Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

O POVAZE A DOCHOVÁNÍ NAŠEHO LATINSKÉHO PÍSEMNICTVÍ Z OBDOBÍ HUMANISMUAuthor(s): Jan MartínekSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 83, Čís. 2 (1960), pp. 269-274Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23463430 .

Accessed: 14/06/2014 00:56

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 185.44.78.129 on Sat, 14 Jun 2014 00:56:35 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

J. Martinek: O povaze a dochování našeho latinského písemnictví 269

J. Martínek:

O POVAZE A DOCHOVÁNÍ NAŠEHO LATINSKÉHO

PÍSEMNICTVÍ Z OBDOBÍ HUMANISMU

(Dokončení)

V pražských knihovnách (v universitní, musejní, na Strahově) a v brněn ské i olomoucké universitní knihovně je uloženo větší množství původních konvolutů, jejichž někdejší majitele můžeme určit. Je to zejména konvolut M. Jiřího Carolida z Karlšperka (Praha UK 10 F 89), Kryštofa Mathebřea Bohdanečského (10 J 93, věnování na tit. listě tisků č. 55, 61, 70, 72), Jana ze Semanína (46 G 442, vlastnický záznam na tit. listu zákl. tisku, věnování na tiscích č. 2, 4, 6, 7, 8,11 atd.), Pavla Jizbického z Jizbice (9 J 231, rukopis né věnování Jizbickému v prvním a v posledním tisku, mimo to tištěná věnová ní jiných skladeb) dále frenceliovský konvolut Viléma z Oprštorfu (52 В 51) a konvoluty profesorů pražské akademie Václava Zelotina z Krásné Hory (52 F 64) a Jana Campana Vodňanského (52 G 8). Velmi hojná věnování v posledním z nich (tisky č. 4, 5, 7, 13, 16, 17, 22, 23, 26) svědčí o rozsáhlých přátelských stycích Campanových. Dále lze uvést konvoluty Jana Tetauera (54 Ε 45), Doktora Bartoloměje Schwalba z Jišic (Praha, knih. Nár. musea 49 В 9, 49 В 17), kněze Jana Soběslavského (tamtéž 49 В 14), Jiřího Mžan ského z Nového Bydžova (tamtéž, ze Sychrova, dosud bez signatury, vlast

nický záznam v zákl. tisku a věnování v tiscích č. 11, 18), Floriána Vermilia Strakonického (tamtéž 59 D 11, monogram, majitel autorem tisků č. 4, 8, 39, spoluautorem tisků 16—18, 44, 47, 59, jemu věnováno к promoci č. 42, Straconicensia č. 9, 46, 49, 54, 56), musejní konvolut Mathebseův (na rozdíl od universitního, viz výše), strahovský konvolut Šebestiána Pechovského (AA VII 53) a Jana Lukáše, rady apelačního soudu34) (АО XVI 12). V této sou vislosti nelze zapomenout ani na známý strahovský sborník Dobřenského, obsahující několik set jednolistů, často unikátní povahy.35) Z brněnských původních konvolutů je možno uvést zejména Gallův (Brno UK D Mb 5), Textoriův (tamtéž, sign. 2—25 704)36) a Vodičkův (V. Dokoupil, Tisky

34) V. V. Tomek, Dějepis města Prahy XII, V Praze 1901, str. 5.

35) A. Truhlář, Dobřenský z černého Mostu, OSN VII, str. 712 n. — č. Zíbrt, Strahov

ský sborník vzácných tisků příležitostných Václava Dobřenského... ČČM 83 (1909), str. 68 nn. — Jan Dotřel, Strahovský sborník V. Dobřenského, tamtéž, str. 378. — č. Zíbrt, Písničky ze Strahovského sborníku Václava Dobřenského, český lid 18 (1909) str. 104 nn.

36) J. Hejnic — J. Martínek, Dosud neznámé humanistické tisky v brněnské univer sitní knihovně, LF 80 (1957), str. 83—89, 211—219.

