O jazyku Antonína Marka po stránce grammatické i lexikální. (Pokračování.)

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

O jazyku Antonína Marka po stránce grammatické i lexikální. (Pokračování.)Author(s): František ŠimekSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 50, Čís. 4/5 (1923), pp. 217-228Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23454170 .

Accessed: 16/06/2014 08:11

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected].

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 195.34.79.158 on Mon, 16 Jun 2014 08:11:31 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasp

http://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasp

http://www.jstor.org/stable/23454170?origin=JSTOR-pdf

http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp


217

O jazyku Antonína Marka po stránce grammatické i lexikální.

Napsal František Šimek.

(Pokračování.)

Ze slovanských jazyků snažil se Marek zdomácnit! v češtině

především četná slova ruská. Zálibu k ruštině — jako k ostat

ním jazykům slovanským — vzbudil v něm Jungmann už v Li

toměřicích; a málokterý český spisovatel té doby čítal horlivěji

jinoslovanské spisy v originále než Marek. Hojné svědectví toho

skýtají zachované dopisy Markovy; také J. V. Frič v Pamětech

(I. str. 153 n.) píše: »Nebylo básníka nebo vůbec vynikajícího spisovatele polského, ruského nebo jihoslovanského, jehožto plodů

by (Marek) neznal a nečetl v originále, c Mnozí vynikající Slované, kteří přišli do Čech, poctili také Ant. Marka návštěvou na jeho

faře; tak Rus Srezněvský, Srb Vuk St. Karadžič,Lužičané M. Hornik

a Arn. Smoleř.1

Nejvřelejší sympathie choval ovšem Marek k Rusku, jako většina tehdejších vlastenců, a není divu, že jeho slovník obsa

huje četné rusismy, z nichž valná většina však s Markem zase

napadla, jak ukazuje tento přehled:

+ barin m., rus. 6a pu ht. (pán): ruští řemesníci (!) jsau na

^větším díle křepostný lid venkovský, jenž za povolením svých barinův a se závazkem zprávného (!) odvádění uloženého obroku

(uroku) opauštějí svau derevni (ves) ČČM. 1840, 304, 11. + batuška m., rus. GaTioiHKa: pamatuji ještě našeho baťušku

(tatíčka) So vorová (!) ČČM. 1832, 222. 15. bodrý adj., ras. óoflpuií: mravy (ve hře Kocebuově) dosti

jsau svěží, bodré (sind doch die Charaktere recht frisch und

lebendig) Div. z och. 22, 28.

bohatýr m., 6oraTE>ipí>: Tu jest ještě celé lajsko bohatýrů a vojáků ib. 36, 15.

bujvol m. (buvol), 6yHBOjiíi : takový chlap w bugwola za

šitý Omylové 49, 6. ** buran m., óypaHi: Každý burný poryv větru nazývá se

v Sibiři buranem a mohl by se nazvati bratrem buranůw afric

kých GČM. 1838, 240, '22. ** carovati nedok., srv. rus. napcTBOnaTt: Až podnes stojí

Moskva, ... a Petra Velikého hrady nedobytné, jenž ve své vládě

drží statně carugjce dvau dílů země staré valné polovice Nové

bás. 5 (1814) 117, 25. ** cenitel m. (kritik), ntnnTeJfc : jakž se domnívali módní

cenitelowé schopností přírodných GČM. 1832, 79, 8.

+ čalma f., lajiaia: Kdo to vypařuje čerwence z čalmy

(z turbanu)? ib. 224, 5.

1 Jakubec str. 50, 53.



218 František Šimek:

+ časilti nedok. (častovati, hostiti), laCTHTL· : (Jusupov byl) povděčen tomu, když cizincově dali se u něho čaftiti Světozor

1834, 191 a, 6. ** červenec m. (dukát), MepKOHeni·: v. čalma.

činovnik m. (úředník, důstojník), ηηηοβηηκγβ: vstaupili v bárku tři ruští činownjci ib. 202 b, 26.

'

4- Čtec m. (předčitatel), ixeu.'B: Bylť to očekávaný čtec ČČM, 1832, 79, 16.

čudný 1

adj. (podivný), HyflHOH: Snadno Palaemona plýváním

svým překonal bych, i s tím, jenž v cudné proměně byl bylinau

(miraque quem subito reddidit herba deum) Krok I. 4. 1823, 8, 8. + derevně f. (vesnice), ^epeBHH v. barin. *** duma f. (domněnka, myšlenka, snaha), ayaia: přímou

máje v srdci důmu2 (sic), že zákon plním po rozumu Prvotiny

1814,50, 17; Již uhašená (!) hlaveň Lojolovy dumy, co z vlasti které zbylé dožírala rumy Nové bás. 5. 1814, 116, 13.

** dvornik m. (vrátný), flBopHHKï>: Každý dům (v Petro

hradě) má svého dwornjka; —jen třeba zatáhnauti zvonkem, a i hňed se svižný dwofnjk chópí závory ČČM. 1840, 307, 21.

** hlahol m. (sloveso), raároJTB: Kutná Hora (odvozovali

staří) od mnišského oděvů (!); proč ne raději od hlaholu kutiti, t. j. dobývati kovy Prvotiny 1815, 206, 30.

+ hostiná f. (hostinský pokoj), rocTEHaa: Mezi tím sme (!) vešli w hostinnaU (sic!) ČČM. 1832, 77, 16.

