Novela · 2013. 3. 14. · Rodinný závod - § 700 Nově zavádí OZ podle italského OZ....

Novela

Občanského zákoníku

od 1. 1. 2014

Mgr. Hana Kuncová, advokátka

Marie Cibulkové 394/19

140 00 Praha 4

www.hk-advokat.cz

[email protected]

http://www.hk-advokat.cz/



mailto:[email protected]



http://www.aiel.com/

1.1.2013 Advokátní kancelář Mgr. Hana Kuncová

Úvod

Členění NOZ:

3081 paragrafů

V. Částí

Zásada:

jeden paragraf má obsahovat nanejvýš 2 odstavce a jeden odstavec paragrafu má

obsahovat nanejvýš 2 věty

Zrušuje více než 100 právních předpisů


Obecná část Předmět úpravy a její základní zásady

- § 1 až § 14

- § 1: Soukromé právo (SP) zahrnuje práva a povinnosti vznikající

ze vzájemného styku osob sobě si rovným z jejich vůle. SP se týká

styku soukromníků, veřejné právo styku jednotlivce s orgány

veřejné moci. Při rozhodování podle veřejného práva je podstatný

veřejný zájem, v SP je podstatný soukromý zájem.

NOZ umožňuje širokou iniciativu jednotlivce a jeho právo

uspořádat si soukromý život podle svého a usilovat o vlastní štěstí.

Ustanovení jsou většinou dispozitivní a jsou omezeny hledisky

dobrých mravů, veřejným pořádkem a postavení osob vč. práva na

ochranu osobnosti.


Zásady soukromého práva

- § 2 - § 8: SP nestojí jen na psaném textu zákona, ale vyvěrá i z obecných zásad, z nichž

některé jsou psané, jiné nepsané.

- V soukromém styku má každý právo očekávat od jiných, že se budou chovat jako

normální lidé.

- Ochrana dobré víry se u každého předpokládá, nedostatek dobré víry musí být

dokázán.

- Zásady SP navazují na ústavní principy a sledují důraz na hodnotové hledisko, které

má přednost před hlediskem formálním.

- Výklad a použití právního předpisu nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející

lidské cítění.

- § 10: Pokud chybí úprava v OZ či jiných pr. předpisech, pak se případ posoudí podle

analogie (obdoby), tedy podle ustanovení, které je danému případu nejbližší.


Význam nového OZ

Klade důraz na projev soukromé vůle a smlouvu a dává jim co možná největší přednost.

Ustanovení dávají návod k racionálnímu jednání a ulehčují soukromý styk.

OZ vytváří obecný základ SP (§ 9). To je dáno třemi základními funkcemi:

1) OZ se řídí všechna soukromá práva i povinnosti osob.

2) OZ shrnuje ustanovení o osobním stavu osob.

3) OZ je kodexem, jelikož systematicky shrnuje látku SP do systému nejdůležitějších

právních institutů týkajících se soukromého života (rodina, vlastnictví a smlouvy).


Ochrana soukromých práv

§ 12 – Každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu veřejné moci.

K ochraně jsou povolány orgány vykonávající veřejnou moc. Výjimkou je případ svépomoci. Zasahuje-li totiž někdo do mého práva bezprostředně, mohu se bránit způsobem, který se jeví přiměřený situaci (§ 14).

§ 13: Předvídatelnost rozhodnutí ve věci. Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení této odchylky.


Právní skutečnosti

NOZ se vrací k tradičnímu českému právnickému pojmosloví, tj. i

k pojmu „právní jednání“. NOZ obsahuje pravidla o výkladu

právních jednání a upravuje i ustanovení o podmínkách a o

doložení času. Zařazuje se do OZ i ustanovení o soukromých a

veřejných listinách.

NOZ sjednocuje promlčecí lhůty upravené nejednotně v

současném OZ a ObchZ.

NOZ stanovuje, že zánik práva (prekluze) musí být uveden v

zákoně výslovně.


a) Neplatnost absolutní – odporuje-li právní jednání dobrým mravům nebo zákonu,

dále při předběžné nemožnosti plnění, nedostatku formy a jednání na oko; tzn.

jednání je považováno za neplatné od počátku a vždy, aniž by neplatnost

musel kdokoliv namítat.

b) Relativně neplatné jednání se považuje za platné až do okamžiku, kdy se neplatnosti

dotčená osoba nedovolá (viz dnešní OZ v § 40a). Preferuje se hledisko relativní

neplatnosti před neplatností absolutní.

c) NOVĚ – právní jednání učiněné pod hrozbou násilí. NOZ se vrací k zásadě „třebas

donucen, přece jen to chtěl“, neboť donutit lze osobu i k tomu, aby jednala k svému

prospěchu nebo k užitku osoby sobě blízké apod. Pak není důvod pro absolutní

neplatnost, nýbrž je věcí donuceného, aby sám uvážil, chce-li zachovat platnost

toho, co učinil pod donucením. I takové jednání se bude považovat za platné,

pokud by se dotčená osoba jeho neplatnosti nedovolala.

Neplatnost právních jednání


Osoby

a) Fyzická (FO) - § 23 až 117

b) Právnická (PO) - § 118 až 418

Definice:

a) Spotřebitel - § 419

b) Podnikatel - § 420

Stát v oblasti SP se považuje za PO - § 21

Osoba blízká - definice v § 22


Právnické osoby

Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku.

Zápisy do OR - § 120

Vznik PO - § 122

Název - § 132

Účel PO - § 144

Veřejná prospěšnost - PO - § 146

PO se tvoří orgány o jednom členu nebo o více členech.

Jednání orgánu PO - § 159

Zastupování za PO - § 164

Zastupování zaměstnancem - § 166

Zrušení PO - § 168 až 173

Zánik PO - § 185


Právnické osoby

Spolek - § 214

Korporace - § 210

Fundace - § 303, tj. nadace (§ 306) a nadační fondy (§ 394)

Ústav - § 402


Zastoupení - § 436

a) Smluvní zastoupení - § 436

b) Prokura - § 450

c) Zákonné zastoupení a opatrovnictví (§ 457):

1) zákonné zastoupení vzniká ze zákona (rodič)

2) opatrovnictví – rozhodnutím soudu

3) Smluvní zastoupení - § 441

opatrovnictví PO - § 486


Věci a jejich rozdělení - § 489 až § 544

Věc:

a) Hmotné předměty – ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu

b) Nehmotné statky – energie, objekty průmyslového a duševního vlastnictví, investiční nástroje bez hmotné podstaty

Nově řešena právní povaha zvířat. Zvíře není věc. Lidské tělo a ani jeho části nejsou věcí.

