Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

NYNĚJŠÍ STAV STUDIÍ ANTIKY NA ČS. UNIVERSITÁCHAuthor(s): J. Burian, R. M. Pernička, Julie Nováková and J. ŠpaňárSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 77, Čís. 2 (1954), pp. 260-266Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23460823 .

Accessed: 16/06/2014 08:38

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 188.72.126.181 on Mon, 16 Jun 2014 08:38:39 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

260 Archiv pro dějiny filologie

ARCHIV PRO DĚJINY FILOLOGIE

NYNĚJŠÍ STAV STUDIÍ ANTIKY

NA ČS. UNIVERSITÁCH

Katedra věd o antickém starověku Karlovy university

Ve školním roce 1953/54 byli členy katedry věd o antickém starověku akademik A. Salač, vedoucí katedry; prof. Dr K. Svoboda; doc. Dr L. Varcl; doc. Dr D. Papas; odborný asistent Dr B. Borecký (do 31. 1. 1954 tajemník katedry); odborný asist. Dr J. Frel; odborný as'st. Dr Z. Vysoký; asistent Dr J. Burian (od 1. 2. 1954 tajemník katedry); asistent J. Janda; asistent Dr J. Pečírka. Od 1. 10. 1953 do 31. 12. 1953 pracoval na katedře jako asistent Dr J. Hejnic, který od 1. 1. 1954 přešel do ústavu pro českou lite raturu (Kabinet pro filologickou dokumentaci) při ČSAV.

Protože obory, které katedra zahrnuje, jsou dosti různorodé,1) byla i publikační činnost katedry dosti roztříštěná. Kromě příspěvků v Listech filologických publikovali členové katedry články, recense a zprávy v Sovětské vědě — historii, v československém časopise historickém, v Archeologic kých rozhledech, v Byzantinoslavicích atd. Ze samostatných prací je třeba uvést Bolzanovu estetiku od prof. K. Svobody (Rozpravy ČSAV, roč. 64, sešit 2), učebnici dějin starověku pro jedenáctileté střední školy od doc. L. Varcla, studii J. Buriana Evropské rudné doly za římského císařství (Acta Universitatis Carolinae 1954, 1), cvičebnici češtiny pro Řeky od doc. D. Papase a česko-novořecký slovník od téhož autora.

Do tisku byl přijat rozsáhlý rukopis prof. K. Svobody o dějinách české klasické filologie od obrození. Doc. L. Varcl připravil к novému vydání řeckou školskou mluvnici od Niederla, Groha, Niederla, která bude dána v nejbližší době do tisku; dále byl pověřen redaktorstvím českého překladu Dějin antické literatury od I. M. Tronského. Doc. D. Papas připravil pro Nakladatelství ČSAV gramatiku novořečtiny. Asistenti J. Burian, J. Pe čírka a J. Frel pracují na redakci nového českého překladu Maškinovy učeb nice Dějiny starověkého Říma.

Větší počet členů katedry je zapojen do sestavování Chrestomatie pra menů к dějinám starověku (v českém překladě). Této práce se účastní i pra covníci z Brna a Olomouce. Chrestomatie má umožnit zejména posluchačům I. ročníku historie a latiny hlubší a samostatnější studium a pochopení zá konitostí vývoje starověkých dějin. Práce na Chrestomatii mají být skon

čeny v roce 1956; redakcí Chrestomatie byli pověřeni Dr J. Nováková z Olomouce a Dr J. Pečírka.

1) Srovnej Listy filologické I (76) 1953, str. 147.

