7/25/2019 Novovk 29-30

1/20

211

29. Obansk vlka vUSAzrod svtovvelmoci

Spojen stty americk provaly vprvn polovin 19. stoletbouliv rozvoj.Statisce pisthovalc ze starho kontinentu zEvropy, ale i Asie sem pichzely hledat svobodu, prci a pede-vm lep budoucnost. Dky plivu podnikavch a odvnch lid

pekroil na konci 50. let 19. stolet poet obyvatel Spojench stt

americkch hranici 31 milion, jejich rozloha se bhem pouhch 80let od zskn nezvislosti tm ztrojnsobila. Koupmi ivlenmi vboji se zem USA rozilo na zpad a kTichmuocenu, na severu kVelkm kanadskm jezerm a na jihuk hranicm Mexika.

zemn expanze USA v1. polovin 19. stolet

Zpadn od eky Mississippi se rozkldalo nezmrn zem, jen

dce osdlen, ale bohat, sahajc a kTichmu ocenu. Velkplochy voln rodn pdy lkaly nov osadnky, kte se pikolonizaci dalekch a neznmch konin stetvali s pvodnmindinskm obyvatelstvem. Pro n postupujc kolonizaceznamenala ztrtu lovi a po mnoha marnch bojch sdobevyzbrojenmi a poetnjmi blmi dobyvateli se nakonec museli

pesthovat do vyhrazench rezervac. Nsledkemboj, hladomori vyerpvajcch pochod indin do vzdlench rezervaczahynuly tisce pvodnch obyvatel Severn Ameriky, nkterindinsk kmeny byly tm vyhubeny.

Zvtujc se rozloha a rostouc poet obyvatel poslily

sebevdom nejdynamitji se rozvjejc zem americkho konti-

Sitting Bull (esky Sedc bk)(18311890)Ve kter slavn bitv poraziltento nelnk indinskhokmene Sioux [sijuks] 7.kavalrii, vedonou americkmplukovnkem Custrem[kastrem]?

Koup zem: Louisiana od Francie za 15milion dolar Florida od panlska za 5milion dolar Aljaka od Ruska za 7,2 miliondolar

Kter prosted vylil ve svchromnech Jack London [deklandn]?

Zjistte, vjakm roce zskaliamerit indini vUSA plnobansk prva.

Vjakm podmnkch ijpotomci pvodnho americkhoobyvatelstva v souasnosti?

Kter slavn americk spisovatelpopsal atmosfru vUSA pedobanskou vlkou oima dtskchhrdin?

James Monroe, pt prezidentUSA, byl ve funkci v letech 18171825. Jeho prohlen pednesenroku 1823 ped americkmKongresem se stalo zklademprogramu zahranin politiky USA

oznaovan jako Monroeovadoktrna. Podle tto doktrny

Dobvn divokho ZpaduZa stopai a lovci, za karavanamivoz, prrijnch kuner, seposlze rozvinuly kolejetranskontinentlnch eleznic,petnajcch cel svtadl aspojujcch vchodn pobeAmeriky s pobem Tichhoocenu na zpad. Rodily seznmmty divokho Zpadu,v nich hlavn roli hrly zbran anesmlouvav pistolnci.

7/25/2019 Novovk 29-30

2/20

212

nentu. Roku 1823 vyhlsil americk prezident James Monroe[dejmz monrou] (17581831) smr zahranin politiky sv zem,znm jako Monroeova doktrna, na jejm zklad americkdiplomacie odmtala evropsk zsahy do osvobozeneckho bojev Latinsk Americe a jakkoliv snahy Evropan o rozen svhokolonilnho panstv na americkm kontinent.

Boj proti otrokstvOd zatku 19. stolet se stle zostovaly rozpory mezi

prmyslovm severem zem a plantnickm jihem, tkopekonateln rozdly panovaly mezi obma sti USA i votzcepstupu k otroctv. Pro severn stty bylo otrokstv ekonomickynevhodn a pro vtinu oban i morln nepijateln, proto zde

bylo zrueno ji na konci 18. stolet. Hnac silou hospodskhorozvoje v severnch sttech USA bylo svobodn podnikn zaloenna osobn iniciativ jednotlivc a vtakov spolenosti bylo otroctvzcela nadbyten. Prmysl a obchod potebovaly pedevm dosta-tek voln kvalifikovan pracovn sly, schopn obsluhovat stroje atovrn zazen, kterou me podnikatel snadno najmout a lehce

propustit.Plantnci na Jihu naproti tomu nectili potebu investovat dobudovn prmyslu, nechtli mnit svj ivotn styl, zaloen navyuvn levn pracovn sly, dky n obdlvali rozshl plochy

plant sbavlnou a tabkem. Mli naopak vmyslu tento typzemdlsk velkovroby spolu s otrokstvm rozit i na novkolonizovan zem na Zpad, proti emu se rezolutn stavliSevean. Na jakoukoliv kritiku ze Severu reagovali Jian velmi

podrdn, napt zvyovali i odprci otroctv (tzv.abolicionist), kte nejen podncovali veejn mnn proti otro-kstv, ale dokonce i pomhali otrokm ktku zJihu do

svobodnch stt na Severu.

Nesmiiteln rozpor mezi prmyslovm Severem a otrokskmJihem vyvrcholil vprezidentskch volbch roku 1860, vnich zv-tzil vdce republiknsk strany, pesvden odprce otroctv,Abraham Lincoln [ejbrhem linkoln] (18091865).

Vlka Severu proti JihuNa protest proti zvolen Abrahama Lincolna zvanho poctivbe [ejp]prezidentem USA se jiansk stty rozhodlyodtrhnout

od Severu. Prvnm, kdo Unii opustil, byla Jin Karolna, po nbrzy nsledovaly dal stty, do jara 1861 jich bylo celkem 11.V noru 1861 byl na Jihu ustaven nov stt, tzv. Konfederace,s vlastn vldou i prezidentem. Spojen stty se rozdlily na dvzneptelen zem. Prezident Abraham Lincoln prohlsil odtren

nemajevropsk mocnosti prvozasahovat do zleitostnezvislch stt na zemamerickho kontinentu, iakoukoliv vojenskou akc si rozitsv koloniln panstv na zpadnpolokouli. USA by oba ppadypovaovaly za ohroen svbezpenosti a americkch zjm.Souasn se vak americkpolitika mla zdret vmovn do

zleitost evropskch stt, pokudvvoj vEvrop pmo neohroovalnrodn bezpenost USA.

Zaten Johna Browna [donabrauna]John Brown (18001859), znmodprce otroctv a bojovnk za jehozruen, se se svou skupinouodhodlanch bojovnk zmocnil vmsteku Harpers Ferry [harprsfery] skladit zbran, s nimisepak nespn pokusil vyvolat veVirginii rozshl povstn otrok.Vtinu vzbouenc zlikvidovalaarmda, tce zrann Brown bylzajat a soudem odsouzen koben. Po popravse stal John

Brown symbolem protiotrokskchsil USA, legendou a hrdinou mnohapbh a psn. Jedna z psn onm provzela bojujc armdySeveru v obansk vlce.Zjistte, jak zn text tto slavnpsn vetin.

Abraham Lincolnse narodilv rodin zchudlho farmev Kentucky [kentaky]. Popesthovn rodiny do Illinois[ilinoa] pracoval jako devorubec,zemdlsk dlnk, vora naMississippi, obchodn pru ipotmistr.Vystudoval prva a sloiladvoktsk zkouky. Jeho

venost a dobrvystupovn mubrzy dopomohly k politick karie.

Prodvn otrok Otroci byli povaovni za osobnmajetek svch pn, byliprodvni a kupovni ve veejnchdrabch jako dobytek. Vtinabyla nakupovna na prci nabavlnkovch plantch, kdebvaly tak tk pracovnpodmnky, e ernoi po osmi adeseti letech nsledkemvyerpvajc diny umrali.

7/25/2019 Novovk 29-30

3/20

7/25/2019 Novovk 29-30

4/20

214

Vsledky obansk vlkyV obansk vlcepadlo na obou stranch na 650 000 lid, vlen

konflikt po sob zanechala obrovsk materiln kody. VtznmSeveanm se podailo obnovit zemn celistvosti sttu a prosaditzruen otroctv na celm zem USA, kter pijal v prosinci 1865Kongres znovu obnovench Spojench stt americkch jako 13.dodatek americk stavy. ernoi sice zskali osobn svobodu, 14.dodatkem stavy zervence 1868 dokonce i volebn prvo, oboje vak

uplatovali vpraktickm ivotjen velmi tko.Rozhodujc vlivv USA zskalapo skonen vlky prmyslov afinann buroazie Severu, kter vjianskch sttech zavedlaokupan sprvu. Vojci a ednci ze Severu dohleli nahospodskou obnovu vlkou tce postienho Jihu a na zavdndemokratizanch opaten, kter mla omezit vliv jianskch

plantnk a poskytnout politick prva ernochm. Vjejichuplatovn jim ale brnily rzn tajn rasistick organizace, mezinimi nejvce proslul Ku-Klux-Klan.

Pro obdob tzv. rekonstrukce Jihu (18651877) bylo typicksil o vyrovnn hospodskch a politickch rozdl mezi Seve-

rem a Jihem a vytvoen jednotnho vnitnho nrodnho trhu. Ikdy se toto sil nepodailo pln uskutenit, byly vytvoeny pod-mnky ktomu, aby se USA v krtkdob pemnily vhospodskynejvysplej a vojensky nejsilnj velmoc svta.

Hospodsk rozmachObdob po skonen obansk vlky bylo dobou industrializace a

rychlho hospodskho vzestupu, k nmu mly Spojen sttyamerick vechny pedpoklady. Vznamnou roli mezi nimi hrlstabiln demokratick politick systm, bohatstv nerostnchsurovina v nemal me liberln hospodsk politika vldy, kter

prosazovala svobodu podnikn. Zleelo pouze na jednotlivcisamotnm, na jeho schopnostech, pli, npadu, odvaze riskovat iclevdomosti, jak svou pleitost v zemi neomezench monostnakonec vyuije. Tehdy se zrodil legendrn americk selfmademan [selfmejdmen]. Prv vtto dob zaloili sv hospodsk impria nap.

pozdj naftask krl John D. Rockefeller [don rokifelr] (18391937), zakladatel americkho automobilovho prmyslu Henry Ford(18631947) i vd postava ocelskho prmyslu Andrew Carnegie[endrj krnegi](18351919).