*** houleti se nedok. (procházeti se), ryjitTt: Již od ranič

kého rána haulely se nesčíslné tlupy národu na obau břehách

řeky Nevy Světozor 1834, 202 a, 44. *** chrámina f. (chrám, Musentempel), xpaminia: chyba ale

jeho (Bursova), že ostatním básníkům vykazuje místo jen v po bočních výklenkách při své chrámině Div. z och. 26, 11.

+ jarký adj. (jasný, pestrý), apidíí: bílý, jasný křišfal (!) pak hází v mistrném svém zdělání všecky garké barvy jako z nějaké duhy od sebe ČČM. 1840, 305, 15.

+ kabala f. (nevolnictví), icaóaJia: Před nedávnem panoval tuto surový obyčej, novým řízením ale zamezený, tak nazvaná

kabala neb zaprodání své svobody ČČM. 1838, 243, 25. ** karé n., Kape (pův. z franc.; vojsko sestavené do čťver

hranu, zády dovnitř) : (před očima samého cara) semknaut se

w karé, potěšit se plukovým ohněm — tof ne boj, anobrž hod

ČČM. 1832, 222, 28; W karejách hřmí bubny a po slovu voj 1

Adjektivum toto mohl znáti Marek i ze slovenštiny (srovn. Jung mann 1, 321 a Bartoš, Dialektický slovník moravský s. v.). 2 Nad kroužkovaným ů v tomto dokladi? se pozastavuje Jungmann (list z 2. srpna 1813, ČČM.1882, 3B) : . ..proč ne raději s Poláky a Rusy duma f.; patrno ze slov Jungmannových dále, že původně Marek psal tu gen. důmů — bral tedy slovo za m., což mu rovněž Jungmann vytkl. Slovo duma — jak poznamenává i Jungmann — jest nejen v ruštiněr nýbrž i v polštině.



O jazyku Ant. Marka po stránce grammatické i lexikální. 219

vody rozlehá se v oslavu ruského cára i vojska veaelé hurá!

ib. 223, 35. ** kareta f. (úplně krytý kočár na perách), Kapara: ;Mezi

psí spřeží Samojeda a jochymovskan karetau místního ■ guberna tora zavírá se téměř všeobecná historie ČČM. 1838, 242, 12.

+ kohda ad v., Korfla: V té době, kohda ptactvo kvílí pod větvemi . . ., tu ospalá se zvednu; Marek sám vykládá v pozn.:

kohda, tolik co kdy Prvotiny 1815, 177, 9. + kokošník m., kokouibhki. (auktor sám vykládá v zá

vorkách): Ženské vysoké silné postavy (bylo tu viděti) w kokoff

njku (čepení ruském) a sarafonách Světozor 1834, 202 a, 52.

kolesnice f., KOJieCHHija: Možná v tom rada jest ta, že se

mohau najmauti dvoj- i čtverospřežní kolesnice s kočím ČČM.

1840, 306, 7. ** komenda f. (velení), KOMaH/ja: pod komendau hraběte

Mikoláše Michaloviče Kamenského ib. 1832, 222, 13. ** komendant m., (velitel) KOMeH^amt: Otcové komendanti —

dobří páni; —- oni dali mně (vojákovi) čisté propuštění ib. 221, 28. ** konice f. (jízda, kavalerie), KOHHWja: Přikluše konice,

rubá po hrotech, povykuje ČČM. 1832, 223, 25. *** konno adv. (jízdecky) (v rušt. adj. kohhhh; kohho

v několika složeninách): Nyní se rozbrkal shon lájska, pěšky, konno i vozno Div. z och. 22, 13.

konný adj. (jízdecký), kohhhh: To též platí o figurách zvířat

a lidí pěších i konných CČM. 1838, 241, 35. + kráska f. (barva, líčidlo), KpaCKa: V Rusích dříve se panstvo

líčilo kráskami, nyní sedlky ve vsích Krok I. 4. 1823, 144, 18.

+ křepostný adj., KpinoCTHOH: V Rusii druhdy 100 slauží

cích, vzatých z lidu »křepostného« (tělesně poddaného) obsluhuje

jedinaa vrchnost ČČM. 1840, 302, 13 a jindy. ** kudra m., srv. Kyapiï pl.: Můj kudra (pudlík),který obyčejně

do cizích psů se dává a na ně štěkává ČČM. 1832, 221, 17.

+ kusák m. (opasek), KyrnaKX: Kdo to řeže kušák (pás)? ib. 224, 6.

láskati se nedok. (milkovati se), aacKaTB: Já, ať pravdu

povím, láskagu se s bohyní Krok I. 4. 1823, 5, 14.

láti nedok. (štěkatiJ), JiaflTB: Znamenito jest při psích sibiř

ských (1) to, že — tak jako psi v Kongo —

nelagj neb neště

kají ČČM. 1838, 242, 18. + lavečník m. (prodavač, obchodník), aaBOHHHKt^ La-wečnjk.

nebo držitel láyky (= krámu) jest veždy bradatý Rus ČČM. 1840, 308, 6.

+ lávka {. (krám), JiaBica : tak také, kde 40 Rusův, nalézá se:láwka (krám) ib. 308, 6.