Nemovité věci - § 498 odst. 1

Movité věci - § 498 odst. 2

Ovladatelné přírodní síly - § 497

Zastupitelná věc: § 499

Zuživatelná věc: § 500

Hromadná věc: § 501

Obchodní závod - § 502

Pobočka - § 503

Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. - § 490

Věc je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. - § 489

Ostatní definice:

- plod: § 491 odst. 1

- Užitky: § 491 odst. 2

- Hodnota věci: § 492 odst. 1

- Mimořádná cena věci - § 492 odst. 2


Součást a příslušenství věci

Součást věci - § 505

Příslušenství věci - § 510

Příslušenství pohledávky: § 513

Inženýrské sítě nejsou součástí pozemku, to platí i pro stavby a technická zařízení, která s

nimi provozně souvisí. - § 509

Součástí pozemku je i stavba - § 506 odst. 1


Rodinné právo – § 655-975

Úprava práv a povinností mezi:

a) manžely navzájem (nově: právo manžela (§ 688) na informace o příjmech, stavu jmění a o stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech druhého manžela, povinnost brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela, nezletilého při volbě svých pracovních studijních a podobných činností),

b) mezi rodiči a dětmi, (podrobněji rozvádí stávající úpravu ohledně styku a právo na informace, spravování jmění a péči o dítě, bezpečné ukládání peněžních prostředků, vyjma výživného k rukám druhého rodiče)

c) mezi dětmi a dalšími osobami, které jim nahrazují rodiče či jejich funkci nějak doplňují. (i úprava styků dítěte s osobami příbuznými či společensky blízkými; posílení ochrany osvojovaného dítěte, nový institut – „osvojení zletilého“)

Rodinné právo se zabývá:

a) Manželstvím a registrovaným partnerstvím

b) Manželským majetkovým právem

c) Příbuzenstvím a švagrovstvím (upravuje a podrobněji rozvádí současnou právní úpravu, zavádí se institut „Náhradní mateřství“)

d) Jinými formami péče o děti (u střídavé péče souhlas obou rodičů, po rozvodu lze svěřit dítě i jiné osobě, je-li to v zájmu dítěte)

e) Výživným – oprávněný a povinný se mohou dohodnout na jiném režimu, který bude vyhovovat pro placení výživného. Výživné lze zpětně přiznat i zletilému (§ 922 odst. 1)

Od 1. 1. 2014 se ruší zákon č. 94/1963 Sb., o rodině.

Delší lhůta pro popření otcovství – do 6-ti měsíců co se manžel dozvěděl o pochybnostech, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, nejdéle do 6-ti let věku dítěte; ve výjimečných případech může dojít k popření i po lhůtě, pokud rozhodne soud (§ 785)


Manželství a registrované partnerství

Možnost volby uzavřít církevní (před církví, která je k tomu oprávněna - § 666) nebo civilní

sňatek. Vznik sňatku i pod vodou - § 663

Zmocněnec - § 669

Kolize manželství a registrovaného partnerství - § 674

Překážky vzniku manželství:

a) Nedostatek věku, svéprávnosti

b) Dříve uzavřené a dosud trvající manželství (nebo registrované partnerství, nebo jiný obdobný svazek v zahraničí)

c) Příbuzenství – zavádí pojem „švagrovství“ a souvisí se vznikem manželství, nikoliv s registrovaným partnerstvím. Švagrovství nezaniká v případě zániku manželství smrtí jednoho z manželů, jinak ano.

d) Svěření do péče jiné osoby – poručenství a pěstounství

Svéprávnost

Nový pojem v OZ, dnes je to „způsobilost k právním úkonům“. Člověk se stává zletilým

dovršením 18-ti let. Plně svéprávný se může stát před 18-tým rokem věku v těchto

případech:

a) Uzavřením manželství (min. 16 let a rozhodnutí soudu)

b) Přiznáním svéprávnosti (min. 16 let, souhlas zákonného zástupce a osvědčení schopnosti se živit a obstarat své záležitosti před soudem)

Registrované partnerství - zůstává zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství


Neplatné, zdánlivé manželství a zánik

Neplatné - Manželství vzniklo, bylo platné a jeho neplatnost prohlásí soud, pokud

prohlášeno za neplatné, považuje se za neuzavřené.

Zdánlivé - je takové manželství, které nikdy nevzniklo a soud může i bez návrhu určit, že

manželství není (§ 678)

Zánik:

a) Rozvodem – s / bez zjišťování příčin rozvratu manželství

b) Prohlášením za mrtvého jednoho z manželů nebo smrtí


Manželské majetkové právo

- Snoubenci a manželé si mohou lépe uspořádat své majetkové poměry vzhledem k

svým potřebám.

- Majetkový režim zákonný - § 709 až 715

- Režim založený rozhodnutím soudu - § 724 až 728

- Majetkový režim dohodnutý mezi snoubenci nebo manžely ve smlouvě - § 716 až 723,

který může spočívat v režimu:

1) oddělených jmění - § 729 až 730

2) vyhrazující vznik společného jmění ke dni zániku manželství

3) rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu

Záležitosti rodiny a jednání manželů - § 694

Příspěvek na náklady rodinné domácnosti - § 691


SJM v zákonném režimu

Součástí SJM: věci, práva, dluhy, vyjma dluhů, které se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Součástí SJM není:

a) To, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů;

b) Dar, dědění nebo odkaz (nabyl jeden manžel)

c) Náhrada nemajetkové újmy na svých přirozených právech pouze u jednoho manžela

d) Náhrada za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku u jednoho z manželů.

Zisk, který plyne manželovi z jeho výhradního majetku, se rovněž stává součástí společného jmění.

