OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ - Jablunkov pro RURU_U… · správa Jablunkov - Ústav pro...

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

JABLUNKOV

A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

4. ÚPLNÁ AKTUALIZACE - 2016

Územně analytické podklady - 4. úplná aktualizace Úřad územního plánování Jablunkov

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území 2

A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A.1. TEXTOVÁ ČÁST 1. ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ ............................................................................................................................. 5 2. PLOCHY VÝROBY ............................................................................................................................... 5 3. PLOCHY OBČANSKÉ VYBAVENÍ ....................................................................................................... 7 4. PLOCHY K OBNOVĚ A OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHONOCENÝCH ÚZEMÍ ................................ 7 5. PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................ 8 6. PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................... 8 7. KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA .......................................................................................................... 9 8. NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..... 9 9. NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ

OCHRANNÉHO PÁSMA ..................................................................................................................... 12 10. PAMÁTKA UNESCO VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................. 12 11. URBANISTICKÉ HODNOTY............................................................................................................... 13 12. REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY ................................................................................................... 13 13. HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR ................................................................................ 14 14. ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR ........................................................................... 15 15. VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA ............................................................................................... 16 16. ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY .......................................................................................... 16 17. OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA ............................................................. 18 18. MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA ............................................................. 19 19. MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI ......................................................................................................... 20 20. VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD ....................................................................................................... 20 21. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ................................................................................... 20 22. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU

POLOŽKOU ........................................................................................................................................ 21 23. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU ..... 21 24. PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÁ PLOCHA ................................................................................................ 22 25. NÁRODNÍ PARK VČETNĚ ZÓN A OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................ 22 26. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VČETNĚ ZÓN.............................................................................. 23 27. MALOPLOŠNÁ ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ V CHKO BESKYDY ORP JABLUNKOV ................ 23 28. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRNNÉHO PÁSMA ............................................ 25 29. PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................... 25 30. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................. 27 31. PŘÍRODNÍ PARK ................................................................................................................................ 27 32. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................ 27 33. PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................... 28 34. BIOSFÉRICKÁ REZERVACE UNESCO, GEOPARK UNESCO ........................................................ 29 35. NATURA 2000 – EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA ..................................................................... 30 36. NATURA 2000 – PTAČÍ OBLAST ...................................................................................................... 31 37. LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ

S NÁRODNÍM VÝZNAMEM ................................................................................................................ 31 38. LESY OCHRANNÉ ............................................................................................................................. 32 39. LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ ............................................................................................................... 32 40. LESY HOSPODÁŘSKÉ ...................................................................................................................... 33 41. VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA ........................................................................................... 33 42. BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA .......................................................................... 34 43. HRANICE BIOCHOR .......................................................................................................................... 48 44. INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI ............................................ 49 45. VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM ................... 50 46. CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD .................................................................. 52



47. ZRANITELNÁ OBLAST ....................................................................................................................... 53 48. VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD ................................................................... 53 49. VODNÍ NÁDRŽ ................................................................................................................................... 55 50. POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE ....................................................................................... 56 51. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ ........................................................................................................................... 58 52. AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ ........................................................................................... 58 53. ÚZEMÍ URČENÉ K ROZLIVŮM POVODNÍ ........................................................................................ 59 54. ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM ....................................................................... 59 55. OBJEKT / ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY .................................................................... 60 56. PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH

PÁSEM ................................................................................................................................................ 60 57. LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZŇSKÉHO MÍSTA ............................................ 61 58. DOBÝVACÍ PROSTOR ....................................................................................................................... 61 59. CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ ...................................................................................................... 62 60. CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PRO ZVLÁŠTNÍ ZÁSAHY DO ZEMSKÉ KŮRY ................................................ 63 61. LOŽISKO NEROSTNÝCH SUROVIN ................................................................................................. 63 62. PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ .................................................................................................................... 64 63. SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK ........................................................ 64 64. STARÉ DŮLNÍ DÍLO ........................................................................................................................... 69 65. STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY ................................................................. 70 66. OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ ............................................................................ 70 67. ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA ......................................................................................... 71 68. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA............... 71 69. VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................................... 72 70. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČISTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ

OCHRANNÉHO PÁSMA ..................................................................................................................... 76 71. SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..................................................... 78 72. VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................. 80 73. ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................. 80 74. NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO

PÁSMA ................................................................................................................................................ 81 75. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHANNÉHO A

BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA ............................................................................................................. 82 76. VEDENÍ PLYNU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA ................................... 83 77. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ JINÝMI PRODUKTY VČETNĚ OCHRANNÉHO

PÁSMA ................................................................................................................................................ 84 78. ROPOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................................. 84 79. PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................................... 84 80. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............ 85 81. TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................................ 85 82. ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................ 86 83. KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................ 87 84. JADERNÉ ZAŘÍZENÍ .......................................................................................................................... 87 85. OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPNY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI

NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI ............................................................................................................... 88 86. SKLÁDKA VČETNĚ OCHRNNÉHO PÁSMA ...................................................................................... 88 87. SPALOVNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................................ 88 88. ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA 89 89. DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................................... 89 90. RYCHLOSTNÍ SILNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................. 90 91. SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................................... 90 92. SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...................................................................... 91 93. SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..................................................................... 91 94. MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE ................................................................................................. 92 95. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ......................................... 93 96. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .......................................... 93



97. KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI .................................................................. 94 98. VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...................................................................................... 94 99. LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................................... 94 100. SPECIÁLNÍ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................... 94 101. TRAMVAJOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................. 95 102. TROLEJBUSOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ......................................................... 95 103. LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM ..................................................................................... 95 104. LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM .................................................................... 96 105. VODNÍ CESTA .................................................................................................................................... 96 106. CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA ...................................... 97 107. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................. 99 108. VOJENSKÝ ÚJEZD .......................................................................................................................... 100 109. VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ ............................................................................ 100 110. OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY............................................................................................................ 101 111. OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY ........................................................................................................ 101 112. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČR ................................................................ 102 113. OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA .......................................................................... 102 114. JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA ............................................................................................................... 103 115. OSTATNÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA ....................................................................................... 103 116. POČET DOKONČENÝCH BYTŮ K 31.12. KAŽDÉHO ROKU ......................................................... 104 117. ZASTAVITELNÁ PLOCHA ................................................................................................................ 104 118. JINÉ ZÁMĚRY .................................................................................................................................. 105 119. DALŠÍ DOSTUPNÉ INFORMACE, NAPŘ. PRŮMĚRNÁ CENA M2 STAVEVBNÍHO POZEMKU

V ČLENĚNÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ, PRŮMĚRNÁ CENA M2 ZE ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ČLENĚNÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ .................................................................... 111



1 ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ

U Z D

Definice: Zastavěné územ je území vymezené územním plánem nebo postupem podle

stavebního zákona. Nemá-li obec takto vydané zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. Září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovistostí („intravilán“).

Předpis: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 2, § 43, § 58, § 59, § 60, § 189.

Poskytovatel: MěÚ Jablunkov – odbor ÚPSŘ

Limit území: NE

Podklady: Územní plány obcí

Hranice zastavěného území je u města Jablunkova a obcí Bukovec, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Milíkov, Mosty u Jablunkova a Písečná vymezena podle § 58 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších právních předpisů) v rámci schválených nebo rozpracovaných nových ÚP nebo jejich změn.

Tab. 1: Zastavěné území a jeho podíl na rozloze obcí

Obec Rozloha obce [ha] Zastavěné území [ha] Podíl [%]

Bocanovice 377,2 43,3 11,5

Bukovec 1706,3 76,9 4,5

Dolní Lomná 2698,9 104,4 3,9

Horní Lomná 2470,4 42,0 1,7

Hrádek 977,1 138,3 14,2

Hrčava 289,1 15,1 5,2

Jablunkov 1038,6 311,7 30,0

Milíkov u Jablunkova 916,1 92,5 10,1

Mosty u Jablunkova 3379,0 241,0 7,1

Návsí 1963,9 259,5 13,2

Písečná 236,1 38,8 16,4

Písek 1545,6 128,5

8,3

ORP Jablunkov 17598,3 1492,2 8,5

2 PLOCHY VÝROBY

U Z D

Definice: Jde o plochy výroby a skladování, které se vymezují územním plánem. Do tohoto jevu

se dále mohou zařadit plochy smíšené výrobní.

Předpis: Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, § 11, § 12.


Limit území: NE




2.1 ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA (VZ) Podklady: platná ÚPD včetně schválených změn

Tab. 2: Zastavěné území

Obec Celková plocha v ha

Jablunkov 0,2

Bocanovice 0

Bukovec 3,5

Dolní Lomná 8,0

Hrčava 0,4

Milíkov u Jablunkova 1,3

Návsí 5,6

Písek 2,6

Celkem 21,6

2.2 LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Podklady : - Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odb. životního prostředí:

- Lesní hospodářský plán (LHP) pro lesní hospodářský celek (LHC) Ostrava s platností od 01.01.2008 do 31.12.2017- Lesy ČR Hradec Králové s.p. – Lesní správa Jablunkov

- Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem, organizační jednotka státu (ÚHŮL)

Převážnou část pozemků v řešeném území spravují Lesy ČR Hradec Králové s.p. – Lesní správa Jablunkov. Tento subjekt se při hospodaření na lesních pozemcích řídí výše uvedenými Lesními hospodářskými plány. Lesy představují cca. 10439 ha, tj. cca 60 % z celkové rozlohy SO ORP Jablunkov. Z této výměry představují podle údajů z LHP: Lesy zvláštního určení - § 8 odst. 2 písm. e) – lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. V řešeném území celkem 2257 ha.

Zbytek lesních porostů ve spádovém obvodu ORP Jablunkov, to je cca 8182 ha, představují zejména lesy hospodářské § 9.

Část lesních pozemků je ve vlastnictví měst, obcí a soukromých vlastníků, pro které platí Osnovy hospodaření na lesních pozemcích.

2.3 VÝROBA a PRŮMYSL – LEHKÝ PRŮMYSL (VL)

Podklady: platná ÚPD včetně schválených změn Komentář ke stávajícím nebo bývalým areálům LEHKÉHO PRŮMYSLU ve správním obvodu ORP Jablunkov: zahrnují stávající i navržené plochy, další drobnější provozy výroby a výrobních služeb jsou roztroušeny v rámci městské zástavby v centru města nebo venkovské zástavby na jeho okraji.



Jablunkov 17,53

Dolní Lomná 1,98

Horní Lomná 0,38

Hrádek 0,05


Mosty u Jablunkova 3,02

Návsí 0,44

Celkem 23,44



3 PLOCHY OBČANSKÉ VYBAVENÍ

U Z D

Definice: Vymezují se územním plánem. Plochy občanského vybavení zahrnují zejména pozemky

staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. Dále zahrnují pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej, tělovýchvou a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum, lázeňství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. Plochy občanského vybavení musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitě dostačující plochy dopravní infrastruktury a být z nich přístupné.

Předpis: Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, § 6.


Limit území: NE


Plochy občanského vybavení zahrnují zejména pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. Dále zahrnují pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej, tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum, lázeňství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. Plochy občanského vybavení musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury a být z nich přístupné. Plochy občanského vybavení tvoří převážně společenská centra obcí a samostatných částí obcí.



Jablunkov 13,39

Bocanovice 0,18

Bukovec 1,80

Dolní Lomná 5,12

Horní Lomná 4,12

Hrádek 1,36

Hrčava 0,63


Mosty u Jablunkova 6,58

Návsí 5,95

Písečná 0,41

Písek 2,13

Celkem 43,43

4 PLOCHY K OBNOVĚ A OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHONOCENÝCH ÚZEMÍ

U Z D

Definice: Jde o „plochy přestavby“, které se vymezují územním plánem. Jako součást tohoto jevu

je vhodné sledovat též plochy brownfields.

Předpis: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů § 43.

Vyhláška č. 501/2006, o obecných požadavcích na využívání území,ve znění pozdějších předpisů, § 3.


Limit území: NE




Tento jev se ve správním obvodu ORP Jablunkov NENACHÁZÍ.

5 PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek,

popřípadě archeologických nálezů, může vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Rozhodnutí o ochranném pásmu vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Dělení na městské, vesnické a archeologické.

Předpis: Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, § 5, § 7, § 17, § 32 odst. 2 písm.c).

Poskytovatel: Národní památkový ústav, MěÚ Jablunkov - odbor ÚPSŘ

Limit území: ANO, č. 6.103, 6.105

Podklady: http://monumnet.npu.cz/chruzemi/hledani.php,

http://www.npu.cz/pro-odborniky/narodni-pamatkovy-ustav/informacni-systemy-a-ict-v-npu/#iispp

Ve správním obvodu ORP Jablunkov se NENACHÁZÍ.

6 PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek,

historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může Ministerstvo kultury po projednání krajským úřadem prohlásit za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany. Rozhodnutí o ochranném pásmu vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Dělí se na městskou, vesnickou a krajinnou (viz sledovaný jev č. 7).

Předpis: Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, § 6, § 7, § 17, § 32 odst. 2 písm. c).

Poskytovatel: Národní památkový ústav - ústřední pracoviště, MěÚ Jablunkov - odbor ÚPSŘ


Podklady: http://monumnet.npu.cz/chruzemi/hledani.php, http://www.npu.cz/pro-odborniky/narodni-pamatkovy-ustav/informacni-systemy-a-ict-v-npu/#iispp

JABLUNKOV K ochraně historického jádra města Jablunkova bylo vyhlášeno dne 20.12.1993 ochranné pásmo historického jádra - náměstí v Jablunkově. Ochranné pásmo je vymezeno takto: jeho hranice je vedena po vnějším okraji parc. č. 2041 (tok Lomná), přes 2041, 185, vnější hranicí parcel 184, 178, přes 4154, vnější hranicí parc. č. 4154, přes 177/2, 175, vnější hranicí 174, přes 176, vnější hranicí 145, přes 142, 141, 176, vnější hranicí 176, přes 176, vnější hranicí 363, 361, 359, 357/1,/2, 355/1,/2, 353, 350, 348, 346, přes 492 (ul. Školní), vnější hranicí 635, 631, přes 636, 4154, 729, vnější hranicí 729, 333, přes 2041 (vodní tok Lomná). Celková plocha památkové zóny činí 13,586 ha

http://monumnet.npu.cz/chruzemi/hledani.php








7 KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA

U Z D

Definice: Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek,

historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může Ministerstvo kultury po projednání krajským úřadem prohlásit za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany.

Předpis: Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, § 6, § 7, § 32 odst. 2 písm. c).

Poskytovatel: Národní památkový ústav

Limit území: ANO, č. 6.104

Podklady: http://monumnet.npu.cz/chruzemi/hledani.php, http://www.npu.cz/pro-odborniky/narodni-pamatkovy-ustav/informacni-systemy-a-ict-v-

npu/#iispp

Ve správním obvodu ORP Jablunkov se NENACHÁZÍ.

8 NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ

OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Ministersvo kultury prohlašuje za kulturní památku nemovité a movité věci nebo jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělekcé, vědecké a technické, nebo které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. Rozhodnutí o ochranném pásmu vydává obecní úřad obce s rošířenou působností.

Předpis: Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, § 2, § 3, § 7, § 17, § 32 odst. 2 písm. c).



Podklady: MěÚ Jablunkov – odbor ÚPSŘ, http://monumnet.npu.cz/chruzemi/hledani.php,


Na území ORP se nachází celkem 23 nemovitých kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. U každého objektu je uvedeno číslo rejstříku.

JABLUNKOV K ochraně historického jádra města Jablunkova bylo vyhlášeno dne 20.12.1993 ochranné pásmo historického jádra - náměstí v Jablunkově. Ochranné pásmo je vymezeno takto: jeho hranice je vedena po vnějším okraji parc.č. 2041 (tok Lomná), přes 2041, 185, vnější hranicí parcel 184, 178, přes 4154, vnější hranicí parc.č. 4154, přes 177/2, 175, vnější hranicí 174, přes 176, vnější hranicí 145, přes 142, 141, 176, vnější hranicí 176, přes 176, vnější hranicí 363, 361, 359, 357/1,/2, 355/1,/2, 353, 350, 348, 346, přes 492 (ul. Školní), vnější hranicí 635, 631, přes 636, 4154, 729, vnější hranicí 729, 333, přes 2041 (vodní tok Lomná). Nemovité kulturní památky na území města (podle ústředního seznamu) : Číslo název, stručná charakteristika

27980 / 8-2341 farní kostel Božího Těla parc.č. 178 st., k.ú. Jablunkov

Jednolodní architektura z období prolínání pozdně renesančních a raně barokních vlivů, vybudovaná na pozdně gotickém jádru v roce 1620. Úpravy v roce 1932. Výrazná dominanta města.









31982 / 8-2342 kaplička u čp. 32, Bělá, parc. č. 1685 st., k.ú. Jablunkov

Drobná zlidovělá architektura z 1. poloviny 19. století, obohacující zachovalou starší zástavbu města.

24425 / 8-2333 měšťanský dům čp. 8 Mariánské náměstí, parc. č. 194 st., k.ú. Jablunkov

Doklad původní zástavby města s dobře zachovanou dispozicí s původními klenbami ze začátku 19. století.


Doklad původní zástavby města s jádrem ze 16. století, dispozice a většina kleneb z přestavby na přelomu 18. a 19. století.


Doklad starší zástavby města s dobře zachovanou dispozicí, upravovaný v 19. a na počátku 20. století.


Doklad starší zástavby města s dobře zachovanou dispozicí. Upraven v 1. pol. 19. století.

20109 / 8-2338 měšťanský dům čp. 43 Dukelská ul., parc. č. 11 st., k.ú. Jablunkov

Městský dům z přelomu 18. a 19. století s dochovanými klenbami a dispozicí, doklad zástavby města z přelomu století, součást historického jádra.

100430 budova radnice č.p. 144 křiž. ul. Dukelská a Školní, parc. č. 631, k.ú. Jablunkov

33281 / 8-2339 starý klášter čp. 52 s klášterním kostelem (starý klášter) Nádražní ul., parc.č. 1 st., k.ú. Jablunkov

28688 / 8-2340 měšťanský dům čp. 150 ul. Kpt. A. Velebnovského, parc. č. 332 st., k.ú. Jablunkov

Velmi hodnotná renesanční architektura ze začátku 16. století, jeden z nejstarších domů ve městě s dochovanou dispozicí a klenbami. Úpravy v 19. století.

12083 / 8-3205 vila čp. 474 Školní 1, parc.č. 346 st., k.ú. Jablunkov

Moderní architektura z období funkcionalismu z roku 1930, postavená podle projektu architekta Evžena Fuldy z Českého Těšína.

36258 / 8-2328 plicní sanatorium s areálem č.p. 442 parc.č. 2069, 2019, 2020, 2022, 2023, 2072, 2073 2074, 2075/1, 2063, 2062, 2875, 2876, 2040, 2029, 2028, 2030, 2031, k.ú. Jablunkov

/1 plicní sanatorium parc. č. 2069 st.

Moderní architektura z let 1933 - 1935. Dílo architektů Kumpošta, Lamla a Liebschera. Funkčně i výtvarně významné dílo moderní architektury moravských autorů, vzešlé ze soutěže, výjimečný případ stavby tohoto druhu na Moravě.

/2 park plicního sanatoria

parc. č. 2019, 2020, 2023, 2072, 2073, 2074, 2075/1, 2063, 2062, 2875, 2876, 2040, 2029, 2028, 2030, 2031 o.p.

Park byl založen v letech 1924 - 1928 a rozšiřován v letech 1936 - 1938. Převážná část parku je upravená ve slohu přírodně krajinářském, plocha u průčelí sanatoria je upravena pravidelně ve slohu moderní architektury 20. století.

/3 socha odpočívající ženy před bočním křídlem sanatoria parc. č. 2040 o.p.

Monumentálně pojatá plastika Vincence Makovského z roku 1933, citlivě vkomponovaná do přírodního prostředí.

/4 socha sedící ženy v parku, parc. č. 2040 o.p.

Monumentálně pojatá plastika z roku 1935, dílo Vincence Makovského, působící svým hluboce humanistickým pojetím.

/5 sousoší dvou sedících žen v parku, parc. č. 2040 o.p.

Monumentálně pojatá plastika ze 30. let 20. stol., dílo sochaře Vincence Makovského.

/6 socha Hygie v parku, parc. č. 2040 o.p.



Pomník památce osmdesáti popravených členů spolku HUMANITA. Práce sochaře Jana Třísky z roku 1945.

23989 / 8-662 kašna se sochou Immaculaty náměstí Svobody, parc. č. 333 o.p., k.ú. Jablunkov

Barokní plastika z roku 1755, vytvářející pohledovou dominantu náměstí.

30066 / 8-2327 kamenná křtitelnice nám. Svobody, v zahradě čp. 26 parc. č. 362 o.p., k.ú. Jablunkov, Středověká kamenná křtitelnice.

BUKOVEC

číslo název, stručná charakteristika

28043 / 8-639 chalupa čp. 35 ve středu obce parc.čís. 34 st., k.ú. Bukovec u Jablunkova

Srubová chalupa těšínského typu s archaickými detaily, typická pro Těšínsko. Stavba z 1.poloviny 19. století.

33028 / 8-641 hospodářská usedlost čp. 62 p.č. 103, 99, 101, 108, k.ú. Bukovec u Jablunkova

Srubová usedlost těšínského typu z roku 1879, tvořící součást místního shlukového souboru lidové architektury.

/1 chalupa čp. 62 parc.č. 103 st.

Lidová architektura těšínského typu s archaickými detaily, datovaná na zadním štítovém průčelí do roku 1879.

/2 stodola u čp. 62 parc.č. 101 st.

Nedílná součást usedlosti z 2. poloviny 19. století.

30917 / 8-633 chalupa se stodolou čp. 78 parc.č. 118, 120, k.ú. Bukovec u Jablunkova

Roubená usedlost těšínského typu z roku 1907, tvořící součást místního shlukového souboru lidové architektury.

/1 chalupa čp. 78 parc.č. 118 st.

Roubená architektura malých rozměrů s archaickými detaily z roku 1907, typická pro Těšínsko.

/2 stodola u čp. 78 parc.č. 120 st.

Nedílná součást usedlosti čp. 78 z 19. století. 18178 / 8-634 chalupa čp. 79 parc.č. 122 st., k.ú. Bukovec u Jablunkova

Roubená stavba z 1. poloviny 19. století s archaickými detaily, tvořící součást shlukového souboru lidové architektury těšínského typu.

MOSTY U JABLUNKOVA

číslo název, stručná charakteristika

37620 / 8- 686 šance parc.č. 4014o.p., k.ú. Mosty u Jablunkova Historická památka. Jedinečný doklad barokního opevnění v místě hraničního přechodu s dobře zachovanou stavební dispozicí. Bylo postaveno v roce 1578 na ochranu tureckých uherských hranic proti Turkům. Obnoveny byly v roce 1642 a v roce 1663 byly barokně přestavěny na pravidelném půdorysu ve tvaru hvězdy. Znovu byly obnoveny v roce 1724 - 1729. Dochovaný fragment barokního opevnění má nepravidelný půdorys vymezený kamennými hradbami a hliněnými valy s ochranným příkopem. K zachování objektu bylo radou Frýdek Místek dne 24.04.1981 stanoveno ochranné pásmo s vytýčením hranic a stanovením podmínek ochrany. Ochranné pásmo je vymezeno parcelami čís. 4021/2, 4217/5, 3985, 4010, 4014/1, 3944, 3953/1, 3959/2, 3921, 3923, 3927, 3926, 4916/4, 3865/1,/2, 3858/1, 3858/3, 3852/1,/3, 3857/2, 3857/3, 3857/4, 961/1,/2, 953, 3842, 3828/3, 3900/15, 3800/12, 3800/11, 3800/8, 3800/7, 3800/6, 3800/3, 3798/1,/2, 4916/4, 4018, 4038, 3857/1.

NÁVSÍ číslo název, stručná charakteristika

39358 / 8-2343 evangelický kostel se dvěma kamennými lavicemi parc. č. 1 st., 24 o.p., k.ú. Návsí u Jablunkova

/1 evangelický kostel parc. č. 1 st.



Jednolodní empírová architektura z r. 1820

/2 pískovcová lavice před zahrádkou fary parc. č. 24 o.p.

Hodnotná památka z r. 1870 místní provenience

/3 pískovcová lavice před zahrádkou fary parc. č. 24 o.p.

Hodnotná památka z r. 1868 místní provenience

12084 / 8-3206 domek č.p. 47“ u fary parc. č. 3, k.ú. Návsí u Jablunkova

Hodnotná zděná architektura z let 1793-1813 s dochovanou dispozicí a trámovými záklopovými stropy.

41819 / 8-664 chalupa č.p.034 s areálem Pod Stožkem, parc. č. 4511 st., k.ú. Návsí u Jablunkova

/1 chalupa č.034 parc. č. 4511 st.

Roubená lidová architektura z r. 1808 těšínského typu

/2 chlívek parc. č. 4511 st.

Hospodářská budova z 19. st., nedílná součást usedlosti

/3 studna parc. č. 4511 st.

Nedílná součást usedlosti

22218 / 8-665 chalupa č.p. 148“ parc. č. 1265 st. k.ú. Návsí u Jablunkova

Roubená lidová architektura komorovo-chlévového typu, původně Kurlok z konce 18. st., doklad lidové roubené stavby běžné na Těšínsku s charakteristickým portálem.

27815 / 8-663 výšinné opevněné sídliště – hradiště Zámčisko, archeologické stopy Středověké hradisko související patrně s ochranou Jablunkovského průsmyku.

9 NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ

OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa,

prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany. Rozhodnutí o ochranném pásmu vydává úřad obce s rozšířenou působností.

Předpis: Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, § 4, § 7, § 17, § 32 odst. 2 písm. c).



Podklady: MěÚ Jablunkov – odbor ÚPSŘ, http://monumnet.npu.cz/chruzemi/hledani.php,


Ve správním obvodu ORP Jablunkov se NEVYSKYTUJE.

10 PAMÁTKA UNESCO VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Seznam světového dědictví zahrnuje kulturní a přirodní dědictví. Vyhlašuje ho

mezivládní Výbor pro světové dědictví. Podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1975 jsou smluvní státy, na jejichž území se dané památky nachází, zavázány jejich ochranou.

Předpis: Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, zejména články 1, 2, 8, 11.






Poskytovatel: Národní památkový ústav - ústřední pracoviště

Limit území: NE

Podklady: http://monumnet.npu.cz/chruzemi/hledani.php, http://www.npu.cz/pro-odborniky/narodni-pamatkovy-ustav/informacni-systemy-a-ict-v-

npu/#iispp

Ve správním obvodu ORP Jablunkov se NEVYSKYTUJE.

11 URBANISTICKÉ HODNOTY

U Z D

Definice: Intravilány sídel s historicky cennou urbanistickou kompozicí nezapsané v Ústředním

seznamu kulturních památek, zahrnující části sídel, rozptýlené zástavby, historickou cestní síť, historické zahrady a parky, scnerické cesty, pohledové osy a horizonty apod.

Předpis: Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy


Limit území: NE

Podklady: Zjištění urbanistických, architektonických a jiných hodnot v rozsahu správního území obce s rozšířenou působností ORP Jablunkov průzkumem území a schváleným UPD.

Jablunkov Historické jádro města Jablunkova - náměstí a uličním systém jeho bezprostředního

okolí s dochovaným urbanistickým půdorysem, který byl v 70. letech minulého století narušen demolicemi nárožních objektů z důvodu zlepšení průjezdnosti silnice I/11 a v 80. letech minulého století výstavbou sídliště Mlýnská. Areál kláštera Alžbětinek Stará Bělá – komplex nejstarších budov Jablunkova Purkrechtní Bělá – komplex nejstarších budov Jablunkova

Dolní Lomná Areál Matice slezské – areál dřevostaveb v duchu lidové architektury sloužící k pořádání folklórních a kulturních akcí.

Horní Lomná Hráz s umělým vodním kanálem – sloužící ke splavování vytěženého dřeva do přelomu 19. a 20. století, zachovalá část stavby od hotelu Kyčmol cca 1km proti proudu řeky Lomné.

Mosty u Jablunkova Stavba tunelu – původní stavba z r. 1870 využívána do současnosti

12 REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY

U Z D

Definice: Území se zvýšeným výskytem hodnotných objektů lidové architektury, dochovalých ve

svém tradiční výrazu v rámci hmotové a urbanistické skladby nebo materiálové charakteristiky


Poskytovatel: Průzkum území, odborná literatura

Limit území: NE

Podklady: Odborná literatura, průzkum území

Region lidové architektury je ve správním obvodu obce Jablunkov nejvýrazněji reprezentován stavebními objekty nacházejícími se ve větším počtu v obcích Horní a Dolní Lomná, Bukovec, Hrčava,






jednotlivé objekty lze však nalézt prakticky ve všech obcích předmětné ORP. Domy reprezentující starší zástavbu typologicky řadíme ke karpatskému domu, lokální formě těšínsko-slezské. Většina těchto objektů není prohlášena za kulturní památky, lze je řadit k památkám místního významu. Hlavním stavebním materiálem bylo dřevo, základní stavební technikou pak roubená konstrukce z mimořádně silných, netesaných, podélně půlených trámů. Trámy se ložily rovnou stranou dovnitř místnosti a zaoblenou netesanou ven. V rozích byly spojeny na dvojité zámky tzv. „na rybinu“, tedy nejpevnějším známým způsobem v dřevěném stavitelství. Tradiční střešní krytinou byl dřevěný šindel. Situování staveb dvora se řídilo převážně konfigurací terénu. V horské části byly domy orientovány hřebenem střechy rovnoběžně s vrstevnicí, v údolích převažovala okapová orientace domu s paralelně situovanou stodolou s chlévem. Ve svahu bývala stodola umístěna kolmo k linii domu s využitím výškového rozdílu pro vybudování sklepa nebo komory. Svah byl využíván pro vysoké podezdívky se sklepy a chlévy také u obytných domů. „Karpatský dům“ - přízemní, roubený dům se sedlovou střechou, odsazeným štítem s velkou pod lomenicí, někdy s kabřincem a lomenicí. Pro dům je typická příčná dispozice dvou částí rozdělené průchozí síní, přičemž obytnou část představuje jizba s kamny, případně s kuchyní či obytnou komorou, druhou část tvoří komora skladová, chlévy. Pod případnými přesahy střech, mimo symetrický půdorys jsou umístěny kůlny.

13 HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR

U Z D

Definice: Budova nebo soubor staveb významné svou minulostí např. spojené s narozením či

pobytem známé osobnosti nebo jako dějiště historické události (nezapsané v Ústředním seznamu kulturních památek). Jako historický významné stavby nebo soubory staveb je v případě potřeby vhodné zařadit také (bývalé) vojenské hřbitovy.



Limit území: NE

Podklady: Odborná literatůra, šetření po obcích

Mezi historicky významné stavby jsou zařazeny objekty, které měly významný vliv na vývoj obce nebo mají vazbu na významnou osobnost či událost. Ve správním obvodu ORP Jablunkov se řadí mezi historicky významné stavby nebo soubory následující:

Jablunkov Náměstí - se zachovalými měšťanskými domy kostel Božího Těla - pozdně renesančních a raně barokní architektura vybudovaná

na pozdně gotickém jádru v roce 1620. Budov radnice

Budova polikliniky – původně jablunkovský soud s vězením a vysokou obvodní zdí z r. 1911 Dům dětí a mládeže – původně budova radnice, jedna z prvních zděných budov Jablunkova Klášter Alžbětinek s klášterním kostelem

Bukovec Šance (švédské šance) – opevnění z pol. 17 stol.

Dolní Lomná Budova polské školy se zvoničkou Lomňanské muzeum – replika školy z r. 1852, originál v depozitu Rožnovského skanzenu

Horní Lomná Kostel - kostel z r. 1896, studánka – poutní místo Hráz s umělým vodním kanálem – sloužící ke splavování vytěženého dřeva Křížová cesta - jediná dochovaná na Jablunkovsku

Hrádek Zvonička pod vrcholem Filipka



Hrčava Dřevěnice č.p.: 12,13,30,40

Poutní kostel sv. Cyrila a Metoděje Budova fary – bývalá, dnes užívaná jako rek. objekt Hostinec „U Sikory“ - roubená chalupa čp. 6

Milíkov u Jablunkova Poutní kostel sv. Anny – na vrcholu Kozubové z r. 1928

Mosty u Jablunkova Kostel svaté Hedviky Stavba tunelu – původní stavba z r. 1870

Návsí Cihelný komín staré pily - 150let stará stavba

Písečná Kapličky - p.č. PK466/2 , objekt osazen mezi 2 chráněné stromy p.č. 173, kaplička s funkční zvoničkou

14 ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR

U Z D

Definice: Jedinečné stavby a jejich soubory nezapsané v Ústředním seznamu kulturních památek

(např. stavby významných architektů, slohově čisté budovy, dochované stavby lidového stavitelství).



Limit území: NE

Podklady: Šetření po obcích

Mezi tyto stavby jsou zahrnuty objekty a soubory budov, které jsou hodnotné svými architektonickými kvalitami, významným projektantem, slohovou či technickou jedinečností nebo stářím.

Jablunkov vila č.p. 474 /na Školní ulici 1/ a budova plicního sanatoria – funkcionalistické stavby moderní architektury ze 30-tých let minulého století. Obě stavby jsou vyhlášené nemovitými kulturními památkami.