18 — Listy filologické

This content downloaded from 185.44.78.129 on Sat, 14 Jun 2014 00:56:35 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

270 J· Martínek

16. stol.... v Rajhradě [cyklostil] UK Brno 1959, č. 369, 939, 994) z kon volutů olomouckých sborník Samuela Radešínského z Radešovic (28 757 až 28 777) a lékaře Tobiáše Fischera (16 829—16 841). Tímto výčtem, který měl pouze uvést příklady základních typů původních konvolutů, nejsou ovšem literární prameny tohoto druhu ani zdaleka vyčerpány.

Uměle utvořené konvoluty mají vazbu 18. nebo 19. stol. Pokud vznikly v téže knihovně, je jejich vazba zpravidla jednotná. V jednom konvolutu

bývají soustředěny tisky téhož druhu a obsahu, ku příkladu výhradně epitha lamia. O výjimkách z tohoto pravidla ze zmíníme později. Uvnitř konvolutů

bývají tisky uspořádány buď chronologicky,3?) nebo podle dalšího thematic kého dělení a uvnitř těchto thematických oddílů chronologicky. Carmina sacra na oslavu svátků bývají řazena podle církevního kalendáře.38) Listy jednot livých tisků v umělých konvolutech nejsou oříznuty, nýbrž mají ten formát, jaký měl konvolut původní, z něhož tyto tisky pocházejí. Při vytváření no

vých konvolutů nemohly totiž být listy znovu oříznuty, protože se tak stalo již jednou při svázání původních konvolutů a nové oříznutí by proto bylo vedlo u některých tisků к poškození textu. Rukopisná věnování na titulních listech tisků v umělém konvolutu se týkají většinou různých osob. Thematická

náplň konvolutu je zpravidla vyznačena nápisem na hřbetě, kde bývá někdy uveden také počet děl a období, z něhož pocházejí, jako: Genethliaca carmina

patria et extera, 157U—1758, opmcula U(> (Strahov FK V 5), Epicedia patria ab anno 1590—1599, opuscula i9 (Strahov FK V 2). Jednotlivé tisky mívají г a titulním listě rukopisné číslování, které bylo provedeno při vytváření umě lých konvolutů. Toto číslování není vždy správné. Jednak bývá proti dnešním zvyklostem označen již základní tisk číslem 1, kdežto dnes počítáme teprve adligáty, jednak bývají v číslování dalších tisků nedůslednosti, nejčastěji takové povahy, že některé tisky zůstaly bez pořadového čísla. V důsledku toho nelze spoléhat na správnost údaje na hřbetě o celkovém počtu děl v jednotli vých konvolutech. Také seznam tisků, který je někdy uveden na přídeští nebo předsádce, nebývá úplný.39) Některé umělé konvoluty jsou označeny jako Miscellanea (srov. Miscellanea poetica patria = Strahov FK II 100, Miscel laneum patrium academicum = Strahov FK V 10). Vznikly zpravidla z těch tisků, které nebylo možno zařadit do žádného z thematických okruhů, stano vených pro sestavování konvolutů.40) Také umělé konvoluty jsou, stejně jako původní, často jazykově různorodé.41)

Jak byly při racionalistickém třídění tisků vytvářeny thematické okruhy, můžeme doložit na příkladu několika umělých konvolutů z pražských kniho ven :

37) Praha UK 50 G 116. 3S) Praha UK 52 С 6.

39) Tyto seznamy tisků, které jsou zvláště u rozsáhlých konvolutů' velmi užitečné, mají především Dlabačovy konvoluty strahovské. Universitní konvoluty této orientační pomůcky z velké části postrádají.

40) Takové povahy je zčásti strahovský konvolut FK V 11, který obsahuje některé skladby již na titulním listě označené jako Miscellanea. Některé umělé konvoluty různo rodého obsahu se však skládají z tisků, které mohly být vzhledem к své povaze dobře za

řazeny do nějakého thematického konvolutu (UK 52 В 49, 52 С 25). V některých pří padech vznikly snad takové konvoluty z tisků, které byly získány nebo objeveny až po vytvoření thematických konvolutů, nebo z děl původně samostatně svázaných.