Ochrana třetích osob – věřitelů - § 731 až 735

Vypořádání SJM - § 764 až 765


Rodinný závod - § 700

Nově zavádí OZ podle italského OZ. Pracují-li v rodinném závodě členové rodiny a

rodinný závod je ve vlastnictví některé z těchto osob, pak o zásadních otázkách

rozhodují všichni členové bez zřetele na vlastnictví nebo spoluvlastnictví. Podílejí se

členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu, podílejí se i bez ohledu na

založený smluvní vztah, na zisku z rodinného závodu.


Dědické právo - § 1475-1720 – Hlava III

části III – Absolutní majetková práva

Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Je to právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Pozůstalost se skládá z veškerého jmění zůstavitele k okamžiku jeho smrti, které je způsobilé přejít na právní nástupce. Do pozůstalosti nepatří práva a povinnosti vázaná výlučně na zůstavitele, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Do pozůstalosti patří i jeho právo na bolestné, na satisfakci v penězích, byla-li za jeho života uznána nebo zažalována. Pozůstalost je širší pojem než pojem „dědictví“, což je pouze část pozůstalosti, která skutečně přejde na zůstavitelovy dědice.

Zůstavitel – vždy FO

Dědic – FO i PO, vznikaly do jednoho roku od smrti zůstavitele (§ 1478), stát

NOZ posiluje zůstavitelovu volnost při jeho rozhodování o majetku. Vzniká nový dědický titul – tj. Dědická smlouva

Návrat k tradičním institutům dědického práva – pojem: odkaz, dědická smlouva, zřeknutí se dědictví.

Vzdání se dědictví před soudem ve prospěch druhého dědice (§ 1490 odst. 1)

Odmítnutí dědictví nelze ve prospěch jiné konkrétní osoby.

Jestliže se vzdá dědictví ten, který byl obtížen příkazem, nařízením odkazu nebo jiným opatřením, nezbavuje se tím povinnosti splnit (§ 1490 odst. 2)

Dědic se může ve smlouvě se zůstavitelem zříct dědictví, a to i části (NZ), a to i za odbytné, úplatu nebo jiné protiplnění, proti čemuž je možné uplatnit odpůrčí právo (§ 1484 odst. 1). V tomto případě se věřitelé nemohou dovolávat neúčinnosti právního jednání cestou odpůrčího práva.


Dědění ze zákona

NOZ rozšiřuje počet dědických skupin ze 4 na 6. Nově jsou zařazeni zůstavitelovi praprarodiče nebo sestřenice a bratranci.

I. Třída – děti a manžel (dědí rovným dílem), nedědí-li dítě, nabývají jeho dědického podílu jeho děti – § 1635.

II. Třída – manžel, rodiče a ti, kteří žili nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele (dědí rovným dílem, manžel vždy nejméně polovinu) – § 1636.

III. Třída – sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele (dědí stejným dílem) – § 1637.

IV. Třída – prarodiče zůstavitele (dědí stejným dílem) – § 1638.

V. Třída – prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá – § 1639.

VI. Třída – dědí dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele (dědí stejným dílem) – § 1640.


Závěť

- Odvolatelný projev vůle zůstavitele pro případ své smrti, kdy zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz.

- Zrušit závěť: zničením, odvoláním, pořízením nové

- Přednost před děděním ze zákona

- Lze dědit část pozůstalosti ze závěti a zbytek ze zákona

- Svědkova mlčenlivost o závěti, jinak nárok zůstavitele na nahrazení újmy.

- Datum závěti již není podstatnou náležitostí.

- Lze v závěti uvádět podmínky, doložení času nebo příkazu, pokud není splněno, pak ztrácí dědic právo na dědictví.

Formy:

- A) napsaná rukou (holografická)

- B) sepsaná jinak než vlastní rukou zůstavitele (alografická)

- C) ve formě NZ

- D) závěť s úlevami – pouze tento druh závěti nevyžaduje písemnou formu (použije se pro osoby, které se díky nějaké události (válka, katastrofy) nacházejí v ohrožení života a nemohou použít ostatní formy, jedná se o tzv. privilegovanou závěť:

- ústní závěť před svědky (omezená platnost závěti na dva týdny)

- závěť zaznamenaná starostou obce, na jejímž území se zůstavitel nalézá (omezená platnost na 3 měsíce)

- závěť pořízená na palubě námořního plavidla, letadla, ve válce před velitelem vojenské jednotky ČR (omezená platnost na 3 měsíce)


Dědická smlouva - § 1582

- Nejsilnější dědický titul

- Dědickou smlouvou lze povolat jak dědice, tak odkazovníka

- Forma veřejné listiny (NZ), pokud nebude, pak se považuje listina za závěť - § 1591.

- Nelze jednostranně zrušit, nicméně zůstavitel může nadále nakládat s majetkem, který

je uveden v této smlouvě

- Nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel pořídil

podle své zvlášť projevené vůle. Chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto

čtvrtinu, může učinit závětí. - § 1585 odst. 1

- Dědickou smlouvu mohou uzavřít i manželé. V případě rozvodu může rozvedený

manžel požádat, aby soud smlouvu zrušil. - § 1593 odst. 1


Odkaz - § 1594

- Nový princip univerzálního dědického nástupnictví, tj. dědic nabývá veškerá práva a

povinnosti zůstavitele.

- Dědictví potvrzuje dědici soud, avšak právo na odkaz uplatňuje odkazovník vůči

dědici bez soudní ingerence přímo.

- Odkazem se zřizuje pohledávka na vydání určité věci, popř. jedné či několika věcí

určitého druhu, nebo na zřízení určitého práva.

- Odkazovníkem je i PO, která má teprve vzniknout. Odkazovník není dědicem, tzn.

není povinen k úhradě zůstavitelových dluhů.

- Každému dědici musí zůstat z hodnoty dědictví alespoň čtvrtina odkazy nezatížená.

Zatíží-li zůstavitel dědice více, má dědic právo na poměrné zkrácení odkazu (§ 1598).


Dědické substituce

a) Obecné náhradnictví – povolání náhradního dědice za dědice původního, v

případě úmrtí původního dědice nebo původní dědic odmítne dědictví nebo není

způsobilý dědit, pak dědí ten, který je ve výčtu nejbližší osobě, která dědictví

nenabyla

b) Svěřenské nástupnictví – zůstavitel přikazuje svému dědici, aby dědictví, které

přijal, po své smrti nebo v jiných zůstavitelem určených případech převedl na

ustanoveného následného dědice, tj. tzv. svěřenský nástupce.