K rozvoji americkho hospodstv pisplo i budovn eleznic,kter asto vedlo ke konfliktm sindiny,pes jejich kmenov zem

tyto drhy vedly. Prvn transkontinentln eleznice spojilavchodna zpadn pobe Severn Ameriky roku 1869. Krtce po npropojily

Pamtnk ty prezident USAMount Rushmore [maunt ramr]v Jin DakotPamtnk dokonen vroce 1941se brzy stal symbolem Spojenchstt americkch a jako takov hokadoron navtv kolem dvoumilion turist. Jednm zetyamerickch prezident, jejichpodoby byly vytesny do ulovhomasivu v ernch horch, je iprezident Abraham Lincoln.Zjistte, kterdal prezidenti

vedle Lincolna pedstavujetento americk pamtnk.

Henry Ford a jeho spnautomobil Fordmodel THenry Ford se stal prkopnkemmodern psov velkovroby azakladatelem spolenosti FordMotor Company, kter vraznpispla krozen automobilismuv USA i ve svt.

Rozvoj americkho prmyslu zcesouvisel sprudkm technickmrozvojem, kter pinesl svtucelou adu technickchvymoenost.Kter technick vynlezy konce19. stolet pochzej zUSA?

m je svtov proslulCarnegie Halle [krnegi hl]?

Kapitulace generlaEdwarda Roberta Leedne 9. dubna 1865podepsal vrchn veliteljiansk armdy generlLee u Appomattoxudohodu o kapitulacipodpis tto dohodyznamenal ukonentylet vlky Severu proti

Jihu.

7/25/2019 Novovk 29-30

5/20

215

dal trat msta tby nerostnch surovin, produkce obil, i vrobyprmyslovho zbo sodbytiti na domcm trhu, i s vvoznmipstavy, pes n se bavlna, maso, obil, petrolej, i prvn automobilydostvaly do celho svta. Podl eleznic se na dce osdlenmvnitrozem usdlovaly statisce farm, kte sem pichzely hospo-dait na finann snadno dostupn pd. Zlatokopov a hornci natomto zem zase hledali tst vdobvn podzem. Vokol e-lezninch stanic postupn vznikala nov msta a prmyslov

podniky.Poet obyvatel USA doshl vce ne 90 milion. Na tomto prstku

se vznamnou mrou podlelipisthovalci, jejich pliv vyvrcholilpotkem 20. stolet. Miliony vysthovalc zchudch oblast Evropya Asie zalidnily americk velkomsta, kde pro rychle rostouc pr-mysl pedstavovaly levnou pracovn slu. Vedle Ir a Ital se ve vtme mezi imigranty objevovali takNmci, Polci, ei a Slovci,id z vchodn Evropy, an, Japonci a pslunci dalch nrod,kte hledali prci vhlavnch prmyslovch centrech, v ocelrnch vPittsburghu [pitsburku] i vChicagu [ikgu], v textilkchSt. Louisu[sejnt lujs], v rafinrich ropy vClevelandu [klvlend] nebo jako e-

leznin dlnci. Konec stolet pinesl i prvn velk sociln konflikty,mnoily se stvky, demonstrace a narstala kriminalita. Pesto bylaivotn rove americkch dlnk vy ne vtiny pracujcch naevropskm kontinent, v USA se proto a do 30. let 20. stoletsocialistick hnutneprosadilo.

Americk imperialismusPro rostouc vrobu zbo potebovali amerit prmyslnci nov trhy

i zdroje surovin, hospodsk rstbyl logicky spojen s zemn ex-panz. Po spn vlce se panlskem roku 1898 ovldly Spojenstty Kubu, Portoriko a o ti roky pozdji i asijsk Filipny. Thoroku byly ke Spojenm sttm pipojeny Havajsk ostrovy, dkyejich strategick poloze mohli Amerian lpe expandovat do

Tichomo. Vojenskmi zsahy, okupac, ntlakem a finannmiinvesticemi se Amerianm podailo ped vypuknutm prvn svtovvlky dostat do ekonomick (nkdy se hovo o tzv. dolarovdiplomacii) i politick zvislosti vtinu stt Latinsk Ameriky.Amerian nap. podpoili vroce 1903 odtren Panamy od Kolumbie,aby si smlouvou s novou panamskou vldou zajistili kontrolu nadchystanm kanlem. Panamsk kanl, spojujc Atlantik s Pacifikem,

byl slavnostn oteven roku 1914.

1. Co bylo charakteristick pro Monroeovu doktrnu?2. Jak byl hospodsk rozdl mezi Severem a Jihem pedobanskou vlkou?3. Kter dvody vedly kvypuknut obansk vlky v USA a v emse tato vlka liila od vlek pedchozch, co rozhodlo o jejmvsledku?4. Pro pat Abraham Lincoln knejvznamnjm prezidentmv americkch djinch?5. Co umonilo USA stt se po skonen obansk vlky

hospodskou velmoc?

Spolenost Union Pacific [junyjonpesifik] byla zaloenav roce 1862a dodnes pat knejvtmelezninm spolenostem vUSA.

Z jakch dvody vznikalyv centrech americkchvelkomst prvn vkov budovyzvan mrakodrapy?Kter havajsk pstav seproslavil jako tichomoskzkladna ozbrojench sil USA?

doktrnav souasnosti oznaenpravidel, jimi se d zahraninpolitika uritho sttuimperialismusvelmocensk,dobyvan politika sttuselfmademanlovk spnvlastnm piinnm

Ivan Bro Hvzdy protihvzdm, americk obanskvlka 18611865

Margaret Mitchellov Jih protiSeveruJosef Opatrn Amerikav promnch stalet; Poslednindinsk vlky; Vlka Severuproti Jihu

Antonn Zho Poctiv Abe

Gettysburg, reie: Ronald F.Maxwell (1993)

Lincoln, reie: Steven Spielberg(2012)

Scartlett (TV seril), reie: JohnErman (1994)Sever a Jih[North and South]

(TV seril), reie: Richard T.Heffron (19851986)

7/25/2019 Novovk 29-30

6/20

216

30. Svt na pelomu 19. a 20. stoletSkvl doba

Evropa a USA zavaly na pelomu 19. a 20. stolet obdobhospodskho a kulturnho rozkvtu i relativnho blahobytu.U souasnci nazvali nadnesen tuto dobu, kdy star kontinentnesuovaly dn niiv vlky, i epidemie, jako skvl doba(belle poque [bel epok]). S jet vt nostalgi vzpomnali na tutodobu vichni ti, co na vlastn ki zaili utrpen prvn svtov vlky.

dn jin doba nepinesla v rznch oborech tolik pevratnchvynlez a objev, kter by tak vznamn pozmnily azpjemnily ivotlovka. Smnoha objevy z oblasti prodnch vda adou technickch vynlez druh poloviny 19. a potku 20.stolet se setkvme bn i dnes. Elektrick osvtlen se sice rychleilo, ale vtto dob se zatm uplatovalo vtinou jen naveejnch prostranstvch a teba vdivadlech, v manskchdomcnostech se vak svtilo plynovmi lustry, venkovsksvtnice osvtlovaly vtinou petrolejov lampy.

Po silnicch jezdily vedle povoz a kor taench komi stleastji motocyklyaautomobily, kjejich pohonu slouil nov ob-even spalovac motor. Automobil pestal bt kuriozitou a slouil

kpeprav osob i nkladu. Dopravu ve velkch mstech bn ob-starvaly elektrick tramvaje, zaaly se objevovat dokonce i prvnautobusy. K pekonvn velkch vzdlenost mezi lidmi pispvalyvedle eleznice a parolodn dopravy i zcela nov technickvynlezy telegraf a telefon. Na obloze byly zatm jen vjimenk vidn ltac stroje leh ne vzduch balony,vzducholod iprvn motorov letadla.

Objevy v lkastv a zmny ve zdravotnick pi snily zejmna

dtskou mrtnost, poet obyvatelstva vEvrop neobyejnvzrostl. pitly, pvodn tulky pro nemajetn, se postupn mnilyv modern nemocnice, pi jejich vstavb se ji pamatovalo naoddlen pavilony, kter mly brnit en nkazy. Po objevumikrob vroce 1876 se zavdla zkladn hygienick opaten sterilizace chirurgickch nstroj a dezinfekce slu. O pacienty sestaraly odborn vykolen pracovnice, oetovatelky, Vznikla i ste-diska pe o dti. ada Evropan hledala novou ivotn pleitostmimo pelidnnou Evropu, sthovali se za lepm ivotem do Se-vern a Latinsk Ameriky, nebo koloni vAfrice i Asii.

Vdeck objevy, technick vynlezy, zlepujc se sociln i zdra-

votn podmnky, vedly Evropany k ve vpokrok a lep budouc-nost. Evropsk civilizacesvou podnikavost pekonala bhem jed-noho stolet vechny pedchoz kultury, modern technologie dobylysvt, industrializace umonila evropskm nrodm zaujmout vdpostaven ve svtv oblasti hospodstv, kultury i diplomacie.

Vedle dlnictva poetn vzrostla na potku 20. stolet zejmnastedn tda. Tvoili ji spolu s menmi podnikateli a malorolnky

pedevm pedstavitel inteligence, lkai, lkrnci, prvnci, ui-tel, noti a jin sttn zamstnanci, kte spolu s panem farem

patili k elit kadho vtho i menhomsta.Sttn slubavadech, na pot, u eleznice, ve kolstv byla vyhledvanm za-mstnnm. Mla nejen spoleenskou presti, ale poskytovala oprotisoukrom sfe jistotu stlho pevnho platu,a dokonce penze.

Ndra Saint Lazare[san lazar]v Pai

Prvn vzducholod, tj. ltajcstroje leh ne vzduch, vzltly jikoncem 18. stolet. V polovinnsledujcho stoletje u pohnlparn stroj, byly vak jen tceovladateln. Zsadn zmnupinesla vzducholo nmeckhokonstruktra Ferdinanda vonZeppelin [fon cepelin] (18381917). Jeho iditeln vzducholose spalovacm motorem na krtkas ovldla vzdun prostor. Desetlet po prvnm spnm letuzajiovaly zeppeliny od roku 1910pravidelnou civiln leteckoudopravu.Zjistte, jak byl osud tchto

iditelnch vzducholod po prvnsvtov vlce.

Louis Blriot[luj blrio] (18721936), prkopnkem letectv, jakoprvn peletl v ervenci 1909 kanlLa Manche. Na letadle pojmenova-nm po tomto odvnm letci vzltldo vzduchu i prvn esk pilot.Jak se jmenoval prvn eskletec, kter v roce 1911absolvoval svj prvn veejn letv echch, a jakou pi svm letupekonal vzdlenost?

Kter umleck styl si napotku 20. stolet oblbili bohat

man pi vzdob svchpbytk?

7/25/2019 Novovk 29-30

7/20

217

Zrukou spoleenskho uplatnn a vzestupu bylo pedevmkvalitn vzdln, pro dti zvenkova bylo spn studium jedinoucestou, jak se vymanit ze stereotypu venkovskho ivota

provzenho celoivotn fyzickou dinou.Zatmco ivotna venkovse oproti minulosti pli nezmnil, lid

ve mstech mli dky technickm vynlezm vyuitm vpraxiivot jednodu, zbvalo jim i vce volnho asu, kter mohlivnovat svm zlibm, zjmovm spolkm, divadlu, oblbenmi se

staly nedln vlety za msto do prody, nebo letn pobyty navenkov u ptel i pbuznch. Organizovan zbava se stalavelmi vnosnm podniknm, do mdy pilo cestovnpo Evrop.Zsluhou hust st eleznic se cesty do lzn, k moi i na oblbendostihy staly dostupn i pro sociln slab skupiny obyvatel.

Velk zjemprojevovali lid i o politiku, kter pestala bt vttodob zleitost zk privilegovan skupiny, ale zskala masovcharakter. Kad sociln vrstva si postupn vytvoila vlastn poli-tickou stranu, hjcjejich specifick zjmy.

Ve vech vrstvch spolenosti kvetl il spoleensk ivot,v kadm i sebemenm mst a i na venkov psobil tenskkrouek, ochotnick divadlo, tlovchovn jednota, dobrovolnhasisk sbor, i mysliveck spolek, jepravideln podaly plesy soblbenmi tombolami a loteriemi.

Dleitm znakem modernho ivotnho stylu se stal organizo-

van sport, kter byl oblbenou zbavou bohatch i chudch.Pjemn zpsob odpoinkupo prci poskytovaly vedle lehk atk atletiky, gymnastiky to byla i kopan, ragby, cyklistika, tenis,turistika, plavn, bruslen a lyovn.

Ve sportu se brzy uplatnily i nov technick vynlezy. Roku 1900se konaly prvn mezinrodn automobilov zvody Pa Lyon, oti roky pozdji se uskutenil prvn ronk dodnes slavnhocyklistickho zvodu Tour de France[tr d frns].Baron Pierre deCoubertin [pijr d cubertn] (18631937) oivil antickolympijsk hry, kter se poprv konaly roku 1896 v Athnch, sclem, aby sport pomohl zmrnit neptelstv mezi nrody. Vvodnm projevu pi zahjen prvn novodob olympidymimo jin

pronesl: Telegraf, eleznice, telefon, nruiv vdeck bdn,kongresy a vstavy oividn udlaly pro mr vc ne vechny smlouvya diplomatick dohody. Doufm, e atletika bude jet mnohem

innj. Olympidy se vak bohuel staly spe pleitost pre-zentovat svou politickou presti a nrodn sebevdom.

Cyklistick klub vBouloskm[buloskm] lesku

Cena Jiho Gutha-Jarkovskhonejstaresk sportovnocenn.Ji Stanislav Guth-Jarkovsk(18611943) byl mimodnouosobnost svelmi irokmi zjmy.Pestoe sm dn sport osobnnepstoval, zasvtil propagacisportu cel svj ivot. V roce 1896se osobn zastnil i prvncholympijskch her, zsluhou Pierrade Coubertina se stal dlouholetmlenem Mezinrodnhoolympijskho vboru. Roku 1899zaloil esk olympijsk vbor

(na obr. dlesouasn znak), jehozsluhou se ei zastnili hneddruh olympidy vPai.S Coubertinem jej spojovala isnaha zavst na kolch povinnoutlesnou vchovu.

J. S. Guth-Jarkovsk byl ipedsedou Klubu eskch turistaredaktorem asopisu Turista. Dopovdom irok veejnosti se vakzapsal pedevm svmi prukamio pravidlech slunho chovn.Zjistte, jakou funkci zastval naPraskm hrad krtce povzniku eskoslovenska.

Fotbal nael nadence i u ns. Roku 1892vznikl klub SK Slavie, o necel rok pozdji bylzaloen prask fotbalov klub AC Sparta. Prvnslavn derby Sparta Slavie se odehrlo vroce1896 na Csask louce v Praze, vsledek byl 0:0.Pro byla pro tyto sportovn kluby vybrnaprv tato jmna, na co odkazuj?

Jako prvn zaali srekrean turistikou ji vpolovin 18. stoletbohatBritov. Zakladatelem prvn modern cestovn kancele byl ThomasCook[tomas kuk] (18081892), kter ji roku 1863 zorganizoval prvnzjezd do vcarska, vyhledvanho clezmonch turist. Cookovafirma nabzela i cesty mimo Evropu, vedle USA nap. i do Egypta.K rozvoji cestovnho ruchu pispl Cook i zajmavm npadem pouvatmsto penz cestovn eky.

7/25/2019 Novovk 29-30

8/20

218

Monopoly a kartelyHospodsk rst ve vysplch sttech provzela i koncentrace v-

roby, tzn. rst velkch prmyslovch podnik na kor malch. Napelomu 19. a 20. stolet vedl tento pirozen proces ke vzniku tzv.monopol, schopnch diktovat ceny bez obav zkonkurence.

Monopoly jsou obrovsk prmyslov podniky, kter se sna zskat na trhu vhradn

(to jest monopoln) postavenve svm oboru.Monopoly likviduj konkurenci tzv.cenovou vlkou, to znamen, e na as vrazn zlevn cenu zbo, s n nemouejich konkurenti soutit, po ovldnut trhu zbo optovn zdra.

Pro vedouc prmyslov podniky se jako nejvhodnj cestak maximalizaci zisk ukzaly vzjemn dohody o cench zbo a sf-rch vlivu, tzv. kartely. Prmyslov giganti zskali postupn kontrolunad celm procesem vrobyod tby surovin a po konenou pro-dukci zbo. Jejich ekonomick pevaha jim umoovala zasahovatido politiky. Vynucovaly si na vldch zaveden vysokch dovoznchcel, kter by je chrnila ped zahranin konkurenc, a poskytla tak

domcmu zbo vhody na trhu, zskvaly vhodn vldn zakzky,sttn dotace a asto i daov levy.Pod tlakem veejnosti byly vldy a parlamenty nuceny pijmat pro-

timonopoln zkony, kter mly zabrnit nebezpenmu sluovn. Vppad tzv. pirozench monopol, tedy tam, kde je konkurence vestejnm regionu jen st pedstaviteln (vroba elektiny, plynu, roz-vod vody, kanalizace), vldy urovaly i ceny vrobk a slueb.Omezovn vlivu monopol bylo jen jednm z pklad, kdy stt zaalstle silnji zasahovat do hospodstv. Pod vlivem sociln demo-kratickch stran stle astji vstupoval stt i do vztah mezi

podnikateli a jejich zamstnanci, kter do t doby pod vlivem

hospodskho liberalismu nijak regulovnynebyly.

Sociln otzkaS rozvojem velkoprmyslu se pedevm vEvrop roziovala so-

ciln hnut dlnk, zpotku velmi spontnn, ale postupem asuorganizovan odbory, jejich prostednictvm mohli dlnci vyjedn-vat se zamstnavateli o zlepen pracovnch podmnek, zven plat,i se brnit propoutn. Vliv odbor do konce 19. stolet vraznstoupl a v mnoha vysplch zemch snimi zaaly vldy vyjednvat ozlepen ivotnch podmnek dlnk, ve Francii dokonce zstupcisociln demokratick strany zasedli i ve vld. Jednm zjejich hlav-

nch poadavk bylo zaveden osmihodinov pracovn doby.Zsluhou sttu, kter vstupoval do vztahu mezi zamstnanci a za-

mstnavateli zobav ped socilnmi bouemi, byla postupn omezenaprce en a dt, zkracovna pracovn doba a zavdna pravidla bez-penosti prce. Prkopnkem tzv. socilnho zkonodrstv bylobismarckovsk Nmecko. V 80. letech 19. stolet zde bylo zavedenopovinn pojitn dlnkpro ppad razu, nemoci, invalidity i st.Na placen pojitnse vedle dlnk musel podlet i jejich zamstna-vatel a v nkterch ppadech dokonce i samotn stt. Nmeck soci-ln zkonodrstvse stalo vzoremi pro ostatn evropsk stty. Ob-dobn zkony byly pijaty i vRakousko-Uhersku, Francii, Itlii a na

potku 20. stolet i vcarskm Rusku.Sociln reformy byly asto dsledkem tlaku stle silnjho

Pohled na zvod firmy Kruppv Essenu(vetn dlnickchdomk).Koncern Krupp byl ke konci 19.stolet jednm zprvnchstrojrenskch monopol. Podobnpostaven mly v chemickm aelektro-technickmprmyslutakfirmy AGFA i Siemens.Vjakch oborech uveden firmypodnikaj vsouasnosti?

Sociln napt bylo typickmznakem spolenosti na potku 20.

stolet

Joseph Fourier[ozef furij](17681830), francouzskmatematik,jako prvn roku 1827varoval ped nebezpem ohevuatmosfry emisemi oxidu uhlii-tho. Rostouc industrializacidoprovzelo toti zhorovnivotnho prosted. Na nebezpe-n dsledky prmyslovch exhalacupozorovalnap.vdsk vdecSvante Arrhenius(18591927),kter jako jeden zprvnch popsalv roce 1896 dsledky tzv.sklenkovho efektu. Varovn

vdc vak nenala vtto dobvt odezvu.