Hrádek Zvonička pod vrcholem Filipka

Hrčava Dřevěnice č.p.: 12,13,30,40

Hostinec „U Sikory“ - roubená chalupa čp. 6

Milíkov u Jablunkova Poutní kostel sv. Anny – na vrcholu Koubové

Mosty u Jablunkova Stavba tunelu – původní stavba z r. 1870

Návsí Cihelný komín staré pily - 150let stará stavba



15 VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA

U Z D

Definice: Stavby a jejich soubory, včetně staveb zapsaných na Ústředním seznamu kulturních

památek, jejichž umístění v terénu či charakter je činí výrazně viditelné a do velké míry ovlivnňující vizuální charakter sídla i krajiny.


Poskytovatel: Průzkum území

Limit území: NE


Některé významné stavební dominanty jsou zároveň i historicky významné stavby, urbanistické hodnoty či architektonicky cenné stavby.

Jablunkov - kostel Božího Těla s věží - budova radnice - náměstí a uličním systém jeho bezprostředního okolí - areál kláštera Alžbětinek (domov důchodců) na návrší na ulici Bezručově - ocelový železniční most přes řeku Olši

Bocanovice - budova školy s věžičkou

Bukovec - budova kostela

Dolní Lomná - budova Hotelu „Pod akáty“ - železniční most přes řeku Lomňanku - areál Matice slezské

Horní Lomná - kostel - kostel z r. 1896, studánka – poutní místo

Hrádek - objekt sociálního bydlení a církevní zázemí České církve bratrské – „Vila“, čp. 74

Hrčava - poutní kostel sv. Cyrila Metoděje - hostinec „U Sikory“ - roubená chalupa čp. 6

Milíkov u Jablunkova - poutní kostel sv. Anny – na vrcholu Koubové

Mosty u Jablunkova - kostel svaté Hedviky - hotel „Grůň“ - stavba tunelu

Návsí - cihelný komín staré pily - budova kostela

Písek - budova evangelického kostela - budova katolického kostela - budova mateřské školy se zvonicí

16 ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY

U Z D

Definice: Kraj může vyda v dohodě s ministerstvem kultury nařízením kraje plán území

s archeologickými nálezy v kraji nebo ve vymezené části kraje, ve kterém se vyznačí



území, na nichž se vyskytují nebo se mohou odůvodněně vykystovat archeologické nálezy, a který slouží pro zabezpečení archeologického dědictví;

Předpis: Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, § 23b, Úmluva o ochraně archeologických dědictví Evropy

Poskytovatel: Národní památkový ústav, Krajský úřad

Limit území: NE

Podklady: http://twist.up.npu.cz/ost/archeologie/ISAD/free/ http://twist.up.npu.cz/

Tab. 5: Území s archeologickými nálezy

Číslo SAS ČR Typ UAN Název UAN Lokalizace

26-11-12/1 1 Hrádek Nad ostrým ohbím pravého břehu Olše, asi 5 km SSZ od centra Jablunkova

26-11-16/1 2 Středověké a novověké jádro obce

Na potoce Milíkov, asi 4 km SZ od centra Jablunkova

26-11-17/1 1 Drobné středověké opevnění – hrádek?

Těsně nad levým břehem Olše, v místě jejího soutoku s potokem Jasená

26-11-17/2 2 Středověké a novověké járdo města

Na soutoku Olše s říčkou Lomná

26-11-17/3 1 ESA 74 SV obce

26-11-17/4 1 ESA 73 J obce


Na pravém břehu řeky Olše, 3 km JV od centra Jablunkova

26-11-22/2 1 Zelená hora – ESA 75 Cca 1200 m JJZ obce Písek, v okolí kóty 604


Na soutoku Olše s potokem Zarembčok, asi 5 km JV od centra Jablunkova.

26-11-23/2 1 Šance – středovéké a novověkě opevnění

V těsné blízkosti V okraje intravilánu obce Bukovec

26-11-23/3 1 Šance Kempa SV od obce Bukovec, na vrchu Kempa (571 m.n.m.)


V Jablunkovském průsmyku, na potoce Ošetnici, J od města Jablunkov

26-13-02/2 1 ESA 71 Z od obce po pravé straně toku Ošetnice

26-13-02/3 1 Šance Studeničný Z od Mostů u Jablunkova, u vrchu Studeničný (717 m.n.m.)

26-13-02/4 1 Šance Sťaté JV od Mostů u Jablunkova, na louce JV od osady Sťaté

26-13-03/1 1 Šance Komorovský Grůň

Jížně od vsi Bukovec, východně od osady Komorovský Grůň, na louce blízko rozcestí

26-13-03/2 1 Šance Na dílku Jížně od vsi Bukovec, východně směrem ke státní hranici od osady Komorovský Grůň

26-13-03/3 1 Šance V JZ části obce, na louce jížně od západní části zástavby, několik desítek metrů od státní hranice

26-13-03/4 1 Šance Bařiny Na louce západně od osady Bařiny

http://twist.up.npu.cz/ost/archeologie/ISAD/free/

http://twist.up.npu.cz/



26-13-07/1 1 Šance – středověké a novověké opevnění

Asi 8 km JJZ od centra Jablunkova.

26-13-07/2 1 Dejůvka – ESA 72 Poblíž kóty 637, na rozhraní lesa a pole.

26-13-07/3 1 Šance Dolina Nedaleko od přechodu státní hranice Mosty u Jablunkova – Svrčinovec, na levé straně od silnice ve směru do SR

26-13-07/4 1 Šance u Klokočovského potoka

V J části Mostů u Jablunkova, nedaleko tzv. Velké šance – na pravé straně od silnice.

17 OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA

U Z D

Definice: Rozsáhlý krajinný celek s podporou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou,

který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více msít krajinného rázu; přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik. Jejich výměra obvykle dosahuje tisíce hektrarů.

Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, § 12 a § 77 odst. 3.

Poskytovatel: Správa NP a CHKO (na svém území), MěÚ Jablunkov – odbor ŽPaZ

Limit území: ANO č. 5.1.107

Podklady: CHKO, MěÚ Jablunkov – odbor ŽPaZ

V ČR jsou za oblasti krajinného rázu považovány různě rozsáhlá území v závislosti na přístupu k jejich vymezování a na velikosti řešeného území. V našem případě jsou za oblasti považovány právě čtyři území, vymezená v rámci Preventivního hodnocení krajinného rázu. Při vymezování oblastí (hierarchicky nadřazené jednotky) bylo určující: etnografické členění území, hranice panství, historie osidlování, půdorysné typy sídel, znaky vernakulární architektury, typy plužiny, vývoj land use a charakter aktuálního land cover (kartogram č. 1). Při vymezování míst krajinného rázu bylo určující: geomorfologické členění území, znaky primární krajinné struktury (přírodní charakteristiky), historie osidlování, půdorysné typy sídel, architektonické a urbanistické znaky území, typy plužiny, vývoj land use, charakter aktuálního land cover, vizuální charakteristiky (kartogram č. 2, tabulka č 1).

Kartogram č. 1: Oblasti krajinného rázu CHKO Beskydy



18 MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA

U Z D

Definice: Část krajiny homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik

a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují jednotlivá místa krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu, může se jednat o vizuálně vymezený krajinný prostor nebo o území vnimatelné díky své výrazné charakterové odlišnosti.

Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, § 12 a § 77 odst. 3.

Poskytovatel: Správa NP, CHKO (na svém území), MěÚ Jablunkov – odbor ŽPaZ


Podklady: CHKO (na svém území), MěÚ Jablunkov – odbor ŽPaZ

Místo krajinného rázu - část krajiny homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Je nejmenším hodnoceným prostorem. Jedná se zpravidla o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť nebo se jedná o území vnímatelné díky své výrazné charakterové odlišnosti. Při vymezování míst krajinného rázu bylo určující: geomorfologické členění území, znaky primární krajinné struktury (přírodní charakteristiky), historie osidlování, půdorysné typy sídel, architektonické a urbanistické znaky území, typy plužiny, vývoj land use, charakter aktuálního land cover, vizuální charakteristiky (kartogram č. 2,tabulka č. 1). Správní obvod ORP Jablunkov územně spadá do místa krajinného rázu Těšínsko

Kartogram č. 2: Místa krajinného rázu CHKO Beskydy



19 MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI

U Z D

Definice: Budova nebo soubor staveb, lokalita nebo i rozsáhlejší území, výrazné svou minulostí,

dějiště historické události (např. místo spojené s narozením či pobytem známé osobnosti, bojiště, místa národopisných slavností, místa, která inspirovala umělecká díla) nezapsané v Ústředním seznamu kulturních památek.

Předpis: -------------


Limit území: NE


Bukovec – pomníčky obětem II. sv. války / u kostela, u hranice s Polskem/

Hrádek – památník Wincentu Witosovi – polský premiér vlády ukrývající se zde v době II. sv. války

Hrčava – návštěva prezidenta Václava Havla – budova ZŠ

Jablunkov – Pomním věnován obětem protinacistického odboje, postaven roku 1986. Pomník je

umístěn před budovou MěÚ

- Místo narození Antonína Velebnovského. Antonín Velebnovský narozen 15. dubna 1915

v Jablunkově v Hasičské ulici č. 188, letec (stíhací pilot), podplukovník in memoriam., (†16.

srpna 1941).

- Pomník – Radvanov na místě, kde byl německou policií dne 9. listopadu 1944 zastřelen

Andrzej Madzia.

Mosty u Jablunkova – pomník 12 popraveným za II. sv. války /před OU/

Návsí – pomník popraveným partyzánům za II. sv. války

20 VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD

U Z D

Definice: Veřejně přístupné místo, jehož vyvýšené umístění v terénu (vrchol kopce, úbočí) nebo

v rámci stavby (rozhledna, věž) umožňuje přehlédnout významnou a atraktivní část okolního území.

Předpis: -----------------


Limit území: NE

Podklady: vlastní průzkumy území

Za významný vyhlídkový body na území správního obvodu ORP Jablunkov lze považovat všechny vrcholy situované na hranicích SO ORP Jablunkov (zejména rozhledna na Kozubové) v rámci vnitřního území SO ORP to jsou vrcholy „Vitališov“ a „Bachratá“ u vodojemu nad Klášterem Alžbětinek.

21 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

U Z D

Definice: Závazné vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES) v ÚPD, vydaném

územním rozhodnutí, schválených komplexních pozemkových úpravách a v přijatém lesním hospodařském plánu: - Nadregionální a regionální ÚSES – vymezeny v zásadách územního rozvoje, upřesněny v územních plánech, případně v regulačních plánech



- Místní ÚSES – vymezen v územních plánech, upřesněn v regulačních plánech Nezávazné vymezení ÚSES tj. koncepční vymezení = záměr pro provedení změn v území (např. v plánech ÚSES, revidovaném generelu ÚSES) dle zákona č. 114/1992 Sb.

Předpis: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 36, 43.

Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhl. č. 458/2012 Sb., § 6, § 11 a Příloha č. 4 a 7.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 3, § 4, § 59, § 68, § 76, § 77, § 78, § 78a, § 79. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., § 1 – § 6.

Metodická pomůcka č. 1/2012 pro vyjasnění kompetencí v problematice územních systémů ekologické stability, Věstník MŽP, částka 8, srpen 2012

Poskytovatel: KÚ MSK - odbor ŽPaZ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, MěÚ Jablunkov-odbor ÚPSŘ, ŽPaZ

Limit území: ANO, č. 5.2.102

Podklady: http://uap.nature.cz

Biocentra a biokoridory se nacházejí na všech katastrálních územích ORP. Digitální podoba lokálních ÚSES poskytnutá Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK) neodpovídá přesně zakreslení lokálních ÚSES v územních plánech obcí. Regionální ÚSES byl v digitální podobě poskytnut AOPK. Tyto prvky ÚSES se překrývají, ale nejsou zcela totožné.

22 VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN

JINOU POLOŽKOU

U Z D

Definice: Registrují je pověřené obecní úřady a jedná se např.: Mokřad, stepní porost, remíz,

mez, trvalá travní plocha, naleziště nerostů a zkamenělin, umělý i přirozený skalní útvar, výchoz či odkryv nebo i cenná plocha porostů v zastavěném území, kterou může být i historická zahrada nebo park (ty mohou být zároveň i nemovitou památkou podle zák. č. 20/1987 Sb., v platném znění).

Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů § 3, § 4.

Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 7.

Poskytovatel: Národní památkový ústav, MěÚ Jablunkov – odboru ŽPaZ


Podklady: interní materiály odboru ŽPaZ MěÚ Jablunkov

Jablunkov - Areál parku plicni léčebny – unikátní park nedílná součást plicního sanatoria - Čtyři staré lípy okolo božích muk - důvodem k registraci je jejich význam pro bohatost rozmanitost a členitost krajiny

23 VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU

POLOŽKOU

U Z D

Definice: VKP ze zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, údolní nivy.

Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, § 3, § 4.

Poskytovatel: MěÚ Jablunkov-odboru ŽPaZ




Podklady:

Významné krajinné prvky ze zákona zahrnují lesy, údolní nivy, rybníky a vodní toky. Lesy, rybníky a vodní toky se vyskytují ve všech obcích správního obvodu.

24 PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÁ PLOCHA

U Z D

Definice: Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo

živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu.

Předchodně chráněnou plochu lze vyhlásit též z jiných vážných důvodů, zejména vědeských, studijních či informačních. Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně n aopakované období, napřiklad dobu hniždění. V rozhodnutí o jejím vyhlášení se omezí takové využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení vývoje předmětu ochrany.

Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, § 13.

Poskytovatel: MěÚ Jablunkov-odboru ŽPaZ, ÚPSŘ, Správa NP, CHKO


Podklady:

Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Jablunkov NEVYSKYTUJE.

25 NÁRODNÍ PARK VČETNĚ ZÓN A OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část

zaujímá přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky. Národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zákonem.

Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, § 14, § 24, § 37, § 38, § 42,

Nařízení vlády České republiky č. 163/1191 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany,

Nařízení vlády české republiky č. 164/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho ochrany,

Nařízení vlády České republiky č. 165/1991 Sb., kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho ochrany,

Zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Poskytovatel: Agentura ochrany přírody a krajiny Praha, Správy národních parků


Podklady: http://uap.nature.cz , http://drusop.nature.cz/




26 CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VČETNĚ ZÓN

U Z D

Definice: Rozsáhlé chráněné území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým

reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Chráněné krajinné oblasti, jejich poslání a bližší ochranné podmínky vyhlašuje vláda republiky nařízením.

Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, § 14, § 25, § 26, § 27, § 38, § 42

Poskytovatel: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO



Na území ORP se nachází Chráněná krajinná oblast Beskydy. CHKO Beskydy je svou rozlohou 116 000 ha největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice, nachází se v nadmořské výšce 350–1323 m n. m. Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy v roce 1973 byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní horské pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a rovněž mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s přírodou v tomto území. Význam chráněné krajinné oblasti Beskydy je podtržen vyhlášením 53 maloplošných zvláště chráněných území (7 národních přírodních rezervací, 23 přírodních rezervací a 23 přírodních památek), územním překrytím CHKO s mezinárodně významným ptačím územím (IBA) a s chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. V neposlední řadě je i rekreační oblastí s nadregionálním významem. Posláním CHKO je ochrana všech hodnot krajiny a jejich přírodních zdrojů. Jedná se zejména o povrchové utváření krajiny včetně vodních toků, její vegetační kryt a volně žijící živočichy, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu, urbanistickou podobu obcí a architekturu staveb. Jeho naplňování neznamená pouze péči o existující přírodní a krajinné hodnoty, ale i jejich obnovu při současném hledání rovnováhy mezi hospodářským a rekreačním využíváním krajiny a ochranou přírody. Území CHKO se člení do 4 zón:

1. zóna (přírodní – jádrová) – obsahuje přirozená a polopřirozená lesní společenstva, málo pozměněná člověkem a nejcennější druhově rozmanité nelesní plochy. Péče je zaměřena na jemné formy lesního hospodaření, ve vybraných částech lesa ponechání samovolnému vývoji a na účelové obhospodařování luk a pastvin.

2. zóna (polopřirozená) – zahrnuje lesní porosty s výrazněji pozměněnou druhovou skladbou přírodě blízkých lesních společenstev a druhově bohaté travní porosty. V lesním hospodářství preferována přirozená obnova, louky a pastviny obhospodařovány trvale s nízkou intenzitou.

3. zóna (kulturně-krajinná) – zařazeny monokulturní hospodářské lesy s mozaikou luk a pastvin, rozptýlenou zástavbou a bohatým zastoupením mimolesních dřevin. Cílem je uchování a zlepšení malebnosti krajinného rázu běžným obhospodařováním s dotvořením zástavby respektující krajinný ráz.

4. zóna (sídelní) – zahrnuje souvisleji zastavěná území s návazností na intenzivně obdělávanou zemědělskou půdu. Umožňuje umisťování obytných a podnikatelských aktivit a intenzivnější zemědělskou výrobu.

Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO Beskydy ORP Jablunkov

Kat Název Katastrální území Vyhl. Výměra [ha] Okres

PP Kyčmol Horní Lomná 1990 0,08 FM

NPR Mionší Dolní a Horní Lomná 1954 169,70 FM

PP Motyčanka Mosty u Jablunkova 1990 0,23 FM

PR Uplaz Dolní a Horní Lomná 2008 173,27 FM



PR Velký Polom Dolní a Horní Lomná 1999 73,67 FM

Výměra celkem 416,95 ha

Tabulka č. 6

Maloplošná chráněná území v blízkosti CHKO Beskydy ORP Jablunkov

Kat Název Katastrální území Vyhl. Výměra [ha] Charakteristika

PR Bukovec Bukovec 1988 7,34 Vlhká až rašelinná podhorská louka se vzácnou květenou

PP Filipka Návsí u Jablunkova 1990 1,11 Opuštěná pastvina s bohatým výskytem jalovce obecného

PR Plenisko Písek u Jablunkova 1956 16,25

Pralesovité porosty s bukem, smrkem a jedlí pod vrcholem Kyčera ve Slezských Beskydech

PP Pod Hájenkou Kyčera

Mosty u Jablunkova 1990 6,75 Zarůstající rašelinná louka s prameništi a cennou vegetací

PP Rohovec Návsí u Jablunkova 1992 29,48

Jehličnatý porost na úbočí Slezských Beskyd s výskytem ohroženého druhu mravence s více než 150 mraveništi

PR Vřesová stráň Mosty u Jablunkova 1990 7,81

Komplex rašelinných luk, smilkových pastvin a převážně smrkového lesa

Výměra celkem 68,74 ha

Tabulka. č. 7 Na celém území chráněné krajinné oblasti je zakázáno: – zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody – tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody – vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace

a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu

– povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů

– používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti – stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály – pořádat automobilové a motocyklové soutěže – provádět chemický posyp cest – měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné

oblasti Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je zakázáno: – umisťovat a povolovat nové stavby – povolovat a měnit využití území – měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou

oblast – hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady – těžit nerosty a humolity



Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno: – hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní

technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu

– zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice – pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se

souhlasem orgánu ochrany přírody

27 NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRNNÉHO PÁSMA

U Z D

–

Definice: Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní rezervace, stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.

Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 14, § 28 - 32, § 37, § 38, § 42

Poskytovatel: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR



Na území ORP Jablunkov je jedna národní přírodní rezervace, a to NPR Mionši. Je to jedna z nejstarších a nejznámějších rezervací v Beskydech. Chráněna od r. 1933, NPR o současné výměře 169,70 ha od roku 1954. Najdeme ji na hřebeni a přilehlých svazích Úplazu (949,6 m n. m.) a Velké Polany (893 m n. m.), cca 1 km východně od centra obce Horní Lomná. Jde o největší komplex přírodě blízkých jedlobukových porostů karpatského typu s javorem klenem (Acer pseudoplatanus) v České republice. Lesy jsou zpestřeny několika horskými loukami (polanami), pramenisky a v jihovýchodní části drobnými skalkami. Nadmořská výška: 720 – 950 m.

Tabulka č. 8 Národní přírodní rezervace

Kat Název Katastrální území Vyhl. Výměra [ha] Okres

NPR Mionší Dolní a Horní Lomná 1954 169,70 FM

28 PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a

významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace, stanoví přitom také jejich blkžší ochranné podmínky.

Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, § 33, § 34, § 37, § 38 a § 42.

Poskytovatel: Agentura ochrany přírody a krajiny


Podklady: http://uap.nature.cz, http://drusop.nature.cz/

Na území ORP Jablunkov se nachází 7 přírodních rezervací.

http://uap.nature.cz/

http://drusop.nature.cz/



Tabulka č. 9 Přírodní rezervace

Název Kat. území Vyhlášeno

v roce Rozloha

[ha] Evidenční

číslo

Úplaz Dolní Lomná

2008 173,27 5313 Úplaz Horní Lomná

Úplaz Horní Lomná

Velký Polom Dolní a Horní Lomná 1999 73,67 2060

Bukovec Bukovec 1988 7,34 1068

Plenisko Písek u Jablunkova 1956 16,25 317

Vřesová stráň Mosty u Jablunkova 1990 7,81 1335

Přírodní rezervace Úplaz představuje přírodě blízké karpatské smíšené lesy na svazích a rozsochách Úplazu, Velké Polany a Velkého Polomu v severovýchodní části Lysohorské hornatiny v Moravskoslezských Beskydech. Tvoří ji tři vzájemně oddělené části - Úplaz I., II. a III., které leží v rozpětí nadmořských výšek 580 až 940 m. Část Úplaz I. se nachází na značně příkrých západně a jihozápadně orientovaných svazích Velké Polany (893 m n. m.) a severní rozsochy Úplazu (950 m n. m.). Území je odvodňováno pravostrannými drobnými přítoky toku Uplaz a Lomná. Část Uplaz II. je lokalizována v pramenné oblasti stejnojmenného toku a jeho zdrojnic. Jedná se o východní úbočí Úplazu a severní svahy Velkého Polomu (1067 m n. m.) a jeho rozsoch. Poslední část, Úplaz III., představuje enklávu lokalizovanou na východně orientovaných svazích Velké Polany. Území je pramennou oblastí levostranných zdrojnic Menšího potoka. Katastrální území Dolní Lomná a Horní Lomná, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno Nařízením Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy č. 1/2008 ze dne 20. 10. 2008. Evidenční kód ÚSOP: 5313. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková rozloha 173,27 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma 29,08 ha

Přírodní rezervace Velký Polom zaujímá severní svahy nejvyšší kóty hraničního hřebene Moravskoslezských Beskyd Velkého Polomu (1067 m). Na hraně svahu jsou skalní mrazové sruby. Rozkládá se v nadmořské výšce 860 - 1067 m, v katastrálním území Dolní Lomná, Horní Lomná, v okrese Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno v r. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2060. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková rozloha 73,67 ha.

Přírodní rezervace Bukovec - vlhká až rašelinná podhorská louka se vzácnou květenou, výměra 7,34ha.

Přírodní rezervace Plenisko - pralesovité porosty s bukem, smrkem a jedlí pod vrcholem Kyčera, výměra 16,25ha.

Přírodní rezervace Vřesová stráň - komplex rašelinných luk, smilkových pastvin a převážně smrkového lesa, výměra 7,81.

Na celém území přírodních rezervací je zakázáno: – hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky

a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch

– používat biocidy – povolovat a umisťovat nové stavby – povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin

a živočichů – sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních

plodů – měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace

http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=13079

http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=2060



29 NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště

nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přirody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní památku, stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.

Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, § 14, § 35, § 37, § 38 a § 42.





30 PŘÍRODNÍ PARK

U Z D

Definice: K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přirodními

hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona o ochraně přírody a krajiny, může orgán ocharny přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo zrušení stavu tohoto území.

Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, § 14, § 35, § 37, § 38, § 42.

Poskytovatel: KÚ MSK – odbor ŽPaZ, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR


Podklady:


31 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorgologický útvar, naleziště

vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s nadregionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověka, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku, stanoví přitom také její ochranné podmínky.

Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, § 36, § 37, § 38, § 42.










Tabulka č. 10 Přírodní památka

Název Kat. území Vyhlášeno v roce

Rozloha [ha]

Evidenční číslo

Filipka Návsí 1990 1,11 1331

Kyčmol Horní Lomná 1990 0,0822 1345

Motyčanka Mosty u Jablunkova 1990 0,2282 1347

Pod hájenkou Kyčera Mosty u Jablunkova 1990 6,75 1332

Rohovec Návsí 1992 29,48 1365

Přírodní památka Filipka – Ojedinělá lokalita pastevního lesa s různověkým porostem jalovce obecného, který je vitální a velmi dobře zmlazuje. Nadmořská výška 662 – 606 m.n.m. Celková výměra 1,11 ha.

Přírodní památka Kyčmol - drobná mokřadní louka v údolí řeky Lomné v nejjižnější části bezlesého území Kyčmol. Mírně svažitá plocha je zamokřena řadou pramenů vytékajících na úpatí přilehlého svahu. Nachází se v nadmořské výšce 659 – 661 m.n.m. Výměra 0,0822 ha.

Přírodní památka Motyčanka - podmáčená louka přírodní památky leží na mírně skloněných svazích k jihovýchodu vyznívajících Moravskoslezských Beskyd při cestě z Mostů u Jablunkova do osady Filůvka, podloží tvoří podmenilitové vrstvy godulského flyše. Nachází se v nadmořské výšce 579 – 583 m.n.m. Celková výměra 0,2282 ha.

Přírodní památka Pod hájenkou Kyčera - Lokalita je součástí mozaiky stanovišť obdobného charakteru v oblasti Moravskoslezských Beskyd, které se podařilo uchránit před zánikem vlivem postupné sukcese. Nadmořská výška 590 – 610 m. Výměra 6,75 ha.

Přírodní památka Rohovec - členitý údolní svah s prameništi a převážně smrkovým porostem, který je biotopem ohroženého druhu mravence Formica polyctena. Nadmořská výška 410 – 550 m.n.m. Výměra 29,48 ha.

32 PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy. Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, tkerý je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný storm škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.

Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 38, § 46, § 47, § 76.

Poskytovatel: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, KÚ odbor ŹPaZ, Správa NP, CHKO


Podklady: interní materiály odboru ŽPaZ, http://uap.nature.cz, http://drusop.nature.cz/

Památné stromy patří mezi významné prvky kulturní krajiny, jsou součástí krajinné zeleně, vegetačního pokryvu a plní všechny obecné funkce krajinné zeleně: ekologickou, zdravotně rekreační, estetickou a stabilizační. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. Každý památný strom má základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.





Památné stromy - jednotlivé stromy

Kód ÚSOP

Název

Český název

Vědecký název (Koblížek)

Katastrální území

Číslo parcely

Výška [m]

Obvod [cm]

Dat. vyhl.

431 Klen v Mostech u Jablunkova

Javor klen

Acer pseudoplatanus

Mosty u Jablunkova

4175/3

16

295

9.10.1999

447 Jilm v Bukovci (Hraničář)

Jilm horský

Ulmus glabra

Bukovec u Jablunkova

1350

29

540

8.2.1972

419 Buk na Husově Grúni

Buk lesní Fagus sylvatica Hrčava 1197/1 19 335 1.8.2001

418 Dub letní na Hrčavě Dub letní Quercus robur Hrčava 1194/1 26 325 30.7.2001

432 Lípa malolistá v Návsi

Lípa malolistá

Tilia cordata Návsí 2540/3 19 275 22.9.1999

448 Hradecká lípa Lípa malolistá

Tilia cordata Hrádek 474/2 22 680 3.6.1991

Tabulka č. 11

Památné stromy - skupina stromů

Kód ÚSOP

Název Český název Vědecký název (Koblížek)


Číslo parcely

Dat. vyhl.

423 Lípa u kapličky na Vitališově

Lípa malolistá

Tilia cordata

Jablunkov

2636/1

4.12.1997

435 Duby červené v Mostech u Jablunkova

Dub červený Quercus rubra Mosty u Jablunkova

314, 3365/1

11.7.1999

479 Lípy v Mostech Lípa velkolistá Tilia platyphyllos Mosty u Jablunkova

5020/1, 342

11.11.1997

416 Lípa malolistá a jasan ztepilý v Písku

Jasan ztepilý Lípa malolistá

Fraxinus axcelsior Tilia cordata

Písek u Jablunkova

231/3

30.1.2002

433 Lípy u kapličky na Lazech

Lípa malolistá

Tilia cordata

Písečná u Jablunkova

644/1

29.9.1999

420 Skupina stromů v Hrčavě

Buk lesní Javor klen Lípa malolistá

Fagus sylvatica Acer pseudoplatanus Tilia cordata

Hrčava 1154/122 1154/121 1154/125

18.10.2001

Tabulka č. 12 Poznámka: základní OP - ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného

ve výšce 130 cm nad zemí.

v tomto pásmu není dovolena žádná pro památné stromy škodlivá činnost (§ 46 ods. 2 a 3 zákonač.114/92 Sb.)

veškeré zásahy a opatření v ochranném pásmu památného stromu lze provádět jen se souhlasem orgánu ochrany přírody

33 BIOSFÉRICKÁ REZERVACE UNESCO, GEOPARK UNESCO

U Z D

Definice: Biosférické rezervace UNESCO: reprezentují území světa, která kromě cenných

přirozených ekosystémů poskytují příklady harmonických vztahů mezi přírodním prostředím a místními obyvateli. Hlavními funkcemi biosférických rezervací UNESCO jsou: 1. Ochrana přírodní a kulturní různorodosti, 2. Podpora a zajištění udržitelného rozvoje místních obyvatel, 3. Podpora vědy, výzkumu a východvy



Geoparky UNESCO: území s jednou nebo více lokalitami tzv. geologického dědictví. Jedná se o území, které poskytuje obraz o geologickém vývoji Země a ukazuje vliv místního přírodního bohatství na ekonomický a kulturní rozvoj společnosti. Institut geoparků nevychází z legislativy. Geoparky vznikají na základě dobrovolné spolupráce různých subjektů v daném území.

Předpis: Biosférická rezervace UNESCO: Mezinárodní program „Člověk a biosféra“ (MAB UNESCO). Geoparky UNESCO: Evropská síť geoparků UNESCO dle závěrů konference v Mollinos (2000).


Limit území: NE

Podklady: http://mab.kav.cas.cz/mab.html, http://www.geology.cz/narodnigeoparky, http://uap.nature.cz


34 NATURA 2000 – EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA

U Z D

Definice: Jako evropsky významné lokality jsou do národního seznamu zařazeny ty lokality, které

v biogeologické oblasti nebo oblastech, k nimž náleží, významně přispívají: - k udržení nebo obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu evropských stanovišť

nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z hlediska jejich ochrany, nebo - k udržení biologické rozmanitosti biogeografické oblasti.

Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, § 3, § 42, § 45a, b, c, d, h, i.



Podklady: http://www.uap.nature.cz, http://drusop.nature.cz/

V ORP se nacházejí dvě evropsky významné lokality – Beskydy (CZ0724089) a část říčního koryta řeky Olše (CZ0813516). Jejich rozloha na území ORP činí 8 457,43 ha, což představuje 36,04 % celkové rozlohy správního obvodu ORP.

Beskydy Jedná se o zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Specifický krajinný ráz utváří členitý terén, vodní toky, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu. Do současnosti je jádro Beskyd jen řídce osídleno s pasteveckým horským typem hospodaření. Území EVL Beskydy je převážně zalesněno (více než 70 % území zaujímá les). Území je cenné svou velkou rozlohou a zároveň spojitostí přirozených biotopů. V území je dochována populace původního horského ekotypu smrku ztepilého. V bučinách je významné přirozené zastoupení jedle bělokoré, která však na většině plochy nemá přirozeně zajištěnou obnovu následné generace. Rozloha této lokality na území ORP činí 8 387,82 ha.

EVL Beskydy představuje velmi významný relativně ucelený lesní komplex karpatské oblasti, což se projevuje i na výjimečnosti beskydské fauny v rámci ČR. Nejedná se pouze o velké šelmy, které se sem šíří z východnějších oblastí Karpat, ale také o velkou skupinu karpatských prvků ze skupiny bezobratlých. Typický je také výskyt lesních druhů živočichů, pro které již okolní krajina mimo EVL (CHKO) neposkytuje vhodné prostředí pro jejich existenci. Dále se zde vyskytuje mnoho významných druhů obývajících mokřady, oligotrofní horské bystřiny a pozůstatky původních divočících toků (někteří drabčíci a střevlíci). S mnoha druhy se mimo EVL Beskydy v ČR vůbec nesetkáme, jiné druhy se mimo EVL vyskytují velmi vzácně a ojediněle. Hlavními faktory, které negativně působí na předměty ochrany v lokalitě jsou lesní hospodaření, zemědělství, vodní hospodářství, zástavba krajiny, turistický ruch, myslivost, rybářství, blízkost rozšiřující se průmyslové aglomerace (Ostravsko).