This content downloaded from 188.72.126.181 on Mon, 16 Jun 2014 08:38:39 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Archiv pro dějiny filologie 261

Aby se prohloubilo poznání pracovních method a výsledků sovětské vědy mezi členy katedry i posluchači, uspořádala katedra v prosinci 1953 diskusi o knize S. L. Utčenka: „Idejno-političeskaja boťba v Rime na kanune pa denija respubliki", důležité pro literární dějiny, starověké dějiny i dějiny filosofie. O knize referovali asistenti J. Burian a J. Pečírka. Diskuse se účastnili posluchači a zaměstnanci Kabinetu studií řeckých, římských a la

tinských při ČSAV. V minulém školním roce uspořádala katedra další diskusi o základních

teoretických otázkách marxistické literární vědy a estetiky, které jsou důle žité pro správnou aplikaci marxistické methody na specifické poměry antic kého umění slovesného i výtvarného. Rovněž této diskuse, к níž přednesli úvodní referáty asist. J. Janda a prof. K. Svoboda, se účastnili pracovníci Kabinetu studií řeckých, římských a latinských.

V březnu t. r. vypracovala katedra plán vědecké práce na příští tři roky. Tento tříletý plán je zaměřen na úkoly, jejichž splnění si žádá dnešní spole čenská situace; themata jsou volena z oblastí, jež jsou pro správné chápání antiky zvláště důležitá. Vedle práce na Chrestomatii pramenů к dějinám starověku je do plánu pojato hlavně řešení otázky vzniku a charakteristic

kých vlastností řeckého městského státu a jeho ideologie a některých otá

zek, spojených s krisí a zánikem otrokářského řádu. Plán zahrnuje i studia

byzantská a novořecká a dějiny bádání o antice v našich zemích.

V pedagogické práci byl minulý školní rok přechodem к pětiletému studiu. Při tomto přechodu bylo posluchačům IV. ročníku, kteří by jinak fakultu

opouštěli, studium prodlouženo z 8 semestrů na 9. Proto se v školním roce

1953/19Б4 na katedře nekonaly obhajoby diplomních prací a závěrečné

zkoušky. Katedra vypracovala návrhy plánů na pětileté studium, jež byly doplněny připomínkami z brněnské a bratislavské filosofické fakulty. Ka tedra se pravidelně zabývala stavem posluchačů a hlavně pomocí studijních skupin a seminářů odstraňovala zjištěné nedostatky. Největší pozornost byla věnována diplomnímu semináři a studentskému vědeckému kroužku, založenému doc. L. Varclem. členové tohoto kroužku jsou vedeni hlavně к samostatné odborné práci, zejména к ovládnutí a aplikaci vědecké methody na konkrétní materiál.

Značné bylo i zaměstnání některých členů katedry prací mimo katedru. Akademik A. Salač je kromě redaktorství Listů filologických a Sborníku filologického editorem Karlovy university a redaktorem Sborníku Acta Universitatis Carolinae. Asistenti katedry vedou řadu kursů latiny pro historiky v I. ročníku. Asistent J. Pečírka přednášel přehled dějin starověku na vysoké škole pedagogické a na vyšší škole pedagogické; dále je konsul tantem dálkového studia na vysoké škole pedagogické a pro I. ročník dálko vého studia dějin KSČ na fil. hist. fakultě. Asistent J. Burian přednášel dějiny starověku na vojenské politické akademii a na fakultě mezinárodních vztahů. Odborný asistent J. Frel přednášel posluchačům dějin umění o antic kém umění; v předvolební kampani přednášel v hlavním pražském agitač ním středisku o řeckém umění a o výstavě sovětského umění v Praze.

V červnu 1954 navštívil ČSR na pozvání katedry maďarský byzantolog G. Moravcsik. Fakulta uspořádala jednak přednášku „O nynějších úkolech byzantských studií", jejíž český překlad vychází v Listech filologických 1954 (II 2), jednak diskusi akademika Moravcsika s členy historických kateder,

This content downloaded from 188.72.126.181 on Mon, 16 Jun 2014 08:38:39 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

262 Archiv pro dějiny filologie

na níž host seznámil přítomné se stavem antických i byzantských studií v Maďarsku.