Odpovědnost dědiců za dluhy

zůstavitele

OZ posiluje pozici věřitelů tím, že primárně dochází k přechodu povinnosti k úhradě

dluhů v plném rozsahu. Musí uhradit zůstavitelovy dluhy i nad rozsah nabytého

dědictví, případně ze svého výlučného majetku. Dědic má však možnost ohraničit

rozsah povinnosti k úhradě zůstavitelových dluhů prostřednictvím soupisu

pozůstalosti, a tím zabrání k povinnosti úhrady dluhů nad rozsah nabytého majetku. –

§ 1706. Jestliže dědic vědomě neuvede do soupisu pozůstalosti některé předměty a

věřiteli se podaří jejich existenci prokázat, přestane pro dědice platit tato ochrana. - §

1688

Dědic má právo vyhradit si soupis pozůstalosti, uplatní-li je do jednoho měsíce ode dne,

kdy ho soud o tomto právu vyrozuměl. Kdo si nevyhradil soupis, nemůže si soupis

vyhradit dodatečně. Soupis provádí notář a v jednoduchých případech může být

nahrazen prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku. - § 1675, 1676


Právo na povinný díl a

nepominutelný dědic

Nepominutelný dědic – děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.

Nezletilý potomek má nárok na ¾ jeho zákonného dědického podílu a zletilý na ¼

zákonného dědického podílu (horší úprava pro dědice, pořizovací svoboda zůstavitele)

Pominutí nepominutelného dědice v závěti nezpůsobuje relativní neplatnost, ale zakládá

právo nepominutelného dědice požadovat vyplacení svého povinného dílu - § 1654

odst. 1


Vydědění - § 1646

- Je možné vydědit potomka

- Listina o vydědění – již se neuvádí důvod vydědění – § 1648

- Potomek ztrácí právo na svůj zákonem stanovený podíl

- Vyděděný má právo bránit se žalobou u soudu, musí však prokázat, proč dle jeho

názoru zůstavitel pro vydědění neměl zákonný důvod podle § 1646.


Absolutní majetková práva - § 976 až

1476

NOZ upravuje věcná práva jako Absolutní práva. Věcná práva jsou charakterizována

vztahem osoby k věci, působí i vně závazku vůči neomezenému okruhu dalších osob,

které jsou povinny zdržet se zásahů do práva a strpět jeho výkon oprávněným.

Není možné se odchýlit dohodou stran, pokud zákon nestanoví jinak.

Pro věcná práva je typická jejich veřejnost.

Věcná práva: - vlastnické (spoluvlastnictví, bytové spoluvlastnictví, přídatné

spoluvlastnictví), zástavní, zadržovací, práva odpovídající věcným břemenům

(služebnosti, reálná břemena), další věcná práva k cizím věcem (právo stavby),

předkupní právo k nemovitým věcem, správa cizího majetku (svěřenský fond).

Zdůraznění role veřejných seznamů.

Možnost nabytí vlastnictví od neoprávněného – silnější ochrana dobré víry nabyvatele.

Nové instituty v NOZ: - právo na stavbu, správa cizího majetku, bytové spoluvlastnictví.

!!! Vedle věcí ve smyslu hmotných předmětů lze vlastnit či mít jiné věcné právo k věci

nehmotné či právu, jehož povaha to připouští. - § 489 ve spojení s § 979


Držba, sousedská práva

Držba – faktická moc osoby nad věcí a úmysl nakládat s věcí jako vlastníka (osoba je v dobré víře, že věc, kterou drží nabyla v dobré víře, ač ve skutečnosti vlastnické právo osoba nezískala, neboť k převodu došlo na základě neplatné smlouvy).

Držba může vzniknout i osobě, která věd odcizila nebo ji lstivě od vlastníka vylákala.

V NOZ je ochrana držby a držitele a sám držitel se může vzepřít (§ 1006), nesmí však překročit meze nutné obrany.

Sousedská práva – vlastník musí dodržovat určité hranice, jedná se o úpravu jak přímých sousedů, ale i o případy, kdy vlastník jednoho pozemku ruší druhého vlastníka např. imisemi, a to buď přímými (svádění vody) nebo nepřímými (vnikání kouře, prachu či hluku).

Ten, kdo je rušen se může domáhat u soudu zákazu činnosti, která jej obtěžuje, v případě podniku má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, pokud není překročen povolený rozsah.

Podrobnější úprava nezbytné cesty – § 1029 -1036. Nezbytnou cestu zřizuje soud, který vymezí její rozsah. Povinný má právo na úplatu a odčinění újmy, pokud již není kryta úplatou a vznikla. Oprávněný je povinen cestu udržovat. Vlastník pozemku – povinný – má právo požadovat, aby nezbytnou cestu oprávněný převzal do svého vlastnictví (§ 1036)


Vlastnické právo

Přivlastnění věci opuštěné a nález věci ztracené či skryté – lhůta pro nabytí VP 3 roky pro nálezce (§ 1057).Nemovité věci – lhůta 10, ale vlastnictví nabývá stát

Nalezená zvířata – nabytí VP již po uplynutí 2 měsíců

Vydržení – osoba, která není vlastníkem vykonává právo k věci po stanovenou dobu, dojde k vydržení práva. Vydržet může ten, kdo fakticky ovládá určitou věc a počíná si jako vlastník, nebo osoba, která má k věci jiné právo. Vydržením se nabývá VP, ale i práva odpovídající věcnému břemeni (§ 1260) nebo právo stavby (§ 1243).

