Norský politický systémNorský politický systém

Základní údajeZákladní údaje

Rozloha : 385 199 km²Rozloha : 385 199 km² Počet obyvatel : 4 Počet obyvatel : 4

582 600582 600 Jazyk : norština a Jazyk : norština a

sámština sámština Náboženství : Náboženství :

luteránskéluteránské Hlavní město : OsloHlavní město : Oslo Měna : 1 koruna = 100 Měna : 1 koruna = 100

øre = 1 (NOK)øre = 1 (NOK)

Vývoj politického Vývoj politického systémusystému

Norsko bylo od 15. do 19. století součástí Norsko bylo od 15. do 19. století součástí Dánského státu. Na konci napoleonských Dánského státu. Na konci napoleonských válek dochází k zániku tohoto celku (hlavně z válek dochází k zániku tohoto celku (hlavně z důvodu dánské podpory poražené Francie). důvodu dánské podpory poražené Francie). Norsko v roce 1814 je připojeno k Švédsku. Norsko v roce 1814 je připojeno k Švédsku. Spojení však bylo velmi volné a je nazýváno Spojení však bylo velmi volné a je nazýváno „personální unií“, v roce 1905 zaniká. Norsko „personální unií“, v roce 1905 zaniká. Norsko téhož roku vyhlašuje nezávislost. Země má téhož roku vyhlašuje nezávislost. Země má dodnes nejstarší platnou evropskou ústavu, z dodnes nejstarší platnou evropskou ústavu, z roku 1814. roku 1814. (Strmiska, M., a kol. 2005, 224).(Strmiska, M., a kol. 2005, 224).

Parlament (Storting)Parlament (Storting)

Parlamentní systém je modifikovaný Parlamentní systém je modifikovaný jednokomorový. V Parlamentu (Storting) zasedá jednokomorový. V Parlamentu (Storting) zasedá 169 poslanců (počet se změnil ze 165 na 169 po 169 poslanců (počet se změnil ze 165 na 169 po volbách v září 2005) volených na 4 roky (institut volbách v září 2005) volených na 4 roky (institut předčasných parlamentních voleb ústava nezná). předčasných parlamentních voleb ústava nezná). Storting se vnitřně dělí na Lagting (který tvoří Storting se vnitřně dělí na Lagting (který tvoří čtvrtina poslanců) a Odelsting (ostatní). V čele čtvrtina poslanců) a Odelsting (ostatní). V čele Parlamentu stojí předsednictvo. Tvoří ho předseda Parlamentu stojí předsednictvo. Tvoří ho předseda a místopředseda Parlamentu, předsedové a a místopředseda Parlamentu, předsedové a místopředsedové Odelstingu a Lagtingumístopředsedové Odelstingu a Lagtingu

Většinový volební systémVětšinový volební systém Sídlo v OsluSídlo v Oslu

ParlamentarismusParlamentarismus

Pro norský systém (a vůbec všechny Pro norský systém (a vůbec všechny skandinávské země) je typický skandinávské země) je typický parlamentarismus. Parlamentarismus parlamentarismus. Parlamentarismus je metoda státní moci, kdy je metoda státní moci, kdy legislativní složka moci pomocí legislativní složka moci pomocí legitimních nástrojů kontroluje moc legitimních nástrojů kontroluje moc exekutivní. Jedním z těchto nástrojů exekutivní. Jedním z těchto nástrojů je vyslovení důvěry vládě v zákonem je vyslovení důvěry vládě v zákonem daných případech. daných případech.

(Rash 2004: 133). (Rash 2004: 133).

Norský politický systémNorský politický systém

je založen na širokém konsenzu, ostatně jako je založen na širokém konsenzu, ostatně jako ve všech skandinávských zemích. Všechny ve všech skandinávských zemích. Všechny politické strany jsou schopny se víceméně politické strany jsou schopny se víceméně shodnout na základních prioritách, jakými shodnout na základních prioritách, jakými jsou stát blahobytu, zahraniční politika, jsou stát blahobytu, zahraniční politika, rozvojová pomoc, vysoké standardy ochrany rozvojová pomoc, vysoké standardy ochrany životního prostředí, vzdělání, zdraví či věda a životního prostředí, vzdělání, zdraví či věda a výzkum. Zásadní rozdíly jsou patrné spíše v výzkum. Zásadní rozdíly jsou patrné spíše v určování prostředků k dosažení cíle než v určování prostředků k dosažení cíle než v samotném cíli. samotném cíli.