7/25/2019 Novovk 29-30

9/20

219

mezinrodnho dlnickhohnut. Socialistvyzvali dlnky, abyse spojili proti spolenm neptelm, solidarita se projevovalanap. i vpomoci radiklm, kte byli ve svch zemch

pronsledovni. K nejznmjm politickm emigrantm patilinap. Karel Marx, Michail Alexandrovi Bakunin(18181876) a

pozdji i Vladimr Ilji Lenin (18701924), kte nalezli azyl veVelk Britnii a ve vcarsku. Mnoz socialist se domnvali, espolenost lze pemnit postupn prostednictvm pesvdovn a

zavedenm veobecnho volebnho prva. V opozici vi nim stlistoupenci revoluce proletaritu.

Radiklov vak nebyli jednotn. Auguste Blanqui[gist blanki] (18051881) aeho pvrenci tvrdili, e revoluce je zleitost mal skupiny profesionl.

Oproti tomu nmeck filozof a politick ekonom Karel Marx prosazovalmylenku svtov revoluce, zaloen na mezinrodn spoluprci masovhosocialistickho hnut. Spolu s Fridrichem Engelsem vypracovali jednuz nejvlivnjch teori socialismu, oznaovanou jako marxismus. Fridrich Engels se

podlel vroce 1889 na vzniku tzv. II. internacionly oznaovan jako Dlnicknebo tak Socilndemokratick internacionla, v n mli marxist jasnou pevahu,

nebo zn byli stoupenci Blanquihovyloueni.Co bylo podle marxist clem svtov revoluce a kdo ml stt vjejm ele?Jak marxistick teorie ovlivnila 20. stolet?

Na pelomu stolet vsocialistickm hnut pevldl vliv umrnnchsocialist, kte prosazovali boj za zlepen postaven dlnk pro-stednictvm socilnch reforem.

Prvn rusk revoluce (19051907)Po smrti cara Alexandra III. se roku 1894 ujal vldy jeho syn Mikul

II. (vldl vletech 18941917). Rusko bylo stle zaostalm pevnzemdlskm sttem, ve druh polovin 19. stolet vak zashla Rusko vlnaindustrializace, doprovzen rstem potu mstskch obyvatel, pedevmtovrnch dlnk. V roce 1905 ilo v Rusku tm 150 milion lid, jejichotesn ivotn podmnky se na rozdlod ostatnch evropskch stt nijaknezlepily. Rolnci na venkov stejn jako dlnci ve mstech ili vbd,suovala je dlouh pracovn doba, bydleli vhygienicky nevyhovujcmprosted, mli minimln pstup ke vzdln.

Rostoucmu socilnmu a politickmu napt ve spolenosti se mstopotebnch reforem snail Mikul II. elit vbojnou zahranin politikou

Internacionlaslavn dlnickhymna vznikla v roce 1871Zjistte, ve kter zemi slouilatato pse jako sttn hymna.

Karel Marx(18181883)

Svtek prce1. mj, mezinrodndlnicksvtek, se pravidelnslav od roku1890. Svtekprcezavedla v roce 1889 II. internacionlanapam vypuknut stvky americkch dlnk vChicagu, kte 1.kvtna1886 demonstrovali za zaveden osmihodinov pracovn doby. Pistvce tm 300 tisc dlnk dolo ke stetu protestujcchs podkovmi silami, pi nich pilo nkolik dlnk o ivot, pt

anarchist bylo po zkonstruovanm procesu pozdji popraveno. Veskch zemch se Svtek prce poprv slavil v roce 1890 na Steleckmostrovv Praze.Kter esk spisovatel a novin tuto udlost zachytil ve svmslavnm fejetonu 1. mj?Zjistte, pro a odkdy se zaal slavit Mezinrodn den en (MD).

Socilnmi otzkami se zabvala i katolick crkev, svd o tom papesk list z roku1891, nazvan podle vodnch slov Rerum novarum. Novsociln doktrna crkve,kterou vyhlsil pape Lev XIII.(18101903, na obr. vpravo), zsadn odmtla tdn boja nsiln een socilnch problm. Souasn uznala prvo dlnk na spravedlivoumzdu, kritizovala liberlnkapitalismus. Proti preferovnsobeckch zjma osobnhoprospchuzdrazovala nvrat khodnotm kesansk solidarity a desatera. Podvlivem tohoto dokumentu vznikly v ad katolickch zem kesansko-sociln strany,

kter mnohde zskaly i pomrn velk politick vliv.

7/25/2019 Novovk 29-30

10/20

220

v oblasti Dlnho vchodu. Vlka sJaponskem se vak pro patnpipraven, nedostaten vyzbrojen a vojensky zaostal carsk Rusko stalakatastrofou. Neekan porka vrusko-japonsk vlce(19041905)mlapro Rusko dalekoshl negativn dsledky. Vlen vdaje a nedostatekpotravin vyostily napt vzemi, kter vlednu 1905 perostlo vprvn ruskourevoluci.

Podntem k revoluci se stala tzv. krvav nedle 22. ledna 1905. Pokojn dvousettis-

cov proces smovalo k Zimnmu palci v Petrohrad, aby caru Mikuli II. pe-dalo petici, v n dalo zlepen pracovnch podmnek, svobodu tisku a svolnstavodrnho shromdn. Na pokojn demonstranty zatoilo vojsko, steccarsk sdlo. Vsledkem bylo krveprolit, pi nm pilo o ivot nkolik set osob.Mikul II. vdob masakru sice vZimnm palci nebyl, voch vtiny Rus bylbuka car jako gosudar za tragdii jednoznan zodpovdn.

Po masakru v Petrohrad propukly na mnoha mstech Ruskastvky,demonstrace a rolnick nepokoje. Situaci neuklidnily ani carovysliby, e svol parlament. Vzpoury propukly dokonce i v samotn ar-md, nejvt ohlas mlo vzbouen nmonk na kinku Po-tmkin. Na podzim roku 1905 doshla revoluce vrcholu, kdy bylav zemi vyhlena generln (veobecn) stvka. Car Mikul II. bylnucen vydat tzv. jnov manifest, jm pislbil zaveden obanskchsvobod a svoln celoruskho zkonodrnho orgnu, tzv. dumy, nazkladvoleb. Slib stavy velkou st liberln opozice uspokojil, akceradikl byly postupn vojensky potlaeny. Car Mikul II. sice svolalsttn dumu, ale ji roku 1907 ji rozpustil a vldl stejn jako jeho ped-chdci absolutisticky. Pouze v ppad rolnk se vlda odhodlalak vznamnj reform.

O zmrnn socilnho napt se pokusil pedseda vldy Pjotr Stolypin (18621911).

Snail se svmi agrrnmi reformami poslit mal a stedn rolnky, kte se mlistt hlavn oporou carskho reimu.Rolnci mohli zat vystupovat z obina zatsvobodn obchodovat sobilm, byli dokonce osvobozeni od placen poplatk zavykoupenou pdu. Vlda se snaila podporovat i osidlovn odlehlch oblast. Sto-lypinova snaha vak nepinesla oekvan efekt a sm premir se stal vroce 1911obt atenttu, m jakkoliv pokusy o zmny vRusku ustaly.

Pestoe dolo vRusku v letech 19051914 k vraznmu pr-myslovmu rozvoji a dokonce zaveden povinn tylet koln do-chzky,patila tato zem i nadle vzhledem k mal me gramot-nosti a nzk ivotn rovni obyvatel knejzaostalejm sttm Ev-ropy. Hospodsk a politick slabost Ruska se naplno projevi la v

prvn svtov vlce, je urychlila definitivn zhroucen zaostalhocarskho reimu.

Mikul II.(18681918)poslednrusk car smanelkouAlexandrouFjodorovnou (v historickchkostmech na plesu vroce 1903).Zjistte, jak byl osud carskrodiny po druh rusk revoluciv roce 1917.

O vzpoue nmonk na kinkuPotmkin byl natoen i stejno-menn film Sergeje MichailovieEjzentejna (18981948).

Carsk pr jako loutky v

rukch Rasputina (dobovkarikatura).Zsluhou eho zskal Rasputinna cara Mikule II. takov vliv?O popularit Rasputina svd ispn singl skupiny Boney M.z roku 1978 (viz obr. dole)

Krvav nedle

stelba dodlnk pedZimnm palcemvPetrohradu

7/25/2019 Novovk 29-30

11/20

221

Emancipan hnutensk otzka byla vedle problematiky dlnictva jednou ze st-

ejnch socilnch otzek. Konec 19. stolet pinesl zmny iv posta-ven en. Prmrn vk en se zsluhou lep lkask pe i ivot-nch podmnek prodlouila zrove se snil poet let, kter enastrvila p o dti. Industrializace a technick pokrok vedl kevzniku ady novch zamstnn, kter mohly enyvykonvat. Pra-covaly jako dlnice v tovrnch, prodavaky v obchodnch domech,telefonistky nebo jako sekretky v kancelch.Stle vt poet en

poteboval pro sv povoln potebnou kvalifikaci, pstup kevzdlnvak mly velmi omezen. Prvn stedn koly pro dvky

byly oteveny a vposledn tetin 19. stolet (1871 ve VelkBritnii, 1884ve Francii), postupn umonily enm studiumi nkter evropsk univerzity. eny se zaaly vrazn prosazovati v umn, zejmna vliteratue, zsluhou Marie Curie-Sklodowski ve vd. Mezinrodn respekt si svou odvahou a obtavostvydobyly oetovatelka Florence Nightingalov, nebo MariaMontessoriov(18701952). Ve vysplch evropskch sttech bylo

od druh poloviny19. stolet ji bn, e eny mohly vlastnitmajetek, nebo dokonce podnikat, nemly vak dn politick prva.ensk hnut se vedle pstupu ke vzdln soustedilo i na boj zapiznn volebnho prva. Jako prvn jej zskaly eny na NovmZlandu (1893) a vAustrlii (1902), vEvrop jej prvn uzkoniloFinsko (1906) a Norsko (1913). Zsadn zvrat pinesla vtto otzcea prvn svtov vlka, kter postaven en vrazn zlepila. Do

boje o emancipaci en se zapojila i ada mu. Ve Velk Britniihjil vbritskm parlamentu u v60. letech 19. stolet zjmy enfilozof a politick ekonom John Stuart Mill[don stjuart] (18061873), v eskm prosted ensk hnut podporovali nap. cestovatel

Vojtch Nprstek (18261894), sociolog Tom GarrigueMasaryk, nebo mlad umlci z hnut esk moderna.id se bhem 19. stolet staliv naprost vtin evropskch zem

plnoprvnmi obany. Jejich spchy vobchodu, bankovnictv aprmyslu, vumn a ve vd znovu probudily u mn spnchlid protiidovsk postoje, kter vak ji na rozdl od pedchozhoobdob nebyly motivovny nboensky, ale rasov. Vlnaantisemitismu zashla koncem 19. stolet celou Evropu. Jakoobrana ped slcm neptelstvm vi idm se zformovalo nacio-nln idovsk hnut sionismus, kter usilovalo o nvrat id doPalestiny a zaloen vlastnho idovskho sttu.