Převod VP:

a) Movitá věc – k převodu dochází již samotnou účinností smlouvy nebo účinností smlouvy a předáním

b) Nemovitá věc – účinností smlouvy, vkladem do KN a předáním

c) !!!!Veřejné seznamy – údaje zapsané v seznamu jsou považovány za přesné a spolehlivé, pokud není prokázán opak (§ 980 odst. 2). Pokud se někdo s údaji ve veřejných seznamech neseznámil, nemůže se dovolávat neznalosti (§ 980 odst. 1)

Nabytí vlastnictví od neoprávněného – ochrana dobré víry nabyvatele – § 984. Osoby, jimž dobrá víra svědčí, nenesou žádný díl odpovědnosti za důvody pro odstoupení ani neplatnost smlouvy uzavřené mezi právními předchůdci. Dobrá víra nabyvatele se vždy předpokládá a nemusí ji prokazovat. Pokud vlastník věc ztratil, nebo mu byla tr. činem odňata, má právo na vydání i proti osobě, která věc nabyla v dobré víře. Prolomení dobré víry – § 1110 ve prospěch skutečného vlastníka movité věci, pokud se skutečný vlastník domáhá po nabyvateli do 3 let od odcizení nebo ztráty věci.


Bytové spoluvlastnictví, stavba a

právo na stavbu Bytové spoluvlastnictví – je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Může vzniknout pokud

je součástí nemovité věci dům min. se 2 byty. Dům bude součástí nemovité věci, tj. pozemku nebo práva stavby.

Definice jednotky: - byt jako prostorově oddělená část domu + podíl na společných částech nemovité věci (slouží vlastníkům jednotek společně).

Právní úprava se netýká jednotek, které vznikly podle zákona o vlastnictví bytů, pro ně platí dosavadní právní režim.

SVJ nově vzniká až dnem zápisu do veřejného rejstříku, min. 5 jednotek, z nichž min. 3 jsou ve vlastnictví 3 různých vlastníků, a to nejpozději po vzniku VP k první převedené jednotce. NOZ umožňuje založení SVJ, i pokud je méně než 5 jednotek v domě, ale je nutný souhlas všech vlastníků jednotek.

Stavba – součást pozemku (§ 506). Pro stavby, které existují do účinnosti NOZ se uplatní přechodná ustanovení:

a) Stavba i pozemek ve vlastnictví jeden vlastník – stavba se stane součástí pozemku, tzn. dnem účinnosti NOZ bude možno disponovat již jen pozemkem, přičemž všechny dispozice se budou týkat i staveb na něm umístěných (vyjma dočasné stavby)

b) Stavba a pozemek mají rozdílného vlastníka – stavba nepřechází do vlastnictví vlastníka pozemku, pouze zakládá vlastníkovi pozemku na předkupní právo ke stavbě a opačně. Pokud předkupní právo bude od vlastníka pozemku využito, stavba se stane součástí pozemku – viz shora.

Právo na stavbu – vzhledem k tomu, že stavba je součástí pozemku, tak nemůže mít jiného vlastníka. Pokud vlastník nechce na pozemku stavět, může pozemek dočasně přenechat jiné osobě, které tam stavět umožní, max. na 99 let. Stavebník může převzít již existující stavbu.


Věcná břemena

Věcná břemena:

Služebnosti – ve prospěch oprávněné osoby něco strpět a zdržet se činnosti, je

možné zřídit i ke své nemovitosti – tzv. „vlastníkova služebnost“;

Druhy služebností: - částečně vymezeny v § 1267 a násl.:

1) pozemkové služebnosti – právo na svod dešťové vody,

na inženýrské sítě, na oporu cizí stavby,

2) osobní služebnosti – služebnost bytu, užívací právo, požívací právo

Reálná břemena – zavazují vlastníka služebné věci k tomu, aby ve prospěch jiné

osoby něco aktivně konal, poskytoval jí nějaký užitek (část obilí, které vyrostlo na

poli). Reálným břemenem může být zatížena pouze věc evidovaná ve veřejném

seznamu. Lze zřídit na určitou dobu nebo má vlastník zatížené věci právo se z

břemene vykoupit – § 1304. Nebude-li reálné břemeno splněno – oprávněný má

nárok na peněžitou náhradu, tzn. může zahájit exekuci na nemovitost, která je

zatížena reálným břemenem.


Zástavní a zadržovací právo

Zástavní právo – poskytnutím zástavy dává zástavce věřiteli záruku za splnění povinnosti dlužníka. ZP lze zřídit i k věci, která dosud není majetkem zástavního dlužníka, nebo je zatím majetkem cizí osoby, tzv. „budoucí zástavní právo“, které se zapisuje do seznamů se souhlasem dosavadního vlastníka a zástavní právo vznikne v okamžiku nabytí vlastnictví. Dle NOZ má zástavní věřitel nárok na pojistné plnění, v případech, kde byla zástava pojištěna (smluvně lze vyloučit).

Vznik – smlouvou, písemná forma jen když NOZ vyžaduje. Movitá věc – zástava vzniká odevzdáním zástavnímu věřiteli, je-li podmínkou vzniku ZP jeho zápis do rejstříku zástav (§ 1319), musí mít zástavní smlouva formu veřejné listiny. Nemovitá věc zapsaná v KN – zápis do KN. Nemovitost nezapsaná v KN – zástava se zapíše do Rejstříku zástav.

Výkon ZP: zpeněžením zástavy ve veřejné dražbě, prodej zástavy dle zvl. zákona, smluvně se dohodnout jinak, věřitel si může i zástavu ponechat za libovolnou nebo určenou cenu (§ 1315). Nabyvatel věci nenese důsledky toho, že věc koupil za nižší cenu. Zástavní dlužník má právo požadovat náhradu škody po věřiteli.

Zánik ZP: obdobně jako v dosavadní OZ + převod zástavy na jinou osobu, která byla v dobré víře, že ZP na věci nevázne (nevztahuje se na zástavy v seznamech); přeměně věci, rozdělení, spojení s jinou věcí – tzn. to není úplný zánik ZP (§ 1349-1352)

Zadržovací právo: - lze zadržet věc pro zajištění dosud nesplatného dluhu i v případech, kdy dlužník měl dluh zajistit, ale neučinil tak, nebo dlužník prohlásil, že dluh nesplní. Věřitel má právo se zadržovacího práva i vzdát. Zadržet lze věc, kterou poskytla i jiná osoba než dlužník.


