O slovech Antonínem Markem samostatně utvořených: (Pokračování.)

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

O slovech Antonínem Markem samostatně utvořených: (Pokračování.)Author(s): František ŠimekSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 52, Čís. 4/5 (1925), pp. 236-249Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23449880 .

Accessed: 14/06/2014 15:43

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected].

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 194.29.185.37 on Sat, 14 Jun 2014 15:43:41 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasp

http://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasp

http://www.jstor.org/stable/23449880?origin=JSTOR-pdf

http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp


236 František Šimek:

6 G, 17) (7, 23)

7 (8, lb) 7 (9, 4) 8 (10, 10) 9 (12, 1)

(12, 17) (12, 18)

11 (Η, 14) 14 (18, 22) 16 (21, 14 п.;

17 (22, 18) (23, 11)

22 (34, 7) 25 (41, 26) 28 (48, 16) 32 (56, 2)

(56, 6) (56, И) (56, 22)

33 (58, 10) 34 (59, 19) 36 (63, 18) 38 (67, 9)

(67, 16) (68, 2)

ut urbem initiasse somnio

irreligiosa ita eorum ictus sitienter

compage perspicuae circumspicere bere

ut sit terrae in animum tot de diis hos innocentiam sic

cum

quicquam detorquendam militia aeternis Arcesilas

quaesiuerunt

et orbem imitasse somno

irreligiose ita ictis satienter

compagine perspicua

de- circumspicere

ut terra animum

quot de diis (dle násl. quot) hoc innocentia sic et om. motibus (vliv. omnibus) nutn

quicquid torquendam malitia terrenis Arcesilaus

quaesierunt

(Příště konec.)

O slovech Antonínem Markem samostatně

utvořených. Podává František Šimek.

(Pokračování.)

**vdech m. (vdechnutá myšlenka): Tyto hrad mi šedomechý

pustých Trosek vane wdechy Nové bás. 5 (1814) 42, 21. —■ * veleba f.: což nejenom welebau ctěno, brž vraucím milováním

odměňováno u věk bývá Uvítání Hurd. 4, 7. — * velikán1 m.:

my karlata neopovážíme se těch welikánů (= hráti Schillera nebo

Goetha) (an diese Giganten) Div. z och. 32, 13, — ***velitelka f. (milenka): Bych zmílel welitelce své, u vodách se namáháno (do

minae) Krok I. 4 (1823) 6, 9. — + veliielkyně f. (milenka): Zdaž nevolil by raděj (!) světa rozňatu býti okrskem od welitel kyně mé (cum domina) ib. 8, 24. — ** velmoh m.: (Manfrone,) jenž к welmohům evropejským přístup má (bei den GroBen) Div. z och. 63, 15. — ~b velobřadník m.: hrabě Potocký, jakožto

welobřadnjk, ho předešel Světozor 1834, 191a, 51. — -\-velo

hrad m.: Tito v ruském welohradě (= Petrohradě) usazení Per

1 Slovo to znám z Jungmanna 1823.



O slovech A. Markem utvořených. 237

šané ib. 202 a, 60. — + venkovcík m.: Wenkowák ve společ nosti s velikoměstskými (titul) ČČM. 1832, 75, 2. — *** veške

rost f.: v celé světa weškerosti rozlehá (!) se miru (!) zvuk Prvo

tiny 1816, 226, 3; kam se koli chod Tvůj hne a podá v weške

rosti svého obvodu Píseň Hurd. b, 22; když poslední dech z úst

vychází, tehdáž z očí člověka weškerost mizí Čas. kat. duch. 1828,

124, 27. — + vězitél m.: Hrob jest sice náš wězitel, ale i také

náš osvoboditel Pohřeb, řeč Nigr. 6, 25. — + vinárna f.: pře

mykal se s nějakými jinochy .. . u winárny Div. z och. 132, 6. —

*** vlekadlo n. (vlečné lano): konečně opodál rozeznal se dýmu (!)

prysk z parochodné lodě a za ní na wlekadle tažená krásná císař

ská jachta Světozor 1834?, 202b, 21. — + vlnění п.: než se

wlněnj zduje (eh die Brandung wiederkehrt) Rozmanitosti 1817,

61, 19. — + vnuk m. (vnuknutí):1 Co tvá píseň božským dyšíc (!) wnukem к mému uchu hlaholv své vanula Čechoslav 1820, 73a, 17. — t~ vraždění п.: Dýka má jí neprotekla, poraním ve svém

wraždění jejího vždy spasení Nové bás. 5 (1814) 99, 10. — ** vrchovatost f.: odkud ta wrchowatoft vašeho hoře? Prvotiny

1813,207 b, 37. — *** všímavost f. (účast):, jakž přívětivá wffj mawoft vaše ke mně dokazuje (freundliche Theilnahme) Div. z och.

129, 17. — *** výdoba f. (výdělek): Řemeslo... jest dilo (!) neb zabava (!) sama o sobě sice trudná a nepříjemná (!) a jen z ohledu wydoby (sic) a mzdy vabna (!) Prvotiny 1816, 285, 18.—

* výhoda f.: Tato obraznost zanáší wýhody teplých kruhů

do nejkrajnějšího severu ib. 1813, 212a, 42. —** výhodnost f.:

Vaše šestiprstá přednost snad více к závadě nežli к wýhodnosti slauží Slovesnost 276,21. — 4- vyhojenec m. (vyléčený člověk): Jak si už napřed uzavřeli (farizeové) u sebe, že Ježíš nemá býti

žádný nadobyčejný divotvorný vyslanec a že on se svými wy

hogenci slauti má hříšník a podvodník Šestero 53, 17. — výhoz m.

(pense):® (plukovník) uchýlil se ... na dědinku své rodiny, odvětiv se ročního weyhozu Prvotiny 1813, 201b, 4. — + výchluba f.:

Vosvovi bylo skučno při té wýchlubě (das fade Selbstlob) Div.

z och. 84, 23. — + výchvala f. (vychválení): Máme-li vyjádřiti svau spokojenost (s Kristem), nelzet jináč leč wýchwalau sv. Pavla

Čas. kat. duch. 1834, 469, 16. — ***výkrok (vystupování, jako

herec): (Bursa) se před velikým zrcadlem v postavách a wýkro kách zkaušel (in Porte-bras und FaBpositionen) Div. z och.

12, 16. — *** výkup m. (výkupné): Den ale ještě jeden na lhůtu

obětuji tobě, abys, pakli jakých známých a přátel máš, u nich

o svůj wýkup se obejiti mohl Omylové 6, 12. — *** výkupné п.:

Nepošlete-li mu wýkupné? ib. 49, 19. — +výloha f. (vydání):3 budau-li se ostatní wýlohy v tomto poměru počítali, dostihnau

výšky, к jakové vyniknauti nelze bude mnohému knížálku říšské

1 U Jungmanna jen ve význ. Enkel. — г V tomto významu Jung mann nemá. — 3 U Jungmanna v jiném význ.




mu бСМ. 1840, 302, 19. — *** výměšek ш. (citát):1 Nechte, prosím vás, wýměfků z Wallenštejnal (ihre Citáte) Div. z och.

150, 15. — 4- výmka f. (odpad): chlap, který výpady ulic, pří stav a wýmky očihuje Omylové 49, 8. —

-{-vymknutí n. (uklouz nutí, uniknutí): Věz, že štěstí к wymknutj jest kluzké Slovesnost

292,35. — *** výpis m. (rozepsaná úloha divadelní): vedlé wý

pifu prohlížela častěji skrze temnotu к zámeckým vratům Div.

z och. 6, 4 (a jindy). — *** výprava f (vypravování): tak i dějin wýprawa některého národu jediné v jeho vlastním jazyce sličně,

duchojemně a národně může vyslovena býti Slovesnost 272, 7. —

+ vyrážka f. (elise):2 Wýrážku (sic) neb eliziu nikde nerodí

(Hollý) trpěti Krok II. 2 (1827) 317, 4. — *** výroka f. (n po věda): Wýroka zasedl už na podzemní trénožce Div. z och. 97, 20. — *

výskot m.: žádný vinný keř neozdobuje pahrbků, aniž

zavzní weyfkot ženců a zpěv vinařů Prvotiny 1813, 211 b, 18. —

*** výslova f. (výraz, název, vyslovení): no rci té ctnosti weyflowu,

jenž bojovníku Kristovu a křížem sluší zdobenému Prvotiny 1814,

50, 44; Hrditi může se wýslowau kmenu tvého i jména národ

Logika 6, 17; Roztomilý, užíváno jazykem i perem velmi zhusta

к vyražení citu jemného, ale u wýslowé poněkud lenivé Krok II.

2 (1827) 314, 7; Jenom assesor Vladař pozůstal,... nyní s oby

čejnými wýslowami od přívětivého hostitele se laučeje (in den

herkommlichen Ausdriicken) Div. z och. 39, 16. — * výsota f.:

na wyfotě obecnosti... jest světlo Prvotiny 1813, 213b, 17; Šlaf — ač jí nezávidím (!) já lepšího chotě, an s pojatými (1) tygry jezdí v wyfotě ib. 1815, 7, 9. — ***

vyspalost f.: zejtra

potřebí dvojnásobné wyfpalofti na naši hlavní a státní podvihu

(= divadelní představení) Div. z och. 126, 11. — ** výstupník m.

(hříšník): Slyš to — wýftupnjku

— syna svého neušetřil Bůh

Šestero 16, 1 (též 80, 6). — *** vytáčka f. (výmluva): Zdála se panna zprudka na svého ctitele dotírati a tento pak nechutě

a β wytáčkami к prosbě její povolovati Div. z och. 148, 20. —

** výtěžek m.: hrob jest tvůj (člověka) wýtěžek (= zisk) Pohřeb, řeč. Nigr. 5, 10. — **

výtisk3 m.: Wýtifk (knížky) krásně vázaný nalézá (!) se při naší knihovně Div. z och. 53, 7. -— ***

vývrh m.

(vyvrhel): když se uvidíš wýwrhem pokolení lidského Šestero 80, 18. — + výzva f.: ať naleznau ty tři listy přibité na vratech... —

co wýzwy к hrdelnímu právu Div. z och. 51, 2. — + vzniklost f.

(život, síla živolní): Nejkrutší z osudů, an vždy vlast úžeji (!) svíráš, ukroť a smiř hněv svůj, a nová v ní okřeje wznildoft

Hlasatel 2 (1807) 428, 18. — + zábyvek m.: Bav, bavení, zá

bywek, Unterhalt (v pozn.) Rozmanitosti 1817, 67, 8. ■— zá

hynu f. (záhuba): an dítek podaných sobě od zlé záhyny hájí Uvítání Hurd. 3, 13 —

+zajiskření п.: se zagifkřenjm oka na

1 Už v Logice v témž význ. — 2 V tomto významu Jungmann nemá. — 3 Užil Jungmann už 1822 v Dobroslavu.




referendára doložila (mit eiíiem Flammenblicke) Div. z och. 19, 1. — zákeř f. (zákeřnost): neb černau zákeř v duši měl a mysl к pomstě ved Prvotiny 1813, 33 a, 29; Lest, pýcha, zákeř pomsty v něm se zbojně rotí Nové bás. 5 (1814) 139, 11; co ten věš

těc (!)... zveleboval nás a jazyk Slavohajný proti zrádné v Če

chách zákeři Čechoslav 1820, 73 a, 26. —■ *** zámluvnice f.

(spojenkyně): prořekla Laura mrzutě nad tím, že její zámluwnice

odpadla Div. z och. 78, 24. — + zamodralost f.: Zamodralost

ve skle ČČM. 1840, 305, 13. — + zanedbavcitel m.: předce

býváš zanedbáwatel (sic) její (pravdy křesťanské) Šestero 43, 30. — + zápěna f. (zasypání): Jizby krov a komnat zdobu skryla hmotná zápěna Nové bás. 5 (1814) 45, 8. — zápona f. (opona):1 zápona к třetímu dějství vzhůru se šustila (der Vorhang) Div.

z och. 147, 8. — + zarmucovatel m.: já (hříšník) jsem zarmu

cowatel otce. matky Šestero 84, 16. — + zaslanec m. (psanec,

trestanec): Jenisejsko jest také pokutním obydlím všelikých za

slancůw ČČM. 1838, 244, 11. —· *** zásmuch m. (zasmušení): Chutě počal čisti, čím dále ale došel, tím zuřivější záfmuchy se

strhovaly na jeho zpotvořeném obličeji (grimmigere Mienen) Div. z och. 8, 28. — *** zástěna f. (kulisa): ty utěšené zkaušky v milém temnu záftěn (spisovatel poznamenává: les coulisses) ib.

