27
Národní dialog o vodě 2018 veřejný zájem ve vodním hospodářství Skalský dvůr 18. – 19. 9. 2018 Vodohospodářské plánování v historických souvislostech
Národní dialog o vodě 2018
veřejný zájem ve vodním hospodářství
Skalský dvůr 18. – 19. 9. 2018
Vodohospodářské plánování v historických souvislostech
Vodohospodářské plánování
… je celý komplex činností, který se vyvíjel spolu s tím,
jak se rozvíjela lidská společnost.
V podstatě se vždy jednalo o úpravu přírodních podmínek
pro potřeby lidí, hlavně k:
- využívání vody
- ochraně před vodou /nebo suchem/
Čím složitější se stávala společnost, tím složitějším je také
vodohospodářské plánování.
Strana 2
Předchůdci VH-plánování
… už v rozvinutých historických kulturách se dá hovořit o plánech
staveb pro využívání vody. Jednalo se hlavně o
- stavby pro zavlažování – vodní nádrže a kanály (Mezopotámie,
Čína, Indie, americké předkolumbovské kultury)
- vodovody – Římská říše
Na našem území se vodní stavby začaly objevovat až ve středověku.
Nejednalo o plánování, ale jen budování jednotlivých staveb pro
využití vody
- jezů a náhonů k pohonu mlýnů a hamrů (Strhanec-mlýnský náhon
z Bečvy mezi Lipníkem a Přerovem 1474)
- rybníků k produkci ryb
Strana 3
Předchůdci VH-plánování
Dalším krokem bylo budování složitějších staveb, které již
vyžadovaly podrobnější propočty a plány, např.:
- úpravy vodního režimu v zamokřených územích
jižní Čechy – Nová řeka 1585-1587,
východní Čechy – Opatovický kanál ?-1521,
… a na ně navazující soustavy rybníků
- úpravy vodních toků pro zlepšení podmínek pro plavbu např.
dopravu dřeva (vorů) a soli po Vltavě (1665-1700)
Strana 4
Předchůdci VH-plánování
Další pokrok nastal s rozvojem prvního průmyslu v 18. století. Došlo
k budování většího počtu vodních staveb, které byly nutné pro
pohon strojů v manufakturách a prvních továrnách.
Na počátku 18. století se objevuje první záměr průplavu Dunaj-Odra.
Ještě mnohem významnější byl vývoj v 19. století:
- došlo k téměř dvojnásobnému nárůstu populace (z cca 5 na téměř
10 mil. obyv.)
- využívání parního stroje a elektřiny
- vznik „vodního práva“ 1870 (zemské zákony)
Skutečné vodohospodářské plány se pak začínají objevovat na
přelomu 19. a 20. století.
Strana 5
Vodohospodářské plány
Projekt regulace Moravy
Rohatec – Děvín (1894):
Strana 6
Vodohospodářské plány
Ukázka „Říční mapy Markrabství Moravského“ z této doby (cca 1905):
Strana 7
Vodohospodářské plány
Vypořádání
pozemků
pro přehradu
Vranov nad Dyjí
(1912):
Strana 8
Vodohospodářské plány
Moravský vodohospodářský
plán Ing. Jana Bažanta (1941):
výstavba VD Brno (1936-1940):
Strana 9
Vodohospodářské plány
Skutečně prvním moderním vodohospodářským plánem u nás byl
„Státní vodohospodářský plán republiky Československé“ 1954
Byl zpracovaný v letech 1949 – 1953
… reagoval na prudký rozvoj po 2. sv. válce
a na společenské a hospodářské změny
po roce 1948:
rozvoj těžkého průmyslu
kolektivizaci zemědělství
přesun lidí z vesnic do měst
pro který bylo potřeba zajistit dostatek vody
Strana 10
Státní vodohospodářský plán (1. SVP)
… byl moderní hlavně proto, že byl zpracován podle přírodních
podmínek - hydrologických povodí
zhodnotil možnosti využívání vodních zdrojů
souhrnně zpracoval problematiku zásobování pitnou vodou
zavedl soustavné sledování a vyhodnocování hydrologických údajů
poprvé souhrnně zpracoval problematiku jakosti vod a zásobování
pitnou vodou
vytvořil předpoklady pro zřízení ústřední správy vodního
hospodářství
Strana 11
Směrný vodohospodářský plán (2. SVP)
… byl zpracovaný v letech 1970-1975. Jednalo se o přepracování
/aktualizaci/ 1. SVP. Byl mnohem více komplexní.
Jeho základní struktura obsahovala:
1. Analýzy současného stavu a možnosti využití vodních zdrojů
2. Návrhy investičních opatření k pokrytí očekávaných potřeb vody
v následujících 30 letech
Protože se naše hospodářství dále významně rozvíjelo a rostla
spotřeba vody byl 2. SVP výrazně zaměřen na hledání nových
vodních zdrojů pro pokrytí očekávaných požadavků na vodu.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2. SVP byl úzce provázán se zákonem č. 138/1973 Sb., o vodách
Strana 12
Směrný vodohospodářský plán (2. SVP)
… byl členěn podle hlavních
hydrologických povodí:
I. povodí Horního a středního Labe
II. povodí Vltavy
III. povodí Berounky
IV. povodí Dolního Labe
V. povodí Odry
VI. povodí Moravy
… byl pravidelně doplňován
(vodohospodářskými věstníky)
… se změnami byl platný až
do prosince 2009
Strana 13
Rámcová směrnice 2000/60/ES
… přinesla zásadní změnu přístupu ke zpracování
vodohospodářských plánů (v povodích)
… stanovila rámec pro ochranu vod v EU, který má:
Zabránit dalšímu zhoršování stavu vodních ekosystémů
Podpořit trvale udržitelné užívání vod založené na dlouhodobé ochraně
dosažitelných vodních zdrojů
Vést ke zvýšené ochraně a zlepšení vodního prostředí prostřednictvím
opatření pro cílené snižování vypouštění, emisí a úniků prioritních látek
a zastavením nebo postupným odstranění vypouštění, emisí a úniků
prioritních nebezpečných látek
Zajistit cílené snižování znečišťování podzemních vod a zabránit jejich
dalšímu znečišťování
Přispět ke zmírnění účinků povodní a období sucha
Strana 14
Rámcová směrnice 2000/60/ES
… byla přenesena do právního řádu ČR zákonem č. 254/2001 Sb.,
o vodách (vodním zákonem) a jeho novelami č. 20/2004 Sb.
a č. 150/2010 Sb.
VH-plánování – oficiálně „plánování v oblasti vod“
… jeho účelem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy v oblastech:
ochrany vod jako složky životního prostředí
snížení nepříznivých účinků povodní a sucha /původně (do 2010): ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod/
udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely
zásobování pitnou vodou /původně: trvale udržitelné užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na vodohospodářské
služby, zejména pro účely zásobování pitnou vodou/
Strana 15
Tyto účely VH-plánování mají zajistit „plány povodí“
Rámcová směrnice 2000/60/ES
3. cykly VH-plánování (plánovací období):
Strana 16
Vyhodnocení
rizikovosti 2006
Určení cílů 2007
Zavádění opatření 2010 - 12
Monitoring 2012 - 2015
Vyhodnocení stavu
vod
Vyhodnocení
tlaků a dopadů 2004
celkem tři
šestileté
cykly 1. 2009 – 2015
2. 2015 – 2021
3. 2021 – 2027
Programy
opatření (plány povodí)
2009 Návrhy
opatření
2008
2015
2014
2013
2012 2016 - 18
2018 - 2021
Rámcová směrnice 2000/60/ES
Strana 17
Části mezinárodních
povodí v ČR:
Labe
Odry
Dunaje
Dílčí povodí v ČR:
Povodňová směrnice 2007/60/ES
„o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik“ … byla přijata
23. 10. 2007
Účelem této směrnice je
… stanovit rámec pro vyhodnocování a zvládání povodňových
rizik s cílem snížit nepříznivé účinky na
lidské zdraví
životní prostředí
kulturní dědictví
hospodářskou činnost,
které souvisejí s povodněmi
Strana 18
Rámcová směrnice 2000/60/ES
Strana 19
Soustava plánů povodí a plánů povodňových rizik:
VH-plánování
1. i 2. SVP … byly zaměřeny hlavně na:
hledání nových vodních zdrojů
užívání vody
ochranu před povodněmi
jakost vody (aby byla využitelná pro společnost)
Plány povodí … jsou zaměřeny především na:
jakost vody - jako složky životního prostředí (pro ekosystémy)
udržitelné užívání vodních zdrojů
Základní úkoly VH-plánování:
• vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy • dosáhnout dobrého stavu vod
Strana 20
Vodní hospodářství a ostatní veřejné zájmy
ČR je poměrně hustě osídlená = mnoho veřejných zájmů, často
hodně protichůdných, definovaných:
o zákonnými normami (evropskými, domácími)
o resortními politikami
o koncepcemi (celostátní, krajské, metropolitní,…)
Hlavní je ale zájem jednotlivých občanů, tzv. společenská
objednávka, která se nakonec promítá do obecné politiky.
Společenskou objednávku je možné do určité míry ovlivnit
o nastavením vhodných ekonomických pravidel
o popularizací problematiky (práce s veřejností)
o výchovou (školy a zájmové aktivity)
Strana 21
Vodní hospodářství a ostatní veřejné zájmy
Strana 22
Při aplikaci vodohospodářských směrnic EU
… se vyskytují střety s ostatními veřejnými zájmy, které jsou hájené jinými směrnicemi, předpisy a dohodami EU – např.:
Směrnicí 2009/28/ES o podpoře a využívání energie z obnovitelných zdrojů - zejména se jedná o protichůdné požadavky naplňování podílu el. vyrobené
z obnovitelných zdrojů. Výroba el. ve vodních elektrárnách a produkce biopaliv jsou ve střetu s cíli Rámcové směrnice (příčné překážky na tocích, ovlivnění přirozené hydrologie vodních toků, živiny+pesticidy).
Směrnicí 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů
a planě rostoucích rostlin „směrnice o stanovištích“
Směrnicí 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků „směrnice o ptácích“ - zde se jedná hlavně o rozdílné požadavky těchto dvou („nových“) směrnic
s požadavky na („stávající“) povolená užívání vody a zabezpečení ochrany před povodněmi. Ochrana stanovišť, druhů i ptáků často značně komplikuje (prodlužuje a prodražuje) povinné opravy a údržbu vodních děl.
Vodní hospodářství a ostatní veřejné zájmy
Strana 23
Směrnicí 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany
ze zemědělských zdrojů „nitrátová směrnice“
- jde hlavně o eutrofizaci vod (znečištění živinami) z provozování zemědělských činností v krajině. Vysoké vnosy živin do půd dále znečišťují vodu a brání dosahování cílů daných Rámcovou směrnicí.
Společná zemědělská politika (SZP)
- obecně je stále více „průmyslové“ zemědělství v EU a pravidla pro něj nastavená ve SZP jednou z překážek pro dosahování dobrého stavu vod. Kromě znečišťování vod živinami se jedná také o znečišťování vod pesticidy a zhoršování odtokových poměrů degradací půd. Základním problémem je podpora zemědělské produkce, která nepříznivě ovlivňuje ostatní složky životního prostředí (vodu, půdu, biodiverzitu).
Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (Dohoda AGN) č. 163/1999 Sb.
- jedná se o koordinovaný plán rozvoje a výstavby sítě vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu, který je do značné míry v kolizi s cíli Rámcové směrnice
VH-plánování a ostatní veřejné zájmy
Strana 24
Plnění úkolů VH-plánování komplikují také některé předpisy v ČR
1. VH-plánování má cíle definované příslušnými metodikami
Státní správa se řídí platnými právními normami, které mají
v mnoha oblastech nastavené jiné limitní hodnoty
… existuje tak jakási dvojkolejnost
2. Není definovaná závaznost provádět potřebná opatření (finance ?)
3. Mnohá potřebná opatření leží mimo kompetence vodního
hospodářství (v zemědělství-plošné zdroje znečištění, atmosferická
depozice-doprava a průmysl, atd.)
4. Často nejasně definované podmínky v právních a metodických
předpisech (nedoporučuje se, atd.)
VH-plánování podle Rámcové směrnice 2004-2018
Strana 25
„Změna je život“,
ale plánování v oblasti vod - „soustavné koncepční činnosti,
kterou zajišťuje stát“ (vodní zákon)
příliš mnoho změn nesvědčí
Časté změny metodik a postupů ve VH-plánování
- vedou k neporovnatelnosti jednotlivých plánovacích období
- zhoršují pochopitelnost potřebnosti zlepšování stavu
a ochrany vody pro veřejnost (obce a města)
- snižují věrohodnost správné implemantece Rámcové směrnice
v ČR
VH-plánování 3. plánovací období 2021-2027
Strana 26
V současné době se připravují
3. plány povodí
2. plány povodňových rizik
Popřejme si vzájemně, aby byly dobrými koncepčními
dokumenty nejen pro splnění povinností ČR vůči Evropské
komisi,
ale hlavně vynikajícími koncepčními podklady pro státní
správu vodního hospodářství, správu povodí, vodních
zdrojů a vodních toků, protože hlavně to budeme při
narůstajících dopadech klimatických změn potřebovat !
Děkuji Vám
za pozornost
Ing. Miroslav Foltýn
vedoucí útvaru VH-plánování
T +420 541 637 637
Povodí Moravy, s.p., ředitelství podniku
Dřevařská 11, 602 00 Brno