Hlava státu (jméno, kompetence)Hlava státu (jméno, kompetence)

Hlavou norského státu je král Harald V. (21. února Hlavou norského státu je král Harald V. (21. února 2007 oslavil král své 70. narozeniny). V době jeho 2007 oslavil král své 70. narozeniny). V době jeho nepřítomnosti v zemi (či z důvodu nemoci) jej nepřítomnosti v zemi (či z důvodu nemoci) jej zastupuje jeho syn, korunní princ a následník Haakon zastupuje jeho syn, korunní princ a následník Haakon Magnus (nar. 1973). Magnus (nar. 1973).

Přestože je Norsko monarchií, nemá kromě Přestože je Norsko monarchií, nemá kromě panovnické panovnické

rodiny žádnou šlechtu.rodiny žádnou šlechtu. Dědičná konstituční monarchieDědičná konstituční monarchie Dále je také hlavou Norské církveDále je také hlavou Norské církve;; Vrchní velitel Vrchní velitel

Norských ozbrojených sil a plní reprezentativní funkceNorských ozbrojených sil a plní reprezentativní funkce

ÚstavaÚstava Norská ústava byla vypracována Ústavodárným shromážděním Norská ústava byla vypracována Ústavodárným shromážděním

v Edisvollu a tam také byla 17. května 1814 slavnostně vyhlášena. Je v Edisvollu a tam také byla 17. května 1814 slavnostně vyhlášena. Je jednou z nejstarších ústav světa. Ústava rozděluje moc mezi krále, jednou z nejstarších ústav světa. Ústava rozděluje moc mezi krále, vládu, parlament a Nejvyšší soud.vládu, parlament a Nejvyšší soud.

Změna ústavy je velice obtížná. Rozhoduje o ní parlament jako celek na Změna ústavy je velice obtížná. Rozhoduje o ní parlament jako celek na společném zasedání obou svých částí. K tomu, aby byla změna ústavy společném zasedání obou svých částí. K tomu, aby byla změna ústavy nebo ústavní zákon schválen, vede dlouhá cesta. Je nutné, aby ho nebo ústavní zákon schválen, vede dlouhá cesta. Je nutné, aby ho Storting schválil dvoutřetinovou většinou (Kysela 2004: 141). K tomuto Storting schválil dvoutřetinovou většinou (Kysela 2004: 141). K tomuto schválení je však nutná všeobecná vůle. Pokud tato vůle chybí, je schválení je však nutná všeobecná vůle. Pokud tato vůle chybí, je hranice schválení nedosažitelná. V případě tohoto schválení změny hranice schválení nedosažitelná. V případě tohoto schválení změny ústavy nebo ústavního zákona musí být návrh schválen ještě jednou, a ústavy nebo ústavního zákona musí být návrh schválen ještě jednou, a to novým parlamentem vzešlým z nových voleb. I v tomto popřípadě je to novým parlamentem vzešlým z nových voleb. I v tomto popřípadě je nutné schválení dvoutřetinovou většinou zákonodárců. Volby vždy nutné schválení dvoutřetinovou většinou zákonodárců. Volby vždy alespoň z části změní složení parlamentu – tím je garantováno alespoň z části změní složení parlamentu – tím je garantováno respektování menšinového názoru ve společnosti.respektování menšinového názoru ve společnosti.

Ústava neobsahuje žádná ustanovení o institutu referend, avšak přesto Ústava neobsahuje žádná ustanovení o institutu referend, avšak přesto se některé otázky staly předmětem lidového hlasování. Právě proto, že se některé otázky staly předmětem lidového hlasování. Právě proto, že ústava s institutem referenda nepočítá, musel být pro každé vyhlášené ústava s institutem referenda nepočítá, musel být pro každé vyhlášené referendum přijat zákon. Aby tyto zákony nebyly v rozporu s ústavou, referendum přijat zákon. Aby tyto zákony nebyly v rozporu s ústavou, referenda jsou vždy dobrovolná a pouze konzultativní. Storting by tedy referenda jsou vždy dobrovolná a pouze konzultativní. Storting by tedy v zásadě mohl rozhodnutí referenda ignorovat. K tomu ale ani v jednom v zásadě mohl rozhodnutí referenda ignorovat. K tomu ale ani v jednom z těchto případů nedošlo. Norský politický systém tedy umožňuje, aby z těchto případů nedošlo. Norský politický systém tedy umožňuje, aby bylo o zásadních otázkách hlasováno ve všelidovém hlasování.bylo o zásadních otázkách hlasováno ve všelidovém hlasování.

Volební systémVolební systém

Volby do norského parlamentu – Stortingu – probíhají na základě všeobecného, rovného a Volby do norského parlamentu – Stortingu – probíhají na základě všeobecného, rovného a přímého práva, podle principu poměrného zastoupení.přímého práva, podle principu poměrného zastoupení.

Norsko je pro potřeby voleb rozděleno do devatenácti volebních obvodů. které odpovídají Norsko je pro potřeby voleb rozděleno do devatenácti volebních obvodů. které odpovídají osmnácti správním oblastem Norska a devatenáctý pak hlavnímu městu Oslo. Každý volební osmnácti správním oblastem Norska a devatenáctý pak hlavnímu městu Oslo. Každý volební obvod přestavuje takový počet mandátů, aby odpovídal jak počtu obyvatel daného obvodu, tak i obvod přestavuje takový počet mandátů, aby odpovídal jak počtu obyvatel daného obvodu, tak i jeho geografické velikosti. jeho geografické velikosti.

Ve volbách do norského parlamentu se volí celkem 169 poslanců na období čtyř let. Z celkového Ve volbách do norského parlamentu se volí celkem 169 poslanců na období čtyř let. Z celkového počtu se 150 mandátů získává na úrovni volebního obvodu a devatenáct zbývajících (v každém počtu se 150 mandátů získává na úrovni volebního obvodu a devatenáct zbývajících (v každém volební obvod jeden) je pak přiděleno na celostátní úrovni. Tyto hlasy jsou považovány za volební obvod jeden) je pak přiděleno na celostátní úrovni. Tyto hlasy jsou považovány za kompenzační a získávají je hlavně malé politické strany, které dosáhnou minimálně 4% hlasů ve kompenzační a získávají je hlavně malé politické strany, které dosáhnou minimálně 4% hlasů ve volbách. Pokud strana nedosáhne této hranice, nemá právo se ucházet o kompenzační mandáty. volbách. Pokud strana nedosáhne této hranice, nemá právo se ucházet o kompenzační mandáty.

Volby jsou vyhlašovány králem vždy v zářijové pondělí. Obyčejně je termín voleb stanoven na Volby jsou vyhlašovány králem vždy v zářijové pondělí. Obyčejně je termín voleb stanoven na jedno z prvních dvou zářijových pondělí. jedno z prvních dvou zářijových pondělí.

Aktivní volební právo má každý občan, který dosáhl věku 18 let ve volebním roce. Volit mohou Aktivní volební právo má každý občan, který dosáhl věku 18 let ve volebním roce. Volit mohou také cizí státní příslušníci, ale ti musí v Norsku trvale žít po dobu nejméně deseti let a musí být také cizí státní příslušníci, ale ti musí v Norsku trvale žít po dobu nejméně deseti let a musí být jako voliči zaregistrováni. Stejná hranice platí i pro pasivní volební právo. jako voliči zaregistrováni. Stejná hranice platí i pro pasivní volební právo.

Na základě výsledků parlamentních voleb, které se konají každé 4 roky, Na základě výsledků parlamentních voleb, které se konají každé 4 roky, král jmenuje na doporučení vůdců parlamentních politických stran král jmenuje na doporučení vůdců parlamentních politických stran předsedu vlády, který sestavuje kabinet. Pro zahájení činnosti nové předsedu vlády, který sestavuje kabinet. Pro zahájení činnosti nové vlády ústava nepožaduje vyslovení důvěry parlamentem (důvěra se vlády ústava nepožaduje vyslovení důvěry parlamentem (důvěra se prokáže při podzimním hlasování o státním rozpočtu).prokáže při podzimním hlasování o státním rozpočtu).

Politické strany ve stranickém systému Politické strany ve stranickém systému NorskaNorska

Na dnešní politické scéně nalézáme sedm (hlavních) parlamentních politických Na dnešní politické scéně nalézáme sedm (hlavních) parlamentních politických stran:stran:

Norská strana práce Norská strana práce (Det norske Arbeiderparti (Det norske Arbeiderparti (DNA)(DNA) též Arbeiderpartiet též Arbeiderpartiet – AP) – AP) Pravice - Norská konzervativní strana Pravice - Norská konzervativní strana (H(Høøyre - yre - H)H) Strana rozvoje Strana rozvoje (Fremskrittspariet(Fremskrittspariet - FrP) - FrP) Křesťanská lidová strana Křesťanská lidová strana (Kristelig Folkeparti - (Kristelig Folkeparti - KrF)KrF) Středová strana Středová strana (Senterpartiet - (Senterpartiet - Sp)Sp) Socialistická levicová strana Socialistická levicová strana ((Sosialistisk Venstreparti - SV)Sosialistisk Venstreparti - SV) Levice - Norská liberální strana Levice - Norská liberální strana (Venstre -(Venstre -V)V)

Zásadní historická dimenze norské společnosti - Zásadní historická dimenze norské společnosti - sociální - se projevuje i na spektru stran; programy sociální - se projevuje i na spektru stran; programy jsou si velmi podobny, strany se překrývají kolem jsou si velmi podobny, strany se překrývají kolem levého středu. Výrazněji se odlišují pouze Konzervativci levého středu. Výrazněji se odlišují pouze Konzervativci (H), nicméně i ti mají silnou sociální dimenzi(H), nicméně i ti mají silnou sociální dimenzi. .

Výsledky voleb do Norského parlamentu a Výsledky voleb do Norského parlamentu a postoj stran ke vstupu do EUpostoj stran ke vstupu do EU

Tabulka 1:Výsledky voleb do Norského parlamentu a postoj stran ke vstupu do EUZdroj: Gažovič, O., Minařík, D.: 2005. Tabulka 1:Výsledky voleb do Norského parlamentu a postoj stran ke vstupu do EUZdroj: Gažovič, O., Minařík, D.: 2005. Nórsko a Európska únia, ich vzájomný vzťah a jeho možné prameny v budúcnosti, Politologický časopis, IIR, str. 142Nórsko a Európska únia, ich vzájomný vzťah a jeho možné prameny v budúcnosti, Politologický časopis, IIR, str. 142

První rozšíření ESPrvní rozšíření ES

Zdroj: Fiala, P., Pitrová, M.: 2003. Evropská unie, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno, str. 98Zdroj: Fiala, P., Pitrová, M.: 2003. Evropská unie, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno, str. 98

Výsledky norských parlamentních voleb v Výsledky norských parlamentních voleb v letech 1945-2001letech 1945-2001

Zdroj: Strmiska, M., Hloušek, V., Kopeček, L., Chytilek R.: 2005. Politické strany moderní Evropy, Praha, Portál, str. 237Zdroj: Strmiska, M., Hloušek, V., Kopeček, L., Chytilek R.: 2005. Politické strany moderní Evropy, Praha, Portál, str. 237

Literatura:Literatura:

Fiala, P., Pitrová, M.: 2003. Evropská unie, Fiala, P., Pitrová, M.: 2003. Evropská unie, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno

Strmiska, M., Hloušek, V., Kopeček, L., Chytilek Strmiska, M., Hloušek, V., Kopeček, L., Chytilek R.: 2005. Politické strany moderní Evropy, Portál, R.: 2005. Politické strany moderní Evropy, Portál, Praha Praha

Hroch, M., Kadečková, H., Bakke., E.: 2005. Dějiny Hroch, M., Kadečková, H., Bakke., E.: 2005. Dějiny Norska, Nakladatelství Lidové noviny, Praha Norska, Nakladatelství Lidové noviny, Praha

Gažovič, O., Minařík, D.: 2005. Nórsko a Európska Gažovič, O., Minařík, D.: 2005. Nórsko a Európska únia, ich vzájomný vzťah a jeho možné prameny v únia, ich vzájomný vzťah a jeho možné prameny v budúcnosti, Politologický časopis, IIR budúcnosti, Politologický časopis, IIR

Adamová, K.: 2001. Politologický slovník, C.H. Adamová, K.: 2001. Politologický slovník, C.H. Beck, Praha Beck, Praha

Autor: Nejezchleb VilémAutor: Nejezchleb Vilém

2/12/20082/12/2008