Správa cizího majetku (trust – § 1400)

a) Prostá – povinnost správce pečovat o zachování podstaty a účelu majetku

b) Plná – správce může se spravovaným majetkem učinit vše, co je potřebné k jeho

zachování, zhodnocení nebo rozmnožení

c) Může být i více správců.

d) Svěřenský fond – zakladatel vyčlení ze svého majetku určitou část a svěří ji správci,

který majetek spravuje ve prospěch určitého osoby či za konkrétním účelem.

Vyčleněním majetek přestává být vlastnictvím zakladatele. Vyčleněný majetek nemá

žádného vlastníka. Svěřenecký fond může být doplňován i jinými osobami.


Relativní majetková práva – § 1721-3014)

obecně

NOZ označuje vztah mezi věřitelem a dlužníkem, jehož obsahem jsou práva a povinnosti těchto dvou či více osob v rámci tohoto vztahu. Věřitel má práva – pohledávku a dlužník je povinen pouze vůči věřiteli, k němuž jej tíží dluh.

Jedná se o: - smlouvy, závazky z protiprávních činů, závazky z právního jednání jedné osoby (§ 2884 a násl.), jiné skutečnosti (viz. 6 hlava)

Odstranění dvojkolejnosti závazkového práva obchodního a neobchodního (kupní smlouva, smlouva o dílo). Do závazků jsou zařazeny pojistné smlouvy a závazky z právních jednání.

Hlavní zásady:

- Autonomie vůle smluvních stran – uvolnění formálních požadavků, platí zásada bezforrmálnosti, tzn. každý má právo si zvolit libovolnou formu, pokud neomezuje zákon či druhou stranu – § 559, stačí i vztah dodatečně písemně potvrdit

- Na právní jednání je třeba hledět jako na platné než neplatné – § 574, zhojení neplatnosti právního jednání – § 582

- Ochrana slabší smluvní strany – ochrana pacienta, spotřebitele (§ 1810 a násl.), cestujícího, nájemce, zaměstnance, omezení nároku věřitele na zaplacení úroků do výše jistiny, pokud bez rozumného důvodu otálel s uplatněním práva na zaplacení dluhu

Předsmluvní odpovědnost – nový institut v NOZ v § 1728 – porušení informační povinnosti o důležitých skutečnostech a okolnostech pro uzavření smluvního vztahu – nárok na náhradu škody, a to max. do výše, která odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. Ochrana důvěrných údajů při jednání o smlouvě s právem poškozené strany na vydání všeho, o co se druhá strana obohatila – § 1730.


Obecně-závazkové vztahy

- Pro usnadnění a urychlení procesu uzavírání smluv podřídit vztah pravidlům v obchodních podmínkách – § 1751. Musí být známy před uzavřením. Pokud se strany dohodly na odchylce od obchodních podmínek, má přednost jejich ujednání.

Ustanovení obchodních podmínek, která druhá strana nemohla rozumně očekávat, jsou neúčinná, ledaže s nimi tato strana výslovně souhlasila – § 1753 (např. vyloučení odpovědnosti jedné strany při porušení smlouvy).

Umožnění sjednání možnosti jednostranné změny obchodních podmínek – § 1752. Podmínkou platnosti je, že druhá strana bude mít možnost změny odmítnout a závazek z tohoto důvodu vypovědět.

Spravedlivé řešení změny poměrů – § 1765 a násl. – dojde-li po uzavření smlouvy k podstatné změně okolností, která působí hrubý nepoměr v právech a povinnostech stran, zakládají straně právo domáhat se vůči druhé straně toho, aby bylo obnoveno jednání o smlouvě za účelem její změny (např. neúměrné zvýšení nákladů plnění, které nešlo předpokládat, ani ovlivnit). Lze domáhat i u soudu, aby soud závazek změnil nebo zrušil. Lhůty pro uplatnění – § 1766.

Smluvní úrok – § 1802 – 1806, lze sjednat i placení úroků z úroků již splatných, lze nárokovat úroky z úroků z pohledávek z protiprávních činů. Věřitel, který bezdůvodně otálí s uplatněním pohledávky, má nárok pouze na úroky do výše jistiny, avšak od okamžiku, kdy své právo uplatnil u soudu mu však další úroky náleží – § 1805.

Závdavek – nový institut, který má funkci důkazního nástroje, potvrzující, že strany mezi sebou uzavřely smlouvu, zajišťuje, že dluh bude splněn, případně je uplatněna sankce na osobu, která dala závdavek, dluh nesplní, a tím druhé straně propadá – § 1808


Změny v závazkových vztazích

Postoupení pohledávek – § 1887 – lze postoupit soubor více pohledávek, musí být však určité, musí být písemná smlouva

Převzetí majetku – § 1893-1894, nabyvatel majetku se stává solidárním dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisí, je povinen však plnit do výše hodnoty převzatého majetku (omezení pro osoby blízké)

Postoupení smlouvy – § 1895 a násl. – výměna postavení jedné smluvní strany s třetí osobou, pokud již nedošlo ke splnění závazku, se souhlasem druhé smluvní strany

Za zánik závazku se již nepovažuje změna dohodou stran, tzv. novace a narovnání – viz. část IV, hlava I, díl 6, oddíl 2 NOZ, zajištění však při této změně závazku platí nadále – § 1907

Zánik závazku – splnění (vydáním kvitance na jistinu je splněno i příslušenství; u plnění je 6-ti měsíční lhůta pro vytknutí vady od okamžiku převzetí předmětu plnění), započtení (jednostranné prohlášení nebo dohoda), odstupné (§ 1992), prominutí dluhu (§ 1995); není potřeba písemná forma)

Úrok z prodlení – smluvní ujednání – § 1970, pokud není, pak dle vládního nařízení


Zajištění a utvrzení dluhu

- Zajištění dluhu: - zástavní a zadržovací právo, ručení, finanční záruka, zajišťovací převod práva a srážky ze mzdy (§ 2018 a násl.)

- Utvrzení dluhu (motivační): - smluvní pokuta (může být i ve formě naturálního plnění), uznání dluhu (placením úroků je uznán dluh-jistina, to neplatí v případě placení promlčeného dluhu) a závdavek (§ 2010 a § 1808-1809)

- Novinky:

- - možnost dát jistotu nejen věřiteli, ale i třetí osobě, která ji spravuje ve prospěch věřitele (§ 2010)

- Zajištění úroků (§ 2015), dává-li osoba odlišná od dlužníka, musí být o skutečně sjednané výši informována, jinak je rozsah zajištění omezen zákonnými úrokovými sazbami

- Povinnost věřitele přijmout ručitele (ručení), jinak nemůže věřitel po ručiteli nic žádat (§ 2018)

- Zakotvení právní domněnky, že se právo převádí s rozvazovací podmínkou (zajišťovací převod práva – § 2044)

- U smluvní pokuty nemusí být písemná forma


Závazky z právních jednání –

§ 2055-2893 – část I. Nově upraveno:

- Výprosa – § 2189-2192 – půjčitel výprosníkovi bezplatně přenechá věc k užívání, aniž

si s ním sjedná, kdy ji má vrátit.

- Pacht – § 2332-2357 – pachtýř bude vlastním přičiněním věc obhospodařovat tak, aby

přinášela výnos a propachtovatel se zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému

užívání a požívání a ten se zavazuje platit za to pachtovné. Pachtovní právo se může

zapsat do KN. Rozlišujeme dále na zemědělský pacht nebo na pacht závodu.

- Smlouva o péči o zdraví – § 2636-2651 – obecná úprava, speciální pr. předpis – zákon

č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, která se

nevztahuje na léčitele, maséry , apod.

- Smlouva o výměnku – § 2707-2715 – vlastník nemovitosti se může vymínit, že chce v

nemovitosti převedené na jinou osobu nadále bydlet.

- Pojistná smlouva – § 2758-2872

- Licence § 2358-2389


Část II.

Změny:

- Darovací smlouva – zavedení nových institutů (darování podpory – § 2062, možnost odvolání daru i dědici dárce, odvolání daru pro nezaviněné upadnutí dárce do nouze, darování pro případ smrti – § 2063)

- Kupní smlouva – vychází se z úpravy v dnešním ObchZ. Zvláštní ustanovení u skrytých vad u stavby (5-letá lhůta). Ruší se ustanovení o opravitelných a neopravitelných vadách a nahrazuje s hlediskem jaké intenzity, jaké vadnosti plnění porušuje smlouvu. NOZ zpřesňuje a rozšiřuje vedlejší ujednání při kupní smlouvě a počítá s výhradou zpětného prodeje a výhradou lepšího kupce (přihlásí-li se včas a rozhoduje prodávající bez ohledu na nabízenou cenu). Zpřesňuje se výhrada vlastnického práva. Je možné sjednat výhradu zpětné koupě i na nemovitost a nemusí být písemná forma. Výhrada zavazuje i dědice. Movitá věc 3 roky a nemovitost 10 let, pokud není sjednána jiná lhůta pro zpětnou koupi. Výhrada předkupního práva zavazuje i dědice. Upravuje i ustanovení o koupi závodu.

- Smlouva o půjčce je nahrazena smlouvou o zápůjčce – pokud není sjednána výpověď, platí 6-ti týdenní lhůta, lze sjednat i úroky

- Nájem – Možné pronajmout věc, která v budoucnu teprve vznikne. Lze nájemní právo zapsat i do KN. Nemá strana smluvního vztahu právo vypovědět nájem jen proto, že se změnil vlastník věci. Nájem ujednaný na dobu delší než 50 let byl sjednán na dobu neurčitou, s tím, že lze vypovědět takový nájem v prvních 50 letech, a to tak, jakoby šlo o nájem ujednaný na dobu určitou. Nájemní smlouva na byt nemusí obsahovat přesné označení bytu a příslušenství, výpočet nájemného, úhradu, stačí, když je mezi stranami shoda na předmětu nájmu a na úplatě. I když neexistuje stavební rozhodnutí na byt, přesto nájemní smlouva na byt bude platná. Fikce nájmu 3 roky, pokud se užívá v dobré víře. Pokud není nájemní smlouva v písemné formě na byt, je odpovědný pronajímatel. Přesnější úprava pro podnájemce. Limit pro kauci a není povinnost zakládat zvláštní účet. Výpovědní důvod – neoznámení počtu členů domácnosti (do 2 měsíců). Ruší se bytové náhrady. Nájem družstevního bytu – v zákoně o obchodních korporacích. Rozlišení výpovědi z nájmu s výpovědní dobou a bez výpovědní doby. Jiné výpovědní důvody.


Část III.

- Zájezd – plněním je zájezd jako soubor služeb cestovního ruchu, kde se pořadatel zavazuje pro zákazníka obstarat zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit souhrnnou cenu. Zájezd musí trvat déle než 24 hodin nebo zahrnovat přenocování a obsahuje-li alespoň dvě z těchto plnění:

- - ubytování,

- - dopravu,

- - jinou službu cestovního ruchu, která není doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část souboru nabízených služeb.

Nově institut zahraničního školního pobytu – pro účely ochrany žáka s možností odstoupení

Nový institut je rovněž náhrada za narušení dovolení – v případě jen, když účelem zájezdu je skutečně dovolená a odpočinek cestujícího

Smlouva o dílo – nová úprava vychází z dosavadního ObchZ. Skryté vady u staveb bude možné namítat 5 let po převzetí stavby. To samé platí i o projektové dokumentaci.


Přenechání věci k užití jinému

§ 2189-2400 1. Výprosa – § 2189

2. Výpůjčka – § 2193

3. Nájem – § 2201

4. Pacht – § 2332

5. Licence – § 2358

6. Zápůjčka – § 2390

7. Úvěr – § 2395


Závazky ze smluv příkazního

typu – § 2430-2520 1. Příkaz – § 2430

2. Zprostředkování – § 2445

3. Komise – § 2455

4. Zasilatelství – § 2471

5. Obchodní zastoupení – § 2483


Relativní majetková práva

Náhrada újmy a bezdůvodné obohacení –

§ 2894-3014

NOZ přináší propracovanější úpravu, a to především v:

- Posílení právního postavení poškozeného

- Umožnění smluvní limitace náhrady škody před jejím vznikem

- Zrušení paušálních limitů pro výpočet náhrad za ublížení na zdraví a usmrcení

- Rozšíření případů náhrady nemajetkové újmy

- Rozpracování zvláštních případů vzniku škody

- Zpřesnění terminologie a systematizace právní úpravy

- Zmírnění důsledků bezdůvodného obohacení v dobré víře

Majetková újma (škoda) – ztráta na majetku, tj. skutečná škoda a ušlý zisk

NOZ důsledněji rozlišuje podmínky náhrady škody s ohledem na to, kterou ze svých povinností škůdce porušil, tedy zda porušil povinnosti vyplývající ze zákona, smlouvy, či dobrých mravů – § 2909-2913.