Práce katedry v uplynulém školním roce byla celkem úspěšná. Jedním z hlavních přínosů minulého roku bylo to, že se v rámci tříletého plánu vědecké práce vytvořily předpoklady pro kolektivní spolupráci při řešení odborných problémů, což může zlepšit vědeckou i pedagogickou práci katedry.

J. Burian

Katedra starověké kultury university v Brně

Katedra starověké kultury v čele s členem-korespondentem ČSAV prof. dr V. Machkem za uplynulý rok dále prohloubila svou práci a dosáhla řady kladných výsledků. Základního úkolu, pedagogické výuky, se účastnilo všech deset přednášejících členů katedry. Ve studijním roce 1953/54 před nášeli profesoři dr G. Hejzlar (klas. archeologie), dr J. Ludvíkovský '(řím ská a lat. literatura, středověká latina), dr V. Machek (srov. jazykozpyt indoevropský), dr Fr. Novotný (řec. a lat. gramatika, metrika) a dr F. Stie bitz (dějiny starověku, řec. a řím. literatura), odb. asistenti dr R. Hošek (řec. literatura, ant. náboženství a filosofie, lekt. kursy řečtiny, dějiny sta rověku) a dr R. M. Pernička (klas. archeologie), a asistenti dr A. Bartoněk (řec. a lat. kursy), dr A. Erhart (obec. jazykověda v dálkovém studiu) a dr Z. Zlatuška (starověké dějiny, kursy latiny). Mimo základní prosemi nární a seminární cvičení vedl dále prof. Machek speciální seminář srovná vacího jazykozpytu, navštěvovaný hojně mimo posluchače i asistenty a aspi ranty, prof. Novotný diplomový seminář klas. filologie a spec. seminář pro asistenty, z něhož vzejde latinský komentář к Ciceronově III. řeči proti Verrovi, a s. Bartoněk spec. kurs řečtiny pro asistenty filologických oborů. Aspirant oboru dějin starověku, dr J. Češka, se podílel na pedagogické čin nosti konsultacemi z oboru dějin starověku a latiny pro dálkové studium brněnské odbočky Vysoké pedagogické školy v Olomouci.

V letním období r. 1953 ukončili studia klasické filologie H. Kopřiva a č. Prutký, jejichž diplomové práce (Počet otroků v Římě, Komenského Pansofie) byly obhájeny na zasedání katedry. Ve stejné asi době podrobily se úspěšně rigorosním zkouškám dr Věra Hochmanová (star. dějiny — klas. filologie) a dr Drah. šimková-Kožmínová (klas. filologie — srov. jazyko zpyt). V době, kdy je psána tato zpráva, dokončují pod vedením prof. No votného (a prof. Ludvíkovského) diplomové práce R. Ambro (Syntax u Kristiána) а I. Trandová (Lat. výrazy pro tkaní u Vergilia). — Aspirant Češka, jehož školitelem je prof. Stiebitz, připravuje aspirantskou práci s thematikou ze zemědělských problémů římského impéria.

Pedagogické výuce budou velkou pomocí rozpracované práce prof. Novot ného, zvláště nové vydání latinské historické mluvnice a skripta o antické metrice.

členové katedry se také aktivně podílejí na překladatelské činnosti, za měřené pro pedagogické i vědecké potřeby. Prof. Stiebitz ukončil překlady z řecké lyriky, Aristofanova Pluta (oba překlady jsou již vytištěny) a Aristofanových Acharňanů a připravuje další články o Aristofanovi к jeho

This content downloaded from 188.72.126.181 on Mon, 16 Jun 2014 08:38:39 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Archiv pro dějiny filologie 263

letošnímu jubileu, к jehož oslavě vybídla Světová rada míru. Prof. Ludvi ko vský připravuje v rámci celostátního vědeckého výzkumu překlad Ko menského Pansofie. Na českém vydání sovětské vysokoškolské učebnice

Djakova-Nikolského (Istorija drevnego mira) se podílejí z členů katedry s, Hošek, Zlatuška a Pernička, odbornou redakci vede prof. Stiebitz. So větskou speciální cvičebnici latiny pro veterináře, která má být vydána jako skripta, překládají s. Bartoněk, Hošek a Zlatuška.