83, 26. — ***zastonek m. (vzdech, zastenání): vše, co měl na

srdci, vydechl dlauhým, hlubokým záftonkem (hauchte er in einem

langen schweren Seufzer aus) ib. 23r21. —· *** zásvět т.: Ale

v tom okamžení začervenal se v lunovém záfwětu atlasový na

chový kožich (in dem Reflex des Mondenlichtes) ib. 121, 16. — ** zatemnělosl f.: jakási zběhlost a lest mezi očima nahrazovala

zatemněloft pleti (die verdunkelte Gesichlfarbe) ib. 147, 17. —

závaza f. (zárodek, náchylnost?):2 Dlouhý život a nenáhlé chřad

nutí obsaženo jest v základu našeho života, a jestli tisíceré vady tuto záwazu к dlouhému (!) věku již před časem v naších (!) pra otcích zmařily, ... nesmíme jich v mysli zameziti Prvotiny 1813,

213b, 9; Nevím, aby ohrada vaše mohla odolati tomu citu,... kteréhož vy dosti čitedlné záwazy v sobě naleznete, jsa v též

zemi, v témž jazyku kojen a odchován Slovesnost 270, 32. —

-f-zavedenost f. (zaslepenost): Při takové truchlivé zawedenofti...

kterak se můžete na vyrčení své čitedlnosti spouštěti? Prvotiny 1813, 205 a, 14. — *** závěra f. (závěr): Kterak se naživá (!) ten netvor? dí on, záwěru spisu hledaje Div. z och. 10. 25. —

+ závina f. (vina, provinění): svého hesla dejte jim (předkové

vnukům), aby o své záwině déle nestrádali Slovesnost 48, 1. —

+ zblouzenost f.: Právě to jest naše zblouzenoft a scestnost Prvo

tiny 1813, 208a, 6. — *** zblouznění n. (pominutí smyslů): Hned na to, co váš manžel ve svém zblauznénj do mého domu

se zahodil Omylové 61, 13. — *zdoba f.: Jizby krov a komnat

1 U Jungmanna v jiném význn. — 1

Jungmann má v jiném význ.




zdobu skryla hmotná zapěna Nové bás. 5 (1814) 45, 7; Přírody zdoba, člověk, moci nemá žádné ib. 138, 28; Druhdy čestné

obyčeje byly zdoba ženských hlav ib. 94, 13. — + zdobitel m.:

(chrám) měl za své stavitele a zdobitele pauze tyto bradaté Rusy ČGM. 1840, 304, 39. — + zesnulec m. (mrtvý): Na důkaz ten

(se leskne kříž na rakvi): že zesnulec v Kristu živ jest Čas. kat.

duch. 1829, 456, 14. — + zhovadilec m.: volíš-li zůstati zho wadilcem Šestero 98, 30. — + zkum m.: Tu (ve škole) se vědy

bystrý skum (sic) jímá okem nebo sluchem Slovo ku posvěcení nové školy v Turnově 33. — + zkumnost f.: při vaší fkumnofti

(sic) a divadelním umění lze vám poznati, že se z toho pře vzácného zlosyna utvořiti dá výkvětek (bei Ihrer Theorie und

Breterpraxis) Div. z och. 62, 18. — *** zlokon m. (zločin, ne

štěstí): Už je Helau zhynulau dost pověstné světu místo (Heles

pont): byť já zkázy ušel, svým zlokonem se zove (nomine crimen

habet) Krok I. 4 (1823) 7, 24. — ** zpěvnost f.: Tak se i u těchto Slovanů přirozená zpěwnoft pronáší Jindy a n. 1833, 151a, 14. —

*** způsobeno st f. (způsobilost, schopnost): z ní (smrti) pochází

vzdělání a fpůfobenoft obchodní Prvotiny 1813, 213b, 35; Cti

hodný kmet tento snadno z řeči Věslavovy seznal fpfifobenoít

jeho ib. 202 b, 35. — ** zpustlost f.: (zločinec před popravou) prolévá slzy nad svau spastlostj někdejší Čas. kat. duch. 1828,

121, 15. — zpyt m. (zpytování, badání): neušly očím zpytu

hodny různo tajené věci tvorstva Logika 6, 3. — * zrozenec m.

(dítě): jak načitě jeho blahost příbytkem zrozence se rozmnoží

Prvotiny 1813, 202 a, 10. — *** zrutina f. (zřícenina): Jsau to

jenom pozůstalé zrutiny ztroskotaného chrámu Šestero 99, 13. —

+ stopek m. (výtopek, pokárání): vy si počínáte jako zlé ženy,

když samy ztopka zasluhují, tu největšího činí povyku Omylové

42, 18. — ** zvědavost f.:1 ptala se Afanazia s úmyslnau zwě

dawoftj Div. z och. 91,22. — + zvuček m. (tón): (Lauřina) hra šla mistrně, zvláště z ohledu tajené lásky к Bayardu, již ona

každičkým tvářením, každým zwučkem hlasu duchojemně vy značovala (in ... jedem Ton) ib. 147, 21. — + ždimcitel m. (kdo ždímá co, přenes.: užírá, týrá): O kterak ti (hříšníku) musí býti u srdce, pomyslíš-li: já jsem ten ždjmatel (!) tolikerých srdcí, já jsem zarmocovatel otce, matky Šestero 84, 15. — železnice f.

(železárna, Eisenhammer):2 Chod do železnice (titul) Prvotiny

1813, 33 a, 1; Jdi tamto do železnice ib. 34 b, 6.

II. Adjektiva.

+ oashvostlivý (navrhuje Marek za úzkostlivý)·, bazliwoft

liwým nepokojem puzen Krok II. 2 (1827) 312, 25. — *** bě

listý (bělostný): Před stkvostným chrámem Slávy stála Afanazia

1 zvídavost má už Jungmann v Atale. — 2 V tomto významu Jungmann neuvádí.




co Fáma, dlanhé bělifté rozstírajíc perutě Div. z och. 139, 28. —

*** blahotný (šfastný): panuj žezlem nekonečně blahotnym (!)

Prvotiny 1816, 202, 24. — + bronzový1: (na stolku) stála

vysoká bronzowá lampa ČČM. 1832, 77, 18. — ** bujarý2:

jako z eliské ohrady oř bugarý Krok I. 4 (1823) 8, 14. — *** burný (bouřlivý): Bývalo tak burné moře tehdá ib. 7,21; aby zlost moře tišilo (1) burnau ib. 9, 17; Každý burný poryv větru nazývá se v Sibiři buranem CČM. 1838, 240, 22. —

** cenný: Viz medle světa krále (= člověka) cenné výtečnosti

Nové bás. 5 (1814) 138,5. — + čajný (č. stůl = se skleni cemi čaje): hotovili se za čagným stolem slýchati čtení CČM.