41) Srov. strahovský konvolut AA XIV 10.

This content downloaded from 185.44.78.129 on Sat, 14 Jun 2014 00:56:35 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

O povaze a dochování našeho latinského písemnictví 271

Praha UK 52 С 10 Gratulationes poeticse 52 С 11 Opuscula poetica baccalaureis dicata 52 С 15 Epithalamia 52 С 16 Epithalamia ab anno 1600 52 С 26 Miscellanea oratoria (jsou to vlastně orationes fu

nebres, většinou prosa). Praha Strahov AA XIV 3 Historica opuscula de regibus Bohemise ab anno

1514—1599: AA XIV 9 Epithalamia ssec. XVI AA XIV 10 Epithalamia ssec. XVII, XVIII AA XIV 11 Epithalamia extera 1554—1559 AA XIV 25 Patria poemata sacra 1541—1659 FK V 1 Epicedia patria 1551—1589 FK V 3 Epicedia patria 1600—1619 FK V 5 Genethliaca carmina patria et extera 1564 až

1578 FK V 7 Propemptica et gratulationes varii argumenti a

Bohemis, Moravis et aliis 1601—1754.

Jak je vidět z tohoto výčtu, došlo ve větší míře к vytváření umělých kon volutů zejména ve dvou pražských knihovnách, totiž v knihovně strahovské a universitní. Na Strahově prováděl toto racionalistické třídění humanistické literatury knihovník J. B. Dlabač, v universitní knihovně došlo к vytváření umělých konvolutů nejspíše v době Ungarově.42)

Třebaže se rozvazování konvolutů a vytváření nových umělých celků dělo ve snaze usnadnit badatelům přístup к rozsáhlé humanistické literatuře a třebaže bylo nezřídka prováděno osobami jinak zasloužilými, je nutno označit tento postup za velmi škodlivý zásah do našich knižních fondů. Uměle vytvo řené konvoluty prokazují sice neocenitelné služby těm, kdo chtějí sledovat za

stoupení jednotlivých literárních druhů v naší humanistické literatuře nebo kdo mají v úmyslu zpracovávat vývoj těchto literárních útvarů a sledovat vzájemnou myšlenkovou závislost i plagiátorské pokusy humanistických auto rů, ale na druhé straně zahlazují všechny stopy původní souvislosti humanis

tických tisků a ztěžují zjištění někdejších majitelů konvolutů, kteří byli ne zřídka totožní s významnými humanistickými spisovateli. Thematický přehled literatury z renesančního období je možno i při zachování původních celků získat jinými způsoby. Naopak je rekonstrukce konvolutů po jejich rozvázání a novém uspořádání tisků velmi nesnadná, zvláště když nejsou po ruce staré

vazby, sňaté z původních konvolutů.43) Pomůckou při zjišťování původního stavu může v tomto případě být zpravidla jen formát jednotlivých tisků, ruko pisná věnování na jednotlivých titulních listech a případně staré číslování

tisků, pořízené v době před rozvázáním původních konvolutů. Jak již bylo naznačeno, umožňuje znalost zásad, podle nichž jsou uspořá

dány původní konvoluty, identifikaci poškozených nebo kusých tisků bez titul ního listu a časové určení nedatovaných děl. Lze totiž předpokládat, že pů

42) Zjištění Dr. E. Urbánkové.

43) Starých vazeb se supralibros bylo v knihovnách často použito na vazbu novodobých rukopisů, rukopisných katalogů apod. Zde se ovšem uplatnily především desky velkého

formátu, sňaté z tisků cizí provenience.

18·

This content downloaded from 185.44.78.129 on Sat, 14 Jun 2014 00:56:35 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

272 J- Martínek

vodní majitel zařadil do svého konvolutu pouze úplné tisky s titulním listem — к poškození nebo vytržení listů došlo většinou až v době protireformační —

a že tedy jsou i kusé a poškozené tisky v původních konvolutech správně the maticky a chronologicky zařazeny. Dále je možno předpokládat, že sběratelé humanistické literární produkce znali také dobu vyjití nedatovaných tisků, protože většinou shromažďovali díla vydaná přáteli a současníky. Proto do vedli do svých konvolutů správně zařadit také tisky bez letopočtů. Je-li tedy nedatovaný tisk zařazen v chronologické řadě publikací mezi tisky z г. 161Б a z r. 1617, je s určitou pravděpodobností těmito letopočty vymezena doba jeho vzniku. Je-li kusý tisk zařazen v oddíle epithalamií, můžeme předpoklá dat, že byl napsán к tomuto účelu.44)

Hlavní význam původních konvolutů spočívá ovšem v tom, že umožňují poznat vzájemné vztahy mezi humanisty a že osvětlují jejich zájmy, projevu jící se ve výběru tisků, a často také jejich životní osudy. Rukopisná věnování na titulních listech uvádějí totiž v některých případech také povolání a půso biště toho, komu je tisk věnován.45) Tyto údaje zůstaly ovšem zachovány i v umělých konvolutech, ale původní celky mají tu výhodu, že obsahují zpra vidla věnováni týkající se jedné a téže osoby, takže není nutno tento materiál pracně shledávat po mnoha svazcích.

O významu umělých konvolutů pro řešení otázky, jak byly v naší humanis tické literatuře zastoupeny jednotlivé literární druhy, byla již zmínka. Zbývá dodat, že umělé konvolutv napomáhají také při identifikaci děl bez titulního listu, jejichž obsah je znám. Poznáme-li např., že kusý tisk, který má být určen, je epithalamium, můžeme při pokusu o jeho určení použít některého umělého konvolutu epithalamií, jako jsou např. universitní konvoluty 52 С 15, 52 С 16 a strahovské AA XIV 9, AA XIV 10.«)

Většina samostatně svázaných humanistických tisků se dochovala v původní renesanční vazbě. Jestliže má tisk s menším počtem listů novodobou vazbu, \zniká důvodné podezření, že byl původně součástí konvolutu, který byl v no

vější době rozvázán. Vazby ze 16. stol. byly totiž trvanlivé a opotřebování knih bylo pro nepatrný zájem čtenářů pozdější doby velmi malé, takže zpra vidla nebylo nutno nahrazovat v průběhu staletí staré vazby novými, pokud nebyla kniha jakožto součást nějaké význačné knihovny opatřena uniformní vazbou.

Ze stručné charakteristiky konvolutů, podané v tomto článku, vyplývá především požadavek, aby se napříště důsledněji přihlíželo při zpracování a hodnocení významu jednotlivých tisků к souvislosti, v jaké se tyto tisky za chovaly, nebo ke všem vnějším známkám, z nichž je možno na původní sou vislost usuzovat. Jestliže první díl Rukověti к humanistickému písemnictví registroval velmi pečlivě i literárně málo hodnotné drobné skladby jen proto, že mají význam pro poznání vzájemných vztahů mezi jednotlivými humanisty a pro zjištění jejich příslušnosti к městským okruhům spisovatelů, pak by bylo třeba stejně pečlivě registrovat všechna svědectví o těchto vztazích,

44) Touto metodou bylo postupováno při datování a identifikaci kusých tisků v brněn ských konvolutech, viz výše, pozn. 36.

15) Tak je tomu v universitním konvolutu Mathebaeovu (10 J 93). 46) V tom případě srovnáváme některou, zpravidla první zachovanou a nepoškozenou

stránku kusého tisku s těmi stránkami v jednotlivých tiscích thematického konvolutu, které mají stejnou signaturu, foliaci nebo paginaci.

This content downloaded from 185.44.78.129 on Sat, 14 Jun 2014 00:56:35 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

O povaze a dochování našeho latinského písemnictví 273

která vyplývají z obsahu konvolutů, zejména původních, a z rukopisných věno vání i jiných přípisků, které jsou v nich obsaženy. К tomu však bylo v Ruko věti doposud přihlíženo jen ve velmi malém počtu případů. Ani v jejích dal ších dílech nebude pravděpodobně možno důsledně realisovat tento požadavek, protože není z pochopitelných důvodů ťadno příliš měnit strukturu tohoto díla. Bylo by však zapotřebí samostatně zpracovat soupis všech dosud známých původních i umělých konvolutů s údaji o jejich někdejších majitelích, s cha rakteristikou jejich obsahu a uspořádání, s určením časového rozpětí a s re gistrací všech rukopisných věnování, která jsou v nich obsažena.

Nebylo by správné tvrdit, že jsou humanistické tisky a rukopisy chovány jen v pražských ústavech. Na druhé straně však není podíl venkovských kniho ven, museí a archivů na uchování naší humanistické literatury takový, jaký bychom mohli předpokládat podle zpráv o čilém literárním ruchu v jednot livých venkovských městech, kde působilo koncem 16. stol. a začátkem stol. 17. často až několik desítek humanistických spisovatelů současně. V důsledku toho měla velká část tehdejší literární produkce regionální charakter, ale přesto nebyla vždy uchována ve městech, jichž se bezprostředně týkala. К je jímu soustředění v Praze přispěly změny v držení majetku, protireformační zásahy v době pobělohorské a sběratelské zájmy v době obrozenské. Poměr mezi literárními památkami uchovanými v Praze a na venkově se dále změnil tím, že knihy uložené v pražských ústavech byly v novější době vystaveny menšímu nebezpečí zkázy a ztráty než knihy chované v některých venkovských sbírkách.

Za poměrně dobré uchování naší humanistické literatury vděčíme tomu, že byla vydávána převážně tiskem a že i ty literární památky, které se pů vodně šířily v rukopisech, byly péčí humanistů 16. stol. zčásti otištěny. Na proti tomu však nemůžeme ani o tištěných literárních dílech z tohoto období prohlásit, že se nám dochovala v úplnosti. Již to, že téměř polovina dosud

zjištěných humanistických tisků jsou unikáty, by svědčilo o opaku. Je otázka, s jakým procentem ztrát tištěné humanistické literární produkce ze 16. stol. a z první poloviny 17. stol. je nutno počítat. К zodpovědění této otázky mohou přispět zkušenosti, získané při nedávném pátrání po starých tiscích v různých

knihovnách, a zejména údaje o zastoupení dosud neznámých humanistických tisků v nově zjištěných konvolutech. Ze sborníků, uvedených v této stati, byl naposledy objeven a získán pro pražské sbírky konvolut Jiřího Mžanského.47) Má 33 tisků bohemikální povahy, z n;chž 22 bylo až dosud neznámých nebo nevyužitých pro bádání v oboťu humanismu a pouze 11 známých. Při posled ních větších nálezech, к nimž došlo zásluhou Dr. Dokoupila v universitní knihovně v Brně, bylo zjištěno, že z více méně náhodného souboru 139 tisků

bylo jen 52 známých.4S) Velmi podobný poměr mez; známými a neznámými humanistickými tisky bylo možno sledovat i při ostatních objevech z poslední doby. Výše uvedená čísla, odvozená ze zkoumání velkého počtu nahodilých nálezů v různých knihovnách resp. v různých fondech téže knihovny, dávají tušit, že dnes známe v oboru latinského humanismu sotva polovinu původní literární produkce, která byla vydána tiskem v Čechách a na Moravě v 16. a v 17. stol. Ve srovnání se ztrátami starších literárních památek z období,

4Ί) Za upozornění na tento sborník děkuji Dr. P. Kneidlovi.

4S) Viz článek, uvedený v pozn. 36.

This content downloaded from 185.44.78.129 on Sat, 14 Jun 2014 00:56:35 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

274 J· Martínek

kdy se písemnictví šířilo výhradně rukopisy, je ovšem tento poměr mezi ztra

cenými a zachovanými humanistickými díly příznivý, zvláště když uvážíme, že humanistické tisky příležitostného rázu neměly vztah к otázkám, které tehdy byly pokládány za obecné a zásadní, nýbrž často jen к určitým osobám nebo к méně významným událostem, takže ztrácely rychle aktuálnost a tím i atraktivnost pro sběratele.

Jestliže tvoří mnoho tisíc humanistických tisků, které dnes známe, sotva polovinu někdejší humanistické literární produkce a jestliže nadto obsahují jednotlivé tisky velmi často větší počet literárních prací od různých autorů, lze usuzovat, že spisovatelská činnost našich latinsky píšících, humanistů byla zvláště v období od r. 1550 do r. 1620 neobyčejně rozsáhlá a intensivní. Toto období není pozoruhodné vystoupením většího počtu humanistů světového jmé na ani vznikem vrcholných latinských děl na našem území, nýbrž spíše mimo řádným rozšířením humanistické vzdělanosti, za jejíž nedílnou součást byla pokládána schopnost užití a tvůrčího obměňování antických forem pro zpraco vání aktuálních námětů, čerpaných nezřídka z domácího prostředí.

RESUMÉ

J. Martínek: Ober den Charakter und die LJberlieferung unseres lateini=

schen Schrifttums aus der Periode des Humanismus

Der Verfasser dieser Abhandlung stellt das Verhältnis zwischen den humanistischen Drucken und Handschriften dar; er führt an, welche literarischen Gattungen nur in Hand schriften und welche dagegen in Druckwerken vertreten sind. Er beschäftigt sich weiter mit dem Gedankeninhalt dieser Gattungen und konstatiert, daß in diesem Zeitabschnitt — zum Unterschied von der mittelalterlichen Literatur — überwiegend Themen aus dem weltlichen und heimischen Gedankenkreis sich geltend machen. Eine charakteristische

Eigentümlichkeit der meisten gedruckten humanistischen Gelegenheitsschriften ist ihre kollektive Autorschaft. Da die überwiegende Mehrheit der tschechischen humanistischen

Drucke, im Gegensatz zu den zeitgenössischen ausländischen Druckwerken, von einem viel geringeren Umfang ist, sind sie meistens in Konvoluten (Sammelbänden) überliefert. Es gibt da einesteils ursprüngliche Konvolute, welche im Laufe des XVI. und XVII. Jahr hunderts als Früchte der Sorgfalt der damaligen humanistischen Bücherliebhaber ent standen sind, andernteils aber auch künstliche, nachträglich geschaffene Konvolute, welche den rationalistischen Bestrebungen des Aufklärungszeitalters nach einer übersichtlichen

Klassifizierung der Bibliothekbestände ihren Ursprung verdanken. Von unserem heutigen Gesichtspunkte erscheint natürlich jede solche Zerlegung der ursprünglichen Sammel bände und das nachträgliche Bilden von künstlichen Konvoluten als ein durchaus schäd licher Eingriff, welcher es jetzt für uns immöglich macht, die Beziehungen zwischen den einzelnen Schriftstellern sowie auch die Interessen der humanistischen Literatursammler

verfolgen zu können. Eine Übersicht über die Thematik der humanistischen Druckschriften kann ja auch durch andere Mittel erreicht werden als durch ein solches Erzeugen von künstlichen Konvoluten. Die Kenntnis der Grundsätze, nach welchen die ursprünglichen Konvolute geordnet worden sind, ermöglicht uns oft die Bestimmung einer unvollständigen Druckschrift oder die zeitliche Einordnung eines undatierten Werkes. Es ist weiter eine

unumgängliche Voraussetzung aller erfolgreichen Arbeit beim Studium des humanistischen

Schrifttums, ein systematisches Verzeichnis der Druckwerke nach den in den böhmischen Bibliotheken aufbewahrten Konvoluten anzulegen, das auch die Angaben über die hand

geschriebenen Widmungen auf den Titelblättern der einzelnen Drucke verzeichnet. —

Zum Abschluß der Abhandlung wird über die gegenwärtigen Bestände von humanistischen Druckwerken in den Büchersammlungen der böhmischen und mährischen Städte berichtet.

This content downloaded from 185.44.78.129 on Sat, 14 Jun 2014 00:56:35 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions