Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Nynější stav studií antiky na čsl. universitáchAuthor(s): b, Radislav Hošek, Karel Janáček, Julie Nováková and Július ŠpaňárSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 76, Čís. 1 (1953), pp. 147-151Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23459591 .

Accessed: 14/06/2014 17:01

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 185.2.32.21 on Sat, 14 Jun 2014 17:01:50 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Archiv pro dějiny filologie 147

Nynější stav studií antiky na čsl. universitách.

Katedra věd o antickém starověku Karlovy university.

Katedra přísluší к filosoficko-historické fakultě a zahrnuje tyto obory: latinský jazyk a literatura (starověk i středověk), řecký jazyk a literatura (starověk, středověk a

novověk), starověké dějiny, starověká archeologie.

Ve školním roce 1952/53 má katedra 11 členů: akademik prof. Dr. Antonín Salač, <

vedoucí učitel; akademik prof. Dr. Josef Dobiáš; čl. kor. Akademie ČSR prof. Dr. Bo

humil Ryba; prof. Dr. Karel Svoboda; státní doc. Dr. Ladislav Varcl; státní doc.

Dr. Dimitrij Papas; odb. asist. soukromý docent Dr. Zdeněk Vysoký; odb. asist. Dr. Jiří

Frel; odb. asist. Dr. Bořivoj Borecký, tajemník katedry; asist. Dr. Jan Pečírka; asist.

Jan Janda.

V zimním semestru byly uspořádány katedrou dve významnější diskuse:

V říjnu přednesli prof. K. Svoboda a doc. L. Varcl referáty o knize prof. Dr. F. No

votného „O Platonovi". Prof. K. Svoboda podal přehled Novotného studií o Platonovi

a obsah díla, které je vyvrcholením této práce. Při hodnocení konstatoval, že Novotný sice neposuzuje Platonovo myšlení, ale sám neskrývá svůj vlastní světový názor: je to

platonství, zlidštěné osvíceným křesťanstvím. К Platonovi poutá Novotného Platonova

poetičnost, ethičnost, jeho učení o světě neměnných pravd a náboženská a politická komser

vativnost. V diskusi ukázal asistent J. Pečírka na několika příkladech, že F. Novotný

nebyl objektivní při své práci a nepodal na př. objektivně obsah Ústavy. Tato diskuse

byla konána v rámci katedry.

V listopadu 11 příležitosti měsíce čsi.-sovětského přátelství byla uspořádána při aktivu

posluchačů diskuse o antických studiích v SSSR. Prof. K. Svoboda referoval o studiu kla

sické filologie v SSSR, as. J. Pečírka o práci sovětských badatelů v oboru starověkých

dějin, o antické archeologii v SSSR podal zprávu odb. as. J. Frel. У diskusi doplnil aka

demik A. Salač referáty a naznačil některé úkoly, které stojí před naší vědou, doc. L.

Varcl ukázal význam Tronského „Dějin antické literatury" a odb. as. B. Borecký ukázal,

jak sovětští badatelé překonávají obtíže v tomto oboru a navazují na pokrokové tradice

studia starověku.

Závěrečné zkoušky v r. 1952: V roce 1952 dokončilo studium latiny jako hlavního oboru

8 posluchačů. Byly podány a schváleny diplomní práce o těchto themiatech: Císařští otroci

a vývoj otrocké práce v dolech za císařství (J. Burian); Cato Starší De agricultura (F.

Dlesk); Lucretiovo učení o vývoji společnosti (J. Koupil); Technicky odborné a lidové

složky v t. ř. Medicína Plinii (H. Peterka); Produktivní suffixy jako nástroj rozvoje

latinské prósy v poslední třetině 1. stol. η. 1. (M. Pláteníková); Odraz českého rybníkářství

v latinské literatuře humanistické. [= Interpretace knihy I. Dubravii De piscinis.] (A.

Schmidtová); O společenském pozadí a povaze Petroniova románu (M. Soukup); Mzdy

v Diokleciánově ediktu de pretiis (Z. Veverka). b— Ъ—

Katedra starověké kultury na brněnské universitě.

Na brněnské filosofické fakultě se pěstují řecká a římská studia na katedře starověké

kultury, která je složena ze čtyř seminářů, a to: semináře pro klasickou filologii, semi

náře pro klasickou archeologii, semináře pro starověké dějiny a semináře pro srovnávací

jazykozpyt. Vedoucím katedry je prof. Dr. Václav Machek, tajemníkem katedry je odb.

asistent Dr. Radislav Hošek.