Při porušení zákona je škůdce za škodu odpovědný, v případě, že ji skutečně zavinil, při porušení smluvní povinnosti není zavinění vždy třeba. Jediná výjimka pro náhradu škody je odvolání se na vyšší moc.

Způsob náhrady u majetkové škody: - v penězích, nebo uvedením do předešlého stavu. NOZ preferuje oproti současnému OZ náhradu škody uvedením do původního stavu a umožňuje, aby si poškozený místo této formy zvolil náhradu peněžitou. – § 2951


Nemajetková újma

Za nemajetkovou újmu se považuje újma, která pro poškozeného neznamená přímou

ztrátu majetku. Většinou se jedná o zásah do soukromí, zdraví, cti apod.

V tomto případě lze považovat i majetkovou újmy.

Zadostiučinění

NOZ stanoví, že má být zvoleno takové řešení, které má potenciál způsobenou újmu

dostatečně účinně odčinit. Pokud to není možné, pak má být poskytnuto v penězích. –

§ 2951.

Při stanovení výše musí být brán zřetel i na další okolnosti (zda byla použita lest či

pohrůžky, zda byly skutečnosti zveřejněny, zda došlo k diskriminaci). Pak lze úměrně

zvýšit zadostiučinění. – § 2957

Náhradu nemajetkové újmy mohou nově za určitých okolností požadovat i osoby, které

újmu důvodně pociťují jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit (§ 2971)


Okolnosti vylučující protiprávnost

Smluvní omezení povinnosti k

náhradě škody a nemajetkové újmy

Nutná obrana – vyloučení povinnosti hradit škodu nenastane, pokud je obrana zjevně nepřiměřená.

– (§ 2905)

Krajní nouze – se neuplatní, pokud nastaly okolnosti uvedené v § 2906, tj. vyvolal-li nebezpečí vlastní

vinou sám jednající

Omluvitelné vzrušení mysli – NOZ uvádí, že při posuzování jednotlivých případů krajní nouze a

nutné obrany je nutné přihlédnout k tzv. omluvitelnému vzrušení mysli. – § 2907

Smluvní limitace náhrady újmy – je omezená. Není možné vyloučit náhradu újmy způsobenou

úmyslně či z hrubé nedbalosti. Nepřihlíží se k ujednáním, která předem omezí práva spotřebitele

či jiné slabší strany na náhradu újmy (§ 2898). Není možné se vzdát práva na náhradu újmy

způsobené na zdraví či životě.

Oznámením o možném vzniku újmy nevylučuje povinnost škůdce uhradit vzniklou újmu.


Náhrady

Náhrady škody:

a) za poškození věci: Při určení výše škody se zohlední, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit (§ 2969).

Poškodí-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby. Pokud škoda byla způsobena z pohnutky zvláště zavržení hodné či z jiného kvalifikovaného důvodu (§ 2971), má poškozený nárok na náhradu újmy majetkové a nemajetkové.

b) za ublížení na zdraví a usmrcení: NOZ již neobsahuje tabulky a neomezuje soud, soud bude zohledňovat veškeré okolnosti případu

c) z provozní činnosti: osoby se mohou náhrady škody zprostit, pokud prokáží, že vynaložily veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo (§ 2924). NOZ vymezuje druhy provozů.

d) Za narušení dovolené: např. klienti nedorazí do požadovaného letoviska, zájezd byl zmařen či podstatně zkrácen, pak náhrada majetková (cena zájezdu), ale i náhrada nemajetkové újmy (§ 2543), opět výjimka, a to mimořádné situace (požár, tsunami, apod.). Výše náhrady posuzována podle míry porušení smluvních podmínek ze strany CK a dle okolností zájezdu.


Bezdůvodné obohacení – § 2991 až

3005

NOZ upravuje definici a definuje bezdůvodné obohacení jako majetkový prospěch bez

spravedlivého důvodu – § 2991, tzn., ne každý případ obohacení, u kterého nelze

dovodit právní důvod, je nutné považovat za bezdůvodné obohacení.

NOZ rozlišuje poctivého obohaceného a nepoctivého. Poctivý musí vrátit prospěch pouze

do míry, v jaké jeho obohacení trvá v době, kdy ho o vrácení požádá ochuzený (§

3000)


Přechodná ustanovení

Dědické právo:

Pokud zůstavitel uzavře smlouvu o zřeknutí se dědického práva před 1. 1. 2014 a zemře-li po tomto

datu, bude se taková smlouva považovat za platnou (§ 3071)

Podle § 3072 zemře-li zůstavitel po 1. 1. 2014 a bude-li odporovat listina o vydědění dosud platnému

OZ v okamžiku pořízení listiny, bude se listina považovat za platnou, bude-li vyhovovat NOZ.

Bankovní smlouvy do 1. 1. 2014 se posoudí podle dosavadních právních předpisů.

Lhůty a doby – § 3036-3037

Majetkové právo manželské – § 3038-3040

Právnické osoby – § 3041-3053

Věcná práva – § 3054-3068

Závazková práva – § 3073-3079

Vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé před 1. 1. 2014 se však budou posuzovat podle

dosavadních právních předpisů (to neplatí pro nájem movité věci a pacht). Nájem od 1. 1. 2014 se

bude řídit NOZ, i když ke vzniku nájmu došlo před 1. 1. 2014.


Kontakty

Mgr. Hana Kuncová, advokátka

Marie Cibulkové 394/19

140 00 Praha 4

www.hk-advokat.cz

[email protected]

Tel.: 603 15 48 05

Fax: 2 44 40 34 85







http://www.aiel.com/

Date post:	04-Dec-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

Novela · 2013. 3. 14. · Rodinný závod - § 700 Nově zavádí OZ podle italského OZ....

Documents