1 Sloveso láti vevýznamu štěkati jest i v jazycích jihoslovanskýeh« τ litevštině a lotyštině.




+ lepetdni η. (žvatlání, koktání; zde: skřek), JfleneTaHbe:

(před ruským jazykem francouzský jest tolik,) co stračí lepetánj v přirovnání s písněmi slavíka ČCM. 1832, 80, 33.1

*** lišek m. (nadbytek, hojnost), M merci.: Zdrávě uwáživ

(Vosva), že i při komedii v komedii, která se tuto provozovala, mezi liílkem a malém (!) zůstati udobno ve středě, odříkával svau osobu vážně (das Zuviel und das Zuwenig nichts tauge) Div. z och. 100, 14.

+ malčík m. (chlapec), μ3,3βηηκι> : Lavečník nebo držitel

lávky jest veždy bradatý Rus a po boku svém mívá malčjka ČCM. 1840, 308, 8.

*** malohradský m. z adj. (maloměšťák), podobně v ruštině v složeninách -rpaflCfrió: Odšedše opět do sídelního města málo

na to dáte, co my zde malohradfftj tropíme (wir Kleinstadter) Div. z och. 79, 15.

+ molodec m., MOJiOfleiVB: (kočí) byl silný, rozražitý molodec

ČCM. 1840, 306, 15. + mužík m. (sedlák), MyacHKt: Takových mužjkůw v ba

revných košilích (přicházívá na tisíce do hlavního města) ibid. 304, 14.

*** ndčelnictví n. (v. násl.): v útrobě (!) jeho potýkali se citové mnohem vražedlněji, nežli zfrančení a pošpanihelnění dra

gonové Erbaští zej tra činiti měli pod jeho náčelnictwjm Div.

z och. 120, 28. *** náčelstvo n. (velení), HaiajibCTBO: Pod jeho (Suvorova)

náčelstwem učil sem se nejprvé robotit bodákem ČČM.1832,222,16. *** náloj m. (podstavec, pult), HajioS: Dodej jí (Adrianě)

klíče, w nálogi tureckým kobercem potaženém že se nalezne

měšec s dukáty Omylové 46, 30; Nepošlete^li mu výkupné? —

tam ty peníze w nálogi? ib. 49, 20.

narta2 f., HapTa = psí saně: Dvanáct psův zapřažených -w nartu (saně) ČČM. 1838, 242, 21.

+ nerozčetný adj. (nerozvážný, nerozmyslný), pa3CHëTHHH,

Hepa3CíěMHBHH: Kvapně činíme konec při nerozčetném celo vání

(oscula congerimus properata sine ordine raptim) Krok I. 4. 1823,

6, 27. + obrok m. (úrok, který musí tělesně poddaný platiti pá

novi), οόροκΊ.: Myslit sobě (řemeslník): nepracuji pro sebe, nobrž

pro svého barína. Čím více zaslaužím, tím větší bude můj obrok

OČM. 1840, 304, 28. obzor m., οόβορ'Β: Měj jediné pochodeň k obzoru připrave

nau (in adspectu) Krok I. 4, 9, 30.

1 Jungmann užil slovesa leptati ve významu bleptati v Hlasateli

I 386, 17 (18G6) a subst. verb. leptáni v Prvotinách 1813, 200a, 42. 1 Marek sám vykládá slovo toto v závorce, dále již užívá ho bez

poznámky; tak i u jiných slov tuto uvedených. — Jungmann uvádí

■doklady pro nárt z Kron. Mosk.



O jazyku Ant. Marka po stránce grammatické i lexikální. 22i

odličili se dok. (odlišiti se), οτλη^ητβ: (mladíci) nesnažili se vynikati vtipem/odliéiti se zdvořilosti ČČM. 1832, 77, 28.

okrušiti dok. (v kruhu obklopiti), OKpyacHTt: (Kreml) ve středině celého města stojí na přívrší nad Moskvau řekau, okružen

gfa mocnými kamennými zděmi Světozor 1834, 74a, 65.

opis m. (popis, vylíčení),1 onací.: Zatím mám naději, že ty za opisem jednoho večera neučiníš obecnau závěrku o mravech

města hlavního ČČM. 1832, 81, 25.

opisovali nedok. (líčiti, popisovati),2 onHCHBaTt: Opisuge hosti, zapomínám sám na sebe ČGM. 1832, 78, 34.

opsati dok. (vylíčiti), onacaTS : toliko mi opiffte v nejrych lejší jádrnosti těch čtvero protestantů povahu (skizziren Sie) Div. z och. 1830,52,27; protož opjši tobě včerejší večer ČCM. 1832,75,14.

ordinarec m. (ordonanční vojín, důstojník; zde žertem),

opflHHapeip.: rozžehnav se (vojín) s tovaryši, vypravil se v po

chod tuhle s tím věrným ordinarcem (ukazuje na psa) ČČM.

1832, 222, 2. ** ostroh m. (tvrz), ociport: Ale úsilí takové (utéci ze

Sibiře) bývá marné, nebof Sibiř jest jako nesmírný ostroh (twrz) s nesčíslným obražen zákolím GGM. 1838, 244, 19.

páchati3 nedok. (orati), naxaib: (chrám kazaňské Matky boží) měl za své stavitele a zdobitele pauze tyto bradaté Rusy,,

jenž dneska pluhem ještě zemici páchali ČČM. 1840, 304, 40. ***

palata f. (palác), najiaia: Knížecí palata Omylové 3, 3;

Dlauhým časem i skály se osipají (!), palaty pobořují Šestero 44, 3. **

paluba f., najiyóa: Kéž z paluby se lodní ohléd ještě ke mně (Theseus k Ariadně; Marek k tomu poznamenává: Pa

luba Rusům, das Verdeck des Schiffes) Prvotiny 1815, 179, 45; Jistě že se nad tím kauzelným divadlem na palubě svého korábu

pozarazil Chozrev Mirza Světozor 1834, 202b, 12.

+ parochodný adj. (p. loď — parník), napoxoflHHH: konečně

opodál rozeznal se dýmu (!) prysk z parochodné lodě ib. 202b, 21.

pasoch nocoxii v. LF. 50, 1923, 103.

paeteta f. (paštika), naCTen. : Pirohy (skládanice) chutnají mu (chudému) lépe, nežli chlupatým jazykům pastety štrasburské

ČČM. 1840, 308, 4. + plotiti nedok., πλοτητβ: Tej-niti se jmenuje plotiti, hraditi;

odtud světla nabudau jména Tejn, Tejnice atd. Prvotiny 1815,206,32. *** pobesedovati dok., no6ecisoBaTí>: Jsem jist, že dálkau

uslyším i uvidím zde mnoho takého, o čemž mileji a příjemněji pobesedugi s tebau ČGM. 1832, 81, 28.

+ podrali se dok. (servati se), noflpaTt ca: Jediné hoře

ponesu s sebau do hrobu, že se neudálo mi podrati se na očích

samého císaře ib. 223, 4.

1 Též srbsky v tom významu. a V témž významu už Jungm. ve Ztrac. ráji 1811 a j, 3

Jungmann má doklad jen z RZ.



:222 František Šimek:

+ podrošník m. (pocestný), noflopoacHHKi : (sníh v Sibiři) zaváv některé podrožnjky na sáňkách se psí zápřeží neudušuje

jich do smrti ČČM. 1838, 241, 3. ***

podviha1 f. (rus. πο^βηγβ = znamenitý čin, skutek): A to (klidné vyspání) prospěje, neboť zejtra potřebí dvojnásobné vyspalosti na naši hlavní a státní podwihu (= na provozování

divadla; fur die morgende Haupt-und Staats-Aktion) Div. z och.

126, 11. + pokojnik m. (nebožtík), ποκοηηηκέ: Tu (v hrobě) se ne

rmautí pokojnik nad urážkau své cti Pohřeb, řeč Nigr. 6, 28.

***popoláskati dok. (trochu pomilovati), nojiacicaTb: Z oblohy šlas (Luna) bohyněj popoláskati zemčana jedno Krok I. 4. (1823), 5, 13.

port m. (přístav, z lat. portus), πορττ,: (plavec) odváživ se

moře, z portu ve bauři 'vyjel Krok I. 4 (1823), 3. 12 (e portu): porvati dok. (kobo k čemu = přitisknouti), nopBaTB: Mně

jest opět jako na počátku naších (!) rozkoší, dí pan Bursa, če

kanku (= čekající paní Hořestovou) k prsům svým porwaw Div.

z och. 121, 26.

+ poryv m., nopuBTb: Každý burný poryw větru nazývá se

v Sibiři buranem ČGM. 1838, 240, 22. **

potupili dok. (sklopití), noTyíMflTB: Taková novina mne

hrubě nepotěšuje, odvece Afanazia s potupenýma očičkama (!) se pejříc Div. z och. 56, 16.

+ povozka f. (povoz), nOB03Ka: Ku konci svého přebývání v Petrově najal sem (!) si také takovau powozku ČČM. 1840, 306, 11.

+ pravitelstvo n. (vláda), npaBHTe-iBCTBO : V novějších ča

sech zakládá pro ně (psance sibiřské) prawitelstwo nové osady ČČM. 1838, 244, 21.

+ předvoditel m., npeflBOflBTejib: u nás v gubernii neradil

bych komu jiti v tvém oděvu na večer ne toliko ke gubernatoru, ale ani gubernskému (!) předwoditeli ČČM. 1832, 76, 10.

** přelestný adj. (vábný, půvabný), iipejrecTiiLiií: (Nad rol

níky se povznesli) druzí perem vládnaucí, od listovního v kan

celáři až do skladatele přelestných pověstí ČČM. 1838, 242, 11.

+ příčeska f. (účes), npHieCKa: jindy nelze bylo jináč při staupíti k dámám, leda v střevících, v pudrované přjčesce (Fri

sur) a ve vyšívaném kabátě ČČM. 1832, 76, 22. *** připěv m. (spoluzpěv), πρΗπΐβΐ. : k intrádě trub a bubnů

z oblekárny hřmějících strhl se checht jako přjpěw od veške rého herectva (fiel chorartig das Gelachter) Div. z och. 102, 19.

*** přísluha m. (sluha), npHcayra: Nuže, teď před se do vězení, přjsluho právní Omylové 46, 15.

1 Jungmann cituje tento doklad sub poclvih m. nepřesně, podle

rus. (na náš hlavní a státní podvih).



O jazyku Ant. Marka po stránce grammaticSé i lexikální. 228

*** promknouti dok. (proklouznouti), npOMKnyTE: Nechtěl

bych ni lodí ani od bravu posluhování, ač by tělem promknauf (!)

přes vody možno bylo (dummodo, quas findam corpore, dentur

aquae) Krok I. 4. (1823) 7, 28. ***

promykati nedok., npoiuBiKaTt: Ej, co to promyká skrze

keř? Prvotiny 1814, 28, 28; — p. se: promýkal (!) sem se

tlupami lidí jako na lově v lese mezi stromy ČČM. 1832, 76, 34.

***promyknouti dok. (rychle projiti): chodci za celé minuty na rozmyšlenkách stáli, možno-li kudy promyknauti, by nepřišli

pod kolo ČČM. 1840, 306, 33. *** promykovati nedok.: (mladí mužové se proviňují) když

svýma očima neopatrně semotamo promykugj Omylové 66, 5.

+ promyšleník1 m. (průmyslník), προΜΗπυιβΗΗΗΚ'Β: V Tu

ruchavsku bývá letní dobau držán hlučný trh, ku kterémuž my

slivci, nazváni promyšlenjky, ze svých zimních čižeb (se schází

vají) ČČM. 1838, 244, 2. + prospekt m., npocneKTt: na něvském profpektu zavedené

kašmírské magacíny Světozor 1834, 202 a, 57.

+ pud m., nyflt: Dvanáct psů zapřažených v nartu (saně) uveze náklad od třidceti pudůw (pud po 40 librách) a dva sedáky ČČM. 1838, 242, 22.

+ pušistý adj. (načechraný jako peří), nyniHCTBifi: Tehdáž

obyčejnější jsau dnové jasní a pušistý sněh přikrývá jakoby za

hrávajícím (!) pokrovem útlé plody říše rostlinné ČČM. 1838,

240, 16. *** řešitelně adv. (odhodlaně), ptniHTeJibHO: Když dojde na

nejvejš, spojíme dvě osoby v jednu, praví řeffitelně Afanazia

{rief entschlossen) Div. z och. 37, 6. *** řešitelnost f. (odhodlanost), pimHieJibHOCTb: Jestli mi

starosta do té doby dům svůj nezakáže, ano! zvolal Vosva rychlau

řeffitelnoftj ruku podávaje (rief . . . schnell entschlossen) ib. 62, 4. ***

řešitedlný adj. (rozhodný, významný), ptinHTejibHbiH :

není jinák možno, než že papež, vysílaje toho zemana k výpra vám tak řeffitedlným, jej jistě poctivostí a hodnostmi okrášlil

(auf so riskante Expeditionen) ib. 64, 15. ** řešili nedok. (rozhodnouti), píiniiTb: Už řeffeno, už nyní

na dobrém — a rychle uleěí (!) se muka pochybnosti (Es ist

entschieden) ib. 127, 6. *** retivý adj. (ohnivý, prudký), ρβτΗΒΗΗ: střízlivý Fran

cauz jest už od sebe tak řezký, retiwý a hýbný jako našinec,

když do sebe dvě neb tři pinty vrazil (so inspirirt und agil und

mobil) ib. 134, 15. řezký," pt3KÍfí v. retivý.

1 Marek v dopise z 10. prosince 1841 (CčM. 1892, 301) užívá slova

promyšleník také o Kotlerovi. 2 Též slovensky rezký — řízný, čilý.




řinouti se nedok. (ke komu = kráčeti, hrnouti se), paHyitca. Ta se vztýčil, od vína a tklivosti rozhořev, Čech ze svého sedění

a s plnau sklenicí řinul fe k Vosvě (rannte . ., zu Wespen hin) ib. 129, 25.

+ robotci m. z adj. (robotník, dělník), paóoHiň: Rus Levašev

práci řídil, Ivanov kreslil, ruští robotój hotovili ČČM. 1840, 305,19. *** rovnodušně adv. (lhostejně, rus. adj. paBHOflyniHHH)

viz LF. 49, 1922, 263. + rozbesedovati se dok., pa36eci/i;oBaTb: paničky ze spolku

dle starodobrého práva ženského rozbefedowaly fe, co .Afanazia

svá sola pěla, vespolek Div. z och. 1830, 29, 28.

+ rozsyp m., pa3CEdirB: událo se mu vstaupiti do spolku,,

kterýž se vedením onoho Permikyna, v naměření hledati zlato

nosné rozsypy, v Sibirii za řekau Jenisejem, srazil a sjednotil

CGM. 1842, 133, 13. + rubl m., pyÓJib: Ruský rubl nebuď užíván jako ženského

pohlaví Krok I. 4. (1823), 143, 14.1 *** rukopášný adj., pyKonaniHHH v. LF. 49, 1922, 264. *** samovar m., caMOBapt v. LF. 49, 1922, 264.

+ sarafona f., capaí^Ht (ruský šat ženský bez rukávů): Ženské vysoké, silné postavy (bylo tu viděti) v kokošníku (čepení ruském) a íarafonách Světozor 1834, 202 a, 53.

~h sčet m. (počet, účet), ciëï"h: Takových mužíkův v barev

ných košilích, po starořecku nad kyčlemi přepásaných, majících rukavice na "rukau . . ., sčety po boku, . . . přicházívá na tisíce

do hlavního města CČM. 1840, 304, 16.

+ selanin m. (vesničan), ceJiflHHHi.: Ke dvěma těmato způ sobama života přičiňají ruští selaninové i třetí, totiž orbu GČM.

1838, 242, 8. selo n. (ves), cexo: Radost mám, když vidím, an pod Kav

kazem nová fela zakládáte Jindy a n. 1833, 165 a, 37. *** skučno 2 adv. (teskno,nudno), CKynio: Vosvovi bylo fkučno

při té výchlubě (langweilte das fade Selbstlob) Div. z och. 84, 23.

skuka f. (dlouhá chvíle, nuda), cicyica: protož opíši tobě

včerejší večer, zůstavuje úsudek o dlauhé chvíli (skuce) čili o veselosti velikého světa ČČM. 1832, 75, 15.

+ slovně adv. (rus. cíIOBho = téměř): na věrnost a poctivost

jeho (ruského sluhy) dají se slowně hrady stavětí GČM. 1840,303,16. slyšno adv. (je slyšeti), adj. CJibímHbiH: Slyšno, že naše

krásné slunečko, sám Cár (!) voj vodí svému věrnému vojsku ČČM. 1832, 222, 23.

1 Slova rubl se ovšem užívalo jistě už dříve, až v Jungmannově slovníku není; tak na př. u samého Jungmanna v Hlasateli 1807, II.

148, 20. 3 I v dopisech užívá Marek toho slova, na př. píše 26. září 1843

(ČČM. 1892, 463) Jungmannovi: (v Libuni) jest dosti krátké pobytí skučno, neveselo. Adj. skučný užil už Jungmann v Hlasateli III. (1808) 584, 20.



O jazyku Ant. Marka po stránce grammatické i lexikální. 225·

*** souratník m. ^spolubojovník), copaTHHKT.: Bayard a jeha

rauratnjci přivítali ho (starostu) pochvalným tleskáním (Kriegs

kameraden) Div. z och. 102, 27 (též 141). + stařinka f. (starodávné časy), CTapíma: (Vysloužilec vzpo

míná na boje s Turky:) Konice naše dej se do díla, sekej a kol! Tuje po těcha! Srdce plesá, když si vzpomene na stařinku ČČM. 1832,223,31.

*** středina f. = střed, v. okružiti. + strohý adj., CTporiťí: Kde v měkké břicha slabiny hryz

ftrohý nabyl příčiny, tu k červu (ještěru) rozdrážděným (psům) káži, af ostré zuby v něho vráží (!) Prvotiny 1814, 52, 2.

+ štrojno adv. (v šiku), adj. CTpoHHlJH : A naši (ruští vojáci) chytro a strogno ku předu se činí (= útočí) ČČM. 1832, 223, 35.

+ svojstvo ni (zvláštnost, charakteristický výraz),1 cbohctbo :

Co do slohu znamenitější swogstwa (Hollého) jsau tato Krok II. 2. 317, 20.

+ šči f. (zelná polévka), mn: Na svaté Rusi najde starý voják v každém domě svůj kauteček a lichau lžičku za mískau (!) ššége (ruské gjdlo) ČČM. 1832, 224, 20; Chudý pak libuje si

svoje šči, svau kaši a cibuli ČČM. 1840, 308, 3. *** šutka f. (žert, kratochvíle), myrtca:2 Kdykoli mám nějaké

vrtochy v hlavě, on mi je svými bláznovými šašky a šutky

vždycky (!) vypudí Omylové 7, 10; Šutka se vesele počala

(Die Posse) Div. z och. 126, 27. ** teleha f., Teatra: (prostý Rus ve skladě) se podobně

vším od špatné telehy (vozíku) až ke zvetšelým sapohám (botám)

opatřili může ČČM. 1840, 307, 36. + topivo η., τοπληβο: Kromě toho má každý (rolník) zápřež

koní, krávu, své topiwo ČČM. 1838, 243, 20.

+ tulup, tulup m., Tyaynt: Neoholené brady (bylo tu

viděti), tulupy (kožichy), kaftany a fraky Světozor 1834, 202 a, 50; (dvorník) stlával sobě v průjezdě ... na tvrdé dlažbě, kámen

pod hlavau a ovčí ťulup (kožich) na sobě ČCM. 1840, 307, 26.

+ tumannost f., TyMaHHOCTt: Hlavní ráz krajiny jenisejské

jest mhlavost neb tumannost ČČM. 1838, 240, 12.

+ tundra f., TyHflpa: Mokernaté roviny nazvané tundrami

prostírají se leckdes v nedohledlé rozlehlosti ib. 240, 18.

úděl3 m., y/j-feat: což nám od nevidomého dárce za úděl

poskytnuto Slovesnost 1820, 285, 31. *

údobný adj. (způsobný, vhodný), yflOÓHHH:4 By zvěři pas tvau, nebi smíchem byl vdobným, nah člověk na zem nahaa

1 Též srbsky. ' Před Markem užil Jungmann r. 1813 (Prvotiny 187 b, 30). 3 Slova tohoto užili téhož roku 1820 po prvé Jungmann i Marek

(v Slovesnosti). 4 Podle M. Můrka (AfslPh. 19. 624) význam slova údobný přejal Marek spíše z polského nadobny (krásný), ale výklad Jakubcův jest

pravdě podobnější.

Listy filologicKé. L. 1923. 1«>




Bohem vržen zlobným Nové bás. 5. 1814, 137, 13; W vdob

něgffj přece chvíle v spolku drahých, byť by tělo vězeno být dálkau mělo, duchem aspoň pobudu Vlast. nov. 1815, 70 b, 2; Zdrávě uváživ, že i při komedii v komedii, která se tuto

provozovala, mezi liškem a malém zůstati vdobno ve středě, od

říkával svau osobu vážně, rozumně í vroucně (das Zuviel und

das Zuwenig nichts tauge) Div. z och. 100, 15. *** úhodno adv. (libo), yroflHo: Co bude pět hodin, jestli

vám uhodno (!), opět se shledáme na trhu Omylové 7, 17; Tu

mi připadlo, nébylo-li by úhodno vám nějaké pojednáníčko o té

plácanině sepsati Div. z och. 70, 10. *** úhodnost f., (příležitost), yroflHOCTb: Tím většímu si

přičtu štěstí, čím jistější uhodnofti (!) nabydu, abych vám osobné z celého srdce svého osvědčiti mohl (Geleganheit) ib. 86, 1.

** uhovořiti se dok. (domluviti se), yroBopnxbCfl: s panošmi fe uhowoře obkroěím skušenéhó oře Prvotiny 1814, 52, 30.

uhas m^yRaet: Že vkazům jich (caru) kraj náš nepodléhá český, to sluje pronášeti malomyslné stesky Nové bás. 5.1814,117, 27.

*** ulibka f. (usmání, úsměv), yjiiJÔKa: Je už hodně plno na pozemí? ptal se (starosta) s ulibkau Div. z och. 1830, 11, 16;

Tys nepřeberná! dí s ulibkau starosta (beifallig) ib. 36, 12; du chozradná ulybka dodávala půvab jeho (princově) snědé tvářnosti

Světozor 1834, 203 a, 45. *

unylý adj. (smutný), yHaflHH : dojista v krátkém čase

kníže tauto cestau přijde k unylému dolu za hřbitovem Omylové

68, 28; odpověděl Vosva s unylým hlasem a truchlivau tvářností

(mit klâglichem Tone), Div. z och. 66, 26; Předačky přitom pro

zpěvují líbezně unylau píseň Jindy a n. 1833, 151 a, 12. * úsluha f., ycjiyra: Vezmi za vděk na mé tvrzi co můj

nejmilejší host, Vfluh věrných ochotnost Nové bás. 5 (1814) 95, 16 (stejně v polštině).

+ útes m. (skála), yTëct: Mohyly a nadbřežných utesůw

(sic) nápisy a hieroglyfické křesy vynášejí celau památku po ná

rodech sibiřských (!) ČČM. 1838, 241, 28 (též 241, 32). *** úvětlivě adv. (v. úvětlivost): Po nějaké přestávce dolo

žila (Laura) velmi úwětliwě (hochst verbindlich) Div. z och. 81, 17. *** úvětlivost f., yBÍ3TJHB0CTb: Tu viděl (starosta) mezi

kulisami dceru svau se služebníkem jakýmsi v tak rozvedeném

hovoru, s tolikau pochotností v tváři a postavě, že už přistaupiti

chtěl, aby svau nevoli nad tau přílišnau úwětliwoftj vyjevil (iiber triebene Herablassung) ib. 13, 14.

*** úvětlivý adj. (přívětivý), yeti-MBuS: Byl (Antifol) za

rdělý čili zbledlý ? mrzut čili uwětliw (sic) ? Omylové 47, 7. *** vèrolomce m., BipoJiOMei^ v. LF. 49, 1922, 268. *

věrolomný adj., Btp0Ji0MHHÍí v. LF. 49, "1922, 268.

versta f., Bepcia: Za den a noc uběhnau psi do 180 werstj

(sic) GCM. 1838, 243, 6.



O jazyku Ant.- Marka po stránce grammatické i lexikální. 227

vet interj. (zde, tu), βοτί>: Cvik: Podejte sem ruku, jak pak asi žíla tluče? Ant(ifol) (daje mu políček): Wet jest má ruka Omylové 56, 22.

vkusně adv., BKycat: I já sem (!) si nakaupil nářadí dle

oka wkusně novomodně vyšňořeného ČCM. 1840, 303, 37.

vkusný adj., BKycHHií: Ku konci svého přebývání v Petrově

•najal sem (1) si také takovau povozku — a sice saně wkusného

•díla ib. 306, 11. *

vněšný adj., bhÍsIUHÍh : Wnělfný (zewnitřnj) i vnitřní ne

přítel Prvotiny 1813, 116a, 8.

+ vražda f. (nevraživost), BpasKfla : Byli časové, když cizin cové semeno rozepří trausili a kmen (slovanský) proti kmenu

štvali, aby se od sebe různili, svau vlastní sápali rodinu! Než

stará wražda pominula a umířeni přívětivě se potkáváme na poli -věd Jindy a n. Í833, 165a, 26.

vstretiti dok. (s akk. == potkati se s kým), BCTpiTHTB: sta

rosta vztýčil se, by wftretil přicházejícího Bayarda (stiirzte dem

herabkommenden Bayard entgegen) Div. z och. 142, 11. ***

výdumek m. (výmysl), BH^yiviKa: co by si počali ti, kteří vzácnau schůzku by uspávali stálým mlčením, kdybych

jim neposlala hovorného štěbetu, kterýž ji kratochvílnými(!) weydůmky (sic) svého ducha obveseluje Prvotiny 1813, 112 b, 3.

** vzor1 m. (pohled, vzhled), Ββορ^: Κ tvému (!) (božímu) hledí (!) vzhuru (!) trunu (1) vděčných (!) synu (!) jasny (!) wzor Prvotiny 1816, 225, 8; Pyšné samochvalstvo a vysoko

myslnost živě se vyobrazovaly na bezbradých lícech i wzorách

(sic) některých parketných hrdin ČČM. 1832, 78, 2. ***

vzorný adj., Bsopnuň (— obratný, bystrý): Muži vý

tečný (!) spanilosti vzacne (I), tys Čechům (!) chloubou cizo zemci wzornou Prvotiny 1816, 203, 7.

+ zabříšiti dok. (zabřesknouti, zasvítiti), 3a6pe33KHXB'. hlu

boko v té skalině jest vydlabána jeskyně,' v níž mlha slatin stěny slíží a světlem slunce nezabřjžj Prvotiny 1814, 53, 4.

+ zakabaliti si dok. (zakoupiti něčí svobodu), 3aKa6a;iHTJ&:

(sedlák si najal dělníka na rok na př. za 50 rublů, které mu

mezi rokem vyplatil, a mimo to mu půjčil 10 rublů; v druhém

roce si vypůjčil dělník nových 15 a v třetím třeba 25). Konečně

bylo mu pracovati zdarma a hospodář si jej zakabalil tím způ

sobem, a nejen jeho, ale i ženu a děti. Tím se stalo, že mnohý

hospodář několiko rodin zakabalených k své ruce drží GGM.

1838, 243, 31. (Srvn. kabala). + zákolí n. (kolová ohrada), eaKOJit: Ale úsilí takové (utéci

ze Sibiře) bývá marné, neboť Sibiř jest jako nesmírný ostroh

(tvrz) s nesčíslným ohražen zákoljm, před kterýmž všeliký běhlec

konečně se zaráží ib. 244, 20.

1 Ve významu působ už Jungm. (Ztr. ráj).

15*



228 Fr, Šimek : O jaz. Ant. Marka po str. grammat. i lexik.

záliv1 m., 3ajniBTE>: (Černohorci) odchováni dílem na bauřlivém·

moři adriatického zálivu Jindy a n. 1833, 110 a, 7. ***

zápěv m. (zapění), aantBt: referendár slovům starostovým

nedorozuměl, jelikož při zápěwu: »kdož se s milau ženau pěstíc pěk

ných očí Afanaziných (!) hledal (bei der Stelle) Div.z och. 29, 23. *** zářiti2 nedok., 3apÎTBCH: Stříberným (!) světlem Luna

mi k mé zářila plavbě (praebebat lumen) Krokvi. 4. (1823), 5, 7. + zástruha f., eacipyra: Zlednatělý mech na tundrách

činí, že se zdá, jako by se viděl zčeřený povrch vody. Tyto lednaté vlny nazývají se zástruhami ČČM. 1838, 241, 6.

+ zdštitný adj. (z. list — doporučující), cf. 3&mHTHTi>: Při trhne-li cizokrajan do Petrohradu, nesa si několiko záštjtných

(sic) listů v, at mu starost: »co budeme jisti, co budeme piti «

hlavy neláme ČČM. 1840, 305, 22. ** zaštifovati nedok. (chrániti), 3am(0maT6: (Jsout,) jenž

proti hanných Švábů jizlivosti (!) střele čest vlasti s Kopytářem (!) zafftiťugj směle Nové bás. 5. 1814, 118, 28.

závod iři. (továrna), 3aBOflt: v cárském zrcadelném záwodě

(fabrice) ČČM. 1840, 305, 1. ***

závodshý adj. (po závodsku = po továrnicku), 3aB0flCKÍň::

poněvadž po záwodfku se pracovalo, tedy spěšně šlo od ruky

(fabrikmaBig) Div. z och. 93, 2. + zbiten m., 3ÓHTeHi>: (prostý Ros se občerstvuje) vodau,

k níž šťávy z jahod přidáno, a zbitnem (med uvařený s pepřem)

ČČM. 1840, 307, 40. + zhodra ad v. (srv. adv. óoflpo): tuť zatlauklo se zprudka

a zbodra a referendár Vosva . . . vstaupil do pokoje (rasch und

keck) Div. z och. 75, 15. zřitel m. (divák), 3ρΗτβΛ&: Při slzách všech zřitelů na po

zemí i v ložích . . . skonal Bayard Div. z och. 163, 6.

+ zrýdati nedok. (vzlykati), B3p&i#aTB: v tom psové k běsu

zlícení se vztekle zatnou v jeho (ještěrově) břiše, až v hrozném

zrýdá sklíčení Prvotiny 1814, 54, 11.

+ zvěrolovec m., 3BfcpoJl0Bt v. LF 49, 1922, 270.

+ želáni n.(blahopřání),aceJianie: Už assesorem zde,pravda-li? Skládám své želánj (leh gratulire herzlich) Div. z och. 138, 10.

+ šelati nedok. (přáti, — si), acejiaTt: Já zatím sám se

po městě potaulám. Kupec: Κ čemuž vám želám mnoho potěchy

Omylové 7, 22; Včera umýval (Kristus) nohy tvé (Jidášovy), toliko

želage, by i tvé srdce lak se očistilo Šestero 1831, 29, 29.

+ žhut m. (pešek), acryTt: Mužští si vyberau společnice a posadí se do páru do kola, v prostředu stojí lavice a při ní dívka se

žhutem (Plumpsack) ČČM. 1838, 245, 4 (též 245, 9). (Příště konec.)

1 Už Jungm. ve Ztr. ráji. 2Nejstarší doklad u Jungmanna s. v. je tento Markův; významem·

se blíží ovšem spíše srb. sariti.



Date post:	21-Jan-2017
Category:	Documents
Upload:	lyhanh
View:	226 times
Download:	3 times

O jazyku Antonína Marka po stránce grammatické i lexikální. (Pokračování.)

Documents