumách, leÏící pod vrstvou prachu. MoÏná je nestihl povû-sit, moÏná tím jeho lov konãí, moÏná nemá peníze, kteréutratil pfii loveck˘ch poctách v hospodû. KaÏdá, i malinkátrofej srnce se sotva znateln˘mi paliãkami má mít ‰anci.ProtaÏen˘ drát za kostí a padesátka hfiebík, zatluãená naschodi‰ti, krásu trofeje a jeho proÏitek rozhodnû nepozved-nou. MÛj velk˘ kamarád, myslivec s velk˘m M, cel˘ Ïivot Ïijemyslivostí a vyndavá zbranû z kaÏdého lonãáka i ulovenéhoselete. Peãlivû je pfiipevÀuje na ‰títky a vû‰í vedle sebe. Onví, kde kterou zvûfi ulovil, jaká byla atmosféra. VáÏí siÏivota.

NNaa‰‰ee rreepprreezzeennttaaccee……Je dennû na oãích. Podívejte se na politickou, sportovní,kulturní aj. âteme o ní v novinách, zapínáme televizorya zlobíme se nad tím, jací jsou, kolik za to mají, a mybychom to dûlali rozhodnû lépe. Ale jak lépe? Vizitkou dob-

rého myslivce jsou myslivecká zafiízení, podot˘kám vzorová.Jak˘ obrázek si asi udûlá náhodn˘ náv‰tûvník lesa pfii pohle-du na dávno zarostl˘, ztrouchnivûl˘ posed, ze kterého uÏnení vidût ani pod sebe, na krmelec, kter˘ zeje v dobû strá-dání zvûfie prázdnotou? MoÏná ho to ani nezarazí. Ale pfii-jde druh˘ nebo pát˘ a ten uÏ se na hospodáfie zeptá. MoÏnápopojde o kousek dál a tam si na vkusnû umístûné starékonstrukci z Pragy V3S pfieãte o uÏivateli honitby, Ïe právûto je to reprezentaãní sídlo, kde se schází myslivci. A zufiiv˘reportér vezme opût pero a pí‰e…

NNaa ccoo jjsseemm zzaappoommnnûûll......,,Ale vy si urãitû vzpomenete. Na nûco podobného, co jstevidûli, na kamarády, o kter˘ch jsem dneska psal. Doba jeuspûchaná, kdyÏ je tfiba su‰it sena, a klidná aÏ pohodová,plánují-li se hony. Obãas poznávám tváfie na‰ich ãlenÛ aÏ poroce, kdy s úsmûvem na rtu stojí pfii v˘deji zvûfiiny, alekachny na rybníku vidûli poprvé, kdyÏ vzlétly po prvnímv˘stfielu. A já uÏ se ani nezlobím. Snad bude staãit, kdyÏbudu stát ve frontû já a budu mít pocit, Ïe jsem kaÏd˘ denvûnoval své lásce a zálibû je‰tû o trochu vût‰í péãi, neÏvûnuji sám sobû.

NNeezzlloobbttee ssee……Na mû vy, pane, kter˘ jste se poznal, a ni vy, pane, kter˘ senikdy nepoznáte. A nezlobte se ani vy, ktefií jste lovci paliã-káfiÛ, o vás to rozhodnû nebylo. ■

Ing. Miloslav Louda

Ilustraãní foto autor

LESU

ZDAR

1 / 200638

·KOLA PRAKTICKÉ FOTOGRAFIE

Co je vlastnû teleobjektiv? âím je ohnisková vzdálenostvût‰í, tím je zobrazen˘ objekt na snímku vût‰í. To znamená,ãím je ãoãka objektivu vzdálená dál od roviny filmu, tím jeteleobjekvit vût‰í, a tak má vût‰í ohniskovou vzdálenost.Podle Ïánru, kter˘m se zab˘váme, si opatfiujeme rÛznû dlou-hé teleobjekvity. KdyÏ budeme jen fotografovat portréty ãizvífiata v zajetí, tak nám postaãí teleobjektiv s ohniskovouvzdálenolstí 135 aÏ 200 mm. Pokud se budeme zajívato plaché obyvatele, a to pfiedev‰ím ptáky, musíme mít tele-objektivy 500 aÏ 600 mm dlouhé. Základní objektivy, kterése bûÏnû pouÏívají pro fotografování osob a krajin’, majíohniskovou vzdálenost 50 aÏ 80 mm.V dne‰ní dobû jsou na trhu objektivy s rÛzn˘mi délkamiohniskov˘ch vzdáleností. Jsou to objektivy od 17 mm aÏ do1 200 mm. VÏdy záleÏí také na cenû, kterou jsme ochotni doteleobjekvitÛ investovat. RovnûÏ platí, Ïe ãím vût‰í a vícesvûteln˘ teleobjektiv je, tím je draωí.NejbûÏnûj‰í teleobjektivy, jeÏ fotografové vyuÏívají, jsouobjektivy s ohniskovou vzdáleností 300 mm s clonov˘m ãís-lem 4 nebo 2,8. Takov˘ objektiv je velmi v˘hodn˘, protoÏenám umoÏÀuje bohaté vyuÏití právû v pfiírodû, kde vût‰inoubojujeme s nedostatkem svûtla. PouÏití objektivu 2,8 máje‰tû i tu v˘hodu, Ïe na nûj mÛÏeme nasazovat extender,tzv. telekovertor 1,4x nebo 2x, kter˘ nám potom prodluÏu-je ohniskovou vzdálenost. Ov‰em pouÏování extenderÛ sni-Ïuje svûtelnost. Fotografujeme-li v podveãer, kdy uÏ jenedostatek svûtla, potom nás mÛÏe objektiv 2,8 zachránit,jindy se musíme s takov˘mi zábûry rozlouãit. To ov‰em platípro klasické pfiístroje, kdy jsme je‰tû omezeni citlivostí filmu.Pokud máme digitální pfiístroje, mÛÏeme nastavit citlivost aÏ1600 ASA, a tak nemusíme mít tyto drahé a svûtelné tele-objektivy. To je jedna z pfiedností digitálních pfiístrojÛ, jimiÏje uÏ fiada fotografÛ také vybavena. Na druhé stranû bych sezastal celé fiady fotografÛ, ktefií je‰tû stále fotografují kla-sick˘mi pfiístroji na „film“, Ïe si nemusí pofiizovat objektivy2,8, ale postaãí i objektiv 300/4, jenÏ má v‰estranné pouÏi-tí. Dále této skupinû fotografÛ se nabízí i pouÏívání tzv.zoomÛ, to jsou objektivy, které mají variabilní ohniskovouvzdálenost.Objektivy se zoomem jsou velmi pohodlné a také odpadánutnost mít s sebou dal‰í objektivy, jeÏ bychom jinak pou-Ïili. A zde se opût nabízí otázka, k jakému Ïánru jsme serozhodli. Pokud pÛjde jen o fotografování rostlin a pfiírody,staãí nám objektivy 28–105 mm, 28–135 mm nebo70–200 mm ãi 35–350 mm a jiné. Jsou na trhu i objektivy100–400 mm nebo 200–500 mm. VÏdy záleÏí, o jakou znaã-ku se jedná. Nûkdy tyto objektivy nejsou tak svûtelné, alemají tu v˘hodu, Ïe máme u sebe najednou nûkolik ohnisko-v˘ch vzdáleností. Takové objektivy jsou vhodné jak profotografování v zoologick˘ch zahradách, oborách, tak i vevolné pfiírodû.Pokud se specializujeme na volnû Ïijící zvífiata, musíme mítobjektivy urãitû del‰í. Ov‰em zde se opût nabízí otázka, zdaopravdu vÏdy vyuÏijeme objektiv napfi. 600 mm, kdyÏv mnoha pfiípadech vyuÏíváme fotografické kryty, kdy sedostaneme na krat‰í vzdálenost k tûmto zvífiatÛm, ãi kdyÏvyuÏíváme myslivecká zafiízení, posedy nebo krmelce, odkudmÛÏeme fotografovat. VÏdy jen záleÏí na na‰em rozhodnu-tí, jak se vybavíme. ■

JJaarroommíírr ZZuummrr sstt..

Díl pát˘: TeleobjektivyÎádn˘ z fotografÛ se neobejde bez teleobjektivÛ. AÈ se jedná o fotografa, kter˘ se zab˘váreportáÏí ãi jin˘m Ïánrem. Zejména fotografové, ktefií se zajímají o Ïivot v pfiírodû, nemo-hou bez teleobjektivÛ vÛbec existovat. âím del‰í teleobjektiv, tím v˘hodnûj‰í.

Divoká kachna, objektiv 70–200/4

âáp ãern˘, objektiv 500/4,5

Divoãáci, objektiv 28–135/3,5–5,6

LESU

ZDAR

1 / 2006 39

·KOLA PRAKTICKÉ FOTOGRAFIE

Vydra, objektiv 300/2,8 + 1,4x

Muflon, objektiv 300/4

LESU

ZDAR

1 / 200640

Nov˘ internet byl spu‰tûnJak jsme avizovali v Lesu zdar 11/2005, pfiipravuje se nová podoba internetové prezen-tace LâR. Právû v okamÏiku, kdy budete ãíst tyto fiádky, pobûÏí jiÏ první stránky nové-ho webu na známé doménû www.lesycr.cz.

hospodafií v pestré paletû rÛzn˘ch pfiírodních oblastí,a právû tak bychom mûli na‰e lesy vefiejnosti ukázat.Dûkujeme za v‰echny cenné rady a pfiipomínkya samozfiejmû za osobní pomoc, kterou pfiispûlizamûstnanci LâR z rÛzn˘ch úrovní podniku. Vzhledemk tomu, Ïe v˘sledná podoba „na‰eho“ webu bude nynítaké záleÏet na námûtech a pfiíspûvcích pracovníkÛ zev‰ech organizaãních jednotek LâR, dûkujeme vám i zapomoc budoucí.

Petr Greplpodnikové fieditelství LâR

Na první pohled poznáte odli‰nou grafiku. Znaãnápozornost byla a bude vûnována také pfiehlednémuuspofiádání zvefiejÀovan˘ch informací tak, aby zdekaÏd˘ náv‰tûvník na‰el v ucelené formû právû to„své“. V˘voj nového webu v‰ak je‰tû zdaleka není ukonãen.Hlavní podnikové stránky se plynule rozrÛstají jakinformaãnû, tak vizuálnû. Nejvíce práce nás nyní ãekána stránkách samotn˘ch organizaãních jednotek.Vefiejnosti chceme v blízké budoucnosti pfiiblíÏit to,ãím je práce LâR specifická a v˘jimeãná. Nበpodnik

PANORAMA

LESU

ZDAR

1 / 2006 41

PANORAMA

Vybíráme z tiskuPytláyckou kolekci trofejí za 3,5 milionuchtûjí zámek i lesnícinovinky.cz 12. 120. 2005

V domû nedávno dopadeného pytláka z Ofiechova na Brnûnskupolicie nalezla více jak 1200 mysliveck˘ch trofejí. O kolekci parÛÏ-kÛ a parohÛ mají velk˘ zájem památkáfii, lesníci a muzejníci. Tro-feje se stanou majetkem státu a po vynesení rozsudku rozhodneo jejím vyuÏití Úfiad pro zastupování státu ve vûcech majetkov˘ch.Cenov˘ odhad ceny paroÏí se v uplynul˘ch dnech zv˘‰il z pÛvod-ních dvou na 3,5 miliónu korun. Podle fieditele policie Brno-venkovBohumila ·imka jsou zatím v‰echny pfiedmûty doliãné. Soud sebude kauzou zab˘vat pravdûpodobnû aÏ v polovinû pfií‰tího roku.V fiíjnu tohoto roku na‰la policie v pytlákovû domû 1000 parÛÏ-

kÛ srncÛ a 200 parohÛ jelenÛ, daÀkÛ a muflonÛ. Ve sbírce jsoui parohy jelenÛ dvacaterákÛ, za jejichÏ legální odstfiel by lovecmusel zaplatit 200 000 korun.ZájemcÛ je mnoho. Vedení Lesního závodu Îidlochovice naBrnûnsku, kter˘ je souãástí podniku Lesy âR, jiÏ úfiad pro zastu-pování státu poÏádalo o vydání sbírky trofejí. V baÏantniciu Pohofielic na Bfieclavsku mají lesníci loveckou chatu, z níÏ lzevytvofiit muzeum pytláctví. Pokud budou jednání úspû‰ná, zahá-jí muzeum ãinnost jiÏ pfií‰tí léto, fiekl fieditel závodu Tomá‰Blaha. Expozici by myslivci doplnili nalezen˘mi pytláck˘mi okya Ïelezy.Pachateli hrozí aÏ osm let vûzení. O trofeje chce poÏádat i sprá-va zámku v Rosicích na Brnûnsku. PÛvodní zámecké kolekce tro-fejí si odvezl poslední majitel objektu baron Arnold de Forest.Nahrazeny by mohly b˘t právû paroÏím zabaven˘m v Ofiechovû.Zájem by mûli i pfiedstavitelé Národního zemûdûlského muzea.Podle odborníkÛ ulovil pachatel v krátké dobû tak velké mnoÏ-

ství zvífiat, Ïe by jejich lov ‰ikovného myslivce zamûstnal na20 let. MuÏi hrozí za pytláctví aÏ osm let vûzení.

Stromy zlámané pfiívaly snûhu lákají kÛrovceMladá fronta DNES13. 12. 2005

Pravdûpodobnû nûkolik desítek kubíkÛ polámaného dfieva zane-chal v lesích v na‰em regionu tûÏk˘ mokr˘ sníh, kter˘ napadlminul˘ t˘den. „Je‰tû nemáme pfiesná ãísla. Nûkteré cesty jsouzavaleny a na v‰echna místa jsme se nedostali. Pfiesn˘ rozsah‰kod budeme znát bûhem nûkolika dnÛ,“ uvedl zástupce fieditelezlínského inspektorátu LesÛ âR Franti‰ek Skoupilík.Lesáci zfiejmû budou mít plné ruce práce, aby do konce bfieznapolámané dfievo z lesÛ dostali. V opaãném pfiípadû je to totiÏ ide-ální prostfiedí pro mnoÏení kÛrovce. Pokud by polámané ãi vyvrá-cené smrky zÛstaly v lese i v dubnu, kdy se zaãínají kÛrovci rojit,mohla by kraji hrozit dal‰í kÛrovcová kalamita. „Polámané dfievobudeme urychlenû zpracovávat,“ ujistil Skoupilík.Leto‰ní rok patfiil podle statistiky zlínského inspektorátu LesÛ âRk tûm, kdy se kÛrovci pfiíli‰ nerozmnoÏili. V kraji bylo zpracová-no jen asi 2500 kubíkÛ kÛrovcového dfieva, zatímco v roce 1995,kdy vrcholila poslední kÛrovcová kalamita, to bylo témûfi 117 tisíckubíkÛ. „Letos jsme mohli hovofiit o pfiíznivé situaci,“ konstato-val fieditel inspektorátu Milo‰ Valenta. ■

Ing. Pavel Hespodnikové fieditelství LâR

V Jizersk˘ch horách zlámaly v prosinci sníh a vítrtisíce stromÛ (kráceno)igenus.cz28. 12. 2005

Na území Libereckého kraje postihla vûtrná a snûhová kalamita nej-více lesy v Jizersk˘ch horách. Pfiedev‰ím v nadmofiské v˘‰ce mezi700 aÏ 850 metry se od 16. prosince polámaly nebo vyvrátily tisícestromÛ, fiekl Ludvík ¤iãáfi z LesÛ âeské republiky v Liberci.„Dal‰í ‰kody bohuÏel je‰tû hrozí, stromy totiÏ pokr˘vá tûÏk˘ zmrz-l˘ sníh a v pfií‰tích dnech má znovu padat. My bychom naopakpotfiebovali, aby ho na slunci roztálo co nejvíce,“ uvedl ¤iãáfi.Podle nûj se po kalamitû neobjevil Ïádn˘ velk˘ souvisl˘ úsek zni-ãeného lesa a ‰kody jsou roztrou‰ené po cel˘ch Jizersk˘ch horách.Více stromÛ prasklo o Vánocích kvÛli mnoÏství snûhu na vûtvíchneÏ pfii vichfiici z 16. na 17. prosince.Podle jabloneckého lesního správce Miroslava Kortana tûÏk˘ sníhpolámal od 24. prosince hlavnû vrcholky stromÛ, fiada kmenÛ alepraskla v polovinû. Kromû smrkÛ padly nepfiíznivému poãasí zaobûÈ i modfiíny, buky a bfiízy ve vûku od 20 aÏ do 140 let. „Oãe-káváme, Ïe kvÛli kalamitû budeme muset zpracovat zhruba 8000metrÛ krychlov˘ch dfieva z po‰kozen˘ch stromÛ, coÏ odpovídá asi15 procentÛm na‰í bûÏné roãní tûÏby“, upozornil Kortan.Lesníci ‰kody zatím jen odhadují, zejména ve fr˘dlantské ãástiJizersk˘ch hor se do nûkter˘ch lesÛ v tûÏko pfiístupném terénutotiÏ je‰tû nedostali. „Pod vahou snûhu se zlomily dokonce dese-titisíce vrcholkÛ stromÛ, vût‰inu z nich ale do kalamity nepoãítá-me. Mnoho zniãen˘ch ‰picí znovu obroste. Jiné se ale jiÏ bohu-Ïel nevzpamatují a pokácíme je bûhem nûkolika pfií‰tích let,“upozornil Kortan.

Lesníci se pfiou s magistrátemZlínské noviny 10. 12. 2005

Nové krajské fieditelství si chtûjí v centru Zlína vybudovat Lesyâeské republiky. Pozemek, kter˘ si organizace pro stavbu vybra-la, se nachází naproti zimního stadionu, je zalesnûn˘ a musel byse vykácet. Magistrát proto lesníkÛm nechce parcelu dát.Souãástí péãe o Ïivotní prostfiedí státního podniku Lesy âeskérepubliky je od ledna tohoto roku i oblast správy vodních tokÛ.„Správa Povodí Moravy se nachází ve Vsetínû, lesní inspektorát veZlínû. Bude mnohem lep‰í umístit obû pracovi‰tû do jedné velkébudovy,“ uvedl fieditel krajského inspektorátu lesÛ Milo‰ Valenta.Stávající sídlo krajské lesní správy ve Zlínû tento zámûr podleValenty neumoÏÀuje. „Je tady málo místností i parkovacíchploch, proto plánujeme v˘stavbu nové budovy,“ uvedl.Pro tento úãel si státní podnik zvolil plochu o rozloze 0,3 hekta-ru, která se nachází naproti zlínského zimního stadionu. Pozemekje v‰ak zalesnûn˘ a stavba by si vyÏádala kácení, coÏ se nelíbímagistrátu. „Îádost LesÛ âR jsme zamítli. Je nesmysl, aby lesní-ci zniãili kus lesa, aby si mohli postavit administrativní budovu.Hlavní architekt mûsta jim nabídl pût náhradních pozemkÛ, anijeden v‰ak lesníkÛm nevyhovoval,“ sdûlila námûstkynû primátoraSvatava Nováãková. „Napfiíklad prostory po b˘valé správû sociál-ního zabezpeãení se jim zdály malé, jiné zase byly podle nich pfií-li‰ daleko od centra,“ upfiesnila.Lokality, které mûsto navrhlo jako náhradu, byly podle Valentypro v˘stavbu fieditelství nevhodné. „Nabídli nám napfiíklad poze-mek za psím útulkem na Vr‰avû. Je to v‰ak místo pro vefiejnosttûÏko dopravnû dostupné, takÏe jsme tuto moÏnost odmítli,“uvedl fieditel s tím, Ïe Ïádost o zalesnûn˘ pozemek pfiedloÏil lesnípodnik magistrátu znovu. Zastupitelstvo se jím v‰ak podruhézab˘vat nebude. „Îádné nové skuteãnosti lesníci v Ïádosti nedo-loÏili, jak jsme po nich chtûli. Proto materiál na pfií‰tím zasedáníznovu nepfiedloÏím,“ uvedla Nováãková.Jin˘ plán Krajsk˘ inspektorát LesÛ âeské republiky Zlín zatímnemá. „Doufáme, Ïe nám tato varianta vyjde. Pokud to v‰akopravdu nepÛjde, budeme se muset samozfiejmû pfiizpÛsobita vymyslet nûco jiného,“ fiekl Valenta.

1 / 200642

PANORAMA

vv yy zz ˘̆ vv áá

zájemce o úãast na Mistrovství âR v práci s motorovoupilou D¤EVORUBEC 2006, které se uskuteãní ve dnech29. ãervna aÏ 1. ãervence 2006 v areálu SOUL Kfiivoklát– Písky, aby v termínu do 15. února 2006 zaslali pfii-hlá‰ku písemnû nebo elektronickou po‰tou na Minister-stvo zemûdûlství âR, odbor koncepcí a ekonomiky lesní-ho hospodáfiství, Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 k rukámIng. Suchopárka (tel. 221 81 28 25e-mail: suchoparek@mze.cz).

Na pfiihlá‰ce je nutno uvést jméno, adresu a datum naro-zení, pfiípadnû i telefonní ãíslo.O pfiípadném konání kvalifikací nebo jiném rozhodnutíbudou zájemci informování do 31. bfiezna 2006.

OOMMLLUUVVAA

Redakce ãasopisu se tímto velice omlouvá pánÛmKarlovi Hudcovi a Milo‰i Anderovi, jejichÏ jménanebyla omylem uvedena pod jejich ãlánkem v minulémãísle Lesu zdar 12/2005 Bibliotéka ptákÛ a savcÛv elektronické podobû.

2266..––2277.. lleeddnnaa 22000066

MMEELLIIOORRAACCEE VV LLEESSNNÍÍMM HHOOSSPPOODDÁÁ¤¤SSTTVVÍÍAA VV KKRRAAJJIINNNNÉÉMM IINNÎÎEENN¯̄RRSSTTVVÍÍDvoudenní vûdeckou konferenci pofiádá FLE âZU Prahave spolupráci s VÚMOP Praha s cílem shrnout dosavadníaktivity na poli lesnicko-technick˘ch a lesopûstebníchmeliorací, analyzovat souãasn˘ stav na úseku melioracív krajinû, definovat potenciál rozvoje oborÛ pro dal‰íobdobí a prohloubit spolupráci mezi zainteresovan˘miinstitucemi;odborn˘ garant: Ing. Franti‰ek Kfiovák, CSc.; organizaãnígarant: Ing. Pavla Neuhöferová, CSc.; kontakt: p.neuho-ferova@kostelec.czu.cz; zaãátek a místo: 10.00 hod.,zámek v Kostelci nad âern˘mi lesy.

OOrrggaanniizzaaããnníí vv˘̆bboorr pprroo ppfifiíípprraavvuuMMiissttrroovvssttvvíí ââeesskkéé rreeppuubblliikkyyvv pprrááccii ss mmoottoorroovvoouu ppiilloouu

Spolupráce LS Loučná nad Desnous pivovarem Holba, a.s., Hanušovice

Na jaře minulého roku mě oslovil ředitel pivovaru Holba, a.s.,Hanušovice pan Ing. Vladimír Zíka s nabídkou spolupráce. Sdě-lil mi, že v našem regionu známý a velmi oblíbený pivovar máchuť spolupracovat na obnově horského lesa, zlepšování životní-ho prostředí, ale také na osvětě mezi svými zaměstnanci a ostat-ními návštěvníky lesa.

Spolupráce začala zalesňováním nejvyšších horských polohJeseníků v oblasti mezi vrcholem Šerák a Červenohorským sed-lem. K této části našich hor mají pracovníci pivovaru osobnějšívztah, a právě proto i jejich jedenáctistupňové pivo nese názevŠerák. Bez nároku na odměnu vysadili v měsíci červnu celkem500 ks vlastních obalovaných sazenic vysokohorského smrku.Symbolická pomoc při obnově horského lesa se, doufám, stanekaždoroční tradiční akcí a je jen začátkem dlouhodobější spolu-práce. Další připravovanou akcí je například obnova naučné stez-ky mezi Ramzovským a Červenohorským sedlem pravděpodob-ně již v tomto roce. Velmi oceňuji jakoukoliv snahu vedení pivo-varu angažovat se v péči o životní prostředí a osvětě mezi vlast-ními zaměstnanci a veřejností.

Ing. Tomáš Pospíšillesní správce LS Loučná nad Desnou

V mûsíci lednu oslaví v˘znamnáÏivotní jubilea tito pracovníci LâR

padesátiny·tûpánková NadûÏda fieditelství¤íha Zdenûk LZ KladskáSymon Jaroslav SZ T˘ni‰tû

‰edesátinyVani‰ Miroslav Ing. LZ Kladská·míd Vladimír LZ Dobfií‰Orth Miloslav LS KfiivoklátTomá‰ek Jan LS VodÀanyNováková Jaroslava LZ Dobfií‰Cigo‰ Miloslav LS M. AlbrechticeZezula Josef Ing. LS LuhaãoviceLe‰ák Eduard LS PlanáMusilová Jana Ing. ST OP DyjeReisig Jaroslav LS Dûãín

V·EM JUBILANTÒM BLAHOP¤EJEMEA P¤EJEME JIM HODNù ZDRAVÍ A SPOKOJENOSTI

2006 ROK MOD¤ÍNU LLeessyy kk uuÏÏíívváánníí,, lleessyy kk uuÏÏiittkkuu

08-21-01-/0001