Projevem rostoucho antisemitismu v Evrop byla i Dreyfusova afra [drejfu-sova]. Roku 1894 byl ve Francii obvinn idovsk dstojnk Alfrd Dreyfus(18591935) ze pione ve prospch Nmecka a na zklad zfalovanch d-kaz odsouzen za vlastizradu kdoivot. Pestoe byl prav vink nakonec odha-len, Dreyfus proputn nebyl. Na jeho obranu se postavila ada vznamnchosobnost vele s Emilem Zolou, kter roku 1899 uveejnil vnovinch svj ote-ven dopis francouzskmu prezidentovi snzvem J'accuse! [aks] (aluji!),v nm dal o nov proeten Dreyfusova ppadu. Kapitn Dreyfus byl

proputn po 12 letech vznn jen dky nenavnmu sil sv rodiny a ptel.Mezi reportry, kte pineli zprvy o soudu, byl irakouskidovsk novinTheodor Herzl [hercl] (18601904), kter na vlastn oi vidl protiidovsk

demonstrace ve Francii a uvdomil si, e id nejsou v Evrop v bezpe, a stalse proto zakladatelem sionistickho hnut.

Prvn dv gymnziumve stednEvrop bylo oteveno roku 1890v Praze, dostalo nzev Minerva.Cesta kjeho zaloen byla velmikomplikovan, postoj musk

populace k enskmu vzdlnvstin vyjdil jeden Praan,kter na dost o pspvek na

dv kolu reagoval slovy:To tak, ensk budou studovat!To bych si radi tuhle ruku u

samho ramene usekl, ne abychispval na takov zvrcenosti!

Zjistte, kdo se zaslouil o vzniktto instituce a co jej k tomuvedlo.

Vjimen pedagokaMariaMontessoriovprosazovalamodern vzdlvac metody, jejmstejnm heslem bylo Pomoz mi,

abych to dokzal sm.kolemdosplch jepodle n, aby dtvlastnmi silami a svm tempemzskvalo nov vdomosti adovednosti, vrstalo do svta, kterho obklopuje.

Bojovnicm za volebnprvo sekalo sufraetky. K prosazensvch poadavk vyuvaly tytoaktivistky vechny dostupnprostedky od distribuce letk apoulinch demonstrac a po

pivazovn se etzy kbudovparlamentu nebo nien obrazv galerich.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousko-Uherskohttp://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousko-Uherskohttp://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousko-Uherskohttp://cs.wikipedia.org/wiki/Theodor_Herzlhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Theodor_Herzlhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Theodor_Herzlhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousko-Uhersko

7/25/2019 Novovk 29-30

12/20

222

Humanita a pacifismusZlepujc se ivotn podmnky vEvrop poslily i mezinrodn hu-

manitrn ctn. V roce 1864 byl zaloen Mezinrodn erven ka pijata enevsk konvence, kter stanovila podmnky pro zachzens vlenmi zajatci. erven k byl jednm ze smr, kter usilovalyo odstrann vlek vbec. Roku 1899 se vHaagu konala prvn mrovkonference, o osm let pozdji zde vznikl Mezinrodn soudn dvr,eho kolem bylo eit spory mezi jednotlivmi stty mrovou cestou.

Nepatrn spch mly i pokusy zakzat nkter druhy zbran a kont-rolovat zbrojen. Pacifismus, jeho zastnci odmtali vlku jako zp-sob een vzjemnch spor, nakonec v boji s rostouc agresivitounacionalismu, prosazujcm zjmy vlastnho nroda na kor ostatnchakmikoliv prostedky, neuspl.

Imperialismus a kolonialismusV letech 1880 a 1914 si evropsk velmoci spolu sUSA a Japon-

skem rozdlily svt ve form kolonia zjmovch sfr. Tyto vel-moci usilovaly o kolonie pedevm zhospodskch,ale i vojensko-strategickch dvod. Modern prmysl vysplch zem potebovalodbytitpro stle rostouc produkci prmyslovch vrobk, domctrhy byly ji nasycen. Sto let od zatku prmyslov revoluce bylyzsoby dleitch nerostnch surovin vad zem ji vyerpny,kolonie tak pedstavovaly pro matesk zem vtan nov zdrojelevnch surovin. Evropsk velmoci zabrnm oblast v Africe av Asii eily i aktuln problm spelidnnm a chudobou v kolonich mohli pisthovalci z Evropy zskat levn pdu, anebonalzt uplatnn i vkoloniln armd i sprv.

Vboje jednotlivch stt a vytven rozshlch impribylo vedle bouliv se rozvjejcho kapitalismu dalm typickm ry-

sem konce 19. stolet. Do znan mry tm byl i vykoupen klidbran vEvrop. Nejvt koloniln i vytvoila do zvru 19.stolet Velk Britnie, nsledovan Franci.

Nemal koloniln zem ovldly i Nmecko aItlie, pestoe tytonov evropsk stty zaaly svou koloniln i budovat svelkmzpodnm. Stejn spnimprium jako Velk Britnie vybudovaloi carsk Rusko, kter vak na rozdl od ostatnch kolonilnch velmoc

pipojovalo obsazen oblasti pmo ke svmu zem (Zakavkazsko,Stedn Asie, Dln vchod).

Vedle koloni existovaly ve svt i tzv. polokoloniln stty, kterformln sice samostatn, ve skutenosti vak hospodsky i politickyzvisl na nkter z velmoc. Tkalo se to Latinsk Ameriky, kterouhospodsky ovldlo USA, Osmansk e i ny.

Koloniln expanzi Evropan odvodovali materiln a duchovn

Kdy bylo uzkonno volebnprvo pro eny u ns?

Karolna Svtl(18301899),edna ze znmch eskchspisovatelek, spolu s VojtouNprstkem zaloila vroce 1865prvn ensk spolek u ns Americk klub dam. Kromosvtovch pednek spolekpodal i rzn exkurze, lenky sekrom vzdlvn zabvaly i

charitativn innosti.Zjistte, pro tento enskspolek nesl prv tento nzev.Kter spisovatelky se proslavilyv 19. stolet?

William Booth [viljem bs] (18291912) zaloil vchudinskch tvrtchvchodnho Londna roku 1865Kesanskou misi, znmou jakoArmda spsy, kter se proslavilazejmna rozdvnm polvky prochud. Byl jednm ztch, kdo sesnail dlnkm jejich tk ivotalespo trochu ulehit.

Rozloha koloni evropskch

mocnost vletech 1800 a 1914

Cecil Rhodes[sesl rouds] (18531902) byl hlavnm pedstavitelem

imperialismu konce 19. stolet.Jako spolumajitel diamantovch dolorganizoval britsk koloniln vboje

7/25/2019 Novovk 29-30

13/20

223

pevahou bl rasy, vi domorodmu obyvatelstvu se proto chovalinadazen. ast vzpoury pvodnch obyvatelproti zotroovn,zabrn nejlep zemdlsk pdy a drancovn prodnho bohatstvkonilyasto krvavou porkoudomorodc. V nkterch oblastechAfriky, nap. vBelgickm Kongu i nmeckch kolonich nevhalimodern vyzbrojen koloniztoi vyvradit cel domorod kmeny(nap. kmen Herer vroce 1904). Obdob kolonilnnadvldy zvrtilo

pirozen vvoj vtiny africkch a asijskch zem. Snsledky

vykoisovn ze strany evropskch velmoc se tyto zemvypodvaj i na potku 21. stolet.

Pchod Evropanml ale i pozitivn strnky. Mnoho misionbojovalo proti otrokstva pomhalo zlepit ivotnch podmnkypvodnch obyvatel, soust kesanskch misi byly kromnemocnic i koly. Samy koloniln ady zaaly s vstavbou silnica eleznic,budovnmpedevm tebnho prmyslu, pstav.Prv o tuto zkladn infrastrukturu se bval kolonie oprajdodnes. Evropsk vzdln umonilo nkterm z domorodchobyvatel seznmitses mylenkami modern spolenosti, zaloenna obansk rovnosti a lidskch prvech, kter vak Evropan

mimo Evropu vi pvodnm obyvatelm zpravidla neuplatovaly.Soust imperiln politiky byly i snahy odstranit z mapy svta

posledn bl msta. Obrysy jednotlivch svtadl byly vtto dobi znmy, jejich pobe prozkoumna a zmapovna. Jedinou v-imku pedstavovala Antarktida. Dky odvaze a hrdinstv novodo-

bch cestovatel byl zakreslen do map i tento dosud neprobdanledov kontinent. lovk pronikl i do pout, prales i velehor,kam dosud noha Evropana nevkroila.

Podmann Afriky a AsieObdob tzv. velkch africkch objevje spojeno hlavn se

mny dvou cestovatel Davida Livingstona [dejvidalivingstouna] (18131893) a Henryho Stanleyho[stenlyho] (18411904). O africk vnitrozem se jako prvn zaali zajmat Britovkrtce po ztrt severoamerickch osad. Roku 1788 byla v Londnzaloena spolenost pro vzkum africkho vnitrozem. Adopoloviny 19. stolet vak pesto zstvalo vlastn nitro Afrikyzcela neznm. O zem od adu a po jin Afriku, zahrnujcrozshl povod Konga a Zambezi, se nevdlo vbec nic. Nejvt

podl na prozkoumn nitra ernho kontinentu ml skotsk lkaa mision David Livingstone. Velkoplon vzkum Afrikydokonil Henry Stanley, kter prozkoumal posledn neznm

africk veletok, eku Kongo a kjejmu st.Podl na tom, e bylana konci 19. stolet Afrika prozkoumna, maj i dal cestovatel

Nmci Heinrich Barth [hajnrich bart] (18211865) a GustavNachtigal [nachtygal] (18341885) nebo ei Antonn Stecker[tekr] (18551888) a Emil Holub (18471902).

Po objevitelch a misionchpichzeli do nitra Afriky i ob-chodnci, ednci a vojci, kte pro sv vldy zabrali rozshlzem a vytyovali nov hranice. Evropany lkalo zdej prodn

bohatstv, diamanty a zlato vjin Africe, kauuk a slonovina vestedn Africe. Bhem patncti let (18751890) se ocitlo pod kolo-niln nadvldou 90 % africkho zem.

vjin Africe; podlel se tak narozpoutn brsk vlky. Nutnostimperiln politiky zdvodnil takto:Mm nejvtm pnm je vyeensociln otzky. To znamen:chceme-li my, koloniln politikov,zachrnit 40 milion obyvatelSpojenho krlovstv pedvraednou obanskou vlkou,musme zabrat nov zem, kter bypojala nadbytek obyvatelstva, a

vytvoit nov odbytit pro zbovyrbn vnaich tovrnch adolech. Vdy jsem tvrdil, eimperialismus je otzka aludku.Nechcete-li obanskou vlku, mustese stt imperialisty. (Djiny evropskcivilizace II., s. 154).Za konen cl koloniln expanzevAfrice povaoval vytvoensouvislho psu britskch drav odKapskho Msta po Khiru, jakukazuje dobov karikatura dole.

Zjistte, jak se jmenuj dva souasnafrick stty, kter tvoily Rhodsii,

pojmenovanou po tomto britskmpodnikateli.

Kter evropsk stt spravovalostrovy Island a Grnsko?

David Livingstone, lka a teolog,roku 1840 byl vysln Londnskoumisionskou spolenost dojinAfriky. Po nkolika letech, bhem

nich bojoval proti chorobm aotrokstv,se zaal vnovatvzkumnm vpravm po Africe.

7/25/2019 Novovk 29-30

14/20

224

Vroce 1884 se sela vBerln mezinrodn konference, kde se evropskvelmoci dohodly na plnm rozdlen Afriky (rozkrjely si Afriku jako kol vizdobov karikatura vpravo).Kter nmeck politik byl hlavnm organiztorem tohoto setkn (vkarikatue stojc mu snoem v ruce)?Kter problmy zpsobuj Evropany umle vytvoen hranice i dnes?

Nezvislmi stty vAfricezstaly pouze Libriea Habe(dnenEtiopie), kter se roku 1896 spn ubrnila pokusu Ital o anexi.

Nejvt st Afriky kolonizovala Velk Britnie spolu sFranci, alesv kolonie zde mli i Portugalci, Nmci, Belgian, nebo Italov.

Velk Britnii se v80. letech 19. stolet podailo ovldnout strate-gicky vznamn Suezsk prplav, jeho vybudovn zkrtilo plavbuz Velk Britnie do Indie ze t msc na ti tdny, a zskat kontrolu inad sousednm Egyptem. Odtud jej vboje postupovaly podl hornho

Nilu dle na jih. Konenm clem Brit bylo vytvoit souvisl ps ko-loni od severu k jihu (od Khiry a po Kapsk Msto). Britsk plnnarazil na sil Francie propojit sv africk kolonie od zpadu na v-chod. Britov se soddlem Francouz stetli roku 1898 na zemSdnu u Faody (dnenho Kodoku), k vojenskmu stetnut alenedolo. Francie ustoupila a uznala povod Hornho Nilu za britskousfru vlivu. Ve snaze zabrnitNmecku v roziovn jeho africkchkoloni se nakonec Velk Britnie a Francie dohodly na spoluprci,ejich spojenectv zavrila roku 1904tzv. srden dohoda.

Afrika v roce 1914Zjistte ve kolnm atlasu svta, kter dnen africk stty jsou bvalmikoloniemi Belgie, Nmecka a Itlie.

Proel pou Kalahari, objevilezero Ngami, podl hornho tokuZambezi dorazil do Luandy uAtlantiku. Na Zambezi objevil roku1855 vodopdy, kter nazval pobritsk krlovn Viktoriiny, a poproudu eky doel a kjejmu stdo Indickho ocenu. Jako prvnEvropan proel Afrikou od zpaduna vchod vjej jin sti. Jakoprvn zmapoval stedoafrick

ezera a horn tok eky Konga. Pihledn pramen Nilu ztratil kontakts civilizac. Nalezlajej a po ptiletech u jezera Tanganikazchrann expedice vedenamerickm novinem Stanleyem,kterou z reklamnch dvodfinancoval asopis New YorkHerald [jjork hralt]. Livingstonese odmtl k civilizaci vrtit, zbyteksvho ivota strvil mapovnmcentrln Afriky.

Vlajka LibrieZa jakch okolnost stt Librievznikl a co mjeho nzevsymbolizovat?

Emil Holub, jeden z nejznmjcheskch cestovatel 19. stolet. Nadrhu africkho cestovatele sepipravoval ji pi svm studiumedicny. Po vzoru Livingstonapracoval od roku 1872jako lkavin Africe, pozdji podnikl poafrickm kontinent ti expedice, onich napsal cestopisy. Jako prvndetailn zmapoval oblast kolemViktoriinch vodopd na eceZambezi. Jeho clem bylo seznmiteskou veejnost sAfrikou a zatmto elempivezl do echbohat sbrky prodnin anrodopisnch pedmt, pro nvak nenael dn vhodnumstn.Kter dvojice eskchcestovatel se proslavila

ve druh polovin 20. stoletcestou nap Afrikou od severuk jihu?

7/25/2019 Novovk 29-30

15/20

225

Na jihu Afriky se Britov setkali sneekan houevnatm odporemBr, blch osadnk pvodem zNizozemska, kte odhodlan hjilinezvislost svch republik Transvaalu a Oranska.

V roce 1910 byla zbritskch drav vjin Africe vytvoena tzv. Ji-hoafrick unie, kter zskala stejn jako pedtm Australsk svaz,

Nov Zland a Kanada statut dominia, samosprvn britsk kolonie,v nich si o vnitnch zleitostech rozhodovali sami bl osadnci.V Jihoafrick unii (pozdj Jihoafrick republice) byla dlouh ltauplatovna politika zvhodovn meniny bloskho oby-vatelstva na kor vtinov ernosk populace. Spolenost zde

byla psn rozdlena podle rasovho hlediska, piem pvodnmudomorodmu obyvatelstvu byla uprna i zkladn lidsk prva.Tato politika, oznaovan termnem apartheid, skonila a na po-tku 90. let 20. stolet.

Ruskoovldajc velkou st Asie pokraovalo i vedruh polovin19. stolet ve sv zemn expanzi do Stedn Asie a pes Sibik Tichmu ocenu a do Manduska. Pi expanzi na jih narazilo nazem Afghnistnu a Persie (dnen rn) na zjmy Velk Britnie,

e tato zem vnmala jako bariru ochraujc jej Britskou Indii.Ruskplny na ovldnut Dlnho vchodu pekazili Japonci.Nejvt st jin a jihovchodn Asie ovldala Velk Britnie, jej

nejcennj dravou byla Indie. Roku 1876 byla tato nejbohat brit-sk koloniepemnna vsamosprvn csastv. Pod britskou spr-vou byla dle jet Barma a Malajsie

Jin a jihovchodn Asie vroce 1914. Francie vyuila padku e stedu aovldla vtinu poloostrova Zadn Indie (jako tzv. Francouzskou Indonu), kter byl

do t doby vzjmov oblasti ny. Nizozemsko si udrelo kontrolu nad svouVchodn Indi (dnen Indonsie).Kter dnen stty zahrnovala tehdy Britsk Indie?

Belgie zskala v Africe oblastpovod Konga (tzv. BelgickKongo), Itlie obsadila st pobeRudho moe (Eritrea) a vt stSomlskho poloostrova (pozdjisv dravy v Africe rozila oLibyi). Portugalsku z dob, kdy se

panlskem ovldaly obrovskkoloniln e, zstaly kromostrov vsevernm Atlantiku i dvrozshl zem vjin Africe(dnen Angola a Mosambik). Doroku 1918 mlo sv zem vestedn a jin Africe i Nmecko(Togo, Kamerun, dnen Tanzanie a

Namibie).

Jak se jmenuje ernosk politikna fotografii, kter za svjceloivotn boj proti apartheidu

obdrel vroce 1993 Nobelovucenu mru?

Belgick krlLeopold II. (18351909) zskal dky sv diplomatickobratnosti rozshlou oblast Konga,eho vzkum finann podporoval,do osobnho vlastnictv. Zavedl zdetvrdou koistnickou politiku. Obrovskbohatstv,plynouc zejmna ztbykauuku a prodeje slonoviny,zaplatilo ivotem vce ne 20miliondomorodc, kte zahynuliv nelidskch podmnkch pi prci

v dolech a na plantch, anebo bylizmasakrovni kolonilnmi vojky pipotlaovnvzpour.

Britov vtzv. brskch vlkch(18991902)ve snaze zskat zakadou cenu nov objeven bohatnalezit zlata a diamant pouiliv boji taktiku splen zem.

Vypalovali brsk farmy, civilnobyvatelstvo vetn en a dtpesouvali do koncentranchtbor, v nich 30 000 zajatcpodlehlo nemocem a hladu.Brsk republiky nakonec zanikly aBritov ovldli celou jin Afriku.

7/25/2019 Novovk 29-30

16/20

226

padek ny a vzestup JaponskaPi pronikn na Dln vchod museli Evropan nsiln pekonat

politiku izolace, kterou po nkolik stolet uplatovaly na aJaponsko. V elenystla i nadle mandusk dynastie,jesvouizolacionistickou politikou pivedla zemi k hospodskmu amocenskmu padku. Velk technick zaostalost se projevila v tzv.opiovch vlkch, probhajcch ve 40. a 50. letech 19. stolet, vnichbyla vce ne 300 milionov na Brity poraena.

Zminkou krozpoutn opiovch vlek byl zkaz nskho csae dovetopium, kter do zem paovala britsk Vchodoindick spolenost z Benglska(na obr. vlevo paovn opia pes mstsk zdi). Bhem prvn opiov vlky(18391842) nemly nsk devn dunky v boji s dobe vyzbrojenm britskm

vlenm lostvem (na obr. vpravo) dnou anci.Jak negativn nsledky ml pro nu britsk dovoz opia?

Pekingsk csa musel otevt Evropanm nejdleitj nsk p-stavy (britskou koloni se v tto dob stal nap. Hongkong) a zruitdovozn cla, dky tomu nsk trh zcela ovldl import evropskho aamerickho zbo.

K dalmu poklesu prestie vldnouc mandusk dynastie pispla izdrcujc porka ve vlce sJaponskem o Koreu a Taiwan, patcdosudpod nskou sfru vlivu. nsko-japonsk vlka (18941895)asn ukzala, e kdysi mocn e stedu je na konci 19. stolet jen

obrem na hlinnch nohou. Japonsk modern vyzbrojen a disci-plinovan armda slavila velk spchy. Dobyla Koreu i dleitstrategick pstav Port Arthur, pronikla do Manduskaa ohroovalasamotn Peking. Tehdy vak zashly evropsk mocnosti, hlavnRusko, kter tu mlo vlastn zjmy, a donutily Japonsko vtinu do-

bytch zem vrtit.Porka od Japonska prokzala neschopnost vldy. Na prohlubujc

se krizi v n se podepsali i zkorumpovancsat ednci, kte zaplatky udlovali Evropanm dal vhody. Rostouc nenvist vicizincm vyvrcholila roku 1900 v tzv. povstn boxer, kter vak

bylo evropskmi vojsky krvav potlaeno. na se fakticky pemnila

v polokolonii evropskch stt. Nespokojenost obyvatel vedla roku1911 k revoluci, kter svrhla dynastii ching a vyhlsila nskourepubliku.

Japonskoprolo v19. stolet zsadn zmnou. Bhem nkolika de-setilet se ze zaostal feudln zem, uzaven vi jakmukoliv vlivuokolnho svta, stala modern svtov prmyslov velmoc. Japonci

pochopili, e pokud si chtj udret nezvislost, mus stt i hospodstvod zklad zmodernizovat. Stoupenci reforem svrhli roku 1868 zastaralgunt a do ela zem znovu postavili csae. Za vldy csaeMucuhita (vldl vletech 18671912) byla odstranna starprivilegia azahjena rychlmodernizaci zempodle evropskho vzoru. Inspiraci

ke zmnm hledali Japonci v ad stt, v politickch a vojenskchreformch jim bylo vzorem pedevm Nmecko.Japonsko se pe-

Svtov veejnost, pobouenkrutmzachzenm s domorodci,donutila roku 1908 Leopolda II.pedat konskoukolonii do sprvysttu. Svou rozlohou pedstavovaloBelgick Kongo tmosmdestinsobek plochy vlastnBelgie.

Poznejte z karikatury, kter sttymly zjem na padku estedu a rozdlen jejho zem.

Ve kterm roce peelHongkong zpt do sprvynskho sttu a za jakchpodmnek?

Na povstn boxerse podlelapedevm spolenost I-che-tchuan, co znamen Pst vemnu mru a spravedlnosti, odtud

nzev boxei. Povstn protimoskm blm (cizincm) serozhoelo po cel severovchodnn, pod tlakem povstalcvyhlsila cizincm vlku samotncsaovna. Cizineck tvrv Pekingu byla obklena, smrtnmeckho vyslance se stalazminkou pro mezinrodnvojenskou expedici Velk Britnie,Japonska, Francie, Nmecka,Ruska, Rakousko-Uherska, USA aItlie. Po porce povstn muselansk vlda zaplatit nhradu vevi 150 milion liber a povolitpobyt cizch vojsk vPekingu.

7/25/2019 Novovk 29-30

17/20

227

mnilo v konstitun monarchii, kter se ji koncem 19. stolet stalavznamnouprmyslovou velmoc, schopnou konkurovat i Velk Bri-tnii a Francii. Chybjc nerostn suroviny vedly Japonsko kexpanzivnzahranin politice. Modern vyzbrojen japonsk armda porazilanejen nu (18941895), ale v letech 19041905zvtzila i nad ruskmimpriem.Na zklad mru uzavenho vroce 1905 v Portsmouthu[portsmusu] zskalo Japonsko Koreu, jin Sachalin a vliv v Man-dusku.

S podporou Velk Britnie napadlo Japonsko v noru 1904 bez vyhlen vlkyruskou tichomoskou flotilu, kotvc vpevnosti Port Arthur. Rusov pstav dobeopevnili,pesile neptele elili tm sedm msc. Uvznnm vtiny lod ruskasijsk flotily vpstavu vak zskali Japonci pevahu na moi a mohli neruen

pivet vojensk posily na sou, do Manduska. Porka pozemn armdy uMukdenu vbeznu 1905 a znien ruskho vlenho lostva o dva msce

pozdjiu ostrova Cuimy vedly kpekvapivmu vtzstv Japonska.V bitv u Mukdenu se poprv v djinch boj zmnilve vleklou zkopovouvlku.Zjistte, co je pro tento zpsob vlentypick.

Dobyt severnho a jinho pluOdlehlost polrnch oblast a drsnost zdejch prodnch podm-

nek dlouho brnily jejich zempisnmu poznn. Prvn lid stanulina obou zempisnch plech a na potku 20. stolet.

Do Arktidy se prvn Evropan dostali ji na potku 17. stolet , badatelsk vpravyvakdo oblasti vnho ledu zamily a ve druh polovin 19. stolet. Jako prvn

proplul v roce 1879 severovchodn cestou mezi Atlantskm a Tichm ocenempodl severnho pobe Ruska vdsk badatel Adolf Nordenskjld [nordnskjlt](18321901). Tato nmon cesta je s pomocledoborc vyuvna i vsouasnosti,na rozdl od tzv. severozpadn prjezdu, kter v letech 19031906 objevil norsk

polrnk Roald Amundsen. O plavbdo ledovch jinch mo dlouho platilo, co si

poznamenal James Cook, jen se za jin polrn kruh dostal jako prvn: Smletvrdm: dn lovk se nikdy neodv dl, ne jsem se odvil j, a zem koleminho plu zstanou navdy neobjeveny a nezbdny. Prvn vzkumn expedice se

kbehm Antarktidy vydaly v prvn polovin 19. stolet. Jednou zprvnch byla ruskvprava veden Fabianem Bellinghausenem (17781852), kter s lodmi Vostok a

irnyj obeplul v letech 18201821 Antarktidu po jin trase ne Cook a pinesl o ttooblasti nov poznatky. V nsledujcch letech se na jih vydaly ti vpravy francouzsk, americk a britsk s kolem nalzt jin magnetick pl. Britsk v-

prava Jamese Clarka Rosse [dejmse klarka rose] (18001862) pomrn pesnstanovilapolohu hledanho pluji vroce 1840.

Severn pl dobyl roku 1909 Amerian Robert Edwin Peary [robrtpri] (18561920), o dosaen jinho plu spolu svedly dramatick soubojdva badatelsk tmy. Jako prvn doshl vytenho cle lpe pipravennorsk badatel Roald Amundsen(18721928),jense sanmi taenmipsy stanul na jinm plu 14. prosince 1911. O nkolik dn pozdjidorazila ke stejnmu cli i vprava britskho kapitna Roberta Scotta[robrta skota] (18681912), jej vichni lenov vak na zpten cestzahynuli.

Mucuhito(18521912),jeho vldae znm jako obdob Meidi(esky osvcen vlda). Bhemtto ry se dkyreformm petvoiloJaponsko v modern stt. V novsjednocenmjaponskm csastvbyla zavedena veobecn brannpovinnost a vytvoena pravidelnarmda podle nmeckho vzoru.Vlda podporovala industrializacizem, vznikly prvn elezniceabanky. Povstn samuraj vroce1877, vyvolan omezovnm jejichprivilegi, bylo tvrd potlaeno.stava zroku 1889 zajistila csairozshl pravomoci. Podpisspojeneck smlouvy sVelkouBritni vroce 1902 znamenaldefinitivn pijet Japonska mezisvtov velmoci.

Severozpadn (SZP) aseverovchodn prjezd (SVP)pes Arktidu

Jak me ovlivnit hospodskvyuit Arktidy souasn globlnoteplovn?

Souasn americk vzkumnstanice Amundsen-Scottna jinmplu

Lod Terror(Hrza) a Erebus(Podsvt),

na nich James Ross objevilroku 1840 hlubokzliv, kde vnik moe podl 180. polednku doantarktick pevniny nejhloubji. Tato oblast bylapo nm pojmenovna Rossovo moe.

7/25/2019 Novovk 29-30

18/20

228

Vznik zneptelench koalicFrancie ztratilapo porce ve vlce s Pruskem postaven nej-

mocnjho sttu na evropskm kontinentu. V jeho ele po roce1871 nov stanulo Nmeck csastv, jeho kancli Bismarckovise tm dvacet let dailo dret tet Francouzskou republiku v izo-laci. Nejblim spojencem Nmecka bylo Rakousko-Uhersko,s nm nemli Nmci u dn spory. Vroce 1872 vznikla zsluhouBismarcka koalice t konzervativnch monarchi, Nmecka, Ra-kousko-Uherska a Ruska, tzv. spolek t csa.

Po roce 1871se vlilo pouze na Balkn i vzmo, pro vtinuEvropan nastalo dlouh obdob bez vlek. Neptelstv mezievropskmi zemmi se vybjelo vhospodskm soutena soupeen o ovldnut dosud nekolonizovanch zemv Africe, Asii a v Tichomo. Trvalm zdrojem naptv Evrop bylBalkn, kde pokraoval rozklad kdysi mocn Osmansk e.

Z evropskch velmoc se o Balknsk poloostrov nejvce zajmalyRakousko-Uhersko a Rusko. Rusovdoufali, e se jim poda dostatvtinu balknskch stt pod svj vliv. Podporovali proto

protitureck boj zdejch nrod a zdrazovali svou slovanskou inboenskou pbuznost. Bhem 19. stolet svedlo Rusko s Tureckemnkolik vlek, k posledn z nich dolo vletech 18771878. Rakousko-Uhersko se snailo, aby na Balkn nevznikl siln balknsk stt,

pitaliv pro slovansk meniny, ijc v habsburskm soustt. Spolus Velkou Britni chtly na Balkn zabrnit jakmkoliv zmnm aomezit pronikn ruskho vlivu do vchodnho Stedomo. Naprotitomu balknsk nrodyji od 20. let 19. stolet vedly urputn boj zanezvislost. Vzorem jim bylo ecko, kter se zosmansk nadvldyvymanilo ji vroce 1830. K nejvtmu protitureckmu povstndolo vroce 1875na zem dnen Bosny a Hercegoviny a Bulharska.

Proti povstalcm zakroila tureck armda velmi tvrd. Na obranuterorizovanch civilist vstoupilo roku 1877 do vlky proti Tureckui Rusko, jemu se podailo vytlait Turky z tm celho Balknu.

Mrem v San Stefanu, uzavenm na jae 1878 pouhch deset kilometr od Istan-bulu, byli Turci nuceni uznat nezvislost Rumunska, Srbska a ern Hory asouhlasit s vytvoenm Bulharska, pouze formln podzenmu osmanskmusultnovi, sahajcho a kEgejskmu moi (mluv se o tzv. velkm Bulharsku).

Rusk spch na Balkn ohrooval zjmy Velk Britnie iRakousko-Uherska. Z podntu nmeckho kancle Bismarcka se

proto roku 1878 seel v Berlnmezinrodn kongres s clemjednat onovm uspodn na Balkn po skonen rusko-tureck vlce.

Otto von Bismarckpesndefinoval zahranin politikuNmecka:Pokud Francie nemspojence, nen pro nsnebezpen. Pokud se velkmonarchie Evropy budou dretpohromad, dn republika nsneohroz.Kter vlka definitivn ukonilavzjemn spory mezi Pruskem aRakouskem?

Balkn jako vrouc kotelproblm (na dobov karikatuez roku 1912)Na rozdlen tureckho ddictv vsevern Africe se evropsk velmocidokzaly shodnout: Francie sezmocnila Alru a Tuniska, VelkBritnie Egypta a Itlie Libye. NaBalkn byla vak situacekomplikovanj. Balknskpoloostrov byl od nepamti pestrousmsic nrod, jazyk anboenstv, evropskvelmocemi

nebyly schopn se shodnout nabudoucm politickm uspodntto problematick oblasti.

Berlnsk kongrespatil po kongresu ve Vdni (1815)k nejdleitjm mezinrodnm jednnm evropskch stt v19.stolet. Vsledkem bylo rozdlen Bulharska na dv sti, formlnpodzen sultnovi vCaihradu, uznn pln nezvislostiRumunska, Srbska a ern Hory a souhlas svojenskmobsazenm Bosnya Hercegoviny Rakousko-Uherskem. Ruskozskalo od Rumunska tzv. Besarbii, st tureckho zem zskalyi Srbsko, ern Hora a ecko.Bosnu a Hercegovinu, kter zstalaformln soust Turecka, pipojili Rakuan ke svmu zemroku 1908. Po anexi v jnu 1908 se Bosna a Hercegovina nestala

soust ani Pedlitavska, ani Zalitavska, ale podrela si zvltnpostaven.

7/25/2019 Novovk 29-30

19/20

229

Rusko se na berlnskm kongresu ocitlo vmezinrodn izolaci a bylodiplomaticky poraeno. Jeho konen vlen zisky byly minimln a

pln na vytvoen velkho Bulharska byl zamtnut. Na kongresu seNmecko a Rakousko-Uhersko postavily spolen proti Rusku a spo-lek t csa tm zanikl. Vroce 1879uzaveli Nmci sRakuany tzv.Dvojspolek, spojeneckou smlouvu namenou zpotku pedevm

proti Rusku. O ti roky pozdji (1882)se Dvojspolek rozil vstupemItlie na Trojspolek. Italov v nm hledali spojence pro svou koloni-

ln politiku, kter nutn vedla ke sporm sVelkou Britni a Franci.Hlavn osou evropsk politikybylo a do vypuknut prvn svtov

vlky vedle rakousko-ruskch spor vjihovchodn Evropfrancouz-sko-nmeck neptelstv. Tradin napjat vztahy Francouz a

Nmc dle zhorilo hlavn pipojenAlsaska a Lotrinska kNmecku.Ob zneptelen strany byly pesvdeny o nevyhnutelnosti dalvlky. Vhledn vhodnch spojenc bylo zpotku spnj N-mecko. Francie nakonec nalezla spojence v carskm Rusku, kter sestejn jako ona ocitlo zsluhou Nmecka vmezinrodn izolaci a mlooprvnn obavy z agresivn nmeck zahranin politiky csae Vi-lma II. (vldl vletech 18881918). Francie poskytla Rusku velkorys

pjky na vyzbrojen armdy a na stavbu transsibisk magistrly.Koloniln ambice vilmovskho Nmecka, podpoen nmonmzbrojenm,pimly Velkou Britnii pipojit se krusko-francouzskalianci.

Velkou Britnii znepokojil nmeck pln na vstavbu tzv. bagddsk drhy, ktermla spojit Berln pes Istanbul a Bagdd sPerskm zlivem. Londnsk vldaprotoradji urovnala sv koloniln spory s Franci vAfrice. Po porce Ruska v rusko-aponsk vlce Velk Britnie pochopila, e hospodsky zaostal Rusko ji voblasti

Stednhovchodu a jin Asie neme ohrozit. Po dohod sFranci zroku 1904 po-

depsala o ti roky pozdji podobnou spojeneckou smlouvu i s Ruskem.

Na potku 20. stolet Evropu ovldly dva zneptelen mocenskblokyTrojspolektvoen Nmeckem, Rakousko-Uherskem a Itlina jedn stran a Trojdohoda, spojenectv mezi Velkou Britni,Franci a Ruskem na stran druh. Ob mocensk uskupen, na n

byly spojeneckmi smlouvami navzny dal stty, se utkala na bo-itch prvn svtov vlky.

Balknsk vlkyNov vytvoen balknsk stty chtly Turecko zcela vytlait

z Evropy a jeho zbvajc zem na Balkn si mezi sebe rozdlit.

V roce 1912 vyhlsil tzv. balknsk blok (Bulharsko, Srbsko, eckoa ern Hora) Turecku vlku, chtl vyut zaneprzdnn Turk,

bojujcch v t dob sItaly v severn Africe o Tripolsko. Tureck mocse na Balknu zhroutila bhem msce. Porkou v tzv. prvnbalknsk vlce (19121913) pili Turci definitivn o vlivvjihovchodn Evrop.

Krtce po vtzstv nad Tureckem dolo mezi vtzi ke sporu okoist. Bulharsko, nespokojen svsledkem dlen dobytho zem,zatoilo v lt 1913 na sv bval spojence, Srby a eky. Vypuklatzv. druh balknsk vlka (1913), v n se na stranu Srbska aecka vedle Rumunska a ern Hory pidalo i Turecko. Osamocen

Bulharsko bylo poraeno a mrem v Bukureti ztratilo nejen vechnyzisky zpedel vlky, ale pilo i o st vlastnho zem.

Balkn po berlnskm kongresu(1878)Jakou zahranin politiku vtto

dob uplatovaly Spojen sttyamerick?

Co lze o vztahu evropskchvelmoc vyst ztto dobovkarikatury?Na kter mocensk bloky seorientovaly Turecko a Japonskoa pro?

Vprbhu prvn balknsk vlky

vznikla v listopadu 1912jakonezvisl muslimsk knectvAlbnie. Vznik novho sttu naBalkn podporovalo Rakousko-Uhersko, kter tm chtlo zabrnitSrbsku v zemn expanzik Jaderskmu moi.

Vznik nezvislch stt naBalkn:1830 ecko1878 Rumunsko, Srbsko a

ern Hora

1908 Bulharsko1912 Albnie

7/25/2019 Novovk 29-30

20/20

230

.

Balknsk vlkynapt vjihovchodnEvrop jet vce vyostily. Bal-kn i nadle zstal onm povstnm sudem stelnho prachu, kternakonec poslouil jako zminka pro rozpoutn niiv prvn svtovvlky.

Bulharsko a Turecko, kter bhem balknskch vlek ztratily nemalou st svhozem, se pipravovaly na odvetu. Podporu naly u mocnost Trojspolku, zejmna

u Rakousko-Uherska. S vsledkem vlek vak nebyli spokojeni ani Srbov, ktekvli vzniku Albnie nezskali vytouen pstup kmoi. Situaci na Balknvyhrotila i rakousk anexe Bosny a Hercegoviny.Srbsko se spolu se zbvajcmi

balknskmi stty orientovalo na stty Trojdohody.

Dobov karikatura popisujc mocensk vztahy vEvrop vpedveer prvn sv-tov vlky

1. Kjakm zmnm vevropsk spolenosti dolo na pelomu 19. a

20. stolet?2. Co je typick pro hospodsk monopola kartely?3. Jakou podobu mlo socialistick hnut ve druh polovin 19.stolet a co bylo jeho clem?4. Jak se zmnilo postaven eny na pelomu stolet a za co eny

bojovaly?

5. O co usilovalo sionistickho hnut na potku 20. stoleta co bylopinou jeho vzniku?6. Kter dvody vedly kvypuknut prvn rusk revoluce vroce1905?

7. Co vedlo evropsk mocnosti ke kolonilnm vbojm?

8. Jak byl rozdl mezi nou a Japonskem na pelomu 19. a 20.stolet?9. O em jednalberlnsk kongres a jak byly jeho vsledky?10. Ve kterch oblastech vzmo i vEvrop dolo ped rokem1914 k vlenm konfliktm, co bylo jejich pinoua jak bylyejich dsledky?

11. Kte vznamn polrnci se zaslouili o zmapovn jinho asevernho plu?

Neptelsk bloky vEvrop pedprvn svtovou vlkou

Frantiek Bhounek Na sever odZambezi

Gisela Bockoveny vevropskch djinch: odstedovku do souasnostiMilan Hlavaka, Marek Peenka TrojspolekPetr Kivsk, AleSkivan Stolet odchz; Do nitrakontinentMiloslav Martnek etcestovatel a moeplavciVladimr Nlevka KoncertvelmocMichael RapportEvropadevatenctho stoletVladimr Rozho etcestovatel a obraz zmovesk spolenostiHenryk SienkiewiczPout apralesem

Ale Skivan Opodnexpanze; Cestou samurajJules VernePatnctiletkapitn

Bitva u Cuimy [Nihonkaidaikaisen: Umi yukaba], reie:Toshio Masuda (1983)

Dreyfusova afra[LaffaireDreyfus], reie: Yves Boiset(1994)

Zl krev(TV seril), reie:

Frantiek Filip (1986)