Olše Olše má charakter tzv. divočící řeky s velmi proměnlivým sezónním průtokem. V dolní části jejího toku dochází k sedimentaci štěrku a tvorbě štěrkových říčních náplavů s nejrůznějšími sukcesními stadii na

http://mab.kav.cas.cz/mab.html

http://www.geology.cz/narodnigeoparky


http://www.uap.nature.cz/




ně vázaných biotopů. Dno je kamenité až štěrkové, místy písčité až bahnité, vlastní vodní tok je bez výskytu makrofyt. Tok je neregulovaný, břehy jsou zpevněné kolem mostních objektů. Reliéf je plochý nebo pozvolně svažitý s jedním až dvěma prudkými stupni mezi jednotlivými říčními terasami, jejichž výškový rozdíl se pohybuje okolo 30 m. Významný je výskyt vydry říční a mihule potoční. Rozloha této lokality na území ORP činí 69,60 ha.

EVL Olše na území ORP Jablunkov zasahuje do katastrálních území Bukovec u Jablunkova, Jablunkov, Návsí, Písek u Jablunkova.

Lesy v nivách řek jsou narušovány intenzivní lidskou činností v jejich okolí, rekreací, budováním tábořišť, tvorbou černých skládek a šířením invazních druhů. Dalším nebezpečím je regulace a rekultivace vodního toku způsobující změny v sedimentačním režimu, protipovodňová opatření spojená s úpravou břehů a koryt toků, těžba štěrku.

35 NATURA 2000 – PTAČÍ OBLAST

U Z D

Definice: Ptačí oblasti jsou území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu a početnosti

populací těch druhů ptáků vyskytujících se na území České republiky a stanovených právními předpisy Evropských společenství, které stanoví vláda nařízením.

Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 3, § 42, § 45 e, f, g, h, i.



Podklady: http://www.uap.nature.cz, http://drusop.nature.cz/

Na území ORP se nachází ptačí oblast Beskydy (CZ0811022), ptačí oblast zaujímá na tomto území rozlohu 8 129,51 ha (34,64 % rozlohy ORP). Jde o zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Specifický krajinný ráz utváří členitý terén, vodní toky, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu. Do současnosti je jádro Beskyd jen řídce osídleno s pasteveckým horským typem hospodaření. Celková rozloha ptačí oblasti činí 41 702 ha, lesy pokrývají cca 90 % území. Nejvýznamnější z ptačích druhů jsou strakapoud bělohřbetý a puštík bělavý s největšími populacemi v rámci České republiky. Početné a stabilní jsou populace čápa černého, jeřábka lesního, žluny šedé, datla černého, lejska malého a kulíška nejmenšího. V minulosti patřily Beskydy k oblastem s nejvyššími počty tetřeva hlušce v ČR. V rámci navržené ptačí oblasti byly známy desítky tokanišť a počty jedinců se odhadovaly na stovky. Současná populace představuje jen pouhý zlomek tohoto stavu, přesto stále dává naději uchování druhu i do budoucna za předpokladu, že budou rychle realizována potřebná opatření. Datlík tříprstý vyhledává hlavně klimaxové smrčiny pralesovitého charakteru v nejvyšších polohách, ale je schopen zahnízdit i ve smrkových monokulturách vyšších poloh. Z dalších druhů pravidelně hnízdí včelojed lesní, sýc rousný, bývá pozorován orel křiklavý. Nejvýznamnějšími druhy otevřené krajiny jsou chřástal polní, křepelka polní, ťuhýk obecný, cvrčilka zelená, krutihlav obecný a bramborníček hnědý.

36 LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ

S NÁRODNÍM VÝZNAMEM

U Z D

Definice: Druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi

významné, lze vyhlásit za zvláště chráněné. Základem ochrany zvláště chráněných rostlin je komplexni ochrana jejich stanovišť a bezprostředního okolí. Bezprostředním okolím rostliny se rozumí takový prostor, který vytváří základní podmínky pro její existenci a do něhož nelze zasahovat, aniž by rostlina na tento zásah nereagovala. Základem ochrany živočichů je komplexní ochrana jejich stanovišť.

Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů § 48 až § 57.

http://www.uap.nature.cz/




Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 14, § 15, § 16 a Příloha č. 2 a 3.


Limit území: NE

Podklady: http://uap.nature.cz


37 LESY OCHRANNÉ

U Z D

Definice: Do kategorie lesů ochranných se zařazují:

a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.), b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni.

Předpis: Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů(lesní zákon), § 6, § 7, § 15, § 36, § 48a.

Poskytovatel: KÚ MSK, Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo zemědělství ČR


Podklady: http://www.uhul.cz/mapy-a-data/poskytovani-dat/stanovisko-k-poskytovani-uap


38 LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ

U Z D

Definice: Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se

a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy: a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, b) lázeňské, c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.

Předpis: Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů(lesní zákon), § 6, § 8, § 15, § 36, § 48a.

Poskytovatel: KÚ MSK, Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Správa národního parku, AOPK ČR



http://www.uhul.cz/mapy-a-data/poskytovani-dat/stanovisko-k-poskytovani-uap



Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy: – v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních

památkách – lázeňské – příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí – sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce – se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou – potřebné pro zachování biologické různorodosti – v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích – v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření

O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení rozhoduje orgán státní správy lesů. Lokality lesů zvláštního určení na území ORP byly do této kategorie zařazeny Ministerstvem zemědělství ČR (pobočka Frýdek-Místek).

39 LESY HOSPODÁŘSKÉ

U Z D

Definice: Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo

lesů zvláštního určení. Jedná se o tzv. „zbytkovou“ kategorii lesů. Předpis: Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon),

§ 6, § 9, § 15, § 36, § 48a

Poskytovatel: KÚ MSK



Lesy hospodářské se nacházejí ve všech katastrálních územích na území ORP.

40 VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA

U Z D

Definice: K dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa je třeba souhlas příslušného

orgánu státní správy lesů. Předpis: Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů(lesní zákon),

§ 14.

Poskytovatel: KÚ MSK



Tato vzdálenost je vymezena na základě druhu pozemku vedeném v katastru nemovitostí jako lesní pozemek, nachází se ve všech katastrálních územích ORP.



41 BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA

U Z D

Definice: Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) je pětimístný číselný kód související se

zemědělskými pozemky. BPEJ je charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku.

Předpis: Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, § 1, § 4, § 5. Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění pozdějších předpisů, § 1, § 2, § 3. Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, § 22. Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů

Poskytovatel: Státní pozemkový úřad, Výzkumný ústav meliorcí a úpravy půdy, v.v.i.


Podklady: Geoportál SOWAC GIS → eKatalog BPEJ Geoportál SOWAC GIS → Charakteristiky BPEJ → Mapa

Bonitovaná půdně ekologická jednotka je charakterizována pětimístným kódem, který určuje příslušnost ke klimatickému regionu, hlavní půdní jednotku, sklonitost a expozici, skeletovitost a hloubku půdy, přičemž:

Klimatický region Pro potřebu bonitace a vymezení BPEJ byla vypracována vlastní klimatická regionalizace, která lépe než ostatní klimatické soustavy vyhovuje zemědělským účelům. Za základní kritéria byly vzaty údaje jako: suma průměrných denních teplot rovných nebo vyšších než 10°C, průměrné roční teploty a průměrné teploty ve vegetačním období (IV.-IX.), průměrný úhrn ročních srážek a srážek ve vegetačním období (IV.-IX.), pravděpodobnost výskytu suchých vegetačních období v % (IV.-IX.), výpočet vláhové jistoty, výpočet hranice sucha ve vegetačním období a další faktory, nadmořská výška, údaje o známých klimatických singularitách, faktor mezoreliéfu.

Charakteristika klimatických regionů na území ORP

Tabulka č. 13 Charakteristika klimatických regionů na území ORP

Kód region

u

Symbol regionu

Charakteristika regionu

Suma teplot

nad 10°C

Průměrná roční

teplota °C

Průměrný roční úhrn

srážek v mm

Pravděpodobnost suchých vegetačních období v %

Vláhová jistota ve vegetačním období

7 MT 4 mírně teplý 2200-2400

6-7 650-750 5-15 >10

8 MCH mírně chladný, vlhký

2000-2200

5-6 700-800 0-5 >10

9 CH chladný, vlhký <2000 <5 >800 0 >10



mírně chladný, vlhký mírně teplý, vlhký chladný, vlhký

Kartogram č. 3

Kartogram č. 4



Kartogram č. 5

Sklonitost

Sklonitost se označuje ve stupních kvadrantu a v terénu se stanovuje sklonoměrem. Pomocným podkladem pro určení sklonitosti mohou být mapy s přesným výškopisem.

Charakteristika sklonitosti na území ORP

Tab.č. 14 Charakteristika sklonitosti na území ORP

Kód Kategorie Charakteristika

1 1-3° rovina

2 3-7° mírný sklon

3 7-12° střední sklon

4 12-17° výrazný sklon

5 17-25° příkrý sklon

6 >25° sráz

mírný sklon střední sklon výrazný sklon příkrý sklon, sráz rovina



Kartogram č. 6

Kartogram č. 7



Kartogram č. 8

Expozice Vyjadřuje polohu lokality BPEJ vůči světovým stranám. Na území ORP se vyskytují tyto typy expozice

Tab.č. 15

Kód Charakteristika

0 se všesměsnou expozicí

3 Sever (severozápad až severovýchod)

bez rozlišení sever (SZ - SV)

Kartogram č. 9



Kartogram č. 10

Kartogram č. 11



Hloubka půdy Charakterizuje mocnost půdního profilu, kterou omezuje v určité hloubce buď pevná skála, či její rozpad nebo silná skeletovitost.

Tab.č.16

Kód Charakteristika

0 Půda hluboká (> 60 cm)

1 Půda středně hluboká (30 – 60 cm)

2 Půda mělká (< 30 cm)

půda hluboká až mělká půda hlub. až stř.hluboká půda hluboká půda mělká

Kartogram č. 12



Kartogram č. 13

Kartogram č. 14



Skupiny půdních typů Právním předpisem, kterým se stanovuje charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci je Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb. v platném znění (vyhláška 546/2002 Sb). Během bonitačního průzkumu bylo vymezeno 2199 BPEJ, tato základní skupina byla dále rozřazena do 13 skupin půdních typů, na území ORP se vyskytuje těchto 7 skupin půdních typů.

2. hnědozemě (skupina hnědozemí) do této skupiny patří převážně hnědozemě a slabě oglejené hnědozemě s méně výrazným procesem illimerizace. Půdy této skupiny jsou středně těžké až težké, vetšinou bez skeletu, velmi hluboké. Vlhkostní poměry jsou převážně příznivé.

6. kambizemě (skupina kambizemí) tato skupina zahrnuje převážně půdy na pevných horninách. Z této skupiny byly vyčleněny půdy silně skeletovité – mělké, silně sklonité a některé lehké i těžké půdy jako samostatné skupiny. Kambizemě jsou typické půdy pahorkatin a nižších a středních poloh vrchovin.

7. kambizemě dystrické, podzoly, kryptopodzoly (skupina silně kyselých půd mírně chladné a chladné oblasti) tyto půdy se vyvinuly ve vyšších polohách vrchovin a v horách. Typickým znakem těchto půd je vyšší obsah méně kvalitního humusu a silně kyselá nebo kyselá půdní reakce. Třídění je založeno na příslušnosti ke klimatickému regionu a na zrnitostním složení.

8. kambizemě, rankery, litozemě (skupina mělkých půd) tato skupina zahrnuje půdy vyznačující se malou mocností půdního profilu a převážně výraznou skeletovitostí.

9. silně svažité půdy (skupina půd velmi sklonitých poloh) tato skupina zahrnuje půdy o sklonitosti větší než 12°. Tuto skupinu rozlišujeme do dvou kategorií: kód sklonitosti 4 (nad 12°) a 5-6 (nad 17°).

10. pseudogleje (skupina oglejených (mramorovaných) půd) základním znakem této skupiny půd je periodické převlhčení profilu, především v jarním období. Na rozdíl od luvizemí musí mít půdní profil výrazné znaky periodického povrchového převlhčení. Tyto půdy jsou rozšířené v mírně teplé až chladné oblasti, kde se vyskytují v rovinatém nebo mírně sklonitém či depresním terénu.

11. fluvizemě (skupina půd nivních poloh) půdy v rovinatém území na nevápnitých i vápnitých usazeninách podél vodních toků, včetně glejových a oglejených subtypů a variet. Vnitřní třídění je založeno na zrnitostním složení, na hloubce hladiny vody spojené s tokem a na výskytu v klimatických regionech. Jsou to většinou půdy bezskeletovité.

pseudoglej silně svažité půdy kambizemě dystrické, fluvizemě kambizemě,

rankery hnědozemě kambizemě

Kartogram č. 15



Kartogram č. 16

Kartogram č. 17



Skeletovitost půdy bezskeletovitá až silně středně až silně skeletovitá středně skeletovitá

slabě skeletovitá bezskeletovitá

Kartogram č. 18

Kartogram č. 19



Kartogram č. 20

Hlavní půdní jednotky podle vyhlášky č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci – HPJ v řešeném území:

13 - Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i tratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období.

22 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším.

24 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných svahovin karbonátosilikátových hornin - flyše a kulmských břidlic, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, se střední vododržností.

35 - Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu.

36 - Kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizemě dystrické, případně i kambizem modální mezobazická, bez rozlišení matečných hornin, převážně středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy až mírně převlhčované, vždy však v chladném klimatickém regionu.

37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách.

40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici.



48 -Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření.

50 - Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření.

55 - Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné.

56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé.

58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé.

67 - Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné.

68 - Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim.

69 - Gleje akvické, gleje akvické zrašeliněné a gleje histické na nivních uloženinách nebo svahovinách, převážně těžké, výrazně zamokřené, půdy depresí a rovinných celků.

73 - Kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové, nacházející se ve svahových polohách, zpravidla zamokřené s výskytem svahových pramenišť, středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité.

74 - Pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje povrchové zrašelinělé i gleje povrchové histické, gleje akvické, stagnoglej modální, půdy středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité nacházející se ve svahových polohách, zamokřené se svahovými prameny, často zrašelinělé.

BPEJ se člení do 5 tříd ochrany:

1. třída ochrany – bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.

2. třída ochrany – zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

3. třída ochrany – půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využití pro event. výstavbu.

4. třída ochrany – půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.

5. třída ochrany – zbývající bonitované půdně ekologické jednotky (dále jen "BPEJ"), které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.



BPEJ a třídy ochrany zemědělských pozemků v jednotlivých katastrálních územích:

Bocanovice: Třída ochrany I – 8.35.01, 8.35.21. Třídy ochrany II – se v řešeném území nevyskytuje. Třída ochrany III – 8.22.13. Třída ochrany IV – 8.48.11. Třída ochrany V – 8.35.44, 8.35.54, 8.37.46, 8.40.68, 8.40.89.

Bukovec u Jablunkova: Třída ochrany I – 8.35.21. Třída ochrany II – 8.35.24, 8.35.31, 8.55.00, 8.58.00. Třída ochrany III – 8.35.34. Třída ochrany IV – 8.35.41, 8.35.51, 8.48.11. Třída ochrany V – 8.35.44, 8.35.54, 8.37.16, 8.37.46, 8.37.56, 8.40.68, 8.40.89, 8.48.41, 8.48.51.

Dolní Lomná: Třída ochrany I – 9.56.00. Třída ochrany II – se v řešeném území nevyskytuje. Třída ochrany III – 8.22.13, 9.36.24, 9.50.41. Třída ochrany IV – 9.50.11, 9.50.51. Třída ochrany V – 9.36.44, 9.36.54, 9.40.68, 9.40.78, 9.40.89, 9.40.99 .

Horní Lomná: Třída ochrany I a II – se v řešeném území nevyskytuje. Třída ochrany III – 9.36.24. Třída ochrany IV – 9.50.11. Třída ochrany V – 9.36.24, 9.40.68, 9.40.78, 9.40.89, 9.40.99.

Hrádek: Třída ochrany I – se v řešeném území nevyskytuje. Třída ochrany II – 7.13.00. Třída ochrany III – 7.24.11, 8.22.13. Třída ochrany IV – 7.24.14, 7.24.41, 7.24.51, 8.48.11. Třída ochrany V – 7.40.67, 7.48.44, 8.35.44, 8.40.68, 8.40.78, 840.89, 8.40.99

Hrčava: Třída ochrany I – 8.35.21. Třída ochrany II – 8.35.04, 8.35.24. Třída ochrany III – 8.35.34. Třída ochrany IV – 8.35.41, 8.48.11, 8.49.11. Třída ochrany V – 8.35.44, 8.35.54, 8.37.16, 8.37.46, 8.40.68, 8.40.89, 8.48.14, 8.68.11, 8.69.01, 8.73.11, 8.73.41, 8.74.11. Jablunkov: Třída ochrany I – 8.35.21. Třída ochrany II – 8.35.24. Třída ochrany III – 8.22.13. Třída ochrany IV – 8.35.41, 8.48.11. Třída ochrany V – 8.35.44, 8.37.16, 8.48.41, 8.67.01. Milíkov u Jablunkova: Třída ochrany I – 8.35.01, 8.35.21. Třída ochrany II – 8.35.04, 8.35.24, 8.58.00. Třída ochrany III – se v řešeném území nevyskytuje Třída ochrany IV – 8.35.41, 8.48.11. Třída ochrany V – 8.35.44, 8.37.16, 8.37.46, 8.37.56, 8.40.68, 8.40.89, 9.40.68, 9.40.89.

Mosty u Jablunkova: Třída ochrany I – 8.35.21.



Třída ochrany II – 8.35.04, 8.35.24. Třída ochrany III – se v řešeném území nevyskytuje Třída ochrany IV – 8.35.41, 8.48.11. Třída ochrany V – 8.35.44, 8.37.46, 8.40.68, 8.40.89, 8.48.41, 8.48.44, 9.40.68, 9.40.78.

Návsí: Třída ochrany I – 8.35.01, 8.35.21. Třída ochrany II – 8.35.04, 8.35.24. Třída ochrany III – 7.24.11, 8.22.13. Třída ochrany IV – 7.48.11, 8.22.13. Třída ochrany V – 8.35.44, 8.37.16, 8.37.46, 8.40.68, 8.40.78, 8.40.89, 8.48.14, 8.48.44, 9.40.68, 9.40.89, 9.40.99.

Písečná u Jablunkova: Třída ochrany I – 8.35.21. Třída ochrany II – 8.35.24. Třída ochrany III – se v řešeném území nevyskytuje. Třída ochrany IV – 8.48.11. Třída ochrany V – 8.35.44.

Písek u Jablunkova: Třída ochrany I – 8.35.21, 8.56.00. Třída ochrany II – se v řešeném území nevyskytuje. Třída ochrany III – se v řešeném území nevyskytuje. Třída ochrany IV – 8.35.41, 8.48.11. Třída ochrany V – 8.35.44, 8.35.54, 8.37.16, 8.37.46, 8.40.67, 8.40.68, 8.40.78, 8.40.89, 8.40.99.

42 HRANICE BIOCHOR

U Z D

Definice: Biochora (biogeografie) je vyšší typologická (opakovatelná) jednotka biogeografického

členění ČR. Biochora člení území bioregionu na menší jednotky, které mají heterogenní ráz a vyznačují se svérázným zastoupením, uspořádáním, kontrastností a složitostí kombinace skupin typů geobiocénů. Na území České republiky bylo vymezeno 366 typů biochor. Jejich charakteristiky jsou uvedeny v publikaci níže. Biogeografické členění je podkladem pro projektování územních systémů ekologické stability.

Předpis: Culek, M - editor, 2005: Biogeografické členění České republiky, II. díl. AOPK ČR, Praha 800. 800 s ISBN 8086064824


Limit území: NE

Podklady: Biogeografické členění České republiky (Culek, 2003), http://UAP.nature.cz - stránky AOPK, http://www.uhul.cz/mapy-a-data/poskytovani-dat/stanovisko-k-poskytovani-uap

Biochora je vyšší typologická (opakovatelná) jednotka členění území bioregionu. Má heterogenní ráz a vyznačuje se svébytným zastoupením, uspořádáním, kontrastností a složitostí kombinace skupin typů geobiocénů. Tyto vlastnosti jsou podmíněny kombinací vegetačního stupně, substrátu a reliéfu. Biochora tedy vychází z potenciálních podmínek krajinné sféry, zpravidla se však vyznačuje i svébytným zastoupením aktuálních biocenóz. Velikost jednoho segmentu biochory je zpravidla v intervalu 0,5 – 100 km2. Biochory jsou základními rámci pro vymezování reprezentativních biocenter regionálního významu a unikátních biocenter místního významu, pro vymezování ÚSES místního významu, pro hodnocení funkčnosti a reprezentativnosti regionálního ÚSES, pro vymezování nižších biogeografických jednotek, především skupin typů geobiocénů. Biochory mohou sloužit jako zástupné územní jednotky pro hodnocení krajinného rázu. Biochory začínají být užívány jako jednotky vhodné pro krajinné a územní plánování, především k definování přírodních podmínek.

Na území ORP se nachází 13 typů biochor (viz tab. 42).


http://www.uhul.cz/mapy-a-data/poskytovani-dat/stanovisko-k-poskytovani-uap



Tabulka č.17: Typy biochor na území ORP

Kód typu biochory

Typy biochor Vegetační

stupeň Bioregion

4BN Rozřezané plošiny na zahliněných píscích 4. Podbeskydský

4Do Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4. Podbeskydský

4Nk Kamenité nivy 4. Podbeskydský

4PC Pahorkatiny na slínitém flyši 4. Podbeskydský

4PK Pahorkatiny na pískovcovém flyši 4. Podbeskydský

4RN Plošiny na zahliněných píscích 4. Podbeskydský

4Ro Vlhké plošiny na kyselých horninách 4. Podbeskydský

4SC Svahy na slínitém flyši 4. Beskydský

4SK Svahy na pískovcovém flyši 4. Beskydský

5Do Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 5. Beskydský

5SK Svahy na pískovcovém flyši 5. Beskydský

5ZK Hřbety na pískovcovém flyši 5. Beskydský

6ZK Hřbety na pískovcovém flyši 6. Beskydský

43 INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI

U Z D

Definice: Stavby a zařízení pro protierozní ochranu, pro optimalizaci vodního režimu a revitalizaci

krajiny a drobných vodních toků. Předpis: Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších

předpisů.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 56.

Vyhláška MZe č. 225/2002 Sb., o podrobnostech vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně.

Vyhláška MZe a MŽP č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, § 27.

Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a změna souvisejících zákonů, § 4 odst. 2.

Poskytovatel: Státní pozemkový úřad,

Limit území: ANO, č. 3.8.101, 3.8.102

Podklady: http://voda.gov.cz/portal/cz/, Stránky MZe: eAGRI → Voda → Aplikace → Meliorace

Z investic do půdy za účelem zlepšení úrodnosti se v území řešeném ORP Jablunkov vyskytují jen meliorace = odvodnění. Jedná se o velkoplošné i lokální odvodňovací akce. V území řešeném ORP jsou zakresleny odvodněné plochy. Odvodněné plochy většího rozsahu jsou v katastrálních územích Bocanovice, Jablunkov, Milíkov, Mosty u jablunkova, Návsí a Písečná. V menší míře se odvodněné plochy vyskytují v katastrálních územích Bukovec, Hrádek, Písek . V katastrálním území Dolní Lomná je odvodněných ploch velmi málo, v katastrálních územích Horní Lomná a Hrčava se odvodněné pozemky nevyskytují vůbec.

http://voda.gov.cz/portal/cz/



44 VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM

U Z D

Definice: Zdroje povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá

jejich využití jako zdroje pitné vody. Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují; práva k těmto vodám upravuje zákon o vodách. K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy.

Předpis: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 3 a § 21, § 22 a § 19, §20 a § 30 (ochranná pásma).

Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů.

Vyhláška č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do infromačních systémů veřejné správy.

Poskytovatel: Ministerstvo ŽP ČR – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka; Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo obrany ČR, Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.

Limit území: ANO, č. 4.1.107, 4.1.108, 4.1.111, 4.1.113, 4.1.116, 2.2.102

Podklady: Národní geoportál: https://geoportal.gov.cz/web/guest/eshop/gallery, Vodohospodářský informační portál: http://voda.gov.cz/portal/cz/

http://eagri.cz/public/web/mze/voda/aplikace/zdroje-pitne-vody.html

Bocanovice V obci je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě obce. Zdrojem vody je jímání z Černého potoka v množství cca 2 l/s (neměří se). Jímací území nemá vyhlášena PHO. Dále se na území obce nachází jímací území Závodí bez PHO. (Návrh ÚP Bocanovice - pro zdroje Černý potok a Závodí navrhuje stanovit a vyhlásit pásma hygienické ochrany (PHO) – aktuálnost prověřit);

Bukovec Na hranici k. ú. Bukovec u Jablunkova a Písek u Jablunkova v lokalitě Pod Ostrou se nachází zdroj podzemní vody, ze kterého je zásobována částečně obec Bukovec. Vydatnost zdroje není sledována, PHO nejsou vyhlášena. Obec je mimo to zásobena pitnou vodou z několika dalších místních zdrojů, jejichž vydatnost bývá v sušších obdobích nedostatečná (např. vodní zdroj Pod Girovou). Na území obce se nachází také několik soukromých studen. (Poznámka: Není patrné, které vodní zdroje slouží k zásobování veřejného vodovodu);

Dolní Lomná Obec je zásobována z několika místních vodních zdrojů, jejichž vydatnost není známa. Od roku 1995, kdy byl navíc vybudován nový zdroj vody Křínov, je obec soběstačná v zajišťování pitné vody pro většinu rekreačních objektů i obyvatelstva a je navíc schopná dodávat vodu také do sousední obce Bocanovice. (V grafické části nejsou zmiňované místní vodní zdroje zakresleny, neboť není známo, kde se vyskytují. Doporučuje se informace doplnit);

Horní Lomná Obec je zásobována pitnou vodou ze dvou místních zdrojů. Voda je jímána z potoka Opolony a je dále vedena na úpravnu vody. Pro nedostatečnou vydatnost (3 až 1 l/s) bylo vybudováno další odběrné místo na potoku Kyčmol o vydatnosti 3 – 5 l/s, jehož součástí je také úpravna vody. (Poznámka: Oba zdroje vody mají územním plánem navržena PHO 2. stupně);

Hrádek V obci Hrádek se nachází jímací území Zimné vody a to na východ od centra obce v nadmořské výšce 580 m. Voda ze dvou zářezů je upravována v odkyselovací komoře s akumulací. Průměrná vydatnost

https://geoportal.gov.cz/web/guest/eshop/gallery



je 1 l/s, zaručená 5 l/s. Z tohoto zdroje je zásobena přilehlá zástavba v lokalitě Za tratí a středisko zemědělské výroby. Zdroj má vyhlášena pásma hygienické ochrany a kvalita vody vyhovuje ČSN pro pitnou vodu. (zdroj informací: PRVKÚK. Aktuálnost se doporučuje prověřit);

Hrčava Z ÚPD vyplývá, že obec je zásobována pitnou vodou z místního zdroje, jehož vydatnost není sledována, ale je dostatečná. (Poznámka:Jedná se nejspíš o vodní zdroj v místní části Pnivy);

Jablunkov Město Jablunkov a obec Návsí mají společné zdroje pitné vody. Jedná se o několik místních jímacích území podzemní i povrchové vody, kterými jsou Kotelnice (na hranici k. ú. Jablunkov a Písečná), Radvanov (na k. ú. Jablunkov), Rohovec (na k. ú. Návsí), Kostkov (na k. ú. Návsí) a Dolní Lomná. Jímací území Kotelnice poskytuje vodu ze šestnácti zářezů v lesním porostu a z povrchového jímání z toku Kotelnice. Zdroj má vyhlášená PHO. Voda je upravována v úpravně vody. Zdrojem vody jímacího území Radvanov je povrchová voda potoka Radvanov. Zdroj má vyhlášená PHO. Voda je upravována v úpravně vody. V důsledku lesní činnosti dochází v toku ke zvýšeným zákalům a v zimě k zamrzání. Zdrojem vody jímacího území Rohovec je povrchová voda potoka Rohovec. Zdroj má vyhlášená PHO. Voda je upravována v úpravně vody. V důsledku lesní činnosti dochází v toku ke zvýšeným zákalům a v zimě k zamrzání. Zdrojem vody jímacího území Kostkov jsou čtyři zářezy, jeden vrt a povrchová voda z toku Kostkov. Zdroj má vyhlášená PHO. Voda je upravována v úpravně vody. V důsledku lesní činnosti a při deštích dochází v toku ke zvýšeným zákalům a v zimě k zamrzání. Zdrojem podzemní vody jímacího území Dolní Lomná jsou dva vrty o průměrné kapacitě 8 l/s. Voda je upravována v úpravně vody. Kromě výše uvedených zdrojů se na k. ú. Jablunkova nachází další skupina zdrojů o vydatnosti 1 l/s, které jsou ve správě MěÚ Jablunkov. Zdroje slouží k zásobení skupin rodinných domů nebo chatovišť. Ostatní zdroje jsou v soukromém vlastnictví nebo ve správě rekreačních zařízení a zemědělských středisek. Tyto zdroje nemají vyhlášena PHO.

Milíkov V k. ú. Milíkov u Jablunkova se nacházejí dvě prameniště, jež slouží k zásobování obyvatel pitnou vodou. Jedná se o jímací území Dědina s odběrným objektem na Gorylově potoce a se třemi studněmi a dále o prameniště s dvěma studnami zásobující vodovod Kopytná. (V grafické části je vyznačeno pouze jímací území Dědina);

Mosty u Jablunkova V k.ú. Mosty u Jablunkova se nachází četné množství jímacích území a pramenů. Z toho k zásobování obce pitnou vodou jsou využívány místní zdroje podzemní i povrchové vody Lysky, Gurka, Skalka, Kawulacký, Centrum, Bahno, Tunel, Zimný, Šance a Hranice. Průměrná vydatnost těchto zdrojů není systematicky sledována a není z tohoto důvodu známa. Dle informace obecního úřadu jsou zdroje pro potřebu obce postačující, dokud nenastanou extrémní hydrometeorologické podmínky (v sušších obdobích je nedostatečná). Vyhlášená pásma hygienické ochrany 2. stupně jsou vyznačena v grafické části. (Rozsah některých zákresů PHO dodaných obcí je neúplný);

Návsí Obec Návsí a město Jablunkov mají společné zdroje pitné vody. Jedná se o několik místních jímacích území podzemní i povrchové vody, kterými jsou Kotelnice (na hranici k. ú. Jablunkov a Písečná), Radvanov (na k. ú. Jablunkov), Rohovec (na k. ú. Návsí), Kostkov (na k. ú. Návsí) a Dolní Lomná. Zdrojem vody jímacího území Rohovec je povrchová voda potoka Rohovec. Zdroj má vyhlášená PHO. Voda je upravována v úpravně vody. V důsledku lesní činnosti dochází v toku ke zvýšeným zákalům a v zimě k zamrzání. Zdrojem vody jímacího území Kostkov jsou čtyři zářezy, jeden vrt a povrchová voda z toku Kostkov. Zdroj má vyhlášená PHO. Voda je upravována v úpravně vody. V důsledku lesní činnosti a při deštích dochází v toku ke zvýšeným zákalům a v zimě k zamrzání.



Dalšími zdroji vody v k. ú. Návsí jsou vývěry na lesní louce Pod Kozubovou o vydatnosti 2 l/s (zásobují skupinový vodovod Jablunkov), vrty v lokalitě Rohovec – Kempy o vydatnosti 0,5 - 0,9 l/s, pramen v lokalitě Taski o vydatnosti 0,6 - 0,8 l/s.

Písečná V k. ú. Písečná u Jablunkova se nachází jímací území Písečná s PHO 1., 2. a 3. stupně, která zčásti zasahují do k. ú. Písek u Jablunkova.

Písek V západní části k. ú. obce se nachází zdroje podzemní vody Zelená hora a Lysky, odkud je voda dodávána do statku v Písečné a Gurek. Zdroje mají vyhlášená PHO 1. a 2. stupně Na hranici k. ú. Písek u Jablunkova a Bukovec u Jablunkova v lokalitě Pod Ostrou se nachází zdroje podzemní vody, ze kterých je zásobována částečně sousední obec Bukovec. Vydatnost zdroje není sledována, PHO nejsou vyhlášena.

45 CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD

U Z D

Definice: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod jsou oblasti, které pro své přírodní podmínky

tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. Jsou vyhlašovány nařízením vlády. Předpis: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách…, § 22 a § 28.

Nařízení vlády č. 40/0978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory , Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy. Nařízení vlády č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk – Králíky. Nařízení vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy. Vyhláška č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy

Poskytovatel: Ministerstvo ŽP ČR


Podklady: https://geoportal.gov.cz/web/guest/eshop/gallery, nařízení vlády ČSR č. 40/1978 a 10/1979

Správním územím ORP Jablunkov je ve směru sever – jih vedena hranice chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Beskydy. Do této oblasti spadá téměř celá západní polovina řešeného území zahrnující celá území nebo části obcí: Bocanovice, Dolní Lomná, Horní Lomná, Milíkov, Návsí a Mosty u Jablunkova. Hranice CHOPAV Beskydy je vedena shodně s hranicí chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy. Západní část správního území ORP Jablunkov náleží do CHOPAV Jablunkovsko.

Tab.č.18: Rozloha CHOPAV a jejich podíl na rozloze území ORP

CHOPAV Rozloha (ha) Podíl (%)

Beskydy 8480,45 36,14

Jablunkovsko 4505,04 19,20



46 ZRANITELNÁ OBLAST

U Z D

Definice: Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují: a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné

vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo

b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.

Předpis: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách…, § 22 a § 33. Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, Příloha č. 1. Vyhláška č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Poskytovatel: Ministerstvo ŽP ČR


Podklady: https://geoportal.gov.cz/web/guest/eshop/gallery


47 VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD

U Z D

Definice: Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních

vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu

Předpis: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách… § 2 odst. 3, 4 a 7, § 21 odst. 2 písm. c) bod 2 a odst. 3 a § 22. Vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod. Vyhláška č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy

Poskytovatel: Státní pozemkový úřad, Ministestrvo obrany, Ministerstvo ŽP – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka; Povodí Odry, státní podnik

Limit území: ANO, č. 4.1.107, 4.1.114, 4.1.115, 4.1.116

Podklady: https://geoportal.gov.cz/web/guest/eshop/gallery, Plán oblasti povodí Odry

Vodní útvar (VÚ) znamená samostatný a významný prvek povrchových vod jako je jezero, vodní nádrž, potok, řeka nebo kanál, případně jejich části. Jednotlivé útvary povrchových vod s podobnými hydromorfologickými podmínkami a s podobnou mírou a typem antropogenních vlivů mohou být slučovány do skupin. Plánování v oblasti vod se zabývá vodními útvary povrchových vod a vodními útvary podzemních vod. Každý vodní útvar má svůj číselný identifikátor, bylo zavedeno i pracovní číslování útvarů. Vodní útvary povrchových a podzemních void jsou definovány zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Vodní útvar povrchových vod je tímto zákonem definován jako vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku, vodní útvar podzemních vod jako vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech, kde kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Následující tabulka uvádí vodní útvary povrchových vod, které se nacházejí v ORP Jablunkov.



Tab.č.19 Vodní útvary povrchových vod ve SO ORP Jablunkov:

Pracovní číslo VÚ Název vodního útvaru

82 Lomná po ústí do toku Olše

83 Jasení po ústí do toku Olše

84 Hluchová po ústí do toku Olše

86 Olše po soutok s tokem Ropičanka

Vyplývající navržená opatření k dosažení cílů ochrany vod a k ochraně před extrémními vodními stavy v jednotlivých vodních útvarech povrchových vod v ORP Jablunkov uvádí následující tabulky:

Tabulka č.20,21 Navržená opatření k dosažení cílů ochrany povrchových vod jako složky životního prostředí (jen SO ORP Jablunkov)

Pracovní číslo VÚ

Rizikovost VÚ Celkový stav VÚ

Opatření ke zlepšení

82 nerizikový vyhovující Jablunkov – výstavba kanalizace

Mosty u Jablunkova – ČOV a kanalizace

83 nerizikový vyhovující V tomto VÚ Nejsou navrhovaná žádná opatření na zlepšení

84 nerizikový vyhovující Žádná ve SO ORP Jablunkov

86 rizikový nevyhovující Žádná ve SO ORP Jablunkov

Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy (jen SO ORP Jablunkov):

č. VÚ Tok Místo, lokalita Navrhovaná opatření Navrhovaná min.

kapacita

82 Přelač H. Lomná směrová a výšková stabilizace koryta Q100

83 Jasení Návsí směrová a výšková stabilizace koryta Q20

86 Zarembčok Bukovec směrová a výšková stabilizace koryta Q100

86 Kostkov Návsí zkapacitnění, směrová a výšková stabilizace koryta

Q20

86 Rohovec Návsí směrová a výšková stabilizace koryta Q10

Vodních útvarů podzemních vod je v oblasti povodí Odry identifikováno 14 (z toho 3 útvary svrchní a 11 útvarů hlavních). Pro hodnocení některých kategorií jsou vodní útvary hlavní dále děleny do jemnějšího členění na tzv. pracovní oblasti, kterých je vymezeno asi 120, avšak ty přesně nekorespondují s vodními útvary povrchovými. Do SO ORP Jablunkov náleží útvar:

Tabulka č.22

ID útvaru Název kolektoru

32110 Flyš v povodí Olše

Vyplývající navržená opatření k dosažení cílů ochrany vod v jednotlivých pracovních oblastech vodních útvarů podzemních vod ve SO ORP Jablunkov uvádí následující tabulka:



Tabulka č. 23

Pracovní číslo VÚ

Pracovní oblast

Rizikovost VÚ

Celkový stav VÚ

Opatření ke zlepšení

32110

95

nerizikový

nevyhovující

Omezení obsahu chloridů v podzemní vodě

Omezení obsahu síranů v podzemní vodě

96

97

99 rizikový

105 nerizikový

Závěrem: Porovnáním hodnocení celkového stavu vodního prostředí jak u povrchových, tak i u podzemních vod před a po realizaci patřičných opatření, které Plán oblasti povodí Odry navrhuje, se ukazuje, že ve většině případů nedojde k tak zásadním změnám, aby zapříčinily celkovou změnu z nevyhovujícího na vyhovující stav. I přes velkou řadu pozitivních změn, která provedená opatření přinesou, nedojde ve většině případů ve vodních útvarech do roku 2015 k zásadnímu zvratu. Na území ORP se vyskytují vodní toky s názvem i bez názvu. Pojmenované vodní toky jsou ty významnější.

48 VODNÍ NÁDRŽ

U Z D

Definice: Vodní nádrž je vodní útvar vzniklý akumulací vody v přírodní prohlubni nebo uměle

vytvořeném prostoru na zemském povrchu, ve kterém se zadržuje nebo zpomaluje odtok vody z povodí nebo prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrázováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku. Zdrží je úsek přirozeného nebo umělého koryta vodního toku, ve kterém se vzdouvá vodní hladina jezem, pro dosa-žení požadovaného spádu, vzdutí nebo hloubky vody. MZe zveřejňuje evidenci vodních nádrží dle § 22 vodního zákona. Tato evidence obsahuje: - Vodní nádrže, jejichž povolený objem vzduté nebo akumulované vody přesahuje

1 000 000 m3 - Vodní nádrže, ke kterým mají právo hospodaření Lesy ČR - Vodní nádrže, jejichž povolený objem vzduté nebo akumulované vody nepřesahuje

1 000 000 m3 a ke kterým mají správci povodí právo hospodaření - Ostatní vodní nádrže, jejichž hráz je zařazena do I. až III. kategorie z hlediska

technicko-bezpečnostního do-hledu Ostatní vodní nádrže ve vlastnictví jiných fyzických a právnických osob nejsou součástí této evidence. ako vodní nádrž se označuje prostor k dlouhodobějšímu zadržení vody. Vodní nádrže jsou vodními díly.

Předpis: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách…§ 21 odst. 2 písm. c) bod 1 a § 55 odst. 1 písm. a). Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů.

Vyhláška č. 252/2013 Sb., o orzsahu údajů v evdiencích stavu povrchových a podzemních vod a způsobu jejich zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, § 5.

Poskytovatel: Ministerstvo obrany ČR, Lesy ĆR, s.p., Vlastníci

Limit území: NE

Podklady: Stránky MZe: eAGRI → Voda → Aplikace → Vodní nádrže Povodí, eAGRI → Voda → Aplikace → Vodní nádrže Lesy ČR, Vodohospodářský informační portál: http://voda.gov.cz/portal/cz/ Povodí Odry




Zákres vodních nádrží ve správním obvodu ORP Jablunkov je upřesněn podle polohopisu katastrální mapy.

Bocanovice Větší vodní nádrže, kromě dvou malých a jednoho většího rybníku využívaných k chovu ryb, se v k. ú. Bocanovice nenacházejí.

Bukovec Poblíž hájenky Bystrý byla na Olši zřízena jezová zdrž, která je využívána k chovu ryb a k rekreaci. V současné době je zdrž silně zanesena splaveninami. Zdrž je využívána rovněž jako akumulační nádrž pro umělé zasněžování lyžařského svahu na vrchu „Kempa“.

Dolní Lomná V k. ú. obce se žádná vodní nádrž nevyskytuje. Dle ZÚR MSK je v k.ú. Dolní Lomná vymezena územní rezerva pro stavbu „Vodní nádrž Horní Lomná na Lomné“

Horní Lomná V k.ú. obce se žádná vodní nádrž nevyskytuje. Dle ZÚR MSK je v k.ú. Holní Lomná vymezena územní rezerva pro stavbu „Vodní nádrž Horní Lomná na Lomné“

Hrádek Větší vodní nádrže se v k. ú. Hrádek nenacházejí, menší rybníky jsou vesměs soukromé.

Hrčava V k. ú. Hrčava se významnější vodní plochy nenacházejí.

Jablunkov Při hranici katastrů Jablunkov a Píšečná u Jablunkova se na pravém břehu řeky Olše nacházejí dva malé soukromé chovné rybníky (Nieslanik a syn, chov a prodej ryb). Rybníky jsou napájeny z řeky Olše přes ocelové potrubí DN 315. Další malou vodní plochou v k. ú. Jablunkov je nádrž v areálu bývalého závodu ETA v Žihle.

Milíkov V k. ú. Milíkov u Jablunkova se žádná vodní nádrž nenachází.

Mosty u Jablunkova V k. ú. Mosty u Jablunkova se žádná vodní nádrž nenachází.

Návsí V k.ú Návsí se nachází soukromá umělá vodní nádrž s náhonem. Náhon byl v minulosti využíván pro provozování pily, následně byla vodní nádrž užívaná k chovu ryb. V současnosti není známo přesné využití, přip. záměry.

Písečná V k. ú. Písečná u Jablunkova se žádná významnější vodní nádrž nenachází.

Písek V k. ú. Písek u Jablunkova jsou vybudovány 3 umělé vodní nádrže. Všechny tyto nádrže slouží k chovu ryb, případně je možno tyto nádrže využít jako požární nádrž.

49 POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE

U Z D

Definice: Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků

a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo deltě vodního tok. Poskytovány rozvodnice povodí IV. řádu.

Předpis: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách…, § 2 odst. 10, § 21 odst. 2 písm. c) bod 1. Vyhláška č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu porvrchových a

podzemních vod a o způsobu jejich zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do infromačních systémů veřejné správy, § 2 odst. 5.

Poskytovatel: Český hydrometeorologický ústav



Limit území: NE

Podklady: http://voda.chmi.cz/opv/doc/rozvodnice_s-jtsk.zip, Stránky MZe: eAGRI → Voda → Aplikace → Centrální evidence vodních toků, Vodohospářský informační portál: http://voda.gov.cz/portal/cz/

Řešené území náleží do hlavního povodí řeky Odry, do úmoří Baltského. Základní povodí tvoří řeka Olše s číslem hydrologického pořadí (ČHP) 2-03-03-001. Z hydrologických map vydávaných v měřítku 1 : 50 000 Povodím Odry, s. p., vyplývají rozvodnice jednotlivých povodí. Řešené území spadá také do povodí s ČHP 4 – 21 – 06 vodního toku Kysuca (na území Slovenska). Z povodí Kysucy do SO ORP Jablunkov patří drobné vodní toky, které pramení na území České republiky a dále odtékají na Slovensko. Tyto drobné vodní toky se většinou nacházejí ve správě Lesy ČR, s. p. Rozvodnice nejsou vyznačeny v grafické části. Jednotlivá drobná povodí ve správním území ORP Jablunkova uvádí následující tabulka. Jednotlivá drobná povodí Kysucy nejsou uvedena.

Tab.č.24 Povodí vodního toku

Přehled jednotlivých povodí ve správní oblasti ORP Jablunkov, pozn.: v. t. = vodní tok

Číslo hydrologic-

kého pořadí

Hydrologické pořadí

detailních plošek povodí

Vymezení rozvodnice drobného povodí Obec, v níž dané povodí leží

2 -

03 -

03 –

00

1

- 001 Olše, Oleška Bukovec

- 002 Bystrý potok Bukovec, Písek

- 003 Olše od soutoku s Bystrým potokem po soutok s vodním tokem Zarembčok

Bukovec, Písek

- 004 Zarembčok Bukovec

- 005 Olše od soutoku s v. t. Zarembčok po soutok s v. t. Lísky

Bukovec, Mosty u Jablunkova, Písečná, Písek,

- 006 Lísky Jablunkov, Mosty u Jablunkova, Písek

- 007 Olše od soutoku s v. t. Jestřábí potok po soutok s v. t. Ošetnice

Jablunkov

- 008 Lomná po soutok s v. t. Jestřábí potok Dolní Lomná, Horní Lomná

- 009 Jestřábí potok Dolní Lomná

- 010 Lomná od soutoku s v. t. Jestřábí p. po soutok s v. t. Ošetnice

Bocanovice, Dolní Lomná, Jablunkov, Mosty u Jablunk.

- 011 Ošetnice Jablunkov, Mosty u Jablunkova

- 012 Lomná od soutoku s v. t. Ošetnice po ústí do Olše

Jablunkov

- 013 Olše od soutoku s v. t. Lomná po soutok s v. t. Radvanov

Jablunkov

- 014 Radvanov Jablunkov, Návsí

- 015 Kostkov Jablunkov, Návsí

- 016 Jasení Bocanovice, Milíkov, Návsí

http://voda.chmi.cz/opv/doc/rozvodnice_s-jtsk.zip




- 017 Olše od soutoku s v. t. Jasení po soutok s v. t. Hluchová

Hrádek, Milíkov, Návsí


50 ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ

U Z D

Definice: Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu

přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území se stanovují formou opatření obecné povahy. Návrhová záplavová čára návrhové povodně s periodicitou 5, 20 a 100 (výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za 5, 20 a 100 let) se odvozuje z nejvyšší hladiny vody v jednotlivých profilech vodního toku při návrhové povodni, přičemž její nadmořské výšky jsou stanoveny hydraulickým výpočtem

Předpis: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách… , § 66 a § 67. Vyhláška č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, § 28. Vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území.

Poskytovatel: Ministersvo ŹP ČR, Vodoprávní úřad

Limit území: ANO, č. 3.8.103, 4.1.117, 4.1.118, 2.1.105, 2.1.121, 2.4.105, 3.8.101, 3.8.102

Podklady: Povodňový informační systém: http://www.povis.cz/html/, MSK Odbor životního prostředí a zemědělství

Národní geoportál: https://geoportal.gov.cz/web/guest/eshop/gallery http://webmap.dppcr.cz/dpp_cr/isapi.dll?MAP=dibavod

Záplavová území jsou stanovena pro vodní toky Lomná a Olše. Uvedena jsou jen rozhodnutí týkající se správního obvodu ORP Jablunkov.

- Lomná ř. km 0,000 – 4,500, č.j. ŽPZ/1671/03 ze dne 1.4. 2003, včetně aktivní zóny, nahrazeno opatřením KÚ MSK č.j. MSK68429/2007 ze dne 30.4.2007 s účinností od 10.5.2007.

- Lomná ř. km 4,060 – 14,750, č.j. MSK 20 698/2016 ze dne 8.6.2016, včetně aktivní zóny

- Olše ř.km 48,000 – 72,840,č.j.ŽPZ/10966/03ze dne 10.3.2004, včetně aktivní zóny

51 AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ

U Z D

Definice: Území v zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních

plánů, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí. V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle

http://www.povis.cz/html/




zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů. V aktivní zóně je dále zakázáno a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.

Předpis: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách…, § 67. Vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území, § 6.

Poskytovatel: MěÚ Jablunkov odbor ŽPaZ, KÚ MSK Ostrava – odbor ŽPaZ


Podklady: Povodňový informační systém: http://www.povis.cz/html/, MSK Odbor životního prostředí a zemědělství Národní geoportál: https://geoportal.gov.cz/web/guest/eshop/gallery http://webmap.dppcr.cz/dpp_cr/isapi.dll?MAP=dibavod

Na tocích Lomná a Olše jsou stanoveny aktivní zóny záplavových území odpovídající vesměs Q20 (čísla jednací viz jev č. 50). Aktivní zóna vodního toku Lomná je stanovena na území města Jablunkov.

52 ÚZEMÍ URČENÉ K ROZLIVŮM POVODNÍ

U Z D

Definice: Za území určená k řízeným rozlivům povodní se považují pozemky nezbytné pro

vzdouvání, popřípadě akumulaci povrchových vod veřejně prospěšnými stavbami na ochranu před povodněmi, k nimž bylo omezeno vlastnické právo dohodou nebo postupem podle § 55a zákona 254/2001 Sb. Není zatím systematicky sledovaný údaj o území, stanovuje příslušný vodoprávní úřad na úrovni kraje. Státním orgánem garantována evidence neexistuje.

Předpis: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách…, § 55, § 68.

Poskytovatel: Vodoprávní úřad


Podklady:

Ve správním obvodu ORP Jablunkov nejsou vymezeny plochy určené k rozlivům povodní

53 ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM

U Z D

Definice: Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou být při výskytu zvláštní

povodně zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace předpokládaný rozsah území ohrožený zvláštními povodněmi výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu.

Předpis: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách…, § 64 a § 69. Metodický pokyn č. 14/2005 odboru ochrany vod MŽP pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní.

Poskytovatel: Vodoprávní úřad, vlastník vodního díla


Podklady:

Správní obvod ORP Jablunkov území nenáleží do území zvláštní povodně pod vodním dílem.

http://www.povis.cz/html/




54 OBJEKT / ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY

U Z D

Definice: Jedná se např. o suché nádrže (poldry), ochranné hráze toků, přehrady, mobilní

zábrany, objekty, zařízení a uzávěry protipovodňové ochrany, ap. Předpis: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách…, § 63 a § 65.

Poskytovatel: vlastník vodního díla

Limit území: NE

Podklady:

Podle informací městského úřadu Jablunkov bylo od roku 1.1.2003, kdy začal fungovat odbor ŽPaZ MěU Jablunkov, vydáno několik stavebních povolení na provedení vodních děl.

Povolena byla:

- protipovodňová úprava koryta toku a břehů vodního toku Lomná v Jablunkově na říčním km 0,0 – 3,1

- oprava poškozeného skluzového objektu a souvisejícího břehového opevnění na vodním toku Kopytná ř. km 4,650 – 4,700

- protipovodňová úprava spočívající ve zkapacitnění koryta a zajištění stability obou břehů vodního toku Kopytná v ř. km 5,015 – 5,165

- protipovodňová úprava koryta vodního toku Gluvčín v ř. km 0,000 – 1,442

- protipovodňová úprava části koryta vodního toku Byrtusovský potok v ř. km 0,206 – 0,321

V grafické části je zakreslen v k. ú. Jablunkov na vodním toku Lomná tzv. jez Jablunkov na Lomné a dále je na řece Olši zřízena kombinovaná měřící stanice.

55 PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ

OCHRANNÝCH PÁSEM

U Z D

Definice: Přírodním léčivým zdrojem je přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid,

které mají vlastnost vhodnou pro léčebné využití, a o tomto zdroji je vydáno osvědčení podle tohoto zákona. Peloidem se rozumí rašelina, slatina nebo bahno. Zdrojem přírodní minerální vody je přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má z hlediska výživy fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo jiných součástí, které umožňují její použití jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod, a o tomto zdroji bylo vydáno osvědčení podle zákona 164/2001 Sb. K ochraně zdroje před činnostmi, které mohou nepříznivě ovlivnit jeho chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti, jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje, stanoví ochranná pásma I. a II. stupně ministerstvo vyhláškou

Předpis: Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech…, § 2, § 5, § 21, § 22, § 23, § 24 a § 44.

Poskytovatel: vlastník zdroje


Podklady:

Podle informací uvedených v územním plánu Písek je v k. ú. Písek u Jablunkova zaznamenán výskyt minerálních termálních jodobromových vod. Vrt Pí 1 má podle hydrodynamické zkoušky provedené firmou Unigeo Ostrava vydatnost 2,17 l/s, teplotu v hloubce 3 000 m 97,1

°C a na výtoku 46 °C.

Čerpací zkoušky zatím nebyly provedeny, plánuje se lázeňské využívání těchto léčivých vod a tepelné



využití pro ohřev a vytápění lázeňských objektů (tepelné čerpadlo), případně využití zemního plynu pro

výrobu elektrické energie. Celková uvažovaná plocha bazénů je 270 m2 pro krytou část a 1094 m

2 pro

otevřenou část. Sportprojekt Brno zpracoval pro lázně Písek v roce 1994 koncepci výstavby s předpokladem kapacity lázní 1 800 osob za den při pesimistické prognóze a 9000 osob za den při optimistické prognóze. Jako žádoucí je uváděno cca 5 500 osob za den, nejsou však stanoveny ubytovací kapacity ani kapacity specializovaných lázeňských pracovišť. Ochranná pásma přírodního léčivého zdroje nejsou stanovena, ale územním plánem je orientačně navrženo pásmo hygienické ochrany (PHO) 1. stupně do vzdálenosti 50 m od zdroje. Vzhledem k hloubce zdroje nebyla navrhována ochranná pásma dalších stupňů.

56 LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZŇSKÉHO MÍSTA

U Z D

Definice: Lázeňským místem se rozumí území nebo část území obce nebo více obcí, v němž se

nacházejí přírodní léčebné lázně, stanovené za lázeňské místo podle zákona 164/2001 Sb. Vnitřní území lázeňského místa zahrnuje ucelenou část území, v níž jsou soustředěna zařízení sloužící bezprostředně lázeňskému provozu. Katastrální úřad eviduje vnitřní území lázeňského místa v katastru nemovitostí podle grafických a písemných podkladů předložených ministerstvem. Hranice vnitřního území lázeňského místa a hranice lázeňského místa se vyznačí v územně plánovací dokumentaci.

Předpis: Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech…, § 2, § 28, § 29, § 30 a § 40.

Poskytovatel: Vlastník lázní

Limit území: ANO č. 4.103, 4.104

Podklady:

Ve správním obvodu ORP Jablunkov nejsou prozatím vymezena žádná lázeňská místa. V návrhu ZÚR je zahrnut záměr využití geotermálního zdroje pro lázeňsko rehabilitační účely, který může mít vliv na celkovou koncepci rozvoje cestovního ruchu Jablunkovska. Podmínkou pro vybudování lázeňsko rehabilitačního zařízení v Písku je podle této nadřazené dokumentace:

- vyhlášení zdroje (zdrojů) přírodní minerální vody za přírodní léčivý zdroj a zabezpečení jeho (jejich) ochrany;

- získání statutu "přírodních léčebných lázní" či "lázeňského místa" včetně vymezení vnitřního a vnějšího lázeňského území a stanovení omezujících opatření v těchto územích tak, aby nedošlo ke znehodnocení vzhledu, klimatu, vegetace, hydrogeologických podmínek, klidu a estetického vzhledu celého území;

- komplexní řešení technické infrastruktury, přičemž jako hlavní problém se jeví zásobování pitnou vodou a likvidace odpadních vod;

- s vybudováním lázní by muselo dojít také k podstatnému zkvalitnění a rozšíření nabídky služeb pro lázeňské pacienty, hosty a návštěvníky obce.

Další možností využití termálních zdrojů je zřízení termálního koupaliště s celoročním provozem včetně doprovodných sportovně rehabilitačních zařízení při zabezpečení podmínek uvedených pod 3. a 4. odrážkou. V Jablunkově, na jeho jihozápadním okraji je situováno plícní sanatorium, které zde bylo založeno na počátku minulého století.

57 DOBÝVACÍ PROSTOR

U Z D

Definice: Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu,

uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení dobývacího



prostoru se vychází ze stanoveného chráněného ložiskového území a musí se přihlédnout i k dobývání sousedních ložisek a k vlivu dobývání. Hranice dobývacího prostoru na povrchu se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se určují souřadnicemi, udanými v platném souřadnicovém systému. Jeho prostorové hranice pod povrchem se zpravidla stanoví svislými rovinami, které procházejí povrchovými hranicemi. Výjimečně se tyto prostorové hranice mohou stanovit podle přirozených hranic. Dobývací prostor může být vymezen i hloubkově. Platí pro ložiska vyhrazených nerostů. Vyhrazené nerosty jsou v majetku státu. Pro ložiska nevyhrazených nerostů (nevýhradní ložiska) platí rozhodnutí o změně využití území, které vydává přísluš-ný obecný stavební úřad. Pojmem nevýhradní ložisko se rozumí ložisko nevyhrazeného nerostu, které je součástí pozemku. Jedná se o sta-vební suroviny (stavební kámen, štěrkopísky, cihlářské suroviny, technické zeminy). V těchto případech je vlastník pozemku současně vlastníkem nerostu.

Předpis: Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon),ve znění pozdějších předpisů, § 25 až § 27 a § 29.

Vyhláška č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, § 13 a § 17.

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Poskytovatel: Obvodní báňský úřad v Ostravě Limit území: ANO č. 5.4.102

Podklady: http://www.cbusbs.cz/

Tab.č.25: Chráněná ložisková území v řešeném území

ID Název DP Surovina

4 0154 Horní Lomná Zemní plyn

DP Horní Lomná pro dobývání výhradního ložiska hořlavého zemního plynu - ID 3246800 - s názvem Lomná, v k.ú. Horní Lomná, Dolní Lomná a Morávka v okresu Frýdek-Místek DP tvoří na povrchu nepravidelný sedmiúhelník vymezený plochou 0,2355 ha – 100% podílu celkové plochy DP je na povrchu k.ú. Horní Lomná. DP v podzemí vymezený plochou 1450,600 ha – 64,99% (tj. 942,7 ha) z celkové plochy DP je situováno v k.ú. Horní Lomná, 30,97% (tj. 449,2 ha) je situováno v k.ú. Dolní Lomná a 4,04% (tj. 58,7 ha) v k.ú. Morávka.

58 CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ

U Z D

Definice: Ochrana výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání se zajišťuje

stanovením chráněného ložiskového území. Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. Chráněné ložiskové území stanoví ministerstvo životního prostředí po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti České republiky rozhodnutím vydaným v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem.

Předpis: Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 17.

Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, § 13, § 17. Vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích, § 3.

Poskytovatel: Ministerstvo ŹP ĆR, Česká geologická služba


http://www.cbusbs.cz/



Podklady: Poskytování dat: Úvodní stránka → služby → poskytování dat → poskytování dat pro územně analytické podklady, mapový portál: http://mapy.geology.cz/GISViewer/?mapProjectId=6

Tab.č.25: Chráněná ložisková území v řešeném území

ID Název Surovina

24680000 Morávka Zemní plyn

59 CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PRO ZVLÁŠTNÍ ZÁSAHY DO ZEMSKÉ KŮRY

U Z D

Definice: Zvláštními zásahy do zemské kůry se podle výše uvedeného zákona rozumí zřizování,

provoz, zajištění a likvidace zařízení pro: a) uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech (podzemní zásobníky plynů a kapalin), b) ukládání radioaktivních a jiných odpadů v podzemních prostorech, c) průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry s výjimkou tepelné energie vody vyvedené na povrch, d) ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur. Chráněné území stanoví Ministerstvo životního prostředí ČR po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti rozhodnutím vydaným v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem. V zájmu ochrany zařízení zvláštních zásahů do zemské kůry se nesmějí v chráněném území zřizovat stavby nebo zařízení, které nesouvisejí s provozem zařízení pro zvláštní zásahy do zemské kůry, pokud k tomu

nebyl dán souhlas podle zákona . Předpis: Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), § 34.

Vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích, § 6.

Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, § 13 a § 17.

Poskytovatel: Česká geologická služba, Ministerstvo ŹP ĆR



Na území správního obvodu ORP Jablunkovse NENACHÁZÍ.

60 LOŽISKO NEROSTNÝCH SUROVIN

U Z D

Definice: Výhradní ložisko: Zjistí-li se vyhrazený nerost v množství a jakosti, které umožňují

důvodně očekávat jeho nahromadění, vydá Ministerstvo životního prostředí osvědčení o výhradním ložisku. Osvědčení o výhradním ložisku zašle Ministerstvo životního prostředí Ministerstvu průmyslu a obchodu, krajskému úřadu, obvodnímu báňskému úřadu, orgánu územního plánování, stavebnímu úřadu a organizaci, pro niž bylo provedeno vyhledávání nebo průzkum výhradního ložiska. Prognózní zdroj: Jako prognózní zdroje nerostných surovin jsou označovány akumulace nerostných surovin, které jsou prozkoumány méně podrobně, než aby se daly označit jako ložiska s vyhledanými zásobami. Databáze prognózních zdrojů obsahuje více než 3000 objektů nahromadění nerostných surovin. Pro potřeby státní správy jsou rozčleněny na čtyři skupiny, označené P, R, Q, Z, podle klesající míry prozkoumanosti a/nebo ekonomického významu.



Ložiska vyhrazených nerostů: Ložiska nerostů vyjmenovaných v § 3 odst. 1 zákona č. 44ú1988 Sb. Ložiska nevyhrazených nerostů: Jedná se o ložiska nerostů, které nejsou vyjmenovány v § 3, odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb.

Předpis: Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějšcíh předpisů, § 4 až § 7, § 15 a § 29. Vyhláška č. 497/1992 Sb., o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů. Zákon č. 62/1988, o geologických pracích, § 13 a § 17.

Poskytovatel: Česká geologická služba, Ministerstvo ŹP ĆR



Tab.č.26.: Ložiska nerostných surovin v řešeném území

Identif. číslo Název Těžba Surovina Lokalita

324680000 Lomná dosud netěženo zemní plyn H. Lomná, D. Lomná

61 PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ

U Z D

Definice: Pod pojmem poddolované území se rozumí plochy s evidovaným ověřeným nebo

evidovaným předpokládaným vý-skytem hlubinných důlních děl, vzniklých za účelem těžby nebo průzkumu nerostných surovin. Důlní díla jsou v rámci vymezení rozložena nepravidelně, v různých hloubkách a mohou zde být i zcela nepoddolované úseky. Možné posti-žení terénu hornickou činností je tedy většinou podstatně menší než je rozsah zákresů a pro konkrétní lokality je nut-né vyžádat si upřesnění u ČGS. Příslušné evidované údaje zpřístupňuje Česká geologická služba v rámci výkonu státní geologické služby bez garan-ce správnosti, úplnosti a aktuálnosti, protože údaje jsou průběžně aktualizovány na základě výsledků vlastních prací a geologických prací ostatních organizací s příslušným osvědčením o odborné způsobilosti.

Předpis: Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů § 13, § 17.

Poskytovatel: Česká geologická služba



Ve správním obvodu ORP Jablunkov nejsou evidována poddolovaná území.

62 SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK

U Z D

Definice: Svahové nestability: Informace o svahových nestabilitách a jejich prostorové vymezení

jsou získávány vlastními geologickými pracemi a z dostupných archivních materiálů převzatých z jiných organizací (registrační záznamy o sesuvných územích a územích jiných geologických rizik). ČGS poskytuje data s garancí správnosti pouze u výsledků vlastních mapovacích akcí. Krizová linka ČGS: Havarijní sesuvy a skalní řícení +420 234 742 222 nebo www.geology.cz Tato linka slouží výhradně k ohlášení krizových havarijních situací v souvislosti se sesuvy a skalním řícením.

Rozsah a způsob postižení území je nutné ověřit u ČGS.



Předpis: Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, § 13, § 17. Vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických

prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, § 10, příloha č. 9 - čl. 4 a čl. 5.

Poskytovatel: Česká geologická služba

Limit území: ANO č. 5.4.105, 4.3.103, 4.3.105, Podklady: Poskytování dat pro ÚAP (informace k poskytování dat - ČGS): Úvodní stránka →

služby → poskytování dat → poskytování dat pro územně analytické podklady Mapový portál ČGS: http://mapy.geology.cz/GISViewer/?mapProjectId=6 Česká geologická služba

Tab.č.27: Sesuvná území v řešeném území

Lokalita Klasifikace Stupeň aktivity

Rozměry Plocha/

bod délka[m] plocha

[m2]

Mosty u Jabl. sesuv dočasně uklidněný

- - bod

Milíkov u Jabl. sesuv dočasně uklidněný

- - bod


- - bod

Návsí sesuv dočasně uklidněný

- - bod


- - bod


- - bod

Hrádek sesuv aktivní - - bod



Jablunkov sesuv aktivní - - bod



Bukovec u Jab. sesuv aktivní - - bod

Horní Lomná sesuv aktivní - - bod




Jablunkov sesuv potencionální - - bod

Mosty u Jabl. sesuv stabilizovaný - - bod




Bocanovice sesuv aktivní - - bod


Hrádek sesuv dočasně uklidněný

218 3478 plocha

Hrádek sesuv dočasně uklidněný

720 10190 plocha

Hrádek sesuv uklidněný 99 481 plocha

Hrádek sesuv uklidněný 210 1566 plocha

Hrádek sesuv aktivní 603 15381 plocha

Hrádek sesuv potencionální 1665 87672 plocha

Hrádek sesuv aktivní 218 1792 plocha

Hrádek, Návsí sesuv potencionální 5136 1092538 plocha

Návsí sesuv potencionální 8194 743366 plocha

Návsí sesuv aktivní 412 9737 plocha


Návsí sesuv uklidněný 819 8586 plocha










1303 121457 plocha

Milíkov u Jabl. sesuv uklidněný 1251 95656 plocha


1335 111575 plocha


729 27587 plocha


634 24000 plocha


237 3469 plocha


4243 347516 plocha

Milíkov u Jabl. sesuv uklidněný 474 16659 plocha


397 11936 plocha

Milíkov u Jabl., Návsí

sesuv dočasně uklidněný

877 40524 plocha



5544 579851 plocha


1409 120368 plocha



377 8632 plocha


172 1966 plocha

Návsí povrchové ploužení

dočasně uklidněný

688 18690 plocha


476 14912 plocha


821 30590 plocha

Bocanovice, Návsí


891 35976 plocha

Bocanovice sesuv stabilizovaný 795 15865 plocha

Jablunkov sesuv aktivní 461 7601 plocha

Jablunkov sesuv potencionální 2737 119029 plocha


Písečná u Jab., Jablunkov

sesuv aktivní 147 1229 plocha






Jablunkov, Písek u Jab. Mosty u Jab.

sesuv potencionální 6265 729267 plocha

Písečná u Jab. sesuv aktivní 161 1238 plocha

Písečná u Jab. sesuv potencionální 321 5164 plocha

Písek u Jab. sesuv potencionální 1263 45804 plocha


Písečná u Jab., Písek u Jab.









Bukovec u Jab. sesuv potencionální 311 5414 plocha





Písek u Jab. sesuv stabilizovaný 516 8776 plocha

Mosty u Jab. sesuv potencionální 849 25923 plocha

Bukovec u Jab. sesuv aktivní 667 21956 plocha

Bukovec u Jab., Mosty u Jab.


Bukovec u Jab. sesuv dočasně uklidněný

5820 294887 plocha

Jablunkov, Mosty u Jab.














Dolní Lomná, Mosty u Jab.


Dolní Lomná sesuv potencionální 2158 251292 plocha


Dolní Lomná sesuv uklidněný 2283 319177 plocha

Horní Lomná, Dolní Lomná


Horní Lomná sesuv uklidněný 1616 84086 plocha

Horní Lomná řícení dočasně uklidněný

158 1913 plocha


Horní Lomná sesuv potencionální 547 13446 plocha




Horní Lomná sesuv dočasně uklidněný

664 28602 plocha

Horní Lomná povrchové ploužení

aktivní 238 4253 plocha



Horní Lomná řícení dočasně uklidněný

209 2584 plocha







Horní Lomná sesuv aktivní 283 4983 plocha


1057 54485 plocha






742 28520 plocha























1368 100084 plocha







sesuv uklidněný

4889 762953 plocha


sesuv uklidněný

1393 113837 plocha




sesuv uklidněný

4639 1237717 plocha














sesuv uklidněný 6870 1385753 plocha

Dolní Lomná sesuv dočasně uklidněný

1315 74506 plocha


568 21912 plocha


370 8148 plocha

Dolní Lomná povrchové ploužení

dočasně uklidněný

1468 34321 plocha




1673 161001 plocha



390 11417 plocha


1230 81237 plocha


Dolní Lomná sesuv dočasně 1389 108401 plocha



uklidněný


1250 104773 plocha

Návsí, Dolní Lomná



1244 90065 plocha



1636 137728 plocha


1440 129557 plocha


1341 101167 plocha


279 5656 plocha


689 23244 plocha

Mosty u Jab. sesuv dočasně uklidněný

489 16804 plocha

Mosty u Jab. povrchové ploužení

dočasně uklidněný 809 43222 plocha

63 STARÉ DŮLNÍ DÍLO

U Z D

Definice: Starým důlním dílem se podle zákona rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno

a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. Starým důlním dílem je také opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. Ministerstvo životního prostředí ČR zabezpečuje zjišťování starých důlních děl a vedením jejich registru pověřilo ČGS. Příslušné údaje zpřístupňuje Česká geologická služba v rámci výkonu státní geologické služby. ĆGS garantuje správnost, úplnost a aktuálnost pouze pro kategorii staré důlní dílo. Stará důlní díla jsou evidována pouze na základě oznímení jejich existence na MŽP. Vedle toho existuje velké množství důlních děl, která neprošla procesem oznámení a tím i evidence v registru starých důlních děl. Taková díla je třeba řešit s jejich správci, kteří jsou kompetentní a příslušní pro poskytování konkrétních údajů.

Předpis: Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), § 35. Vyhláška č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru, § 1 a § 2.

Zákon č. 62/1988, o geologických pracích, § 13, § 17. Zákon č. 61/1998 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, § 40 odst. 5 písm. a).

Poskytovatel: Česká geologická služba, Ministestvo životního prostředí ČR


Podklady: Poskytování dat pro ÚAP (informace k poskytování dat - ČGS): Úvodní stránka → služby → poskytování dat → poskytování dat pro územně analytické podklady, Mapový portál ČGS: http://mapy.geology.cz/GISViewer/?mapProjectId=6, Informace o starých důlních dílech: http://www.geology.cz/extranet/sgs/dulni-dila/stara-dulni-dila

Ve správním obvodu ORP Jablunkov nejsou evidována stará důlní díla.



64 STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY

U Z D

Definice: Za starou ekologickou zátěž se považuje závažná kontaminace horninového prostředí,

podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci lze považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Kontaminovaná místa mohou být rozmanitého charakteru – může se jednat o skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny, území postižená těžbou nerostných surovin nebo opuštěná a uzavřená úložiště těžebních odpadů představující závažná rizika.

Předpis: Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona 123/1998 Sb., a zákona č. 100/2001 Sb., § 8 a § 27.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách…, § 42.

Poskytovatel: Ministerstvo ŽP


Podklady: Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM): http://www.sekm.cz//

Staré ekologické zátěže lze považovat za jednu z nejnebezpečnějších činitelů pro kontaminaci složek životního prostředí. Mezi staré ekologické zátěže řadíme především uzavřené, technicky nevyhovující skládky odpadů, které vznikly v minulosti nebo byly provozovány na základě zvláštních podmínek, a tzv. staré ekologické zátěže, vážící se k procesu privatizace, zejména průmyslových podniků.

Tab.č.28.: Staré zátěže a kontaminované plochy v řešeném území

obec / měst.část

název lokality Y X ID SEKM priority číslo mapy

Jablunkov Jablunkov - bývalý závod ETA

437 631,00 1 134 419,00 56305001 P3.1 26-11

Písek u Jablunkova

Javoří 435 200,00 1 135 730,00 12094001 26-11

Návsí neznámo 440 230,67 1 131 595,68 5630001 26-11

65 OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ

U Z D

Definice: Vydávání seznamů OZKO bylo nabytím účinnosti nového zákona č. 201/2012 Sb., o

ochraně ovzduší, dne 1.9.2012 zrušeno. V současné době Ministerstvo životního prostředí každoročně zveřejňuje mapy pětiletých průmětů úrovně znečištění ovzduší České republiky. Mapy obsahují v každém čtverci 1 x 1 km hodnotu klouzavého průmětu koncentrace za předchozích 5 kalendářních let pro znečišťující látky, které mají stanoven imisní limit dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

Předpis: Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů, § 11 odst. 5 a 6 a Příloha č. 1, která stanovuje Imisní limity

Poskytovatel: Ministerstvo ŽP ČR, Český hydrometeorologický ústav


Podklady: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/ozko_CZ.html



Tab.č.29 : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území)

Stavební úřad PM10 (r IL)

PM10 (d IL)

NO2 (r IL)

Souhrn překročení

Městský úřad Jablunkov 0,7 82,1 - 82,1

Obecní úřad Mosty u Jablunkova - 89,1 - 89,1

Obecní úřad Návsí 21,5 100 - 100

Obecní úřad Bystřice 26.1 100 - 100

Tab.č.30 : Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území)

Stavební úřad B(a)P

Městský úřad Jablunkov 66,3

Obecní úřad Mosty u Jablunkova 77,5

Obecní úřad Návsí 100

Obecní úřad Bystřice 100

66 ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA

U Z D

Definice: Místo s krátkodobým, dlouhodobým i trvalým uložením odpadů vzniklých při hornické

činnosti nebo činnosti prováděné hornikým způsobem. Místo pro uložení odpadů vzniklých při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem (těžební odpad) – podléhá rozhodnutí o využití území.

Předpis: Zákon č. 152/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem, §5, § 8, § 17. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve

znění pozdějších předpisů.

Poskytovatel: Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého, stavební úřad

Limit území: ANO č. 4.4.107, 4.4.113

Podklady: http://www.cbusbs.cz/

Ve správním obvodu ORP Jablunkov nejsou evidovány odvaly, výsypky, odkaliště ani haldy.

67 TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU VČETNĚ OCHRANNÉHO

PÁSMA

U Z D

Definice: Stavbou pro úpravu vody je soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody

(úpravna vody); za stavbu pro úpravu vody se pro účely vybraných údajů majetkové nebo provozní evidence považuje i stavba k jímání vody, s pří-padným zařízením na zdravotní zabezpečení vody bez technologie úpravy vody.

Pro potřeby územně plánovací činnosti je nezbytné, aby poskytovatelé údajů v předávaných údajích o území rozlišo-vali jednotlivé typy (druhy) technologických objektů atributem.

Předpis: Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, § 2 a § 5. Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon 274/2001 Sb., o vodovodech akanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, § 5, § 6, § 7, § 10 a Příloha č. 2. Zákone č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 175.

Poskytovatel: Ministerstvo obrany ČR, Krasjký úřad, Armádní servisní p.o, vodoprávní úřad

Limit území: 3.6.103



Podklady: eAGRI → Voda → Vodovody a kanalizace → Majetková a provozní evidence vodovodů a kanalizací, eAGRI → Voda → Vodovody a kanalizace → Plány rozvoje vodovodů a kanalizací. SmVaK

Mezi zařízení na vodovodní síti patří automatické tlakové stanice, čerpací stanice, úpravny vody, vodojemy a další zařízení. V digitální podobě jsou na území ORP evidovány tyto objekty:

Tab. 31: Zařízení na vodovodní síti


Typ a počet zařízení

Automatická tlaková stanice

Čerpací stanice

Vodojem Úpravna

vody Přerušovací

komora

Bocanovice - - - - -

Bukovec - - 5 - -

Dolní Lomná - - 4 - -

Horní Lomná - - 2 - -

Hrádek - - 2 - -

Hrčava - - 2 - -

Jablunkov 1 5 5 - -

Milikov - - 2 - -

Mosty u Jablunkova - 1 20 1 -

Návsí 1 5 2 2 -

Písečná - - 3 1 -

Písek - - 4 - -

68 VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a

vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem.

Předpis: Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, § 2, § 4, § 5 a § 23.

Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon 274/2001 Sb., o vodovodech akanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, § 1, § 5, § 6, § 7, § 10 a Příloha č. 1. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů § 175.

Poskytovatel: Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s., Městský úřad Jablunkov a obecní úřady obcí SO ORP, Krajský úřad,, Ministerstvo obrany ČR, Armádní servisní p.o.

Limit území: ANO, č. 3.1.101, 3.1.102, 3.6.102

Podklady: eAGRI → Voda → Vodovody a kanalizace → Majetková a provozní evidence vodovodů a kanalizací,

eAGRI → Voda → Vodovody a kanalizace → Plány rozvoje vodovodů a kanalizací.

Z nově vybudovaného jímacího zařízení na Křinovském potoce je prováděn odběr pro vodovod Křinov. Přes nový vodojem 2x50 m3 a původní vodojem 30 m3 je zásobena převážná část zástavby a rekreačních objektů. Vodovod je propojen s vodovodem Řeka. Nejstarším vodovodem na území Dolní Lomná je vodovod Ondráše. Voda je odebírána ze zářezu a akumulována ve vodojemu 35 m3.



Zdrojem vody pro vodovod Mlýny (Závodí) je soustava studní s drenážemi. Vodovod je propojen s vodovodem Dolní Lomná. (Podklady poskytnuté k zakreslení vodovodní síti, a objektů vodovodu (odběrné zařízení, umístění vodojemů, trasy vodovodních řadů) nejsou shodné. Rovněž se liší údaje o hladinách vodojemů

Bocanovice V obci je vybudován veřejný vodovod napojený na místní zdroje vody. Ze zdroje – jímání z Černého potoka vede do centra spotřeby zásobovací řad DN 100. Ze zdroje Mlýny (Závodí) řad DN 80 (informace dle ÚPN). Nově je vybudováno posílení vodovodu z Dolní Lomné potrubím DN 80, napojeným na šachtu u železničního nadjezdu do stávajícího vodojemu Bocanovice 2x50 m3. Po napojení vodojemu Bocanovice na zdroj Dolní Lomná je obec i v období sucha dostatečně zásobena pitnou vodou. Na vodovod je napojeno cca 85 % obyvatel. Pro zpracování ÚAP byly poskytnuty podklady o vodovodech od různých správců : SmVaK, Obecní úřad. Vodovody zakreslené dle těchto podkladů se v trasách různí, některé úseky oproti územnímu plánu nejsou zakresleny. Návrh vodovodu poskytnutý SmVaK není zhodný s návrhem vodovodu dle Územního plánu.

Bukovec V Bukovci je částečně vybudován veřejný vodovod, který dle údajů Obecního úřadu zásobuje cca 35 % obyvatel. Vodovod využívá místní zdroje pitné vody v lokalitě Pod Ostrou, zdroj Girová. Ze zdroje Pod Ostrou je pitnou vodou zásobeno dolní tlakové pásmo (DTP) vodovodu v obci. Rozsahem menší střední tlakové pásmo (STP) je vytvořeno zdrojem Girová s vodojemem Bukovec (2) 2 x 100 m3. Vodovod je ve správě obce. Poměrně rozsáhlé vodovodní zařízení je vybudováno pro potřeby zemědělské výroby. Statek Bukovec má zřízen vlastní vodovod, jehož zdroj však nemá potřebou kapacitu, proto je statek zásoben povrchovou vodou z Olše. V 80. letech bylo vybudováno několik vodovodů pro pastevní areály, které ale nejsou v současné době využívány. Pro obec je Územním plánem navržena dostavba vodovodu v dolním tlakovém pásmu ze zdroje Pod Ostrým a hlavně ve středním tlakovém pásmu s využitím zdroje Girová. Pro lokalitu Susz (HTP) je uvažováno využití neprovozovaných zdrojů zřízených původně pro pastevní areály a využití stávajícího vodojemu 35 m3 (552-550). Dříve uvažované zásobení Bukovce, případně i Písku, vodou z Borového potoka se z důvodu navrhované výstavby retenční nádrže Bukovec dále neplánuje. Upouští se od původního návrhu jímání vody, ochranných pásem a úpravny vody. Návrh vodovodu poskytnutý SmVaK s odběrem z Borového potoka se z důvodu navrhované výstavby retenční nádrže již neplánuje (Podklady ke zpracování ÚAP byly poskytnuty od SmVaK, Ostrava, a.s., Obecním úřadem a pro zakreslení stávajících řadů byl použit Územní plán. Vodovody zakreslené dle těchto podkladů se v trasách různí, některé úseky oproti územnímu plánu nejsou vůbec zakresleny. Rovněž zdroje a akumulace je nejednotná).

Dolní Lomná Na území Dolní Lomná se nachází rozsáhlá vodovodní síť zásobována pitnou vodou pouze z místních zdrojů. Celkem je pro obec využíváno pět zdrojů, podle kterých je vodovod pojmenován. Tyto vodovody mají vybudovány vlastní vodojemy určující tlakové poměry vody v síti. V centrální části Dolní Lomné je to vodovod Řeka. Vodovod v délce cca 840 m je po rekonstrukci z materiálu PVC profilu DN 90. Z jímacího zářezu na potoce Jestřábí je plněn vodojem 2 x 50 m3. Do spotřebiště vede zásobovací řad, který je za řekou Lomná propojen s vodovodem Řeka.

Horní Lomná V obci Horní Lomná je vybudován veřejný vodovod, který zásobuje obec ze dvou zdrojů vody – z potoka Upalony a z potoka Kyčmol. Jímána voda z potoka Upalony je přívodním řadem DN 100 přiváděna přes úpravnu vody do zemního vodojemu 2x100 m3 odkud vede zásobní řad DN 100 do spotřebiště. Přívodní i zásobní vodovodní řad je z PVC. Vodovod ze zdroje Kyčmol včetně jímání je nový, nedávno dokončený. Ze zdroje je voda vedena potrubím DN 80 do zemního vodojemu 2x50 m3

Z vodojemu je voda vedena potrubím DN 100 délky 1500 m přes redukční ventil k napojovací šachtě stávajícího vodovodu ze zdroje Upalony. V současné době je na veřejný vodovod napojeno 60 domácností, 24 chat a 18 objektů a zařízení rekreačních středisek (Vodovodní síť, trasy vodovodu, objekty vodovodu a jejich umístění byly poskytnuty v rámci podkladů z SmVaK Ostrava a.s. a z Obecního úřadu. Tyto podklady vzájemně nekorespondují - ujednotit)

Hrádek Pitná voda pro obec Hrádek je dodávaná ze dvou místních zdrojů, ze zdroje Košařiska a zdroje Zimné vody. Vodovodní síť zásobena ze zdroje Košařská je rozdělená do třech tlakových pásem.Voda je



přivedena do zemního vodojemu 50 m3. Po trase přívodního řadu do vodojemu je odbočka pro zástavbu v lokalitě Za Olší. Na odbočce před vodojemem je redukce tlaku. Z vodojemu je voda vedena řadem DN 100 do spotřebiště v Hrádku. Vodovodní síť je vybudována na levém i pravém břehu řeky Olše a dále v lokalitě Za tratí. V lokalitě Za tratí je nově vybudována čerpací stanice, která dopravuje vodu z vodovodní síti Hrádku do zemního vodojemu 30 m3. Z vodojemu je zásobováno střední tlakové pásmo. Přes AT stanici je z vodojemu zásobováno i horní tlakové pásmo. Malá část Hrádku, východně od centra zástavby, je pitnou vodou zásobena z místního zdroje Zimné vody. Na zdroj je napojeno několik objektů přilehlé zástavby a samostatný vodojem pro dům s pečovatelskou službou. Stávající rozvodní řady jsou profilu DN 110, DN 90, DN 50 jsou kapacitně vyhovující. Vodovodní síť svým rozsahem pokrývá potřebu obce a vyhoví i do budoucna. (Upřesnit trasy vodovodních řadů)

Hrčava Obyvatelé centra Hrčavy jsou zásobováni pitnou vodou z obecního vodovodu, který byl vybudován v roce 1954, jeho součástí je vodojem 32 m3 . Zdroj, ze kterého byla v minulosti pitná voda čerpána do vodojemu, postupem času ztrácel vydatnost, proto byl zajištěn zdroj nový. Voda je z něj přiváděna do vodojemu gravitačně řadem lPE DN 50 délky 2 050 m. Tento přívodní řad byl vybudován na podzim roku 1992. V ostatních částech obce jsou obyvatelé zásobení z domovních studní či místních vodovodních systémů malého rozsahu. Stávající způsob zásobování vodou zůstává nezměněn, navrženo je pouze dobudování druhé komory vodojemu o cca 30 m3 u stávajícího vodojemu. (Podklady o umístění vodojemů jsou rozdílné - ujednotit)

Jablunkov V celém zastavěném území je vybudován veřejný vodovod. Vodovodní síť celkové délky cca 45 368 m ( z V karty vodovodu ve správě SmVak , tj. Jablunkov, Návsí, Písečná) je z trub litinových, ocelových, eternitových, PVC a PE o profilech DN 50 – DN 300. Na veřejný vodovod ve správě SmVaK je napojeno zhruba 73 % obyvatel (údaj SmVaK Ostrava, a.s.), na vodovod ve správě města cca 18 % obyvatel (údaj Městský úřad).V domácnostech se spotřebuje průměrně 66 l/os/den. Stávající systém zásobování pitnou vodou je vyhovující i do budoucna. Vodovodní síť bude rozšířena do lokalit s novou zástavbou. Nevyhovující úseky stávající rozvodné síti budou postupně rekonstruovány. (Doporučuje se upřesnit trasy vodovodních řadů a umístění vodojemů)

Milíkov Obec Milíkov je rozdělena na dvě územně oddělené části – Dědinu a Kopytnou. Každá z těchto částí má vlastní vodovodní systém a odběr vody z oddělených pramenišť. Vodovod Dědina zahrnuje jižní část obce a sestává z odběrného objektu filtračního žlabu a zemního vodojemu. Vodovod prošel v nedávné době komplexní rekonstrukcí (rekonstrukce prameniště, výstavba nového zemního vodojemu 2x50 m3 (max. hl. cca 505,00 m n.m.) a rekonstrukcí sítě). Původní kovové potrubí bylo vyměněno za plastové profilů DN 50 a DN 80. Vodovod Kopytná v severní části obce tvoří prameniště a vodojemem 50 m3 a rozvodní sítí délky cca 5 420 m. Zbývající jihozápadní část obce (Pod Koubovou) je zásobena z místních soukromých zdrojů. Vodovod je po technické stránce i kapacitě zdrojů vyhovuje potřebám obce.

Mosty u Jablunkova V obci je vybudován veřejný vodovod, část je ve správě obce a několik krátkých úseku je dodnes v soukromém vlastnictví. Celková délka vodovodní sítě v obci je cca 30 km, na vodovod je napojeno cca 50 % obyvatel. Vodovodní síť je provedena z potrubí IPE a PVC v profilech DN 50, až DN 100. Pro potřeby obce je vodovod svým rozsahem vyhovující a počítá se s její rozšíření pouze pro novou výstavbu. Ne zcela vyhovující je kapacita místních zdrojů. Pro zásobení obce pitnou vodou je využíváno několik místních zdrojů podzemní i povrchové vody. Jsou to zdroje Lysky, Gurka, Skalka, Kawulacký, Centrum, Bahno, Tunel, Zimný, Šance a Hranice. Zdroje s příslušní rozvodní síti tvoří samostatné vodovody, vzájemně propojeny, resp. uzavřeny šoupátky. Pro lokalitu Šance je využíván původní zdroj Šance (někdy zvaný též Čuba). Ze zdroje vede přívodní řad DN 60 do sběrné jímky. Zde se voda dělí do dvou směrů, na Šance pokračuje řadem 1½ „ a do centra pro vodovod Zimný a Bahno řadem DN 60. Z vodojemu Šance 2x100 m3 je řadem DN 100 zásobena oblast svažující se na slovenskou stranu až k hraničnímu přechodu. Vodovod Zimný je zásoben vodou z prameniště Zimný a rovněž ze zdroje Šance. Přes vodojem Zimný 2x50 m3 je zásobena část obce, která se nachází podél původní státní silnice I/11 svažující se ke státní hranici se Slovenskem. Součásti rozvodu vody je i vodovodní síť navazující na prameniště Bahno. Vodojem



Bahno 2x50 m3 je plněn vodou ze zdroje Bahno a zároveň ze zdroje Šance. Vodovodní síť je propojena se síti obce. Ze zdroje Centrum je voda přivedená přívodním řadem DN 50, DN 80 do vodojemu Centrum 2x150 m3 . Zásobovací řad z vodojemu je propojen s vodovodní síti obce. Prameniště Kawulacky je zdrojem dalšího vodovodu v obci. Z jímací oblasti je potrubím DN 100 voda přivedena do vodojemu Kawulaccky 2 x 100 m3.Vodovod Kawulacký je propojen s vodovodem Centrum přes šachtu s redukčním ventilem. V nejníže položených místech vodovodní sítě jsou provozní tlaky vyšší než 0,6 MPa, stanovené ČSN. Je to oblast kolem stávající ČOV a koncové větve kolem silnice I/11 směrem na Jablunkov. Prameniště Skalka se nachází na severním okraji k.ú. Mostů na severovýchodních a východních svazích říčky Ošetnice. Je zdrojem vody pro soukromý vodovod který je ve vlastnictví Občanského sdružení Skalka 1 a Skalka 2. Akumulace je tvořena vodojemy 15 + 30 m3. Přívod vody z vodojemů do spotřebiště je samostatnými řady, rozvodná síť je propojena s vodovodem v obci. Menší soukromý vodovod je ze zdroje Bartkov. Na jižním okraji katastru, těsně na hranici se Slovenskem se nachází malý vodovod Hranice, který zásobuje pitnou vodou několik rodinných domů přilehlé zástavby. Přilehlý zdroj i vodovod je soukromý. Další soukromý vodovod je vytvořen ze zdroje Tunel. Vodovod je samostatný, není napojen na rozvod vody v obci. Samostatný vodovod je vytvořen na severovýchodní hranici s k.ú. s Jablunkovem. Zdroj a akumulace se nachází na území Jablunkova. Rozvod vody pokrývá malou část zástavby. Dva bezejmenné zdroje pitné vody se nachází na východních svazích potoka Ošetnice v prostoru mezi zdrojem Skalka a zdrojem Kawulacký. Jedná se o soukromý vodovod, rozsah kterého není znám. Rozsahem malý vodovod je vybudován pro objekty hraničního přechodu na Slovensko. Zdroj vody pro vodovod se nachází ve svazích nad objekty bývalé celnice. Vlastníkem zdrojů je Česká republika – Generální ředitelství cel, zdroj provozují Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s. (Podklady o umístění vodojemů, objemů akumulace a úrovni hladin vodojemů jsou rozdílné – ujednotit trasy vodovodních řadů.)

Návsí V katastru obce Návsí se nachází několik vodovodů, které jsou ve správě SmVaK Ostrava a.s., obce i soukromých subjektů. Vzhledem k propojenosti Návsí s Jablunkovem a provázanosti zdrojů a akumulací, nelze přesně určit odebírané množství vody jednotlivých obcí. SmVaK eviduje spotřebu vody za celý skupinový vodovod, tj. za obec Jablunkov, Návsí a Písečnou. Převážná část obce je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Jablunkova, který je ve správě SmVaK. Tento vodovod je napojen na soustavu zdrojů podzemní i povrchové vody - jímací území Kotelnice, Radvanov, Rohovec, Kostkov a Dolní Lomná. Samostatné vodovodní systémy ve správě obce jsou vodovod Návsí v místní části Rohovec, vodovod Pod Výtopcem a vodovod v místní části Jasení. V lokalitě Pod Výtopnou je vybudován vodovod, který je ve správě obce, ale zdrojem vody pro tento vodovod je skupinový vodovod Jablunkov ve správě SmVaK. Vodovodní síť v části soustředěné zástavby Návsí - Západ je součástí vodovodu bývalého zemědělského družstva, který je nyní ve správě SmVaK Ostrava a.s. Z tohoto vodovodu je rovněž zásobena část zástavby lokality Jasení. V lokalitě Taski byl svépomocí místních občanů vybudován vodovod, který je zásobován vodou z pramene za řekou Olší. Vodovodní síť je provedena převážně z trub plastových PVC a PE profilů od DN 40 do DN 150, původní potrubí v části Rohovec - Kempy je z ocelového a eternitového potrubí. Celková délka vodovodní sítě v obci je zhruba 9.500 m.

Písečná Obec Písečná má vybudován veřejný vodovod, který je součásti vodovodního systému zásobujícího město Jablunkov, obec Návsí a obec Písečnou. Uvedená sídla mají společné zdroje pitné vody a akumulaci a vodovodní síť je vzájemně propojena. Zdrojem vody pro vodovodní systém je několik místních jímacích území podzemní i povrchové vody. Jsou to Kotelnice, Radvanov, Rohovec, Kostkov a Dolní Lomná. Zdroje jsou ve správě SmVaK Ostrava, a.s., regionální správa Frýdek–Místek. Ze zdroje Kotelnice je přes vodojem Písečná (Kotelnice) samostatným zásobovacím řadem DN 110 zásobena převážná část Písečné, lokality Folvark, Žihla a Kempa. S vodojemem Písečná je řadem DN 90 propojen vodojem Závrší 50 m3. Dalším řadem DN 110 je vodojem Písečná propojený s vodojemem Žihla 30 m3 . Vodovody napojeny na jednotlivá vodojemy tvoří samostatná tlaková pásma ovládané hladinami příslušných vodojemů. Obyvatelé nenapojení na veřejný vodovod jsou pitnou vodou zásobeny ze soukromých studní. (Pro zpracování ÚAP byly poskytnuty podklady od SmVaKu ve dvou odlišných podobách. Umístění vodojemů, kubatury a hladiny uvedené v podkladech jsou shodné s podklady pro ÚAP, trasy řadů se v podkladech různí.)



Písek Obec nemá dosud vybudovaný soustavný veřejný vodovod. Obyvatelstvo je zásobeno lokálních vodovodů případně z vlastních studní. Dokumentace o jednotlivých vodovodech není k dispozici. V západní části k.ú. obce ze zdroje podzemní vody Zelená hora a Lysky je voda dodávána do statku v Písečné a Gurek. Nedávno byla dokončena výstavba veřejného vodovodu, který zásobuje část obce na levém břehu Olše. Voda je jímána z bystřiny pod Girovou. Vodovodní řady jsou prováděny z potrubí PVC profilů DN 80 a DN 100 v celkové délce zhruba 3 250 m.

69 TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČISTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ

OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Zařízení kanalizační sítě (čistírna odpadních vod mechanická, ČOV mech.-biologická,

ČOV mech.-biolog.-chem., přečerpávací stanice a další).

Předpis: Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, § 2 a § 5. Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, § 1, § 5, § 6, § 7, § 10 a Příloha č. 4. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 175

Poskytovatel: - Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s., Městský úřad Jablunkov a obecní úřady obcí SO ORP, Ministerstvo obrany ČR, Armádní servisní p.o.




Bocanovice V obci je vybudovaná veřejná kanalizace, včetně centrálního čištění odpadních vod. Likvidace odpadních vod je také zajišťována individuálně pomocí žump s trativody a septiků s přepady do toků.

Bukovec V obci není vybudovaná soustavná veřejná kanalizace. Likvidace odpadních vod je zajišťována individuálně pomocí žump, nebo septiků s přepady do vodotečí. Lokální ČOV pro českou základní školu typu Biofluid 4,5 byla zřízena v r. 1991. Kapacita 4,5 m3/d vyhovuje potřebě pro cca 100 žáků, ČOV je plně vytížena. Druhá ČOV pro polskou základní školu typu Biofluid 12 byla zřízena v r. 1992. Ve škole je zhruba 30 žáků, ČOV má tedy asi 50 % rezervu, která může být využita k napojení okolních domů. Kolem ČOV není stanoveno ochranné pásmo.

Dolní Lomná Obec Dolní Lomná má vybudované 3 kanalizační stoky oddílné kanalizace, které odvádí splaškové vody do stávajícícho kanalizačního sběrače DN 300 PP u Základní školy a dále do stávající čistírny odpadních vod v obci. Část rodinných domů má vybudovány bezodtokové jímky s následným vyvážením. Rekreační areál dolu ČSA má vybudovánu mechanicko-biologickou ČOV. Malé lokální ČOV typu Biofluid mají též rekreační střediska Důl 1. Máj, Důl ČSA Jablunkov, Koksovna ČSA Jablunkov a Nová huť Ostrava.

Horní Lomná V obci je vybudován kanalizační sběrač DN 300 o celkové délce 3,323 km, který odvádí splaškové odpadní vody na čistírnu odpadních vod. ČOV je mechanicko – biologická o kapacitě, s parametry Qprům = 60 m3/d , Qmax = 130 m3/d. V obci jsou v provozu také 4 domovní čistírny odpadních vod pro rekreační středisko František a pro chatu Slavíč, Lačnov a školu v přírodě. Odpadní vody z objektů, které nejsou napojeny na veřejnou kanalizaci ani nejsou čištěny v některé z malých ČOV, jsou likvidovány v žumpo – septikových systémech s trativody či přepady do vodotečí.



Hrádek V současné době je v obci Hrádek vybudován sběrač splaškové kanalizace, který navazuje na stávající stokovou síť obce Bystřice nad Olší. Kanalizace Bystřice je ukončena na mechanicko – biologické čistírně odpadních vod. Vlastní čistírnu obec vybudovanou nemá.

Hrčava Kanalizační síť ani čistírna odpadních vod v obci vybudována není. Likvidace odpadních vod probíhá individuálně.

Jablunkov V Jablunkově je vybudována jednotná stoková síť, která odvádí odpadní vody spolu s vodami z Návsí na mechanicko – biologickou čistírnu odpadních vod (ČOV), která je situována na k. ú. Návsí. Stávající mechanicko – biologická ČOV města Jablunkov byla uvedena do provozu v roce 1975. V roce 200 – 2001 byla provedena komplexní rekonstrukce technologické linky ČOV. V současné době má ČOV dostatečnou kapacitu a vyhovující čistící efekt pro likvidaci odpadních vod z celého zájmového území. Provoz a údržbu stávající kanalizace a ČOV zajišťuje SmVaK Ostrava, a.s. V okrajových částech města likvidace odpadních vod z jednotlivých objektů probíhá lokálně přímo u zdroje vzniku. Splaškové odpadní vody se převážně akumulují v septicích a žumpách. Ty mají přepady zaústěny do povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do řeky Olše. Ochranné pásmo ČOV nezasahuje území Jablunkova.

Milíkov Obec Milíkov má nově vybudovanou gravitační oddílnou kanalizační soustavu. Splaškové vody jsou dále odváděny do biologické ČOV s technologií „BIOCLEANER“. Jedná se o kopmaktní biologickou ČOV, pracující jako nízkozatěžovaná aktivace s aerobní stabilizací kalu. Provoz čistírny je plně automatizován. ČOV je provedena jako podzemní jímka z vodostavebního betonu. Zastřešení technologické části je provedeno jednoduchou budovou. Z důvodu uložení nátlakového potrubí v hloubce cca 1,7 m pod terénem je před ČOV předřazena čerpací jímka. V čerpací jímce jsou umístěny 2 ks ponorných kalových čerpadel typu Flyght (1 + mokrá rezerva). Čerpadla jsou spínaná ultrazvukovým spínačem v závislosti na výšce hladiny v čerpací jímce. Výtlačná potrubí PP DN 75 od čerpadel jsou vyvedena do ČOV. V čerpací jímce je pod nítokovým potrubím umístěn česlicový koš. Pro případ poruchy čerpadel je z jímky vyvedeno potrubí PVC DN 250 havarijního obdtoku ČOV. Vyústění odtoku z ČOV do recipientu Jatný je provedeno potrubím PVC DN 250 s výustním objektem cca 0,5 m nad stávající hladinou.

Mosty u Jablunkova V jižní a střední části centra obce byla v rámci I. etapy výstavby kanalizace a čištění odpadních vod v obci vybudována soustavná splašková kanalizace, vyústěná na novou mechanicko – biologickou čistírnu odpadních vod. Mechanicko – biologická ČOV (ČOV 1) s technologií dlouhodobé aktivace pracující na principu „MONOBLOKU“ varianta SBR je situována na pravém břehu potoka Ošetnice. Její projektována kapacita je 2 100 EO, Qprům = 360 m3.d-1, tj. 4,17 l.sec-1, Qmax = 6,00 l.sec-1, celkem za rok Qrok = 131 400 m3.rok-1. Do kapacity ČOV jsou zahrnuty i odpadní vody dovážené ze žump. Recipientem vyčištěných vod je potok Ošatnice. ČOV byla uvedena do zkušebního provozu v roce 2006. Objekt bývalé celnice na hranici se Slovenskem má vybudovanou malou ČOV, jinak rozptýlená zástavba má zajištěno nedokonalé čištění odpadních vod v žumpách s vyvážením odpadu, nebo v septicích s přepadem do podmoků a místních toků.

Návsí

Obec Návsí má vybudovanou jednotnou stokovou síť, která společně s kanalizaci města Jablunkov tvoří jeden funkční celek. Stávající kanalizace odvádí odpadní vody na mechanicko - biologickou ČOV města Jablunkov, která byla uvedena do provozu v roce 2002 po komplexní rekonstrukci. V současnosti je na ČOV napojeno 6 190 obyvatel, t.j cca 64 %. Projektovaná kapacita ČOV je 2 500 m3/den, 8 000 EO. Celkové množství odpadních vod přiváděné na ČOV je 836 275 m3/rok, z toho od obyvatel 109 290 m3/rok . Množství čištěných odpadních vod z průmyslu a ostatní je 50 153 m3/rok. ČOV nemá stanovené ochranné pásmo. Provoz a údržbu stávající kanalizace a ČOV zajišťuje SmVaK Ostrava a.s.



Likvidace splaškových odpadních vod z jednotlivých objektů obytné zástavby v okrajových částech obce probíhá lokálně přímo u zdroje. Splaškové odpadní vody se převážně akumulují v septicích a žumpách s přepady do povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do reky Olše.

Písečná V obci Písečná není vybudována veřejná kanalizace ani čistírna odpadních vod.

Písek V centrální části obce je vybudovaná veřejná kanalizace zakončená ČOV B 415. V ostatním území jsou vesměs odpadní vody likvidovány individuálním způsobem pomocí žump s trativody nebo pomocí septiků s přepady do vodotečí, případně v domovních ČOV.

70 SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační

stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci a srážkové vody se vtokem do této kanalizace přímo, nebo přípojkou stávají odpadními vodami. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem.

Předpis: Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, § 2 a § 5. Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů § 1, § 5, § 6, § 7, § 10 a Příloha č. 3. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 175

Poskytovatel: Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s., Městský úřad Jablunkov a obecní úřady obcí SO ORP, Krajský úřad,, Ministerstvo obrany ČR, Armádní servisní p.o.

Limit území: ANO, č. 3.1.101, 3.1.102, 3.7.101



Bocanovice V obci je vybudovaná veřejná kanalizace, včetně centrálního čištění odpadních vod. Likvidace odpadních vod je také zajišťována individuálně pomocí žump s trativody a septiků s přepady do toků.

Bukovec V obci není vybudovaná soustavná veřejná kanalizace. Likvidace odpadních vod je zajišťována individuálně pomocí žump s trativody nebo septiků s přepady do vodotečí. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů a propustků do místních vodotečí.

Dolní Lomná Obec Dolní Lomná má vybudované 3 kanalizační stoky oddílné kanalizace, které odvádí splaškové vody do stávajícícho kanalizačního sběrače DN 300 PP u Základní školy a dále do stávající čistírny odpadních vod v obci. Dešťové vody jsou odváděny příkopy a propustky.

Horní Lomná V obci je vybudována splašková kanalizace ukončena ČOV. Kanalizace je z PVC trub DN 300 v délce 3 400 m.



Hrádek V současné době je v obci Hrádek vybudován sběrač DN 400 splaškové kanalizace, který navazuje na stávající stokovou síť obce Bystřice nad Olší. Kanalizace Bystřice je ukončena na mechanicko – biologické čistírně odpadních vod. Protože soustavná kanalizace v obci zatím vybudována není, kapacita stávajícího sběrače vybudovaného v rámci 1. stavby směrem na Bystřici není využita.V obci jsou vybudovány krátké úseky dešťové kanalizace, která mnohdy odvádí i splaškové vody – přepady ze septiků a podmoků. Dešťové vody jsou odváděny povrchovými příkopy a cestními příkopy do místních vodotečí.

Hrčava Kanalizační síť ani čistírna odpadních vod v obci vybudována není. Likvidace odpadních vod probíhá individuálně, což po vybudování vodovodu a zvýšení spotřeby vody způsobuje problémy s čistotou místních vodotečí.

Jablunkov V Jablunkově je vybudována jednotná stoková síť, která odvádí odpadní vody z Jablunkova a Návsí na mechanicko – biologickou čistírnu odpadních vod (ČOV). Kanalizační stoky jsou vybudovány z betonu, železobetonu, kameniny a PVC o průměru podtrubí je DN 200 - DN 800. Stávající kanalizace vykazuje velký podíl balastních vod, které hydraulicky přetěžují ČOV. Na stávající stokovou síť Jablunkova je napojena kanalizace obce Návsí. Okrajové části města nejsou dostatečně odkanalizovány, likvidace odpadních vod probíhá u zdroje vzniku. Ochranná pásma kanalizačních řadů dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů jsou stanovena na 1,5 m/2,5 m (do DN 500 včetně/nad DN 500) od vnějšího líce potrubí.

Milíkov Obec Milíkov má vybudovanou oddílnou splaškovou kanalizaci. Kanalizační potrubí je provedeno z PVC 250 žebrované, typ ULTRA RIB 1,2. Potrubí je uloženov pískovém loži v hloubkách 1,6 – 3,8 m, dle konfigruace terénu, minimální spád je 0,65‰. Lomové a napojovací kanalizační šachtice jsou tvořeny typovými prefabrikovanými šachtami včetně prefabrikovaných den. Křížení vodního toku Kopytná je provedeno formou trubního mostu. Kanalizační tepeleně předizolované potrubí je uloženo v ocelové chráničce v délce cca 32,0 m. Křížení vodního toku Jatný je provedeno v hloubce cca 0,8 m pode dnem. Splaškové vody jsou dále odváděny do biologické ČOV dále potrubím PVC DN 250 do recipientu Jasný. Mosty u Jablunkova V jižní a střední části centra obce je vybudována soustavná splašková kanalizace, vyústěná na mechanicko – biologickou čistírnu odpadních vod.. Kanalizace byla budována s ohledem na celkovou koncepci odkanalizování a likvidace odpadních vod stanovenou Územním plánem z roku 1993 a Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje jako kanalizace splašková, jednotného profilu DN 300. Dešťové vody jsou odváděny původní kanalizací do toků. V ostatních částech obce kanalizace vybudovaná není.

Návsí Obec Návsí má vybudovanou jednotnou stokovou síť, která společně s kanalizaci města Jablunkov tvoří jeden funkční celek. Stávající kanalizace odvádí odpadní vody na mechanicko - biologickou ČOV města Jablunkov, která byla uvedena do provozu v roce 2002 po komplexní rekonstrukce. Provoz a údržbu stávající kanalizace a ČOV zajišťuje SmVaK Ostrava, a.s. Okrajové části obce nejsou systematický odkanalizované. Likvidace splaškových odpadních vod z jednotlivých objektů obytné zástavby probíhá lokálně přímo u zdroje. Splaškové odpadní vody se převážně akumulují v septicích a žumpách. Ty mají přepady zaústěny do povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do reky Olše.

Písečná V obci Písečná není vybudována veřejná kanalizace ani čistírna odpadních vod. Likvidace splaškových odpadních vod z jednotlivých objektů obytné zástavby probíhá lokálně přímo u zdroje.



Písek V centrální části obce je vybudovaná splašková kanalizace, která odvádí splaškové odpadní vody na ČOV. Celková délka stávající kanalizace je cca 4 200 m, profil kanalizačních stok je DN 200 - DN 300 mm.

71 VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Výrobna elektřiny (elektrárna) nad 1MW výkonu.

Předpis: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů § 1 a § 46.

Poskytovatel: ČEZ, a.s.


Podklady: Skupina ČEZ → Geoportál → Územně analytické podklady

V současnosti jediné zařízení vyrábějící elektrickou energii na území správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Jablunkov je umístěno v kotelně plícního sanatoria Jablunkov, kde jsou provozovány 2 plynové kogenerační jednotky TBG 140 s celkovým elektrickým výkonem 280 kW, který je využíván převážně pro vlastní potřebu sanatoria a částečnou dodávku do sítě NN. Ochranné pásmo tohoto elektrického zdroje není stanoveno. V k.ú. Jablunkov je dále záměr na obnovu malé vodní elektrárny v oblasti bývalého areálu ETA. Vyrobená energie by zásobovala současný areál a přebytek by byl dodáván do sítě. Závodní elektrárny, větrné a vodní elektrárny nejsou v území provozovány.

72 ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Elektrická stanice (rozvodna, trafostanice) ZVN/VVN, VVN/VN, VN/NN.

Předpis: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),ve znění pozdějších předpisů, § 1, § 33, § 46.

Zákon č, 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 175.

Poskytovatel: ČEZ, a.s., E.ON Distribuce, RWEdistribuce, a.s. Ministerstvo obrany ČR Limit území: ANO, č. 3.2.101, 3.2.108

Podklady: Skupina ČEZ → Geoportál, http://cz.mawis.eu/sluzby/uap/

Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Jablunkov je provozována elektrická stanice – transformační stanice 110/VN. Provozovatelem tohoto zařízení je ČEZ Distribuce a.s. a tedy jediným napájecím bodem distribuční sítě 22 kV v území správního obvodu ORP Jablunkov je TS 110/22 kV Jablunkov. Stanice je umístěna v k. ú. Návsí na severním okraji obce Návsí. Pro dodávku el. energie do sítě NN, a samostatným odběratelům je v území ORP provozováno 142 distribučních stanic 22/0,4 kV. Ochranná pásma (OP) těchto zařízení jsou stanovena zákonem č. 458/2000 sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna). Ochranné pásmo elektrické stanice je pro účely tohoto zákona vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti :

u elektrických stanic venkovních nebo v budovách 20 m od oplocení nebo vnějšího líce s napětím větším než 52 kV zdiva

u stožárových TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 7 m od zařízení

u zděných TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 2 m od zařízení

http://cz.mawis.eu/sluzby/uap/



u vestavěných TR s převodem napětí z 1 – 52 kV 1 m od obestavění Ochranná pásma napájecích bodů 110/22kV (elektrických stanic s napětím větším než 52 kV) se pro nedostatek podkladů graficky nevymezují.

73 NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ

OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Elektrická stanice (rozvodna, trafostanice) ZVN/VVN, VVN/VN, VN/NN.

Předpis: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 1, § 33 a § 46. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 175

Poskytovatel: RWE Gas Stiragem s,r,o., RWE GasNet, s.r.o., RWE Distribuční služby, s.r.o., ČEZ, a.s., ČEPS, a.s., RWEdistribuce, a.s., Správa železniční dopraní cesty, s.o., Ministerstvo obrany ČR

Limit území: ANO, č. 3.1.101, 3.2.108

Podklady: Skupina ČEZ → Geoportál, http://cz.mawis.eu/sluzby/uap/ Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Jablunkov jsou provozována nadzemní vedení nadřazené přenosové soustavy VVN 400 kV (ČEPS, a.s.), nadzemní vedení distribuční soustavy VVN 110 kV (ČEZ Distribuce, a.s.) a nadzemní i podzemní vedení distribuční soustavy VN 22 kV (ČEZ Distribuce, a.s.).

Město Jablunkov: je zásobováno elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, linek VN 08 a 208 napojených z TS 110/22 kV Jablunkov. Hlavní linka VN 208 je po jižní okraj Jablunkova provedena v dimenzi 3 x 120 AlFe, kde je propojena s linkou VN 206, která zajišťuje záložní napojení. Obec Bocanovice: je zásobována el. energií z rozvodné soustavy 22 kV, spojky vedení VN 208 – VN 206 napojené z TS 110/22kV Jablunkov. Trasa této linky prochází zastavěným územím Bocanovic a je provedena vodiči 3x110/22 AlFe na betonových sloupech z r. 1988. Obec Bukovec: je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkou Jablunkov - Bukovec z hlavní linky VN 08 napojené z TS 110/22 kV Jablunkov. Trasa této odbočky prochází zastavěným územím Bukovce a je provedena vodiči 3x70/11 AlFe na betonových sloupech z r. 1965. Obec Dolní Lomná: je zásobována elektrickou energií z rozvodny 110/22 kV Jablunkov a VN 208 odboček z hlavního zásobovacího vedení 22 kV. Obec Horní Lomná: je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkami z hlavní linky VN 208 napojené z TS 110/22kV Jablunkov. Trasa hlavní linky prochází zastavěným územím Horní Lomné a byla v r. 1998 obnovena vodiči 3x70/11 AlFe na betonových sloupech.

Obec Hrádek:

je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkami z linky VN 207, propojující TS 110/22 kV Ropice a Jablunkov. Trasa hlavní linky VN 207 je po rekonstrukci provedena izolovanými vodiči ADX – K, 2 x 3 x 120 betonových sloupech. Druhý potah na společných podpěrných bodech je označen jako vedení VN 145. Do řešeného území částečně zasahuje odbočka z linky VN 08. Přípojky VN jsou provedeny vodiči AlFe s různými průřezy na betonových a dřevěných sloupech, technický stav převážné části zařízení VN je dobrý. Obec Hrčava: je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV Slovenské republiky, odbočkou z linky VN 233 napojené z rozvodny 110/22 kV Čadca. Z venkovního vedení VN 233 je napojena 1 distribuční trafostanice (TR 7840), příhradová, typ ELV, s transformátorem o výkonu 250 kVA, který je dodáván do veřejné sítě NN. Dodávka el. energie se uskutečňuje na základě mezinárodní smlouvy o dodávce el. energie.

http://cz.mawis.eu/sluzby/uap/



Obec Milíkov: je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkami z hlavní linky VN 206 napojené z TS 110/22kV Jablunkov. Obec Mosty u Jablunkova: je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, linky VN 208 napojené z trafostanice TS 110/22 kV Jablunkov. Hlavní linka VN 208 je po jižní okraj Jablunkova provedena v dimenzi 3 x 120 AlFe v délce 4,7 km, kde je propojena s linkou VN 206, která zajišťuje záložní napojení. Odbočka z linky VN 208 pro obec Mosty u Jablunkova v délce 3,6 km je provedena na betonových sloupech s vodiči 3 x 70 AlFe a kromě Mostů u Jablunkova, které jsou koncovým odběratelem na této odbočce zásobuje obce Dolní a Horní Lomnou. Turistická chata Skalka je zásobována el. energií z vlastní trafostanice s výkonem 50 kVA napojené z kabelové sítě VN 06 kV. Obec Návsí: je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV linkami VN 207 (3x70 AlFe), VN 08 (3x70 AlFe), VN 208 (3x120 AlFe) a VN 206 (3x120 AlFe) napojenými z trafostanice TS 110/22 kV Jablunkov Obec Písečná: je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkami hlavní linky VN 08, napájené z transformační stanice 110/22 kV Jablunkov. Nová část vedení VN 08 z Radvanova k TR 7713 (mimo řešené území) je provedena vodiči 3x95 AlFe na betonových sloupech a pokračuje v dimenzi 3x50 AlFe přes území Písečné. Možnost záložního napájení zajišťuje propojení na linku VN 208 u EPH na území Jablunkova. Obec Písek: je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkou Jablunkov - Bukovec z hlavní linky VN 08, napojené z TS 110/22 kV Jablunkov. Trasa této odbočky prochází zastavěným územím Písku a je provedena vodiči 3x70/11 AlFe na betonových sloupech z r. 1965.

Ochranná pásma – ochranná pásma (OP) elektrických vedení jsou stanovena zákonem č. 458/2000 sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna). a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dřívějších právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 a zákona č. 222/1994 Sb. §19 (s účinností od 1.1.1995). Ochranné pásmo těchto nadzemních vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany :

u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m (25 m)

u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m (20m)

u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně - vodiče bez izolace 7 m (10 m) - vodiče s izolací základní 2 m

- závěsná kabelová veden 1 m Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně je stanoveno na 1 m po obou stranách krajního kabelu.

Poznámka : Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před platností 1. energetického zákona tj. před rokem 1995.

V grafické části dokumentace je vymezeno ochranné pásmo vedení 400 kV (podle podkladu ČEPS) a ochranná pásma vedení 110 kV stanovená jednotnou šířkou 15 m od krajního vodiče, za předpokladu vyložení vodičů 4 m od středu stožáru. Ochranná pásma nadzemních vedení VN – 22 kV (ČEZ) se pro nedostatek podkladů (stáří vedení, vyložení vodičů, druh vodičů) graficky nevymezují.

74 TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHANNÉHO A

BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA

U Z D

Definice: Plynárenským zařízením jsou veškerá plynová zařízení s výjimkou odběrných plynových

zařízení, např. zásobníky plynu, plynárenské sondy, trasové uzávěry, plynojemy, regulační a předávací stanice, kompresorové stanice a další.



Pro potřeby územně plánovací činnosti je nezbytné, aby poskytovatelé údajů v předávaných údajích o území rozlišo-vali jednotlivé typy (druhy) technologických objektů atributem

Předpis: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 2 a Díl 2 Plynárentsví, § 68 a Příloha.

Poskytovatel: E.ON Česká republika, s.r.o., RWE Gas Storage, s.r.o., RWE GasNet, s.r.o. NET4GAS, s.r.o., MND Gas Storage, a.s., Pražská plynárenská, a.s., Ministerstvo obrany ČR.

Limit území: ANO, č. 3.4.102, 3.4.103, 3.4.104

Podklady: E.ON Distribuce → Žádost o vyjádření → eUtility Report → ÚAP, http://portal.geostore.cz/uap/

Bezpečnostní a ochranná pásma – bezpečnostní pásmo (BP) a ochranné pásmo (OP) těchto zařízení je stanoveno zákonem č. 458/2000 sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna). Bezpečnostním a ochranným a pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti na všechny strany od půdorysu.

BP OP

pro regulační stanice plynu VTL 10 m 4 m

pro regulační stanice plynu STL - 4 m V grafické části jsou bezpečnostní pásma regulačních stanic VTL vymezena v rámci tras VTL plynovodů, ochranná pásma se vzhledem k malé šířce nevymezují.

Tab. 32: Přehled objektů na plynovodní síti ve správě a.s. RWE GasNet

Obec Typ objektu

Jablunkov Distribuční regulátor (STL)

Návsí Odorizační stanice (STL)

Jablunkov, Hrádek Regulační / měřící stanice (VTL)

Hrádek Stanice katodové ochrany

75 VEDENÍ PLYNU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA

U Z D

Definice: Plynovod zabezpečující přepravu plynu pod určitým tlakem. Zahrnuje zejména:

1. Velmi vysokotlaký plynovod (VVTL) a tranzitní plynovod a anodové uzemnění – tlak nad 4 MPa, 2. Vysokotlaký plynovod (VTL) a jeho anodové uzemnění – tlak do 4 MPa včetně; 3. Středotlaký plynovod (STL) a jeho anodového uzemnění. 4. Nízkotlaký plynovod (NTL) 5. Přípojky a další relevantní data, pokud jsou k dispozici a je možné je poskytnout.

Předpis: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických

odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 2 a Díl 2 Plynárenství, § 68 a Příloha. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 175

Poskytovatel: E.ON Česká republika, s.r.o., RWE Gas Storage, s.r.o., RWE GasNet, s.r.o. NET4GAS, s.r.o., MND Gas Storage, a.s., Pražská plynárenská, a.s., Ministerstvo obrany ČR.

Limit území: ANO, č. 3.1.101, 3.1.102, 3.4.102, 3.4.103, 3.4.105

Podklady: E.ON Distribuce → Žádost o vyjádření → eUtility Report → ÚAP, https://www.rwe-distribuce.cz/cs/emp/zadost-o-vektorova-data-pro-organy-statni-spravy/prihlaseni, http://portal.geostore.cz/uap/

https://www.rwe-distribuce.cz/cs/emp/zadost-o-vektorova-data-pro-organy-statni-spravy/prihlaseni




Plynovod na území ORP je zaveden ve všech obcích kromě Písečné a Hrčavy. Ve všech plynofikovaných obcích jsou zásobovány plynem hlavně centra obcí a větší obydlená území. O další rozšíření plynofikace není na území obcí ORP Jablunkov zájem.

76 TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ JINÝMI PRODUKTY VČETNĚ

OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Objekty důležité pro zásobování jinými produkty, včetně ochranného pásma. Pro

potřeby územně plánovací činnosti je nezbytné, aby poskytovatelé údajů v předávaných údajích o území rozlišo-vali jednotlivé typy (druhy) technologických objektů atributem.

Předpis: Zákon č. 161/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.

Poskytovatel: ČEPRO, a.s., MERO ČR, a.s., Ministerstvo obrany ČR

Limit území: ANO, č. 3.5.101, 3.5.102

Podklady: MERO ČR → Žádost o vyjádření k technickým sítím a poskytování ÚAP, ČEPRO → O společnosti → Informace pro veřejnost a zákazníky → Žádost o vyjádření k technickým sítím


77 ROPOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Zabezpečující dopravu (distribuci) kapalných látek - ropy.

Předpis: Zákon č. 161/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 271/1994 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu VÚC „Ropovod Ingolstad“

Poskytovatel: MERO ČR a.s., MND, a.s.

Limit území: ANO, č. 3.5.101, 3.5.102

Podklady: MERO ČR → Žádost o vyjádření k technickým sítím a poskytování ÚAP


78 PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Dálkovod zabezpečující dopravu (distribuci) ostatních kapalných paliv.

Předpis: Zákon č. 161/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 175

Poskytovatel: ČEPRO, a.s., Ministerstvo obrany ČR

Limit území: ANO, č. 3.5.101, 3.5.102



Podklady: ČEPRO → O společnosti → Informace pro veřejnost a zákazníky → Žádost o vyjádření k technickým sítím


79 TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO

PÁSMA

U Z D

Definice: Jedná se např. o výrobny tepla, předávací stanice, výměníkové stanice apod. Pro potřeby územně plánovací činnosti je nezbytné, aby poskytovatelé údajů v

předávaných údajích o území rozlišo-vali jednotlivé typy (druhy) technologických objektů atributem.

Předpis: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 2 a Díl 3 Teplárenství. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 175

Poskytovatel: Ministerstvo obrany ČR, TS - technické služby, a.s Jablunkov:


Podklady:

Zvláště velké a velké stacionární spalovací zdroje (podle zák. č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) s instalovaným výkonem nejméně 5 MW se v řešeném území nenacházejí. K významnějším tepelným zdrojům na území města Jablunkov můžeme zařadit 2 kotelny ve správě TS - technické služby, a.s Jablunkov: kotelna Mlýnská, ul. Bukovecká 51 – plynová, teplovodní kotelna s celkovým instalovaným výkonem 4,92 MW ve 4 kotlích, která zásobuje teplem (ÚT) a teplou užitkovou vodou 448 bytů, dvě základní školy (ZŠ ul. Lesní 190, ZŠ s polským jazykem vyučovacím ul. Školní 438), mateřská škola (MŠ ul. Školní 800) budova bývalé Speciální základní škola (ul. Bukovecká 479) šest obchodních objektů a poštu v přilehlém sídlišti Mlýnská. kotelna Folvarček, ul. Nádražní 841 – plynová, teplovodní kotelna s celkovým instalovaným výkonem 1,2 MW ve 2 kotlích, která zásobuje teplem 129 bytů a obchodní objekt. K významnějším tepelným zdrojům na území města Jablunkov dále patří: kotelna plícního sanatoria Jablunkov – plynová teplovodní kotelna s výkonem 620 kW ve dvou kotlích, se 2 parními vyvíječi a - 190 kW a 2 plynovými kogeneračními jednotkami TBG 140 (a - 200 kWt + 140 kWe), která dodává teplo pouze pro léčebné zařízení. kotelna SOŠ a SOU Školní – plynová teplovodní kotelna s výkonem 440 kW pro objekty školního zařízení. Dále je na území města provozováno 11 plynových, domovních objektových kotelen ve správě SBD Třinec, které zásobují teplem cca 182 bytů a řada menších zdrojů pro podnikatelské subjekty (Beta Olomouc, Jednota, Loučka – Olza, ČSAD a další). Pro správní obvod ORP Jablunkov mimo město Jablunkov je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domků a samostatnými kotelnami pro objekty bytových domů, vybavenosti a podnikatelských aktivit. Ochranná pásma tepelných zdrojů (kotelen) tvoří, ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna), prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu tepelný zdroj, výměníková stanice 2,5 m od půdorysu zařízení

80 TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Rozvodná síť pro dopravu tepelné energie. Zahrnuje zejména:



1, dálkový teplovod a jeho anodové uzemnění, 2. Primární replovod a jeho anodového uzemnění. Předpis: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy

v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 2 a Díl 3 Teplárenství

Poskytovatel: Ministerstvo obrany ČR, TS - technické služby, a.s Jablunkov

Limit území: ANO, č. 3.1.101, 3.1.102, 3.3.101

Podklady:

Lokální soustavy CZT v území reprezentují:

- teplovodní rozvod z plynové, teplovodní kotelny Mlýnská na zk, Bukovecká 51, který je proveden jako čtyřtrubkový, s předizolovaným potrubím (2xÚT + 2xTUV). a zásobuje teplem (ÚT) a teplou užitkovou vodou 432 bytů, dvě školy, tři obchodní objekty a poštu v přilehlém sídlišti Mlýnská

- teplovodní rozvod z plynové, teplovodní kotelny Folvarček, ul. Nádražní 841, který je proveden jako dvoutrubkový, s předizolovaným potrubím (2xÚT) a zásobuje teplem 129 bytů a MŠ v přilehlé zástavbě.

Ochranná pásma tepelné sítě (horkovodu) tvoří ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., resp. Zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna) prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu: horkovod (bez rozlišení dimenze) 2,5 m. V grafické části jsou zakresleny průběhy teplovodů na území města Jablunkov.

81 ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Jedná se o technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem

signálů prostřednictvím elektromagnetických vln a to: 1. elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě jako ústředna, resp. její vzdálená účastnická jednotka; 2. elektronické komunikační zařízení neveřejné komunikační sítě vč. mikrovlnného spojení; 3. radiová zařízení (např. vysílače).

Předpis: Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, § 2, § 3, § 100, § 101, § 102 a § 103. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 175. Zákon č. 49/1999 Sb., o civilním letectví

Poskytovatel: T-Mobile Czech Republic a.s.; Telefónica O2 Czech Republic, a.s., České radiokomunikace a.s., Vodafone Czech Republic, a.s., ČD – Telematika, a.s., RWE Gas Storage, s.r.o.,…

Limit území: ANO, č. 3.9.101, 3.9.102, 3.9.103

Podklady: ČTÚ → ČTÚ online → Vyhledávání v databázích → Evidence podnikatelů v elektronických komunikacích, Skupina ČEZ → Geoportál → Územně analytické podklady Česká telekomunikační infrastruktura

Telekomunikační provoz ve správním obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Jablunkov je členěn do atrakčních obvodů jednotlivých digitálních ústředen RSU, které jsou základním územním prvkem telefonní sítě. Tyto digitálních ústředny jsou sdruženy do uzlového bodu, kterým je hostitelská digitální ústředna (HOST) Jablunkov, která tvoří základní prvek meziměstské telefonní sítě a zajišťuje vnitřní telefonní styk uvnitř uzlu, meziměstský a mezinárodní styk. Hostitelská ústředna Jablunkov je součástí telefonního obvodu 59 Moravskoslezský kraj.



82 KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Rozvod komunikačních kabelů zahrnuje zejména:

1. komunikační vedení veřejné komunikační sítě mezi elektronickým komunikačním zařízením veřejné komunikační sítě jako ústředna, resp. její vzdálená účastnická jednotka;

2. komunikační vedení neveřejné komunikační sítě mezi elektronickými komunikačními zařízeními neveřejné komunikační sítě;

3. radiové směrové spoje. Předpis: Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých

souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, § 2, § 3, § 100, § 101, § 102 a § 103. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 175.

Poskytovatel: ČEZ, a.s.; Telefónica O2 Czech Republic, a.s.; T-Mobile Czech Republic a.s.; SELF SERVIS, spol. s r.o.; České dráhy a.s. - Technická ústředna Českých drah; TeliaSonera International Carrier Czech Republic a.s.; ČD-Telematika a.s., České radiokomunikace a.s.

Limit území: ANO, č. 3.1.101, 3.1.102, 3.9.101, 3.9.102, 3.9.103

Podklady: ČTÚ → ČTÚ online → Vyhledávání v databázích → Evidence podnikatelů v elektronických komunikacích; Skupina ČEZ → Geoportál → Územně analytické podklady; https://www.rwe-distribuce.cz/cs/emp/zadost-o-vektorova-data-pro-organy-statni-spravy/prihlaseni; http://portal.geostore.cz/uap/

V grafické části jsou zakresleny páteřní rozvody komunikačních vedení od telekomunikací. Mezi komunikační vedení patří také radioreléové spoje, kterými je protkáno celé území ORP. Ochranná pásma – ochranná pásma těchto zařízení nejsou stanovena. K elektronickým komunikačním zařízením patří také základnové stanice operátorů mobilních sítí. K těmto zařízením byly poskytnuty podklady pouze od operátora T-Mobile (souřadnice základnových stanic), které jsou součástí podkladů, ale v rámci územně analytických podkladů nebyly, jako pouze dílčí podklad využity.

83 JADERNÉ ZAŘÍZENÍ

U Z D

Definice: Jaderným zařízením se rozumí: 1. stavby a provozní celky, jejichž součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou

řetězovou reakci – Jaderná elektrárna Temelín a Jaderná elektrárna Dukovany. 2. Zařízení pro výrobu, zpracování, skladování a ukládání jaderných materiálů, kromě

úpraven uranové rudy a skladů uranového koncentrátu. 3. Úložiště radioaktivních odpadů, s výjimkou úložišť obsahujících výlučně přírodní

radionuklidy. 4. Zařízení pro skladování radioaktivních odpadů, jejichž aktivita přesahuje hodnoty

stanovené prováděcím právním předpisem. Předpis: Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření

(atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2, § 3, § 17, § 24, § 25, § 26.

Poskytovatel: ČEZ, a.s., Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB)


Podklady: Současná přípovrchová úložiště: SÚRAO → Úložiště radioaktivních odpadů → Současná přípovrchová úložiště; Budoucí hlubinné úložiště: SÚRAO → Úložiště radioaktivních odpadů → Budoucí hlubinné úložiště → Zvažované lokality



http://portal.geostore.cz/uap/




84 OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPNY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI

NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI

U Z D

Definice: Objektem se rozumí celý prostor, popřípadě soubor prostorů, v němž je umístěna jedna

nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností, v užívání právnických osob a podnikajících fyzických osob. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení, navrhne zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A podle § 3, odst. 2 zákona č. 59/2006 Sb. nebo do skupiny B podle § 3, odst. 3 zákona č. 59/2006 Sb. Schvalování, evidenci a ukládání návrhů na zařazení objektů do jednotlivých skupin vede příslušný krajský úřad dle § 32 zákona č. 59/2006 Sb.

Předpis: Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 61/1998 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní baňské správě, ve znění pozdějších předpisů, § 29 a § 31.

Poskytovatel: KÚ MSK – odbor ŽPaZ, Ministerstvo obrany ČR


Podklady:

Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Jablunkov NEVYSKYTUJE

85 SKLÁDKA VČETNĚ OCHRNNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Skládka je zařízení zřízené v souladu s výše uvedeným zákonem a provozované ve

třech na sebe bezprostředně navazujících fázích provozu. Skládka nebezpečného odpadu je skládka, na níž jsou skladovány odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k výše uvedenému zákonu (tzv. nebezpečný odpad). Souhlas k provozování uděluje příslušný krajský úřad, v případě, že půjde o skládku nebezpečných odpadů, je souhlas udělen na dobu určitou, a to na 4 roky.

Předpis: Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 4, § 21, § 78, § 79, § 80.

Poskytovatel: Ministerstvo obrany ČR

Limit území: ANO, č. 4.4.102, 4.4.104, 4.4.105

Podklady: http://www.ceho.cz/skladky-odpadu


86 SPALOVNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Spalovna je technologické zařízení sloužící ke spalování odpadu. Odpady lze spalovat,

jen jsou-li splněny podmínky stanovené právními předpisy o ochraně ovzduší a o hospodaření energií. Provozovat zařízení k odstraňování odpadů lze pouze na základě rozhodnutí krajského úřadu.



Do jevu č. 86 se zařazují také kafilérie včetně ochranných nebo hygienických pásem a případně další zařízení zpracovávající biologicky rozložitelné odpady (kompostárny, bioplynové stanice, zařízení tzv. krematorií pro domácí zvířata).

Předpis: Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 4, § 14, § 19, § 22, § 23.

Poskytovatel: vlastník


Podklady: ČHMÚ → Oddělení emisí a zdrojů → Seznam spaloven odpadů v ČR


87 ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČETNĚ

OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Nebezpečný odpad je odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností

uvedených v příloze č. 2 k zákonu č. 185/2001 Sb. Jiné zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů – tato zařízení může provozovatel provozovat jen na základě rozhodnutí krajského úřadu, kterým je udělen souhlas k provozování tohoto zařízení a souhlas s provozním řádem. Kolaudační rozhodnutí pro stavby, které jsou určené k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů není možné vydat bez rozhodnutí, kterým byl udělen souhlas k provozování takového zařízení. Zařízení k odstraňování nebezpečného odpadu – k provozování takového zařízení musí být souhlas příslušného krajského úřadu. Pokud se bude jednat pouze o nakládání s nebezpečným odpadem, i k nakládání je třeba souhlas, a to tehdy, když původce bude nakládat s nebezpečným odpadem do 100 t/rok – souhlas uděluje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, když množství nebezpečného odpadu bude větší jak 100 t/rok, souhlas uděluje krajský úřad (pokud již na tuto činnost není udělen souhlas k provozování zařízení).

Předpis: Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 4, § 14.

Poskytovatel: není

Limit území: ANO, č. 4.4.101, 4.4.102, 4.4.104, 4.4.105, 4.4.112

Podklady:


88 DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu

silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. Dálnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují na dálnice I. třídy a dálnice II. třídy. V rámci tohoto jevu se sledují také výhledové záměry dálnic. Pozn. k zákonu č. 268/2015 Sb.: silnice I. třídy, které jsou rychlostními silnicemi podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 268/2015 Sb., se ode dne nabytí účinnosti uvedeného zákona považují za dálnice II. třídy, pokud: 1. mají směrově oddělené jízdní pásy, nebo 2. jsou zařazeny do transevropské silniční sítě (TEN-T). Koridory vymezené pro rychlostní silnice se pro potřeby územního plánování považují za koridory vymezené pro dálnice II. třídy.



Předpis: Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, § 2, § 4, § 30 až § 33, § 34 odst. 1, 2 a § 35 odst. 1.

Zákon č. 268/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Poskytovatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR

Limit území: ANO, č. 2.1.101, 2.1.102, 2.1.103

Podklady:


89 RYCHLOSTNÍ SILNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Pozn. k zákonu č. 268/2015 Sb.: silnice I. třídy, které jsou rychlostními silnicemi

podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 268/2015 Sb., se ode dne nabytí účinnosti uvedeného zákona považují za dálniceII. třídy, pokud: 1. mají směrově oddělené jízdní pásy, nebo 2. jsou zařazeny do transevropské silniční sítě (TEN-T). Koridory vymezené pro rychlostní silnice se pro potřeby územního plánování považují za koridory vymezené pro dálnice II. třídy.

Předpis: Zákon č. 268/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Poskytovatel:

Limit území: NE

Podklady:


90 SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými

vozidly a chodci. Silnice tvoří silnič-ní síť. Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd: a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu.

V rámci tohoto jevu se sledují také výhledové záměry silnic I. třídy.

Předpis: Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, § 2, § 5, § 30 až § 33, § 34 odst. 1, 2 a § 35 odst. 1.

Poskytovatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR,

Limit území: ANO, č. 2.1.101, 2.1.102, 2.1.103

Podklady:

Silnice I. třídy Správním obvodem ORP Jablunkov je vedena silnice I/11 (Hradec Králové – Šumperk – Bruntál – Opava – Ostrava – Český Těšín – Jablunkov – st. hr.). Silnice I/11 je nejvýznamnější silniční komunikací ve správním území ORP Jablunkov. V širších vazbách na území kraje plní funkci významné dopravní příčky, zajišťující severo–jižní vazby. Komunikace je součástí mezinárodní silniční sítě pod označením E75 (Český Těšín – st. hr. ČR/SR



v Mostech u Jablunkova) a je rovněž zařazena mezi doplňkové tahy transevropské dopravní sítě TINA. Její šířkové uspořádání odpovídá dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii.

Ochranné pásmo K ochraně silnic I. třídy slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 50 m od osy vozovky.

91 SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D


vozidly a chodci. Silnice tvoří silnič-ní síť. Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd: b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy. V rámci tohoto jevu se sledují také výhledové záměry silnic II. třídy.

Předpis: Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, § 2, § 5, § 30 - § 33, § 34 odst. 1, 2 a § 35 odst. 1.

Poskytovatel: Správa silnic MSK

Limit území: ANO, č. 2.1.101, 2.1.102, 2.1.103

Podklady: Ředitelství silnic a dálnic

Silnice II.třídy Správním obvodem ORP Jablunkov je vedena silnice II/474 (Mosty u Jablunkova – Jablunkov – Hnojník – Dolní Lutyně).

První část silnice II/ 474 tvoří úseky, které původně patřily silnici I/11, avšak po vybudování obchvatu Mostu u Jablunkova a Jablunkova a nového průtahu Hrádkem byly překategorizovány na silnici II. třídy. Silnice začíná těsně za hraničním přechodem se Slovenskem odbočením z I/11, vede přes centrum Mostu u Jablunkova, Jablunkova, Návsí a Hrádku, kde se znovu napojuje na I/11.

Druhá část je již mimo ORP Jablunkov a začíná na křižovatce s I/68 v Hnojníku, vede na sever přes Třanovice (křižovatka s II/648), Těrlicko (křižovatka s I/11), Horní Suchou (křižovatka s II/475), Karvinou-Doly, Orlovou (křižovatka s I/59) a končí v Dětmarovicích na křižovatce s I/67.

Po dobudování přeložek silnic I/11 a I/68 by se součástí II/474 měly stát původní úseky těchto silnic mezi Bystřicí a Třanovicemi. Tím dojde k propojení obou částí silnice do souvislého celku.

Ochranné pásmo K ochraně silnic II. třídy slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu.

92 SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D


vozidly a chodci. Silnice tvoří silnič-ní síť. Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd: c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. V rámci tohoto jevu se sledují také výhledové záměry silnic II. třídy.

Předpis: Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, § 2, § 5, § 30 - § 33, § 34 odst. 1, 2 a § 35 odst. 1.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Silnice_I/11

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jablunkov

https://cs.wikipedia.org/wiki/Slovensko

https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1vs%C3%AD


https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99anovice

https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Silnice_II/648&action=edit&redlink=1

https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C4%9Brlicko

https://cs.wikipedia.org/wiki/Horn%C3%AD_Such%C3%A1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Silnice_II/475

https://cs.wikipedia.org/wiki/Karvin%C3%A1-Doly

https://cs.wikipedia.org/wiki/Orlov%C3%A1



https://cs.wikipedia.org/wiki/Byst%C5%99ice_(okres_Fr%C3%BDdek-M%C3%ADstek)



Poskytovatel: Správa silnic MSK

Limit území: ANO, č. 2.1.101, 2.1.102, 2.1.103

Podklady:

Silnice III. třídy Správním obvodem ORP Jablunkov jsou vedeny silnice III/01144 (Bystřice – Milíkov – Bocanovice), III/01148 (Návsí – Návsí, Do chalup), III/01149 (Jablunkov – Písek – Bukovec, st. hr.), III/01150 (Jablunkov – Písečná – Jablunkov), III/01151 (Jablunkov – Dolní Lomná – Horní Lomná), III/01152 (Mosty u Jablunkova, průjezdná), III/01154 (Mosty u Jablunkova – Hrčava) a III/01179 (st. hr. ČR/SR – Mosty u Jablunkova). Silnice III/01144 je správním obvodem ORP Jablunkov vedena k. ú. Bocanovice, Dolní Lomná, Hrádek, Milíkov a Návsí. Jedná se o dvoupruhovou komunikaci, významnou především pro Milíkov a Bocanovice, pro které je hlavním dopravním přístupem na nadřazenou silniční síť. Z hlediska širších vazeb se však jedná o komunikaci lokálního (místního) významu. Silnice III/01148 je správním obvodem ORP Jablunkov vedena pouze k. ú. Návsí. Jedná se o spojku mezi stávající silnicí I/11 a silnicí III/01144. Z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci lokálního (místního) významu. Silnice III/01149 je správním obvodem ORP Jablunkov vedena k.ú. Bukovec u Jablunkova, Jablunkov, Písečná u Jablunkova a Písek u Jablunkova. Jedná se o hlavní komunikační spojnici Bukovce, Písku a Jablunkova vedenou podél řeky Olše ve dvoupruhovém šířkovém uspořádání. Vzhledem k přeshraničním vazbám na Polsko ji lze zařadit mezi doplňkové tahy krajského významu. Silnice III/01150 je správním obvodem ORP Jablunkov vedena k.ú. Jablunkov a Písečná u Jablunkova. Jedná se o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci lokálního (místního) významu, která svým charakterem spíše odpovídá místní komunikaci. Silnice III/01151 je správním obvodem ORP Jablunkov vedena k.ú. Dolní Lomná, Horní Lomná a Jablunkov. Jedná se o dvoupruhovou komunikaci lokálního (místního) významu, která slouží především rekreační dopravě. Rovněž slouží jako hlavní komunikační přístup Jablunkova (Městské Lomné), Horní Lomné a Dolní Lomné na nadřazený silniční tah I/11. Silnice III/01152 je správním obvodem ORP Jablunkov vedena k.ú. Jablunkov a Mosty u Jablunkova. Jedná se o původní trasu silnice I/11 vedenou převážně souvisle zastavěným územím Mostů u Jablunkova, která byla přeložena do nové polohy východně obce. Jedná se o dvoupruhovou komunikaci lokálního (místního) významu. Silnice III/01154 je správním obvodem ORP Jablunkov vedena k.ú. Bukovec u Jablunkova, Hrčava a Mosty u Jablunkova. Má dvoupruhové uspořádání odpovídající technicky nižší dvoupruhové kategorii. Slouží především rekreační dopravě směřující do oblasti česko – slovensko – polského trojmezí. Z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci lokálního (místního) významu. Silnice III/01179 je správním obvodem ORP Jablunkov vedena pouze katastrálním územím Mosty u Jablunkova. Silnice je hlavní páteřní komunikací místní části Mostů u Jablunkova, Šancí, vedená z jižního směru od státní hranice po silnici III/01154. Z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci lokálního (místního) významu.

Ochranné pásmo K ochraně silnic III. třídy slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky.

93 MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE

U Z D

Definice: Budou sledovány pouze místní komunikace I. a II. třídy, jež mohou být v nezastavěném

území nositelem ochranného pásma a tvoří zpravidla základní dopravní kostru obcí (rychlostní a sběrné místní komunikace s alespoň sběrnou funkcí), a účelové komunikace, spojující dvě a více obcí, mající vlastní pozemek a které jsou součástí schválených komplexních pozemkových úprav.

Předpis: Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, § 2, § 6, § 7, § 30 až § 33, § 34 odst. 1, 2 a § 35 odst. 1.



Poskytovatel: Krajský úřad – odbor dopravy, MěÚ Jablunkov, Ministerstvo obrany ĆR

Limit území: ANO, č. 2.1.101 2.1.102, 2.1.103

Podklady:

Místní a účelové komunikace byly převzaty z pasportů komunikací jednotlivých obcí v ORP.

94 ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných

pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy. Dráha celostátní, jíž je dráha, která slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě a je jako taková označena. Železniční dráha, na níž je provozována vysokorychlostní železniční doprava, je dráha vybavená pro rychlosti drážních vozidel nad 200 km/h. Dráha celostátní je součástí evropského železničního systému.

Předpis: Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, § 3, § 3a, § 8, § 9.

Poskytovatel: Správa železniční dopravní cesty, s.o., České dráhy, a.s.

Limit území: ANO, č. 2.5.101, 2.5.102, 2.5.104.

Podklady: Grafická příloha číselníku M12.

Železniční dráha celostátní Správním obvodem ORP Jablunkov je vedena celostátní dvojkolejná elektrifikovaná železniční trať č. 320 Bohumín – Čadca (Slovensko), která je v širších vazbách České Republiky součástí III. železničního koridoru a která je rovněž součástí hlavní transevropské železniční magistrály E 40 Le Havre – Paris – Frankfurt – Nűrnberg – Cheb – Plzeň – Praha – Přerov – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – Žilina – Košice – Čop – Lvov. Trať je zařazena i do evropské dopravní sítě, a to do tzv. IV. trans-evropského multimodálního (víceúčelového) dopravního koridoru – resp. jeho odbočky označené VI. B (Gdaňsk – Katowice – Petrovice u Jablunkova – Český Těšín – Žilina). Řešeným územím prochází přes k.ú. Bocanovice, Dolní Lomná, Hrádek, Jablunkov, Mosty u Jablunkova a Návsí.

Ochranné pásmo Ochranné pásmo celostátní dráhy podle zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy.

95 ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných

pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy. Dráha regionální je dráha regionálního nebo místního významu, která slouží veřejné železniční dopravě a je zaústěná do celostátní nebo jiné regionální dráhy.

Předpis: Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějšcíh předpisů § 3, § 8, § 9.

Poskytovatel: Správa železniční dopravní cesty, s.o., České dráhy, a.s.

Limit území: ANO, č. 2.5.101, 2.5.102, 2.5.104.

Podklady: Grafická příloha číselníku M12.




96 KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI

U Z D

Definice: Železniční dráha, na níž je provozována vysokorychlostní železniční doprava, je dráha

vybavená pro rychlosti drážních vozidel nad 200 km/h.

Předpis: Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, § 3a.

Poskytovatel: Ministerstvo dopravy ČR

Limit území: ANO, č. 2.5.101, 2.5.102, 2.5.104.

Podklady:

Správním obvodem ORP Jablunkov je vedena dvojkolejná elektrifikovaná vysokorychlostní trať v trase železniční tratě č. 320 Praha – Čadca (Slovensko), která je v širších vazbách České Republiky součástí III. železničního koridoru a která je rovněž součástí hlavní transevropské železniční magistrály E 40 Le Havre – Paris – Frankfurt – Nűrnberg – Cheb – Plzeň – Praha – Přerov – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – Žilina – Košice – Čop – Lvov. Viz jev 95

97 VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Vlečka je dráha, která slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele a je

zaústěna do celostátní nebo regionální dráhy, nebo jiné vlečky.

Předpis: Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, § 3, § 8, § 9.

Poskytovatel: Správa železniční dopravní cesty, s.o., České dráhy, a.s., Armádní servisní, p.o.

Limit území: ANO, č. 2.5.101, 2.5.102, 2.5.104.

Podklady: Grafická příloha čísleníku M12.


98 LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Lanová dráha (lanovka) je dráha, jejíž vozidla se pohybují po šikmé nebo vodorovné

trase a jsou poháněna pomocí tažných lan.

Předpis: Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů § 8, § 9.

Poskytovatel: České dráhy, a.s., Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.

Limit území: ANO, č. 2.5.101, 2.5.102, 2.5.103, 2.5.124, 2.5.126.

Podklady:

Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Jablunkov NEVYSKYTUJE. Existuje zde záměr výstavby lanové dráhy v katastrálním území Mosty u Jablunkova, graficky je znázorněna dotčená plocha ve výkresu „záměrů“.

99 SPECIÁLNÍ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní oblužnosti obce.





Limit území: ANO, č. 2.5.101, 2.5.102, 2.5.103, 2.5.121.

Podklady:


100 TRAMVAJOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Trať pro dráhu s elektrickým pohonem, s dodávkou energie trolejemi zavěšenými nad

kolejovým pásem, která slouží k zabezpečení dopravní obslužnosti obce; trať jedno nebo vícekolejná může být vedena jak v uličním prostoru, tak na samostatném tělese.


Poskytovatel: Dopravní podnik Ostrava, a.s.

Limit území: ANO, č. 2.5.101, 2.5.102, 2.5.103, 2.5.104

Podklady:


101 TROLEJBUSOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Speciální dráha, která slouží zjména k zabezpečení dopravní oblužnosti obce.

Předpis: Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů § 3, § 8, § 9.


Limit území: ANO, č. 2.5.101, 2.5.102, 2.5.103, 2.5.104.

Podklady:

Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Jablunklov NEVYSKYTUJE.

102 LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM

U Z D

Definice: Letištěm je územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru

leteckých staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím; Letiště se rozdělují: 1. podle vybavení, provozních podmínek a základního určení na letiště: a) vnitrostátní, b) mezinárodní; 2. podle okruhu uživatelů a charakteru letiště na letiště, a) civilní b) vojenská; Ochranná pásma letišť se dělí na ochranná pásma: a) se zákazem staveb, b) s výškovým omezením staveb, c) k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly, d) se zákazem laserových zařízení, e) s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, f) hluková g) ornitologická.

Předpis: Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pzdějších předpisů, § 2, § 24, § 25, § 27, § 28, § 37 až § 42.

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 175.

Poskytovatel: Ministerstvo obrany ČR, Ministerstvo dopravy ČR

Limit území: ANO, č. 2.7.101, 2.7.103, 2.7.104



Podklady:


103 LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM

U Z D

Definice: Stavbami sloužícími k zajištění letového provozu mimo prostor letiště se rozumí stavby

pro radiolokační, radionavigační, telekomunikační a radiokomunikační služby, leteckou meteorologickou a leteckou informační službu, pro službu pátrání a záchrany a denní, světelná a rádiová návěstidla. Ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení se dělí na ochranná pásma: a) radionavigačních zařízení, b) světelných zařízení, c) podzemních leteckých staveb

Předpis: Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví…., § 2, § 36 odst. 2, § 37 až § 42. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve

znění pozdějších předpisů, § 175.

Poskytovatel: Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo obrany ČR

Limit území: ANO, č. 2.7.101, 2.7.103, 2.7.104

Podklady:


104 VODNÍ CESTA

U Z D

Definice: Vnitrozemskými vodními cestami jsou vodní toky a jiné vodní plochy, na kterých je

možno provozovat plavbu. Vodní cestu spravuje její vlastník nebo správce. Vodní cesty se dělí na sledované vodní cesty a ostatní vodní cesty. Sledované vodní cesty musí odpovídat plavebně provozním podmínkám. Sledované vodní cesty se člení na vodní cesty dopravně významné a na vodní cesty účelové. Součástmi vodní cesty jsou také opevnění břehů, plavební mosty, plavební tunely a lodní propustě, pobřežní obslužné cesty vodního toku, plavební znaky na hladině, na březích, na mostech a na jiných objektech a zařízeních, která křižují vodní cesty, přístavy, přístaviště, překladiště, jezy a ostatní vzdouvací zařízení, plavební komory, lodní zdvihadla, vodní části, břehové úpravy, nábřežní zdi a vyvazovací zařízení přístavů, vyvazovací a vodící zařízení, pohyblivé můstky a ostatní zařízení přístavišť, zařízení k vybírání plavebních poplatků, velíny a jiná zařízení a objekty, sloužící bezprostředně k provozu vodní cesty nebo jejich součástí a další dle přílohy č. 1 k uvedenému zákonu.

Předpis: Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů § 2 až § 5, Příloha č. 1 a 2.

Poskytovatel: Státní plavební správa ředitelství, Ministerstvo dopravy ĆR, Krajský úřad

Limit území: ANO, 2.1.105, 2.6.104

Podklady: http://www.spspraha.cz/organizace/uzempusob.asp, http://mapy.spspraha.cz/lpm/default.asp?lang=cz


105 HRANIČNÍ PŘECHOD

U Z D

Definice: Hraniční přechod je místo na státní hranici, přes něž je možný pohyb či doprava a to

buď v jednom či obou směrech. U evropských států, které nepatří do tzv.

http://www.spspraha.cz/organizace/uzempusob.asp

http://mapy.spspraha.cz/lpm/default.asp?lang=cz



Schengenského prostoru, je často prováděna hraniční kontrola nebo také celní a pasová kontrola. Objekty již nelsouží k odbavování na hraničních přechodech (silničních), jsou využívány pro jiné účely (od 21.12.2007 – vstup do schengenského prostoru)

Předpis: Sdělení Ministerstva vnitra č. 373/2008 Sb., o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a rozsahu jejich provozu v případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.

Poskytovatel: Správa železniční dopravní cesty, s.o.,

Limit území: NE

Podklady:

V rámci vstupu České republiky do schengenského prostoru byly m.j. zrušeny i hraniční přechody s Polskou a Slovenskou republikou. Dle sdělení Ministerstva vnitra č. 396/2006 Sb., o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a rozsahu jejich provozu sloužily následující hraniční přechody:

- státní hranice s Polskou Republikou:

Hraniční přechody: Bukovec – Jasnowice

Přechody určené výhradně pro malý pohraniční styk: Hrčava – Jaworzynka

Přechody na turistických stezkách: Hrčava Trojmezí – Jaworzynka Trostyk

Hrčava – Jaworzynka Bukovec – Istebna

- státní hranice se Slovenskou Republikou: Hraniční přechody: Šance – Čadca, Milošová

Mosty u Jablunkova – Svrčinovec Mosty u Jablunkova – Čadca (železniční)

106 CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA

U Z D

Definice: Cyklostezka (též cyklistická stezka nebo stezka pro cyklisty) je pozemní komunikace

nebo její jízdní pás vyhraze-ná dopravní značkou pouze pro účely cyklistické dopravy. Je na ní vyloučena automobilová a motocyklová doprava, ale je zde povoleno např. využití inline bruslařům nebo lyžařům. Může být doplněna vodorovným dopravním znače-ním, jako jsou např. přechody pro chodce, šipky, podélné čáry apod. Cyklotrasa (též cyklistická trasa nebo trasa pro cyklisty) je trasa označená dopravním nebo turistickým značením, která obvykle spojuje co nejúčelněji místa, mezi nimiž lze očekávat cyklistickou dopravu a to po pozemních komunika-cích, které jsou vhodné pro jízdu na silničním jízdním kole. Hipostezka (také označovaná jako jezdecká setzka) je taková stezka, která je určena zejména pro jízdu na koni (hipoturistiku). Turistická stezka je stezka určená pro účely pěší turistické dopravy, která je označena pásovými značkami, u nichž prostřední pás určuje barvu značené stezky (červená, modrá, zelená nebo žlutá).

Do tohoto jevu je vhodné zařadit též naučné stezky nebo lyžařské trasy.

Předpis: Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 361/200 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška ministerstva dopravy č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů


Limit území: NE

Podklady:



Cyklostezky, cyklotrasy Správním územím ORP Jablunkov jsou vedeny následující značené cyklistické trasy:

- dálková cyklotrasa č. 56: Cyklistický okruh REGIOTOUR (Bohumín – Bukovec), která je součástí cyklistického okruhu Euroregionem Těšínské Slezsko o celkové délce 220 km, vedená přes k. ú. Bocanovice, Bukovec, Jablunkov, Milíkov a Písek;

- dálková cyklotrasa GREENWAYS Krakov – Morava – Vídeň, která probíhá shodně s dálkovou cyklotrasou č. 56;

- dálková cyklotrasa Trojmezí Radegast CykloTrack (Oldřichovice – Studeničné – Hrčava – Bahenec – Filipka – Třinec - Oldřichovice) trasa je vedena po značených cyklotrasách č. 56, 561, 6080, 6085, 6087, vedená přes k. ú. Bocanovice, Bukovec, Hrčava, Jablunkov, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí a Písek;

- Páteřní cyklotrasa Olše – Odra, cyklotrasa č. 10 v délce 36 km vede z Bukovce do Chotěbuze. Cyklotrasa probíhá shodně s dálkovou cyklotrasou č. 56;

- naučná cyklotrasa Po stopách hutnictví (Jablunkov - Milíkov – Košařiska - Pod lanovkou - Třinec Sosna - Vendryně - Nýdek - Filipka - Bahenec - Písek - Jablunkov) vedená přes k. ú. Bocanovice, Jablunkov, Milíkov, Návsí a Písek;

- lokální cyklotrasa č. 561 (Bukovec – Šance, st.hr.) vedená přes k. ú. Bukovec, Hrčava a Mosty u Jablunkova;

- lokální cyklotrasa č. 6080 (Jablunkov – Studeničný – Labajov ) vedená přes k. ú. Bukovec, Jablunkov a Mosty u Jablunkova;

- lokální cyklotrasa č. 6081 (Bocanovice, Bockov – Šance, škola) vedená přes k. ú. Bocanovice, Dolní Lomná, Jablunkov a Mosty u Jablunkova;

- lokální cyklotrasa č. 6082 (Dolní Lomná – Babí vrch – Kozubová – Košařiska) vedená přes k. ú. Dolní Lomná, Horní Lomná, Jablunkov a Milíkov;

- lokální cyklotrasa č. 6084 (Pod Beskydem – Skalka – Tetřev – Pod Beskydem) vedená přes k. ú. Dolní Lomná a Mosty u Jablunkova;

- lokální cyklotrasa č. 6085 (Horní Líštná CZ/PL – Třinec – Bystřice – Košařiska) vedená přes k. ú. Hrádek a Milíkov;

- lokální cyklotrasa č. 6086 (Pláňava – Pod Stožkem – Nýdek – Vendryně) vedená přes k. ú. Bukovec, Návsí a Písek;

- lokální cyklotrasa č. 6088 (Na Pasekách – Hrádek – Filipka) vedená přes k. ú. Hrádek;

- lokální cyklotrasa č. 6101 (Pod Kamenitým – Lačnov – Horní Lomná) vedená přes k. ú. Dolní Lomná a Horní Lomná;

- lokální cyklotrasa č. 6112 (Hotel Tetřev – Velký Polom – Malý Polom – Bílý Kříž – Visalaje) vedená přes k. ú. Horní Lomná, Dolní Lomná a Mosty u Jablunkova;

Hipostezky Ve správním obvodu ORP Jablunkov není vedena žádná hipostezka.

Turistické stezky Správním územím ORP Jablunkov jsou vedeny následující značené turistické trasy (značení dle KČT):

- červená č. 0619 (Uspolka - Hrachové, sen. - Halíčova, Mituří – Okrouhlice – Pod Malým Polomem – Lačnov – Slavíč – Babí vrch – Kalužný – Ropice – Pod Velkým Lipovým – Ropička – Kotař – Prašivá – Kamenitá – Dobratice pod Prašivou) vedená přes k. ú. Dolní Lomná a Horní Lomná;

- červená č. 0620 (Mosty u Jablunkova – Girová – Pod Komorovským Grúněm – Bukovec – Bahenec – Groníček – Zimný – Filipka – Nýdek – Pod chatou Na Čantoryji – Nýdek, Gora – pod Malým Ostrým – Pod Jahodnou - Třinec) vedená přes k.ú. Bukovec, Mosty u Jablunkova, Návsí a Písek;

- červená č. 0634 (Mosty u Jablunkova – Skalka – Velký Polom – Muřinkový vrch – Čubanov – Pod Malým Polomem – Bílý Kříž – Súlov (CZ/SK) – Konečná, chata – Bobek – Hluchanka – Janošec – Smutníky) vedená přes k.ú. Dolní Lomná, Horní Lomná a Mosty u Jablunkova;



- modrá č. 2245 (Milíkov – Košařiska – Nad Milíkovem – Sedlo pod Malou Kykulou – Dolní Lomná – Kostelky – Mosty, Šance – Mosty u Jablunkova – Jablunkovský průsmyk – Studeničný) vedená přes k.ú. Dolní Lomná, Milíkov a Mosty u Jablunkova;

- modrá č. 2246 (Morávka, Lipový – Údolí Slavíče – Frankův potok – Pod Blatným – Slavíč, chata) vedená přes k.ú. Horní Lomná;

- modrá č. 2247 (Horní Lomná, Salajka – Kyčmol – Pod Malým Polomem) vedená přes k.ú. Horní Lomná;

- modrá č. 2275 (Jablunkov – Radvanov – Groníček – Velký Stožek – Pod Velkým Stožkem – Malý Stožek – Velký Sošov – Beskydské sedlo – Velká Čantoryje, vrchol (CZ/PL) – Pod chatou na Čantoryji) vedená přes k.ú. Jablunkov a Návsí;

- modrá č. 2281 (Dolní Lomná – Kamenitý) vedená přes k.ú. Dolní Lomná;

- modrá č. 2283 (Bahenec, zotavovna TŽ – Kotelnice – Písečná – Jablunkov – Bocanovice) vedená přes k.ú. Bocanovice, Jablunkov, Písečná a Písek;

- zelená č. 4855 (Hrádek ve Slezsku –Filipka – Hluchová, Kolibiska – Malý Stožek) vedená přes k.ú. Hrádek;

- zelená č. 4857 (Pod Komorovským Grúněm – Bukovec (CZ/PL)) vedená přes k.ú. Bukovec;

- zelená č. 4859 (Bocanovice – Malá Kykula – Kozubová, kaple) vedená přes k.ú. Bocanovice, Milíkov a Návsí;

- zelená č. 4860 (Jablunkov – Plaňava – Girová, chata – Markov) vedená přes k.ú. Bukovec, Jablunkov, Mosty u Jablunkova a Písek;

- žlutá č. 7875 (Javorový, tur. chata – Tyra – Tyra pod Ostrým – Ostrý, tur. chata – Křivá – Hrádek ve Slezsku) vedená přes k.ú. Hrádek;

- žlutá č. 7876 (Bystřice n. Olší – Filipka, vrchol – Jablunkov – Nad Milíkovem – Kozubová – Kamenitý – Pod Babím vrchem) vedená přes k.ú. Hrádek, Milíkov a Návsí;

- modrá č. 7877 (Jablunkov – Groníček) přes k.ú. Jablunkov, Návsí a Písek;

- žlutá č. 7878 (Bocanovice – Dolní Lomná, mlýny – Velká Louka – Skalka, tur. chata) vedená přes k.ú. Bocanovice, Dolní Lomná, Jablunkov a Mosty u Jablunkova;

- žlutá č. 7890 (Pod Komorovským Grúněm – Na Dílku – Hrčava, Trojmezí) vedená přes k.ú. Bukovec a Hrčava;

- žlutá č. 7899 (Radvanov – Nad Kostkovem – Zimný, osada – Nad Zimným, hřeben – Pod Velkým Stožkem) vedená přes k.ú. Jablunkov, Návsí a Písek;

- žlutá č. 7925 (Úspolka – Lačnov - Horní Lomná, Salajka – Přelač – Muřinkový vrch) vedená přes k.ú. Horní Lomná;

Naučné turistické stezky

- Halamova turistická a naučně – poznávací stezka – vedená v k.ú. Jablunkov a Návsí, cca 15 km; značená modrou

- Naučná stezka „Příroda Jablunkovska“ – vedená v k.ú. Jablunkov a částečně Písečná, cca 8 km, která má 10 zastavení vybavených informačními panely;

- Naučná stezka k nejvýchodnějšímu bodu České republiky – vedená v k.ú. Bukovec, cca 0,5 km se 7 zastaveními

- Naučná stezka Mionší – vedená v k.ú. Dolní Lomná a Horní Lomná, cca 7 km dlouhý okruh, který má 10 zastavení vybavených informačními panely, stezka sezónní.

- Naučná stezka krajinou dávných horalů – vedená v k.ú. Dolní Lomná – NS Mionší až hřeben Malé Kykuly, cca 4 km dlouhý okru, který má 7 zastavení.

107 OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

U Z D

Definice: Za výstavbu, provoz a údržbu objektů důležitých pro obranu státu odpovídají

ministerstva a jiné ústřední správní úřady. O hranici ochnranného pásma rozhoduje ministerstvo obrany. Součástí tohoto jevu jsou mimo ochranných pásem i zájmová území ministerstva obrany.



Předpis: Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, § 6, § 29, § 44. Zákon č. 183/2006 Sb., o pozemním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve

znění pozdějších předpisů, § 175.


Limit území: NE

Podklady:


108 VOJENSKÝ ÚJEZD

U Z D

Definice: Újezdy se zřizují zákonem. V ČR jsou následující vojenské újezdy: Boletice (Jihočeský kraj), Březina (Jihomoravský kraj), Hradiště (Karlovarský kraj), Libavá (Olomoucký kraj).

Předpis: Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, § 30, § 35, Příloha č. 1-6.

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 175

Zákon č. 15/2015 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, os tanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvsiejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů).


Limit území: NE

Podklady:


109 VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ

U Z D

Definice: Jedná se o:

a) Území v okolí objektu nebo zařízení, v němž krajský úřad uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu. [Poskytovatelem je krajský úřad] b) Oblast v okolí jaderného zařízení nebo pracoviště, kde se nachází zdroj ionizujícího záření, v níž se uplatňují požadavky z hlediska havarijního plánování (vnější havarijní plán). [Poskytuje SÚJB]

Předpis: Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), § 18, § 19. Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2, § 3, § 6, § 17, § 24, § 25, § 26.

Poskytovatel: KÚ MSK – odbor ŽPaZ, Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB)

Limit území: ANO, č. 4.107, 4.3.111



Podklady:


110 OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY

U Z D

Definice: Objekty sloužící pro ochranu civilního obyvatelstva v případě ohrožení. Jedná se

o: a) Stavby civilní ochrany určené k ochraně obyvatelstva při mimořádných událostech – stálé úkryty civilní ochrany v souladu s centrální evidencí u HZS kraje. [Poskytuje HZS kraje], b) Stavby civilní ochrany určené k ochraně obyvatelstva při mimořádných událostech – vybudované improvizované úkryty v souladu s evidencí u obcí. [Poskytují jednotlivé obce]

Předpis: Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2, § 7, § 10, § 15.

Vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, § 18 až § 22.

Poskytovatel: Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, obce


Podklady:


111 OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY

U Z D

Definice: Jedná se o:

a) Sklady a zařízení Ministerstva vnitra – generálního ředitelství HZS ČR b) Požární stanice a zařízení HZS kraje c) Další objekty a zařízení d) Plochy pro jímání vody k hašení požárů

Předpis: Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, § 26 odst. 1.

Poskytovatel: Ministerstvo vnitra ČR - generální ředitelství, Hasičský záchranný sbor MSK

Limit území: NE

Podklady:

JABLUNKOV OV.X/2 Požární zbrojnice BOCANOVICE OV.X/3 Hasičská zbrojnice - Sbor dobrovolných hasičů BUKOVEC OV.X/4 Hasičská zbrojnice - Sbor dobrovolných hasičů HORNÍ LOMNÁ OV.X/6 Požární zbrojnice DOLNÍ LOMNÁ OV.X/7 Hasičská zbrojnice - Sbor dobrovolných hasičů HRÁDEK OV.X/8 Hasičská zbrojnice - Sbor dobrovolných hasičů HRČAVA OV.X/9 Hasičská zbrojnice MILÍKOV OV.X/11 Hasičská zbrojnice MOSTY U JABL. OV.X/12 Hasičská zbrojnice - Sbor dobrovolných hasičů NAVSÍ OV.X/14 Hasičská zbrojnice - Sbor dobrovolných hasičů PÍSEČNÁ OV.X/15 Hasičská zbrojnice - Sbor dobrovolných hasičů PÍSEK OV.X/16 Hasičská zbrojnice - Sbor dobrovolných hasičů



Tabulka č. 33 Koncové prvky varování (KVP)

Obec Umístění Typ KPV Výkon W Majitel

Bocanovice čp.36, OÚ DS977 3500 HZS

Bukovec HZ ESP 750 HZS

Dolní Lomná čp.185, OÚ DS977 3500 HZS

Horní Lomná čp.136, HZ DS977 3500 HZS

Hrádek HZ DS977 3500 HZS

Hrádek OÚ ESP 1500 HZS

Hrčava HZ DS977 3500 HZS

Jablunkov HZ ESP 1500 HZS

Milíkov čp.200, HZ DS977 3500 HZS

Mosty u Jablunkova čp.317, býv.HZ DS977 3500 HZS

Mosty u Jablunkova Střed 145, HZ DS977 3500 HZS

Mosty u Jablunkova Šance 484, ZŠ DS977 3500 HZS

Návsí MŠ ESP 1500 HZS

Písečná HZ DS977 3500 HZS

Písek HZ ESP 750 HZS

112 OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČR

U Z D

Definice: Stavby důležité pro bezpečnost státu a vymezená území pro bezpečnost státu.

Předpis: Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve

znění pozdějších předpisů, § 175,.

Poskytovatel: Ministerstvo vnitra – odbor správy majetku, Krajské ředitelství policie Mosravskoslezkého kraje

Limit území: NE

Podklady:

JABLUNKOV - OV.XII/3 Policie ČR, Nádražní 202 DOLNÍ LOMNÁ - OV.XII/8 Policie ČR MILÍKOV - OV.XII/12 Policie ČR PÍSEK - OV.XII/17 Policie ČR

113 OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA

U Z D

Definice: Ochranné pásmo veřejného pohřebiště i krematoria činí nejméně 100m.

Předpis: Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví…, § 12, § 17.



Podklady: zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Hřbitovy na území ORP Jablunkov jsou veřejné. Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100m.



Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny a činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit jeho provoz.

Tabulka 34 Hřbitovy v obcích na území ORP Jablunkov

Hřbitov Parcelní čísla Ochranné pásmo

Bukovec 185, 2677/2, 2675/3 OP není vyhlášeno

Horní Lomná 1941/2, 1941/17, st. 390, st. 755 OP není vyhlášeno

Hrádek 1422/1, 1421/2, 1422/3, st.211, st.379 OP není vyhlášeno

Hrčava st. 546, 1188/188 OP není vyhlášeno

Jablunkov 808/1, 808/2, 808/3, 808/5, 808/7, 809,

810, 811, 812, 813/1, 813/2, 813/3, 814/1, 814/2, 814/4, 814/7

OP není vyhlášeno

Mosty u Jablunkova 2576/2, 2576/7, 2578/3, 2577, st.501 OP není vyhlášeno

Návsí 1059, 1060, 1061/2, 1061/3 OP není vyhlášeno

114 JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA

U Z D

Definice: Např. hluková pásma letišť, ochranná hluková pásma střelnice, ochranná pásma

muničních skladů apod. § 58 vodního zákona umožňuje vodoprávnímu úřadu na návrh vlastníka stanovit opatření obecné povahy „ochranné pásmo vodního díla“.

Předpis: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 77, § 83, § 84, § 86, § 93, § 94, § 175.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 58.

Poskytovatel: MěÚ Jablunkov – odbor ÚPSŘ; Ministerstvo obrany ČR, Ministerstvo vnitra ĆR, Generální ředitelství HZS ČR, HZS Moravskoslezského kraje


Podklady:

Ve správním obvodu ORP Jablunkov nejsou dle poskytnutých podkladů vyhlášena

115 OSTATNÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA

U Z D

Definice: Jde o veřejná prostranství, např. náměstí, parky (mimo historických, které jsou součástí

jiných sledovaných jevů). Technická a dopravní infrastruktura a občanské vybavení jsou předmětem jiných sledovaných jevů.

Předpis: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 2, § 43 a § 61.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), § 34.



Podklady:

V rámci správního obvodu ORP Jablunkov není sledována.



116 POČET DOKONČENÝCH BYTŮ K 31.12. KAŽDÉHO ROKU

U Z D

Definice: Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v určitém roce ve správních obvodech

s rozšířenou působností.

Předpis:

Poskytovatel:

Limit území: NE

Podklady: Dlouhodobý vývoj výstavby v České republice Jde o byty v nové výstavbě, nástavbě, přístavbě, resp. přestavbě, dokončené modernizací a rekonstrukcí, u nichž vydaná kolaudační rozhodnutí nabyla právní moci od roku 2014 do roku 2016.

Tab. 35:: Počet dokončených bytů na území ORP

Obec Počet dokončených

bytů k 31.12.2016

Bocanovice 1

Bukovec 10

Dolní Lomná 9

Horní Lomná 23

Hrádek 16

Hrčava 0

Jablunkov 31

Milíkov 13

Mosty u Jablunkova JablunkovajablunkovJablunkovaJablunkova Jablunkova

6

Návsí 18

Písečná 18

Písek 18

ORP 163

117 ZASTAVITELNÁ PLOCHA

U Z D

Definice: Plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje.

Předpis: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 2 a § 18.

Poskytovatel: MěÚ Jablunkov – odbor ÚPSŘ, Krajský úřad

Limit území: viz výkres limitů

Podklady:

Zastavitelná plocha je vymezena ve všech obcích, vyjma území obce Hrčava, která nemá zpracovaný územní plán. V rámci správního obvodu ORP Jablunkov byly schválenou ÚPD a jejich schválenými změnami vymezeny zastavitelné plochy (dříve plochy zastavitelného území), které byly zakresleny do grafické části ÚAP.



Tab. 36: Zastavitelné plochy a jejich podíl na rozloze obcí

Obec Rozloha obce (ha) Zastavitelná plocha

(ha) Podíl (%)

Bocanovice

377,2 18,2 4,8

Bukovec 1706,3 57,1 3,3

Dolní Lomná 2698,9 46,9 1,7

Horní Lomná 2470,4 5,7 0,2

Hrádek 977,1 54,1 5,5

Hrčava 289,1 - 0,0

Jablunkov 1038,6 90,4 8,7

Milíkov

916,1 166,2 18,1

Mosty u Jablunkova

JablunkovajablunkovJablunko

vaJablunkova Jablunkova

3379,0 84,7 2,5

Návsí 1963,9 65,3 3,3

Písečná 236,1 103,9 44,0

Písek 1545,6 56,0 3,6

ORP 17598,3 749 4,3

118 JINÉ ZÁMĚRY

U Z D

Definice: Jedná se o veřejné i soukromé záměry v území, které nejsou součástí údajů o území dle

§ 27 odst. 2 stavebního zákona. Dále např. Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod.

Předpis: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších právních předpisů § 18 a § 26.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 28a.

Poskytovatel:

Limit území: viz výkres limitů

Podklady: jednání s vedením jednotlivých obcí, ZÚR, PÚR

Tabulka 37: Záměry

Ozní. Název / charakteristika Zdroj Datum

vymezení Význam Lokalizace

Kód obce

09-Z01 Výstavba kanalizace samospráva

obce ÚAP 2012 místní Písečná 557226

09-Z02 Celkové urbanistické řešení centra obce

samospráva obce

ÚAP 2012 místní Písečná 557226

04-Z01

V Přestavba stávajícího sportoviště, jeho rozšíření o technické zázemí a vybudování prostor pro kulturní akce

samospráva obce

ÚAP 2012 místní Bocanovice 511633

04-Z02

Zprovoznění a zpřístupnění zanedbaného rybníka (plánovaná požární nádrž)

samospráva obce


04-Z03 Výstavba ČOV samospráva

obce ÚAP 2012 místní Bocanovice 511633

04-Z04 Výstavba úpravny vody samospráva

obce ÚAP 2012 místní Bocanovice 511633

04-Z05 Výstavba chodníku s napojením samospráva ÚAP 2012 místní Bocanovice 511633



nový na Jablunkov obce

04-Z06 nový

Opravy a rekonstrukce místních komunikací na území obce

samospráva obce


08-Z01 Rozšíření kanalizace (lokalita Jasení)

samospráva obce

ÚAP 2012 místní Návsí 554014

08-Z02 Výstavba vojenské věže samospráva

obce ÚAP 2014 místní Návsí 554014

08-Z03 Výstavba cyklostezky s chodníkem

samospráva obce

ÚAP 2014 místní Návsí 554014

08-Z04 Výstavba tělocvičny samospráva

obce ÚAP 2014 místní Návsí 554014

03-Z01 Rozšíření stávajícího výletiště, sportoviště

samospráva obce

ÚAP 2012 místní Horní Lomná 511986

03-Z02 nový

Úprava okolí rybníku pro veřejnost

samospráva obce


03-Z03 nový

Nová cyklostezska – napojení na cyklostezsku Dolní Lomné

samospráva obce


02-Z01

Prodloužení cyklostezky k Horní Lomné a Jablunkovu, včetně mobiliáře

samospráva obce

ÚAP 2012 místní Dolní Lomná 511951

02-Z02 Areál na zpracování ovoce samospráva

obce ÚAP 2014 místní Dolní Lomná 511951

02-Z03 Bourárna a porážková místnost samospráva


02-Z04 Výstavba chodníků v lokalitách Mlýny II.etapa, Pod Viaduktem

samospráva obce


02-Z05 Muzeum folklóru samospráva


02-Z06 Modernizace areálu Matice slezské

samospráva obce


02-Z07 Výstavba parkovacích ploch samospráva


02-Z08 Výstavba kořenové ČOV (Dolní Lomna – Bocanovice)

samospráva obce


02-Z09 Rozšíření stávající kanalizace samospráva


02-Z10 Modernizace autokempu samospráva


02-Z11 nový

Nové parkoviště, včetně přechodu pro chodce, zálivů, zázemí pro turisty, informačních panelů (lokalita Mlýny)

samospráva obce


02-Z12 nový

Nová kanalizace v lokalité Mlýny

samospráva obce


02-Z13 nový

Nové parkoviště pro lyžařský areál Severka, včetně modernizace stávajícího areálu

samospráva obce


02-Z14 nový

Modernizace stávajícího lyžařského areálu Armáda

samospráva obce


02-Z15 nový

Výstavba nového kempu (rekonstrukce stávajících chatek, nové přírodní koupání atd.)

samospráva obce


02-Z16 nový

Nový zdroj pitné vody (v lokalitách Tatínky a Novina)

samospráva obce


02-Z17 nový

Nové zázemí pro stávající víceúčelové hřiště

samospráva obce


02-Z18 nový

Nové zázemí pro stávající Lomňanské muzeum

samospráva obce


02-Z19 nový

Hotel Pod Akáty – změna užívání ve vyšších podlažích (nově

samospráva obce




navrženy byty), restaurace a sál zůstanou zachovány

02-Z20 nový

Nová stavba objektu pro prodej regionálních výrobků a produktů z Lomné (v lokalitě Mlýny)

samospráva obce


02-Z21 nový

Převést Prales Mionší do UNESCO

samospráva obce


07-Z01 Výstavba cyklostezky a běžecké trasy

samospráva obce

ÚAP 2014 místní Mosty u

Jablunkova 598453

07-Z02

Urbanistické řešení centra obce (parkovací plochy, zázemí pro turisty, prostory pro kulturní akce, volnočasové aktivity)

samospráva obce


Jablunkova 598453

07-Z03 Rozšíření sítě splaškové kanalizace s napojením na ČOV

samospráva obce


Jablunkova 598453

07-Z04 nový

Rozšíření kanalizace samospráva

obce ÚAP 2016 místní

Mosty u Jablunkova

598453

07-Z05 nový

Revitalizace přírodní památky Šance

samospráva obce


Jablunkova 598453

07-Z06 nový

Přístavba ZŠ a MŠ samospráva

obce ÚAP2016 místní

Mosty u Jablunkova

598453

10-Z01 Výstavba kanalizace v okrajových částech obce

samospráva obce

ÚAP 2012 místní Písek 512028

10-Z02 Rozšíření a celková rekonstrukce výletiště

samospráva obce

ÚAP 2012 místní Písek 512028

10-Z03 Posílení zdroje pitné vody samospráva

obce ÚAP 2012 místní Písek 512028

10-Z04

Využití ložisek jodobromové vody k rekreačním a lázeňským účelům

samospráva obce

ÚAP 2012 místní Písek - Polanka

512028

10-Z05 Výstavba rozhledny na Bahenci samospráva


Písek - Polanka

512028

05-Z01 Výstavba domu pro seniory samospráva

obce ÚAP 2014 místní Bukovec 511935

05-Z02 Posílení zdrojů pitné vody samospráva


05-Z03 nový

Výstavba nové hasičské zbrojnice

samospráva obce

ÚAP 2016 místní Bukovec 511935

05-Z04 nový

Úprava veřejného prostranství – parkoviště u kostela

samospráva obce


05-Z05 nový

Výstavba hřiště pro ŽŠ a MŠ samospráva


05-Z06 nový

Výstavba nového chodníku (Kučera Turek)

samospráva obce


11-Z01 Rozvoj bydlení v této lokalitě obce

samospráva obce

ÚAP 2014 místní Hrádek 512176

11-Z02

Výstavba sociálních bytů / přestavba objektu JZD na sociální byty (variantně)

samospráva obce


11-Z03 Oprava mostu a energomostu přes Olší

samospráva obce


11-Z04 Výstavba kanalizace samospráva

obce ÚAP 2012 místní Hrádek 512176

11-Z05 nový

Nový sportovní areál samospráva

obce ÚAP 2016 místní Hrádek 512176

11-Z06 nový

Nové plochy pro výrobu a skladování

samospráva obce


12-Z01 Výstavba kompostárny samospráva

obce ÚAP 2014 místní Hrčava 598232

12-Z02 Výstavba vícepodlažního samospráva




parkoviště

12-Z03 Výstavba kulturního areálu obce samospráva


12-Z04 Posílení el. energie samospráva


12-Z05 Výstavba obecní ČOV a kanalizace

samospráva obce

ÚAP 2012 místní Hrčava 598232

12-Z06

Přestavba stávající ZŠ na zázemí pro turisty (info, ubytování, muzeum)

samospráva obce


12-Z07 Posílení zdroje pitné vody samospráva


12-Z08 Stavba výletiště historické Šance

samospráva obce


12-Z09 Výstavba penzionu samospráva


06-Z01 Propojení obou částí obce samospráva

obce ÚAP 2014 místní Milíkov 507547

06-Z02 Výstavba chodníků samospráva


06-Z03 Výstavba kulturního areálu a sportoviště

samospráva obce

ÚAP 2012 místní Milíkov 507547

06-Z04 nový

Přístavba podkroví budovy MŠ a ZŠ

samospráva obce


06-Z05 nový

Oprava areálu fotbalového hřiště

samospráva obce


06-Z06 nový

Zřízení centra volného času samospráva


06-Z07 nový

Posílení vodovodního řadu (lokalita Pila)

samospráva obce


06-Z08 nový

Výstavba nového kanalizačního řadu (lokalita Štefky)

samospráva obce


06-Z09 nový

Odkanalizovaní části obce (lokalita Dědina)

samospráva obce


01-Z01 Přestavba hasičské zbrojnice na IVC – v řešení

samospráva obce

ÚAP 2014 místní Jablunkov 598259

01-Z02 Urbanistické řešení areálu Městského lesa – v řešení

samospráva obce


01-Z03 Rozšíření kanalizace samospráva

obce ÚAP 2012 místní Jablunkov 598259

01-Z04 Rekonstrukce sportovního areálu Spartak

samospráva obce


01-Z05

Úprava budovy bývalé speciální školy na prostory charity a úřadu práce

samospráva obce


01-Z06

Rekonstrukce budovy starého kláštera – MUZEUM BIBLE – v řešení

samospráva obce


01-Z07

Urbanistické řešení autobusového stanoviště – v řešení

samospráva obce


01-Z08

Urbanistické řešení náměstí jako klidového centra – zřízení pěších zón

samospráva obce


01-Z09 Rekonstrukce areálu „Amerika“ samospráva

obce ÚAP 2012 místní Jablunkov 598259

01-Z10 Prodloužení chodníku do „Žihly“ samospráva


Jablunkov - Žihla

598259

01-Z11 Rozšíření vodovodní sítě samospráva


Jablunkov – Lysky, Černé,

Bachratá, Točna u

598259



Píseč.

01-Z12 Zřízení dopravní a technické infrastruktury lokalitě Černé

samospráva obce

ÚAP 2012 místní Jablunkov -

Černé 598259

01-Z13 Posílení zdrojů pitné vody – průzkum oblasti

samospráva obce

ÚAP 2012 místní Jablunkov -

Černé 598259

01-Z14 Stavba nového mostu na Bělou samospráva


Jablunkov - Bělá

598259

01-Z15

Ozelenění města, řešení park. ploch, chodníky, mobiliáře – v řešení

samospráva obce


01-Z16 Prodloužení cyklostezky a běžeckých tras

samospráva obce


01-Z17 nový

záměr Revitalizace hřiště Lyski

samospráva obce


01-Z18 nový

záměr

Nové plochy pro volnočasové aktivity (Radvanov (Pod Antoníčkem), Černé, Městská Lomná, Alej Míru, Pod Písečnou (územní studie)

samospráva obce


ZÚR 01

Zdvojení el.vedení VVN 400kW převzato ze

ZÚR ZÚR 2011

nadmístní

BocanoviceD. Lomná, Jablunkov,

Mosty u Jablunkova,

Milíkov, Návsí

ZÚR 02

Rozšíření silnice I/11 na čtyřpruhovou směrově rozdělenou silnici I. třídy

převzato ze ZÚR

ZÚR 2011

nadmístní

Hrádek, Bocanovice, Návsí, Mosty

u Jablunkova, Jablunkov

ZÚR 03

Výstavba lanové dráhy převzato ze

ZÚR ZÚR 2011

nadmístní

Mosty u Jablunkova

ZÚR 04

Vodní nádrž Horní Lomná

převzato ze ZÚR

ZÚR 2011

nadmístní

Dolní Lomná,

Horní Lomná

Záměry převzaté z ÚPD obcí

05 – ZÚP 01

Občanská vybavenost - rozšíření sport. areálu

ÚP Zm.č.1 2010 místní Bukovec 511935

05 – ZÚP 02

Rekreace sportovní – lyžařský areál

ÚP Zm.č.1 2010 místní Bukovec 511935

05 – ZÚP 03

Tělovýchova a sport – rozšíření fotbalového hřiště

ÚP 2007 místní Bukovec 511935

11-ZÚP 01

Drobná výroba – rozšíření areálu

ÚP 2012 místní Hrádek 512176

11-ZÚP 02

Tech. infrastruktura - ČOV ÚP 2012 místní Hrádek 512176

11-ZÚP 03

Pohřebiště a související služby – rozšíření hřbitova

ÚP 2012 místní Hrádek 512176

06-ZÚP 01

Zemědělská a lesnická výroba – rozšíření areálu

ÚP 2012 místní Milíkov 507547

01-ZÚP 01

Drobná výroba (bez specifikace)

ÚP 2013 místní Jablunkov 598259

01-ZÚP 02

Občanská vybavenost - supermarket


01-ZÚP 03

Občanská vybavenost (bez specifikace)


01-ZÚP 04

Průmyslová výroba a sklady (bez specifikace)




01-ZÚP 05

Průmyslová výroba a sklady – oprava a prodej aut


07-ZÚP 01

Drobná výroba a služby (bez specifikace)

ÚP 2010 místní Mosty u

Jablunkova 598453

07-ZÚP 02

Tělovýchova a sport (bez specifikace)


Jablunkova 598453

07-ZÚP 03



Jablunkova 598453

07-ZÚP 04

Občanská vybavenost – rozšíření OV v návaznosti na sportovní plochy


Jablunkova 598453

07-ZÚP 05

Tělovýchova a sport – rozšíření sportovního areálu


Jablunkova 598453

07-ZÚP 06

Tělovýchova a sport – výstavba tělocvičny


Jablunkova 598453

07-ZÚP 07



Jablunkova 598453

02-ZÚP 01

Drobná výroba a služby (bez specifikace)

ÚP 1998 místní Dolní Lomná 511951

02-ZÚP 02

Dopravní infrastruktura – parkovací plochy

ÚP Zm.č.7 2012 místní Dolní Lomná 511951

02-ZÚP 03

Zemědělská a lesní výroba (bez specifikace)

ÚP Zm.č.7 2012 místní Dolní Lomná 511951

03-ZÚP 01

Technická infrastruktura (vrt plynu)

ÚP 2001 místní Horní Lomná 511986

08-ZÚP 01

Drobná výroba a služby – sklady, garáže

ÚP 2002 místní Návsí 554014

08-ZÚP 02

Drobná výroba a služby – sklad PC, parkovací plochy


08-ZÚP 03



04-ZÚP 01


ÚP 1999 místní Bocanovice 511633

04-ZÚP 02

Průmyslová výroba a sklady (bez specifiákace)

ÚP Zm.č. 3 2013 místní Bocanovice 511633

09-ZÚP 01

Občanská vybavenost – rozšíření občanského vybavení obce

ÚP 2006 místní Písečná 557226

10-ZÚP 01

Občanská vybavenost – výstavba lázeňského areálu

ÚP Zm.č. 1 2009 nadmíst

ní Písek 512028

10-ZÚP 02

Občanská vybavenost – rozšíření kulturního a sportovního areálu

ÚP 2006 místní Písek 512028

10-ZÚP 03

Tělovýchova a sport (bez specifikace)


10-ZÚP 04



10-ZÚP 05

Zemědělská výroba – rozšíření stávajícího zemědělského areálu

ÚP Zm.č. 1 2009 místní Písek 512028

Tyto záměry jsou graficky znázorněny ve výkrese záměrů a to pod jednotlivými identifikačními kódy.



119 DALŠÍ DOSTUPNÉ INFORMACE, NAPŘ. PRŮMĚRNÁ CENA M2 STAVEVBNÍHO POZEMKU V ČLENĚNÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ, PRŮMĚRNÁ CENA M2

ZE ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ČLENĚNÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ

U Z D

Definice: Jedná se zejména o statistické údaje o obyvatelstvu, hospodářství a životním prostředí

poskytované ČSÚ. Předávání důležitých sdělení (obecných informací) ze strany poskytovatelů.

Ministerstvo obrany předává v rámci tohoto jevu vytipované stavby, při jejichž umisťování a povolování je dotčeným orgánem na celém správním území.

Informace, které poskytuje AOPK ČR nad rámec již obsažených jevů např.: mokřady mezinárodního významu (dle Ramsarské smlouvy), migračně významná

území, dálkové migrační koridory, bariérová místa dálkových migračních koridorů, smluvně chráněná území.

Informace poskytované Ministerstvem životního prostředí např.: mapy povodňového ohrožení.

Informace poskytované správci dopravní infrastruktury např.: silniční dopravní zařízení (např.: nádraží, čerpací stanice, garáže, parkoviště), železniční dopravní zařízení (např. nádraží, nástupiště, tunely, mosty, přejezdy).

Ostatní dostupné informace např.: hranice území (stát, kraj, okres, ORP, obec, katastr), plány společných zařízení, hřbitovy

a krematoria, válečné hroby a hroby mimo hřbitovy, plodinové mapy, plochy rekultivací, seismické mapy , mapy radonového indexu geologického podloží apod.

Předpis: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 18 a § 26.

Poskytovatel: MěÚ Jablunkov – odbor SŘaÚP, Odbor územní správy majetku Brno Agentura hospodaření s nemovitým majetkem

Limit území: NE

Podklady:

Pro území ORP Jablunkovsko není zpracována cenová mapa pozemků, ceny pozemků se pohybují v širokém rozpětí, individuálně v jednotlivých obcích. Na celém území v rozsahu působnosti ORP (dle ustanovení §175 odst. 1 zákona č.183/2006 sb. o územním plánování a stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené druhy staveb vždy jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany. - výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I.,II. a III. třídy; - výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů; - výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů včetně zařízení; - výstavba vedení VN a VVN; - výstavba větrných elektráren; - výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténníchsystémů a opěrných konstrukcí (např. základové stanice...); - výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem; - výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky) - výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny)



A.2. VÝKRES HODNOT ÚZEMÍ – tabulka hodnot Ozn. Popis jev č. kat.úz.

1 Náměstí v Jablunkově – historické jádro s měšťanskými domy+ ochranné pásmo

8, 11,13,15 Jablunkov

2 areál kláštera Alžbětinek 11,13,15 Jablunkov

3 farní kostel Božího Těla 8,13,15 Jablunkov

4 kaplička 8 Jablunkov

5 měšťanský dům čp. 43 8 Jablunkov

6 budova radnice č.p. 144 8,13.15 Jablunkov

7 starý klášter čp. 52 s klášterním kostelem 8 Jablunkov

8 měšťanský dům čp. 150 8 Jablunkov

9 vila čp. 474 8,14 Jablunkov

10 plicní sanatorium s areálem 8,14 Jablunkov

11 kašna se sochou Immaculaty 8 Jablunkov

12 kamenná křtitelnice 8 Jablunkov

13 ocelový železniční most přes řeku Olši

15 Jablunkov

14 Budova polikliniky 13 Jablunkov

15 Dům dětí a mládeže 13 Jablunkov

16 Stará Bělá, Purkrechtní Bělá 11 Jablunkov

17 Pomník obětem protinacistického odboje 19 Jablunkov

18 Místo narození Antonína Velebnovského čp. 188 19 Jablunkov

19 Pomník Radvanov 19 Jablunkov

20 chalupa čp. 35 8 Bukovec

21 hospodářská usedlost čp. 62 8 Bukovec

22 chalupa se stodolou čp. 78 8 Bukovec

23 chalupa čp. 79 8 Bukovec

24 Šance (švédské šance) (škrtnout kurloky) 13 Bukovec

25 Kostel 15 Bukovec

26 pomníčky obětem II. sv. války / u kostela, u hranice s Polskem/

19 Bukovec

28 Budova školy s věžičkou 15 Bocanovice

29 naleziště šance s ochranným pásmem 8 Mosty u Jablunkova

30 Stavba tunelu 11,13,14 Mosty u Jablunkova

31 Kostel sv. Hedviky 13,15 Mosty u Jablunkova

32 Hotel „Grůň“ 15 Mosty u Jablunkova

33 pomník 12 popraveným za II.sv. války 19 Mosty u Jablunkova

34 archeologická lokalita „Zámčisko“ 8 Návsí

35 evangelický kostel se dvěma kamennými lavicemi 8,15 Návsí

36 domek č.p. 47“ 8 Návsí

37 chalupa č.p.034 s areálem 8 Návsí

38 chalupa č.p. 148 8 Návsí

39 Cihelný komín staré pily 13,14,15 Návsí

40 pomník popraveným partyzánům za II.sv.války 19 Návsí

41 Areál Matice slezské 11,15 Dolní Lomná

42 Budova polské školy se zvoničkou 13 Dolní Lomná

43 Lomňanské muzeum 13 Dolní Lomná

44 Budova Hotelu „Pod akáty“ 15 Dolní Lomná

45 Železniční most přes řeku Lomňanku 15 Dolní Lomná

46 Hráz s umělým vodním kanálem 11,13 Horní Lomná

47 Kostel 13,15 Horní Lomná

48 Křížová cesta 13 Horní Lomná

49 Zvonička pod vrcholem Filipka 13,14 Hrádek

50 „Vila“, , čp.74 – objekt České církve bratrské 15 Hrádek

51 památník Vincentu Witosovi 19 Hrádek

52 Dřevěnice č.p.:12,13,30,40 13,14 Hrčava

53 Poutní kostel sv.Cyrila Metoděje 13,15 Hrčava



54 Budova fary 13 Hrčava

55 návštěva prezidenta Václava Havla 19 Hrčava

56 Hostinec „U Sikory“ 13,14,15 Hrčava

57 Poutní kostel sv.Anny 13,14,15 Milíkov u Jablunkova

58 Kaplička - p.č.PK466/2 13 Písečná

59 Kaplička - p.č.173 13 Písečná

60 Kostel evangelický 15 Písek

61 Kostel katolický 15 Písek

62 Budova školy se zvoničkou 15 Písek

Detailněji viz. grafická část ÚAP 2016 – výkres A.2 VÝKRES HODNOT ÚZEMÍ.

A.3. VÝKRES LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ Viz. grafická část ÚAP 2016.

A.4. VÝKRES ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ - tabulka záměrů: Viz tab. 37 jev č. 118, Detailněji viz. grafická část ÚAP 2016 – výkres A.4.



Projekt „Pořízení územně analytických podkladů správního území ORP Jablunkov byl v roce 2008 spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj. Červenec- prosinec 2008 Urbanistické středisko Ostrava s.r.o. architektonický ateliér Spartakovců 3 708 00 Ostrava-Poruba Aktualizace v roce 2010 Pořizovatel: Městský úřad Jablunkov Odbor územního plánování a stavebního řádu Dukelská 144 739 91 JABLUNKOV Ing. Vladislav Matýsek, vedoucí odboru Zpracovatel: Městský úřad Jablunkov Odbor územního plánování a stavebního řádu Dukelská 144 739 91 JABLUNKOV Ing. Marie Macurová Ing. Lucie Kollertová Aktualizace v roce 2012 Pořizovatel: Městský úřad Jablunkov Odbor územního plánování a stavebního řádu Dukelská 144 739 91 JABLUNKOV Ing. Renata Niedobová, vedoucí odboru Zpracovatel: Městský úřad Jablunkov Odbor územního plánování a stavebního řádu Dukelská 144 739 91 JABLUNKOV Ing. Petra Raabová Ing. Lucie Kollertová Aktualizace v roce 2014 Pořizovatel: Městský úřad Jablunkov Odbor územního plánování a stavebního řádu Dukelská 144 739 91 JABLUNKOV Ing. Renata Niedobová, vedoucí odboru Zpracovatel: Městský úřad Jablunkov Odbor územního plánování a stavebního řádu Dukelská 144 739 91 JABLUNKOV Ing. Karla Kantorová Ing. Lucie Kollertová Aktualizace v roce 2016 Pořizovatel: Městský úřad Jablunkov Odbor územního plánování a stavebního řádu Dukelská 144 739 91 JABLUNKOV Ing. Renata Niedobová, vedoucí odboru Zpracovatel: Městský úřad Jablunkov Odbor územního plánování a stavebního řádu Dukelská 144 739 91 JABLUNKOV Ing. Lucie Kluzová Ing. Lucie Kollertová

Date post:	16-Oct-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ - Jablunkov pro RURU_U… · správa Jablunkov - Ústav pro...

Documents