Z publikační činnosti třeba se zmínit o několika článcích profesorů Ludví

kovského, Novotného a Stiebitze, věnovaných osobnosti Josefa Krále • (v LF); dále otiskl prof. Stiebitz časopisecké články o Aristofanovi a o antickém humoru, prof. Machek jazykovědné články v časopisech Slavia a Lingua Posnaniensis, odb. as. Hošek článek o soc. pozadí Augustinova spisu O boží obci '(ve Sborníku prací filos. fakulty v Brně, jehož je redakč ním tajemníkem).

Z článků, které jsou v rukopise nebo před dokončením, uvádím jen struč ně články prof. Stiebitze o Aristofanovi, prof. Novotného komentář к Pla

tonovým Zákonům, článek prof. Ludvíkovského o Gumpoldovi a Kristiá novi s přehledem dnešního stavu Kristiánovy otázky, dva jazykovědné články as. Erharta a publikaci bronzového římského nápisu, kterou připravili odb. asistenti Hošek a Pernička.

Recense odborných publikaci, ať jiz byly otištěny nebo jsou dosud v ru

kopise, vypracoval větší počet členů katedry. O většině těchto prací bylo diskutováno na zasedáních katedry, které

mají pod vedením vedoucího katedry prof. Machka a tajemníka odb. asis tenta Hoška stále bohatější a hlubší náplň. Na schůzích katedry, které pro bíhaly čtrnáctidenně, avšak mnohdy i častěji, byly řešeny různé pedago gickor-vědecké problémy. Řada diskusí byla věnována pedagogické činnosti (stud. plány, osnovy, aspirantský plán s. Češky, pedagogická konference na fakultě a j.) nebo vůbec širší problematice vysokých škol (vědecká kon ference brněnské university, projev ministra školství prof. L. štolla, projev rektora KU prof. Katětova, jazykovědné číslo fakultního Sborníku a j.) i významným otázkám běžného života (volby, X. sjezd KSČ a j.). Další referáty s diskusemi z oblasti odborné práce bohatě doplňovaly celý pro gram; z nich buďtež uvedeny alespoň referáty prof. Hejzlara (Guillomova kniha o ant. Boiotii), prof. Ludvíkovského (Kristiánova legenda. Vzájemný poměr našich nejstarších latinských legend), prof. Novotného (Bulachov ského kniha o úvodu do jazykovědy), prof. Stiebitze (Vzpomínka na Ro berta Nováka. Kritika již uvedeného Hoškova článku) a as. Erharta (Ohlas Stalinových prací o jazykovědě na Západě). Podrobněji uvádět náplně mnoha zasedání katedry není snad ani účelné, ani potřebné.

Mnoho pozornosti věnovala katedra také externí činnosti, zvláště pořádání veřejných populárně-vědeckých přednášek. Po cyklu o antickém Řecku v 1. pololetí 1953 (jehož se činně zúčastnili s. Bartoněk, Hejzlar, Hošek, Pernička, Stiebitz a Zlatuška), který se setkal s velkým ohlasem na veřej nosti, uspořádala katedra ve spojení s Čs. společností pro šíření politických a vědeckých znalostí a s Komenského osvětovou besedou v brněnském Domě

osvěty v zimě 1953/54 rovněž úspěšný cyklus Z dějin antického Říma, slo žený z pěti přednášek aspiranta Češky, profesorů Stiebitze a Hejzlara a odb. asistentů Hoška a Perníčky. Mimo tyto dva větší cykly promluvil prof.

This content downloaded from 188.72.126.181 on Mon, 16 Jun 2014 08:38:39 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

264 Archiv pro dějiny filologie

Stiebitz na pěti obsahově zcela různých přednáškách o antickém humoru a vypracoval pro Čs. rozhlas pásmo o starořeckých vtipech, asistenti Bar toněk a Zlatuška realisovali rozhlasovou přednášku o historii starověkého Marathonu a odb. asistent Pernička se zúčastnil večera otázek a odpovědí, nazvaného O archeologických aktualitách, a promluvil ve sbírkách Morav ského musea o pravěku našich zemí ze zřetelem к t. zv. době římské.

Závěrem: Zasedání a činnost katedry vůbec plní dobře svou funkci a katedra se již stala ohniskem pedagogického i vědeckého života svých členů. Referáty a diskuse mají velký význam pro další práci, zvláště mlad ších pracovníků, jejichž činnost je stále intensivnější. Společným úsilím se podařilo odstranit některé nedostatky v celkové i individuální práci a stále širší uplatňování kritiky a sebekritiky zaručuje další vzestup členů

katedry a prospívá zejména mladším přednášejícím. Hlavním úkolem ka

tedry v další činnosti bude vedle stálého zlepšování dosavadní práce vy tvořit organičtější vědecký plán a ještě jasnější a přesnější perspektivy vědecké práce všech clenu katedry. R. Μ. Pernička

Vědy o antickém starověku na Palackého universitě

a Vysoké škole pedagogické v Olomouci

Po reorganisaci, jíž se filosofická fakulta PU postupně přeměňuje na fakultu společenských věd vysoké školy pedagogické, zůstává i nadále kla sická filologie, klasická archeologie a starověká historie zastoupena v ka tedře klasické filologie a obecných věd filologických. Personální stav její klasické sekce zůstal do konce šk. roku 1953/54 nezměněn (katedrový prof. Dr Karel Janáček, odb. asistentka Dr Julie Nováková a odb. asistent Dr Oldřich Pelikán). V lektorátech latiny vypomáhal člen katedry západoevrop ských jazyků Dr Antonín Zatloukal, methodice latiny vyučoval jako externí prof. František Novotný.

Za dobu od 1. ledna 1953 do 30. června 1954 vykazuje klasická sekce katedry vedle působnosti ideologické a pedagogické tuto činnost:

a) Do konce šk. roku 1952/53: Dne 25. II. podal s. Pelikán na schůzi katedry kritický referát o knize J. Frela, Počátky řeckého sochařství. Dne 23. IV. přednášela s. Nováková ve filosofickém odboru PU na thema „Prob lémy marxistické periodisace literárních dějin" (některé výsledky příslušné diskuse jsou uvedeny ve Sborníku filol. I 4, str. 29, pozn. 17). Na sjezdu latinářů olomouckého kraje dne 14. V. vyložil s. Janáček „Dnešní hodnocení antické filosofie" a s. Pelikán přednesl obsáhlý výklad „Antické mince a antické hospodářství", к němuž instaloval výstavku mincí, nalézajících se v majetku semináře i Krajského musea a v jeho majetku vlastním. Dne 20. V. podala s. Nováková na schůzi katedry referát „Diskuse ve VDI". —

b) Ve školním roce 1953/54: Na schůzi katedry historie dne 15. X. pro mluvila s. Nováková „O životě a díle akademika Josefa Dobiáše". Táž před ložila dne 3. XII. filologickému odboru vybrané these z níže uvedené séman tické studie pod názvem „Slovo jako odraz literárního vývoje". V rámci úkolů, uložených jednotlivým klasickým katedrám řecko-římským kabi netem ČSAV, konal na schůzi katedry dne 9. XII. s. Pelikán přednášku „Hospodářská základna antiky a výtvarnictví", ke které promítal světelné obrazy. Jejím protějškem byl referát s. Novákové „Poměr základny a nad

This content downloaded from 188.72.126.181 on Mon, 16 Jun 2014 08:38:39 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Archiv pro dějiny filologie 265

stavby se zvláštním zřetelem к antickým literaturám" na schůzi katedry dne 14. IV. 1954, na kterou se dostavili i hosté z katedry uměnovědné, zá padoevropských jazyků a marxismu-leninismu. (Třetí večer, věnovaný téže problematice dne 5. V., byl jenom diskusní.) Dne 24. II. informovala s. No váková katedru i přítomné hosty obšírně o sovětské „Chrestomatii po istoriji drevnego mira" i o chystané chrestomatii české. V odbočce SčSP proslovil s. Pelikán dne 6. V. přednášku „Řecko-skythské umění", kterou ilustroval množstvím světelných obrazů, zachycujících zčásti materiál dosud nepubli kovaný. Všecky přednášky byly provázeny živou diskusí.

Pokud jde o vědeckou a publikační činnost, vyšly stati všech tří jmeno vaných v LF. Co se týče hotových prací knižních, odevzdal r. 1953 do tisku s. Janáček speciální slovník к Sextu Empirikovi (vyjde 1954 u Teubnera) a s. Nováková „Devět kapitol o t. zv. stříbrném věku římské slovesnosti" (vyšlo ve Sborníku filol. I 4). Táž přepracovala r. 1953 svůj starší překlad Lucretia, který měl vyjít v 2. vydání v SNPL.

V roce 1954 se věnují uvedení těmto pracím: s. Janáček pracuje o 3. dílu Sexta Empirika a o baltoslovanských etymologiích; s. Nováková přepra covává pro tisk svou habilitační práci z r. 1949 „Umbra — příspěvek к sé mantice básnického obrazu"; s. Pelikán pokračuje v pracích o problematice vývoje římského sochařství, především na prahu pozdní antiky.

Mimo rámec pracuje klasická sekce takto: s. Janáček vede (již od r. 1947) filologický odbor a jako odborník ve srovnávacím jazykozpytě pečuje ve zvláštních kursech i seminářích — poslední dva roky zvýšenou měrou — o vědecký růst asistentů všech filologických kateder; s. Nováková připra vuje společně se s. Pečírkou z pražské katedry chrestomatii dokumentů к dě jinám antiky (o ní vyjde podrobná zpráva v Sovětské vědě, odd. Historie); s. Pelikán uspořádal a zkatalogisoval jako expert Krajského musea v Olo mouci jeho sbírku antických mincí a v letním semestru 1954 začal budovat ústav klasické archeologie SU v Bratislavě, jejíž je prozatím externí silou.

Diplomové práce: ve šk. roce 1952/53 jsme měli jen absolventy s vedlejší latinou; dalšímu ročníku bylo studium prodlouženo o devátý semestr.

Julie Novákova

Vedy o antickom starověku na slovenskej univerzite v Bratislavě

Vedy o antickom starověku na Filozofickej fakultě SU netvořili ani v uplynulom stud. roku samostatnú katedru. Odbor klasickej filologie spolu s románskou a semitskou filológiou bol súčasťou katedry klasickej a románskej filologie. Vedúcim katedry je súkr. docent, odb. asistent Dr Miloslav Okál, tajomníkom odb. asistent Dr Július špaňár, obaja pred nášatelia klasickej filologie na FFSU. Starověké dějiny sú i naďalej sú časťou katedry všeobecných dějin. Pre budúcnosť plánuje sa i na FFSU zriadenie osobitnej katedry vied o antickom starověku, ktorá bude zahr ňovať odbory klasickú filológiu, klasická archeológiu, medievalistiku a starověké dějiny.

Už v uplynulom štud. roku zriadil sa pri klasickej filologii odbor klasickej archeologie, kde je asistentem Jiří Boháč a externým prednášaterom súkr. docent, odb. asistent Dr Oldřich Pelikán z Filozofickej fakulty Palackého univerzity v Olomouci. Od štud. r. 1954/55 bude Dr Pelikán interným pred nášaterom klasickej archeologie.

This content downloaded from 188.72.126.181 on Mon, 16 Jun 2014 08:38:39 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

2f>6 Archiv pro dějiny filologie

Za štud. r. 1953/54 vykazuje klasická filológia na FFSU poměrně bohatú publikačnú činnost'.

Tak vedúci katedry Dr M. Okál publikoval prvú časť svojich štúdií o gréc kych atomistoch a Epikurovi: „Grécki atomisti a Epikuros". štúdie z oblasti

fyziky. SAV Bratislava 1953. V štátnom pedagogickom nakladatel'stve v Bratislavě vyšiel jeho překlad Komenského „Vel'kej didaktiky" '(1954), v edícii Slovo antiky pri Slovenskom vydavatel'stve krásnej literatúry pře klad vybraných Plutarchových životopisov (1953) a v nakladatel'stve SAV, Diogenes Laertios: životopisy slávnych filozofov (2 sv.), 1954. Okrem toho má pripravený do tlače překlad troch Aristofanových komédií: Oblaky, Vtáci a Plutos, ďalej Sofoklovú tragédiu Oidipus na Koloně. Tieto překlady vyjdú v edici Slovo antiky, pri čom к Sofoklovej tragédii Oidipus na Koloně budú připojené už prv pripravené dva překlady Antigona a Oidipus král'. Pre Divadel'ný časopis napísal Dr Okál obsiahlu studiu o struktuře Aristo fanových komédií a jeho dramatickom umění. Pre Slovenské pohl'ady na písal obsiahlu štúdiu o Aristofanovom svetonázore a o jeho vplyve na svě tová literatúru. Táto štúdia vyjde zároveň s ukážkami z Aristofanových komédií pri příležitosti Aristofanových osláv v mesiaci októbri 1954. V re cenziách v časopisoch SAV posúdil tiež niektoré odborné práce z klasickej filologie (napr. Ludvíkovského život a náuka filozofa Epikura). Dr M. Okál pokračuje ďalej v práci o gréckych atomistoch a pripravuje niektoré ďalšie překlady z antickej literatúry, z ktorých třeba zvlášť spomenúť připravo vaný překlad Homérovej Iliady a Odysey.

Odb. asistent Dr J. špaňár připravil do tlače pre SAV menšiu prácu život a náuka Herakleita z Efezu, překlad doxograf. zpráv ako i Herakleitových zlomkov s úvodnou štúdiou a poznámkami. Ďalej přeložil pre SAV Descarte sovu rozpravu, Regulae ad directionem ingenii a tri menšie dizertácie slo venského baconistu Jána Laurenczyho. Uveřejnil tiež niekol'ko recenzií odbor, knih z klasickej filologie (v časopisoch SAV a v Slovenských pohl'a doch). Pracuje na váčšej monografii o Herakleitovi z Efezu a chystá pře klad váčšieho výběru z Lukiana pre edíciu Slovo antiky.

Asistent Jiří Boháč připravuje do tlače pre ČSAV svoju diplomovú prácu „Kerčské vázy v československých zbierkách". Uveřejnil tiež referáty o no vinkách z klasickej archeologie.

V rámci katedry klasickej a románskej filologie přispěli taktiež oba pred nášatelia klasickej filologie niekol'kými príspěvkami. Dr Okál referoval o nových sovietských publikáciach z odboru vied o antickom starověku a o vybraných problémoch z Věstníku drevnej istorii. V obšírnom referáte podal tiež výstižný obraz Aristofanovho světonázoru. Dr špaňár referoval o Sergejevových Dějinách starověkého Grécka a o Sergejenkovej knihe o Pompějách.

Prednásatelia klasickej filologie přispěli tiež niekol'kými pripomienkami к definitívnemu návrhu studijného plánu klasickej filologie a klasickej archeologie.

Vo svojej pedagogickej činnosti opierajú sa prednásatelia klasickej filo logie predovšetkým o odbornú literatúru sovietsku a pokrokových vedcov kapitalistických štátov, nakol'ko im je táto literatúra přístupná.

J. Špaňár

This content downloaded from 188.72.126.181 on Mon, 16 Jun 2014 08:38:39 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions