Oční astigmatismus a jeho korekce
Absolventská práce
Tereza Goyová
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6
Studijní obor: Diplomovaný oční technik Vedoucí práce: Bc. Veronika Bartoušková
Datum odevzdání práce: 23. 4. 2010
Datum obhajoby:
Praha 2010
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval (a) samostatně a všechny použité
prameny jsem uvedl (a) podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a
zdrojů informací.
Praha 23. dubna 2010
Podpis
Děkuji Bc. Veronice Bartouškové za odborné vedení absolventské práce.
Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována ve Středisku vědeckých
informací Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo
nábřeží 6.
Podpis
Abstrakt v českém jazyce
ABSTRAKT
Goyová Tereza
Oční astigmatismus a jeho korekce
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6
Vedoucí práce: Bc. Veronika Bartoušková
Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2010, 51 stran
ABSTRAKT
V mé práci oční astigmatismus a jeho korekce se snažím přiblížit co nejjednodušeji a
nejsrozumitelněji co je to astigmatismus, jak se dělí, jaké jsou příznaky a příčiny
astigmatismu. Pak zmiňuji anatomii rohovky a čočky a vysvětluji Javalovu podmínku.
Dále se zabývám způsoby, jak lze astigmatismus vyšetřovat. A to jak objektivně pomocí
přístrojů, tak i subjektivně. Mezi objektivní vyšetřovací metody patří skiaskopie, oční
refraktometry a jejich vylepšené verze a oční keratometry. K subjektivním vyšetřovacím
metodám patří Jacksonovy zkřížené cylindry, astigmatický vějíř a subjektivní
dokorigování. Ve třetí části mé teoretické práce se zaměřuji na korekci astigmatismu. Oční
astigmatismus se může korigovat brýlemi – pomocí tórických nebo plancylindrických
brýlových čoček, kontaktními čočkami tvrdými i měkkými a operativně. Obsáhleji se
věnuji operativním zákrokům. Dále se zmiňuji o historii brýlí a kontaktních čoček. U
kontaktních čoček popisuji, jaká je indikace a kontraindikace aplikace kontaktních čoček a
jak o ně pečovat. Praktická část obsahuje statistiku výskytu očního astigmatismu
v závislosti na věku a pohlaví a jeho korekce. Chtěla bych Vám zprostředkovat informace
o výskytu astigmatismu, které jsem střádala během praxe v oční optice a od lidí z mého
okolí. Zaznamenávám, jestli pohlaví či věk předurčuje nějaký určitý druh astigmatismu
nebo jaký druh korekce lidé preferují.
Klíčová slova: astigmatismus, Javalova podmínka, skiaskopie, refraktometr, keratometr,
Jacksonovy zkřížené cylindry, astigmatický vějíř, tórické a plancylindrické brýlové čočky
Abstrakt v anglickém, německém (jiném) jazyce
(Překlad české verze)
ABSTRAKT
Goyová Tereza
Oční astigmatismus a jeho korekce
The eye Astigmatism and itsCorrection.
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6
Vedoucí práce: Mgr. Ivana Nováková, Ph.D.
Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2010, 51stran
ABSTRACT
In my work I would like to describe simply eye astigmatism and its correction. I am going
to write about how we can divide it and what the symptoms and causes are. Afterwards I
mention the anatomy of the cornea and lens and I explain Javal´s condition. Then I write
about examining of the astigmatism. There are two ways how to examine the astigmatism-
either objectivly by some machines or subjectivly. Skiaskopy, eye refractometers and their
improve versions and eye keratometers belong to objektive methods. Subjective methods
are Jackson´s cross cylinders, astigmatic fan and subjective correction. In the third part of
my theoretic work I focus on the correction of eye astigmatism. We can correct it by
spectacles, soft or hard contact lenses or by surgery. I mention more refractive surgery.
Then I write about history of spectacles and contact lenses. I describe indications and
contraindications of application contact lenses and how to care about them. Practical part
contains statistic of occurrence of eye astigmatism and what influence the age, sex and its
correction have on it. I want to give you an information about the occurrence of
astigmatism which I have received during my school practice and from people in my
surroundings. I record if the sex or the age predetermine a certain kind of astigmatism and
what kind of correction people prefere.
Key words: astigmatism, Javal´s condition, skiaskopy, refractometer, keratometer,
Jackson´s cross cylinders, astigmatic fan
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................... 9
1 Oční astigmatismus .......................................................................................................... 10
1.1 Co je astigmatismus ............................................................................................... 10
1.2 Anatomie rohovky a čočky .................................................................................... 11
1.2.1 Anatomie rohovky ............................................................................................. 11 1.2.2 Anatomie čočky................................................................................................. 11
1.3 Rozdělení astigmatismu ......................................................................................... 12
1.3.1 Základní rozdělení astigmatismu ...................................................................... 12
1.3.2 Rozdělení pravidelného astigmatismu .............................................................. 13
1.3.2.2.1 Javalova podmínka ................................................................................................. 14
1.3.3. Další dělení astigmatismu ................................................................................. 14
1.3.3.2.1 Jednoduchý myopický a jednoduchý hypermetropický astigmatismus
(astigmatismus simplex myopicus, astigmatismus simplex hyperopicus) ............................... 14
1.3.3.2.2 Složený myopický a složený hypermetropický astigmatismus (astigmatismus
compositus myopicus, astigmatismus compositus hyperopicus) ............................................. 15
1.3.3.2.3 Smíšený astigmatismus (astigmatismus mixtus) .................................................... 15
1.4 Příznaky astigmatismu ........................................................................................... 15
1.5 Příčiny astigmatismu .............................................................................................. 16
2 Vyšetřování očního astigmatismu .................................................................................... 16
2.1 Vyšetřování objektivní ........................................................................................... 16
2.1.1 Skiaskopie ......................................................................................................... 16 2.1.2 Oční refraktometry ............................................................................................ 18
2.1.2.2.1 Autorefraktokeratometry ........................................................................................ 19
2.1.2.2.2 Autorefraktokeratotonopachymetr ......................................................................... 20
2.1.3 Oční keratometry ............................................................................................... 20 2.2 Vyšetřování subjektivní.......................................................................................... 23
2.2.1 Jacksonovy zkřížené cylindry ........................................................................... 24
2.2.2 Astigmatický vějíř (astigmatická růžice) .......................................................... 24 2.2.3 Subjektivní dokorigování .................................................................................. 25
3 Korekce očního astigmatismu .......................................................................................... 31
3.1 Korekce brýlovými čočkami .................................................................................. 31
3.1.1 Historie brýlí ..................................................................................................... 31 3.1.2 Korekce tórickými brýlovými čočkami............................................................. 32 3.1.3 Korekce plancylindrickými brýlovými čočkami ............................................... 33
3.2 Korekce kontaktními čočkami ............................................................................... 33
3.2.1 Historie kontaktních čoček ................................................................................ 33
3.2.2 Měkké kontaktní čočky ..................................................................................... 34
3.2.3 Tvrdé kontaktní čočky ....................................................................................... 34
3.2.4 Speciální tórické kontaktní čočky ..................................................................... 35 3.2.5 Indikace aplikace kontaktních čoček................................................................. 35 3.2.6 Kontraindikace aplikace kontaktních čoček ...................................................... 36 3.2.7 Péče o kontaktní čočky ...................................................................................... 36
3.3 Korekce operací...................................................................................................... 36
3.3.1 PRK (fotorefraktivní keratektomie) .................................................................. 36
3.3.2 LASEK .............................................................................................................. 37 3.3.3 LASIK ............................................................................................................... 37 3.3.4 FEMTO-LASIK (korekce femtosekundovým laserem) .................................... 38
3.3.5 EXCIMER LASER ........................................................................................... 38
3.3.6 AK – Astigmatická keratektomie ...................................................................... 38
3.3.7 Keratotomie ....................................................................................................... 39 3.3.8 CCL (Cornea Cross Linking) ............................................................................ 39
3.3.9 ICRS (Intrastromal Corneal Ring Segments) .................................................... 40
3. 3. 10 Transplantace rohovky (Keratoplastika) ....................................................... 40
4 Výskyt očního astigmatismu v závislosti na věku a pohlaví a jeho korekce .................... 42
Závěr ......................................................................................................................................... 46
Seznam obrázků ........................................................................................................................ 48
Seznam zkratek ......................................................................................................................... 48
Slovník ...................................................................................................................................... 49
Seznam použité literatury a zdrojů informací........................................................................... 50
9
Úvod Téma oční astigmatismus a jeho korekce jsem si vybrala, protože mnoho lidí v mé rodině
a okolí má tuto refrakční vadu. Proto bych se chtěla s očním astigmatismem seznámit blíže
a zjistit kdo trpí jakým druhem astigmatismu a jaká korekce mu vyhovuje. V mé práci chci
objasnit rozdělení astigmatismu, příčiny a příznaky. Dále zmíním Javalovu podmínku.
Potom se budu zabývat vyšetřováním astigmatismu objektivními a subjektivními
metodami. V mé práci dále řeším korekci astigmatismu pomocí brýlí, kontaktních čoček
a korekci operací. Více se zabývám refrakční chirurgií, protože jsem o této možnosti
korekce příliš nevěděla. V praktické části se věnuji statistice výskytu astigmatismu
v závislosti na pohlaví, věku a druhu korekce. Cílem mé práce je zjistit, kolik mužů a kolik
žen má jaký druh astigmatismu. Jaké věkové kategorie trpí jakým astigmatismem. Dále mě
zajímá, jakou korekci lidé volí raději, jestli brýle nebo kontaktní čočky nebo korekci vůbec
nepotřebují či nepoužívají. Doufám, že moje práce pomůže k lepšímu pochopení očního
astigmatismu.
10
TEORETICKÁ ČÁST
1 Oční astigmatismus
1.1 Co je astigmatismus
Oční astigmatismus je stav, při kterém nemá oko ve všech řezech stejnou optickou
mohutnost. Je to asférická refrakční vada. V překladu slovo astigmatismus znamená - není
bodové zobrazení. Astigmatismus oka je takový stav refrakce, kdy se bod nezobrazí jako
bod, ale jako dvě na sebe kolmé úsečky, které se nazývají fokály. Fokály leží v různé
vzdálenosti od sebe. Čím je vzdálenost fokál větší, tím pak astigmatismus dosahuje vyšších
hodnot. Ve dvou na sebe kolmých směrech jsou dvě různé refrakce. Rohovka nebo čočka
je ve svých na sebe kolmých osách nepravidelně zakřivena, tím se mění i lomivost
světelných paprsků a nastává rozostření obrazu na sítnici oka. Člověk, který trpí
astigmatismem, vidí špatně do blízka i do dálky. Můžou se u něj objevit astenopické potíže
jako jsou bolesti hlavy, únava, červenání spojivky, otoky očí, řezání, pálení, slzení, napětí
v očích atd., v závislosti na stupni vady.
Rohovka má kulovitý tvar a paprsky, které vstupují do oka, se protínají v obou řezech přesně v obrazovém ohnisku.
Obrázek 1 Řez zdravým okem
11
Obrázek 2 Řez astigmatickým okem
Rohovka tvarem připomíná ragbyový míč, je protažena ve vertikálním nebo horizontálním
směru, je asférická. Paprsky, které vstupují do oka se lámou v každém řezu různě
a protínají se ve dvou bodech mimo sítnici.
1.2 Anatomie rohovky a čočky
1.2.1 Anatomie rohovky
Rohovka (cornea) je bohatě zásobená nervy, proto je to nejcitlivější tkání v těle,
neobsahuje však žádné cévy. Je průhledná, hladká, lesklá. Průměr rohovky je asi 11 mm
a její tloušťka se pohybuje od 1 mm do 0,5 mm. Optická mohutnost je asi 43 D. Rohovka
přechází do bělimy v místě zvaném limbus. Výživu rohovky zajišťují cévní pleteně na
jejím okraji, komorová voda a slzy. Rohovka se skládá z pěti vrstev – epitelu, Bowmanovy
membrány, stromatu, Descemetovy membrány a endotelu.
1.2.2 Anatomie čočky
Čočka (lens cristallina) je dvojvypuklé průhledné tělísko o tloušťce 3,5 mm a průměru asi
10 mm. Čočka se skládá z jádra, kory a pouzdra. Čočka má přední a zadní pól a ekvátor.
Závěsný aparát čočky ji zajišťuje ve správné poloze.
12
1.3 Rozdělení astigmatismu
1.3.1 Základní rozdělení astigmatismu
1.3.1.1 Pravidelný astigmatismus (astigmatismus regularis)
Při pravidelném astigmatismu se bod nezobrazí jako bod, ale jako dvě na sebe kolmé
úsečky v různé vzdálenosti od sebe. Paralelní paprsky vytvářejí místo jednoduchého
bodového ohniska dvě ohniskové přímky, oddělené ohniskovým intervalem. Podle jeho
délky se určuje stupeň astigmatismu, který lze změřit a korigovat. Astigmatismus lze
korigovat pomocí brýlových – tórických čoček nebo kontaktními čočkami – tvrdými
i měkkými.
Při nízkých hodnotách do 0,5 D cylindru lze použít sférickou kontaktní čočku. Do hodnoty
1,0 D cylindru lze použít sférickou kontaktní čočku. Nad hodnotu 1,0 D cylindru jsou
vhodné tórické kontaktní čočky.
Příčiny pravidelného astigmatismu jsou:
• nepravidelné zakřivení optických lámavých ploch v oku, jako je rohovka a čočka
• změny na sítnici
• změny indexu lomu
• nesprávná centrace
Pravidelný astigmatismus se dělí podle hodnoty cylindru na malý
(0,75 D), nízký (1 až 1,5 D), střední (1,5 až 2,5 D) a vysoký (nad 2,5 D).
1.3.1.2 Nepravidelný astigmatismus (astigmatismus irregularis)
Při nepravidelném astigmatismu neexistují dva na sebe kolmé řezy, v různých meridiánech
je různá refrakce. Nelze zjistit jeho hodnotu, není tedy možné ho ani korigovat. Malý
13
stupeň této vady je fyziologický a je zapříčiněn rozdíly v indexu lomu čočky. Větší stupně
jsou způsobeny onemocněním rohovky, hlavně následky po jejím poranění a zánětech
a degenerativních onemocnění rohovky, např. keratokonus. Keratokonus je kuželovité
vyklenutí rohovky při současném protenčení jejího stromatu. Patří mezi dystrofie rohovky
a je považován za vrozenou chorobu. Keratokonus se často vyskytuje současně s alergiemi,
sennou rýmou, astmatem, ekzémy, bývá spojen s Downovým syndromem. Keratokonus se
poprvé může ozývat v prepubertě a pubertě. Možnosti korekce keratokonu a tedy
i nepravidelného astigmatismu jsou pouze v použití terapeutické tvrdé kontaktní čočky.
Tvrdá kontaktní čočka zpomaluje vyklenování a protenčování rohovky.
Obrázek 3 Keratokonus
1.3.2 Rozdělení pravidelného astigmatismu
1.3.2.1 Rohovkový astigmatismus – přímý – podle pravidla
Tento druh astigmatismu je způsoben nepravidelným zakřivením přední plochy rohovky.
Oční víčka tlačí na přední plochu rohovky, působí i nitrooční tlak. Rohovka je protažena ve
vertikálním směru, v tom je optická mohutnost vyšší než v horizontálním směru.
14
1.3.2.2 Čočkový astigmatismus – nepřímý – proti pravidlu
Tento druh astigmatismu je způsoben změnou polohy čočky v oku, změnami indexu lomu,
vrozenými vadami. Není způsoben nepravidelnými zakřiveními optických lámavých ploch.
Čočkový astigmatismus je důsledek kompenzace oka rohovkového astigmatismu, zároveň
snižuje hodnotu rohovkového astigmatismu. Lomivost je v horizontálním řezu vyšší než ve
vertikálním.
Rohovkový a čočkový astigmatismus tvoří astigmatismus celkový společně se zbytkovým
astigmatismem,
Astigm.(celkový)=Astigm.(rohovkový)+Astigm.(čočkový)+Astigm.(zbytkový)
1.3.2.2.1 Javalova podmínka
Javalova podmínka vyjadřuje závislost mezi stupněm očekávaného celkového očního
astigmatismu a astigmatismu rohovky, ovlivněného astigmatismem čočkovým.
Astigm.(celkový) = 1,25 . Astigm.(rohovkový) ± 0,5
při nepřímém rohovkovém astigmatismu + 0,5
při přímém rohovkovém astigmatismu - 0,5
1.3.3. Další dělení astigmatismu
1.3.3.1 Astigmatismus šikmých os (astigmatismus obligus)
Existují dvě na sebe kolmé osy – hlavní řezy oka. Řezy neleží ani ve vertikálním ani
v horizontálním směru, ale šikmo, pod 45 stupni a 135 stupni. Řezy jsou posunuty
o 11 stupňů a více od vertikálního a horizontálního směru.
1.3.3.2 Rozdělení astigmatismu podle polohy fokál
1.3.3.2.1 Jednoduchý myopický a jednoduchý hypermetropický astigmatismus
(astigmatismus simplex myopicus, astigmatismus simplex hyperopicus)
15
Astigmatické oko je v jednom řezu emetropické – nezatíženo vadou a v druhém řezu je
dalekozraké nebo krátkozraké – tedy zatíženo nějakou sférickou ametropií. Při
astigmatismu jednoduchém myopickém leží jedna fokála na sítnici a druhá před sítnicí. Při
astigmatismu jednoduchém hypermetropickém leží jedna fokála na sítnici a druhá za
sítnicí. Tento druh astigmatismu korigujeme plancylindrickými čočkami.
1.3.3.2.2 Složený myopický a složený hypermetropický astigmatismus
(astigmatismus compositus myopicus, astigmatismus compositus hyperopicus)
Astigmatismus je častěji spojen s ametropií. To znamená, že v obou řezech může být oko
myopické nebo hypermetropické. Při astigmatismu složeném myopickém leží obě fokály
před sítnicí. Při astigmatismu složeném hypermetropickém leží obě fokály za sítnicí. Tento
druh astigmatismu korigujeme tórickými čočkami.
1.3.3.2.3 Smíšený astigmatismus (astigmatismus mixtus)
Oko se smíšeným astigmatismem je v jednom řezu myopické a v druhém hypermetropické.
Jedna fokála leží před sítnicí a druhá za sítnicí. Bývá zde větší hodnota cylindru. Tento
druh astigmatismu korigujeme tórickými čočkami.
1.3.3.3 Fyziologický astigmatismus
Lze říci, že každé oko je astigmatické, zejména rohovka není ideálně kulová a optická
mohutnost v jejím vertikálním řezu je téměř vždy asi o 0,5 D větší než v horizontálním.
Tento druh astigmatismu částečně vyrovnává čočka, která ale také není zcela bez
optických vad.
1.4 Příznaky astigmatismu
Astigmatismus může signalizovat mnoho věcí například snížená zraková ostrost, nepřesné,
snížené, zamlžené, rozmazané vidění. U nižšího stupně vady se oko snaží vadu
vykorigovat
a to způsobuje nervové a svalové vypětí. Nastává únava z rozlišování neostrých obrazů ve
vyšších centrech zrakového ústrojí, dostaví se bolest z přepětí svalů. Mohou se objevit
16
zmíněné astenopické potíže. Dále zvýšený pocit tlaku, řezání, pálení, nepohodlí
a přítomnosti cizího tělíska v oku či pod víčkem, zarudlé a zduřelé okraje víček. Další
obtíží je netypická bolest hlavy vycházející jakoby za očima, jdoucí z temene nebo i týla
hlavy, může vystřelovat i do šíje a ramen. Může ji doprovázet nevolnost až zvracení.
1.5 Příčiny astigmatismu
Astigmatismus může být zapříčiněn vadou zakřivení, nesprávnou centrací či indexem
lomu. Vada zakřivení zasahuje nejčastěji rohovku a bývá vrozená. Fyziologicky větší
zakřivení rohovky ve vertikálním meridiánu (až 1,0 D) je způsobeno tlakem horního víčka
na oko. Získané změny zakřivení rohovky bývají následkem onemocnění rohovky, operací
a úrazů. Čočkový astigmatismus se vyskytuje vzácněji. Vrozené zvětšené vyklenutí
předního nebo zadního pólu čočky označujeme jako lentikon. Astigmatismus může být
způsoben i subluxací čočky a změnami indexu lomu čočky např. při začínajícím šedém
zákalu. Čočkový astigmatismus se může měnit při akomodaci, mluví se o akomodativním
nebo dynamickém čočkovém astigmatismu.
2 Vyšetřování očního astigmatismu
2.1 Vyšetřování objektivní
Objektivní metody vyšetřování nejsou tak přesné jako subjektivní. Jejich kladem je ale to,
že nejsou závislé na plné spolupráci pacienta a na inteligenci. Nejčastěji se určí refrakce
některou objektivní metodou a potom se korekce doladí subjektivně.
2.1.1 Skiaskopie
Skiaskopie je objektivní a velmi přesná vyšetřovací metoda, která určuje refrakce oka.
Jedná se o metodu jednoduchou a nenáročnou na vybavení. Pacient se vyšetřuje
monokulárně, tedy každé oko zvlášť. Hodnotíme chod paprsků, které se odrážejí od sítnice
vyšetřovaného do oka vyšetřujícího. Ke skiaskopii je zapotřebí mít vyšetřovací zrcátko,
17
zdroj světla např. lampu umístěnou za pacientem a trochu stranou potřebnou pro vyvolání
červeného reflexu, retinoskop nebo skiaskopické lišty.
Obrázek 4 Retinoskop
Retinoskop je zdokonalené oční zrcátko a má svůj vlastní zdroj.
Obrázek 5 Vyšetřovací zrcátko
Vyšetřovací zrcátko může být ploché s rukojetí nebo i konkávní, které soustředí více
paprsků do oka a červený reflex je potom jasnější. Uprostřed zrcátka se nachází malý otvor
o průměru 3,5 mm. Průměr zrcátka je 32 mm.
Skiaskopické lišty jsou v sadě po třech nebo po dvou. Jedna lišta obsahuje kladné čočky
pro vyšetřování hypermetropie, v druhé liště jsou čočky se zápornou hodnotou pro
vyšetřování myopie. Čočky jsou v rozsahu ± 1 až ± 18 D po jedné dioptrii. Třetí
přechodová lišta slouží ke zpřesnění nízkých refrakčních hodnot. Jezdec se skládá ze dvou
čoček, kombinováním čoček se zdvojnásobuje rozsah škály. Skiaskopické lišty neobsahují
cylindry, proto se jimi astigmatismus určuje tak, že se zjistí nejdříve refrakce každého
hlavního řezu zvlášť a pak se cylindry zasazují do zkušební obruby ze zkušební sady.
Před skiaskopováním se nejdříve musí vyloučit akomodace (cykloplegie). Potom se
u pacienta vyvolá červený reflex pomocí plochého nebo konkávního vyšetřovacího
18
zrcátka. Pacient má buď za hlavou, nebo vedle hlavy umístěn světelný zdroj, vyšetřující
sedí před pacientem. Vyšetřující opře lištu o čelo pacienta, sám si drží zrcátko před svým
okem. Světlo ze zdroje se zrcátkem odráží do oka pacienta a vyšetřující vidí otvorem
uprostřed zrcátka červeně zářící zornici. Pokud má pacient v optickém prostředí nějaké
zákaly, projeví se v červeném reflexu jako tmavá místa, protože zadržují pronikající světlo.
Červený reflex by se měl jevit jako rovnoměrně zbarvený. Pokud je nerovnoměrně červený
nebo i šedý může se jednat o nitrooční nádor nebo odchlípení sítnice. Při natáčení zrcátka
se červený reflex mění velikostí i tvarem. Není kruhový podle zornice, ale je poloviční.
Tvarem připomíná půlměsíc. V okolí oka se objeví ozářené místo, které je způsobeno
odrazem světla od zrcátka. Při skiaskopii se pozoruje směr pohybu půlměsíce ve světelném
záření červeného reflexu. Pokud nejsou známy polohy hlavních řezů, pak se pohybuje
zrcátkem ve směru těchto os: 0, 45, 90 a 135 stupňů. Když se půlměsíce pohybují ve
stejném směru, ať souhlasně nebo protichůdně, je nalezen jeden z hlavních řezů. Když se
půlměsíce pohybují různoběžně, je nalezen některý z vedlejších řezů. Když se zjistí
výsledná hodnota čočky, musí se přičíst záporná hodnota převrácené vyšetřovací
vzdálenosti. Následně se pacient dokoriguje subjektivně pomocí optotypů a zkušební sady
skel.
V dnešní době už existují i zdokonalené skiaskopické přístroje, jako je např. ruční bodový
skiaskop s vlastním světelným zdrojem a napájením nebo speciálně pro měření
astigmatismu určený pásový skiaskop.
2.1.2 Oční refraktometry
Oční refraktometry jsou optické přístroje, které se používají pro objektivní stanovení
refrakční hodnoty oka. K měření tyto přístroje využívají principu paralaxy nebo
koincidence. Při refraktometrii se měří daleký bod oka tak, že se vytvoří obraz na sítnici
pacienta.
2.1.2.1 Hartingerův koincidenční refraktometr
Hartingerův koincidenční refraktometr je založen na principu, že lidské oko lépe vnímá
nepatrné zdvojení obrazu než jeho rozostření. Ještě lépe oko vnímá nepatrné rozdíly
v koincidenci. Na Hartingerově koincidenčním refraktometru pacient pozoruje testovací
19
značky tvořené buď dvojicí, nebo trojicí úseček. Při astigmatismu se úsečky mohou
překrývat nebo k sobě nedosahují. Po otočení přístroje se dvojice značek dostane do
koincidence, je nalezena osa jednoho hlavního řezu. Dalším otočením se horní trojice
úseček dostane do koincidence, tím se zjistí lomivost v hlavním řezu. Dále se zjišťují
hodnoty lomivosti v prvním a druhém řezu.
2.1.2.2 Automatické refraktometry
Automatické refraktometry jsou přístroje, které objektivně měří refrakční stav oka.
Používají se tedy ke stanovení hodnoty refrakční vady a dále se využívají při aplikaci
kontaktních čoček. Autorefraktometry využívají infračervené záření o vlnové délce 880
nanometrů, aby se vyloučilo oslnění pacientů. Umožňují změřit refrakci oka již při
průměru zornice 2 mm, dovedou zajistit uvolnění akomodace u pacienta, automaticky
spouštějí měření, nabízí možnost simulace naměřených hodnot pro subjektivní posouzení
pacientem a mnoho dalších možností.
Obrázek 6 Autorefraktometr
2.1.2.2.1 Autorefraktokeratometry
Autorefraktokeratometry patří v k nejmodernějším přístrojům dnešní doby. Tyto přístroje
měří refrakci oka a vyšetřují rohovku. Využívají technologie, které vychází z posledních
novinek v oblasti elektrotechniky. Vynikají přesností, krátkou dobou měření a snadnou
obsluhou. Jsou vybaveny multifunkčním joystickem, barevnou dotykovou obrazovkou,
elektronicky nastavitelnou opěrkou brady. Autorefraktokeratometry také automaticky
zaostřují a měří refrakci při minimálním průměru zornice 2,2 mm a měří rohovku.
20
Obrázek 7 Autorefraktokeratometr
2.1.2.2.2 Autorefraktokeratotonopachymetr
Tento přístroj je prostorově úspornou kombinací čtyř přístrojů. Měří refrakci oka, vyšetřuje
rohovku a její tloušťku a měří nitrooční tlak.
Obrázek 8 Autorefraktokeratotonopachymetr
2.1.3 Oční keratometry
2.1.3.1 Javalův keratometr
Javalův keratometr slouží k objektivnímu měření hodnot a poloh hlavních řezů
u rohovkového astigmatismu. Dále určuje optickou mohutnost rohovky a poloměry
21
křivosti přední plochy rohovky. Keratometr se využívá hlavně při aplikaci kontaktních
čoček, zejména tvrdých kontaktních čoček a dále při diagnostice keratokonu. K vyšetření
se používají dvě svítící plošky. Jedna je obdélníková a druhá má tvar dvojité schodovité
pyramidy. Jeden schod odpovídá jedné dioptrii. Dotek zdánlivých obrazů v horizontální
poloze se nastavuje upravením vzdálenosti svítících obrazců. Poté se otáčí přístrojem okolo
optické osy do té doby, dokud se nedostane do jednoho z hlavních řezů. To je když se
půlící černé úsečky obrazců dostanou do koincidence.
Obrázek 9 Značky Javalova keratometru
22
Obrázek 10 Javalův keratometr
2.1.3.2 Placidův keratoskop
Placidův keratoskop slouží k orientačnímu vyšetřování rohovkového astigmatismu
– topografii přední plochy rohovky. Je to kotouč o průměru 20 cm, připevněný k rukojeti.
Uprostřed kotouče je otvor, kde je vložena čočka, kterou se pozoruje rohovka pacientova
oka. Na čočce se zobrazí kruhy keratoskopu. Kolem otvoru jsou soustředné střídavě bílé a
černé kruhy. Při vyšetřování pacient fixuje střed otvoru. Soustředné kruhy se promítají na
rohovku, která v tomto případě slouží jako vypuklé zrcadlo, takže jejich obraz se od
rohovky odráží a vyšetřující vidí skrz otvor pravidelný nebo nepravidelný tvar zakřivení
kruhů. Pokud se kruhy nezmění, rohovka je kulová a pravidelná. Při pravidelném
astigmatismu rohovky se kruhy změní do tvaru elipsy. Při nepravidelném astigmatismu se
kruhy keratoskopu zobrazují na rohovce v nepravidelných obrazcích. Pomocí Placidova
keratoskopu nelze měřit velikost astigmatismu, ale lze zjistit podle tvaru zobrazených
obrazců, o jaký druh deformace rohovky jde.
Dnes se na základě Placidova keratoskopu používají topografy. Rohovkové topografy se
využívají při plánování a vyhodnocování refrakčních operací, ortokeratologii, při sledování
pacientů po keratoplastice, při monitorování keratokonu. Dále se používají při diagnostice
nepravidelného astigmatismu, při sledování pacientů s degenerativními onemocněními
rohovka a při aplikaci kontaktních čoček.
23
Obrázek 11 Rohovkový topograf
Obrázek 12 Normální oko a keratokonus
2.2 Vyšetřování subjektivní
Subjektivní metody vyšetřování jsou přesné, ale vyžadují plnou spolupráci pacienta
s vyšetřujícím. Proto nejsou úplně vhodné pro děti, handicapované osoby a cizince. Ale
24
bez subjektivních metod není možná přesná korekce. Po objektivním vyšetření vždy
následuje subjektivní.
2.2.1 Jacksonovy zkřížené cylindry
Metoda Jcksonových zkřížených cylindrů je složitá, ale velmi přesná. Jacksonův zkřížený
cylindr se skládá ze dvou válcových čoček, rozptylky a spojky, s totožnými absolutními
hodnotami vrcholových lámavostí. Osy obou cylindrů spolu svírají úhel 90 stupňů. Tato
pomůcka byla poprvé použita E. Jacksonem v roce 1880. Korigoval už tehdy její pomocí
i vysoké ametropie s přesností ± 0,12 D a zjišťoval i u malých hodnot cylindrů osu
s přesností ± 2 stupně. Jacksonův zkřížený cylindr se vyrábí ve třech variantách, a to
± 0,25 D, ± 0,5 D a ± 1,0 D. Je vsazen do obroučky s rukojetí, která svírá s oběma osami
tórické čočky úhel 45 stupňů. Na zkříženém cylindru jsou dva páry teček označující osy.
Osa záporného cylindru je označena bílými tečkami a ty značí spojně působící hlavní řez
zkříženého cylindru. Osa kladného cylindru je označena červenými tečkami a ty značí
rozptylně působící hlavní řez. Tečky na Jacksonových zkřížených cylindrech však mohou
být označeny i jinými barvami, např. modrou a zelenou.
Obrázek 13 Jacksonův zkřížený cylindr
2.2.2 Astigmatický vějíř (astigmatická růžice)
Astigmatický vějíř je ideální hlavně při zjišťování malých stupňů astigmatismu. Pacient se
dívá na obrazec, a pokud vidí některé čáry ostřeji a jiné méně nebo mu až splývají v jednu
čáru, pak se podle toho zjistí orientace hlavních řezů astigmatismu. Vidí-li pacient ostře
svislé úsečky, pak je horizontální meridián více emetropický než vertikální. Horizontálně
se potom orientuje osa cylindru pro opravení vertikálního meridiánu. Pokud pacient vidí
všechny čáry stejně ostře, je dosaženo správného cylindru.
25
Obrázek 14 Astigmatický vějíř
2.2.3 Subjektivní dokorigování
Subjektivní dokorigování pomocí optotypů a sady zkušebních skel následuje po každém
objektivním vyšetření. Pomocí optotypů se vyšetřuje zraková ostrost neboli vizus. Zraková
ostrost je schopnost rozlišit dva body ležící vedle sebe. Binokulárně je zraková ostrost lepší
než monokulárně. Během života se mění, klesá v důsledku fyziologických a patologických
změn. Optotypy jsou tvořeny alfanumerickými znaky, nejčastěji písmeny nebo číslicemi.
Znaky jsou zakresleny do řádků, přičemž v jednotlivých řádcích je vždy stejná velikost
znaků. Znaky jsou seřazeny odshora od největšího do nejmenšího.
Nejznámější jsou Snellenovy optotypy do dálky tvořené písmeny a číslicemi. Znak je
zakreslen do čtverce, který se z určité vzdálenosti zobrazí na sítnici pod úhlem pěti
úhlových minut, což je výška znaku. Šířka znaku odpovídá jedné úhlové minutě. Struktura
Snellenových optotypů odpovídá minimu separabile – rozlišovací mez oka. Podle
vyšetřovací vzdálenosti rozlišujeme dva optotypy 5 a 6 metrový. Pacient čte jednotlivé
řádky každým okem zvlášť, pak oběma očima najednou a nakonec se pacient dokoriguje
pomocí sady zkušebních skel. Poslední řádek s nejmenšími znaky, který pacient přečte,
označuje jeho zrakovou ostrost. Zraková ostrost se zapisuje zlomkem V = d/D. Malé
d v čitateli označuje vyšetřovací vzdálenost a velké D ve jmenovateli vyjadřuje číslo
posledního řádku, který pacient ještě přečetl. Každý řádek je označen číslicí, která
označuje vzdálenost v metrech, ze které má oko nezatížené žádnou refrakční vadou
26
rozeznat jednotlivé značky v řádku. Zásadám Snellenových optotypů odpovídají
Landoltovy kruhy, Pflügerovy háky a dětské obrázkové optotypy.
Obrázek 15 Snellenovy optotypy
U obrázků pro děti je těžké dodržet přesně zásadu čtverce, jestliže má být zachován jejich
původní tvar. Určitě však mají být dětem známé a srozumitelné vzhledem k duševním
schopnostem dítěte. Optotypy české výroby mají obrázky kresleny obrysově. Výška
obrázku pro jednotlivé vyšetřovací vzdálenosti odpovídá zornému úhlu pěti minut.
Tloušťka čar odpovídá jedné pětině (u moderních Schoberových optotypů jedné sedmině)
výšky a šířka obrázků je podle jejich výšky určována tak, aby tvary odpovídaly
skutečnému předmětu. Celkově se užívá sedm druhů obrázků – čtverec, dům, houba, kolo,
srdce, stůl a židle.
27
Obrázek 16 Dětský optotyp
Landoltovy kruhy jsou znaky připomínající písmeno C. Místo, kde není kruh uzavřený,
odpovídá zornému úhlu jedné minuty. Neuzavřené kruhy jsou v řádcích seřazeny tak, že
jejich neuzavřená část směřuje vertikálně, horizontálně, ale i do šikmých směrů. Proto je
možné
u tohoto znaku zkoušet větší počet poloh, než u Pflügerových háků. Landoltovy kruhy jsou
považovány za nejspolehlivější zkušební optotypové znaky.
28
Obrázek 17 Landoltovy kruhy
Pflügerovy háky připomínají písmeno E. Jsou to znaky skládající se ze tří kratších čar a
jedné delší. V řádcích jsou znaky uspořádány různě. Podle toho kam směřuje neuzavřená
strana znaku, pacient určuje jeho polohu. Když se na tomto optotypu vyšetřují děti,
používá se ukazovátko ve tvaru písmene E s rukojetí. Dítě jím ukazuje polohy znaků, které
vidí na optotypu.
Optotypy se dále dělí podle provedení na tištěné, optotypy s osvětlením, zrcadlové
a projekční optotypy. Tištěné optotypy jsou nejjednodušší, vyšetřování probíhá na denním
světle. Optotypy s osvětlením jsou osvětleny buď z boku, nebo zevnitř a ty mohou být
i s řádkovým osvětlením. Optotyp s bočním osvětlením tvoří skříň s otevřenou přední
stěnou. Po stranách jsou připevněna osvětlovací tělesa. V drážkách uvnitř skříně jsou
zasunuty různé tištěné optotypy. Optotypy s vnitřním osvětlením se využívají v tmavších
místnostech, kde není dostatek denního světla. Jsou tvořeny skříní, do jejíž přední strany
jsou vloženy tři skleněné optotypové desky s písmeny, číslicemi a Pflügerovými háky.
Každá deska je jednotlivě, zevnitř skříně stejnoměrně osvětlena zářivkou. Všechny zářivky
29
musí mít vždy stejnou barvu. Optotypy s řádkovým osvětlením jsou konstruovány stejně,
jen je navíc možné osvítit každý řádek zvlášť. Pacient se proto lépe orientuje na optotypu
a ví přesně, které znaky má číst. Uvnitř skříně je každý řádek zvlášť oddělen přepážkou
a osvětlen samostatnou žárovkou. Zrcadlové optotypy se používají v menších místnostech,
kde není možné dodržet požadovanou vyšetřovací vzdálenost. Vyšetřovací vzdálenost je
rovna součtu vzdálenosti optotypu od zrcadla a vzdálenosti pacienta od zrcadla. Projekční
optotyp je v podstatě speciální projektor, v dnešní době nejvíce používaný druh optotypu.
Obrázek 18 Projekční optotyp
Optotypy do blízka vyšetřují zrakovou ostrost do blízka, tedy akomodační schopnost.
Vyšetřovací vzdálenost je 30 cm pro čtení nebo delší pro určitou pracovní vzdálenost.
Vidění do blízka se vyšetřuje pomocí čtecích tabulek tištěných nebo vyrobených
fotograficky na bílém lesklém papíře, tzv. Jaegerovy tabulky. Jaegerovy tabulky jsou
odstavce tištěného textu různých velikostí, označené čísly. Dále se vyšetřuje na
zmenšených osvětlených optotypech, které jsou vyrobeny na stejném principu jako
optotypy do dálky. Text, jednotlivé znaky a značení jsou psány v desetinné soustavě.
Optotypy do blízka existují i pro děti. Fungují na podobném principu jako dětské optotypy
do dálky. K přesnému určení korekce do blízka pro určitou pracovní vzdálenost slouží
červenozelený test. Vyšetřuje se monokulárně. Když je text příliš blízko u oka, jsou obě
části testu rozmazané. V případě, že je ostrá pouze červená část, ještě se dioptrie musí
ubrat, až budou obě části opět ostré. Dále se k určení akomodační šíře
a zjištění blízkého bodu používá akomodační pravítko. Akomodační pravítko je dlouhé
55 cm a jsou na něm vyznačeny tři stupnice. Nahoře je stupnice v milimetrech, uprostřed je
věková stupnice a spodní je v dioptriích. Po stranách pravítka je vložen ve vodících
drážkách posuvný jezdec s nosičem zkušebních předloh.
30
Obrázek 20 Červenozelený test
Obrázek 19 Jaegerova tabulka
31
3 Korekce očního astigmatismu
3.1 Korekce brýlovými čočkami
3.1.1 Historie brýlí
První dochované písemné zmínky o brýlích jako korekčních pomůckách se datují kolem
roku 1300. Pochází z Benátek v Itálii, kde se nacházely slavné sklárny na ostrově Murano.
Ve
14. století existovaly dvě oblasti výroby brýlí. Jedna v jižním Nizozemí, kde se brýlové
čočky brousily z nerostu berylu – podle toho název brill – brýle. Druhá oblast byly
Benátky. Roku 1450 se brýle vyráběly ve Frankfurtu nad Mohanem a ve Francii vznikla
výroba brýlí jako řemeslo. Dále se výrobci brýlí objevovali roku 1466 ve Štrasburku, roku
1478 v Norimberku a v roce 1590 ve Španělsku. V roce 1604 vymyslel Johanes Kepler
brýlové čočky ve tvaru menisku. V 16. a 17. století se v různých zemích používaly různé
techniky broušení. V Německu se používaly pevné brusné misky bez vody, v Itálii leptavé
prostředky a přímo v Benátkách vyráběli čočky litím z muránského křišťálového skla.
V Německu se foukáním vyrábělo bavorsko-české sklo. V Norimberku v roce 1729 byly
vyrobeny brýle pro afakii (stav, kdy v oku chybí čočka). Roku 1750 se čočky nebrousily,
ale lisovaly za horka, proto klesala jejich cena. V roce 1775 (1784) Američan Benjamin
Franklin vymyslel bifokální čočky. V roce 1804 si Wollaston patentoval meniskové čočky.
Roku 1824 objevil cylindrické čočky ke korekci astigmatismu Fuller. O dva roky později
Issac Hawkins navrhl konstrukci trifokálních čoček a zavedl termín bifokální čočky.
V roce 1872 byl zaveden termín dioptrie pro jednotku optické mohutnosti. Roku 1886 byla
založena továrna na výrobu optického skla v Jeně Carlem Fridrichem Zeissem. V roce
1895 byla založena v Nýrsku optická výroba bičoček a torických čoček. O rok později Jan
Mařan v Turnově položil základy optické výroby. Roku 1899 měl patent E. Abbé na
sférickou plochu. V roce 1908 vymyslel Moritz von Rohr bodově zobrazující čočku. Roku
1912 firma Zeiss vyrobila asférické čočky pro pacienty po operaci katarakty. Kolem roku
1940 probíhaly v USA testy nového plastového materiálu CR 39. O sedm let později
z tohoto materiálu začala čočky vyrábět firma Armorlite. V roce 1953 z CR 39 vyrábí
i společnost Sola a Essilor, který si název upravuje na American Optical. Roku 1957 se
objevil nový materiál polykarbonát. O rok později si Francouz René Grandperret nechal
32
patentovat speciální způsob odlévání čoček, jeho vynález okopírovaly
a dále zlepšovaly všechny firmy vyrábějící plastové čočky. Roku 1959 vyrobila firma
Essilor první multifokální čočky Varilux. V roce 1964 v USA se vyráběly minerální
fotochromatické brýlové čočky. O čtyři roky později se tyto čočky ještě zdokonalily. Roku
1977 firma Essilor vyrobila druhou generaci multifokálních čoček Varilux II. Orok později
byla firmou Gentex Corporation vyrobena první polykarbonátová čočka. V roce 1986
firma Zeiss vyráběla jednoohniskové čočky s přední atórickou plochou. V roce 1990 firma
Transition uvedla na trh plastové fotochromatické čočky vyráběné technologií naprášení.
Roku 2001 se objevil nový plastový materiál Trivex. O rok později se tento materiál
vyskytuje v USA pod obchodními názvy Trilogy, Phoenix, Optimax a Excelite.
3.1.2 Korekce tórickými brýlovými čočkami
Tórické čočky mají tórickou plochu, která tvarem připomíná soudek a řadí se mezi
asférické astigmatické čočky. Tórická plocha vzniká rotací kruhového oblouku okolo osy,
která neprochází středem zakřivení tohoto oblouku. Je určena poloměrem křivosti
a vzdáleností oblouku od osy rotace. Tórické brýlové čočky mají jednu lámavou plochu
sférickou a druhou tórickou. Tórická plocha není rotačně symetrická, jako je tomu
u sférické plochy. Na tórické ploše jsou dva hlavní meridiány s nejmenším a největším
poloměrem křivosti ve dvou na sebe kolmých rovinách. Zde má tórická plocha svou
minimální a maximální optickou mohutnost v dioptriích. Rozdíl těchto optických
mohutností se nazývá astigmatický rozdíl a udává se v hodnotě cylindru. Ostatní meridiány
leží mezi hlavními meridiány tórické plochy. Při výrobě se první opracuje sférická plocha.
Po výrobě sférické plochy se tórická čočka natmelí hotovou plochou na tmelku. Tmelka se
nasadí na kruh, průměr kruhu musí odpovídat požadovanému poloměru křivosti a tím
i vrcholové lámavosti. Tórická plocha se vyrábí přefrézováním sférické. Při frézování se
odebírá materiál takové tloušťky (1-6 mm), aby charakterizovala cylindrickou (tórickou)
hodnotu. Po frézování následuje broušení. Celkem se brousí třikrát, různými druhy
brousících prášků o různých velikostech zrn. Poté následuje umytí kruhu od zbytků
brousících prášků, leštění, čištění a kontrola. Brýlové čočky s tórickou plochou se
využívají ke korekci pravidelného astigmatismu.
33
3.1.3 Korekce plancylindrickými brýlovými čočkami
Plancylindrické čočky jsou nejjednodušším a nejstarším typem asférických astigmatických
čoček. Plancylindrickými brýlovými čočkami se koriguje jednoduchý astigmatismus.
Optická mohutnost plancylindrické čočky je v jednom řezu nulová a v druhém řezu kladná
nebo záporná. Paprsky jdoucí z nekonečna prvním hlavním řezem se nelomí. Paprsky
jdoucí z nekonečna druhým hlavním řezem se lomí do obrazové fokály. Obrazová fokála je
množina všech obrazových ohnisek.
3.2 Korekce kontaktními čočkami
3.2.1 Historie kontaktních čoček
Poprvé se myšlenkou, jak doplnit oko tekutinou a sklem, zabýval Leonardo da Vinci v roce
1506. V roce 1798 Angličan Thomas Young vymyslel a v roce 1801 zveřejnil myšlenku
kontaktních čoček. Popsal přístroj, který nazval hydrodiaskop rušící nevýhodu zakřivení
rohovky. Roku 1827 G. B. Airy zjistil na svých očích astigmatismus a popsal čočky na
tento typ refrakční vady. Anglický fyzik John Herschel ve stejné době objevil kontaktní
čočky z rosolovité hmoty, kterými by mohl korigovat nepravidelný astigmatismus. V roce
1888 německý oftalmolog A. E. Fick realizoval první korekci refrakční vady. Prostor mezi
rohovkou a čočkou vyplnil tekutinou se stejným indexem lomu jako má rohovka. Čočky
testoval na králících, protože oko králíka má tvar pravidelné koule. Čočky byly zhotoveny
z vyfouknutého skla. Firma Zeiss Fickovi vyrobila čočky pro šest pacientů
s nepravidelným astigmatismem a jeden pacient měl keratokonus. Čočky neměly příliš
dlouhou snášenlivost. August Müller - Gladbach z Kielu odkryl v roce 1889 teorii
kontaktních čoček, přitom sám byl myop a měl – 14 dioptrií a kontaktní čočky nesnesl déle
než 30 minut. Později vyvinul skleněné foukané čočky, které dále zdokonaloval. V roce
1939 se místo skla používalo k výrobě plexisklo a jiné umělé hmoty. U nás byly poprvé
čočky aplikovány Teisslerem v roce 1937 a byly z celuloidu. Doktor William Feinbloom
první používal na výrobu kontaktních čoček plastickou hmotu, kombinoval skleněnou
rohovkovou část s plastiskou sklerální. Roku 1940 Theodor Obrig zavedl plastické čočky.
Byly transparentní ve sklerální i korneální části. V roce 1953 výroba tvrdých kontaktních
čoček zažívala vrchol technické a optické dokonalosti. V této době Otto Wichterle a Líma
34
objevili materiál pro měkké kontaktní čočky – HEMU (polyhydroxyethylmethakrylát).
Před tím se třicet let používal polymethylmethakrylát (PMMA). Výhodou materiálu
HEMA byla flexibilita, hydrofilie při zachování optické stability a nedráždivost. U nás
vznikala aplikační střediska a v roce 1971 nastalo rychlé rozšíření, kdy se výroba
nerealizovala jen u nás, ale i v zahraničí díky firmě Bausch & Lomb. V roce 1999 se
objevily první silikon-hydrogelové kontaktní čočky, které se používají dodnes.
3.2.2 Měkké kontaktní čočky
Kontaktní čočka je optický systém, který se přikládá přímo na povrch rohovky. První
materiál pro měkké kontaktní čočky byl HEMA (hydroxyethylmethakrylát + příměsi).
Umožňuje zvýšit propustnost pro kyslík, navázat vodu, zvýšit bobtnavost a optické
vlastnosti. Dále se používají silikonové pryže a pryskyřice, ale jejich nevýhodou je
hydrofobnost, vysušují tedy oko. Nejčastěji se používají silikonové hydrogely, je to
kombinace výšebobtnavých hydrogelů s plynopropustnými materiály. Jejich velká výhoda
je velká propustnost pro kyslík. Měkké kontaktní čočky se vyrábějí metodou odstředivého
lití, soustružením nebo jejich kombinacemi. Dnes je nejrozšířenější metoda stacionární
odlévání v uzavřených formách. Měkké kontaktní čočky se používají ke korekci
refrakčních vad, z terapeutických nebo kosmetických důvodů.
3.2.3 Tvrdé kontaktní čočky
První kontaktní čočka byla vyrobena ze skla. Poté se začal používat a používá se dodnes
umělý materiál PMMA (polymethylmethakrylát). PMMA je dostatečně tvrdý a odolný
proti poškrábání a rozbití. Je dobře opracovatelný, biologicky nezávadný, jeho povrch má
minimální sklon k ukládání usazenin, proto je více snesitelný pro oči. První
plynopropustný materiál pro výrobu tvrdých kontaktních čoček, který se objevil, je CAB
(butyrát acetát celulózy). Když se tvrdá kontaktní čočka slabě poškrábe, lze to odstranit,
což u měkké kontaktní čočky nelze. Nevýhodou tvrdých kontaktních čoček je
nepropustnost. Tvrdé kontaktní čočky se vyrábějí soustružením nebo lisováním do formy.
Tvrdé kontaktní čočky jsou velice přesné a umožňují korigovat vadu, která nelze korigovat
měkkými kontaktními čočkami. Vyrábí se většinou individuálně pro konkrétního
zákazníka. Ve světě je nošení tvrdých kontaktních čoček mnohem více rozšířené, než
35
u nás. Tvrdé kontaktní čočky se používají pro korekci nepravidelného astigmatismu, který
je mimo jiné způsoben i keratokonem. Po operaci keratokonu se tvrdá kontaktní čočka
využívá také.
3.2.4 Speciální tórické kontaktní čočky
Tórické kontaktní čočky ke korekci astigmatismu korigují i vyšší stupně astigmatismu.
K tomuto účelu se vyrábí tvrdé i měkké kontaktní čočky, ale vyrábí se v omezeném
rozsahu. Je velmi důležité, aby čočka byla na oku stabilní. Měkká kontaktní čočka při
vyšších hodnotách astigmatismu nedokáže vadu zkorigovat, protože nekopíruje tvar
rohovky. Ale mezi tvrdou kontaktní čočkou a rohovkou vytvářejí slzy tzv. slznou čočku,
která vyrovná nerovnosti rohovky. Tvrdá kontaktní čočka tedy astigmatismus o vyšších
hodnotách koriguje.
Při nízkých hodnotách rohovkového astigmatismu do hodnoty ± 1 cylindru lze použít
asférickou měkkou kontaktní čočku. Potom se přičítá ke sférické hodnotě sférický
ekvivalent 0,5 cylindru.
3.2.5 Indikace aplikace kontaktních čoček
Mezi optické indikace patří korekce všech refrakčních vad, anizometropie (stav, kdy je
mezi pravým a levým okem rozdílná refrakce) a afakie u malých dětí (stav, kdy v oku
chybí oční čočka). Z diagnostických důvodů se používají kontaktní čočky tvrdé
k lokalizaci cizího tělíska v oku, při gonioskopii, když se vyšetřuje komorový úhel při
glaukomu. Mezi terapeutické indikace patří nošení kontaktní čočky místo obvazu, jako
nosič léčiv, při alergii na náplast. Dále se používají čočky při léčbě tupozrakosti
a strabismu u dospělých. Ke kosmetickým indikacím patří nošení čočky při krytí
nedostatků na oku, např. jizev. Preventivně se kontaktní čočky mohou používat k zamezení
spojivkových srůstů při poleptání, popálení oka, při trichiáze (pootočení řasy proti
rohovce), při ptóze (pokles horního víčka) a při celkové anestezii nebo u pacientů
v dlouhodobějším bezvědomí.
36
3.2.6 Kontraindikace aplikace kontaktních čoček
Kontaktní čočky by se neměly používat, když patologický stav oka snižuje kvalitu vidění
a čočky nezlepšují zrakovou ostrost. Dále by se čočky neměly nosit při obtížné aplikaci
z důvodu endoftalmu (zapadání oka do očnice), mikroftalmu (nedostatečně vyvinuté oko),
při deformaci předního segmentu oka, při poruchách tvorby a složení slzného filmu.
Kontaktní čočka by se také neměla nosit, když cévy přerůstají přes rohovku. Mezi
absolutní kontraindikace aplikace kontaktních čoček patří akutní i chronické infekce oka,
monoculus (funkční je pouze jedno oko), neléčená tupozrakost u dospělých. Dále se
kontaktní čočka vůbec neaplikuje velmi starým lidem s omezenou hybností rukou, protože
by si nebyli schopni kontaktní čočku správně naaplikovat nebo by se mohli zranit.
Kontaktní čočky se také neaplikují dětem, aniž by byli informováni rodiče.
3.2.7 Péče o kontaktní čočky
Špatnou péčí o kontaktní čočky se může do oka zavléct infekce, proto se o čočky musí
správně pečovat, vyměňovat pouzdro, ve kterém se přechovávají, dávají se vždy pouze do
roztoku pro čočky a v něm se i čistí. Když je kontaktní čočka vyndána z oka, nejdříve se
vyčistí ručně tak, že se z dlaně udělá mistička, vloží se do ní čočka, nakape se na ní pár
kapek roztoku a jemně se čočka promne bříškem prstu. Potom se ještě opláchne roztokem
a takto vyčištěná čočka se vloží do čistého pouzdra s roztokem. Zde by měla zůstat
minimálně čtyři hodiny. V roztoku se kontaktní čočka dezinfikuje, lze ji tam ponechat po
dobu třiceti dnů. Kontaktní čočky by se měly zvlhčovat pro lepší kvalitu vidění. K tomuto
účelu se používají zvlhčující oční kapky určené pro kontaktní čočky. Pro odstranění
usazenin na čočkách se používají enzymatické tablety nebo je rozpouštědlo usazenin
obsaženo již v multifunkčním roztoku. Péče o kontaktní čočku zahrnuje také dodržování
doby nošení, na kterou je čočka určená.
3.3 Korekce operací
3.3.1 PRK (fotorefraktivní keratektomie)
PRK je starší metoda refrakční chirurgie. Je to mechanické odstranění epitelu rohovky
a úprava jejího zakřivení. Nejdříve se anestetickými kapkami znecitliví povrch rohovky,
37
odstraní se epitel a provede se laserový zákrok ve vrchních vrstvách stromatu. Při zákroku
je odstraněn epitel rohovky, který ji chrání, proto musí být nahrazen kontaktní čočkou, aby
rohovku dočasně kryla. Během několika dní po operaci se rohovkový epitel obnoví, ale
hojení bývá bolestivé a nepříjemné. Celkové zhojení a návrat normální zrakové ostrosti
trvá i několik měsíců. Proto se od této metody v dnešní době upouští.
3.3.2 LASEK
LASEK je povrchová metoda laserové refrakční chirurgie a podobá se metodě PRK. Touto
metodou se rohovkový epitel zcela neodstraňuje, ale je pouze odklopen po aplikaci
speciálního roztoku. Laser potom odstraní vrstvu rohovkového stromatu a epitel se přiklopí
zpět. Pár dní po operaci epitel přiroste zpět a zregeneruje se. Na konci operace se oko musí
také zakrýt speciální kontaktní čočkou, která na oku zůstává většinou čtyři dny. Hojení je
podobné jako u metody PRK. Několik dní je bolestivé a zraková ostrost se ustálí až po
několika měsících.
Metody PRK a LASEK se dnes již příliš nepoužívají ke korekci astigmatismu. Nevýhoda
je delší doba hojení, bolestivost a menší stabilita vady, ale je výhodná pro cenově
orientované klienty.
3.3.3 LASIK
LASIK je v dnešní době nejpoužívanější moderní metoda pro řešení astigmatismu. Při této
Metoděje vrchol rohovky mikrochirurgicky seřízne a po jeho odklopení se provede
laserový zákrok. Po zákroku je lamela rohovky přiklopena zpět. Zákrok se skládá ze dvou
částí. Nejdříve se vytvoří rohovková lamela. Na předem vyznačené značky se na oko
přisaje kroužek, který oko stabilizuje. Přechodně se zvýší nitrooční tlak a dochází
k dočasné ztrátě vidění. Potom se nitrooční tlak změří a zkontroluje tzv. aplanačním
tonometrem. Dále se mikrokeratomem seřízne lamela rohovky a odklopí se. Ve druhé
části zákroku se laser zaměří a nastává tzv. laserová fotoablace, kdy se odstraní určité
množství tkáně rohovky, které vede k vyrovnání jejího nepravidelného zakřivení. Potom se
lamela přiklopí zpět a sama během 12 až 48 hodin přilne. Metodou LASIK se nesmí
provádět zákrok na oku s rohovkou tenčí než 450 mikrometrů. Tloušťka rohovky po
zákroku by neměla být větší než 400 mikrometrů. Zákrok na jednom oku trvá asi 5 až 10
38
minut. Provádí se ambulantně v lokální anestezii. Tento zákrok je téměř bezbolestný,
minimálně omezuje pacienta a hojení je velmi rychlé, což umožňuje operaci druhého oka i
po pár dnech od prvního zákroku. Tato metoda je preferována před tzv. povrchovými
metodami (PRK, LASEK).
3.3.4 FEMTO-LASIK (korekce femtosekundovým laserem)
V dnešní době je FEMTO-LASIK nejmodernější technika používaná ke korekci
refrakčních vad. Je podobná metodě LASIK, ale využívá femtosekundový laser. Tento
laser vytvoří tenkou lamelu, pod níž se počítačem řízeným excimer laserem upravuje
refrakční vada. Lamela je asi sto mikrometrů tenká vrstva. První řez je veden počítačem
řízeným laserovým paprskem. Tento zákrok je šetrný, protože hlava femtosekundového
laseru je pouze přiložena k oku, aniž by se po povrchu rohovky pohybovala. Lamela je
velmi přesná a může se lépe zvolit její tvar a rozměry. Laser odstraněním tkáně (stroma
rohovky) vyrovná nepravidelné zakřivení rohovky. Při metodě LASIK se používá
mikrokeratom, který lamelu vytváří mechanicky. Velkou výhodou metody FEMTO-
LASIK je šetrnost, bezpečnost a přesnost při zákroku. Další výhodou je precizní vedení
řezu, proto lze tuto metodu použít i u pacientů s tenčí rohovkou. Nevýhodou je, že pacient
často po zákroku cítí silné pálení očí, řezání nebo škrábání v oku. Tyto obtíže zmírňuje
podávání kortikosteroidů a umělých slz. Doma si pacient ještě nějaký čas aplikuje
antibiotika a musí chodit na pravidelné kontroly.
3.3.5 EXCIMER LASER
EXCIMER LASER modeluje rohovkovou tkáň působením laserového paprsku. Laserový
paprsek o vlnové délce 193 nanometrů odstraní předem určenou tenkou vrstvu tkáně tím,
že přeruší spojení mezi jednotlivými molekulami rohovkové tkáně. EXCIMER LASER
pracuje s přesností 0,25 mikronu. Práce laseru je řízena počítačem přes clony. Postupným
odstraňováním rohovkové tkáně dochází k vyrovnání nepravidelného zakřivení rohovky.
3.3.6 AK – Astigmatická keratektomie
Astigmatická keratektomie řeší nízký, střední i vysoký stupeň astigmatismu, dále
kombinace nízké myopie a vysokého astigmatismu a astigmatismus, který vznikl
39
v důsledku předchozí operace katarakty nebo transplantace rohovky. Při astigmatické
keratektomii se snižuje nadměrné vyklenutí rohovky pomocí nářezů diamantovým
mikrometrickým nožem. Podle délky, počtu a umístění nářezů v periferii rohovky se určuje
výsledný dioptrický efekt zákroku. Zákrok se provádí ambulantně v lokální anestezii pod
operačním mikroskopem. Když je astigmatismus kombinován s jinou refrakční vadou, tak
se astigmatická keratektomie doplňuje ještě jinými technikami refrakční chirurgie.
Rekonvalescence po zákroku je většinou rychlá. Už první den po operaci je vidění dobré
a mírné zamlžení způsobené pooperačním otokem očních tkání mizí do dvou dnů po
operaci. Jeden až tři týdny po zákroku se musí kapat antibiotické a steroidní oční kapky
s protizánětlivým účinkem. Během tohoto zákroku se mohou vyskytnout komplikace, ale
rizika jsou malá a není to příliš běžné. Infekce se vyskytuje v méně než 0,01 % případů,
podkorigování nebo překorigování výchozího astigmatismu v 10 % a perforace rohovky
v průběhu nářezu v méně než 1 % případů.
3.3.7 Keratotomie
Keratotomie se využívá hlavně ke korekci smíšeného astigmatismu. Více zakřivená část
rohovky se nařezává speciálním diamantovým mikronožem nastavitelným s přesností
5 mikronů. Tato metoda má lepší výsledky při korekci smíšeného astigmatismu než
laserové operace. Výhodou oproti laserovým operacím je, že optické centrum rohovky
zůstává nedotčeno. Omezení je pouze v tom, že by pacient měl měsíc po operaci omezit
fyzickou zátěž.
3.3.8 CCL (Cornea Cross Linking)
Nepravidelný astigmatismus může být vyvolaný keratokonem. Keratokonus je stav, při
kterém se rohovka ztenčuje a vyklenuje. Je to pomalý proces, ale vede ke zkalení rohovky
a omezení její průhlednosti. Dříve se tento stav řešil transplantací rohovky, ale dnes se
dává přednost oddálení transplantace technikou CCL a ICRS.
CCL je metoda zpevňování rohovky. Někdy se označuje jako CXL. Vytváří se posilující
vazebné můstky mezi molekulami tkáně rohovky pomocí riboflavinu a selektivních
paprsků ultrafialového světla. Rohovková tkáň je potom pevnější a odolnější.
40
3.3.9 ICRS (Intrastromal Corneal Ring Segments)
Metoda ICRS se někdy nazývá také Kerarings. Při této metodě se implantují speciální
plastové segmenty – intrastromální rohovkové prstence do špatného nepravidelného
vyklenutí rohovky. Tím je rohovka oploštěna a stabilizována.
3. 3. 10 Transplantace rohovky (Keratoplastika)
Poslední možností, jak vyřešit keratokonus, ale i jiné stavy, jako jsou úrazy nebo
deformace rohovky je keratoplastika. Transplantace rohovky je operace, při níž se mění
neprůhledná, ztenčená nebo zdeformovaná rohovka za novou od zemřelého dárce.
Úspěšnost transplantací rohovka je kolem 90 až 95 %. Z hlediska transplantátu se
transplantace rohovky dělí na perforující, kdy se nahrazuje rohovka v celé tloušťce a
lamelární, kdy se vkládá necelá rohovka se zachovanou Descemetovou membránou a částí
rohovkového stromatu. Tento druhý typ keratoplastiky je však k léčbě keratokonu
nevhodný.
První transplantace rohovky se povedla roku 1905 v Olomouci. Při perforující
keratoplastice se vyjme celá původní rohovka a nahradí se dárcovskou. Po operaci se čtyři
měsíce podávají kortikosteroidy s antibiotiky. Stehy se vyndávají obvykle až rok po
operaci. Při keratoplastice se také mohou vyskytnout komplikace. Mezi nejčastější
komplikace patří vysoký pooperační astigmatismus, který se potom koriguje tvrdou
kontaktní čočkou. Dále se stává, že tělo příjemce reaguje nepřiměřeně na cizí rohovku.
Nepřiměřená reakce organismu má čtyři stupně. Nejméně závažný není nutné léčit. Při
závažnějších komplikacích musí být zahájena léčba kortikosteroidy. Pokud se včas tento
stav neléčí, dochází ke zničení transplantátu. Po keratoplastice mohou také nastat
mechanické komplikace v důsledku uvolnění stehu a následné infekce. V tomto případě se
uvolněný steh vyjme, na rohovku se může aplikovat terapeutická kontaktní čočka
a podávají se širokospektrální baktericidní antibiotika.
41
Obrázek 21 Keratoplastika
Obrázek 22 Transplantovaná rohovka
42
PRAKTICKÁ ČÁST
4 Výskyt očního astigmatismu v závislosti na věku a
pohlaví a jeho korekce
V praktické části bych chtěla zhodnotit 106 lidí, kteří trpí očním astigmatismem. Chtěla
bych posoudit, kolik žen a kolik mužů trpí jakým druhem astigmatismu a v jakém
procentuálním zastoupení. Dále zjišťuji, jakou korekci lidé preferují. Posuzovala jsem
astigmatiky z rodiny, mého okolí a zákazníky, kteří navštívili oční optiku, ve které jsem
byla na praxi. Těchto lidí jsem se ptala na věk, jaký druh astigmatismu mají a jaký druh
korekce používají. Často jsem se setkávala s problémem neznalosti druhu astigmatismu,
kterým lidé trpí. Ti, kteří pro mě museli zjistit, jaký astigmatismus mají, potom byli rádi,
že už vědí, jakým druhem opravdu trpí. Své poznatky jsem shrnula v následující tabulce.
POŘADÍ POHLAVÍ V ĚK DRUH
ASTIGMATISMU DRUH
KOREKCE 1 žena 17 Složený myopický malý brýle, KČ 2 žena 18 Jednoduchý
myopický malý brýle
3 žena 18 Složený myopický malý brýle 4 žena 18 Složený
hypermetropický malý 0
5 žena 19 Jednoduchý myopický
malý brýle
6 žena 21 Složený myopický malý brýle 7 žena 22 Složený myopický vysoký brýle 8 žena 23 Složený myopický malý brýle 9 žena 23 Složený myopický malý brýle 10 žena 24 Smíšený nízký brýle 11 žena 26 Složený myopický malý brýle 12 žena 27 Složený myopický střední brýle, KČ 13 žena 28 Složený
hypermetropický malý 0
14 žena 29 Složený myopický malý KČ 15 žena 30 Složený myopický střední KČ 16 žena 30 Složený myopický malý brýle 17 žena 30 Složený myopický nízký brýle 18 žena 31 Jednoduchý
myopický malý brýle
19 žena 31 Složený myopický malý brýle 20 žena 31 Jednoduchý vysoký brýle
43
myopický 21 žena 31 Složený myopický malý brýle, KČ 22 žena 31 Složený myopický malý brýle 23 žena 32 Jednoduchý
myopický malý 0
24 žena 32 Složený myopický malý 0 25 žena 34 Jednoduchý
myopický malý brýle
26 žena 35 Složený myopický nízký brýle 27 žena 35 Složený
hypermetropický nízký brýle, KČ
28 žena 35 Složený myopický malý brýle 29 žena 35 Jednoduchý
hypermetropický malý brýle
30 žena 36 Složený hypermetropický
malý brýle
31 žena 37 Složený myopický nízký KČ 32 žena 37 Složený myopický malý brýle 33 žena 39 Složený myopický nízký brýle 34 žena 43 Jednoduchý
myopický nízký brýle
35 žena 44 Složený myopický malý brýle 36 žena 45 Složený
hypermetropický malý brýle
37 žena 46 Jednoduchý hypermetropický
malý 0
38 žena 47 Jednoduchý myopický
malý brýle
39 žena 48 Smíšený malý brýle 40 žena 49 Jednoduchý
hypermetropický malý brýle
41 žena 49 Složený hypermetropický
nízký brýle
42 žena 49 Jednoduchý hypermetropický
nízký brýle
43 žena 49 Složený myopický malý brýle 44 žena 50 Složený
hypermetropický malý brýle
45 žena 50 Složený hypermetropický
malý brýle
46 žena 51 Smíšený malý brýle 47 žena 51 Jednoduchý
myopický malý brýle
48 žena 51 Složený hypermetropický
malý brýle
49 žena 52 Složený hypermetropický
malý brýle
50 žena 52 Složený malý brýle
44
hypermetropický 51 žena 52 Složený
hypermetropický malý brýle
52 žena 53 Složený hypermetropický
malý brýle
53 žena 57 Složený myopický malý brýle 54 žena 57 Složený
hypermetropický malý brýle
55 žena 58 Složený hypermetropický
malý brýle
56 žena 60 Složený hypermetropický
nízký brýle
57 žena 60 Složený myopický malý brýle 58 žena 61 Složený
hypermetropický malý brýle
59 žena 61 Složený hypermetropický
malý brýle
60 žena 61 Složený myopický nízký brýle 61 žena 63 Složený
hypermetropický malý brýle
62 žena 63 Složený hypermetropický
vysoký brýle
63 žena 63 Složený myopický nízký brýle 64 žena 64 Složený
hypermetropický malý brýle
65 žena 66 Složený hypermetropický
malý brýle
66 žena 68 Složený hypermetropický
malý brýle
67 žena 74 Složený myopický malý 0 68 žena 74 Složený myopický malý brýle 69 žena 80 Složený myopický malý brýle 70 žena 86 Složený myopický malý brýle 71 žena 86 Složený myopický nízký brýle 72 žena 87 Jednoduchý
hypermetropický malý brýle
73 žena 87 Složený myopický malý brýle 74 muž 16 Složený myopický nízký brýle 75 muž 23 Jednoduchý
myopický nízký brýle
76 muž 31 Složený myopický malý brýle, KČ 77 muž 31 Složený
hypermetropický malý brýle
78 muž 32 Složený myopický malý brýle 79 muž 36 Složený
hypermetropický malý brýle
80 muž 36 Složený myopický nízký brýle
45
81 muž 39 Složený myopický nízký brýle 82 muž 40 Složený myopický vysoký brýle 83 muž 43 Jednoduchý
hypermetropický malý brýle
84 muž 43 Složený myopický nízký brýle 85 muž 46 Smíšený malý 0 86 muž 46 Složený
hypermetropický nízký brýle
87 muž 47 Jednoduchý hypermetropický
malý 0
88 muž 48 Smíšený malý brýle 89 muž 48 Smíšený vysoký brýle 90 muž 50 Smíšený střední brýle 91 muž 59 Složený
hypermetropický malý brýle
92 muž 60 Složený hypermetropický
malý brýle
93 muž 60 Složený hypermetropický
malý brýle
94 muž 60 Složený hypermetropický
malý brýle
95 muž 61 Složený hypermetropický
střední brýle
96 97
muž muž
61 62
Smíšený Složený hypermetropický
nízký malý
brýle brýle
98 muž 63 Jednoduchý myopický
malý brýle
99 muž 63 Smíšený nízký brýle 100 muž 64 Smíšený nízký brýle 101 muž 65 Složený
hypermetropický malý brýle
102 muž 68 Složený hypermetropický
malý brýle
103 muž 75 Složený myopický nízký brýle 104 muž 76 Smíšený střední brýle 105 muž 81 Složený myopický střední brýle 106 muž 90 Složený myopický střední brýle
Tabulka 1
Z tabulky vyplývá, že z celkového počtu 73 žen trpí 56 žen, tj. 76,7 % složeným
astigmatismem a z toho 58,9 % složeným myopickým astigmatismem a 41,1 % složeným
hypermetropickým astigmatismem. Dále se mezi ženami vyskytuje jednoduchý
astigmatismus, a to v 19,2 %. Z toho 64,3 % je astigmatismus jednoduchý myopický
46
a 35,7 % astigmatismus jednoduchý hypermetropický. Smíšený astigmatismus je mezi 73
ženami zastoupen nejméně, a to v 4,1 %. Z 33 mužů jich 21 trpí astigmatismem složeným.
To odpovídá 63,6 %. Z toho 47,6 % zastupuje astigmatismus složený myopický a 52,4 %
astigmatismus složený hypermetropický. Jednoduchý astigmatismus se u mužů vyskytuje v
12,1 %. Jednoduchý myopický i hypermetropický astigmatismus z toho zastupují oba 50
%. Smíšený astigmatismus zastupuje 24,3 % z celkového počtu 33 mužů.
Z celkového počtu 73 žen se malý astigmatismus vyskytuje v 55 případech, nízký ve 13
případech, střední ve 2 a vysokým astigmatismem trpí 3 ženy. U mužů, kterých je 33, se
malý astigmatismus vyskytuje v 16 případech, 10 mužů má nízký astigmatismus a 5 mužů
střední. Vysokým astigmatismem trpí 2 muži. Nejrozšířenější je tedy malý astigmatismus
a nejméně se vyskytuje u žen střední a u mužů vysoký.
Při porovnání korekce, z tabulky vyplývá, že jednoznačně lidé preferují brýlovou korekci.
Ze 73 žen jich 60 používá brýle, 3 ženy kontaktní čočky, 4 ženy kombinují brýle
a kontaktní čočky a 6 žen žádnou korekci nevyužívá. U mužů vítězí také brýlová korekce.
Z celkového počtu 33 mužů jich 30 nosí brýle, žádný nepoužívá kontaktní čočky, 1 muž
kombinuje brýle a kontaktní čočky a 2 muži nepoužívají žádnou korekci. Oblíbenost
brýlové korekce mě celkem příjemně překvapila, protože jsem se domnívala, že kontaktní
čočky jsou preferovány mnohem více.
Nepravidelný astigmatismus bohužel ve své statistice vůbec nezohledňuji, protože jsem se
s žádným případem nesetkala.
Závěr
V mé práci jsem se zabývala rozdělením očního astigmatismu, jeho popisem, vyšetřováním
a korekcí. Více jsem se věnovala korekci refrakční chirurgií a dozvěděla jsem se mnoho
nových a zajímavých informací. Je mnoho možností jak astigmatismus dělit a má práce mi
pomohla si jeho dělení utřídit. V praktické části jsem zjistila, že nejrozšířenější je
astigmatismus složený myopický a to jak u žen, tak i u mužů. Dále se nejvíce u obou
pohlaví vyskytuje malý astigmatismus. Potom jsem zjistila, že brýlová korekce je
47
nejoblíbenější. Během hledání lidí s astigmatismem, jsem se potýkala s problémem
neznalosti druhu astigmatismu, kterým trpí. Většina lidí ví, že mají astigmatismus, ale
netuší jaký druh. Proto jsem se musela ptát ve svém okolí a Ti mi zase doporučili další své
známé. Dále jsem astigmatiky hledala během praxe v oční optice. Jsem ráda, že i přes
počáteční nedostatek lidí, kteří by se mi hodili do mé statistiky, jsem nakonec našla 106
lidí, kteří trpí astigmatismem a vědí jakým. Osobně pro mě bylo velmi zajímavé dozvědět
se, který typ astigmatismu převládá a jakou korekci lidé preferují. Celkem mě překvapilo,
že tolik lidí dává přednost brýlím. Domnívala jsem se, že kontaktní čočky jsou oblíbenější,
než k jakému výsledku jsem došla. Celkově mě práce obohatila o cenné informace, které
určitě zúročím v praxi optika a poučila mě, že ne každý úkol, který na první pohled vypadá
jednoduše, takový skutečně je.
48
Seznam obrázků Obrázek 1 Řez zdravým okem............................................................................................. 10 Obrázek 2 Řez astigmatickým okem ................................................................................... 11
Obrázek 3 Keratokonus ....................................................................................................... 13 Obrázek 4 Retinoskop ......................................................................................................... 17 Obrázek 5 Vyšetřovací zrcátko............................................................................................ 17
Obrázek 6 Autorefraktometr ................................................................................................ 19 Obrázek 7 Autorefraktokeratometr ...................................................................................... 20 Obrázek 8 Autorefraktokeratotonopachymetr ..................................................................... 20 Obrázek 9 Značky Javalova keratometru ............................................................................ 21
Obrázek 10 Javalův keratometr ........................................................................................... 22
Obrázek 11 Rohovkový topograf ........................................................................................ 23 Obrázek 12 Normální oko a keratokonus ............................................................................ 23 Obrázek 13 Jacksonův zkřížený cylindr .............................................................................. 24
Obrázek 14 Astigmatický vějíř ............................................................................................ 25
Obrázek 15 Snellenovy optotypy ........................................................................................ 26 Obrázek 16 Dětský optotyp ................................................................................................. 27 Obrázek 17 Landoltovy kruhy ............................................................................................. 28 Obrázek 18 Projekční optotyp ............................................................................................ 29
Obrázek 20 Červenozelený test ........................................................................................... 30 Obrázek 19 Jaegerova tabulka .................................................................................................
Obrázek 21 Keratoplastika .................................................................................................. 41 Obrázek 22 Transplantovaná rohovka ................................................................................. 41
Seznam zkratek mm-milimetr
D-dioptrie
Astigm.-astigmatismus
cm-centimetr
D-číslo posledního řádku, který pacient ještě přečte
d-vyšetřovací vzdálenost
V-zraková ostrost
49
Slovník Cornea-rohovka
Lens cristallina-čočka
Astigmatismus regularis-astigmatismus pravidelný
Astigmatismus irregularis-astigmatismus nepravidelný
Astigmatismus obligus-astigmatismus šikmých os
Astigmatismus simplex myopicus-astigmatismus jednoduchý myopický
Astigmatismus simplex hyperopicus-astigmatismus jednoduchý hypermetropický
Astigmatismus compositus myopicus-astigmatismus složený myopický
Astigmatismus compositus hyperopicus-astigmatismus složený hypermetropický
Astigmatismus mixtus-astigmatismus smíšený
Minimum separabile-rozlišovací mez oka
Intrastromal Corneal Ring Segments-intrastromální rohovkové prstence
Cornea Cross Linking-zpevňování rohovky
50
Seznam použité literatury a zdrojů informací
KVAPILÍKOVÁ, Kv ěta. Vyšetřování oka. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků
ve zdravotnictví Brno, 1995. 87 s. ISBN 80-7013-195-0
ANTON, Milan. Refrakční vady a jejich vyšetřovací metody. Brno : Institut pro další
vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví Brno, 1993. 108 s. ISBN 80-7013-148-9
PETROVÁ, Sylvie. Základy aplikace kontaktních čoček. Brno : Národní centrum
ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2004. 165 s. ISBN 80-7013-
399-6
AUTRATA, Rudolf. a ČERNÁ, Jana. Nauka o zraku. Brno : Národní centrum
ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2006. 226 s. ISBN 80-7013-
362-7
POLÁČEK a kolektiv, Technický sborník oční optiky. Praha : Nakladatelství technické
literatury ve Středisku interních publikací, 1975. 580 s. SIP-41304/03112 – 301-05-2
NAJMAN, Ladislav. Dílenská praxe očního optika. Brno : Institut pro další vzdělávání
pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001. 124 s. ISBN 80-7013-328-7
RUTRLE, Miloš. Brýlová technika, estetika a přizpůsobování brýlí. Brno : Institut pro
další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001. 144 s. ISBN 80-7013-347-3
Poznámky z výuky
www.kup-cocky.cz
www.kontaktnicocka.eu
www.refrakcnicentrum.cz
www.lexum.cz
www.lasik.cz
www.lekari-online.cz
www.duovize.cz
www.geodis.cz (obrázek 8, 10, 11)
www.toricke-kontaktni-cocky.cz (obrázek 1, 2)
http://keratokonus.navajo.cz (obrázek 3, 22)
www.oculus.cz (obrázek 6, 7, 13)
www.medicton.com (obrázek 16)
51
www.moje-rodina.cz
www.google.cz (obrázek 17)
www.oftis-opta.cz (obrázek 18)
http://kalina.jirka.sweb.cz (obrázek 19, 20)
www.ocnivady.cz (obrázek 21)
www.kontaktela.cz (obrázek 12)
www.mewedia.cz (obrázek 4, 5)
www.ocnioptika.com (obrázek 14)
www.zeleny-zakal.cz (obrázek 15)