1832, 81, 23. — + čítavý (č. zkouška = první zkouška na

divadlo, při níž se úlohy jen čtou): Na shledanau při čjtawé zkaiišce (in der Leseprobe) Div. z och. 86, 23. — ***

dostřelný:

(Lukretia) zaváděla právě svému jménu na vzdory svůj manévr,

aby setníky Talmonta a Termouilla, a třebas i ženohance Tar

dieu w doftřelný okres svých vnad přilákala (in die SchuB

weite ihrer Reize) ib. 144, 27. — družebný (družba): Drúžebná (!) Tisifona к tomu vyla snětí (= sňatku) Prvotiny 1815, 7, 46. —

*** důtečný (káravý): odpověděl Vosva užáslý (!) nad tau dů

tečnau řečí (tiber die schnode Anrede) Div. z och. 123, 23. —

+ hanný3: a) hanící: (Jsauf), jenž proti hanných Švábů

jizlivosti střele Cest vlasti s Kopitářem zaštiťují směle Nové bás. 5

(1814) 118, 27; b) hany zasluhující: pohleděvše na své

konání, kteréž bud šlechetné, a nám ke cti bylo, buď hanné,

žel a lítost budící Slovesnost 291, 11; c) hanlivý: Hannau

pověst nebo čest stejnau měří (Čechie) váhau ib. 48, 26. —

*** heselní (h. slovo = Stichwort): nezaslechna hefelnjho slova, šel (na jeviště) teprv, když ho assesor vystrčil Div. z och. 18, 5. —

+ hrčný (hrčící, zurčivý): (Sem ae podej), v úvaly obživené

potoků hrčných proleváním Uvítání Hurd. 3,3. — * hromný:

S valnými ač vojů davy všudy hromný Žižka, rek, o ně (brány

tvrze) obrážel své hlavy Nové bás. 5 (1814) 44, 14; (Schiller)

jest libý úval s květaucí pažití, . . . s hromnými vodosrazy (mit donnernden Wasserstiirzen) Div. z och. 28, 10. — **

hydný

(Marek vysvětluje v pozn., že = ohyzdný): Potkal jako tvého pána tebe (hrad) osud hydné popravy Čechoslav 1822, 74 a, 14. —

+ hýrný (hýřivý): (Milkem) Bázlivec osmělí, heyrným je skaupý Nové bás. 5 (1814) 127, 12. — *** chvatný: I já (Laura) trnu nad tím chwatným a plachým odchodem Div. z och. 155, 21. —

** jevný (patrný, zřejmý): krása jeho mladistvého vzrůstu mno

žila se ještě gewnau veselostí, která se na jeho tváři vyobra zovala Prvotiny 1813, 202 b, 2. — -{-jiskrný: jí zrakem gifkrným do oka popatřiv Div. z och. 98, 28. — ** jizvitý (jizvy způso

1 Jungmann má až v Dodatcích s dokladem pro «brQnzový hřib». —

2 Pro bujarý znám starší doklad z Kroka I. (1821) od Jungmanna. — 3 Gebauer (Slovník Stčes.) má doklad pro adv.

Listy filologické. LIL 1925. 16



242 František Simek:

bující): Gizwité bodaucí, přežhavé hroty, žalost a žehrání chystá se pro ty, jichž osud lásky rozlaučil svazky Nové bás. 5 (1814) 128, 1. — + kruhovatý: Onde seděl vážný (ft)íp v době kruho waté Slovesnost 47,8. — -(- kuběnský: an se její jmění na

strojištích kuběnfkých a na ůádrách operystkyň svítí Prvotiny

1813, 202 a, 1. — *** litovný (litující, slitovný): a nad milostí tak litowného otce (Boha) chceš zaufati? Šestero 29, 31. —

+ lunový (měsíční): v tom okamžení začervenal se w lunowém

zásvětu atlasový nachový kožich paní Hořestovy Div. z och.

121, 15. — + mazový (m. kotlík = na maz, pop knihařský): (v oblékárně) činili se nejstarší ze školy žáci, odpoly zahrabáni v papíru, nůžkách, lineálích a mazowých kotlíkách, výpravau obého vojska (Kleistertiegeln) ib. 92,28. -— *** milkovný: Dívka

je hezká a milkowná (htibsch und verliebt) ib. 87, 25. — ** mí

rový (měřený, časoměrný): Tím činí (Hollý) rozdíl mezi veršem

mjrowým a nemjrowým Krok II. 2 (1827) 316, 23. — + mo

kernatý (bařinatý): Mokernaté roviny nazvané tundrami GČM.

1838, 240, 18. — + náhradný: tak miloval syn (boží) člověky, že bolestné otrapy podnikl a smrt, dav se na kříž za oběť ná

hradnau Šestero 12,31. — -\-ndpotomm1 (budoucí): dětem

uč to promlauvati jméno (Hurdálkovo), by je slavil nápolomní věk Píseň Hurd. 4, 6. — *** násnědý: Jak pak vyhlíží (žena)? Drom.: Násnědá, jako můj střevíc Omylové 37,1. — *** ne

сttný: Víc nedoniknau hlasy uchobudné к srdci odešlých (1) do zemi (!) necitné Krok I. 2 (1821) 35, 12. — + nedohledlý (nepřehledný): roviny . . . prostírají se leckdes w nedohledlé roz

lehlosti ČČM. 1838, 240, 19. — + nedopadavý (nevypočitatelný,

nejistý): Omylné a nedopadawé jsau člověka sázky Pohřeb, řeč Nigr. 5, 7. — + nedostupný1: tam w nedoftupné hledím kraje Nové bás. 5 (1814), 87, 19. — + nehledaný1 (prostý, upřímný): V sladkém milé vlasti hlaholu mluví před Ním (panna před

králem) slova nehledaná Hlasy vlast. 25, Г9. — + nelítostný2: nebažím po tvé, ťvorče, přízni neljtoftné Nové bás. 5 (1814) 143, 2. — + nemilosrdný: (Antifola má v moci) zlý duch, ne

milosrdný vzteklec Omylové 49, 5. — + nemírový v. mírový. —

+ nenahraditelný3: Tys přetrpěl, pravíš, nenahraditelnau ztrátu

Šestero 20, 28. — + nenáležitý: Zaufalství v obau příčinách

jest věc hrozná, nenáležitá (sic) ib. 19,7. — + nenásilný: ano i nenafilné (sic) spaní к strachu mu bývá ib. 76, 1. —·

*** neoblomitelný: Ty neoblomitedlný zatvrzelče к spasitedlným

ranám! ib. 82, 11. — + neodkladný: Můj písař . . . právě ne

odkladné cito měl vyhotoviti Div. z och. 15, 21. ■— + neod

platný (nevděčný): Osoba (—úloha) Duenny jest velmi neod platná (hochst. undankbare Rolle) ib. 60, 13. — + neohledný

1 Adjektiva toho užil už Jungmann veZtracenčm ráji před Markem.— 2 Už у Hlasateli II. (1807) užil Jungmann. — 3

Adj. nenahraditelný je už před tímto dokladem Markovým r. 1822 v Dobroslavu.




(bezohledný): Laura ulekla se trochu té neohledné výhrůžky

(sic) (ttber die nnzarte Drohung) ib. 78, 9. — *** neokrotlý (ne

zkrocený): Ale on jako neokrotlá zvěř proráží oboru Omylové 16, 11. — + neosmelený: Moji neofmělenj zrakové tázali se, smím-li se blížili (k Lauře) Div. z och. 82, 4. — + neostojný (nemohoucí obstáti): čili tě posedla rozkoš auhonná, neostogná

před saudem tvého svědomí a Boha vševědaucího Slovesnost

289, 2β. - + neostrazný (čeho nelze ostřici): Když Písmo svaté život náš přirovnává ptáku z hrsti se deraucímu, tedy zvláště o svém dětinství můžeme říci, že to byl neostražný pták,

který se záhy vydral z ruky naší Čas. kat. duch. 1829, 458, 26. —

+ neotvorný: Zdeť (v hrobě) neotworná zamezuje brána autoky

prudké bolu i žalosti Krok I. 2 (1821) 35, 9. — + nepod statný 1 (bez podstaty): on, (člověk, který by byl nesmrtelný)

jest stvořisko v povětří létavé, nepodftatná podobizna Prvotiny

1813, 212 b, 33. — ** nepochopitelný1: bylo by křivé, ne

pravé, co je nepochopitelné? Šestero 46,5. — + nepokrytý

(zřejmý, upřímný): Vosva o tobě vzdy (sic) s nepokrytau váž

ností hovořil Div. z och. 89, 14. — + nepomněný (co je mimo

očekávání, nač se nepomyslí): Tak nepomněná věcí vyškytá se

('== objevuje se) cena Nové bás. 5 (1814) 118, 17. — -^ne povolný a: Vypravováno o jedné (obludě), že к posteli svého

nepowolného milence se přiblíživši, dýkau mu rozevřela hruď

Jindy a n. 1833, 134 a, 36. — + nepracný: Sklamati věrnou

dívku nepracnátě sláva Prvotiny 1815, 6, 39. — + nepřed

vídaný: (člověk) snadno v autraty nepředwjdané se zaplete ČČM.

1840, 303, 22. — -{-nepřekažený (bez překážky): Dejme pří rodě působení nepřekažené Prvotiny 1813, 213 b, 6. —

-\-nepře

stupitelný: (Překážky) zdály se nepřeftupitedlné ib. 201 b, 31. —

~b nepřevoditelný: vše (německy psané) nám zůstane hiero

glyfem do české mysli nepřewoditedlným Slovesnost 272,19. —

+ neprozračný (neprůhledný): Zahal (Antifole) svau nevěrnau

lásku w neprozračné raucho temnoty Omylové 33, 4. — ***ne

směšný (vážný): tedy se ty opovažuješ nestydatosti, užívaje dobroty mé к svému bláznovství a tropě psotu w nesměšné době ib.

18, 14. — + nestrojený (nefalšovaný): Váš pan ujec jest ten

jediný v celém okrsku, kterýž je (tokajské) má neftrogené Div.

z och. 113,8. — + neukrotlý (divoký): Neukrotlé zvíře, aupad

kamene z vysokého stavení může tebe usmrtiti Šestero 83, 6. —

+ neulečný (nevyléčitelný): Cof honosná tvá (člověka) přednost? zvízel (1) nevlečný! Nové bás. 5 (1814) 137, 18. — -\~ne umnický (nelogický, chybně užitý): dokud vědomo, že »bor«

jenom od borovic pochází, tedy neumnické jest borek jasmí

nový, rovně jako dubové smrčí by bylo Krok II, 2 (1827) 313, 2. —

1 Chronologicky starší je doklad z Jungmannova překladu Ztrace

ného ráje. — 1 Adjektivum nepovolný je už r. 1ϊ?07 v Hlasateli II.

v příspěvku Jungmannově.

16*




**neunavený1 (neúnavný): Nyní se mi vyjasňuje neunawená

služebnost pana referendara Div. z och. 143, 22; (kočí byl) v službě

neunawený jako jeho koně ČČM. 1840, 306, 15. — ** neuna

vitelný: Na Volharu se chválí pilnost a promysl a neunawitedlná

trpělivost Jindy a n. 1833, 151 a, 44. — + neušperkovaný :

Sličnost se v něm (černém šatě Afanazie) jeví neuffperkowaná, a tudy samovládněji (Sie zeigt die Schonheit flitterlos) Div. z och. 145,18.

— + neutišitelný: suďte, co jsem cítil, obdržev před několika týhodny z ruky jeho neutěffitedlné manželky tyto řádky

poslední Prvotiny 1813, 214b, 10. — -\-neútratný (neutra

titelný): každý den dobře ztrávený . . . jest přídavek ku tvé

zásluze, jest neútratným ziskem na čas celé věčnosti Slovesnost

293, 33. — + neútrpný (necitelný): Snad co neútrpný Levita

spatřiv rány bližního (sic) jsi ho pominul ib. 290, 1. — ^ne vázaný: Newázaný člověče! (Unbescheidener Mensch!) Div. z och.

134, 1. — + nevyhladitelný: Ale tím horší jest ta hanba, to

pohoršení, ta newyhladitelná potupa ib. 46, 21. — ** nevy

slovitelný'8 (nevýslovný): považte tu newyflowitelnau potupu ib.

151, 11. — nevýslovný3 (nesmírný): (Bohdana osejpka) po ne wyflowných (sic) bolestech a ouzkostech usmrtila Prvotiny 1813, 202 b, 12. —

**nevyvratitelný: (Veslař) co vlastenec newy

wratitelný stal se celé srdečné přízně Malovičovy důstojným ib. 201 b, 23. — **

nevzdělaný: (Na otcovu) mírnost se spauštěli

(synové Heli) co lidé suroví a newzdělanj Šestero 10, 26. —

+ nezákonný (soukromý): mám-li svého nezákonného mínění

jevitel býti Div. z och. 74, 7. — **nezdařilý: (obraznost) vysta vuje svou chatrnou a nezdařilou ustrojku Prvotiny 1813,212a, 38. —

+ nezhostitelný: Rozeber celou nemožnost, by (obyvatelé severu) při své nezhoftitedlné nuznosti mohli vniknouti kdy к tako

vému vzdělání ib. 211 b, 33. — -{-novný (něco nového tvořící):

Chtíce (!) vznešenějšími (!) byti (!) nowni (lepší řemeslníci), vytvařuji (1) nemotorně mravy jich na sobě Liter. příl. 1816,

287, 17. — ■+obhroublý: (řemeslníci) maji (!) obhroublegši (!) obyčeje a mravy ib. 288, 6. — * obchodní: z ní (smrti) po chází vzdělání a spůsobenost obchodnj Prvotiny 1813, 213 b, 35. — *** obkroušený (uhlazený): Ti, kteři (!) pro stkvostnost a vyšši (!) stavy se trudi (!), jako k. p. krejči (!), čepčaři atd., nabývají (!) vznešenějším (!) timto (!) obecenstvím (!) obkrouženěgšich (!) mravu (!) ib. 1816, 287,9. —

*obzorný: Řekněte, kterak lzelo obzornému duchu vašemu po stopě lidí všedních tak daleko od

pravého cíle zblauditi Slovesnost 271, 7. — -f odměřený: Jeho

způsoby a obyčeje, které jevil ve svém obcování s vyššími i niž

šími, byli (!) velmi odměřeny Světozor 1834, 222 b, 37. —

1 Adjektivum neunavený má ui Jungmann 1814 v Prvotinách.

2 I tohoto slova užil Jung-nann před Markem (Hlasatel II, 1807). 3 Jungmann s. v. má v jiném významu, ač už r. 1808 v Hlasateli III.

užil tohoto adjektiva v téže platnosti jako tuto Marek.




*** odměrný: Právě teď hovořil se mnau Kučera ... a to sice

způsobem velmi odměrným (auf eine sehr determinirte Art) Div.

z och. 150,8. — *** okamšični (okamžitý): Řemeslník (!), který

pro stkvostnost lidskou a okamžični (!) potřebu pracuje Prvo

tiny 1816, 287, 2. — **opravdivý: (Věslavova) radost byla nevýmluvná (!), však radost oprawdiwá ib. 1813, 202 a, 13. —

+ orodovný: svatá panna odvrátila od vás svau orodownau ruku

Šestero 31, 9. — + pahoratý: Kde zátoka se mořská luko

tvorně točí a pahoraté kolmo strminy se bočí Prvotiny 1815,8, 9; Tamto к nebi strměly Klepy pahoraté Slovesnost 47, 7. —

***pa

loučný: Zřeli (!) v háji stromů vrcholy, an se z palaučného audolí kára (blíží) Prvotiny 1813,116a, 12. — ***plavný (plynný): A plawné verše, jako by к Schillerovi do školy chodil Div. z och.

42,18. — +plavský (plavecký): dám ti plawfké stroje Prvo

tiny 1815, 6,23. — -\-plesný: Zdráv stůj, králi! život měj plefný, kdokoli v světle růžovém dyše (1) (Es freue sich) Roz manitosti 1817, 63, 19. —

**plukový: semknaut se v karé,

potěšit se plukowým ohněm GČM. 1832, 223, 24. — ** po

hledný (vzhledný): Kdo ví, jestli by nemohl býti opraven (malo vaný chrám), a státi se pohledněgffj Div. z och. 91, 13. —

*** pohodný (příznivý, secundus): Jsau-li mi jen bohové ná

chylní a v lásce pohodni Krok I. 4 (1823) 3, 5. — -\-po odlehlý: Z ené poodlehlé Stebně straně Prvotiny 1813, 39 a, 17. —

+ poospalý: v saumrak ňádro (!) kvítek poofpalý rozhaluje ib. 1814, 29, 13. —

**posavadni: v uštech (!) obyvatelů čes

kých ještě se neodvolilo (slovo »bárka«) posawádnjho (!) uží

vání Krok II. 2 (1827) 314,23. — **poselský (vyslanecký): Když se zdálo, že některé ženštiny, na pavlači palaty pofel fké stojící, jako po svém osvobození se ohlížejí Světozor 1834, 190 a, 43. — ***potočily (obratný): (v tom městě jest plno) přestrojených potočilých zlodějů Omylové 10, 10; Manfrone co

bohatý, vzdělaný milánský šlechtic, potočitý šlahaun (nemůž býti taková škareda) (der in alle Sattel gerecht ist) Div. z och. 63,15. —

** potulný: (k trhu v Turuchansku) potulnj národové ... se

ode všech stran scházívají ČČM. 1838, 244, 3. — **přebo

hatý (ohněm) toto prastaré a přebohaté město popelem a rumem

lehlo Světozor 1834, 74 a, 33. — -\-předový·. Obyčejně dávají

jednoho (psa v saních) napřed, kterýž se nazývá předowý, po něm se připřahají jiní dva CČM. 1838, 242, 28. — **pfe. krásný'2·. Ke všemu tomu sobě představme tento náramný dav

lida, rozlehlý po boku překráfné převelebné řeky Nevy Světo

zor 1834, 202 a, 65. l·překročitelný: mezi tím, co jsme

zkusili, a tím, co -napotom nám zkusiti, jest uprostraněno krátké

mžiknutí, kteréž přítomností zoveme, jakési uzíčké pomezí po

1 Už v CČM. 1827 v příspěvku Jungmannovu. 2 Starší doklad pro překrásný je v Jungmannově překladě Ztrace

ného ráje.




jednau překročitedlné Slovesnost 285,14. — + přelibezný: Z pře

Jjbezné okolnosti (= prostředí) do této mne samotnosti opodál sem posadil (prond roku) Vlast. nov. 1815, 70 a, 8. —

-\-pre

neschůdný: krok slabé děvy vězí písky přenefchůdné Prvotiny

1815, 177,22. — +přenesmírný: Až к zejtřejší hře jest pře nefmjrná lhůta (!) Diy. z och. 122, 16. — **

přenešfastný 1:

Toř jest přenešťastný den! Ant(ifol): Toť (Adriana) jest pře nešťastná čubka Omylové 60, 16. —

+přeochotný*: už všickni

jsau po hromadě (!), řekl přeochotný Vosva Div. z och. 97, 27. —

+přepalý (přepiatý): (řemeslníci, mající styky s vyššími stavy, nabývají) jakési (!) švarno-ti, ale ... častokrate (!) liché (!) a ne pleche (!), kteráž je vede к panošeni (!) přepalemu (!) Prvotiny 1816, 287, 13. — -\-přepozdni: 0 Pane, přijmi mau pozdní, přepozdnj lítost (!) a pokání Šestero 28, 2. —

-\-přerád: Jáť

přerád v komedii hrávám Div. z och. 79, 1. — + přeroslehlý:

Aby se cizokrajan w přerozlehlé severní stolici (= Petrohradě) od jedněch končin к druhým přepraviti mohl, к službě stojí nesčíslní vozkové ČČM. 1840, 305, 40. — ***

přetvorný (pře

tvořující): kormutliví dnové zorali můj obličej (!) přetwornau rukau jinými brázdami Omylové 76, 18. —

-\-převýtečný: Ne

vím, muži přewýtečný! Vlast. nov. 1815, 70 b, 9. — **pře

vzácný 3: lze vám poznali, že se z toho přewzácného zlosyna utvořiti dá výkvělek Div. z och. 62, 20. — + přešhavý: Jiz

víte (!) bodaucí, přežhawé hroty, žalost a žehrání chystá se

pro ty, jichž osud lásky rozlaučil svazky Nové bás. 5 (1814) 128, 1. —

**přičinlivý1: К mé strasti pohotově větrové jste krutí! К mým slzám přicinliwé (sic) jest to vaše dutí! Prvotiny

1815, 179, 26. — ***průčetní, -ý (p. zkouška = čtená): Kdy

bych i také připustil o zkaušce průčetnj (Leseprobe) Div. z och.

96, 15; Od první průčetné skaušky ib. 110, 11. — **průsečný;

šustělo w průfečném hauští Prvotiny 1814, 29,8. — ***ргй

vorný (p. nástroj = dalekohled): Ale kdyby ke všemu tomu

učený hvězdář nás postavil к svým průzorným nástrojům Šestero

89,13. — ** ředitelský: Host? ptal se starosta po řiditelfku

Div. z och. 11, 27. — ***řevnivý (žárlivý)4: jak veliká pošeti lost se zplozuje w řewniwém srdci zamilovaných Omylové 16,29.— + rozrazitý (ramenatý, urostlý?): Kočí. .. byl silný rozražitý molodec ČČM. 1840, 306,15. —

*rumný (rumem pokrytý):

jen věkovitá pláně, Rurnnau zkořenivši zem, zavětila v zvolném

tiše prázdnost к nebi zorné chýše Nové bás. 5 (1814) 45,22. — *

různý (růžový): Jenom sedmikrásy bejlí růžné obročně se v drnu

1 Rovněž už ve »Ztraceném rájic. 2 Už v Hlasateli I. (1806) od Jungmanna. ® Adjektivum převzácný se vyškytá už v Prvotinách 1813 od

Jungmanna. 4

Éevnivý (nač) už v Jungmannově Historii literatury české

(1825).



O slovech Л. Markem utvořených. 247

mladívá Prvotiny 1813, 38 b, 30. — + sanický: když Amalia

hraběti Jeslickému líčko své dle práva fanického podala (zur Ausíibung des Sohlittenrechts) Div. z och. 16, 13. — **sever

ský: Ještě ji slyším, kterak po poutichlé bouři . . . obyvately (1) fewerfkýeh krajin omlouvala Prvotiny 1813, 211 a, 36. Severské

moře: Jichž (Slovanů) lodí zjíždí Černé, Seweřfké (sic) i moře Nové bás. 5 (1814) 117,16. — * shodný1: Shodného však vlastenectví spony spřáhly svorně duchů naších (1) podoby Gecho

slav 1820, 73 a, 29._ — + sínční (lid) obklopuje fjnčnj stupně

(= vedoucí do síně) Prvotiny 1814, 49, 40. — ** sklonný (na kloněný): Dávno к tobě byl jsem citem fklonný, ač tvé tváře

neviděv ni osoby Čechoslav 1820, 73 a, 27. — ** snářský2

(vysněný): (Věslav:) Život poskytuje radosti, ale však radosti krátké — radosti fnářfké. — — (Malovič:) Ó, jak bezprávně saudíte, příteli 1 jsau-li pak kratší a fnařéeglfj (sic) nežli naše bída? Prvotiny 1813, 204 b, 15. \-sočný (nepřátelský): Tau strastí hynauc vlast se utišili dala, by fočné bráni na se více

nepozvala Nové bás. 5 (1814) 116, 22. — ***souvěký3: Víra,

vlastenství, památka slavných předků i sauwěkých ať vzbudí

v nás vznešené city ČČM. 1832, 80, 29. — +spoléhavý (spo

léhající): A hle, hříšník fpolehawý (1) na tak dokonalého Boha den ode dne se horší! Šestero 13, 23. —

***světný: referendár

Vosva ve svém skvostném fwětném stejnokroji . . . vstaupil do

pokoje (in seiner blitzenden Galia-Uniform) Div. z och. 75, 16. — + škeblý (šklebící se?): Hluky bouře, živlů rozlícení! z středu

země škeblé propasti budou žádané mým uším znění Elegie 1813

(L. fil. 1909, 137 a, 6). — **švihácký: (Bursa) se před veli kým zrcadlem . . . skaušel, utěšenými vzhledy si vyznávaje, že

mu ten úpravný ffwihácký kroj dobře sluší Div. z och. 12,18. —

**tamní: Na tamnjm divadle mám nejedny dobré známosti ib.

56,13. — * tklivý*: (Bohdánek) prosí tkliwou oulisností, aby neplakal Prvotiny 1813, 215 a, 7. — + továrnický: Snad to

továrnický dům rukodělných hmotných prací? Slovo ku posvěcení i)ové školy v Turnově 7. — *

trapný: A konající anděl bratra

nebyl vděčen, a citem stydu trapným člověk přioblečen Nové bás.

5 (1814) 138,4. — ***úkojný (konejšivý, uklidňující): co jsem u českého Parnasu nad záhubau vlasti kvíle okřál w vkogném tvé Muzy ohlasu Čechoslav 1820, 73 a, 10. — ***

úkradný

(kradmý): odpověděl Vladař s ukradným (!) úsměchem nad blud

nau kritikau (mit einem verstohlenen Lácheln) Div. z och. 100, 9;

(princ) přikradnul se za ní (kněžnou) pozadu a uříznul kausek

pásu jí ze šatů. Bezpochyby se mu pak řeklo, že europejská

galanterie takových ukradných (!) kroků nepotřebuje Světozor

1 Už ve Ztraceném ráji. 2 Slova toho užil už Jungmann 1807 v Hlasateli II. 8 Po prvé už v Logice. 4 Už v Hlasateli II. (1807) od Jungmanna.




1834, 191 а, 22. — ***ukrutálný (ukrutánský): toho důkazem

jest jeho ukrutálná chvála (ironicky; seine graBliche Lobrede) Div. z och. 79, 4. —

**úžasný: К tomu vžafnému podívání vznikne všechněch kmenů bědování Prvotiny 1813, 116a, 19.—

***varovný: (starosta) řinul se к levé straně předního slaupení,

doprovázen warowným: pst! a ticho! od herectva Div. z och.

141, 17. — ***vdávavý: Abych to wdáwawé děvče pro Mirandu

vyzískal (das mannsiichtige Madchen) ib. 157, 10. — -\-vele

cenný: dráhu welecenný Slovesnost 46, 30. — *** velelepý:

Slušelo by něco welelepého, by se rovnalo slavnosti toho dne

(etwas grofi) Div. z och. 30, 27. — ***velerozměřený (velmi dobře vypočtený, úmyslný): Afanazia se opět tak rozhorlila nad

tím (že se к ní Vosva chladně chová), že к rozj^hnutí toho

welerozměřeného chladu všecko vynaložila ib. 99,23. — -\~vele

zběhlý: zavýskal Vosva s plnau hlubokostí welezběhlého milov

níka ib. 82, 24. — ** virový: (jinoch) pohledí do wjrowé tůně

(in den Schlund) Rozmanitosti 1817, 61, 2; Král na to číše chopí se v skůru a máchem ji ztopí ve wjrowém moři (in den

Strudel) ib. 66, 2. — **vražný (vražedný): boje, války (!), wražné meče kormoutili (!) dlouho svět Prvotiny 1816, 225, 18. —

-{-všedenní (každodenní): Jen za wffedennj tíží — žádost ne

upřímál —jest posléz žádost hrobu, která srdce jímá Nové bás.

5 (1814) 140, 15. — -hvýdobný (výdělečný): Řemeslo neb wydobne (sic) umělstvi (!) jest dilo (!) neb zabava (!) sama o sobě sice trudná a nepříjemná (!) Prvotiny 1816, 285,15. —

+ vykloktaný (vykotlaný, vyhloubený): Byl chlům (!) tu řídkým křovím krytý po vrcholu, kdež vodou wykloktaná skála chlípí dolu (!) ib. 1815, 177, 28. — ***vyklý (obvyklý): Ba přál bych s vlnami spíš místo pera měti dílo, přes wyklé se plutím hlu

biny přepravuje (per adsuetas aquas) Krok I. 4 (1823) 4, 4. —

+ výmolný: Tam chtěla sem se vrhnout do wýmolné hloubi

Prvotiny 1815, 8,10. — ***výplatný (splatný): Víte-li pak, že má jistina už o letnicích bylá wýplatna Omylové 41, 6. —

***výrazný: objalo mne to s obau stian tak wýraznými a já

drnými poličky ib. 14,4; »Auskostlivým nepokojem puzen< jest

poněkud mdlé a poněkud dětinské vyjádření, ne že by bylo

nepravidelno, nébrž ze nedostatek lepšího, wýrazněgšjho slova

na sobě vyzrazuje Krok II. 2 (1827) 312,23.— -\~vystřahací: Kéž nedala jsem tobě (Ariadna Thezeovi) wyftřahacj niti, jenž bludnému ti měla skrze ruku jiti (quae reditus monstrarent, fila)

Prvotiny 1815, 179, 15. — **vytřelý1: Mirza Masud byl asi padesátiletý muž, přívětivého pohledu, wytřelého vtipu Světozor

1834, 222 b, 34. — ***zadychtelý (udýchaný): "Co jsi tak za·

dychtělý ? Omylové 48,23. — + zahrublý: volila by si (!)

1 Adjektiva vytřelý užil Jungmann před Markem r. 1813 v Prvo

tinách.



O spisovné řeči Α. V. Šmilovského. Napsal Jan Jakubec.

(Dokončení.)

VI. Česko st Šmilovského řečispisovné proniká nej

více v jeho fraseologii. Slovo fraseologie beru tu v širším

smyslu, jak mu asi rozuměl také náš spisovatel. Díval se na tuto

stránku bezpochyby očima Vine. Praska, který do fraseologie zahrnoval i pořekadla i rázovitá přirovnání. A je pravda, že někde

je nesnadno určili hranici mezi pořekadlem a mezi frází v užším

O slovech A. Markem utvořených. 24-9

v oné všech pustin nejkormontlivější prahnouti, jen abys někdy

zahrublým hlukem neb zanáhlým bleskem se nepolekala? Prvo

tiny 1813, 211b, 26. — *** zájuzný (tropický): Go s těmi zágužnými bylinami na záhoně severním? Slovesnost 274, 3.

Ve slovníčku na konci knihy vysvětleno: co za gihem (guhem t. polednem) jest.

— *** zakaboněný: osamělé hvězdičky na

zakaboněné obloze Prvotiny 1813, 205 a, 18; Celého týhodne

byl velmi těžkomyslný, zakaboněn a zaryt Omylové 65, 22. —

**zákeřný: Jen tu milost, aby zákeřné srdce se oblomilo a po dlé nejsvětější vůle tvé se zřídilo! Šestero 85, 15. — 4- za

náhlý (nenadálý) v. zahrublý. —

***záslužný: uznávám svou

vinu, však takou, jenž má vážnost záflužného činu Prvotiny

1815, 6, 6. — + závratný: Hned dvojího praudu moc mne

uchvácela lítě a vztekle v prudkosti valné a w záwratném kole

co šamrhau zmítala bezděky Rozmanitosti 1817, 64, 5. — -\-zhu

biielný: Proč jest přirozenosti třeba právě této, tak zhubite

dlné, padavé, tak neskonaným strastem vydané? Prvotiny 1813, 208 b, 6. —

+zkoumavý: A to by vás utěšilo? tázala se Laura

íkaumawým hledem (forschend) Div. z och. 78, 29, — *zlobný:

By zvěři pastvau, nebi smíchem byl udobným, nah člověk na

zem nahou Bohem vržen zlobným Nové bás. 5 (1814) 137,14; Vosva jest arci skladatel té zlobné písemnosti (derjjosen Schrift) Div. z och. 43,8. — *** zoufalivý: Buďto Kupída (!) drzá jest nám neznáma dotečnost, bud mne za nás on w hlaub zaufali

wého hodí Krok I. 4 (1823) 9, 4. — ***zrošilý (mající rohy): Tamto zrožilý se skot pásl Slovesnost 47, 9. — + zrůstný

(pěkně vzrostlý): Dlauhé hony neyzrůftněgffjho osení vždy ně

kterému Volharovi přináleží Jindy a n. 1833, 151 a, 35. —

***žalobný (ž. skloněk = akkusativ): (Marek zavrhuje větu: Předešla tomu neštěstí, nemilému choti přikovánu musit (!) býti.) Netoliko že podací skloněk (= dativ) stojí na místě žalobného

hned v předu . . . Krok I. 4 (1823) 143, 34. :— ***

žešulatý,

zezulatý: Ale kde pak je Afanazii konec? Kde pak asi je ta

hezká zezulatá zezulka? Div. z och: 134, 30.



Date post:	21-Jan-2017
Category:	Documents
Upload:	vokhanh
View:	212 times
Download:	0 times

O slovech Antonínem Markem samostatně utvořených: (Pokračování.)

Documents