V semináři pro klasickou filologii přednášejí prof. Dr. Ferdinand Stiebitz (ředitel semi

náře, antická literatura, starověké dějiny), prof. Dr. Jaroslav Ludvíkovský (antická lite

ratura, mediaevalistika), prof. Dr. František Novotný (gramatika, metrika), odb. asistent

This content downloaded from 185.2.32.21 on Sat, 14 Jun 2014 17:01:50 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

148 Archiv pro dějiny filologie

Dr. Radislav Hošek (antická náboženství, filosofie, starověké dějiny), asistent Dr. Antonín

Bartoněk (gramatika, spec. kursy řečtiny), externí lektor profesor Antonín Hartman

(metodika, lekt. kursy latiny); v semináři pro starověké dějiny konají přednášky prof. Dr. Ferdinand Stiebitz (ředitel semináře), odb. asistent Dr. Radislav Hošek a asistent Dr. Zdeněk Zlatuška (antická historiografie, dějiny římských provincií); v semináři pró klasickou archeologii přednášejí prof. Dr. Gabriel Hejzlar (ředitel semináře, řecké a římské

umění) a odb. asistent Dr. Radko M. Pernička . (Kréta, římské provinciální umění);

^ v semináři pro srovnávací jazykozpyt koná všechny přednášky prof. Dr. Václav Machek, asistentkou je Eva Havlová.

Semináře se věnují činnosti pedagogické, vědecké a popularisační. Tato činnost je řízena

katedrou, zasahuje však i do působnosti kateder jiných. Členové semirjáře pro klasickou

filologii přednášejí vedle latiny a řečtiny (v roč. I—IV) i latinu posluchačům archivního

studia (prof. Ludvíkovský, asistent Zlatuška), řečtinu posluchačům klasické archeologie

(Hošek), slavistiky (Bartoněk) a pro posluchače filosofie koná kurs řecké filosofické

terminologie Bartoněk. Vedle toho pořádá seminář pro zájemce z ostatních fakult

lektorské kursy latiny ve dvou odděleních, a to latinu jednak pro posluchače fakult příro

dovědeckých a lékařských, jednak pro posluchače fakult pedagogické a filosofické (Hart

man) .

Minulý rok zakončily Eva Havlová a Drahomíra Šimková-Kožmínová studium latiny

diplomovými pracemi u prof. Ludvíkovského. Své diplomové práce, které přinášely úpravu

textu, překlad a výklad vybraného místa z Komenského Vševědy (grad. V, kap. 7 a grad. VI, kap. 4.), obhájily obě kandidátky velmi úspěšně. Jejich práce bude příspěvkem pro

český překlad Vševědy, který připravuje prof. Ludvíkovský. Z významnějších pracovních výsledků pedagogických připomínám sepsání učebnice

Latinská historická skladba a stilistika prof. Novotným. Tato učebnice prošla řízením

katedry a vyjde nejprve jako skripta. Z ostatní vědecké a překladatelské činnosti uvádím aspoň to, že prof. Machek dokončil

'knihu česká a slovenská jména rostlin (vyjde v čs. Ak. věd), prof. Stiebitz dokončil sebrání

pramenů pro knihu Antické názory o dědičnosti a přeložil řadu antických spisů (4 Plu

tarchovy životopisy, 6 pojednání z Moralií, rozšířený výbor řecké lyriky, dokončuje překlad Herodota, chystá překlad Thukydida), prof. Ludvíkovský vydal knižně překlad Diogena Laertia Život a učení filosofa Eipikura, pracuje na překladu Komenského Pansofie a no vém vydání Kristiánovy legendy, profesor Hejzlar pracuje o topografii Říma podle nověj ších výkopů a o velkoměstském domě římském, asistent Pernička chystá práci o římské

keramice v našich zemích, asistent Hošek o Moesii v III. а IV. stol. η. 1. Asistenti Hošek, Pernička, Zlatuška, Češka (nyní na vojně) se zúčastnili prací při

vydání překladů Maškina, Sergejeva, Farringtona (II. díl), které pomáhají naší vědě

v boji proti kosmopolitismu a objektivismu.

Členové katedry aktivně pracují ve Společnosti pro šíření vědeckých a politických znalostí. Profesor Stiebitz je vedoucím podsekce Starověké kultury, asistent Hošek

je jejím tajemníkem. Katedra připravuje v rámci' Společnosti cyklus večerů na téma

Nové pohledy na antické Řecko. Přednášky, které si kladou za cíl ukázat pravou pod statu antické formy otrokářského řádu, prosloví profesoři Stiebitz, Hejzlar, asistenti

Hošek, Pernička, Zlatuška, Bartoněk.

Katedra se schází každých čtrnáct dní. Zabývá se problematikou vlastní práce, kri

tikou prací svých členů i kritikou nových knih. Významný podíl má katedra na ideolo

gickém růstu svých členů. Minulý rok diskutovala katedra o některých základních

spisech klasiků marxismu-leninismu, letos o Ekonomických problémech J. V. Stalina.

Mimo to se členové katedry školí sami i v kroužcích, asistenti Hošek a Pernička

navštěvují Vyšší stranickou školu.

Velkou pozornost věnuje katedra novým pokrokovým knihám, zejména sovětským,

protože jejich pracovní metody a pracovní výsledky může nejspíše uplatnit ve vlastní

práci. Od září proběhly na katedře tyto referáty: profesor Novotný referoval o Mali

This content downloaded from 185.2.32.21 on Sat, 14 Jun 2014 17:01:50 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Archiv pro dějiny filologie 149

ninově Latinsko-ruském slovníku (jeho připomínky hodlá katedra zaslat profesoru

Malininovi, aby tak navázala přímou spolupráci mezi našimi a sovětskými badateli),

vysoko ocenil Sobolevského Mluvnici latinského jazyka, profesor Ludvíkovský pojednal o knihách Farringtonových Věda ve starém Sečku, profesor Hejzlar podal přehled sovětských výkopů a pojednal o některých archeologických problémech, profesor Stiebitz

přednášel o vybraných problémech z Vestniku drevnej istoriji. V lednu a únoru bude katedra diskutovat o veřejných přednáškách pro „Společnost"

a o syllabech přednášek pro letní semestr. Zkušenosti z přednášek a zkoušek zimního

semestru zhodnotí členové katedry v březnu. Tak také připraví i připomínky stran osnov pro MŠVU.

К prohloubení odborných znalostí asistentů povede profesor Novotný vybraný se minář pro asistenty nad svůj úvazek.

Práce katedry je vcelku uspokojivá, chybí jí však větší soustředění к vlastní peda

gogické práci, které se bude proto s větší intensivitou věnovat v letním semestru.

Radislav Hošek.

Vědy o antickém starověku na Palackého universitě.

1. Klasická filologie, starověké dějiny a klasická archeologie jsou na PU zastoupeny na fakultě filosofické, v katedře pro klasickou filologii a obecné vědy filologické (fonetiku,

obecný a srovnávací jazykozpyt). 2. Přednášející: vedoucí katedry profesor Dr Karel Janáček (klasická filologie a

srovnávací jazykozpyt); odb. asistent Dr Julie Nováková (klasická filologie a starověké

dějiny); odb. asistent Dr Oldřich Pelikán (klasická filologie, klasická archeologie). Všichni

pracují od počátku své působnosti na PU nejméně ve dvou katedrách.

3. V září a v říjnu byla práce v odd. věd o antickém starověku podvázána různorodostí

katedry a z ní vyplývajícím návalem administrativy. Za listopad vykazuje katedra ze

jména tuto činnost: a) ve filologickém odboru PU (sdružení všech filologických kateder) přednášel 12. XI. t. r. s. Janáček na thema „Jak vzniká speciální slovník (na příkladě Sexta Empirika)"; b) na sjezdu latinářů olomouckého kraje dne 27. XI. přednášela s. Nováková na thema „Římské právo — obraz sociální struktury římské společnosti" a s. Pelikán „Pompeji — typ hellenistického města" (doprovázeno promítáním snímků); c) v rámci „Dne sovětské vědy" 29. XI. podala s. Nováková v literárně-historické sekci referát o vlivu sovětské vědy na práci v klasickém oddělení katedry. Všecky uvedené

přednášky byly provázeny živou diskusí.

4. V uplynulém školním roce ukončili studium latiny jako hlavního oboru tři poslu chači: Vlasta Navrátilová (dipl. práce: Postava Scipiona Mladšího u Cicerona), Ladislav

Pallas (dipl. práce a dissertaee: Prostředky optimátů v boji proti Grakchům) a Zdeňka Švábová .(dipl. práce a dissertaee: Ciceronův postoj к bratřím Grakchům).

Dr Karel Janáček.

Vliv sovětské vědy na klasickou filologii na PU.

(Referát, podaný v rámci „Dne sovětské vědy", jenž byl uspořádán Palackého univer

sitou, Společností pro šíření vědeckých a politických znalostí a Krajským výborem SČSP

v Olomouci dne 29. listopadu 1952.)

Sovětská klasická filologie stojí nyní na počátku svého prvního rozmachu, který byl umožněn klasickým projevem s. Stalina proti marrismu. S odklizením této jazykovědné

úchylky propukl v SSSR zájem o systematickou gramatiku a srovnávací jazykozpyt, takže

sovětská vláda může nyní zvýšenou měrou zavádět nebo obnovovat latinu na školách

a začít s výchovou vysokoškolských kádrů pro budoucí vyučování řečtině, jak se doví

dáme především ze sovětských časopisů a z vyprávění našich sovětských hostí. Ohlas

This content downloaded from 185.2.32.21 on Sat, 14 Jun 2014 17:01:50 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

150 Archiv pro dějiny filologie

tohoto filologického ruchu je v československé klasické filologii dosud slabý, neboť naše závazné studijní plány, jednotné pro všecky filosofické fakulty, kladou váhu na její partie historické. Činí tak proto, abychom si především dokonale uvědomili hospodářskou základnu antiky, totiž otrokářský řád, a zbavili se tak vžitého idealistického pojetí tohoto dějinného údobí. Proto se důsledky Stalinova projevu projevují v práci klasického

oddělení naší katedry prozatím jen mimo rámec úředně závazných osnov. Sem patří

především seminář srovnávací lexikografie pro asistenty, vedený s. Janáčkem, a lektorát

řečtiny pro aspiranty, asistenty a posluchače jiných filologických kateder. Jinak pěstu

jeme v naší katedře klasickou filologii především jako vědu historickou, po vzoru sovět

ských universit, na nichž je tento obor prozatím přičleněn к fakultě historické (zatím co na pedvuzech je oborem jazykovědným). Historioké pojetí antiky se u nás projevuje jednak v náplni povinných seminářů, ve kterých nám osnovy dovolují vybrat si ke cvi

čení kterýkoli text, jednak v rázu těch cvičení a přednášek, které jsou volné nebo o které

jsme si osnovy rozšířili sami. Tak na př. v semináři latiny pro vyšší ročníky místo textů

dokonalých slohově studujeme texty významné pro poznání společenské struktury sta

rého věku. Podobně v někdejším semináři starověkých dějin, kde jsme už před třemi lety čtli neklasickou Ciceronovu řeč o návrhu pozemkové reformy; stejně v nověji zavedeném

semináři pramenů к římským dějinám, kde probíráme texty o zemědělské výrobě, smlou

vy, zákony a pod. Přecházím к přednáškám a cvičením, která jsme si zavedli sami. To byl nejdříve kurs římského práva, který jsme zařadili do studijního plánu pro loňský III. ročník latiny; užili jsme způsobu seminárního, t. j. sledovali jsme přímo v doku mentech přežitky rodového a patriarchálního zřízení v Římě a zákony týkající se otroků.

Naším největším experimentem bylo zavedení semináře starověkých dějin pro nelatináře.

Nevěděli jsme tehdy ještě, že takové semináře mají v SSSR, tím méně, jak je vedou. Přivedl nás к tomuto pokusu přímý vliv sovětské vědy, t. j. důraz, který sovětští histo

rikové kladou na hospodářskou základnu v antice. Začala jsem proto před třemi roky, z podnětu zesnulého prof. Gliicklicha, překládat dokumenty к hospodářským dějinám starého věku; těchto překladů je dnes kniha a staly se podkladem našich cvičení pro nelatináře. V tomto semestru má tento seminář pro množství zájemců, právě jako loni, dvě oddělení: nižší pro I. ročník historiků, vyšší hlavně pro filosofy. Ve vyšším jsme věnovali letos od počátku školního roku devět lekcí jedinému textu, gortynským zákonům, o kterých posluchači prohlašují, že je nutně potřebují, aby lépe rozuměli Engelsovi. Z takových a podobných projevů bude snad možno uzavírat, že se skutečně splňuje cíl tohoto semináře: napomáhati v oblasti starého věku к tomu, aby si studující pevně vštípili vědomí, že historie jako. věda a historický materialismus vůbec není učenou kon

strukcí, nýbrž plyne z faktů a jejich trpělivého výkladu. — Nyní ještě několik slov 0 technice naší práce. Z ministerských směrnic i ze zmínek našich sovětských hostí víme,

jak veliká váha se klade v sovětských vysokých školách na kolektivnost práce a na aktiv nost posluchačů. I my se snažíme o takový živější způsob práce. Už druhý rok vedeme seminář latiny pro vyšší ročníky vždycky dva, historik s filologem, aby probíraný doku ment byl prozkoumán a osvětlen co nejúplněji a aby naše vzájemné spory strhly členy semináře к diskusi. Vyšší oddělení semináře starověkých dějin pro filosofy se vyvinulo v pracovní kolektiv, jehož prudké diskuse jsou poučné pro obě strany, pro posluchače 1 pro vedoucí, členové semináře nám podali velmi reálné zlepšovací náměty. Z podnětu loňského II. ročníku latiny jsme zavedli historický seminář pro nelatináře ve dvou oddě

leních; na podnět loňského I. ročníku historiků probíráme texty v letošním nižším odd. semináře souběžně s přednáškou „Přehled starověkých dějin", a to i doklady к dějinám starého Orientu, což se snám velice osvědčuje. Rovněž z podnětu posluchačů jsme letos zavedli diplomový proseminář pro III. ročník latiny. Přednášky, pokud možno, usku

tečňujeme alesipoň zčásti ve formě diskuse nebo otázek a odpovědí. Julie Nováková.

Vědy o antickém starověku na Slovenské universitě v Bratislavě.

1. Na FFSU v Bratislavě je zastúpený odbor klasickej filologie a starověkých dejín.

This content downloaded from 185.2.32.21 on Sat, 14 Jun 2014 17:01:50 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Archiv pro dějiny filologie 151

Odbor klasickej archeologie nie je zatial' zastúpený. Klasická filologia je pridelená ku Katedře ruštiny, slavistiky a moderných filologií. Od letného semestra bude klasická

filologia časťou katedry moderných filologií. Starověké dějiny sú súčasťou katedry vše

obecných dějin. 2. Klasickú filologiu na FFSU prednáša jú: a) odb. asistent, súkromý docent Dr Miloslav Okál, riaditel' Seminára pre klasickú

filologiu, ktorý súčasne prednáša stredovekú latinu pre archivárov;

b) odb. asistent Dr Julius Špaňár. Starověké dějiny prednáša asistentka T. Pišútová-Schwarzová. 3. Keďže klasická filologia na FFSU netvořila samostatnú katedru, ale bola naopak

súčasťou nesúrodej katedry ruštiny, slavistiky a moderných filologií, nemohla vyvíjať v rámci katedry vačšiu činnost'. Napriek tomu v rámci subkatedry podal obšírný referát o stave klasickej filologie v SSSR Dr Miloslav Okál. O štúdiu latiny na středných školách

v SSSR referoval Dr Július špaňár. V októbri 1952 zúčastnili sa přednášatelia a poslu cháči klasickej filologie zájazdu do Leányvaru pri Komárně, usporiadaného Seminárom

pre klasickú filologiu a klasickú archeologiu FFMU v Brne. Pri tej příležitosti si účast

níci zájazdu prezreli aj Rímske múzeum v Komárně. 4. V šk. r. 1951/52 ukončili štúdium latiny ako hlavného predmetu traja poslucháči: Jozef Hlinka, vypracoval diplomovú prácu „Římska kolonizácia Panonie".

Mária Podhájecká, vypracovala diplomovú prácu „Pokrokové názory Lucretia o vý

boji 1'udskej spoločnosti". Mária Vyvijalová, vypracovala dipl. prácu „Vojna so Spartakem".

Július Špaňár.

This content downloaded from 185.2.32.21 on Sat, 14 Jun 2014 17:01:50 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions